2007 Události v obci Jestřabí v roce 2007 1) Veřejný život a) společenské a kulturní události Kulturní akce v roce 2007 K hlavním kulturním akcím v roce 2007 patřil ples Mateřské školy, který se uskutečnil počátekm roku. Dne 17. února 2007 uspořádal Sportovní klub Jestřabí fašankový průvod vesnicí, který proběhl v odpoledních hodinách. Večer se v kulturním domě uskutečnil 3. putovní cimbál bál. K poslechu a tanci hrála cimbálová muzika „Dúbrava“ z Valašských Klobouk a vystoupil také folklorní taneční soubor, který předvedl valašské lidové tance. O půlnoci se po dvou letech znovu uskutečnilo pochovávání basy. V polovině srpna při příležitosti církevního svátku Nanebevzetí Panny Marie proběhla tradiční poutní mše svatá na návsi u kaple. V polovině prosince se v parku u kaple uskutečnilo již tradiční Rozsvicování vánočního stromu spjené s předvánočním setkáním občanů. (článek „Fašanky 17. února 2007“ In: Jestřabský zpravodaj, 16. číslo, duben 2007 a článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Ohlédnutí za starým rokem“, In: Jestřabský zpravodaj 18. číslo, prosinec 2007)
b) sportovní události SK Jestřabí postoupilo v sezóně 2006/2007 do III. třídy okresní soutěže Fotbalový tým SK Jestřabí postoupil ve své první sezóně do III. třídy okresní soutěže. SK Jestřabí bylo podstatnou část soutěžního ročníku 2006/2007 lídrem IV. třídy okresní soutěže skupiny B, ale nakonec se muselo spokojit s celkovým druhým postupovým místem. O prvenství přišlo mužstvo Jestřabí až v posledním utkání na domácí půdě, když zde také poprvé prohrálo. Z prvního místa se radovalo mužstvo Vysokého Pole (57 bodů). Tým Jestřabí získal celkem 54 bodů, byl nejofenzivnějším mužstvem soutěže, vstřelil 71 branek a s 38 inkasovanými brankami byl pátým nejlépe bránícím mužstvem. Naši hráči zvítězili v 17 ze 24 utkání, ve třech zápasech remizovali a pouze čtyřikrát prohráli. Jestřabí bylo za Petrůvkou statisticky druhým nejlepším domácím mužstvem v soutěži a za Divnicemi a Vysokým Polem třetím nejlépe hrajícím mužstvem na hřištích soupeřů. Našim hráčům se lépe dařilo v prvních poločasech, kdy zpravidla rozhodli ve svůj prospěch většinu vítězných utkání. Ze hry vstřelili 39 branek (tj. 55%), ze standardních situací 32, z toho 14 z rohových kopů, 12 z penalt a šest z přímých kopů. Nejlepším střelcem mužstva i soutěže se stal záložník Josef Marek s 25 brankami (12 z penalt), vstřelil tedy průměrně více než jednu branku za zápas. Průměrný věk 25 členného širšího kádru SK Jestřabí byl bezmála 31 let. Z 12 jarních utkání zvítězilo Jestřabí sedmkrát, dvakrát remizovalo a třikrát prohrálo. Oproti podzimu vstřelilo mužstvo o tři branky více (37), avšak takřka dvakrát více branek inkasovalo (25 oproti 13). V hodnocení jarní části soutěže obsadilo za Vysokým Polem a Petrůvkou třetí pozici s 23 body. V průběhu jara porazilo mužstvo Jestřabí v domácích utkáních těsně Horní Lhotu 4:3 (4:1 po poločase), jednoznačně Tichov 7:1 (6:0), až v nastaveném čase vrátilo podzimní porážku poslední Lipové 2:1 (1:0) a hravě si poradilo s Vizovicemi B 9:1 (5:0). V utkáních na hřištích soupeřů Jestřabí porazilo v podzimním předehrávaném utkání Vysoké Pole 1:0 (0:0), na jaře pak Smolinu 4:2 (1:1) a v dramatickém zápase zvrátilo nepříznivý vývoj utkání v Rudimově 3:2 (1:2). Venku remizovalo s Velkým Ořechovem 2:2 (0:1) a doma s Loučkou 1:1 (0:1). S blížícím se koncem sezóny se na kopačkách hráčů usadila nervozita a provázela je i smůla. Jakoby se zalekli prvenství v soutěži. Z posledních šesti utkání tři prohráli. Nejdříve venku s Provodovem 3:1 (1:1) a 108
s Petrůvkou 6:1 (1:1), když oba zápas ztratili až ve druhém poločase. V posledním soutěžním zápase prohráli na domácím hřišti s týmem Divnic. Nejdříve dvakrát vedli (1:0 a 2:1), aby nakonec odešli poraženi v poměru 2:3 a sami se tak na poslední chvíli připravili o prvenství v soutěži. Ovšem i přes malá škobrtnutí v závěru sezóny mohou být hráči, realizační tým i diváci s první sezónou velmi spokojeni. Jestliže byl před začátkem sezóny postup do vyšší soutěže pouze přáním, v jejím průběhu bylo čím dál víc jasné, že se stane skutečností. Nezbývá než si přát, aby mužstvo SK Jestřabí navázalo v soutěžním ročníku 2007/2008 na úspěchy z minulé sezóny a věřit, že se ve III. třídě okresní soutěže neztratí. Jistě také bude bavit své příznivce nejen dobrými výsledky, ale i předváděnou hrou. Zdroj informací: Stanislav Fojtík: SK Jestřabí – sezóna 2006-07. Jestřabí 2007. (článek Bc. Petra Fojtíka „Mise splněna: SK Jestřabí postoupilo do vyšší soutěže“ In: Jestřabský zpravodaj, 17. číslo, srpen 2007)
