Ú Z E MNÍ PL Á N VIŠŇOVÁ. Návrh pro společné jednání

ÚZ EMN Í PL ÁN VI ŠŇOVÁ Návrh pro společné jednání

Září 2015

Územní plán Višňová – návrh pro společné jednání

Objednatel:

OBEC VIŠŇOVÁ Višňová 153 262 61 Višňová Ing. Jiří Nekolný, starosta

Pořizovatel:

MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘÍBRAM Odbor stavební úřad a územní plánování, Oddělení územního plánování Tyršova 108 261 01 Příbram I. Vladislav Rozmajzl, oprávněná osoba ÚÚP

Zhotovitel:

ING. ARCH. MILAN SALABA Strážovská 713/87, 153 00 Praha 5 atelier: Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 spolupráce: U-24, s.r.o., Ateliér pro urbanismus a územní plánování Perucká 11a, 120 00 Praha 2

Řešitelský tým Urbanismus

Ing. arch. Milan Salaba, č. aut. ČKA 1467, Ing. arch. Helena Stejskalová, č. aut ČKA 4099 Mgr. Petr Koloušek

Koncepce přírody a krajiny

Ing. Františka Šatná

Územní systém ekologické stability

Ing. Alena Šimčíková, č. aut. 1845 v ČKA, Ing. Františka Šatná

Vodní hospodářství

Ing. Štěpán Vizina

Technická infrastruktura – energetika

Václav Perný. č. aut. ČKAIT 2682

Koncepce dopravy

Ing. arch. Milan Salaba, č. aut. ČKA 1467, Mgr. Petr Koloušek

Vodní režim v území, Ochrana půdního fondu

GIS, zpracování grafických výstupů

Mgr. Petr Koloušek Ing. Štěpán Vizina Mgr. Petr Koloušek

I n g . a rc h . M i l a n S a l a b a a U - 2 4 s . r. o . , A t e l i é r p ro u rb a n i s m u s a ú z e m n í p l á n o v á n í 2


Obsah A

Textová část .................................................................................................................................................. 6 A.1 Vymezení zastavěného území .................................................................................................................. 6 A.2 Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot .................................................... 6 A.2.1 Koncepce rozvoje území obce ............................................................................................... 6 A.2.2 Rozvoj a podpora cestní sítě, zejména pro pěší a cyklisty. Ochrana a rozvoj hodnot ........... 6 A.3 Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně .................................................................................................................................................................. 7 A.3.1 Urbanistická koncepce........................................................................................................... 7 A.3.2 Vymezení zastavitelných ploch (Z) a ploch přestavby (P) ..................................................... 8 A.3.3 Systém sídelní zeleně.......................................................................................................... 10 A.4 Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování ................................................... 10 A.4.1 Technická infrastruktura – energetika a spoje ..................................................................... 10 A.4.2 Technická infrastruktura – vodní hospodářství .................................................................... 11 A.4.3 Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 12 A.4.4 Občanské vybavení, veřejný prostor.................................................................................... 13 A.4.5 Odpadové hospodářství....................................................................................................... 14 A.5 Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně ..................................................................... 14 A.5.1 Koncepce uspořádání krajiny .............................................................................................. 14 A.5.2 Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................... 15 A.5.3 Územní systém ekologické stability ..................................................................................... 16 A.5.4 Prostupnost krajiny .............................................................................................................. 17 A.5.5 Protierozní opatření ............................................................................................................. 18 A.5.6 Ochrana před povodněmi .................................................................................................... 19 A.5.7 Rekreace ............................................................................................................................. 20 A.5.8 Staré ekologické zátěže ....................................................................................................... 20 A.5.9 Dobývání nerostů................................................................................................................. 20 A.6 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ..................................................... 20 A.6.1 Použité pojmy ...................................................................................................................... 21 A.6.2 Podmínky plošného a prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití ........ 23 A.7 Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.... ................................................................................................................................................................ 31 A.8 Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona ................................................. 32 A.9 Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona ............................................ 32 A.10 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření ................................................................................................................................... 32 A.11 Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci ........ 32 A.12 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ....................................................................................................... 33 A.13 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání ........................................................................................................................................ 33 A.14 Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ........................................................................................... 33 A.15 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt.............................................. 33 A.16 Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ............................ 33

3


B

Grafická část územního plánu ................................................................................................................... 34

C

Textová část odůvodnění ........................................................................................................................... 35 C.1 Postup při pořízení územního plánu ........................................................................................................ 35 C.2 Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ...................................................................................................................................................... 35 C.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje ................................................................................... 35 C.2.2 Soulad plánovací dokumentací vydanou krajem ................................................................. 39 C.3 Soulad s cíli a úkoly územního plánování................................................................................................ 42 C.4 Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ................................................... 43 C.5 Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ..................................................................... 43 C.6 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí .......................................... 43 C.7 Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) ................. 43 C.8 Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly .................................................. 43 C.9 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ........................................................................................................................................................ 43 C.10 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení – urbanistická koncepce ........................................................... 44 C.10.1 Vymezení zastavěného území ............................................................................................. 44 C.10.2 Demografický rozbor............................................................................................................ 44 C.10.3 Rozvojové plochy v předchozím územním plánu ................................................................. 47 C.10.4 Koncepce rozvoje ................................................................................................................ 48 C.10.5 Plochy s rozdílným způsobem využití .................................................................................. 50 C.10.6 Odůvodnění navržených rozvojových ploch ........................................................................ 53 C.10.7 Záměry – podněty ke zpracování územního plánu .............................................................. 55 C.10.8 Ochrana a rozvoj hodnot ..................................................................................................... 58 C.10.9 Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 61 C.10.10 Technická infrastruktura – energetika .................................................................................. 65 C.10.11 Technická infrastruktura – vodní hospodářství .................................................................... 67 C.10.12 Občanská vybavenost ......................................................................................................... 70 C.10.13 Veřejný prostor, systém sídelní zeleně ................................................................................ 71 C.10.14 Odpadové hospodářství....................................................................................................... 71 C.10.15 Koncepce uspořádání krajiny .............................................................................................. 71 C.10.15.1 Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................... 71 C.10.15.2 Územní systém ekologické stability ..................................................................................... 73 C.10.15.3 Prostupnost krajiny .............................................................................................................. 76 C.10.15.4 Protierozní opatření ............................................................................................................. 77 C.10.15.5 Ochrana před povodněmi .................................................................................................... 79 C.10.15.6 Rekreace ............................................................................................................................. 80 C.10.15.7 Staré ekologické zátěže ....................................................................................................... 80 C.10.15.8 Dobývání nerostů................................................................................................................. 80 C.10.15.9 Použité pojmy ...................................................................................................................... 80 C.10.16 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace................................................................... 82 C.10.17 Regulační plán, územní studie............................................................................................. 82 C.10.18 Územní rezervy.................................................................................................................... 82 C.10.19 Návrh řešení požadavků civilní ochrany obyvatelstva ......................................................... 82 C.11 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů ...................................... 83 C.12 Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s dalším postupem ............. 84 C.12.1 Vyhodnocení splnění požadavků zadání ............................................................................. 84 C.12.2 Vyhodnocení souladu s dalším postupem ........................................................................... 84 C.13 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ................................................................ 84



C.14 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................................................................................................................... 85 C.14.1 Použitá metodika ................................................................................................................. 85 C.14.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond 86 C.14.2.1 Údaje o celkovém rozsahu řešených ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, zařazení do BPEJ, zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy ..................................................................................................................................... 86 C.14.2.2 Údaje o uskutečněných investicích do půdy ........................................................................ 88 C.14.2.3 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské výroby ................................................... 89 C.14.2.4 Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a pozemkových úpravách ......................................................................................... 89 C.14.2.5 Zdůvodnění navrhovaného řešení ....................................................................................... 89 C.14.3 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa............................................................................................................................ 91 C.14.3.1 Legislativní východiska ........................................................................................................ 91 C.14.3.2 Základní charakteristika ....................................................................................................... 91 C.14.3.3 Způsob vyhodnocení ........................................................................................................... 91 C.15 Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění ................................................................... 92 C.16 Vyhodnocení připomínek a stanovisek .................................................................................................... 92 C.16.1 Vyhodnocení stanovisek k návrhu územního plánu po společném jednání ......................... 92 C.16.2 Vyhodnocení připomínek k návrhu územního plánu dle § 50 odst. 3 stavebního zákona ... 92 C.16.3 Vyhodnocení stanovisek k návrhu územního plánu po veřejném projednání ...................... 92 C.16.4 Vyhodnocení připomínek k návrhu územního plánu dle § 52 odst. 3 stavebního zákona ... 92 D Grafická část odůvodnění územního plánu .............................................................................................. 93 Seznam tabulek ................................................................................................................................................... 94 Seznam obrázků .................................................................................................................................................. 94

5


A Textová část A.1

Vymezení zastavěného území

Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. 6. 2015 a je patrné z výkresu základního členění území, hlavního výkresu a koordinačního výkresu.

A.2

Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

A.2.1

Koncepce rozvoje území obce

Navržený rozvoj v převážném rozsahu navazuje na předchozí územní plán sídelního útvaru, včetně jeho 4 změn. Dalšími významnými východisky pro koncepci je (mimo požadavků vyplývajících z právních předpisů a nadřazené ÚPD/PÚR) současný stav území, na základě kterého je stanoveno optimální funkční využití ploch, jsou nastaveny příhodné podmínky pro prostorové uspořádání výstavby popřípadě další formy regulace rozvoje. Cílem je zajistit přiměřený rozvoj všech složek udržitelného rozvoje území při zachování a rozvoji jeho hodnot. Do územního plánu byly dále zahrnuty požadavky vlastníků pozemků a obecní požadavky. Rozvoj je omezen limity využití území, které byly zohledněny a odůvodněny. Podkladem pro navrženou koncepci byla také demografická prognóza počtu obyvatel, která nastiňuje parametry vývoje obyvatelstva ve střednědobém horizontu. Součástí koncepce rozvoje území obce je samostatná koncepce rozvoje technické infrastruktury (zajištění zásobování energiemi a pitnou vodou; odkanalizování), koncepce rozvoje dopravy (rozvoj silniční a cestní sítě; dopravní napojení rozvojových ploch, které to svým charakterem vyžadují), koncepce uspořádání krajiny (ÚSES, rozvoj sídelní i krajinné zeleně, protierozní opatření, prostupnost území, obnova údolních niv atd.). Územní plán je koncipován s ohledem na udržitelný rozvoj území, tj. vyvážený vztah všech územních podmínek. Je proto podpořen potenciál rozvoje ekonomických aktivit (vzhledem k dobré dopravní poloze), bydlení, občanské vybavenosti, veřejných prostranství v takové míře, aby nedošlo k významným negativním zásahům do přírodních poměrů v území nebo narušení jeho hodnot. Popřípadě jsou navrženy kompenzační opatření, které ve výsledku povedou ke zvýšení ekologické stability území, zlepšení poměrů v zemědělsky využívaných plochách a dalším pozitivním změnám.

A.2.2

Rozvoj a podpora cestní sítě, zejména pro pěší a cyklisty. Ochrana a rozvoj hodnot

V území se nalézají hodnoty kulturní:  nemovité kulturní památky,  ostatní významné stavby a areály,  urbanisticky hodnotné území,  území archeologických nálezů I. a II. kategorie. Kulturní hodnoty ve smyslu kapitoly 5.2. Přílohy 1 ZÚR Středočeského kraje se v řešeném území nenachází. Civilizační hodnoty zahrnují:  silniční a cestní síť,  významné ekonomické subjekty. Civilizační hodnotou ve smyslu kapitoly 5.2. Přílohy 1 ZÚR Středočeského kraje je silnice I/18 spojující řešené území s okolními regionálními centry a vyšší dopravní sítí. Příroda a krajina je v řešeném území chráněna pouze obecně, ochrana a rozvoj hodnot přírody a krajiny jsou realizovány koncepcí uspořádání krajiny podrobněji popsané v kapitole A.5. Hodnotami jsou také plochy pro těžbu nerostných surovin (dle kapitoly 5.1. Přílohy 1 ZÚR Středočeského kraje). Hodnoty jsou v územním plánu popsány, jsou definovány formy jejich ochrany a jsou graficky vyznačeny v koordinačním výkresu, případně přímo ve schématech v textu. Podrobněji k ochraně a rozvoji hodnot v samostatné kapitole C.10.8.



Cestní síť je v území dostatečná a zajišťuje odpovídající prostupnost území, a to především v plochách lesních, prostupnost zemědělské krajiny je v hlavních směrech dostatečná, jsou propojena všechna sousední sídla a směry vycházek. Rozvoj cestní sítě je navržen v liniích doporučeného návrhu nezpevněných cest, realizace cest s propustným povrchem je přípustná ve všech plochách krajinných s rozdílným způsobem využití.

A.3

Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

A.3.1

Urbanistická koncepce

Urbanistická koncepce je stanovena s ohledem na přiměřený rozvoj ploch pro funkci bydlení i ploch pro nerezidenční účely (veřejná prostranství, občanská vybavenost, ekonomické aktivity, sídelní zeleň). Řeší příznivé uspořádání krajiny, ochranu krajinných a civilizačních hodnot a udržení či vylepšení úrovně životního prostředí. Cílem je především přispět ke kvalitě života obyvatel obce za předpokladu udržení kvalitního životního prostředí.

Koncepce rozvoje        



Koncepce je rámcově založena na koncepci územního plánu obce (J. Haloun, schválen zastupitelstvem obce 27. 10. 1998 a jeho změnách (J. Haloun, č. 1 – 2002 a č. 2 – 2005; M. Salaba, č. 3 – 2008 a č. 4 – 2010). Návrh vychází z dobrých rozvojových předpokladů daných výhodnou dopravní i regionální polohou. Demografická prognóza je vzhledem k nejednoznačnému vývoji do současnosti pouze orientačního charakteru. Obec patrně ve střednědobém horizontu populačně poroste a tomu je uzpůsoben návrh zastavitelných ploch. Koncepce zahrnuje rozvoj všech územních podmínek pro udržitelný rozvoj území v přiměřeném rozsahu odpovídajícímu charakteru a regionální poloze území tak, aby byl zajištěn jeho komplexní rozvoj a ochrana hodnot území. Koncepce v maximální míře splňuje cíle a úkoly územního plánování obsažené v §18 resp. §19 zákona 183/2006 Sb., a zohledňuje priority vyplývající z politiky územního rozvoje ČR a nadřazených územněplánovacích dokumentů. Koncepce primárně zahrnuje rozvoj v zastavěném území obce a v druhé řadě návrh zastavitelných ploch mimo něj. Plochy brownfields jsou navrženy k obnovení, resp. k vhodnému využití pro jiné funkce. Územní plán zohledňuje stávající ráz území, navržená koncepce z něj přímo vychází a odpovídají mu stanovené podmínky prostorového a funkčního využití ploch s rozdílným způsobem využití. Největší rozsah zastavitelných ploch a ploch přestaveb je navržen v sídle Višňová – plochy určené pro bydlení jsou navrženy téměř všemi směry kolem zastavěného území, především pak na jihovýchodě a jihozápadě sídla. Menší rozsah zastavitelných ploch je navržen v místní části Holanka a nejméně v místní části Buda. Plochy pro ekonomické aktivity a komerční občanskou vybavenost jsou navrženy především v sídle Višňová.

Koncepce uspořádání krajiny 

7

Koncepce uspořádání krajiny vychází ze současného stavu území, je respektován způsob rozmístění krajinných ploch, protože se jedná o určující znak(y) krajinného rázu. Obec je charakteristická vysokým plošným zastoupením lesů v jihozápadní části (70% rozlohy území obce), zde je také oblast související s plošně významnou historickou těžbou (Příbram, Bytíz). Pro jižní, lesní část území je charakteristický stagnující vývoj od doby ukončení těžby. Podíl stabilních ploch (lesy, krajinná zeleň) v území je vysoký, nicméně poměr zvedá právě velký komplex lesů na jihu. V zemědělské krajině na severu v okolí sídla Višňová stabilní plochy zeleně v některých místech chybí (návrh). Navržené změny v krajině souvisí s protierozními, retenčními a ekostabilizačními opatřeními a s podporou prostupnosti krajiny. Bližší popis koncepce je součástí stejnojmenné kapitoly (A.5.1).


Koncepce veřejné infrastruktury    

Návrh ÚP nemění současnou koncepci dopravy, která je vyhovující. Jsou zajištěny podmínky pro realizaci nadmístních dopravních záměrů. Ke všem rozvojovým plochám je zajištěn či je navrhnut dopravní přístup. V území nejsou navrženy nadmístní záměry technické vybavenosti. Sítě TI (distribuce elektřiny a pitné vody, odkanalizování, slaboproudé rozvody) budou rozvíjeny v závislosti na využití rozvojových ploch. Plynofikace obce se nepředpokládá, ale není vyloučena. Rozvoj veřejných prostranství je vázán na rozsáhlejší zastavitelné plochy nebo v jiných vytipovaných lokalitách. Principem je také ochrana stávajících veřejných prostranství. Rozvoj občanské vybavenosti je navržen v míře odpovídají jejímu současnému stavu a rozvojovému potenciálu obce ve střednědobém horizontu (sociální služby).

A.3.2

Vymezení zastavitelných ploch (Z) a ploch přestavby (P)

Zastavitelné plochy Územní plán vymezuje následující zastavitelné plochy (plochy změn vně zastavěného území). Tabulka 1 NAVRŽENÉ ZASTAVITELNÉ PLOCHY Rozvojová Popis navrženého využití plocha Z01 Z02 Z03 Z04 Z05 Z06 Z07a Z07b Z08 Z09 Z10a

Z10b

Z10c

Z11 Z12

Plocha pro technickou infrastrukturu (TI) Plocha pro cca 4 rodinné domy (BV); část plochy v šíři cca 20 m směrem k ČOV je vymezena pro zeleň (ZS) Plocha pro cca 8 rodinných domů (BV); součástí plochy je návrh veřejného prostranství (PV) pro realizaci komunikace Plocha pro cca 12 rodinných domů (BV); součástí plochy je návrh veřejného prostranství (PV) pro realizaci komunikace Plocha pro cca 1 rodinný dům (BV) Plocha pro cca 1 rodinný dům (BV) Plocha pro cca 12 rodinných domů (BV); část plochy v šíři 15 metrů směrem do krajiny a část plochy v OP elektrického vedení je vymezena pro zeleň (ZS) Plocha pro cca 6 rodinných domů (BV); část plochy v šíři 15 metrů směrem do krajiny je vymezena pro zeleň (ZS); plocha je zastavitelná až po většinovém vyčerpání plochy Z08a Plocha pro veřejnou občanskou vybavenost (OV) Plocha pro lehkou výrobu a skladování (VL) Plocha pro cca 15 rodinných domů (BV); část plochy v šíři 15 metrů směrem do krajiny a k lesnímu pozemku je vymezena pro zeleň (ZS); součástí plochy je návrh veřejného prostranství (PV) pro realizaci komunikace Plocha pro cca 17 rodinných domů (BV); část plochy v šíři 15 metrů směrem k lesnímu pozemku je vymezena pro zeleň (ZS); součástí plochy je návrh veřejného prostranství (PV) pro realizaci komunikace; součástí plochy je návrh veřejného prostranství v podobě veřejné zeleně (ZV); plocha je zastavitelná po většinovém využití plochy Z10a Plocha pro cca 18 rodinných domů (BV); část plochy v šíři 15 metrů směrem do krajiny je vymezena pro zeleň (ZS); součástí plochy je návrh veřejného prostranství (PV) pro realizaci komunikace; součástí plochy je návrh propojení k silnici I/18 (DS); plocha je zastavitelná po většinovém využití plochy Z10b Plocha pro bydlení se smíšenou funkcí (SV); část plochy sousedící s lesním pozemkem a část v ochranném pásmu elektrického vedení je vymezena pro zeleň (ZS) Plocha pro rozšíření areálu střelnice (OS)

Místní část

Rozloha (ha)

Višňová

0,41

Višňová

0,67

Višňová

0,95

Višňová

1,20

Višňová Višňová

0,10 0,15

Višňová

1,37

Višňová

0,61

Višňová Višňová

0,38 2,76

Holanka

2,70

Holanka

3,28

Holanka

2,69

Buda

1,41

Placy Celkem

0,23 18,92

Zastavitelné plochy jsou patrné z výkresu základního členění území, hlavního výkresu a koordinačního výkresu.



Plochy přestavby Územní plán dále vymezuje následující plochy přestavby (plochy změn v zastavěném území). Tabulka 2 NAVRŽENÉ PLOCHY PŘESTAVBY Rozvojová Popis navrženého využití plocha P01 P02 P03 P04 P05 P06 P07 P08 P09 P10 P11

P12 P13 P14 P15

Plocha pro cca 3 rodinné domy (BV) Plocha pro cca 1 rodinný dům (BV) Plocha pro cca 3 rodinné domy (BV) Plocha pro cca 2 rodinné domy (BV) Plocha pro cca 1 rodinný dům (BV) Plocha pro cca 22 rodinných domů (BV); součástí plochy je návrh veřejného prostranství (PV) pro realizaci komunikace část plochy (0,36 ha) je vyhrazena pro veřejné prostranství ve formě veřejné zeleně (ZV); část plochy v ochranném pásmu el. vedení je vymezena jako zeleň (ZS) Plocha pro cca 4 rodinné domy (BV) Plocha pro cca 1 rodinný dům (BV) Plocha pro cca 2 rodinné domy (BV) Plocha pro cca 2 rodinné domy (BV); část plochy v ochranném pásmu elektrického vedení je vymezena pro zeleň (ZS) Plocha pro cca 2 rodinné domy se smíšenou funkcí (SV); část plochy v šíři 30 metrů přiléhající k silnici I. třídy je vymezena pro komerční občanskou vybavenost (OM); zbylá část plochy v OP silnice a OP elektrického vedení je vymezena pro zeleň (ZS) Plocha pro cca 4 rodinné domy (BV); část plochy v ochranném pásmu silnice a zbylá část plochy východním směrem k plochám přírodním je vymezena pro zeleň (ZS) Plocha pro cca 2 rodinné domy (BV) Plocha pro cca 2 rodinné domy (BV) Plocha pro rozšíření areálu tenisového hřiště (OS)

Místní část

Rozloha (ha)

Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová

0,27 0,08 0,27 0,22 0,14

Višňová

3,00

Višňová Višňová Višňová

0,38 0,12 0,19

Višňová

0,22

Višňová

1,23

Višňová

0,87

Višňová Buda Buda Celkem

0,19 0,25 0,34 7,77

Plochy přestaveb jsou patrné z výkresu základního členění území, hlavního výkresu a koordinačního výkresu.

Plochy změn v krajině Územní plán dále vymezuje následující plochy změn v krajině. Tabulka 3 NAVRŽENÉ PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Rozvojová Popis navrženého využití plocha K01 K02 K03 K04 K05 K06

Rozloha (ha)

Niva, protierozní, retenční a ekostabilizační opatření (NP) Niva, protierozní, retenční a ekostabilizační opatření (NP) Rozšíření nivy, protierozní, retenční a ekostabilizační opatření (NP) Plochy trvalých travních porostů, protierozní a retenční opatření (NZ2) Plochy trvalých travních porostů, protierozní a retenční opatření (NZ2) Protierozní a retenční opatření; ochranná zeleň (NSz) Celkem

5,57 4,24 0,21 1,52 0,87 0,34 12,75

Plochy změn v krajině jsou patrné z výkresu základního členění území, hlavního výkresu a koordinačního výkresu.

9


A.3.3

Systém sídelní zeleně

Stávající systém sídelní zeleně je tvořen především plochami:  zeleně veřejné a veřejných prostranství (plochy ZV, PV),  další zelení, která je součástí jiných ploch s rozdílným způsobem využití (např. v plochách OV, OS, či BH),  krajinnými, zejména plochami přírodní (NP) a vodními (W) v údolních nivách procházejících sídly (hlavní osa – Kocába), popřípadě na sídlo navazujícími plochami smíšenými nezastavěného území (NS) a lesů (NL). ÚP navrhuje následující opatření vztahující se k systému sídelní zeleně:  Plochy ZS na přechodech sídla do krajiny, v ochranných pásmech dopravní a technické infrastruktury, v blízkosti lesních pozemků, nebo v jiných odůvodněných případech.  Plochy veřejných prostranství (zeleně veřejné) v návaznosti na rozsáhlejší rozvojové plochy (rozvojové plochy P06 a Z10b). Zeleň je přípustným využitím ve všech dalších plochách s rozdílným způsobem využití. Jedná se o samostatné stromy nebo skupiny stromů, aleje, stromořadí a další typy vegetačních prvků.

A.4

Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování

A.4.1

Technická infrastruktura – energetika a spoje

Zásobování elektrickou energií Tabulka 4 NÁVRH ROZVOJE NAPÁJENÍ Z ELEKTROROZVODŮ V JEDNOTLIVÝCH PLOCHÁCH Rozvojová plocha P01 P02 P03 P04 P05 P06 P07 P08 P09 P10 P11 P12 P13 P14 P15 Z01 Z02 Z03 Z04 Z05 Z06 Z07a Z07b Z08 Z09 Z10a Z10b Z10c Z11 Z12

Místní část Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Buda Buda Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Višňová Holanka Holanka Holanka Buda Placy

Využití plochy bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení sport tech. Infrastruktura bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení občanská vybavenost výroba a skladování bydlení bydlení bydlení smíšené venkovské sport

Počet BJ 3 2 2 2 1 22 4 1 2 2 2 3 2 2 0 0 4 8 12 1 1 12 6 0 0 15 17 18 2 0

Návrh napájení z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-U kostela z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-1 z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-1 z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-U rybníka z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-U rybníka z okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN2 z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-5 z okruhu nové venkovní (do linky) trafostanice Višňová-TSN1 z okruhu nové venkovní (do linky) trafostanice Višňová-TSN1 z okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN2 z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-2 z NN okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN2 z NN okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN2 z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-4 z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-4 z NN okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN5 z NN okruhu stávající trafostanice Višňová-U kostela z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-5 z NN z okruhu nové venk. (do linky) trafostanice Višňová-TSN1 z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-U rybníka z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-U rybníka z NN z okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN2 z NN z okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN2 z NN z okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN2 z NN z okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN3 z NN z okruhu stáv. trafostanice Višňová-Holanka a nové Višňová-TSN4 z NN z okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN4 z NN z okruhu nové kabelové trafostanice Višňová-TSN4 z NN z okruhu stávající trafostanice Višňová-4 z NN rozvodu stávající trafostanice mimo řešené území



Doporučení pro rozvoj zásobování el. energií: 

Využití pozemků, parcelace a stávající vrchní vedení 22kV. o Využití navrhovaných pozemků a jejich parcelace by mělo zcela respektovat stávající trasy venkovního vedení VN.



Nové trafostanice a nový distribuční rozvod o Stávající síť trafostanic bude doplněna novými trafostanicemi (TSN1-5). Venkovní trafostanice budou napojeny vrchním vedením eventuálně bude použito vložení stanice do vedení, kabelové trafostanice se napojí podzemním kabelem.



Sekundární rozvody 0,4 kV o Od nové trafostanice a od stávajících trafostanic bude nová zástavba napojena kabelovými podzemními rozvody 0,4 kV. o U stávající zástavby bude napojení na stávající rozvod dle stávající situace.

Zásobování plynem V obci není vybudováno plynovodní potrubí a nepočítá se změnou tohoto stavu. Případné umístění zařízení a vedení plynovodu se připouští ve většině ploch s rozdílným způsobem využití.

Telekomunikační spoje Napojení na telekomunikační spoje bude probíhat individuálně dle probíhající výstavby. Jiné změny v telekomunikačních sítích nejsou navrženy.

A.4.2

Technická infrastruktura – vodní hospodářství

Zásobování pitnou vodou V obci je vybudován obecní vodovod pro veřejnou potřebu. Do obce je v současné době pitná voda dopravována ze skupinového vodovodu Příbram z úpravny vody Hatě. Vodovodní síť se bude rozšiřovat v závislosti na budoucí výstavbě. Nové vodovodní rozvody budou realizovány v souladu s požadavky na požární ochranu staveb, viz ČSN 73 0873 – Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou. V případě nedostatečné kapacity řadů bude pro nové návrhové lokality řešeno PBŘ v rámci jiných zdrojů požární vody, vodní plochy, požární nádrže, vodoteče viz ČSN 75 2411 – Zdroje požární vody. Návrhy na opatření  ÚP nevymezuje nové plochy nebo lokality pro zdroje podzemní vody ani nové plochy pro umístění technické infrastruktury v oblasti vodárenství – vodojem, posilovací stanice apod.  V případě potřeby umístění technologického zařízení je toto umístění v souladu se všemi plochami v území s výjimkou ploch přírodních (NP).  Zásobování pitnou vodou návrhových rozvojových ploch bude řešeno dopojením na stávající vodovodní řad.  Problém vodovodní sítě bude řešen jednotlivě pro každou rozvojovou plochu, v případě potřeby bude provedeno posílení stávajících rozvodů. Úprava stávající vodovodní sítě nemá vliv na koncepci územního plánu a nevyžaduje vymezení ploch pro zkapacitnění vodovodního řadu.

Odkanalizování a čištění odpadních vod V obci Višňová je vybudována splašková kanalizace, na kterou je napojena zhruba polovina trvale bydlících obyvatel. Odpadní vody jsou touto kanalizací odváděny na stávající čistírnu odpadních vod. Zbytek odpadních vod je zachycován v bezodtokých jímkách, odkud se vyváží k likvidaci na stávající ČOV Višňová. Čistírna má kapacitu 168 m3/den ( BSK5 = 42 kg/den) a je také ve správě VHS Dobříš

11


Návrhy na opatření  Omezení úniku odpadních vod dané netěsností žump a zamezení odvádění do systému dešťového odvodnění.  Odkanalizování rozvojových ploch v dostupnosti k současnému vedení kanalizace řešit napojením na stávající kanalizační síť  Odkanalizování rozvojových ploch řešit mimo stávající kanalizační síť řešit individuálně (domovní ČOV přednostně, nepropustné jímky, apod.). To platí do doby případného rozšíření stávající sítě a možnosti napojení na dostatečně kapacitní ČOV.  Rekonstrukce stávajících nebo výstavba nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod.

Dešťové vody V obci existuje dešťová kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací ve správě obce do Budského potoka nebo do Kocáby. Bližší informace o této kanalizaci nejsou známy. Srážkové vody v nových rozvojových plochách se musí dle návrhu přednostně zasakovat vhodným technickým zařízením do terénu (vegetační plochy a pásy, zatravňovací tvárnice, příkopy a vsakovací jámy, retenční objekty pro retardaci řízeného odtoku apod.) včetně dalšího využití dešťových vod na pozemcích producentů, nebo odvádět samostatnou dešťovou kanalizací do recipientu (§ 20 odst. 5 písmeno c vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů). V případě výstavby v nových rozvojových plochách budou povrchové vody z urbanizovaného území dle možností přednostně řešeny možností zasakováním. Ověření vhodnosti zásaku bude prokázáno hydrogeologickým posudkem.

A.4.3

Dopravní infrastruktura

Silniční síť Jižně od sídla Višňová území protíná silnice I/18, která řešené území (sídla) spojuje s regionálními centry – Příbramí a Sedlčany a vyšší silniční sítí. Západním cípem řešeného území krátce prochází silnice I/4 (Praha – Strakonice). Jihozápadní hranice řešeného území kopíruje trasu silnice II/118 z Příbrami do Kamýka nad Vltavou a dále Krásné hory nad Vltavou a Petrovic. Silnice III/11816 je trasována skrze sídlo Višňová a spojuje jej s obcemi Obořiště na severu a Dolní Hbity na jihu. Stávající silniční síť je vyhodnocena jako vyhovující a nejsou na ní navrženy žádné změny. Z nadřazené územně plánovací dokumentace vyplývá pro územní plán požadavek na vytvoření podmínek pro realizaci silnice R4 přibližně v trase stávající silnice I/4. Územní plán tento požadavek respektuje a zahrnuje. Stavba této silnice v úseku R4 Skalka - křižovatka II/118 byla zahájena v dubnu 2015, upřesněná trasa je zakreslena v grafické části návrhu.

