2011 Události v obci Jestřabí v roce 2011 1) Veřejný život, kulturní a společenské události a) společenské a kulturní události Každoroční společenské a kulturní akce Jako již každoročně se uskutečnil počátkem roku 2011 Rodičovský ples (8. ledna), který zorganizovali rodiče dětí z Mateřské školy v Jestřabí. Uskutečnil se také 2. ročník „Koštování“ o nejlepší slivovici a buchty (12. února). V sobotu dne 5. března prošel vesnicí tradiční fašankový průvod, který zorganizovali fotbalisté SK Jestřabí. Počátkem května proběhlo stavění máje a koncem května pak jeho kácení. Počátkem června byl uspořádán Den dětí. V polovině srpna proběhla poutní mše svatá na návsi u kaple při příležitosti církevního svátku a zasvěcení kaple Nanebevzetí Panny Marie. A před Vánocemi proběhlo tradiční setkání občanů u rozsvíceného vánočního stromu.
2. ročník Koštování 2011 V sobotu 12. února 2011 se uskutečnilo v místním kulturním domě setkání občanů obce Jestřabí, při kterém proběhl „II. ročník Koštování“. Koštovalo se 25 vzorků slivovice a 11 vzorků kynutých buchet. Výsledky soutěže o nejlepší slivovici byly následující: 1. místo Václav Vaněk ml., Jestřabí 14, 2. místo Josef Králík st., Jestřabí 116, 3. místo Marie Lamačková, Jestřabí 3. Výsledky soutěže v kynutých buchtách: 1. místo Marie Hýblová, Jestřabí 32, 2. místo Jarmila Strážnická, Jestřabí 118, 3. místo Zdenka Králíková, Jestřabí 116. V průběhu večera hrála k poslechu živá hudba z Nedašova a Návojné. Novinkou byla tombola s vtipnými cenami. Mirek Tománek z Mysliveckého sdružení Jestřabí uvařil chutný zvěřinový guláš. (viz článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Koštování 2011“ In: Jestřabský zpravodaj, 28. číslo, duben 2011)
„Jastřabská cyklopouť“ Ve dnech 1. – 6. července 2011 proběhl 3. ročník cyklotour Jestřabi. Zúčastnili se jí nadšenci pro cyklistiku nejen z Jestřabi, ale i „přespolní“ téměř všech věkových kategorií. V roce 2009 se výlet uskutečnil v okolí Vranova nad Dyjí, v roce 2010 a 2011 ve Velkých Bílovicích a okolí vinařské oblasti Pálava. Vloni si účastníci cyklotour pořídili oranžové trikoty se znakem a názvem obce na prsou. To aby propagovali svou vesničku a také, aby se v návalu cyklistů na frekventovaných cyklostezkách poznali a neztratili. Účastníci cyklotour navštívili také kulturní a historické památky. Zavítali také do vinného sklípku rodáka z Jestřabí žijícího v Rakvicích (Tománka) a okoštovali jeho víno. Od roku 2009 se počet účastníků stále zvyšuje. Z původních 21 cyklistů v roce 2009 se počet účastníků zvýšil na 37 v roce 2011. Je však velkým organizačním problémem zajistit na počátku prázdnin ubytování pro tak vysoký počet osob za přijatelných podmínek. (viz článek „Jastřabská cykloupouť“ In: Jestřabský zpravodaj, 29. číslo, srpen 2011)
1
b) sportovní události Obec Jestřabí na sportovním poli v posledních letech reprezentuje jediný druh sportu, a to fotbal. Místní klub SK Jestřabí se účastnil v roce 2011 dvou soutěžních ročníků hraných od podzimu do jara 2010/2011 a 2011/2012. SK Jestřabí: Jarní část sezony 2010/2011 Fotbalisté SK Jestřabí účinkovali v ročníku 2010/2011 v soutěži IV. třídy okresní soutěže skupiny C. Naši hráči vstoupili do jarní části remízou 1:1 v Divnicích. Poté následovalo sedm zápasů, které byli plně v režii našich borců: doma porazili Horní Lhotu 4:1, venku Tichov 3:1, v sousedském derby na domácím pažitu Bohuslavice 4:2, Sehradice B deklasovali v poměru 8:2, Nevšovou B porazili na jejím hřišti těsně 1:0, Rudimov na domácím hřišti u Vláry 4:2 a Dolní Lhotě B uštědřili výprask 11:1. Následně jestřabští fotbalisté prohráli s vedoucím celkem soutěže s Nedašovou Lhotou, která na svém hřišti zvítězila 3:0. Na domácím hřišti pak hráči SK Jestřabí porazili Petrůvku 2:0. V posledním zápase sezóny, kdy už bylo zřejmé že naši borci neopustí třetí příčku soutěže, kterou drželi prakticky po celou sezónu 2010/2011 a která