STŘECHY - ŠIKMÉ
Účel a funkce střech Střecha • obvodová stavební konstrukce • ohraničuje budovu zpravidla nad posledním podlažím (tj. shora), výjimečně i z boku • tvoří jednu z hlavních konstrukcí budovy • spolu s ostatními obvodovými konstrukcemi chrání vnitřní prostředí objektu proti vnějším vlivům (voda, vlhkost, teplota, vítr, sluneční záření, hluk, apod.).
POŽADAVKY NA STŘECHY
Mezi základními požadavky na střešní konstrukce patří požadavky: 1. Statické - střecha musí přenést veškerá zatížení (od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu, atd.) do ostatních nosných konstrukcí objektu. 2. Protipožární - musí vykazovat určitou požární odolnost. 3. Na využití střešních ploch - tzv. provozní střechy (pochůzné, pojížděné a zelené střechy). 4. Na využití podstřešních prostorů. 5. Na horní osvětlení - střešní okna, světlíky, apod. 6. Na větrání - u vzduchových mezer dvouplášťových či víceplášťových střech. 7. Na vnitřní prostředí - teplota a relativní vlhkost vnitřního vzduchu. 8. Na rozpětí (vzdálenost podpor) - podle účelu podstřešních prostorů. 9. Architektonické: - pasivní funkce (krytí objektu), - aktivní funkce (výraz díla) - viz obr. 1. 2. 10. Na trvanlivost - dočasné (provizorní), trvalé. 11. Ekonomické.
STŘECHY - ŠIKMÉ
TVAR STŘECHY ---- VÝRAZNĚ OVLIVNÍ VZHLED STAVBY – DOMU
http://www.rusoatelier.cz/zahrady/japonska-zahrada-koi
Podle tvaru rozlišujeme: a) střechy vytvořené rovinnými střešními plochami - ploché, pultové, sedlové, valbové, polovalbové, mansardové, křížové, polokřížové, stanové, věžové, pilové, b) střechy vytvořené zakřivenými střešními plochami: •rozvinutelnými - válcové, kuželové, zvlněné, z výseků válcových ploch, •nerozvinutelnými - rotačními - kopulové, parabolické, •translačními - přímkové, křivkové, konoidy, hyperbolicko-parabolické, c) střechy vytvořené kombinací zakřivených ploch s rovinnými plochami.
STŘECHY VYTVOŘENÉ ROVINNÝMI STŘEŠNÍMI PLOCHAMI
STŘECHY VYTVOŘENÉ ZAKŘIVENÝMI STŘEŠNÍMI PLOCHAMI
Rozdělení střech podle rozpětí – vždy je nutno přemýšlet nad správným typem či variantou zastřešení a) malá rozpětí - do 12 m (např. krovy, konstrukce s průvlaky, panely, atd.), b) střední rozpětí - 12 - 36 m (např. vazníky, rámové konstrukce, skořepiny, atd.), c) velká rozpětí - 36 m a více (speciální vazníkové konstrukce, kopule, visuté střechy, pneumatické střechy, atd.).
Rozdělení střech podle sklonu střešních rovin • a) ploché střechy - se sklonem vnějšího povrchu α ≤ 5° • b) šikmé střechy - se sklonem vnějšího povrchu 5° < α ≤ 45° • c) strmé střechy - se sklonem vnějšího povrchu 45° < α < 90°,
Rozdělení střech podle konstrukčních systémů •
a) krovy - dřevěné, železobetonové, ocelové, z kombinací materiálů
•
b) vazníky - plnostěnné, příhradové; přímopásové, obloukové; ocelové, železobetonové, z předpjatého betonu, dřevěné
•
c) lomenice - vytvořené rovinnými deskami z různých materiálů
•
d) skořepiny - vytvořené zakřivenými deskami z různých materiálů
•
e) klenby - tvořené klenbovými oblouky různých tvarů a materiálů (cihly, železobeton, kámen)
•
f) prostorové příhradové konstrukce
•
g) visuté (zavěšené) střechy - provádí se pro velká rozpětí. Konstrukčně se řeší jako membránové, lanové a kombinované
•
h) pneumatické střechy - jejich hlavním nosným prvkem je vzduch nebo jiný plyn, popřípadě v kombinaci s jiným materiálem
Rozdělení střech podle počtu střešních plášťů • a) jednoplášťové - střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí jedním střešním pláštěm • b) dvouplášťové - střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí dvěma střešními plášti oddělenými od sebe vzduchovou vrstvou • c) několikaplášťové - střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí několika střešními plášti oddělenými od sebe vzduchovými vrstvami.
