Účetní a daňové aspekty neziskových organizací

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Účetní a daňové aspekty neziskových organizací Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová

Tereza Talašová

Brno 2012

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Vrtalové za cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala při řešení dané problematiky. Dále děkuji paní Martě Kubáčkové z Nadačního fondu Krtek za ochotu a za poskytnuté informace a materiály. Poděkování patří i mé rodině a přátelům, kteří mi byli při studiu oporou.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 15. května 2012

_________________

Abstract Talašová, T. Accounting and tax aspects of non-profit organizations. Bachelor thesis. Brno, 2012. This paper analysis of accounting and tax issues in non-profit organizations with a focus on way of financing. The theoretical part of paper summarizes the knowledge about non-profit organizations focusing on accounting and taxes. Furthermore, this paper puts also emphasis on differences between non-profit organizations and profit subjects. The practical part of paper contains information about particular non-profit organization – foundation fund. The final part of bachelor thesis specifies tax liability and accounting liability for foundation fund and suggests improvement for fundraising. Keywords Non-profit organizations, foundation fund, accounting, fundraising, financing, taxes

Abstrakt Talašová, T. Účetní a daňové aspekty neziskových organizací. Bakalářská práce. Brno, 2012. Práce analyzuje účetní a daňovou problematiku neziskových organizací se zaměřením na způsoby financování. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o neziskových organizacích z pohledu účetního a daňového. Dále je kladen důraz na odlišnosti neziskových organizací a podnikatelských subjektů. Praktická část obsahuje informace o konkrétní neziskové organizaci - nadačním fondu. Závěr práce upřesňuje daňové a účetní povinnosti nadačního fondu a navrhuje doporučení ke zlepšení fundraisingu. Klíčová slova Nezisková organizace, nadační fond, účetnictví, fundraising, financování, daně

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a metodika práce 1.1

Úvod ............................................................................................................. 13

1.2

Cíl práce ....................................................................................................... 14

1.3

Metodika práce ............................................................................................ 14

Nevýdělečné organizace

15

2.1

Základní právní legislativa ......................................................................... 15

2.2

Členění neziskových organizací ................................................................. 16

2.3

Nadace a nadační fond ............................................................................... 16

2.3.1

Založení nadace a nadačního fondu .................................................. 17

2.3.2

Nadační jmění ..................................................................................... 17

2.3.3

Orgány nadace a nadačního fondu .................................................... 17

2.3.4

Správa majetku ................................................................................... 18

2.3.5

Získávání finančních prostředků ....................................................... 19

2.3.6

Zánik nadace nebo nadačního fondu ................................................ 21

2.4

Účetnictví ..................................................................................................... 21

2.4.1

Základní povinnosti vedení účetnictví ............................................. 22

2.4.2

Vymezení pojmů pro účely účetní .................................................... 23

2.4.3

Položky směrné účtové osnovy ......................................................... 24

2.4.4

Vyhláška č. 504/2002 Sb. ..................................................................27

2.4.5

České účetní standardy...................................................................... 28

2.5

3

13

Daně ............................................................................................................ 28

2.5.1

Daň z příjmů....................................................................................... 28

2.5.2

Daň z přidané hodnoty (DPH) .......................................................... 32

2.5.3

Ostatní daně ........................................................................................35

Vlastní práce 3.1

37

Charakteristika Nadačního fondu Krtek ...................................................37

3.1.1

Založení nadačního fondu ..................................................................37

3.1.2

Organizační struktura.........................................................................37

Obsah

10

3.1.3

Činnosti nadačního fondu ................................................................. 37

3.1.4

Financování ........................................................................................ 39

3.1.5

Struktura nákladů ............................................................................... 41

3.1.6

Daňová povinnost nadačního fondu ................................................ 42

3.1.7

Účetnictví nadačního fondu .............................................................. 44

3.2

Analýza financování ................................................................................... 48

4

Diskuze a závěr

52

5

Literatura

54

A

Směrná účtová osnova

57

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1 Činnosti nadačního fondu. Zdroj: Výroční zpráva 2008

38

Obr. 2 Finanční zdroje (v %). Vlastní zpracování

40

Seznam tabulek

12

Seznam tabulek Tab. 1

Struktura nákladů v letech 2008–2010 (tis. Kč)

41

Tab. 2 Přehled nákladů a výnosů, které nejsou předmětem daně 42 Tab. 3 Porovnání výnosů a nákladů z hlavní činnosti roku 2010

43

Tab. 4 Členění nákladového účtu 501 – Spotřeba materiálu

45

Tab. 5 Členění výnosového účtu 682 – Přijaté příspěvky (dary)

45

Tab. 6 Seznam nákladových středisek

46

Tab. 7 Členění nákladového střediska 3

46

Tab. 8 Rozvaha k 31. 12. 2010 dle vyhlášky č. 504/2002 Sb.

47

Tab. 9 Výkaz zisku a ztrát k 31. 12. 2010

47

Úvod a metodika práce

13

1 Úvod a metodika práce „Člověk je veliký tím, že pociťuje odpovědnost. Odpovědnost tak trochu za osud lidí, v dosahu své činnosti.“ Antoine de Saint-Exupéry

1.1

Úvod

Když se řekne organizace, snad každý si představí společnost tvořenou jednotlivci, kteří jsou ve vzájemných vztazích, a jejich primárním cílem je zisk. Přesto v dnešní době existuje řada organizací, která se nezaměřuje na vlastní prospěch, ale na prospěch druhých. Organizace rozvíjejí aktivity ve všech oblastech společenského života. Jejich primárním cílem je užitek, který má většinou charakter veřejné služby. Neziskové organizace mají velkorysé cíle a ideje, ale musí se také starat o své závazky. Nelze z vlastní kapsy zajistit materiální zázemí, které je nutné, pokud chce organizace dělat něco pro veřejné blaho. Základem všech neziskových organizací je filantropie, ochota pomoci druhým. Tato ochota je snad v každém z nás, proto to není jediným základním kamenem neziskové organizace. Každý občan má právo sdružovat se, což je jeden z prvků demokracie, který nám umožňuje založit prospěšnou společnost. Z historie již víme, že se lidé rádi sdružovali do různých spolků, skupin, komunit. Postupně vznikaly různé řemeslnické cechy a sdružení. Tehdy bylo spolčování buď dobrovolné, nebo povinné na základně určitého znaku. Postupem času vznikaly nové myšlenky o vzdělání, obecném prospěchu či zlepšování duchovního stavu. Nakonec po celém světě vznikaly a stále vznikají občanské společnosti, tajné spolky a politické strany. To už patří neodmyslitelně k lidstvu pomáhat druhým, vzdělávat se a pěstovat lidského ducha. I v naší zemi se vytvářeli spolky, které byly založeny na dobrovolné obětavé práci. Občanská hnutí zasáhla hluboká rána v podobě 1. a 2. světové války. Po roce 1968 se objevila první naděje na obnovení spolkového hnutí. Nakonec se až rokem 1989 začal spolkový život navracet zpět do podoby, jaká byla před první republikou. V současné době je neziskový sektor jeden ze dvou nejdůležitějších pilířů demokratické společnosti. Neziskový sektor se stále rozvíjí a zvyšuje se počet lidí, kteří chtějí také přispět svou obětavostí.

Úvod a metodika práce

1.2

14

Cíl práce

Cílem práce je analyzovat účetní a daňová specifika nestátních neziskových organizací a tato specifika prakticky aplikovat na konkrétní nadační fond. Každá nezisková organizace se potýká se sháněním finančních prostředků, a proto tato bakalářská práce pojednává o možných způsobech financování.

1.3

Metodika práce

Existuje řada publikací zaměřené na téma Neziskové organizace. Já jsem se pokusila popsat nestátní neziskový sektor, jeho členění a vyložit účetní a daňovou problematiku. Když jsem se zaměřovala na neziskové organizace, měla jsem na mysli převážně občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, politické strany, církve, vysoké školy a další. V teoretické části jsem pomocí literatury, kterou uvádím na konci práce, charakterizovala neziskové organizace a jejich členění. Dále jsem se zaměřila na vznik, zánik a hospodaření nadačního fondu. Dále uvádím možné způsoby financování nadačního fondu. Na závěr teoretické části jsem přiblížila účetnictví a daně a některé odlišnosti týkající se neziskových organizací. V praktické části jsem informace z teoretické části aplikovala na konkrétní neziskovou organizaci – nadační fond Krtek. Uvádím způsoby financování, které využívá nadační fond a popisuji je. Nakonec jsem upřesnila daňové a účetní povinnosti a navrhla jsem doporučení k fundraisingu nadačního fondu.


15

2 Nevýdělečné organizace Rektořík a kol. (2004) uvádí členění hospodářství v České republice na:  ziskový sektor,  neziskový sektor. Ziskový sektor je charakteristický tím, že subjekty zakládají společnost s hlavním cílem dosáhnout zisk. Tyto společnosti nakládají jak s vlastními zdroji, tak s cizími. Důležitým znakem je podnikatelské riziko, které si na sebe berou. Neziskový sektor se skládá z organizací, které nemají primární cíl zisk, ale užitek společnosti. Subjekty hospodaří s majetkem financovaným vlastními zdroji nebo od veřejných či soukromých subjektů. Do neziskového sektoru patří příspěvkové organizace, kterými se v bakalářské práci podrobněji nezabývám, a dále nestátní neziskové organizace, které jsou předmětem této práce. I Hamerníková (2000) se pokusila o definici nestátního neziskového sektoru. Nestátní neziskový sektor zahrnuje činnosti, které jsou podobné činnostem veřejného sektoru, funguje na bázi nestátního vlastnictví organizací a jejich financování není podmíněno poskytováním prostředků z veřejné rozpočtové soustavy. Zaměstnanci nejsou státní zaměstnanci a často zde funguje princip dobrovolné práce, spolu s principem občanské solidarity, filantropie či charity.

2.1

Základní právní legislativa

Samotné právo sdružovat se je v Listině základních práv a svobod. Sdružovat se mohou občané České republiky. Sdružování občanů není omezeno věkem. Kořenem neziskových organizací a důvody jejich existence nelpí jen na právu sdružovat se. Kořenem neziskových organizací je také filantropie. Rektořík a kol. (2004) filantropii vysvětluje jako snachu pomoci motivována láskou k bližnímu. Základem filantropie je dobrovolnost, nicméně je v dnešní době ovlivněna právní úpravou. Právní předpisy, o které se opírají neziskové organizace, jsou:  zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,  zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,  zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,  zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech,  daňové zákony. Nestátní nezisková organizace je obecně charakterizována jako právnická osoba nezřizovaná státem, která je určena k obecně prospěšným činnostem. (Kočí a kol., 2011).


16

Rektořík a kol. (2004) přehledně vystihuje společné charakteristické rysy všech nestátních neziskových organizací. Jsou jimi:  nestátní neziskové organizace jsou právnické osoby,  nejsou založeny za účelem podnikání,  nejsou založeny za účelem produkce zisku,  uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit,  mohou, ale nemusejí být financovány z veřejných rozpočtů,  dále mají ze zákona povolenou autonomii k vnějšímu okolí,  členství v těchto organizacích je realizováno výhradně na principu dobrovolnosti,  a vytvářejí neformální strukturu sympatizantů, ale vždy v rámci legislativy, podle které byly založeny.

2.2 Členění neziskových organizací Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, se vztahuje na účetní jednotky:  politické strany a politická hnutí,  občanská sdružení,  církve a náboženské společnosti,  zájmová sdružení právnických osob,  organizace s mezinárodním prvkem,  nadace a nadační fondy,  společenství vlastníků jednotek,  veřejné vysoké školy,  jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání.

