Učební osnova vyučovacího předmětu dějepis Obor vzdělávání:
23 - 41 - M/01 Strojírenství 26 - 41 - M/02 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní Celkový počet hodin za studium: 2 (v prvním ročníku) Celkový počet týdenních hodin za studium: 68 Platnost: od 1. 9. 2016
K 1. 9. 2016 došlo z několika důvodů ke změně ŠVP dějepis. Mezi důvody změny patří přizpůsobení předmětu vývoji historie, znalostem žáků ze základních škol, možnosti využití nových učebních metod. ŠVP klade větší důraz na práci s historickými prameny, realizaci regionálních projektů, využívá metod kritického myšlení. Dalším z důvodů je nová učebnice, kterou začala škola využívat. Učebnicovou sadu (učebnice a pracovní sešit) vydává nakladatelství Didaktis (Moderní dějiny pro střední školy).
Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle: Cílem je prohlubování osobnostní, národnostní a občanské identity žáků, jejich připravenosti tuto identitu chránit, ale současně také respektovat identitu jiných lidí. Cílem je kultivovat historické vědomí žáků, rozvíjet logické myšlení, vést je k uchování kontinuity historické paměti, pozitivně ovlivňovat jejich hodnotovou orientaci, rozvíjet jejich občanské postoje a samostatné kritické myšlení, nenechat sebou manipulovat. Cílem je vést žáky k úctě k člověku i životu jako takovému, což je nejlepší prevencí rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, vychovávat k toleranci a k respektování lidských práv a svobod. Charakteristika učiva: Předmět dějepis je vzdělávacím oborem, který výrazným způsobem přispívá k celkovému osobnostnímu a sociálnímu začlenění každého jedince do společnosti. Výuka dějepisu na střední škole navazuje na znalosti žáků ze základní školy. Výuka předmětu je zaměřena na problematiku obecných (především evropských) a českých dějin v průřezu staletími, na vytýčení klíčových událostí, pojmů a osobností, které ovlivnily život v minulosti a mají význam i pro současnost, na prohlubování historických vědomostí za přispění historických dokumentů. Dějepis na odborné škole ovšem také klade důraz na určitou logickou souvislost historického dění. V předmětu je možno využít mezipředmětových vztahů nejen plánovitě, ale především v souvislosti s aktuálními událostmi Obsah dějepisného učiva je uspořádán chronologicky a je rozdělen do jednotlivých tematických celků na základě obvyklé historické periodizace. Důraz je kladen zejména na historii 20. století. Student bude veden k tomu, aby dovedl vyhledávat, zpracovávat a používat historické informace a orientoval se v historii oboru (mezníky, osobnosti) Hodinové dotace u jednotlivých tematických celků nejsou závazné, proto budou známy jen předpokládané počty hodin, které jsou potřebné pro zvládnutí daného učiva. Pokud dojde k osvojení učiva v rychlejším nebo naopak pomalejším tempu, lze hodinovou dotaci daného tematického celku snížit nebo zvýšit.
