ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŢE A JEHO VÝZNAM PRO PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŢE A JEHO VÝZNAM PRO PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

František ADAMEC

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. PhDr. Kamil FUCHS, CSc.

Znojmo, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe a jeho význam pro podnikatelské prostředí jsem vypracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v seznamu pouţitých zdrojů.

V Dobšicích dne …………… František ADAMEC

Poděkování Chtěl bych poděkovat prof. PhDr. Kamilu Fuchsovi, CSc. za vedení mé práce, za cenné připomínky, za ochotný a vstřícný přístup během tvorby práce a v neposlední řadě za trpělivost, kterou projevil.

Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se zabývá stávajícím systémem ochrany hospodářské soutěţe. Zaměřuje se na působení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe a jeho vlivem na podnikatelské a trţní prostředí. Samotným cílem práce je analýza kartelu čerpacích stanic, kdy je v práci popsáno, jaká byla situace na trhu, jak se chovali účastníci kartelu, co bylo podnětem k zahájení řízení. Prostor je také věnován uloţení sankce a její metodice. Teoretické poznatky jsou aplikovány do praxe s cílem analyzovat kartel čerpacích stanic, vyhodnotit jeho nebezpečnost pro trţní prostředí a identifikovat úskalí metodiky ukládání pokut (sekundárně). Kartel čerpacích stanic byl vyhodnocen jako mimořádně závaţné protisoutěţní jednání, zatímco uloţené pokuty byly vyhodnoceny jako nedostačující. Klíčová slova Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, relevantní trh, protisoutěţní jednání, kartel, cenová regulace, sankce

Abstract In this bachelor thesis we occupy ourselves with present condition of protecting of economic competition. The thesis is focused on overall behavior of the Antitrust authority of the Czech republic and its influence over entrepreneurial environment and market environment. The main aim of the thesis is the antitrust analysis of accumulating pumping plants and their owners. Theoretical findings are applied to practices with aim: analyse trust behavior of accumulating pumping plants, evaluate seriousness of this behavior for market environment and (secondarily) establish the difficulty

of methodology of

mulcting. The trust of accumulating pumping plants was evaluated as very serious antieconomic behavior against economic competition while penalties were evaluated as deficient.

Key words Office for the Protection of Competition, relevant market, trust behavior, trust, price control, sanction

Obsah 1. Úvod..........................................................................................................................................8 2. Cíle práce a metodika ............................................................................................................ 11 2. 1 Cíle práce ......................................................................................................................... 11 2. 2 Metodika .......................................................................................................................... 11 3. Hospodářská soutěţ ............................................................................................................... 12 4. Trh .......................................................................................................................................... 14 4. 1 Relevantní trh .................................................................................................................. 15 4. 1. 1 Věcná působnost .......................................................................................................... 16 4. 1. 2 Místní působnost .......................................................................................................... 17 4. 1. 3 Časová působnost ........................................................................................................ 18 5. Narušení hospodářské soutěţe ............................................................................................... 20 5. 1 Historie právního boje proti narušování hospodářské soutěţe na území dnešní České republiky ................................................................................................................................ 20 5. 2 Soudobé narušování hospodářské soutěţe ...................................................................... 22 5. 2. 1 Dohody vţdy zakázané............................................................................................. 22 5. 2. 2 Jednání soutěţitelů ve vzájemné shodě ................................................................... 26 5. 2. 3 Rozhodnutí sdruţení soutěţitelů ............................................................................. 27 5. 3 Sankce za narušení hospodářské soutěţe ........................................................................ 28 5. 3. 1 Závaţnost narušení hospodářské soutěţe................................................................ 30 5. 3. 2 Délka trvání narušení hospodářské soutěţe ............................................................ 31 5. 3. 3 Přitěţující a polehčující okolnosti ........................................................................... 31 6. 1 Postavení a poslání úřadu ............................................................................................... 33 6. 2 Organizační struktura Úřadu ......................................................................................... 35 6. 2. 1 Předseda Úřadu ....................................................................................................... 35 6. 2. 2 Místopředsedové Úřadu........................................................................................... 35 6. 2. 3 Odbory ..................................................................................................................... 36

6. 3 Mezinárodní participace Úřadu ...................................................................................... 37 7. Analýza kartelu čerpacích stanic ........................................................................................... 40 8. 1 Agip Praha, a. s. (právní nástupce Agip Česká republika, s. r. o. – dnes Eni Česká republika, s. r. o.) ................................................................................................................... 41 8. 2 Benzina, a. s. (Benzina, s. r. o.) ........................................................................................ 42 8. 3 ConocoPhillips Czech republic, s. r. o. (Lukoil Czech republic, s. r. o.) ........................ 44 8. 4 OMV Česká republika, s. r. o. ......................................................................................... 45 8. 5 Shell Czech republic, a. s. ................................................................................................ 46 8. 6. Aral ČR, a. s. (OMV Česká republika, s. r. o.) .............................................................. 47 10. Relevantní trh ....................................................................................................................... 51 11. Analýza chování účastníků kartelu...................................................................................... 53 11. 1 Průměrné měsíční prodejní ceny a náklady.................................................................. 53 11. 2 Průměrné denní náklady a prodejní ceny ..................................................................... 60 11. 3 Změny prodejních cen u čerpacích stanic ..................................................................... 63 11. 3. 1 Telefonicky, faxem, mailem ................................................................................... 63 11. 3. 2 „Přímou linkou“ .................................................................................................... 64 12. Celkové postavení účastníků na trhu, dopady na trh a škoda vzniklá ............................... 66 12. 1 Podíl a postavení účastníků na trhu .............................................................................. 66 12. 2 Dopady na trh a škoda vzniklá ...................................................................................... 67 13. Účastníci ve vzájemné kooperaci ......................................................................................... 68 14. Sankce ................................................................................................................................... 70 15. Diskuze nad uloţenou sankcí a metodikou ukládání pokut ................................................ 72 16. Závěr..................................................................................................................................... 76 Seznam pouţitých zdrojů ........................................................................................................... 78 Seznam tabulek, grafů a obrázků .............................................................................................. 81

1. Úvod Ochrana hospodářské soutěţe získávala během let na svém významu. V novodobé historii (novověku) byla ochrana hospodářské soutěţe zejména pod záštitou šlechty, která si kontrolovala a chránila jí svěřené území. V určitém pohledu se spíše jednalo o ochranu regionálních monopolů, neţli o skutečnou ochranu hospodářské soutěţe. Velká změna se začala dít aţ během tzv. burţoasních revolucí, které se postupně rozšířily do celého světa. Tyto burţoasní revoluce s sebou postupně přinášely zvýhodnění pro nešlechtické majetné občany v oblasti ekonomické a dalších oblastech (např. právní). Uţ zde se ochrana regionálních monopolů rozpadala a byla postupně nahrazována restriktivně omezenou soutěţí mezi jednotlivými územími. S postupným rozvojem se regionální trhy významných center dokázaly rozšiřovat i do vzdálených končin. Ochrana trhu (soutěţe) jako takové nebyla příliš zapotřebí, neboť ani jeden účastník soutěţe nemohl vesměs ovládnout trh a diktovat na něm podmínky. Jednalo se o malé dílny rodinného typu. Teprve s příchodem manufaktur a následně zejména velké průmyslové revoluce se ochrana soutěţe stává významnou součástí státní politiky, kdy ještě vládnoucí šlechta si je vědoma vzrůstající moci nešlechtické střední třídy. Začínají se proto zavádět právní předpisy buď omezující velikost „firem“, nebo předpisy zamezující moţnosti spojování se za účelem zvýšení trţní síly. S příchodem nové epochy velkovýroby získala ochrana hospodářské soutěţe na intenzitě. Nutnost ochrany se projevovala stále častěji, protoţe zákon koncentrace kapitálu říkat jasně: větší kapitál, větší zisk, větší vliv, větší postavení. Malé firmy začaly postupně mizet a byly nahrazovány silnějšími společnostmi kapitálového typu. Během staletí se hospodářství muselo přizpůsobovat různým vnějším vlivům (např. války), kdy ochrana soutěţe byla nahrazena imperativním příkazem vyšších sloţek společnosti, ovládajících buď kapitál, nebo osoby mající kapitál. V současnosti se ochrana hospodářské soutěţe váţe na jednu z hlavních úloh státu jako garanta ekonomického prostředí a fungující ekonomicky, lhostejno jakého typu. I v netrţním systému totiţ existuje ochrana soutěţe, a to ve formě státních zákazů pro menší společnosti jinak volně obchodujících a v neposlední řadě v těţkém protekcionalismu vůči neţádoucímu okolí. V trţních ekonomikách se o ochranu hospodářské soutěţe, která je více neţ potřebná pro samotné fungování soutěţe, aby nedocházelo například

8

k případnému zneuţívání dominantního postavení, stará stát formou specializovaného orgánu státní moci. V rámci Evropské unie, které je Česká republika členem, se tyto úřady označují jako národní autority či antimonopolní úřady. V České republice tuto funkci zastává Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Tento úřad vystupuje v rámci České republiky jako ústřední orgán státní moci, kdy je nezávislý na ostatních úřadech a je mu svěřena vymezená oblast působnosti. Se vstupem České republiky do Evropské unie bylo postavení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe pozměněno, a to v rámci integrace. Jednotlivé národní autority hlídají zcela nezávisle a ve své vlastní působnosti svá teritoria (státy). Pokud však dojde při narušení hospodářské soutěţe k překročení státních hranic (lhostejno jakým směrem a co do účinků), národní autority jsou povinny spolupracovat, případně předat případ Evropské komisi, která je nadnárodní autoritou Evropské unie. Národní autority tak v rámci svého působení a rozhodovací činnosti napomáhají k vytváření podnikatelského prostředí pro soutěţitele. Jejich význam nespočívá tedy pouze v represivních opatřeních a postihování závadového jednání, ale také ve vytváření preventivních prvků v rámci podnikatelského prostředí, stejně jako v podpůrných programech a programech alternativního řešení, kdy případní narušitelé místo sankcí krom napravení svých chyb prospějí soutěţi i prostředí jimi navrţenými opatřeními ku prospěchu soutěţe a podnikatelského prostředí. Samotná práce se věnuje ochraně hospodářské soutěţe na poli strategických surovin při homogenním neelastickém trhu pohonných hmot, kdy na jedné straně stojí prodávající pohonných hmot (prodejci) a na druhé straně stojí konečný spotřebitel, ale také státní zájem. V teoretické části práce (kapitoly 3 aţ 5) jsou popsány a podrobněji rozebrány všechny okolnosti nutné k tomu, aby se čtenář mohl orientovat v praktické části práce. Zvláštní pozornost je nutné věnovat prolínání jednotlivých kapitol a pochopení odlišností od ustálených výrazů v ekonomii. Rovněţ teoretická část seznamuje s postavením národní autority České republiky – Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe, kdy krom struktury Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe se vymezují i mezinárodní propojení (zejména pak napojení na Evropskou unii) a metodiku stanovování sankcí při protisoutěţním jednání. Všechny uvedené informace jsou nezbytné pro správné pochopení praktické části práce.

9

Praktická část se následně věnuje kartelu čerpacích stanic. Vymezuje účastníky kartelu (ve smyslu uvedeném v práci) a krátce s nimi seznamuje. V této pasáţi jsou směrodatné zejména maximální výše pokut. Následující struktura praktické části se věnuje narušení relevantního trhu a jeho vymezení. Vymezení je jedním z nejdůleţitějších částí řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe. Od něj se mnoho věcí odvíjí. Proto je zde navazována na teoretickou část, jeţ je aplikována do praxe. Praktická část dále obsahuje analýzu chování účastníků na trhu, jak se chovali, jak se jejich chování projevilo, jaké byli jejich vzájemné koordinační kroky. Na tuto část plynule navazuje dopad protisoutěţního jednání na vymezený relevantní trhu a škoda, která je pro účely práce povaţována za škodu vzniklou. V samotném závěru praktické části se pak věnujeme uloţeným sankcím a nad tímto tématem, neboť sankce je závěrečná část úsilí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, vedeme diskuzi, kdy rozebíráme sankci a uţití stávající metodiky.

10

2. Cíle práce a metodika 2. 1 Cíle práce Úkolem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe je chránit trh před protisoutěţním jednáním, taková jednání odhalovat a trestat. Dále je jeho úkolem vytvářet podnikatelské prostředí, jehoţ hlavní doménou je fair-play. Cílem této bakalářské práce je analýza ukládání pokut kartelu čerpacích stanic (zejména pak rozbor situace na trhu, rozbor chování účastníků, rozbor uloţených pokut v souladu se stávající metodikou). Za sekundární cíle bylo vymezeno identifikovat úskalí metodiky. Od identifikace úskalí legislativních opatření a vyuţívání leniency programů bylo ustoupeno. Důvodem tohoto kroku je fakt, ţe samotná stávající metodika ukládání pokut vypracovaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe za účelem zpřehlednění postupu daného úřadu v sobě jiţ analýzu legislativního stavu i leniency programů zahrnuje. Legislativní část je zahrnuta v samotných aplikovaných právních normách a jejich napojení na evropské práce, stejně jako porovnání praxe členských států Evropské unie s evropskou praxí a praxí ostatních národních autorit.

Leniency programy pak metodika ukládání pokut zahrnuje

v polehčujících okolnostech, kdy vyuţití leniency programu znamená pro účastníka protisoutěţního jednání sníţení pokuty, a to aţ o 50 % z výchozího podílu.

2. 2 Metodika Metodický postup při zpracování této práce zahrnuje v první části teoretickou část práce, kde jsou vymezeny základní pojmosloví a souvislosti vzhledem k tématu práce. Z dostupných českých i zahraničních zdrojů byla teoretická část zpracována a na tuto navazuje část praktická, věnující se přímo kartelu čerpacích stanic. Praktická část vychází z analýzy dostupných údajů, přičemţ tyto údaje nejsou chráněny obchodním tajemstvím. Tam, kde byla nutnost mít alespoň základní údaj, který nebyl vzhledem k obchodnímu tajemství dostupný, byla zvolena metoda odborného úsudku na základně analýzy dostupných dat u ostatních soutěţitelů na trhu a u sdruţení soutěţitelů.

11

3. Hospodářská soutěţ S demokratickým zřízením státu je neodmyslitelně spojena trţní ekonomika, trţní prostředí. Toto prostředí je základem pro tvorbu nabídky a poptávky, z čeho se nakonec vytvoří trţní cena. Proces nazýváme cenotvorný. Budeme-li mluvit o podmínkách, za nichţ můţe vzniknout trţní prostředí, hovoříme o liberalizaci cen a zejména skutečné vlastnické právo ke statkům a výrobním faktorům. Podstatou trţní ekonomiky je konkurenční prostředí, při němţ se realizují vlastnická práva (ať uţ formou přímou nebo nepřímou) za účelem vytvoření dalších statků, jejichţ hlavním cílem je uspokojit zákazníka. Toto prostředí je mimořádně náchylné a má schopnost ovlivňovat masy. Ovlivnění můţe nastat jak ţádoucím směrem, tak směrem neţádoucím. Například formou lepších technologií je zákazníkům poskytován lepší výrobek za tutéţ cenu, nebo se cena téhoţ výrobku sniţuje. Je-li to opodstatněno, je tento stav ţádoucí. Můţe se však stát a ve vyspělých ekonomikách se tak stává, ţe jednotliví konkurenti na trhu v rámci zachování svého prospěchu, zvýšení svého prospěchu, případně znemoţnění vstupu dalších účastníků hospodářské soutěţe se snaţí trţní prostředí ovlivnit tak, aby vytvořily barikády pro vstup na trhu, trh kompletně ovládly (monopoly, oligopoly). Poslední jmenované je logickým stavem pro zákon o koncentraci kapitálu. Kdo je větší, můţe být ještě větší a smést své menší soupeře či je pohltit. Hospodářskou soutěţ tak můţeme v uţším slova smyslu definovat jako boj či hru mezi konkurenty o zákazníka, dosaţení maximálního zisku a v neposlední řadě eliminaci konkurence. Podle zákona se hospodářská soutěţ (mezi podnikateli) dá téţ definovat jako „souběţná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboţí nebo sluţeb, jejichţ cílem je dosaţení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských uţitků 1, popř. výsledků, a jeţ vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost“ 2. Je zapotřebí si uvědomit, ţe hospodářská soutěţ není ovlivňována pouze podnikatelskými subjekty, ale rovněţ subjekty nepodnikatelskými3. Tito všichni dohromady se pak nazývají jako „soutěţitelé“. Soutěţitelé tak představují všechny 1

Jako hospodářský uţitek chápeme kýţený výsledný efekt činnosti – dosaţení lepšího postavení na trhu, vytlačení konkurence, případně také proniknutí na nový trh atd. 2 Hospodářská soutěţ. Wikipedia, otevřená encyklopedie. [Online] 24. leden 2010. [Citace: 1. únor 2010.] . 3 Za nepodnikatelské subjekty označujeme ty subjekty, jeţ nejsou podnikateli, ale přesto vstupují na trh a aktivně se na něm podílejí (nákupem, prodejem, zprostředkovací činností,…).

12

subjekty na relevantním trhu, kteří se aktivně relevantního trhu účastní a vytváření na něm podnikatelské prostředí. Cíle nepodnikatelských subjektů nelze přesně vymezit, jejich hlavním cílem totiţ nemusí nutně být maximalizace zisku, ale mohou sledovat jiný cíl, a to maximalizaci svého prospěchu formou zneuţití hospodářské soutěţe. Nejčastějším projevem vůle soutěţitelů ve formě nepodnikatelských subjektů jsou tzv. sdruţení soutěţitelů. Jedná se o formální i neformální sdruţení či seskupení osob (právnických i fyzických), které se účastní hospodářské soutěţe za účelem obrany společných zájmů či zlepšení své vyjednávací pozice, zejména za situace, kdy druhou stranou je hospodářsky silnější partner (např. monopol).

13

4. Trh V ekonomii chápeme trh jako místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Výsledkem je, jak jiţ bylo výše řečeno, utvoření ceny. Toto abstraktní pojetí trhu se zakládá na historickém základu. Původně byl trh místně ohraničené místo, kde se směňovaly jednotlivé statky nebo sluţby. Nejdříve se jednalo o tzv. barterové směny. Tyto se vyznačovaly tím, ţe při nich nebylo uţito ţádného universálního platebního prostředku. Přímo se tedy směňovala sluţba či statek za jinou sluţbu či statek, přičemţ nebylo nutností, aby směna proběhla pouze mezi dvěma účastníky, mohlo se naopak jednat o vícestranné obchody, jak je známo například z 18. století z příkladu kolonií pod britskou vlajkou. Barterové obchody jsou obecně vzato dnes jiţ na ústupu. Vyuţívající se zejména v situacích, kdy neexistuje stabilní universální platidlo či toto je samo ohroţeno. Ačkoliv je obecně tento typu obchodů na ústupu, nová doba přináší prostřednictvím internetu vzkříšení této myšlenky, a to pomocí tzv. e-changing process či e-changu, kde si účastníci směny rovnou směňují statky či sluţby bez uţití universálního platidla. Jedná se tedy o přímou směnu, jak ilustruje následující obrázek. Obrázek 1 Přímá směna

Statek A

Statek C

Služba B

Zdroj: Vlastní práce

V současnosti nejvíce rozšířenou formou směn jsou směny na jednotlivých trzích (trh komodit či sluţeb), přičemţ jeden účastník nabízí statek či sluţbu a druzí kupuje prostřednictvím universálního platidla (peněţ, omezeně zlata). Výhodou takové směny je, ţe účastník, který prodává, získává směnou takové platidlo, které mu umoţňuje ihned vstoupit na jiný trh a zakoupit jím poţadovaný statek či poţadovanou sluţbu bez nutnosti 14

dalšího směňování s jiným účastníkem. 4 Pokud se v případě barterových obchodů jedná o směnu přímou, v tomto případě se jedná o směnu nepřímou, protoţe dochází k tomu, ţe nejdříve vstupujeme na jeden trh na straně nabídky a teprve potom na druhý trh na straně poptávky. Obrázek 2 Směna prostřednictvím universálního platidla

Statek A

Služba B

PENÍZE

Statek C

Služba D Zdroj: Vlastní práce

Pro účely hospodářské soutěţe se však v rámci ekonomie a zároveň uţ i práva pouštíme do mnohem, mnohem sloţitějšího vymezení trhu, kdy původní tezi o místě, kde se střetává nabídka s poptávkou, zuţujeme a upřesňujeme. Výsledkem toho je kategorie trhu zvaná relevantní trh.