Místní a účelové komunikace Systém místních komunikací (ulic) bude rozšířen v závislosti na nové výstavbě, není-li přístup k pozemkům zajištěn ze stávajících komunikací. Pro místní komunikace jsou vymezeny plochy veřejných prostranství (PV). Konkrétně se jedná o místní komunikace v rozvojových plochách:  Z03 o délce cca 120 m a šířce min 8 m,  Z04 o délce cca 350 m a šířce min 8 m,  Z10a, Z10b, Z10c a) o souhrnné délce cca 900 m, b) komunikace propojující rozvojovou plochu se silnicí I/18 o délce cca 130 m,  P06 a) délce cca 270 m a šířce min 8 m, b) délce cca 230 m a šířce min 4 m ve východní části plochy určenou pro pěší a cyklisty,



Cesty pro pěší a cyklisty Opatření pro rozvoj cestní sítě jsou uvedeny v kapitole A.2.2. Síť turistických tras a cyklotras je v současnosti dostatečná, jejich rozšíření lze realizovat bez ohledu na podmínky stanovené v územním plánu.

Veřejná doprava Nejsou navrženy změny v koncepci veřejné dopravy.

Parkování V obci není významný deficit ploch pro parkování, nejsou proto navrženy žádné plochy výlučně pro tento účel. Parkování bude v rozvojových plochách řešeno přímo na pozemcích rodinných domů, nebo v plochách pro realizaci místních komunikací.

Ostatní druhy dopravy V území nejsou jiné druhy dopravy provozovány a jejich zavedení se nenavrhuje.

A.4.4

Občanské vybavení, veřejný prostor

Veřejné občanské vybavení (plochy OV, OH) zahrnuje stávající plochy pro (vše sídlo Višňová):  veřejně – správní instituce (obecní úřad a pošta),  bezpečnost obyvatel (hasičská zbrojnice),  vzdělávání (základní a mateřská škola, knihovna),  zdravotní a sociální služby (pracoviště praktického lékaře),  církevní občanskou vybavenost (kostel sv. Kateřiny, fara),  hřbitov. Navrhuje se:  Plocha Z09 pro občanské vybavení – veřejnou infrastrukturu (např. sociální zařízení, domov pro seniory). Komerční občanské vybavení (plochy OM) zahrnuje stávající plochy pro:  pohostinství (2 plochy v sídle Višňová),  maloobchod (2 plochy v sídle Višňová). Navrhuje se:  rozvojová plocha P12 (Višňová) pro funkční využití OM – komerční zařízení malá a střední (0,64 ha). Občanské vybavení pro sport a tělovýchovu (plochy OS) zahrnuje stávající plochy pro:  fotbalové a další hřiště (Višňová),  tenisové kurty (Buda),  objekty střelnice (Placy). Navrhuje se:  rozvojová plocha P15 (Buda) pro funkční využití OS pro rozšíření plochy s tenisovými kurty,  rozvojová plocha Z12 (Placy) pro funkční využití OS1 pro rozšíření plochy s objekty střelnice (zázemí apod.). Veřejný prostor je reprezentován především:  Plochami čistě veřejných prostranství (plochy PV), které zahrnují místní komunikace, návsi a další veřejně přístupné plochy v sídlech.  Plochami veřejné zeleně (plochy ZV), které zahrnují významnější plochy zpravidla upravené, veřejně přístupné zeleně v sídlech.

13


 

Plochami dopravní infrastruktury – silniční (plochy DS), která zahrnuje mimo jiné chodníky, zastávky BUS a další související plochy. Veřejný prostor je začleněn i v dalších plochách s rozdílným způsobem využití. Vytvoření nových ploch sloužících jako veřejný prostor je v těchto plochách zpravidla přípustné.

Navrhuje se:  Plochy veřejných prostranství (PV) v rozvojových plochách Z03, Z04, Z10a, Z10b, Z10c, P06. Jedná se o plochy určené k realizaci místních komunikací.  Plochy veřejné zeleně (ZV) v rozvojových plochách Z10b a P06.

A.4.5

Odpadové hospodářství

Odpadové hospodářství je v současné podobě vyhovující a v jeho koncepci nejsou navrženy žádné změny. V rámci plochy TI (část pozemku stávající ČOV, příp. sousední návrhová Z01) je navrženo využití pro dočasné shromažďování biologických odpadů (určených pro odvoz do kompostárny mimo území obce).

A.5

Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně

A.5.1

Koncepce uspořádání krajiny

Koncepce uspořádání krajiny vychází ze základních krajinných charakteristik (viz průzkumy a rozbory, Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje a další podklady z ÚAP, dále viz kapitola odůvodnění ochrana a rozvoj hodnot), je podřízena zájmům trvale udržitelného rozvoje, upřednostňuje posílení polyfunkčního charakteru území a vytváří podmínky pro ochranu krajinného rázu, vyjadřuje ji návrh územního plánu: A



základním členěním území dle způsobu využití na část zastavitelnou a nezastavitelnou; přírodní, produkční a obytnou;

B rozčleněním krajiny plochami s rozdílným způsobem využití (viz výkres B – Hlavní výkres) a stanovením podmínek jejich využití (viz kapitola A.6.2)  při uspořádání ploch mimo zastavěné území jsou uplatněny zejména (sestupně dle zastoupení): 1. plochy lesní (NL), 2. plochy zemědělské (NZ, NZ1 a NZ2), 3. plochy přírodní (NP, NP1), 4. plochy smíšené nezastavěného území (NS, NSz a NSz, p), 5. plochy vodohospodářské (W), 6. nezpevněné místní a účelové komunikace a cesty pro bezmotorovou dopravu (DS1), 7. dopravní infrastruktura – silniční (DS),  v menší míře se uplatňují na přechodu sídla a volné krajiny: 8. plochy sídelní zeleně (ZV, ZS) a veřejných prostranství (PV). Pomocí těchto ploch s rozdílným způsobem využití jsou v zájmu trvale udržitelného rozvoje realizována opatření (mnohá se svou působností prolínají - snaha o sloučení funkcí):  zachování, ochrana a obnova znaků krajiny (zejména nivy, vodní toky a plochy, rozmístění a dominantní zastoupení lesů, dále umístění drobných prvků zeleně zemědělské krajiny, cest atp.) při respektování požadavků současného hospodářského využití území, provozních vztahů a prostorotvorných vazeb; návrh ploch krajinných přednostně na pozemcích, které měly historicky podobné využití (např. obnova údolních niv);  důraz na ochranu a rozvoj údolních niv, posílení jejích ekologicko-stabilizační funkce;



 



   

zachování charakteristického způsobu využití krajiny a její historicky prověřené struktury, vytvoření podmínek pro užívání obnovitelných/neobnovitelných zdrojů a udržitelné hospodaření v krajině (zejména lesnictví, dále zemědělství, hornictví aj.); návrh protierozních opatření určením citlivých, erozně ohrožených pozemků, u kterých je nutná úprava způsobu hospodaření (k řešení v dokumentaci podrobnějšího měřítka) v plochách NZ1; ochrana současného rozsahu zatravnění pozemků a návrh v plochách NZ2 v místech ohrožených erozí a z hlediska vodního režimu krajiny citlivých (nivní louky); ochrana niv, lesů a současných prvků drobné krajinné zeleně důležitých pro jejich význam v ochraně před negativními účinky eroze a význam pro charakteristický krajinný ráz; opatření pro podporu retence a optimalizaci vodního režimu krajiny vymezením a návrhem ploch přírodních (NP) v nivách vodních toků, a podporou dalších ekologicky stabilnějších prvků krajiny, ploch lesních (NL), smíšených nezastavěného území (NS) a ploch zemědělských s trvalými travními porosty (NZ2); umožněním obnovy a budování drobných vodních ploch přírodního charakteru v plochách přírodních, zemědělských, lesních a smíšených nezastavěných (NP, NZ, NL, NS); respektování záplavových zón jakožto ploch nezastavitelných (údolní nivy); zachování a rozvíjení přírodních hodnot, biodiverzity a ekologické stability, mj. vymezením ÚSES a respektováním ploch respektováním významných krajinných prvků, památného stromu; vytvoření podmínek pro ochranu a rozvíjení estetických kvalit, jako předpokladu obytnosti krajiny, např. ochrana významných výhledů a pohledových horizontů (VKP navržený k registraci), podpora diverzity využití krajiny; zachování základu cestní sítě v krajině (v plochách DS a DS1, v liniích cestní sítě), respektování rekreačních vazeb a návrh rozvoje cest pro bezmotorovou dopravu v liniích v doporučeném návrhu nezpevněných cest, zachování doprovodné liniové zeleně; vhodný přechod sídla do krajiny (plochy ZS aj. na okraji zastavěného a zastavitelného území)

Územní plán vymezuje plochy změn v krajině, které jsou vyjmenovány v kapitole A.3.2..

A.5.2

Ochrana přírody a krajiny

Ochranu a rozvoj hodnot zajišťuje územní plán především v případě:  významných krajinných prvků ze zákona (zvláště plochy NL, NP, NS a W),  významných krajinných prvků registrovaných a navržených k registraci (plochy NP, NS),  hodnotnějších ploch, které tvoří systém ÚSES (zejména plochy NP a NL), dalších ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, zejména podpůrných opatření ÚSES (drobné krajinné prvky - NS),  památného stromu (na plochách NP, ochranné pásmo na pl. NZ2),  ochrany krajinného rázu v území (např. ochrana a rozvoj znaků krajinného rázu - niv, rozmístění a způsob využití ploch drobné krajinné zeleně, charakteru přechodu sídla a krajiny aj.);  ochrany významných stromů a stromořadí (viz schéma v odůvodnění). Důraz v ochraně přírody a krajiny je kladen na ochranu ploch údolních niv:  na zachování přirozených ploch zejména v plochách NP, dále W a méně v dalších krajinných plochách (NZ2, NS);  na zachování ploch sídelní zeleně (ZS, ZV) a ploch vodních (W) v plochách údolních niv v intravilánu;  na obnovu niv v rozvojových plochách přírodních (rozvojové plochy K01, K02 a K03);  na obnovu niv drobných a periodických vodních toků nebo v plochách vlhčích půd v liniích údolnic zejména v plochách NZ2 (rozvojové plochy K04 a K05). Územní plán vymezuje dvě další hodnotné plochy, u nichž zpracovatel doporučuje jejich posouzení dotčeným orgánem a případně je navrhnout k registraci jako významné krajinné prvky (viz Obrázek 1 SCHÉMA VYMEZENÍ VKP NAVRŽENÝCH K REGISTRACI).

15


Obrázek 1 SCHÉMA VYMEZENÍ VKP NAVRŽENÝCH K REGISTRACI (PŘEDBĚŽNĚ DOPORUČENÝCH ZPRACOVATELEM ÚPD)

V součinnosti s protierozními opatřeními (viz kapitola 0) jsou zachovány vegetační prvky volné krajiny, jako znaky krajinného rázu (liniová vegetace podél cest, meze aj.), vymezené jsou zejména v plochách NS se zemědělskou (z) a přírodní funkcí (p – přírodně hodnotnější plochy a VKP navržené k registraci). V případě, že velikost jejich plochy je mimo měřítko územního plánu (většinou malá šířka u liniových prvků), jsou součástí dalších ploch (typicky DS, DS1 a W, ale i dalších), v rámci kterých jsou jejich existence, obnova i nové založení přípustné (viz kapitola A.6). S ohledem na ochranu krajinného rázu řeší ÚP plynulý přechod sídla a krajiny (viz např. severní okraj Višňové a rozvojové plochy Z02, Z07, Z10). Jsou zachována místa významných výhledů a pohledů, rozvojem nejsou významně znehodnocena. S ohledem na ochranu krajinného rázu a charakter využití území upřesňuje územní plán podmínky pro umisťování staveb ve volné krajině pro účely uvedené v § 18 odst. (5) stavebního zákona (viz regulativy). Významné stromy a stromořadí jsou znakem krajinného rázu, je nutné je v rámci možností (s ohledem na zdravotní stav, statickou bezpečnost dřevin) při prováděných změnách v území respektovat a zachovat (umístění viz schéma v kapitole C.10.15.1).

A.5.3

Územní systém ekologické stability

V řešeném území se vyskytují následující prvky ÚSES:  RBC 850 Marhelovka;  RBK 281 Kotalík – Marhelovka;  RBK 282 Marhelovka - Pod klackama;  LBC Velká skála;  LBC Pod velkou skalou;  LBC 22-21-03/5 Vývratek;  LBC 22-21-03/6 Pod Kozími hřbety;  LBC Drásovská nádrž;  LBK 22-21-02/7 Drásovský potok;  LBK Niva Kocáby.



A.5.4

Prostupnost krajiny

Územní plán zachovává stávající cestní síť (respektování historických cest), prověřuje možnosti obnovy zaniklých historických cest a navrhuje linie doporučeného návrhu nezpevněných cest (viz schéma níže; cestní síť, návrh) v místech chybějícího propojení. Územní plán vymezuje „základ cestní sítě v krajině“, pro cesty vymezené v rámci něj platí (viz regulativy), že jsou prostupné pro bezmotorovou dopravu (pěší, cyklistika aj.). Jako „základ cestní sítě v krajině“ jsou označeny:  komunikace (I., II, III. tř., místní a účelové; v plochách DS a DS1), stezky a pěšiny pro bezmotorovou dopravu stávající cestní sítě (vymezené v plochách DS1 a v liniích);  nově navrhované cesty (linie doporučeného návrhu nezpevněných cest). Obrázek 2 SCHÉMA ZÁKLADU CESTNÍ SÍTĚ V KRAJINĚ

Územní plán rozlišuje plochy dopravní infrastruktury se zpevněným povrchem (DS) a s nezpevněným povrchem, kde je zpevnění ploch podmíněně přípustné (DS1).

17


Obrázek 3 SCHÉMA NEZPEVNĚNÝCH KOMUNIKACÍ (DS1) V KRAJINĚ A LINIÍ DOPORUČENÉHO NÁVRHU NEZPEVNĚNÝCH CEST (CESTNÍ SÍŤ, NÁVRH)

Obecně je ve všech plochách krajinných možné budovat nové plochy dopravní infrastruktury (viz obecná část regulativů). Územní plán zachovává podmínky pro existenci a obnovu doprovodné vegetace cest (stromořadí, aleje aj. liniová zeleň) v rámci ploch DS a DS1 a ostatních plochách krajinných, explicitně NZ a NS, případně dalších (NP, NL, W). Samostatně jsou plochy doprovodné vegetace cest vymezeny zejména v rámci ploch NS.

A.5.5

Protierozní opatření

Územní plán prověřil plochy erozně ohrožené a navrhuje protierozní opatření. Plochy výrazně ohrožené větrnou erozí se v území nevyskytují. Ochrana vůči nepříznivým účinkům zejména vodní eroze spočívá v: vymezení a návrhu ploch přírodních (NP) v nivách vodních toků a v rozoraných nivách na zemědělských pozemcích a v místech soustředěného odtoku, tedy podpora retence a ekologické stability krajiny (rozvojové plochy K01, K02, K03);  v návrhu ploch zemědělských s trvalými travními porosty (NZ2) na nivních půdách ve vrchních partiích rozoraných niv (K04 a K05);





  

vymezení stávajících ploch drobné krajinné zeleně (meze, údolnice, liniová vegetace cest aj.), respektování vymezených krajinných prvků a hranic půdních bloků ve veřejném registru půdy (LPIS), zejména v plochách smíšených nezastavěného území s funkcí zemědělskou (NSz), v některých místech také přírodní (NSz, p), v návrhu liniové krajinné zeleně (NSz) v rozvojové ploše K06; označení erozně citlivých pozemků (NZ1), kde je nutné uplatnění organizačních, agrotechnických, vegetačních nebo technických protierozních opatření, konkrétní řešení navrhne dokumentace podrobnějšího měřítka (např. studie protierozních opatření, komplexní nebo jednoduché pozemkové úpravy); vymezení ploch zemědělských v současnosti s trvalými travními porosty (NZ2), potenciálně erozně ohrožených (na svazích) nebo z hlediska vodního režimu krajiny citlivých (v nivách, údolnicích), nutné respektování jejich limitů ve způsobech využití; zachování ploch lesních (NL) na svazích, ve vrcholových partiích kopců a v místech výchozů hornin.

Obrázek 4 SCHÉMA ZEMĚDĚLSKÝCH PLOCH EROZNĚ OHROŽENÝCH (NZ1) A TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ (NZ2)

A.5.6

Ochrana před povodněmi

Ochranu před povodněmi v území zajišťují:  respektování vymezených záplavových území aktivní zóny a Q100 na Drásovském potoce, kde, až na výjimky, nejsou v územním plánu vymezeny rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití sídelního charakteru (bližší popis níže),  funkční nivy vodních toků spolu s přirozenými vodními toky a plochami, kde je umožněn přirozený vývoj, které jsou v návrhu územního plánu upevněny nebo navrženy zejména jako plochy přírodní (NP) a vodní (W),  zachování a rozvoj historických záplavových luk (plochy NP, NS, NZ2),  možnosti přípustného využití (viz kapitola A.6), jako je obnova a zakládání drobných vodních ploch přírodního charakteru, vodních toků a související charakteristické vegetace, zejména na plochách NP, NZ, NL a NS,  dobrá retence krajiny a funkční protierozní opatření (viz kapitola 0).

19


Ve všech plochách údolních niv v řešeném území a ve vymezeném záplavovém území nejsou vymezovány zastavitelné plochy, veřejná infrastruktura je do nich umisťována jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech (např. plocha pro ČOV). Jedinou výjimkou je plocha pro rozšíření střelnice (OS1) na jihozápadě území. Záplavové území Drásovského potoka bylo stanoveno Krajským úřadem Středočeského kraje dne 17.4.2009 na návrh správce povodí, tj. Povodí Vltavy, s.p. Je třeba iniciovat prověření vymezené šířky, neboť se jedná o tok v blízkosti prameniště a nehrozí vlití jiných toků - stávající vymezení je tedy zřejmě stanoveno na základě chybného výpočtu. V údolní nivě Kocáby na severním okraji sídla Višňová jsou vymezeny plochy soukromé zeleně (ZS).

A.5.7

Rekreace

V řešeném území nejsou vytvořeny pro hromadnou rekreaci podmínky. Infrastruktura pro cestovní ruch v obci částečně existuje (pohostinství). Chybí především ubytovací kapacity, které je možné vytvořit v plochách OM a přípustné jsou i v dalších plochách s rozdílným způsobem využití (BV, SV). Přímo pro hromadné sportovně/rekreační aktivity jsou vymezeny plochy OS – fotbalové hřiště ve Višňové, tenisové hřiště v lokalitě Buda. Pro komerční účely (včetně možnosti zřízení ubytovacích a pohostinských služeb) se navrhuje plocha P11 (OM). Pro rozšíření areálu tenisových kurtů se navrhuje plocha P15 (OS). Individuální rekreace (chataření a chalupaření) je rozšířena spíše okrajově. Samostatné plochy pro individuální rekreaci nejsou vymezeny ani nejsou navrženy. Samostatně jsou vymezeny plochy ZS1, ve kterých je přípustné využití výstavba 1 objektu pro netrvalé bydlení. Každodenní rekreace obyvatel obce je realizovatelná v plochách ZV, OS, popřípadě dalších plochách v sídle, dále v krajině, která je pro pěší a cyklisty dobře prostupná a poskytuje možnost obyvatelům obce trávit volný čas. Opatření přímo ke zlepšení podmínek pro každodenní rekreaci se nenavrhují. Vliv v tomto nese návrh ploch ZV – v rozvojových plochách P06 a Z10b, a další navržená opatření, například návrh rozšíření cestní sítě, některá opatření v krajině, nastavení podmínek ochrany ploch vhodných k rekreačním účelům, nebo jiné.

A.5.8

Staré ekologické zátěže

V řešeném území se nenachází evidované staré ekologické zátěže.

A.5.9

Dobývání nerostů

Těžba nerostů v řešeném území v současnosti neprobíhá ani není připravována. V území je vymezeno chráněné ložiskové území (Příbram, 52136001) a ve stejném rozsahu stanoven dobývací prostor Bytíz. ÚP v daném prostoru nenavrhuje žádné změny (vyjma koridoru pro realizaci silnice R4), které by znemožnily nebo ztížily případné dobývání ložiska.

A.6

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku celé řešené území a jsou vymezeny v hlavním a koordinačním výkresu. Jednotlivým plochám jsou přiřazeny způsoby jejich využití v členění  hlavní využití, které je pro danou plochu vhodné,  přípustné využití, které je také možné realizovat (např. doplňkově),  v případě potřeby je stanoveno podmíněně přípustné využití, které je možné realizovat za splnění daných podmínek,  nepřípustné využití, které není možné realizovat. Dále jsou pro vybrané plochy stanoveny podmínky prostorového uspořádání a další regulace. Dle časového horizontu jsou plochy rozlišeny na stav, návrh a rezerva (viz grafická část územního plánu)



Plochy s rozdílným způsobem využití jsou v řešeném území členěny dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. s použitím datového modelu MINIS do těchto druhů: plochy bydlení  BH – bydlení – v bytových domech  BV – bydlení – v rodinných domech – venkovské plochy smíšené obytné  SV – plochy smíšené obytné – venkovské plochy občanského vybavení  OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura  OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední  OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení  OH – občanské vybavení – hřbitovy plochy veřejných prostranství  PV – veřejná prostranství plochy dopravní infrastruktury  DS – dopravní infrastruktura – silniční plochy technické infrastruktury  TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě plochy výroby a skladování  VL - výroba a skladování - lehký průmysl  VZ - výroba a skladování - zemědělská výroba plochy vodní a vodohospodářské  W – plochy vodní a vodohospodářské plochy zemědělské  NZ – plochy zemědělské plochy přírodní  NP – plochy přírodní plochy lesní  NL – plochy lesní plochy smíšené nezastavěného území  NS – plochy smíšené nezastavěného území V souladu s § 3 odst. (4) vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území je využita možnost stanovit další druh plochy s rozdílným způsobem využití. Jedná se o plochy zeleně, které nejsou výše zmíněnou vyhláškou samostatně specifikovány.  

ZV – veřejná prostranství – veřejná zeleň ZS – zeleň – soukromá a vyhrazená

Pro některé plochy (s označením kódu plochy a pořadovým číslem, např. ZS1) jsou stanoveny doplňující regulativy. Znamená to, že pro tyto plochy platí regulativy dané plochy a navíc tyto doplňující regulativy (pokud není uvedeno jinak).

A.6.1

Použité pojmy

Zastavitelností ploch (koeficientem zastavění) vyjádřenou v procentech se rozumí maximální podíl plochy, kterou je možné zastavět, ku ploše pozemku. Nezahrnuje zpevněné plochy. Minimálním podílem zeleně (koeficientem zeleně) vyjádřeným v procentech se rozumí minimální podíl plochy, která bude plnit funkce zeleně na rostlém terénu, ku ploše pozemku. Hodnoty koeficientu zastavění a koeficientu zeleně by měly být splněny pro návrhové lokality (plochy změn, zastavitelné plochy) v rámci každého stavebního pozemku. Při přestavbách, dostavbách, rekonstrukcích apod. v zastavěném území lze na stavebním pozemku snížit stávající koeficient zeleně jen v případě, že má vyšší hodnotu, než jaká je uvedena pro obdobné funkční využití pozemku na zastavitelných plochách.

21


Maximální výška zástavby je dána maximálním počtem nadzemních podlaží, event. výškou nejvyššího bodu hlavní římsy objektu a je vztažena k nejvyššímu bodu stávajícího rostlého terénu bezprostředně souvisejícího pozemku, na kterém objekt stojí. Zeleň je obecný pojem pro blíže nespecifikovaný typ vegetačního prvku. Tvoří ji soubor prvků vegetace záměrně založených nebo spontánně vzniklých, obvykle na rostlém terénu, o které je zpravidla pečováno sadovnickokrajinářskými metodami. Jsou to všechny plochy porostlé vegetací v území sídel i ve volné krajině, které mají různé využití. Patří k nim i prvky liniového a bodového charakteru, solitérní dřeviny, skupiny dřevin, aleje, břehové porosty apod. Doprovodnou zelení se rozumí liniová vysoká zeleň (případně alej) případně keřové porosty podél stávajících i nově navrhovaných pozemních komunikací a cest, vodotečí apod., která má estetickou, krajinotvornou (a) nebo protierozní funkci. Drobným podnikáním se pro účely územního plánu rozumí aktivity slučitelné s „čistým bydlením“, provozované v rodinných domech, jako např. kadeřnictví, poradenské a jiné administrativní služby, doplňkový prodej typu večerek, apod. Zahradní chatou se rozumí jednoduchá jednopodlažní případně podsklepená stavba o zastavěné ploše do 25 m2 sloužící k zahrádkářské činnosti. Veřejná prostranství zahrnují podle zákona o obcích náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejnou zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Negativními vlivy se rozumí negativní vlivy na kvalitu životního prostředí a veřejné zdraví. Jedná se např. o účinky, které zhoršují zejména hlukové poměry, kvalitu a čistotu ovzduší, pachovou zátěž v území, mikroklima, čistotu povrchových nebo podzemních vod, případně znečišťují půdu, zhoršují půdní poměry, mají nepříznivé dopady na horninové prostředí anebo na životní podmínky pro biotu. Regulativy se rozumí stanovení plošného a prostorového uspořádání a využití území. Drobná vodní plocha přírodního charakteru má plochu do velikosti 2000 m2, slouží k přirozenému zadržování vody (retence, eroze), podpoře ekologické stability a druhové rozmanitosti; charakteristické je zasazení nádrže do terénu, organické tvarování zátopy (využití přirozených, nepravidelných tvarů), nerovné dno bez pravidelného vyspádování, pozvolné břehy (široké mělčiny) a přirozená vegetace břehů. Extenzivní formy hospodaření jsou opakem intenzivních; jsou v souladu se zlepšováním životního prostředí; jedná se zejména o trvalé kultury (louky, pastviny, sad), na jejichž obhospodařování je vynakládáno minimum energie, vstupů (bez používání chemických látek, s nízkou četností péče); extenzivní sady jsou významným krajinotvorným prvkem, sady určitých ovocných druhů a způsobů pěstování (hrušně, jabloně; vysokokmeny, polokmeny aj.) mají minimálně stejnou délku své existence jako některé typy hospodářského lesa (doba obmýtí 80‑100 let). Lesní hospodářský způsob výběrný, výsledkem jeho uplatňování je výběrný les, který se nejvíce svou strukturou a druhovým složením dokáže přiblížit přirozeným lesům, ale přitom zůstává stále lesem hospodářským, který poskytuje dřevní hmotu; lze rozlišit formu výběrnou skupinovitě (vybírají se skupinky) a jednotlivě (vybírají se jednotlivé stromy). Forma podrostní maloplošná je typ lesního hospodářského způsobu pasečného, kdy lesní porost je prosvětlován (je snižováno jeho zakmenění) s cílem dosáhnout spontánní přirozené obnovy pod ponechanými stromy; při této formě nevzniká holá plocha (paseka) a většinou není nutná výsadba sazenic. Hydromorfní půdy je skupina půd (HPJ 64-76), na jejichž vývoji se výrazným způsobem podílela voda (dočasné nebo trvalé povrchové zamokření, zvýšená hladina podzemní vody); půdy často v nivách vodních toků a většinou nevhodné pro intenzivní zemědělské hospodaření (vhodné max. trvalé travní porosty); ochrana těchto půd je důležitá pro zajištění retence krajiny, jejich rozsah pak mnohde znakem ohroženosti ploch povodněmi; podobný význam v ochraně krajiny mají také periodicky zamokřované půdy (HPJ 44, 47-54 a HPJ 58). Údolnice je křivka spojující místa největšího vyhloubení příčného řezu údolím, určuje směr s nejmenším spádem, sklon údolnice určuje sklon údolí; opakem je hřbetnice.



Krajinné prvky jsou přírodní nebo uměle vytvořené útvary (meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny), nejčastěji ve volné (mimo intravilán a souvislé lesní porosty), zemědělské krajině; charakterem (typ vegetace, specifický ráz a velikost) se liší od převažujících zemědělských ploch s polními kulturami; dotváří krajinný rámec, plní mimoprodukční funkce hospodaření v krajině a prostorově ovlivňují zemědělskou činnost; jsou předmětem společenského, právem chráněného zájmu, k jejich zachování v původním stavu, bez nežádoucích vlivů ze zemědělského a lesního hospodaření. Mimoprodukční funkce krajinných prvků je funkce protierozní, pro zvýšení retence vody v krajině, protipovodňová, pro udržení/zvýšení ekologické stability území, krajinotvorná, kulturní, estetická a rekreační aj. Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat vnější změny a rušivé vlivy a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Eroze je přirozený proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu, její příčinou je mechanické působení pohybujících se okolních látek, především větru, vody, ledu, sněhu aj.; na mnoha místech je zvyšována činností člověka, což následně může vést k poškozením a ztrátám funkčnosti; vodní eroze zemědělské půdy má za následek její odnos, snižování úrodnosti i vododržnosti, riziko vyplavení sídel apod. Pohledově exponovaná místa jsou místa z daleka dobře viditelná, obyčejně na horizontech a ve vrcholových partiích kopců. Půdní blok je souvislá plocha zemědělsky obhospodařované půdy zřetelně v terénu oddělené zejména lesním porostem, zpevněnou cestou, vodním tokem nebo zemědělsky neobdělanou půdou, zpravidla je obhospodařován jedním uživatelem a je pěstována jedna kultura.

A.6.2

Podmínky plošného a prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití

Na plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou dotčeny některým z dále uvedených pravidel, se toto pravidlo vztahuje.  Pro prvky ÚSES, které jsou vymezeny na pozemcích evidovaných v katastru nemovitostí v kategorii les, platí, že lze upřesnit jejich vymezení při zpracování lesního hospodářského plánu (LHP) nebo lesní osnovy (LO), za dodržení přírodovědných kritérií pro vymezování ÚSES. Upřesněné vymezení ÚSES se ze schváleného LHP nebo LO promítne do nejbližší změny územního plánu.  Pro prvky ÚSES, které jsou vymezeny na zemědělské půdě, platí, že lze upřesnit jejich vymezení při zpracování komplexních pozemkových úprav (KPÚ) či jednoduchých pozemkových úprav, za dodržení přírodovědných kritérií pro vymezování ÚSES. Upřesněné vymezení ÚSES se ze schválených pozemkových úprav promítne do nejbližší změny územního plánu.  Nelze umisťovat stavby, nelze zpevňovat plochy, s výjimkou realizace technické infrastruktury, kterou pro nepřiměřené náklady nelze realizovat jinde.  Ojediněle lze provádět terénní úpravy za splnění podmínky, že nedojde k narušení funkcí prvku ÚSES (např. velké převýšení – změna charakteru stanovištních podmínek a přerušení biokoridoru); posouzení míry narušení bude provedeno specialistou (biolog, fytocenolog, entomolog aj.) a/nebo autorizovaným projektantem ÚSES v oborové dokumentaci.  Ojediněle lze umístit oplocení (přednostně pouze dočasné) za podmínky, že nebudou oploceny celé úseky koridorů nebo větší části biocenter a za splnění podmínek pro oplocení definovaných (v odst. § 18 odst. 5). Dočasně lze oplotit celé plochy nově založených prvků ÚSES.  Lze umístit cestu pro bezmotorovou dopravu (pěší, cyklistika, jezdectví), za splnění podmínky, že nedojde k narušení funkcí prvku ÚSES (např. degradace porostů, eroze aj.), posouzení míry předpokládaného nebo akutního narušení bude provedeno specialistou (na provoz jezdeckých stezek, biolog, fytocenolog aj.) a/nebo autorizovaným projektantem ÚSES v oborové dokumentaci. Ve všech plochách platí nutnost zajistit na pozemku vsak vodních srážek, případně jejich dostatečnou retenci pro dobu potřebnou k jejich vsaku. Z § 18 odst. 5 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) se výslovně vylučuje umístění staveb pro lesnictví ve vzdálenosti větší než 100 m od lesa a staveb pro zemědělství ve vzdálenosti větší než 100 m od zastavěného území.

23


Ve všech plochách s rozdílným způsobem využití lze připustit realizaci staveb a zařízení technického vybavení, která jsou nezbytná pro využití těchto ploch, a další technicky a ekonomicky odůvodněnou technickou a dopravní infrastrukturu – cesty a silnice místní a účelové. Pokud není navrženo jiné řešení, v ochranných a bezpečnostních pásmech technické infrastruktury je vyloučeno umisťování staveb, a to i přes možný překryv s vymezením rozvojových ploch.