byla zároveň prvním nepostupovým místem do vyšší soutěže, jsme prohráli v Loučce 1:4. Mužstvo SK Jestřabí mělo po 24 odehraných zápasech uplynulého ročníku následující bilanci: 18 vítězství, 4 remíze a 2 porážky, přičemž získalo celkových 58 bodů s náskokem 22 bodů na 4. místo a ztrátou 6 bodů na postupové 2. místo, které obsadila Poteč a 8 bodů na lídra soutěže Nedašovu Lhotu. S 69 vstřelenými brankami měli hráči SK Jestřabí po Nedašově Lhotě (100 branek) a Poteči (87 branek) třetí nejlepší ofenzívu soutěže. SK Jestřabí mělo s 24 obdrženými brankami pak druhou nejlepší defenzívu soutěže po Nedašově Lhotě (14 branek). Nejlepšími střelci SK Jestřabí se stali Pavol Gábriš spolu se svým švagrem Josefem Markem, když oba vsítili po 10 brankách. Dalšími střelci našich branek byli: Lukáš Holba (9 br.), Roman Hnilo (8), Josef Kolínek (7), David Juřenčák (6), Jindřich Hnilo a Michal Šprta (4) a další. (Zdroj: web Okresního fotbalového svazu Zlín: www.ofszlin.cz; viz článek Mgr. Petra Fojtíka “SK Jestřabí: Jarní část sezóny 2010/2011“ In: Jestřabský zpravodaj, 29. číslo, srpen 2011)
SK Jestřabí: Podzimní část sezony 2011/2012 Hráči místního fotbalového klubu SK Jestřabí hráli v soutěžním ročníku 2011/2012 již svou šestou soutěžní sezónu. Účinkovali nadále ve IV. třídě okresní soutěže skupiny C. Naši fotbalisté se na podzim střetli celkem s 11 soupeři a předehráli jedno jarní kolo. Do soutěžního ročníku naši hráči vstoupili vítězstvím na domácím hřišti 4:2 nad mužstvem Lipové, následně v sousedském derby zvítězili na hřišti Bohuslavic těsně 3:2. Ve 3. kole poprvé remizovali: a to doma s FC Vizovice 1:1. Zvítězili na Petrůvce nejtěsnějším možným výsledkem 1:0, na domácím pažitu porazili Šanov 3:1, poprvé prohráli v 6. kole v Divnicích 2:4, doma porazili Horní Lhotu 2:1. V dalším utkání u Vláry zvítězili nad Loučkou 3:2, na soupeřově hřišti v Tichově uhájili těsnou výhru 3:2, s vedoucím Rudimovem doma remizovali 2:2. Poslední dva zápasy před zimní přestávkou hráči SK Jestřabí prohráli: v Sehradicích s „Béčkem“ a v Lipové shodně 0:2. Za 7 výher, 2 remízy a 3 porážky si fotbalisté SK Jestřabí připsali celkem 23 bodů. Tento bodový zisk je vynesl na průběžné 4. místo skupiny C okresní soutěže se ztrátou 9 bodů na vedoucí celek soutěže Rudimov a ztrátou 4 bodů na 2. Sehradice B a 3. Šanov. Na svém kontě měli po podzimu 2011 naši hráči 24 vstřelených branek (méně dala již jen dvě mužstva), průměr činil dvě vstřelené branky na zápas. Vítězná utkání vítězili naši borci rozdílem jednoho či dvou gólů, což ovšem velmi dobře ilustrovalo jejich morální sílu dovést zápas do vítězného konce. SK Jestřabí mělo čtvrtou nejlepší defenzívu podzimní části soutěže inkasující 21 gólů. Nejlepším střelcem mužstva se na podzim stal Josef Kolínek se 7 brankami, další branky vsítili Jindřich Hnilo – 4 branky, Roman Hnilo – 2 a Zdeněk Hrnčiřík – 2, další hráči se podělili o další vstřelené branky. (Zdroj: web Okresního fotbalového svazu Zlín: www.ofszlin.cz; článek Mgr. Petra Fojtíka „Účinkování SK Jestřabí na podzim 2011“ In: Jestřabský zpravodaj, 30. číslo, prosinec 2011)
2
c) spolky a jejich činnost V průběhu roku 2011 vyvíjeli aktivitu všechny v Jestřabí činné spolky, a to Český červený kříž, Fotbalový klub SK Jestřabí, Klub důchodců (seniorů), Myslivecké sdružení a Sbor dobrovolných hasičů. Nejvíce o sobě nechal slyšet Klub důchodců založený na sklonku roku 2010. Jestřabští senioři se scházejí jednou měsíčně v zasedací místnosti Kulturního domu. V květnu 2011 vyrazili na prodejní zahrádkářskou výstavu Floria do obce Věžky u Kroměříže. Při této příležitosti navštívili také Kroměříž a v ní Květnou zahradu. Na tento výlet vyrazili obecním autobusem, který „pilotoval“ Zdeněk Strážnický. V červnu se uskutečnil táborák „v Pavleňákovej horce“. V červenci se pak senioři zúčastnili výletu na rozhlednu na Královci a navštívili hotel Jeleňovská nedaleko Valašských Klobouk. (viz článek Bc. Kateřiny Šuráňové „Zprávy z Klubu důchodců“ In: Jestřabský zpravodaj, 29. číslo, srpen 2011)