Rozdělení střech z hlediska pochůznosti • a) nepochůzné – střechy, kde je umožněn přístup pouze pro kontrolu stavu konstrukce střechy a její nezbytnou údržbu. Případně pro kontrolu a obsluhu technologického zařízení umístěného na střeše
• b) provozní – střechy využívané pro účely dopravy, rekreace, umístění speciálního technologického vybavení, apod. Rozdělují se na pochůzné, pojížděné a zelené (vegetační).
NÁZVOSLOVÍ STŘECH
OKAP, OKAPNÍ HRANA
HŘEBEN STŘECHY
ÚŽLABÍ
NÁROŽÍ
ČSN
Střešní vrstvy: Drenážní vrstva: umožňující snadný odtok přebytečné vody nad hlavní či pojistnou hydroizolační vrstvou Expanzní vrstva: tenká vzduchová vrstva nebo materiál s velkou pórovitostí - umožňuje vyrovnávání rozdílů tlaků vodní páry mezi daným místem ve skladbě střešního pláště a vnějším prostředím Pouze mikroventilace - nikoliv o větrání střechy - obvykle i funkce dilatační vrstvy. Filtrační vrstva: zachycuje vyplavované jemné částečky z některých materiálů střešního pláště vodou nebo částečky jiným způsobem vnášené do skladby střešního pláště - chrání drenážní systém před zanesením. Hydroakumulační vrstva: zachycuje část srážkové vody - může být potřebná pro růst rostlin v souvrství vegetačních střech Hydroizolační vrstva: dominantní hydroizolační funkce chránící nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště před atmosférickou, provozní nebo technologickou vodou podle funkce, konstrukce nebo polohy ve střeše - hlavní, pojistná, provizorní nebo povlaková hydroizolační vrstva.
Střešní vrstvy:
Ochranná vrstva: chrání hydroizolační vrstvu ( i jiné vrstvy střešního pláště před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí - zejména proti mechanickému poškození či UV záření ) Parotěsná vrstva: zamezuje pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do vrstev střešního pláště - do tepelné izolace Podkladní vrstva: vhodný podklad (zpravidla pevný a rovný) pro následnou vrstvu nebo vrstvy střešního pláště Provozní vrstva: Zpravidla z více vrstev při vnějším povrchu střešního pláště - umožňuje provozní využití střechy např. o střechy pochůzné, pojízdné, vegetační, případně jejich kombinaci Separační vrstva: odděluje dvě vrstvy střešního pláště - z výrobních, provozních, chemických nebo jiných důvodů Signalizační systém: systém technických opatření umožňující zjistit poruchu hydroizolačního systému lokalizovat místo poruchy Dilatační spára: konstrukční úprava - umožňuje roztažnost nebo smrštitelnost vrstev střešního pláště (bez jejich porušení ) --- v monolitických vrstvách - jejich četnost (velikost dilatačních celků) pak závisí na tepelném zatížení vrstvy.
Střešní vrstvy: Tepelně izolační vrstva: zajišťuje požadovanou teplotní pohodu vnitřního prostředí zabraňuje nežádoucím tepelným ztrátám v zimním období a tepelným ziskům v letním období Vegetační vrstva: vrstva určená pro růst rostlin, keřů nebo stromů Spádová vrstva: vytváří potřebný sklon následných vrstev - zpravidla tepelně izolačních a hydroizolačních Spojovací vrstva: spojuje dvě sousední vrstvy střešního pláště Stabilizační vrstva: zajišťuje svou hmotností stabilitu vrstev střešního pláště před účinkem sání větru, případně jinými podobnými účinky Krytina: chrání nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště nacházející se pod krytinou před povětrnostními vlivy (déšť, sníh, kroupy, vítr atd.) krytina může, ale nemusí být vodotěsná.