Pro stavby, zařízení a jiná opatření § 18 odst. 5 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) se stanovují následující podmínky:    



Výslovně se vylučuje umístění staveb pro lesnictví jinde než v lese a do vzdálenosti 100 m od okraje lesa; podmínka se netýká oplocení. Stavby pro rekreaci: Výslovně se vylučuje umístění staveb pro rekreaci typu ekologická a informační centra a hygienická zařízení jinde než v sídelních plochách s rozdílným způsobem využití. Stavby pro rekreaci typu informační tabule nejsou omezeny. Stavby pro rekreaci typu pěší a cyklistické turistické cesty a stezky jsou přípustné pouze za dodržení podmínky umožnění vsakování srážkových vod v místě (propustnost). Stavby pro zemědělství mohou být pouze nepodsklepené stavby s dřevěnou konstrukcí do 50 m2 (typu přístřešky pro zvířata, kůlny apod.) do 1 NP a max. výšky 5 m, bez pobytových a obytných místností, pokud není v regulativech plochy uvedeno jinak. Stavby jsou dostupné (komunikace místní a účelové, cesty a stezky) a jsou umístěny buď v těsné blízkosti sídla, nebo na okraji půdních bloků, vždy v místech, které nejsou pohledově exponovaná; žádoucí je tyto stavby umisťovat v blízkosti ploch vegetace v krajině (les, remíz, mez, doprovodná vegetace cest aj.). V plochách krajinných (NL, NZ, NP, NS, W) je možné umístění staveb dopravní infrastruktury s nezpevněným povrchem bez omezení, zpevněné povrchy jsou přípustné pouze za dodržení podmínky umožnění vsakování vod v místě (propustnost). U ploch smíšených nezastavěných (NS) je umístění dopravní infrastruktury podmíněno ještě dále (viz regulativy plochy).

Pro oplocení staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 stavebního zákona se stanovují následující podmínky:  

Oplocení je výslovně vyloučeno kromě ploch, pro jejichž způsob využití je nezbytné (např. specifické způsoby hospodaření na zemědělské půdě jako některé typy ovocnářství, zelinářství; lesní, ovocné, okrasné a jiné školky; výběhy pro chovnou zvěř; výzkumné plochy; objekty historické zeleně aj.). Cesty vyznačené jako „základ cestní sítě v krajině“ nebudou oploceny nebo budou oploceny způsobem, který zachová jejich bezmotorovou prostupnost.

Pro linie doporučeného návrhu nezpevněných cest platí:    

Bude zajištěn veřejný pěší průchod a cyklistický průjezd kdekoliv v rozmezí vzdálenosti 50 m od grafické značky. Průchod bude přednostně bezbariérový, je-li to s ohledem na charakter místa možné a vhodné. Mimo zastavitelné plochy a v krajině se tyto cesty zřizují výhradně jako propustná pro vsakování vod. Podél těchto linií je možná a vhodná výsadba zeleně (zejména stromořadí).

Ve všech plochách platí nutnost zajistit na pozemku vsak vodních srážek, případně jejich dostatečnou retenci pro dobu potřebnou k jejich vsaku. Ve všech plochách s rozdílným způsobem využití lze připustit realizaci staveb a zařízení technického vybavení, která jsou nezbytná pro využití těchto ploch, a další technicky a ekonomicky odůvodněnou technickou infrastrukturu. V plochách sídelních lze připustit realizaci dopravní infrastruktury – cesty a silnice místní a účelové. Pokud není navrženo jiné řešení, v ochranných a bezpečnostních pásmech technické infrastruktury je vyloučeno umisťování staveb, a to i přes možný překryv s vymezením rozvojových ploch.



BH – bydlení – v bytových domech a) b)

c)

hlavní využití - bydlení ve stávajících bytových domech přípustné využití - nerušící technická, dopravní a občanská vybavenost související s obsluhou a kvalitou bydlení v ploše BH - sportovní a relaxační zařízení pro obyvatele bytových domů v dané ploše - pozemní komunikace, parkovací stání - veřejná prostranství - veřejná zeleň, dětská hřiště - izolační zeleň nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - maximální výšková hladina je 3 nadzemní podlaží a podkroví - výšku stávajících objektů nelze navyšovat - zastavitelnost ploch max. 25 % - podíl zpevněných ploch max. 35 % - minimální podíl zeleně 40 %

BV – bydlení – v rodinných domech – venkovské a) b)

c)

d)

hlavní využití - bydlení v rodinných domech a venkovských usedlostech přípustné využití - související plochy soukromé zeleně - pozemní komunikace, parkovací stání - související technická infrastruktura - veřejná prostranství - veřejná zeleň, dětská hřiště - izolační zeleň podmínečně přípustné využití - nerezidenční využití (nesouvisející s funkcí bydlení), pokud jeho rozsah nepřekročí 1/4 podlahové plochy obytných objektů a 1/4 plochy parcel, a pokud bude vyloučen negativní vliv na okolní zástavbu (hlukem, zápachem, světlem, nadměrnou dopravou atd.): o drobná a řemeslná výroba, služby, obchod, skladování o ubytování, pokud je zajištěno parkování v ploše o další obdobné aktivity nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním přípustným nebo podmínečně přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - maximální výšková hladina zástavby je jedno nadzemní podlaží a podkroví nebo ustupující podlaží, maximální výška hřebene 8 m - minimální velikost parcely pro jeden rodinný dům je 800 m2 - zastavitelnost ploch max. 25 % - podíl zpevněných ploch max. 25 % - minimální podíl zeleně 50 %

SV – plochy smíšené obytné – venkovské a)

25

hlavní využití - bydlení se smíšenou funkcí pro podnikatelské aktivity (zemědělství, řemesla, apod.) a veřejnou vybavenost v libovolném poměru k bydlení, pokud bude vyloučen negativní vliv na funkci bydlení a okolní zástavbu (hlukem, zápachem, světlem, nadměrnou dopravou atd.)


b)

c)

přípustné využití - hospodářská činnost včetně chovu hospodářského zvířectva (v úměrném rozsahu, pokud není v hygienickém rozporu s bydlením) - související plochy soukromé zeleně - pozemní komunikace, parkovací stání - související technická infrastruktura - veřejná prostranství - veřejná zeleň, dětská hřiště - izolační zeleň nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním přípustným nebo podmínečně přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - zastavitelnost ploch max. 25 % - podíl zpevněných ploch max. 25 % - minimální podíl zeleně 50 % - maximální výšková hladina zástavby je jedno nadzemní podlaží a podkroví nebo ustupující podlaží, maximální výška hřebene 9 m - minimální velikost parcely je 1200 m2

OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura a) b)

c)

d)

hlavní využití - občanské vybavení vzdělávací, církevní, kulturní, zdravotnické, sociální, pro spolkovou a zájmovou činnost a veřejně - správní, pro bezpečnost obyvatel (policie, hasičský záchranný sbor) přípustné využití - pozemní komunikace, parkovací stání - veřejná prostranství - plochy zeleně, dětská hřiště nebo jiné drobné sportovní plochy - související dopravní a technická infrastruktura - bydlení jako doplňková funkce (např. byt správce) podmínečně přípustné využití - komerční občanská vybavenost, pokud její rozsah nepřekročí 1/3 podlahové plochy objektů v ploše a pokud bude vyloučen negativní vliv na okolní zástavbu (hlukem, zápachem, světlem, nadměrnou dopravou atd.): o služby, obchod, stravování o ubytování, pokud je zajištěno parkování v ploše o další obdobné aktivity nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním přípustným nebo podmínečně přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - zastavitelnost ploch max. 30 % - podíl zpevněných ploch max. 30 % - minimální podíl zeleně 40 % - maximální výšková hladina zástavby jsou dvě nadzemní podlaží a podkroví nebo ustupující podlaží, maximální výška hřebene je 9 m

OM – občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední a) b)

hlavní využití - občanské vybavení komerční – obchod, služby, ubytování a obdobné aktivity, drobná a řemeslná výroba bez negativních vlivů na okolní zástavbu přípustné využití - pozemní komunikace, parkovací stání - veřejná prostranství - související dopravní a technická infrastruktura - bydlení jako doplňková funkce (např. byt správce)



c)

nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním přípustným nebo podmínečně přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - zastavitelnost ploch max. 40 % - podíl zpevněných ploch max. 35 % - minimální podíl zeleně 25 % - maximální výšková hladina zástavby jsou dvě nadzemní podlaží a podkroví nebo ustupující podlaží, maximální výška hřebene je 9 m

OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení a) b)

c)

hlavní využití - zařízení a stavby sloužící k tělovýchově a sportu přípustné využití - služby doplňkového charakteru (veřejné stravování, obchod, ubytování) - veřejně přístupná zeleň, veřejná prostranství - pozemní komunikace, parkovací stání - administrativní, provozní a hygienická zařízení související s hlavním využitím - související technická infrastruktura nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - zastavitelnost ploch max. 20 % - podíl zpevněných ploch max. 60 % - minimální podíl zeleně 20 % - maximální výšková hladina zástavby jsou dvě nadzemní podlaží nebo jedno nadzemní podlaží a podkroví nebo ustupující podlaží, maximální výška hřebene je 7 m OS1 – hlavní využití je stanoveno jako „zařízení a stavby sloužící k provozu střelnice“. Ostatní využití a regulace je shodná jako v plochách OS OS2 - využití stejné jako v případě ploch OS, plochy mají podmínku, že jsou propustné, a tedy nejsou zmenšeny jejich zasakovací schopnosti, a respektují limity VKP ze zákona (vodní tok, údolní niva) a lokálního biokoridoru

OH – občanské vybavení – hřbitovy a) b)

c)

hlavní využití - hřbitovy, pohřební síně, veřejně přístupná zeleň přípustné využití - drobné stavby zahradní architektury, zahradní prvky - pěší cesty - související technická a občanská vybavenost nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním přípustným

PV – veřejná prostranství a)

b)

c)

27

hlavní využití - veřejně přístupné plochy vyššího (obecného) významu sloužící k relaxaci a oddechu, např.: o náves, o ulice a jiné komunikace v sídle včetně chodníků a dalších součástí komunikací, o plochy s drobnou architekturou (fontány, sochy, kapličky, pomníky, lavičky, apod.) přípustné využití - veřejná zeleň, - dětská hřiště nebo jiné drobné plochy pro sport - parkovací stání nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím


DS – dopravní infrastruktura – silniční a) b)

c)

hlavní využití - plochy pozemních komunikací všech kategorií včetně chodníků, veřejných parkovišť a parkovacích stání, zastávek autobusů přípustné využití - veřejná prostranství - doprovodná zeleň komunikací (stromořadí, alej, trvalé travní porosty aj.) - veřejná a ochranná zeleň - stavby pro dopravní a technickou vybavenost nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

DS1 - nezpevněné místní a účelové komunikace a cesty pro bezmotorovou dopravu ve volné krajině; využití stejné jako v případě ploch DS, zpevněné povrchy jsou přípustné pouze za dodržení podmínky umožnění vsakování vod v místě (propustnost).

TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě a) b)

c)

hlavní využití - plochy zařízení na energetických sítích, telekomunikačních sítích, vodovodech a kanalizacích a další technické infrastruktury přípustné využití - izolační zeleň při dodržení souvisejících norem a předpisů (ochranná pásma apod.) - pozemní komunikace, parkovací stání - manipulační plochy pro přechodné skladování biologických odpadů (určených pro odvoz do kompostárny mimo území obce) bez negativních vlivů na životní prostředí a obytnou zástavbu nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba a) b)

c)

hlavní využití - plochy výrobních areálů zemědělské a lesní výroby s odpovídající technickou a dopravní vybaveností přípustné využití - manipulační plochy - plochy určené pro stavby a činnosti související se zemědělskou prvovýrobou (např. dílny, přístřešky pro mechanizaci, odstavné plochy apod.) - izolační a doplňková zeleň - pozemní komunikace, parkovací stání nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - zastavitelnost ploch max. 40 % - minimální podíl zeleně 30 % - maximální výšková hladina zástavby – maximální výška hřebene 10 m - nadměrné negativní vlivy (zápachem, hlukem, prašností apod.) z provozovaných aktivit nesmí přesahovat hranice ploch - provozované činnosti, uskladněné materiály či zaparkovaná technika nesmí negativně ovlivnit povrchové nebo podzemní vody

VL – výroba skladování – lehký průmysl a)

hlavní využití - plochy výrobních areálů lehkého průmyslu a skladování s odpovídající technickou a dopravní vybaveností



b)

c)

přípustné využití - manipulační plochy - izolační a doplňková zeleň - pozemní komunikace, parkovací stání - administrativní a správní objekty související s hlavním využitím - byt správce areálu nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - minimální podíl zeleně 30% - zastavitelnost ploch max. 30% - maximální výšková hladina zástavby – maximální výška hřebene 10 m - nadměrné negativní vlivy (zápachem, hlukem, prašností apod.) z provozovaných aktivit nesmí přesahovat hranice ploch - provozované činnosti, uskladněné materiály či zaparkovaná technika nesmí negativně ovlivnit povrchové nebo podzemní vody

ZV – veřejná prostranství – veřejná zeleň a)

b)

c)

d)

hlavní využití - plochy s převažujícím zastoupením zeleně oproti zpevněným plochám na veřejných prostranstvích, jako jsou parky a parkově upravené plochy, doprovodná zeleň a zeleň plnící estetickou, kompoziční, rekreační, zdravotní a ekostabilizační funkci v sídlech přípustné využití - drobné prvky sídelního parteru (lavičky, sochy, kašny, altány) - komunikace pěší, účelové - vodní plochy podmíněně přípustné využití - dětská hřiště a jiné drobné plochy pro sport - stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a doplňují jej o ve všech případech za předpokladu, že nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití - dopravní infrastruktura, pokud její rozsah nepřekročí ¼ plochy nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

ZS – zeleň – soukromá a vyhrazená a) b)

c)

hlavní využití - nezastavitelné plochy soukromé zeleně (zejména zahrad a sadů), sloužící převážně soukromým uživatelům přípustné využití - drobné zahradní stavby (skleníky, bazény, pergoly apod.) - pěší komunikace - související zařízení dopravní a technické infrastruktury (parkovací stání nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

Prostorové uspořádání, další regulace: - podíl zpevněných ploch max. 20 % - minimální podíl zeleně 80 % ZS1 - využití stejné jako v případě ploch ZS s možností umístění 1 zahradní stavby o max. půdorysu 70 m2 a maximální výšce hřebene 6 m (1 nadzemní podlaží a podkroví); v ploše se vylučuje zpevnění ploch nepropustnými povrchy (mimo zastavěnou plochu); minimální podíl zeleně 90 %

29


NZ – plochy zemědělské a) b)

c)

hlavní využití - půda se zemědělským využitím přípustné využití - opatření pro zvýšení zadržování vody v krajině, protipovodňová, protierozní a ekostabilizační opatření (krajinné prvky; např. meze, zatravněné údolnice, remízy aj. drobná krajinná zeleň) - revitalizace vodních ploch a toků - zakládání nových drobných vodní ploch přírodního charakteru na půdách nižších tříd ochrany (III. V. třída), zejména na hydromorfních půdách a/nebo v údolnicích - doprovodná zeleň komunikací, stromořadí - okrasné, produkční, ovocné a jiné školky - drobná krajinná architektura a mobiliář nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

NZ1 - půda se zemědělským využitím, kde hrozí překročení limitu pro maximální přípustnou ztrátu půdy (pro mělkou půdu 1 t.ha-1.rok-1, pro středně hlubokou 4 t.ha-1.rok-1, pro hlubokou půdu limit 10 t.ha-1.rok-1) a plochy z hlediska vodního režimu krajiny citlivé; kde je nutné uplatnění protierozních opatření, možnou kombinací organizačních, agrotechnických, vegetačních a technických protierozních opatření (např. změna osevních postupů, změna kultur, zasakovací pásy a průlehy) a opatření pro zlepšení retence ploch NZ2 – trvalé travní porosty (louky a pastviny, případně zatravněné extenzivní sady), které zajišťují ochranu před negativními účinky eroze a zvyšují schopnost krajiny zadržet vodu; je nutné zachování stávajícího způsobu využití, případně je možná alternativa přípustného využití pozemků způsobem (kombinací protierozních opatření), který má podobný vliv na pozemek jako plošné zatravnění (např. terasy, protierozní meze) a je v souladu s charakterem krajiny.

NP – plochy přírodní a) b)

c)

d)

hlavní využití - plochy zvýšených přírodních a krajinných hodnot (dřevinná, přírodě blízká vegetace, nivy vodních toků a periodických vodních toků; samotný vodní tok a jeho břehy, přilehlé svahy údolí) přípustné využití - vodní plochy přírodního charakteru a vodní toky, mokřady, nebo periodicky vlhká místa a prameniště plochy extenzivních trvalých travních porostů, případně extenzivních sadů - opatření pro zlepšení zadržování vody v krajině, protipovodňová, protierozní a ekostabilizační opatření - drobná krajinná architektura, lávky a mobiliář podmíněně přípustné využití - specifické hospodaření na lesních pozemcích (např. výběrný způsob nebo maloplošná forma podrostního hospodaření), za podmínky, že nedojde k narušení plnění funkcí přírodních ploch (např. plošné kácení dřevin, terénní úpravy a jiné nevhodné činnosti z hlediska obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny) nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

NP1 – specifické plochy, využití stejné jako v případě ploch NP, navíc je přípustný provoz střelnice /* za předpokladu respektování limitů VKP ze zákona (vodní tok, údolní niva), limitů ochrany VKP registrovaného, ochrany stanovišť ohrožených druhů a zachování funkčnosti vymezeného regionálního ÚSES. Pozn.: /* - včetně několika palpostů, tj. jednoduchých zastřešených stání pro střelce; jejich umístění bude upřesněno následně, podmíněně - pouze v souladu s požadavky dotčeného orgánu (OŽP MěÚ Příbram)

NL – plochy lesní a)

hlavní využití - plochy určené k plnění funkcí lesa



b)

c)

přípustné využití - opatření pro zvýšení zadržování vody v krajině, protipovodňová, protierozní a ekostabilizační opatření. - malé vodní toky a plochy a jejich revitalizace, zakládání nových drobných vodních ploch přírodního charakteru - lesní školky a obory - drobná krajinná architektura a mobiliář nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

NS – plochy smíšené nezastavěného území a) b)

c)

d)

hlavní využití - krajinné prvky a rozptýlená zeleň s ekologicky - stabilizační funkci ve vztahu k okolním plochám, další účelově méně vyhraněné plochy krajinné zeleně přípustné využití - z – zemědělská funkce  krajinná zeleň na zemědělských pozemcích nebo v jejich blízkosti plnící mimoprodukční funkce hospodaření v krajině (např. remízy, meze, travnaté údolnice, skupiny dřevin, lada, doprovodná zeleň komunikací a cest, stromořadí aj.)  přípustné jsou extenzivní formy hospodaření  p – přírodní funkce  přírodně hodnotná území, plochy pro udržení a zvýšení ekologické stability krajiny a/nebo plochy navrhované k registraci jako VKP podmíněně přípustné využití - dopravní infrastruktura, stezky pro pěší a cyklisty a jejich vybavenost - mobiliář a drobná krajinná architektura - drobné vodní plochy přírodního charakteru a vodní toky - specifické hospodaření na lesních pozemcích (např. výběrný způsob nebo maloplošná forma podrostního hospodaření) - pro výše uvedené podmíněné využití platí podmínka, že nedojde k narušení či omezení protierozních, ekostabilizačních a krajinotvorných funkcí (např. plošné kácení dřevin, terénní úpravy) nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

W – plochy vodní a vodohospodářské a) b)

c)

A.7

hlavní využití - vodní plochy, koryta vodních toků a jiné související plochy určené pro převažující vodohospodářské a zároveň ekologické či rekreační funkce využití přípustné využití - vodní plochy, koryta a doprovodné plochy v místech, kde není možný nebo žádoucí jejich přirozený vývoj (např. zatrubnění toků, zpevněné břehy) - doprovodná zeleň vodních ploch a toků - cestní síť, mostky, lávky, mobiliář a drobná krajinná architektura - vodohospodářské stavby (jezy, hráze, objekty protipovodňové ochrany, opevnění břehů apod.), revitalizace vodních toků a ploch nepřípustné využití - jakékoli jiné využití nesouvisející s hlavním či přípustným využitím

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

Územní plán navrhuje tuto plochu pro možnost vyvlastnění:

31


Tabulka 5 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ ZÁMĚRY – PRÁVO K VYVLASTNĚNÍ Označení plochy

Druh VPZ

Popis

Právo k vyvlastnění ve prospěch

VD01

Dopravní infrastruktura - silniční

Koridor rychlostní silnice R4 (viz ZÚR Středočeského kraje, VPS D007)

Česká republika

Pozn.: Výše uvedená veřejně prospěšná stavba je v ÚP vymezena z důvodu souladu s nadřazenou ÚPD kraje (povinnost vyplývající ze stavebního zákona). Vzhledem k tomu, že stavba silnice R4 je již ve fázi realizace, je její vymezení v ÚP Višňové možné považovat jen za formální.

A.8

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona

Územní plán nenavrhuje plochy pro možnost uplatnění předkupního práva.

A.9

Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona

Kompenzační opatření nejsou navrhována, nebylo požadováno zpracování posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

A.10 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Územní plán vymezuje následující plochy územních rezerv: Tabulka 6 NAVRŽENÉ PLOCHY ÚZEMNÍCH REZERV Označení Současné využití plochy R01 NZ – plochy zemědělské

BV – bydlení – v rodinných domech – venkovské

Rozloha (ha) 1,19

Budoucí využití

R02

NZ – plochy zemědělské


0,49

R03



0,52

R04



0,65

A.11 Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, nebyly v územním plánu vymezeny.



A.12 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Plochy, ve kterých je rozhodování o změnách podmíněno zpracováním územní studie, nebyly v územním plánu vymezeny.

A.13 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání Plochy, ve kterých je rozhodování o změnách podmíněno zpracováním regulačního plánu, nebyly v územním plánu vymezeny.

A.14 Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Etapizace využití rozvojových ploch je navržena následujícím způsobem. 

Plochu Z07b (Etapa A2) je možné začít využívat až po využití (tím se rozumí vydání veřejnoprávního titulu na výstavbu rodinných domů) alespoň 80 % rozlohy plochy Z07a (Etapa A1).



Plochu Z10b (Etapa B2) je možné začít využívat až po využití (tím se rozumí vydání veřejnoprávního titulu na výstavbu rodinných domů) alespoň 80 % rozlohy plochy Z10a (Etapa B1). Plochu Z10c (Etapa B3) je možné začít využívat až po využití (tím se rozumí vydání veřejnoprávního titulu na výstavbu rodinných domů) alespoň 80 % rozlohy plochy Z10b (Etapa B2).



A.15 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Plochy, ve kterých může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace staveb jen autorizovaný architekt, nebyly v územním plánu vymezeny.

A.16 Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část územního plánu má 33 stran formátu A4, grafická část obsahuje 2 výkresy formátu B1+, 1 výkres formátu A1 a 1 výkres formátu A3.

33


B Grafická část územního plánu Grafická část územního plánu obsahuje následující výkresy: 01 – Výkres základního členění území, 02A – Hlavní výkres, 02B – Hlavní výkres, 03 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací



C Textová část odůvodnění C.1

Postup při pořízení územního plánu

Bude doplněno v další fázi pořizování územního plánu.

C.2

Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

C.2.1

Soulad s politikou územního rozvoje

Dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 (schválené usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. 7. 2009 ve znění Aktualizace č. 1 schválené 15. 4. 2015) řešené území (katastrální území Višňová) neleží v rozvojové oblasti ani ose republikového významu, a dále ani v koridoru dopravní a technické infrastruktury vymezeném v PÚR. Pro ÚP jsou proto závazné republikové priority uvedené v kapitole 2.2 PÚR: (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.



Veškeré hodnoty v území byly v návrhu ÚP definovány a nebyly koncepcí negativně dotčeny – principem územního plánování obecně je ochrana hodnot v území (odst. (4) §18 zákona 183/2006 Sb.) a koncepce tento princip (cíl) naplňuje. Jednotlivé hodnoty jsou v ÚP lokalizovány a popsány a v případě nutnosti jsou navržena opatření na jejich ochranu a podporu.



ÚP nenavrhuje plochy s nevhodným funkčním a prostorovým využitím. Snahou je v rámci možností ÚP zachovat stávající ráz sídla a krajiny, zkvalitnit vazby zastavěného území na nezastavěné a rozvinout pozitivní znaky krajinného rázu v řešeném území.

(14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. 

V území je kvalita půd (dle BPEJ a tříd ochrany) spíše nízká. ÚP se návrhem zastavitelných ploch cíleně vyhnul půdám II. třídy ochrany, tj. nejkvalitnějším půdám v území. Také rozvojové plochy krajinné jsou vymezovány na nižších třídách ochrany. Ekologické funkce krajiny jsou podpořeny vhodnými změnami v krajině a nastavenou regulací v plochách s rozdílným způsobem využití.

(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. 

V řešeném území není segregace obyvatel patrná.

(16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

35




Koncepce rozvoje zohledňuje všechny tři pilíře udržitelného rozvoje a komplexně řeší celé území obce Višňová. Součástí koncepce rozvoje obsažené v ÚP je návrh: o o o



ploch pro bydlení a ploch s bydlením souvisejících (občanská vybavenost, veřejná prostranství, plochy sídelní zeleně atd.); ploch pro ekonomické činnosti; ploch změn v krajině určených k posílení krajinného rázu, ekologické stability a dalších přírodních hodnot.

Územní plán byl průběžně konzultován se zástupci obce, byly zohledněny požadavky vlastníků pozemků a výsledky zpracování průběžně prezentovány. Je proto důvodné vyjádřit přesvědčení, že návrh ÚP vznikl s přispěním obyvatel obce a s ohledem na ně i na uživatele území.

(16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. 

Řešené území lze vzhledem ke svému významu a velikosti obtížně posuzovat z pohledu integrovaného rozvoje. Navržený rozvoj je komplexní a zohledňuje všechny tři pilíře udržitelného rozvoje. Z regionálního pohledu je rozvoj v řešeném území nevýznamný.

(17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.



Řešené území neleží v hospodářsky znevýhodněném regionu. Přesto jsou vytvořeny vhodné podmínky pro vstup investic a realizace ekonomických aktivit.

(18)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.



Priorita souvisí především s vyššími centry osídlení.

(19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.



V obci nejsou vymezeny plochy brownfields.



Přestavby v rámci zastavěného území obce byly vymezeny k zastavění v první řadě. Až poté bylo přistoupeno k záboru volné zemědělské půdy. Zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území a logicky doplňují sídelní strukturu.



Stávající sídelní zeleň je zachována a jsou navrženy další plochy pro tento způsob využití.



Lesní pozemky nejsou návrhem ÚP dotčeny. Zábor zemědělské půdy je odůvodněn v příslušných kapitolách.

(20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti



venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. 

Rozvojové záměry (zastavitelné plochy, plochy přestavby, popřípadě jiné záměry) jsou navrženy v přiměřeném rozsahu a podobě, a nebudou představovat významný zásah do charakteru sídel nebo krajinného rázu.



Nebylo shledáno, že by koncepce negativně ovlivnila životní prostředí, biologickou diverzitu nebo ekologickou stabilitu území.

(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. 

Nejsou navrženy stavby ani opatření s vlivem na prostupnost krajiny pro živočichy. Migrační propustnost pro volně žijící živočichy je zajištěna omezením staveb §18 odst. 5 Stavebního zákona, popsáno v kap. A.6.2 (např. omezením možností oplocení). Podmínkou pro zajištění migrační prostupnosti je zachování historického stavu krajiny, případně, v souběhu s dalšími krajinnými opatřeními, obnova historicky zaniklých prvků krajinné zeleně. Množství a distribuce krajinné zeleně (remízy, lesy, přirozené údolní nivy), spolu s její stálostí v čase (stabilizované migrační trasy), je pro dodržení této priority klíčová.

(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. 

Krajina v řešeném území nevykazuje negativní důsledky lidské činnosti, rozvoj obce dosud probíhal velmi plynule a obdobná dynamika rozvoje se očekává i do budoucna.



V obci je řada ploch zeleně, a to i na pomezí zastavěného a nezastavěného území, dostatečná je rovněž prostupnost krajiny v hlavních směrech. Dílčí opatření ke zlepšení nebo zachování pozitivních charakteristik krajiny jsou součástí koncepce rozvoje tohoto ÚP.

(22)

Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).



Podmínky pro provozování individuálních rekreačních a sportovních aktivit jsou v současnosti nastaveny. ÚP navrhuje v tomto ohledu pouze dílčí opatření (plochy pro realizaci možných podnikatelských záměrů spojených s cestovním ruchem, některé změny v krajině).

(23)

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).



Stávající koncepce dopravní i technické infrastruktury je vyhodnocena jako dostačující a nejsou na ní navrženy významné změny. Jsou navržena pouze lokální rozšíření sítí technické infrastruktury a místních komunikací v závislosti na realizaci výstavby v jednotlivých rozvojových plochách.



Obytná zástavba je navržena mimo ochranná pásma silnic a náprava negativních vlivů z dopravy na stávající zástavbu je možná v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití.

37


(24)

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).



Území se nenachází v rozvojové ose ani oblasti. Viz článek 23.

(24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. 

Netýká se řešeného území.

(25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.



Při severní hranici sídla teče říčka Kocába, která je zdrojem záplavových vod. Nejsou navržena žádná protipovodňová opatření, nicméně v prostoru, kde dochází k vylití vodního toku z koryta, nejsou navrženy žádné rozvojové plochy, které by byly ve střetu s tímto limitem, a jsou zde vymezeny plochy zeleně soukromé.



Dostatečná retence srážkových vod je vyžadována u všech rozvojových ploch.

(26)

Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.



Viz článek 25.

(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. 

Nejedná se regionální centrum. Rozvoj veřejné infrastruktury je pouze dílčí, v návaznosti na navržený rozvoj bydlení. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje.



Nelze v rámci ÚP řešit. Rozvoj obce navržený v dokumentaci lze označit za udržitelný. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.



V území ve střednědobém horizontu nedojde k umístění velkokapacitní dopravní infrastruktury.



(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. 

Viz předchozí body. Rozvoj veřejné infrastruktury je přizpůsoben stavu a rozvoji obytné funkce.

(29)

Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.



V obci je doprava pouze silniční a její koncepce je včetně koncepce veřejné dopravy (umístění zastávek BUS) dostatečná. V rámci ÚP není možné řešit nedostatečnosti v obsloužení veřejnou dopravou (intervaly apod.).

(30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.



Pro všechny rozvojové plochy je navrženo odpovídající zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod. Tato koncepce je nedílnou součástí ÚP.

(31)

Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.



ÚP nevylučuje umístění drobných výroben elektrické energie především pro vlastní potřebu. Záměry na rozsáhlejší výrobny elektrické energie nebyly poskytnuty a ÚP je proto nenavrhuje.

(32)

Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.



Netýká se řešeného území.

C.2.2

Soulad s plánovací dokumentací vydanou krajem

Dle Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (vydaných 7. 2. 2012) řešené území neleží v rozvojové ose ani oblasti. Pro ÚP proto vyplývají: a) obecné krajské priority uvedené v kapitole 1 přílohy č. 1 – opatření obecné povahy ZÚR Středočeského kraje, b) požadavky vztahující se k územnímu systému ekologické stability (kap. 4.4. Přílohy č. 1 ZÚR), c) zásady pro rozvoj v územích s kulturními, přírodními a civilizačními hodnotami dle kapitoly 5 přílohy č. 1

Dle písmene a) se jedná o následující body: (01)

Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území.



Jelikož není požadováno zpracování vyhodnocení vlivu koncepce na udržitelný rozvoj území, projektant vyjadřuje přesvědčení, že jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území jsou ve stávající podobě území vyvážené a navržená koncepce nepřispívá k výraznému posílení ani oslabení žádného z nich na úkor dalších. Je navržen přiměřený rozvoj ploch pro rezidenční i nerezidenční účely, plochy doprovodné k funkci rezidenční, a dále plochy změn v krajině k posílení její diverzity a ekologické stability.

39


(06)

Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a)



ÚP nenavrhuje opatření, která by měla významný vliv na rozmanitost kulturní krajiny v negativním smyslu. Navržené změny v krajině jsou potom cíleny na zvýšení její diverzity a ekologické stability. Území je nicméně vyhodnoceno jako v současnosti velmi různorodé s převahou přírodě blízkých kultur, bez závažných problémů v oblasti životního prostředí. b)



upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny;

ÚP obsahuje samostatnou koncepci uspořádání krajiny, která podrobně definuje stav krajiny a směřování rozvoje v tomto směru. e)



zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel;

Viz bod a) článku (6). d)



ochranu pozitivních znaků krajinného rázu;

Krajinný ráz území je v územním plánu popsán a navržená opatření jsou projektována s ohledem na jeho udržení, resp. posílení. Nehrozí vznik nových dominant v území, nadměrný zábor volné zemědělské půdy, vybíhání sídel do krajiny atd. c)



zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability;

vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů.

V rámci ÚP je nastaven odpovídající směr vývoje využívání přírodních zdrojů. Podrobněji tuto problematiku řeší jiné předpisy.