3
2) Hospodaření obce, investiční akce, komunální záležitosti a) Úřední hodiny Obecního úřadu v Jestřabí V roce 2011 byly úřední hodiny Obecního úřadu v Jestřabí v následujících termínech: -
každé pondělí 18.00-19.00 každou středu 17.30-19.00
b) Hospodaření Obce Jestřabí v roce 2011 Návrh rozpočtu Obce Jestřabí na rok 2011 Návrh rozpočtu Obce Jestřabí na rok 2011 byl schválen na zasedání Zastupitelstva obce dne 18. března 2011 usnesením č. 10/2011. PŘÍJMY: Popis Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Daň z příjmů fyzických osob OSVČ Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Poplatek za odpad Poplatek ze psů Daň z nemovitosti Neinvestiční prostředky přijaté transferem ze SR Příjmy – lesnictví Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu plynovodu Příjmy za třídění odpadu Příjmy z pronájmu – pohostinství Příjmy z úroku Změna stavu finančních prostředků Celkem
částka (Kč) 400 000 40 000 35 000 380 000 890 000 58 000 2 000 150 000 126 000 100 000 23 000 70 000 17 000 24 000 40 000 180 000 2 535 000
VÝDAJE: Název kapitoly Lesnictví Správa v lesním hospodaření Silnice Ostatní záležitosti pozemních komunikací Provoz veřejné silniční dopravy (dopravní obslužnost) Odvádění a čištění odpadních vod Předškolní zařízení – Mateřská škola - z toho neinvestiční akce Knihovna Kultura Neinvestiční příspěvky a náhrady 4
částka (Kč) 104 000 12 000 30 000 16 000 23 000 47 000 1 166 000 850 000 8 000 86 000 1 000
Sportovní zařízení v majetku obce Využití volného času Příspěvek nemocnici ve Slavičíně Veřejné osvětlení Komunální služby a územní rozvoj Sběr a svoz komunálního odpadu Nebezpečný odpad Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň Pohostinství – energie Požární ochrana Zastupitelstvo obce Činnost místní správy Vratka Celkem
35 000 5 000 5 000 123 000 1 000 140 000 15 000 67 000 20 000 81 000 246 000 289 000 15 000 2 535 000
(článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Rozpočet obce na rok 2011“ In: Jestřabský zpravodaj, 28. číslo, duben 2011)
Hospodařeni Obce Jestřabí v roce 2011 Na zasedání zastupitelstva obce dne 23. března 2012 byla projednána zpráva o hospodaření obce za rok 2011 a schválen rozpočet na rok 2012. Celkové příjmy v roce 2011 činily 2 962 425,- Kč, výdaje byly 3 542 163,- Kč, výsledek hospodaření byl záporný, přesně - 579 758,- Kč. Rozdíl byl dofinancován v rámci úpravy rozpočtu z finančních rezerv obce. K l. lednu 2011 disponovala Obec Jestřabí finančními prostředky ve výši 5 737 750,73 Kč. Hmotný i nehmotný majetek obce činil k 31. prosinci 2011 hodnotu 25 990 309,73 Kč. Obec hospodařila v roce 2011 bez úvěrů a půjček a neměla žádné dluhy, což dokládá i audit provedený nadřízeným orgánem, tj. Krajským úřadem Zlínského kraje ze dne 23. května 2012. (viz článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Hospodaření Obce Jestřabí v roce 2011“ In: Jestřabský zpravodaj, 31. číslo, duben 2012; podrobné informace o hospodaření obce jsou uvedeny v dokumentu „Zpráva č. 30/2012/KŘ o výsledku přezkoumání hospodaření obce Jestřabí za rok 2011“ ze dne 23.5.2012 vyhotovený kontrolním oddělením Odboru kanceláře ředitele Krajského úřadu Zlínského kraje)