Mapa sněhových oblastí
STŘECHY - ŠIKMÉ
Střecha - dle sklonu střechy dělíme na - ploché (sklon 0° až 5°)- ČSN 731901 - sklonité – šikmé (sklon 5°až 45°) - strmé (sklon 45°až 90°) Střecha - střešní konstrukce – stavební konstrukce nad chráněným (vnitřním) prostředím, vystavená přímému působení atmosférických vlivů, podílející se na zabezpečení požadovaného stavu prostředí v objektu. Uspořádání - sestává se z nosné střešní konstrukce + jednoho nebo několika střešních plášťů oddělených vzduchovými vrstvami + doplňkových konstrukcí a prvků. = nosná střešní konstrukce + střešní plášť (nenosná konstrukce) Střešní plášť – nenosná konstrukce – část střechy, která je doplněna některými z dále uvedených vrstev: - hydroizolační, - tepelně izolační, - spádová, podkladní, - parotěsná, expanzní, pojistná nebo pomocná hydroizolační, - podhledová (dle požadavků).
OKAP, OKAPNÍ HRANA
HŘEBEN STŘECHY
ÚŽLABÍ
NÁROŽÍ
SKLONITÉ STŘECHY Tvary sklonitých střešních konstrukcí
STŘECHY - ŠIKMÉ Rozdělení střešních konstrukcí Druhy střech Podle sklonu a tvaru střechy definuje tyto typy: 1. plochá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozměrech 0° - 5° 2. šikmá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozmezí 5°- 45° 3. strmá střecha - střecha se sklonem krytiny větší než 45°
ŠIKMÁ PLOCHÁ
STRMÁ
TABULKA PŘEVODU S K L O N Ů
http://www.krytiny-strechy.cz/technicke_info-k-navrhovani-strech/prevodnitabulka-sklonu/
STŘECHY - ŠIKMÉ Základní funkce a požadavky
Střecha = konstrukce nad posledním podlažím stavebního objektu Skládá se z nosné střešní konstrukce ze střešního pláště Nosná střešní konstrukce = část střechy, přenášející zatížení od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu apod. do ostatních nosných částí objektů a může plnit i funkci nosné vrstvy střešního pláště
Střešní plášť = část střechy bez nosné střešní konstrukce, chránící objekt před vnějšími vlivy a zabezpečující požadovaný stav vnitřního prostředí.
STŘECHY - ŠIKMÉ Na volbu nosné konstrukce zastřešení má vliv: Druh objektu jednopodlažní haly s rozsáhlým zastřešenými plochami, které potřebují přiměřené rovnoměrné množství světla - střešní vazníky, skořepiny apod. Druh krytiny druh krytiny a místní klimatické podmínky - vliv na sklon střechy Uspořádání nosné konstrukce budovy nosná konstrukce budovy --- má vliv i na nosnou konstrukci střechy - její nosné zdi, sloupky, průvlaky apod. Zatížení nosná konstrukce zastřešení - musí přenést stálá zatížení, jako je např. zatížení vlastní hmotností a krytinou + nahodilá krátkodobá zatížení sněhem, větrem, lidmi apod. .
STŘECHY - ŠIKMÉ Požární předpisy V normách - stanoveny pro jednotlivé objekty stupně bezpečnosti proti ohni Odolnost konstrukce je vyjádřená dobou v minutách, po kterou konstrukce vzdoruje ohni - v této době nesmí konstrukce ztratit nosnost a stabilitu U staveb, u nichž je nebezpečí výbuchu, a u kotelen jsou předepsány střechy, které co nejméně brání tlakové vlně výbuchu. Navrhují se tedy lehké střechy dřevěné nebo ocelové konstrukce.
Architektonické požadavky Střešní konstrukce jsou význačným a někdy hlavním článkem architektonického výrazu celého objektu, např. u sportovních hal, tribun, průmyslových jednopodlažních hal apod
STŘECHY - ŠIKMÉ Rozdělení střešních konstrukcí Druhy střech Podle sklonu a tvaru střechy definuje tyto typy: 1. plochá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozměrech 0° - 5° 2. šikmá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozmezí 5°- 45° 3. strmá střecha - střecha se sklonem krytiny větší než 45°
ŠIKMÁ PLOCHÁ
STRMÁ
STŘECHY - ŠIKMÉ zalomená střecha - střecha, jejichž plocha (mezi hřebenem a okapem, popř. úžlabím) je vytvořena více rovinnými plochami různých sklonů
zakřivená střecha - střecha, vytvořená zakřivenými plochami
pochůzná střecha - plochá střecha, která je určena k trvalému využívání provozem (např. pro účely rekreační, tělovýchovné, parkovací, přistávací apod.)