2.3 Nadace a nadační fond Před rokem 1998 existovala v českém právním systému pouze nadace, která byla vymezena v občanském zákoníku. Až v roce 1998 vznikl nový právní typ nadační fond. Do té doby byl nadační fond spíše jen finanční alternativa nadace. První nadační fondy vznikly přeměnou nadace na nadační fond. V současné době je v ČR přes 1 000 nadačních fondů. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech upravuje nadace a nadační fondy jako účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování


17

obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšnými cíli se rozumí zejména rozvoj duševních hodnot, ochrana lidských práv, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek, rozvoj vzdělání, sportu a další. Dvořák (2007) vyjmenovává, v kterých případech se nemůže založit nadace (nadační fond). Je to např. za účelem podpory vlastního podnikání nebo založení rodinné nadaci neboli nadaci podporující určený okruh osob potřebující pomoc. 2.3.1

Založení nadace a nadačního fondu

Nadace nebo nadační fond se zřizují:  písemnou smlouvou, pokud smlouvu podepisují dva a více zřizovatelů a jejich podpisy musí být úředně ověřeny,  zakládací listinou, je-li pouze jeden zřizovatel a musí být ve formě notářského zápisu,  závětí, která musí být notářského zápisu. Dvořák (2007) Nadace nebo nadační fond vzniká dnem zápisu do rejstříku. Nadace (nadační fond) musí ve svém názvu mít dodatek „nadace“ nebo „nadační fond“. Nadační listinu je povinnost uložit do sbírky listin nadačního rejstříku. Nadační listinou se rozumí zakladatelský dokument neboli smlouva, zakládací listina nebo závěť (Dvořák, 2007). Nadace (nadační fond) je právnickou osobou až zápisem do rejstříku. To znamená, že to té doby nemůže jednat. Je ale dovoleno, aby členové jednali svým jménem na účet budoucí nadace (nadačního fondu). Mohou např. uzavírat nájemnou smlouvu, smlouvu o přijetí daru a další. Jejich činnost je však omezena, nemohou činit úkony, které může učinit až nadace (nadační fond) sama. 2.3.2

Nadační jmění

Nadační jmění je souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů a darů, které jsou zapsány v nadačním rejstříku. Celková hodnota nadačního jmění nesmí být nižší než 500 000 Kč a za celou dobu trvání nadace se nesmí snížit pod tuto hranici. Nadační fond používá k dosahování svého účelu všechen svůj majetek. U nadačního fondu není stanovena hranice. (§ 3 odst. 4 zákona o nadacích a nadačních fondech) 2.3.3

Orgány nadace a nadačního fondu

Správní rada Spravuje majetek, řídí činnosti a rozhoduje o všech záležitostech a zároveň je statutárním orgánem nadace nebo nadačního fondu. Správní rada je nejméně 3členná. Počet členů musí být vždy dělitelný třemi, pokud není stanoveno jinak. Je logické, že každé číslo lze dělit třemi, zde se ale myslí, aby konkrétní číslo bylo dělitelné třemi bezezbytku. Členové správní rady jsou fyzické osoby způsobilé k právním úkonům a bezúhonné.


18

Podle § 11 odst. 4 zákona o nadacích a nadačních fondech členem správní rady nemůže být fyzická osoba ani osoba jí blízká, které se poskytují prostředky k plnění účelu nadace nebo nadačního fondu, jakož ani člen statutárního či kontrolního orgánu právnické osoby, jsou-li prostředky k plnění účelu nadace nebo nadačního fondu poskytovány této právnické osobě. Tento zákaz je racionální, protože by hrozil střet zájmů. Člen správní rady nemůže rozhodovat o poskytování příspěvku sám sobě nebo osobě blízké ve smyslu § 116 občanského zákoníku. Funkční období je tříleté. Členství ve správní radě zaniká uplynutím funkčního období, úmrtím, odvoláním nebo odstoupením. Dozorčí rada Dozorčí rada je kontrolní orgán, který se zřizuje vždy, jestliže nadační jmění nebo majetek nadačního fondu je vyšší než 5 000 000 Kč. Úkolem dozorčí rady je převážně kontrolovat plnění podmínek, přezkoumávat účetní závěrku, dohlížet na dodržování právních předpisů nebo upozorňovat na nedostatky a podávat návrhy na odstraňování. Funkce člena dozorčí rady nelze sloučit s funkcí člena správní rady. Pokud není zřízena dozorčí rada, vykonává její působnost revizor. 2.3.4

Správa majetku

Jak bylo výše uvedeno, nadace nebo nadační fond hospodaří se svým nadačním jměním. Tento majetek může být použit pouze pro účely a podmínkami stanovenými v nadační listině. Náklady, které vznikají při správě nadace (nadačního fondu) musí být vedeny odděleně od nadačních příspěvků. V § 21 zákona o nadacích a nadačních fondech jsou uvedeny náklady na udržení a zhodnocení majetku, náklady na propagaci účely nadace nebo nadačního fondu, náklady související s provozem, odměny za výkon funkce člena správní rady, dozorčí rady či revizora a další. Dále nadační příspěvek od dárce musí být použit v souladu s podmínkami nadace (nadačního fondu) a zároveň je nadace (nadační fond) povinna poskytnout informace dárci, k jakým účelům byl příspěvek poskytnut. Nadace nebo nadační fond může čerpat finanční prostředky na svou činnost:  z vkladu zřizovatele,  z příjmů z provozování doplňkové činnosti,  z darů soukromých donátorů a mecenášů a  z příjmů ze správy vlastního majetku. (Dvořák, 2007) Nadace nebo nadační fond může spolu se svou primární činnosti vykonávat i sekundární (doplňkovou) činnost, ale nesmí tato doplňková činnost mít převládající podíl nebo mít dokonce výhradní podíl. Doplňkovou činností se rozumí taxativně vymezené aktivity, které najdeme v § 23 odst. 1 zákona o nadacích


19

a nadačních fondech. Mohou pronajímat nemovitosti, pořádat loterie, tomboly, veřejné sbírky, kulturní, společenské, sportovní a vzdělávací akce. 2.3.5

Získávání finančních prostředků

K vykonávání dobrovolnických činností jako jsou činnosti neziskových organizací, není potřeba jen nadšení a chuť, ale činnosti musí být zabezpečeny a tím se rozumí i finančně. Úkolem neziskové organizace je tedy vyhledávání a získávání finanční prostředků pro výkon a práci organizace. Takové získávání financi se nazývá fundraising. Fundraising jako běžná práce každé neziskové organizace Rektořík a kol. (2004) definuje jako hledání zdrojů, které mají pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků. Neboli je to souhrn metod a postupů k získání finančních a jiných prostředků na činnost. Jak jsem výše uvedla nadace (nadační fond) může své prostředky získávat z vkladů, příjmů z doplňkové činnosti či darů. Shánění financí je strastiplná cesta zvlášť pro neziskovou organizaci. Proto je důležité před fundraisingem mít vyřešeně otázky, které hrají důležitou roli. Každá dobročinná organizace musí mít jasné, co bude v budoucnu dělat, musí mít jasno, jaké prostředky na tu činnost bude potřebovat a jak je získá. Organizace si musí promyslet finanční strategii na několik let dopředu. Dále, aby měla organizace větší šanci na úspěch, musí poskytovat záruku serióznosti. Obnáší to zejména zveřejňování informací o cílech, struktuře a činnostech organizace a také budování dobrého jména, aby organizace byla pro ostatní spolehlivá a dodržovala své závazky. (Marková, 1996) Členské příspěvky Členské příspěvky se pokládají za stabilní a nezávislý zdroj příjmů. Členské příspěvky mohou být dobrovolné nebo povinné, jednorázové nebo pravidelné. Výše členského příspěvku závisí na organizaci. Dary Při shánění darů od jednotlivců je důležité, aby pracovníci, kteří mají za úkol přesvědčit potencionální dárce, byli sami přesvědčeni o správnosti těchto potřeb. Získávání financí prostřednictví darů lze například osobní návštěvou, osobním dopisem, telefonických rozhovorem, inzercí a dalšími možnými způsoby. (Marková, 1996) Veřejná sbírka „Veřejná sbírka je sbírka pořádaná k získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých prostředků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, pro rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo k zajištění ochrany kulturních památek, tradic a životního prostředí.“ (Ministerstvo vnitra, 2010)


20

Sbírku lze konat např. sběracími listinami, pokladničkami, prodejem předmětů anebo shromážděním peněžních příspěvků na zvláštní bankovní účet. Veřejnou sbírku mohou konat pouze právnické osoby. K vykonávání veřejné sbírky je nutné mít povolení od příslušného orgánu, krajského úřadu, který podá oznámení Ministerstvu vnitra. Pořádání sbírek upravuje zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Sponzoring Jak pro fyzické osoby, tak pro právnické osoby je poskytování darů odčitatelné od základů daně. V dnešní době je hodně firem a podnikatelů jako sponzoři v neziskových oblastech. Poskytnutím darů finančních nebo hmotných přispívají k fungování prospěšných činností a navíc je i stát odmění možností odečtu daru ze základu daně. (Marková, 1996) Vlastní podnikání Další možností jak získat finanční prostředky je podnikat. Nejlepší je podnikání, které souvisí s předmětem činnosti organizace. Existuje celá řada činností, které organizace může provozovat. Vyrábět výrobky či služby, které lze nabídnout veřejnosti a tím nepřímo podpoří organizaci. Je nutné, aby organizace získala živnostenský list, pokud provozuje činnost soustavně či opakovaně. (Marková, 1996) Pořádání tombol a loterie Jednou z dalších forem získání finančních prostředků může být pořádání tombol či loterie. Provozování tombol a loterií se řídí zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a podobných hrách. V roce 2012 tento zákon prošel novelizací. Tomboly podléhají povolení a musí mít předepsané náležitosti. Povolovací řízení probíhá na základě písemné žádosti provozovatele akce. Za vydání povolení je nutné uhradit správní poplatek ve výši 5 000 Kč dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Provozovatelem tombol může být výhradně právnická osoba se sídlem na území ČR. Obec může povolit tombolu s herní jistinou do 50 000 Kč. Herní jistina se rozumí násobek počtu vydaných losů a prodejní ceny losů. Úhrnná cena výher nesmí být menší než 20 % a vyšší než 50 % herní jistiny. Pravděpodobnost výhry v tombole nesmí být menší než 1 : 200. Slosování musí být veřejné. Místo tomboly lze pořádat i jiné soutěže, ankety či jiné akce o ceny, kdy se organizátor zaváže vyplatit účastníkům nepeněžité výhry. U jednoho provozovatele nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč za jeden kalendářní rok a hodnota jednotlivých darů nesmí přesáhnout 20 000 Kč. Dotace Dotace se poskytují na konkrétní akce, programy, projekty nebo stanovené oblasti potřeb. Dotaci lze získat pro občanská sdružení nebo obecně prospěšné společnosti. Získat dotaci je zdlouhavý a náročný proces. Začíná zjištění, jestli organizace splňuje stanovené kritéria. Poté musí organizace vytvořit projekt,


21

aby mohla podat žádost o dotaci. Samotná žádost o dotaci je obsáhlá záležitost, která vyžaduje studii proveditelnosti, analýzu nákladů a výnosů, finanční analýzu apod. Na přijetí žádosti se může čekat i několik měsíců. Pokud organizace získá dotaci, musí realizovat projekt podle kritérií a provádět v průběhu projektu i po skončení projektu monitoring. Obdržet dotaci je tedy velmi náročné a nemusí ji vždy organizace dostat. Co se týče nadací a nadačních fondů od 1. ledna 1999 nelze poskytovat dotace. 2.3.6

Zánik nadace nebo nadačního fondu

Tak jako nadace (nadační fond) vzniká zápisem do rejstříku, tak zaniká výmazem z rejstříku. Zánik je ale konečná fáze celého procesu zrušení nadace (nadačního fondu). Abychom zrušili tuto právnickou osobu, nejprve ji musíme zrušit s likvidací nebo bez likvidace. Nadaci (nadační fond) zrušíme několika způsoby podle § 7 zákona o nadacích a nadačních fondech:  dosažením účelu, pro který byl zřízen,  rozhodnutím správní rady,  rozhodnutím soudu o zrušení dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, jinak dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,  prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Zrušení nadace (nadačního fondu) s nebo bez likvidace znamená, jestli máme nebo nemáme právního nástupce. Pokud nadace (nadační fond) má právního nástupce, může nastat fúze sloučením nadace (nadačního fondu). Při zrušení bez právního nástupce se provede likvidace. Likvidace se řídí obchodním zákoníkem, nestanoví-li to zákon o nadacích a nadačních fondech jinak. Likvidátora určí správní rada nebo soud. Likvidátor postupně rozprodá majetek nadace (nadačního fondu), aby uhradil veškeré pohledávky věřitelům. Nakonec likvidační zůstatek převede na jinou nadaci (nadační fond), která má obdobný účel, jinak obci sídla nadace. Pokud neprojeví obec o majetek zájem, likvidační zůstatek se přenechá státu. (Dvořák, 2007)

2.4 Účetnictví Podstatou účetnictví je zachycování stavu a pohybu majetku, pohledávek a závazků, nákladů a výnosů, příjmů a výdajů a vyhodnocování výsledku hospodaření. Hlavní právní předpis pro zpracovávání účetnictví je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen zákon o účetnictví). Nejprve je důležité, které subjekty musí vést účetnictví. Zákon o účetnictví definuje účetní jednotky jako právnické a fyzické osoby, které provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činností podle zvláštních předpisů, pokud pro-


22

kazují pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Neziskové organizace jakožto právnické osoby tudíž mají povinnost vést účetnictví. Pro každou nevýdělečnou organizaci je vedení účetnictví upraveno ve speciálních zákonech podle typu organizace. Zákon o účetnictví platí pro občanská sdružení, zájmová sdružení právnických osob, politické strany, církve, náboženské společnosti a nadace a nadační fondy. Odlišnosti mají například obecně prospěšné společnosti, které mají některé zásady vedení účetnictví upraveny v zákonu č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Nebo veřejné vysoké školy mají povinnost vést účetnictví na základě zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 2.4.1

Základní povinnosti vedení účetnictví

Zákon o účetnictví zakládá povinnost dodržovat směrnou účtovou osnovu a také si stanovit vlastní účtový rozvrh v rámci vnitropodnikových směrnic. Směrná účtová osnova je sestavena do úrovně účtových skupin, což je definováno ve vyhlášce č. 548/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Účetní jednotkou, která je povinna vést účetnictví, se stává:  právnická osoba nebo  fyzická osoba, která překročí stanovený limit ročního obratu, je zapsána v obchodním rejstříku, je účastníkem sdružení bez právní subjektivity, pokud aspoň jeden účastník je účetní jednotkou, anebo se rozhodla vést účetnictví dobrovolně. Podvojné účetnictví Podvojné účetnictví je založené na podvojných účetních zápisech a bilančním principu. Podává přehled jak o příjmech a výdajích, tak o nákladech a výnosech. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu Krbečková a Plesníková (2010) vysvětlují, že zákon č. 348/2007 Sb., kterým se novelizuje zákon o účetnictví, umožňuje účetním jednotkám vymezeným v zákoně o účetnictví vést místo podvojného účetnictví, účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. V § 9 odst. 3 zákona o účetnictví jsou stanoveny účetní jednotky, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Jsou jimi:  občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,  bytová družstva, která mají povinnost mít účetní uzávěrku ověřenu auditorem,  příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel.


23

V § 13a zákona o účetnictví se stanovuje povinnosti účetních jednotek, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Tyto účetní jednotky:  sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější,  mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,  sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek prováděcím právním předpisem,  … Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nemusejí vést knihy analytických a podrozvahových účtů. Předpokládá se totiž, že rozsah účetnictví je malý. V praxi si ale většinou účetní jednotky vedou podobné knihy jak z důvodů daňových, nebo přehledových. (Peštuka, 2009) 2.4.2

Vymezení pojmů pro účely účetní

Směrná účtová osnova a účtový rozvrh Osnova určuje uspořádání a označování účtových tříd, popř. účtových skupin. Na základě směrné účetní osnovy si účetní jednotka vytvoří účtový rozvrh, který může během účetního období doplňovat. Účetní výkazy a) Rozvaha – je přehled aktiv a pasiv k určitému dni, k rozvahovému dni. Aktiva jsou majetek jednotky uspořádaný podle složení a pasiva jsou majetek uspořádaný podle zdrojů krytí. Musí platit, že aktiva se rovnají pasivům. Rozvahu členíme na zahajovací (sestavujeme ke dni vzniku účetní jednotky), počáteční (sestavujeme k počátku účetního období) a konečnou (sestavujeme k poslednímu dni účetního období). Rozvaha nám umožňuje poskytovat základ pro zhodnocení finanční situace a zjistit hospodářský výsledek. b) Výkaz zisku a ztrát – je výkaz, který je účelně sestaven tak, aby nám umožnil vyčíslit hospodářský výsledek (dále HV). Díky výkazu zisku a ztrát může vyčíslit HV provozní (rozdíl mezi provozními výnosy a náklady), finanční (rozdíl mezi finančními výnosy a náklady), HV za běžnou činnost (což je součet provozního a finančního HV upravený o splatnou a případě i odloženou daň z příjmů za běžnou činnost), mimořádný HV (rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady upravený o splatnou a případně i odloženou daň z příjmů z mimořádné činnosti) a HV za účetní období (součet HV za běžnou a mimořádnou činnost a vyjadřuje čistý zisk, tj. zisk po zdanění). c) Přílohy – informují o účetní jednotce, o účetních metodách, doplňují informace k rozvaze, výkazu zisku a ztrát a o toku peněžních prostředků (cash flow). (Peštuka, 2009)


24

Účetní závěrka Podstatou účetní závěrky je zjistit stav majetku a závazků účetní jednotky, vyjádřit HV a podat informace o toku peněžních prostředků. Účetní závěrka proto obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztrát a přílohy. Před sestavení účetní závěrky se musí provést inventarizace jak fyzická, tak dokladová a účetní uzávěrka. Uzávěrka spočívá v zaúčtování veškerých účetních operací na konci účetního období a uzavření účetních knihy. Na závěr se zjistí HV před zdaněním, základ daně a daňová povinnost. (Kočí a kol., 2011) Pokud se účetní závěrka sestavuje k poslednímu dni účetního období, je to řádná účetní závěrka. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje v den ukončení činnosti, při vstupu do likvidace, při sloučení účetních jednotek a v dalších případech. A mezitímní účetní závěrka se sestavuje k jinému než poslednímu dni účetní období z různých důvodů. Zákon o účetnictví stanovuje dva případy a to, když účetní jednotky jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu a tyto prostředky musí vypořádat ke konci kalendářního roku, ale účetnictví vedou v období hospodářského roku. A dalším případem je pro potřeby konsolidování účetní závěrky. Důležité je zmínit, že mezitímní účetní závěrka neuzavírá účetní knihy a neprovádí inventarizaci, proto skrývá mnohá rizika. (Růžičková, 2009) Povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem ukládá zákon o účetnictví v § 20. Auditorské ověření účetní závěrky nevýdělečných organizací se týká § 20 odst. 1 písm. e) zákona o účetnictví. Například nadace a nadační fond mají stanovenou povinnost ověřit účetní závěrku a výroční zprávu v zákoně o nadacích a nadačních fondech takto: a) nadace musí mít ověřenou účetní závěrku vždy, b) nadační fond musí mít ověřenou účetní závěrku auditorem, pokud úhrn celkových nákladu nebo výnosů převýší v kalendářním roce 3 miliony Kč, anebo pokud hodnota jeho majetku je vyšší než 3 miliony Kč. (Kočí a kol., 2011) 2.4.3

Položky směrné účtové osnovy

1 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek se eviduje v 0. účtové třídě. V rozvaze jej najdeme na straně aktiv. Dlouhodobým majetkem se rozumí majetek, jehož doba držení a užívání přesahuje alespoň 1 rok. Člení se na hmotný, nehmotný a finanční. Hmotný dlouhodobý majetek se vyznačuje svou hmotnou podstatou. Příkladem hmotného majetku je stavba, pozemek, samostatné movité věci, pěstitelské celky a další. Limit podle zákona o daních z příjmů je pro pořizovací cenu hmotného majetku minimálně 40 000 Kč. Nehmotný majetek je naopak nemateriální povahy a nelze ho fakticky uchopit. Pořizovací cena je nad 60 000 Kč. Nehmotným majetkem jsou software, vynálezy, ochranné známky, projekty, know-how, zřizovací výdaje. Za dlouhodobý finanční majetek se považuje veškerý finanční majetek bez ohledu na pořizovací cenu, pokud splňuje dobu držení 1 roku. Jsou to cenné papíry a obchodní podíly. (Kočí a kol., 2011)


25

Oceňování dlouhodobého majetku se provádí buď v době uskutečnění účetního případu, nebo ke konci rozvahového dne. Dlouhodobý majetek se oceňuje:  pořizovací cenou, která se skládá z ceny pořízení a popř. dalších výdajů na dopravu, zprostředkování,  vlastními náklady – je to dlouhodobý majetek pořízený vlastní činností,  reprodukční cenou – cenou stanovenou v době, kdy se o něm účtuje. Dlouhodobý majetek můžeme pořídit nákupem od dodavatele, vlastní činností nebo bezúplatně (darem). Vyřadit majetek můžeme likvidací, prodejem nebo bezúplatným předáním (darem). Jelikož se dlouhodobý majetek postupně opotřebovává, musí účetní jednotka toto opatření vyjádřit v Kč. Toto vyjádření opotřebení v Kč za jedno účetní období se nazývá odpisy. Odpis máme buď účetní, nebo daňový. Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení majetku. Naopak daňové odpisy se vypočítají podle zákona o dani z příjmů, který přesně stanovuje pravidla pro výpočet. Daňový odpis si může účetní jednotka uplatnit jako daňový náklad. (Růžičková, 2009) 2 Zásoby Zásoby jsou součástí oběžného majetku. Je to takový majetek, který se jednorázově spotřebovává nebo se získává a přeměňuje v jiné majetkové složky. O zásobách se účtuje v 1. účtové třídě. Jedná se o:  nakupovaný materiál, do kterého patří veškeré suroviny, pomocné látky, náhradní díly, obaly, drobný hmotný majetek,  zásoby vlastní výroby, které se člení dále na nedokončenou výrobu, polotovar a výrobek,  zboží, což jsou movité věci, které se v nezměněném stavu dále prodávají. (Peštuka, 2009) Zásoby můžeme, jako u dlouhodobého majetku, oceňovat pořizovací cenou, vnitropodnikovou cenou (ve vlastních nákladech) nebo reprodukční cenou. Zásoby je nutné také ocenit při výdeji do spotřeby. Existují dvě metody, kterými lze ocenit zásoby. Buď metodou FIFO neboli first in first out nebo metodou váženého aritmetického průměru. Metoda FIFO se vyznačuje tím, že zásoby se oceňují postupně od nejstarší zásoby k zásobě nejnovější podle toho, jak se materiál postupně ze skladu odebírá. Vážený aritmetický průměr naopak umožňuje při každém novém přírůstku zjistit nový průměr, kterým oceníme vyskladňované zásoby, nebo se tento průměr zjistí pro určité období (nejvýše však pro 1 měsíc). Podle toho se vážený aritmetický průměr rozlišuje na proměnlivý a periodický. (Kočí a kol., 2011) Účetní jednotka si může zvolit, jakým způsobem bude účtovat o zásobách. Buď bude účtovat o zásobách způsobem A, nebo způsobem B. Způsob A je ten, že zásoby se nejprve zaúčtují na kalkulační účet 111 nebo 131 a poté na základě příjemky se zaúčtuje příjem na sklad na účet 11x nebo 13x. Spotřeba zásob se eviduje na účtu 50x. Pokud si účetní jednotka vybere způsob B, tak veškeré ope-


26

race se zásobami budou účtovány na jediném účtu 50x. Skladování zásob se neúčtuje, proto je potřeba vést řádně skladovou evidenci. Na začátku a na konci roku se musí účet 50x převede na účet 11x nebo 13x. (Kočí a kol., 2011) 3 Krátkodobý finanční majetek Každá organizace denně provádí určitý počet operací hotovostního či bezhotovostního styku. Tyto operace se týkají krátkodobého finančního majetku a krátkodobých bankovních úvěrů a účtují se v 2. účtové třídě. Nejprve v rámci hotovostního styku účetní jednotka účtuje o penězích na pokladnách. O pohybu hotovosti se vedou příjmové či výdajové pokladní doklady. Peníze se evidují v pokladních knihách a při inventarizaci pokladny mohou být zjištěny přebytky nebo manka. Při nákupu lze nahradit hotové peníze za ceniny. Ceniny mohou být např. poštovní známky, kolky, stravenky, telefonní karty nebo dálniční známky. O bankovních operacích se účtuje v účetních skupinách 22 a 23. Účetní jednotka může mít v bance zřízený běžný účet, terminovaný účet nebo kontokorentní účet. Dále musí bance platit bankovní úroky nebo naopak od banky dostává úroky, které jsou pro účetní jednotku výnosem. Pokud účetní jednotka zažádá banku o úvěr, účtuje o této operaci na účtu 23x. V účtové skupině 23 se účtují pouze krátkodobé bankovní úvěry. Úroky z úvěru účetní jednotka platí bance a je to pro účetní jednotku náklad. Dále je v 2. účtové třídě účet 261 – Peníze na cestě, který se používá v případech, kdy účetní jednotka vybírá hotovost z banky, vkládá hotovost do banky nebo převádí peněžní prostředky mezi bankovními účty. Slouží k překlenutí časového nesouladu mezi bankou a pokladnou, protože musíme účtovat jen na základě účetních dokladů. Účet peníze na cestě může vykázat ke dni účetní závěrky zůstatek povahy aktivní nebo pasivní podle toho, jaká účetní operace na konci účetního období nastala. Podle zákona o účetnictví se účtuje v české měně. Zároveň se ale musí vést evidence o cizích měnách, které se používají. Cizí měna se převede na české koruny pomocí kurzů ČNB, platných v den uskutečnění účetního případu anebo pomocí pevných kurzů, stanovených účetní jednotkou a tím pádem nebudou vznikat během roku kurzové rozdíly. (Růžičková, 2009) Podle pohybu kurzu může dojít ke vzniku kurzového zisku nebo ztráty. Kurzové rozdíly se účtují na účtech 563 a 663. Kurzové rozdíly mohou nastat u valutové pokladny, devizových účtů, pohledávek a závazků. 4

Zúčtovací vztahy

O zúčtovacích vztazích se účtuje ve 3. účtové třídě. Sledujeme zde pohledávky a závazky vůči odběratelům, dodavatelům, zaměstnancům, společníkům a institucím, např. institucí zdravotního a sociálního zabezpečení, finančním úřadu. Účty ve 3. účtové třídě jsou aktivní a pasivní. Také ve 3. účtové skupině najdeme


27

přechodné účty neboli časové rozlišení, které slouží k časovému rozlišení nákladů a výnosů. 5 Základní kapitál a fondy Základní kapitál – základní kapitál je hodnota vlastních zdrojů (peněžitých i nepeněžitých vkladů). Vlastními zdroji se myslí základní kapitál, fondy a výsledek hospodaření (hospodářský výsledek z minulých let a z běžného roku). Základní kapitál se eviduje v účtové třídě 4 na syntetickém účtu 411 – Základní kapitál. Je to účet pasivní. Kočí a kol. (2011) vyjmenovává případy, které se na tomto účtu evidují:  hodnota (povinného či dobrovolného) majetkového vkladu zakladatelů,  dotace, které byly přijaty jako zdroj pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,  hodnota bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,  zdroje převedené z fondů. Fondy – fondy jsou vlastní zdroje krytí majetku. Jsou to:  účelové zdroje, které se tvoří ze zisku po zdanění,  bezúplatně přijaté zdroje (př. dar),  část výtěžku veřejných sbírek určená na předem stanovený účel,  zdroje vytvořené podle zvláštních předpisů, stanov, statutů. Kočí a kol. (2011) 6 Náklady a výnosy Náklad je spotřeba živé a zhmotnělé práce v peněžním vyjádření. O nákladech se účtuje v 5. účtové třídě. Jsou to výsledkové účty. Na konci účetního období se účty převádějí na účet 710 – Účet zisků a ztrát. Naopak výnos je zhodnocení výkonu v peněžním vyjádření. Výnosy se účtují se na účtech 6. účtové třídy. Opět jsou to výsledkové účty a obraty se na konci roku převedou na účet 710 – Účet zisků a ztrát. 2.4.4

Vyhláška č. 504/2002 Sb.

Další důležitý legislativní podrámec pro celkové legislativní vymezení nestátních neziskových organizací je vyhláška č. 504/2002 Sb., která se zaměřuje na účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem není zisk. Tato vyhláška vymezuje rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, obsahové vymezení majetku, nákladů a výnosů či stanovuje směrnou účtovou osnovu. Vyhláška č. 504/2002 Sb. se nevztahuje na územní správní celky, příspěvkové organizace a státní fondy.


2.4.5

28

České účetní standardy

Ministerstvo financí vydává české účetní standardy. Jsou vydávány v souladu se zákonem o účetnictví. Úkolem českých účetních standardů je upravit jednotlivé oblasti účtování podrobněji, než je řešeno v zákoně o účetnictví a vyhláškách, které vymezují určité okruhy účetních jednotek. Standardy tedy ukazují postupy účtování a poskytují metodickou pomoc. Cílem je sjednotit metody používané všemi účetními jednotkami. (Růžičková, 2009)

2.5 Daně Další důležitý okruh týkající se neziskových organizací jsou daně. Já se zaměřím na nejdůležitější daňové oblasti a to na daň z příjmů, DPH a v krátkosti i na další přímé daně (daň silniční, darovací daň, dědická daň). Daňové příjmy jsou nejvydatnějším veřejným příjmem. Kolem 90 % veškerých příjmů veřejných rozpočtů jsou právě daně. Daní se rozumí povinná, zákonem stanovená, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová platba do veřejného rozpočtu. (Hamerníková a kol., 2007) 2.5.1

Daň z příjmů

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), upravuje přímou daň, která se uplatňuje z příjmů fyzických osob a z příjmů právnických osob. Na nevýdělečné organizace se vztahují všechny části zákona o daních z příjmů. (Kočí a kol., 2011) Poplatník daně Poplatníci daně z příjmů právnických osob jsou vymezeny v ZDP v § 17 jako osoby, které nejsou fyzickými osobami. Poplatníky jsou i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu. Růžičková (2007) vysvětluje, proč jsou poplatníky organizační složky. Přesto, že organizační složky nejsou samostatné právnické osoby, které nemají právní subjektivitu, jsou účetními jednotkami v souladu se zákonem o účetnictví. Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím se myslí podle § 17a ZDP:  kalendářní rok,  hospodářský rok a  účetní období, pokud je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Kočí a kol. (2011) uvádí, že zdaňovací období je kalendářní rok u organizační složky státu, územních samosprávních celků a vysokých škol. Nemohou si tedy vybrat hospodářský rok. Kdežto ostatní organizace, jejichž hlavní činností


29

není podnikání, mohou uplatnit hospodářský rok. Tuto změnu musí nejpozději 3 měsíce před plánovanou změnou oznámit příslušnému správci daně. Příjmy Pro poplatníky, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, platí některá zvláštní ustanovení. Nevýdělečné organizace v účetnictví evidují odděleně náklady a výnosy, které jsou předmětem daně, které nejsou předmětem daně a které jsou osvobozeny od daně. Dále mají odlišné typy příjmů. (Kočí a kol., 2011) Příjmy, které nejsou předmětem daně  Příjmy získané nabytím akcií, zděděním nebo darování nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.  Příjmy z dědictví a darů.  Příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje nebo obce, z prostředků poskytovaných státními fondy, z prostředků poskytovaných z rozpočtů Evropské unie a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou příjmem kraje a obce.  Příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu.  Příjmy z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi a z pronájmu a prodeje státního majetku, které jsou příjmem státního rozpočtu.  Příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání, pokud náklady (výdaje) na tyto činnosti jsou vyšší než příjmy z těchto činností. Nezisková organizace nemůže daňově uplatnit ztrátu z činností vyplývajících z jejího poslání v základu daně. (Růžičková, 2009) Příjmy, které jsou od daně osvobozené  Členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin přijaté právnickými osobami, v nichž členství není povinné.  Výnosy z kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností.  Příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku.  Příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy.  Příjmy Fondu dětí a mládeže. (Růžičková, 2009)


30

Příjmy, které jsou předmětem daně  Příjmy z reklam.  Příjmy z členských příspěvků, přijaté právnickými osobami, v nichž členství je povinné.  Příjmy z nakládání s nestátním majetkem nebo příjmy z nakládání s takovým státním majetkem, z něhož dosažené příjmy nejsou příjmem státního rozpočtu.  Příjmy z nájemného u nestátního majetku.  Úrokové výnosy z terminovaných vkladů.  Příjmy ze ziskových hlavních činností. (Růžičková, 2009) Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně Jsou to příjmy uvedené v § 36 ZDP, příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky, kteří mají takovou daňovou povinnost. Sazba daně činí 15 %. Jsou to podíly na zisku, vypořádací podíly a podíly na likvidačním zůstatku. Přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li prokázána. A další příjmy uvedené v § 36 ZDP. Příjmy zdaňované v samostatném základu daně Do samostatného základu daně se zahrnují příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům, kteří mají sídlo nebo místo vedení v České republice, ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. (§ 20b odst. 1, ZDP) Sazba daně je 15 % a zaokrouhluje se na celé tisícikoruny dolů. (§ 21 odst. 4, ZDP) Základ daně Obecně je základ daně rozdíl mezi příjmy a výdaji. Neziskové organizace jak už bylo výše řečeno, mají ale několik odlišností od podnikatelských subjektů. Kočí a kol. (2011) uvádí, že neziskové organizace musí vést účetnictví tak, aby nejpozději v okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, byly odděleně evidovány náklady a výnosy podle jednotlivých druhů činností, které organizace uskutečňuje. Takový způsob evidence zajistí účetní jednotce zjistit výsledek hospodaření podle jednotlivých činností. Poté je možné zjistit daňový základ podle jednotlivých druhů činností. Jinými slovy je důležité odlišit výdaje, které souvisejí s příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou osvobozeny nebo jsou předmětem daně. Výdaje, které souvisí s příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou osvobozeny anebo jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně, nelze uznat za výdaje na dosažení, zajištění


31

a udržení zdanitelných příjmů. Naopak výdaje související s příjmy, které jsou předmětem daně, lze uznat za výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Odčitatelné položky: Daňová ztráta Od základu daně lze odečíst ztrátu vyměřenou za předchozí zdaňovací období, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. (Růžičková, 2009) Odečet 30 % Neziskovým organizacím se často stává, že příjmy z hlavních činností nepokryjí výdaje. ZDP umožňuje organizacím snížit základ daně o 30 %, maximálně ale o 1 000 000 Kč. Pokud těchto 30 % je menší než 300 000 Kč, lze odečíst celých 300 000 Kč, max. ale do výše základu daně. Tato dosažená úspora musí sloužit ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. (Růžičková, 2009) Odečet 30 % na výuku žáků a 100 % na výzkum a vývoj Podle ZDP lze odečíst 30 % výdajů (nákladů) na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť. Učiliště musí být zřízeno v některé z právních forem zařazené mezi nevýdělečné organizace. 100 % výdajů (nákladů) lze odečíst při realizaci výzkumu a vývoje. (Růžičková, 2009) Sazba daně Sazba daně platná od 1. 1. 2011 je ve výši 19 %. Podle § 21 odst. 6 ZDP se použije při výpočtu daně sazba účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Sleva na dani Poplatník si může za zdaňovací období snížit daň v § 35 ZDP o:  18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením,  60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Daňové přiznání Nezisková organizace nemusí podávat daňové přiznání vždy. Je povinna podat daňové přiznání, pokud má zdanitelné příjmy, anebo jí vzniká povinnost zvýšit výsledek hospodaření dle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP. V § 38m odst. 7 je uvedeno, že nemusí podávat daňové přiznání ty neziskové organizace, které vykázaly pou-


32

ze příjmy osvobozené od daně, příjmy vybírané srážkou dle zvláštní sazby daně nebo nemají zdanitelné příjmy, které jsou předmětem daně. Daňové přiznání se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud má poplatník povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání zpracovává daňový poradce, podává daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (Kočí a kol., 2011) 2.5.2

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Neziskové organizace, které jsou navíc plátci DPH, mají složité postavení. Zákonná úprava (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) značně znevýhodňuje postavení neziskových organizací, které provozují ekonomickou činnost. (Růžičková, 2009) Ekonomickou činností se rozumí:  soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby,  soustavně vykonávaná činnost podle zvláštních právních předpisů, čímž je myšlena zejména nezávislá činnost vědecká, literární, umělecká, vychovatelská nebo činnost učitelů, právníků, lékařů, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců,  soustavné využívání hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů. Kočí a kol. (2011) Osoba povinna k dani Osoba povinna k dani je podle § 5 zákona o DPH fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Dále je to i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Samostatnou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne pracovněprávní vztah. Osoba povinna k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 mil. Kč za nejvýše 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (Kočí a kol., 2011) Pokud ale osoba povinna k dani přesáhne obrat 1 mil. Kč, stává se plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. (§ 6 odst. 1 zákona o DPH) Osoba povinna k dani, která se stává plátcem je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit. (§ 95 odst. 1 zákona o DPH) Obratem se rozumí příjmy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou od daně osvobozená bez nároku na odpočet daně, příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně a nejsou příležitostnou činností, příjmy z finančních a pojišťovacích čin-


33

ností, které jsou osvobozeny od daně a nejsou příležitostnou nebo doplňkovou činností. (Kočí a kol., 2011) Předmět daně Předmětem daně je:  dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu,  dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. (§ 2 odst. 1 zákona o DPH) Naopak předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem spotřební daně (výjimkou je pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží). Dále předmětem není dodání zboží v tuzemsku, které by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 10. (§ 2 odst. 2 zákona o DPH) Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Činnosti, které jsou osvobozeny od daně, ale nelze si u nich uplatnit odpočet daně:  poštovní služby,  rozhlasové a televizní vysílání,  finanční činnosti,  pojišťovací činnosti,  převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení,  výchova a vzdělání,  sociální pomoc,  ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. (§ 51 odst. 1 zákona o DPH) Ráda bych se zmínila i o § 61 zákona o DPH, který vyjmenovává další osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Tyto plnění se neziskových organizací týkají více a mohou se s nimi běžně setkat. Např.:  poskytování služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy,  poskytnutí služeb a dodání zboží související s ochranou a výchovou dětí a mládeže orgány sociálně-právní ochrany dětí,


34

 poskytování služeb související se sportem nebo tělesnou výchovou,  poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou. Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně Činnosti, které jsou osvobozeny od daně s tím, že si lze uplatnit odpočet daně:  dodání zboží do jiného členského státu,  pořízení zboží z jiného členského státu,  vývoz zboží,  poskytnutí služby do třetí země,  osvobození ve zvláštních případech,  přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží,  přeprava osob,  dovoz zboží. (§ 63 odst. 1 zákona o DPH) Základ daně Základ daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno. (Kočí a kol., 2011) Sazba daně U zdanitelného plnění se s účinností od 1. 1. 2012 uplatňuje základní sazba daně ve výši 20 % a snížená sazba ve výši 14 %. V příloze 1 zákona o DPH je vyjmenované zboží, které podléhá snížené sazbě daně. Jsou to např. potraviny, dětské pleny, knihy, psací stroje upravené k používání nevidomými a další. V příloze 2 je seznam služeb podléhající snížené sazbě, např. ubytovací služby, letecká hromadná doprava, sociální péče, pohřební služby. Zdaňovací období V § 99 zákona o DPH je za zdaňovací období:  kalendářní čtvrtletí, pokud plátce nedosáhl obrat 10 mil. Kč za předcházející kalendářní rok,  kalendářní měsíc, pokud plátce dosáhl obrat 10 mil. Kč za předcházející kalendářní rok,