c) Investiční akce obce Jestřabí v roce 2011 V roce 2011 k hlavním stavebním akcím patřila celková rekonstrukce budovy Mateřské školy (budovy bývalé školy v letech 1893-1974) a oprava Kulturního domu. Konkrétně pak oprava fasády zadní stěny budovy (tj. zateplení ze severní strany), došlo k celkové rekonstrukci topení (zavedeno plynové), rozsáhlé rekonstrukci vnitřních prostor budovy: snížení a zateplení stropu v herně, nové podlahy v herně, jídelně, kuchyni a kanceláři. Dále byla realizována kompletní rekonstrukce sociálního zařízení, či výměna obkladů v kuchyni. Na tuto stavební akci a na výměnu oken v sálu Kulturního domu byla Zlínským krajem poskytnuta dotace z Podprogramu obnovy venkova ve výši 478.000,- Kč. Tato dotace činila bezmála 60 % nákladů. Zbylých 40 % hradila Obec Jestřabí ze svého rozpočtu, tj. 320 162,- Kč. Celkové náklady na rekonstrukci Mateřské školy činily 798 162,Kč. Dále pak v průběhu jara 2011 proběhla vnitřní úprava pohostinství umístěného v nadzemní části hasičské zbrojnice. Došlo k rekonstrukci vnitřních prostor a k částečné obměně vnitřního vybavení v celkové výši 150 000,- Kč. Zároveň byla provozovna pronajata novému nájemci, panu Jakubu Urbanovi ze Slavičína. V tomto roce byla taktéž realizována obnova dětského hřiště na Horňansku umístěného mezi domy čp. 14 (Vaněk) a čp. 44 (Floreš). Byla obnovena skluzavka a houpačka, z dřevěných prvků
5
bylo vytvořeno pískoviště, lavičky a stůl. Velkou zásluhu na obnově dětského hřiště má pan Pavel Kozubík z Jestřabí čp. 17. (viz článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Hospodaření Obce Jestřabí v roce 2010“ In: Jestřabský zpravodaj, 28. číslo, duben 2011, článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Informace občanům o probíhajících stavebních akcích v obci“, „Mateřská škola“, „Provozovna pohostinství“ a „Hřiště Horňansko“ In: Jestřabský zpravodaj, 29. číslo, srpen 2011 a článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Hospodaření Obce Jestřabí v roce 2011“ In: Jestřabský zpravodaj, 31. číslo, duben 2012)
d) Nový územní plán obce Jestřabí Zastupitelstvo obce Jestřabí na svém zasedání dne 4. února 2011 rozhodlo o pořízení nového územního plánu, který nahradí dosud platný územní plán z roku 1999. Zpracování územního plánu je během na dlouhou trať, bude trvat mnoho dlouhých měsíců než bude plán zpracován a schválen, k čemuž dojde v průběhu roku 2012. Nový územní plán má za úkol splňovat mnoho požadavků, jako např. požadavky vyplívající z politiky územního rozvoje, dodržovat územně plánovací dokumentaci vydanou krajem apod., dále pak požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů, na rozvoj území obce, na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny), na řešení veřejné infrastruktury, na ochranu a rozvoj hodnot území, na veřejně prospěšné stavby, atd. Mezi požadavky na rozvoj území obce náleží např. plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, výroby a skladování, vodní, hospodářské, lesní a přírodní. Např. plochy bydlení musí splňovat tato kritéria: vymezit plochy v katastru obce vhodné pro zástavbu rodinných domů, přehodnotit navržené plochy stávajícího plánu z hlediska reálnosti zástavby, vymezit nové plochy bytové zástavby, technickou a dopravní infrastrukturu, respektovat stávající plochy bydlení apod. (viz dokument „Návrh zadání Územního plánu Jestřabí“ ze dne 11.5.2011, který vypracovalo oddělení regionálního rozvoje a územního plánu stavebního úřadu Městského úřadu Valašské Klobouky a dokument „Oznámení o projednání návrhu zadání Územního plánu Jestřabí ze dne 12.5.2012)
e) Komunální odpad V roce 2011 činil poplatek za komunální odpad 300,- Kč za poplatníka/kalendářní rok. Cena popelnice při 26 ročních vývozech, tj. jeden vývoz po 14 dnech, činila 1620,- Kč. Odvoz komunálního odpadu v našem regionu zajišťuje firma JOGA Luhačovice, s.r.o. Občané třídí plasty, papír sklo a nebezpečný odpad. Plasty byly podle plánu v roce 2011 odvezeny firmou JOGA Luhačovice z naší obce celkem osmkrát, sklo pak celkem čtyřikrát (rozlišuje se bílé a barevné sklo), papír (spolu s nápojovými kartony) byl odvezen šestkrát. Nebezpečný odpad odložili občané do kontejneru, který byl odvezen z obce v průběhu roku dvakrát. (viz články starosty obce ing. Pavla Šuráně „Harmonogram tříděného odpadu – I. a II. pololetí 2011“ In: Jestřabský zpravodaj, 27. číslo, prosinec 2010 a Jestřabský zpravodaj, 29. číslo, srpen 2011)
6
3) Volby V roce 2011 neproběhly žádné volby.