nepochůzná střecha - střecha, která není určena k provozu (přístup na ni z důvodu oprav nebo kontroly je možný buď bez úprav nebo s úpravami, která zamezí poškození krytiny)
STŘECHY - ŠIKMÉ Třídění nosných střešních konstrukcí Podle rozponu (osové vzdálenosti podpor) lze rozdělit nosné střešní konstrukce na:
malorozponové (cca do 10 - 12 m) středněrozponové (od 12 - 36 m) velkorozponové (více jak 36 m)
malorozponové (cca do 10 - 12 m
středněrozponové (od 12 - 36 m),
STŘECHY - ŠIKMÉ
velkorozponové (více jak 36 m).
Schémata základních typů klasických krovových soustav: a - krokevní soustava, b - hambálková soustava, c - vaznicová soustava - stojatá stolice d - vaznicová soustava - ležatá stolice e - věšadlo f - vzpěradlo g - ležatá stolice bez vazného trámu
STŘECHY - ŠIKMÉ Podle konstrukčního systému a materiálu nosné střešní konstrukce rozlišujeme tyto druhy zastřešení: krovy s krokvemi (dřevěné, kovové, betonové) převážně malé rozpony vazníkové a rámové soustavy (dřevěné, betonové, kovové) - zpravidla středněrozponové konstrukce, používané především pro jednopodlažní průmyslové haly skořepinové a lomenicové konstrukce (betonové, dřevěné, kovové, keramické) na střední rozpony prostorové příhradové a prutové konstrukce (kovové) - na střední a velké rozpony visuté lanové střešní konstrukce - na střední a velké rozpony pneumatické střešní konstrukce - zpravidla na střední rozpony prostorové střešní konstrukce z plastických hmot
STŘECHY - ŠIKMÉ Nejběžnější typy sklonitých střech • Pultová jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem a tři štíty (dva boční a hřebenový) především na stavby na hranici pozemku, na přístavky, na části činžovních domů v ekologické architektuře na tzv. aktivní solární domy
• Sedlová - nejběžnější typ střechy používaný v Česku je velmi rozšířena v řadové zástavbě rodinných i bytových domů dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapy a dvěma štíty variantami jsou střecha křížová a polokřížová - (vznikají pronikem dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene), používané na stavbách složitějšího půdorysu
Valbová
STŘECHY - ŠIKMÉ
od sedlové liší tím, že má na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny čili valby okapy rovin ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy = střecha valbová okapy jsou výš = střecha polovalbová použití u volně stojících budov obdélníkového půdorysu
Mansardová varianta střechy sedlové každá její polovina mezi hřebenem a okapem se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu vnitřní prostor pod touto střechou se nazývá mansarda (obytné podkroví) jméno jí dal francouzský architekt François Mansart dnes - rozšířena tzv. falešná mansardová střecha: jedná se o střechu sedlovou, kterou doplňuje mansardový obklad na svislé stěně horního podlaží.
STŘECHY - ŠIKMÉ Stanová střecha (někdy též jehlanová) zpravidla čtyři střešní roviny - sbíhají se do středového vrcholu tvoří tak čtyř- nebo i víceboký jehlan na samostatně stojících budovách přibližně čtvercového půdorysu.
Pilová nebo také šedová střecha vzniká opakováním střech pultových nebo asymetrických sedlových dříve - na rozlehlých továrních halách, dílnách apod. svislé části střechy zároveň často sloužily jako světlíky dnes mají přednost střechy z předpjatých či lepených konstrukcí.