35

 kalendářní měsíc, pokud plátce má za zdaňovací období kalendářní čtvrtletí a jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 2 mil. Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc. Daňové přiznání Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání, a i v případě, že mu nevznikla žádná daňová povinnost. (§ 101 odst. 1 zákona o DPH) Pokud plátci vznikne přeplatek, je plátci vrácen bez žádosti do 30 dnů od vyměření. (§ 105 odst. 1 zákona o DPH) Na závěr k DPH Zpracovávání daňových a účetních dokladů je u neziskových organizací náročné. A pokud jsou navíc v postavení plátců DPH, jejich postavení je složité. Musejí sledovat obrat, označit ekonomické činnosti ve vazbě na osvobození a to jsou jen prvotní potíže. Pokud se musí nezisková organizace zaregistrovat, musí vybudovat nový systém oběhu účetních dokladů, jejich označování a evidenci. (Růžičková, 2009) 2.5.3

Ostatní daně

Silniční daň Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Předmětem daně silniční jsou vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozována v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používány v přímé souvislosti s podnikáním anebo činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání. Pokud nezisková organizace provozuje ekonomickou činnost nebo i v rámci hlavní činnosti vykonává činnost, která podléhá dani z příjmů, je tato organizace plátcem silniční daně. (Růžičková, 2009) V § 10 zákona o dani silniční je povinnost platit zálohy na daň. Nezisková organizace musí zjistit, zda jim za předešlé období vzniká povinnost tyto zálohy zaplatit, protože auto bylo používáno k dosahování nevýdělečné činnosti. Podnikatelé to mají jednoduché, pokud používají vozidlo k podnikání, tak platí zálohy, jenže nezisková organizace to zjistí až po skončení roku. Proto by nezisková organizace měla po skončení čtvrtletí zjistit, zda se jejich hlavní činnost nachází v kladných hodnotách, a podle toho zaplatit zálohy na daň silniční. (Růžičková, 2009) Specifika týkající se neziskových organizací V § 20 odst. 4 zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí je stanoveno, že od daně dědické a darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku:


36

 státem registrovanou církví, náboženskou společností nebo obecně prospěšnou společností, je-li bezúplatně nabytý majetek určen k její činnosti,  politickou stranou nebo politickým hnutím, je-li majetek bezúplatně nabyt v souladu se zákonem,  nadací a nadačním fondem, je-li bezúplatně nabytý majetek určen k dosahování obecně prospěšných cílů nadace nebo nadačního fondu,  zdravotní pojišťovnou v souladu se zákonem upravujícím činnost zdravotních pojišťoven. V § 20 odst. 14 téhož zákona se uvádí, že od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, bezúplatné nabytí majetku v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek.

Vlastní práce

37

3 Vlastní práce V praktické části bakalářské práce své teoretické poznatky aplikuji na Nadační fond Krtek v Brně. Popíši jednotlivé činnosti NF Krtek, kterými se zabývá. Dále se zaměřím na finanční zdroje, ze kterých své činnosti hradí. Upřesním účetnictví a daňovou problematiku nadačního fondu. Na závěr doporučím nadačnímu fondu, jak může zlepšit financování.

3.1

Charakteristika Nadačního fondu Krtek

Nadační fond dětské onkologie Krtek se sídlem v Brně Černopolní 22a byl založen v roce 1999. NF Krtek má za cíl podpořit práci lékařů a zdravotníků Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno, která se zabývá léčbou onkologicky nemocných dětí a mládeže. (www.krtek-nf.cz) 3.1.1

Založení nadačního fondu

Nadační fond Krtek byl založen 15. listopadu 1999 zápisem do obchodního rejstříku pod spisovou značkou N 219 vedenou u rejstříkového soudu v Brně. Sídlo NF Krtek je Šlapanice, Brněnská 12 a IČO je 25581228. Zřizovatelem nadace je prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, Ph.D. (www.justice.cz) 3.1.2

Organizační struktura

Správní rada Ze statutu NF Krtek vyplývá, že správní rada je 6členná a funkční období je tříleté. Předseda, který je volen členy správní rady, svolává a řídí zasedání správní rady. Dále správní rada volí místopředsedu. Správní rada rozhoduje a poskytování nadačních příspěvků, pořádání akcí či nákupu cenných papírů. Za nadační fond v běžných věcech jedná předseda nebo místopředseda správní rady. Dozorčí rada Tříčlenná dozorčí rada je kontrolním orgánem nadačního fondu a její činností je řídit se obecně závaznými právními předpisy. Funkční období je tříleté a členové dozorčí rady volí předsedu. (Statut nadačního fondu) Další zaměstnanci Mezi další pracovníky nadačního fondu, kteří zajišťují denní chod nadačního fondu, patří manažerka, auditor, hospodářka, sociální koordinátorka, rodinná terapeutka a dobrovolníci. 3.1.3

Činnosti nadačního fondu

Realizuje různé programy a projekty ke zvyšování života malých pacientů a jejich blízkých, zajišťuje vybavení pracovišť kliniky dětské onkologie a přispívá na

Vlastní práce

38

výzkum a vzdělání lékařů a zdravotníků. Snahou je pomoci hospitalizovaným dětem zkvalitnit a zpříjemnit pobyt v nemocnici a pomoci jim při vyrovnávání se s jejich nemocí a s jejími následky. Jednotlivé činnosti, které vykonává NF Krtek, jsou vzájemně provázané a propojené a dohromady dávají celek. Činnosti, kterými se zabývá NF Krtek:  zkvalitňuje a zpříjemňuje pobyt dětí v nemocnici,  přispívá na nákup vybavení a zajišťuje přístroje usnadňující domácí péči,  podporuje vzdělávání lékařů, zdravotnického personálu a odborného personálu,  podporuje výzkum a spolupráci se zahraničními centry v Evropě a Severní Americe,  organizuje ozdravné a resocializační projekty,  koordinuje práci dobrovolníků,  komunikuje s dárci a pořádá akce na podporu činnosti. 6%

Zlepšování kvality života

7% 2%

Vzdělávání a podpora zdr. personálu Drobné technologické vybavení

9%

Podpora výzkumu 57 % 19 %

Provoz a správa Pořádání akcí

Obr. 1

Činnosti nadačního fondu. Zdroj: Výroční zpráva 2008

Z grafu lze vyčíst, že nadační fond se z poloviny svých činností zabývá zlepšováním kvality života dětských pacientů. Dále se soustředí na vzdělávání zdravotnického personálu, nakupuje zdravotnické vybavení, podporuje výzkum a pořádá různé projekty. Východiskem pro tento graf je výroční zpráva nadačního fondu z roku 2008. Přesto, že údaje jsou staršího roku, procentní podíl činností je pořád stejný. Nadační fond poskytuje ubytování pro rodiče a děti. Umožňuje tím dětem pobyt mimo nemocnici a také zohledňuje finanční situaci rodin, proto poskytuje přespání pacientům i rodičům a snaží se jim pobyt co nejvíce usnadnit. Nadační fond zajišťuje vytvoření útulného prostředí pro pacienty. Nakupuje učební pomůcky, dvd, hračky, knihy a vybavení do výtvarné dílny. Zajišťuje počítače, mp3,

Vlastní práce

39

televize. Nadační fond dále zajišťuje domácí péči. Zapůjčuje lékařské vybavení a poskytuje tým lékařů a sester navštívit pacienta v kteroukoliv dobu. Pro děti, které ukončily léčbu, se nadační fond snaží pomoci dětem zapojit se do společnosti. Organizuje letní tábory, zimní tábory, poznávací výlety do zahraničí, rodinné víkendy či relaxační pobytu u moře. Co se týče dalších aktivit, které zaměstnávají nadační fond, jsou to činnosti na získávání technologického vybavení a vzdělávání pracovníků. Zdravotní personál se může účastnit různých školení a odborných sympozií. Pro lepší výkonnost svých činností spolupracuje se školami, dětským plaveckým klubem Plaváčci Brno, Domem dětí a mládeže Lužánky, nadačním fondem Dobrý anděl a s dalšími organizacemi. 3.1.4

Financování

NF Krtek svou činnost financuje z různorodých zdrojů. Fundraising nadačního fondu je rozdělen na:  dražby a aukce,  koncerty,  divadla,  módní přehlídky,  výstavy,  plesy a firemní oslavy,  sbírky a tomboly,  sportovní akce,  prodej propagačních předmětů,  dary.

Vlastní práce

40

Sbírky 0,64 %

Dražby 1,57 %

Koncerty Divadlo 2,58 % 8,14 %

Módní přehlídky 0,44 %

Aukce 0,10 % Tombola 2,42 % Sportovní akce 9,55 % Prodej předmětů 1,04 % Dary 73,52 %

Obr. 2

Finanční zdroje (v %). Vlastní zpracování

Vytvořila jsem graf, který přibližně vyjadřuje zdroje, které mají pro nadační fond největší význam z hlediska výnosů. Z grafu je patrné, že nejvíce finančních prostředků nadační fond získává z darů fyzických a právnických osob. Za rok 2010 nadační fond obdržel celkově 7 413 714 Kč ve formě darů. (Výroční zpráva 2010) Jak bylo řečeno v teoretické části, fyzické či právnické osoby si mohou darování finančních prostředků odečíst od základu daně. Pro fyzické osoby musí být úhrn darů min. 2 % základu daně nebo min. 1 000 Kč a lze odečíst maximálně 10 % ze základu daně. Právnické osoby si mohou odečíst dar ze základu daně, přesáhne-li jeden dar 2 000 Kč, maximálně lze odečíst v úhrnu 5 % základu daně, který je snížení o odčitatelné položky. Nadační fond s dárci uzavírá darovací smlouvu a sepíše potvrzení o přijetí daru. Dar se použije na účely stanovené v darovací smlouvě. Další významnou položkou jsou sportovní akce. Nadační fond je po celý rok partnerem nebo pořadatelem mnoha sportovních akcích na podporu zdraví a pohybu. Nejvýznamnějšími a taky nejznámějšími jsou TESCO běh pro život, Na kole dětem, Krtek Charity Golf Open nebo Ty to dokážeš! TESCO běh pro život je série nesoutěžních běhů, které pod patronátem VIP osobnosti startují v různých městech České republiky. Všichni mají šanci vzdát hold zdravému životnímu stylu a přitom pomoc pacientům. Trasa je dlouhá 4 km a lze si ji proběhnout nebo projít vycházkových krokem. Další akcí je dobročinný turnaj Krtek Charity Golf Challenge, jehož výtěžek umožňuje financovat ozdravné letní tábory pro děti po absolvování onkologické léčby.

Vlastní práce

41

NF Krtek pořádá několik charitativních koncertů. Například Benefiční koncert Krtek nebo Krtek vás má rád. Na začátku prosince je tradicí charitativní Vánoční koncert. Dobročinný večer je naplněn vánoční a muzikálovou hudbou. Po koncertě čeká děti v nemocnici osobní návštěva vystupujících umělců a hromada dárků. Pro děti se pořádají také různá divadelní představení. Například Krtkova letní akademie, benefiční hudebně-divadelní show. Nadačnímu fondu byly věnovány výtěžky z dražeb vín, firemních kalendářů společnosti Unilever nebo jiné předměty. Nadačnímu fondu Krtek mohou lidé přispět nákupem různých předmětů na benefičních akcích, jsou to různé trička, butony, přívěsky, záložky do knížky atd. Další finanční podporou jsou dárcovské SMS, díky kterým se nadačnímu fondu podařilo získat až 300 000 Kč. Nadační fond Krtek získává peněžní prostředky převážně z darů a to skoro třemi čtvrtinami veškerých zdrojů. Dalšími významnými zdroji je pořádání sportovních akcí, společenských akcí či sbírky a prodej propagačních předmětů. Nadační fond žije z velké části plně závislý na dobročinných darech. Každému může být jasné, že taková fundraisingová činnost není nejlépe řešená a nadační fond musí zvýšit procentní podíl ostatních zdrojů. Organizace musí vytvořit novou strategii, ve které naplánuje typy zdrojů a jejich poměrné zastoupení. 3.1.5

Struktura nákladů

Tab. 1

Struktura nákladů v letech 2008–2010 (tis. Kč)

Náklady Spotřeba materiálu a energie Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zdr. a soc. pojištění Daně Ostatní náklady

2008 1 876 61 18 12 3 996 1 304 295 7 329

2009 2 010 118 14 7 3 790 2 893 627 4 343

2010 2 166 12 95 8 4 167 2 228 606 4 373

Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce je přiblížena struktura nákladů, která se vytvořila v roce 2008 až 2010 při hospodaření. Výše nákladů se v žádné položce výrazně nemění. Spotřeba materiálu a energie v sobě zahrnuje různé pomůcky pro pacienty, kancelářské potřeby, nábytek a doplňky. Dále nadačnímu fondu vznikají náklady spojené s údržbou automobilů, strojů a zařízení. Mezi ostatní služby se řadí telefonní poplatky, poštovné, parkovné, příspěvky na konference a další. V mzdových nákladech jsou zahrnuty mzdy pracovníků a úhrada sociálního a zdravotního po-