4) Různé Tříkrálová sbírka 2011 V roce 2011 již pojedenácté, konkrétně dne 8. ledna, vyšly do ulic v celé republice skupinky malých koledníčků se svými vedoucími. Tříkráloví koledníci putují dům od domu a přinášejí lidem radostnou zvěst vánočních svátků. Přitom prosí o dar na pomoc lidem v nouzi. V roce 2011 obcházeli obydlí v naší obci dvě skupinky v následujícím složení: 1. skupina – Ing. Věra Tománková, čp. 97, vedoucí skupinky; kolednici – Hana Lukášová, čp. 86, Monika Slaběňáková, čp. 57 a František Hýbl, čp. 79; 2. skupina – Marie Spáčilová, čp. 42, vedoucí skupinky; Petr Štěpančík, čp. 107, Vojtěch Štěpančík, čp. 107 a Marek Vaculík, čp. 127. V naší obci se vybralo 9 281,- Kč. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny i částky vybrané v předchozím roce a v okolních obcích. Obec Jestřabí Štítná nad Vláří Popov Kochavec
2011 9 281,- Kč 44 282,- Kč 17 911,- Kč 3 775,- Kč
2010 10 120,- Kč 49 136,- Kč 19 116,- Kč 2 355,- Kč
(Zdroj: web Charita sv. Vojtěcha Slavičín: http://slavicin.charita.cz/trikralova-sbirka/; článek „Tříkrálová sbírka 2011“ na webu Obce Jestřabí z 16.1.2011 a článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Tříkrálová sbírka 2011“ In: Jestřabský zpravodaj, 30. číslo, prosinec 2011)
Aktualizované webové stránky obce Jestřabí Koncem roku 2010 byla provedena aktualizace webových stránek obce Jestřabí. Stránky byly zjednodušeny a zpřehledněny. Nově se zde vyskytují základní informace o institucích zřizovaných obcí s kontakty na zodpovědné osoby: Mateřská škola Jestřabí a Obecní knihovna v Jestřabí. Dále byli přidány rubriky: Napsali o nás a Spolky (Český červený kříž, SK Jestřabí, Klub seniorů, Myslivecké sdružení a Sdružení dobrovolných hasičů). V sekci Úřední deska jsou zveřejňovány úřední dokumenty a usnesení ze zasedání obecního zastupitelstva. Do rubrik Informace o obci a Historie obce byly přidány nové nebo aktualizované informace. Nejvýraznějších změn se dočkaly rubriky Jestřabský zpravodaj a Kronika obce, všechny dosavadní příspěvky byly smazány a nahrazeny dokumenty ve formátu PDF s možností jejich stažení do PC (jednotlivá čísla zpravodaje resp. roční zápisy v obecní kronice). Byl zredukován počet Oblíbených odkazů a jednotlivé položky kategorie Fotoalbum již nefigurují na úvodní stránce. Tato rubrika je obohacována novými fotografiemi. Webové stránky www.jestrabi.estranky.cz byly spuštěny na podzim 2007 a do jara 2011 je navštívilo 20.000 návštěvníků. (Zdroj: stejnojmenný článek Mgr. Petra Fojtíka In: Jestřabský zpravodaj, 28. číslo, duben 2011)
7
Odborný historický článek o obci Jestřabí V lednu 2011 vyšlo 10. číslo obnovených Vlastivědných kapitol z Valašskokloboucka, které vydává Městské muzeum Valašské Klobouky a Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách. Toto číslo přineslo také odborný článek o naší obci s názvem „Samospráva obce Jestřabí v období první Československé republiky (1918-1938)“, který vychází z absolventské práce zdejšího kronikáře.
Místní lidová knihovna v Jestřabí v roce 2011 Dne 9. srpna 2011 byl zprovozněn elektronický katalog obecní knihovny v Jestřabí. Tento katalog byl zprovozněn díky grantu Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Na webových stránkách krajské knihovny jsou zprovozňovány elektronické katalogy malých obecních knihoven. Současně s jestřabskou knihovnou získali svůj elektronický katalog také knihovny v Rokytnici, Šanově a na Kochavci. Elektronický katalog umožňuje čtenářům lepší přehled a vyhledávání titulů umístěných v jestřabské knihovně. Lze zde vyhledávat podle autora, názvu, klíčového slova atd. Katalog je přístupný zde: http://www.kfbz.cz/katalogst/indexs.php?lokace=JES . Odkaz na katalog je umístěn také na webu obecní knihovny www.knihovnajestrabi.wz.cz i na webu obce Jestřabí. Do knihovny byly zakoupeny v roce 2011 nové tituly a také zapůjčeny nové knihy z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. (viz článek Lucie Lamačkové „Elektronický katalog knihovny v Jestřabí“ Jestřabský zpravodaj, 29. číslo, srpen 2011)
