Ekonomické a ekologické aspekty techniky Následující text by Vás m l p ivést k zamyšlení nad n kterými aspekty techniky, nad provázaností techniky s ekonomikou a na pot ebu respektování ekologických hledisek p i využívání techniky. Soubor je vhodný pro za len ní jak do výuky odborné, tak i oborov didaktické a to pro studenty technické a informa ní výchovy, rodinné výchovy i pro u itelství 1. st. ZŠ a speciálních škol. K bližšímu seznámení s problematikou m žete využít n které z následujících informa ních zdroj a literatury: 1. BERANOVSKÝ, J., TRUXA, J. a kol. Alternativní energie pro váš d m. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2003. 125 s. ISBN 80-86517-59-4. 2. CROME, H. Technika využití energie v tru. 1. vyd. Ostrava : HEL, 2002. 144 s. ISBN 80-86167-19-4. 3. KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 6., p epracované a dopln né vyd. Praha : SPN, 1998. 862 s. ISBN 80-7235-023-4. 4. KROPÁ , J. a kol. Didaktika technických p edm t . Vybrané kapitoly. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 223 s. ISBN 80-244-0848-1. 5. LADENER, H. a SPÄTE, F. Solární za ízení. 1. vyd. Praha : GRADA, 2003. 267 s. ISBN 80-247-0362-9. 6. MINKE, G. Zelené st echy. 1. vyd. Ostrava : HEL, 2001. 92. s. ISBN 80-86167-17-8. 7. RAAB, M. Materiály a lov k (Netradi ní úvod do sou asné materiálov dy). 1. vyd. Praha : Encyklopedický d m, 1999. 229 s. ISBN 80-86044-13-0. 8. TINT RA, L. a kol. Úsporná domácnost. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2002. 66 s. ISBN 80-86517-16-0. 9. ŽERAVÍK, A Stavíme tepelné erpadlo. Návratnost i za jeden rok. 1. vyd., vydal autor vlastním nákladem, 2003. 312 s. ISBN 80-239-0275-X. Pojmy ekonomika a ekonomie, technika a technologie jsou laickou ve ejností asto zam ovány, proto je nyní v krátkosti vymezíme. Ekonomie je v da o nejobecn jších souvislostech v ekonomickém život spole nosti vid ných v jejich celku. (3, s. 147) Ekonomika je: 1) souhrn výrobních a hospodá ských vztah ve vývoji spole nosti, v ur itém stát , v odv tví výroby, v ur itém podniku; 2) souhrn odv tví národního hospodá ství. (3, s. 147) Pojmy technika a technologie jsou definovány nap íklad v (4, s. 22 - 34) ada aktuálních problém má již dnes z technického hlediska své ešení, mnohdy se však tato ešení z ekonomických d vod t žko prosazují a n které se t eba neprosadí v bec. Jindy jsou práv ekonomická hlediska jako nap . tvorba zisku hybným momentem pro další rozvoj v ur ité oblasti techniky a technologií.
1
Technika má tedy mnoho aspekt : morální, právní, ekonomické, ekologické, ergonomické, a další. Známé po ekadlo o ohni jako dobrém sluhovi ale špatném pánu by bylo možné parafrázovat ve vztahu k technice i k technologiím. I pomocí jehlice na pletení m že vzniknout n co užite ného, funk ního, krásného, v rukou dít te i duševn narušeného lov ka i jedince se zlými úmysly se však m že zm nit v nebezpe ný nástroj, kterým lze ublížit. Paprsek sv tla laseru m že lé it, ni it i zabíjet… Neexistují dobré a zlé technologie, dobrá a špatná technika. Podstatné je kdo, k emu a s jakými úmysly dané prost edky používá.