STŘECHY - ŠIKMÉ PRÁCE S TVAREM STŘECHY + ZAOBLENÍ
STŘECHY - ŠIKMÉ REKAPITULACE - TVARY STŘECH
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ NÁVRH STŘECHY
VOLBA KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY KROVU
Krovové konstrukce podle systému nosné soustavy
HAMBALKOVÁ SOUSTAVA
HAMBALKOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA Soustava plných vazeb sedlových střech
VAZNICOVÁ SOUSTAVA 1. Stojatá stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA 1. Stojatá stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA 2. Ležatá stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA 2. Kombinované stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA 4. Věšadlové a vzpěradlové stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA Valbové a polovalbové střechy
VAZNICOVÁ SOUSTAVA Nárožní krokve Nárožní krokve je také nutné zajistit kleštinami do sloupků pod rohy vaznic, musí však mít větší průřez než běžné krokve, protože se musí seříznout do dvou střešních ploch (pětiúhelníkový průřez) a také proto, že jejich délky jsou větší než délky běžných krokví
VAZNICOVÁ SOUSTAVA Soustavy mansardových střech
VAZNICOVÁ SOUSTAVA Soustavy mansardových střech
VAZNICOVÁ SOUSTAVA Soustavy pultových střech • nutné je zajistit zachycení šikmých tlaků zejména na hřebenový štít • z tohoto důvodu se hřebenová vaznice neklade na zdivo, ale na sloupky
VAZNICOVÁ SOUSTAVA Soustavy pilových střech • pilová střecha se skládá ze sedlových střech s nestejnými sklony • každá vazba je plná, podepřená v místě střešního okapu sloupkem • konstrukce pilových střech zabezpečuje dobré osvětlení a odvětrání vnitřních prostor • v minulosti se používaly k zastřešení průmyslových budov
TRADIČNÍ SOUSTAVY KROVŮ Krov se zkráceným trámem, tzv. bačkora
TRADIČNÍ SOUSTAVY KROVŮ Krov se zkráceným trámem, tzv. bačkora
TRADIČNÍ SOUSTAVY KROVŮ Vlašská soustava • zatížení střechy zde nenesou krokve kolmé k okapu, ale krokve vodorovné s okapem – vazničky po vzdálenosti cca 1,0 m • vlašská soustava je dnes už zastaralá, používala se pro malé sklony střech a pro větší rozpětí. • její způsob podporování vodorovných krokví plnými vazbami, které se označují jako vazníky, se stal konstrukčním principem soudobých příhradových soustav Ardantova soustava • vychází z principu vzpěr a věšadel, horizontální síly v úrovni pozednice zachycuje ocelové táhlo • Pro zastřešení větších rozponů – 20 m a více
NOVODOBÉ KROVY-ÚVOD Spoje novodobých krovů
1. Krokve IZOLACE NAD KROKVEMI 2. Bednění 3. Parozábrana z asfaltového pásu s hliníkovou fólií 4. Kovový držák výšky 120 mm nebo výšky 180 mm 5. Pomocné krokve 60 x 60 až 120 mm (v závislosti na tloušťce 2. vrstvy izolace) 6. Izolace ROCKMIN PLUS SUPERROCK nebo ROCKTON 7. Pojistná hydroizolace – difuzně otevřená 8. Kontralatě podél krokví 9. Střešní krytina na latích
1. Pojistná hydroizolace – difuzně otevřená (kontaktní) 2. Krokve 3. První vrstva izolace: - v deskách: ROCKIM PLUS, SUPERROCK nebo ROCKTON - v rolích: MEGAROCK PLUS nebo TOPROCK SUPER 4. Dřevěný pomocný rošt 5. Druhá vrstva izolace: - v deskách: ROCKMIN PLUS, SUPERROCK nebo ROCKTON - v rolích: MEGAROCK PLUS nebo TOPROCK SUPER 6. Parozábrana 7. Závěsy a SDK profily 8. Třetí vrstva izolace: ROCKMIN PLUS, SUPERROCK nebo ROCKTON 9. Sádrokartonový obklad
IZOLACE MEZI KROKVEMI
STŘECHY - ŠIKMÉ
Konstrukční principy hambalkových krovů
• krokvový krov
• hambalkový krov
• tuhý hambalkový krov
STŘECHY - ŠIKMÉ Konstrukční principy vaznicových krovových konstrukcí
• sloupky podporující vrcholovou vaznici
• sloupky podporující střední vaznici
STŘECHY - ŠIKMÉ • varianty vaznicové soustavy
STŘECHY - ŠIKMÉ
S P O J E Názvosloví krovu (1 - vazní trám, 2 - podezdívka, 3 pozednice, 4 - vaznice, 5 - krokev, 6 - sloupek, 7 - vzpěra, 8 - pásek, 9 - kleštiny, 10 - jalová vazba)
STŘECHY - ŠIKMÉ
Používá se tam - kde sraz není dostatečně podepřený Proti posunu se zabezpečuje dřevěnými kolíky.