Letní soutěž „Rozkvetlé okno, balkon, zahrádka“ V letních měsících se uskutečnila soutěž „Rozkvetlé okno, balkon, zahrádka“, kterou vyhlásil Obecní úřad v Jestřabí. Do soutěže se nebylo potřeba nijak přihlašovat. Květinovou výzdobu domů a zahrádek vyhodnotila komise sestavená ze tří členek Zastupitelstva obce Jestřabí a tří členek Klubu důchodců v Jestřabí. Výherkyně soutěže obdrželi poukázky na nákup zahrádkářských potřeb v prodejně Ivy Bližňákové ve Štítné nad Vláří. Vyhodnocení bylo následující: 1. místo Ludmila Šuráňová, čp. 119, 2. místo Eva Hrnčiříková, čp. 74, 3. místo Marie Hýblová, čp. 123, 4. – 6. místo Hana Hýblová čp. 33, Jana Pinďáková, čp. 121 a Marie Slámová čp. 39. (viz článek „Rozkvetlé okno, balkon, zahrádka“ In: Jestřabský zpravodaj, 28. číslo, duben 2011 a článek Vyhodnocení letní soutěže „Rozkvetlé okno, balkon, zahrádka“ In: Jestřabský zpravodaj, 29. číslo, srpen 2011)
8
5) Obyvatelstvo Stav obyvatelstva Koncem roku 2011 bylo v naší obci přihlášeno k trvalému pobytu 299 obyvatel. Sčítání lidu 2011 v naší obci Na konci března 2011 došlo již k 15. novodobému sčítání lidu na území České republiky konající se zpravidla v 10letých intervalech již od poloviny 19. století. Dnes se podíváme na prozatím poslední sčítání lidu v roce 2011 a v odůvodněných případech jej srovnáme i se dvěma sčítáními předchozími v letech 1991 a 2001. Co nám tedy říkají čísla absolutní i poměrná (%)? V březnu 2011 mělo Obyvatelstvo podle věku v Jestřabí trvalý pobyt Jestřabí - obec/město (okr. Zlín) 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 celkem 293 osob. Tak nízký Obyvatelstvo celkem 293 319 315 počet obyvatel měla naše celkem 37 57 71 obec naposledy na konci 18. 0-14 let muži 20 34 39 století (1790: 271 osob). Od ženy 17 23 32 té doby počet obyvatel celkem 210 217 204 setrvale stoupal až do roku v tom ve 15-64 let muži 119 115 107 1961, kdy dosáhl maxima věku ženy 91 102 97 (584 osob). Od té doby celkem 46 45 40 65 a více občanů naší malé obce let včetně muži 18 17 14 naopak setrvale ubývá (2011: nezjištěno 319 osob). V Jestřabí při ženy 28 28 26 posledním sčítání lidu v r. 2011 žilo celkem 157 mužů a 136 žen. V naší obci se z oněch 293 osob narodilo celkem 183 (62%). V r. 2011 zde žilo 37 dětí do 15 let věku, 210 osob ve věku 15-64 let a 46 osob mělo v okamžiku sčítání nad 65 let. V posledních 20 letech rapidně poklesl počet občanů do 15 let, a to o celých 48 %, v r. 1991 žilo v Jestřabí 71 osob do 15 let! V ostatních věkových kategoriích si naše obec udržuje v posledních 20 letech prakticky setrvalý stav. Ze 157 mužů je 78 svobodných, 72 ženatých, 5 rozvedených a 2 vdovci. Ze 136 žen je 45 svobodných, 73 vdaných, 3 rozvedené a 15 vdov. Za povšimnutí stojí, že je u nás mnohem více svobodných mužů než žen a tradičně více vdov než vdovců. V posledních 20 letech došlo k výrazné proměně nejvyššího dosaženého vzdělání našich obyvatel (od 15 let). Došlo k poklesu základního a neukončeného vzdělání: z 34% (83 os.) v r. 1991 na 24,5% (63 os.) v r. 2011. Naopak došlo k nárůstu úplného středního/odborného s maturitou včetně nástavbového: z 11,5% (28 os.) v r. 1991 na 22% (56 os.) v r. 2011. Především pak došlo k nárůstu vysokoškolského vzdělání, a to dokonce šestinásobně. V r. 1991 zde žily 3 osoby s vysokoškolským vzděláním (1,3%), v r. 2011 pak 19 (7,4%). V Jestřabí žije celkem 148 ekonomicky aktivních obyvatel (50,5%), z toho 129 zaměstnaných (87,2%) a 19 nezaměstnaných (12,8%). Z celkového počtu pracujících je pak 85 zaměstnanců (57,5%), 6 zaměstnavatelů (4%) a 26 živnostníků (17,5%). Podle národnosti žije v Jestřabí 160 příslušníků české národnosti (54,6%), 46 moravské (15,7%) a 2 slovenské. 68 osob tuto nepovinnou položku nevyplnilo. Před 20 lety uvedlo národnost moravskou 232 osob (tj. bezmála 74%)! 158 našich obyvatel se hlásí k nějaké církvi (53,9%), z toho 144 k římskokatolické (49,1%), 1 občan k českobratrské církvi evangelické a 6 osob uvedlo, že jsou bez náboženské víry (2%). U 135 osob není odpověď známa (46,1%): k žádné církvi se buď nehlásí nebo tuto dobrovolnou otázku nezodpověděli. V Jestřabí nežije žádný cizí státní příslušník, všech 293 osob uvedlo občanství České republiky. Další otázky loňského sčítání lidu se týkalo bydlení a obydlenosti vůbec. V Jestřabí je celkem 96 domů, z toho 81 domů je trvale obydleno: 80 domů je rodinných a pouze jeden bytový. Vlastníky domů je v 79 případech fyzická osoba a pouze jedno spoluvlastnictví. Celkový počet 9