4. 1 Relevantní trh Relevantní trh je samostatnou kategorií vymezení trhu pro účely ochrany hospodářské soutěţe, jakoţ to směrodatný faktor, který sloţí jako základní kámen pro posouzení vlivu soutěţitelů na hospodářskou soutěţ. České právní předpisy definují tento pojem jako pojem právní a zcela jasně definovaný v § 2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěţe v platném znění. Zákonodárce vymezil relevantní trh jako trh zboţí, které je schopno cenově, charakteristicky a plánovaného uţití shodné, porovnatelné nebo zastupitelné, přičemţ toto zboţí je prodáváno na území, kde jsou podmínky soutěţe s přihlédnutím ke všem okolnostem dostatečně odlišné od jiných území. 5

4

V tomto případě pomíjíme fakt, ţe můţe dojít k nutnosti převést jednu měnu na jinou prodávajícím poţadovanou. 3 Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěţe. Sbírka zákonů České republiky. 2001, Částka. 58, 2001.

15

Ačkoliv se takto uvedené pojetí relevantního trhu můţe zdát jednoznačné, praktické podmínky a případová šetření brzy ukázaly, ţe tato definice trhu je sice dostatečná, ale je zapotřebí provést další šetření ohledně působnosti. Proto se v praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe vyskytuje šetření ohledně věcné a místní působnosti, které předpokládá i zaobaleně zákon, ale také časové působnosti, protoţe trţní ekonomika je neustále v chodu a co bylo před dvěma dny konkurencí na stejném relevantním trhu, můţe dnes být zcela jiný relevantní trh.

4. 1. 1 Věcná působnost Věcná působnost je zákonem charakterizována v té části, kde se hovoří o zboţí a jeho vlastnostech, pro jejichţ společné splnění vzniká mezi týmţ zboţím jiných soutěţitelů nebo zboţím obdobným či zastupitelným společný relevantní trh. 6 „Relevantní trh z hlediska věcného zahrnuje všechno zboţí, které je z pohledu spotřebitele vzájemně zastupitelné, tzn., jeţ je schopno stejným či velmi podobným způsobem uspokojit jeho konkrétní potřeby. Rozhodující je pohled konečného spotřebitele.“ 7 Tímto je jasně řečeno, ţe pro posouzení vzájemné zastupitelnosti není vůbec směrodatné, zdali výrobky jsou skutečně funkčně zastupitelné, zdali jsou vyrobeny ze stejných či obdobných materiálů, nýbrţ zdali z hlediska konečného spotřebitele mohou dva klidně i technologicky, materiálně a funkčně výrazně odlišné výrobky uspokojit konečného spotřebitele. Tento stav nazýváme reaktivní zastupitelností, kdy reflexe spočívá v rozhodnutí a vnímání spotřebitele. Pokud jsou takto vnímány, pak se jedná o stejný relevantní trh. Z hlediska praxe je toto poněkud problematické, protoţe totéţ zboţí se můţe nacházet na dvou i více relevantních trzích. Příkladem takového výrobku mohou doplňky k automobilům, které se v první fázi instalují do vozidel jako jejich součást (trh originálního příslušenství koupeného s vozidlem) a v druhé fázi jsou tyto součásti nahraditelné jinými, pokud jiţ nevyhovují poţadavkům spotřebitele, nebo se stanou nefunkční (trh náhradních dílů a doplňků). V prvním případě se totiţ toto příslušenství prodává rovnou s autem jako jeho součást a spotřebitel mu nebude věnovat takovou 6

Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěţe. Sbírka zákonů České republiky. 2001, Částka. 58, 2001. 7 RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 13

16

pozornost, protoţe jeho cílem není si pořídit například kvalitní autorádio či uhlíkové stěrače, ale pořídit si automobil, který mu bude jako celek vyhovovat. Vliv typu autorádia je tu zcela zanedbatelný. V druhém případě naopak jiţ spotřebitel vozidlo má a snaţí se nahradit nevyhovující komponentu, takţe její konkrétní vlastnosti jiţ začnou rozhodovat a být podstatné. 8 Jak to ovšem poznat, ţe dva výrobky jsou, nebo naopak nejsou na stejném relevantním trhu? Pro tyto účely se přistupuje k empirickému zjištění, a to tzv. cenovému testu. Cenový test je proces, při kterém se simuluje zvýšení ceny daného výrobku (výchozí produkt toho, kdo je účastníkem řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe), a to o významnou cenovou hladinu a trvale. Pokud z výsledků testu vyplyne, ţe při takovém zvýšení by spotřebitel nepřešel k jinému obdobnému výrobku nebo jinému výrobku, pak se tyto nenachází na stejném relevantním trhu a je zapotřebí najít další výrobky, které budou podmínku zastupitelnosti splňovat. 9 Nebezpečí, které tu číhá na toho, kdo bude test provádět, spočívá v lidské schopnosti příliš rozšířit pole hledání. Je proto nutné, aby se posuzoval jen skutečný substitut, nikoliv substitut substitutu.

4. 1. 2 Místní působnost Tato působnost je rovněţ předpokládána zákonem, a to v konečné větě, kdy zákonodárce formuluje území jako místo, kde se střetává nabídka s poptávkou a kde jsou podmínky dostatečně homogenní a zřetelně vzájemné odlišné.

10

Místní působnost se zjišťuje aţ poté, co je určena věcná působnost. Opačný postup není moţný, protoţe nejdříve je zapotřebí určit, co je předmětem šetření – jaký trh, a následně se zjišťuje, na jakém území se odehrává skutečný konkurenční boj. I v tomto okamţiku se zjišťuje pomocí cenového testu, jak na zvýšení ceny dle věcné působnosti bude reagovat spotřebitel, tentokráte se však sledují příslušná území. Pokud spotřebitel na daném území bude reagovat na změnu ceny tak, ţe si vybere na tomtéţ území jiný substitut, pak se zcela jistě jedná o stejný relevantní trh i v rámci místní 8

RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 20 RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 21 10 Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěţe. Sbírka zákonů České republiky. 2001, Částka. 58, 2001. 9

17

působnosti a je proto nutné, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe provedl šetření i v okolních teritoriích. Z ustálené praxe se však z hlediska místní působnosti můţe vyuţít i pátrání po překáţkách, jeţ brání přechodu nabídky a poptávky do sousedního území.

11

Jednoduchým

leč

názorným příkladem

je poskytování

telekomunikačních sluţeb. Zde totiţ hrají svou roli výrazně teritoria (státy a státní uskupení), tudíţ podmínky pro poskytování sluţeb v České republice a sousední Slovenské republice jsou zcela jistě dostatečně odlišné. Spotřebitel nemá v tomto případě reálnou moţnost mít od slovenského poskytovatele telekomunikačních sluţeb svou pevnou linkou na území České republiky, která by slouţila pro hovory do ostatních míst České republiky jako vnitrostátní a ne jako mezistátní. Totéţ platí pro poskytování telekomunikačních sluţeb mobilními operátory. I nadnárodní společnosti poskytující plošné telekomunikační sluţby v rámci svých divizí pro kaţdý stát vytvářejí svou vlastní „pobočku“ (ať uţ faktickou, nebo zaloţením jiné společnosti) a rozdělují své sluţby na vnitrostátní pro danou „pobočku“, nebo mezistátní. Místní působnost se tedy vyjadřuje jako územně ohraničený celek, lhostejno jak velké toto území je. Můţe se nejčastěji jednat o: a) celosvětový trh (například obchod se vzácným nerostným bohatstvím), b) komunitární trh (například obchod s letadly), c) národní trh (například trh s elektrickou energií), d) lokální trh (například místní poskytovatelé internetu).

4. 1. 3 Časová působnost Časovou působnost zákon sám o sobě nepředpokládá, ale je logické, ţe v čase se mění nejen technologické moţnosti soutěţitelů, ale také zájmy a preference spotřebitelů. V čase se také mění jednotlivé trhy – jejich struktura, jejich síla. Toto vše dohromady pak nazýváme časovou působností, jejímţ smyslem je vytyčit, zdali v daném časovém úseku mohlo vůbec k narušení soutěţe dojít. Pro příklad můţeme uvést moţnost splynutí trhu v jeden trh mezi výrobci a prodejci moderních telefonních zařízení s GPS systémem a navigacemi do vozidel. Doposud jiné relevantní trhy se mohou sloučit, protoţe s postupem vývoje mobilních 11

RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s.

18

telefonů, operujících s vlastní pamětí a operačními systémy, je jen otázka času, kdy budou schopny díky GPS lokalizovat pozici zařízení přes satelit v reálném čase a navigovat tak svého majitele.

12

V našem případě je pouze na výrobcích navigačních přístrojů, jak se

s tímto faktorem vypořádají. Budou muset rozšířit moţnosti svého produktu, aby tak mohli přitáhnout nové zákazníky, jimţ nebude stačit pouhá navigace skrze mobilní telekomunikační zařízení.

12

ČTK. Telefony s GPS by mohly ohrozit prodeje klasických navigací. mobil.cz. [Online] iDnes.cz, 21. prosinec 2009. [Citace: 21. Prosinec 2009.]

19

5. Narušení hospodářské soutěţe Trh je pochopitelně místo, jako jiţ bylo zmíněno, kde se setkává nabídka s poptávkou. Kaţdá ze stran je přitom vedena svým individuálním cílem – maximalizací svého zisku/uţitku. Nemůţeme proto ani předpokládat, ţe všichni účastníci soutěţe se budou chovat férově, je-li jejich cílem zisk za kaţdou cenu, ba právě naopak. Neférovým jednáním se dá dosáhnout stejného, moţná i vyššího zisku/uţitku, a to za nepoměrně kratší dobu, neţ kdybychom budovali své pozice postupně. V praxi se velmi rychle zjistilo, jak vyuţít svých trţních předností a trh buď začít ovládat, nebo se o něj dělit jen s hrstkou vyvolených. Samotný zákon koncentrace kapitálu přímo takové jednání predikuje: „Kaţdý individuální kapitál je větší nebo menší koncentrace výrobních prostředků a příslušného velení nad větší nebo menší armádou dělníků. Kaţdá akumulace se stává prostředkem nové akumulace. Se zvětšením masy bohatství fungujícího jako kapitál zvyšuje jeho koncentraci v rukou individuálních kapitalistů.“13 Uţ jen z tohoto prapůvodního zhodnocení můţeme jasně identifikovat, ţe ten, kdo ovládá kapitál, ovládá trh. Čím větší koncentrace, tím větší moc.

5. 1 Historie právního boje proti narušování hospodářské soutěţe na území dnešní České republiky S postupem doby se přizpůsobovalo nejen ekonomické pojetí narušení hospodářské soutěţe, nýbrţ také právní pojetí. V okamţiku, kdy si státní aparát skutečně uvědomil, jak velkou moc mohou mít vlastníci kapitálu, začala se hledat cesta, jak tento stav omezit. Tehdejší společnost, zejména mluvíme o konci 19. století, byla stále ještě feudální společností, tudíţ se mohlo aplikovat „vrchnostenské právo“. Problém nastal s rozvojem a technickými revolucemi, kdy se kapitál dostával i do mimo vrchnostenského majetku. V tento okamţik přichází na scénu (aspoň na území českých zemí, tehdy RakouskoUherského mocnářství) rakouský koaliční zákon č. 43 z roku 1870, který stanovuje, ţe ty

13

MARX, K.: Ekonomické rukopisy: Kapitál, I. díl: 23. kapitola. Marxist Internet Archive. [Online] 23. Listopad 2009. [Citace: 18. únor 2010.] .

20

smlouvy, kterými ţivnostníci upravují ceny směrem vzhůru, ač k tomu není ţádného objektivního důvodu, jsou neplatné. 14 Během tzv. první republiky, kdy do popředí šla reforma státu jako celku, se hospodářská soutěţ řídila recepční normou, jeţ převzala právě zmíněný koaliční zákon. Změna přišla aţ v roce 1933, kdy vešel v platnost tzv. kartelový zákon – zákon č. 141/1933 Sb., o kartelech a soukromých monopolech. Zákon reagoval na tehdejší poměry v Evropě a stejně jako jeho předchůdce, tak i tento zákon pouze odmítal či neuznával kartelové dohody, z principu je ovšem nezakazoval.

15

Dalším ještě

předválečným krokem (ale uţ protektorátním) bylo zřízení Nejvyššího cenového úřadu, jehoţ úkolem bylo zajištění národního hospodářství, a to i formou tvrdého narušení hospodářské soutěţe stanovením dokonce i pevných cen. To Nejvyššímu cenovému úřadu umoţňoval hned § 2 vládního nařízení č. 121/1939 Sb. z 10. května 1939. Tento stav přetrvával vesměs aţ do „revolučního roku 1948“, kdy hospodářská soutěţ ve své podstatě skončila. Monopol získal stát a boj proti hospodářské soutěţi se tak stal zcela scestným. Ačkoliv se období minulého reţimu vyznačovalo monopolem státu, náznaky hospodářské soutěţe se znovu objevily, a to v letech 1968 a 1969. V pokusech o reformu reţimu se přihlédlo i k fungování trhu. Nařízení vlády č. 169/1969 Sb. dokonce do sebe pojalo moderní generální klauzuli tří bodů. Tyto body zakazovaly, zneplatňovaly a vylučovaly zneuţití hospodářské postavení (chápej zneuţití dominantního postavení), omezování hospodářské soutěţe a v neposlední řadě i nekalých praktik. Ovšem tyto snahy vzaly za své s příchodem nového hospodářského zákoníku z roku 1970, který se omezil pouze na první bod, jímţ zakazoval zneuţití hospodářského postavení.

16

Po pádu totalitního reţimu se nutnost úpravy hospodářské soutěţe znovu ozvala. S přechodem ekonomiky z centrálně plánované na trţní, vyvstala i otázka, zdali nechat tvorbu podnikatelského prostředí jen v rukou soutěţitelů. Kaţdý rozumný státník, disponující selským rozumem, ihned tuto moţnost zamítl. Stalo se tak dokonce i v našich končinách. Celá transformace byla právně zajištěna ve dvou etapách. První etapou byl zákon o hospodářské soutěţi z roku 1991, jeţ byl celkem dvakrát novelizován, a to v letech 1992 a 1993. Úkolem tohoto zákona bylo chránit některé přetrvávající podmínky 14

ÚOHS. Historie úřadu. www.compet.cz. [Online] ÚOHS, Omega Design. [Citace: 22. Únor 2010.] . 15 tamtéţ 16 tamtéţ

21

z centrálně plánovaného hospodářství, zejména v oblasti přirozených monopolů, a umoţnit rozvoj hospodářské soutěţe. Podmínky tvorby hospodářské soutěţe byly do značné míry spojeny s privatizačním procesem. Nicméně, jiţ tato právní úprava z počátku 90. let byla v souladu s právem společenství, zejména pak s čl. 81 a následujícími Smlouvy o zaloţení Evropských společenství. K doladění došlo posléze zákonem č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěţe.

5. 2 Soudobé narušování hospodářské soutěţe Soudobá ochrana hospodářské soutěţe nejen ţe činí smlouvy narušující hospodářskou soutěţ neplatné, ale rovněţ takové smlouvy trestá a ruší je od jejich počátku. Smlouvy narušující hospodářskou soutěţ můţeme rozdělit do následujících kategorií: a) dohody (vţdy) narušující soutěţ, b) jednání soutěţitelů ve vzájemné shodě, c) rozhodnutí spotřebitelů.

5. 2. 1 Dohody vţdy zakázané Z výše uvedeného dělení (viz subkapitola 5. 2) se jedná o narušení přímo narušující hospodářskou soutěţ, a to bez výjimky. Tyto dohody jsou zcela jistě z hlediska materie narušující hospodářskou soutěţ a jejich cílem je vytvoření neoprávněného a neţádoucího stavu výhodného pro členy této dohody. Nejčastějším důvodem pro dohody vţdy zakázané je zabránění vstupu nové konkurence a vytvoření neoprávněného vysokého zisku. Tyto dohody patří mezi nejzávaţnější narušení soutěţe. K tomu, aby byla dohoda označena za zakázanou, je zapotřebí mít důkaz, ţe existovala či bude existovat jakákoliv forma kooperace či koordinace mezi soutěţiteli nebo mezi potencionálními soutěţiteli. Za důkaz se dají povaţovat pravidelné nebo časté setkání zástupců soutěţitelů, jednání, ale také koordinační kroky. Nejlépe pro Úřad je, kdyţ je to na papíře – tedy písemně. 17 Podstata těchto dohod tkví v tom, ţe soutěţitelé si mezi sebou direktivně (přímo a smluvně) rozdělí trh, a to ať uţ cenově, teritoriálně, personálně nebo segmentově a zároveň se zavazují sobě nekonkurovat, případně konkurenci

17

RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 54

22

předstírat (například u veřejných zakázek, kdy soutěţitelé dopředu vědí, kdo vyhraje, protoţe se uţ dohodli, kdo vyhraje a kdo bude subdodavatelem hlavního dodavatele, tedy výherce). 5. 2. 1. 1 Cenové kartely Cenové kartely můţe dělit na cenové kartely přímé a cenové kartely nepřímé (metodické). Ať tak či onak toto je ten nejtvrdší zásah do hospodářské soutěţe, neboť přímo vylučuje jakoukoliv konkurenci mezi konkurenty na trhu a díky kumulaci prostředků i k odstranění moţné konkurence. Cenové kartely přímé jsou takové kartely, kdy si jednotliví soutěţitelé vzájemně určí, jaká přesně bude jejich cena. Z hlediska ochrany hospodářské soutěţe se tento stav dá odhalit poměrně snadno, proto je častějším cenovým kartelem ustanovení minimální ceny, která uţ je tak vyšší, neţ by byla, kdyby řádně fungovala konkurence. Tento stav je uţ horší – cenové rozpětí mezi jednotlivými soutěţiteli nebývá velké, protoţe v omezené míře přeci jen působí soutěţivost a konkurence, tudíţ se můţe jevit, ţe tento stav je vlastně výsledkem samotné konkurence na trhu. Cenové kartely nepřímé jsou ještě záludnější. Systém stanovení ceny není ani dán pevnou částkou, ba dokonce ani minimální částkou. Východiskem nepřímých cenových kartelů je kalkulační model prodejní ceny. Soutěţitelé se vzájemně dohodnou, jak budou postupovat při kalkulaci prodejní ceny. Upraví celý kalkulační proces a kaţdý soutěţitel pak postupuje vlastně svébytně s ohledem na tento dohodnutý model. Cena tam můţe kolísat s ohledem například na sezónní výkyvy, přesto stále bude platit, co bylo mezi soutěţiteli dohodnuto. Nepřímé cenové kartely se prokazují ze všech cenových kartelů nejhůře, protoţe jsou schopny reflektovat na objektivní události na relevantních trzích, stejně tak jsou schopny vytvářet zdánlivě přesvědčivé údaje o fungování konkurence. 5. 2. 1. 2 Kontrolní kartel V tomto typu kartelu se soutěţitelé navzájem dohodnou, ţe budou analyzovat trh a budou podle toho upravovat svou výrobu či odbyt. Kontrola spočívá v tom, ţe soutěţitelé navzájem vyrábějí pouze určité mnoţství svých produktů, které je ovšem niţší, neţ je skutečnu poptávka na trhu. Tento stav způsobí, ţe soutěţitelé nezávisle na sobě mohou zvýšit cenu, aniţ by museli vzájemně koordinovat. 23

Tento typ kartelů se také nazývá restriktivní, omezující. Také je nejčastěji pouţíván v dobách, kdy není moţné odhadnout situaci na trhu nebo s určitou jistou predikovat vývoj do budoucnosti. Účelem pochopitelně je, aby si soutěţitelé udrţeli své pozice na trhu bez ohledu na výpadky trhu. 18 5. 2. 1. 3 Segmentační kartely Segmentační kartely se vyznačují tím, ţe soutěţitelé si dopředu určí oblast, kde budou působit a vzájemně se zaváţou si v této oblasti fakticky nekonkurovat. Princip je dán tím, ţe soutěţitelé si rozdělí své dodavatele či odběratele na relevantním trhu a podle toho se řídí. Segmentem v tomto směru můţe být: a) nákupní zdroje, b) zákazník, c) oblast. Pokud je segmentem oblast nákupů zdrojů, funguje kartel tak, ţe soutěţitelé s významnou trţní silou identifikují vhodné dodavatele pro svou potřebu (jak pro potřebu dodávek, tak pro nízkou finanční sílu dodavatele), následně se dohodnout s tímto dodavatelem (dodavateli), ţe budou dodávat pouze jim a nikomu jinému. Tím dostanou dodavatele do tíţivé situace, protoţe jeho závislost na takovém odběrateli vzrůstá, aţ se stane plně závislým. Takovému dominantnímu odběrateli pak svědčí právo silnějšího a můţe pro sebe za vynaloţení minimálního úsilí získat výhodnější podmínky.