Nejjednodušší tesařský spoj Na zraz spojujeme trám, pokud je podepřený po celé délce (minimálně pod místem spoje) Proti vybočení – zabezpečen skobami
Tesařské spoje
STŘECHY - ŠIKMÉ
Podélné spoje: sraz - nejjednodušší spoj vzájemně rovnoběžných dřev, která se k sobě přikládají buď čely, nebo bočními plochami
plátování – podélné nastavování dřev, přičemž se spojovaná dřeva stýkají částí čel i podélných ploch, tzv. plátem
Příčné spoje:
STŘECHY - ŠIKMÉ
lípnutí – nejjednodušší spoj dvou vzájemně kolmých nebo šikmých dřev, při němž se čelo jednoho dřeva prostě přiloží k podélné ploše druhého dřeva
zapuštění – spoj dvou vzájemně kolmých nebo šikmých dřev, přičemž čelo jednoho dřeva je zapuštěno celou dosedací plochou do výřezu ve dřevu druhém
Je spoj dvou vzájemně kolmých nebo šikmých trámů - čelo jednoho trámu má čep a boční plocha druhého trámu má dlab
STŘECHY - ŠIKMÉ Příčné spoje: čepování – spoj dvou vzájemně kolmých nebo šikmých dřev, z nichž konec jednoho dřeva je opatřen čepem a boční plocha druhého dřeva dlabem odpovídajícím čepu
Je spoj dvou kolmých nebo šikmých trámů - mají vzájemně si odpovídající zářezy
STŘECHY - ŠIKMÉ Příčné spoje: přeplátování – spoj dvou vzájemně k sobě kolmých nebo šikmých dřev, jež jsou opatřena vzájemně si odpovídajícími zářezy, takže hloubka přeplátování se rovná součtu hloubek obou zářezů
Je spoj kolmých nebo šikmých trámů – vzájemně na sebe dosedají v místě vybrání
Příčné spoje: kampování – spoj dvou vzájemně k sobě kolmých nebo šikmých dřev, z nichž jedno má zářez a druhé je buď bez zářezu, nebo se zářezy nezbytnými pro vzájemné sesazení obou spojovaných dřev. Hloubka zapuštění se rovná hloubce zářezu
STŘECHY - ŠIKMÉ
Příčné spoje:
STŘECHY - ŠIKMÉ
osedlání spojení dvou dřev ležících v různých rovinách, z nichž jedno je opatřeno zářezem (sedlem) a druhé je zpravidla bez zářezu
Vyztužují dřevěné trámy v místech podpor Délka sedla - 1/5 až 2/5 rozpětí trámů Sedlo se s trámem spojuje svorníky nebo kolíky (klasika)
Krátká tlakem namáhaná vzpěra - má 3 funkce: • zkracuje rozpětí trámu • spolupůsobí při přenášení tlaku na sloup • Ztužuje konstrukci krovu v podélném směru
Délka „pásku“ - 1000-1500mm.
STŘECHY - ŠIKMÉ NÁVRH STŘECHY
VOLBA KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY KROVU
STŘECHY - ŠIKMÉ
Konstrukční principy hambalkových krovů
• krokvový krov
• hambalkový krov
• tuhý hambalkový krov
STŘECHY - ŠIKMÉ Konstrukční principy vaznicových krovových konstrukcí
• sloupky podporující vrcholovou vaznici
• sloupky podporující střední vaznici
STŘECHY - ŠIKMÉ • varianty vaznicové soustavy
Konstrukce kdy je nosný trám podepřen vzpěrami – ty přenášejí zatížení do podpor. Vzpěradlo : - jednoduché - dvojité - trojité
Konstrukce, které přenášejí zatížení hlavního trámu do podpor pomocí věšáků a vzpěr Tam – kde není vnitřní střední zeď
STŘECHY - ŠIKMÉ
Axonometrie vaznicové soustavy a - stojatá stolice b - ležatá stolice
stojatá stolice
1 – vazný trám, 2 – podezdívka, 3 – pozednice, 4 – střední vaznice, 5 – krokev, 6 – sloupek, 7 – vzpěra, 8 – pásek, 9 – kleštiny, 10 – jalová vazba)
ležatá stolice
STŘECHY - ŠIKMÉ ZÁKLADNÍ SCHEMATA KONSTRUKCE KROVU
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ Zásady návrhu krovu Krokve zpravidla kolmo k okapu na pozednice a vaznice osedlány každý spoj musí být řádně zajištěn dostatečně dlouhými hřebíky v hřebeni jsou krokve spojeny rohovým čepem spoje krokví v hřebeni se zajišťují kolíkem nebo dvěma protilehlými hřebíky spodní konec krokví nesmí zatěžovat římsu - musí být proto od ní vzdálen nejméně 20 mm a nesmí být podkládán dřevěnou podložkou
krokve - pokud možno z jednoho kusu dřeva - v nezbytně nutných případech je lze nastavovat jen v místech podpor
osová vzdálenost krokví - pro lehké krytiny max. 1,2 m, pro těžké krytiny 1 m Vaznice vodorovné probíhají nepřerušeně od štítu ke štítu u střech s valbami tvořit vaznicové věnec vaznice se prodlužují je v místech podpor.