1
Učivo je úzce propojeno s obsahem celků společenskovědního vzdělávání a komunikačními dovednostmi v českém jazyce a estetickým vzděláváním (dějiny středověku a novověku jsou probírány v literatuře) Výchovně vzdělávací cíle (dovednosti žáků): - spolupráce studentů s více informačními zdroji; měli by umět získávat a následně kriticky hodnotit získané informace - umět čerpat informace nejen z internetu, ale i z pramenů verbálních, ikonografických či kombinovaných - orientovat se ve společenských jevech každodenního života, mít zájem o aktuální dění doma, v EU i v celém světě - směřovat k hledání souvislostí, propojování vědomostí do širších celků a vytváření komplexnějšího pohledu na společenské a historické jevy, - studenti se mají naučit vytvořit své vlastní názory na politické a historické otázky a umět je obhájit, podložit je argumenty, debatovat o nich s ostatními - umět řešit úkoly v týmu i samostatně - získat přehled zj. o našich dějinách zařazených do světového kontextu Výukové strategie (pojetí výuky) Přístup učitele i obsah učiva bude volen tak, aby motivovaly žáka k pozitivnímu jednání, ke schopnosti zamýšlet se nad probíranou problematikou. Výuka umožňuje vyjadřovat a obhajovat vlastní myšlenky a názory k danému tématu, podporuje vzájemnou komunikaci ve skupinách i vede k samostatnému řešení problémů. Výuka vychází z nejnovějších poznatků, jsou využívány aktivizační metody i multimédia Vedle tradičních metod vyučování, se budou také zavádět: - dialogická metoda, skupinová práce (brainstorming, obhajoby a obžaloby) - práce s verbálním textem – s písemnými prameny, učebnicí, knihou, dokumenty atd. - myšlenkové mapy předvádění předmětů (hmotné prameny) - demonstrace statických obrazů (historické mapy, obrazový materiál, fotografie) - demonstrace dynamických obrazů (dokumentární film, audiovizuální produkty) - projekty a samostatné práce (teoretické i praktické řešení problému, studium literatury) - učení se z textu a vyhledávání informací - samostudium a domácí úkoly (referáty) - aktivizační metody – návštěva archívů, muzeí, galerií, kulturních památek, historické vycházky, besedy Důraz bude kladen ne na míru teoretických dovedností, ale na přípravu na praktický život a celoživotní vzdělávání. Studenti si musí osvojit takové dovednosti a vědomosti, které budou směřovat k vytvoření kultivovaného politického a historického vědomí a k mediální gramotnosti Hodnocení výsledků výuky Hodnocení bude probíhat objektivně, což má přinést motivační charakter. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Studenti budou hodnoceni podle hloubky porozumění probraných historických jevů a procesů, dále podle schopnosti zpracovat informační zdroje, kriticky myslet a debatovat o historii. Každý tematický okruh uzavře ověřovací kontrolní práce. Celoročně bude také zařazováno ústní zkoušení.
2
Pololetní a závěrečná klasifikace bude vycházet nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z celkového přístupu žáka k vyučování, plnění zadaných úkolů (referátů) a zapojení se do dialogických metod. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Studenti by si měli osvojit nástroje k pochopení světa z hlediska historie, rozvinout dovednosti potřebné k učení se, naučit se vyrovnávat se s různými situacemi a problémy kolem sebe. Měli by se naučit pracovat v týmech, kriticky reagovat na skutečnost kolem sebe, vytvářet vlastní úsudky a nenechat sebou manipulovat, jednat odpovědně a umět obhájit své rozhodnutí a jednání, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování, respektovat lidská práva, chápat nedostatky demokracie a meze lidské svobody a tolerance. Dějepis především rozvíjí funkční gramotnost žáků, a tím přispívá k mediální gramotnosti. Kompetence k učení - porozumět mluvenému projevu a vytvářet si poznámky, využívat různé informační zdroje - uplatňovat různé způsoby práce s textem, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace, být čtenářsky gramotný Kompetence řešení problémů - rozvoj kritického a nezávislého myšlení - ověřování získaných poznatků, kritické posuzování názorů, postojů a jednání jiných lidí – - kultivace historického vědomí, rozvíjení a posilování funkční gramotnosti žáků a mediální gramotnosti - uznávání tradic a hodnot svého národa, k chápání jeho minulosti i současnosti v