(07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a)



Je splněno návrhem dostatečného rozsahu rozvojových ploch, nastavením vhodných podmínek jejich využití a dalšími opatřeními. b)



vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území;

Rozvojové plochy v sídlech (tj. plochy přestavby) jsou v územním plánu preferovány, jejich návrh předcházel návrhu ploch vně zastavěného území. c)



posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny;

intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha.

V území připadají v úvahy především rekreační aktivity individuální, pro které ÚP vytváří vhodné podmínky – rozvoj sítě turistických a cykloturistických tras je umožněn, stejně jako rozvoj cestní sítě



d) 

V území je nepravděpodobný rozvoj takových ekonomických odvětví. e)



na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území;

Využití lesních pozemků k rekreačním aktivitám je umožněno v rámci jiných předpisů. ÚP nevytváří dodatečné bariéry nebo jiné překážky v jejich využívání g)



na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození;

Opatření vedoucí k snížení případných rizik v podobě erozního poškození půdy jsou součástí koncepce uspořádání krajiny, podrobnější opatření jsou v plochách zemědělských přípustné a závisí na činnosti vlastníků pozemků nebo hospodařících subjektů f)



rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika);

rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje.

Uvedeno v předchozích bodech. Potenciál území z hlediska hospodářského rozvoje je průměrný.

Dle písmene b) se jedná o následující body: (194) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) 

V územním plánu je požadavek dodržen. b)



stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí, a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině;

V územním plánu se nenavrhují plochy ani koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu v konfliktu s vymezením ÚSES. Obecné regulativy podrobněji definují podmínky umístění dopravní a technické infrastruktury v plochách prvků ÚSES. c)



respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny;

při plánování a realizaci biocenter a biokoridorů ÚSES vycházet z požadavků stanovených specifickými oborovými dokumentacemi.

Vymezení ÚSES v územním plánu vychází z platných a aktuálních východisek vč. oborových dokumentací.

(195) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a)



zpřesnit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky specifických oborových dokumentací tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost;

V územním plánu je požadavek dodržen. Parametry ÚSES jsou dodrženy a zohledněn je i stav ÚSES v okolních obcích.

Dle písmene c) se jedná o následující body: (197) Přírodními hodnotami území kraje se rozumí: h) významné krajinné prvky mimo území CHKO; i) skladebné části ÚSES.

41


(198) ZÚR stanovují tyto zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného rozvoje těchto území: a) 

ÚSES v řešeném území je v ÚP zpřesněn a jsou stanoveny podmínky využití ploch v něm tak, aby se jeho funkce a účel zachovaly. VKP nejsou rozvojem navrženým v ÚP dotčeny. b)



při vytváření lokální úrovně ÚSES respektovat ochranu a šetrné využití přírodních zdrojů;

V rámci ÚP je požadavek splněn. Konkrétnější opatření je třeba dodržet při přípravě a realizaci krajinářských úprav. l)



výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s ochranou krajinného rázu. Při umisťování ostatních staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu5 tento vliv hodnotit studií krajinného rázu a negativní dopady eliminovat;

Návrh ploch včetně funkčních a prostorových regulativů zohledňuje situaci v území a krajinný ráz. Nejsou navrženy nevhodně dimenzované a umístěné záměry. j)



chránit a podporovat plnění krajinných funkcí souvisejících s přírodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabilizační a retenční funkce, trvale udržitelné využívání vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství, apod.);

V rámci ÚP lze řešit jen omezeně. Opatření vedoucí k potenciálně pozitivním změnám v krajině jsou územním plánem stanovena. e)



respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot;

řešit střety dopravní a technické infrastruktury s územním systémem ekologické stability;

V řešeném území je střet lokálního biokoridoru Niva Kocáby s elektrickým vedením vysokého napětí a jeho ochranného pásma, dále střet stejného LBK s plochou ČOV a plochou pro její rozšíření. V ochranném pásmu el. vedení může být v rámci LBK vegetace trvalých travních porostů a nízkých křovin, což není v rozporu s funkčností prvku. V místě ČOV má LBK dostatečnou, metodikou ÚSES definovanou, šířku a je veden pouze po druhé, levé straně vodního toku. m) chránit říční nivy; zabránit je třeba vodohospodářským úpravám regulujícím vodní toky, odvodňování a zastavování údolních niv a likvidaci přírodě blízkých společenstev (slepá ramena, mokřady, lužní lesy, břehové porosty, louky).



Údolní niva je v řešeném území chráněna vymezením ploch přírodních, pro které jsou stanoveny odpovídající regulativy zamezující výše uvedeným problémům. Z ploch údolních niv jsou vyloučeny návrhové plochy, ani v nich nejsou navrženy jiné změny s potenciálně negativními důsledky.

(202) Za významné civilizační hodnoty Středočeského kraje jsou považovány: b)

nadmístní silniční síť tvořená dálnicemi D1, D5, D8, D11, rychlostními komunikacemi R1, R4, R6, R7, R10 a vyhovujícími úseky silnic I. třídy č. 3, 9, 12, 16, 18, 32 a 38;

(203) Zásady pro usměrňování územního rozvoje a pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v souvislosti s ochranou a rozvojem civilizačních hodnot jsou stanoveny v částech 2 až 4.



Pro řešené území z tohoto bodu nevyplývají žádné další požadavky.

C.3

Soulad s cíli a úkoly územního plánování

Návrh územního plánu je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, které jsou stanoveny v §18 a §19 stavebního zákona. Cílem územního plánování je mimo jiné vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Rozsah navržených ploch novým územním plánem je úměrný velikosti obce a zachovává, popřípadě rozvíjí všechny hodnoty v území – kulturní, přírodní či civilizační. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Jsou stanoveny regulativy stavební činnosti u zástavby.



Tento územní plán koordinuje soukromé a veřejné záměry změn v území. Stabilizací územního systému ekologické stability, návrhem doplnění jednotlivých prvků ÚSES a dalších ploch zeleně v sídle i v krajině bude zajištěna ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.

C.4

Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Územní plán je v souladu s požadavky stavebního zákona v jeho podobě platné od 1. 1. 2013 (č. 183/2006 Sb.) a jeho prováděcích předpisů:  vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů  vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů Při zpracovávání a pořizování návrhu úpravy územního plánu bylo postupováno podle stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů.

C.5

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Územní plán je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

C.6

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

Dotčený orgán Krajský úřad Středočeského kraje ve svém koordinovaném stanovisku č.j. 030744/2014/KUSK ze dne 7. 3. 2014 k návrhu zadání územního plánu Višňová neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Orgán posuzování vlivů na životní prostředí příslušný dle § 20 písm. b) a § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, na základě ust. § 10i odst. 3 zákona a kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona k předloženému návrhu zadání nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu Višňová na životní prostředí (tzv. SEA).

C.7

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.)

Zpracování SEA není příslušným orgánem vyžadováno (viz kap. C.6), stanovisko proto není obsaženo.

C.8

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

Zpracování SEA není příslušným orgánem vyžadováno (viz kap. C.6), stanovisko ani sdělení, proto není obsaženo.

C.9

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Zastavěná území v řešeném území jsou v současnosti většinově využita k rezidenčním účelům, v menší míře se v něm nachází i plochy pro další aktivity – občanskou vybavenost, lehkou výrobu, sídelní zeleň a další plochy. V zastavěném území se nachází rovněž volné nezastavěné pozemky, z nichž některé jsou vyhodnoceny jako vhodné k zastavění a byly proto pro tento účel navrženy. Jiné pozemky jsou považovány jako hodnotné z urbanistických či jiných hledisek a budou proto zachovány, především se jedná o plochy veřejných prostranství,

43


sídelní zeleně, vodní plochy a plochy pro sport. V zastavěném území je využita valná většina pozemků, nebo jsou v ÚP navrženy k vhodnému využití, a to včetně ploch brownfields, které se v řešeném území nachází. Zastavitelné plochy mimo zastavěné území jsou proto z tohoto pohledu odůvodněné. Návrh zastavitelných ploch vycházel z:  jejich vymezení v předchozím územním plánu;  požadavků vlastníků či jiných požadavků na změnu funkčního využití ploch;  vlastního návrhu projektanta územního plánu. Přihlédnout bylo nutné k současnému urbanistickému řešení, hygienickým limitům, dalším limitům v území (ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury, dopravní obsloužitelnosti, průběh prvků ÚSES), popřípadě dalším specifickým okolnostem.

C.10 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení – urbanistická koncepce C.10.1

Vymezení zastavěného území

Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. 6. 2015 a je patrné z výkresu základního členění území, hlavního a koordinačního výkresu. Při jeho vymezení bylo vycházeno z vymezení intravilánu z 1. 9. 1966. Tato hranice byla dále rozšířena o později zastavěné plochy. Postupováno bylo dle metodického pokynu vydaného Ústavem územního rozvoje (MMR) v září 2013.

C.10.2

Demografický rozbor

Širší vztahy Řešené území se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje, přibližně 12 km od okresního města Příbrami a téměř 60 km od hl. m. Prahy. Obcí prochází silnice I. třídy a v nevelké vzdálenosti od sídla vede silnice R4. Dostupnost do vyšších center osídlení je proto dobrá. Rozvojový potenciál obce je z těchto důvodů průměrný nebo lehce nadprůměrný. Migrace obyvatel z Příbrami je pravděpodobná, nicméně město nemá příliš silnou ekonomickou a populační základnu, a proto celkový počet takových migrantů bude, relativně k populaci obce Višňová, nízký. Migrace z Prahy je vzhledem k vysoké vzdálenosti spíše nepravděpodobná. Vysoký podíl migrantů bude proto vnitroúzemních nebo z okolních obcí. Za předpokladu udržení stávajících podmínek, kdy určujícími procesy formujícími celý sídelní systém zůstane suburbanizace (stěhování obyvatel do vnějších částí metropolitních oblastí) a (re)urbanizace (stěhování obyvatel do centrálních částí metropolitních oblastí), nelze očekávat rapidní růst počtu obyvatel, tento výhled ovšem nelze považovat za negativní. Konkrétními kroky a opatřeními lze ovšem počet obyvatel stabilizovat či podpořit jeho růst a území zatraktivnit pro obyvatele hledající vhodné prostředí k trvalému bydlení mimo metropolitní regiony.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů Počet obyvatel obce Višňová je z dlouhodobého hlediska velmi stabilní a pohybuje se v hodnotách mezi 500 a 600. Nad tuto hladinu stoupá především v poslední době. Významnější úbytek je zaznamenán po roce 1900 (hlavní vlna vylidňování venkova spojená s industrializací a stěhováním obyvatel do měst) a především pak během 2. světové války a po ní. V období dotčeném vládou totalitního komunistického režimu počet obyvatel stagnoval či spíše mírně klesal. K narovnání těchto propadů začalo docházet po roce 1980. V současnosti (SLDB 2011) je dosažen populační vrchol z roku 1900 (628 ob.). Počet domů v obci stabilně roste a během období 1869 až 2011 se téměř ztrojnásobil. Vzhledem k tomu postupně klesá průměrný počet obyvatel na 1 dům, který je v současnosti roven přibližně třem osobám. Tento stav je mírně zkreslen přítomností bytových domů na území obce, pokud dle dat ze SLDB 2011 poměříme počet obyvatel (628) a počet obydlených bytů (215), vychází průměrný počet obyvatel na jeden obydlený dům přibližně 2,9 a tato hodnota se od SLDB 2001 v podstatě nezměnila. V souvislosti se změnami ve společnosti a ekonomické situaci bude tento koeficient patrně mírně klesat. S ohledem na to lze stanovit obložnost na 1 navrženou bytovou jednotku.



700

8,0

600

7,0 6,0

počet obyvatel/domů

500

5,0 400 4,0 300 3,0 200

2,0

100

počet obyvatel na 1 dům

Obrázek 5 VÝVOJ POČTU OBYVATEL, DOMŮ A POČTU OBYVATEL NA JEDEN DŮM V OBCI MEZI LETY 1869 A 2011

1,0

0

0,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 rok počet domů

počet obyvatel

počet obyvatel na 1 dům

Zdroj: Historický lexikon obcí ČR, ČSÚ

Současný trend vývoje počtu obyvatel V posledních přibližně 20 letech (která jsou pro zhodnocení následného vývoje podstatná) nelze jednoznačně stanovit převládající trend vývoje počtu obyvatel. V několika letech po roce 2000 sice lze pozorovat stabilní růst o desítky obyvatel ročně, avšak v posledních cca pěti letech je vývoj opět kolísavý. Přestože předchozí územní plán a jeho změny stanovily velké množství rozvojových ploch pro bydlení (viz kapitola C.10.3), přírůstky obyvatel jsou v některých letech silně negativní, přičemž výrazně variabilnější jsou dle očekávání přírůstky migrační. Lze předpokládat, že zaznamenané hodnoty v Databázi demografických údajů za obce ČR (ČSÚ) jsou částečně zkresleny a stav obyvatelstva je reálně stabilnější (zaznamenány jsou v něm „papírové“ změny počtu obyvatel). V součtu za posledních 15 let je celková bilance pro obec kladná, v průměru se počet obyvatel ročně zvýšil o 5, převážně vlivem imigrace obyvatel. V některých posledních letech je nárůst poměrně vysoký a přispívá k tomu i přirozený přírůstek počtu obyvatel. Tabulka 7 VÝVOJ DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ V OBCI V LETECH 1990 AŽ 2013

45

Rok

Narození

Zemřelí

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

8 7 7 7 3 3 6 7 9 1 5 2 2

6 10 4 5 5 6 2 6 7 3 3 10 9

Přistěhovalí 13 12 14 28 5 20 22 18 6 10 6 12 15

Vystěhovalí 18 10 5 26 13 13 9 9 14 28 8 7 10

Přírůstek přirozený 2 -3 3 2 -2 -3 4 1 2 -2 2 -8 -7

Přírůstek migrační -5 2 9 2 -8 7 13 9 -8 -18 -2 5 5

Přírůstek celkový -3 -1 12 4 -10 4 17 10 -6 -20 0 -3 -2

Stav (31.12.) 629 606 618 622 612 616 633 643 637 617 617 592 590


2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

7 7 9 5 4 8 5 2 3 12 9 7

4 4 6 5 2 7 3 5 4 8 4 4

18 15 24 27 23 14 10 22 9 25 17 25

13 8 15 11 17 24 12 13 16 17 18 6

3 3 3 2 1 2 -3 -1 4 5 3

5 7 9 16 6 -10 -2 9 -7 8 -1 19

8 10 12 16 8 -9 0 6 -8 12 4 22

598 608 620 636 644 635 635 641 628 640 644 666

Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ Struktura obyvatel dle věku a pohlaví se mírně odlišuje od agregovaných údajů za kraj, resp. ČR, zejména co se týče obyvatel ve věku 65 let a více, kterých je v obci přibližně 12% podíl (v ČR je to téměř 16 %). Naopak lehce vyšší je podíl obyvatel do 15 let a také produktivních obyvatel (73 %, ČR – 70 %, kraj – 69 %). Průměrný věk obyvatel obce je proto příznivý. Podíl žen v populaci je oproti údajům za vyšší územní celky rovněž vyšší (52 %, ČR – 51 %, kraj – 50 %), což platí i pro ženy ve fertilním věku 15 – 49 let (26,5 %, ČR i kraj – 24 %). Tyto ukazatele značí dobrý výhled pro obec z hlediska přirozeného přírůstku počtu obyvatel. Lze předpokládat, že počet obyvatel se celkově zvýší a podíl na tom bude mít migrace i přirozená měna obyvatelstva. Obrázek 6 STRUKTURA OBYVATEL DLE VĚKU A POHLAVÍ V OBCI V ROCE 2011 80 a více let

1,8

70 - 79

3,2

65 - 69

1,9 2,4

60 - 64

Věková skupina

0,3

2,7

50 - 59

7,4

40 - 49

7,4

2,6 4,2 7,2 6,2

30 - 39 9,3

8,8

20 - 29

7,4

6,2

15 - 19

2,6

0 - 14

3,5

8,2 10

6,7 5

0 Podíl počtu obyvatel (%)

5 ženy

10 muži

Zdroj: SLDB 2011, ČSÚ

Nástin budoucího vývoje počtu obyvatel Pro takto malé území, které je přesto ovlivněno řadou vnějších vlivů (migrace, celkový hospodářský vývoj, změny v sociální oblasti apod.), lze velmi obtížně odhadnout budoucí vývoj počtu obyvatel, a proto lze predikci považovat pouze za orientační. S ohledem na vývoj do současnosti lze předpokládat, že nedojde k prudkým změnám v populaci obce. Již bylo zmíněno, že příznivá demografická situace a jistá atraktivita území pro potenciální migranty, patrně povede k nárůstu počtu obyvatel, přičemž migrace bude hrát významnější roli. Předpokládaný nárůst je obtížné vyčíslit, nicméně reálně může činit 5 – 10 obyvatel ročně, což v horizontu 15-ti let představuje 75 – 150 nových obyvatel. Populace obce proto patrně v tomto horizontu dosáhne 700 – 800 obyvatel.



Obrázek 7 VÝVOJ POČTU OBYVATEL MEZI LETY 1991 A 2011 A PROGNÓZA BUDOUCÍHO VÝVOJE DO ROKU 2029 800 750

počet obyvatel

700 650 600 550 500 1991

1995

1999 2003 2007 Počet obyvatel

2011 rok

2015 2019 2023 Předpokládaný vývoj p. o.

2027

Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ

C.10.3

Rozvojové plochy v předchozím územním plánu

Územní plán sídelního útvaru (ÚPSÚ) Višňová byl schválen zastupitelstvem obce 27. 10. 1998 a doplněn 4 změnami schválenými v letech 2002, 2005, 2009 a 2010. V územním plánu sídelního útvaru bylo navrženo celkem 3,4 ha ploch pro rezidenční funkci, převážně v sídlech nebo přímé návaznosti na ně. Tyto plochy byly již převážně využity nebo má jejich vymezení z hlediska logického rozšíření sídla i nadále význam. Změna č. 1 přidala jedinou plochu, která je převážně využita. Změna č. 2 vymezila celkem 11,7 ha ploch pro obytnou zástavbu (především rozvojová plocha v místní části Holanka), 2,6 ha ploch pro výrobu a 1 menší plochu pro vybavenost/služby. Valná část těchto ploch nebyla dosud zastavěna, ale bylo započato s jejich využitím (zasíťování, parcelace). Změna č. 3 obsahuje vymezení dalších více než 3 ha ploch pro bydlení nebo smíšených obytných v různých částech sídel a také rozšíření plochu pro sport v místní části Buda. Změna č. 4 zahrnuje rozvojové plochy v prostoru bývalého kravína o celkovém rozsahu přibližně 5,4 ha. Rovněž rozvojové plochy ze změn č. 3 a 4 nejsou prozatím využity, ale v některých případech (býv. kravín) je v procesu příprava jejich realizace. Tabulka 8 ROZLOHA ROZVOJOVÝCH PLOCH Z PLATNÉ ÚPD DLE FUNKČNÍHO VYUŽITÍ Způsob využití

ÚPO

Zm. č. 1

Zm. č. 2

Obytná zástavba

3,38

0,27

Vybavenost a služby

Zm. č. 3

Zm. č. 4

Celkem

Bydlení

11,68

15,33

15,33

0,26

0,26

OS - obytné území smíšené

0,57

3,49

4,06

4,06

OV - obytné území všeobecné

1,74

1,95

3,70

3,70

Sportovní plochy

0,17

0,17

SR - sport a rekreace

0,39

0,39

SV - smíšené území všeobecné

0,96

0,96

Výrobní plochy

2,64

2,64

VS - území výroby a skladování se specifickým využitím Celkem

47

3,55

0,27

14,59

0,96

3,66

0,22

0,22

5,66

27,73

24,04


Obrázek 8 ROZVOJOVÉ PLOCHY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍ ÚPD OBCE

C.10.4

Koncepce rozvoje

Rozvojové plochy Rozvojové plochy v návrhu ÚP jsou založeny na několika zásadách resp. východiscích:





Návrhové plochy z platné ÚPD byly zhodnoceny a převzaty do ÚP. Plochy, u kterých byl zjištěn střet s limity, nebo byly z jiného důvody vyhodnoceny jako nevhodné, nebyly do ÚP převzaty, nebo bylo jejich vymezení upraveno. Jedná se o následující plochy (nejsou uvedeny již využité plochy nebo jejich části):

Tabulka 9 PLOCHY Z PŘEDCHOZÍ ÚPD, KTERÉ BYLY VÝZNAMNĚ UPRAVENY NEBO VYLOUČENY Rozvojová plocha (viz

Místní část

Navržené využití

ÚPSÚ - 1

Višňová

Bydlení

ÚPSÚ - 13

Višňová

Sportovní plochy

ÚPSÚ – 3

Višňová

Bydlení

ZM. 2 - 2

Višňová

Bydlení

ZM. 2 - 3

Buda

Bydlení

ZM. 2 - 9

Holanka

Bydlení

ZM. 2 - 10

Holanka

Bydlení

ZM. 2 - 11

Višňová

Vybavenost

ZM. 4 – 1

Višňová

Bydlení/vybavenost

ZM. 4 - 2

Višňová

Bydlení

Obrázek 8)

  



49

Odůvodnění Změna vymezení. Plocha byla upravena dle konkrétních podmínek, došlo k jejímu mírnému zvětšení. Vypuštění. Stávající využití plochy je vyhovující. Redukce. Část plochy má problematický dopravní přístup, proto není vhodná k zástavbě. V současnosti je tato část hodnotnou součástí sídelní zeleně a navazuje na objekt fary – nemovité kulturní památky – a je proto vhodné využití plochy zachovat Redukce. Část plochy má problematický dopravní přístup, proto není vhodná k zástavbě. Změna způsobu využití. Plocha navazuje na lesní pozemek a není proto vhodná k zástavbě. Redukce. Dopravní napojení části plochy je komplikované. Rozsah zastavitelných ploch v m. č. Holanka je s ohledem na urbanismus a kapacity dopravní a technické infrastruktury nevhodný. Část plochy je v ochranném pásmu lesa Vypuštění. Dopravní napojení plochy je komplikované. Rozsah zastavitelných ploch v m. č. Holanka je s ohledem na urbanismus a kapacity dopravní a technické infrastruktury nevhodný. Převážná část plochy je v ochranném pásmu lesa Vypuštění. Pro ekonomické aktivity je vymezen dostatek vhodnějších ploch. Redukce/změna vymezení. Plocha je aktuálně rozdělena na část pro bydlení a občanskou vybavenost dle aktuálních záměrů spojených s plochou. Část plochy bez konkrétních záměrů je vymezena jako územní rezerva, a je tedy určena k zástavbě v delším časovém horizontu. Tato část plochy je z urbanistického pohledu vhodná k zástavbě až po využití ploch blíže k sídlu. Změna etapy. Plocha je nově vymezena jako územní rezerva, a je tedy určena k zástavbě v delším časovém horizontu, z urbanistického pohledu je vhodná k zástavbě až po využití ploch blíže k sídlu.

Další návrhové plochy byly upraveny rozdělením na část zastavitelnou a nezastavitelnou (ve formě zeleně), kdy hlavním důvodem bylo vytvořit plynulejší přechod sídla do krajiny, nebo zamezení výstavby v prostoru ochranných pásem dopravní a technické infrastruktury. Podněty na změnu funkčního využití ploch od vlastníků pozemků nebo jiných žadatelů byly v případě kladného posouzení zahrnuty do ÚP. Podrobně jsou podněty uvedeny v kapitole C.10.7 společně se stanoviskem a odůvodněním případného nezahrnutí do ÚP. S ohledem na §18 odstavec 5 zákona 183/2006 Sb. bylo při návrhu ÚP nutné nejprve hospodárně využít zastavěné území obce a zajistit ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Plochy pro výstavbu proto byly primárně vymezeny v zastavěném území obce (vyplněním proluk, přeměnou vhodných nezastavitelných ploch, popř. transformací nevyužívaných areálů a objektů) a až následně byly navrženy plochy vně hranice zastavěného území. Celkem ÚP orientačně navrhuje zastavitelné plochy pro 96 RD a plochy přestavby pro 50 RD, tj. celkem 146 RD. Při průměrné obložnosti 2,8 obyvatele na 1 RD je maximální nárůst počtu obyvatel obce roven přibližně 415, za předpokladu využití veškerých rozvojových ploch pro bydlení. Projektovaný nárůst je dimenzován vyšší, než jaký vyplývá z rozvojových předpokladů území, důvody jsou především: o převzetí rozvojových ploch z platné ÚPD, které byly v obdobném rozsahu, a v hlavních lokalitách již bylo započato s investicemi do ploch (parcelace, IS atd.), o umožnění výstavby ve všech sídlech (místních částech) v obci, o předpokládané dlouhodobější využití některých konkrétních ploch, o zamezení spekulacím se stavebními pozemky, o poskytnutí možnosti volby pro nové obyvatele v celkově spíše stagnujícím prostoru.


  

V ploše Z08 je záměrem výstavba domova pro seniory nebo jiného zařízení sociálních služeb. Předpokládá se místo pro až 50 osob, kteří zde budou trvale pobývat. Nároky na infrastrukturu jsou zohledněny. Celkový potenciální počet obyvatel obce by se při využití všech rozvojových ploch rovnal 666 stávajícím obyvatelům, 415 novým obyvatelů v plochách BV/SV a 50 v ploše OV, tj. výsledných 1131 obyvatel. Toto číslo se liší od celkového návrhu z předchozí ÚPD vč. změn v řádu jednotek procent. S ohledem na současný trend vývoje populace obce nelze předpokládat prudký nárůst počtu obyvatel (10 a více % ročně) a využití většiny navržených ploch. Jejich návrh je koncipován tak, aby se omezila fragmentace sídel nevhodně rozvrženou výstavbou. Zastavitelné plochy jsou vždy navrženy v návaznosti na současnou zástavbu a nevytváří nadměrné požadavky na rozšíření sítí dopravní a technické infrastruktury.

Prostorová regulace Prostorová regulace výstavby v rozvojových plochách, ale i v plochách stávajících (stávající objekty s vydaným stavebním povolením a/nebo zkolaudované nemusí být v návaznosti na schválení ÚP upraveny) je stanovena z následujících důvodů:  zachování charakteru sídel s dodržením měřítka stávajících staveb, tj. rozvoj by měl navazovat na stávající urbanismus sídla,  zamezení vzniku nevhodných dominant v území,  zachování krajinného rázu. Nástroje, které jsou k dosažení těchto cílů využity, jsou následující:  regulace výšky budov – počet podlaží a celková výška objektů,  minimální velikost pozemku pro výstavbu,  stanovení maximálního podílu zastavitelné plochy, zpevněné plochy a plochy zeleně (tyto tři hodnoty představují vždy 100 % plochy každého jednotlivého stavebního pozemku).

C.10.5

Plochy s rozdílným způsobem využití

Pro plochy, na kterých je vymezený ÚSES platí, že lze ojediněle umístit oplocení, v souvislosti s tím se úsekem biokoridoru rozumí jeho část v rámci jednoho půdního bloku, délky úseku v řádech stovek metrů a více. Stavby pro rekreaci typu pěší a cyklistické turistické cesty a stezky a stavby dopravní infrastruktury ve všech plochách krajinných (NL, NZ, NP, NS, NR, W) je možné budovat s nezpevněným povrchem bez omezení. Dopravní infrastruktura se zpevněným povrchem je přípustná pouze za dodržení podmínky umožnění vsakování vod v místě (propustnost). Za povrchy, které vsakování umožňují, jsou považovány např.: povrchy tvořené nezhutněnou i hutněnou sutí, stavebním rumem, kameny, štěrkem, štěrkopískem, pískem; mlatové povrchy; zatravňovací dlaždice a vegetační dílce; dlažba kladená se širokými spárami, které umožňují růst rostlin (zatravněné spáry); štěrkové trávníky na příjezdových a parkovacích plochách; případně jiné propustné povrchy a materiály s vysokou schopností odvádět vodu do podloží (betonová dlažba s drenážními spárami, dlažba z mezerovitého betonu aj.). Pro tuto dopravní infrastrukturu také platí, že podklad konstrukce musí umět přijímat a odvádět prosakující vodu. Ze staveb z § 18 odst. 5 je omezena realizace oplocení ve volné krajině kvůli umožnění prostupnosti pro pěší, cyklisty a volně žijící živočichy. V rámci návrhu ÚP jsou vymezena tzv. linie doporučeného návrhu nezpevněných cest. V místech, kde není účelné jejich přesné trasování, což poskytuje např. větší prostor při jednání s vlastníky pozemků nebo možnost upřesnění v podrobnějším měřítku, dle reliéfu a místních podmínek (schůdnost, výhledy aj.). Dalším důvodem pro vymezení návrhu cestní sítě v linii je to, že podmínku prostupnosti pro bezmotorovou dopravu splňuje i relativně úzká stezka, v měřítku ÚP v ploše špatně zachytitelná. Plochy s rozdílným způsobem využití respektují vymezení ploch dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na vymezení území. V souladu s § 3 odst. (4) vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území je využita možnost podrobněji členit plochy s rozdílným způsobem využití. Zpracovatel územního plánu považoval za natolik důležité vymezení ploch zeleně z hlediska ochrany veřejné i soukromé



zeleně i z hlediska ochrany hodnotného obytného prostředí, že tyto plochy specifikoval nad rámec členění ploch s rozdílným způsobem využití zmíněnou vyhláškou. Plochy zeleně bylo nutné vymezit, protože bylo nutné cíleně a přesně vymezit a specifikovat systém sídelní zeleně (ZV a ZS). Členění ploch je též v souladu s datovým modelem MINIS. Obytná zástavba je vymezena v plochách „BV – bydlení v rodinných domech – venkovské“, protože charakter sídla a způsob využití staveb tomu nejlépe odpovídá. Bytové domy a plochy související jsou zahrnuty v plochách „BH – bydlení – v bytových domech“. V rámci regulativů je v plochách BV umožněno kromě bydlení i provozování komerčních a jiných nerezidenčních činností, protože ve venkovských sídlech je vhodné podporovat drobné podnikatelské aktivity a není účelné je přesně místně vymezovat. Vybrané plochy byly stanoveny jako „SV – plochy smíšené obytné – venkovské“. Jedná se o plochy, kde může být rezidenční funkce srovnatelně významná s funkcí nerezidenční. Rovněž se může jednat o plochy, ve kterých jsou objekty původně určené k bydlení využívány k jiným účelům uvedeným v kapitole A.6. Plochy občanské vybavenosti nekomerční jsou vymezeny v samostatných plochách „OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura“. V plochách „OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení“ jsou zahrnuty veškeré významné plochy veřejných i soukromých sportovišť včetně objektů určených pro sportovní aktivity a objektů souvisejících (hygienická a pohostinská zařízení, správa apod.), rovněž se jedná o plochu s provozem střelnice (OS1). Dále je definována specifická plocha OS2, dnes součást fotbalového hřiště, kde není, pro umístění plochy v údolní nivě, vhodné umisťování staveb, kácení dřevin a terénní úpravy jiné, než ty které vedou k zlepšení zasakovacích schopností plochy a revitalizaci nivy. Občanská vybavenost pro komerční účely je vymezena v plochách „OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední“, v těchto plochách se předpokládají různé komerční činnosti bez negativních vlivů na okolní zástavbu. Hřbitov a veškeré další související plochy jsou zahrnuty do plochy „OH - občanské vybavení – hřbitovy“. Do ploch „DS – dopravní infrastruktura silniční“ jsou zahrnuty plochy silnic I., II., III. třídy a komunikace v krajině opatřené zpevněným povrchem bez určení třídy. V souladu s § 8 odst. (3) vyhlášky č. 501/2006 Sb. i přiléhající plochy, pokud je takové vymezení účelné. Dále jsou do ploch DS s indexem 1 zařazeny plochy komunikací s nižší zátěží. V plochách není vhodné zpevnění povrchů z důvodu zachování retence krajiny (význam v protierozní a protipovodňové ochraně území). Zpevněné povrchy jsou v ploše přípustné pouze podmíněně. Propustností povrchů se rozumí, že nejsou významně zmenšeny zasakovací schopnosti ploch, tedy objem zadržených vod (srážkových, povodňových, spodních - v podmáčených místech) a voda je zadržena přímo v místě svého výskytu. Příklady povrchů, které vsakování umožňují, jsou uvedeny výše. Pro tuto dopravní infrastrukturu také platí, že podklad konstrukce musí umět přijímat a odvádět prosakující vodu. V rámci ploch DS je žádoucí obnova a zakládání nové doprovodné vegetace (stromořadí, aleje a/nebo keřové pásy; s domácími druhy dřevin), která má význam pro zlepšení pobytové a užitné kvality cest v krajině a jakost povrchů. Doprovodná vegetace cest chrání uživatele i samotné cesty před počasím (zároveň zlepšení mikroklima), nezpevněné cesty před rozoráváním (definovaná linie) a zároveň je prvkem krajinotvorným (zdůraznění prostorových vazeb v krajině, rozdělení velkých bloků orné půdy a přiblížení krajiny lidskému měřítku). V územním plánu jsou kromě ploch dopravní infrastruktury vymezeny také linie doporučeného návrhu nezpevněných cest (viz výše). Plochy „TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě“ vymezují prostor, ve kterém je možné umisťovat zařízení a sítě technické infrastruktury bez významných omezení. V pojetí tohoto ÚP se dále jedná o plochu, ve které je možné dočasné shromažďování biologických odpadů (určených pro odvoz do kompostárny mimo území obce). V plochách „VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba“ jsou zahrnuty areály zemědělské a lesní výroby včetně všech souvisejících ploch. Plošně nebo jinak významná veřejná prostranství (dle definice obsažené v § 34 zákona 128/2000 Sb. – O obcích) a veřejné komunikace v sídlech (které nenáleží do ploch DS) jsou vymezena samostatně jako plochy „PV – veřejná prostranství“.