19

Zákaznický segment funguje tak, ţe zákazník si můţe své zboţí vybrat pouze u dodavatele, který je ochoten mu je prodat. A to ať uţ fakticky (má potřebné zboţí), tak oficiálně (je jediným dodavatelem), tak zdánlivě (má „nejvýhodnější“ ceny). Tento typ kartelů jde zpravidla ruku v ruce s jiným typem kartelů, obvykle cenovým. Pokud zákazník nemá na výběr při výběru dodavatele či jeden dodavatel vlivem dohod má „nejvýhodnější“ cenu, tak je potlačena soutěţ a i „nejvýhodnější“ cena představuje neoprávněný zisk pro soutěţitele s takovou cenou a poškození spotřebitele. 20 Územní segment funguje prakticky podobně s tím rozdílem, ţe pro odběratele tu je pouze jeden dodavatel, případně pro všechny dodavatele je pouze jeden odběratel. 18

RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 64 tamtéţ 20 tamtéţ 19

24

5. 2. 1. 4 Diskriminační kartely Diskriminační chování vzniká tam, kde se na základně stejných (případně obdobných) podmínek poskytují zvýhodnění či poškození různým soutěţitelům. Účelem diskriminačních kartelů je především zamezit novým soutěţitelům vstup na trh, stejně jako posílit postavení členů kartelů, nehledě na moţnost kolektivního znevýhodnění třetích stran. Prokazování tohoto typu kartelů je velmi komplikované. Obdobné podmínky nelze zcela přesně vymezit a musí se jít případ od případu a vyhledávat obchodní zvyklosti v dané oblasti trhu. Někdy se téţ hovoří raději o rovnocenných podmínkách, neţ o podmínkách obdobných. V podstatě zde soutěţitelé, kteří jsou členy kartelu, dávají různým odběratelům či dodavatelům různé podmínky plnění bez relevantních důvodů. Poškození odběratelů či dodavatelů kartelem můţe být sledováno v několika rovinách, nebo také jen v jedné. Za roviny zde chápe rovinu cenou (slevy), dodací podmínky (místo doručení, vyzvednutí, čas doručení, čas k vyzvednutí atp.), ale také různé podmínky pro záruku nebo reklamaci. Krom uvedeného musí také být splněna podmínka, ţe takové jednání způsobí třetí straně újmu. 21 5. 2. 1. 5 Kartely o vázaných dohodách, tzv. junktimační kartely Pro posouzení kartelu o vázaných dohodách je důleţité velmi důvěrně znát prostřední, v němţ se jednotliví soutěţitelé působí. Více neţ kde jinde se zde uplatňují totiţ obchodní zvyklosti a jsou zde dokonce stavěny nad roveň občanskému zákoníku, který je hned po obchodním zákoníku hlavním zdrojem práva pro obchody mezi soutěţiteli (obecně vyjma konečných spotřebitelů). Obchodní zvyklostí zde hrají významnou roli z toho důvodu, ţe s určitým typem zboţí se můţe obvykle dodávat jiný druh zboţí, který je ve věcné souvztaţnosti. Dá se zde hovořit i o komplementačním vztahu. Například je jasné, ţe auto bude dodáváno s koly a pneumatikami, přičemţ tyto je povinen kupující odebrat společně s hlavním produktem. Protisoutěţní jednání je tu dáno tehdy, pokud uskutečnění obchodu s jedním výrobkem je podmiňováno koupí dalšího výrobku, jenţ však věcně ani podle obchodních 21

RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 65

25

zvyklostí (nadřazenost obchodních zvyklostí oproti pramenům práva) nesouvisí s původně plánovaným předmětem koupě. Je tedy jasné, ţe se musí jednat o dva vzájemně samostatné produkty. Soutěţitelé – členové kartelu – se tak dohodnou, ţe třetím stranám budou své produkty dodávat, nebo naopak odebírat pouze v takovém případě, ţe se třetí strana rozhodne pro akceptaci nesouvisejícího produktu. „To způsobí, ţe třetí osoby mají v zásadě eliminovanou moţnost uzavírat z jejich pohledu potřebné smlouvy pouze na takový předmět, který jim vyhovuje a jenţ byl prvotním předmětem jejich zájmu.“22 5. 2. 1. 6 Ostatní kartely Pochopitelně existují další druhy kartelů, například můţeme uvést: a) bojkotový kartel, b) kartel při výzkumu a vývoji, c) standardizační kartel, d) kartel při veřejných soutěţích aj. Všechny tyto kartely jsou jistou obdobou výše uvedených hlavních (nosných) kartelů. Jejich hlavním cílem je pochopitelně to, co je cílem všech kartelů: stabilizace trţních pozic členů kartelu, zachování trţní situace či zabránění vstupu nových soutěţitelů na trhu. Rozdíly mezi nimi jsou jiţ spíše symbolické, případně pouze sledují primárně jiný z cílů, kdy ovšem sekundárně implicitně vyvolávají výše uvedené druhy útoků na hospodářskou soutěţ.

5. 2. 2 Jednání soutěţitelů ve vzájemné shodě Dohody vţdy zakázané podle generální klauzule (viz subkapitolu 5. 2. 1) se vyznačují jiţ velkou formou spolupráce, a to na úrovni přímých dohod mezi jednotlivými soutěţiteli. Znakem jednání soutěţitelů ve vzájemné shodě je „určitý společně koordinovaný postup, který vědomě nahrazuje rizika jinak „běţně“ probíhající účinné soutěţe praktickou kooperací mezi soutěţiteli“ 23. Hlavní rozdíl je tedy v tom, ţe soutěţitelé si mezi sebou vyměňují informace, a jakmile je jim (adresátům informace) doručena informace druhou stranou (odesílatelem 22 23

RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 67 RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 56

26

informace), tak se podle této informace zachovají, přičemţ sledují dopředu kooperovaný postup. Soutěţ tedy v tomto případě můţe do určité míry fungovat, hlavní rizika jsou však eliminována. Aby bylo moţno hovořit o tom, ţe soutěţitelé kooperují, musí být splněny dvě podmínky: podmínka subjektivní, vyjadřující budoucí očekávání soutěţitelů v tom smyslu, ţe soutěţitelé jsou si dopředu vědomi toho, jak bude adresát informace reagovat na poskytnutou informaci, nicméně přesný postup nemusí být zcela znám, postačuje pouze vysoká míra pravděpodobnosti výsledku. Podmínka objektivní, kdy tato je naplněna shodou v jednání soutěţitelů, je rovněţ nedílnou součástí konání soutěţitelů ve vzájemné shodě. Podstatnou objektivní podmínky je přitom skutečné předání informace, na níţ lze úspěšně vystavět budoucí koordinaci. Jednání soutěţitelů ve vzájemné shodě se uţ jen z výše uvedeného dá také popsat jako stav, kdy jednotliví soutěţitelé upouští od plné nezávislosti stanovování cen, podmínek apod., a přechází k „řízenému floatingu“.

5. 2. 3 Rozhodnutí sdruţení soutěţitelů Vlivem silné pozice nabídky či poptávky můţe druhá strana pociťovat oprávněně hrozbu, ţe s ní bude zacházeno vyděračskými metodami, nerovnými podmínkami či ţe bude nucena k likvidačním ústupkům. Na základě této obavy stejně jako na základně zlepšení své vyjednávací pozice se mohou soutěţitelé (ať uţ podnikatelé, nebo nepodnikatelé) „spojit“ do sdruţení. Sdruţení je taková struktura, kterou si soutěţitelé utvoří právě za výše uvedeným účelem. Orgány sdruţení pak dávají projevem vůle svým členům najevo, jak se mají vůči třetí straně zachovat. Není přitom vůbec podstatné, jakou formou bude vůle členům dána na vědomí: můţe se jednat o stanoviska, doporučení, nebo dokonce závazné akty, určené stanovami sdruţení. Důvodem, proč je rozhodnutí sdruţení soutěţitelů chápáno jako útok na hospodářskou soutěţ, je, ţe rozhodnutí můţe vyvolat stejné či obdobné důsledky jako horizontální nebo vertikální dohoda.24 Protisoutěţní jednání zde můţe být spatřováno mimo jiné také v tom, ţe soutěţitelé, kteří jsou členy tohoto sdruţení, se zavazují dopředu kooperovat dle vůle sdruţení, nebo se 24

RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 59

27

přímo zavazují k předem jasně stanovenému chování pro případ toho či onoho rozhodnutí orgánu sdruţení. Prokázání tohoto stavu je velmi těţké, nicméně s ohledem na evropskou praxi se za takové rozhodnutí povaţuje jakékoliv rozhodnutí, jeţ: a) je učiněno orgánem sdruţení nebo b) je učiněno osobou, která je oprávněna za sdruţení jednat nebo c) je učiněno osobou, která má faktický vliv na chod sdruţení či jeho členy nebo d) je učiněno takovým způsobem nebo takovou osobou, jejichţ rozhodnutí budou ostatní členové sdruţení respektovat. Je-li splněna aspoň jedna z podmínek a) či b), je toto rozhodnutí povaţováno vţdy za protisoutěţní. Je-li splněna aspoň jedna z podmínek c) či d), musí se přistoupit k dalšímu šetření, zdali tento projevu vůle (rozhodnutí) byl směřován k ostatním členům sdruţení a zdali lze aspoň nepřímo usuzovat na snahu o budoucí unifikaci. 25

5. 3 Sankce za narušení hospodářské soutěţe Zákonodárce se nespoléhal na to, ţe soutěţitelé budou dodrţovat pravidla hospodářské soutěţe, aniţ by nad nimi nevisela hrozba postihů. Jelikoţ české soutěţní právo v mnoha ohledech vycházelo z práva Evropských společenství, a tedy z fungujících trţních ekonomik s dlouholetou historií, kopírovaly i sankce za narušení hospodářské soutěţe tento stav. Sankcí se obecně rozumí újma. V případě sankcí v oblasti hospodářské soutěţe se na úrovni pouze hospodářské soutěţe pod pojmem sankce rozumí majetková újma na majetku narušitele. Pilířem pro filozofií sankcí v oblasti hospodářské soutěţe jsou dva body: a) sankce nesmí být likvidační a b) sankce má mít jak represivní tak preventivní účinek. Filozofie v tomto případě vychází z předpokladu, ţe likvidací subjektu by mohla být znovu ve finále ohroţena hospodářská soutěţ, kdy jeho faktickou eliminací můţe vzniknout dominantní či oligopolní trh. Účelem sankce není tedy trvalé ani dočasné narušení obchodních aktivit narušitele, ale dání mu naučné lekce o „soutěţní etice“. Musí

25

RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., s. 60

28

být vytvořen dostatečný odstrašující efekt. 26 Tím uţ je vlastně vyjádřena podstata sankce – represe vůči narušiteli. Narušitel musí poznat, ţe udělal chybu a za tuto chybu musí zaplatit tak, aby ztráta pro něj byla značná, přesto neovlivnila jeho stabilitu. Funkce preventivní se napojuje na funkci represivní. Vychází se zde z myšlenky, ţe pokud ostatní uvidí na jiném účinky represivního opatření (sankce), budou se raději chovat tak, jak je po nich právními předpisy vyţadováno a upustí od záměru narušit hospodářskou soutěţ. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe můţe narušiteli s přihlédnutím ke všem okolnostem uloţit pokutu za narušení hospodářské soutěţe ve výši aţ: a) 10.000.000,- Kč nebo b) 10 % čistého obratu, přičemţ hranicí pro maximální pokutu je ta z hranic, která je pro narušitele nepříznivější. Je-li obrat narušitele pod 10.000.000,- Kč, pak je hranicí právě uvedená částka. Výše pokuty je procesem, který má svá vlastní pravidla, čímţ je sledována transparentnost při rozhodování o výši pokuty. Dokument, který popisuje, podle jakých zásad se pokuta ukládá, byl vydán Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe pod názvem: Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe. Při rozhodování o výši konkrétní pokuty se berou v úvahu zejména tyto tři okolnosti: a) závaţnost narušení soutěţe, b) opakování narušení soutěţe, c) délka trvání narušení soutěţe. Krom těchto tří základních okolností je pochopitelně bráno v úvahu, jak celé narušení hospodářské soutěţe nastalo. Zdali nastalo narušení formou zavinění (soutěţitel věděl, ţe svým jednáním naruší hospodářskou soutěţ, a chtěl toho docílit), nebo formou nedbalostní (soutěţitel buď nevěděl, ţe svou činností naruší hospodářskou soutěţ, nebo se bez dostatečných záruk spolehl, ţe se tak nestane). Formu zavinění nazýváme subjektivní stránkou. Stejně jako u samotných typů dohod narušujících hospodářskou 26

SOUD PRVÉHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. 2005. Rozsudek Soudu prvého stupně T-33/02 z 29. 11. 2005 ve věci Brittania Alloys & Chamicals v Komise. Sbírka rozhodnutí Soudu prvého stupně. Lucemburk : Evropský soudní dvůr, 2005.

29

soutěţ, tak i zde je značná unifikovanost evropského a našeho právního pojetí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe však pravidla přizpůsobil pro naše poměry a zohlednil tak česká specifika. „Stanovení základní částky pokuty se uskutečňuje jednotlivě pro kaţdého soutěţitele zúčastněného na protisoutěţním jednání, jemuţ je pokuta ukládána. Základní částka pokuty reflektuje obrat dosaţený konkrétním soutěţitelem z prodeje zboţí či sluţeb, jichţ se narušení soutěţe přímo nebo nepřímo týká, a to na vymezeném geografickém relevantním trhu (dále téţ „hodnota prodejů“), typovou závaţnost protisoutěţního jednání a délku protisoutěţního jednání.“27

5. 3. 1 Závaţnost narušení hospodářské soutěţe Hlavním bodem stanovení výše pokuty je pak dopad na hospodářskou soutěţ, případně na spotřebitele. Určitým vodítkem zde můţe být uţ samotné zařazení do kategorie dle závaţnosti narušení soutěţe. Existují celkem tři kategorie narušení soutěţe: a) velmi závaţné delikty, b) závaţné delikty, c) méně závaţné delikty. Za velmi závaţné delikty jsou povaţovány zejména horizontální kartely (cenové, segmentační a kontrolní) či zneuţití dominantního postavení s velkým dopadem na soutěţ či spotřebitele. Za velmi závaţný delikt se také povaţuje spojení soutěţitelů i přes zamítavé stanovisko Úřadu. 28 Za závaţné delikty jsou povaţovány zejména ostatní horizontální dohody (kartely), vertikální dohody o cenách a rozdělení trhu, ostatní zneuţití dominantního postavení, pokud tato nespadají do velmi závaţných deliktů. 29 Nejniţší stupeň nebezpečí představují méně závaţné delikty. Zde se jedná o jiné vertikální dohody, jeţ jsou uvedeny v závaţných deliktech, přičemţ dopad těchto dohod je malý, případně pouze územně omezený na malý prostor.

27

30

ÚOHS. ZÁSADY POSTUPU ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŢE PŘI STANOVOVÁNÍ VÝŠE POKUT. Brno : ÚOHS, 2007 bod 18 28 tamtéţ bod 22 29 tamtéţ bod 23 30 tamtéţ bod 24

30

5. 3. 2 Délka trvání narušení hospodářské soutěţe Ačkoliv evropská metodika ukládání pokut stále bazíruje na rozdělení délky trvání narušení hospodářské soutěţe do tří základních skupin, jimiţ jsou: a) krátkodobé narušení (do jednoho roku), b) střednědobé narušení (od jednoho roku do deseti let), c) dlouhodobé narušení (od deseti let výše), stávající modely ukazují, ţe se jedná o nedostatečné rozčlenění, a to zejména proto, ţe střednědobé narušení po dobu dvou let je jistě z tohoto hlediska mnohem méně závaţné neţ narušení trvající více jak sedmi let. Z toho důvodu přijal i Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe metodiku, která započítává skutečnou délku trvání narušení soutěţe a tato se odráţí v celkové výši pokuty prostřednictvím tzv. koeficientu času.31 Koeficient se stanovuje úměrně k počtu let narušení soutěţe, přičemţ u méně jak jednoho roku je roven jedné, a u více jak deseti let je roven třem. Narušení soutěţe, které trvalo například osm let, má pak koeficient 2,8.

5. 3. 3 Přitěţující a polehčující okolnosti Konečná výše pokuty se však ještě můţe změnit vlivem přitěţujících či polehčujících okolností. Obě skupiny jsou velmi intuitivní, takţe pokud se narušení projeví mimořádně závaţně, pak se jedná o přitěţující okolnosti, pokud není narušení tak závaţné jedná se obecně o polehčující okolnost. Za přitěţující okolnosti se zejména povaţuje: a) účastník měl ve vztahu k dalším účastníkům vedoucí nebo iniciační roli; b) účastník se dopustil úmyslného porušení zákona; c) účastník prováděl jakékoli kroky z cílem donutit jiné soutěţitele účastnit se na jednání d) narušujícím soutěţ; e) účastník se podle pravomocného rozhodnutí v minulosti dopustil jednání narušujícího f) soutěţ; za zvlášť přitěţující se povaţuje, pokud se v minulosti dopustil typově shodného 31

ÚOHS. ZÁSADY POSTUPU ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŢE PŘI STANOVOVÁNÍ VÝŠE POKUT. Brno : ÚOHS, 2007 bod 25-27

31

g) jednání (např. došlo k opakovanému uzavření dohody o rozdělení trhu); h) účastník zavedl jakékoli opatření proti jiným soutěţitelům s cílem posílit praktiky, které i) představují protiprávní jednání. 32 Polehčující okolnosti zejména pak jsou: a) účastník byl ve vztahu k dalším účastníkům v pasivní či „následovnické“ roli; b) spolupráce účastníka s Úřadem významně přispěla k objasnění deliktu; tím není dotčeno c) uplatnění tzv. leniency programu; d) účastník svou účast na protisoutěţním jednání ukončil ještě před zahájením šetření e) Úřadem, případně bezprostředně po prvním úkonu Úřadu při šetření nebo ve správním řízení f) či po kontrole provedené Úřadem; to neplatí v případě utajovaného protisoutěţního jednání; g) účastník řízení porušil zákon nedbalostně; h) účast účastníka řízení na protisoutěţním jednání byla omezená (to platí zejména tehdy, i) prokáţe-li účastník řízení, ţe v průběhu doby, po níţ byl účastníkem dohody narušující j) soutěţ, se ve skutečnosti vyhnul její aplikaci vlastním konkurenčním jednání na trhu). 33

32

ÚOHS. ZÁSADY POSTUPU ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŢE PŘI STANOVOVÁNÍ VÝŠE POKUT. Brno : ÚOHS, 2007 bod 33 33 tamtéţ bod 34

32

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe Kaţdý stát s vyspělou trţní ekonomikou se nespoléhá pouze na to, ţe trh si vše ohlídá sám. Jak bylo výše demonstrováno – trh dokonce takovou schopnost ani nemá, pokud proti němu působí protisoutěţní jednání. Trh funguje pouze se soutěţí, kterou je zapotřebí chránit. Ať uţ se státní instituce, jejímţ úkolem je ostříţím zrakem bdít nad ochranou hospodářské soutěţe, jmenuje jakkoliv (např. ministerstvo, úřad, soud či sekretariát) vţdy je jeho úkolem chránit hospodářskou soutěţ formou přímého dozoru nad chováním jednotlivých soutěţitelů, ale také jejich uskupení. V nejnovějších dějinách České republiky (Československé republiky) byla ochrana hospodářské soutěţe svěřena nejdříve do rukou České úřadu pro hospodářskou soutěţ. Tento úřad vznikl na základě zákona České národní rady č. 173/1991 Sb. ze dne 26. dubna 1991. Uţ ovšem v roce 1992 byl tento úřad zrušen a nahrazen Ministerstvem pro hospodářskou soutěţ. Tento stav byl zdůvodňován tehdejšími okolnostmi a úlohou ministerstva při privatizačním procesu a přechodu na trţní ekonomiku. Po skončení hlavní vlny privatizace a transformace ekonomiky byl zřízen Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (dále jen „Úřad“). Stalo se tak v roce 1996. 34

6. 1 Postavení a poslání úřadu Úřad byl jiţ při začátku svého působení od 1. listopadu 1996 institucializován jako ústřední orgán státní správy (nikoliv jako centrální orgán státní správy). Úřad je ve své podstatě postaven na roveň ministerstvům, ţádný další správní úřad mu není nadřízen. Jako ústřednímu orgánu mu svědčí i uvedení v tzv. kompetenčním zákoně v § 2 odst. 1 bod 5. v platném znění. 35 Toto postavení mu umoţňuje, aby byl nezávislý při své rozhodovací činnosti, stejně jako při plnění svých dalších úkolů. Demonstrace nezávislosti je pak také dána jeho sídlem, a to v Brně, nikoliv v Praze, kde sídlí většina ústředních orgánů státní správy. 34

ÚOHS. Historie úřadu. www.compet.cz. [Online] ÚOHS, Omega Design. [Citace: 22. Únor 2010.] . 35 Zákon č. 272/1996 Sb. kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. Částka sbírky zákonů České republiky.1996, Sv. 80, 1996.

33

Krom toho, ţe Úřad je vnitrostátním ústředním orgánem státní správy, je také zapojen na základě práva Společenství jako úřad, který vystupuje za Českou republiku v oblasti hospodářské soutěţe na trhu Společenství, kdy posuzuje, zdali nedošlo při narušení hospodářské soutěţe k „překročení“ státní hranic, a to jak směrem ven (do dalších zemí Evropské unie), tak směrem dovnitř (z jiných zemí Evropské unie). Jeho úkolem na úrovni Společenství je přispívat k zabezpečení komunitního trhu a spolupráce s Komisí a ostatními národními úřady obdobného určení. Z hlediska hospodářské soutěţe a neinstitucionálního pojetí je posláním úřadu zajistit takové fungování trhu, jenţ bude v souladu s pravidly hospodářské soutěţe a zároveň bude ku prospěchu spotřebitele. „Vzhledem k dosaţení zadaného cíle (poslání) Úřad zejména: vede soutěţitele k tomu, aby se chovali v souladu s principy soutěţního práva, zasahuje proti praktikám, jeţ narušují hospodářskou soutěţ, jako jsou např. kartelové dohody, zneuţití dominantního postavení aj. současně však dává podnikům moţnost, aby své nezákonné jednání, které dosud nemělo závaţné dopady na trh, mohly samy napravit Dohlíţí také na zadávání veřejných zakázek a koncesí, čímţ zajišťujeme vetší transparentnost při vynakládání veřejných prostředků. Děje se tak zejména: přezkumem úkonů zadavatelů veřejných zakázek prováděním kontroly u zadavatelů podílením se na tvorbě a úpravách legislativy týkající se veřejných zakázek a koncesí Monitoruje a poskytuje poradenství v otázkách veřejné podpory v České republice, aby její poskytování bylo v souladu s platnými pravidly Evropských společenství. Činnost je zaměřena zejména na: koordinaci a sledování poskytování veřejné podpory spolupráci s poskytovateli na notifikacích národních opatření veřejné podpory a předkládání jich Evropské komisi k posouzení poskytování poradenství, zejména poskytovatelům VP“ 36

36

. ÚOHS. Poslání a kompetence. www.compet.cz. [Online] ÚOHS, Omega Design, 13. Říjen 2009. [Citace:

19. Únor 2010.] .

34

6. 2 Organizační struktura Úřadu Kaţdá instituce má svou organizační strukturu, která určuje, kdo je komu podřízen, kdo komu nadřízen, kdo je za co a v jaké míře zodpovědný. U státního úřadu je toto logickým a nezbytným předpokladem.

6. 2. 1 Předseda Úřadu Předseda Úřadu je vnějším zástupcem Úřadu, jedná jeho jménem a v neposlední řadě představuje špičku samotného Úřadu co do hierarchie. Do svého úřadu je jmenován prezidentem republiky na návrh vlády. Nutno podotknout, ţe je pouze jedním ze dvou předsedů vrcholného orgánu státní správy, který je jmenován prezidentem republiky. I to svědčí o postavení Úřadu a vyjadřuje jeho nezávislost. Předseda Úřadu vystupuje téţ jako druhostupňový (odvolací) orgán proti rozhodnutím prvního stupně, rozhoduje tedy o rozkladu. Jeho rozhodnutí jsou tedy závazná a nezvratná. Případné napadení u soudu nemá vliv na účinnost jeho rozhodnutí, pokud soud v předběţném opatření nestanoví jinak. Předseda Úřadu má k zajištění své činnosti aparát několika přímo jemu podřízených odborů a kanceláří. Tyto jsou v celé hierarchii podřízeny pouze jemu a zároveň nejsou

nadřízeny jiné

části Úřadu,

například

můţeme uvést

Odbor

druhostupňového rozhodování, jehoţ náplní práce je přezkoumávání podaných rozkladů proti prvostupňovému rozhodnutí, jak bylo zmíněno o odstavec výše. V současnosti je předsedou Úřadu Ing. Petr Rafaj.

6. 2. 2 Místopředsedové Úřadu Místopředsedové jsou tzv. druhými muţi úřadu pro určitou oblast. Kaţdému z místopředsedů je svěřena určitá oblast z působnosti Úřadu. Místopředsedové úřadu vedou tzv. sekce. Ve stávající organizační struktuře existují celkem čtyři sekce: a. sekce hospodářské soutěţe (v současnosti místopředsedou JUDr. Robert Neruda, Ph.D.) b. sekce veřejné regulace a správy Úřadu (místopředseda a současně první místopředseda JUDr. Hynek Brom) c. sekce veřejných zakázek (místopředseda Mgr. Kamil Rudolecký)

35

d. sekce legislativy, ekonomiky a mezinárodních záleţitosti (ředitel JUDr. Michal Petr, Ph.D.) Kaţdá sekce se pak věnuje svému vlastnímu úseku, přičemţ se dělí na konkrétní odbory. Zatímco práce místopředsedů funguje spíše jako koordinátorů svých odborů a z hlediska řízení představují spíše top-management, práce odborů je mnohem specifičtější. Výstupem práce místopředsedů je celkový obraz o jednotlivých oblastech působnosti Úřadu, které ve svém celku dají zase obraz toho, jak na tom hospodářská soutěţ je.

6. 2. 3 Odbory V této fázi musíme rozlišit dva druhy odborů, a to odbory spadající pod určitou sekci (řízenou místopředsedou viz 6. 2. 2), nebo odbory spadající přímo pod předsedu Úřadu (viz 6. 2. 1). V čele odboru stojí jeho ředitel. V prvním případě se jedná o jednotlivé součásti vyššího celku – sekce. Odbory v takovém případě sledují přesně vymezenou oblast působnosti Úřadu. Na jemu svěřené oblasti pak vytváří kontrolní, represivní a preventivní činnost za účelem dosaţení poslání a úkolu Úřadu (viz 6. 1). Pro tuto práci nejvíce stěţejní je odbor sekce hospodářské soutěţe odbor kartelů (viz také 5. 2. 2 a následující). Je to právě tento odbor, jeţ bdí nad tím, aby se soutěţitelé mezi sebou pomocí dohod, koordinace atp. nespojovali a nevytvářeli tak trţní sílu, která bude schopna diktovat cenu na trhu bez ohledu na spotřebitele či fungování soutěţe. Druhým případem jsou odbory spadající přímo pod předsedu Úřadu (viz také 6. 2. 1). Tyto odbory mají zvláštní postavení v rámci Úřadu. Slouţí jako poradní orgány předsedy a zabezpečují chod samotného Úřadu. V jejich čele stojí obvykle ředitel, u některých (samostatných) je pak včele sám poradce předsedy. Tyto odbory se nezaměřují uţ pouze na hospodářskou soutěţ, ale také na to, jakým stylem a způsobem mají být informace o soutěţi, zahájených řízeních či pro příklad uloţených pokutách zveřejněny, spravovány, poskytovány a v neposlední řadě zabezpečeny. Krom toho jeden z odborů (odbor vnitřního auditu) je určen k samotné sebereflexi Úřadu stejně jako ke kontrole sloţek Úřadu vnitřní cestou.

36

6. 3 Mezinárodní participace Úřadu Česká republika jako součást mezinárodních společenství se zavázala k plnění dohod tam, kde se stala signatářem (ratifikovaným signatářem). Nejvýznamnější mezinárodní organizace, jejichţ je Česká republika členem, je v současné době Evropská unie. Evropská unie, která Lisabonskou smlouvou získala svou mezinárodní subjektivitu, představuje společenství států, jeţ přistoupili mimo jiné k celní a částečně měnové unii. Tento stav vytvořil tzv. evropský hospodářský prostor, někdy téţ nazývaný komunitární trh. Se vstupem České republiky do Evropské unie došlo k milníku v ochraně hospodářské soutěţe, protoţe Úřad se ze suverénního postavení dostal do víceúrovňového postavení, kdy některé záleţitosti musí předat antimonopolnímu úřadu jiné země nebo do rukou Komise. Stejně tak ovšem můţe Úřad přijít k podnětu či přiřazení případu, tedy kdy Komise či jiný antimonopolní úřad členského státu předá věc Úřadu. Hlavní úlohu v tomto směru hraje Generální ředitelství Competetion. Velmi účinnou skupinou uvnitř Evropské unie je Evropská soutěţní síť (dále jen „ESS“). Tato instituce představuje zajišťovací orgán pro sjednocování a výklad pravidel soutěţe v rámci komunitárního trhu, stejně jako jejich aplikaci. Komise a úřady mající působnost Úřadu spolupracují přes ESS zejména takto: předávání informací spojených s novými případy na národní i evropské úrovni; předávání informací spojených s výkonem rozhodnutí na národní i evropské úrovni; předávání informací ohledně změny právních podmínek Evropské unie či členských států; spolupráce při vyšetřování a prokazování; výklad a stanoviska Evropského soudního dvora (do budoucna Evropského soudu). 37

37

EUROPEAN COMMISSION. Europa - European Commission - Competition. The European Commission - A to Z (ec.europa.eu). [Online] 18. Březen 2010. [Citace: 21. Březen 2010.] .

37

ESS si dala za cíl vytvořit lepší a účinnější právní prostředí při hájení zájmů spotřebitele a porušování evropského soutěţního zákona. Stejně jako Úřad i celá Evropská unie klade velký důraz na boj proti kartelovým dohodám. V rámci společenství došlo v roce 2008 k významnému porušení evropského soutěţního zákona v několika oblastech (např. potraviny, automobilový průmysl). V rámci komunitárního trhu byla vlivem kartelových dohod poškozena hospodářská soutěţ (stejně tak spotřebitel) v konzervativně určené výši 7,6 miliardy EUR.

38

Budeme-li však započítávat i latentní narušování soutěţe

na komunitárním trhu, pak se toto číslo zvýší, a to aţ dvojnásobně. Nicméně Komise a členské autority ve své práci usilují zejména o preventivní účinek. Podle výzkumu Komise a členských autorit (včetně Úřadu) se ukládáním pokut a podporou řádného fungování soutěţe zabránilo poškození trhu v letech 2005 aţ 2007 v odhadované hodnotě kolem 60 miliard EUR. 39 „Druhým významným okruhem jsou jednání a participace na konferencích pořádaných Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), kde dvakrát ročně zasedá Soutěţní výbor OECD a třikrát ročně pracovní skupiny pro spolupráci a prosazování soutěţního práva. Na těchto fórech jsou projednávána soutěţní témata a probíhá výměna zkušeností mezi členskými státy, mezinárodními organizacemi a přidruţenými pozorovateli (Rusko, Indonésie, Taiwan et.al.). OECD je unikátní platformou na expertní úrovni, která Úřadu usnadňuje sledování aktuálních trendů v ochraně hospodářské soutěţe. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe je pravidelným přispívatelem ke všem tématům, která jsou během zasedání projednávána, a důstojně reprezentuje Českou republiku na mezinárodním poli.“40 Krom evropských struktur se Úřad také podílí na spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi, tentokráte celosvětového charakteru. Na bázi ESS existuje celosvětová skupina zvaná Mezinárodní soutěţní síť (dále jen „MSS“). Je to jedná celosvětová organizace, jeţ se zabývá právě ochranou hospodářské soutěţe. Do určité míry jsou její cíle a úkoly totoţné s ESS. Na rozdíl od ESS však tato organizace nemá formální autoritu a nedisponuje prostředky a mocí ESS. Jejím hlavním účelem není sjednocovat, ale 38

COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. REPORT FROM THE COMMISSION. Report on Competition Policy 2008. Brussels : COM, 2009. Sv. 374. SEC(2009) 10004} bod 13. 39 COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. REPORT FROM THE COMMISSION. Report on Competition Policy 2008. Brussels : COM, 2009. Sv. 374. SEC(2009) 10004} bod 14 40 ÚOHS. Mezinárodní spolupráce. www.compet.cz. [Online] ÚOHS, Omega Design, 20. Listopad 2007. [Citace: 21. Březen 2010.] .

38

radit, jak postupovat. Neformální sílu této skupiny však nelze podceňovat, protoţe je velmi úzce (jak materiálně, formálně tak personálně) napojena na další světové organizace: World Trade Organization či United Nations Conference on Trade and Development. Svá stanoviska a doporučení vydává v několika publikacích, z nichţ asi nejznámějších jsou „Best Practises“.

41

Rovněţ i tato skupina má svá jednotlivá fóra věnující se jednotlivým

ohroţením soutěţe. A stejně jako ESS a Úřad i MSS řadí kartelové dohody a jejich obdoby mezi nejvíce závaţné narušení soutěţe. MSS je důleţitý také proto, ţe sleduje narušování soutěţe zejména přes hranice, a to i přes hranice jednotlivých kontinentů. 42

41

INTERNATIONAL COMPETITION NETWORK. About. www.internationalcompetitionnetwork.org. [Online] ICN, Ottawa Web Development, 2009. [Citace: 21. Březen 2010.] . 42 INTERNATIONAL COMPETITION NETWORK. ICN At A Glance. Ottawa : ICN, 2009.

39

7. Analýza kartelu čerpacích stanic V této části bakalářské práce se budeme věnovat analýze chování jednotlivých účastníků řízení při podezření na kooperaci při soutěţi, stejně jako jejich koordinovanému postupu. Jednotliví účastníci řízení během časové působnosti relevantního trhu, tedy od konce měsíce května 2001 do konce měsíce listopadu 2001, jsou podezřelí z konání ve vzájemné shodně, případně přímo v dohodě. Úřad samotné řízení zahájil z vlastního podnětu jiţ 14. 8. 2001, a to pro porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. V dané věci rozhodl Úřad poprvé o rok později, dne 4. 9. 2002. První známky indikující, ţe se by se mohlo jednat o kartel, byly zaznamenány jiţ v červnu 2001, a to ze stíţností občanů, ale také z médií, která informovala o tom, ţe přední prodejci pohonných hmot hodlají u svých čerpacích stanic zvyšovat cenu benzínu. Dokonce se hovořilo o prolomení „magické“ třicetikorunové hranice. (Co bychom dnes dali za benzín v ceně něco přes 30,- Kč.) Na toto Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe reagoval analýzou cen ropy a následně benzínu na světových trzích, včetně trhu v Rottredam, který je pro ceny benzínu v Evropě stěţejním. Informace o trzích hlásily jasnou tendenci ke stagnaci (v menším počtu případů) a zejména k poklesu cen ropy na světových trzích. I do budoucna byl predikován pokles cen ropy, rozhodně ne nevýrazného charakteru. Bylo tedy nutné přistoupit k zahájení správního řízení a vyţádat si od účastníků řízení (potencionálních členů kartelu) potřebné údaje. Tak se i stalo. Pochopitelně, pro účastníky řízení bylo skoro vše obchodním tajemstvím, a to včetně veřejně přístupných informací v dané době (denní ceny, za něţ se prodávaly pohonné hmoty na čerpacích stanicích). Následující kapitoly, které jsou praktickou částí této bakalářské práce, analyzují chování účastníků řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe, jejich chování na trhu, stejně jako situaci na trhu a v neposlední řadě uloţení pokuty Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe. Tento postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe je klíčový, protoţe vytváří určitou košilku, podle které se bude postupovat do budoucna. I dnes můţeme uvaţovat podle cenových skoků a jejich časovém sledu o moţném pokračujícím kartelu.

40

8. Účastníci Za účastníky kartelu povaţujeme pro účel této bakalářské práce ty, kterým byla uloţena pokuta Úřadem. Volíme tento způsob identifikace účastníků z důvodu pozdějšího nástupnictví, jeţ se stalo samo o sobě sporem mezi Úřadem a nástupnickou organizací. Téţ tímto označením předjímáme moţné rozhodnutí soudu a v neposlední řadě tak reflektujeme rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který se vyjádřil v odůvodnění rozsudku k věcné části rozhodnutí Úřadu tak, ţe věcné posouzení případu proběhlo v rámci platných předpisů České republiky, stejně jako věcné rozhodování bylo dle názoru zmíněného soudu v jednotlivých částech (i přes věcné námitky) správné a v souladu s právními předpisy České republiky. Obecně můţeme o účastnících prohlásit, ţe jsou vţdy součástí velkých mezinárodních koncertů, zpravidla vertikálních, kdy tento koncern ovládá celou distribuční cestu od těţby ropy, přes dopravu, zpracování aţ k prodeji velkoodběratelům, ale i maloodběratelům. Měřítkem pro takové koncerny je spíše větší geografický celek, zejména pokud je více menších států povaţováno za jedno uskupení z hlediska koncernu. Můţeme se tak setkat s termínem „středoevropských prostor“ či „západní Evropa“, u největších koncernů je pak nejmenším celkem „celoevropský trh“. Jednotlivé země základního celku jsou pak rozbírány spíše pro potřeby vyšší jednotky daného celku, nikoliv však pro centrálu.

8. 1 Agip Praha, a. s. (právní nástupce Agip Česká republika, s. r. o. – dnes Eni Česká republika, s. r. o.) Společnost Agip Praha, a. s. (právní nástup Agip Česká republika, s. r. o., dále jen „Agip“) působí na našem trhu uţ od roku 1991. Společně několikrát změnila své jméno, a to formou právního nástupnictví bez likvidace. Nejprve to bylo v roce 2003, kdy se přejmenovala na Agip Česká republika, s. r. o. Poslední změna proběhla v lednu 2010, kdy společnost přijala své stávající jméno: Eni Česká republika, s. r. o. Společnost má pouze jednoho majitele, a to Eni International B.V. se sídlem v Nizozemském království. Základní jmění společnosti se postupem času rovněţ měnilo, a to z původních 200.000 Kčs na počátku 90. let přes asi 139.000.000,- Kč v letech 199441

1996, 787.000.000,- Kč v letech 1996-2002 aţ k dnešní 1.512.000.000 Kč. Uţ do svého počátku se společnost zabývala prodejem pohonných hmot a provozováním čerpacích stanic. Krom toho přibrala pod svá křídla (jak je tomu běţné v tomto oboru běţné) další doplňkové sluţby spojené s čerpacími stanicemi, jako jsou občerstvení, údrţba a opravy vozidel, činnost technických poradců. Na našem území provozuje společnost pře 120 čerpacích stanic, konkrétně 124. 43 V rozhodném období (rok 2001) provozovala společnost Agip (Eni Česká republika, s. r. o.) na našem území 109 čerpacích stanic (po sloučení). Společnost vykazovala v letech 2000-2002 čistý obrat v řádech miliard korun, konkrétně to bylo: a) v roce 2000 3,6 miliardy Kč, b) v roce 2001 4,0 miliardy Kč a c) v roce 2002 4,0 miliardy Kč. Celková výše pokuty tak mohla dosáhnout maximálně částky 360.000.000,- Kč. Obrázek 3 Logo společnosti Eni Česká republika, s. r. o.

Zdroj: Eni Česká republika, s. r. o.

8. 2 Benzina, a. s. (Benzina, s. r. o.) Společnost Benzina, s. r. o. byla do obchodního rejstříku zapsána dne 1. 1. 1994. Rovněţ i tato společnost působí na našem trhu Obrázek 4 Logo společnosti Benzina, s. r. o. velmi dlouhou dobu. Z hlediska zákazníka se jedná jistě o nejvíce rozšířenou síť čerpacích stanic. V současné době jich provozuje Zdroj: Benzina, s. r. o. 43

ENI, s. p. a. seznam-cs-agip.pdf. Eni Česká republika. [Online] [Citace: 28. Březen 2010.] .

42

celkem 337.

44

Tyto stanice se v současné době dělí na stanice Benzina (jednoduché

stanice bez vedlejších nadstavbových sluţeb) a stanice Benzina plus (stanice s nadstavbovými

sluţbami

–

např.

s mycími

linkami,

„restauračními

částmi“,

poradenskými sluţbami atd.). V rozhodném období (rok 2001) provozovala společnost Benzina, s. r. o. na našem území 337 čerpacích stanic. Základní kapitál společnosti se v průběhu let stejně jako u výše uvedené společnosti měnil. Změny probíhaly razantní a nevykazovaly ţádný trend. V roce 1994 společnost začínala se základním kapitálem

1.107.211.000,-

Kč.

Na rok 1994 (období

transformačního procesu) se jedná o skutečně velkou částku – byla to silně kapitálová společnost s těţkým vázaným kapitálem. Do roku 2001 se kapitál společnosti téměř zdvojnásobil, kdyţ k 26. 3. 2001 měla společnost kapitál asi ve výši 2.103.000.000,- Kč. V témţe roce společnost ovšem sníţila svůj základní kapitál, a to na jednu čtvrtinu – asi na 420.000.000,- Kč. K dalšímu navýšení kapitálu došlo aţ v roce 2004, kdy tento byl navýšen asi o 200.000.000,- Kč. Tento stav však vydrţel pouze do roku 2006. V tomto roce byl základní kapitál zvednut na částku Kč asi 900.000.000,-. V roce 2007 uskutečnila společnost změnu ve formě právní formy podnikání, a to z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným. Konečně poslední změnou kapitálu bylo dvojnásobné zvýšení v roce 2008 na 1.860.779.000 Kč. Jediným akcionářem společnosti Benzina, a. s., byla společnost Unipetrol, a. s. Tato je holdingovou společnosti (skupinovou), kdy pod svými křídli má veškeré sluţby ohledně naftového a petrolejového průmyslu. Na území střední a východní Evropy je jedním z předních hráčů na trhu a v roce 2005 posílila své pozice díky vstupu do PKN Orlen.

45

Benzina, a. s. (dnes Benzina, s. r. o.) vykazovala v letech 2000 aţ 2002 čistý obrat v řádech miliard korun českých, a sice: a) v roce 2000 16 miliard Kč, b) v roce 2001 15 miliard Kč a c) v roce 2002 14 miliard Kč. Maximální výše pokuty mohla být tedy stanovena v částce 1.600.000.000,- Kč. 44

BENZINA. O společnosti | Benzina.cz - čerpací stanice. www.benzinaplus.cz. [Online] Benzina, s. r. o. [Citace: 25. Březen 2010.] . 45 UNIPETROL. O nás - Unipetrol. www.unipetrol.cz. [Online] Unipetrol, a. s. [Citace: 28. Březen 2010.] .

43

Obrázek 6 Logo společnosti Benzina pro čerpací stanice Benzina plus

Obrázek 5 Logo společnosti Benzina pro čerpací stanice Benzina

Zdroj: Benzina, s. r. o.

Zdroj: Benzina, s. r. o.

8. 3 ConocoPhillips Czech republic, s. r. o. (Lukoil Czech republic, s. r. o.) Společnost ConocoPhillips Czech republic, s. r. o. byla zaloţena v roce 1992. Společnost začínala jako ConocoPhillips CR Refining s.r.o., která byla ovšem rozštěpena a právě novou společnosti se stala ConocoPhillips Czech Republic, s. r. o. Společnost získala část jmění společnosti, na níţ se odštěpila. Jako hlavní předmět podnikání měla velkoobchodní činnost v oboru a zároveň na ni přešla veškerá zpracovatelská divize. Dnes je společnost přejmenována na Lukoil Czech republic, s. r. o. V době narušení hospodářské soutěţe byla jediným vlastníkem ConocoPhillips Czech republic, s. r. o. společnost sídlící v Nizozemském království Conoco Central and Eastern Europe Holdings B.V. Lukoil Czech republic, s. r. o. je pochopitelně nadnárodní společností v tom smyslu, ţe je členem ruského gigantu Lukoil. Tento představuje světovou špičku v oblasti těţby a zpracování ropy a zemního plynu. V současné době mu patří síť čerpacích stanic JET, kterou začal provozovat v roce 2007. Právě v tomto roce

se

Lukoil

stal

nástupnickou

Obrázek 7 Logo společnosti Lukoil

společnosti

ConocoPhillips Czech Republic, s. r. o. Stávající stav obsluhovaných čerpacích stanic je 43 čerpacích stanic. 46

Základní kapitál společnosti byl 50.000.000,- Kč a během ţivota společnosti se neměnil. Zdroj: Lukoil Czech Republic, s. r.o.

46

LUKOIL. Lukoil - O společnosti LUKOIL ČR. lukoil.cz. [Online] Lukoil. [Citace: 28. Březen 2010.] .

44

Rovněţ i tato společnost distribuující pohonné hmoty prostřednictvím čerpacích stanic konečným spotřebitelům měla v průběhu let 2000, 2001 a 2002 čistý obrat v řádech miliard korun, přičemţ jednotlivé roky vypadaly takto: a) v roce 2000 3,9 miliardy Kč, b) v roce 2001 4,0 miliardy Kč a c) v roce 2002 5,0 miliard Kč. Maximální výše pokuty pro tuto společnost by byla 390.000.000,- Kč.

8. 4 OMV Česká republika, s. r. o. Počátky působení společnosti OMV Česká republika, s. r. o., se datují aţ do roku 1991. Stejně jako všichni konkurenti, tak i OMV Česká republika, s. r. o. je součástí mezinárodní skupiny poskytujících pohonné hmoty prostřednictvím čerpacích stanic. V jejím případě se jedná o OMV Aktiengesellschaft. Jak uţ Obrázek 8 Logo společnosti název napovídá, jedná se o rakouský koncern. S rozsahem OMV (koncern) obratu a počtem zaměstnanců se jistě jedná o jeden z předních podniků

v oblasti ropného

a

plynařského

průmyslu. Značka OMV je po Evropě známá jiţ od roku 1956. Zdroj: OMV ČR, s. r. o. OMV Česká republika, s. r. o. se stala nástupcem několika společnosti s názvem OMV. Jednak se jednalo o společnost OMV Čerpací stanice, s. r. o., dále o společnost AVANTI CZ, spol. s r. o., OMV PLUS ČR, a. s. Základní jmění společnosti vykazovalo aţ do roku 2003 stoupající trend. Během let 1992 aţ 2003 se základní kapitál zvedl z částky 200.000,- Kč na částku 4.545.684.000,Kč. V prosinci roku 2003 však dochází ke sníţení základního kapitálu na jeho současnou hodnotu, a to na částku 2.936.826.000,- Kč. OMV Česká republika, s. r. o. provozuje v současnosti na našem území 220 čerpacích stanic. 47 V současnosti jediným vlastníkem společnosti je VIVA International Marketingund Handels-GmbH se sídlem v Rakouské republice.

47

OMV. OMV - Svět v pohybu. OMV - Svět v pohybu. [Online] OMV. [Citace: 28. Březen 2010.] .

45

Ve sledovaném období let 2000-2002 vykazovala OMV Česká repblika, s. r. o. následující čisté obraty: a) v roce 2000 24,0 miliard Kč, b) v roce 2001 26,7 miliard Kč a c) v roce 2002 19,1 miliard Kč. Společnost by za své protiprávní jednání mohla být sankcionována pokutou aţ do výše 2.400.000.000,- Kč.

8. 5 Shell Czech republic, a. s. Společnost Shell působí na našem trhu rovněţ od roku 1991. Byla tedy rovněţ jednou z prvních společností, které na našem transformujícím se trhu objevily a poskytovaly sluţby svým zákazníkům. Jediným akcionářem společnosti Shell Czech republic, a. s. je jeho „matka“ Shell Overseas Investment B. V. se sídlem v Nizozemském království. Společnost je právním nástupcem svého předchůdce, a sice Shell Marketing, s. r. o. Celá operace proběhla formou sloučení společností, a tak společnost Shell Czech republic, a. s. získala veškeré jmění společnosti Shell Marketing, s. r. o. Jako jediná společnost na rozdíl od svých konkurentů koriguje Obrázek 9 Logo trend svého základního kapitálu. Během celého ţivota společnosti od společnosti SHELL roku 1991 do dnešních dnů společnost Shell Czech republic zvyšovala svůj základní kapitál. Ten původní v roce 1991 zněl na částku 35.000.000,- Kč. Stávající základní kapitál společnosti je oceněn v částce

2.467.191.000,-

Kč.

V jednotlivých

k navyšování kapitálu mezi 15 % a 75 %.

letech

docházelo Zdroj: Shell Czech republic, a. s.

V současnosti provozuje Shell Czech republic, a. s. více jak 170 čerpacích stanic. Posledním známým číslem počtu stanic spravovaných společností je 172. 48 Společnost ve sledovaném období roků 2000, 2001 a 2002 vykazovala níţe uvedený čistý obrat: 48

. SHELL. SHELL v České republice. SHELL. [Online] SHELL Czech republic, s. r. o. [Citace: 28. Březen 2010.]

46

a) v roce 2000 12,6 miliard Kč, b) v roce 2001 13,7 miliardy Kč a c) v roce 2002 12,9 miliard Kč. Dle právních předpisů České republiky a Evropské unie bylo moţné uloţit maximální pokutu ve výši 1.260.000.000,- Kč.

8. 6. Aral ČR, a. s. (OMV Česká republika, s. r. o.) Společnost Aral ČR, a. s., působila na našem trhu jiţ od roku 1991. Stejně jako její konkurenti, tak i společnost Aral ČR, a. s. byla jednou z prvních společností, jejichţ působení se datuje od počátku devadesátých let. Společnost Aral ČR, a. s. byla součástí mezinárodního koncernu Aral, který působil ve všech zemích střední Evropy, odkud se však od devadesátých let začal stahovat. Nejdříve ze Slovenska, pak z Maďarska. Konečně v roce 2005 také z České republiky. V současné době je jméno Aral vyhrazeno pro německou divizi koncernu, zatímco v Polsku a Rakousku společnost působí pod názvem BP. Důvodem odchodu z našeho území byl nízký podíl na trhu (asi 10 %), coţ nenaplňovalo očekávání vlastníků, kteří chtěli z Aralu ČR, a. s. udělat i v České republice jedničku na trhu. V lednu roku 2005 Aral avizoval, ţe se hodlá stáhnout

Obrázek 10 Logo

z českého trhu. Vyjednávání byla tehdy vedena s několika společnosti Aral ČR, účastníky (jistě jen shodou okolností společnostmi Shell Czech

a. s.

republic, a. s., Benzina, a. s či Agip Praha, a. s.). Výhercem soutěţe a vítěznou cenu v podobně čerpacích stanic Aralu ČR, a. s. si odnesl však další konkurent na trhu, a to společnost OMV Česká republika, s. r. o. Během rozhodného období provozoval Aral ČR, a. s. celkem 63 čerpacích stanic. Zdroj: OMV Česká republika, s. r. o.

47

Společnost ve sledovaném období roků 2000, 2001 a 2002 vykazovala níţe uvedený čistý obrat: a) v roce 2000 6,8 miliardy Kč, b) v roce 2001 4,0 miliardy Kč a c) v roce 2002 nebylo moţno čistý obrat určit, společnost prošla fúzí. Maximální moţná výše pokuty je tedy 680.000.000,- Kč.

48

9. Útok na trh První indicie o tom, ţe by mohla být narušena hospodářská soutěţ, přicházely jiţ v roce 2000. Právě v tomto roce média informovala hromadně o tom, ţe ceny benzínu i motorové nafty stoupají, ačkoliv k tomu nejsou ţádné objektivní důvody. Krom médií si tohoto stavu povšimly i samotní občané – řidiči, kteří se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe obrátily poté, co si na několika stanicích všimli týchţ cen, nebo cen v jen velmi jemné cenové relaci. Také trendy zvyšování cen se aţ nebezpečně sobě podobaly. Následovalo zahájení řízení Úřadem pro moţné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěţe. Úřad ve své činnosti pochopitelně vyzval podezřelé subjekty (účastníky řízení), aby se k poznatkům vyjádřili a dodali potřebné podklady. Úřad v této fázi si musel být vědom toho, ţe vstupuje při nejmenším na tenký led, neboť kolísavost cen ropy byla vzhledem k okolnostem září 2001 ve Spojených státech amerických očekávanou situací. Od září 2001 aţ do listopadu 2001 bychom mohli mluvit i o postteroristickém smýšlení. I takový pohled pochopitelně ceny na trhu strategické suroviny ovlivnil. A jak je dobře známo, tak cokoliv, co se hodí pro zvýšení ceny, to se vyuţije, tudíţ i naši účastníci řízení se pochopitelně tohoto hesla drţeli a v řízení pomocí tohoto argumentu argumentovali. Ţe jsme na trhu strategické suroviny, je více neţ jasné. Stávající společnost a zejména její produkční moţnosti stojí na ropě a plynu. Cena ropy a plynu se do konečných, ale i zpracovatelských cen musí promítnout. Promítnutí ceny ropy se můţe projevit v různých stádiích zpracování, stejně jako v různém účelu zpracování ropy. Stádia zpracování (prvotní, druhotné a terciální) se liší tím, co je předmětem samotného zpracování, zdali je to ropa samotná (surová), ropa jiţ zpracovaná (benzín, motorová nafta), nebo ropa ve formě produktu určeného k dalšímu zpracování (součást budoucích kosmetických přípravků). Z hlediska účelu můţeme ropu dělit na tu, která se bude po zpracování uţívat v její formě (benzín, motorová nafta), nebo na ropu, která se stane základem pro výrobu jiného laickým vězením a pohledem konečného spotřebitele nepostřehnutelným výrobku (léky, plasty, kosmetika). Zvýšení cen ropy tedy v kaţdém ohledu, ať uţ po účelu nebo po linii zpracování zvýší konečnou cenu pro spotřebitele, stejně jako pro zpracovatele. V obou případech pak můţeme mluvit o tom, ţe cena ropy ovlivní distribuční náklady, minimálně v rozsahu 49

nákladů přepravních. Jiným způsobem pak můţe být cesta započtení vyšších ceny vstupního materiálu při výrobě plastových přepravních beden pro velké mnoţství výrobků. Samozřejmě musíme počítač i daňový dopad pro konečného spotřebitele, kdy vyšší vstupní cena zakládá implicitně i vyšší výstupní cenu, jenţ je základem minimálně pro daň z přidané hodnoty. Tím nejsou v ţádném případě dotčeny daně spotřební, které rovněţ slouţí jako základ pro daň z přidané hodnoty u výrobků podléhajících dani z přidané hodnoty. Ţe jsme na strategickém trhu, můţeme také vysvětlit tak, ţe kaţdý stát chápe ropu a její zásoby jako strategickou surovinu. To vychází i z výše uvedeného stejně jako z faktu, ţe státní moc se opírá rovněţ o bezpečnostní sloţky, jeţ potřebují ke svému výkonu ropné produkty, a to i v době míru, kdy tyto nakupují prostřednictvím běţně dostupných míst – čerpacích stanic. Zásoby ropy jsou velmi sledovaným ukazatelem u kaţdého státu, co se týče komoditního monitoringu. Narušitelé tedy útočili na velmi citlivý trh pro konečného spotřebitele a do určité míry můţeme hovořit o trhu významném pro fungování státu a jeho sloţek. Jejich jednání je z tohoto důvodu nutné posuzovat jako zvláště závaţné.

50

10. Relevantní trh Zkráceně můţeme o relevantním trhu říci, ţe se jedná o takový trh, který s přihlédnutím k subjektivnímu vnímání spotřebitele má stejné či obdobné produkty, vzájemně zastupitelné. (Podrobněji o relevantním trhu viz kapitola 4.) Relevantním trhem z hlediska geografického je v našem případě celá Česká republika. S ohledem na metodiku ukládání pokutu uţ tento fakt znamená, ţe krom horizontálního kartelu je tu i dopad na velké území. Delikt bude tedy nutné posuzovat jako velmi závaţný. Celorepublikový trh je moţno také vyvodit z formy řízení společnosti, a sice formou centralizovanou, kdy jeden centrální orgán rozhoduje o cenové politice jednotlivých čerpacích stanic. Rovněţ zásobování probíhá centrální formou. Další faktorem pro učení relevantního trhu z hlediska geografického jako celostátního je ten fakt, ţe celkový trţní celostátní podíl účastníků kartelu u benzínu Natural 95 je přibliţně 80 %. Nicméně s ohledem na trh pohonných hmot nedosahují účastníci kartelu dohromady trvale 40 %.

49

Ve sledovaném období však účastníci měli na trhu společné dominantní

postavení, protoţe objem jimi prodaných pohonných hmot na trhu představoval asi 64 % podílu trhu. Jelikoţ v kartelu byly největší prodejci benzínu Natural 95 na území České republiky s hustou sítí čerpacích stanic, kdy ostatní konkurenti na trhu se spíše specializují na atraktivní lokality, případně mají svůj trh geograficky přesně vymezený (drobní soutěţitelé), nemohli tito ovlivnit nijak cenu trhu na celorepublikové úrovni.

50

Pro určení relevantního trhu musíme vycházet z toho, ţe ne všechny pohonné hmoty na trhu jsou vzájemně zastupitelné. Dokonce ani pohonné hmoty stejného typu (benzín) a stejné třídy (natural 95, natural 98, natural 99, special, special 91) nemusí být nutně zastupitelné právě z hlediska věcného příslušnosti. Ke koordinaci protiprávního jednání na úseku hospodářské soutěţe došlo na relevantním trhu Natural 95. Natural 95 patří vzhledem ke stáří vozidel v naší republice k nejprodávanějším palivům na našem území. I současné nové vozy jezdí stále na Natural 95, čímţ se trh rozrůstá i nová vozidla. Z tohoto trhu byla ihned na začátku vyloučena motorová nafta, která jako technologicky nemoţný substitut nemohla být za něj vůbec pokládána. Technologie 49 50

KRAJSKÝ SOUD V BRNĚ. Rozsudek ve věci podání správní ţaloby. Brno, 2006. 31Ca84/2004-236. tamtéţ

51

dieselových motorů a benzínových motorů je na tolik rozdílná, ţe spotřebitel ani nemůţe povaţovat motorovou naftu a benzín za vzájemně zastupitelné. Benzíny třídy Special musely být také ihned vyloučené, protoţe nejsou stejně jako motorová nafta technologicky zastupitelné. Jejich koupí a následným uţitím by si spotřebitel svůj dopravní prostředek konstruovaný na Natural 95 absolutně zlikvidoval. Toto je obecně známo a není tedy třeba spekulovat o tom, proč je tento produkt i pro spotřebitele nezaměnitelný. Problém nastal u paliv třídy Natural 95, Natural 98 a Natural 99. Do jisté míry se můţe jednat o zastupitelné produkty. Technologie motorů, k jejichţ provozu je zapotřebí Natural 95, je schopna dokonce s lepšími výkony uţívat paliva třídy Natural 98 a Natural 99. Uvádíme zde jen tyto dvě, protoţe jsou nejrozšířenější. V podstatě kterékoliv palivo typu benzín vyšší třídy jak Natural 95 by splňovalo uvedené podmínky. K vyloučení těchto dvou paliv bylo zapotřebí provést cenový test. Uţ jen samotný fakt, ţe paliva třídy Natural 98 a Natural 99 jsou cenově v průměru asi o 3,- Kč na litru draţší, předpokládal výsledek, ţe z relevantního trhu Natural 95 musí vypadnout. Trvalé zvýšení ceny o 10 % by totiţ i ten zbytek řidičů, kteří kupují do svých aut Natural 98 či Natural 99 vyřešil tím, ţe by postupně přešel na Natural 95, nejlepší „odborníci“ by tak učinili ihned a svému motoru tak daly pořádně zabrat. Krom zkrácení ţivotnosti motoru asi o 50 000 km a zároveň sníţení tahu motoru, který by se projevil lenosti dopravního prostředku, by rozdíl pro ně znamenal aţ 3,30 Kč na litru benzínu. Cenový test tedy vyloučil Natural 98 a natural 99 z relevantního trhu. Na základě cenového testu bych osobně ještě vyloučil Natural 95 Shell V-power. Ačkoliv se to můţe zdát divné, zde sehrálo roli to, ţe spotřebitel vnímá toto palivo svým pohledem jako nezastupitelný „běţnými Naturaly 95“. 51

51

Na základě mnou provedeného šetření mezi uţivateli paliva Shell V-power 95 prostřednictvím svým známých a kamarádů, kteří pracují u společnosti Shell ať uţ jako prodejci, nebo jako brigádníci (umývání oken apod.) je toto palivo natolik odlišné od konkurence, ţe se jim vyplatí toto palivo kupovat. Důvodem, proč tomu tak je, je nejčastěji uváděno, ţe s tímto palivem najedou více kilometrů při stejném mnoţství benzínu, který nakoupili u jiné stanice. Druhým nejčastějším důvodem pak bývá udáván fakt, ţe dopravní prostředek s tímto palivem je mnohem ţivější, má lepší startování a tendenci k rychlejší akceleraci. Je otázkou, do jaké míry je toto skutečně pravda a do jaké míry pouze výrobcem dobře uplatněná reklama. Na relevantním trhu to však nic nemění, neboť pouţité technologie nejsou rozhodující. Rozhodující je vnímání spotřebitele.

52

11. Analýza chování účastníků kartelu Pro to, abychom mohli analyzovat celou situaci, je nutné, abychom si stanovili kroky, jichţ se budeme drţet. Jelikoţ bylo usuzováno na protiprávní jednání, které mělo vzniknout tím, ţe soutěţitelé společně koordinují postup, případně se spolu přímo dohodli na cenách (horizontální kartel), bude nutné nejdříve vyhodnotit, jaké byly průměrné náklady na nákup jednoho litru benzínu Natural 95. Poté musíme určit, jaké byly ceny za jeden litr Naturalu 95 u jednotlivých prodejců a zároveň v průměru. Z toho zjistíme i hrubou marţi prodejců pohonných hmot, a to odečtením průměrných měsíčních nákladů od průměrných měsíčních trţeb.

11. 1 Průměrné měsíční prodejní ceny a náklady Průměrné měsíční náklady (průměrné měsíční nákupní ceny) se stanovují jako objem nakoupených pohonných hmot za jeden měsíc vynásobený nákladem na jeden litr Naturalu 95. U všech účastníků kartelu měly tyto nákupy obdobný trend a reagovaly tak na dění na trhu s ropou. Rozhodným sledovaným obdobím je rok 2001, konkrétněji konec května 2001 do listopadu 2001. V tomto období se mohl benzín Natural 95 nakupovat od rafinérií v České republice (od dodavatelů) za cenu 21 korun za litr nebo 22 korun za litr. Celková cena se pak pohybuje od 28 korun za litr do 29 korun za litr. 52 Podstatný pak začal být měsíc červen 2001, kdy u všech účastníků kartelu došlo ke skokovému zvýšení cen. Faktem zůstává, ţe od června 2001 klesly průměrné měsíční náklady na jeden litr Naturalu 95, zatímco průměrné prodejní cesty se tomuto stavu nepřizpůsobovaly. Pokud jiţ došlo k přizpůsobení, tak můţeme mluvit o neadekvátním přizpůsobení průměrných prodejních cen, neboť toto dosahovalo pouze řádově do jednoho procenta, v mnoha případech ani půl procenta. Následující graf ukazuje, jak se vyvíjely průměrné nákupní ceny v daném měsíci (květen a červen 2001).

52

. ENERGETICKÉ CENTRUM. Květen 2001. www.energetik.cz. [Online] 21. Květen 2001. [Citace: 20. březen 2010.] .

53

Graf 1 Změny průměrných měsíčních nákladů na 1 litr Naturalu 95 v květnu a červnu 2001

Zdroj: Vlastní práce autora

Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe zatímco v květnu měl růst průměrných měsíčních nákladů na jeden litr Naturalu 95 u všech účastníků kartelu růstovou tendenci (konkrétně: CoconoPhillips Czech republic – 7,10 %, OMV Česká republika – 6,63 %, Benzina – 5,77 %, Shell Czech republic – 5,84 %, Agip Praha – 6,84 % a Aral 7,14 %), v měsíci květnu naopak došlo k sníţení průměrných měsíčních nákladů na jeden litr Naturalu 95 za sledované období, a to u všech účastníků (konkrétně: CoconoPhillips Czech republic – 6,42 %, OMV Česká republika – 4,92 %, Benzina – 5,77 %, Shell Czech republic – 5,84 %, Agip Praha - 4,60 % a Aral – 6,33 %). Klesající tendence se pak projevovala aţ do konce roku 2001, vyjma měsíce září 2001, kdy došlo k neblahým událostem ve Spojených státech amerických. Vlivem toho a nejistoty, která začala panovat na trhu s ropnými produkty, došlo k jednorázovému zvýšení průměrných měsíčních nákladů na jeden litr Naturula 95. 54

Tento graf je prvním základním komparačním prvkem. Druhým komparačním prvkem jsou průměrné prodejní ceny jednoho litru Naturalu 95 u čerpacích stanic účastníku kartelu. Z grafu je patrno, ţe zvýšení cen v květnu 2001 docela korespondovalo se zvýšením cen v květnu 2001, jak ukáţe následující graf. Graf 2 Změny průměrných měsíčních cen 1 litru naturalu 95 v květnu a červnu 2001

Zdroj: Vlastní práce autora

Z tohoto grafu vyplývá, ţe průměrné měsíční prodejní ceny jednoho litru Naturalu 95 v květnu i v červnu 2001 rostly, a to u všech účastníků v obou dvou měsících (konkrétně v květnu: ConocoPhillips Czech republic – 7,06 %, OMV Česká republika – 7,55 %, Benzina – 6,06 %, Shell Czech republic – 7,45 %, Agip Praha – 5,98 % a Aral – 7,43 %; v červnu pak: ConocoPhillips Czech republic – 3,95 %, OMV Česká republika – 3,44 %, Benzina – 4,31 %, Shell Czech republic – 3,53 %, Agip Praha – 4,25 % a Aral – 5,20 %). V následujících měsících společnosti sniţovali ceny Naturalu 95, nicméně toto sníţení cen bylo minimální. Jednalo se pouze o řádově o desetiny procent, můţeme to nazvat úprava cen pro forma. Průměrné sniţování ceny bylo totiţ v rozmezí od 0,13 Kč/litr Naturalu 95 po 0,33 Kč/litr Naturalu 95, coţ vzhledem k prodejní ceně kolem 28,- aţ 29,Kč/litr Naturalu (včetně DPH) nepředstavuje ţádný významný rozdíl, zejména pokud budeme vycházet i z následujícího grafu, který nám ukáţe průměrné ceny benzínu Natural 55

95 v absolutních číslech. Ačkoliv se graf můţe zdát nevypovídající, musíme vzít v úvahu hustotu sítě stanic v dané době a zároveň postavení jednotlivých účastníků kartelu, kdy někteří představují leadery mezi leadery. Jejich vliv na ostatní účastníky kartelu, kteří byli rovněţ předními společnostmi trhu, byl značný. Graf 3 Vývoj průměrných prodejních měsíčních cen 1 litru Naturalu 95 v květnu, červnu a dalších měsících roku 2001

Zdroj: Vlastní práce autora

Vezmeme-li v úvahu, ţe u Grafu 1 jsme zkonstatovali, ţe ceny průměrných měsíčních nákladů i nadále klesaly (s výjimkou měsíce září 2001), je nutné potvrdit, ţe ani v ostatních měsících, kdy náklady na jednotku Naturalu 95 stále klesaly (byly tedy ještě niţší oproti původním měsícům), nedošlo k adekvátnímu sníţení ceny Naturalu 95 ani u jednoho z účastníků kartelu. Za podmínky, ţe vezeme v úvahu sílu jednotlivých účastníků a jejich postavení vně i uvnitř kartelu, jak bylo výše řečeno, docházelo k sníţení jen velmi vlaţně. Čím silnější účastník, tím niţší sníţení. Proto třeba společnost Benzina, a. s. sníţila pouze v průměru o 0,15,- Kč/litr Naturalu 95 a společnost OMV Česká republika, s. r. o. o 0,39,- Kč/litr Naturalu 95. Jiţ ze všech grafů výše uvedených je patrné, jak musí dopadnout další grafy, tentokráte grafy výsledné, jejich účelem je porovnávat a opticky znázornit, jak se vyvíjely 56

průměrné náklady na jednotku Naturalu 95 a jeho průměrné prodejní ceny na čerpacích stanicích kartelu.53 Graf 4 Komparace vývoje průměrných nákladů a průměrných prodejních cen na 1 litr Naturalu 95 v květnu a červnu 2001 (1/2)

Zdroj: Vlastní práce autora Graf 5 Komparace vývoje průměrných nákladů a průměrných prodejních cen na 1 litr Naturalu 95 v květnu a červnu 2001 (2/2)

Zdroj: Vlastní práce autora

Z obou grafů je patrné, ţe ceny ke konci května 2001 a v průběhu června 2001 jasně a bez jakýchkoliv pochybností nereflektovaly na náklady, ba naopak chovaly se

53

Vycházíme z procentuálních změn v jednotlivých měsících, protoţe absolutní výše průměrných nákladů jsou chráněny obchodním tajemstvím a jsou tak veřejnosti nepřístupné.

57

přesně obráceně u všech účastníků kartelu. Květnové rozdíly ještě nejsou tak markantní, neboť ke zvýšení cen došlo aţ v samotném konci května (od 25. 5. 2001), tudíţ se nemohly tak promítnout výrazněji do průměrných cen za měsíc. V měsíci červnu však jiţ jasně vidíme, ţe rozdíl mezi průměrnými náklady a průměrnými prodejními cenami (procentuálně vyjádřeno) je značný. Průměrné měsíční hrubé marţe účastníků kartelu se tak v absolutních částkách pohybovaly v měsíci červenci od 4,73 do 5,36 Kč / litr Naturalu 95! 54 Uţ toto je jasný důkaz o tom, ţe mezi jednotlivými účastníky kartelu docházelo ke koordinaci, neboť ani jeden z nich přiměřeně nereagoval na výrazné sníţení nákupních cen v měsíci červnu a všichni pouze chabě reagovali na sníţení nákupních cen v dalších měsících, čímţ zvyšovali svou hrubou marţi. Pokud bychom ovšem potřebovali další důkaz, můţeme se podívat na samotné hrubé marţe a srovnat je se srovnatelnými měsíci roku 2000. V tomto směru uţ nemůţeme pochybovat o tom, ţe prodejní ceny jednotlivých čerpacích stanic byly vzhledem k nákladům a zároveň vzhledem ke srovnatelným měsícům roku 2000, kdy tyto představují základnu pro posouzení, nepřiměřené a neodpovídaly vůbec situaci na trhu. Graf 6 Srovnání hrubých marţí za červenec 2000 a 2001 na 1 litr Naturalu 95

Zdroj: Vlastní práce autora 54

ÚOHS. Rozhodnutí S072/01-1810/04-ORP. Brno : Úřad pro ochoranu hospodářské soutěţe, 2010.

58

Graf 7 Srovnání hrubých marţí na 1 litr Naturalu 95 za srpen 2000 a 2001

Zdroj: Vlastní práce autora Graf 8 Srovnání průměrných hrubých marţí na 1 litr Naturalu 95 za říjen 2000 a 2001

Zdroj: Vlastní práce autora

59

Pro srovnání byly vybrány marţe, u nichţ bylo navýšení proti roku 2000 nejvýznamnějších. Ve vybraných případech došlo ke zvýšení průměrné hrubé marţe o desítky procent! Za vybraná období se hrubá měsíční marţe zvýšila oproti roku 2000 o 49,91 % u společnosti ConocoPhillips Czech republic, s. r. o., o 40,70 % OMV Česká republika, s. r. o., o 35,58 % Benzina, a. s., o 38,01 % u společnosti Shell Czech republic, a. s., o 42,01 % pro společnost Agrip Praha, a. s. a konečně u společnosti Aral o 49,82 %. Jedná se tedy přibliţně o poloviční průměrný nárůst marţe oproti roku 2000. V souhrnu toto navýšení znamenalo faktický příjem ve výši od 0,22 Kč / litr Natralu 95 po 0,49 Kč / litr Naturalu 95. V průměru se jednalo o 0,355 Kč / litr Naturalu 95. 55

11. 2 Průměrné denní náklady a prodejní ceny Jelikoţ se soustředíme na kooperaci účastníků kartelu, musíme sledovat, jak proběhla změna v jednotlivých dnech, kdy k projevu koordinace došlo. Námi sledované dny jsou závěrečné dny měsíce května 2001 (28. 5. 2001-31. 5. 2001). V těchto dnech došlo u většiny čerpacích stanic kartelu ke skokovému navýšení cen Naturalu 95. U všech účastníků kartelu docházelo během první poloviny května 2001 k nárůstu denních nákladů. Na toto účastníci kartelu reagovali zvýšením svých cen v síti čerpacích stanic. Toto zvýšení probíhalo buď jednorázově (jako například u Benziny, a. s.) či postupně v průběhu několika dnů (například v průběhu dvou dnů u společnosti Agip Praha, a. s.). V průběhu zvyšování denních nákladů na jeden litr Naturalu 95 se nákupní ceny k 17. 5. 2001 (od 13. 5. 2001-17. 5. 2001) u jednotlivých společností vyvíjely následovně: u společnosti ConocoPhillips Czech republic, s. r. o. o 0,80 Kč / litr Naturalu 95, u OMV Česká republika, s. r. o. o 0,30 Kč / litr Naturalu 95, pro společnost Benzina, a. s. o 0,47 Kč / litr Naturalu 95, u společnosti Shell Czech republic, a. s. o 0,38 Kč / litr Naturalu 95, u společnosti Agip Praha, a. s. o 0,45 Kč / litr Naturalu 95 a u společnosti Aral se jednalo z výšení denních nákladů o 0,75 Kč / litr Naturalu 95. 56 Na toto společnosti regovaly zvýšením svých prodejních cen u provozovaných čerpacích stanic do 18. 5. 2001, kdy všechni účastníci kartelu uţ měli ceny upravené. 55 56

ÚOHS. Rozhodnutí S072/01-1810/04-ORP. Brno : Úřad pro ochoranu hospodářské soutěţe, 2010. ÚOHS. Rozhodnutí S072/01-1810/04-ORP. Brno : Úřad pro ochoranu hospodářské soutěţe, 2010.

60

Zvýšení denních nákladů na litr Naturalu 95 bylo tímto zvýšením prodejních cen zcela kompenzováno a v neposlední řadě přineslo i vyšší marţí, protoţe v mnoha případech bylo navýšení prodejních cen podstatně vyšší neţ navýšení nákupních cen. Budeme-li vycházet ze zjištění Úřadu, pak tato navýšení se měla následovně: u ConocoPhillips Czech republic, s. r. o. o 0,88 Kč / litr Naturalu 95, u OMV Česká republika, s. r. o. o 0,71 Kč / litr Naturalu 95, pro společnost Benzina, a. s. o 0,75 Kč / litr Naturalu 95, u společnosti Shell Czech republic, a. s. o 0,74 Kč / litr Naturalu 95, u společnosti Agip Praha, a. s. o 0,75 Kč / litr Naturalu 95 a u společnosti Aral se jednalo z výšení denních nákladů o 0,80 Kč / litr Naturalu 95. Pro laika by se toto zvyšování mohlo uţ nyní zdát, ţe soutěţitelé jiţ nyní postupovali ve vzájemné shodě a koordinovali své kroky. Toto konstatování je zapotřebí popřít, neboť z těchto údajů je patrné, ţe souţitelé reagovali pouze na změny nákupních cen a přizpůsobovali tomu své prodejní ceny. Částky, o něţ navyšovali své ceny, nevykazují ţádnou formu shodnosti kalkulačního modelu. Pro názornost přidáváme graf, na něţm lze všechny výše uvedené skutečnosti snadněji dovodit. Graf 9 Vliv změn denních nákladů na jeden litr Naturalu 95 na denní prodejní ceny Naturalu 95 ve dnech 17. a 18. 5. 2001

Zdroj: Vlastní práce autora

61

Pro nás mnohem zajímavější je však zvyšování cen uskutečněného v období od 28. 5. 2001 do 31. 5. 2001. V tomto případě dochází u všech účastníků kartelu k nezvyšujícímu se trendu denních nákupních cen (tzn. ceny buď stagnují, nebo dokonce klesají). Přesto od 28. 5. 2001 dochází ke zvyšování denních prodejních cen u většiny čerpacích stanic účastníků kartelu. Toto navyšování končí 31. 5. 2001. První vlna navýšení měla shodnou výši jednotkového výšení cen u Naturalu 95, a to o 0,82 Kč / litr Naturalu 95. Graf 10 Změna denních prodejních cen z dnů od 28. 5. 2001 do 31. 5. 2001

Zdroj: Vlastní práce autora

O takto názorném zobrazení shody účastníků kartelu nemůţe být pochyb. Jednalo se vesměs o stejnou cenu zvýšení, tedy o 0,82 Kč / litr Natralu 95 bez DPH. Účastníci kartelu bez dostatečného podloţení nedokázali (ani nemohli dokázat), proč všichni v takto krátkém časovém horizontu zvýšili své denní prodejní ceny ve svých sítích čerpacích stanic. Neexistoval proto totiţ ţádný objektivní důvod. Dokonce v samotný den 28. 5. 2001 došlo na světových trzích k poklesu ceny výchozí komodity. Tomuto stavu se jiţ účastníci kartelu nepřizpůsobovali, jak jest popsáno výše.

62

11. 3 Změny prodejních cen u čerpacích stanic Všichni účastníci kartelu disponovali v době těchto činností rozsáhlou síti čerpacích stanic, jak bylo uvedeno v kapitole 6 a jejich jednotlivých subkapitolách. S takovým rozsahem čerpacích stanic musely všechny společnosti vyvinout systém, kterým budou určovat prodejní denní cenu čerpacích stanic. Celoplošné zvýšení ceny je vţdy spojeno se zvýšenými náklady pro společnost, ale také pro regionální kanceláře a nájemce dotčených jednotlivých čerpacích stanic. Náklady jsou zde v oblasti: a) regionální (např. mzdy pracovníků, kteří provádějí přímé změny – změna ceny na pokladnách, změna ceny na stojanech, změna ceny na totemech, pohonné hmoty, materiální náklady spojené se změnou ceny na některých typech totemů), b) celoplošné (např. mzdy pracovníků, kteří celou operací koordinují a následně provádí kontrolu, ať uţ systémovou nebo namátkovou, pohonné hmoty), c) investiční (např. vybudování centrály, která bude schopna měnit ceny podle příkazu vedení společnosti, zaškolení odborných pracovníků, vývoj softwaru). Z účastníků kartelu pouze jeden disponuje předpoklady a moţnostmi pro uskutečnění plošných změn formou „přímé linky“. Ostatní účastníci se v rozhodné době rozhodli přistoupit na první způsob plošných změn, a sice formou telefonických, faxových či mailových zpráv za doplnění regionálními kanceláři a inspektory. Nutno zde podotknout, ţe ostatní účastníci kartelu neměli v rozhodné době (v roce 2001) k dispozici ţádné predispozice pro vytvoření „přímé linky“ a investice do tohoto druhu plošných změn prodejních cen se jim zřejmě jevila buď jako příliš drahá (vysoká investice), nebo neměli k dispozici dostatečně právně podloţené nájemní smlouvy, které by ručily za to, ţe nájemci se podvolí vůli společnosti. Rovněţ by to podkopalo systém regionálních kanceláří a inspektorů tak, jak je uveden v následující subkapitole.

11. 3. 1 Telefonicky, faxem, mailem

63

Nejčastěji uţívaný systém pro plošnou změnu prodejních cen u čerpacích stanic je vyuţívání telefonů, faxů a mailů. Centrála společnosti stanoví novou cenu a následně ji rozešle do svých regionálních poboček právě telefonicky, faxem či mailem. Tento způsob úpravy cen představuje pro společnost operaci, při níţ se zvyšují náklady, neboť centrální příkaz můţe být pozměněn regionálním vedením či nájemcem, kteří jsou de facto pověřeni k tomu, aby změnu provedli. Tito musí vycházet z cen ostatních prodejců pohonných hmot ve svém okolí, stejně jako s rentability vlastní jednotlivé čerpací stanice. V ojedinělých případech tak můţe dojít k pozdrţení účinnosti příkazu, případně k jeho odmítnutí. Změna ceny se po akceptaci jednotlivými regionálními kancelářemi a čerpacími stanicemi provádí přímou formou, kdy inspektoři centrály, krajští pracovníci společnosti či pověření zaměstnanci a najaté osoby přeprogramují pokladny i stojany na nové ceny, platné rozhodnutím centrály. Tato forma plošné úpravy cen je rovněţ časově náročnější. Ve svém základu vyţaduje nejméně 24 hodin ve formě příprav na změnu a další zpravidla jednu směnu na jejich provedení. Nejdříve tedy tato forma uskuteční plošnou změnu do 36 hodin od rozhodnutí centrály o změně prodejních cen u čerpacích stanic.

11. 3. 2 „Přímou linkou“ Technologicky se jedná o nejvyspělejší formu systému, který umoţňuje plošné změny. Systém je tak obsáhlý, ţe dokáţe během jedné hodiny zkorigovat prodejní ceny u všech čerpacích stanic společnosti. Proces funguje jednoduše. Vedení společnosti vydá příkaz pro centrálu prodejních cen. Pracovníci centrály pak podle pokynu změní v jeden okamţik ceny jak ba totemech, tak na pokladnách a stojanech. Z hlediska průběţných nákladů se jedná o nejhospodárnější systém umoţňující plošnou změnu prodejních cen u čerpacích stanic. Z hlediska investic se jedná o nejnákladnější systém, protoţe za tímto účelem musí být zřízeno zvláštní oddělení plošných změn cen, jenţ je nutno vybavit nejen po stránce materiální (výkonné servery a obsluţné stanice, místnosti, provedení potřebných elektroinstalačních prací), ale také po stránce nehmotné (vývoj softwarů, údrţba softwarů, aktualizace softwaru, sledování) a po stránce personální (musí existovat zaškolený personál, moţné vytvoření týmu odborníků v oblasti softwaru, nebude-li tato činnost 64

outsourcingována, neustálá kontrolní skupina jak v oblasti ekonomické, tak v oblasti výpočetní techniky). Téţ si tento systém plošných změn prodejních cen můţe dovolit pouze společnost se silnou centrální strukturou. Dalším předpokladem je téţ nejen vlastnictví čerpacích stanic, ale také jejich přímo provozování, nebo absolutní poslušnost jednotlivých nájemců. 57

57

Tento krok by však mohl být v rozporu s právními předpisy České republiky i Evropské unie, protoţe nájemce, jenţ si pronajímá určité prostory, vybavení a personál za účelem vlastního podnikání, by takové to „exkluzivní smlouvy“ diskriminovali a ve své podstatě by ani neprováděl podnikatelskou činnost, neboť by neodpovídal bodu definice podnikání, kde se hovoří o vlastní odpovědnosti.

65

12. Celkové postavení účastníků na trhu, dopady na trh a škoda vzniklá Pro účely této práce budeme povaţovat za škodu vzniklou tu škodu, která vznikla na objemu prodaných pohonných hmot, v našem případě Naturalu 95, při vyšší ceně neţ obvyklé, tedy ve srovnatelných měsících roku předcházejícího. Škoda bude tedy dána průměrnou zvýšenou výši hrubé obchodní marţe na objem prodaného Naturalu 95 účastníky kartelu. Relevantní trh byl definován jiţ v kapitole 10, proto pokud budeme hovořit o trhu, máme na mysli právě zmíněný trh v kapitole 10. Pokud bude zapotřebí vymezit jiný trh, bude na to v poznámce upozorněno.

12. 1 Podíl a postavení účastníků na trhu Uţ ve vyšších kapitolách bylo upozorněno, ţe účastníci kartelu jsou leadery na trhu, ačkoliv jejich relativní trţní podíl dlouhodobě a stabilně nevykazuje 40procentní podíl. Jejich rozhodnutí jsou však pro ostatním signálem, jak se mají chovat (viz rozhodnutí sdruţení spotřebitelů). V průběhu řízení před Úřadem na tento fakt některé společnosti také poukazovaly tu s větší tu s menší úspěšností. Z kvalifikovaného odhadu, protoţe detailnější podklady nebyly k dispozici, Úřad usoudil, ţe jedna společnost přesáhla trţního podílu přes 10 %, ale ne více neţ 20 % a ostatní účastníci kartelu pak nedosahovali trţního podílu přes 10 %. V roce 2000 tak měli účastníci kartelu na trhu podíl ve výši cirka 45 %, čímţ na trh dodali 1.108.065.000 litrů automobilových benzínů. Natural 95 patří tradičně k nejrozšířenějšímu druhu benzínu u nás, neboť na něj uţ od druhé poloviny 90. let jezdí nejvíce dopravních prostředků. Tento trend není narušen ani dnes, kdy Natural 95 představuje nejpoptávanější automobilový benzín. V roce 2001 tvořil Natural 95 v průměru 80 % celkového objemu prodaných automobilových benzínů.

58

Účastníci kartelu tedy prodali celkově 886.452.000 litrů

Naturalu 95.

58

ÚOHS. Rozhodnutí S072/01-1810/04-ORP. Brno : Úřad pro ochoranu hospodářské soutěţe, 2010.

66

12. 2 Dopady na trh a škoda vzniklá Ve vyšších kapitolách jiţ bylo uvedeno, ţe dopad na trh musí být z hlediska věci, kdybychom chtěli pouţít slova metodiky, velmi závaţný. Dopad se projevil na celém území České republiky, a to nejen v rámci účastníků kartelu. Jejich počiny byly pro ostatní inspirací, zejména v okamţiku, kdy poptávka po benzínu není příliš elastická.

59

Zdraţení

pohonných hmot se tak nedotklo pouze uvedených účastníků kartelů, ale všech provozovatelů čerpacích stanic, kteří pouze kopírovali trend svých „velkých bratrů“. Vyjádříme-li vzniklou škodu na hospodářské soutěţi tak, ţe se budeme drţet úvodní definice ze začátku této kapitoly, pak dostáváme:

886.452.000 litrů Naturalu 95 * 0,355 Kč / litr Naturalu 95 = 314.690.460,- Kč. Tuto „škodu“ způsobili pouze samotní účastníci kartelu, pokud bychom vycházeli z celkového objemu prodaných pohonných hmot, tedy z 2.462.366.000 litrů pohonných hmot, pak by z toho 80 % představovalo 1.969.893.000 litrů Naturalu 95. Dosadíme-li toto číslo a budeme-li předpokládat, ţe u ostatních účastníků soutěţe (neúčastníků kartelu) bylo zvýšení průměrné hrubé marţe rovněţ 0,355 Kč / litr Naturalu 95, pak dostáváme:

1.969.893.000 litrů Naturalu 95 * 0,355 Kč / litr Naturalu 95 = 699.312.015,- Kč. Jak víme, škoda, která mohla vzniknout (a do určité míry můţeme tvrdit, ţe vnikla) na hospodářské soutěţi je skoro 700.000.000,- Kč do rukou prodejců pohonných hmot prostřednictvím čerpacích stanic. Dále budeme však vycházet z orientační částky 315.000.000 Kč, která by podle zvolených podmínek měla představovat škodu vzniklou. Škoda vzniklá je pro nás důleţitou částkou, neboť ji budeme v následujících kapitolách porovnávat s celkovou výší úloţné pokuty dle metodiky ukládání pokut.

59

Poptávka po benzínu není všeobecně elastickou poptávkou. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot u více soutěţitelů, kteří své ceny korigují tak, aby pro konečného spotřebitele bylo lhostejno, kde pohonnou hmotu nakoupí, nemá vliv na objem prodaných pohonných hmot. Vychází z nezastupitelnosti pohonných hmot jako takových a také z faktu, ţe lidé si raději připlatí za své osobní pohodlí, neţ aby jezdili kupříkladu městskou hromadou dopravou (vyjma období krizí, protoţe městská hromadná doprava je odvětvím hospodářství anticyklickým). Za podmínky, ţe není krize, lidé budou sice nadávat na zvyšování cen, nicméně pohonné hmoty i za vyšší cenu nakoupí. Toto tvrzení potvrdilo i zjištění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, který zkonstatoval, ţe v měsíci červnu ani přes zvýšení prodejních cen pohonných hmot u čerpacích stanic nedošlo ke sníţení měsíčního objemu oproti roku 2000 ani oproti měsíci květnu 2001.

67

13. Účastníci ve vzájemné kooperaci Jak bylo uvedeno v kapitole 3, předpokladem k existenci kartelu je rovněţ to, ţe účastníci kartelu měli mezi sebou vzájemné kontakty, či se mohli vzájemně dorozumívat prostřednictvím třetích osob. Ani tento fakt nemůţeme vynechat při analýze moţného kartelu, a to právě z důvodu naplnění podmínek koordinace. Všichni účastníci kartelu byli ve sledovaném období (rok 2001) členy České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Co je ovšem zajímavé, tak tři účastníci kartelu měli v představenstvu uvedené asociace své zastoupení, těmi byli: a) Benzina, a. s. (dnes Benzina, s. r. o., která je i v současné době členem představenstva, konkrétně její generální ředitel zastává funkci místopředsedy představenstva; na tomto místě by bylo rovněţ záhodno zmínit, ţe předsedou představenstva je ředitel pro rafinérský segment koncernu Unipetrol, a. s., jehoţ je Benzina, s. r. o. součástí), b) Shell Czech republic, a. s. (i v současné době je členem představenstva, rovněţ stejně jako Benzina, s. r. o. zastává funkci místopředsedy představenstva) a c) OMV Česká republika, s. r. o. (dnes jiţ není v představenstvu společnosti zastoupena, členem představenstva je však společnost Eni Česká republika, s. r. o., nástupce společnosti Agip Praha, s. r. o.). Krom této moţnosti kontaktu v představenstvu výše uvedené asociace se jednotliví zástupci účastníků mohli rovněţ setkávat v tzv. stálých pracovních skupinách. V rozhodném období se jednalo o tyto pracovní skupiny: a) pro obchod (pracovní skupina v současnosti není zaloţena, ve sledovaném období byla zastávána zaměstnancem společnosti Benzina, a. s.), b) pro výrobu, logistiku a jakost (v rozhodném období byla pracovní skupina řízena vedoucím, jenţ byl zaměstnancem České rafinérské, a. s.

60

, nicméně

v současnosti není ţádná skupina takového názvu zaloţena), c) pro legislativu (v současné době i v rozhodném období byla funkce vedoucího pracovní

skupiny

zastávána

pracovníkem

společnosti

Shell

Czech

republic, a. s.), 60

O společnosti Česká rafinérská, a. s. je v souvislosti s účastníky kartelu pojednáno u pracovní skupiny mezinárodní vztahy.

68

d) pro finance a daně (v současné době i v rozhodném období byla funkce vedoucího pracovní skupiny zastávána pracovníkem společnosti Shell Czech republic, a. s.), e) pro etiku (v rozhodném ani současném období není a nebyla vykonávána funkce vedoucího skupiny ţádným z účastníků kartelu) a f)

pro mezinárodní vztahy (funkce vedoucího pracovní skupiny byla v rozhodném a je i ve stávajícím období vykonávána zaměstnancem společnosti Česká rafinérská, a. s., jejímiţ hlavními akcionáři však jsou: Unipetrol, a. s. (51,22 %), Eni International B. V. (32,445 %), a konečně Shell Overseas Investments B. V. (16,335 %)61.

Účastníci kartelu (jejich zástupci) měli moţnost se scházet, ba co více v rámci pracovních skupin, ale i na úrovni představenstva zmíněné asociace mohli v klidu rozebírat potřebné záleţitosti. Uţ jen toto by postačovalo pro naplnění moţnosti schůzek, při nichţ byli přítomni účastníci kartelu. Úřad však postupoval dále a shromáţdil důkazy, ţe účastníci kartelu iniciovali schůze uvedené asociace a v pracovních skupinách prokazatelně diskutovali téma „ceny pohonných hmot u čerpacích stanic“. Jen pro příklad můţeme uvést, ţe jiţ od roku 1997 prokazatelně existovala snaha o kontrolu a monitoring cen pohonných hmot u čerpacích stanic. Zjišťování mělo probíhat formou výkazu uvedené asociace, kde by bylo uvedeno nejen, jaké byly průměrné obraty, jaké byly minimální obraty, ale také jaké byly maximální a minimální ceny na jeden litr u všech druhů benzínu a motorové nafty.

61

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ. Česká rafinérská, a. s. www.crc.cz. [Online] Česká rafinérská, a. s. [Citace: 30. Březen 2010.] .

69

14. Sankce Za porušení povinností následuje trest. Aspoň toto platí v právním státě. I zde Úřad uloţil jednotlivým účastníkům kartelu pokutu. Ještě jednou zopakujme jejich maximální výši, abychom měli dostatečný přehled. 62 Tabulka 1 Maximální moţné výše pokut u jednotlivých společností

Společnost

Maximální výše pokuty 360.000.000,- Kč

Agip Praha, a. s.

1.600.000.000,- Kč

Benzina, a. s.

390.000.000,- Kč

ConocoPhillips Czech republic, s. r. o. OMV Česká republika, s. r. o.

2.400.000.000,- Kč

Shell Czech republic, a. s.

1.260.000.000,- Kč 680.000.000,- Kč

Aral Zdroj: Vlastní práce autora

Rovněţ zopakujeme základní pravidla pro kvalifikaci jednání narušujícího hospodářskou soutěţ, tentokráte však uţ pouze pro náš případ z hlediska: a) délky trvání (méně závaţný – méně jak 1 rok), b) plošného rozsahu (velmi závaţný – celorepublikově), c) relevantního trhu (velmi závaţný – 80 % podíl na relevantním trhu), d) vztah

trhu

k hospodářství

(velmi

závaţný

–

trh

strategických

a

nenahraditelných surovin) e) postavením účastníkům vůči ostatním soutěţitelům (velmi závaţný – leadeři), f) postavením účastníků vůči sobě navzájem (velmi závaţný – horizontální kartel) a g) subjektivní stránky (velmi závaţný – úmyslné jednání). Z výše uvedených bodů vyplývá, ţe téměř ze všech hledisek se jedná o kartel velmi závaţný a výše pokut by tomu také měla odpovídat. Jak Úřad rozhodl u jednotlivých společností, prozradí následující tabulka.

62

Maximální moţné výše pokut byly uvedeny u jednotlivých účastníků kartelu v kapitole 6. V ní je i vysvětleno, jak se k výši dospělo, tudíţ zde uvádíme uţ jen stručný přehled.

70

Tabulka 2 Pokuty uloţené Úřadem za narušení hospodářské soutěţe

Společnost

Uloţená pokuta

Agip Praha, a. s.

20.000.000,- Kč

Benzina, a. s.

98.000.000,- Kč

ConocoPhillips Czech republic, s. r. o.

22.000.000,- Kč

OMV Česká republika, s. r. o.

68.000.000,- Kč

Shell Czech republic, a. s.

65.000.000,- Kč

Aral

40.000.000,- Kč

Zdroj: Vlastní práce autora

Z druhé tabulky vidíme, ţe skutečná výše pokut se pohybovala od 20.000.000,- Kč (v případě společnosti Agip Praha, a. s.) po částku 98.000.000,- Kč (v případě společnosti Benzina, a. s.). Jakou část maximální moţné pokuty jednotlivé skutečně uloţené sumy představovaly, zodpoví následující tabulka. Tabulka 3 Poměrná část skutečně uloţené pokutě k maximální moţné výši

Společnost

Poměrná část vůči maximální pokutě

Agip Praha, a. s.

5,13 %

Benzina, a. s.

6,13 %

ConocoPhillips Czech republic, s. r. o.

5,64 %

OMV Česká republika, s. r. o.

2,83 %

Shell Czech republic, a. s.

5,16 %

Aral

5,88 %

Zdroj: Vlastní práce autora

Z tabulky 3 vidíme, ţe rozmezí ukládaných pokut se pohybovalo od 2,83 % (u společnosti OMV Česká republika, s. r. o.) po 6,13 % (u společnosti Benzina, a. s.). Nejčastěji se však hodnota pohybovala kolem 5,00 %, přičemţ v průměru to bylo přesně 5,13 %. Výše pokuty byla ovlivněna zejména aktivní účastí účastníka kartelu na protiprávní činnosti a vytváření podmínek pro narušení hospodářské soutěţe.

71

15. Diskuze nad uloţenou sankcí a metodikou ukládání pokut V subkapitole 12. 2 (Dopady na trh a škoda vzniklá) jsme za určených podmínek určili vzniklou škodu jako částku přibliţně ve výši 315.000.000,- Kč, a to za celé období od června do listopadu 2001. Pokud bychom brali v úvahu, ţe toto jednání by trvalo celý rok, pak se výše škody pouze u účastníků kartelu zvýšila na dvojnásobek, tedy na asi 630.000.000,- Kč. Za předpokladu, ţe vycházíme z metodiky ukládání pokut, pak pokuta musí být přiměřená (tzn., ţe nesmí být likvidační), musí reflektovat délku trvání protisoutěţního jednání, závaţnost jednání a subjektivní stránku, včetně přihlédnutí k polehčujícím i přetěţujícím okolnostem. Dalším významným faktorem při ukládání pokuty je opakování protisoutěţního jednání. Ze subkapitoly 13. 1 (Porovnání uloţených) sankcí víme, ţe celková uloţená pokuta byla u účastníků řízení vyčíslena na 313.000.000,- Kč. To zhruba odpovídá vzniklé škodě ve výši 315.000.000,- Kč. Z tohoto pohledu musíme konstatovat, ţe výše uloţené pokuty odebírá účastníkům kartelu jejich neoprávněný zisk. S jistotou můţeme tedy tvrdit, ţe uloţená pokuta v dané výši účastníkům řízení rozhodně odebrala jimi vytvořený neoprávněný zisk. Na místě se však ihned nabízí otázka, zdali je stav dostatečný, nebo nikoliv. Při analýze pro odpověď na tuto otázku je nutné vycházet z dříve popsaných stavů v jednotlivých kapitolách a subkapitolách. Účastníkům kartelu krom odebrání neoprávněného zisku však vznikly tímto okamţikem nepodloţené náklady na plošnou úpravu cen, a to v rozsahu několika milionů korun. Krom toho vznikly vlivem zahájení správního řízení účastníkům kartelu rovněţ náklady na právní zastoupení před Úřadem, stejně jako náklady na jimi zadané odborné expertízy, jenţ byly Úřadu účastníky kartelu předloţeny jako „důkazy jejich neviny“. K těmto nákladům je dále zapotřebí přičíst náklady obětované příleţitosti, neboť uvolněné finanční prostředky a zdroje mohly být vyuţit efektivněji, zejména mohly být úročeny nebo jinak vyuţívány jinde. Pouze jeden z účastníků řízení, jak bylo uvedeno v subkapitole 10. 3. (Změny prodejních cen u čerpacích stanic) neměl výrazné výdaje spojené s realizací kartelové dohody, neboť disponoval nákladnější technologií. Ovšem i tomuto účastníkovi kartelu vznikly náklady ve formě nákladů fixních a částečně variabilních, obecně tvořenými odpisy majetku a mzdami pracovníků. 72

Celkový úhrn těchto nákladů však nemohl u ţádného z účastníků kartelu dosáhnout relevantní částky, jeţ by svou výši významněji ovlivnila celkovou výši nákladů spojených s kartelovou dohodou, a to včetně Úřadem uloţené pokuty. Pokud navíc vezmeme ú úvahu, ţe uloţené pokuty byly později zmírněny, jejich hodnota nedosahuje škody vzniklé. Účastníci kartelu se dále dopustili mimořádně závaţného jednání s ohledem na všechna hlediska, která jsou rozhodná pro uloţení výše pokuty, kdy jsme toto protisoutěţní jednání kvalifikovali ve všech případech jako velmi závaţné (dle metodiky nejvyšší moţný stupeň nebezpečnosti). Ze zmiňovaného rozsudku soudu prvého stupně

63

vyplývá, ţe uloţená pokuta

musí mít dostatečný odstrašující efekt. Vezmeme-li znovu v úvahu, ţe celková výše škody byla 315.000.000,- Kč a výše uloţených pokut před sníţením byla 313.000.000,Kč, přičemţ k tomuto je nutné připočíst i náklady spojené s plošnou změnou cen, pokuta uloţená Úřadem nemá a nemůţe mít dostatečný odstrašující efekt, neboť výnos z uskutečnění kartelové dohody je vyšší, neţ náklady s realizací kartelové dohody (včetně uloţené pokuty). Pokud hovoříme o dostatečném odstrašujícím efektu, musíme se pokusit tento obecný pojem nějak vyloţit. Rozhodně není dostatečným efektem zabrání skoro celého zisku z prostisoutěţního jednání. Navíc stát a orgány státní moci mají zvýšené náklady ve správním řízení, případně i dalších řízeních před soudy, které musí vynaloţit za účelem sjednání nápravy. Velikost těchto nákladů je závislá na materiálním a personálním zabezpečí, přičemţ do hry vstupuje i faktor času, který vynaloţené prostředky ještě násobí. Jen tento případ je v řešení jiţ přes více neţ 8 let. Náklady jsou tedy značné a pokuta musí pokrýt i tyto náklady spojené s vydáním konečného rozhodnutí, pokud jsou účastníci správního řízení potrestáni pokutou. Společnostem ve své podstatě nevznikla ţádná větší škoda na vlastním majetku, který by měla, kdyby se nedopustila protisoutěţního jednání. Odebrán byl pouze nepřiměřený prospěch. Za odstrašující efekt jistě musíme povaţovat právě fakt, ţe účastníku řízení bude způsobena majetková újma i na majetku, který by měl, kdyby se

63

SOUD PRVÉHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Rozsudek Soudu prvého stupně T33/02 z 29. 11. 2005 ve věci Brittania Alloys & Chamicals v Komise. Sbírka rozhodnutí Soudu prvého stupně. Lucemburk : Evropský soudní dvůr, 2005.

73

nedopustil protisoutěţního jednání, zejména za situace, kdy se tohoto jednání dopustil na mimořádně citlivém (strategickém) poptávkově neelastickém (minimální elasticita poptávky) do určité míry homogenním a v neposlední řadě nenahraditelném produktovém relevantním trhu. Aţ v tomto okamţiku můţeme hovořit o likvidační podstatě pokuty. Ta musí vycházet sice z celkového čistého obratu a majetku účastníka řízení, ale nesmí opomínat neoprávněně nabytý zisk jako absolutní nezbytné minimum při protisoutěţním jednáním způsobeným z nedbalosti. V případě úmyslného protisoutěţního jednání (ať uţ ve formě přímého úmyslu, nebo nepřímého úmyslu) musí pokuta zasáhnout do dřívější majetkové struktury účastníka řízení a odebrat mu část jeho majetku, který by měl, kdyby se neúčastnil kartelu. Dle metodiky ukládání pokut se výchozí částka (částka, kterou stanoví Úřad jako pokutu, obecně u velmi závaţných deliktů do 3 % z hodnoty prodeje) nadále zvyšuje vlivem délky trvání protisoutěţního jednání (v našem případě se jedná o jednoroční protistoutěţní jednání, koeficient délky trvání je tak roven jedné). Konečná výše pokuty pak můţe být ovlivněna přitěţujícími a polehčujícími okolnostmi (viz subkapitola 5. 3. 4), a to při přitěţujících okolnostech zvýšena aţ o 50 % a při polehčujících okolnostech sníţena aţ o 50 %. Zde je nutno poznamenat, ţe za kaţdou polehčující či přitěţující okolnost se ukládá zvýšení či sníţení výchozí částky v průměru o 10 %, ačkoliv vše záleţí na interpretaci Úřadu. Tato metodika odpovídá i metodice Evropské komise a soudů Evropské unie (Evropských společenství). Je však na místě si připomenout, ţe podnikatelské prostředí a stejně jako trţní prostřední v České republice má do vyspělých ekonomik hodně daleko a metodika v tomto bodu můţe selhávat, zejména s přihlédnutím k typickým českým specifikům. V tomto ohledu je podle mého zapotřebí, aby se za výchozí částku povaţovala škoda vzniklá na trhu, případně navýšena do 5 % její plné výše. Tato výchozí částka zajistí, ţe pokuta bude uloţena minimálně ve výši neoprávněného zisku, navýšení představuje základní pokutu na majetku účastníka protisoutěţního jednání, který by měl, pokud by se kartelu neúčastnil a jehoţ cílem je dostatečný odstrašující efekt do budoucna, přesto nepředstavuje 5procentní nárůst obecně likvidační podmínky. Tato částka s ohledem na stávající metodiku ukládání pokut by mohla být sniţována či zvyšována při

74

polehčujících a přitěţujících okolnostech, vţdy by však minimální pokuta musela být rovna minimálně vzniklé škodě. Samozřejmě, ţe pokuta nesmí mít likvidační účinek. Proto jsem se podíval do výkazů jednotlivých společností. Účastníci kartelu vykazovali v roce 2001 mnoha set milionové zisky, a pokud si dokázali poradit se zaplacením daně ve výši opět několik set miliónů korun (tehdejší zdanění bylo 31 % ze základu daně z příjmů), jistě si dokáţou poradit i s pokutou v řádech desítek milionů korun. V krajním případě a s přihlédnutím ke všem okolnostem by bylo moţno dohodnout splátkový kalendář.

75

16. Závěr Analýza moţného kartelu čerpacích stanic, kterého se dopustily (v rámci práce a za stanovených podmínek a pojmosloví) dopadla pro účastníky kartelu špatně. Práce předkládá (stejně jako šetření Úřadu) závěry, z nichţ musíme usoudit, ţe ke kartelu u prodejců pohonných hmot skrze distribuční síť čerpacích stanic skutečně došlo. V práci bylo podrobně rozebráno, jak se účastníci kartelu chovali na relevantním trhu, přičemţ relevantním trhem zde byl trh pohonných hmot, konkrétně Naturalu 95 jako funkčně (technologicky) nezastupitelného produktu. Během první poloviny května 2001 účastníci kartelu reflektovali zvyšování a sniţování průměrných měsíčních nákupních cen pohonných hmot, stejně jako reflektovali zvyšování a sniţování denních nákupních cen. Ačkoliv jejich jednání vykazovalo na venek zdánlivě koordinované kroky, neexistují ţádné důkazy, jeţ by toto tvrzení podporovaly. Zcela opačná situace však nastává v druhé polovině května, kdy účastníci kartelu v průběhu od 28. 5. 2001 do 31. 5. 2001 koordinovaně a zcela bez podloţení objektivních změn na trhu s pohonnými hmotami (změn nákupních cen dodavatelů, kdy tyto ceny klesaly a i nadále měly tendenci klesat) zvedli ceny na svých čerpacích stanicích v průměru o 1,- Kč / litr Naturalu 95 (včetně DPH; 0,82,- Kč / litr Naturalu 95 bez DPH). Takto učinili všichni účastníci kartelu u převáţné většiny svých čerpacích stanic, ne-li u všech. Pro účely práce byla také orientačně zpracována vzniklá škoda, a to výši přibliţně 315 milionů korun českých (jako neoprávněný zisk účastníků kartelu). Po zjištění této skutečnosti bylo Úřadem přistoupeno k dalšímu zjišťování, které ovšem pro účely práce není relevantní. Relevantní je však naplnění podmínek koordinace na relevantním trhu. Práce se proto zabývala tím, zdali účastníci kartelu měli moţnost se vzájemně dorozumívat. V části „Účastníci ve vzájemné kooperaci“ bylo prokázáno, ţe příleţitosti ke konzultacím za účelem vytvoření a realizace kartelu bylo několik, přičemţ u některých se jednalo o zcela oficiální pravidelná setkání. Některá setkání se dokonce přímo věnovala cenám pohonných hmot a účastníci řízení uţ od roku 1997 měli snahu zjišťovat a podle vzájemné dohody upravovat prodejní ceny. V samotném závěru praktické části práce se pak musíme pozastavit nad výši pokuty. Udělená pokuta je vzhledem k závaţnosti případu poměrně nízká. Jak bylo vypočítáno, v průměru se jedná o 5 % maximální sloţitelné pokuty podle čistého obratu za 76

předcházející rok. Celková výše pokuty dosáhla na 313 milionů korun českých. Pokuta byla ovšem následně sníţena Úřadem, protoţe účastníci kartelu argumentovali svou špatnou finanční situací v průběhu roku 2002 a let následujících. Úřad jejich ţádosti vyhověl, celková suma na sníţenou pokutu není dosud známa vzhledem k odvoláním. Jak bylo uvedené v kapitole Diskuze nad uloţenou sankcí a metodikou ukládání pokut, pokuta nebyla dostačující vzhledem k váţnosti případu ani vzhledem k odhadnuté výši škody na hospodářské soutěţi, potaţmo trhu.

77

Seznam pouţitých zdrojů 1) BENZINA. O společnosti | Benzina.cz - čerpací stanice. www.benzinaplus.cz. [Online] Benzina, s. r. o. [Citace: 25. Březen 2010.] http://benzinaplus.cz/cz/ospolecnosti.html. 2) COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. REPORT FROM THE COMMISSION. Report on Competition Policy 2008. Brussels : COM, 2009. Sv. 374. SEC(2009) 10004}. 3) ČESKÁ RAFINÉRKSÁ. Česká rafinérská, a. s. www.crc.cz. [Online] Česká rafinérská, a. s. [Citace: 30. Březen 2010.] http://www.crc.cz/cz/akcionari.aspx. 4) ČTK. Telefony s GPS by mohly ohrozit prodeje klasických navigací. mobil.cz. [Online]

iDnes.cz,

21.

Prosinec

2009.

[Citace:

21.

Prosinec

2009.]

http://mobil.idnes.cz/telefony-s-gps-by-mohly-ohrozit-prodej-klasickych-navigacipoq-/navigace.asp?c=A091216_110432_navigace_kor. 5) ENI. seznam-cs-agip.pdf. Eni Česká republika. [Online] [Citace: 28. Březen 2010.] http://www.agip.cz/cz/attachments/pdf/seznam-cs-agip.pdf. 6) EUROPEAN COMMISSION. Europa - European Commission - Competition. The European Commission - A to Z (ec.europa.eu). [Online] 18. Březen 2010. [Citace: 21. Březen 2010.] http://ec.europa.eu/competition/index_cs.html. 7) Hospodářská soutěţ. Wikipedia, otevřená encyklopedie. [Online] 24. leden 2010. [Citace: 1. únor 2010.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_sout%C4%9B %C5%BE. 8) INTERNATIONAL

COMPETITION

www.internationalcompetitionnetwork.org. Development,

2009.

[Citace:

NETWORK.

[Online]

ICN,

21.

Ottawa

Březen

About. Web 2010.]

http://www.internationalcompetitionnetwork.org/about.aspx. 9) INTERNATIONAL COMPETITION NETWORK. ICN At A Glance. Ottawa : ICN, 2009. 10) KRAJSKÝ SOUD V BRNĚ. Rozsudek ve věci podání správní ţaloby. Brno : autor neznámý, 2006. 31Ca84/2004-236. 78

11) LUKOIL. Lukoil - O společnosti LUKOIL ČR. lukoil.cz. [Online] Lukoil. [Citace: 28.

Březen

2010.]

http://lukoil.cz/O-SPOLECNOSTI/O-SPOLECNOSTI-

LUKOIL-CZECH-REPUBLIC.aspx. 12) MARX, K. Ekonomické rukopisy: Kapitál, I. díl: 23. kapitola. Marxist Internet Archive.

[Online]

23.

Listopad

2009.

[Citace:

18.

únor

2010.]

http://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1867/kapital/ch23.htm. 13) OMV. OMV - Svět v pohybu. OMV - Svět v pohybu. [Online] OMV. [Citace: 28. Březen

2010.]

http://www.omv.cz/portal/01/cz/!ut/p/c5/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3 hfA0sPN89Qo1BHEyN3b59gFz8LAwgAykdiyps4G8Lk8esOTi7W9_PIz03VL8iN KAcAhHwK8w!!/dl3/d3/L2dJQSEvUUt3QS9ZQnZ3LzZfTTA5SEZJVTJVQTQy R0tMUzFERzAwMDAwMDA!/. 14) RAUS, D. - NERUDA, R. Hospodářská soutěţ po vstupu ČR do EU. Brno : CP Books, a. s., 2005. 80-251-0394-3. 15) SHELL. SHELL v České republice. SHELL. [Online] SHELL Czech republic, s. r. o.

[Citace:

28.

Březen

2010.]

http://www.shell.com/home/content/cz-

cz/shell_for_motorists/sites/dir_cerpacistanice_0228_1423.html. 16) SOUD PRVÉHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Rozsudek Soudu prvého stupně T-33/02 z 29. 11. 2005 ve věci Brittania Alloys & Chamicals v Komise. Sbírka rozhodnutí Soudu prvého stupně. Lucemburk : Evropský soudní dvůr, 2005. 17) UNIPETROL. O nás - Unipetrol. www.unipetrol.cz. [Online] Unipetrol, a. s. [Citace: 28. Březen 2010.] http://unipetrol.cz/cs/o-nas/. 18) ÚOHS.

ZÁSADY POSTUPU ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ

SOUTĚŢE PŘI STANOVOVÁNÍ VÝŠE POKUT. Brno : ÚOHS, 2007. 19) ÚOHS. Historie úřadu. www.compet.cz. [Online] ÚOHS, Omega Design. [Citace: 22. Únor 2010.] http://www.compet.cz/o-uradu/historie-uradu/. 20) ÚOHS. Mezinárodní spolupráce. www.compet.cz. [Online] ÚOHS, Omega Design, 20. Listopad 2007. [Citace: 21. Březen 2010.] http://www.compet.cz/hospodarskasoutez/mezinarodni-spoluprace/.

79

21) ÚOHS. Poslání a kompetence. www.compet.cz. [Online] ÚOHS, Omega Design, 13. Říjen 2009. [Citace: 19. Únor 2010.] http://www.compet.cz/o-uradu/poslani-akompetence/. 22) ÚOHS. Rozhodnutí S072/01-1810/04-ORP. Brno : Úřad pro ochoranu hospodářské soutěţe, 2010. 23) Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěţe. Částka sbírky zákonů České republiky. 2001, Sv. 58, 2001. 24) Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústř. orgánů státní správy ČSR. Částka sbírky zákonů České republiky. Sv. 80, 1996.

80

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka 1 Maximální moţné výše pokut u jednotlivých společností ................................ 70 Tabulka 2 Pokuty uloţené Úřadem za narušení hospodářské soutěţe ............................... 71 Tabulka 3 Poměrná část skutečně uloţené pokutě k maximální moţné výši ..................... 71 Graf 1 Změny průměrných měsíčních nákladů na 1 litr Naturalu 95 v květnu a červnu 2001 ........................................................................................................................................ 54 Graf 2 Změny průměrných měsíčních cen 1 litru naturalu 95 v květnu a červnu 2001 ...... 55 Graf 3 Vývoj průměrných prodejních měsíčních cen 1 litru Naturalu 95 v květnu, červnu a dalších měsících roku 2001.............................................................................................. 56 Graf 4 Komparace vývoje průměrných nákladů a průměrných prodejních cen na 1 litr Naturalu 95 v květnu a červnu 2001 (1/2) ........................................................................ 57 Graf 5 Komparace vývoje průměrných nákladů a průměrných prodejních cen na 1 litr Naturalu 95 v květnu a červnu 2001 (2/2) ........................................................................ 57 Graf 6 Srovnání hrubých marţí za červenec 2000 a 2001 na 1 litr Naturalu 95................. 58 Graf 7 Srovnání hrubých marţí na 1 litr Naturalu 95 za srpen 2000 a 2001 ...................... 59 Graf 8 Srovnání průměrných hrubých marţí na 1 litr Naturalu 95 za říjen 2000 a 2001 .... 59 Graf 9 Vliv změn denních nákladů na jeden litr Naturalu 95 na denní prodejní ceny Naturalu 95 ve dnech 17. a 18. 5. 2001 ............................................................................ 61 Graf 10 Změna denních prodejních cen z dnů od 28. 5. 2001 do 31. 5. 2001 .................... 62 Obrázek 1 Přímá směna ................................................................................................... 14 Obrázek 2 Směna prostřednictvím universálního platidla ................................................. 15 Obrázek 3 Logo společnosti Eni Česká republika, s. r. o. ................................................. 42 Obrázek 4 Logo společnosti Benzina, s. r. o. ................................................................... 42 Obrázek 6 Logo společnosti Benzina pro ......................................................................... 44 Obrázek 5 Logo společnosti Benzina pro čerpací stanice Benzina.................................... 44 Obrázek 7 Logo společnosti Lukoil ................................................................................. 44 Obrázek 8 Logo společnosti OMV (koncern) ................................................................... 45 Obrázek 9 Logo společnosti SHELL................................................................................ 46 Obrázek 10 Logo společnosti Aral ČR, ............................................................................ 47 81