evropském a světovém kontextu - vztah k materiálním a duchovním hodnotám Kompetence komunikativní - jasné a srozumitelné předvádění svých dosažených znalostí - aktivním zapojování se do diskuzí, prokazování schopnosti formulovat a obhajovat své vlastní názory Kompetence sociální a personální - samostatná i kolektivní činnost - kritické zhodnocení výsledků své práce - schopnost přijmout a zodpovědně plnit svěřené úkoly Občan v demokratické společnosti - stěžejní průřezové téma předmětu (se zaměřením na historický vývoj především v 19. a 20. století) - seznamuje žáka především s postupným vývojem demokratické společnosti a s různými způsoby naplňování těchto ideálů Člověk a svět práce - seznamuje žáky se způsoby hmotného zabezpečení lidské společnosti a jedince v jednotlivých historických obdobích - na základě vybraných příkladů představuje postupný rozvoj v myšlení lidské společnosti a v používání stále sofistikovanějších technik a technologií v pracovní činnosti s odkazem do současnosti
3
Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: -
objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů orientuje se v historii svého oboru – uvede její významné mezníky a osobnosti, vysvětlí přínos studovaného oboru pro život lidí
Žák: - vytvoří v rámci třídy encyklopedii vědy a techniky ve svém oboru (strojírenství nebo elektrotechnika) Žák: - na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti - vysvětlí okolnosti boje českého národa za samostatnost - popíše česko-německé vztahy ve společnosti 18. a 19. století - objasní způsob vzniku národních států v Německu a v Itálii - dokáže uvést příklady památek umění 19. století - bude diskutovat na téma „Češi v rámci Evropy“ – co si o nás myslí ostatní národy a co si myslíme my sami o sobě Žák: - popíše problémy světa před 1SV - orientuje se v čs. odboji (legiích) - popíše dopad 1SV na další vývoj evropské civilizace; - vyzkouší si historikovo řemeslo (paměť věcí a míst) – pomníky 1SV (regionální historie, narativní rodinný pramen, zkoumání) Žák: - charakterizuje tzv. první československou republiku - vysvětli dopad hospodářské krize, umí srovnat se současným hospodářským vývojem - vysvětlí nebezpečí vzniku totalitních diktatur - charakterizuje Mnichovskou dohodu
4
Obsah vzdělávání
Počet hodin
Předmět dějepisu, historie, prameny
2
Novověk – věda a technika 3 Novověk – 19. století - velké občanské revoluce – americká a francouzská revoluce, 1848-49 v Evropě a v českých zemích - společnost a národy – národní hnutí v Evropě a v českých zemích, českoněmecké vztahy, dualismus v habsburské monarchii, vznik národních států v Německu i v Itálii - nacionalismus
Dějiny 20. století (do konce 1SV) - vztahy mezi velmocemi – pokus o revizi rozdělení světa 1. světovou válkou, české země za světové války, první odboj, poválečné uspořádání světa, vývoj v Rusku Dějiny 20. století (meziválečné období) - mezinárodní vztahy ve 20. a 30. letech, růst napětí a cesta k válce - demokracie a diktatura – vznik fašismu a komunismu, dějiny l. republiky, hospodářská krize a její vliv na začátek 2SV
6
8
10
Žák Žák -
-
Žák: -
charakterizuje tzv. druhou republiku a protektorát objasní cíle válčících stran ve druhé světové válce charakterizuje válečné zločiny – vč. holocaustu umí charakterizovat uspořádání poválečné Evropy, objasní pojem studená válka, charakterizuje komunistický režim v ČR a jeho vývoj; chápe smysl pádu komunistických diktatur a jejich nebezpečnost; charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její přínos.
orientuje se v regionálních dějinách dovede zapsat vzpomínky, umí k nim přistupovat kriticky pracuje s různými prameny (místa, fotografie, věci, pomníky,
5
Dějiny 20. století (2SV) - nejvýznamnější události 2SV, - Československo za války, druhý čs. odboj, - holocaust, - důsledky války Dějiny 20. století (svět po 2SV) - svět v blocích – poválečné uspořádání v Evropě a ve světě, poválečné Československo; studená válka; komunistická diktatura v Československu a její vývoj; demokratický svět, USA – světová supervelmoc; sovětský blok, SSSR - soupeřící supervelmoc; třetí svět a dekolonizace; pád komunismu v ČSR, nástup demokracie; konec bipolarity Východ- Západ Regionální dějiny - v průřezu všech témat - návštěvy muzeí, exkurze atd. - narativní prameny - rodinná historie
12
15
12