51


Sídelní zeleň veřejně přístupná, je vymezena v plochách „ZV – veřejná prostranství – veřejná zeleň“. Jedná se o plochy, jejichž využití se z části překrývá s plochami PV, převládá v nich však zeleň a tvoří významnou součást systému sídelní zeleně. Plnit mohou řadu funkcí (mikroklimatickou, zdravotní, psychickou/rekreační, kulturní, reprezentační a estetickou); jsou veřejně přístupné, často bez omezení nebo s určeným režimem návštěvnosti (historické parky, školní zahrady, dětská hřiště aj.). Podmínky využití těchto ploch jsou stanoveny tak, aby nemohly být neodůvodněně redukovány bez náhrady. Některé plochy v sídlech jsou vymezeny jako zahrady – „ZS – zeleň – soukromá a vyhrazená“. Jedná se o plochy, kde z různých důvodů není vhodné povolit zástavbu. Dojde tím k:  vytvoření lepšího přechodu do krajiny a oddělení ploch pro bydlení od ploch zemědělských, lesních, nivních nebo jiných nezastavitelných ploch,  vyloučení zástavby v prostoru ochranných pásem dopravní nebo technické infrastruktury,  vyloučení zástavby v jiných lokalitách (např. záplavové území apod.). Plochy ZS1 nahrazují samostatné vymezení ploch pro individuální rekreaci, která v území není příliš rozšířena. V těchto plochách je regulace shodná s plochami ZS s možností umístění jedné stavby. Jako „NZ – plochy zemědělské“ jsou označeny plochy zejména orné půdy, jejich využití je však možné v celé škále zemědělského využití. Všechny plochy NZ musí splňovat limit pro maximální přípustnou ztrátu půdy pro mělkou půdu 1 t.ha-1.rok-1, středně hlubokou 4 t.ha-1.rok-1, hlubokou půdu limit 10 t.ha-1.rok-1. V případě, že plochy limit nesplňují, je nutná změna způsobů hospodaření, osevních postupů a uplatnění jiných organizačních, agrotechnických, vegetačních a technických protierozních opatření (např. obnova historických mezí, změna kultur). Plochy NZ1 – „erozně ohrožená zemědělská půda“ jsou vymezeny na pozemcích, kde je pravděpodobný výskyt negativních účinků eroze (data z geoportálu VÚMOP, v.v.i; terénní průzkum) a kde nelze na úrovni územního plánu navrhnout konkrétní protierozní opatření (např. plošná eroze; nelze navázat na historickou strukturu krajiny nebo v terénu identifikovatelné místo - existuje variantní řešení). Konkrétní protierozní opatření navrhne dokumentace podrobnějšího měřítka jako KPÚ, JPÚ, studie protierozní ochrany, osevní postup aj., pro plochy NZ1 a pro další zjištěné erozně ohrožené plochy (na úrovni územního plánu nerozeznatelné). Plochy NZ2 – „trvalé travní porosty“ byly vymezeny na pozemcích stávajících trvalých travních porostů, na kterých není vhodné intenzivnější využití a které plní funkci ochrany před erozí, retence vody v krajině a/nebo jsou na místech z hlediska vodního režimu citlivých. V těchto plochách je nutné TTP zachovat (ochrana funkcí krajiny, krajinného rázu) nebo lze pozemky využívat způsobem, který má stejný účinek jako trvalé zatravnění (kombinací protierozních opatření – např. terasy, zasakovací pásy apod.). Rozsah vymezované plochy je určen kombinací historické rozlohy, tvarem pozemků KN a reálného stavu zjištěného z terénního průzkumu, příp. rozsahem hydromorfních, nivních půd,. Na plochách zemědělských je podmíněně přípustné budování nových drobných vodní ploch přírodního charakteru, protože plochy mohou přispívat k diverzitě přírody a krajiny a mohou sloužit pro zvýšení retenčních schopností krajiny a snížení účinků eroze. Lesní pozemky a další plochy, které je účelné k lesním pozemkům přiřadit, jsou zahrnuty do ploch „NL – plochy lesní“. Jedná se především o pozemky určené k plnění funkcí lesa, dále lesní cesty, plochy na pomezí lesních a dalších ploch, které svým charakterem lépe odpovídají plochám lesním, popřípadě další plochy. Plochy byly vymezeny nad podkladem katastrální mapy v místech, kde lesní porosty reálně existují. Lesní pozemky v nivách vodních toků jsou součástí ploch přírodních (NP), v těchto plochách je umožněna existence lesa se specifickým hospodařením (např. výběrný způsob nebo maloplošná forma podrostního hospodaření), které respektuje požadavky na funkce nivy. Lesní pozemky v krajině izolované, především s funkcí krajinotvornou a krajinoochrannou, jsou vymezeny v plochách smíšených nezastavěného území (NS). Plochy „NS – plochy smíšené nezastavěného území“ jsou plochami izolované krajinné zeleně obyčejně spíše malých výměr, z nichž mnohé mají převládající liniový charakter. Mají výraznou ekologicko-stabilizační a krajinotvornou funkci v území, jsou často také podpůrnými opatřeními ÚSES (IP). Jako plochy NS jsou vymezeny drobné plochy zeleně na zemědělských pozemcích, ale také izolované lesní pozemky v krajině, ty, které mají výrazně liniový charakter nebo mají velikost do 0,5 ha. Tyto dle KN lesní pozemky jsou nejčastěji na vrcholcích kopců, kde není účelné a vhodné pro jejich malou rozlohu a specifika místa (např. výchozy hornin, mělká půda, erozně ohrozitelné půdy, znak krajinného rázu) klasické lesní hospodaření



(holosečné). V těchto plochách je důležité dát důraz na zachování mimoprodukčních funkcí lesa (jejich krajinotvorná, krajinoochranná a ekostabilizační funkce je důležitější než primárně hospodářská), případně uplatňovat pouze alternativní způsoby těžby (viz regulativy, použité pojmy). „NP – plochy přírodní“ vymezují v krajině zejména nivy vodních toků, vlhčí údolnice, prameniště a nivní louky. Nivy jsou zranitelnými částmi krajiny, které mají v území výrazný stabilizační účinek, jedná se také o místa atraktivní pro rekreaci. Prvky ÚSES jsou z velké části vedeny po plochách NP. Součástí ploch přírodních (NP) jsou pozemky vodních ploch, lesní a trvalých travních porostů. Plochy přírodní jsou vymezeny bez rozlišení zejména vodních toků pro umožnění jejich přirozeného vývoje v rámci celé výměry (např. přirozený vývoj a posun koryta). Údolní nivy byly vymezeny na základě BPEJ (nivní půdy), reliéfu, současného využití (indikátor – charakter porostů), případně na orné půdě (návrh) dle známek eroze a drah soustředěného i plošného odtoku a za pomoci historického stavu krajiny (letecké snímky z 50. let, mapy stabilního katastru). Plochy přírodní lze využívat extenzivním způsobem jako trvalé travní porosty (louky, pastviny) nebo sady, neboť tím nedochází k omezení jejich hlavních funkcí. „W – plochy vodní a vodohospodářské“ zahrnují stávající rybníky, nádrže, drobné vodní plochy přírodního i antropogenního původu, plochy vodních toků a vodotečí. Může se jednat i o přechodné vodní plochy a popřípadě bezprostředně navazující plochy na plochy vodní (například mokřiny v jejich blízkosti, hráze rybníků, cesty atp.). V místech, kde není nutné pro další požadavky na využití území (zástavba) konkrétní vedení vodního toku, je vodním tokům, mokřadům, menším rybníčkům aj. umožněn přirozený vývoj (tzn. nejsou v ÚP vázány na konkrétní pozemky, mohou existovat v ploše celé nivy – plochy NP). Pro orientaci v mapovém podkladu je součástí koordinačního výkresu liniové vedení vodních toků v řešeném území.

C.10.6

Odůvodnění navržených rozvojových ploch

Územní plán navrhuje následující zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině. Tabulka 10 NAVRŽENÉ ZASTAVITELNÉ PLOCHY – ORIENTAČNÍ POČET BJ A OBYVATEL Rozvojová BJ plocha

53

Ob.

Popis záměru

Odůvodnění Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; plocha rozšiřuje stávající plochu technické infrastruktury za předpokladu vyloučení negativních vlivů na okolí Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; logická návaznost na zástavbu a sítě TI; vhodné doplnění zastavěného území obce; bez nutnosti rozšiřování DI, zábor méně kvalitních půd Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; návaznost na stávající zástavbu a sítě TI a DI; zábor méně kvalitních půd; včetně návrhu místní komunikace vytvářející vhodné dopravní napojení stávající zástavby na Z sídla Plocha je navržena na návrh vlastníků pozemků; logická návaznost na zástavbu a sítě TI; vhodné doplnění zastavěného území obce; komunikace je nezbytná pro dopravní obsluhu stávající zástavby Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; logická návaznost na zástavbu a sítě TI; vhodné doplnění zastavěného území obce; bez nutnosti rozšiřování DI, zábor méně kvalitních půd Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; logická návaznost na zástavbu a sítě TI; vhodné doplnění zastavěného území obce; bez nutnosti rozšiřování DI, zábor méně kvalitních půd Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; návaznost na zástavbu a sítě TI; bez nutnosti rozšiřování DI; zábor méně kvalitních půd

Z01

0

0

Plocha pro technickou infrastrukturu

Z02

4

11

Plocha pro výstavbu RD

Z03

8

22

Plocha pro výstavbu RD, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou, včetně obslužné komunikace

Z04

12

34

Plocha pro výstavbu RD včetně obslužné komunikace

Z05

1

3


Z06

1

3


Z07a

12

34

Z07b

6

17

Z08

0

50

Plocha pro výstavbu RD, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou Plocha pro výstavbu RD, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou Plocha pro veřejnou občanskou vybavenost (sociální služby)

Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; návaznost na zástavbu a sítě TI; bez nutnosti rozšiřování DI; zábor méně kvalitních půd; plocha je zastavitelná až po vyčerpání většiny plochy Z07a Plocha v redukovaném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; rozšíření občanské vybavenosti obce/regionu; možný vznik pracovních příležitostí; bez nutnosti rozšiřování DI; zábor méně kvalitních půd


Z09

Z10a

Z10b

0

Plocha pro lehkou výrobu a skladování

0

15

17

42

48

Z10c

18

50

Z11

2

6

Z12

0

0

Celkem:

96

320

Plocha pro výstavbu RD včetně obslužných komunikací, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou Plocha pro výstavbu RD včetně obslužných komunikací, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou; veřejné prostranství (veřejná zeleň) Plocha pro výstavbu RD včetně obslužných komunikací, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou Plocha pro výstavbu RD se smíšenou funkcí, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou Plocha pro zázemí střelnice

Plocha je pro jiné využití nevhodná z důvodu polohy v OP silnice I/18; rozšíření ekonomické základny obce/regionu; zábor méně kvalitních půd Plocha v redukovaném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; využití plochy již započalo (parcelace, TI); zábor méně kvalitních půd; návaznost na zastavěné území obce; včetně návrhu DI Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; využití plochy již započalo (parcelace, TI); zábor méně kvalitních půd; návaznost na zastavěné území obce; včetně návrhu DI; plocha je zastavitelná až po vyčerpání většiny plochy Z10a Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; využití plochy již započalo (parcelace, TI); zábor méně kvalitních půd; návaznost na zastavěné území obce; včetně návrhu DI a napojení na silnici I/18; plocha je zastavitelná až po vyčerpání většiny plochy Z10b Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; je započato s využitím plochy (výstavba); rozšíření ekonomické základny obce; plocha je jiným způsobem obtížně využitelná; zábor méně kvalitních půd; plocha je fakticky využita Plocha navazuje na původní objekty střelnice a dojde jejím prostřednictvím k revitalizaci/obnově areálu střelnice; zábor méně kvalitních půd; předběžně kladné stanovisko ve vztahu k ŽP od MěÚ Příbram

Tabulka 11 NAVRŽENÉ PLOCHY PŘESTAVBY – ORIENTAČNÍ POČET BJ A OBYVATEL Rozvojová plocha

BJ

Ob.

Popis záměru

Odůvodnění

P01

3

9


P02

1

3


P03

3

9


P04

2

6


P05

1

3


P06

22

62

Plocha pro výstavbu RD včetně plochy pro obslužnou komunikaci a veřejné zeleně

Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce Plocha v redukovaném rozsahu převzata z platné ÚPD obce. Severní část pro 3 RD vyplňuje proluku v zastavěném území obce; Jižní část pro 17 RD vč. komunikace a veřejné zeleně v místě bývalého kravína – transformace brownfield, revitalizace plochy; západní část plochy pro 1-2 RD vyplňuje proluku v zastavěném území

P07

4

11

Plocha pro výstavbu RD, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou

P08

1

3


P09

2

6


P10

2

6


6

Plocha pro výstavbu RD se smíšenou funkcí a realizaci komerční občanské vybavenosti, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou

P11

2

Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; logická návaznost na zástavbu; část plochy v OP elektrického vedení vymezena jako nezastavitelná soukromá zeleň Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce; část plochy v OP elektrického vedení vymezena jako nezastavitelná soukromá zeleň Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; plocha je rozdělena na část severní pro 2 RD na kterou navazuje vymezení soukromé zeleně v OP elektrického vedení a silnice I/18; jižní část je vymezena pro komerční občanskou vybavenost; plocha mezi 2 komunikacemi jinak obtížně využitelná doplňuje logicky zastavěné území a přispívá k rozvoji ekonomické základny obce



P12

3

9

P13

2

6

P14

2

6

P15

0

0

Celkem:

50

145

Plocha pro výstavbu RD, rozdělená na část zastavitelnou a nezastavitelnou

Plocha logicky navazuje na zástavbu; požadavek vlastníka pozemku; jiným způsobem obtížně využitelná plocha v zastavěném území obce mezi komunikacemi

Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění proluky v zastavěném území obce Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; vyplnění Plocha pro výstavbu RD proluky v zastavěném území obce Plocha v obdobném rozsahu převzata z platné ÚPD obce; plocha Plocha pro sport a tělovýchovu je jiným způsobem obtížně využitelná; návaznost na zastavěné území obce a stávající plochu pro sport


Tabulka 12 NAVRŽENÉ PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Rozvojová plocha

Rozloha (ha)

K01

5,57

K02

4,24

K03

0,21

K04

1,52

K05

0,87

K06

0,34

C.10.7

Popis záměru

Odůvodnění

erozně ohrožené a z hlediska vodního režimu krajiny citlivé, nivní půdy, rozoraná údolní niva; v současnosti severní rameno nivy ponecháno ladem (sukcesní vegetace); dle KN TTP; obnova Niva, protierozní, retenční a historické plochy nivy v min. funkčním rozsahu, obnova TTP (možnost extenzivní hospodaření); návrh je protierozním a ekostabilizační opatření retenčním opatřením, obnovou historické krajinné struktury a způsobu hospodaření (stabilní katastr, letecké snímky 50. léta louky a pastviny nebo dřevinné vlhkomilné porosty); předpoklad trvale udržitelného rozvoje území., obnova znaku krajinného rázu erozně ohrožené a z hlediska vodního režimu krajiny citlivé, nivní půdy, rozoraná údolní niva; obnova historické plochy nivy v min. funkčním rozsahu, obnova TTP (možnost extenzivního Niva, protierozní, retenční a hospodaření); návrh je protierozním a retenčním opatřením, obnovou historické krajinné struktury a způsobu hospodaření ekostabilizační opatření (stabilní katastr pol. 19. st., letecké snímky 50. léta - louky a pastviny nebo dřevinné vlhkomilné porosty); předpoklad pro trvale udržitelný rozvoj území.; obnova znaku krajinného rázu erozně ohrožené a z hlediska vodního režimu krajiny citlivé, nivní Rozšíření nivy, protierozní, půdy; obnova historické plochy nivy v min. funkčním rozsahu, obnova TTP; návrh je protierozním a retenčním opatřením, retenční a ekostabilizační obnovou historické krajinné struktury a způsobu hospodaření opatření (stabilní katastr pol. 19. st., letecké snímky 50. léta) plošná eroze, špatná retence vody na pozemcích s hydromorfními, nivními půdami (historická niva); návrh je protierozním opatřením, Plochy trvalých travních obnovou historické krajinné struktury a způsobu hospodaření porostů, protierozní a retenční (stabilní katastr, letecké snímky 50.); návrh vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území, je obnovou znaku krajinného rázu; opatření obnova je navržena co nejlépe na hranice parcel původních vlhkých luk (druh pozemku dle KN TTP) plošná eroze, špatná retence vody na pozemcích s nivními půdami (plocha, kde se sbírají vody pro napájení rybníčku západně); návrh Plochy trvalých travních je protierozním opatřením, obnovou historické krajinné struktury a porostů, protierozní a retenční způsobu hospodaření (stabilní katastr, letecké snímky 50. léta louky a pastviny); předpoklad pro trvale udržitelný rozvoj území; opatření obnova znaku krajinného rázu; obnova navržena na hranice parcel původních vlhkých luk (druh pozemku dle KN TTP) Protierozní a retenční opatření; plošná eroze, špatná retence vody na pozemcích s nivními půdami; návrh je protierozním opatřením a zároveň clonou ploch ochranná zeleň bydlení vůči provozu silnice I. třídy

Záměry – podněty ke zpracování územního plánu

V následující tabulce jsou uvedeny všechny podané podněty na změny v územním plánu (záměry).

55


Tabulka 13 TABULKA ZÁMĚRŮ Č.

Výměra (m2)

01a 01b 02 03 04 05

1 246 840 6 220 1 340 4 109 3 001

06

2 164

07

3 060

08

Pozemky

Vlastník pozemku

Jiří Šimonovský Jiří Šimonovský Bc. Josef Pinc Bc. Josef Pinc Bc. Josef Pinc Bc. Josef Pinc Věra Jarošová, Renata Vacková, Jana Pjatáková (žádá F. Kozohorský, H. 564; 568/1; 568/20 Rysová, Holubcovi, V. (části) Lukšan)

bydlení bydlení bydlení bydlení chov koní chov koní

Kateřina Háse

2 674

571/2 582/22; 582/24; 582/25

09

1 572

243/7

Veronika Vítová

10

2 315

572/1

11a 9 069

414/9

11b 36 954

492/1; 513/15 496/8 (část); 496/9; 499/1; 499/11

Josef Chvátal Alena Bieliková, Eliška Klímová, Jiří Punčochář, Pavel Punčochář, Bohumil Skuhrovec, Petr Skuhrovec Alena Bieliková, Eliška Klímová, Jiří Punčochář, Pavel Punčochář, Bohumil Skuhrovec, Petr Skuhrovec

bydlení obytné území smíšené zahrada (nebo TTP) komerční účely a podnikání

12

11 594

550/11 550/5; 550/25 177/7; 179/12 569/15 108/26; 876/9 596/15; 591/36

Popis záměru

Petr Pluhař, Lenka Pluhařová

Ne (nenavazuje na sídlo a sítě TI, bez dopravního napojení) Ano (část) Ano Ne (nenavazuje na sídlo a sítě TI, bez dopravního napojení)

smíšené obytné venkovské

Ano (část)

smíšené obytné venkovské

Ne (urbanisticky nevyhovující)

Miloslav Matějka

bydlení

Ano (část ve formě územní rezervy) Ne (urbanisticky nevyhovující, půdy II. tř. ochrany) Ano (součást plochy Z12)

179/16 447/5

Zdeněk Kočnar František Jandera

bydlení (1 RD) komerční účely

14b 1 149

447/6

František Jandera

komerční účely

14c 2 010 15a 1 880 15b 114

447/7 108/22 108/16

13 352

Ano Ano Ne (nenavazuje na sídlo) Ne (nenavazuje na sídlo) Ano Ano

místní komunikace Ano

13 6 782 14a 254

16

Stanovisko, odůvodnění

František Jandera Pavel Forajt Pavel Forajt Věra Jarošová, Renata 564; 568/1; 568/20 Vacková, Jana Pjatáková

komerční účely bydlení (1 RD) bydlení (1 RD)

Ne (komerční aktivity jsou vymezeny v dostatečném rozsahu, nenavazuje na sídlo a sítě TI) Ne (zátopové území, údolní niva, nenavazuje na sídlo)

bydlení

Ano

18a 2 157 18b 503

Ivan Rasocha Ivan Rasocha

zástavba zástavba

Ne (bez možnosti dopravního napojení, pozemek navazuje na vodní plochu) Ne (nedostatečná výměra)

19

Martin Lukeš

střelnice

Ano

Martin Lukeš

bydleni (1 RD)

Ne (nenavazuje na sídlo a sítě TI, OP lesa)

20

769/28 769/2 697/7; 698/1 (257; 115 517 258; 259; 260) 690/1; 690/2; 14 326 690/3



Obrázek 9 SCHÉMA ZÁMĚRŮ

57


C.10.8

Ochrana a rozvoj hodnot

Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty ve smyslu kapitoly 5 přílohy č. 1 ZÚR Středočeského kraje se v území nenalézají. V širším smyslu lze za kulturní hodnoty považovat především nemovité kulturní památky, dále ostatní významné stavby a areály, drobné sakrální stavby, památníky/pomníky, území archeologických nálezů a pozitivní stavební dominanty. Všechny vyjmenované hodnoty jsou vyznačeny v grafické části ÚP (koordinačním výkresu). 

Nemovité kulturní památky - v území se nachází 2 nemovité kulturní památky (Tabulka 14). Jedná se o kostel sv. Alžběty, který v území tvoří přirozenou kladnou dominantu a v siluetě obce vytváří nepřehlédnutelný vizuální akcent, který je vidět ze značné vzdálenosti od sídla. Druhou nemovitou památkou je fara v blízkosti kostela. Způsob využití ploch, ve kterých se NKP nachází, je stanoven odpovídající charakteru staveb nebo souborů. V případě obou výše zmíněných se jedná o občanskou vybavenost – veřejnou infrastrukturu (OV). Nakládání s kulturními památkami, včetně nemovitých, se řídí zákonem č. 20/1987, o státní památkové péči, a dalšími předpisy, není proto třeba stanovovat další podmínky nad uvedený legislativní rámec. V ÚP nejsou vytvořeny podmínky, které by potenciálně mohly vést ke zhoršení stavu těchto hodnot – nenavrhuje se vznik nových dominant v území, nevhodná výstavba, nebo redukce zeleně v jejich blízkosti, popřípadě další změny s potenciálně negativním dopadem.

Tabulka 14 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Číslo ve výkresu

Číslo rejstříku

Část obce

Památka

1

24639/2-2595

Višňová

kostel sv. Kateřiny

2

50371/2-4420

Višňová

fara

Zdroj: Monunnet, NPÚ 

Ostatní významné stavby – jedná se o další architektonické nebo historicky významné stavby, drobné sakrální stavby, pomník, dominanty. ÚP nenavrhuje žádná zvláštní opatření přímo stanovená k ochraně výše uvedených hodnot, je ponecháno na vlastnících nemovitostí, jak bude s těmito hodnotami naloženo. Jako v případě nemovitých kulturních památek, i ostatní významné stavby byly v ÚP vyznačeny a zohledněny, jejich výčet obsahuje Tabulka 15. Územní plán neumožňuje vznik dominant či jiné rušivé zástavby a realizaci negativně působících opatření v jejich blízkosti. Rozvoj hodnot je především v kompetenci jejich vlastníků, ÚP v rámci regulativů umožňuje odpovídající využití ploch s významnými stavbami, které nebude v rozporu s jejich charakterem a účelem využití.



Tabulka 15 OSTATNÍ VÝZNAMNÉ STAVBY Číslo ve výkresu

Část obce

Stavba

Význam

1

Višňová (centrum sídla)

Kostelní věž

Dominanta (pozitivní)

2

Višňová (JV od sídla)

Vysílač

Dominanta (negativní)

3

Višňová (V od sídla)

Křížek

Kulturní

4

Višňová (JV od sídla)

Křížek

Kulturní

5

Višňová (JZ sídla)

Křížek

Kulturní

6


Křížek

Kulturní

7


Památník

Historický







Území archeologických nálezů – za hodnotné lze považovat především ÚAN I. kategorie (7 krát v různých částech území vč. jádra sídla Višňová), ve kterých je výskyt archeologických nálezů potvrzen, a dále kategorie II., kde je pravděpodobnost nálezů více než 50% (1). Pro uvedená území nejsou v ÚP stanoveny žádné zvláštní podmínky ochrany, protože již samotný zákon č. 20/1987, o státní památkové péči, popřípadě další předpisy, představují dostatečný rámec pro ochranu takových území. Urbanistické hodnoty – urbanisticky hodnotná je původní zástavba tvořená tradičními venkovskými staveními a hospodářskými budovami, které již dnes převážně neslouží svému původnímu účelu. Zástavba je situována bezprostředně v návaznosti na místní komunikace, které jsou vedeny nepravidelně a šířkovými parametry jsou z dnešního pohledu nevyhovující. V prostoru urbanisticky hodnotném jsou navrženy pouze plochy pro venkovské bydlení, a společně s celkovým nastavením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (včetně stávajících) je cílem urbanisticky hodnotné území zachovat a nenarušovat jej nevhodně dimenzovanou zástavbou či jinak. Ostatní kulturní hodnoty – v pojetí tohoto dokumentu se dále jedná o významná veřejná prostranství, parkově upravené plochy zeleně, popřípadě jiné konkrétní plochy, pro které jsou podmínky jejich využití (kapitola A.6) stanoveny tak, aby nedošlo k jejich redukci nebo degradaci.

Civilizační hodnoty Ve smyslu kapitoly 5 přílohy č. 1 ZÚR Středočeského kraje se v území nachází civilizační hodnoty – silnice I/4 a I/18, které zajišťují dopravní spojení řešeného území s regionálními centry osídlení, popřípadě s komunikacemi vyšších tříd, které představují páteř vnitrostátní i mezistátní dopravy. ÚP nenavrhuje žádné změny v plošném nebo směrovém vedení těchto silnic. Hodnota není opatřeními navrženými v rámci ÚP znehodnocena či jinak dotčena.

Přírodní hodnoty Koncepce uspořádání krajiny (viz kapitola C.10.15) vychází z níže uvedených základních krajinných charakteristik. Charakteristiky krajiny Řešené území se nachází prakticky celé v oblasti krajinného rázu Novoknínsko – Višňovsko:  území lze rozlišit na dvě charakterově výrazně odlišné části: o dominantní lesní komplex na jihu (s významem i mimo řešené území) – tvoří 70 % území; vyšší nadmořská výška (často nad 500 m); bez sídel (výjimka Buda, Placy); množství lesních cest a dobrá prostupnost; poddolované území, historické šachty i povrchové lomy v západní 1/3 (zlato, uran); množství vodních toků a mokřadů, ochranné pásmo vodního zdroje na celém Drásovském potoce; z velké části hospodářské lignikultury (převaha smrku), málo ploch přirozeného lesa (častěji v údolních nivách, olšiny); o zemědělská krajina se sídlem Višňová na severovýchodě – tvoří 30% území; nižší nadmořská výška (většinou do 450 m); sídelní plochy zaujímají cca 1/3 zemědělské části; osou území řeka Kocába – výrazný znak; méně krajinné zeleně; horší prostupnost zemědělskými pozemky; členitá prostorová skladba, střední lány polí;

59




 

  

 





krajina obecně má charakter ploché pahorkatiny až vrchoviny bez výrazných a kontrastních prvků; jemně je znatelné, že povrch je porušen příčnými zlomy ve směru SZ-JV, v tomto směru jsou také orientovány odolnější horniny, které podléhají méně snadno zvětrávání a tím pádem vytváří protáhlé hřbítky nebo nižší vrcholky (Hradiště, U Svatých kamenů, Na dlouhých, Sedlákov, Ovčí vrch, Pece, vrcholky u osady Holanka, Imples a Kopcovitý, ale také ostroh s kostelem Sv. Kateřiny Alexandrijské ve Višňové), mezi nimi jsou sníženiny a údolíčka ve stejném směru; na těchto vrcholcích a hřbítcích jsou místa s lokálním i dalekým výhledem (viz schéma níže); výrazněji se však projevuje směřování údolí vodních toků, které základní dispozici přerušuje: v jižní, zalesněné části je přerušeno údolími Drásovského a Budského potoka (směr toků J - S), která rozdělují lesní komplex na 3 části s vyššími nadmořskými výškami: vrcholky v okolí Staré hory mezi Bytízem a Dubencem, vrcholky mezi oběma údolími v okolí Velké skály a na východní hranici Kozí hřbety; v severní, zemědělské části jsou určujícími liniemi: Kocába (směr toku JZ – SV, tvoří hranici zem. území i sídla Višňová), spodní tok Budského potoka (směr toku J – S, protéká sídlem Višňová), menší potok Višňová (směr toku JZ – SV) a Chaloupka (směr toku J – S); nejvyšším bodem území je kóta 571 jižně od Bytíze v lokalitě U Fejtova palouku u silnice I. třídy; celé území klesá ve směru od JZ k SV; nejnižším místem je 400 m n. m., kde řeka Kocába na severu opouští řešené území; území leží ve srážkovém stínu Brd a spolu s nízkou živností podloží se místy vyskytují až extrémní stanoviště (např. pahorkatiny na kyselých plutonitech 4. v. s.), dále vlivem větrného proudění jsou vrcholky kopců poměrně vysýchavé (navržené VKP k registraci U svatých kamenů, Hradiště); mmj. i proto jsou v dřevinných porostech vrcholků velmi často zastoupeny borovice; přirozenou vegetací by byla acidofilní doubrava až dubová bučina 3. - 4. vegetačního stupně, s ohledem na „suchost“ stanovišť spíše buk omezen ve prospěch dubu; vodní toky a plochy nejsou svou četností a velikostí dominantním znakem krajinného rázu; vodní toky většinou nemeandrují; v zemědělské části byla v minulosti část drobných vodních toků a údolních niv meliorována (navržena obnova některých ploch); v lesním komplexu jsou časté prameniště a mokřady; sídlo Višňová se uklání na linii JJZ – SSV (U svatých kamenů – Hradiště) směrem severozápadním; za touto linií, tímto směrem by se také měly držet všechny zastavitelné sídelní plochy; nejvýraznějšími znaky sídla jsou návrší a ostroh s kostelem Sv. Kateřiny Alexandrijské, přirozenější niva Kocáby a rybník Homolka těsně za hranicí území; sídlo Holanka je dnes umístěno poměrně vysoko (výrazně výše než Višňová) v západně směřující údolnici, bez negativního vizuálního dopadu na okolní krajinu; sídlo je pohledově dobře viditelné pouze z oblasti údolí potoka Višňová a z místní části Kopcovitý; přebírané rozvojové plochy charakter přirozeného „usazení“ sídla v údolnici nerespektují, budou mít vizuální dopad na širší okolí; sídlo Buda je umístěné v údolí Budského potoka, je obklopené lesy a v dálkových pohledech se nijak neuplatňuje.



Obrázek 10 SCHÉMA MÍST VÝHLEDŮ

Ochrana přírodních hodnot je zaručena především členěním území na vhodné plochy s rozdílným způsobem využití, pro něž platí závazné podmínky jejich využívání zamezující negativním změnám v území. Více o ochraně přírody a krajiny (tj. včetně přírodních hodnot) je obsaženo v kapitole C.10.15.1.

