Likvidita a cash flow
Peníze v podniku - likvidita Likvidní peníze jsou to, co podnik může okamžitě použít k placení (za dodávky, daně, za právní služby, na splácení úvěru, nájemného, poplatky za všechno možné, ...); neboli krátce - likvidita. Likvidní peníze v podniku se neustále používají na výdaje a na druhé straně podnik získává nové peníze jako příjmy, většinou za prodej své produkce. Těmto pohybům říkáme peněžní toky, anglicky cash flow nebo cash flows, zkratka CF (někdy také R&D, cash receipts and disbursements, peněžní inkasa a výplaty; ale pozor - R&D může znamenat i research and development - výzkum a vývoj). Když podnik začíná, platí přirozeně, že počáteční vklad + příjmy = zdroje peněz, které budou k dispozici pro výdaje Výdaje pak mohou spotřebovat jak příjmy tak část vkladu; mohou postupně vyčerpat celý vklad. Proto musí podnikatel sestavovat výhled cash flow. Excelová tabulka cash flow Tabulka příjmů a výdajů neboli tabulka cash flow ukáže, zda podnik má vůbec šanci přežít. A
B
1
datum
popis
2
1.6.
počáteční stav
3
15.6.
notář
4
18.6.
notebook PC shop
5
25.6.
prodej 150 triček
6
2.7.
benzín
C
D
příjem
E výdaj
F
G
stav 100 000
5 000
95 000
26 990
68 010
15 000
83 010 1 432
81 578
7
V tabulce jsou tři typy veličin: - peněžní příjem, přírůstek (přítok peněz, anglicky cash receipts, cash inflow, cash in), - peněžní výdaj, úbytek (odtok peněz, ang. cash disbursements, cash outflow, cash out),
- stav likvidity (peněžní zůstatek, cash balance). Počáteční likvidita je vyšší, protože z ní se hradí nákupy vybavení (investice) a zřizovací výdaje, což jsou výdaje jednorázové, které velmi rychle spotřebují podstatnou část peněžního vkladu.
Platí jednoduché rovnice: Konečný stav = Počáteční stav + příjmy - výdaje Změna stavu za sledované období = Konečný stav - Počáteční stav Výhled cash flow jako test Výhled, je-li sestavený pečlivě a realisticky, ukazuje zda a kdy dojde k situaci, že podnik nebude schopen zaplatit další výdaj. Neschopnost zaplatit se projeví jako záporné číslo ve sloupci stav. Záporné číslo je červené, je to varování, signál, že tady se fungování podniku zastaví. Záporné číslo zároveň ukazuje, kolik likvidity konkrétně chybí k provedení platby.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
A datum 1.6. 15.6. 30.6. 15.7. 31.7. 15.8. 31.8. 15.9. 30.9. 15.10. 31.10. 15.11. 30.11. 15.12. 31.12.
B popis počáteční stav
C
D příjem
15 000 32 000
18 000
31 000
21 000
E výdaj 15 000 26 990 4 500 23 432 11 800 15 750 19 990 5 600 39 500 8 100 17 750 5 000 6 700 15
F stav 100 000 85 000 58 010 68 510 45 078 65 278 49 528 29 538 41 938 2 438 -5 662 7 588 2 588 -4 112 16 873
Pro názornost je výhodné si vytvořit ze sloupce E graf vývoje stavu likvidity.
G
To, co jsou v tabulce červená čísla, je na grafu čára „pod nulou“. 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000
Chybějící likviditu musíme do výhledu nějak doplnit, a to časově před červené číslo, například
naplánovat vyšší počáteční stav (vklad do firmy),
vzít si další půjčku,
snížit některý výdaj;
posunout některý výdaj na pozdější datum;
posunout některý příjem na dřívější datum, před červené číslo...
Tak či tak, červená čísla musíme odstranit. Pokud výhled cash flow obsahuje červená čísla a nepodařilo se vám je odstranit, projekt neprošel testem. Nejeden podnikatelský záměr se ukáže jako neproveditelný. Jak manažer řídí likviditu Kolik likvidity potřebuje podnik na běžný provoz? V zásadě tolik, aby chod podniku byl hladký, na platby byla dostatečná rezerva, ale aby objem peněz na účtě nebyl zbytečně velký. Nadměrný objem peněz na běžném účtě představuje pro podnik zátěž. Peníze na účtě vážou významnou část vkladu majitele; přitom nic nevynášejí, leží ladem. Je to neproduktivně vázaný kapitál. Pokud k zajištění hladkého chodu podniku stačí menší objem likvidity, pak lze přebytečnou likviditu využít v podniku jinde. Stav likvidity kolísá a je nutné mít rezervu pro případný větší pokles. Jako rezerva může sloužit revolvingový (obracející se) termínový vklad v bance, například na 7 dní. Vklad není likvidní, ale vynáší úroky, a když opět vznikne potřeba likvidních peněz, dá se v krátké době vypovědět a inkasovat. Jiná možnost je nakoupit u své banky cenné papíry (obvykle tzv. státní pokladniční poukázky, případně vkladové certifikáty banky - CD´s, Certificates of Deposit). Cenné papíry nesou úroky. Jejich prodej je velmi jednoduchý - stačí dát pokyn bance. Banka je buď odkoupí sama, nebo zajistí jejich prodej
jiným investorům; peníze dostane podnik na běžný účet. Mnoho bank nabízí jako službu řízení likvidity pro podnik. Lze ji využít a kombinovat s vlastním aktivním řízením. Provozní cash flow Očistíme-li tabulku výhledu o mimořádné výdaje a příjmy a ponecháme jen pravidelné, ukazuje nám, zda podnik svou pravidelnou činností vytváří dodatečnou likviditu, zda likvidita přibývá. Je stav likvidity na konci období vyšší než na začátku? Pak podnik produkuje likviditu. Je nižší? Podnik pohlcuje likviditu. Je stejný? Podnik jen otáčí likviditu ve stejném objemu. Dodatečná likvidita se nazývá také čistý cash flow, net cash flow (obvyklá je zkratka NCF). Pokud podnik pohlcuje likviditu, čistý cash flow je záporný. Čistý cash flow - to je oč tu jde! Mít kladný cash flow je smyslem existence podniku. Cash flow umožňuje
vyplácet výnosy majiteli podniku,
investovat a rozšiřovat podnik z vlastních zdrojů,
splácet úvěr, když podnik expanduje pomocí bankovního úvěru.