Účinkování SK Jestřabí v podzimní části ročníku 2007/2008 ve III. třídě okresní soutěže Fotbalový tým SK Jestřabí nastoupil do své druhé soutěžní sezóny. V srpnu 2007 se poprvé představil ve III. třídě okresní fotbalové soutěže skupiny C, kam postoupil po předchozím výtečném soutěžním ročníku ve IV. třídě. Jestřabští fotbalisté se v průběhu podzimu utkali celkem se 13 soupeři. Nenavázali však na výsledky v minulosti, když zvítězili pouze ve třech utkáních, třikrát remizovali a zbylých sedm utkání prohráli s celkovým skóre 20:27. Se ziskem 12 bodů se umístili na 11. místě. Již úvodní utkání ve vyšší soutěži dávalo tušit, že účinkování SK Jestřabí zde nebude jednoduché a výsledky nebudou tak jednoznačně vyznívat v jeho prospěch jako tomu bylo v minulé sezóně. V prvním zápase prohráli naši fotbalisté na hřišti Slopného 0:4. Druhé utkání, které se odehrávalo na naší domácí půdě bylo střetnutím dvou rivalů z předchozí soutěže a skončilo opět naší porážkou. Fotbalisté Divnic zvítězili, stejně jako v posledním zápase minulé sezóny, tentokrát jednoznačně 0:3. Pevnost Jestřabí padla. Ani ve třetím utkání sezóny na půdě Nedašovy Lhoty se našim fotbalistům nepodařilo vstřelit branku a odešli poraženi 0:1. Derby se sousední Štítnou přilákalo největší podzimní domácí diváckou návštěvu, avšak hráči obou celků své příznivce nepotěšili žádnou vstřelenou brankou. Jestřabí sice opět neskórovalo, ale poprvé také neinkasovalo a odneslo si první bod. Utkání mělo pro náš celek velký význam, našim hráčům narostlo sebevědomí, což se projevilo v dalších zápasech. Prvního vítězství se naši borci dočkali na hřišti Vlachovic „B“, když poprvé v sezóně zvítězili (2:1). V následujícím domácím zápase se jestřabští fotbalisté vypořádali s dalším z rivalů z minulého ročníku, s celkem Vysokého Pole. Jestliže ještě v poločase naši hráči prohrávali 0:1, tak na konci zápasu se mohli radovat z vítězství 4:1. Více než vyrovnaný duel odehráli naši fotbalisté na hřišti druhé Rokytnice, i když na konci zápasu sahali po vítězství, zápas skončil remízou 0:0. V následujícím domácím utkání nedokázali naši hráči využít převahu jednoho muže na trávníku a prohráli s Drnovicemi 2:4. V dalším zápase na půdě Mirošova zvrátili naši fotbalisté nejprve nepříznivý vývoj utkání, když srovnali z 0:2 na 2:2. Ovšem Mirošov ve druhém poločase vstřelil další tři branky, v závěru jsme jen snížili na konečných 3:5. Následující zápas se odehrál v Luhačovicích pod umělým osvětlením, zde se naši hráči střetli s prvním celkem tabulky, s Dolní Lhotou. I když jsme prohráli 0:2, tak výsledek neodpovídá předvedenému výkonu našich hráčů, kteří sehráli se soupeřem vyrovnanou partii. V domácím zápase s Dobrkovicemi se naši fotbalisté rozpomenuli na loňskou sezónu a soupeře smetli 6:2. Nešťastně skončilo utkání na hřišti poslední Petrůvky. V poločase jsme vedli již 2:0, avšak po změně stran soupeř srovnal a těsně před koncem zápasu po domnělém ofsajdu nakonec urval vítězství pro sebe. V posledním podzimním utkání na domácí půdě jsme se rozešli po utkání plném faulů s celkem Poteče 1:1. Z šesti domácích zápasů tak naši hráči vyhráli pouhé dva, přičemž v dalších dvou zápasech remizovali a dvakrát prohráli s aktivním skóre 13:11. Ze sedmi zápasů na hřištích soupeřů vyhráli pouze jednou, jednou remizovali a ostatních pět zápasů prohráli se skóre 7:16. Nejlepším podzimním střelcem našeho týmu se stal Roman Hnilo čp. 70 se čtyřmi brankami, po třech brankách vsítili Josef Marek čp. 100 a David Juřenčák čp. 57. Zdroj informací: web www.fotbaljestrabi.estranky.cz (článek Bc. Petra Fojtíka „Podzimní účinkování SK Jestřabí ve III. třídě okresní soutěže“ In: Jestřabský zpravodaj, 18. číslo, prosinec 2007)
109