domů pomalu, ale zato setrvale roste (1991: 91, 2001: 95 domů). Dále se v obci nachází 15 trvale neobydlených rodinných domů, z toho 5 bylo uvedeno jakožto rekreační objekty, v jednom případě byl uveden jako důvod neobydlenosti přestavba. Trochu matoucí a s předchozí statí v rozporu je otázka po právním důvodu užívání bytů. Celkový počet bytů je 78, z toho ve vlastním domě 68, v osobním vlastnictví pak 5 bytů. Vybaveno internetem je v naší obci celkem 49 domácností (62,8%). Vybaveno koupelnou a splachovacím záchodem je všech 78 bytových jednotek (100%). Jako převládající způsob vytápění je u 60 domácností ústřední topení (77%), u 5 etážové topení (6,5%), kamna pak u 11 domácností (14,1%). Jako energii používanou k vytápění uvedlo 15 domácností uhlí, koks či uhelné brikety (19,2%), 8 elektřinu (10,3%), nejvíce domácností topí dřevem, celkem 30 (38,5%). I když je zaveden plyn do 41 domácností (52,6%), jako energii ji používá 23 domácností (29,5%). Oproti minulému sčítání lidu v r. 2001 došlo k mírným posunům v převládajícím způsobu vytápění. Mírně vzrostlo vytápění etážové (ze 3 na 5) i vytápění kamny (z 9 na 11). Došlo k mírnému poklesu ve vytápění ústředním topením (z 63 na 60). Ale co teprve změny ve využívání druhu energie mezi lety 2001 a 2011?! Došlo k poklesu v používání uhlí při vytápění v domácnostech z 27 (32,5%) v roce 2001 na 15 (19,2%) v roce 2011. U plynu z 39 domácností (47%) na 23 (29,5%) a u elektřiny ze 14 (17%) na 8 domácností (10,3%). Rapidně pak vzrostlo využívání dřeva jako otopu ze 3 (3,6%) domácností v roce 2001 na 30 (38,5%). Dřevo se tak opět stalo nejvyužívanější energií k vytápění. A jaké bude příští sčítání? Uvidíme v roce 2021… (Zdroj: Speciální webové stránky Sčítání lidu 2011 Českého statistického úřadu: www.scitani.cz; viz článek Mgr. Petra Fojtíka „Sčítání lidu 2011 v naší obci“ Jestřabský zpravodaj, 31. číslo, duben 2012)
Odchod našich spoluobčanů do USA na počátku 20. století Na počátku 20. století odešlo velké množství našich spoluobčanů do Spojených států amerických (USA). Důvody jejich odchodu byly především sociálně-ekonomické, tedy stěhovali se za prací a to zvláště z chudých regionů jako byl i ten náš. Někteří odcházeli s úmyslem, že se domů již nikdy nevrátí, jiní s představou, že si vydělají peníze a pak se vrátí na rodné Valašsko. Že bylo vystěhovalectví za oceán na počátku 20. století velkým fenoménem svědčí to, že v r. 1920 žilo na území USA celkem 1 242 662 Čechoslováků, kteří tam většinou odešli již před světovou válkou. Díky internetovým databázím lze relativně jednoduše zjistit jména těch, kteří před mnoha desítkami let opouštěli své domovy v Jestřabí a odcházeli do USA. Všichni příchozí do této země museli projít imigrační kontrolou na Ellis Island v New Yorku, přičemž byli velmi důkladně vyslechnuti americkými úředníky. Právě díky záznamům těchto úředníků se můžeme dnes dozvědět jména těch našich spoluobčanů, kteří z Jestřabí za „velkou louži“ odešli. Záznamy z let 1892-1924 jsou umístěny na webu Ellis Island www.ellisisland.org (komerční program, proto omezené užití). Volně přístupná databáze je na webu Family Search www.familysearch.org. Tu provozuje mormonská církev s centrálou v Salt Lake City v USA. Tato databáze čerpá z mnoha různých zdrojů (právě i z Ellis Island), především pak z USA: kromě evidence o imigrantech, také z výsledků sčítání lidu, občanských matrik, vojenských evidencí, daňových censů apod. Lze zde vyhledávat podle různých filtrů: dle zdrojů, místa a data narození, svatby, bydliště, či úmrtí, atd. Nyní se podrobně podíváme na údaje na příchozí Jestřabjany do USA, kteří figurují v seznamech příjezdů pasažérů do New Yorku z let 1892-1924. Migrační vlna z naší obce podle všeho začala v r. 1905 (ovšem někteří občané mohli odcházet již dříve). Prvním zdokumentovaným příchozím do USA byl 40letý František Šuráň se svojí rodinou. Dne 28. března 1905 vstoupil na americkou půdu spolu s manželkou Kateřinou (30 let) a syny Františkem (4) a Josefem (2). Posledními pak, před zpřísněním amerických imigračních zákonů, byla v listopadu 1923 Františka Strnadová (30 let) se stejně starou (asi) švagrovou Marií Strnadovou a jejími dětmi Stanislavem (2), Františkem (7) a Ludvíkem (9). Marie se do USA vracela, jelikož obě starší děti se dle přípisu zde již narodili. Zřejmě cestovali za Františkem Strnadem, majitelem hostince v Jestřabí, který v únoru 1921 koupil jestřabskou hospodu, což mu ovšem nebránilo v tom, aby v srpnu 1921 odjel do USA. O dva roky později jej následovala manželka s dětmi...