Výnos majitele podniku má svůj zdroj v čistém cash flow. Růst a expandovat může podnik i bez dodatečných vkladů od majitelů, z vlastních zdrojů, z čistého cash flow. Expanzi podniku lze financovat buď přímo z cash flow, nebo na úvěr. V prvním případě by musel podnik nějakou dobu spořit, shromažďovat likviditu, než by měl k dispozici dostatečnou částku na nákup nového zařízení a podobně. S použitím bankovního úvěru může expandovat hned, a z cash flow pak splácet úvěr a úroky. Platební neschopnost čili insolvence Podnik pohlcuje likviditu. Stav likvidity na bankovním účtě se postupně zmenšuje, až jednoho dne není dost peněz na zaplacení splatné platby. To je potenciálně velmi nebezpečná situace a může rychle vyústit do likvidace podniku. Mimo jiné tu hrozí dva trestné činy, kterých se může manažer podniku z neznalosti dopustit. § 222 Poškození věřitele a § 223 Zvýhodnění věřitele Prvního se vedení podniku dopustí, když zmaří uspokojení svého věřitele tím, že část podnikového majetku zcizí (tj. prodá), odstraní, zničí, poškodí, zatají či učiní neupotřebitelnou. Druhý spočívá v tom, že dlužník, který není schopen zaplatit všem věřitelům, zaplatí jen některým z nich. Tím je zvýhodní, ale ostatní poškodí. Při platební neschopnosti je totiž povinen zahájit společné jednání s věřiteli o uspokojení jejich nároků.
Řešení insolvence půjčkou není řešení Většina podnikatelů v platební neschopnosti shání likvidní peníze tak, že žádá o úvěr. Peníze získané čerpáním úvěru použije k zaplacení nejnaléhavějších závazků - a provoz pokračuje jako předtím: likvidita úbývá, až do další insolvence. Podnik bude tedy žádat o další úvěr, tentokrát větší, aby vůbec mohla splatit první záchranný úvěr i s úroky. Jednoho dne věřitelům dojde trpělivost a další úvěr neposkytnou. Místo toho pošlou podnik do konkursu. Řešit se musí příčina. Problém je v tom, že podik vydává víc likvidity, než stačí vyprodukovat. Je „žrout likvidity“. A dokud se nezmění na producenta kladného čistého cash flow, každá finanční pomoc jsou jen vyhozené peníze. Stane se to i vám: přijde za vámi kamarád či někdo z rodiny a bude žádat o peněžní půjčku pro své podnikání, které je „v podstatě zdravé a ziskové, jen mu momentálně chybí likvidita“. Vymluvte se na cokoli, ale peníze nepůjčujte - už byste je nejspíš nikdy neviděli.
Příjmy podle množství prodaných výrobků Hlavní neznámá v každém výhledu cash flow jsou budoucí příjmy - cash inflow. Přesto jsme schopni pomocí nich najít jeden pevný bod: bod zlomu (break even point, tedy správný překlad by měl být „bod vyrovnání“). Ve výhledu (v tabulce i grafu) budeme měnit objem prodeje (v kusech) a sledovat, jaký nám výjde příjem v penězích (tržby). Tržby v závislosti na objemu prodané produkce měsíční 100 000 tržby 90 000 Kč 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 ks
objem produkce
Výdaje podle množství výrobků - fixní a variabilní Výdaje musíme rozdělit na dvě skupiny - ty, které musíme platit, ať už se něco prodá nebo ne, tzv. fixní výdaje (nájem, elektřina, telefon, ostraha objektu, mzdy stálých pracovníků) a ty, které platíme v závislosti na objemu produkce, tzv. variabilní výdaje (materiál, provozní látky, provozní energie, barvy, palivo, mzdy brigádníků apod.).
První jsou vůči objemu produkce konstantní. Druhé jsou proměnlivé, zhruba přímo úměrně.
výdaje variabilní výdaje fixní výdaje
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 počet kusů 17
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 počet kusů
Celkové výdaje jsou jejich součtem.
celkové výdaje výdaje
variabilní část
fixní část
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 počet kusů 15 16 17 A nakonec spojme graf výdajů s grafem příjmů. příjmy (tržby) příjmy a výdaje
celkové výdaje bod zlomu
variabilní část
fixní část
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 počet kusů 15 16 17
Graf ukazuje, že při prodeji 9 kusů bude podnik mít stejné příjmy jako výdaje. (ang. to go break even), což je bod zlomu mezi záporným a kladným cash flow (break even point). Může pokračovat v činnosti, ale cash flow bude nulový. Teprve když dosáhne odbyt větší než 9 kusů, bude mít kladný cash flow. Bod zlomu Každý podnikatel by měl znát svůj bod zlomu (a pravidelně jej znovu zjišťovat, protože bod zlomu se posouvá, se změnami cen, výdajů či technologie), a vědět, jak daleko se od bodu zlomu jeho podnik nachází. Pokud odbyt klesá k bodu zlomu, hrozí podniku smrtelné nebezpečí. Pamatujte si: bod zlomu se vyčísluje v počtu výrobků, ne v penězích!