Vlastní práce

42

jištění. Jelikož je nadační fond vlastník dvou automobilů, musí platit silniční daň. A poslední položkou jsou ostatní náklady, v nichž jsou započítány odpisy dlouhodobého majetku a další poplatky. Z tabulky je patrné, že pouze u oprav a udržování se částky každým rokem mění, protože tato položka je nestálá. Zahrnuje náklad na nečekané opravy. I na cestovné nadační fond v roce 2010 vydal vyšší částku než v předchozích letech. Nadační fond podporuje odborný růst lékařů a zdravotníků. Poskytuje jim účast na konferencích, kurzech a stážích. 3.1.6

Daňová povinnost nadačního fondu

Pro účely daňové musí nadační fond ale i další neziskové organizace své činnosti rozdělovat pro potřeby daňové na hlavní a vedlejší činnosti. Při výpočtu daně se musí rozeznat, které náklady a výnosy jsou předmětem daně, nejsou předmětem daně a popř. jsou osvobozeny. Přesně toto nadační fond Krtek splňuje a všechny své činnosti, které provozuje, patří z daňového hlediska do činností hlavních a žádné vedlejší činnosti nevykonává. Dále náklad a výnosy z těchto činností rozděluje, jak bylo řečeno na ty výnosy či náklady, které jsou nebo nejsou předmětem daně a osvobozené náklady či výnosy. Tab. 2

Přehled nákladů a výnosů, které nejsou předmětem daně

Druh činnosti Dlouhodobý hmotný majetek Provoz a správa Technologické vybavení Vzdělávání a podpora personálu Zlepšování kvality života Charitativní projekty Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

Předmětem daně není Výnosy Náklady 0,00 258 128,00 900 236,27 150 1 440 373,00 8 080,50 244 210,40 0,00 4 505 525,90 0,00 3 719 766,96 0,00 10 810 112,53 266 358,50

Vlastní práce Tab. 3

43

Porovnání výnosů a nákladů z hlavní činnosti roku 2010

Druh činnosti Dlouhodobý hmotný majetek Provoz a správa Technologické vybavení Vzdělávání a podpora personálu Zlepšování kvality života Charitativní projekty Celkem

Předmět daně Rozdíl = V - N Výnosy Náklady 0,00 0,00 0,00 0,40 631 324,74 -631 324,34 436 153,46 1 722 230,36 -1 286 076,90 50 558,00 1 405 856,02 -1 355 298,02 25 485,00 4 105 417,23 -4 079 932,23 141 529,00 1 527 253,13 -1 385 724,13 653 725,86 9 392 081,48 -8 738 355,62


Tabulky porovnávají náklady a výnosy hlavní činnosti z daňového hlediska. V tabulkách nejsou uvedené náklady a výnosy osvobozené od daně, protože pro všechny činnosti vykazoval nadační fond nulovou částku. Do dlouhodobého majetku jsou zařazeny pouze odpisy. Jsou to odpisy z kancelářského vybavení, počítače, dvou aut, které vlastní, a dalšího majetku. Další položkou je provoz a správa, ve které je zahrnut materiál, služby, náklady na reprezentaci, osobní náklady, úroky, ostatní výnosy, daně a pojištění, dary a další. Ve statutu nadačního fondu je zřetelně uvedeno, že celkové roční náklady související se správou nesmí překročit 20 % hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků. Nadační fondu tuto podmínku splňuje a 631 324,34 Kč tvoří přesně 6,54 %. Pro lepší přehled a nezkreslování položky Provoz a správa byla vytvořena nová položka technologické vybavení, která v sobě zahrnuje náklady na reprezentaci, tržby či dary. Technologickým vybavením se rozumí zdravotnické potřeby, pomůcky, zdravotní přístroje a vybavení. Mezi hlavními cíli nadačního fondu je podpora vzdělávání lékařů a zdravotnického personálu, tato činnost je zahrnuta v položce vzdělávání a podpora personálu. Náklady na materiál, školení, služby, osobní náklady a ostatní náklady jsou předmětem daně. Naopak dary v této položce nejsou předmětem daně. Primárním cílem fondu je pomoci zpříjemnit dětem pobyt v nemocnici. Tento úkol a úkoly s tím související patří do položky zlepšování kvality života. Převážně to zahrnuje náklady na materiál, služby, energii, opravy, pojištění či výnosové položky jako jsou dary a tržby. Nadační fond se snaží zpříjemnit pobyt v nemocnici dětem ale také rodičům, a proto poskytuje ubytování přímo v dětské nemocnici jak pro děti, tak pro rodiče. Umožňuje dětem během léčby pobyt mimo nemocniční prostředí a současně zohledňuje finanční situace rodičů. Celkové náklady za provoz ubytovny je přibližně 200 000 Kč. Také nadační fond pomáhá svým pacientům při domácí péči. Dětem, které ukončily aktivní léčbu, se snaží umožnit znovuzapojení do společnosti. Pořádají různé letní tábory, zimní tábory či poznávací výlety po ev-

Vlastní práce

44

ropských zemích. Náklady na jeden takový tábor či výlet je průměrně 500 000 Kč. Poslední a důležitou položkou jsou charitativní projekty, protože bez pomoci ostatních a jejich darů by nadační fond nemohl pomáhat těm nejmenším, kteří to potřebují. Nadační fond pořádá různé charitativní akce, z jejichž výnosů zajišťují chod nadačního fondu. Položka Charitativní projekty opět zahrnuje materiál, služby, tržby, dary, osobní náklady a další. V posledním sloupci tab. 2 je zjištěn základ daně neboli rozdíl mezi daňovými výnosy a náklady vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tento základ daně nám slouží jako podklad pro zpracování daňového přiznání. Daňové přiznání Nadační fond Krtek má povinnost podávat daňové přiznání z daně z příjmu právnické osoby, protože vykazuje příjmy, které jsou předmětem daně. Jelikož nadační fond provozuje pouze hlavní činnost, musí se posoudit, zda tato hlavní činnost je předmětem daně z příjmů. Předmětem daně z příjmů je pouze zisková hlavní činnost. Nadační fond vykázal za rok 2010 ztrátovou hlavní činnost ve výši -8 738 355,62 Kč, to znamená, že hlavní činnost nespadá do předmětu daně. Posuzování ziskovosti hlavní činnost se provádí za celé zdaňovací období. Ostatní daně V roce 2010 nadační fond podával daňové přiznání ze silniční daně. NF Krtek je vlastníkem dvou osobních automobilů, proto má povinnost platit silniční daň v částce 4 130 Kč za rok 2010. Nadační fond byl také v roce 2010 účastníkem dědického řízení. Nadačnímu fondu byl odkázán dům se sídlem v Brně, ze kterého NF Krtek vytvořil zdravotní ubytovnu pro pacienty. Vzniká tedy povinnost podat daňové přiznání z daně dědické a daně z převodu nemovitosti. Bezúplatné nabytí majetku neziskovou organizací, v tomto případě rodinného domu, je osvobozeno od obou daní. 3.1.7

Účetnictví nadačního fondu

Nadační fond Krtek zpracovává účetnictví v plném rozsahu pomocí účetního softwaru POHODA. Tento účetní software pracuje s účtovou osnovou pro neziskové organizace a obsahuje veškerou evidenci a přehledy specifické pro tento subjekt. Pomáhá také sestavit účetní výkazy stanovené vyhláškou č. 504/2002 Sb. Při zpracování účetnictví se vedle syntetických účtů vedou i účty analytické, které slouží k lepší orientaci účtů. Analytické účty se vedou jak k aktivním a pasivním účtům, tak i nákladový a výnosovým účtům. Nadační fond využívá tuto analytiku k několika účtům, které často využívá. Použití analytického účtu 501 – Spotřeba materiálu vypadá následovně:


501 501000 501100 501200 501300 501400 501500 501900

45

Členění nákladového účtu 501 – Spotřeba materiálu

Spotřeba materiálu Spotřeba materiálu Kancelářské potřeby Šumavský pramen do zásobníků Nábytek, doplňky Občerstvení PHM Drobný majetek


Účet 501 – Spotřeba materiálu je účet, na který se eviduje převážně nákup drobného majetku, kancelářských potřeb a dalších věcí, které se ihned spotřebují a mají nízkou hodnotu. Uvádím za příklad tento účet, protože je to jeden z nejčastěji využívaných účtů NF Krtek. Nadační fond je financován převážně z darů fyzických a právnických osob. Tyto dary jsou financovány buď na konkrétní věc či oblast, nebo jsou to dary neúčelové. V některých případech dárci finančních příspěvků chtějí vědět, na jakou prospěšnou věc byl jejich dar použit, proto nadační fond tyto dary rozlišuje také pomocí analytické evidence. Analytický účet 682 – Přijaté příspěvky (dary) vypadá následovně: Tab. 5

682 682100 682200 682300 682400

Členění výnosového účtu 682 – Přijaté příspěvky (dary)

Přijaté příspěvky (dary) Přijaté příspěvky (dary) - věcné Přijaté příspěvky (dary) - neúčelové Přijaté příspěvky (dary) - účelové Přijaté příspěvky (dary) - charita


Dle rozhodnutí správní rady č. 11 z roku 2009 poskytnuté dary především na přístroje, vybavení a domácí péči pacientů nevstupují do nákladů nadačního fondu, a tak neovlivňují hospodářský výsledek. Účtují se na účet 911 – Fond darů poskytnutých NF, který je vytvořen z nerozděleného zisku minulých let. Nadační fond také svou činnost rozděluje na různá střediska, na kterých sleduje náklady týkající se těchto středisek. Navíc jednotlivá střediska rozděluje ještě na specifické útvary. Nákladové střediska nadačního fondu Krtek jsou následující:


46

Seznam nákladových středisek

Zkratka 0 1 2 3 4 5 6

Název střediska Dlouhodobý hmotný majetek Provoz a správa Technologické vybavení Vzdělávání a podpora odborného růstu Zlepšování kvality života Charitativní projekty Domácí péče, sociální výpomoc


Následně se v rámci každého nákladového střediska evidují náklady z daňového hlediska, aby se nejlépe vyčíslil hospodářský výsledek. Nákladové střediska se člení na další podstřediska. Např. struktura střediska č. 3 – Vzdělávání a podpora odborného růstu vypadá následně: Tab. 7

3 3.1 3.1.1 3.2 3.2.1 3.3 3.4

Členění nákladového střediska 3

Vzdělávání a podpora odborného růstu Vzdělávání zdravotnického personálu Workshop Podpora zdravotnického personálu NF Krtek Data management Podpora zdr. personálu spolupracujícího Výzkum


Nakonec až nadační fond na konci roku zaúčtuje veškeré náklady a výnosy, rozdělí je podle daňového účelu a vypočítá hospodářský výsledek, musí sestavit účetní závěrku. Nadační fond jako nestátní nezisková organizace má povinnost mít účetní závěrku ověřenou daňovým auditorem. Jak bylo řečeno v teoretické části, zákon o nadacích č. 227/1997 v § 24 odst. 2 ukládá nadačnímu fondu povinnost ověřit účetní závěrku, pokud úhrn celkových nákladů nebo výnosů převýší 3 miliony Kč nebo pokud majetek nadačního fondu je vyšší než 3 miliony Kč. Nadační fond Krtek splnil první podmínku a to, že překročil limit celkových nákladů nebo výnosů 3 mil. Kč. Účetní závěrce předchází účetní uzávěrka zahrnující inventarizaci majetku, uzavření veškerých účtů a výpočet hospodářského výsledku. Nakonec se vytvoří účetní závěrka, která se skládá z nejdůležitějších výkazů účetní jednotky: rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přílohy. Já zde uvedu zjednodušenou verzi výkazů.


47

Rozvaha k 31. 12. 2010 dle vyhlášky č. 504/2002 Sb.