Účinkování sálových fotbalistů SK Kominte/ SF Benago Jestřabí v soutěžích v ročníku 2006/2007 a podzimní části 2007/2008 Celostátní liga – V soutěžním ročníku 2006/2007 nejvyšší české soutěže sálového fotbalu se hráči Kominte umístili v základní části na 3. místě, s celkovou bilancí 13 výher, dvou remíz a sedmi porážek, se ziskem 41 bodu a skóre 88:59. Ve čtvrtfinále vyřazovací části soutěže se naši hráči střetli na domácí půdě ve sportovní hale Gymnázia Valašské Klobouky s týmem SF Klimco Darkovice, přes který naši hráči po výsledcích 5:2 a 6:6 postoupili do semifinále.V semifinálovém utkání se hráči Kominte utkali s celkem SC Premium Havířov, který v prvním zápase porazili 3:2. Ve druhém utkání však naši hráči podlehli pozdějšímu českému mistrovi 0:4, když jim chybělo potřebné štěstí v proměňování brankových příležitostí. Následný zápas o 3. místo byl v režii hráčů VPS Novabrik Polička, kteří zvítězili nad našimi hráči 6:2. Celkové 4. místo je však bezesporu velkým úspěchem nováčka Celostátní ligy. V dresu SK Kominte nastupují hráči „velkého fotbalu“, tři bývalí slovenští reprezentanti z Dubnice a hráči FC Elseremo Brumov a TVD Slavičín. Trenérem a manažerem mužstva je Radek Floreš a vedoucím Roman Šprta (oba Jestřabí). SK Kominte Jestřabí po 14 ligových zápasech (podzimní části) ročníku 2007/2008 drželo průběžně 1. příčku. Naším sálovkářům se podařilo zvítězit v 11 utkáních, pouze jednou remizovali a dvakrát prohráli, přičemž získali prozatím 34 bodů se skóre 63:28. Na podzim navázalo SK Kominte Jestřabí těsnou spolupráci s futsalovým celkem Benago Praha. V listopadu se oba kluby propojili, přičemž došlo k přejmenování našeho klubu na SF Benago Jestřabí. V jeho dresu nastupují nejen hráči velkého fotbalu z FC Elseremo Brumov či TVD Slavičín, ale také slovenští a čeští futsalový reprezentanti z Programu Dubnica, resp. Benaga Praha. V posledním předvánočním zápase za SF Benago Jestřabí nastoupil i dvacetiletý brazilský hráč. Český pohár – Mužstvo SK Kominte porazilo suverénně všechny tři soupeře, kteří se mu postavili do cesty v krajském kole Českého poháru a postoupilo do Národního finále, které se uskutečnilo 3. března 2007 v Neratovicích. Zde se SK Kominte střetlo ve skupině „B“ nejprve s domácím celkem a pozdějším vítězem Českého poháru, s družstvem Fenix Neratovice, kterému naši podlehli 2:5. Následně porazili 5:2 Střed klub Plzeň. V dalším zápase si však neporadili s týmem FC Remal České Budějovice, se kterým prohráli 3:4. Jestřabí obsadilo ve skupině nepostupovou 3. příčku. Mezinárodní scéna – Pro hráče SK Kominte ovšem sezóna 2006/2007 neskončila na konci Celostátní ligy. Jakožto vítěz Českého poháru v roce 2006 se zúčastnilo v polovině května 2007 druhého nejvýznamnějšího klubového poháru sálového fotbalu v Evropě, Poháru Evropské federace futsalu, ve španělském letovisku Lloret del Mar u Barcelony. Již na podzim 2006 byli tři hráči SK Kominte Jestřabí nominováni do širšího výběru reprezentačního mužstva mužů ČR, který se zúčastnil na přelomu listopadu a prosince mistrovství Evropy ve Španělsku. Čeští hráči se stali 3. nejlepším národním mužstvem Evropy. Nejlepším střelcem českého týmu se stal s pěti brankami hráč SK Kominte Jestřabí Filip Macek. SK Kominte Jestřabí se pak tedy v květnu 2007 zúčastnilo XII. ročníku Poháru Evropské federace futsalu (UEFS) ve Španělsku, kde zanechali výtečný dojem. Kominte zde odcestovalo jako outsider bez osmi hráčů základní sestavy, avšak i přes to získalo bronzové medaile. Postup ze základní skupiny si zajistili remízou s ruským mistrem Koncentratem Nerjungri 3:3 a vítězstvím nad španělským celkem Comforsa Ripolli 3:2. V semifinále bylo Kominte vyřazeno španělským týmem Refordenia Alicante 3:2 (2:0), který vstřelil vítěznou branku 11 vteřin před koncem prodloužení. SK Kominte Jestřabí obsadilo na turnaji společně s ruským profesionálním velkoklubem Koncentratem Nerjungri celkové 3. místo. Gólman Kominte byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje. Svými výkony v průběhu sezóny si čtyři jestřabští hráči řekli o pozvání do širší nominace reprezentace České republiky, která se zúčastnila zářijového mistrovství světa v Argentině. Krajská soutěž – „B“ tým SK Kominte Jestřabí odehrál v ročníku 2006/2007 krajskou soutěž. V základní části se naše mužstvo umístilo na 1. místě soutěže, s celkovou bilancí sedmi výher, tří remíz a dvou porážek, se ziskem 24 bodů a skóre 73:39. V semifinále vyřazovací části soutěže porazili jestřabští hráči celek SK Valašské Klobouky 8:4. Ve finále pak naši hráči nestačili 110
na FC Avoner Luhačovice „B“, kterému podlehli 6:7 a skončili na celkovém 2. místě krajské soutěže. Nejlepšími střelci soutěže se stali hráči Jestřabí, bratři Josef a Viktor Hnaníčkovi, kteří vstřelili po 14 brankách. V soutěži skórovali také bratři Michal (10x) a Roman (3x) Šprtovi z Jestřabí a Radek Floreš (2x). Zdroje informací: web SK Kominte Jestřabí: www.sk-jestrabi.wz.cz a http://salovyfotbaljestrabi.estranky.cz, Česká federace sálového fotbalu: www.futsal-salovyfotbal.com. (článek Bc. Petra Fojtíka „Účinkování sálových fotbalistů SK Kominte Jestřabí v soutěžích“ In: Jestřabský zpravodaj, 16. číslo, duben 2007; článek Bc. Petra Fojtíka „Úspěch sálových fotbalistů na mezinárodní scéně“ In: Jestřabský zpravodaj, 17. číslo, srpen 2007 a článek Bc. Petra Fojtíka „Účinkování sálových fotbalistů v Celostátní lize“ In: Jestřabský zpravodaj, 18. číslo, prosinec 2007)
2) Hospodaření obce, investiční akce, obecní a veřejné záležitosti a) Hospodaření obce v roce 2007 Plánovaný rozpočet obce na rok 2007 PŘÍJMY: Daň z příjmů fyz. osob ze závislé činnosti 390 000,Daň z příjmů fyzických osob OSVČ 101 000,Daň z příjmů právnických osob 503 000,Daň z příjmů fyz. osob – kapitálový výnos 28 000,Daň z přidané hodnoty 810 000,Daň z příjmů právnických osob za obec ----Poplatek ze psů 2 000,Daň z nemovitostí 49 000,46 000,Neinvestiční dotace – výkon správy Lesnictví 150 000,Bytové hospodářství 13 000,Pohostinství – pronájem 12 000 ,Poplatky za ukládání odpadu 46 000,Příjmy z úroků 26 000,Změny technol. vytápění. (pronájem plyn.) 74 000,+ přebytek hospodaření 421 000,Celkem 2 671 000,VÝDAJE: Lesnictví Dopravní obslužnost Chodníky, silnice, projekty Veřejná silnice – doprava Odvádění a čištění odpad.vod Předškolní zařízení Knihovnické činnosti Kultura Hřiště Bytové hospodářství Veřejné osvětlení Sběr a svoz komunálních odpadů Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň Požární ochrana + pohostinství (energie) Místní zastupitelské orgány Činnost místní správy
120 000,16 000,810 000,16 00016 000,233 000,8 000,48 000,650 000,1 000,62 000,126 000,40 000,41 000,210 000,139 000,111
Změny technol. vytápění – údržba Rozhlasová ústředna Neinvestiční příspěvěk – internet Příspěvek mikroregiony Dar nemocnici Celkem
57 000,60 000,2 000,1 000,5 000,2 671 000,-
Hospodaření a investice obce Jestřabí v roce 2007 K hlavní investiční akci patřila výstavba chodníků podél hlavní silnice od čp. 42 (Tománek) po obchod včetně přeložení autobusové zastávky. Náklady na tuto stavbu činily 980 000,- Kč, obec na tuto akci obdržela dotaci ve výši 376 000,- Kč od Krajského úřadu Zlínského kraje z Programu obnovy venkova. Realizací této stavb došlo ke zlepšení bezpečnosti obyvatel podél hlavního silničního tahu přes obec. Kromě běžné údržby obecního majetku pak byla v roce 2007 provedena úprava prostor Mateřské školy podle připomínek hygieniků. Došlo také k drobným úpravám na budově hasičské zbrojnice. Na zasedání zastupitelstva obce dne 14. března 2008 byla schválena zpráva o hospodaření obce za rok 2007 a rozpočet na rok 2008. Celkové příjmy činil 2 845 083,- Kč, výdaje byly 3 100 480,- Kč, výsledek hospodaření obce za rok 2007 byl – 255 397,- Kč. Ztráta v obecním rozpočtu byla pokryta z obecního fondu rezerv. K 1. lednu 2008 obec disponovala s finančními prostředky ve výši 3 027 346,- Kč. Stavba chodníku byla největší investiční akcí v roce 2007. Mezi další významné výdaje patřil provoz Mateřské školy ve výši 159 000,- Kč, svoz komunálního odpadu 120 000,- Kč a veřejné osvětlení 72 000,- Kč. Obec Jestřabí hospodařila v roce 2007 bez úvěrů a půjček. (článek starosty ing. Pavla Šuráně „Ohlédnutí za starým rokem“ In: Jestřabský zpravodaj 18. číslo, prosinec 2007 a článek starosty obce ing. Pavla Šuráně „Hospodaření obce v roce 2007“ In: Jestřabský zpravodaj 19. číslo, březen 2008)
3) Různé Tříkrálová sbírka V sobotu dne 6. ledna 2007 proběhla v naší obci každoroční tříkrálová sbírka, kterou pořádá Česká katolická charita. Pomoc z této po celé zemi pořádané sbírky putovala potřebným u nás i v zahraničí. Obec obcházely jako každý rok dvě trojice králů, tj. děti (3 děvčata a 3 hoši), v doprovodu dospělého člověka. 80. výročí kaple v Jestřabí (1927-2007) Dne 15. srpna 2007 v den svátku Nanebevzetí Panny Marie uplynulo přesně 80 let od okamžiku, kdy byla posvěcena kaple v Jestřabí. Slavnostní akt provedl tehdejší štítenský farář P. Alois Filip. Kaple byla zasvěcena Neposkvrněné Panně Marii Svatohostýnské… Uplynulo dlouhých 25 let od chvíle, kdy se v Jestřabí začalo poprvé hovořit o novém svatostánku. Za účelem jeho zbudování založili občané již na podzim 1902 „Jednotu sv. Jana Nepomuckého v Jestřabí“. V říjnu 1902 schválila arcibiskupská konzistoř stanovy spolku a 28. listopadu 1902 se konala ustavující schůze, které se zúčastnilo 50 členů. Štítenský farář P. Alois Filip byl zvolen předsedou a osm jestřabských občanů zasedlo ve výboru. Druhá valná hromada se konala v lednu 1904, na ní bylo vybráno 17 korun a přidáno k dosavadnímu jmění spolku ve výši 83 korun a 11 haléřů. Každoročně se pak konaly další valné hromady, přičemž jmění spolku postupně narůstalo. Sedmé valné hromady v lednu 1909 zúčastnil i kněz řádu kapucínů z Prešpurku (dn. Bratislavy) P. Bedřich Koblovský, který povzbudil zúčastněné „k usilovné činnosti, by kaple v brzce ke cti a slávě Boží a ku duševnímu dobru občanů Jestřabských mohla býti postavena“. Na 112
11. valné hromadě v roce 1913 se členové usnesli, že až bude vybráno dalších 100K ke stávajícím 992K a 39h, budou vyhotoveny plány na stavbu kaple. K tomu však již nedošlo. Přišla 1. světová válka. V únoru 1915 pak byla částka ve výši 1147K a 8h upsána na válečnou půjčku. Jednalo se o státní dluhopis, který byl úročen a měl být vyplacen v okamžiku až bude stát solventní, tedy po válce. Na účtu Jednoty zůstalo po 13 letech hospodaření pouhých 94K a 23h. Členská základna v této době poklesla na 30 členů oproti 60 členům z roku 1910. Stavba kaple byla během na dlouhou trať a mnozí již zřejmě přestali doufat, že kaple v Jestřabí bude někdy postavena… Potřebné prostředky na stavbu kaple nebyly vybírány pouze mezi členy Jednoty, jestřabskými občany či štítenskými farníky. Byly organizovány i sbírky na jiných místech, často i velmi vzdálených. Velmi iniciativním byl v tomto ohledu František Šuráň (*1881), rodák z Jestřabí čp. 10. Krátce před dokončením kaple v polovině 20. let, zaslal obnos na její vnitřní vybavení, který vybral mezi krajany v Americe. Stejně tak bezmála o 20 let dříve organizoval několik sbírek v Prešpurku. Například v průběhu července 1908 se tomuto krejčímu podařilo vybrat v místě kde bydlel a pracoval celkem 56K a 80h. Na kapli v Jestřabí přispělo „po páru haléřích“ přes 150 lidí. Mezi přispěvateli bylo několik desítek lidí z regionu jižního Valašska, kteří byli v této době v Prešpurku na sezónních pracích. Z toho šest mužů a 13 žen, jenž pocházeli ze štítenské farnosti, bylo dokonce členy Jednoty. Malý obnos přispělo i mnoho dalších lidí katolického, ale i evangelického vyznání, Moraváci, Slováci i Maďaři. Fr. Šuráň ve svém dopise, který zaslal P. Filipovi společně se seznamem dárců prosí alespoň o jednu tichou mši svatou za všechny dobrodince… Oltář v Jestřabské kapli zhotovil v roce 1927 umělecký závod J. Proseckého z Brna, který se specializoval na kostelní sochařské a řezbářské práce. Je vyhotoven z měkkého dřeva, polychromovaný olejovými barvami se zlacenými linkami. Jeho cena vyšla s postavením na místě na 2300 Kč. Na oltáři je umístěna „ve dřevě řezaná a polychromovaná“ socha Panny Marie Svatohostýnské, která drží v náručí malého Ježíše. Korunky obou jsou zlaceny pravým zlatem. Panna Maria je vysoká ke korunce 130 cm. Cena sochy byla 1800 Kč…. Postavením, posvěcením a užíváním kaple splnila Jednota sv. Jana Nepomuckého svůj účel, pro který byla ustavena. Dne 29. března 1929 byla tedy na pokyn P. Aloise Filipa vymazána zemským úřadem ze spolkového katastru. Zdroj informací: Státní okresní archiv Zlín, Farní úřad Štítná nad Vláří 1787-1945 (1960), Kaple v Jestřabí, inv. č. 13. (článek Bc. Petra Fojtíka „80. výročí kaple v Jestřabí (1927-2007)“ In: Jestřabský zpravodaj 17. číslo, srpen 2007)
P. František Bureš oslavil 60leté kněžské jubileum Ve čtvrtek 12. července 2007 v 11 hodin se ve farním kostele sv. Josefa ve Štítné nad Vláří konala děkovná mše za 60leté kněžské jubileum P. Františka Bureše, rodáka z Jestřabí čp. 47, který zde sloužil svou první mši na svátek svatých Cyrila a Metoděje v roce 1947. Jubilejní mši svatou celebroval 85letý oslavenec společně se štítenským farářem P. Andrzejem Bystrzickym. I přes to, že se mše svatá konala dopoledne, kostel se zaplnil do posledního místa lidmi všech věkových kategorií, zdejších i těch, kteří otce Františka doprovodili z domu Sv. Cyrila a Metoděje z Vlaštoviček u Opavy, kde nyní žije. V kázání P. Bureš mj. připomněl a zdůraznil, jak drahá je svoboda, pro každého lidského jedince, aby se mohl všestranně rozvíjet. Starý muž velmi dobře věděl o čem mluví a jeho slova měla patřičnou váhu, jelikož bezprostředně poté, co se stal knězem, přišel komunistický puč v r. 1948 a v následujících letech patřil i on mezi ty, které nová státní moc pronásledovala. Dojemné chvíle zakončili svými gratulacemi představitelé veřejného života ze Štítné a Jestřabí a představitelka řeholní komunity z Opavy. (článek Bc. Petra Fojtíka „P. František Bureš oslavil 60leté kněžské jubileum“ In: Jestřabský zpravodaj 17. číslo, srpen 2007)
113
50. výročí založení JZD Jestřabí (1957-2007) Na konci letošního července jsme si připomněli událost, která se ve 20. století podepsala snad nejvíce na tváři naší obce. Dne 25. července 1957 bylo v Jestřabí založeno Jednotné zemědělské družstvo (JZD). Další JZD bylo založeno dne 1. září 1957 v tehdejší místní části Kochavec. Tím byla v naší obci zahájena etapa socializace vesnice, jak se tento proces dobově nazýval. Kolektivní hospodaření mělo v následujících desetiletích velký význam pro změnu sociální a ekonomické struktury zdejšího obyvatelstva a také podstatně změnilo ráz okolní krajiny. Obyvatelé naší vesnice se od středověku živili obděláváním půdy. Od konce 19. století však docházelo k úbytku rolníků a stále více lidí z naší obce nacházelo zaměstnání v průmyslu, což souviselo s nárůstem počtu obyvatelstva, které již nemohla půda uživit, jejich odchodem za prací jinam a také se vzrůstajícím počtem továren v našem regionu. Ještě v době po 2. světové válce však v zemědělství pracovalo velké množství obyvatel Jestřabí, podíl rolnictva se dokonce načas zvýšil. To když v letech 19451947 z více než dvou stovek příslušníků dělnických rodin odešla polovina z nich osídlit pohraniční oblasti, které opouštělo německé obyvatelstvo. V obci v této době žilo a pracovalo stále ještě přes tři sta rolníků a příslušníků jejich rodin. Nic však nemělo takový význam pro změnu formy obživy obyvatelstva jako založení JZD. Během následujících několika málo let se ze zemědělství uvolnilo velké množství pracovních sil, která se pak uplatnila v průmyslu. Jestliže v minulosti pracovaly v zemědělství celé rodiny z jednotlivých hospodářství a v obci bylo mnoho desítek takových rodin, tak naopak v nově založeném JZD pracovali z rodin pouze jednotlivci. V obci existovala již jen jedna ekonomická jednotka zaměstnávající a sdružující všechny obdělavatele půdy. Pro fungování družstva bylo důležité zajistit si do budoucna pokračovatele. Některé vybrané děti družstevníků se museli upsat JZD a pod jeho patronací byli posílány do učení (např. traktoristi, strojníci ad.) či do škol (technická inteligence). Společným hospodařením se zásadně změnil i ráz krajiny. Zejména pole vypadají dnes na katastru obce úplně jinak, než tomu bylo ještě před 50 lety. Lze jen litovat, že se nám nedochovaly takřka žádné fotografie, které by předchozí stav dokumentovaly. Jednotlivá políčka, meze, hráze a polní cesty, které byli po staletí místními zemědělci užívány a jen velmi málo se během této doby měnily (což dokumentují staré mapy), doznaly v řádu několika let obrovských změn. Pole byla zcelena v lány, meze a hráze byli strhány a cesty byli změněny tak, aby vyhovovaly potřebám družstva. Družstva vznikala v tehdejším okrese Valašské Klobouky již od roku 1949, ve většině případů však opět zanikala. Někteří zemědělci v Jestřabí doufali, že zde k založení JZD snad nedojde. Říkalo se, že by „sa na našich kopcoch traktor neudržál“. Na základě závěrů III. sjezdu JZD v Praze z března 1957 došlo v celé republice k nové etapě zakládání družstev. V okrese Valašské Klobouky bylo v tomto roce založeno 10 nových JZD a dalších sedm obnovilo svou činnost. Došlo i na Jestřabí. Agitační kampaň vyvrcholila v době žňových prací. Nelze pochybovat o tom, že došlo i na slzy, skřípění zubů, hádky či šarvátky. Nechyběly sliby, ani výhrůžky. Vesnice se v té době rozdělila na dva tábory, na jedné straně stála menšina příznivců založení JZD a na druhé straně jejich odpůrci. Soudruzi z okresu a z místní organizace KSČ se zpravidla zaměřili na větší pozemkové vlastníky, kteří požívali u svých spoluobčanů patřičné vážnosti, aby je přesvědčili ke vstupu do družstva, pak se podvolili i ostatní. Není se čemu divit, že se lidé bránili. Vždyť obdělávaná půda a chovaný dobytek znamenal existenční jistotu zaručující soběstačnost a určitou nezávislost zemědělce. Vstup do JZD naopak mnozí chápali jako životní nejistotu. Fungování nově založeného JZD nebylo jednoduché. 66 jestřabských družstevníků sice vložilo do družstva základní kapitál v podobě svých podílů, jako byly pozemky (296,56 ha), dobytek, či zemědělské stroje (mlátičky) a další zařízení. Zapotřebí bylo ovšem mnohem víc. Chyběli finanční prostředky, mechanizace či hospodářské objekty. JZD se proto muselo spolehnout na přímou pomoc státu nebo si brát úvěry nutné k zakoupení mechanizace (traktorů) či k budování kravína. Na jeho stavbě pracovaly především ženy, po své práci v továrně také brigádníci z patronátních závodů Svit Slavičín a Závodů říjnové revoluce (Zbrojovka) Slavičín. Před Vánocemi 1958 byl do kravína sveden dobytek, ustájený do té doby u jednotlivých družstevníků a 114