C.10.9

Dopravní infrastruktura

Širší dopravní vztahy Řešené území je z pohledu dopravní dostupnosti do okolí odkázáno pouze na dopravu silniční. Jiné druhy dopravy v území nejsou provozovány a není plánováno jejich zavedení. Hlavní dopravní osou je silnice I/18, vedoucí do Příbrami (cca 12 km) a dále do Rožmitálu pod Třemšínem (26 km). Východním směrem potom do Sedlčan (23 km) a Votic, kde se napojuje na silnici I/3. Významnou dopravní cestou, která částečně zasahuje do řešeného území, je silnice I/4, která je (rovněž jako silnice R4) nejpřímějším dopravním spojením do hl. m. Prahy (cca 60 km) a jižně do Písku (55 km), Strakonic (62 km) a Českých Budějovic (105 km). Jihem řešeného území prochází silnice I/118 z Příbrami do Kamýku nad Vltavou, která ale pro dopravní spojení obyvatel obce nehraje významnou roli.

Silniční síť Jižně od sídla Višňová území protíná silnice I/18, která řešené území (sídla) spojuje s regionálními centry – Příbramí a Sedlčany a vyšší silniční sítí. Západním cípem řešeného území krátce prochází silnice I/4 (Praha – Strakonice). Jihozápadní hranice řešeného území kopíruje trasu silnice II/118 z Příbrami do Kamýka nad Vltavou a dále Krásné hory nad Vltavou a Petrovic. Silnice III/11816 je trasována skrze sídlo Višňová a spojuje jej s obcemi Obořiště na severu a Dolní Hbity na jihu. Pro dopravu obyvatel obce je zásadní silnice I/18 a silnice R4, která v současnosti vede mimo řešené území.

61


Stávající silniční síť je vyhodnocena jako vyhovující a nejsou na ní navrženy žádné změny. Z nadřazené územně plánovací dokumentace vyplývá pro územní plán požadavek na vytvoření podmínek pro realizaci silnice R4 přibližně v trase stávající silnice I/4. Územní plán tento požadavek respektuje a zahrnuje. Z tohoto důvodu je do návrhové části ÚP promítnut koridor pro realizaci silnice R4. Pro stavbu úseku R4 mezi křižovatkou Skalka (současné ukončení R4) a křižovatkou silnic I/4 a II/118 je vydané stavební povolení, 1.4.2015 již byla zahájena stavba. Proto je v grafické části ÚP kromě koridoru zakreslena i zpřesněná trasa R4 - nyní v realizaci.

Místní a účelové komunikace V sídle Višňová, které je nejpůvodnější, vznikala uliční síť organicky a dlouhodobě v návaznosti na rozšiřování původních jáder sídla – v okolí kostela sv. Alžběty a v okolí Farského rybníka. Místní komunikace (ulice) jsou v těchto místech značně úzké, bez chodníků a přímo navazují na zástavbu. Rozšíření nebo jiné změny v uliční síti proto prakticky nepřipadají v úvahy, a jejich realizace by navíc narušila ráz sídla. Novější části sídla jsou již obslouženy komunikace s dostatečnými šířkovými parametry a takto je postupováno i při návrhu nových. Místní část Holanka je v současné době dopravně obsloužena jedinou komunikací. S návrhem plochy Z14 jsou navrženy i další komunikace. Vzhledem k rozsahu plochy (50 RD) se doporučuje úprava stávající komunikace a realizace nového napojení na silnici I/18, pro které jsou vytvořeny v územním plánu podmínky. V místní části Buda místní komunikace nejsou navrženy, zástavba je převážně umístěna podél silnice III/11816. Totéž platí pro navrženou zástavbu. Systém místních komunikací (ulic) bude rozšířen v závislosti na nové výstavbě, není-li přístup k pozemkům zajištěn ze stávajících komunikací. Pro místní komunikace jsou vymezeny plochy veřejných prostranství (PV). Konkrétně se jedná o místní komunikace v rozvojových plochách:  Z03 o délce cca 120 m a šířce min 8 m: o komunikace v této ploše navazuje na plochu Z04, čímž dojde k vytvoření nového propojení na sídlo a silniční síť. Propojení je, vzhledem k parametrům ulic v lokalitě, nezbytné.  Z04 o délce cca 350 m a šířce min 8 m: o komunikace je zcela nezbytná mimo jiné pro obsloužení obytné zástavby na jejím východním okraji. Realizace komunikace musí předcházet výstavbě v ploše Z04 a doporučuje se ji vybudovat v nejbližším možném časovém horizontu. Společně s komunikací v ploše Z03 díky ní vznikne výše zmíněné propojení.  Z10a, Z10b, Z10c a) o souhrnné délce cca 900 m a šířce min 8 m, b) vč. komunikace propojující rozvojovou plochu se silnicí I/18 o délce cca 130 m: o 

P06

rozsah plochy vyžaduje vznik místních komunikací, aby byla dopravně obsloužena veškerá nová zástavba. Napojení na silnici I/18 se doporučuje realizovat v průběhu výstavby v plochách, protože stávající napojení je pro navržený počet RD nedostatečné.

a) o délce cca 270 m a šířce min 8 m, b) o délce cca 230 m a šířce min 4 m ve východní části plochy určenou pro pěší a cyklisty: o o

komunikace je nezbytná pro dopravní obsluhu veškeré nové zástavby komunikace pro pěší a cyklisty vytvoří nové bezpečné propojení návrhových ploch s centrem sídla.

Cesty pro pěší a cyklisty Území je protkáno sítí cest, která je zvláště hustá v zalesněné části řešeného území. Sídlo Višňová je se všemi okolními sídly propojeno stávajícími cestami. Cesty jsou v různém stavu a mají různé parametry. Cesty jsou plošně vymezeny pouze v případě, kdy je nezbytné vytvořit podmínky pro stabilizaci jejich tras – pokud propojují sousední sídla anebo sídla s jinými významnými lokalitami, popřípadě v jiných účelných případech. Vznik nových cest se připouští ve většině ploch s rozdílným způsobem využití. Nové cesty nejsou navrhovány v plochách, ale pouze v liniích doporučeného návrhu nezpevněných cest.





Cyklotrasa (č. 8195) řešeným území prochází po jeho jižní částí. Začíná u silnice I/4 mimo řešené území a vede do Dolních Hbit a dále k toku Vltavy. Sídly značené cykloturistické trasy neprochází.



Modrá Turistická trasa prochází územím v severojižním směru a propojuje sídla s okolím, včetně Dobříše a Orlické přehrady (v návaznosti na další turistické trasy). Do jižní části území od západu na východ zasahuje zelená a krátce modrá tur. značená trasa. Spojuje Příbram s trasami podél toku Vltavy.

Návrh konkrétních nových cyklotras a turistických tras není v návrhu ÚP obsažen, avšak jejich založení může probíhat bez omezení. V úvahu připadá zejména vyznačení cyklotrasy v severojižním směru, spojující území s Dobříší.

Veřejná doprava Zastávky autobusové dopravy jsou vyznačeny v koordinačním výkresu, jejich umístní je vyhovující. Nejsou navrženy změny v koncepci veřejné dopravy.

Parkování V obci není významný deficit ploch pro parkování, nejsou proto navrženy žádné plochy výlučně pro tento účel. Parkování bude v rozvojových plochách řešeno přímo na pozemcích rodinných domů, nebo v plochách pro realizaci místních komunikací.

Ostatní druhy dopravy V území nejsou jiné druhy dopravy provozovány a jejich zavedení se nenavrhuje.

63


Obrázek 11 SCHÉMA KONCEPCE DOPRAVY



C.10.10 Technická infrastruktura – energetika Zásobování elektrickou energií Charakteristika území V řešeném území se nacházejí sítě VN ve správě společnosti ČEZ a.s. Páteřní rozvod je proveden nadzemním vedením. Na nadzemní vedení ve třech lokalitách navazují kabelové okruhy z podzemních kabelů. Návrh nových rozvojových ploch, pokud se dotýká stávajících tras venkovních vedení 22kV procházejících územím, tyto trasy respektuje, v koridorech venkovního vedení se počítá se zelenými pásy. Plochy pod vedením nebo v ochranném pásmu tohoto vedení jsou vyhrazeny jako nezastavitelné, s povolením využívat je jen jako zeleň. Trasy venkovního vedení VN 22 kV V řešeném území se nachází trasy venkovního vedení 22 kV, ze kterého jsou napojovány jednotlivé trafostanice. Plochy dotčené vedením 22kV řešit s ohledem na tuto trasu. V návrhu není navrženo rušení nebo přeložky stávajícího venkovního vedení, ani jiné záměry spojené s realizací nadzemního elektrického vedení. Kabelové vedení VN22kV V řešeném území se nachází tři trasy kabelového vedení 22kV, jedna trasa je pro napojení trafostanic Višňová-U kostela a Višňová-U rybníka, druhý okruh je pro trafostanici Višňová-Holanka a třetí okruh je k trafostanici Višňová-3. Stávající trasy kabelového vedení zůstanou zachovány v současné podobě. Nově jsou navrženy trasy podzemního kabelového vedení k trafostanicím TSN2, TSN3, TSN4 a TSN5. Trafostanice Transformační stanice jsou různého provedení a stáří. Transformátory jsou různých výkonů. Nově jsou navrženy trafostanice v lokalitách, kde navržený rozvoj svým charakterem zakládá potřebu posílení elektrické sítě, jedná se o trafostanice:  TSN1 zejména pro rozvojové plochy P08, P09 a Z04,  TSN2 zejména pro rozvojové plochy P10, P12, P13, Z07a, Z07b a Z08,  TSN3 zejména pro rozvojovou plochu Z09,  TSN4 zejména pro rozvojové plochy Z10a, Z10b a Z10c  TSN5 zejména pro rozvojovou plochu Z01, Pozn.: zejména v případě TSN5 je návrh opodstatněný jen v případě potřeby - pokud by konkrétní využití plochy vyžadovalo zvýšený příkon. Sekundární rozvody 0,4 kV Distribuční rozvod od trafostanic 22/0,4 kV je rozvodnou sítí NN na napěťové úrovni 0,4 kV. V obci jsou NN rozvody provedeny vrchním vedením. Nízkonapěťové rozvody se budou rozšiřovat v závislosti na konkrétní výstavbě v rozvojových plochách a budou přednostně řešeny podzemními přípojkami. Ochranná pásma Ochranné pásmo nadzemního vedení je dle novely zákona č. 211/2011 Sb. vč. rozsahu OP převzatých ze zákona č. 458/2000 Sb., souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní pro závěsná kabelová vedení

65

7 m, 2 m, 1 m,


b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně e) u napětí nad 400 kV f) u závěsného kabelového vedení 110 kV

12 m, 5 m, 15 m, 20 m, 30 m, 2 m.

U vedení zřízeného před platností zákona č.458/2000 Sb. jsou OP zřízena dle zák. č. 79/1957 a jejich hodnota je: g) u vedení 22 kV h) u vedení 110 kV

10m od krajního vodiče, 15m od krajního vodiče.

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

Distribuce plynu V území není přítomné plynovodní potrubí žádné úrovně tlaku. Zavedení plynu do domácností nebo komerčních či nekomerčních nerezidenčních provozů je proto z ekonomického pohledu nevhodné, a s plynofikací sídel se proto neuvažuje. V téměř všech plochách s rozdílným způsobem využití se připouští umisťování zařízení technické infrastruktury, a proto je případné zavedení plynovodního potrubí včetně umístění potřebných zařízení možné i bez konkrétních návrhů nebo zpracování změny ÚP.

Telekomunikační spoje Telekomunikační sítě budou rozšiřovány podle aktuální potřeby v území a k těmto krokům jsou územním plánem vytvořeny podmínky. V území se nachází telekomunikační zařízení s vymezeným ochranným pásmem, do kterého částečně zasahují rozvojové záměry v místní části Holanka. Stavební nebo jiné činnosti v rozvojových plochách nesmí narušit provoz telekomunikačních zařízení. Odpovědnost v tomto ohledu nese stavebník (investor). Územím prochází více paprsků radioreléových spojů, především v západo-východním směru. Některé rozvojové plochy v místní části Holanka jsou vymezeny v trasách RSS a platí zde totéž, jako v případě telekomunikačních zařízení – stavebník (investor) je povinen zajistit, aby nedošlo k narušení spojů.



C.10.11 Technická infrastruktura – vodní hospodářství Zásobování pitnou vodou Obec Višňová je v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je ve správě VHS Dobříš. Do obce je v současné době pitná voda dopravována ze skupinového vodovodu Příbram z úpravny vody Hatě. Z ÚV Hatě se voda čerpá pomocí ČS Hatě do vdj. Háje - 300 2x150 m3 (594,3/590,3 m n.m.). Z tohoto vodojemu vede gravitační řad, který vede podél úpravny vody Drásov dále směrem na Dobříš a je zaústěn do vodojemu Chlum 1x100 m3 (489,8/485,8 m n.m.). Dále je voda gravitačně přiváděna dobříšskou větví do vdj. Svatá Anna 2x1000 m3 (428,0/423,0 m n.m.). Variantně je možné přivádět vodu do Dobříšské větve rovněž z úpraven vody Hvězdička a Kozičín. Z přívodního řadu DN 300, který v současné době dopravuje vodu z vdj. Chlum do vdj.Svatá Anna, je položen řad do Višňové. Pro návrhový stav počtu obyvatel (cca 900) je posouzena stávající vydatnost vodních zdrojů následovně: Tabulka 16 VÝPOČET PRŮMĚRNÉ DENNÍ POTŘEBY VODY (DLE PŘÍLOHY Č. 12 K VYHL. Č. 428/2001 SB.) skupina směrné číslo směrné číslo roční dle roční potřeby přílohy potřeby vody vody (l/den č.12 zam./ks/m2) (m3/rok)

druh potřeby

počet osob / ks / m2

l/den

bytový fond - připojen na obecní vodovod - stav

I/2

35

96

630

=

60 411

bytový fond - připojen na obecní vodovod - návrh

I/2

35

96

270

=

25 890

II/8

5

14

120

=

1 644

II/10

16

44

30

=

1 315

zdravotnická střediska, ambulatorie stav

IV/21

18

49

3

=

148

IV/24

2

5

50

=

274

knih., muzeum, galerie, ost. kult. zařízení - stav

V/30

14

38

2

=

77

V/31

2

5

20

=

548

VII/44

18

49

20

=

986

školy, ZUŠ, DDM - stav ostatní občanské vybavení (odhad) návrh

provozovny (odhad)

nístního

významu

Qp

=

2000

91 293 l/den

KOEFICIENTY Součinitel denní nerovnoměrnosti

kd

1,5 (do 1000 obyv.)

Součinitel hodinové nerovnoměrnosti

kh

1,8

Počet hodin/den

24 hod

Počet (pracovních) dnů

7 dny

Počet (pracovních) dnů v měsíci

30 dny

Počet (pracovních) dnů v roce

365 dny

OBJEKT CELKEM

Qp

=

91 293 l/den

Denní potřeba vody

Qmax,d

=

136 940 l/den

Roční potřeba vody

Qrok

=

67

33 322 m3/rok


Uvedené výpočty jsou pouze rámcové. U všech navrhovaných záměrů nelze přesně odhadovat budoucí potřebu vody. Některé záměry jsou dosud nespecifikovány a navíc je nutné pro odhad potřeby vody znát podrobnější údaje. Nicméně dle sdělení je kapacita dostupných vodních zdrojů a skupinového vodovodu dostatečná. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti. Uvažuje se pouze o změně přívodu vody do Dobříšské větve skupinového vodovodu. Pitná voda tak nebude dopravována z úpravny vody Hatě, ale z ÚV Hvězdička. Z ÚV Hvězdička by se pitná voda čerpala navrhovaným řadem PE 200 do navrhovaného vdj. Pichce 2x150 m3 (563,7/560,0 m n.m.). Z vdj. Pichce je navrhován přívodný řad PVC 225 PN 16, který bude napojen na stávající ocelový řad DN 200 v prostoru ÚV Drásov. Voda z vdj. Pichce tak bude voda gravitačně dopravována do vdj. Chlum 1x100 m3 (489,8/485,8 m n.m.), který bude sloužit jako přerušovací komora pro přerušení tlaku mezi vdj. Pichce a dobříšským vdj. Svatá Anna 2x1000 m3 (428/423 m n.m.). Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Jedlice a Zářezy-Zálany. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Požární ochrana Návrh nových vodovodních sítí zajistí krom zásobení vodou domácností, provozoven i požární zajištění rozvojové plochy. Na síti budou osazeny požární hydranty, které svými tlakovými i průtokovými poměry zabezpečí lokalitu dle příslušných norem ČSN a požadavků hasičského sboru. V případě nemožnosti využití nových vodovodních řadů pro požární zajištění budou využity náhradní zdroje v podobě požárních nádrží, místní rybníky, vodoteče a stávající vodní plochy dle ČSN 75 2411 – Zdroje požární vody.

Odkanalizování a čištění odpadních vod V obci Višňová je vybudována splašková kanalizace, která je ve správě Vodohospodářské společnosti Dobříš, je vybudována z HDPE trub DN 300 a DN 200 v celkové délce asi 3 km. Odpadní vody jsou touto kanalizací odváděny na stávající čistírnu odpadních vod. Pro čištění splaškových vod slouží mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s aerobní stabilizací kalu a pneumatickou aerací. Čistírna má kapacitu 168 m3/den ( BSK5 = 42 kg/den) a je také ve správě VHS Dobříš. Odpadní vody přitékají splaškovou kanalizací do čerpací stanice před ČOV. Odtud jsou čerpány na úroveň, která umožní gravitační průtok odpadních vod celým procesem jejich čištění. Přečerpané odpadní vody protékají hrubým předčištěním sestávající z dvojice jemných česlí – provozní linku tvoří strojně stírané česle, obtok provozní linky je osazen ručně stíranými česlemi – a z vertikálního lapáku písku. Odpadní voda je po předčištění v hrubém předčištění (velmi jemné česle, vertikální lapák písku) vedena na biologický stupeň čistírny. Přes rozdělovací objekt je přivedena do předřazených denitrifikačních nádrží, které jsou mechanicky míchány. Do těchto sekcí je přiváděn i vratný kal z dosazovacích nádrží. Z denitrifikace aktivační směs odtéká do aktivační nádrže – nitrifikace. Nitrifikace je provzdušňována jemnobublinnými aeračními elementy. Aktivační směs natéká do dosazovacích nádrží, které tvoří vestavbu aktivačních nádrží. Čistírna je vybavena obtokem. Vyčištěná odpadní voda je vypouštěna přes měrný profil do Kocáby. Zbytek odpadních vod je zachycován v bezodtokých jímkách, odkud se vyváží k likvidaci na stávající ČOV Višňová. Za předpokladu zahrnutí množství balastních vod korespondující s běžnou hranicí 15 % při plánování v oblasti vodního hospodářství, lze vyčíslit předpokládané množství odpadních vod a následné výhledové zatížení ČOV Višňová na základě předkládaného návrhu územního plánu jako následující:



Tabulka 17 NÁVRHOVÉ PARAMETRY ČOV Parametr Počet EO výhledové znečištění Q24

Výhled 700 EO 42 kg BSK5/den 105 m3/den

Při výpočtu se vychází z odhadované potřeby vody dle vyhlášky 428/2011 Sb. navýšené o 15 % (balastní vody) a ze standardního předpokladu, že jeden ekvivalentní obyvatel (EO) vyprodukuje 60 g BSK5 a z jeho činnosti vznikne 150 l vody za den: Qp = Q24sp = 91,293 m3/den Qbalast = 13 694 l/den = 13,694 m3/den Q24 = 105 m3/den Návrhové odkanalizování a množství splaškových vod se blíží horní hranici kapacity současné kanalizační sítě. Obrázek 12 KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ OBCE

69


Dešťové vody Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací ve správě obce do Budského potoka nebo do Kocáby. Bližší informace o této kanalizaci nejsou známy. V nově vznikajících rozvojových plochách je vznesen požadavek přednostně likvidovat dešťové vody individuálně na pozemcích vlastníků. Na komerčně využívaných pozemcích v maximální míře dešťové vody zachytávat v retenčních nádržích k dalšímu využití a posléze případně vypouštět řízeným odtokem do dešťové kanalizace, recipientů či vodních ploch. Zákres jednotlivých zařízení vodohospodářské infrastruktury – kanalizační stoky a vodovodní řady do jednotlivých grafických příloh vznikly zpřesněním dat přebraných z ÚAP a Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje.

C.10.12 Občanská vybavenost Stávající občanská vybavenost v obci Višňová je, relativně k velikosti sídla a dostupnosti do vyšších středisek osídlení, poměrně široká. Z průzkumů a rozborů k návrhu územního plánu nevyplývá nutnost navržení ploch pro občanskou vybavenost. Přesto jsou, především z důvodu převzetí ploch z předcházející ÚPD, navrženy plochy pro veřejnou i komerční občanskou vybavenost, ve kterých se předpokládá realizace domova pro seniory (Z08), popřípadě jiných záměrů. Veřejné občanské vybavení (plochy OV) zahrnuje stávající plochy pro (vše v sídle Višňová):  veřejně – správní instituce (obecní úřad a pošta),  vzdělávací (mateřská škola, základní škola, knihovna)  bezpečnost obyvatel (hasičská zbrojnice),  církevní občanskou vybavenost (kostel sv. Kateřiny). Navrhuje se plocha Z08 pro výše uvedené funkční využití. Záměrem je vybudování domova pro seniory nebo jiného obdobného zařízení. Občanská vybavenost je v obci dostatečně rozvinuta a v tomto ohledu slouží i dalším obcím v okolí. Rovněž kvůli blízkému okresnímu městu Příbrami (obec s rozšířenou působností), není třeba navrhovat další plochy veřejné občanské vybavenosti. Komerční občanské vybavení (plochy OM) zahrnuje stávající plochy pro (vše v sídle Višňová):  pohostinství  maloobchod  služby Navrhuje se rozvojová plocha P11 (Višňová) pro funkční využití OM – komerční zařízení malá a střední, další podnikatelské aktivity, včetně ubytování, maloobchodu atp., je možné realizovat v plochách OV, BV a SV za předpokladu dodržení regulace uvedené v kapitole A.6. Občanské vybavení pro sport a tělovýchovu (plochy OS) zahrnuje stávající plochy pro:  fotbalové hřiště a přidružené plochy (Višňová),  tenisové kurty (Buda),  střelnici (Placy) Navrhuje se:  rozvojová plocha P15 rozšiřují stávající plochu s tenisovými kurty,  rozvojová plocha Z12 rozšiřují stávající plochu areálu střelnice (objekty střelnice, zázemí),  drobná sportovní zařízení (dětská hřiště apod.) jsou přípustná v různých plochách s rozdílným způsobem využití, což odpovídá venkovskému charakteru sídel (polyfunkčnost ploch). Hřbitovy (plochy OH) Nenavrhují se nové plochy nebo rozšíření stávajících ploch pro Občanské vybavení – hřbitovy. Nebyla shledána potřeba vymezení nové plochy pro hřbitov.



C.10.13 Veřejný prostor, systém sídelní zeleně Veřejný prostor v malých sídlech, mezi která lze řadit i veškerá sídla v řešeném území, má odlišný charakter od sídel městského typu. Funkci veřejných prostranství proto plní i řada dalších ploch, které primárně k tomuto účelu neslouží. Jedná se o plochy DS (chodníky, autobusové zastávky apod.), plochy občanské vybavenosti, popřípadě jiné (například plochy v okolí bytových domů). Dále mohou jako veřejná prostranství sloužit i plochy navazující na sídlo – plochy přírodní, lesní, zemědělské a další. Plochy, ve kterých je veřejné prostranství hlavním využitím, jsou: 



PV – veřejná prostranství, které zahrnují místní komunikace, návsi a další veřejně přístupné plochy v sídlech; nově navrženy jsou plochy PV v rozvojových plochách Z03, Z04, Z10a, Z10b, Z10c, P06 a předpokládá se v nich realizace místních komunikací a parkovacích stání, případně doplněných zelení a drobnými stavebními prvky (lavičky atp.), ZV – veřejná prostranství – veřejná zeleň, které zahrnují významnější plochy zpravidla upravené, veřejně přístupné zeleně v sídlech. Nově se navrhují plochy veřejné zeleně (ZV) v plochách Z10b a P06. Návrh veřejného prostranství je v plochách nezbytný, jelikož příslušné předpisy výslovně vyžadují navržení takových ploch v souvislosti s navržením rozsáhlejších ploch pro bydlení (odst. (2), § 7, vyhl. 501/2006 Sb.).

C.10.14 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je v současné podobě vyhovující a v jeho koncepci nejsou navrženy žádné změny. Současná koncepce odpadového hospodářství je především s ohledem na nízkou populaci obce dostatečná. V sídlech jsou umístěny kontejnery na tříděný odpad, a svoz je zajištěn mimo řešené území. V obci nejsou žádné povolené skládky ani místa sběru odpadového materiálu. Plocha Z01 (TI) umožňuje potenciální rozšíření sběrného místa pro svoz a dočasné shromažďování biologických odpadů, určených pro následný pravidelný odvoz do kompostárny mimo území obce. Obdobné využití již funguje v rámci stávající sousední plochy TI (část pozemku ČOV). Režim svozu biologického odpadu pro několik obcí je zajištěn prostřednictvím ZD Nečín.

C.10.15 Koncepce uspořádání krajiny C.10.15.1 Ochrana přírody a krajiny Níže uvedené typy ochrany přírody působí v řešeném území jako limity a v návrhu územního plánu jsou respektovány. Důraz byl kladen zvláště na ochranu a obnovu ploch niv a vlhkých luk a ochranu krajinného rázu obecně definováním koncepce uspořádání krajiny. V řešeném území jsou:  významný krajinný prvek registrovaný Černé bláto (vymezení viz Obrázek 13 SCHÉMA VYMEZENÍ HRANIC REGISTROVANÉHO VKP ČERNÉ BLÁTO, PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A DALŠÍCH JEVŮ);  významné krajinné prvky ze zákona, jsou zastoupeny v podobě ploch lesních, niv vodních toků nebo vodních ploch;  hodnotnější plochy, které tvoří systém ÚSES a další ekologicky stabilnější segmenty krajiny (drobné krajinné prvky, vyznačeny ve schématu v kapitole Protierozní opatření), zachované v nejvyšší možné míře: o zajišťují ochranu přírodních hodnot, biodiverzity a ekologické stability, o jsou biologickou kostrou schopnou vyrovnávat změny a pomáhají udržovat stálost prostředí, o jsou útočištěm pro rostliny a živočichy v kulturní zemědělské krajině, o jsou znakem krajinného rázu a spoluurčují míru obytnosti krajiny a atraktivity pro každodenní rekreaci;  památný strom Drásovský dub (ochrana je realizována vymezením ploch přírodních a ploch trvalých travních porostů v jeho ochranném pásmu);  další významné stromy a stromořadí (viz Obrázek 14).

71


Ochrana registrovaného VKP Černé bláto je realizována vymezením v plochách s rozdílným způsobem využití NP – plochy přírodní a ve specifických plochách přírodních NP1, kde je zároveň umožněn provoz střelnice za podmínek definovaných v regulativech. Obrázek 13 SCHÉMA VYMEZENÍ HRANIC REGISTROVANÉHO VKP ČERNÉ BLÁTO, PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A DALŠÍCH JEVŮ

Územní plán navrhuje dva významné krajinné prvky k registraci (lokalizace a vymezení hranic viz kapitola A.5.2):  U Svatých kamenů: o umístění v krajině - místo výhledu (nadhled nad sídlem Višňová, výhled západním směrem, údolím Kocáby a k Brdům), na výraznějším nižším vrcholku nad Višňovou (pohledová exponovanost); bývalý selský lom s menší lomovou stěnou, skalními výchozy a těžebními jámami (výrazně dynamický reliéf); stepní vegetace (nízké i vysoké trávníky, částečně skalní vegetace, v malé míře křoviny); výrazně bohatší diverzita oproti okolní krajině na malé ploše; refugium hmyzu v krajině – zaznamenaný výskyt méně často se vyskytujících druhů motýlů;  Hradiště: o umístění v krajině - místo výhledu (daleká viditelnost k Dobříši a Hřebenům), na výrazném hřbetu, hřebeni uzavírající místo krajinného rázu, rozhraní krajinných prostor Višňové a Ouběnic (resp. Chaloupek); oblíbené místo vycházek (z obou sídel); hřeben se skalními výchozy a luční vegetací (nízké trávníky, křoviny, borovice); spolu s loukou na pozemcích na jih od hřebene druhově pestré trvalé travní porosty se zastoupením dvouděložných rostlin, výrazně nadprůměrná diverzita oproti okolní krajině. Pro území je charakteristické dominující zastoupení lesních porostů (lesnatost 70%), četné je zastoupení přírodě bližších údolních niv a vlhkých luk (takřka stejná rozloha jako u ploch zemědělských). Současné rozmístění krajinných ploch je jako znak krajinného rázu respektováno, koncepce uspořádání krajiny z něj vychází. V záplavovém území říčky Kocáby jsou na severním okraji Višňové vymezeny plochy soukromé zeleně (ZS) pro ochranu samotné nivy a na druhou stranu pro minimalizaci povodňových rizik. S důrazem na ochranu krajinného rázu a obrazu sídel je zvažováno umístění a rozsah rozvojových sídelních ploch ve vazbě na morfologii terénu. Některé sídelní plochy nejsou z hlediska krajinného rázu umístěny optimálně (některé části rozvojových ploch Z07, Z10a Z10c), jedná se však o plochy přebírané z předchozího územního plánu a jeho změn. Některé sídelní rozvojové i stávající plochy mají řešen plynulý přechod sídla a krajiny, nejčastěji skrz vymezení ploch soukromé zeleně (ZS). Z důvodu ochrany krajinného rázu je nutné tyto plochy zeleně na přechodu zachovat nezastavěné, většinou zakončují pohledově exponované hrany sídla s vizuálním účinkem na širší krajinné zázemí.



Významné stromy a stromořadí (dendrologicky – věk, velikost, habitus; umístěním v krajině, sepětím s událostí/osobností), jsou znakem krajinného rázu, definují identitu místa, jako takové je nutné je v rámci možností (zdravotní stav, statická bezpečnost) respektovat a zachovat. To znamená, pokud nejsou svému okolí nebezpečné: nekácet je, ošetřovat řezem pouze odborníkem (certifikovaný arborista; zahradník), výkopovou činností nepoškodit v kořenovém prostoru (kořeny cca ve vzdálenosti průmětu okrajů koruny na zem) atp. Obrázek 14 SCHÉMA VÝZNAMNÝCH SOLITÉRNÍCH STROMŮ A STROMOŘADÍ

C.10.15.2 Územní systém ekologické stability V roce 2015 proběhla revize vymezení (trasování, funkčnost) prvků ÚSES jako součást řešení nového územního plánu. Byly zkontrolovány prostorové parametry a návaznost na ÚSES vymezený v sousedních obcích. Byl prověřen souběh vedení ÚSES a dalších funkcí v území (ochrana niv, zvýšení retence krajiny). Jako podklad k upřesnění byly použity: původní ÚPNSÚ (a navazující změny) Višňové; ÚPD sousedních obcí; ÚAP; ZÚR Středočeského kraje; generel místního S. E. S. pro k. ú. Dolní a Horní Hbity, Jablonná, Kamýk, Káciň, Lipiny, Luhy, Nečín, Nepřejov, Obory, Třtí, Větrov, Višňová, Zduchovice; mapování biotopů Natura 2000, biochory a bioregiony a další dostupné související a pro upřesnění ÚSES vhodné podklady. Územní systém ekologické stability vychází z předchozí územně plánovací dokumentace (ÚPNSÚ 1998, změna č. 2 2005 a č. 3 2009, změna č. 4 2010). Územní plán z roku 1998 a navazující změny neřeší celé území obce, mapy jsou vytvořeny pouze pro výřez v bezprostředním okolí sídla Višňová, v textové části je uvedeno, že ÚP přebírá beze změny generel místního S. E. S. V území jsou regionální prvky územního systému ekologické stability. RBC 850 Marhelovka, RBK 281 Kotalík - Marhelovka a RBK 282 Marhelovka - Pod klackama. Ve vymezení regionálních prvků ÚSES v ZÚR došlo oproti vymezení v generelu S. E. S. ke změně. Revize ÚSES v územním plánu přebírá a zpřesňuje vymezení prvků ze ZÚR a navazuje na ně lokální úroveň. Územní plán respektuje názvy a kódy prvků R ÚSES dle ZÚR Středočeského kraje. Prvky systému ekologické stability byly upraveny tak, aby odpovídaly prostorovým parametrům dle metodiky pro vymezování ÚSES a navazovaly na systém vymezený v ÚPD sousedních obcí. Vymezení prvků bylo také upraveno tak, aby prvky zasahovaly do co nejmenšího počtu, a pokud možno ucelených, pozemků. Prvky byly upraveny dle skutečných hranic lesních porostů a částí. Prvky byly upraveny dle hranic pozemků mmj. tak,

73


aby nedocházelo ke kolizím s rozvojovými sídelními plochami, stávající zástavbou a zároveň aby byly co nejlépe využity přírodní podmínky lokality vhodné pro danou větev ÚSES. Revize trasování ÚSES v ÚP zachovává rozložení systému v rámci biochor, upřesnění, změny ve vymezení jsou z hlediska rozložení biochor nevýznamné. V lesním komplexu na jihu (RBC 850, RBK 281 a 282, LBK 22-21-02/7 a LBC Drásovská nádrž) převažují biochory 4Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v. s) a extrémní 4PR (pahorkatiny na kyselých plutonitech 4. v. s.), méně jsou zastoupeny extrémní -4BP (erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. v. s.), -4BR (erodované plošiny na kyselých plutonitech v suché oblasti 4. v. s.) a -4PP (pahorkatiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. v. s.). V nivě Kocáby (LBK Niva Kocáby) jsou zastoupeny 3Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách 3. v. s.) a -3BE (erodované plošiny na spraších v suché oblasti 3. v. s.).