Rozvaha k 31. 12. 2010 (v tis. Kč) Aktiva Pasiva Dl. hmotný majetek 3 178 Vlastní kapitál Dl. fin. majetek 3 300 Výsledek hospodaření Oprávky k dl. majetku -451 Nerozdělený zisk Zásoby 0 Kr. závazky Pohledávky 24 Kr. fin. majetek 4 668 Jiná aktiva 213 Aktiva celkem 10 932 Pasiva celkem

2 882 1 805 5 956 289

10 932

Zdroj: Výroční zpráva 2010 Tab. 9

Výkaz zisku a ztrát k 31. 12. 2010

Výkaz zisku a ztrát k 31. 12. 2010 (v tis. Kč) Náklady Výnosy Spotřebované nákupy 2 166 Tržby za vl. výkony Služby 4 282 Ostatní výnosy Osobní náklady 2 834 Tržby z prodeje majetku Daně a poplatky 4 Přijaté příspěvky Ostatní náklady 88 Odpisy, prodaný majetek 285 Náklady celkem 9 659 Výnosy celkem HV před zdaněním Daň z příjmu

601 24 35 10 804 11 464 1 805 0

Zdroj: Výroční zpráva 2010

Rozvaha a výkaz zisku a ztrát nejsou jen dokumenty, které shrnují hospodaření za účetní období. Nejen, že v nich najdeme peněžní stav majetku, vlastního kapitálu a závazků ke konci účetní období, ale z těchto výkazů jde zjistit i další informace. Pomocí účetních výkazů lze zjistit, zda účetní jednotka splňuje pravidla financování. Jsou to obecná doporučení, kterými by se měly účetní jednotky řídit. Jedním z těchto pravidel je Zlaté pravidlo vyrovnávání rizika, které říká, že vlastní zdroje by se měly rovnat nebo být větší než cizí zdroje. V případě nadačního fondu jsou vlastní zdroje 10 643 tis. Kč > cizí zdroje 289 tis. Kč. Dalším pravidlem je Zlaté pravidlo pari, které předpokládá výši stálých aktiv (dlouhodobý majetek) za vyšší než vlastní zdroje. Zde je dlouhodobý majetek 6 478 tis. Kč < vlastní zdroje 10 643 tis. Kč. Zlaté pravidlo pari zde neplatí, účetní jednotka účelně nevyužívá cizí zdroje k financování dlouhodobého majetku jako vlastní zdroje. Pravidlo jedna ku jedné určuje, že stav peněž v pokladně a na bankovních účtech nesmí být menší než krátkodobé cizí zdroje. Krátkodobé

Vlastní práce

48

pohledávky a krátkodobý finanční majetek (4 692 tis. Kč) je větší než krátkodobé zdroje (289 tis. Kč). Pravidla financování jsou spíš orientační pravidla, která nejsou dostatečně podložené praktickými zkušenostmi. Přesto nepostrádají svůj praktický význam. Rozvaha a výkaz zisku a ztrát je základem pro výpočet finančních ukazatelů, jakými jsou ukazatele likvidity, ukazatele rentability či ukazatele zadluženosti. Tyto a další finanční ukazatelé jsou podstatou podnikových financí, proto je v bakalářské práci jen zmiňuji.

3.2 Analýza financování V poslední části bakalářské práce provedu analýzu zkoumaného hospodaření nadačního fondu Krtek. Nejprve ale před samotným analyzováním finančních prostředků je potřeba přesně analyzovat činnosti, které nadační fond reálně vykonává, na které potřebuje finanční prostředky. Činnosti, které vykonává nadační fond a na které je nutné financovat, se rozdělují na:  technologické vybavení,  vzdělávání a podpora odborného růstu,  zlepšování kvality života pacientů. Lidé z nadačního fondu se snaží, aby zpříjemnili pacientům pobyt v nemocnici. Poskytují jim ubytování v nemocnici anebo home care neboli pomoc s léčbou, kdy se pacient léčí ve známém prostředí domova. Lékaři a sestry jsou ochotni v kteroukoliv dobu navštívit pacienta v domácí péči. Nadační fond musí zajistit lidi a technické vybavení včetně zázemí. K tomu, aby to splnil, potřebuje finanční prostředky. Získávání finančních prostředků pro neziskové organizace se nazývá fundraising. Je to proces, při kterém se získávají peníze, ale také dary, služby nebo dobrovolníci. Nadační fond pomocí fundraisingu získává finance formou darů, společenských a sportovních akcí, aukcí, dražeb, divadelních přestavení, koncertů a dalších. Převážná část financí je pokryta dary, a je to přes padesát procent všech finančních prostředků. Správný fundraising by měl vypadat tak, že poměr všech forem financování by měl být přibližně stejný. V případě nadačního fondu tomu tak není, a je nutné s tím něco dělat. Je několik možnosti, jak to napravit. Pořádání akcí je jednou z nejdůležitější činností public relations a fundraisingu neziskových organizací. Proto jedním z návrhu jak zvýšit ostatní zdroje financování je právě buď zvýšit počet pořádaných akcí, nebo se pokusit získat více finančních prostředků v jednotlivých akcích. Aby byla akce úspěšná, musí organizace zásadní informace opakovat, pro koho je určena, kolik lidí přijde a jak se o akci dozvědí. Nejdůležitější je ale stanovit si cíl akce. V rámci přípravy by se měl sestavit návrh nákladů, sponzoringu a finančních darů. Pořádání akce je velmi náročnou aktivitou, která zabere čas, energii a peníze. Přesto je to skvělá možnost, jak se zviditelnit a poděkovat dárcům.

Vlastní práce

49

Pokud sama nezisková organizace není schopna zajistit rozsáhlejší akci, je možné spolupracovat s jinou organizací, která provozuje stejné či obdobné aktivity. Už při založení neziskové organizace se musí provést analýzu konkurence. I v neziskovém sektoru je konkurence, ač to někteří netvrdí. A z těchto konkurenčních organizace se může NF Krtek spojit za účelem získání více finančních prostředků, které by si poté rozdělili. Spolupráce na vytvoření jedné společenské akce může vyústit v dlouhodobější spolupráci. Příkladem takových konkurenčních organizací může být například občanské sdružení Liga proti rakovině, které má za cíl snížit počet onkologických onemocnění a také včas zachytit nádorová onemocnění. Dále občanské sdružení BumbarisParis, které podporu pacienty s rakovinou a Gaudia, o. s., jež poskytuje psychoterapeutickou podporu onkologickým nemocným. Fundraising, o kterém jsem se už několikrát zmiňovala je další možná alternativa, jak zvýšit peněžní prostředky NF Krtek. Proces, při kterém je cílem snaha navýšit zdroje, je další prioritou hned po naplňování poslání a dosahování cílů neziskové organizace. Efektivní fundraising musí procházet celou organizační strukturou. Každý zaměstnanec by měl být tak trochu fundraiser, být ztotožněn s tím, co dělá a při svých činnostech být schopen poskytnout informace o organizaci a tím pádem ji propagovat. Zmínila jsem zde pojem fundraiser. Je to osoba, která je zaměstnancem organizace nebo externistou a jeho náplní práce je stanovovat nejvhodnější způsob pokrytí nákladů, jednání s potencionálními dárci, vypracovávat plán fundraisingu a zajišťovat propagaci. Fundraising může dělat např. specialista, člen statutární rady, dobrovolník, externí specialista nebo i najatá agentura. Pozice fundraisera je časově i psychicky náročná, proto by měl být fundraiser připraven, že mu pracovní náplň zabere většinu i volného času. Jeho pracovní doba je nepravidelná a často v práci fundraisera dochází i ke zklamání (dárce nemusí podpořit projekt). Fundraiser by měl být člověk, který je schopen pracovat v zátěži, má skvělé komunikační schopnosti, je kreativní, má analytické myšlení, musí být spolehlivý a dochvilný, je sympatický a přátelský. Mohla bych jmenovat další a další vlastnosti, které by měl vlastnit správný fundraiser, ale žádný člověk nemá všechny vlastnosti, které jsou potřeba, proto si musí organizace ujasnit, které schopnosti a dovednosti jsou zapotřebí právě v jejich organizaci a na základě toho hledat fundraisera. Může se totiž stát, že někdo může být skvělý ve zpracování projektu, ale nedokáže ho prodat, není dobrý v prezentaci a vyjednávání. Aby fundraising fungovat efektivně, je zapotřebí si nejprve stanovit cíle a harmonogram. Často se vytváří roční rozpočty, ze kterých se poté vychází při sestavení plánu na fundraising. Nejprve by se měl zpracovat nákladový rozpočet, aby se zjistilo, kolik finančních prostředků je zapotřebí zajistit. Poté se zpracuje návrh, z jakých zdrojů a v jaké výši se budou náklady hradit. Nakonec se sestaví metody a plány na oslovení zdrojů. Nejlépe by se měl podrobně sestavit plán činností a aktivit a rozepsat kolik příjmů se z jednotlivých aktivit plánuje. Vhodný fundraiser dokáže zkombinovat jednotlivé metody a možnosti pro daný zdroj. Ke každému dárci jedná individuálně podle potřeb dárce, čím lépe

Vlastní práce

50

zná svůj zdroj, tím je větší šance na úspěch. Základní podmínkou úspěšného fundraisingu je namixovat zdroje financování tak, aby organizace nebyla závislá na jednom zdroji. Nutné je tedy i stanovit správný rovnovážný poměr zdrojů. V současnosti NF Krtek nemá pracovníka, který se zabývá pouze fundraisingem. Proto navrhuji zvolit jednoho či dva fundraisery, kteří by se specializovali jen na činnostmi fundraisingu, navýšili by poměr všech finančních zdrojů a sestavovali by fundraisingový plán. Ač to vypadá, že fundraising je to samé jako marketing, není tomu tak. Marketing je velmi blízký pojem fundraisingu, ale nelze je spojovat. Marketing je poslední fáze fundraisingu, proces prodeje produktu (výrobku, služby) koncovému klientovi (dárci, sponzorovi). Marketing musí být využit tak, aby přinášel finanční příjmy, proto je nutné znát cílové skupiny. Stanoví se cílové skupiny podle věku, pohlaví, bydliště, vzdělání a dalších kritérií. Poté se splní první krok marketingu, poznání svého zdroje. Poté co je znám zdroj, cílové skupiny, vytvoří se takový marketingový mix, který je vytvořen speciálně na cílovou skupinu. Marketingový mix se skládá ze čtyř složek – produkt, cena, propagace, distribuce. V případě Nadačního fondu Krtek je produktem: podpora lékařů a zdravotníků Kliniky dětské onkologické Fakultní nemocnice Brno, poskytovat příjemně strávený čas dětským pacientům jak v nemocnici, tak i po léčbě. Cena za různé služby a produkty nadačního fondu jsou stanovené tak, aby pokryly náklady a byly srovnatelné s konkurencí. Distribucí se myslí místo, v kterém nadační fond poskytne službu nebo výrobek. A nakonec propagace, důležitý článek marketingu, je způsob jakým se služba nebo výrobek dostane ke konečnému uživateli. Nadační fond využívá různé způsoby propagace, jako první cesta k informacím o nadačním fondu je na webových stránkách www.krtek-nf.cz, na kterých lze najít veškeré informace, způsob financování nadačního fondu, možnost přispět finanční částku nebo stáhnout výroční zprávy. Další komunikační cesty jsou inzerce, reklama a další. Nadační fond využil k propagaci 150 000 Kč v roce 2010. Částka určená k prezentaci nadačního fondu se každým rokem zvyšuje a roste snaha na sebe upozornit a informovat cílové skupiny o svých činnostech. Webové stránky nadačního fondu spravuje buď hospodářka, která zajišťuje účetnictví, nebo dobrovolníci. Každý rok se na provoz webových stránek nadační fond vynaloží 25 000 Kč. V oblasti marketingu bych organizaci navrhla zvýšit rozpočet na propagaci. Alespoň o pár tisíc, které by zajistili lepší vnímání organizace v očích výše zmíněné cílové skupině. Zajistila bych více billboardů a navrhla osobnější přístup k navázání kontaktu s dárci. U stávajících dárců bych zvolila nejstarší formu oslovení a to poutavý dopis, který v dobrém načasování může sklidit úspěch. Také by nebylo od věci zapracovat na protislužbě, jako vedlejší motiv darování. Příkladem může být dobrý pocit nebo ulehčení svědomí. Ke zvýšení marketingové komunikaci navrhuji pro rozšíření potencionálních dárců rozšířit počet dobrovolníků z řad studentů a rodičů. Jelikož má nadační fond vytvořené internetové stránky, které jsou kvalitně zpracované, navrhuji vytvořit volné místo na těchto stránkách jako poskytnutí reklamního místa. Takové reklamní místo se může stát dobrý zdrojem dalších

Vlastní práce

51

peněžních prostředků, ale také dobrou reklamou pro samotný podnik, který si vystaví reklamu právě na webu nadačního fondu. Nadační fond Krtek v současné době financuje své činnosti převážně z dobročinných darů. Proto jsem zde uváděla možnosti jak vyrovnat poměrný podíl ostatních zdrojů. Nadační fond pořádá mnoho charitativních a společenský akcí, na kterých lze vybrat větší množství peněžních příspěvků, pokud by začal spolupracovat s jinou konkurenční organizací nebo by sám zvýšit počet akcí či počet hostů na jednotlivých akcích. Základem pro vytvoření fundraisingových aktivit je správné sestavení plánů, komunikace a image pro oslovení dárců. Nadační fond Krtek v současnosti vede fundraising dobře, ale rizikovým způsobem. Nepočítá s možností, že by se mohly snížit finanční prostředky získaných z darů nebo na akcích by se nevybral dostatek peněz. Je potřeba aby nadační fond vytvořil na každý rok průběžný plán fundraisingových aktivit a vyčíslil očekávané náklady. Taková analýza by mohla v budoucnu poskytovat informace o tom, jak jsou aktivity naplánované a jak ve skutečnosti dopadly. Jednoduše by se v analýze našly případné chyby a nedostatky, které by mohl nadační fond vylepšit. Polovina úspěchu tkví ve správném plánování.