ještě nedávno jim patřící. V průběhu dalších let byl vybudován vepřín, výkrmna, teletník, drůbežárna, konírna, ocelokůlna, dílna či kancelář. Zejména na počátku fungování družstva leželo na jeho funkcionářích ohromné břemeno zodpovědnosti. Z jedné strany se do nich opíral státní mocenský aparát, který požadoval výsledky a na druhé straně jim byla opozicí často téměř celá vesnice. Tuto roli odmítl hrát nově zvolený předseda sousedního JZD Kochavec, který si několik hodin poté, co jej družstevníci zvolili do svého čela, sáhl na život. V Jestřabí byl prvním předsedou zvolen František Lysák (*1920) ze samoty na Rokytence, Bohuslavice čp. 114, který stál v čele družstva až do roku 1964. Dalším předsedou byl v letech 1964-1967 Jan Tománek (*1929) z Jestřabí čp. 42, po něm pak do roku 1971 Vojtěch Sládek z Vlachovic. V roce 1958 pracovalo na zemědělské půdě o celkové ploše 287,25 ha 66 družstevníků, kteří odpracovali celkem 21.239 pracovních jednotek (PJ). Hodnota jedné pracovní jednotky byla podle plánu 15,05 Kčs, avšak ve skutečnosti činila jen 8,50 Kč. Celková produkce JZD Jestřabí za rok 1958 činila 977.000 Kčs. V roce 1959 byly náklady na provoz družstva 589.600 Kčs, zisk 562.600 Kčs, bylo odpracováno 21.714 PJ, přičemž hodnota PJ byla 10,30 Kčs. I v tomto roce byly JZD Jestřabí poskytnuty úlevy, jelikož hodnota jednotky neodpovídala plánu. Příjem družstevníka byl oproti továrnímu zaměstnanci nízký, i proto byl osvobozen od daně z příjmu. Družstvo bylo vzhledem k tomu, že nevykazovalo čistý zisk dotováno. Stát přerozděloval prostředky tak, aby družstva z úrodných krajů dotovala družstva z horských oblastí s nekvalitním půdním fondem. I díky tomuto modelu financování nebylo v pozdější době žádné družstvo prodělečné. Aby si družstva vylepšila své hospodaření, provozovala přidruženou výrobu, v JZD Jestřabí se vyráběli bedny a radiátory. V roce 1960 mělo JZD Jestřabí podle statistik 312 ha půdy, z toho 171 orné půdy, 49 ha luk, 55 ha pastvin, 24 ha lesa a 1 ha sadů. Živý inventář tvořilo 158 kusů dobytka (z toho 55 dojnic), 137 vepřů (17 prasnic) a 564 slepic. Ke konci roku 1965 mělo družstvo stále 66 členů, z toho 46 žen a 20 mužů, a zaměstnávalo i čtyři nečleny. V roce 1970 hospodařilo družstvo na 286 ha zemědělské půdy (149 ha orné půdy), chovalo 160 ks dobytka, 124 vepřů a 11 500 brojlerů. Dne 1. ledna 1971 se sloučila jednotlivá JZD Slavičín, Hrádek, Rokytnice, Šanov, Kochavec a Jestřabí v rozsáhlý komplex JZD Vlára. Cílem integrace jednotlivých družstev do větších celků bylo snížit náklady a zlepšit dělbu práce. Farma v Jestřabí se poté specializovala na výrobu vepřového masa a odchov mladého dobytka. Po dvaceti letech fungování bylo roku 1992 JZD Vlára rozpuštěno. Po roce 1989 došlo k navrácení zemědělské půdy původním majitelům či jejich dědicům, kteří vlastnili nadále jednotlivé družstevní podíly. Avšak dovednosti předávané rolníky z generace na generaci se během několika desítek let vytratili, vazby k půdě byly zpřetrhány, již nikdo se nevrátil k jejímu obdělávání, lidé si za tu dobu našli jiné zdroje obživy. Někteří podílníci družstva svěřili v 90. letech své podíly soukromému zemědělci ing. Pavlu Vrbovi z Rokytnice, který si pronajal objekty, zařízení i pozemky. V současnosti většina vlastníků pronajímá své pozemky zemědělským subjektům Javorník Štítná nad Vláří, JASO Bohuslavice či ing. Pavlu Vrbovi. Od počátku 90. let však nezadržitelně ubývá obdělávaných polí a dříve rozlehlé lány polí jsou dnes zatravněny, objekty bývalého družstva využívá několik firem. Ještě v období první republiky (1918-1938) byla u nás největší politickou stranou strana hájící zájmy zemědělců (agrárníci), která vyhrávala pravidelně volby. V její členské základně figurovalo na statisíce lidí a měla obrovský vliv na fungování celé společnosti. V roce 1945 byla zakázána a po jejím obnovení v roce 1990 jí zůstalo věrné necelé jedno procento voličů. Jak je to možné? Za dobu několika desítek let se zásadně proměnila sociální a ekonomická struktura obyvatelstva. Na