Prvky ÚSES v řešeném území RBC 850 Marhelovka (65 ha)  lesní RBC; homogenní lesní porost s vyšším zastoupením nepůvodních jehličnatých dřevin (smrk, borovice), v generelu SES je doporučena částečná přestavba porostů; údolní nivy vodních toků mají z větší části přirozenější druhovou skladbu; vymezení zahrnuje mapované biotopy Natura 2000 L2.2B a M1.5;  vymezení prvku v ÚP přebírá vymezení ZÚR, které upravuje dle hranic pozemků KN a dle jejich lomových bodů (severní a jihozáp. strana BC), dále dle hranic v terénu rozpoznatelných - lesních cest (východní strana), skutečných hranic porostů lesních částí (jižní a východní strana) a skutečných hranic porostů údolní nivy (západ);  dle ÚTP je cílová velikost RBC k vymezení 50 ha, generel SES vymezuje RBC na 20 ha, řešení ze ZÚR má velikost 66,4 ha; upřesnění hranic v rámci ÚP zachovává velikost i lokalizaci BC ze ZÚR (a ÚTP), BC je vymezeno na stejných biochorách (4Do,4PR) a lesních typech jako vymezení ze ZÚR. RBK 281 Kotalík - Marhelovka (0,5 km v řeš. úz.)  lesní RBK s přerušením (60 m) loukou, vede z větší části po homogenních lesních porostech, zejména po okraji lesa, v jižní části překonává údolní nivu; vymezení zahrnuje mapované biotopy Natura 2000 L2.2B, moz. a T1.9;  vymezení upřesněno dle vymezení ZÚR (generel SES má trasování hodně odlišné), upraveno dle hranic pozemků KN a dle jejich lomových bodů, dále dle hranic v terénu rozpoznatelných, zejm. skutečných hranic lesních porostů; vymezení v ÚP je upřesněno v hranicích BK dle ZÚR;  RBK v řešeném území je veden jedinou biochorou 4Do; délka BK na hranice řešeného území je 0,5 km, s ohledem na dodržení metodických parametrů je nutné za hranicemi řešeného území na území obce Milín zachovat do regionálního biokoridoru vložené lokální biocentrum LBC U25. RBK 282 Marhelovka - Pod klackama (3,4 km v řeš. úz.; 5 úseků po 0,4 – 0,6 km)  složený lesní RBK s vloženými čtyřmi LBC; vede po homogenních lesních porostech s vyšším zastoupením nepůvodních jehličnatých dřevin (smrk, borovice), v generelu SES je doporučena částečná přestavba porostů; pouze v lokalitě Pod Kozími hřbety překonává údolní nivu; bez mapovaných biotopů Natura 2000;  v ÚP bylo vymezení upřesněno v ose řešení RBK ze ZÚR; trasování bylo upraveno dle hranic pozemků KN a dle výrazné hranice v terénu rozpoznatelné – lesní cesty (prostřední část BK), zde zároveň probíhá hranice lesního hospodaření na porostních celcích; dále bylo trasování upraveno dle skutečných hranic porostů (západní a východní část);  vymezení dle Generelu SES je v západní a východní části, výrazně odlišné a bylo z něj převzato pouze rámcové umístění LBC 22-21-03/5 (Vývratek) a LBC 22-21-03/6 (Pod Kozími hřbety); do RBK byla v souladu s metodikou vložena v patřičných vzdálenostech další lokální biocentra v místech lesních světlin a pasek, kde je možná změna druhového složení lesa, dále v místech přirozenějších porostů;  v ÚP vymezený RBK zachovává trasování stejnými biochorami jako řešení ZÚR (4PR, -4PP, -4BP, -4BR);  délka BK na hranice řešeného území je 0,6 km, s ohledem na dodržení metodických parametrů je nutné za hranicemi řešeného území na území obce Obory vložit do regionálního biokoridoru lokální biocentrum



(cca v pozici jako bylo LBC 22-21-03/7 v generelu SES); zároveň je nutné s ohledem na změnu vymezení RBK v ZÚR zajistit návaznost v obci Obory (posun o cca 300 m severněji). Obrázek 15 ZMĚNY VE VYMEZENÍ ÚSES REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ V JIŽNÍ ČÁSTI ÚZEMÍ

LBC Velká skála (3 ha)   

nově vložené lesní lokální biocentrum do RBK 282 Marhelovka - Pod klackama za účelem splnění maximálních délkových parametrů úseku RBK (700 m, les); na vrcholku Velká skála, v biochoře 4PR, na lesních typech 3K (kategorie kyselá) a 3Y (kategorie skeletovitá); v místech lesních světlin a pasek, cca polovinu tvoří vzrostlé lesní porosty s vyšším zastoupením nepůvodních jehličnatých dřevin (smrk, borovice); vymezeno dle skutečných hranic lesních porostů.

LBC Pod velkou skalou (3,6 ha)  nově vložené lesní lokální biocentrum do RBK 282 Marhelovka - Pod klackama za účelem splnění maximálních délkových parametrů úseku RBK (700 m, les);  v místě křížení lesních cest, v biochoře 4PR, na lesních typech 3K (kategorie kyselá); cca 3/4 tvoří vzrostlé lesní porosty s vyšším zastoupením nepůvodních jehličnatých dřevin (smrk, borovice), 1/4 paseka, kde je možná rychlejší změna druhového složení lesa;  vymezeno dle skutečných hranic lesních porostů, lesních cest, průseků a hranic KN. LBC 22-21-03/5 Vývratek (4,8 ha)  nově vložené lesní lokální biocentrum do RBK 282 Marhelovka - Pod klackama za účelem splnění maximálních délkových parametrů úseku RBK (700 m, les); rámcové umístění přejato z generelu SES; vymezení zahrnuje mapované biotopy Natura 2000 L5.4;  v rozmezí v biochor 4PR, -4PP, -4BP a -4BR; na lesních typech 3K (kategorie kyselá); většinu tvoří lesní paseky a světliny (změna druhového složení lesa), zbytek lesní porosty, částečně přirozeného charakteru (biotopy);  vymezeno dle hranic KN, lesních cest, průseků a skutečných hranic lesních porostů. LBC 22-21-03/6 Pod Kozími hřbety (3,4 ha)  nově vložené lesní lokální biocentrum do RBK 282 Marhelovka - Pod klackama za účelem splnění maximálních délkových parametrů úseku RBK (700 m, les); rámcové umístění přejato z generelu SES;  v místě křížení lesních cest; v rozmezí v biochor 4BP a -4BR; na lesních typech 3I (kategorie kyselá uléhavá), 4V (kat. vlhká) a 4O (kat. oglejená, středně bohatá); většinu tvoří vzrostlé lesní porosty s vyšším

75




zastoupením nepůvodních jehličnatých dřevin (smrk, borovice), 1/4 paseka, kde je možná rychlejší změna druhového složení lesa; vymezeno dle hranic KN (komunikace), lesních cest, průseků, skutečných hranic lesních porostů a hranic nivy.

LBC Drásovská nádrž (5,9 ha)  LBC v ústí Drásovského potoka do Drásovské nádrže a na jejích březích; zahrnuje mapované biotopy Natura 2000 L2.2B, M1.1, moz. a T1.9;  umístění přejato z generelu SES, hranice LBC byly upraveny dle hranic parcel KN; vymezeno na lesních typech 4G, 3I a 3K. LBK 22-21-02/7 Drásovský potok (1 km)  biokoridor vede přirozenějšími lesními porosty stejnojmenného potoka; zahrnuje mapované biotopy Natura 2000 L2.2B;  vymezení v ÚP bylo upřesněno v ose řešení LBK z generelu SES; hranice byly upraveny dle skutečného trasování vodního toku, hranic pozemků KN, dle hranice údolní nivy, záplavového území a dle skutečných hranic porostů;  v ÚP vymezený LBK zachovává trasování stejnými biochorami jako řešení Generelu SES (4Do, 4PR); je vymezený na lesních typech 4G (kat glejová), 4O (kat. oglejená, středně bohatá). LBK Niva Kocáby (1,1 km v řeš. úz.)  charakterově výrazně odlišný prvek ÚSES oproti dalším prvkům v řešeném území; lokální biokoridor ve vyvinuté nivě stejnojmenné řeky, s přirozenými dřevinnými porosty podél vodního toku a s mozaikou ploch luk; map. biotopy Natura 2000 (T1.1, T1.4, T1.5 a T1.6.);  vymezení bylo upřesněno v ose řešení LBK z generelu SES; hranice byly upraveny dle skutečného trasování vodního toku, hranic pozemků KN, dle hranice údolní nivy, záplavového území a dle skutečných hranic porostů; ve východní části, pod kostelem a na fotbalovém hřišti zasahuje do sídelních ploch zahrad, veřejné zeleně a technické infrastruktury (ČOV);  těsně za západní hranici obce je vymezeno lokální biocentrum na rybníce Homolka na území obce Drásov. Omezení vlastnických práv plynoucí z vymezení ÚSES jsou definována regulativy (uvedeny v kapitole s regulativy ploch A.6), které nejsou překážkou v hospodaření na plochách, týkají se mmj. realizace oplocení za dodržení určitých podmínek. Konkrétně je možno oplocovat např. pastviny, za dodržení podmínky, že nebudou oploceny velké části biocentra nebo celý/é úsek/y biokoridoru. Úsekem biokoridoru se rozumí jeho část mezi dvěma antropogenními překážkami/přerušeními (blok orné půdy mezi dvěma komunikacemi aj.).

C.10.15.3 Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny je důležitá pro provozní a rekreační využívání území. S komunikacemi v krajině úzce souvisí doprovodná zeleň (často stromořadí), která má významný vliv na jejich kvalitu. Jejich distribuce v území je znakem krajinného rázu (historická kostra krajiny, zdůraznění funkčních vazeb). Jsou prostředníkem propojení zastavěného území s volnou krajinou, přírodou a místními hodnotami. V rámci území byly vymezeny stávající funkční komunikace a cesty pro prostupnost územím podstatné. Prostupnost území je dobrá, vyšší koncentrace cestní sítě je v blízkém krajinném zázemí sídel a zalesněných částech území. V krajině mimo intravilán jsou obecně nejhůře prostupné zemědělské pozemky, zejména na východ od sídla Višňová. V návrhu byla prověřena potřeba obnovy původních historických cest. Potřebná propojení, která není nutné vázat na konkrétní pozemky a která naznačují pouze směry chybějících propojení, jsou vymezena v rámci linií doporučeného návrhu nezpevněných cest (viz odůvodnění obecných regulativů). Pro dobrou prostupnost je vhodné obecně vůbec neoplocovat pozemky v krajině a v plochách ÚSES (podmínky pro oplocení ÚSES viz regulativy), vhodné je využití pouze dočasného oplocení (např. pastva). Dále je nutné zachovat prostupnost v místech vedených cest vymezených v rámci základu cestní sítě (viz regulativy). Podmínka prostupnosti umožňuje realizaci oplocení a ohrazení, ve kterém ovšem je nutné zajistit možný průchod



pro bezmotorovou dopravu (různá řešení, např. branky, specifické mostky z válců, po kterých kopytníci neprojdou – časté řešení v oborách). Podmínkou pro zajištění migrační propustnosti pro volně žijící živočichy je zajištěna omezením oplocení (viz výše) spolu se zachováním historického stavu krajiny, zejména prvků krajinné zeleně (remízy, přirozené údolní nivy) mimo les a intravilán. Množství a rozmístění krajinné zeleně, spolu s její stálostí v čase (stabilizované migrační trasy), je pro to určující. Většina prvků cestní sítě je vymezena v rámci ploch DS a DS1, méně v ostatních krajinných plochách (např. linie cest v lese). Územní plán nenavrhuje doprovodnou zeleň podél místních a účelových komunikací, protože tento návrh vyžaduje podrobnější měřítko dokumentace. Doprovodná zeleň je regulativy umožněna v rámci většiny ploch (v krajině viz kapitola návrhu prostupnost krajiny, případně v kapitole odůvodnění regulativů, zejm. popis u ploch DS).

C.10.15.4 Protierozní opatření Územní plán vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky eroze s cílem minimalizovat rozsah případných škod a pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území jako alternativy k umělé akumulaci vod. Prověřuje potřebu protierozních opatření na všech plochách erozně ohrožených a navrhuje opatření. Plochy výrazně ohrožené větrnou erozí se v území nevyskytují. Plochy ohrožené vodní erozí tvoří velkou část (cca 1/3 – 1/2) zemědělských pozemků v řešeném území. Všechna protierozní opatření úzce souvisí s podporou retence a optimalizací vodního režimu krajiny (a obráceně). V principu se jedná o zlepšení vsaku vody a jejím udržením v území, plochy s trvalými travními nebo dřevinnými porosty rovnoměrně rozmístěné v krajině tyto požadavky plní nejlépe. Současné využití řešeného území z větší části respektuje jeho limity související s erozní ohrožeností (sklon, půdní typy aj.). Množství krajinné zeleně, distribuce lesů, luk a nivních porostů je výsledkem limitů hospodaření. Koncepce uspořádání krajiny nepodporuje intenzivní formy zemědělství v nevhodných polohách, na zamokřených stanovištích, v okolí vodních zdrojů, v místech výchozů hornin atp. Obrázek 16 PŘÍKLAD NÁSLEDKŮ PŮSOBENÍ EROZE (TMAVŠÍ MÍSTA, VLHKÁ PŮDA) V LOKALITĚ NA VÝCHOD OD VIŠŇOVÉ A OSADY HOLANKA (V LEVÉM DOLNÍM ROHU)

Ochrana území vůči nepříznivým účinkům eroze spočívá v:  vymezení a návrhu ploch přírodních (NP) v nivách vodních toků: o je v nich častý výskyt hydromorfních půd, které mají horší nasákavost,

77


obecně jsou citlivější i ve vztahu ke kvalitě a ochraně vod, přirozené nivy (široké, s přirozeným tvarem a materiálem koryta i vegetací) mají schopnost zadržovat více vody (možnost rozlivu vody a zasakování, meandrování – zbrzdí rychlost průtoku), o zmenšení plochy nivy nebo dokonce odvodnění pozemků a zrušení toku (ve vrchních partiiích) má za následek zvýšený odnos půdy a zrychlený odtok z pozemku (nástup průtokové vlny rychlejší, vrchol vyšší), o i mimo vymezená záplavová území hrozí, při rizikovém hospodaření v krajině, nebezpečí lokálních a bleskových povodní či škody související se splachy zemědělské půdy (škody na zemědělských pozemcích – snížení bonity aj., infrastruktuře i obydlí), o obnova ploch údolních niv je vázána na pozemky s historicky podobným využitím (letecké snímkování z 50. let; mapy stabil. katastru návrhu protierozních opatření na zemědělských pozemcích (krajinné prvky a rozptýlená zeleň NS, viz Obrázek 17): o zachování stávajících ploch drobné krajinné zeleně a respektování vymezených krajinných prvků a hranic půdních bloků ve veřejném registru půdy (LPIS), o návrh ploch drobné krajinné zeleně (NSz) na dlouhém nepřerušeném svahu s nivními půdami, možnost realizace protierozních opatření v rámci všech ploch krajinných, tedy také realizace ploch krajinné zeleně, o většinou se jedná o meze, údolnice, liniovou vegetaci cest aj., většinou s přirozenou vegetací, o slouží jako překážka v odtoku vody – zpomalení, snížení erozního účinku, možnost zasáknutí a odvedení vody podpovrchovým odtokem, o člení velké bloky orné půdy, o jsou historickou strukturou krajiny a jejich rozmístění znakem krajinného rázu, jejich zachování je prostředkem pro zachování biodiverzity a ekologické stability, o o



Obrázek 17 SCHÉMA KRAJINNÝCH PRVKŮ A ROZPTÝLENÉ ZELENĚ







návrhu protierozních opatření na zemědělských pozemcích (specifické plochy zemědělské NZ1 a NZ2): o vymezením stavu erozně ohrožených pozemků NZ1, vymezením stavu TTP v NZ2, o (NZ1) na orné půdě, kde dochází k vyplavování půdy, znehodnocování pozemků, snížení jejich bonity a i ceny (a následně k zanášení či eutrofizaci vodních toků a rybníků), o (NZ1) v místech zejména soustředěného odtoku, ale i plošné eroze, o (NZ1, NZ2) ohroženější jsou hydromorfní půdy, půdy v místech přirozeného odtoku srážkových vod (údolnice, historické vlhké louky, často odvodněné plochy); půdy na prudších svazích s mělkou a lehkou půdou, nebo na půdních blocích, které mají dlouhé nepřerušené svahy, v zachování ploch lesních (NL): o kde plní funkci půdoochrannou, protierozní a podporují retenční schopnosti krajiny, o v místech citlivých, s mělkou půdou, ve vrcholových partiích kopců a v místech výchozů hornin, na svazích atp., o pozitivní účinek mají do určité vzdálenosti i na okolní pozemky bez trvalých kultur (pole).

C.10.15.5

Ochrana před povodněmi

V řešeném území jsou vodní toky Kocába, Drásovský potok, Budský potok, Višňová, Houpačka, Starý potok a Chaloupka. Rybníky pak: Budský, Daňhelkův, Farský, U Mláky, Vojáčkův a těsně za hranicí Višňové pak Homolka. Na Drásovském potoce je na hranici s obcemi Drásov a Dubenec vodní nádrž Drásov, která slouží jako zdroj pitné vody (ochranné pásmo v celém povodí Drásovského potoka). Vydatnější vodní toky a nivní půdy jsou výrazným limitem pro zástavbu a hospodaření v krajině. V území se vyskytuje několik bažin (močálů), které jsou součástí ploch údolních niv (NP). Koncepce uspořádání krajiny dbá na nezvyšování odtoku povrchových srážek, zadržení přívalových vod a další opatření, s cílem minimalizace povodňového rizika. Ochranu před povodněmi v území zajišťují:  respektování nezastavitelnosti údolních niv: o zastavěné a zpevněné plochy znamenají snížení retenční schopnosti nivních ploch, kdy se voda nezasákne v místě, ale je výrazně rychleji odvedena pryč (zvýšení rizika povodní níže po toku, snížení přítomné vody v krajině a zásob podzemních vod), o není vhodné umisťovat stavby také kvůli jejich ochraně (podmáčení, povodně),  vyvinuté, funkční nivy vodních toků, které: o mají pozitivní vliv na zasakování vody a její odvádění (snižují povodňová rizika, povodně lokální, jarní, bleskové) samotnými rostlinami (závlaha, výpar) i lepšími vlastnostmi půdy odvádět vodu do podloží (pórovitost, míra zhutnění) a zadržovat vodu (více humusu – větší schopnost nasát vodu), např. oproti orné půdě a samozřejmě zpevněným plochám, o v případě sucha lépe zadrží vodu v krajině a zlepšují mikroklima,  způsob hospodaření v krajině, funkční protierozní opatření (viz kapitola C.10.15.4) a obecně dobrá retence krajiny dosažitelná souhrnem výše zmíněných opatření, které vedou k nezvyšování či dokonce snižování povrchového odtoku,  možnost přípustného využití obnovy a zakládání vodních toků, ploch a charakteristické vegetace v plochách krajinných (NP, NZ, NL a NS): o zvýšení schopnosti kumulovat vodu a zvětšení možného zadrženého objemu (nové vodní plochy; širší, mělčí koryta),  dobrá schopnost zasakování vody v zastavěném území: o preference propustných povrchů na veřejných prostranstvích, zachycení a zasakování srážkových vod v místě, zejména u dopravní infrastruktury s nižší zátěží jako jsou komunikace, parkovací a zpevněné plochy v obytných čtvrtích aj. (v rozvojových plochách, ale také při obnově těchto ploch), cílem je zpomalení odtoku vody (povrchového, kanalizací), o zachycení srážkové vody (např. ze střech) a její zasáknutí přímo na soukromých pozemcích, zahradách. Územní plán zajišťuje územní ochranu ploch potřebných k umisťování opatření na ochranu před povodněmi a vymezuje území určená k rozlivům povodní, zejména se jedná o plochy NP a W obecně, ale umisťování protipovodňových opatření je také možné v plochách NZ a NL (viz kapitola A.6.2).

79


C.10.15.6 Rekreace Pro hromadnou rekreaci v území nejsou vytvořeny podmínky. Infrastruktura pro cestovní ruch v obci částečně existuje (pohostinství). Chybí především ubytovací kapacity, které je možné vytvořit v plochách OM a přípustné jsou i v dalších plochách s rozdílným způsobem využití (BV, SV). Přímo pro hromadné sportovně/rekreační aktivity jsou vymezeny plochy OS – fotbalové hřiště ve Višňové, tenisové hřiště v lokalitě Buda. Pro komerční účely (včetně možnosti zřízení ubytovacích a pohostinských služeb) se navrhuje plocha P11 (OM). Pro rozšíření areálu tenisových kurtů se navrhuje plocha P15 (OS). Za specifickou formu rekreace je možné považovat stávající střelnici v jihozápadní části území, která je navržena k dovybavení - plocha Z12 (OS1). Individuální rekreace (chataření a chalupaření) je rozšířena spíše okrajově. Samostatné plochy pro individuální rekreaci nejsou vymezeny ani nejsou navrženy. Samostatně jsou vymezeny plochy ZS1, ve kterých je přípustné využití výstavba 1 objektu pro netrvalé bydlení. Každodenní rekreace obyvatel obce je realizovatelná v plochách ZV, OS, popřípadě dalších plochách v sídle, dále v krajině, která je pro pěší a cyklisty dobře prostupná a poskytuje možnost obyvatelům obce trávit volný čas. Opatření ke zlepšení podmínek pro každodenní rekreaci se nenavrhují. Vliv v tomto nese návrh ploch ZV – v rozvojových plochách P06 a Z10b, a další navržená opatření.

C.10.15.7 Staré ekologické zátěže V řešeném území se staré ekologické zátěže nenachází. Dle dostupných databází starých ekologických zátěží, skládek atd. řešené území takové lokality nezahrnuje, a není proto navrhovat opatření k jejich likvidaci.

C.10.15.8 Dobývání nerostů Těžba nerostů v řešeném území v současnosti neprobíhá ani není připravována. Řešené území v širších regionálních souvislostech sloužilo k těžbě nerostných surovin. V současnosti se v území nachází již jen zrušená ložiska polymetalických, radioaktivních zlatonosných rud. Do území zasahuje dobývací prostor Bytíz a ve stejném rozsahu je vymezeno i chráněné ložiskové území (Polymetalické rudy, Radioaktivní suroviny). Část území v tomtéž prostoru je poddolována. Poddolování je lokalizováno na bývalých dobývkách 1750 Bytíz, 173 Višňová – Bytíz, 13704 Dubenec, 5955 komín NKV D IV-25/0, 5022 starý důl-šachta, 5020 štola SV Prokopa, 5021 důl Sv. Prokopa. Při realizaci stavby na poddolovaném území je nutný expertní báňský posudek a doporučuje se postup podle ČSN 73 00 39 „Navrhování objektů na poddolovaném území“. K povolení stavby na sesuvném území je nutné provést inženýrsko-geologický průzkum. V poddolovaných územích nejsou územním plánem navrhovány zastavitelné plochy. Koncepce v územním plánu výše uvedené limity respektuje a v chráněném ložiskovém území (dobývacího prostoru) a poddolovaném území není navržena výstavba. Jihozápadním cípem řešeného území prochází koridor silnice R4 (předmětný úsek je nyní již v realizaci).



C.10.15.9 Použité pojmy Alej/stromořadí Stromořadí je liniový prvek tvořený stromy v pravidelných rozestupech (nebo keři zapěstovanými na kmínku), může být jednostranné, různověké a složené z různých druhů; alej je oboustranné (min. dvě řady a více), jednodruhové a stejnověké stromořadí, stromy jsou nejčastěji vyvětvené do podchozí nebo podjezdové výšky (2 4 a více metrů). Biodiverzita Biologická rozmanitost. Krajina Znamená ucelenou část území tak, jak je vnímána obyvatelstvem; její charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a kulturních činitelů. Krajinný ráz Přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti; každá krajina má svůj ráz, podle něj rozeznáváme rozdíly mezi typy krajiny (i intuitivně); je definován znaky, které jsou nositeli jeho jedinečnosti (např. terén, charakter vodních toků, vegetace, umístění a typ sídel); musí být chráněn před činností znehodnocující jeho estetickou a přírodní hodnotu a zároveň rozvíjen. Meandrování toku Autoregulační vývoj toku, při kterém působením procesů boční eroze břehů a usazováním sedimentů vznikají zákruty; meandrující vodní tok je přirozený, zpomaluje odtok vody z území (délka řeky, mírný sklon dna) na rozdíl od toků napřímených. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty (do 4 m šířky), dále jsou to zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy a lesní pastviny a políčka pro zvěř; funkcemi lesa se rozumí: produkční, vodohospodářská, půdoochranná, krajinotvorná, klimatická a rekreační. Protierozní opatření Zaměřeny na snížení negativního vlivu eroze, jejich cílem je zachycení povrchově odtékající vody na pozemku, převedení co největší části povrchového odtoku na vsak do půdního profilu a snížení rychlosti odtékající vody; dělí se na opatření organizační (tvar a velikost pozemku; prostorová a funkční optimalizace pozemku – orná půda / sady / vinice / ochranné zalesnění a zatravnění; protierozní rozmístění plodin a směr výsadby), agrotechnická (např. výsev do ochranné plodiny, mulčování, zatravnění meziřadí, specifická orba aj.) a technická (meze, zasakovací pásy, průlehy, příkopy, nádrže, cesty aj.). Remíz Dřevinný porost v nezalesněné krajině, háj. Retence krajiny Schopnost krajiny zadržet vodu; snižuje se napřimováním vodních toků, odvodňováním zemědělských půd, vysoušením mokřadů, rušením nivních luk, snižováním rozlohy lesů a roztroušené krajinné zeleně, budováním zpevněných a nepropustných ploch. Sukcese Ekologická sukcese je proces, při kterém dochází k vývoji a změnám ve složení společenstev (soubor všech populací druhů v místě), cílem procesu je rovnovážný, konečný stav; jednoduchým příkladem je zarůstání louky dřevinami až vznik lesa. Trvale udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj (mimo ekonomický kontext též udržitelný život) je takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě.

81


Významné krajinné prvky Definuje zákon o ochraně přírody a krajiny; je to ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability; jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy; dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako VKP; Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Významný strom Dřeviny s významem ekologickým a dendrologickým (biotop, vzrůst nebo tvar koruny, neobvyklý druh atp.), krajinotvorným (charakteristické utváření místa, orientační bod, dominanta) nebo historickým (významná událost, osobnost, připomíná historii místa) či etnografický/mytologický (místní pověsti, příběhy); jejich význam mohl být uznán určitou institucí (např. městský úřad, správa lesů), ale nejedná se o stromy památné § 46 zákon č. 114/1992 Sb. (mohou se jimi ovšem stát). Znak krajinného rázu Jsou jednotlivé charakteristiky krajiny, které spoluutváří její obraz a prostor pomáhají identifikovat; rozlišují se dle významu znaky dominantní, hlavní a doprovodné, dle cennosti unikátní, význačné a běžné, dle účinku znaky pozitivní, negativní, neutrální.

C.10.16 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace Územní plán navrhuje veřejně prospěšnou stavbu pro dopravní infrastrukturu – silniční, označenou ve výkresové dokumentaci (03 – výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací) VD01. Jedná se o plochu koridoru rychlostní silnice R4, která je vymezena v nadřazené územně plánovací dokumentace – ZÚR Středočeského kraje – pod označením D007. Plochu je nutné vymezit v souladu s ustanoveními v zákoně č. 183/2006 Sb. V ploše se předpokládá realizace nového úseku rychlostní silnice R4, nicméně k tomuto účelu nebude využita celá plocha VD01, ale její nezbytná část, patrně v trase stávající silnice I/4. V ZÚR Středočeského kraje je regionální ÚSES vymezen jako VPO. Při vymezování ÚSES jako VPO bylo postupováno dle Věstníku MŽP č. 08/2012, kde je tato problematika podrobně řešena - uvádí se, že je vhodné v územním plánu vymezit pouze ty části systému, které je potřeba založit. V rámci územního plánu Višňová nejsou žádné části systému určené k založení, lze konstatovat, že jsou funkční (analogicky např. se silnicemi - již realizované) a není tedy potřeba pozemky vyvlastňovat.

C.10.17 Regulační plán, územní studie Žádná rozvojová plocha nebyla shledána tak rozsáhlou či komplikovanou, aby byla potřeba ji vymezit pro zpracování územní studie nebo regulačního plánu.

C.10.18 Územní rezervy Celkový rozsah zastavitelných ploch pro bydlení představuje dostatečný prostor pro výstavbu RD i za horizont předpokládané platnosti ÚP. V územním plánu jsou dále navrženy 4 plochy územních rezerv, vždy na zemědělské půdě pro využití BV (bydlení ve venkovských RD). Územní rezervy jsou vymezeny v místech, kde se předpokládá další rozvoj obce, ale celkový rozsah zastavitelných ploch již neumožňuje jejich zahrnutí do návrhového stavu. Využití územních rezerv pro daný účel může proběhnout po zpracování a schválení změny územního plánu, která tyto plochy převede do návrhu.

C.10.19 Návrh řešení požadavků civilní ochrany obyvatelstva Zabezpečení civilní ochrany Potřeby civilní ochrany a materiálů pro ni budou zajišťovány ze skladu materiálu CO a humanitární pomoci v Příbrami. Obec disponuje vhodnými prostory přímo v budově obecního úřadu, jež by bylo možné využít jako operativní sklad tohoto materiálu.



Obec je účastna celostátního systému varování obyvatelstva v případě ohrožení. K tomu slouží rotační výstražná siréna, jež je součástí tohoto systému, a má dosah minimální technické slyšitelnosti 1 500 m. Umístění svou polohou plně vyhoví zvukovému pokrytí téměř celého zastavěného území. Dále je v obci nově zřízen obecní rozhlas umožňující fungování i v případě výpadku elektřiny. Elektrocentrálou disponuje i místní dobrovolný hasičský sbor. Nouzové zásobování elektrickou energií bude řešeno dieselovými agregáty (elektrocentrálou). Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den × obyvatele cisternami ze zdroje Jedlice a Zářezy – Zálany. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Pro hašení je možné využít vodní plochy, které jsou v sídlech nebo jejich okolí.

Ukrytí obyvatelstva obce Stálé tlakové ani protiradiační úkryty v obci nejsou. Ochrana obyvatel může být zabezpečena ve sklepech jednotlivých domů. Jako plochu pro postavení případných stanů lze využít sportovní hřiště. Předností tohoto místa je i klubovna a hygienické zařízení.

Ohrožení obyvatelstva průmyslovou havárií, havárií produktovodech s následkem úniku škodlivých látek

na

pozemních

komunikacích,

V území se nenachází produktovody či ropovody, ze kterých by při havárii mohly unikat škodlivé látky. Nehrozí proto průmyslové havárie. Možné ohrožení území představuje převoz nebezpečných látek po silnicích I/3. Hasičský záchranný sbor a Policii ČR je nutno uvědomit v případě havárie, při níž unikly neznámé látky, u nichž je podezření na nebezpečí pro obyvatele.