10
Mezi lety 1905 až 1923 odešlo z Jestřabí do USA celkem 83 osob. Jestřabjané odcházeli do USA jak za Rakouska-Uherska (59 osob), tak i za Československé republiky (24). Nejvíce Jestřabjanů odešlo v roce 1913, celkem 16 osob. Lidé ovšem neodcházeli do USA v průběhu celé sledované doby: po prosinci 1913 se migrační vlna zastavila a obnovila se opět až v květnu 1920. Toto období se částečně kryje s 1. světovou válkou (1914-1918), kdy Spojené státy byly neutrální zemí a na jaře 1917 vstoupili do války po boku států Dohody, se staly nepřátelskou mocností. Nějakou dobu po skončení války trvalo než lidé začali opět „proudit“ za oceán. V r. 1924 se cesta do USA opět zkomplikovala, když americká vláda zpřísnila imigrační zákony a počet příchozích do země byl radikálně omezen na 3000 přistěhovalců z Československa ročně (i po tomto datu se podařilo několika Jestřabjanům do USA dostat; jejich jména však již výše zmíněný zdroj neobsahuje). V letech 1905-1923 odešlo z Jestřabí do USA celkem 22 ženatých mužů, z toho 19 bez rodin, dva s celou rodinami a jeden pouze s manželkou. Odešlo také celkem 16 vdaných žen, z toho 7 bez manželů a dětí, 6 s dětmi bez manžela, dvě s celou rodinou a jedna pouze s manželem. Odcházeli svobodní mladí muži (16 osob), ale také svobodné ženy a dívky (14) ve věku 15-30 let. Dětí do 15 let odcházejících spolu s rodiči bylo celkem 14. Za sledovanou dobu odešlo celkem 47 mužů a 36 žen, z toho 45 svobodných a 38 ženatých či vdaných. Lidé z obce odjížděli samostatně, ale i ve skupinách. Sám odešel např. v únoru 1921 teprve 15letý František Saňák či v listopadu 1911 16letá Anna Žalková. Odcházeli také celé skupiny lidí naráz, což lze rozpoznat podle stejného data příjezdu do USA. Jednorázově vkročilo na americkou půdu nejvíce Jestřabjanů dne 9. října 1911 – celkem 9 osob. Odcházeli stejně staří přátelé, sourozenci, ale i jinak spřízněné osoby (švagři). Nejčastěji odešli lidé s příjmením Hýbl (9), Fojtík, Šuráň a Strnad (po 6), Bařinka (5), Hnilo, Žalek, Marek a Maršálek (po 4). Nejmladším migrujícím Jestřabjanem byla 9 měsíční Emílie Hajduková, která přijela do New Yorku se svou matkou Terezií v říjnu 1911. Nejstarším pak Josef Marek, který přistál na Ellis Island v dubnu 1913 ve věku 45 let. Složení migrujících osob podle věku bylo následující: 14 dětí od 9 měsíců do 9 let, 14 náctiletých, 33 dvacátníků, 18 třicátníků, 4 čtyřicátníci. Nejčastější věk emigranta byl 24 let (8 osob). Průměrný věk pak 22,8 let. Jediným dopravním prostředkem přes oceán byly v té době zaoceánské lodě, které přiváželi z Evropy do USA tisíce lidí týdně. Jestřabjané nejdříve cestovali po železnici do některého z evropských přístavů a pak lodí z Evropy do USA. Nejčastěji odjížděli s některou německou lodí (často pojmenovanou podle příslušníků německé císařské rodiny – 20 osob) či americkou lodí George Washington (27) z německých Brém. Odsud odjelo celkem 70 našich spoluobčanů (84% všech migrujících). Ostatní odjížděli z méně obvyklých míst z Belgie, Francie, Nizozemí, Německa, ale i z Velké Británie. Všech 83 osob přijelo na Ellis Island v New Yorku, odkud pokračovali lidé do celých Spojených států. Nejčastěji Jestřabjané cestovali na jaře (březen, duben) a na podzim (říjen, listopad). Cesta do USA na začátku 20. století trvala zhruba dva až tři týdny. Imigrační úředníci byli často neúprosní a vraceli některé osoby zpět. To se stalo např. rodině Jiřího Maršálka, která se pokusila dne 6. prosince 1913 o vstup do USA. Byl jim však odepřen. O 11 dnů se pokusili o vstup na půdu USA opět – tentokrát jim bylo vyhověno. Totéž se stalo i 19leté Anně Šuráňové v květnu 1921, o 14 dnů později žádala o vstup do „země zaslíbené“ znovu a uspěla. Zápisy jmen emigrantů a míst odkud pocházejí jsou v elektronické databázi často zkomoleny, ať už přímo imigračními úředníky nebo pak při přepisu do elektronické podoby (např. Zestrabi, Festrabi, Jastrabi, Huilo, Sanack, Tamanek, atd.). Další Jestřabští rodáci mohli do USA odcházet z míst mimo obec Jestřabí, tedy z míst kde bydleli (tyto osoby však ve výčtu nefigurují). Naopak lidé, kteří odešli do USA Jestřabí aniž by se zde narodili v seznamu figurují (viz neobvyklá jména jako Pavlovič, Hajduk). Samozřejmě je možné dohledat i osudy emigrantů z Jestřabí v dalších amerických zdrojích (sčítání lidu, matriky) a je tedy možné rekonstruovat jejich život za oceánem. (Zdroj: Family Search www.familysearch.org - New York Passenger Arrival Lists – Ellis Island, 1892-1924; viz článek Mgr. Petra Fojtíka „Odchod našich spoluobčanů do USA na počátku 20. století“ Jestřabský zpravodaj, 30. číslo, prosinec 2011). + příloha: Tabulka Odchody do USA.
Dne 7. srpna 2012 vypracoval kronikář obce Jestřabí Mgr. Petr Fojtík 11