tuto proměnu měla nemalý vliv socializace vesnice. Podle sčítání lidu z roku 1960 žilo v obci Jestřabí 584 obyvatel, z toho 342 v produktivním věku 15-59 let. Ze sto pracujících pracovalo v průmyslu 38,3% (tj. 131), v zemědělství 35,6% (tj. 122), z toho 38% (tj. 130) v místě trvalého bydliště. Podle sčítání lidu z roku 1980 žilo v obci 346 obyvatel (bez Kochavce). V průmyslu pracovalo 71 obyvatel (tj. 41%), 39 v zemědělství (tj. 22,5%) a 16 ve službách (tj. 9,3%). V obci pracovalo již jen 14 pracujících ze 173, ostatních 159 pracujících vyjíždělo za prací mimo obec. Pokud by nedošlo k zakládání družstev, nedošlo by ani k jejich zániku. Bez prvního kroku by nebylo druhého. Můžeme si myslet, že jejich založení bylo chybou, avšak je nutné zároveň 115
dodat, že jejich likvidace taktéž. Přes počáteční potíže, se stala družstva fungujícím mechanismem. To co již jednou fungovalo, mělo fungovat dál. Je jednoznačně lepší obdělávat větší plochy půdy než provozovat malozemědělství, snižují se tím náklady na prvovýrobu a je potřeba menšího počtu pracovních sil. Pokud by se poválečná společnost vyvíjela svobodně, šlo by družstevnictví jinou cestou. Byla by zřejmě taktéž zakládána družstva, ovšem výhradně na principu dobrovolnosti. Tím by stála na mnohem pevnějších základech. Samozřejmě, že by zůstalo i velké množství samostatně hospodařících zemědělců. Nedobrovolným vstupováním do družstev však byl u nás zlikvidován selský stav. Například v sousedním Polsku se nikdy komunistický režim neodvážil přistoupit k úplné kolektivizaci zemědělství, díky tomu byl zde selský stav zachován. Potravinářské výrobky, se kterými se setkáváme každodenně na pultech našich obchodů jsou toho ostatně výmluvným důkazem. (článek Bc. Petra Fojtíka „50. výročí založení JZD Jestřabí (1957-2007)“ In: Jestřabský zpravodaj 17. číslo, srpen 2007)
Nové oficiální webové stránky obce Jestřabí Od srpna 2007 existují nové webové stránky naší obce www.jestrabi.estranky.cz, které do Vánoc navštívilo více než 1000 uživatelů internetu. Návštěvník na nich může nalézt základní souhrnné informace o obci, úřední desku, aktuality ze společenského a sportovního dění v obci, přečíst si články z naší současnosti i minulosti, z Jestřabského zpravodaje či zápisy v obecní kronice za posledních 30 let. Na nové webové stránky jsou postupně umisťovány nejen informace o naší obci, ale také fotografie, např. z utkání jestřabských fotbalistů, z nedávné mikulášské obchůzky či předvánočního setkání občanů u vánočního stromu, fotky fašanků a tragačníků jsou zde ovšem taktéž. Nejvíce návštěvníků je zvědavo na fotky ze setkání starosty a místostarosty obce s Václavem Klausem v roce 2001, každý se ovšem může pokochat také černobílými fotkami z minulosti naší obce či barevnými fotkami z naší současnosti (Jestřabí a okolí, investiční akce ve fotografii, jestřabská pouť, kaple v Jestřabí či symboly obce). (článek Bc. Petra Fojtíka „Nové oficiální webové stránky obce Jestřabí“ In: Jestřabský zpravodaj 18. číslo, prosinec 2007)
Článek o Jestřabí Počátkem prosince 2007 vydalo Městské muzeum a Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách sedmé číslo obnovených Vlastivědných kapitol z Valašskokloboucka. Tento časopis přináší mj. na 25 stranách historickou studii s názvem „Samospráva obce Jestřabí v letech 1850-1918“ od Bc. Petra Fojtíka. (článek Bc. Petra Fojtíka „Článek o Jestřabí“ In: Jestřabský zpravodaj 18. číslo, prosinec 2007) Obecní knihovna Jestřabí v roce 2007 Naše místní lidová knihovna vlastnila v roce 2007 přesně 2268 knih, z toho pro děti bylo 610 knih, pro dospělé čtenáře 1345 knih, z toho 313 knih naučných. Kromě knižního fondu knihovny je pravidelně v ročních intervalech obohacována knihovna o výměnné soubory 163 knih z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, které zahrnují knihy pro všechny věkové kategorie. Knihovna je pro veřejnost otevřena v vždy v sobotu od 14 do 16 hodin. (článek knihovnice Lucie Lamačkové „Naše místní lidová knihovna“ In: Jestřabský zpravodaj 18. číslo, prosinec 2007)
4) Obyvatelstvo – narození, úmrtí, svatby a další změny Změny – Koncem roku 2007 bylo v Jestřabí k trvaleému pobytu přihlášeno 295 obyvatel, během roku 2007 zemřeli 4 občané, jeden se narodil a 14 se odstěhovalo. (článek starosty ing. Pavla Šuráně „Ohlédnutí za starým rokem“ In: Jestřabský zpravodaj 18. číslo, prosinec 2007)
Zpracoval Bc. Petr Fojtík, kronikář obce Jestřabí 116