Diskuze a závěr

52

4 Diskuze a závěr Rakovina je jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Rakovina je nádorové onemocnění, které může postihnout každého z nás. Nejběžnější léčba rakoviny je chemoterapie a chirurgický zákrok. Přesto vyléčení není stoprocentní. V České republice se objeví nádorové onemocnění u 2 až 5 osob z tisíce, u dětí se objevuje onemocnění méně. Onemocní 1,5 až 2 dětí z deseti tisíc. Nejčastěji se u dětí objeví zhoubný nádor leukémie, nebo další onemocnění, které se často vyskytují u dětí, národy na mozku a kostí. Právě Nadační fond Krtek se sídlem v Brně pomáhá těmto nemocným dětem v boji s rakovinou. Nadační fond je také velkou oporou rodičů, kteří prožívají nejhorší muka a musí se dívat, jak jejich dítě trpí. Nadační fond spolu s dětskou nemocnicí seznamuje rodiče s povzbudivými fakty a vysvětluje jim léčbu a případné vedlejší účinky. Trauma, které zažívají rodiči i děti, je bolestné a nadační fond se rodičům a pacientům snaží být oporou a přítelem. Aby mohl nadační fond plnit své poslání a pomáhat nemocným a rodině, musí získat peněžní prostředky. Sama ochota jen nestačí. V České republice je mnoho lidí, kteří rádi pomohou těm, kteří to potřebují a na nadačním fondu je tyto lidi poprosit o pomoc. Cesta jakou se vydá nadační fond k dárci je jeden ze způsobů fundraisingu. Může dárce oslovit na ulici, prostřednictvím internetu, účastí na společenské akci a přispění jakékoliv částky. Každá organizace musí svou činnost dokumentovat a zaznamenávat, nadační fond Krtek není výjimkou. V této bakalářské práci se zabývám právě hospodařením neziskové organizace. Neziskové organizace mají pár odlišnosti od podnikatelských subjektů. Je důležité zjistit, podle kterého zákona se řídí jaká nezisková organizace. Některé subjekty mají povinnost vést účetnictví podle jiného zákona než je zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. I daňové zákony ukládají nevýdělečným organizacím v některých případech jiné povinnosti a možnosti. Nadační fond Krtek je poplatník daně z příjmů právnických osob a poplatníkem silniční daně. Od daně dědické a darovací je nadační fond osvobozen a není poplatníkem daně z přidané hodnoty. Ročně organizace zúčtuje mnoho účetních případů a zpracovává výroční zprávu. Snaží se správně hospodařit s majetkem a penězi, aby vykonávala své činnosti, ke kterým byla organizace založena. V této práci jsem se právě snažila ukázat jednu z forem neziskové organizace, nadační fond, jako prostředek k získávání peněžních prostředků a poskytování těchto prostředků potřebným. Popsala jsem povinnosti, které jsou dány legislativou a možnosti při hospodaření takového nadačního fondu. Nakonec jsem doporučila pár rad týkající se fundraisingu, které by mohly být užitečné pro tuto organizaci, ale i pro jiné neziskové subjekty. Fundraising je totiž nejdůležitější oblast hospodaření v neziskové sféře. I když se to zdá paradox, že neziskový subjekt prahne po penězích a hledá možné cesty, jak je získat. Přesto tyto peníze nejdou do vlastních kapes, ale jdou do kapes osobám, které jsou

Diskuze a závěr

53

v nepříznivé životní situaci, finanční tísni nebo se jen snaží rozvíjet kulturní či sportovní odkaz země. Nadační fond Krtek je organizace, která se stará o druhé. Snaží se o něco mimořádného, co v České republice nemá obdoby. Pracovníci nadačního fondu svými dovednostmi, znalostmi, odbornými radami, ale také energií a láskou pomáhají dětem najít sílu v boji s náročnou nemocí.

Literatura

54

5 Literatura KOČÍ,

P. A KOL. Nevýdělečné organizace 2011: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 1. 2011. 7. vyd. Praha: ASPI, 2011. 291 s. ISBN 978-80-7357-6257. REKTOŘÍK, J. A KOL.

Organizace neziskového sektoru. 1 rozš. vyd. Praha: EKOPRESS, 2004. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. MARKOVÁ, H.

Fundraising 1996. Praha: Asociace Brontosaura, 1996, 224 s. ISBN 80-900189-7-1. STUCHLÍKOVÁ, H.

– KOMRSKOVÁ, S. Zdaňování neziskových organizací. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7263-434-7. KRBEČKOVÁ, M.

– PLESNÍKOVÁ, J. Jednoduché účetnictví k 1. 1. 2010. 2 rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 192 s. ISBN 978-80-7263-591-7. PEŠTUKA, J.

Zákon o účetnictví – komentář. Praha: EUROUNION, 2009. 307 s. ISBN 978-80-7317-078-3. RŮŽIČKOVÁ, R.

Neziskové organizace: vznik. účetnictví. daně. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7263-538-2. SVOBODOVÁ, J. A KOL.

Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky – 100 postupů účtování 2010. 7. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 440 s. ISBN 978-80-7263-594-8. SVOBODOVÁ, J. A KOL.

Účtová osnova, České účetní standardy: postupy účtování 2007. Olomouc: ANAG, 2007. 303 s. ISBN 978-80-7263-380-7. TELEC, I.

– HURDÍK, J. Zákon o nadacích a nadačních fondech – komentář. Praha: C. H. BECK, 1998. 123 s. ISBN 80-7179-199-7. DVOŘÁK, T.

Nadace a nadační fondy – komentář. Praha: ASPI, 2007. 88 s. ISBN 978-80-7357-292-1. HAMERNÍKOVÁ, H.

Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2000. 213 s. ISBN 80-902752-3-0. HAMERNÍKOVÁ, B.

– MAAYTOVÁ, A. A KOL. Veřejné finance. 3. vyd. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0.

Literatura

55

Internetové zdroje. MINISTERSTVO VNITRA. 2010. Konání veřejných sbírek [on-line]. [cit. 12.2.2012]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/clanek/obcanske-aktivity118893.aspx?q=Y2hudW09Ng%3D%3D NADAČNÍ FOND KRTEK. 2010. [on-line]. [ cit. 1.4.2012]. Dostupné z WWW: http://krtek-nf.cz/page-homepage.html MINISTERSTVO VNITRA. 2012. Justice.cz [on-line].[cit. 10.4.2012]. Dostupné z WWW: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx Interní dokumenty: STATUT NADAČNÍHO FONDU.

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010. Právní předpisy: ČESKO. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. ČESKO. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. ČESKO. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. ČESKO. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. ČESKO. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. ČESKO. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. ČESKO. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví.

Přílohy

56

Přílohy


57

A Směrná účtová osnova Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 – Software 014 – Ocenitelná práva 018 – Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 019 – Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 – Stavby 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 – Pěstitelské celky trvalých porostů 026 – Základní stádo a tažná zvířata 028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek 029 – Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 – Pozemky 032 – Umělecká díla, předměty a sbírky 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 043 – Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 051 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 061 – Podíly v ovládaných a řízených osobách 062 – Podíly v osobách pod podstatným vlivem 063 – Dluhové cenné papíry držené do splatnosti 066 – Půjčky organizačním složkám 067 – Ostatní dlouhodobé půjčky 069 – Ostatní dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 072 – Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 – Oprávky k softwaru 074 – Oprávky k ocenitelným právům


078 – Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku 079 – Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 – Oprávky ke stavbám 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 – Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 – Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 088 – Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku 089 – Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku Účtová třída 1 – Zásoby 11 – Materiál 111 – Pořizovaný materiál 112 – Materiál na skladě 119 – Materiál na cestě 12 – Zásoby vlastní výroby 121 – Nedokončená výroba 122 – Polotovary vlastní výroby 123 – Výrobky 124 – Zvířata 13 – Zboží 131 – Pořizované zboží 132 – Zboží na skladě a v prodejnách 139 – Zboží na cestě Účtová třída 2 – Finanční účty 21 – Peníze 211 – Pokladna 213 – Ceniny 22 – Účty v bankách 221 – Účty v bankách 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 231 – Krátkodobé bankovní úvěry 232 – Eskontní úvěry 24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy 249 – Ostatní krátkodobé finanční výpomoci

58


59

25 – Krátkodobý finanční majetek 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování 253 – Dluhové cenné papíry k obchodování 255 – Vlastní dluhopisy 256 – Ostatní cenné papíry 259 – Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky 311 – Odběratelé 312 – Směnky k inkasu 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 – Poskytnuté provozní zálohy a zálohy na zásoby 315 – Ostatní pohledávky 32 – Závazky 321 – Dodavatelé 322 – Směnky k úhradě 324 – Přijaté zálohy 325 – Ostatní závazky 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 – Zaměstnanci 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 – Pohledávky za zaměstnanci 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatního zúčtování 341 – Daň z příjmů 342 – Ostatní přímé daně 343 – Daň z přidané hodnoty 345 – Ostatní daně a poplatky 346 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem 348 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávních celků 35 – Pohledávky ke sdružení 358 – Pohledávky za účastníky sdružení 36 – Závazky ke sdružením a závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 367 – Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 – Závazky k účastníkům sdružení


37 – Jiné pohledávky a závazky 373 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 375 – Pohledávky z emitovaných dluhopisů 378 – Jiné pohledávky 379 – Jiné závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 381 – Náklady příštích období 383 – Výdaje příštích období 384 – Výnosy příštích období 385 – Příjmy příštích období 386 – Kursové rozdíly aktivní 387 – Kursové rozdíly pasivní 388 – Dohadné účty aktivní 389 – Dohadné účty pasivní 39 – Opravná položky k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 – Opravná položka k pohledávkám 395 – Vnitřní zúčtování 396 – Spojovací účet při sdružení Účtová třída 4 – volná Účtová třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 501 – Spotřeba materiálu 502 – Spotřeba energie 503 – Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 – Prodané zboží 51 – Služby 511 – Opravy a udržování 512 – Cestovné 513 – Náklady na reprezentaci 518 – Ostatní služby 52 – Osobní náklady 521 – Mzdové náklady 524 – Zákonné sociální pojištění 525 – Ostatní sociální pojištění 527 – Zákonné sociální náklady 528 – Ostatní sociální náklady 53 – Daně a poplatky 531 – Daň silniční

60


61

532 – Daň z nemovitostí 538 – Ostatní daně a poplatky 54 – Ostatní náklady 541 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 542 – Ostatní pokuty a penále 543 – Odpis nedobytné pohledávky 544 – Úroky 545 – Kursové ztráty 546 – Dary 548 – Manka a škody 549 – Jiné ostatní náklady 55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek 551 – Odpis dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 553 – Prodané cenné papíry a podíly 554 – Prodaný materiál 556 – Tvorba rezerv 559 – Tvorba opravných položek 58 – Poskytnuté příspěvky 581 – Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami 582 – Poskytnuté členské příspěvky 59 – Daň z příjmů 591 – Daň z příjmů 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů Účtová třída 6 – Výnosy 60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží 601 – Tržby za vlastní výrobky 602 – Tržby z prodeje služeb 604 – Tržby za prodané zboží 61 – Změny stavu vnitroorganizačních zásob 611 – Změna stavu zásob nedokončené výroby 612 – Změna stavu zásob polotovarů 613 – Změna stavu zásob výrobků 614 – Změna stavu zvířat 62 – Aktivace 621 – Aktivace materiálu a zboží 622 – Aktivace vnitroorganizačních služeb


62

623 – Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64 – Ostatní výnosy 641 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 642 – Ostatní pokuty a penále 643 – Platby za odepsané pohledávky 644 – Úroky 645 – Kursové zisky 648 – Zúčtování fondů 649 – Jiné ostatní výnosy 65 – Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek 652 – Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 653 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 654 – Tržby z prodeje materiálu 655 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku 656 – Zúčtování rezerv 657 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 659 – Zúčtování opravných položek 68 – Přijaté příspěvky 681 – Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami 682 – Přijaté příspěvky (dary) 684 – Přijaté členské příspěvky 69 – Provozní dotace 691 – Provozní dotace Účtová třída 7 a 8 – účty v této třídě se použijí podle vnitřního předpisu Účtová třída 9 – Vlastní jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé úvěry a půjčky, závěrkové a podrozvahové účty 90 – Vlastní jmění 901 – Vlastní jmění 91 – Fondy 911 – Fondy 92 – Oceňovací rozdíly 921 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 93 – Výsledek hospodaření 931 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení


932 – Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let 94 – Rezervy 941 – Rezervy 95 – Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky 951 – Dlouhodobé bankovní úvěry 953 – Emitované dluhopisy 954 – Závazky z pronájmu 955 – Přijaté dlouhodobé zálohy 958 – Dlouhodobé směnky k úhradě 959 – Ostatní dlouhodobé závazky 96 – Závěrkové účty 961 – Počáteční účet rozvažný 962 – Konečný účet rozvažný 963 – Účet výsledku hospodařený 97 – 99 – Podrozvahové účty 971 – 998 – Podrozvahové účty 999 – Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům

63

Účetní a daňové aspekty neziskových organizací

Recommend Documents