Zásady návrhu krovu
STŘECHY - ŠIKMÉ
Pásky do vaznic se čepují a zajišťují kolíkem, hřebíkem nebo tesařskou skobou Pozednice leží po celé délce na zdivu zakotveny u stojaté stolice v místech plných vazeb zakotveny u ležaté stolice ve vzdálenosti 1,5 m až 2 m do zdiva, věnců, stropů nebo vazních trámů pozednici lze prodloužit srazem, plátováním se vhodným zajištěním vzdálenost pozednice od líce půdní nadezdívky musí být min. 50 mm na styku se zdivem musí být řádně impregnována Sloupky do vaznic, vazních trámů nebo bačkor se čepují nebo zapouštějí zajišťují se skobami nebo kolíky
STŘECHY - ŠIKMÉ Zásady návrhu krovu Vazní trám ukládá se do obvodových zdí nejméně 80 mm nad podlahou půdy vazní trám nesmí být těsně zazděn do zdiva ukládá se do kapsy - kolem zhlaví trámu byla min. 50 mm vzduchová mezera trám - pokládá se na dřevěnou impregnovanou podložku tlustou min. 25 mm, která přesahuje na všechny strany nejméně o 30 mm (nebo na izolaci)
zhlaví trámu musí být impregnováno jako mezipodpory vazního trámu lze použít též pilířů střední zdi průběžný vazní trám může být u budov s nosnou střešní zdí nahrazen zkráceným, řádně zakotveným vazním trámem (tzv. bačkorou) v místě styku se zdivem nebo stropní konstrukcí - bačkora impregnována u rodinných domků, zvláště s podkrovím, může být vazní trám vynechán a sloupky začepovány do stropnice nebo osazeny do železobetonové stropní konstrukce v těch místech se však musí počítat s přitížením od střešní konstrukce
STŘECHY - ŠIKMÉ Zásady návrhu krovu Vzpěry do sloupků se zapouštějí nebo čepují zajišťují se skobami nebo svorníkem
Kleštiny na pozednice a vaznice kampují se sloupky a krokvemi se kampují, přeplátovávají nebo lípnou všechny spoje kleštin se zajišťují svorníky, při lípnutí svorníky s hmoždíky
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ PULTOVÁ STŘECHA NÁVRH
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
Varianta krovu vaznicové soustavy na rozpon 8-11m 1 - Vazní trám 2 - půdní nadezdívka 3 - pozednice 4 -střední vaznice, 5-krokev, 6 - sloupek, 7 vzpěra, 8 - pásek, 9 - kleštiny, 10 - krokev prázdné vazby, 11 římsa
STŘECHY - ŠIKMÉ
OPAKOVÁNÍ A REKAPITULACE
Typy střech:
Sklony střech:
Názvy jednotlivých částí střechy: H - hřeben N - nároží A - sběžiště U - úžlabí O - okap S - štít
Osnova: • • • • •
Konstrukce krovu Stojatá stolice Ležatá stolice, bačkora Nové krovy-hambálkové Názvosloví
KROVY:
• KROVY - TVOŘÍ tvar střechy - jsou nosnou konstrukcí pro střechy šikmé a strmé Sklon šikmé střechy je v intervalu 10°-45° Strmé střechy mají sklon krytiny nad 45° Krov jako nosná konstrukce přenáší zatížení z střešního pláště a jeho zatížení (sněhem, větrem apod.) do nosného systému daného objektu stavby.