Nejen pro minulost platí smutný fakt, že lidstvo vede války o území s cílem zisku (d íve) teritoria jako zdroje pracovní síly, (dnes zejména) surovinových zdroj a odbytiš pro produkci. Moderní technika a technologie pot ebují pro sv j vývoj nemalé finan ní zdroje. Jimi za každé politické a ekonomické situace více než kdo jiný disponuje vojenský sektor, který klade požadavky na inovace technických ešení v nejr zn jších oblastech. Odhaduje se, že vojenská sféra je v oblasti vývoje materiál a technologií asi o 10 až 15 let nap ed ve srovnání s prost edky, kterými disponuje civilní sektor. Práv v souvislosti s hrozícími i probíhajícími vále nými konflikty dochází k výrazným pokrok m v technice a technologiích (nové materiály, nové zp soby použití techniky). /Strategická obranná iniciativa SDI i jejich nástupce - strategie ochranného raketového deštníku vyústily ve vývoj vysoce výkonných chemických laser , naviga ních a komunika ních družicových systém …/ Naše spole nost je ízena zákony tržní ekonomiky natolik, že v podstat nenalezneme obor lidské innosti, který by nebyl pom ován kritérii vytvá ení ekonomického zisku. Z historického hlediska tomu tak vždy nebylo. Po átek pr myslové revoluce lze vymezit použitím parního stroje jako nového zp sobu pohonu stroj a za ízení zavád ných v pr myslové výrob . (Patent na parní stroj byl Jamesi Wattovi ud len roku 1769 a v roce 1800 již strojírna, kterou spole n s Matthewem Boultonem vlastnil vyprodukovala více než p l tisícovky vylepšených model .) P ed tímto mezníkem se v podstat veškerá výrobní innost soust edila na pokrytí nejzákladn jších lidských pot eb (ošacení, strava, bydlení). Bou livý rozvoj pr myslové výroby odstartoval novou etapu vývoje spole nosti, která se postupn vyvinula ve spole nost „západního typu“ a jíž lze mj. charakterizovat zcela odlišnou strukturou spot eby. Ruku v ruce s obrovským boomem rozvoje výroby nar stá od té doby dodnes spot eba energií a surovin. Vzhledem k tomu, že jedním ze zásadních ekonomických ukazatel je zisk, lze za hlavní trend sou asnosti ozna it stále rostoucí objem výroby, hledání nových trh a odbytiš a nadprodukci. Dnes tolik diskutovaná globalizace má zejména aspekt ekonomický, sociální a ekologický. Bezesporu však n které druhy lidské innosti nemohou být hodnoceny pouze z hlediska ekonomického. Pokud je uplat ován striktn pouze tento p ístup, má negativní d sledky, podívejme se nap íklad na naše školství, zdravotnictví a kulturu.
2
Jak již bylo uvedeno, aktuální problém dnešní spot ební (konzumní) spole nosti spo ívá v obrovské energetické a surovinové náro nosti. Srovnání poskytuje údaj o podílu „HDP na hlavu“ nebo následující srovnání spot eby energie na hlavu. Z hlediska energetické náro nosti lze íci, že dnešní zem „t etího sv ta“ jsou na tom asi tak, jako dnešní pr myslov vysp lé státy na po átku pr myslové revoluce.
Sv tová spot eba energie (5, s. 11) Srovnejte s grafem vyjad ujícím dosažitelnost jednotlivých zdroj p edpokladu zachování stávajícího tempa jejich t žby:
energie za
Zásoby zdroj energie (5, s. 10) Aktuálním problémem jsou zem s velkou populací jako nap íklad ína i Indie, které se v sou asnosti velmi siln ekonomicky rozvíjejí. Jejich hospodá ský r st je dán dvojcifernými ísly. S tím op t souvisí obrovský r st spot eby energie a surovin. Zajímavá je informace, že kdybychom použili veškerou v sou asnosti dostupnou energii na išt ní a úpravu vody na pitnou vodu, nevyrobili bychom jí dostatek pro všechny obyvatele planety! (Rozhlasový magazín Meteor, Ro 2, vysíláno v prosinci 2004.) Z výše uvedeného jasn vyplývá, že aktuálními problémy sou asnosti a nedaleké budoucnosti jsou: Vývoj a aplikace technologií, které vykazují menší energetickou (a vzhledem k tomu že fosilní paliva jsou a budou velice cennou surovinou pro chemický pr mysl – výroba plast , lé iv, barev…) a surovinovou náro nost, drastická úsporná opat ení; Vývoj a aplikace technologií pro využití obnovitelných zdroj energie (dále OZE). 3
Seznamte se s koncepcí trvale udržitelného rozvoje, nap . http://sweb.cz/trvalaudrzitelnost/, nebo http://www.fi.muni.cz/%7Etomp/envi/slides/slide4.html. P ipomínáme problematiku oteplování klimatu vlivem produkce skleníkových plyn , na níž se rozhodující m rou podílejí práv pr myslov vysp lé zem , problematiku obchodování s kvótami pro produkci skleníkových plyn (emise CO2), která by m la nutit jejich producenty chovat se ekologicky, Kyótský protokol, který doposud nepodepsal nejv tší pr myslový producent t chto plyn – USA … V budoucnosti se stane využití OZE nutností. Jejich p ehled uvádí následující tabulka:
Možnosti využití obnovitelných zdroj energie (5, s. 8) Naše výhledy do budoucnosti z hlediska neobnovitelných zdroj energie hodnotí H. LADENER a F. SPÄTE následovn : „… je stále z eteln jší, že jistá omezení našeho životního standardu jsou d íve i pozd ji nevyhnutelná. Tato skute nost je ovšem velmi nepopulární a je ve ve ejných diskusích sotva projednávána. Vedle drastických úspor musí být pro krytí spot eby energie p ibrány pokud možno rychle obnovitelné zdroje energie, tedy takové, které se soustavn obnovují a podle lidských m ítek jsou neomezen k dispozici.“ (5, s. 9) 4
Toky energie na Zemi s teoretickými potenciály t í obnovitelných zdroj energie: solárního zá ení, pohybu planet a geotermie (tepla zemského nitra) ve srovnání s teoreticky p edpokládanými zásobami fosilních a jaderných zdroj a sv tová antropogenní spot eba primárních zdroj . (5, s. 10)
Vzájemným srovnáním t chto nep edstavitelných ísel lze ukázat, že energie dopadající na Zemi ve form zá ení ze Slunce je asi 11 000 krát v tší než sou asná celosv tová spot eba energie. To znamená, že celosv tovou spot ebu energie by bylo možné uhradit tehdy, pokud bychom dokázali využít energie slune ního zá ení dopadajícího na 0,13 % zemského povrchu p i 5 % ú innosti. Jinak e eno, za necelou p lhodinu dopadne na Zemi ze Slunce tolik energie, kolik spot ebuje lidstvo na celém sv t za celý jeden rok. Strukturu spot eby energie v jednotlivých oblastech v rodin obrázek:
Spot eba energie v jedné rodin (5, s. 11)
5
uvádí následující
Vzhledem k výše uvedeným skute nostem lze íci, že velké a doposud málo využívané možnosti úspor jsou práv v oblastech vytáp ní budov (51 %) a dopravy (33 %). Trendem do budoucnosti by tedy m lo být: Využívání OZE; zde technika již adu ešení nabízí, ovšem z ekonomického (viz stanovení výkupních cen za energii takto vyrobenou) hlediska se doposud jen velmi t žko prosazují. Zde by mohlo dojít k posunu v souvislosti se zavedením tzv. ekologické dan na energie, které by zvýšily návratnost investice do t chto technologií. V oblasti architektury se vzhledem k vysokému podílu využití energie na vytáp ní otevírají možnosti pro: tzv. nízkoenergetické domy, využití tepelných erpadel a solární techniky (viz nap . http://www.unego.cz); tzv. pasivní domy. Seznamte se s koncepcí tzv. pasivního domu, viz nap . http://www.svn.cz/, http://lea.ecn.cz/. (Jde o stavby optimalizované z hlediska tepelné izolace plášt a minimalizace únik tepla tepelnými mosty, stavby využívající v max. možné mí e slune ní zá ení – velká okna na jih, malá okna na sever, stavby projektované tak, aby p i dosažení maximální užitné plochy byl minimální možný povrch plášt , kterým uniká teplo. V takovýchto stavbách je d sledn využíváno odpadní teplo, které se ízenou ventilací p edává zp t do objektu, zpravidla zde není systém úst edního vytáp ní, p ípadn jsou užívána velmi malá, kompaktní tepelná erpadla pop . „kamna“ s velmi malým výkonem cca 1,5 kW spalující biomasu ve form malých briket.) Seznamte se s principem rekuperace a možnostmi využití této technologie v souvislosti s koncepcí pasivního domu. http://pzp.cz/html/main.php?s1=1&s2=2&s3=2&s4=1&lng=12 Seznamte se s problematikou týkající se principu innosti a využití tepelných erpadel, eského výrobce této techniky PZP KOMPLET viz nap . www stránky http://www.pzp.cz/html/, a http://lea.ecn.cz/cdoze/pzpproj.html. Seznamte se s cenovou náro ností, technickými parametry a návratností této techniky. Seznamte se s možnostmi využití solární techniky, viz nap . http://www.unego.cz. Seznamte se http://www.solartec.cz.
s možnostmi
využití
fotovoltaické
techniky,
viz
nap .
Zájemc m o problematiku ekonomiky OZE lze doporu it kapitolu Ekonomika v publikaci (1, s. 101 až 114). Problematika volby vhodného za ízení využívajícího OZE je velmi komplexní, vždy lze po prvotním srovnávání cenových nabídek prodejc a prospektových materiál jednotlivých výrobk doporu it seriozní zpracování studie posuzující energetickou náro nost objektu, jeho stavebn technických a energetických parametr , zhodnocení ekonomické efektivnosti plánovaných úspor energie. Tuto studii by m li provést nezávislí odborníci a specializované poradenské firmy. V p ípad realizace vytáp ní tepelným erpadlem, solárními kolektory se totiž vždy jedná o investice v ádech stovek tisíc korun. ! "#$%&'"(")* + Pro se s p íchodem tornád a bou í v USA rodinné domky hroutí? Ni ivé ú inky t chto atmosférických jev jsou obrovské. Problém je však také v konstrukci staveb.
6
Zpravidla jde o d ev né stavby velmi lehké konstrukce, zcela jiného typu, než jaké stavíme zde. Jedním z vliv je samoz ejm odlišné klima, druhým faktorem však, dle mého názoru, je zcela jiná proporce cen paliv a energií, která obyvatele t chto zemí nenutí k úsporám! Stejn tak srovnejte velikost automobil evropských a amerických, zvlášt objem válc jejich motor . Op t nízká cena paliva (vysoká kupní síla) spot ebitele nenutí k úsporám. Co bude euroamerická civilizace d lat s p íchodem energetické krize? Existují krizové plány, které p edpokládají, že v blízké budoucnosti lidstvo povede války o vodu!! Autor publikace (2) v nuje pozornost svépomocné stavb v trných za ízení, která by sloužila jako zdroj energie využívající obnovitelné zdroje. Formuluje zásady koncepce v trných konvertor jako zdroj energie. Tyto zásady lze zobecnit jako zásady respektující požadavky na rozumné využívání zdroj a materiál obecn . Jsou platné v širším smyslu, posta uje nahradit termín "ideální v trné kolo" ozna ením jiného technického za ízení. Níže zmín ná idea st ední technologie je zde vyložena takto: „Dlouhodobým cílem st ední technologie má být zajišt ní d stojného p ežití v našem omezeném a ohroženém životním prost edí. S nedostatkem zásob surovin a energie a rostoucí pot ebou humanizace práce se dosavadní velkotechnologie dokáže stále h e vyrovnávat. Místo ní musí „st ední technologie“, p im en jší lov ku, šet it životní prost edí, energii a suroviny. asto se p itom jedná o vysoce rozvinutou malou technologii, která v ur itých oblastech m že být alternativou velkopr myslu. „St ední technologie“ tím p edstavuje ur itou výzvu v deckotechnickým odborník m, kterou je t eba za lenit do humanistické stupnice hodnot a dlouhodobých ekologických perspektiv. A speciáln s ohledem na rozvojové zem E. F. Schumacher píše: "...Nazval jsem ji st ední technologií, abych poukázal na to, že je mnohem vysp lejší než primitivní technologie d ív jších dob, sou asn je však mnohem jednodušší, levn jší a svobodn jší než supertechnologie mén bohatých.“.“ (2, s. 23 - 24) St ední technologie lze tedy chápat jako prost edek k dosažení trvale udržitelného rozvoje. , 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
. /(2, s. 24)
-
optimalizace celkové konstrukce ve smyslu výkonného jednoduchého ešení; redukce v deckotechnického "ideálního v trného kola" na konstruk ní úrove st ední technologie; funk ní srozumitelnost, jednoduchost a p ehlednost; výroba odpovídající robustním zem d lským stroj m; výchozí materiály pokud možno celosv tov normované a snadno dostupné; kupované díly co nejlevn jší a všude dostupné; výroba pomocí základních emeslných znalostí a jednoduchého ná adí a strojního vybavení; v rozloženém stavu transportovatelná lidskou silou; montáž možná bez nákladných za ízení; jednoduchá údržba; snadná opravitelnost; dlouhá doba používání; možnost provozování bez povolení; použití materiál , které mají vysokou trvanlivost, jsou znovu použitelné a/nebo regenerovatelné.
7
A plynule p echázíme k doprav … Jednou ze zásad je použití dostupných, b žných materiál , které není t eba dopravovat na velké vzdálenosti, tím klesá cena zboží, protože nemusí zahrnovat náklady na dopravu a zanedbatelné není ani ekologické hledisko. P íkladem nesmyslnosti myšlenky, že vše vy eší sama „neviditelná ruka trhu“ je zbyte ná p eprava zboží. Ve jménu uctívaného ekonomického rozvoje a zisku p evážíme statisíce tun nákladu všeho druhu nap í Evropou, i dále, tisíce kamion ni í naše silnice, otravují ovzduší a ekologi t jší kolejová doprava je nevytížená, o lodní nemluv . Snad op t pomohou ekologické dan na energie (palivo) a mýtné. Rostoucí náklady na p epravu však nakonec uhradí spot ebitel který se tomu jen t žko m že bránit. Nez ídka jsou podstatnou ástí ceny výrobku i zboží práv náklady na jeho dopravu. Uve me konkrétní p íklad: V marketu v Olomouci je pravideln k dostání jiho eské máslo vyrobené v eských Bud jovicích. Na stran druhé m že být práv tento produkt výrazem konkuren ního prost edí, které je v ur itých mezích jist p ínosem. Jiný p íklad z téže oblasti: f ra písku stojí ádov 600,- K , jeho p eprava nákladním automobilem je však asto dražší, než dopravovaná surovina sama (dle p epravní vzdálenosti i n kolikanásobn ). A op t suroviny … &
0
Samotná volba materiál a technologií ve výrob je velice d ležitá. Na jedné stran máme materiály kvalitní, trvanlivé, ale dražší, na druhé stran výrobce, který se snaží vyráb t co nejlevn ji s cílem maximalizovat zisk a proto nevolí použité materiály a technologie optimáln vzhledem k maximální životnosti výrobku. Navíc prodloužení životnosti v d sledku volby kvalitn jších materiál a technologií by se projevilo snížením odbytu dalších výrobk . Vždy co by si po al výrobce automobil , jehož karosérie a ostatní díly by nepodléhaly korozi i opot ebení v d sledku vyšší kvality?! Trh by se po ur ité dob zasytil a výrobce by ztratil odbyt. Jako netypicky pojatý a zárove publikaci (1). 1
velmi kvalitní text o materiálech lze doporu it
0
2
Lineární zp sob jednání p i využívání p írodních zdroj odpovídá technologii slepé uli ky. P ednost má maximalizace krátkodobého zisku na úkor všech. D sledkem jsou nenapravitelné škody.
Obnovitelné erpání zdroj je v jednom kontinuálním procesu s výrobou, spot ebou a recyklací. D sledkem toho je nezatížené (resp. mén zatížené) životní prost edí. (2, s. 23)
8
T ídíte odpad? Zjist te, jaké množství papíru se nahromadí ve Vaší poštovní schránce za týden ve form reklamních leták . Onu reklamu, o niž mnohdy ani nestojíme si prodejce zakalkuluje do ceny výrobku, který u n j zakoupíte. (Máte jedinou možnost, ozna it svou schránku upozorn ním, že si nep ejete reklamní tisk.) Kolik prázdných plastových PE, PP aj. lahví, skla i krabic typu TETRAPACK a podobných obal za tento as vyprodukujete. Problém drancování surovinových zdroj by mohl napomoci dokonalý systém recyklace materiál a surovin podpo ený op t „ekologickými dan mi“. Dle práv p ipravovaného Zákona o odpadech by nap íklad v cen nového výrobku (televizní p ijíma , chladni ka, žehli ka aj.) bude zahrnut i poplatek na jeho ekologickou likvidaci po skon ení jeho životnosti (Zákon o odpadech, elektroodpad, sb rná místa, eskomoravská elektrotechnická asociace). Je ovšem také t eba dohlížet na to, aby se tak po skon ení životnosti výrobku stalo. Seznamte se s možnostmi recyklace druhotných surovin. " 3
4%5 6&6%7)0
8 *
Seznamte se s myšlenkami tohoto projektu nap íklad na http://www.carrefour.cz/fairtrade, http://www.ekumakad.cz, http://www.fairtrade.cz, http://www.fairtrade.net. Uvedené p ístupy se aktuáln prosazují pod pláštíkem módního trendu dobro innosti. Naše ekonomika však není natolik silná a výkonná, abychom mohli „spasit“ celý sv t. Pot ebných je daleko více než kolik jsme jich schopni podporovat. Je t eba narovnat celý systém, který je deformovaný. Pohlížíme-li na sv t omezeným prizmatem ekonomického hlediska, nem žeme se divit, že každá ekonomika se snaží o maximalizaci zisk natolik, že m že p ekro it onu úzkou hranici vyko is ování prvoproducent . Zdá se, že by bylo t eba vyvinout obdobné snahy o narovnání vztah mezi prvovýrobci, zpracovateli, distribu ními a obchodními et zci v naší domácí nap . zem d lské sfé e. Je zarážející, jak se d lí zisky mezi jednotlivými lánky tohoto produk ního et zu. Pokud se nap . kalkulovaná výrobní cena 1 litru mléka pohybuje okolo 9,- K , jak je možné, že p i akcích v n kterých obchodních et zcích lze zakoupit uvedené zboží za cenu velmi blízkou, n kdy i nižší ve srovnání s výrobní cenou. Vždy všichni z uvedeného et zce mezi prvovýrobcem a prodejcem musí být ziskoví? Pochybná politika obchodních et zc tla í ceny zboží dol a nutí producenta prodávat pod cenou. Prvovýrob potom nezbývá než ešit sv j problém využitím možnosti vývozu suroviny do zahrani í díky výhodnému kurzu v i CZK. Vše vyús uje až v jeden z ekonomických paradox sou asnosti: namísto abychom se snažili uplat ovat sofistikované technologie a k surovinám p i jejich zpracování p idali ur itou p idanou hodnotu a vyváželi výrobek, vytvá íme zisk tak, že do sousedního N mecka momentáln exportujeme denn 210 tisíc litr kravského mléka, které jako surovina chybí na domácím trhu a jeho nejv tší tuzemský zpracovatel propouští 300 až 350 zam stnanc . Je jasné, že zde jde více o souvislosti ekonomické a politické, ale na uvedeném p íkladu chceme demonstrovat, že ne vždy lze jako jediné kritérium vzít hledisko ekonomické. V kone ném d sledku budeme scházející surovinu pravd podobn dovážet ze Slovenska a Polska. Je jasné, že ešení tohoto problému spo ívá v narovnání vztah mezi jednotlivými složkami et zce: prvovýroba – zpracovatelský pr mysl – distribu ní sí – obchodní sí . Tento problém má ovšem i „celoevropskou“ dimenzi, viz nap . problém bohatšího pr myslového severu ve vztahu k chudšího zem d lskému jihu…
9
1
9
:: 0
;
Že se však také angažujeme v pomoci zemím t etího sv ta se lze nap íklad p esv d it na stránkách spole nosti SOLARTEC, která realizovala dodávku fotovoltaického systému pro školu v Keni, viz http://server.solartec.cz/clanek.php?CLANEK=87. Projekt je plánován na t i roky s cílem vybavit takto 20 škol. , :
/7 3
9
;
Technologie palivových lánk by v blízké budoucnosti m la být dostupná i pro b žné aplikace v civilním sektoru (náhrada za klasické akumulátory p enosných PC, mobilních telefon ), doposud byly využívány hlavn v kosmických technologiích. Více viz http://www.volny.cz/ales.havranek/dmfc.htm, http://www.tretipol.cz/index.asp?clanek&view&181, http://digiweb.cz/4-10074280-14568600-i00000_d-f4, http://www.akademon.cz/source/fc.htm, http://www.cdr.cz/a/diskuze/1902/0 a jiné. Technologie spalovacího motoru na vodíkový pohon, viz nap íklad odkaz http://www.infojet.cz/view.php?cisloclanku=2002100608, nebo pilotní projekt výroby vodíku elektrolýzou vody, jeho zpracování v kapalném stavu, realizaci vodíkové erpací stanice pro autobus zajiš ující dopravu na letišti b ží v N mecku, viz http://www.cng.cz/cz/index.php?show_page=text§ion=6.5. Technologie hybridní pohonné jednotky použitá v automobilu Toyota Prius http://www.toyota.cz, nebo p ímo na http://www.toyota.cz/model-prius-pohonna.html.
10