Informování a výstraha pro obyvatele Obec je účastna celostátního systému varování obyvatelstva v případě ohrožení. K tomu slouží rotační výstražná siréna, jež je součástí tohoto systému, a má dosah minimální technické slyšitelnosti 1 500 m. Umístění svou polohou plně vyhoví zvukovému pokrytí téměř celého zastavěného území. Dále je v obci nově zřízen obecní rozhlas umožňující fungování i v případě výpadku elektřiny. Elektrocentrálou disponuje i místní dobrovolný hasičský sbor.

C.11 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů Území obce Višňová svou polohou spadá do oblasti v klínu mezi údolím Vltavy na východě a Brdskou vrchovinou na západě. Území je mírně členité se zvlněným reliéfem, tvořené převážně lesními celky (jih a západ řešeného území) a v menším rozsahu zemědělskými plochami (severovýchodní cíp území). Krajinný pokryv i reliéf odpovídá situaci v okolních obcích. Charakter sídel rovněž odpovídá venkovským sídlům v okolí. Území obce Višňová je v širších vztazích třeba hodnotit především v ohledu na:  dopravní infrastrukturu a její návaznost – v tomto směru územní plán nenavrhuje žádná opatření ani změny proti současnému stavu. Je pouze zahrnuta veřejně prospěšná stavba pro silnici R4, která je převzata z nadřazené územně plánovací dokumentace,

83




 

návaznost skladebných částí ÚSES, které byly projektovány s ohledem na jejich vymezení v ZÚR (regionální úroveň), případně upraveny v návaznosti na místní podmínky; lokální úroveň ÚSES je projektována s přihlédnutím ke stavu ÚPD okolních obcí, návrhem jsou proto vytvořeny podmínky pro správnou funkci systému, koncepci krajiny jako celku, která mimo jiné vychází z požadavků uvedených v ZÚR a PŮR a jsou tak nastaveny podmínky pro udržitelné využívání krajiny, koncepci veřejné infrastruktury, jež je nastavena s ohledem na její stav v okolních obcích a městech.

C.12 Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s dalším postupem C.12.1 Vyhodnocení splnění požadavků zadání Požadavky zadání byly v územním plánu v maximální možné míře splněny. Pokud zadání požadovalo skutečnosti v něm uvedené „prověřit“, byla daná skutečnost průzkumem území, nebo z dostupných podkladů vyhodnocena a toto vyhodnocení v územním plánu uvedeno a odůvodněno. Rozpor návrhu územního plánu s jeho zadáním nastal v těchto bodech: Kap. 1.2.3 – „…veškerá nová zástavba bude napojena na sítě technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, elektrická energie).“  Veškeré plochy, které to svým navrženým využitím vyžadují, jsou navrženy s napojením na elektrickou distribuční síť. Na kanalizační a vodovodní síť budou napojeny plochy, u kterých je to technicky a ekonomicky odůvodnitelné, tj. zejména sídlo Višňová a místní část Holanka. Kap. 1.3.2 – „navrhnout doprovodnou zeleň, zejména podél místních a účelových komunikací“  V podrobnosti ÚP (měřítko výkresů 1:5000) a vzhledem k povaze dokumentu (koncepce) je navržení konkrétních prvků zeleně neučelné, je umožněno regulativy k jednotlivým plochám. Kap. 1.3.3 – „K navržení nových rozvojových ploch využít plochy s méně kvalitními půdami a plochy, které nejsou dle BPEJ klasifikovány jako nivní.“  Byly navrženy plochy (Z01, Z09, Z12, P01, P12), které částečně nebo úplně zasahují do nivních půd (HPJ > 55). V případě těchto ploch se jedná o plochy převzaté z předchozí ÚPD (o lokalitě s RP Z09 nelze hovořit jako údolní nivě), nebo plochy, které charakterem navrženého využití nepředstavují rizikový faktor pro režim údolních niv (Z01, Z12). Plochy P01 a P12 zasahují do nivních půd pouze okrajově. Kap. 6 – „…měřítko výkresů bude 1: 5000…“  Výkres základního členění území byl vyhotoven v měřítku 1: 10000 s výřezem sídla Višňová v měřítku 1: 5000.

C.12.2 Vyhodnocení souladu s dalším postupem Bude doplněno v další fázi pořizování územního plánu.

C.13 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR Středočeského kraje, nejsou navrhovány.



C.14 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa C.14.1

Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na půdní fond, tj. na zemědělský půdní fond (ZPF), a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) bylo zpracováno dle: -

zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP k vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský pudní fond v územním plánu ze srpna 2013, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů.

Vyhodnocení návrhu úpravy územního plánu Višňová z hlediska ochrany půdního fondu tvoří: -

samostatná grafická příloha v měřítku hlavního výkresu – „06 - Výkres předpokládaných záborů PF, 1: 5 000“, textový komentář, tabulkové přehledy (tabulky jsou vyhotoveny pouze pro rozvojové plochy vně zastavěného území, jelikož rozvojové plochy uvnitř zastavěného území v tomto případě nepodléhají vyhodnocení záborů ZPF, jak je popsáno dále).

Vyhodnocení je zpracováno tak, že umožňuje posoudit předkládané řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu i ochrany lesa. To znamená, že jak v grafických výstupech, tak v tabulkových přehledech jsou uvedeny potřebné údaje pro posouzení návrhu územního plánu, jak z hlediska ochrany ZPF, tak z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa. Jednotlivé rozvojové plochy jsou značeny dle metodiky MINIS. V zastavěném území jsou to „plochy přestavby" (P), mimo zastavěné území se jedná o „zastavitelné plochy" (Z). Metodika dále rozlišuje ještě "plochy změn v krajině" (K), ty však vzhledem ke svému charakteru (krajinná opatření) nebyly jako zábory půdního fondu vyhodnocovány. Rozvojové plochy jsou označeny písmenem a pořadovým číslem. Pro každou rozvojovou plochu vně zastavěného území jsou uvedeny celkové plošné nároky, výměra dotčených druhů pozemků a plocha dotčených tříd ochrany ZPF. Dále je z grafické části i tabulkových přehledů zřejmé, zda plocha zasahuje do meliorovaných pozemků, a její lokalizace ve vztahu k okraji lesa (vyhodnocuje se vzdálenost do 50 metrů od okraje lesa). Jednotlivé rozvojové plochy jsou také charakterizovány z hlediska jejich rozdílného způsobu využití dle návrhu územního plánu. V zastavěném území jsou vyznačeny rozvojové plochy, které využívají jeho stávající plošné rezervy jako například nezastavěné a nedostatečně využité pozemky nebo nezastavěné plochy stavebních pozemků, stavební proluky a případně plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Nejsou však vyhodnoceny jako zábory ZPF, protože se plochy do výměry 2000 m2 nevyhodnocují. Plochy pro bydlení se v zastavěném území obce z hlediska záboru ZPF nevyhodnocují vůbec.

Při vyhodnocení a v grafickém výstupu byly použity následující vstupy a podklady: -

85

katastrální mapa (zdroj ORP Příbram) letecké snímky, ortofotomapa (rozlišení 0,25 m) – zdroj WMS ČÚZK, zastavěné území, jež je návrhem územního plánu aktualizované ke dni 1. 6. 2015, hranice a označení navržených zastavitelných ploch a ploch přestavby, bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) převzaté z územně analytických podkladů ÚAP ORP Příbram (12-2012), třídy ochrany doplněny dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany,


druhy pozemků dle katastrální mapy - zdroj SPI, ISKN, investice do zemědělské půdy (meliorace) převzaté z územně analytických podkladů ÚAP ORP Příbram (12-2012), jev č. 43, údaje o lesích dle katastrální mapy – zdroj ÚHÚL;

-

Potřebné analýzy a grafické výstupy byly zpracovány v prostředí ArcGIS (ESRI - ArcMap).

C.14.2

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

C.14.2.1 Údaje o celkovém rozsahu řešených ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, zařazení do BPEJ, zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy Vyhodnocení důsledků řešení na ZPF podléhají především ty lokality, které leží vně zastavěného území. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ukládá využívat pro nezemědělské účely zejména pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. V zastavěném území jsou navrženy převážně plochy pro bydlení, které se z hlediska záboru ZPF nevyhodnocují. Vyhodnoceny jsou pouze plochy P11 (Využití SV, ZS, OM) a P15 (OS). Podrobnější údaje o jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v příslušném tabulkovém přehledu. Tabulka 18 PŘEHLED DOTČENÝCH DRUHŮ POZEMKŮ ROZVOJOVÝMI PLOCHAMI V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ Dotčený druh pozemku v ha K.ú. Višňová

ZPF

Roz. plocha

Navržené funkce

Orná půda

Zahrada

P11 P15

SV, OM, ZS OS

1,233 0,000

0,000 0,000

Ovocný sad

ZPF Σ

Les

Vodní plochy

1,233 0,000 1,233

0,000 0,000

0,000 0,000

TTP

0,000 0,000 0,000 0,000 Celkem

Zastavěná plocha Ostatní plocha

Plocha celkem (ha)

0,000 0,339

1,233 0,339 1,572

Tabulka 19 PŘEHLED DOTČENÝCH DRUHŮ POZEMKŮ ROZVOJOVÝMI PLOCHAMI V NEZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ Dotčený druh pozemku v ha K.ú. Višňová

ZPF

Roz. plocha

Navržené funkce

Orná půda

Zahrada

Z01 Z02 Z03 Z04 Z05 Z06 Z07a Z07b Z08 Z09 Z10a Z10b Z10c Z11 Z12

TI BV, ZS BV, PV BV, PV BV BV BV, ZS BV, ZS OV VL BV, ZS, PV BV, ZS, ZV, PV, BV, ZS, PV, DS SV, ZS OS

0,000 0,519 0,951 1,191 0,000 0,000 1,357 0,612 0,000 1,444 2,271 1,770 2,430 1,249 0,000

0,000 0,120 0,000 0,000 0,000 0,000 0,002 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Ovocný sad

ZPF Σ

Les

Vodní plochy

0,409 0,639 0,951 1,191 0,098 0,150 1,359 0,612 0,387 2,729 2,422 2,795 2,430 1,324 0,230 17,726

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

TTP

0,000 0,409 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,098 0,000 0,150 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,387 0,000 1,285 0,000 0,151 0,000 1,025 0,000 0,000 0,000 0,075 0,000 0,230 Celkem

Zastavěná plocha Ostatní plocha

Plocha celkem (ha)

0,000 0,032 0,000 0,004 0,000 0,000 0,012 0,000 0,000 0,028 0,080 0,084 0,123 0,086 0,000

0,409 0,671 0,951 1,195 0,098 0,150 1,371 0,612 0,387 2,757 2,502 2,879 2,553 1,410 0,230 18,175



Tabulka 20 ZÁBORY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY DLE JEDNOTLIVÝCH ROZVOJOVÝCH PLOCH Označení RP

Druh pozemku

Třída ochrany

Plocha (ha)

Plocha celkem (ha)

Plocha (ha)

Podíl ze ZPF lokality (%)

P11

orná půda

5.50.01

3.

1,233

1,233

0,000

0,000

Z01

trvalý travní porost

5.67.01

5.

0,409

0,409

0,329

80,440

orná půda

5.27.11

4.

0,510

Z02

orná půda

5.32.01

3.

0,009

0,639

0,000

0,000

zahrada

5.27.11

4.

0,120

Z03

orná půda

5.50.01

3.

0,951

0,951

0,000

0,000

Z04

orná půda

5.50.01

3.

1,191

1,191

0,000

0,000

Z05


5.50.01

3.

0,098

0,098

0,000

0,000


5.32.14

5.

0,049


5.50.01

3.

0,101

0,150

0,000

0,000

orná půda

5.32.14

5.

0,001

orná půda

5.37.16

5.

1,356

zahrada

5.32.11

4.

0,000

1,359

0,000

0,000

zahrada

5.37.16

5.

0,002

orná půda

5.32.14

5.

0,421

orná půda

5.37.16

5.

0,191

0,612

0,000

0,000


5.32.14

5.

0,365


5.50.01

3.

0,022

0,387

0,000

0,000

orná půda

5.32.14

5.

1,278

orná půda

5.37.16

5.

0,159

orná půda

5.67.01

5.

0,007


5.32.14

5.

0,110

2,729

0,000

0,000


5.37.16

5.

0,096


5.67.01

5.

1,079

orná půda

5.32.14

5.

0,107

orná půda

5.37.16

5.

2,164

2,422

0,000

0,000


5.37.16

5.

0,151

orná půda

5.32.14

5.

0,082

orná půda

5.37.16

5.

1,688

2,795

0,000

0,000


5.37.16

5.

1,025

orná půda

5.32.14

5.

0,544

orná půda

5.37.16

5.

1,886

2,430

0,081

3,333

orná půda

5.32.04

4.

0,153

orná půda

5.32.14

5.

1,096

1,324

0,000

0,000


5.32.14

5.

0,075


5.68.11

5.

0,230

0,230

0,000

0,000

Celkem

18,959

0,410

2,162

Z06

Z07a

Z07b Z08

Z09

Z10a

Z10b

Z10c

Z11 Z12

87

Dotčení meliorované plochy

Kód BPEJ


Obrázek 18 ZÁBORY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY DLE TŘÍD OCHRANY (V HEKTARECH) 3,605

0,783

3. 4. 14,571

5.

Obrázek 19 SCHÉMA TŘÍD OCHRANY PŮD V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Hodnocení dotčené kvality zemědělské půdy se odvíjí od tříd ochrany, do kterých jsou jednotlivé BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky) zařazeny.

C.14.2.2

Údaje o uskutečněných investicích do půdy

Dle údajů získaných z ÚAP jsou, nebo byly v minulosti, ve správním území obce na některých pozemcích provedeny meliorace v podobě odvodnění. Vztah vyhodnocovaných záměrů a odvodněných ploch, který je patrný z grafické části (výkres 06 – předpokládané zábory PF), využívá podkladových dat z ÚAP ORP Příbram (122014). Z grafické i tabulkové části vyplývá, že zabírané plochy jsou v konfliktu s plochami meliorovanými a to v celkovém rozsahu 0,41 ha, což představuje celkem 2,2 % zabíraných zemědělských ploch (dle údajů z ISKN). Jedná se plošně nevýznamný zásah do meliorovaných ploch. Meliorace půd jsou dotčeny pouze dvěmi rozvojovými plochami a to pouze okrajově.



C.14.2.3

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské výroby

Na zemědělské půdě v řešeném území hospodaří:  Soukromé nebo jiné drobné subjekty se sídlem v řešeném území i mimo něj. Tyto subjekty jsou zahrnuty v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Nejedná se o významné subjekty významem nebo rozsahem.  Podniky se sídly mimo řešené území. Samostatně je v ploše VZ (výroba zemědělská) zahrnut areál Lesů ČR na jihu místní části Buda.

C.14.2.4 Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a pozemkových úpravách Strukturu půdního fondu danou rozlohou jednotlivých druhů pozemků ve správním území obce Višňová udává následující tabulkový přehled. Tabulka 21 SOUHRNNÁ VÝMĚRA DRUHŮ POZEMKŮ A JEJICH PODÍL NA CELKOVÉ VÝMĚŘE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Druh pozemku

Výměra [ha]

Podíl na rozloze území

Orná půda

240,37

13,99%

Chmelnice

0,00

0,00%

Vinice

0,00

0,00%

Zahrada

12,11

0,71%

Ovocný sad

0,67

0,04%

Trvalý travní porost (TTP)

111,22

6,47%

Zemědělská půda

364,37

21,21%

Lesní pozemek

1280,82

74,57%

Vodní plocha

7,37

0,43%

Zastavěná plocha a nádvoří

8,92

0,52%

Ostatní plocha

56,24

3,27%

1717,72

100,00%

Celková výměra

V řešeném území nebyly doposud prováděny komplexní pozemkové úpravy, tudíž nejsou na území obce Višňová patrné žádné významné skutečnosti vyplývající ze schválených návrhů pozemkových úprav ani jejich předpokládané porušení. K zajištění ekologické stability byl do územního plánu začleněn územní systém ekologické stability (ÚSES), potřebné plochy pro jeho realizaci jsou patrné z grafické části.

C.14.2.5

Zdůvodnění navrhovaného řešení

Návrh územního plánu Višňová má následující plošné nároky:  

zastavitelné plochy a plochy přestavby o v zastavěném území (plochy přestavby) o vně zastavěného území (zastavitelné plochy) plochy změn v krajině (cesty, izolační zeleň atp.)

26,69 ha 7,77 ha 18,92 ha 12,75 ha

Rozvojové plochy v územním plánu jsou ve velké míře převzaty z předchozí ÚPD, v některých případech byly tyto plochy redukovány, vypuštěny nebo jinak upraveny. Pouze menší část navržených ploch je navržena nově, na základě požadavků na změnu funkčního využití vlastníků pozemků, obce nebo jiných. Navržené rozvojové plochy jsou ve velké míře plochy přestavby, tj. plochy uvnitř zastavěného území, které mají být z pohledu zákona

89


využity přednostně. Vliv těchto navržených ploch na ZPF je minimální, plochy navazují na zastavěné pozemky, vyplňují proluky nebo jinak využívají nezastavěné pozemky v zastavěném území obce. Plošně významná plocha P06 potom mění využití bývalého zemědělského podniku, čímž dojde k revitalizaci této plochy. Zastavitelné plochy potom vždy navazují na zastavěné území, zpravidla je logicky doplňují a opět vyplňují proluky a využívají nezastavěné pozemky, které jsou k jinému využití nevhodné. Nepředpokládá se proto negativní fragmentace zemědělské půdy, k tomuto účelu rovněž poslouží navržená etapizace některých rozvojových záměrů, a vymezení územních rezerv, jakožto další formy etapizace rozvoje. V území je nízký výskyt půd II. třídy ochrany a zcela chybí půdy I. třídy ochrany. Zábor ZPF se proto týká pouze půd III. – V. třídy ochrany, přičemž půdy nejméně kvalitní (V.) představují více než ¾ celkového projektovaného záboru ZPF. V tomto ohledu je tedy vliv koncepce nízký, i přes celkově poměrně rozsáhlé zastavitelné plochy. Tabulka 22 ROZVOJOVÉ PLOCHY S ODŮVODNĚNÍM VE VZTAHU K ZPF Označení RP P01–05, P08-10, P13, P14, P15, Z05, Z06 P06 P07, Z02 P11, P12 Z01 Z03 Z04

Z07a, Z07b

Z08 Z09

Z10a, Z10b, Z10c Z11 Z12

Odůvodnění záboru ZPF Plochy malého rozsahu v zastavěném území nebo na něj bezprostředně navazující a logicky jej doplňující. Využitelnost ploch k zemědělským účelům je nízká. Zábor půd III. až V. třídy ochrany. Nedotýká se meliorovaných půd. S výjimkou P10 převzato z předchozí ÚPD. Plocha bývalého zemědělského areálu určená ke změně využití pro RD. Zábor půd IV. a V. třídy ochrany. Nedotýká se meliorovaných půd. Převzato z předchozí ÚPD. Plochy malého rozsahu navazující na stávající zástavbu. Zábor půd III. až V. třídy ochrany. Nedotýkají se meliorovaných půd. Převzato z předchozí ÚPD. Plochy většího rozsahu v obtížně zemědělsky využitelných lokalitách mezi pozemními komunikacemi. Zábor půd III. třídy ochrany. Nedotýkají se meliorovaných půd. Plocha P11 je převzata z předchozí ÚPD. Plocha se nachází v nivě vodního toku, tj. lokalitě nevhodné k zemědělskému využití. V ploše není záměrem stavba objektů TI, bude se jednat pouze manipulační plochu pro biologické odpady a jejich ekologickou likvidaci. Převzato z předchozí ÚPD. Významná plocha pro bydlení, převzata z předchozí ÚPD. Navazující na zastavěné území. Zábor půd III. třídy ochrany. Nedotýká se meliorovaných půd. Významná plocha pro bydlení. Logicky navazuje na stávající zastavěné území (1 řada RD), součástí plochy je komunikace pro dopravní obsluhu stávající zástavby. Zábor půd III. třídy ochrany. Nedotýká se meliorovaných půd. Významná plocha pro bydlení. Logicky navazuje na stávající zastavěné území (1 řada RD). Zábor půd V. třídy ochrany. Nedotýká se meliorovaných půd. Využití plochy je možné pouze v etapách (ab) a nedojde proto k přílišné fragmentaci celků zemědělské půdy. Převzato z předchozí ÚPD. Plocha rozšiřující občanskou vybavenost v obci navazující na další rozvojové záměry. Půdy V. třídy ochrany. Nedotýká se meliorovaných půd. Plocha není zemědělsky využívána a k tomuto účelu není nejvhodnější. Převzato z předchozí ÚPD. Významná plocha pro ekonomické činnosti převzatá z předchozí ÚPD. Půdy V. třídy ochrany. Plocha je pro zemědělské činnosti obtížněji využitelná, především kvůli svažitému terénu. Nedotýká se meliorovaných půd. Rozsáhlá plocha pro bydlení převzatá z předchozí ÚPD. Mírně redukovaná. Výhradně na půdách V. třídy ochrany ve svažitém terénu. Drobný cíp plochy (800 m2) zasahuje do meliorovaných ploch. Využití plochy je možné pouze v etapách (abc) a nedojde proto k přílišné fragmentaci celků zemědělské půdy. Plocha pro smíšenou funkci, pro zemědělské činnosti nevhodná. Půdy V. třídy ochrany. Nedotýká se meliorovaných půd. Převzato z předchozí ÚPD. Plochy pro revitalizaci a přestavbu areálu střelnice, která je v současnosti v provozu. Nivní půdy V. třídy ochrany. Zemědělsky obtížně využitelná plocha.



C.14.3

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

C.14.3.1

Legislativní východiska

Podmínky ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa formuluje „Lesní zákon“ (zákon č. 289/1995 Sb. v aktuálním znění). V § 14 odst. 1 zákona je uvedeno, že zpracovatelé a pořizovatelé územně plánovací dokumentace: „… jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení …“. Pokud dojde k záboru lesa, je nutné v souladu s §13 odstavcem (2) výše zmíněného zákona dbát zejména na následující: (2)

Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí, b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů, c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení, d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí.

C.14.3.2

Základní charakteristika

Území je z větší části tvořeno lesními pozemky, které představují celkem téměř 75 % území – především jeho západní a jižní část. Obdobný podíl rozlohy připadá i na lesy dle LDHP. 8,58 ha lesů v západní části území je zařazeno v subkategorie 32h, jedná se tedy o lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Zbylá část lesů, tj. cca 1291 ha jsou lesy hospodářské.Z pohledu druhové skladby se v území nachází převážně smrk (včetně čistě smrkových porostů kat. C1), borovice a modřín. V různých kombinacích s různým zastoupením. Ve vlhčích partiích se v příměsích vyskytuje rovněž olše, topol/vrba.

C.14.3.3

Způsob vyhodnocení

Z hlediska ochrany pozemků učených pro plnění funkcí lesa sleduje vyhodnocení zejména dvě skutečnosti. Jednak zda je navrhován zábor těchto pozemků, a dále pak přiblížení záměrů k hranici lesa na vzdálenost kratší než 50 metrů (k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa dává souhlas příslušný orgán státní správy lesů). Další kritérium, které může řešení územního plánu ovlivnit (například trasováním liniových záměrů), se týká dělení lesních porostů. §12 lesního zákona v odstavci 3) uvádí: "Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese." Územní plán nenavrhuje rozvojové plochy, které by vedly k záboru lesních pozemků. Rozvojové plochy, které zasahují do vzdálenosti 50 m od lesního pozemku, uvádí včetně odůvodnění jejich navržení Tabulka 23:

91


Tabulka 23 ROZVOJOVÉ PLOCHY ZASAHUJÍCÍ DO VZDÁLENOSTI 50 METRŮ OD LESNÍCH POZEMKŮ Označení RP

Využití plochy

Min. vzdálenost k PUPFL (m)

P14

BV

8

P15

OS

20

Z01

TI

44

Z10a

BV, PV, ZS

0

Z10b

BV, PV, ZS, ZV

0

Z11

SV, ZS

0

Z12

OS1

0

Odůvodnění Plocha je od PUPFL oddělena silnicí III. třídy. Doporučuje se stavby umisťovat v západní části plochy. Plocha není určená pro bydlení a vzdálenost od lesních pozemků je dostatečná. Plocha není určená pro bydlení a vzdálenost od lesních pozemků je dostatečná. Plochy BV, ve kterých je možné umisťovat objekty pro bydlení, jsou od lesních pozemků odděleny pásy zeleně o min. šířce 15 m, což zhruba odpovídá výšce porostu v dotčených lesních pozemcích. Plochy BV, ve kterých je možné umisťovat objekty pro bydlení, jsou od lesních pozemků (reálně zalesněných) odděleny pásy zeleně o min. šířce 15 m, což zhruba odpovídá výšce porostu v dotčených lesních pozemcích. Plocha je od lesních pozemků oddělena na V straně komunikací. Na Z straně jsou objekty od lesních pozemků dostatečně vzdáleny. Je započato s využitím plochy (vydaná stavební povolení). Plocha určená pro zázemí střelnice s klubovnou, prodejnou střeliva, ap. Přijatelné umístění budovy vzhledem k lesním pozemkům bude v rámci této plochy upřesněno podle požadavků dotčeného orgánu (v následných řízeních).

C.15 Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění Bude doplněno v další fázi pořizování územního plánu.

C.16 Vyhodnocení připomínek a stanovisek C.16.1

Vyhodnocení stanovisek k návrhu územního plánu po společném jednání


C.16.2

Vyhodnocení připomínek k návrhu územního plánu dle § 50 odst. 3 stavebního zákona


C.16.3

Vyhodnocení stanovisek k návrhu územního plánu po veřejném projednání


C.16.4

Vyhodnocení připomínek k návrhu územního plánu dle § 52 odst. 3 stavebního zákona




D Grafická část odůvodnění územního plánu Grafická část odůvodnění změny územního plánu obsahuje následující výkresy: 04A – Koordinační výkres, 04B – Koordinační výkres, 05 – Výkres širších vztahů, 06 – Výkres předpokládaných záborů PF. Všechny tyto výkresy jsou nedílnou součástí odůvodnění územního plánu Višňová.

93


Seznam tabulek Tabulka 1 NAVRŽENÉ ZASTAVITELNÉ PLOCHY .................................................................................................................... 8 Tabulka 2 NAVRŽENÉ PLOCHY PŘESTAVBY ......................................................................................................................... 9 Tabulka 3 NAVRŽENÉ PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ................................................................................................................. 9 Tabulka 4 NÁVRH ROZVOJE NAPÁJENÍ Z ELEKTROROZVODŮ V JEDNOTLIVÝCH PLOCHÁCH .................................... 10 Tabulka 6 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ ZÁMĚRY – PRÁVO K VYVLASTNĚNÍ ........................................................................... 32 Tabulka 7 NAVRŽENÉ PLOCHY ÚZEMNÍCH REZERV .......................................................................................................... 32 Tabulka 8 VÝVOJ DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ V OBCI V LETECH 1990 AŽ 2013 .................................................... 45 Tabulka 9 ROZLOHA ROZVOJOVÝCH PLOCH Z PLATNÉ ÚPD DLE FUNKČNÍHO VYUŽITÍ .............................................. 47 Tabulka 10 PLOCHY Z PŘEDCHOZÍ ÚPD, KTERÉ BYLY VÝZNAMNĚ UPRAVENY NEBO VYLOUČENY .......................... 49 Tabulka 11 NAVRŽENÉ ZASTAVITELNÉ PLOCHY – ORIENTAČNÍ POČET BJ A OBYVATEL............................................ 53 Tabulka 12 NAVRŽENÉ PLOCHY PŘESTAVBY – ORIENTAČNÍ POČET BJ A OBYVATEL................................................. 54 Tabulka 13 NAVRŽENÉ PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ............................................................................................................. 55 Tabulka 14 TABULKA ZÁMĚRŮ .............................................................................................................................................. 56 Tabulka 15 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY ....................................................................................................................... 58 Tabulka 16 OSTATNÍ VÝZNAMNÉ STAVBY ........................................................................................................................... 59 Tabulka 17 VÝPOČET PRŮMĚRNÉ DENNÍ POTŘEBY VODY (DLE PŘÍLOHY Č. 12 K VYHL. Č. 428/2001 SB.) ............... 67 Tabulka 18 NÁVRHOVÉ PARAMETRY ČOV .......................................................................................................................... 69 Tabulka 19 PŘEHLED DOTČENÝCH DRUHŮ POZEMKŮ ROZVOJOVÝMI PLOCHAMI V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ ............. 86 Tabulka 20 PŘEHLED DOTČENÝCH DRUHŮ POZEMKŮ ROZVOJOVÝMI PLOCHAMI V NEZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ ........ 86 Tabulka 21 ZÁBORY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY DLE JEDNOTLIVÝCH ROZVOJOVÝCH PLOCH .............................................. 87 Tabulka 22 SOUHRNNÁ VÝMĚRA DRUHŮ POZEMKŮ A JEJICH PODÍL NA CELKOVÉ VÝMĚŘE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ... 89 Tabulka 23 ROZVOJOVÉ PLOCHY S ODŮVODNĚNÍM VE VZTAHU K ZPF......................................................................... 90 Tabulka 24 ROZVOJOVÉ PLOCHY ZASAHUJÍCÍ DO VZDÁLENOSTI 50 METRŮ OD LESNÍCH POZEMKŮ ...................... 92

Seznam obrázků Obrázek 1 SCHÉMA VYMEZENÍ VKP NAVRŽENÝCH K REGISTRACI (PŘEDBĚŽNĚ DOPORUČENÝCH ZPRACOVATELEM ÚPD) ........................................................................................................................................................ 16 Obrázek 2 SCHÉMA ZÁKLADU CESTNÍ SÍTĚ V KRAJINĚ .................................................................................................... 17 Obrázek 3 SCHÉMA NEZPEVNĚNÝCH KOMUNIKACÍ (DS1) V KRAJINĚ A LINIÍ DOPORUČENÉHO NÁVRHU NEZPEVNĚNÝCH CEST (CESTNÍ SÍŤ, NÁVRH).................................................................................................................... 18 Obrázek 4 SCHÉMA ZEMĚDĚLSKÝCH PLOCH EROZNĚ OHROŽENÝCH (NZ1) A TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ (NZ2) ........................................................................................................................................................................................ 19 Obrázek 5 VÝVOJ POČTU OBYVATEL, DOMŮ A POČTU OBYVATEL NA JEDEN DŮM V OBCI MEZI LETY 1869 A 2011 ................................................................................................................................................................................................. 45 Obrázek 6 STRUKTURA OBYVATEL DLE VĚKU A POHLAVÍ V OBCI V ROCE 2011 .......................................................... 46 Obrázek 7 VÝVOJ POČTU OBYVATEL MEZI LETY 1991 A 2011 A PROGNÓZA BUDOUCÍHO VÝVOJE DO ROKU 2029 .... ................................................................................................................................................................................................. 47 Obrázek 8 ROZVOJOVÉ PLOCHY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍ ÚPD OBCE ..................................................................................... 48 Obrázek 9 SCHÉMA ZÁMĚRŮ ................................................................................................................................................ 57 Obrázek 10 SCHÉMA MÍST VÝHLEDŮ ................................................................................................................................... 61 Obrázek 11 SCHÉMA KONCEPCE DOPRAVY ....................................................................................................................... 64 Obrázek 12 KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ OBCE ..................................................... 69 Obrázek 13 SCHÉMA VYMEZENÍ HRANIC REGISTROVANÉHO VKP ČERNÉ BLÁTO, PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A DALŠÍCH JEVŮ ................................................................................................................................ 72 Obrázek 14 SCHÉMA VÝZNAMNÝCH SOLITÉRNÍCH STROMŮ A STROMOŘADÍ .............................................................. 73 Obrázek 15 ZMĚNY VE VYMEZENÍ ÚSES REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ V JIŽNÍ ČÁSTI ÚZEMÍ ................................................. 75 Obrázek 16 PŘÍKLAD NÁSLEDKŮ PŮSOBENÍ EROZE (TMAVŠÍ MÍSTA, VLHKÁ PŮDA) V LOKALITĚ NA VÝCHOD OD VIŠŇOVÉ A OSADY HOLANKA (V LEVÉM DOLNÍM ROHU) ................................................................................................. 77 Obrázek 17 SCHÉMA KRAJINNÝCH PRVKŮ A ROZPTÝLENÉ ZELENĚ .............................................................................. 78 Obrázek 18 ZÁBORY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY DLE TŘÍD OCHRANY (V HEKTARECH) .......................................................... 88 Obrázek 19 SCHÉMA TŘÍD OCHRANY PŮD V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ....................................................................................... 88


Ú Z E MNÍ PL Á N VIŠŇOVÁ. Návrh pro společné jednání

Recommend Documents