Konstrukce krovu: • konstrukce krovu - zvolena na základě rozpětí krovu - půdorysu nosné konstrukce stavby - požadavku na provedení interiéru podkroví.
• Dřevěné • ŽB • Ocelové
Vaznicové soustavy: • • • • •
Krokevní soustavy: • Prostá krokevní soustava • Hambálková soustava
Stojatá stolice Ležatá stolice Věšadlo Vzpěradlo Ležatá stolice bez vazního trámu
• • • •
A-krokevní B-stojatá stolice C, D-ležatá stolice E-kozová stolice
Stojatá stolice:
Ležatá stolice, bačkora
Nové krovy-hambálkové:
Názvosloví krovu:
• • • • • • • • • •
1-vazní trám 2-podezdívka 3-pozednice 4-vaznice 5-krokev 6.sloupek 7-vzpěra 8-pásek 9-kleštiny 10-jalová vazba
Krov – vaznicová soustava s polovalbou
Krov – mansardová střecha z vazníků
http://www.strechy-novak.cz/tesarstvi/
FUNKCE STŘECHY: Hydroizolační Zateplovací Ochrana objektu Estetikou Provozní Statickou Požárně odolnou
Funkce střech
Hydroizolační Zateplovací Ochrana objektu Estetikou Provozní Statickou Požárně odolnou
Rozdělení střech
Plochá střecha 0-10° Šikmá střecha 10 °-45 ° Strmá střecha 45 °…
STŘECHY ŠIKMÉ: 1) SEDLOVÁ
2)VALBOVÁ , POLOVALBOVÁ
3)PULTOVÁ
4) MANSARDOVÁ
5)STANOVÁ
6)PILOVÁ
ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ
MATERIÁL KCE KROVU Dřevo – přírodní / nebo lepené prvky (plnostěnné, příhradové) Ocel – plnostěnné, příhradové ŽB - plnostěnné, příhradové KROV x VAZNÍK Krov do 15m Vazník od 6m
ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ KCE KROVŮ
Pozednice – trám uložený na zdi „naležato“ - nutno ukotvit - ve vodorovném směru - rozměry dle rozpění například:150/120, 240/160
Vaznice – trám uložený na svislém sloupu - uložení na „stojato“ (Hřebenové a středové vaznice se kladou na výšku kvůli vyšší náchylnosti na průhyb) - rozměry: 120/140, 180/240, 160/180
Vazný trám – vodorovný podélný - ze zdi na zeď - na výšku - rozměry: 160/200, 260/300, 240/260
Krokev – leží na střešní rovině v šikmém směru - podporou krokve je vaznice - „na stojato“ - 80/100, 120/160, 100/120 , 100/140 - osová vzdálenost 800-1200 mm
Vzpěra – v šikmém směru, ztužuje KCI a přenáší šikmé síly. - „odlehčuje vaznému trámu“ - „na stojato“ Ø většinou jako vaznice, ale (také ovlivněno Ø sloupku.) - 120/120, 180/200,150/150,160/180
Pásek- šikmý prvek - ztužuje v podélném směru - „ zmenšuje“ zatížení vaznice - 100/100, 140/140, 120/120
Sloupek- podporuje vaznici - většinou průřez 140/140 .. - cca 3600- 4500 mm
Kleštiny- Párové vodorovné prvky ztužující pár krokví ve výšce hambalku; provádí se většinou ze dvou prken připevněných ke krokvím ze stran
Plná vazba
Obsahuje „všechny“ prvky .
Prázdná vazba (jalová)
STOJATÁ STOLICE
HAMBÁLEK
VAZNICOVÉ STŘECHY a) b) c) d) e)
Krokevní Stojatá stolice Ležatá stolice Ležatá stolice Kozová stolice
-UKOTVENÍ POZEDNICE (TAB.) -KONSTRUKČNÍ ZÁSADY PRO NÁVRH KROVU Osová vzdálenost krokví 800 až 1200 mm (sklon,krytina) Vzdálenost plných vazeb 3600-4500 mm Vzdálenost dřeva od zdiva minimálně 50 mm Vzdálenost plné vazby od štítu (1 nebo 2 krokev) Příklad:
