ÚZEMNÍ PLÁN OBCE - NÁVRH
L I P O V Á
A. TEXTOVÁ, TABULKOVÁ A DOKLADOVÁ ČÁST
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE-
NÁVRH
Objednavatel:
Okresní úřad Přerov Referát regionálního rozvoje Smetanova 7, 750 83 Přerov
Zhotovitel:
Architektonická kancelář AKC Ing. arch. Vanda Ciznerová Labská 25, 625 00 Brno tel./fax 05/47241407
AUTORSKÝ KOLEKTIV Urbanismus:
Ing. arch. Vanda Ciznerová
Vodní hospodářství, plyn: Energetika, spoje:
Ing. František Zábranský Josef Krampla Ing. Jaromír Hašl
Doprava:
Ing. Miloslava Škvarilová
Životní prostředí:
Ing. Draga Kolářová
Vyhodnocení záboru ZPF:
Svatava Poláková
Digitální zpracování:
Ing. Ivo Albrecht Aleš Krajíček
Místo a datum:
LIPOVÁ
Brno, prosinec 2 000
2
A. TEXTOVÁ, TABULKOVÁ A DOKLADOVÁ ČÁST SEZNAM NADPISŮ I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................... 6 A. Hlavní cíle řešení ........................................................................................................................... 7 B. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně - plánovací dokumentace ...................... 7 C. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska ke konceptu územního plánu obce................ 7 II. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. Vymezení řešeného území ................................................................................................................7 B. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území ...................................7 B. 1. Přírodní podmínky .....................................................................................................................7 B. 2. Širší územní vztahy....................................................................................................................9 B. 3. Urbanizační předpoklady ...........................................................................................................9 B. 4. Ochrana památek ....................................................................................................................10 B. 5. Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů obce a výhledů ........................................................................................................................10 B. 6. Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí ................................................................11 C. Návrh urbanistické koncepce .........................................................................................................14 D. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití....................................16 D. 1. Návrh členění území ................................................................................................................16 D. 2. Seznam funkčních ploch užívaných v územním plánu obce ..................................................17 E. Limity využití území a ochrana území ............................................................................................18 F. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území ..............................................20 F. 1. Plochy bydlení ..........................................................................................................................20 F. 2. Plochy občanské vybavenosti ..................................................................................................25 F. 3. Plochy rekreace a sportu .........................................................................................................26 F. 4. Plochy zemědělské výroby a zemědělských služeb.................................................................27 F. 5. Plochy lesního hospodářství ....................................................................................................27 F. 6. Plochy podnikatelských aktivit..................................................................................................27 F. 7. Plochy veřejné zeleně ..............................................................................................................28 G. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady ...................................31 G. 1. Doprava ...................................................................................................................................31 G. 2. Vodní hospodářství a vodohospodářská zařízení ...................................................................37 G. 3. Protierozní ochrana .................................................................................................................44 G. 4. Zásobování el. energií .............................................................................................................46 G. 5. Spoje .......................................................................................................................................49 G. 6. Plynofikace ..............................................................................................................................50 G. 7. Zásobování teplem ..................................................................................................................51 G. 8. Nakládání s odpady.................................................................................................................51 H. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ..........................................................................................................................................51 I. Návrh místního územního systému ekologické stability ...............................................................52 I. 1. Kostra ekologické stability .........................................................................................................52 I. 2. Územní systém ekologické stability ..........................................................................................53 LIPOVÁ
3
J. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav ............................................57 K. Návrh řešení požadavků civilní ochrany .......................................................................................58 L. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů .........................................................................................................................................59 L. 1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond ...59 L. 2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na lesní půdní fond ..............66 M. Návrh lhůt aktualizace.....................................................................................................................67 N. Navržené plochy zastavitelného území .........................................................................................67 O. Dokladová část ................................................................................................................................67 SEZNAM TABULEK tab. 1 tab. 2 tab. 3 tab. 4 tab. 5 tab. 6 tab. 7 tab. 8 tab. 9 tab. 10 tab. 11 tab. 12 tab. 13 tab. 14 tab. 15 tab. 16
Seznam nemovitých kulturních památek místního významu (podklady Přerovského pracoviště Ústavu památkové péče) ....................................................10 Trvale bydlící obyvatelstvo (1869 - 1991) ..................................................................................11 Struktura trvale bydlícího obyvatelstva (rok 1991) ....................................................................11 Vývoj domovního a bytového fondu v letech 1930 až 1991.......................................................20 Přehled ploch navržených k zástavbě RD - proluky ..................................................................22 Přehled ploch navržených k zástavbě RD - Lokality bydlení .....................................................22 Úbytek bytového fondu - navržené asanace..............................................................................23 Orientační bilance navrženého řešení .......................................................................................23 Přehled stávajících studní..........................................................................................................37 Označení dle výkres. dokumentace ..........................................................................................47 Ochranná pásma .......................................................................................................................48 Odběr maloodběratelů ...............................................................................................................50 Roční potřeba zemního plynu ....................................................................................................50 Struktura půdního fondu v území ..............................................................................................59 Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek v katastru dotčených uvažovanou výstavbou .............................................................................................63 Bilanční vyhodnocení jednotlivých lokalit záboru ZPF ...............................................................63
B. REGULATIVY VYUŽITÍ A USPOŘÁDÁNÍ PLOCH - SAMOSTATNÁ ČÁST C. GRAFICKÁ ČÁST 1. 2. 2a. 3. 4. 5. 6. 7.
Širší vztahy Hlavní výkres Komplexní urbanistický návrh, doprava Vodní hospodářství Energetika, telekomunikace Veřejně prospěšné stavby ÚSES Zábor ZPF
LIPOVÁ
1 : 25 000 1 : 5 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 5 000 1 : 5 000
4
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Územní plán obce Lipová se zpracovává na základě smlouvy o dílo č. 5/98 z 11.12.1998 uzavřené mezi objednavatelem - Okresní úřad Přerov a zhotovitelem Ing. arch. Vandou Ciznerovou autorizovaným architektem ČKA 01013, Labská 25, 625 00 Brno. Předmětem plnění této smlouvy je zpracování územního plánu obce Lipová na základě zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů O územním plánování a stavebním řádu v platném znění a podle vyhlášky č. 131/1998 Sb. O územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Práce byly zahájeny zpracováním Průzkumů a rozborů, které byly předány objednavateli v březnu 1999. Zadání územního plánu obce Lipová bylo schváleno na zasedání obecního zastupitelstva v Lipové, konaném dne 29.10.1999. Koncept územního plánu obce Lipová byl zhotovitelem předán k projednání v prosinci 1999. Řeší katastrální území obce Lipová, které je současně jejím administrativně správním územím. Návrhové období závazné části je do roku 2015. Souborné stanovisko ke konceptu řešení územního plánu obce Lipová schválilo Obecní zastupitelstvo v Lipové na svém zasedání, konaném dne 4.9. 2000. MAPOVÉ PODKLADY Územní plán obce Lipová je zpracován nad digitální odvozeninou státního mapového podkladu, jejíž vyhotovení bylo zajištěno u firmy ZK - Brno s. r. o. (1 : 2 880 - VS XII 16 ae, VS XIII 15 di, VS XIII 16 de, VS XII bf, VS XII af, VS XII bg, VS XII ag a 1 : 5000 Bystřice p. H. 9 - 1, 8 - 1, 9 - 2, 8 - 2). Grafické zpracování zakázky bylo provedeno na počítači v prostředí grafického programu MicroStation ve formátu DGN. Detailní popis dalších vytvořených souborů a sestavení vyplotrovaných výkresů je v informačním dokumentu, který je odevzdán spolu s výkresovými soubory. OSTATNÍ PODKLADY
Územní plán velkého územního celku Olomoucká aglomerace - Terplan Praha 01/97, schváleno usnesením vlády č.422 ze dne 16. července 1997
Územní technický podklad regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability ČR, MMR ČR, MŽP ČR 1996
Statistické údaje: a) údaje z publikace „Obce v číslech okres Přerov“, Okresní oddělení ČSÚ v Přerově, b) údaje z publikace „Malý lexikon obcí České republiky 1995“.
Státní seznam nemovitých kulturních památek okresu Přerov, stav k 1.1.1988
Seznam nemovitých kulturních památek místního významu (Památkový ústav Olomouc, územní pracoviště Přerov)
Odvozená mapa radonového rizika okresu Přerov, měřítko 1 : 25 000, Univerzita Palackého v Olomouci 1997, zpracováno v ECO - GIS Centru Jaromír Demek, Vít Voženílek
Urbanistická studie Lipová (Ing. arch. Mojžíš, Zlín, 1996)
Generel plynofikace obce Lipová
Generel územního systému ekologické stability (Kolářová a spol.)
Vyjádření dotčených orgánů
Vlastivěda moravská
Územní plán obce Prusinovice
LIPOVÁ
5
A.
Hlavní cíle řešení
- Stanovení urbanistické koncepce respektované po vymezené návrhové období a to do roku 2015, včetně další perspektivy po tomto návrhovém období. - Návrh funkčního využití ploch, určení základní regulace území, řešení přípustného, nepřípustného a případně podmíněného funkčního využití ploch. - Vymezení hranic zastavitelného území. - Zajistit promítnutí nadřazených záměrů do řešeného území.
B.
Zhodnocení dříve zpracované a územně - plánovací dokumentace
schválené
ÚPD NA ÚROVNI VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU Řešené území z hlediska širších vztahů je součástí území, řešeného územním plánem velkého územního celku Olomoucké aglomerace (Terplan Praha 01/1997), který byl schválen usnesením vlády č. 422 ze dne 16.7.1997 a jeho závazná část byla vyhlášena nařízením vlády č. 212 ze dne 16.7.1997. Územní plán obce Lipová, který je navazující územně plánovací dokumentací, bude toto řešení respektovat. Řešeného území se dotýká záměr liniové stavby s nárokem na trvalý zábor pozemků - přeložka původní silnice I/18, nyní II/150. Byl zpracován „Program rozvoje okresu Přerov - III. etapa“ (GaREP s.r.o., Brno, 05/99). Pro obec Lipová z tohoto programu nevyplývají konkrétní požadavky, mající vliv na územně plánovací dokumentaci, mimo obecnou část, dopravní a technickou infrastrukturu a oblast rozvoje kulturní krajiny, zemědělství a venkova a zlepšení stavu životního prostředí, které jsou řešeny územním plánem v jednotlivých oddílech odpovídajícím způsobem.
ÚPD NA ÚROVNI ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Nebyla pro obec dosud zpracována.
C.
Vyhodnocení splnění souborného stanoviska ke konceptu územního plánu obce
Souborné stanovisko pro zpracování územního plánu obce bylo splněno. K odchylkám nebo změnám došlo v následujících bodech (označení bodů podle číslování v Souborném stanovisku): ad 7. A. a) Dle podkladů Vodovodů a kanalizací Přerov, a.s. se na katastru obce Lipová nenachází žádný vodojem ani nebude realizován. Obec Lipová je v současné době zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu vybudovaného v roce 1997. Vodovod je součástí skupinového vodovodu Přerov - větev Dřevohostice a je ve správě VaK Přerov, provoz Přerov. Zdrojem pitné vody je prameniště s ÚV 3 Troubky, odkud je voda čerpána do vodojemu Švédské šance 2x5000 m s max. hladinou 277,00 m n. m. Odkud je voda přiváděna gravitačně z přívodního řadu větve Moštěnice - Želatovice, odbočkou 3 v Prusích z AZ 300 přes Domaželice do Turovic s přečerpáním do vodojemu Šibence 2x250 m s max. hladinou 298,95 m n.m. Pod tlakem tohoto vodojemu, z větve Dřevohostice je odbočkou DN150 obec Lipová gravitačně zásobena. Ve výkresu č. Širší vztahy je zakreslena skutečná trasa vodovodu a vodojem Šibence. Jedná se o odlišnost od územního plánu VÚC Olomoucká aglomerace. ad 7. B. c) Byla doplněna plocha bydlení na parcele č. 376 a z důvodu ucelené zástavby je navržena i výhledová plocha bydlení na p.č. 375. Kvalita bydlení je zhoršena tím, že se lokality nachází v blízkosti areálu zemědělského družstva. Ochranné pásmo provozu však nebylo vyhlášeno. ad 7. C Dopravní skelet byl doplněn o návrh účelové komunikace k čistírně odpadních vod. Doplnění nebylo v požadavcích „Souborného stanoviska“.
LIPOVÁ
6
II. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A.
Vymezení řešeného území
Řešeným územím územního plánu obce Lipová bude území vymezené katastrální hranicí obce Lipová. Plocha řešeného území v souhrnu činí 499 ha. Takto vymezené území je doloženo v měřítku 1 : 5 000 v Hlavním výkresu. V měřítku 1 : 5 000 jsou doloženy návrh lokálního ÚSES a zábor ZPF. Zastavěné území obce a jeho nebližší okolí je doloženo v měřítku 1 : 2 000 ve výkresech Komplexní urbanistický návrh, doprava, Vodní hospodářství, Energetika a telekomunikace a Veřejně prospěšné stavby.
B.
Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území
B. 1. Přírodní podmínky GEOLOGICKÁ STAVBA A RELIÉF Řešené území přísluší do geomorfologických jednotek s následující posloupnosti: provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblast Západobeskydské podhůří, celek Podbeskydská pahorkatina, podcelek Kelčská pahorkatina, okrsek Vítonická pahorkatina. Rozpětí nadmořských výšek se pohybuje od 260 m (údolní niva Bystřičky) do 330 m (jižní okraj katastru). Řešené území má ráz členité pahorkatiny budované flyšovými jíly, jílovci a pískovci ždánickopodslezského příkrovu často překryté mladšími sedimenty. Z neogénních sedimentů se uplatňují vápnité jíly a písky karpatu a ojediněle též pliocenní kaolinické jíly, písky a štěrky. Pleistocénní sedimenty v území zastupují sprašové hlíny a fluviální štěrky a písky říčních teras a údolních niv. Štěrkopísky údolních niv jsou překryté holocénními povodňovými hlínami. Na modelaci reliéfu řešeného území se výrazně projevuje periglaciální klima v období pleistocénních zalednění, kdy se vytvořily četné prvky dnešního reliéfu - suchá údolí, úpady, náplavové kužely, báze údolních niv aj. Pro zakládání staveb bude nutno zpracovat samostatný inženýrsko geologický posudek na základě podrobného vyhodnocení geologických poměrů v území.
PŮDNÍ POMĚRY Půdní pokryv území se vytvořil zejména v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách. Z půdních typů se střídají zejména různé formy hnědozemí a illimerizovaných půd na sprašových hlínách, někdy oglejených. Ojediněle se ve svahových polohách vyskytují rendziny. V údolních nivách se vytvořily půdy nivní.
KLIMATICKÉ POMĚRY Studované území přísluší dle Quitta do teplé klimatické oblasti T2. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 8,5°C. Nejteplejším měsícem je obvykle červenec s průměrnou teplotou 18 - 18,5°C, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou okolo -2,5 až -3,0°C. Roční srážkový úhrn v průměru činí 650 - 750 mm. Nejvíce srážek spadne v letním období (červen srpen), nejméně v zimním a předjarním období (leden - březen). Charakteristiky proudění vzduchu jsou měřeny pouze ve stanicích v Přerově a v Hranicích, kde jsou ovlivněny geomorfologickými poměry. Jejich údaje proto nelze jednoznačně použít pro námi řešené území. Celkově se dá předpokládat, že se podmínkám ve volné atmosféře (tj. s převládajícími směry větrů ze severozápadního kvadrantu a v zimě též z jihovýchodního kvadrantu) blíží otevřené hřbetní partie, zatímco jinde jsou proudnice deformovány vlivem reliéfu. Pro stanovení rozptylových podmínek v zastavěném území by bylo nutno zadat konstrukci větrné růžice pro obec. Z mezoklimatických charakteristik je typickým jevem tvorba místních inverzí v plochých odlesněných depresích, vázaná na radiační typ počasí (jasno a bezvětří), kdy se chladný vzduch stékající ze svahů hromadí v údolních polohách. Velmi příznivé podmínky pro tvorbu inverze jsou v místech výrazné terénní sníženiny v údolí potoka Bystřičky.
HYDROLOGICKÉ POMĚRY Území katastru Lipové přísluší do povodí Moštěnky, a to dílčího povodí Bystřičky, levostranného přítoku Moštěnky, do které se vlévá u Dřevohostic, jihovýchodní okraj pak do dílčího povodí Kozrálky, která se do Moštěnky vlévá u Domaželic. Bystřička protéká středem katastru od východu k západu, částečně i zastavěným územím obce. Z toku byly vyvedeny dva náhony, z nichž pravobřežní, výše položený, je nefunkční, v současné době z velké části zasypaný, pravobřežní je protékaný. V katastru pramení dva drobné bezejmenné vodní toky, jeden v severní části katastru v polní trati Karlovská - vlévá se do Bystřičky v Dřevohosticích, druhý, pramenící v jižní části katastru se do Bystřičky vlévá v záhumenní trati obce Lipová. Oba poměrně málo vodné toky se vyznačují poměrně nevyrovnaným režimem průtoků. Největší průtoky se vyskytují v jarních měsících, nejmenší na podzim. Vodní nádrže - dva na sebe navazující rybníky se nacházejí v polní trati Draha v jižním okraji katastru.
BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY V současné době existuje řada způsobů biogeografického, případně fytogeografického nebo zoogeografického členění území naší republiky. Dle Geobotanické mapy ČSSR vydané Botanickým ústavem ČSAV (1970) tvořily původní vegetaci převážně dubo - habrové háje, nahrazené na kyselejším substrátu acidofilními doubravami. Regionálně fytogeografické členění ČSR (Botanický ústav ČSAV, 1987) řadí území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, zastoupeného fytogeografickým okresem Moravská brána (podokres Moravská brána) Základní biogeografická diferenciace území vychází z Biogeografického členění České republiky (M. Culek a kol., 1996). Řešené území náleží Hranickému biogeografickému regionu (s kódem 3.4), patřící do Karpatské biogeografické podprovincie. LIPOVÁ
8
Pro řešené území je charakteristické zastoupení 2. vegetačního stupně bukovo - dubového. Původní vegetaci v území tvořily zejména: - Typické bukové doubravy - Lipobukové doubravy - Jasanové olšiny nižších stupňů
B. 2. Širší územní vztahy SPRÁVNÍ VZTAHY Jedná se o obec v jihovýchodní části okresu Přerov, v blízkosti hranice s okresem Kroměříž. Obec leží 6 km západně od města Bystřice pod Hostýnem. Katastrálně sousedící s obcemi Křtomil, Bystřice pod Hostýnem - Sovadina, Blazice, Radkovy, Dřevohostice, Prusinovice, Bystřice pod Hostýnem Bílavsko, Bystřice pod Hostýnem - Rychlov. Částí katastru sousedí s okresem Kroměříž. Lipová byla z hlediska dříve uplatňované urbanistické struktury osídlení nestřediskovým sídlem ostatního významu. Jedná se o obec v těsné vazbě na obec Dřevohostice (pošta, matrika, stavební úřad, farní úřad) a Bystřici pod Hostýnem, kam spáduje i za pracovními příležitostmi spáduje. Spádovost za vyšší občanskou vybaveností je do Bystřice pod Hostýnem a Přerova. Sídlo stavebního úřadu pro obec Lipová je v obci Dřevohostice. Na katastru hospodaří zemědělské družstvo Dřevohostice.
DOPRAVNÍ VZTAHY Katastrálním územím prochází silnice II/150 Votice - Havlíčkův Brod - Prostějov - Valašské Meziříčí. Silnice II/150 (původně I/18) je směrem na východ v Bystřici pod Hostýnem připojena na silnice II/437 Město Libavá - Bystřice p. H. - Jablůnka se spojením na Vsetín a na silnici II/438 Teplice u Hranic Holešov - Otrokovice. Severně obce je držena územní rezerva plánované přeložky silnice II/150, a to po pravém břehu řeky Bystřičky. Realizace plánované přeložky II/150 byla v rámci projednání ÚPD se zástupci státní správy na základě souborného stanoviska, posunuta do období platnosti územně plánovací dokumentace. Železniční trať katastrem neprochází. Nejblíže obce (4 km) je východně vedeno těleso železniční tratě Kojetín - Ostrava s železniční stanicí Bystřice pod Hostýnem .
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Obec je plynofikována od roku 1999. Rozvody STL v obci jsou napojeny od vybudovaného STL plynovodu v obci Dřevohostice DN110 v prostoru areálu DSD Kovo. Obec Lipová je v současné době zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu vybudovaného v roce 1997. Vodovod je součástí skupinového vodovodu Přerov - větev Dřevohostice. Území obce je napájeno z venkovního vedení VN 22 kV č.45. Obec nemá čistírnu odpadních vod.
B. 3. Urbanizační předpoklady Katastrální území obce je protáhlého tvaru ve směru severovýchod - jihozápad. Vlastní obec leží ve střední části katastru. V středí části ve směru východ - západ prochází silnice II/150 a protéká řeka Bystřička. Jižní část katastru je zalesněná. Obec Lipová má půdorysnou strukturu ulicovky s návsí. Nachází se podél silnice II/150 (původní I/18). Jádro tvoří původní obec s zemědělskými usedlostmi okolo návsi a kapličkou uprostřed. Původní náves není zastavěna. Výměry stavebních parcel, přilehlých sadů a drobné držby jsou zde největší v obci. Okraje obce mají nejednotný charakter. Zástavba směrem na Dřevohostice mezi dvěma místními komunikacemi je typické přestavbové území s objekty v nejhorším stavebně-technickém stavu. Nejvýznamnější lokalitu mimo jádro obce představuje jednostranná ulice vybíhající od návsi u obecního úřadu směrem k jihu. Vybíhají z ní dvě ulice rovnoběžné se silnicí II/150. Jedná se hlavně o starší zástavbu rodinnými domy. Zástavba je v dobrém a vyhovujícím stavebním stavu. Nachází se zde proluky a návrhové lokality vhodné k zástavbě.
LIPOVÁ
9
Občanská vybavenost je soustředěna do východní části jádra obce a při hranici s obcí Křtomil. Zemědělská výroba a podnikatelské aktivity jsou v severní části obce za řekou Bystřička. Sportovní aktivity - fotbalové hřiště je v západní části při hranici s Křtomilí.
B. 4. Ochrana památek V území souvisí jednak s respektováním evidovaných a neevidovaných stavebních památek a s respektováním charakteru dosavadní zástavby obce a to jak z hlediska architektonických forem, tak z hlediska urbanistického vývoje obce. ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY V daném katastru se nenachází žádná archeologická památka. Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Při veškerých zemních pracích je nutno zajistit možnost záchranného archeologického výzkumu, alespoň formou dozoru. PAMÁTKY ZAPSANÉ V STÁTNÍM SEZNAMU NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK: V řešeném území nejsou žádné evidovány. PAMÁTKY MÍSTNÍHO VÝZNAMU Jsou evidovány, viz Chyba! Neznámý argument přepínače. a zakresleny ve výkresu č. 2a Komplexní urbanistický návrh - 1 : 2 000. tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Seznam nemovitých kulturních památek místního významu (podklady Přerovského pracoviště Ústavu památkové péče) Označení ve výkresu č. 2a
Název
Místo
Popis
1
litinový kříž
u vjezdu vlevo do obce od Dřevohostic
na kamenném stupni zužující se podstavec, sokl vpředu s reliéfem Matky Boží, litinová v okně, nad prolamovaná římsa ve tvaru stříšky, nad litinový kříž s litinovou postavou Krista
2
kamenný kříž
před kaplí
na kamenném stupni zužující se podstavec se zrcadly, na něm římsa, zdobený sokl se styl. kružbovými okny, vpředu polopostava polychromovaná P. Marie, okolo nízký plot
3
kaplička
na návsi
zděná, omítaná s půlkruhovým uzávěrem, opravená, sokl obložen kabřincem, stříkaná omítka, se sedlovou plechovou střechou, štít přechází do zvonice ukončené jehlancovou stříškou s makovicí a kovovým křížkem
4
pomník obětem I. světové války
před čp. 13
s pamětní deskou obětem II. světové války, zděný z pískovcových kvádrů s žulovým obeliskem a mramorovou deskou obětem II. sv. války .
Žádné speciální požadavky na ochranu těchto památek nejsou. Budou i nadále udržovány. Doporučujeme upravit prostor u litinového kříže.
B. 5. Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů obce a výhledů Statistické údaje dokládají pokles přírůstku obyvatel. Jedná se o typický jev pro většinu území ČR. Nárůst obyvatel lze předpokládat pouze na základě možnosti výstavby nových bytových jednotek, ale rozvoj bytové výstavby bude silně ovlivněn majetkoprávními vztahy a ekonomickou situací.
LIPOVÁ
10
Aktuální počet obyvatel v obci Lipová je 275 obyvatel. Výhledový počet obyvatel do roku 2015 předpokládáme maximálně 305 obyvatel. Odhad vychází i z podkladů poskytnutých pro výpočet splaškových vod v roce 1997, kdy byl dohodnut ekvivalent obyvatel - 303 (sdělení Městského úřadu v Přerově k 1.1.1997). tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Trvale bydlící obyvatelstvo (1869 - 1991) Rok
1869
1900
1930
1950
1961
1970
1980
1991
Počet
376
414
441
414
428
395
313
275
tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Struktura trvale bydlícího obyvatelstva (rok 1991) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Průměrný věk
Index stáří
129
42,9
1,81
Pracovních příležitostí v obci je minimum, hlavní vyjížďka za prací je do Dřevohostic a Bystřice pod Hostýnem. Část obyvatel vyjíždí do Přerova. Potřeba nové výstavby je v současné době minimální. Většinou jde o odstranění nechtěného soužití 2 dvou generací a zlepšení malého plošného standardu (m / osobu). Žádné další požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů obce nejsou.
B. 6. Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí OVZDUŠÍ Velký význam pro kvalitu ovzduší v obci má provětrávání území, ovlivňující rozptyl emisí z místních zdrojů. Rozptylové podmínky jsou v zastavěné části obce zhoršené, zejména v nejnižších polohách při potoce. Obec v současné době realizovala plynofikaci, takže znečistění ovzduší není podstatným problémem. V obci je jeden evidovaný střední zdroj znečištění ovzduší a tím je živočišná výroba v areálu ZD Dřevohostice, vyznačující se zvýšeným obsahem mikroorganismů, prachu, čpavku a nepříjemným zápachem. Živočišná výroba je na okraji obce mimo stávající obytnou zástavbu, od které je oddělena tokem Bystřičky a objekty garáží. Ve středisku je chováno na výkrm 1400 prasat a 500 býků. Veškerý chov je na hluboké podestýlce, vyvážené 1x za 14 dní na polní hnojiště mimo obec. Nejbližší objekt trvalého bydlení je od objektů chovu vzdálen 160 m, od emisního středu cca 250 m. Předběžný odhad ochranného pásma provozu ZD (bez konstruované větrné růžice) je kružnice o poloměru 360 m od emisního středu po korekci na vzrostlou zeleň podél toku Bystřičky a bariérové objekty v areálu činí pásmo 336 m. (Orientační výpočet je dle Metodického návodu pro posuzování chovu zvířat z hlediska péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek - HEM-300 z 12. 6. 1992). Farma je se svými stavy hospodářských zvířat středním zdrojem znečištění ovzduší ve smyslu přílohy č.2 k vyhlášce MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Platí pro ni emisní limit všeobecně platný pro amoniak. Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušnině obsaženy v koncentracích obtěžující obyvatelstvo. Významným zdrojem znečištění ovzduší je místní a tranzitní doprava po silnici II/150. Zde lze očekávat zvýšené koncentrace oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a uhlovodíků. Se silniční dopravou souvisí i druhotná prašnost z vozovek, znečištěných zejména nákladními automobily a zemědělskými stroji.
LIPOVÁ
11
VODA Hlavními znečišťovateli povrchových a podzemních vod jsou v katastru kanalizační splašky a zemědělská výroba. Komunální odpadní vody vytékají přepady jímek do vodotečí, které výrazným způsobem znečišťují. V obci se navrhuje kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod. Zemědělská výroba se podílí na znečistění vod smyvem a průsakem statkových a průmyslových hnojiv, agrochemikálií a jílových částic z polí a polních hnojišť, ze zemědělského areálu odtéká kanalizací splašková voda do potoka. I drobný chov hospodářských zvířat se může výrazně podílet na znečistění vod, zejména chybí-li jímky na hnojůvku a jsou-li hnojiště umístěna v bezprostřední blízkosti toku, jak je tomu v jihozápadní části zastavěného území obce na bezejmenném tok. Potenciálními znečišťovateli vod jsou též divoké skládky (v katastru terénním průzkumem zjištěny 3 významnější) a silniční doprava. Základní řešení problematiky znečištění povrchových a podzemních vod řeší podrobně kapitola vodní hospodářství.
PŮDA V zemědělsky využívané části krajiny jsou prakticky veškeré velkoplošně obhospodařované plochy orné půdy mimo nivu Bystřičky postižené vodní erozí. Část splavené půdy ohrožuje při přívalových deštích i intravilán obce. Byl zpracovaný projekt protierozní ochrany části katastru v polních tratích Bezděky, Draha a Dílce (Hydro-eko, Přerov 1997), ze kterých přívalové vody ohrožují zastavěné území obce. Na jejich realizaci již bylo vydáno stavební povolení. Vodní erozi v ostatních, neméně ohrožených částech katastru bude nutno též urychleně řešit, a to i s ohledem na zachování půdní úrodnosti. Velmi hrubé řešení nabízí zpracovaný generel ÚSES, kde velká část jeho základních prvků - biokoridorů zároveň plní protierozní funkci. Detailnější řešení protierozní ochrany musí být zpracováno speciální oborovou dokumentací, ať již v rámci komplexních pozemkových úprav jako polyfunkční kostra, či jako samostatný plán (projekt) protierozních opatření. Bez projektové dokumentace a z ní vyplývajících opatření lze protierozní ochranu řešit zatravněním pozemků, pásovým střídáním kultur, či vyloučením plodin zvyšujících vodní erozi z osevního postupu. Potenciálně velice závažným problémem, který ovšem nelze bez speciálních analýz přesněji identifikovat, je zatížení půd toxickými látkami. K vstupu toxických látek do půdy může docházet zejména vlivem: používání přípravků na ochranu rostlin s obsahem toxických látek, používání průmyslových hnojiv s obsahem toxických látek (např. kadmia), spadu z ovzduší (např. v okolí silnic nebo dálkovým přenosem). Je třeba omezit používání přípravků, jež obsahují toxické persistentní látky, na minimum, v případě existence jiných funkčně obdobných prostředků je vůbec nepoužívat. V zájmovém území se nenachází sesuvná území. Podle podkladů map velkého měřítka se na katastrálním území nevyskytuje lokalita s vysokým přirozeným zatížením, celé katastrální území se podle těchto podkladů nachází v kategorii velmi nízkého radonového rizika. Pro podrobné posouzení pro stavební činnost je však potřebné ověření přímým měřením.
AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY, VEGETAČNÍ KRYT Biota řešeného území je oproti původnímu přírodnímu stavu zalesněné, člověkem nedotčené krajiny výrazně pozměněná. Ve vegetačním krytu mají významné zastoupení produkční společenstva kulturních plodin na orné půdě (více jak 3/4 katastru) , výrazně méně jsou zastoupeny lesy a trvalé travní porosty (pastviny a louky). Podíl ploch s trvalou vegetací dřevinných a bylinných společenstev je tudíž poměrně nízký, ekologická hodnota těchto ploch značně kolísá. Lesy zaujímají necelou desetinu rozlohy katastru. Jejich prostorové rozmístění je v katastru nerovnoměrné. Jižně od Lipové se nachází rozsáhlý lesní komplex Ochozy, který však do katastru zasahuje pouze svým severním okrajem. Zbývající lesy jsou pouze velmi drobné polní lesíky, nacházející se převážně ve stržích a stržových komplexech. Dřevinná skladba lesních porostů je převážně přírodě blízká. Převažují duby letní, hojně je (vesměs jako příměs) zastoupena bříza. V lesních porostech na podmáčených stanovištích roste jasan ztepilý, olše lepkavá a introdukovaná olše šedá.
LIPOVÁ
12
Nelesní porosty dřevin nezaujímají celkově velké plochy, mají však často značný význam pro ekologii a estetiku krajiny. V řešeném území jsou reprezentovány především náletovými porosty podél úvozových cest, na mezích a ladem ležících plochách (např. v trase nedokončené rychlostní komunikace) a doprovodnými porosty vodních toků a vodních děl. Náletové porosty dřevin se vyznačují převážně pestrou, místně proměnlivou dřevinnou skladbou, s převahou autochtonních (původních) druhů (např. bříza, dub letní, osika, jíva, trnka, líska, růže šípková aj.). Břehový porost Bystřičky tvoří vegetativně množení kříženci euroamerických topolů, podél starých náhonů rostou místy vrby a jasany. Upravené bezejmenné přítoky Bystřičky nemají kvalitní břehové porosty, místy však již ke břehům nalétly olše a vrby. Velmi kvalitní břehový porost má krátký úsek bezejmenného pravostranného přítoku Kozrálky, pramenící v JV části katastru. Bylinné porosty jsou reprezentovány především polokulturními pastvinami a loukami (zejména v jižní části katastru), vyznačujícími se vyšší druhovou diverzitou i ekologickým významem. Charakteristická liniová společenstva s významným podílem ruderálních (plevelných) bylin tvoří doprovodnou vegetaci polních cest a vodních toků. Ze vzrostlých solitérních dřevin v krajině si zaslouží zmínku dub letní - dvoják při nedokončené rychlostní komunikaci severně od obce. V krajině katastru Lipové lze navrhnout řadu opatření, která se příznivě promítnou v jejím ekologickém i estetickém stavu. K hlavním navrhovaným a doporučeným opatřením patří: - výsadby a dosadby stromořadí podél polních cest a silnic, a to buď z domácích listnatých dřevin (např. lípa malolistá, lípa velkolistá, javor mléč, javor klen, jasan ztepilý, dub letní), nebo z ovocných dřevin odolných proti běžným chorobám, - výsadby krajinné a izolační zeleně ve vymezených plochách navržených územním plánem v rámci ÚSES, s použitím geograficky původních dřevin (dubu letního, habru, lip, javorů). - zvyšování podílu geograficky původních dřevin (zejm. buku, dubu, javoru, lípy) v lesních porostech, - zajištění ochrany ekologicky významných lokalit (legislativní i faktické), - prověření možností dalších revitalizačních opatření na regulovaných a zatrubněných vodních tocích. Celkové vegetační úpravy krajiny katastru musí být především záležitostí projektu komplexních pozemkových úprav a vytváření územního systému ekologické stability. Jen tak lze dosáhnout požadovaného účinku, kterým je vytvoření harmonické kulturní krajiny, se zabezpečenými funkcemi ekologickými a estetickými.
HLUK Významným problémem narušení životního prostředí v Lipové je hluk z dopravy. Podrobněji se jím zabývá kapitola Doprava.
KRAJINNÝ RÁZ Aktuální stav krajiny odpovídá převážně zemědělskému charakteru katastru, se všemi základními negativními důsledky pro krajinu. Zemědělské velkoplošné intenzívní obhospodařování ochuzuje krajinu zejména likvidací trvalé vegetace, regulací vodních toků, záměrným odvodněním pozemků a výrazným snížením schopnosti zadržovat vodu. Zrušení řady polních cest má za následek snížení prostupnosti krajiny, případně dostupnosti polních a lesních pozemků. Pohyb mechanismů pak probíhá mimo zpevněné polní cesty, což má za následek nežádoucí utužení půd a jejich degradaci. Nově vybudované polní cesty, případně i původní upravené či dochované cesty jsou bez doprovodné vegetace, pouze s okrajovými travinobylinnými pásy. Nejvíce je zdevastována severní část katastru. Esteticky významnou částí katastru je jeho jihozápadní okraj. Zde se nachází lesy s přírodě blízkou dřevinnou skladnou, louky, břehové porosty a rybníky. Dříve tu byl dětský tábor. Také bezprostřední okolí obce se zahradami, sady a loukami má vyšší estetické hodnoty, než zbývající, zejména severní části katastru, čímž se paradoxně navozuje lhostejnost velké části obyvatel k estetické a ekologické kvalitě katastrálního území obce.
LIPOVÁ
13
K zabezpečení ochrany krajinného rázu katastru existuje legislativní opora zejména v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon v § 12 odst. 1 praví: "Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině." Orgán ochrany přírody stanoví (podle odstavce 3 § 12) omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Územní plán obce nenavrhuje žádné stavby ani jiné objekty, které by byly zásahem do krajinného rázu.
VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V katastru Lipové považujeme za významné krajinné prvky lesy (pozemky s kulturou les), vodní toky ( pozemky s kulturou vodní tok mimo oba náhony) a rybníky. Hranice nivy není s ohledem na problematičnost jejího vymezení - viz Sdělení č.10 legislativního odboru MŽP ČR o výkladu pojmu "údolní niva "(§ 3 písm. b) zákona ČNR č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny - stanovena. Jako významné krajinné prvky byly v rámci zpracování ÚSES navrženy některé ekologicky významné segmenty krajiny (viz kostra ekologické stability krajiny). Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. V katastru Lipová jsou však některé významné krajinné prvky výrazně poškozeny - jedná se v prvé řadě o vodní toky, které jsou regulovány a nivy, které jsou z velké části rozorány.
PAMÁTNÉ STROMY Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. V katastru Lipová nebyly dosud vyhlášeny žádné památné stromy. Na základě průzkumů k územnímu plánu bude možno některé navrhnout. Kritéria pravděpodobně splní následující stromy: -
Lípa malolistá 1 ks. na parcele č. 401 mezi náhonem a polní cestou za výstavištěm chovatelů. Lípa malolistá 2 ks. na parcele č. 201 u kříže na západním okraji obce. Lípa malolistá 1 ks. na parcele č. 146 při záhumenní cestě v JZ části obce v soukromé zahradě. Lípa malolistá 1 ks. na parcele č. 18 na veřejné ploše v centru obce poblíž kaple.
C.
Návrh urbanistické koncepce
Základním koncepčním předpokladem je respektování charakteristické ucelené, sevřené zástavby typické pro tento region a zachování kompaktnosti obce. Obec bude rozvíjena jako souvisle urbanizovaný celek. Jako rovnocenné jsou respektovány a rozvíjeny prvky přírodních systémů ve vztahu obce a krajiny. Rozvoj obce je limitován přírodními podmínkami (konfigurace terénu), trasami technického vybavení a majetkoprávními vztahy. Je respektován ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace a upřesněn podle aktuálních vyjádření. Je respektován „Program rozvoje okresu Přerov - III. etapa“ (GaREP s.r.o., Brno 05/99). Pro řešené území nevyplývají žádné specifické požadavky nad rámec řešené problematiky.
LIPOVÁ
14
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Je upřesněn návrh koridoru přeložky II/ 150 (původní silnice 1/18). Navrhujeme cyklistické propojení Lipová - Prusinovice a napojení na navrhovanou trasu R - 16 Zlín Holešov - Přerov. Dále propojení na obec Bílavsko. Tím dojde k zvýšení zvýšení atraktivity z hlediska cestovního ruchu a rekreace. V návrhovém období není realizovatelné budovat lůžkové kapacity sloužící rekreaci a cestovnímu ruchu. Výhledově doporučujeme obnovení areálu dětské rekreace. Je upřesněn návrh lokálního územního systému ekologické stability v návaznosti na katastry okolních obcí a protierozní úpravy (jižní část katastru).
ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ OBCE Kvalitu stávajícího bydlení zlepšit upravením šířky silnice II/150, odstraněním závažných dopravních závad a dobudováním chodníků a parkovišť. Dále dořešit likvidaci odpadních vod - vybudováním čistírny odpadních vod a odstranit příčiny a důsledků vodní eroze. Byly vytipovány lokality vhodné pro výstavbu nových rodinných domů tak, aby nebyla narušena půdorysná kompaktnost a obraz obce. Nová zástavba bude přednostně orientována do současně zastavěného území a do ploch bezprostředně navazujících. Plochy bydlení jsou situovány zejména do: - proluk (označeny P) - do ploch bezprostředně navazujících na stávající zástavbu (označena B) - ostatních rezervních ploch, které mohou vzniknout asanací nevyhovujících objektů, převážně v jihozápadní části obce - do výhledových ploch (využití omezeno stávajícími limity nebo majetkoprávními vztahy). Zásadně zpracovatel doporučuje realizovat výstavbu v jedné lokalitě a následně v dalších. Je nežádoucí, aby vznikaly dlouhodobě ojedinělé objekty mimo kompaktní zástavbu. Plocha občanské vybavenosti je ve výhledu navržena ve východní části obce (označena O1), která přirozeně navazuje na stávající vybavenost. Podnikání komerčního charakteru v souladu s regulativy bude umisťováno do stávajících objektů bydlení podle individuální potřeby. Plocha pro podnikatelské aktivity je bez bližší specifikace navržena v areálu družstva (označena PA1). Plochy zemědělské výroby a služeb jsou stabilizované, není potřeba rozvojových ploch. V obci se nepředpokládá rozvoj koncentrované zemědělské výroby. Plochy sportovně rekreační jsou ve východní části (sportovní hřiště a výstaviště chovatelů). Je navrženo rozšíření území o tenisové hřiště (označeno R1). Rovněž do výhledu je navrženo území rybníků a přilehlých travnatých ploch jako sportovně rekreační - bez bližší specifikace. Jedná se o areál bývalého pionýrského tábora. Výstavba individuálních rekreačních objektů se nenavrhuje. Památky místního významu (podklady Přerovského pracoviště Ústavu památkové péče) V řešeném území je evidován litinový kříž u vjezdu do obce od Dřevohostic, kamenný kříž před kapličkou, kaplička a pomník obětem I. světové války před domem čp.13.
LIPOVÁ
15
D.
Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití
D. 1. Návrh členění území Pro každou samostatně vymezenou plochu řešeného území je přičleněna funkce resp. funkční typ. Plocha je pak označována jako funkční plocha. Ta je vyjádřena graficky barvou a dále kódem (zakresleno ve výkresu 2 a 2a). Ve výhledových plochách je označení funkce dvojí: kód funkce v návrhovém období / kód funkce výhledové. Každá funkční plocha má stanoveny podmínky využití formou regulativů funkčního využití (charakteristika plochy - dominantní funkce, přípustné využití, nepřípustné využití, podmíněně přípustné využití) a prostorových regulativů (stavební čáry, výška zastavění apod.). Celé řešené území je závazně členěno na území zastavitelné a území nezastavitelné. Zastavitelné území ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů ( zák. č. 83/1998 Sb. § 139a odst. 3) tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným územním plánem. Jsou to plochy již zastavěné a plochy navržené k zastavění nebo jiným urbanizačním záměrům. Uvnitř zastavitelného území jsou však i plochy funkčně vymezené jako nezastavitelné - plochy veřejné zeleně. Zastavitelné území je vymezeno vnějšími hranicemi souhrnu zastavitelných ploch. Závazně stanovené hranice zastavitelného území se vztahují k návrhovému období územního plánu do roku 2015. Vně této hranice jsou však orientačně - nezávazně vymezeny i hranice výhledové urbanizace. Nezastavitelné území tvoří plochy nezastavěné a v návrhovém období nezastavitelné - tj. všechny plochy mimo současně zastavěné území obce, kde zůstává zachována nebo je navrhována zeleň, vodní plochy, zemědělský a lesní půdní fond, územní systém ekologické stability. V nezastavitelném území není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, objektů nezbytných pro technické zabezpečení města a úprav vodních toků, apod. Současně zastavěné území je tvořeno stavebními parcelami (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány). Hranice je stanovena podle § 139 a zákona č. 50/1976 ve znění pozdějších předpisů. Současně zastavěné území obce je území, kde se předpokládá (dle legislativních předpisů platných, či ve smyslu legislativních předpisů připravovaných): zjednodušení procesu přípravy staveb, odlišná hodnota daně z nemovitosti, zjednodušení a zrychlení projednání vynětí pozemků ze ZPF a převod zemědělských pozemků na obce, vlastníky staveb a zemědělské školy. Hranice zastavitelného území obce k 31. 12. 2015 Závazně stanovené hranice zastavitelného území se vztahují k návrhovému období územního plánu do roku 2015. Vně této hranice jsou však orientačně - nezávazně vymezeny i hranice výhledové urbanizace. Hranice zastavitelného území obce byla stanovena tak, že současně zastavěné území obce bylo rozšířeno o rozvojové plochy pro návrhové období územní plánu. Hranice zastavitelného území obce je zakreslena ve výkresové části dokumentace.
LIPOVÁ
16
D. 2. Seznam funkčních ploch užívaných v územním plánu obce ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ B
plochy a objekty bydlení Bo - bydlení obecné Bv - bydlení venkovské Bs - bydlení smíšené centrální
O
plochy a objekty občanské vybavenosti
V
plochy a objekty výroby Vpa - plochy podnikatelských aktivit Vz - plochy zemědělské výroby a zemědělských služeb
R
plochy a objekty rekreace a sportu
D
dopravní plochy a koridory označen je pouze navržený koridor přeložky silnice II/150, liniové stavby jsou bez kódu P - parkoviště, ve výkresu 2a jsou vyznačeny počty stání, v ostatních výkresech bez kódového označení
T
plochy a objekty technického vybavení liniové stavby jsou bez kódu
NEZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ Z
plochy zeleně Zk
- krajinná zeleň, ÚSES (liniové interakční prvky nejsou označovány)
Zv
- zeleň veřejná
L
plochy určené k plnění funkce lesa
P
zemědělský půdní fond
Vo
Po
- orná půda
Ps
- sady, zahrady, drobná držba
Pt
- travní porosty (louky, pastviny)
vodní plochy a toky ve výkresové části jsou vodní toky bez kódu
VŠECHNY PLOCHY SE Z HLEDISKA NÁVRHOVÉHO OBDOBÍ DĚLÍ NA: stávající (stav) jejichž funkční a prostorové uspořádání je bez větších plánovaných změn (prvky shodné se současným stavem) navržené (návrh)
zahrnující území s plánovanými urbanistickými změnami v návrhovém období
výhledové (výhled)
urbanizační záměry po návrhovém období
LIPOVÁ
17
E.
Limity využití území a ochrana území
Všechny limity v území jsou závazné. OCHRANA KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT (dle Zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů) ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Při veškerých zemních pracích je nutno zajistit možnost záchranného archeologického výzkumu, alespoň formou dozoru. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY (dle zákona č. 114/92 sb. o ochraně přírody a krajiny, příp. ve znění pozdějších předpisů) OSTATNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY Významné krajinné prvky Na území katastru se nacházejí výhradně zákonem obecně vyjmenované krajinné prvky - lesy (lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa dle zákona č. 289/1995 Sb.), vodní toky (tok přírodní dle KN a drobné toky bez vlastní parcely), rybníky a obtížně identifikovatelné údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce (§ 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.). ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Celý katastr se nachází v ochranné zóně osy nadregionálního biokoridoru K 151. Ochranná zóna je zakreslena orientačně pouze ve výkresu č.1 Širší vztahy vzhledem k nejasnostem ohledně přesného vymezení. Není znám dopad na způsob využití území. V jižní části katastru prochází nadregionální biokoridor BK 1 a BK 2. OCHRANA PŮDNÍHO FONDU Ochrana zemědělské půdy Ochrana zemědělského půdního fondu je prováděna podle Zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákona č.388/1991 Sb. o Státním fondu životního prostředí České republiky a vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Ochrana lesa Lesní porosty a pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou chráněny prostřednictvím zákona č. 289/95 Sb. (lesní zákon). Veškerá rozhodnutí, jež se dotýkají zájmů chráněných zákonem č. 289/95 Sb., jsou podmíněna souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa (v grafické části územního plánu bylo území do vzdálenosti 50 m od okraje lesa účelově označeno jako ochranné pásmo lesa). OCHRANA PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon) v platném znění a vyhláška MLVHZ č.19/1978 Sb., kterou se stanoví povinnosti správců vodních toků a upravují se otázky týkající se vodních toků v platném znění Provozní pásmo pro údržbu vodních toků Provozní pásma recipientů: U recipientu Bystřička 10 m.
LIPOVÁ
Lipová, Lutětinka a Mlýnského náhonu - 6 m od břehových hran.
18
OCHRANA PŘED ZÁPLAVAMI Hranice zátopového území pro stoletý průtok Bystřičky nebyla zpracována. Do výkresu č. 2 a 2a. je zakreslen rozliv povodně v červenci 1997 podle podkladů Povodí Moravy a.s. a upřesnění zastupitelů obce. OCHRANA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění V VÚC Olomoucká aglomerace je pro katastr obce stanoveno držet územní rezervu koridoru přeložky silnice II/150 (původně I/18) a to po levém břehu řeky Bystřičky. Časový horizont realizace přeložky je v návrhové období platnosti ÚPD obce. SILNIČNÍ OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná silniční pásma na silnicích II. třídy jsou 15 m mimo zastavěnou část obce. Rozhledové trojúhelníky jsou vyneseny na silnici II/150 pro rychlost 50 km/hod, tj. 35 m od středu křižovatky a na místních komunikacích pro rychlost 30 km/hod, tj. 15 m od středu křižovatky. Hygienická hluková pásma a jejich výpočet Pro obec bylo sčítání intenzity dopravy prováděno na stanovišti č. 7 - 1400 v roce 1995. Výpočet je proveden pro letošní rok a to dle metodiky Min. životního prostředí z roku 1997. Izofona pro přípustnou hladinu hluku 50 dB(A) na severní straně zástavby návsi je ve dne dosažena za bariérou domů, 40 m od zdroje hluku. Totéž platí v noci. Na jižní straně zástavby, kde není uliční fronta kompaktní musíme uvažovat izofonu pro 50 dB(A) 78 m od osy vozovky. Pro volnou krajinu, tj. pro pohltivý terén mimo zastavěnou část obce a rychlost 90 km/hod. je 50 dB(A) dosaženo ve vzdálenosti 35 m od osy silnice II/150. OCHRANA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY OCHRANNÁ PÁSMA VODOHOSPODÁŘSKÝCH ZAŘÍZENÍ zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, zákon č. 244/92 Sb. v platném znění, ČSN, Metodické pokyny Čištění odpadních vod ČOV je v obci navržena a má ochranné pásmo 50m. OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTROROZVODNÝCH ZAŘÍZENÍ zák. č. 222/94 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a Státní energetické inspekci (energetický zákon) a navazující vyhlášky Ochranné pásmo venkovního vedení velmi vysokého napětí (VVN 34-400 kV) Řešeným územím prochází vedení 110 kV č. 517. Ochranné pásmo je 20 m od krajního vodiče. Ochranné pásmo venkovního vedení vysokého napětí(VN 1-35 kV) Území obce Lipová je v současné době napájeno odbočkami z venkovního vedení VN 22 kV č.45, s napěťovou hladinou 22 kV, 50 Hz, stř. 3 x 35 AlFe 6. Celková šířka ochranného pásma je 23 m. OCHRANNÁ PÁSMA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ Ochranné pásmo STL v zastavěném území je 1 m. ZVLÁŠTNÍ ZÁJMY - OBRANA STÁTU Pro řešené území platí Generální souhlas vojenské správy (směrnice Ministerstva národní obrany čj.: 01721 z 8.11.1958), který naplňuje § 125 zákona č.50/76 Sb.
LIPOVÁ
19
F.
Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území
F. 1. Plochy bydlení STÁVAJÍCÍ STAV tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Vývoj domovního a bytového fondu v letech 1930 až 1991 Počet domů
Počet rodinných domů
Bytový fond (počet trvale obydlených bytů)
1930
1950
1970
1991
1961
1970
1980
1991
1961
1970
1980
1991
91
100
106
93
101
106
98
93
112
113
117
106
Průměrný počet osob na 1 byt je 2,6 (v roce 1991). Navrhovaný počet osob na 1 byt v roce 2015 je 3. Potřeba nové výstavby je v současné době minimální. Většinou jde o odstranění nechtěného soužití 2 dvou generací a zlepšení malého plošného standardu (m / osobu). Stanovení prognostických údajů pro vývoj počtu obyvatel a s tím související výstavbou a přestavbou bytového fondu je v současné době vývoje našeho hospodářství značně obtížné, migrační zájem je nepředvídatelný spolu s odhadem míry potřebné rezervy. Návrhové lokality budou mít spíše charakter námětů a úvah o možném urbanistickém dotváření obce. Podle potřeb obyvatel probíhají přestavby a dostavby jednotlivých RD individuálně na základě územního a stavebního řízení stavebního úřadu. V zastavěné části se nacházejí proluky, území i objekty vhodné k přestavbě, které budou v dalším stupni prověřeny a specifikovány. Na plošný rozvoj území obce váže i plošný rozvoj sítí základní technické infrastruktury na jejímž financování (i údržbě) se bude podílet každý daňový poplatník. Žádoucí je proto udržet kompaktní zástavbu ve vazbě na historický půdorys obce. Nezbytné je respektovat krajinářsko-estetická kritéria, zájmy ochrany krajiny, primárních zdrojů a hygienu prostředí. S ohledem na výše uvedené zásady je vždy vůle jednotlivce - majitele či uživatele konkrétního pozemku regulována společenským zájmem obce, který bude odrážet tyto obecně uznávané zájmy ostatních obyvatel. V Hlavním výkresu a Komplexním urbanistickém návrhu - výkres č. 2 a 2a jsou vymezeny proluky a plochy pro novou obytnou zástavbu. Potřeba výstavby nových bytů pouze pro obyvatele obce by byla pokryta, rekonstrukcemi či nahrazením objektů stavebně a provozně nevyhovujících. Je zde však zájem oživit obec a vytvořit prostor pro mladé rodiny. POPIS STÁVAJÍCÍCH PLOCH 1) Oboustranná zástavba podél st. silnice při příjezdu od Dřevohostic (Bo)
a) Levá strana začíná p. č. 196 a končí ulicí k bývalému mlýnu (parcely č. 219 - 221 a p. č. 225). Je tvořena převážně izolovanými rodinnými domy v dobrém stavebně technickém stavu. b) Pravá strana začíná p. č. 193 a končí ulicí vedoucí k honům. Jedná se o rodinné domy s minimálními pozemky. Část objektů je v nevyhovujícím stavebně technickém stavu. Jedná se o přestavbové území. 2) Zástavba podél silnice II/150 od místní komunikace po ulici Prusenovskou (Bv)
a)Jižní strana - tvoří ji převážně původní zástavba zemědělskými usedlostmi. Dobrý stavebně technický stav. b) Severní strana - tvoří ji zástavba zemědělskými usedlosti. Samostatnou část tvoří rodinné domy s minimálními parcelami. Tyto objekty mají stavební čáru blízko komunikace.
LIPOVÁ
20
3) Zástavba na Prusenovské ulici (Bo)
Řadová zástavba rodinných domů s minimálními parcelami. Stavebně technický stav objektů vyhovující. 4) Historické jádro obce (Bv)
Nachází se podél státní silnice II/150, původní I/18. Tvoří jej zemědělské usedlosti okolo návsi s kapličkou uprostřed. Původní náves není zastavěna. Výměry stavebních parcel, přilehlých sadů a drobné držby jsou zde největší v obci. Je zde zachovaná historická parcelace, částečně skladba usedlostí na parcelách. Objekty na stavebních parcelách jsou převážně hanácké domy. Většina objektů je ve vyhovujícím stavebním stavu. Severní část území začíná p. č. 270 až 331. Jedná se o typickou sevřenou zástavbu. Jižní část území začíná p. č.106 až p. č. 88. Zde je umístěn obecní úřad, hasičská zbrojnice a potraviny. Místní charakteristické fasády jsou na p. č. 105 a 327. Jedná se o typickou sevřenou zástavbu. Je vhodné podporovat zachování původní urbanistické struktury významných uličních prostor návsi, respektovat a obnovovat tradiční zástavbu návsi. 5) Zástavba na jihovýchodě obce (Bo)
Je tvořena dvěma ulicemi rovnoběžnými se státní silnicí, které se napojují na jednostrannou ulicí vybíhající od návsi u obecního úřadu Jedná se hlavně o starší zástavbu rodinnými domy, převážně z 30. let postupně přestavovaných . Zástavba je v dobrém a vyhovujícím stavebním stavu. Jsou zde 3 RD z 90. let. Nachází se zde proluky a lokality vhodné k zástavbě. 6) Oboustranná zástavba od obecního úřadu k řece (Bs)
Jedná se o území, které představuje centrum obce. Nachází se zde většina občanské vybavenosti, ale na minimálním území - objekt p. č. 86. a) Severní část - začíná objektem bývalé mateřské školy a končí u mostu přes řeku Bystřičku, kde pokračuje stísněnou zástavbou rodinných domů s minimálními parcelami z 30. let a končí objektem p. č. 95. Navrhujeme asanaci objektu p. č. 392 (A3), který je v nevyhovujícím stavebně - technickém stavu. b) Jižní strana - je tvořena objektem p. č. 83, 81, 79 a 19. Jedná se o původní zástavbu zemědělskými usedlostmi. 7) Zástavba podél řeky Bystřičky (Bo)
Jižní část ulice je tvořena zástavbou rodinnými domy. Jsou zde minimální stavební parcely. Stavebně - technický stav objektů je dobrý. Objekty byly zasaženy při povodni 1997. 8) Ulička k bývalému mlýnu (Bo)
Tvoří ji rodinné domy p. č. 398, 404 a objekt bývalého mlýna p. č. 406. 9) Ulice při hranici s obcí Křtomil (Bo)
Severní stranu tvoří dva rodinné domy. Jižní stranu tvoří zástavba rodinnými domy s minimálními pozemky. Byly zasaženy povodní v r. 1997.
LIPOVÁ
21
PŘEHLED NAVRŽENÝCH PLOCH tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Přehled ploch navržených k zástavbě RD - proluky Označení proluky
Parcela
Současně zastavěné území
Počet RD/
počet obyvatel
Poznámka
Návrhové období P1
205
uvnitř
1
3
u silnice II/150 od Dřevohostic
P2
99
uvnitř
1
3
mimořádně exponovaná proluka v zachované původní zástavbě
P3
47, 48
uvnitř
1-2
3 -6
v případě zájmu pouze jeden RD
P7
22
uvnitř
2
6
v případě zájmu pouze jeden RD
P8
376
vně
1
3
leží v orientačně vypočítaném ochranném pásmu zemědělského družstva
celkem
-
-
6-7
18 -21
-
Výhled P4
110, 111
uvnitř
2
6
ztížený přístup na pozemek, pohledově exponovaná proluka, možno umístit pouze jeden RD, vjezd na pozemek
P5
37
uvnitř
1
3
nutno upřesnit osazení objektu na parcele č.37
P6
41
uvnitř
1
3
-
P9
375
vně
1
3
-
celkem
-
-
5
15
-
Navržené proluky mají funkci totožnou s okolní zástavbou, převážně Bo - bydlení obecné. Prostorové regulace budou určeny stavebním úřadem. Při dostavbách proluk je nutné respektovat charakter stávající zástavby (hmotovou strukturu, výškovou hladinu, způsob zastřešení a uliční čáru). tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Přehled ploch navržených k zástavbě RD - Lokality bydlení Označení lokality
Parcela
Současně zastavěné území
Počet RD
počet obyvatel
Poznámka
Návrhové období B1
189,184, 180
vně
3
9
Lokalita je vyvolaná výstavbou RD na parcele 190/1, umístěním RD byla určena trasa místní komunikace. RD nebyl dosud zaměřen, umístění orientační, uliční čára musí být upřesněna. Nutno zachovat pěší průchod
B3
59,58,57
vně
3-4
9 - 12
-
Celkem
-
-
6-7
18 - 21
-
Výhled B2
43,45,47 ,48,51,5 2,53
vně
5-7
15 - 21
Při hranici parcely č.53 je navržena trasa kanalizace.
B4
372,371, 368
vně
4-6
12 - 18
V stávajícím orientačně vypočítaném ochranném pásmu zemědělského družstva, nutno budovat novou komunikaci
Celkem
-
-
9 -13
27 - 39
-
LIPOVÁ
22
Přehled lokalit učených k přestavbě nelze uvést. Jedná se o individuální řešení konkrétní situace ve vazbě na majetkoprávní a ekonomickou situaci. Uvádíme pouze navrhované asanace. tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Úbytek bytového fondu - navržené asanace Označení lokality
Parcela
Současně zastavěné území
Počet RD
Poznámka
A1
182
uvnitř
1
dopravní závada - úprava šířky silnice, dobudování chodníku, možnost náhrady na stejné parcele (minimální parcela)
A2
168
uvnitř
1
dopravní závada - rozhledový trojúhelník, bez náhrady na stejné parcele
A3
392
uvnitř
1
dopravní závada - úprava šířky silnice, dobudování chodníku, bez náhrady na stejné parcele
tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Orientační bilance navrženého řešení Plochy
Výchozí počet
Návrhové období
bydlení
BJ
přírůstek BJ
úbytek BJ
celkem BJ
Současný stav
106
x
x
x
Návrhové období
106
12 - 14
3
115 - 117
Výhledové období
115 - 117
14 - 18
x
129 - 135
Při navrhování lokalit bydlení nebyl znám konkrétní investor. Z tohoto důvodu existuje více variant řešení jednotlivých lokalit. řešeny tak, aby bylo možno pružně reagovat na konkrétní vzniklou situaci při dodržení funkčních a prostorových regulativů. POPIS PLOCH Proluky Jednotlivé proluky nejsou detailně popisovány. Lokality - návrh Lokalita B 1 - bydlení obecné předpokládaný počet : 3 izolované rodinné domy Výměra plochy: 0,25 ha Nachází se v západní části obce, mimo současně zastavěné území. Dotčené parcely: 189,184,180. Jedná se o pohledově exponované místo při příjezdu od Dřevohostic. Nutno vybudovat novou komunikaci s obratištěm a technickou infrastrukturu. Navrhujeme vybudování chodníku k silnici II/150. Nutno upřesnit osazení RD na parcele 190/1 (objekt je zakreslen na základě průzkumu, jiné podklady nebyly k dispozici). Lokalita B 3 - bydlení obecné předpokládaný počet : 3 izolované rodinné domy, variantně dvojdomy Výměra plochy: 0,46 ha Nachází se v jihovýchodní části obce, mimo současně zastavěné území. Dotčená parcela: 59, 58, 57. Napojení lokality je ze stávající místní komunikace, nutno dobudovat inženýrské sítě. Předpoklad 3 - 4 rodinné domy.
LIPOVÁ
23
Lokality - výhled Lokalita B 2 - bydlení obecné předpokládaný počet : 5 -7 izolovaných rodinných domů, variantně dvojdomy Výměra plochy: 0,46 ha Nachází se v jihovýchodní části obce, mimo současně zastavěné území. Dotčené parcely: 43,45,47,48,51,52,53. Napojení lokality je ze stávající místní komunikace, nutno dobudovat inženýrské sítě. Lokalita umožňuje více variant řešení. Lokalita B 4 - bydlení obecné předpokládaný počet : 4 - 6 izolovaných rodinných domů, variantně dvojdomy Výměra plochy: 0,7 ha Nachází se v severovýchodní části obce podél mlýnského náhonu. Navazuje na současně zastavěné území. Z levé strany je ohraničena parcelou č. 373 na pravé straně místní komunikací. Nachází se v orientačně vypočteném ochranném pásmu zemědělského družstva. Dotčené parcely : 368, 371, 372. Nutno vybudovat místní komunikaci s obratištěm. Z technických sítí je v území vodovod a plyn. U této lokality je více variant řešení. Předpokládá se přeparcelace pozemku č. 368, případně i č. 372. Parcela č. 371 je využitelná pouze na polovinu dvojdomku, je zde i možnost nezastavění nebo sloučení s jinou parcelou. Přestavbová území Lokalita A1 a A2 Nachází se v západní části obce podél silnice II /150. Jedná se o dopravní závadu očíslovanou I. a VI. V tomto území je navrženo rozšíření silnice a dobudování chodníku. Z tohoto důvodu je objekt p. č.182 navržen k asanaci (A1). Jedná se o objekt v poměrně dobrém stavebním stavu. Po asanaci bude vhodné objekt obnovit v odsunuté poloze ( otázka velikosti pozemku a možností ovlivněných majetkoprávními vztahy využít okolní pozemky p. č. 183, 185 případně část parcely č.180). Objekt p.č. 168 (A2) je navržen k asanaci - nachází se v rozhledovém trojúhelníku. Dopravní závada bez označení. Tyto asanace vyvolají přestavbu celého území. Je předpoklad vzhledem k stavebně technickému stavu objektů, že dojde k přestavbě i na parcelách 170 a 169. Je navržena stavební čára v odsunuté poloze. Plochu před nově navrženou stavební čárou na nároží směrem do uličky ponechat jako zpevněnou. Doporučujeme slučování minimálních parcel a vytváření větších pozemků. Toto území má více variant řešení. Je nutné zachovat měřítko okolní zástavby a zejména architektonicky ztvárnit nároží. Lokalita A3 Nachází se na východě. V tomto území je navržena dostavba chodníku a úpravy silnice. Jedná se o návrh asanace domu p.č. 392, který není trvale obydlen a je ve špatném stavebním stavu. Tento objekt nenavrhujeme k obnově, neboť nemá příliš velký pozemek a jeho dvorní část sousedí s pozemkem Palírny, který je pro stávající provoz nedostatečný. Rovněž nedostatečné pozemky mají oba obytné domy trvale obydlené, s Palírnou sousedící. Navrhujeme tedy pozemek rozdělit mezi výše jmenované subjekty a dům neobnovovat. Průběžnou uliční frontu zachováme vybudováním plotu pozemku ve formě zdi, což je nutno zakotvit mezi regulativy ÚPD. Všechny asanace a rekonstrukci silnice II. třídy zařazujeme do závazné části ÚPD. Jejich realizaci doporučujeme i v případě stavby přeložky II/150, neboť je nezbytně nutné realizovat v těchto zúžených úsecích i chodník pro pěší, což bez navržené asanace není možné. Realizaci těchto úprav předpokládáme v době platnosti ÚPD.
LIPOVÁ
24
F. 2. Plochy občanské vybavenosti STÁVAJÍCÍ STAV Obec Lipová má základní občanskou vybavenost. a/ Vzdělání Mateřská škola
objekt existuje, neslouží jako MŠ, je zatím v pronájmu
ZŠ - I. stupeň
Dřevohostice, Bystřice pod Hostýnem
ZŠ - II. stupeň
Dřevohostice, Bystřice pod Hostýnem
b/ Zdravotní a sociální péče zdravotní středisko
Dřevohostice
dětský lékař
Dřevohostice
zubař
Dřevohostice
ženský lékař
Dřevohostice
c/ Zájmové aktivity 2
knihovna
v obci - 1562 svazků, 16 m
kulturní sál
v obci - 200 míst
tělocvična
výhledově chtějí dělat v MŠ
hřiště
v obci - fotbalové
ostatní aktivity
výstaviště chovatelů
hasičská zbrojnice d/ Maloobchodní síť prodejna potravin a doplňkového sortimentu - cca 16m smíšené zboží - cca 24 m
2
2
velkoobchod papírem - 160 m
2
e/ Stravování Motorest - 45 míst, 20 míst pivnice f/ Správa a řízení obecní úřad
v obci
pošta
Dřevohostice
farní úřad a hřbitov
Dřevohostice
matrika
Dřevohostice
stavební úřad
Dřevohostice
úřad práce
Přerov
finanční úřad
Přerov
policie
Přerov
katastrální úřad
Přerov
LIPOVÁ
25
soud, státní zastupitelství
Přerov
okresní úřad, školský úřad
Přerov
okresní hygienická stanice
Přerov
g/Nevýrobní služby V obci jsou drobní podnikatelé - OSVČ nejsou h/ Spolky, sdružení Sbor dobrovolných hasičů, Svaz chovatelů drobného zvířectva. Veškeré plochy občanské vybavenosti jsou zakresleny a popsány ve výkresu č. 2a Komplexní urbanistický návrh, doprava. Nová občanská vybavenost může vznikat v objektech individuálního bydlení. Potřeba nových ploch není.
NAVRHOVANÉ PLOCHY Lokalita O1 V obci je navržena výhledová lokalita O1 na parcele č. 410. Jde o logické doplnění území mezi velkobchodem a Motorestem. Nachází se ve východní části obce v blízkosti hranic s obcí Křtomil.
F. 3. Plochy rekreace a sportu STÁVAJÍCÍ STAV Na katastru obce Lipová se nenachází žádné nemovité kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Obec se nachází v blízkosti oblasti cestovního ruchu. V blízkosti katastru je výrazná atraktivita - Hostýn. Na katastru se nachází rybník. V jeho okolí býval před 10 lety provozován tábor - letní dětská rekreace. REKREACE NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU V samotné obci není nabídka atraktivit pro cestovní ruch a rekreaci zastoupena. Vzhledem ke své atraktivní poloze v blízkosti Bystřice pod Hostýnem a samotného Hostýna je významná z hlediska rekreace nadmístního významu. V katastru se nachází podle sdělení zastupitelů 1 individuální rekreační objekt. Podle podkladů z ÚPN VÚC Olomoucká aglomerace jsou stávající lůžkové kapacity 10 lůžek. REKREACE MÍSTNÍHO VÝZNAMU Úroveň podmínek pro místní rekreaci je dobrá. Místní rekreace má tyto formy: - dětské hřiště pro děti předškolního věku v jižní části obce (dříve mateřské školy), - fotbalové hřiště , - vycházky a pobyt v přírodě.
NAVRHOVANÉ PLOCHY Lokalita R1 Je navržena plocha R1 pro sportovně rekreační účely, předpokládá se pro výstavba tenisových kurtů. Oplocení areálu musí bude za hranicí provozního pásma vodoteče. Pro zlepšení rekreace místního významu chybí tělocvična, kterou obec plánuje budovat v objektu bývalé mateřské školy.
LIPOVÁ
26
Směrné kapacitní rámce rekreačního využití území vybraných obcí (ÚPN VÚC Olomoucká Aglomerace) uvádějí směrnou kapacitu 40 lůžek. Směrná návštěvnost je 100. V návrhovém období není realizovatelné budovat lůžkové kapacity sloužící rekreaci a cestovnímu ruchu. Výhledově doporučujeme obnovení areálu dětské rekreace - území u rybníku.
F. 4. Plochy zemědělské výroby a zemědělských služeb STÁVAJÍCÍ STAV CHARAKTERISTIKA ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY Jedná se o intenzívně zemědělsky využívanou půdní držbu. V katastrálním území Lipová hospodaří zemědělské družstvo se sídlem v Dřevohosticích. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZEM. VYUŽITÍ KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ Struktura zem. půdního fondu je v řešeném území dlouhodobě stabilizovaná. V katastru obce se nachází 418,31 ha zemědělské půdy. Žádný soukromý zemědělec zde nehospodaří. Na katastru hospodaří zemědělské družstvo se sídlem v Dřevohosticích. V obci provozuje živočišnou výrobu, která je na okraji obce mimo stávající obytnou zástavbu, od které je oddělena tokem Bystřičky a objekty garáží. Ve středisku je chováno na výkrm 1400 prasat a 500 býků. Jedná se o území stabilizované. Doporučujeme ozelenění areálu. Nové plochy nejsou navrženy. Byla prověřeny požadavky na možnosti dalšího rozvoje agropodnikání. V současné době nejsou žádné požadavky.
NAVRHOVANÉ PLOCHY Byly prověřeny požadavky na další rozvojové plochy v agropodnikání. V současné době žádné nejsou.
F. 5. Plochy lesního hospodářství Lesy na katastru Lipová jsou na výměře 41,67 ha ve správě Lesní společnosti Jihomoravských lesů a.s. se sídlem s Bystřici pod Hostýnem. Jedná se o lesy hospodářské. Vlastním hospodařením se urbanistická studie nezabývala. Žádné zásahy do lesního hospodářství nejsou.
F. 6. Plochy podnikatelských aktivit STÁVAJÍCÍ STAV Na katastru se nenachází žádná průmyslová výroba. V areálu zemědělského družstva jsou podnikatelské aktivity - Dřevovýroba Moráček a prodej paliv a stavebnin PAL - KO s. r. o., Brodek u Přerova, středisko Lipová. Samostatně je „Pěstitelská pálenice“ s. r. o. Lipová.
NAVRHOVANÉ PLOCHY V areálu jsou rezervy pro rozvoj dalších podnikatelských aktivit. Po konzultaci se zemědělským družstvem byla vyznačena lokalita PA1. Není blíže specifikována.
LIPOVÁ
27
F. 7. Plochy veřejné zeleně STÁVAJÍCÍ STAV ZÁKLADNÍ KATEGORIZACE ZELENĚ Vegetační formace v území jsou tvořeny plochami vyhrazenými (vyhrazená zeleň) a plochami veřejnými (zeleň veřejná). Zeleň vyhrazená je tvořena: - soukromými zahradami u rodinných domků a zemědělských usedlostí, - oplocenými plochami zeleně výrobních a skladovacích zařízení. Zeleň veřejná je rovněž tvořena řadou subkategorií. Zásadně ji lze dělit na: - menší parkově upravené plochy, - zeleň doprovodnou a izolační (břehové porosty, izolační zeleň komunikací), - půdoochrannou a rozptýlenou zeleň. STAV A VÝZNAM JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZELENĚ Plochy vyhrazené zeleně jsou v Lipové v prvé řadě tvořeny soukromými zahradami u rodinných domků a zemědělských usedlostí. Soukromé zahrady se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské. Zanedbatelný není ani jejich význam ekologický - jsou biotopem řady druhů zpěvných ptáků a často dalších druhů mnohdy chráněných živočichů, jako jsou ježci, ještěrky, různé druhy hmyzu. Vyhrazená zeleň ve výrobním areálu zemědělského družstva je tvořena pouze trávou, případně pleveli, navrhujeme provést výsadbu izolačního pásu zeleně, v následujícím sortimentu: lípa malolistá, lípa velkolistá, javor mléč, javor klen, jasan ztepilý, javor babyka, olše lepkavá, habr obecný. Areál svazu chovatelů Za vyhrazenou zeleň považujme porosty v oploceném areálu svazu chovatelů, kde rostou krásné jírovce maďaly a lípy, které se významným způsobem podílejí na estetickém obraze obce. Plocha vyžaduje běžnou údržbu jednotlivých dřevin. Na rozhraní mezi vyhrazenou a veřejnou zelení se nachází bývalá zahrada mateřské školy na parcele 71. V současné době mateřská škola v obci nefunguje, zahrada je volně přístupná. Na zahradu se napojují zatravněné plochy, v současné době kosené. Naskýtá se možnost je spolu se zahradou bývalé mateřské školy zapojit do systému veřejných ploch. Úpravy je třeba provést dle samostatného podrobného projektu, za využití sortimentu domácích listnatých dřevin jako je lípa malolistá, lípa velkolistá, javor mléč, javor klen, javor babyka, habr obecný. Zeleň parkově upravených ploch je tou kategorií, kterou většina lidí chápe jako veřejnou zeleň v pravém slova smyslu. Zeleň veřejná zřejmě plní především funkce estetické, často je místem setkávání obyvatel obce. V Lipové se stávající veřejná zeleň nachází v menších plochách v obci podél hlavní komunikace. Převažuje trávník, místy jsou výsadby exotických jehličnanů. Domácí listnáče jsou zastoupeny dvěma lípami a několika ovocnými stromy. V návrhu částečně do ploch zasahuje navrhovaný chodník pro pěší. Doporučuje se dosadba stromořadí s využitím dřevin s malými korunami (javor mléč - kulatá forma).
LIPOVÁ
28
Izolační zeleň Rozsah zeleně doprovodné a izolační je v každém území různý a je dán sítí vodotečí, komunikací a výrobních či jiných objektů, které je třeba v území výsadbou izolační zeleně doplnit. Izolační zeleň výrazně chybí ve východní části areálu zemědělského družstva, kde by odclonila o samotě stojící domek od jeho negativních vlivů. Ze strany od trvalé obytné zástavby obce je areál ZD oddělen tokem Bystřičky, podél níž roste směs dřevin se zastoupením topolu, olše a vrby. Doprovodná zeleň U většiny komunikací vyžaduje rekonstrukci. Podél polních komunikací byla v průběhu socializace doprovodná zeleň odstraněna, často byly zrušeny i tyto komunikace, zajišťující často důležitý přístup na pozemky a k lesním porostům. Tuto zeleň je nutno nahradit novými výsadbami v rámci interakčních prvků územního systému ekologické stability, protierozních opatření a náhradních výsadeb zeleně. Břehové porosty U většiny vodních toků jsou výrazně pozměněné. V obraze obce se projevují porosty topolů a jasanů podél toku Bystřičky, jasany a vrby podél mlýnských náhonů. Doporučuje se postupně nahrazovat topoly jinými dřevinami jako jsou olše lepkavá, jasan ztepilý, vrba bílá. Zeleň půdoochranná a rozptýlená Ve smyslu této práce je chápána jako součást územního systému ekologické stability a zásady pro její realizaci jsou popsány v jiných kapitolách. Závěr V zeleni obce převládají zahrady u rodinných domků a selských usedlostí, které spolu s několika velkými solitérními stromy a porosty velkých lip a jírovců na výletišti vytvářejí její estetický rámec. Plocha pro hry malých dětí je intenzívně využívaná, vyžaduje úpravy. Úpravy budou vyžadovat všechny plochy veřejné zeleně, včetně doplnění o chodníky, případně parkovací místa.
NÁVRH ZÁKLADNÍCH VEGETAČNÍCH ÚPRAV V OBCI 1. Provést výsadby vhodných dřevin z východní strany areálu zemědělské farmy, aby vytvářely vegetační clonu. 2. Obraz obce doplnit o nové pohledové dominanty - výsadby listnáčů (lípy, javory, jasany, duby) podél záhumenních a polních cest. 3. Upravit zelené pásy podél hlavní komunikace v obci dle podrobného projektu, který vyřeší chodníky a výsadby stromořadí ze stromů malých korun. 4. Dobudovat plochu dětského hřiště. Pro výsadby prvořadě používat domácí listnaté dřeviny, jako jsou lípy, javory, duby, výjimečně použít jírovec maďal. 5. Chránit všechny staré cenné stromy v obci, zejména při výstavbě nových objektů. 6. Realizovat prvky ÚSES a protierozní ochrany za použití listnatých domácích dřevin odpovídajících stanovišti, výjimečně v interakčních prvcích ovocných dřevin v kraji prosperujících. POPIS JEDNOTLIVÝCH LOKALIT VEŘEJNÉ ZELENĚ V INTRAVILÁNU OBCE Lokalita 1 Porosty na břehu dnes již zasypaného náhonu, s převahou jasanu ztepilého. Na porosty navazuje travnaté hřiště bez doprovodné či izolační zeleně, po východní straně ohraničené řadou švestek. Návrh opatření: Doplnit izolační zeleň.
LIPOVÁ
29
Lokalita 2 Zatravněný pás podél komunikace s výsadbami exotických dřevin, převážně borovicí černou a zeravy. Stromy stíní fasády domů. Návrh opatření : Postupně nahradit listnatými dřevinami, které nestíní v zimních měsících. Lokalita 3 Zatravněná plocha před bývalou samoobsluhou (dnes velkoobchod papírem) s neudržovaným trávníkem a několika plazivými jalovci. Návrh opatření: Vysadit malé listnaté stromy. Lokalita 4 Malá zatravněná plocha veřejné zeleně osázená ovocnými dřevinami. Návrh opatření: Běžná údržba. Lokalita 5 Malá plocha veřejné zeleně s výsadbou jehličnanů a okrasných keřů v péči majitelů přilehlého domu. Návrh opatření: Běžná údržba. Lokalita 6 Větší zatravněná plocha s lípou a třemi ořešáky před starým statkem. Zcela nevhodně vysazena řada malých smrků. Návrh opatření: Kompletní rekonstrukce včetně chodníku, výsadeb. Nutno zpracovat samostatný jednoduchý projekt. Lokalita 7 Plocha zeleně před domy charakteru kosené louky, na kterou navazuje oplocené bývalé hřiště mateřské školky s ohništěm, skládkou dřeva, zpustlým pískovištěm, houpačkami, prolézačkami. Rostou tu vrby, bříza, borovice černá, smrky, lípa, javor mléč. Plocha je intenzívně využívána dětmi. Návrh opatření: Plochu veřejnou i vyhrazenou propojit v jedno a upravit jako veřejnou. Zpracovat jednoduchý projekt. Lokalita 8 Dlouhý zatravněný pás před domy charakteristický pro hanácké návsi. Místy vysázeny exotické jehličnany a jejich kultivary (na př. plazivé jalovce), růže, kolem pomníku padlých v I a II. válce vysázeny cypřišky a smrky, plazivé jalovce a zeravy. U kapličky skupina okrasných dřevin (zlatice, břízy, borovice, ořešáky) opodál roste mohutná lípa napadená jmelím - označená jako památný strom. Návrh opatření:: Kompletní rekonstrukce včetně chodníku, výsadeb alejových dřevin s malou korunou (na př. kulaté javory). Nutno zpracovat samostatný jednoduchý projekt. Lokalita 9 Menší zatravěná plocha na návsi s jednou borovicí černou, jalovcem a růžemi. Návrh opatření: Běžná údržba. Lokalita 10 Zatravněný pás před domy na návsi, do kterého vybíhají neudržované zahrádky.
LIPOVÁ
30
Návrh opatření:: Kompletní rekonstrukce včetně chodníku, výsadeb alejových dřevin s malou korunou (na př. kulaté javory). Nutno zpracovat samostatný jednoduchý projekt. SOUPIS VÝZNAMNÝCH STROMŮ V OBCI Nejčastějšími okrasnými dřevinami vysazovanými v obcích byly lípy, jírovce (lidově "kaštany"), javory, jasany. Často byly do ulic vysazovány ovocné dřeviny, jako třešně a hrušně. Z důvodů ochrany proti požárům byly již v 18. století vysazovány k hospodářským objektům (stodoly, sýpky) vysazovány lípy, jejichž velké koruny bránily přenosu ohně. Tyto výsadby se v Lipové dochovaly pouze v nepatrné míře, avšak významně se podílejí se na obraze obce. A. Stromy mimořádných kvalit, výrazné dominanty: -
Lípa malolistá 1 ks. na parcele č. 401 mezi náhonem a polní cestou za výletištěm. Lípa malolistá 2 ks. na parcele č. 201 u kříže na západním okraji obce (celkem skupina 4 ks) Lípa malolistá 1 ks. na parcele č. 146 při záhumenní cestě v JZ části obce v soukromé zahradě. Lípa malolistá 1 ks. na parcele č. 18 na veřejné ploše v centru obce poblíž kaple.
B. Ostatní významné stromy: -
Olše lepkavá 2 ks. na parcele 412 na zbytcích starého náhonu u hřiště na kopanou Dub letní - dvoják na parcele č. 358 při tělese staré rychlostní komunikace severně od obce. Lípa malolistá - 1 ks. na parcele č. 158 v ploše veřejné zeleně naproti bývalé škole. Lípa malolistá - 1 ks. na parcele č. 17 za bývalou školou. Jírovec maďal, lípa malolistá - skupina stromů na parcele č. 400 - výletiště. Lípa malolistá 1 ks. na parcele 525 v toku Bystřičky při křížení s polní cestou k ZD. Lípa malolistá 1 ks. na parcele 248 ve dvorním traktu selské usedlosti. Lípa malolistá 1 ks. na parcele 222 v soukromé zahradě. usedlosti.
Všechny lokality, významné a zvláště významné stromy jsou zakresleny ve výkresu 2a.
G.
Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady
G. 1.
Doprava
ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY SILNIČNÍ SÍŤ Katastrálním územím obce Lipová prochází silnice: II/150 Votice - Havlíčkův Brod - Prostějov - Valašské Meziříčí Silnice II/150 (původně I/18) je směrem na východ v Bystřici pod Hostýnem připojena na silnici II/437 Město Libavá - Bystřice p. H. - Jablůnka se spojením na Vsetín a na silnici II/438 Teplice u Hranic Holešov - Otrokovice. V Přerově je II/150 připojena na silnici I/55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav - st. hranice a I/47 Brno - Přerov - Ostrava. I/47 jako D 47 je vedena dle územního plánu Přerova v nové trase mimo městské centrum. (Koridor přeložky je veřejně prospěšnou stavbou dle schváleného ÚP VÚC OA, včetně staveb spojených s realizací tohoto záměru).
LIPOVÁ
31
Severně obce je držena územní rezerva plánované přeložky silnice II/150, a to po pravém břehu řeky Bystřičky. Realizace plánované přeložky II/150 byla v rámci projednání ÚPD se zástupci státní správy na základě souborného stanoviska, posunuta do období platnosti územně plánovací dokumentace. Koridor přeložky silnice II/150 je veřejně prospěšnou stavbou dle schváleného ÚP VÚC OA včetně staveb spojených s realizací tohoto záměru. Šířka koridoru byla upřesněna - rozšířena o územní rezervu pro přeložku účelové komunikace, která nyní vede v trase přeložky II/150. ŽELEZNIČNÍ SÍŤ Nejblíže obce (4 km) je východně vedeno těleso železniční tratě Kojetín - Ostrava . Jedná se o trať celostátního významu II. řádu č. 300, je to trať jednokolejná neelektrifikovaná. Západně katastru obce (v Přerově) je vedeno těleso železniční tratě č. 331 Přerov - Brno, které se v Přerově křižuje s tratí č. 330 Přerov - Břeclav a č. 270 Praha - Bohumín. V úseku Přerov - Břeclav je trať zařazena do mezinárodního tahu E -65 Gdynia - Warszava - Ostrava - Wien - Klagenfurt - Rieka a v úseku Přerov - Bohumín do mezinárodního tahu E - 40 Le Havre - Paris - Nurberg - Praha - Ostrava - Košice - Lvov. Trasa VRT Praha - Olomouc - Hranice n. M. - Ostrava - st. hranice se v zájmovém území obce neprojeví, je vedena mimo, severně Lipníka n. B. a Hranic n. M.
NÁVRH DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ SILNIČNÍ SÍŤ Lipová je dopravně obsloužena silnicí II/150, jejíž průtah obcí ve směru západ - východ je základním dopravním skeletem. Silnice je historickou dopravní trasou, podél níž v době středověké kolonizace vznikla oboustranně obestavěná ulicová náves se zachovalými návesním uzávěrami. Ty se nyní projevují jako zúžené průjezdní profily silnice - vozovka nemá v celém průjezdním úseku obcí oba jízdní pruhy v minimální šíři 3 m. Jedná se tedy o dopravní závady, ve výkresové dokumentaci označené jako I. a III. Dalším stavebním vývojem směrem na Bystřici p. H. pokračovala stavba obytných domů i za uzávěrou návsi, až došlo ke stavebnímu propojení se sousední obcí Křtomil a obestavění silnice II/150 v souvislé délce cca 3,0 km. Dopravní závady ve výkrese očíslované I. a III. je možno odstranit pouze asanací objektů, které zasahují do jízdního pruhu vozovky. Je to na západě objekt p. č. 182 (označeno ve výkresu č. 2a jako A1), který je poměrně v dobrém stavebním stavu. Po asanaci navrhujeme objekt obnovit v odsunuté poloze. Úprava šířky komunikace je označena ve výkresu č. 2a jako (D 1). Na východě se jedná o návrh asanace domu p.č. 392 (označeno ve výkresu č. 2a jako A 3), který není trvale obydlen a je ve špatném stavebním stavu. Tento objekt nenavrhujeme k obnově, neboť nemá příliš velký pozemek a jeho dvorní část sousedí s pozemkem Palírny, který je pro stávající provoz nedostatečný. Rovněž nedostatečné pozemky mají oba obytné domy trvale obydlené, které s Palírnou sousedí. Navrhujeme tedy pozemek rozdělit mezi výše jmenované subjekty a dům neobnovovat. Průběžnou uliční frontu zachováme vybudováním plotu pozemku ve formě zdi, což je zakotveno regulativy ÚPD. Je zde navržena úprava krajnice a vložení chodníku (D 6). Dopravní závada označena jako VI. bude odstraněna pouze asanací objektu p. č. 168 (ve výkresu č. 2a označeno jako A 2). Objekt je v špatném stavebním stavu. Asanace a rekonstrukci silnice navrhujeme zařadit do závazné části ÚPD. Jejich realizaci doporučujeme i v případě stavby přeložky II/150, neboť je nezbytně nutné realizovat v těchto zúžených úsecích i chodník pro pěší, což bez navržené asanace není možné. Realizaci těchto úprav předpokládáme v době platnosti ÚPD. Silnice II/150 je zařazena do kategorie S 9,5/80 mimo zastavěnou část obce a v zástavbě pak ji navrhujeme zatřídit do kategorie M 12/50, jako dvoupruhovou obousměrnou komunikaci se dvěma zastavovacími nebo parkovacími pruhy. Přidružené pruhy je možno zřizovat dle potřeby a šířkových možností průjezdného úseku. Průjezdný úsek silnice obcí navrhujeme zařadit do funkční třídy B 2 jako sběrnou tepnovou komunikaci bez omezení přístupu k objektům, kde zastavování a parkování se dovoluje pouze na přidružených pruzích. Použití pro hromadnou dopravu je bez omezení, směrově může být vozovka nerozdělena, křižovatky jsou úrovňové. LIPOVÁ
32
MÍSTNÍ KOMUNIKACE Systém místních komunikací je velmi jednoduchý a je plně navázán na silnici II/150. Vzhledem k tomu, že protáhlá ulicová náves není příliš široká, nevznikla v jejím prostoru žádná veřejná ani obytná zástavba mimo kapli. Obytné objekty jsou obsluhovány jednotlivě přímo ze silnice. Historicky nejstarší trasy jsou zřejmě místní komunikace k mlýnům situovaným na východním a západním okraji obce. Ostatní pozdější obytná zástavba se rozvíjela vždy podél historické trasy polní cesty a tím vznikly lokality oddělených shluků obytných domů. Tento trend je i nyní živý a dostavba obce bude pokračovat i do výhledu tímto způsobem. Pro navrhovanou lokalitu obytné zástavby B 1 navrhujeme vybudovat novou místní komunikaci v kategorii M 4/30 napříč pozemky, pro kterou je nutno držet územní rezervu v šíři min. 5 m a plochu pro obratiště cca 5 x 5 m ( D 4). Nejrozsáhlejší lokalita obytné výstavby mimo náves je na jihovýchodním okraji obce, kde vznikly místní komunikace vedené v trase polní cesty po spádnici a po vrstevnici. Tak je založena samostatná obytná lokalita s rezervou pro další dostavbu. Jsou tak navrženy k dostavbě lokality B 2 (výhled) a B 3, které využijí stávající místní komunikace. Významnou místní komunikací je trasa vedená severním směrem k zemědělské farmě, kde mimo zemědělské výroby je provozována i podnikatelská činnost. Za mostem přes řeku ji zařazujeme mezi účelové komunikace. Připojuje se na ni krátká místní komunikace M 4/30 vedená podél vodoteče ke stávajícímu domu. Navrhovanou obytnou lokalitu B 4 (výhled) dopravně obsloužíme navrženou místní komunikací s obratištěm ( výkres č. 2a označení D 11) vedenou podél mlýnského náhonu v kategorii M 8/30 se zúženými jízdními pruhy 2 x 2,5 m. Pro dostatečnou šíři místní komunikace je nutno držet územní rezervu mezi jednotlivými pozemky a hranou zářezu vodoteče. Realizace této místní komunikace si vyžádá zábor pruhu do pozemků v šíři do 5 - ti metrů. Stávající místní komunikace bude propojena pouze pěší trasou. U dolního mlýna navrhujeme převést krátký úsek polní cesty do kategorie místních komunikací M 4/30 až na křižovatku s polní cestou ( D 5). Pro navrhované rozšíření sportovního areálu navrhujeme převést úsek stávající polní cesty za mlýnem do kategorie místních komunikací jako M 4/30 a protáhnout jej až ke stávajícímu sportovnímu hřišti (D 12). Dopravní obsluha Palírny a.s. bude řešena stávající místní komunikací, je nutno počítat se stáním čekajících vozidel na zařazení do výroby slivovice v jednom jízdním pruhu. Tato situace je sezónní záležitostí. Křižovatky místních komunikací se silnicí jsou dopravními závadami, není dodržen volný rozhledový trojúhelník. Většinou kvalitní stabilizovaná zástavba neumožní rozhled uvolnit a proto je nutno řešit tuto situaci doplněním dopravních značek. Ve výkresové dokumentaci jsou tyto dopravní závady označeny jako II., IV. a V. Na západním okraji obce bude situace rozhledu řešena v souvislosti s dopravní závadou I. vybouráním stavebně špatných objektů. U výjezdu od palírny je již situace rozhledu řešena nyní, přestavbou domu p. č. 395, tj. jeho ubouráním. PĚŠÍ TRASY Základem pěších tras v obci je vedení chodníku pro pěší jednostranně podél státní silnice. Na západním okraji nedosahuje chodník až do konce zástavby a na východním okraji není souvislý. Dvě místní komunikace vedené jižním směrem a jedna vedená podél řeky má vybudovány jednostranné chodníky. Navrhujeme v souvislosti s řešením dopravních závad I. a III., po asanaci objektů zasahujících do vozovky silnice, vybudovat na východní straně obce souvislý chodník po severní straně silnice (označení nových úseků chodníku D 6 a D 10). Na západní straně obce není možno chodník po severní straně silnice dobudovat vzhledem k existenci objektů rovněž zasahujících až na okraj vozovky. Navrhujeme vybudovat souvislý chodník i po jižní straně silnice, a to na západě od začátku zástavby a na východě až po autobusovou zastávku u Motorestu (D 2) . Na západním okraji obce je navržena pěší spojka (D 3) ze silnice do lokality B 4. Podél objektu palírny bude dobudován chodník - D 7.
LIPOVÁ
33
Dostavby chodníků navrhujeme zařadit do závazné části územního plánu, jako stavbu veřejně prospěšnou, která řeší bezpečnost pohybu občanů po obci ve stále se zvyšující intenzitě dopravy. CYKLISTICKÉ STEZKY Obcí je vedena dle Územního generelu cykloturistických tras střední Moravy, zpracovaného UDIMO Ostrava v roce 1998 po stávající silnici II/150 cykloturistická trasa mezi Bystřicí p. H. a Dřevohosticemi. Vzhledem ke značné intenzitě dopravy a nedostatečnému šířkovému profilu silnice v obci, ale i mimo ni a kde v současnosti není ani v celém průjezdním úseku chodník, nepovažujeme toto vedení cyklotrasy za nejlepší. Dočasně lze přesunout tuto trasu do doby vybudování přeložky II/150 severně obce zatím mezi Lipovou a Dřevohosticemi na účelovou komunikaci v blízkosti přeložky II/150. Po realizaci přeložky pak navrhujeme vrátit cyklotrasu na nynější II/150. Pro pohyb pěších i cyklistů volnou krajinou je možno použít účelové polní a lesní cesty zejména obyvateli obce pro krátkodobou místní rekreaci, ale i jako dopravní spojení mezi obcemi při absenci hromadné dopravy. Zpřístupní se tak lokální cíle jako jsou lesní plochy a nebo vodní nádrž. Navrhujeme tedy propojit Lipovou s obcí Prusinovice a Bílavsko. Části této trasy jsou již nyní zpevněné úseky polních cest. V Prusinovicích se navržená cykloturistická trasa připojí na navrhovanou trasu R 16 Zlín - Holešov - Přerov. V Bílavsku pak je možno po silnicích III. třídy o malé dopravní intenzitě dojet na kole do Slavkova p. H., kde je možno se připojit na cyklotrasu vedoucí až na Hostýn. Slavkovem prochází regionální trasa R - 14 Kyjov - Kroměříž - Holešov - Bystřice p. H. - Valašské Meziříčí. Trasy jsou vyznačeny ve výkresové dokumentaci a doporučujeme je zařadit do systému cyklotras a cykloturistických tras v oficiálních mapových podkladech vydávaných Klubem českých turistů. Cykloturistické trasy vyššího řádu jsou vedeny mimo katastr obce, a to dálková trasa D - 1 „Jantarová stezka“ z Moravského Krasu z obce Sloup na Prostějov, Přerov, Hranice n. M., Ostravu, Jeseník do Polska. DOPRAVA V KLIDU V obci nejsou žádná parkoviště vyčleněná dopravní značkou. Existuje několik dopravních ploch bez označení, které parkování slouží. Je to před pohostinstvím, obchodem a před farmou ZD. Zpevněná plocha před farmou slouží spíše než pro parkování pro dopravní manipulaci a jako skládka sypkých materiálů. Jako taková bude ponechána i v návrhu ÚPD. Návrh doplnění parkovacích ploch je proveden pro automobilizaci 1 : 2,5. Bilance stávajících parkovacích ploch: Pohostinství ( Motorest ) .............................................35 míst, 875 m
2
Obchod smíšeným zbožím + Obecní úřad................... 4 místa, 100 m
2
Bilance navrhovaných parkovacích ploch: 2
Sportovní areál.............................................................8 míst, 200 m (D 13) 2
Velkoobchod papírem..................................................4 místa, 100 m (D 9) Garážování automobilů je v obci řešeno individuálně v obytných domech. Součástí stavebního povolení obytných objektů musí být zabezpečení prostoru, či plochy pro individuální parkování a garážování ve vlastním objektu, nebo na vlastní ploše. ÚČELOVÁ DOPRAVA V katastru obce je zemědělský areál severně zástavby, v záhumenní trati, dopravně napojený místní a účelovou komunikací. Stávající propojení účelovou komunikací na katastr obce Křtomil bude zrušeno realizací přeložky II/150. Navrhujeme pro převedení zemědělské dopravy držet územní rezervu podél tělesa nové trasy II/150 (D 15). Účelová komunikace vedená severně podél areálu farmy bude přes nově realizované těleso převedeno úrovňovou křižovatkou, která bude upřesněna dalším stupněm projektové dokumentace. LIPOVÁ
34
Přímá obsluha zemědělských pozemků je řešena stabilizovaným skeletem polních cest, které vycházejí z návsi, tedy ze silnice. Výjezd z farmy používá místních komunikací, křižuje silnici II/150 a také ji částečně pro pohyb zemědělské techniky používá při obsluze pozemků na jižní části katastru. Tento stav zůstane zachován i do výhledu. Pro dopravní obsluhu navrhovaného areálu čistírny odpadních vod západně obce navrhujeme vybudovat účelovou komunikaci v kategorii P 4/30 přímo napojenou křižovatkou tvaru „T“ na stávající silnici II/150 (D 14).
1.4. HROMADNÁ DOPRAVA AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Lipová je dopravně obsluhována dvěma dopravními firmami: ČSAD Vsetín 940 036 Vsetín - Rajnochovice - Tesák - Přerov, 5 spojů, 1 v pracovní dny, 1 v sobotu a neděli, 3 vždy ČSAD Ostrava 920 024 Přerov - Rajnochovice - Tesák - Troják - Vsetín, 5 spojů, 1 v pracovní dny, 1 v sobotu a neděli a 3 vždy 920 007 Přerov - Bystřice p. Host., 38 spojů, z toho 9 v sobotu a neděli, 1 v neděli, 1 v pondělí až sobotu, 3 vždy, ostatní v pracovní dny V pracovní dny je obec obsloužena 35-ti spoji v obou směrech, v sobotu z neděli 11-ti, 1 pouze v neděli, 9 spojů jezdí každý den. Autobusová doprava je pro obsluhu obce dostatečně četná a tedy vyhovuje. V obci jsou dvě autobusové zastávky jednostranně vybavené čekárnou a zastávkovými pruhy, nově upravené, které jsou i do výhledu dostačující: - Lipová, samoobsluha - Lipová, kaple VLAKOVÁ DOPRAVA Nejbližší vlaková stanice je 6 km vzdálená Bystřice pod Hostýnem na trati Kojetín - Ostrava. Nejbližší rychlíková stanice je Přerov na trati Přerov - Brno a Praha - Bohumín. Vlaková doprava je pro dopravní obsluhu obce pouze doplňková. DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Přímo v obci nejsou žádná dopravní zařízení, nejbližší čerpací stanice pohonných hmot je cca 4 km v Bystřici p. H. a rovněž zde jsou umístěny základní motoristické služby (servis). Kompletní vybavenost pro motoristy je v Přerově, cca 15 km od obce a v Bystřici p. Host., cca 4 km. Vzhledem k poloze obce nenavrhujeme žádnou územní rezervu pro dopravní zařízení. OCHRANNÁ PÁSMA A NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU Ve výkresové části elaborátu jsou vynesena ochranná silniční pásma na silnicích II. třídy 15 m mimo zastavěnou část obce. Rozhledové trojúhelníky jsou vyneseny na silnici II/150 pro rychlost 50 km/hod, tj. 35 m od středu křižovatky a na místních komunikacích pro rychlost 30 km/hod, tj. 15 m od středu křižovatky. Hygienická hluková pásma a jejich výpočet Pro obec bylo sčítání intenzity dopravy prováděno na stanovišti č. 7 - 1400 v roce 1995. Výpočet je proveden pro letošní rok a to dle metodiky Min. životního prostředí z roku 1997. T =
317
0 = 1.260 M= LIPOVÁ
35
35
Sa = 1.612 voz/24hod
S = 1.612 voz/24 hod. Sd = 1.547,52 voz/16 hod. Sn = S - Sd= 64,48 voz/hod . nd = 96,72 voz/hod nn = 8,06 voz/hod. Nd = 19,67 % Nn = 9,84 % v
= 45 km/hod.
F2 = 1,0 F3 = 1,0 F1 den
nOAd = 77,7
F1 noc
voz/hod
nNAd = 19,02 voz/hod
nOAn = 7,27 voz/hod nNAn = 0,79 voz/hod
LOA = 74,1 LNA = 80,2 Lx = Y - U = 57,65 - 1,0 = 56,65 dB(A) ve dne Lx = Y - U = 45,03 - 1,0 = 44,03 dB(A) v noci 7,5 m od osy je zástavba zatěžována ve dne 56,65 a v noci 44,03 dB(A), + korekce na zástavbu 3 dB(A). Přípustná hladina hluku ve dne 50 dB(A) bude překročena o 9,65 dB(A) a v noci, kdy je přípustná hladina hluku 40 dB(A) je překročena o 7,03 dB(A). Izofona pro přípustnou hladinu hluku 50 dB(A) na severní straně zástavby návsi bude ve dne dosažena za bariérou domů, 40 m od zdroje hluku. Totéž platí pro noc. Na jižní straně zástavby, kde není uliční fronta kompaktní musíme uvažovat izofonu pro 50 dB(A) 78 m od osy vozovky. Domy podél jižní strany st. silnice budou zatěžovány na fasádě ve vzdálenosti cca 15 m od zdroje hluku až cca 56,65 dB(A) ve dne a v noci 44,03 dB(A). Realizací dostavby jižní uliční fronty se situace nezlepší, neboť není možno dosáhnout její kompaktnosti. Výpočet pro zastavěnou část obce je proveden pro odrazivý terén. Pro volnou krajinu, tj. pro pohltivý terén mimo zastavěnou část obce a rychlost 90 km/hod. je 50 dB(A) dosaženo ve vzdálenosti 35 m od osy silnice II/150. Po realizaci přeložky II/150 severně obce bude problém hluku a hlukové zátěže stávající zástavby vyřešen, obcí bude projíždět pouze cílová doprava. Tranzit mezi Přerovem a Bystřicí bude převeden na přeložku. Odhadujeme, že odklon tranzitní dopravy sníží průjezd obcí o cca 60%.
LIPOVÁ
36
G. 2. Vodní hospodářství a vodohospodářská zařízení ZÁSOBOVÁNÍ VODOU STÁVAJÍCÍ STAV Obec Lipová je v současné době zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu vybudovaného v roce 1997. Vodovod je součástí skupinového vodovodu Přerov - větev Dřevohostice a je ve správě VaK Přerov, provoz Přerov. Zdrojem pitné vody je prameniště s ÚV Troubky, odkud je voda čerpána 3 do vodojemu Švédské šance 2x5000 m s max. hladinou 277,00 m n. m. Odkud je voda přiváděna gravitačně z přívodního řadu větve Moštěnice - Želatovice, odbočkou v Prusích z AZ 300 3 přes Domaželice do Turovic s přečerpáním do vodojemu Šibenice 2x250 m s max. hladinou 298,95 m n.m. Pod tlakem tohoto vodojemu, z větve Dřevohostice je odbočkou DN 150 obec Lipová gravitačně zásobena. Profil hlavních řadů je PVC DN 150 a DN 100. Rozvod vody je veden v převážné části v zatravněných plochách podél komunikací. Požární zabezpečení vodou je řešeno osazenými hydranty na vodovodní síti, dalším možným zdrojem je odběr požární vody z řeky Bystřička, Mlýnského náhonu respektive z vodoteče Lipová (ev.č. 1-51-1). Dalším alternativním zdrojem je vodní nádrž Lipová nebo studny. tab. Chyba! Neznámý argument přepínače.
Přehled stávajících studní
Označení studny
Popis lokality
S1
mezi cestou a zástavbou, na začátku obce od Dřevohostic, veřejná
S2
v zatravněné ploše - 150 m od kapličky ve směru na Křtomil, veřejná
S3
v zelené ploše u křížení komunikace s Bystřičkou, veřejná
S4
v zelené ploše u zástavby na jižním svahu, veřejná
S5
v zatravněném pozemku v severozápadní části areálu ZD
Dle místního šetření lze konstatovat , že požadované ochranné pásmo nelze u všech těchto zdrojů akceptovat. Dle ČSN 75 5115, 83 0611, 83 0612. Stávající způsob zásobování obyvatelstva pitnou vodou v obci je vyhovující a není třeba provádět žádná technická opatření. POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ Požární zabezpečení vodou je řešeno osazenými hydranty na vodovodní síti, dalším možným zdrojem je odběr požární vody z řeky Bystřička, Mlýnského náhonu respektive z vodoteče Lipová (ev.č. 1-51-1). Dalším alternativním zdrojem je vodní nádrž Lipová případně studny. Protipožární nádrže nejsou v obci zbudovány. Potřeba vody - stávající: a/ obyvatelstvo Qp = 275 x 120 = 33 000 l/den, což je 0,382 l/s b/ občanská a technická vybavenost Qp = 275 x 10 = 2 750 l/den, což je 0,032 l/s c/ potřeba vody pro zemědělskou farmu v zemědělské farmě dochází k transformaci dle hydrotechnických výpočtů zpracovaných v projektu „Vodovod Lipová - Křtomil se uvažuje z hodnotou: Qp = 21 390 l/den = 0,248 l/s c
Celková potřeba Qp = 0,382 + 0,032 + 0,248 = 0,662 l/s Maximální denní potřeba Qm = Q LIPOVÁ
c p
x kd = 0,662 x 1,5 = 0,993 l/s 37
Maximální hodinová potřeba Qh = Qm x kh = 0,993 x 1,8 = 1,787 l/s 3
3
Roční potřeba vody QR = 57,14 m /den x 365 = 20 856 m /rok
NÁVRH ZÁSOBENÍ VODOU OBCE LIPOVÁ KONCEPCE ZÁSOBENÍ Vzhledem ke tomu, že byl v obci vybudován veřejný vodovod v roce 1997 dle platných ČSN 73 6005 a ČSN 75 5402, 75 5401 a ON 75 5411, není řešení otázky zásobování vodou problémovou oblastí. Navržená zástavba bude navržena z těchto zbudovaných rozvodů. Areál ZD je napojen na vlastní zdroj pitné vody - vrtaná studna. NÁVRH V místě navrhované zástavby B1, B2 a B3 bude provedeno přivedení veřejného vodovodu. Pro napojení zástavby B4 je již veřejný vodovod proveden z PVC DN 90 a jeho dimenze je dostatečná pro napojení navrhované zástavby i z hlediska požárního zabezpečení. Pro oblast B2 a B3 bude je navrženo prodloužení stávajícího vodovodu, který je v ulici již přiveden. Pro zástavbu B1 je navržena nová odbočná větev z PVC DN 90. Navržené oblasti se pohybují v dostatečně velkém tlakovém pásmu stávajícího vodovodu. Veškeré navržené tras budou vedeny po veřejných pozemcích se zajištěním přístupu pro obsluhu a údržbu navrženého zařízení. Potřeba vody - návrh: Výpočet potřeby vody dle směrnice č.9 ze dne 20. července 1973 s přihlédnutím ke stávajícímu trendu snižování spotřeby vody
Lokalita B1
3 rd
(3 x 3) 9
osob
Lokalita B2
7 rd
(7 x 3) 21 osob
Lokalita B3
4 rd
(3 x 3) 12 osob
Lokalita B4
6 rd
(2 x 3) 18 osob
ostatní
13 rd
(4 x 3) 12 osob
celkem
33 rd
(33 x 3) 99 osob
a/ obyvatelstvo QpN = 33 x 120 = 3960 l/den, což je 0,045 l/s b/ občanská a technická vybavenost Qp = 33 x 10 = 330 l/den, což je 0,004l/s c
Celková potřeba
QpN = 0,045 + 0,004 = 0,049 l/s
Maximální denní potřeba
QmN = Q
Maximální hodinová potřeba
QhN = QmN x kh = 0,073 x 1,8 = 0,131 l/s
Roční potřeba vody
QR = 4,43 m /den x 365 = 1 507 m /rok
c pN
x kd = 0,049 x 1,5 = 0,073 l/s 3
3
Potřeba vody - celkem: c
Celková potřeba
QpN = 0,049 + 0,662 = 0,76 l/s
Maximální denní potřeba
QmN = Q
Maximální hodinová potřeba
QhN = QmN x kh = 1,14 x 1,8 = 2,052 l/s
Roční potřeba vody
QR = 1 507 + 20 856 = 22 363m /rok
LIPOVÁ
c pN
x kd = 0,76 x 1,5 = 1,14 l/s 3
38
Vzhledem k demografickému trendu obyvatelstva České republice se neuvažuje se zvýšeným počtem obyvatel ve výhledu. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Stávající systém zásobování je vhodný a bude zachován. Navržený vodovod pro výhledovou zástavbu bude proveden z PVC DN 90. Pro oblast B1 bude vytvořena samostatná větev napojená ze stávajícího rozvodu PVC DN 160 o celkové délce 110 m. Pro výstavbu v oblasti B2 a B3 bude provedeno prodloužení stávající vodovodní větve DN 90 o 85 m. V místě křížení s komunikacemi, bude potrubí uloženo do chrániček. Uložení potrubí bude provedeno dle platné ČSN resp. dle schválených směrnic. Pro oblast B4 není třeba provádět přívod veřejného vodovodu. Vodovod je zde stávající. Napojení ostatní navržené zástavby bude provedeno formou přípojek. PODKLADY Zaměření skutečného provedení vodovodu v obci
12/97
Plán rozvoje vodovodu a kanalizace - Přerov, zpracovatel AQUATIS a.s. Brno
1997
Místní šetření a projednání s DOOS
02/99, 10/2000
Platné ČSN, THP ukazatele, odborná literatura pro vodní hospodářství - zásobení vodou Vyjádření DOSS zákony 138/73 Sb., 130/74 Sb. ve znění pozdějších úprav, 17/92 Sb. 244/92 Sb.
ODVÁDĚNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD STÁVAJÍCÍ STAV V současné době je v obci Lipová funkční jednotná kanalizace, která je tvořena samostatnými stokami, vyúsťujících do místních vodotečí, a to Bystřičky, Mlýnského náhonu a meliorační svodnice Lipová, která je ve správě SMS vedena pod evidenčním číslem 1-51-1. Konečným recipientem je řeka Bystřička Č.H.P. 4-12-02-085. Spádové poměry intravilánu spolu s návazným extravilánem vytváří tři kanalizační povodí, která jsou dále rozdělena na devět kanalizačních systémů se samostatnými výustními objekty. Povrchové vody intravilánu obce jsou do kanalizace napojeny přes vpusťové šachty, nebo přes stávající systém uličních vpustí. Dimenze kanalizace v obci se pohybuje ve velikosti DN 200 až DN 500. Dle zpracovaného pasportu kanalizace obce zpracovaného v prosinci 1993 fy Chemoprojekt a.s., stav kanalizace ve značné části nevyhovuje platným ČSN. Trubní vedení nevykazuje požadovanou těsnost, dochází k nátoku balastních vod, kanalizační šachty jsou v nevyhovujícím technickém stavu (stupadla, poklopy, absence kynet). Stoková sít je rovněž zatížena množstvím nánosů. Kanalizační šachty ve většině případů neodpovídají ČSN 75 6101 - Stokové sítě a kanalizační přípojky. V době intenzivních přívalových dešťů jsou splachy z extravilánu obce (zemědělsky obdělávaná půda) unášeny do této kanalizace, přičemž zanášejí a zahlcují dešťové vpusti a sedimentují ve spodní části kanalizace . Část těchto stok je vybavena lapači splavenin včetně atypických mříží. Bohužel spády realizovaných kanalizací nejsou vhodné, takže dochází k zanášení těchto stávajících zařízení. Likvidace odpadních vod je v obci řešena individuálním způsobem, a to septiky respektive žumpami. Z velkých producentů splaškových vod napojených na kanalizační síť lze jmenovat motorest, obecní pálenici a obchod. Odpadní vody ze zemědělského družstva jsou likvidovány samostatně v záchytné bezodtokové jímce. NÁVRH STOKOVÉ SÍTĚ Na základě zjištěných informací o stavu kanalizační sítě v obci je třeba zaevidovat podrobně problémové úseky a zjednat jejich nápravu. Dále je třeba zajistit, aby nebyly dále překračovány hodnoty znečištění vypouštěných vod do recipientu stanovené vládním nařízením č. 171/1992 Sb. respektive jeho novelizaci č. 185/1996 Sb. o vypouštění odpadních vod. Povinnost k přistoupení řešení dané problematiky navíc vyplývá ze zákona č. 410/1992 Sb. o obcích, a č. 138/1973 Sb. o vodách.
LIPOVÁ
39
Návrh řešení stávajícího stavu spočívá v podchycení stávajících kanalizačních stok, vybudováním nové kanalizační větve podél Mlýnského náhonu s napojením na novou mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod. Vyústění z čistírny odpadních vod by bylo realizováno do vodoteče Bystřička. Čistírna by měla sloužit výhradně pro obec Lipovou. Rovněž bude třeba provádět postupnou rekonstrukci nevhodných částí kanalizace. Stávající kanalizační vyústění do Bystřičky resp. Mlýnského náhonu či melioračních svodnic budou přepojeny do stávajících stok, nebo bude provedeno jejich podchycení navrženým kanalizačním sběračem. V místě napojení na sběrač budou umístěny odlehčovací šachty. Stoka H bude ponechána ve stávajícím stavu, jelikož odvádí pouze dešťové vody. Kanalizační sběrač bude procházet v zahradách souběžně s levým břehem Mlýnského náhonu. Navržená část kanalizačního sběrače v nejvýhodnější části katastru bude v místě křížení s Bystřičkou provedena formou výtlaku, vzhledem k výškovým poměrům lokality. Navrženým kanalizačním sběračem pak budou odpadní vody přivedeny na navrženou čistírnu odpadních vod. Pro zdejší podmínky je nejvhodnější čistírna mechanickobiologického typu. Umístění čistírny odpadních vod je navrženo v západní části katastru, při levém břehu Bystřičky. Návrh této stokové sítě bude odpovídat dle ČSN 75 6101, 75 6401, 73 6709, 75 6402 a 73 6005. Napojení navržené zástavby bude provedeno do navržené kanalizace resp. stávající veřejné kanalizace. V případě lokality B1 je navržena jednotná kanalizační větev z PVC DN 300, pro lokalitu B2 a B3 je navržena oddílná kanalizace, stejně jako v případě lokality B4, kde budou splaškové vody přivedeny do čerpací šachty, odkud budou výtlakem čerpány do navrženého sběrače. Technické řešení Veškerá přepojení i navrhované kanalizační stoky budou provedeny z potrubí PVC či PE, které bude splňovat veškeré podmínky pro použití do aplikovaného prostředí. Uložení kanalizačního potrubí bude odpovídat platným ČSN i předepsaným směrnicím výrobců kanalizace. Po provedení uložení potrubí a jednotlivých objektů na síti bude provedena zkouška kanalizace dle ČSN 75 6909. Kanalizační sběrač podchytávající jednotlivé vyústění, bude proveden v celkové délce 1 358 m v gravitační části a v délce 106 m bude proveden výtlakem. Přehledově se jedná o délky 490 m DN 600, 562 m v profilu DN 400 a v délce 306 m DN 300. Výtlak bude proveden v délce 106 m o profilu DN 80. Na kanalizačním sběrači budou umístěny čtyři odlehčovací šachty a jedna čerpací šachta. Lokalita B1 bude odkanalizována větví z DN 300 o délce 108 m. Tato větev bude napojena na stávající stoku AB. Tato stoka bude vzhledem napojení nové lokality rekonstruována a to zvětšením profilu z DN 250 na DN 300. Délka rekonstruovaného úseku bude činit 86,0 m. Nově navržená kanalizace bude jednotná. Pro lokalitu B2 a B3 bude vybudována dešťová kanalizace DN 300 o celkové délce 223 m a splašková o délce 533,5 m. Dešťová kanalizace bude napojena do otevřeného respektive zatrubněného příkopu. Z lokality B4 budou odpadní i dešťové vody odváděny odděleně, stejně jako u lokalit B2 a B3. Dešťová kanalizace bude provedena o profilu DN 300 v délce 235 m a splašková také o profilu DN 300 v délce 236 m gravitační část a výtlak DN 80 pak v délce 86 m. Na splaškové větvi bude umístěna čerpací šachta, odkud budou splaškové vody čerpány do navrhovaného kanalizačního sběrače. Veškeré objekty na kanalizační síti budou použity typové dle platných směrnic a nařízení. Čistírna odpadních vod Čištění odpadních vod je navrženo v mechanicko-biologické čistírně odpadních vod, jejíž rozhodující čistírenská biologická jednotka bude na bázi mikrobublinné areace . Tento typ ČOV je velké množství obdobných systémů a dodavatelů (OMS WALTER, EUROTECH, OXICLAR a další ). Tyto čistírny odpadních vod zajišťují poměrně vysokou účinnost při poměrně přiměřeně vysokých nákladech. Všechny uvedené druhy čištění odpadních vod mají obdobný systém technologických procesů, vč. skladby jednotlivých čistírenských zařízení, přičemž se jedná o systém vhodný pro čištění odpadních vod z malých obcí, na principu dlouhodobé aktivace s úplnou stabilizací kalu. Je zde možné uvažovat s odstraňováním uhlíkatého i dusíkatého znečištění. Aktivační nádrž je vybavena provzdušňovacím zařízením, míchadlem a sondami na měření O2, resp. redox potenciálu, z důvodu regulace chodu dmýchadel za účelem vytvoření oxického a anoxického prostředí v aktivaci. LIPOVÁ
40
Do aktivační nádrže takto přitéká odpadní voda s vratným kalem, který je v průběhu provzdušňování intenzívně promíchávaný a provzdušňovaný tlakovým vzduchem přes jemnobublinné provzdušňovací elementy. V průběhu odstavení provzdušňování se v aktivační nádrži zapne míchadlo, které také doplňuje provzdušňování. Aktivační prostor svým uspořádáním a vybavení umožňuje takto plnit na sebe navazující funkce biologického čištění, a to biodegradací a nitrifikací s denitrifikací. Předčištěná odpadní voda je přiváděna do denitrifikační zóny, kde dochází k odbourání dusíkatého znečištění. Z denitrifikačního prostoru voda odtéká do přímého aktivačního prostoru - nitrifikace. V nitrifikaci dochází k aerobnímu odbourávání organického znečištění, přičemž vzniká biologický kal. Potřebný vzduch ( kyslík ) pro aktivační proces, stejně jako pro systém vyklízení kalu a písku (mamutové čerpadlo ), bude dodáván z dmýchárny, která se umísťuje do provozní budovy. Aktivační směs přitéká následně do dosazovací nádrže, kde dochází k separaci kal, zahušťuje a opět vrací do aktivace jako vratný kal. Část kalu se odvádí ze systému jako přebytečný kal. Z dosazovací nádrže pak odtéká vyčištěná odpadní voda, přes měrný objekt, do recipientu tj. vodního toku Bystřička. Jak již bylo naznačeno, při překročení určité hodnoty koncentrace aktivovaného kalu v aktivační nádrži, se přebytečný kal přečerpává do kalojemu, který bude mechanický promícháván, pro zvýšení účinnosti zahušťování. Na základě předběžného projednání na ČOV Bystřice p./H - Rychlov, tento zahuštěný kal by se tam odvážel k definitivní likvidaci, neboť zde je dokonalé kalové hospodářství vč. tepelné vyhnívací komory a plynojemu. Takto zpracovaný kal se dále používá k zemědělským účelům. Kalová voda ze zahušťovací nádrže kalu se odvádí do nátoku ČOV. Velikost areálu pro takto navrhovaný systém čištění odpadních vod pro celou obec je cca 25 x 20 m 2 (500 m ). Hodnoty výsledného znečištění vypouštěných odpadních vod: BSK5 ... prům. 10 mg/l ... max. 15 mg/l CHSK ... max. 60 mg/l NL ... max. 20 mg/l Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody) stávající Celková produkce odpadních vod z obce Lipové je vztažena jen ke všem systémům dohromady. Aktuální počet obyvatel v obci Lipová je 275 ob. (EO 303), což bylo sděleno Městským úřadem v Přerově (k 1.1.1997). Specifická potřeba vody na obyvatele vychází z celkové průměrné občanské vybavenosti: q = 167,20 l/ob./den Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody) Počet obyvatel E.O.
303
Potřeba pitné vody vč. vybavenosti a zemědělství
167,2 l / obyv. / den
Produkce odpadních vod
50,66 m
CELKEM
50,66 m / den = 0,59 l/s
3 3
Výpočet znečištění BSK 5
60 g / obyv. / den x 303 obyv. (0,775)
14,09 kg / den
CHSK
120 g / obyv. / den x 303 obyv. (0,9)
29,997 kg / den
LIPOVÁ
41
Nerozpustné látky
55 g / obyv. / den x 303 (0,6)
9,999 kg / den
Koncentrace BSK5 CHSK NL
3
278 mg / l
3
592 mg / l
14,09 kg / den / 50,66 m / den = 30,00g kg / den / 50,66 m / den = 3
10,00 kg / den / 50,66 m /den
=
197 mg / l
Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody) návrh počet obyvatel výhled
99 osob - 109 EO
specifická potřeba vody 167,20 l/ob./den Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody) Počet obyvatel E.O. celkem (303 + 109)
412
Potřeba pitné vody vč. vybavenosti a zemědělství
167,2 l / obyv. / den
Produkce odpadních vod
68,88 m
CELKEM
68,88 m / den = 0,79 l/s
3 3
Výpočet znečištění BSK 5
60 g / obyv. / den x 412 obyv. (0,775)
19,158 kg / den
CHSK
120 g / obyv. / den x 412 obyv. (0,9)
44,496 kg / den
Nerozpustné látky
55 g / obyv. / den x 412 (0,6)
13,596 kg / den
Koncentrace BSK5 CHSK NL
3
302 mg / l
3
702 mg / l
3
214 mg / l
19,158 kg / den / 63,37 m / den = 44,496 kg / den / 63,37 m / den = 13,596 kg / den / 63,37 m /den =
Výpočet množství dešťových vod Rozloha zastavěného území
13,05 ha
Koeficient odtoku
0,3 dle ČSN 7561 01
Intenzita 15 min. deště
126 l / s / ha
Celkový odtok dešťových vod
493,29 l / s
Výpočet množství extravilánových vod Území ohrožené vodní erozí
102,3 ha
Koeficient odtoku
0,15 dle ČSN 75 6101
Intenzita 15 min. přívalového deště
126 l / s / ha
Celkový odtok přívalového deště z území
1933,47 l / s
LIPOVÁ
42
Řešení stávajícího stavu je navrženo podchycením existujících kmenových stok před jejich vyústěním do recipientu novou kanalizační větví, která bude odvádět odpadní vody na novou čistírnu odpadních vod. Na navržené stoce budou rovněž zřízeny odlehčovací šachty s vyústěním do Mlýnského náhonu. Trubní vedení je předběžně navrženo z PVC DN 400 a DN 600. Pro zmírnění přívalových extravilánových vod již byla zpracována projektová dokumentace „Protierozní ochrana Lipová“, která řeší tuto problematiku zřízením záchytných příkopů podél stávajících cest, vegetačními a terénními předěly a dalšími úpravami polních cest. Rovněž je zde navržena ochranná suchá nádrž - poldr . Projekt byl již zpracován a to ve stupni projekt stavby. Samotná realizace se předpokládá v roce 2001-2002. PODKLADY Pasport kanalizace Lipová
12/93
Plán rozvoje vodovodu a kanalizace - Přerov, zpracovatel AQUATIS a.s. Brno
1997
Studie „Likvidace odpadních vod Lipová“
04/97
„Protierozní ochrana Lipová“ projekt stavby
09/97
Místní šetření a projednání s DOOS
02/99, 10/2000
Platné ČSN, THP ukazatele, odborná literatura pro vodní hospodářství - zásobení vodou Vyjádření DOSS zákony 138/73 Sb., 130/74 Sb. ve znění pozdějších úprav, 17/92 Sb. 244/92 Sb.
VODOTEČE STÁVAJÍCÍ STAV Obcí Lipová protéká vodoteč Bystřička Č.H.P. 4-12-02-085, na které se v katastru obce nachází dva jezy o šířce koruny 8,0 a 9,0 m a výšky 2,5 a 3,0 m. Bystřička je v zastavěném území vedena mezi pobřežními zdmi z lomového kamene. Za obcí je pak koryto toku otevřené s travnatými břehy. Z Bystřičky, jež je ve správě Povodí Moravy a.s. je napájen Mlýnský náhon vedoucí paralelně s Bystřičkou. Část náhonu již není funkční - suchá. Mimoúrovňové křížení Mlýnského náhonu s Lipovou je řešeno aquaduktem. Mlýnský náhon je ve správě obce Lipová. Další vodotečí v obci je Lipová, která je fakticky sběrnicí z melioračních kanálů a napájí vodní nádrž Lipovou. Tato vodoteč ve správě SMS je vedena pod evidenčním číslem 1-51-1. V severní části katastru obce protéká vodoteč Lutětinka, která u správce SMS vedena pod evidenčním číslem 3-22-1. NÁVRH Na základě požadavků dotčených organizací tj. SMS ÚP Přerov ze dne 25.11.1998, Povodí Moravy a.s. ze dne 24.11.1998, které byly požádány o sdělení svých zájmů a zařízení v řešeném katastru, se neuvažuje s žádnou novou investicí v této oblasti. PODKLADY Stanoviska DOSS viz. navazující kapitoly. Kapitola Vodní hospodářství - 11.2. Odkanalizování území. Místní šetření a projednání s DOSS 11-12/98.
INUNDACE Zátopové území pro stoletý průtok nebylo zpracováno. V roce 1999 je plánováno provedení zaměření koryta a údolnic a předběžně v roce 2000 provedení hydrotechnických výpočtů pro jednotlivé N-leté vody. V současnosti je zakreslený skutečny rozliv povodně v červenci 1997. Toto území je bráno jako orientační podklad pro stanovení inundačního území. Rozliv povodně je zakreslen ve výkresu č.2 a 2a.
LIPOVÁ
43
VODNÍ NÁDRŽE SOUČASNÝ STAV V obci Lipová se nachází vodní nádrž Lipová, a to v jižní části katastru obce u dětského tábora. Vodní nádrž je ve správě SMS ÚP Přerov. Zátopová plocha činí 1,5 ha a výška hráze je 6,60 m. Napájení nádrže je zajištěno meliorační svodnicí Lipová č. 1-51-1. NÁVRH V oblasti budování nádrží není uvažováno s žádným dílem vyjma suché ochranné nádrže, která je součástí projektu „Protierozní ochrana Lipová“. Suchá nádrž je navržena ve vzdálenosti cca 80 m jižně od místa křížení Bystřičky s místní komunikací.
ZÁVLAHY V zájmovém území není evidováno a tudíž ani provozováno žádné závlahové zařízení.
ODVODNĚNÍ Na základě vyjádření SMS - ÚP jsou na katastru obce odvodněny pozemky z roku 1923,1960,1971 a 1972, které byly předány do majetku dnešního ZD Lipová. Odvodňované plochy se nacházejí v lokalitách Padělky, Mezi Louky, Zadky, Dlouhý záhon a Dráhy. Toto zařízení je zakresleno ve výkresu č. 7. Při návrhu inženýrských sítí bude toto území respektováno.
OCHRANNÁ PÁSMA Provozní pásma recipientů: Lipová, Lutětinka a Mlýnského náhonu - 6m od břehových hran, Bystřička 10 m. Ochranné pásmo kanalizace - 1,5 m, od vnějšího líce potrubí. Ochranné pásmo vodovodu - 1m na obě strany od vnějšího líce potrubí. Dle zákona 14/98 Sb. stanoví nebo zruší ochranné pásmo vodních zdrojů vodohospodářský orgán. V obci není PHO veřejných studní stanoveno. Umístění studní se řídí dle ČSN 75 5115.
G. 3. Protierozní ochrana STÁVAJÍCÍ STAV V současné době nejsou v katastru obce prováděna žádná opatření v rámci protierozní ochrany, přestože dochází k poměrně častému zatopení jižní části obce. NÁVRH Míra ohrožení erozí v katastru obce Lipová je dána morfologickými, geografickými, hydrologickými, agrotechnickými a pedologickými charakteristikami daného území. V souvislosti s dlouhodobými problémy, a také poměrně často se opakujícími přívaly extravilánových vod v inkriminované pravobřežní strany říčky Bystřičky, bylo nutné se zaměřit na stávající terénní konfiguraci, a možnost citlivého zásahu do přírodních podmínek lokality s kladným dopadem na úpravu odtokových poměrů. V této jižní části katastru vznikají škody na soukromém i obecním majetku a nejen rázu ekonomického ale také hygienického a morálního. Vzhledem k těmto skutečnostem byla zpracována projektová dokumentace, jejíž náplní bylo zhodnotit stávající podmínky a navrhnout vhodná opatření pro komplexní řešení tohoto problému. Tuto dokumentaci „Protierozní ochrana Lipová“ zpracovala ve stádiu projekt stavby firma HYDRO-EKO v září 1997. Součástí této stavby na níž bylo již vydáno stavební povolení je provedení vyčištění stávajících vodotečí, úprava stávajících polních cest, vytvoření vegetačních předělů a rovněž vytvoření ochranné suché nádrže - poldru a potřebných zatrubněných úseků a objektů pro bezpečné převedení extravilánových vod.
LIPOVÁ
44
Polní cesty Stávající polní cesty budou upraveny formou vyvýšení tělesa cesty vůči návaznému poli (odtěžení nánosů anebo zvýšení cesty - dle místních podmínek ), přičemž se jednostranně provede záchytný příkop. Technická úprava uvedených polních cest spočívá ve vytvoření pojezdového pásu ze štěrku prolitého hlinitopísčitým kalem, a se zaválcováním drti frakce 8-16 mm. Šířka polních cest se navrhuje 3m, příčný sklon jednostranný 3%, odvodnění volně do terénu. Podél cest bude proveden vegetační doprovod a rovněž bude vytvořen zatravněný pás o šířce 3,0 m. Protierozní linie Úkolem navržených protierozních linií je zmenšení přípustné délky svahu na míru erozního ohrožení dotčených pozemků daného hydrologického povodí. Protierozní linie budou zajištěny vytvořením respektive obnovením vegetačních předělů ve formě protierozních linií. Tyto linie jsou navrženy ve vztahu na původní parcelaci pozemků. Protierozní linie A (ve výkresové části je označena jako IP 22) bude tvořit mírný terénní stupeň spolu s vegetačním předělem v místě původní cesty. Délka bude činit cca 550 m, šířka 3,0 m a výška nad terénem bude činit 0,5-1,0 m. Podél předělu je navržena výsadba stromů v jedné řadě s použitím modulů opakujících se vždy po 60 respektive 30 m. Výsadba stromů bude doplněna výsadbou keřů. Keře jsou navrženy v 3x opakujícím modulu po 20 m v celkové délce cca 100 m. Výškový předěl bude vytvořen nahrnutím potřebného množství zeminy. Ve výkresové části je označena jako IP 22. Protierozní linie B (označeno jako dvě části IP 21 a IP 19) i C ( označeno IP 3) bude vytvořena stejným způsobem jako linie A. Délka bude činit v případě předělu B cca 180 m a v případě předělu C 250 m. Protierozní linie D ( bude součástí regionálního biokoridoru RBK 1) bude tvořena mírným terénním stupněm spolu s vegetačním předělem v délce cca 280 m. Šířka vegetačního předělu je zde navržena dle ÚSES v minimální šíři 15,0 m a jeho výška bude činit 1,0 - 1,5 m nad úrovní stávajícího terénu. Terénní předěl bude vytvořen nahrnutím potřebného množství zeminy do požadovaného tvaru a následně oset travním semenem a osázen. Na uvažovaném předělu je navržena výsadba stromů, která bude doplněna keři po obvodu v jedné řadě po obou stranách. Protierozní linie E (bude součástí regionálního biokoridoru RBK 1) je navržena obdobně jako linie D. Délka předělu bude činit cca 120 m. V souvislosti s budováním tohoto zařízení je navrženo zatravnění plochy o velikosti 0,95 ha navazující na navržený biokoridor, a to vzhledem k morfologickým podmínkám. Protierozní linie F (označeno IP 6) bude tvořena obdobně jako je tomu u linie A. Její délka bude činit cca 80 m. Všechny protierozní linie jsou zakresleny jako prvky USES a zakresleny ve výkresech č.2, 2a a 6. Ochranná suchá nádrž Povrchové vody z dílčího povodí „Dílce“ budou v případě extrémních srážek zachyceny v ochranné suché nádrži, která je navržena v nad stávající polní cestou pod stávajícím příkopem ve východní části katastru. Zakreleno ve výkresu č. 3. Parametry ochranné suché nádrže jsou následující: - výška hráze - zátopová plocha - retenční obsah
h = 2,80 m Pu = 0,0690 ha Wu = 960,0m 3
Návodní strana hráze poldru se upraví na sklon 1:3 s ohumusováním 10 cm a osetím, zpevnění nátokového objektu se provádí pomocí železobetonových čel. Vzdušný líc hráze je navržen ve sklonu 1:2 s ohumusováním 10 cm a s osetím, výtokový objekt z regulačního potrubí z poldru bude tvořeno železobetonovým čelem. Pro větší variabilitu možné regulace odtoku, a případného uzavření odtoku, na vtok do odtokového potrubí DN 600 se osadí kanálové šoupátko o DN 600. Toto odpadní potrubí bude zaústěno do říčky Bystřička. V místě vyústění bude tok patřičně opevněn. Na navržený poldr navazuje původní potůček resp. příkop, který je dlouhodobou erozní a náplavovou činností prakticky zrušen. Pro správnou funkci je třeba tuto údolnici obnovit a to v délce 150 m. Součástí ochranné nádrže i ochranné příkopy budou rovněž vegetační úpravy. LIPOVÁ
45
Agrotechnické úpravy Pro snížení vlivu eroze v dané lokalitě, kromě již navržených opatření, je možné nepříznivý faktor zmírnit v oblasti zvolení vhodné vegetace a agrotechniky. Tento vliv je možné poměrně dobře ovlivnit zvolením vhodného druhu vegetace, způsobem orby, střídáním plodin, předělovitostí prostranství a pod. Osevní postup je tedy vhodné zachovat při střídání pšenice po obilninách a jetelovinách, případně jeteloviny. Dále je důležité zachovat orbu po vrstevnicích, což je základní opatření pro zmírnění eroze. Při dodržování těchto základních agrotechnických opatření bude míra erozního ohrožení na úrovni první třídy - půda neohrožená.
G. 4. Zásobování el. energií Výchozí podklady Mapové podklady v měřítku 1 : 5000, 1 : 1000, Síť VN, NN, VO - SME RZ Přerov a na místě samém. Síť VVN - SME a.s. Ostrava. Místní rozhlas - SME RZ Přerov a na místě samém Trasy místních telefonních kabelů, plánované investice – SPT TELECOM Přerov. Dálkové kabely a optické kabely - SPT TELECOM Olomouc Vojenská zařízení - VÚSS Olomouc Vyjádření dotčených orgánů.
ELEKTRICKÁ ENERGIE STÁVAJÍCÍ STAV Nadřazená energetická síť Síť 400 kV: Řešeným územím neprochází vedení 400 kV. Síť 220 kV: Řešeným územím neprochází vedení 220 kV. Síť 110 kV: Řešeným územím prochází vedení 110 kV č. 517. Síť vysokého napětí - VN Území obce Lipová je v současné době napájeno odbočkami z venkovního vedení VN 22 kV č.45, s napěťovou hladinou 22 kV, 50 Hz, stř. 3 x 35 AlFe 6. Stávající vedení je chráněno ochranným pásmem, které je vymezeno svislými rovinami krajních vodičů ve vzdálenosti 10 m na obě strany. V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno: - zřizovat stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky, - vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m, - provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob. Výjimky z ochranných pásem povoluje dle zákona č. 222/94 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu.
LIPOVÁ
46
Celková šířka ochranného pásma je 23 m a je vyznačena v situaci. Vedení je součástí distribuční soustavy 22 kV. Dle sdělení SME a.s. je stav rozvodné soustavy 22 kV přenosově i mechanicky dobrý s dostatečnou rezervou, která pokryje požadavky na příkon i pro návrhovém období. Hlavní vedení i odbočky VN jsou uloženy na betonových sloupech. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím je v síti VN provedena zemněním. Řešeným územím neprochází kabelové vedení 22 kV. Mezi závaznými předpoklady není uvažováno se zahuštěním trafostanic 22/0,4 kV. Transformační stanice 22/0,4 kV tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Označení
TS 1
Označení dle výkres. dokumentace
Umístění, název
Lipová
Výkon (kVA)
Typ instalovaný
typový
ELV 400
160
400
160
400
TS
Lipová, dětský tábor
BTS
TS
ZD
BTS
400
Trafostanice TS 1 současným potřebám příkonu vyhovuje. TS - dětský tábor je v současné době napájena z technologických důvodu s nulovým odběrem. Trafostanice TS - ZD slouží pro napájení zemědělského družstva Lipová. Část východní obce Lipová je napájena z trafostanice v obci Křtomil. Distribuční síť nízkého napětí - NN Návrh technického řešení sítě NN Rozvody nízkého napětí 4 x 400/230 V jsou vesměs venkovního provedení vodiči AlFe 4x25, 4x35, 3x50+35, 3x50+70 na betonových sloupech podél komunikací. Odtud jsou závěsnými kabely 4x16 napojeny přes střešníky jednotlivé rodinné domy. Ukončení kabelů venkovního vedení je v pojistkových skříních SIL na jednotlivých objektech, v pilířích na hranici parcely nebo ve skříních SIL na sloupech. Mechanický i přenosový stav nadzemní venkovní sítě je dobrý a vyhovující. Současným potřebám odběrů síť NN vyhovuje. Kapacita pro nové odběry v lokalitách B1 až B4 a dále v jednotlivých prolukách je zajištěna ze stávající rezervy v distribuční síti NN a dále z rezerv, které vznikly zrušením přímotopných sazeb pro elektrické vytápění rodinných domků. Rozvod distribuční elektrické sítě bude zajištěn ze stávajících nadzemních rozvodů přes oddělovací pojistkovou skříň a dále kabelovým vedením do jednotlivých přípojkových skříní. Soudobý příkon pro 1 RD je uvažován 4.0 kW Celková bilance: lokalita B1
3 rod. domy
12,0 kW
lokalita B2
7 rod. domů
28,0 kW
lokalita B3
4 rod. domy
12,0 kW
lokalita B4
6 rod. domy
24,0 kW
samostatné proluky
13 rod. domů
52,0 kW
celkem:
33 rod. domů
Pi = 128,0 kW
LIPOVÁ
47
Soudobý příkon pro uvažovanou zástavbu
Pp = 92,73 kW (výhled i návrh)
Při posuzování situace je třeba brát v úvahu, že výstavba je výhledová a nebude probíhat najednou. Dále je nutné brát zřetel na provedenou plynofikaci v obci, čímž se uvolnila výkonová rezerva z elektrických vytápění a ohřevu TÚV. VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Stávající veřejné osvětlení obce sleduje trasy distribučních rozvodů NN. Vesměs se jedná o výložníková svítidla, která jsou umístěna na podpěrných bodech sítě NN spolu s vedením NN. Veřejné osvětlení je napojeno ze samostatné skříně VO kabelem AYKY 4x35. Rozvody na sloupech 2 jsou provedeny vodiči AlFe 16 a 25 mm . Nové venkovní osvětlení je uvažováno ze stávajících rozvodů sítě VO přes přechodovou pojistkovou skříň a zemním kabelem do nových stožárů VO. OCHRANNÁ PÁSMA Pro informaci uvádíme přehled ochranných pásem vedení včetně ochranných pásem elektrických stanic. Venkovní trafostanice 22/0,4 kV mají ochranné pásmo stejné jako venkovní vedení VN 22 kV. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče, v případě elektrických stanic pak v kolmých rovinách od oplocené nebo obezděné hranice objektu stanice. tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Ochranná pásma Elektrická vedení
Ochranné pásmo vedení vybudovaného do 31.12.1994
vedení budovaného po 1.1.1995
Kabelová do 110 kV
1m
1m
22 kV
10 m
7m
110 kV
15 m
12 m
220 kV
20 m
15 m
400 kV
25 m
20 m
Elektrické stanice
30 m
20 m
nebo stanice
Prostor ochranných pásem je určen k zabezpečení plynulého provozu energetického zařízení a zajištění bezpečnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená ochranná pásma energetických děl nelze uplatňovat z hlediska záboru ZPF, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a činností. Režim v ochranných pásmech upravuje zák. č. 222/94 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a Státní energetické inspekci a navazující vyhlášky. Ochranná pásma požaduje SME a.s. plně respektovat. NÁVRHOVÉ OBDOBÍ Nadřazená energetická síť V návrhovém období zůstanou zachovány trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní. Síť 400 kV: V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny 400 kV. Síť 220 kV: V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny 220 kV. Síť 110 kV V návrhovém období se neuvažuje s budováním nových zařízení napěťové hladiny 110 kV.
LIPOVÁ
48
Síť 22 kV: Síť 22 kV nebude rozšířena na základě energetické náročnosti požadavků nových objektů. Připojování nových odběratelů bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zák.222/94 Sb. a vyhl. 169/95 Sb. ve znění vyhl. 196/96 Sb.). Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období Základním údajem pro návrh distribučního systému obce je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech. Podíl bytového fondu Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřina a plyn (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "A", kde se el.energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče uvažovat i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější. Dle směrnice SME je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. 4.0 kW, což je hodnota pro realizační období po roce 2010.
G. 5. Spoje Dálkové kabely Obcí neprochází trasy dálkových kabelů ve správě SPT Telecom ani kabely pro vojenské účely. MTS MTS v obci je provedena nově kabelovým vedením v zemi. Kabely jsou vedeny po jedné, místy po obou stranách ulic, přípojky do každého objektu převážně venkovním vedením uloženým na sloupech vedení NN a VO. Pro rozšíření telekomunikační sítě je vypracována PD z období 05/1999, která respektuje rezervu pro navýšení nových přípojných míst. Dle nových požadavků, vyplývajících z řešení územního plánu pro občanskou výstavbu, byly předány podklady ke korekci nově vypracované PD v obci Lipová v projekčním útvaru SPT OLOMOUC. Pro zástavbu rodinných domů je potřebné vymezit kapacitu 28 účastnických přípojek dle situace rozmístění jednotlivých lokalit. Místní rozhlas V obci je v současné době proveden rozvod místního rozhlasu venkovním vedením, které je upevněno na podpěrných bodech venkovního vedení NN. Reproduktory MR jsou umístěny na sloupech vedení NN a VO tak, aby byla pokryta celá obec. Ústředna MR je umístěna v objektu obecního úřadu. Rozšíření MR bude provedeno paralelně kabelem v zemi s napájením veřejného osvětlení. Distribuce televizního signálu V řešeném území je zajištěna následujícími TV vysílači : TV Nový Jičín - Veselecký kopec pracujícím na 34.k. (ČT 1) TV Brno - Kojál pracujícím na 9.k.(NOVA), 29.k.(ČZ 1) a 46 k. (ČT 2)
LIPOVÁ
49
G. 6. Plynofikace STÁVAJÍCÍ STAV V katastru obce Lipová byla již dokončena plynofikace obce dle zpracované dokumentace. Veškeré nemovitosti však ještě nejsou napojeny na plynovod a jsou vytápěny tuhými palivy respektive elektrickou energií. Rovněž pro areál farmy nebyla provedena přípojka plynu. Rozvody STL v obci jsou napojeny od vybudovaného STL plynovodu v obci Dřevohostice DN 110 v prostoru areálu DSD Kovo. Stávajíc rozvody v obci jsou provedeny v dimenzi 110, 90,63 a 50 mm.
NÁVRH Pro navrhovanou zástavbu v obci nebude třeba provést nové rozvody nad rámec realizovaného rozvodu v rámci plynofikace. Pouze bude třeba provést rozvody pro uvažovanou zástavbu B1, B2 a B3. V dalším období se nepředpokládá s dalším rozšířením rozvodu plynu v obci vzhledem k nově provedeným rozvodům. Další napojení ať už soukromých či podnikatelských subjektů bude probíhat formou přípojek. STÁVAJÍCÍ POTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU: Odběr - obyvatelstvo stávající RD a b.j.
93 x 3 = 279 m
Odběr - obyvatelstvo návrh a výhled RD
31x 3 = 93 m
Odběr - obyvatelstvo celkem
372,0 m /h
3
3
3
tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Odběr maloodběratelů Popis odběratele
3
-1
3
-1
Hodinové maximum (m . hod )
Roční maximum (1000 m . rok )
60
150
Pálenice Lipová ostatní
8 3
Celkem
12
68 m . hod
-1
3
162 000 m . rok
-1
Odběr velkoodběratelů žádný 3
Celková potřeba zemního plynu:
429,5 m /hod.
tab. Chyba! Neznámý argument přepínače.
Roční potřeba zemního plynu
Odběr - kategorie Obyvatelé
Výpočet 3
124 x 3 000 m . rok 3
Maloodběratelé
162 000 m . rok
Velkoodběratelé
0 m . rok
Celkem roční potřeba
Výsledek
3
-1
-1
-1
3
-1
3
-1
372 000 m . rok 162 000 m . rok 3
0 m . rok 3
-1
534 000 m . rok
-1
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Pro zástavbu B1, bude proveden rozvod DN 50 o délce cca 123,0 m a dále bude třeba provést prodloužení stávajícího plynovodu DN 50 v ulici navrhované zástavby B3 a B2 o délce cca 105,0 m. Ostatní napojení navrhované zástavby bude provedeno formou přípojek. Průběh navržených tras je ve výkrese č. 4. Rozvod zemního plynu je po obci navržen na bázi STL plynovodu z materiálu lPE v dimenzích DN 50 z materiálu SDR 11 - TŘ dle ISO S 5.
LIPOVÁ
50
Rozvody budou provedeny dle ČSN 3864 13, 7360 05 a TPG 702 01. PODKLADY Stávající zpracované generely firma AGP Olomouc. Jednání s SmP a.s. Ostrava. Místní šetření a projednání s DOSS. Zaměření skutečného provedení plynovodu. Platné ČSN, THP ukazatele, platné a související ČSN 7360 05, 3864 10, 3864 17, 3864 13, zákon 222/94 Sb. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranné pásmo STL v zastavěném území je 1 m.
G. 7. Zásobování teplem Palivoenergetická bilance tepelných zdrojů bude preferovat zemní plyn s minimální doplňkovou funkcí elektrické energie. Koncepce zásobování teplem bude řešena na základě systému lokálního vytápění rodinných domů a samostatnými kotelnami pro objekty občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit.
G. 8. Nakládání s odpady V katastru obce byla terénním průzkumem odhalena skládka v bývalém hliníku v polní trati Záhonky na parcele 441 (cihelna) - skládka se nachází na okraji v ekologicky významného segmentu krajiny Sady, v písečníku v polní trati Dílce na parcele 471 - skládka je součástí ekologicky významného segmentu krajiny, menší skládka u Bystřičky, patrně na parcele 264. Skládky jsou zaznačeny ve výkresu č. 2a. Obec má zpracovánu vyhlášku o odpadech. Komunální odpad se ukládá do popelnic, které jsou pravidelně odváženy, kromě popelnic je v obci umístěn velkoobjemový kontejner. Komunální odpad se netřídí. Je třeba třídit odpad: sklo - veřejné kontejnery, plasty - veřejné kontejnery, železo, neželezné kovy - železná neděle, nebezpečný odpad -2x ročně provést sběr specializovanou firmou, zamezit ukládání odpadů na divokých skládkách, i formou represívních opatření, asanovat a rekultivovat všechny stávající skládky.
H.
Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění
Na katastru nejsou evidovány žádné prognózní zdroje surovin, výhradní ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území ani dobývací prostor.
LIPOVÁ
51
I.
Návrh místního územního systému ekologické stability
I. 1. Kostra ekologické stability Prvky kostry ekologické stability (ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK) tvoří mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací v krajině. Základní legislativní ochrana ekologicky významných segmentů krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyplývá z jejich charakteru. Lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy jsou obecně chráněny jako významné krajinné prvky (viz kapitola Ochrana krajinného rázu). Zbývající části krajiny je též možno registrovat jako významné krajinné prvky, a to podle § 6 zákona. Vyšší kategorií ochrany je pak vyhlášení zvláště chráněného území. Na území katastru Lipová se nevyskytuje žádné zvláště chráněné území, významné krajinné prvky taxativně vymezené zákonem jsou lesy, rybníky a vodní toky. Ekologicky významné segmenty krajiny v rámci těchto významných krajinných prvků jsou dle zpracovaného generelu ÚSES následující (názvy ekologicky významných segmentů jsou odvozeny z mapových podkladů a bude třeba je upřesnit dle místních zvyklostí) : 1. Zábedřičí - výměra cca 4,2 ha Izolovaný lesní porost ve výrazné strži jižní expozice severně od areálu ZD. V porostech výrazně dominuje dub letní, lípa velkolistá, vtroušeně vrba křehká, jilm habrolistý, bříza bílá, akát. V keřovém patru brslen evropský, bez černý, maliník. V jihovýchodní části podmáčená polokulturní kosená louka. 2. Rumplisko - výměra cca 1 ha Izolovaný lesní porost severně od obce v prudkém svahu J expozice s erozními stržemi a drobnými prameništi. V porostu dominuje dub letní, topol osika, olše lepkavá, lípa malolistá, jasan ztepilý, ojediněle bříza bílá. 3. Prameniště Lutěnínky - výměra cca 0,6 ha Podmáčený lesík s převahou jasanu ztepilého, vrby křehké, jívy, lípy malolisté, olše lepkavé, olše šedé, břízy bílé, v keřové patru líska obecná, hloh jednoplodý, bez černý. 4. Dlouhý záhon - výměra cca 0,6 ha Úzký pás lesa kolem starého úvozu. Ve stromovém patru převládá lípa malolistá, dub letní, bříza bílá, třešeň ptačí, topol osika, vrba jíva. Z keřů tu je líska obecná, brslen evropský, bez černý, krušina olšová, místy ostružiník ježiník. V podrostu hájové druhy. 5. Hraniční - výměra cca 0,3 ha Mez severně od obce na hranici s k.ú. Křtomil s porosty dřevin. Rostou tu slivoně, duby, jasany, hloh jednoplodý, růže šípková. K mezi přiléhají travnatá lada ve svahu J expozice s bohatým porostem xerotermofytů jako je šalvěj luční, hlaváč bledožlutý, třezalka tečkovaná, chrpou latnatou, svízelem syřišťovým, řebříčkem obecným, zvonkem kloubkatým. 6. Úvoz v Dílcích - výměra cca 1.5 ha Polní cesta s mezí, na které rostou bříza bílá, jasan ztepilý třešeň ptačí, dub letní, vrba jíva. V bylinném porostu se nachází pestrá směs bylin jako jehlice trnitá, komonice bílá, svízel bílý, svízel povázka, zlatobýl obecný, vratič obecný. Malý písečník s odpadky.
LIPOVÁ
52
7. Sady - výměra 4 ha Strž ve svahu S expozice zarostlá z části lesíky, v ostatních partiích vysokokmenný sad a polokulturní louka. V lesíku v severní části lokality dominují duby letní - některé exempláře jsou velmi mohutné, dále lípa malolistá, jeřáb obecný, bříza bílá, jasan ztepilý, osika. V lesíku v J části roste dub, bříza, vtroušeně olše šedá. Bohaté bylinné patro.
I. 2. Územní systém ekologické stability Základním vstupním podkladem pro zapracování lokálního ÚSES byl Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (Společnost pro životní prostředí, s. r. o., Brno, 1996). Tento územně technický podklad Ministerstva pro místní rozvoj ČR poskytuje přehled o základní lokalizaci biocenter regionálního a nadregionálního významu a směrech jejich propojení biokoridory regionálního a nadregionálního významu. V roce 1997 byl na území katastru Lipová zpracován generel místního ÚSES (Kolářová a spol.), který ještě nezohledňoval výše uvedený materiál, neboť tento nebyl v té době v rámci okresu schválen. V rámci zpracování návrhu územního plánu byl systém prvků ÚSES upřesněn, doplněn a přečíslován. Základem ÚSES v širším řešeném území je nadregionální biokoridor K 151, převzatý z materiálu Územně technický podklad (ÚTP) Ministerstva pro místní rozvoj ČR - Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (Společnost pro životní prostředí, s.r.o, Brno, 1996), s osou reprezentující mezofilní hájová společenstva. Nadregoinální biokoridor míjí západně katastr Lipové a tudíž jeho upřesnění není obsahem plánu ÚSES v obci Lipová. Obecně je nadregionální biokoridor dán osou, ve které je proložen biokoridor v šíři 50 m a ochrannou zónou, o šíři 2 km na obě strany od osy biokoridoru. V této zóně je zahuštěná síť lokálních biocenter. Téměř celý katastr Lipové je v ochranné zóně osy nadregionálního biokoridoru. Jižní částí katastru prochází regionální biokoridor BK 1 a BK 2 (prakticky totožný s regionálním biokoridorem RK 1541 dle ÚTP), do kterého je vloženo jednoznačně vymezené lokální biocentrum BC 1. Severně od obce prochází lokální biokoridor BK 4. Vychází z lokálního biocentra BC 3 Karlovsko napojeného na biokoridor v katastru Rychlova. Je zaústěn do lokálního biocentra BC 2. Z něho vychází směrně navržený lokální biokoridor BK 3 který směřuje k severozápadu do katastru Dřevohostic, kde se napojuje na systém vyšší úrovně. Z biocentra Karlovsko vychází další větev lokálního biokoridoru B 5 směřující do katastru Rakovy. Přesné vymezení základních skladebných prvků ÚSES bude možno řešit jedině v souvislosti s vyjasněním vlastnických vztahů v rámci komplexní pozemkové úpravy. Navržený systém biokoridorů a biocenter je v generelu ÚSES doplněn o interakční prvky. Jako interakční prvky jsou zde navržena stromořadí kolem hlavních polních cest, doprovodná vegetace vodních toků, drobné remízky či porosty na mezích, navržené prvky protierozní ochrany. Protože v současné době je v území vydáno stavební povolení na budování prvků protierozní ochrany v polních tratích Bezděky, Drha a Dílce (Hydroeko, Přerov 1997), byly interakční prvky v tomto prostoru této práci přizpůsobeny. Důležitým úkolem z hlediska budoucího vytváření ÚSES je zpracování dalších stupňů projektové dokumentace - plánu a projektu ÚSES. Plán a projekt ÚSES tvoří základní součásti návrhu komplexních pozemkových úprav, hlavního nástroje tvorby harmonické kulturní krajiny. Nutné je rovněž zapracování návrhu ÚSES do lesních hospodářských plánů a osnov.
LIMITUJÍCÍ PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ PARAMETRY PRO BIOCENTRA A BIOKORIDORY 1. NADREGIONÁLNÍ ÚSES - parametry pro osu nadregionálního biokoridoru jsou stejné jako pro regionální ÚSES.
LIPOVÁ
53
- ochranná zóna v maximální šíři 2 km na obě strany od osy 2. REGIONÁLNÍ ÚSES a) minimální šířka regionálního biokoridoru: - lesní společenstva 40 m, - mokřadní a vodní společenstva - 40 m, - luční společenstva - 50 m, b) maximální délka jednotlivých úseků biokoridoru (mezi dvěma sousedními biocentry) a možnost jejich přerušení: - lesní společenstva - maximální délka 700 m, možnost přerušení do 150 m (přičemž však musí být zachovány alespoň parametry lokálního biokoridoru), - mokřadní společenstva - maximální délka 1000 m, možnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m ornou půdou, do 200 m ostatními kulturami, - luční společenstva - maximální délka 500 m, možnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m ornou půdou, do 200 m ostatními kulturami, c) minimální velikost vložených lokálních biocenter - viz lokální ÚSES. 3. LOKÁLNÍ ÚSES a) minimální velikost biocenter (v případě ideálního kruhového tvaru): -
společenstva lesní - 3 ha, společenstva mokřadní a vodní - 1 ha, společenstva luční - 3 ha, společenstva kombinovaná - 3 ha.
Z uvedených parametrů vyplývá, že se prostorové nároky na tvorbu ÚSES u různých typů společenstev poněkud liší. Vzhledem k předpokládanému výskytu většiny uvedených typů společenstev ve skladebných prvcích ÚSES bude konečná podoba prostorového vymezení těchto prvků různá. Stručná charakteristika jednoznačně vymezených funkčních částí lokálního ÚSES. BC 1 (1/57) Výměra: 7 ha Lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru Lesní společenstva přírodě blízkého charakteru. Převažuje dub letní, méně bříza bílá, jasan ztepilý, lípa malolistá, vtroušeně třešeň ptačí. BC 2 (5/57) Lokální biocentrum v trase navrženého lokálního biokoridoru v polní trati Zábedřičí Výměra: 4,2 ha Vymezený EVSK Izolovaný lesní porost ve výrazné strži jižní expozice ve kterých výrazně dominuje dub letní, lípa velkolistá, vtroušeně vrba křehká, jilm habrolistý, bříza bílá, akát. V keřovém patru brslen evropský, bez černý, maliník. V jihovýchodní části podmáčená polokulturní kosená louka. BK 2 (4/57) Regionální biokoridor Lesní společenstva přírodě blízkého charakteru - dominuje dub, méně jasan, lípa, bříza, vtroušeně habr, buk.
LIPOVÁ
54
IP 2
( IP 46/57 )
Interakční prvek Výměra: 0,6 ha Vymezený EVSK Úzký pás lesa kolem starého úvozu. Ve stromovém patru převládá lípa malolistá, dub letní, bříza bílá, třešeň ptačí, topol osika, vrba jíva. Z keřů tu je líska obecná, brslen evropský, bez černý, krušina olšová, místy ostružiník ježiník. V podrostu hájové druhy. IP 4
( IP 48/57 )
Interakční prvek Délka: 550 m Vymezený EVSK Polní cesta s mezí, na které rostou bříza bílá, jasan ztepilý třešeň ptačí, dub letní, vrba jíva. V bylinném podrostu se nachází pestrá směs bylin jako jehlice trnitá, komonice bílá, svízel bílý, svízel povázka, zlatobýl obecný, vratič obecný. Malý písečník s odpadky. IP 5
( IP 49/57 )
Interakční prvek Délka: 750 m Upravený levostranný přítok Bystřičky jižně od obce se širokým doprovodným pásem eutrofizovaných travinobylinných společenstev. Místy mladé porosty břízy bílé, olše lepkavé a vrb. IP 9
( IP 1/71 )
Interakční prvek Výměra: 3.6 Drobné údolí s přírodě blízkými lesními společenstvy (lípa, dub, jasan, habr, bříza, klen, třešeň, osika, babyka, olše).Vodní tok má přírodě blízký charakter s břehovým porostem olše a jasanu. IP 10
( IP 51/57 )
Interakční prvek Výměra: cca 3,8 ha Průtočný rybník na levostranném přítoku Bystřičky jižně od obce Lipová. Hráz se širokou cestou, kosenými travinobylinnými společenstvy, pod hrází řada euroamerických kříženců topolů. Břehový porost chybí v severní části, ve východní a jihovýchodní jej tvoří olše, vrba, jasan, bříza, bez černý. IP 11
( IP 53/57 )
Interakční prvek Délka: 100 m Drobné údolí se vzrostlými listnatými dřevinami (dub, jasan, třešeň, bříza, lípa) a občasnou vodotečí. IP 18
(IP 60/57)
Interakční prvek Výměra: 4 ha Vymezený EVSK
LIPOVÁ
55
Strž ve svahu S expozice zarostlá z části lesíky, v ostatních partiích vysokokmenný sad a polokulturní louka. V lesíku v severní části lokality dominují duby letní - některé exempláře jsou velmi mohutné, dále lípa malolistá, jeřáb obecný, bříza bílá, jasan ztepilý, osika. V ve stržích v J části roste dub, bříza, vtroušeně olše šedá. Bohaté bylinné patro. V jižní části zpola zavezená skládka odpadu, zarostlá ruderálními pleveli. Plocha je využívána místními zahrádkáři - částečně se obnovují výsadby ovocných dřevin, část je využívaná jako louky a malé políčko. Pro využití plochy bude třeba stanovit režim využívání. V roce 1997 navrženo zpracovateli ÚSES vyhlásit jako VKP. IP 23
( IP 36/57 )
Interakční prvek Délka: 2000 m Upravený tok Bystřičky. V západním úseku s doprovodem euroamerických kříženců topolů, v nižším patře vrba a olše. Ve středním úseku prochází zahradami a zastavěnou částí obce, v doprovodu převažují eutrofizovaná travinobylinná společenstva. Ve východním úseku levostranný doprovod vzrostlých dřevin (jasan, vrba, dub, líska, svída, brslen). IP 24
(35/57)
Interakční prvek Délka: 600 m Těleso nedokončené komunikace s plochami trvalých vegetačních formací, střídají se kosené louky, neudržovaná travinobylinná společenstva svahů náspů či zářezu, skupiny dřevin (vrba, dub letní, bez černý, bříza, šípek). Pravděpodobně bude zlikvidováno při dobudování komunikace. IP 25
( IP 32/57 )
Interakční prvek Výměra: 0,09 ha Vymezený EVSK Mez s porosty dřevin. Rostou tu slivoně, duby, jasany, hloh jednoplodý, růže šípková. K mezi přiléhají travnatá lada ve svahu J expozice s bohatým porostem xerotermofytů jako je šalvěj luční, hlaváč bledožlutý, třezalka tečkovaná, chrpou latnatou, svízelem syřišťovým, řebříčkem obecným, zvonkem kloubkatým. IP 26
(33/57)
Interakční prvek Výměra 0,5 ha Část izolovaného lesního porostu v prudkém svahu J expozice s erozními stržemi a drobnými prameništi. V porostu dominuje dub letní, topol osika, olše lepkavá, lípa malolistá, jasan ztepilý, ojediněle bříza bílá. Pokračuje dále jako součást navrženého lokálního biokoridoru BK 4 (7/57). IP 27
( IP 34/57 )
Interakční prvek Výměra: 0,6 ha Extenzívní sady s náletem břízy bílé, jasanu ztepilého, jeřábu obecného, ve vlhčích místech i vrb, místy polokulturní louka s velmi pestrým travinobylinným porostem. IP 33
( IP 27/57 )
Interakční prvek Výměra: 0,5 ha
LIPOVÁ
56
Drobný lesík s prameništěm. V dřevinné skladbě převládá jasan ztepilý, vrba křehká, vrba jíva, bříza bílá.
J.
Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav
V této části textu jsou závazně vymezeny veřejně prospěšné stavby dle § 29 zák. č. 50/1976 ve znění pozdějších předpisů. Pro veřejně prospěšné stavby lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. Plochy pro veřejně prospěšné stavby jsou graficky vymezeny ve výkresu č.5. Zařazení těchto staveb musí schválit obecní zastupitelstvo. SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Stavby pro dopravu D1
- úprava šířky silnice II / 150
D2
- vybudování chodníku podél silnice II / 150
D3
- chodník k lokalitě B1
D4
- nová místní komunikace k lokalitě B1
D5
- úprava účelové komunikace na místní k trafostanici
D6
- vybudování chodníku a úprava krajnice u silnice
D7
- prodloužení chodníku
D9
- parkoviště u velkoobchodu papírem
D 10 - prodloužení chodníku na Křtomil D 12 - prodloužení místní komunikace k lokalitě sportovně - rekreační R1 D 13 - parkoviště u sportovně rekreační lokality D 14 - účelová komunikace k ČOV D 15 - koridor přeložky silnice II/150 Stavby pro veřejné technické vybavení T1 - čistírna odpadních vod T2 - navržené řady splaškové kanalizace T3 - navržené řady dešťové kanalizace T4 - navržené řady jednotné kanalizace T5 - navržené vodovodní řady T6 - plynovod STL - napojení návrhových lokalit T7 - kabelové vedení NN PŘEHLED OBJEKTŮ NAVRŽENÝCH K ASANACI A1 - rodinný dům na parcele č.182. Jedná se o odstranění dopravní závady. Úprava šířky silnice. A2 - rodinný dům na parcele č.168. Jedná se o odstranění dopravní závady. A3 - rodinný dům na parcele č.392. Jedná se o odstranění dopravní závady.
LIPOVÁ
57
K.
Návrh řešení požadavků civilní ochrany
Požadavky civilní obrany jsou zpracovány úměrně velikosti obce a v rozsahu pracovní verze přílohy č.1 vyhlášky č..../1999.(Číslo vyhlášky není doposud známo.) Rozsah zpracování byl konzultován s referátem obrany a ochrany OkÚ Přerov. a) Na katastru obce není vyhlášeno záplavové území. Na základě vyjádřeni Povodí Moravy a.s. (3/1999) byla z kopie mapy v měřítku 1 : 25 000 zakreslena hranice rozlivu povodně 1997 do výkresu 2.a Komplexní urbanistický návrh, doprava v měřítku 1 : 2 000. Hranice byla upřesněna na základě projednání se zastupiteli obce dne 1.12.1999. Jiné ohrožené a ochranné oblasti nejsou vymezeny. b) Ukrytí obyvatel obce je řešeno v podzemních podlažích rodinných domů. Je možné i v objektu bývalé mateřské školy a motorestu. Objekty občanské vybavenosti jsou vyznačeny a popsány ve výkresu 2.a Komplexní urbanistický návrh, doprava. c) V případě nutné evakuace je možné ubytování v okolních obcích zejména Dřevohosticích a Bystřici pod Hostýnem. d) Materiál civilní ochrany a výdej prostředků individuální ochrany je v obci Dřevohostice. e) Zdravotní zabezpečení obyvatelstva za krizových situací a při mimořádných událostech je v Dřevohosticích. f) Objekty skladující nebezpečné látky se na katastru nevyskytují. g) Na katastru nelze uskladnit nebezpečné látky. h) Nouzové ubytování osob v zařizeních s 50 a více lůžky na katastru není. i) Zásobování obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací a při mimořádných událostech bude zajištěno ze soukromých studní. Dle sdělení starosty obce se jedná o 96 studní. všechny lze použít jako zdroj pitné vody s tím, že norma je překročena v oblasti množství dusičnanů. Po převaření je možné vodu použít jako pitnou. Čtyři studny splňují požadavky kladené na jakost vody kojenecké. j) Požární zabezpečení vodou je řešeno osazenými hydranty na vodovodní síti, dalším možným zdrojem je odběr požární vody z řeky Bystřička, Mlýnského náhonu respektive z vodoteče Lipová (ev. č. 1-51-1). Dalším alternativním zdrojem je vodní nádrž Lipová případně studny. Protipožární nádrže nejsou v obci zbudovány. Vodovodní síť s hydranty je zakreslena ve výkresu 3. Vodní hospodářství zastavěné území. k) Nezavalitelnou komunikací je silnice II/ 150. V západní části je navrženo odstranění dopravní závady, která by mohla mimo jiné způsobit zavalení komunikace (návrhová plocha - D 1). l) Plochy pro speciální očistu osob a techniky ani bezokladných pohřebních služeb nejsou navrženy.
LIPOVÁ
58
L.
Vyhodnocení předpokládaných navrhovaného řešení na životní na zemědělský půdní fond a na určené k plnění funkcí lesa podle předpisů
L. 1.
Vyhodnocení předpokládaných řešení na zemědělský půdní fond
důsledků
důsledků prostředí, pozemky zvláštních
navrhovaného
POUŽITÁ METODIKA Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1993 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů.
STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU V ÚZEMÍ Z hlediska využití území je dle údajů katastru nemovitostí katastrální území Lipová členěno tak, jak uvádí Chyba! Neznámý argument přepínače.. tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Struktura půdního fondu v území Kategorie půdního fondu obce
plocha [ha]
podíl ploch [%]
Výměra celkem
499,23
100,00
Zemědělská půda celkem
418,31
83,79
388,06 14,94 5,31 6,62 3,38
77,73 2,99 1,06 1,33 0,68
Lesní pozemky
41,67
8,35
Vodní toky a plochy
6,80
1,36
Zastavěné plochy
7,27
1,46
Ostatní plochy
25,18
5,04
z toho
orná půda zahrady ovocné sady louky pastviny
Z přehledu vyplývá, že zemědělská půda zabírá v katastru čtyři pětiny z celkové výměry a je v převážné míře zorněna. Ostatní kultury mají řádově menší zastoupení.
BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. vyjadřuje: l. místo - Klimatický region
LIPOVÁ
59
2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Celé katastrální území Lipová leží v klimatickém regionu MT3 - mírně teplém, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 6. Z půdních jednotek jsou zde zastoupeny tyto: 13 - Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4 - 0,5 m, uložených na velmi lehké spodině; závislé na dešťových srážkách. V katastrálním území Lipová se tyto půdy vyskytují pouze na nevelké rozloze při jihovýchodní hranici. 14 - Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé. Dominantní půdní typ v katastru, zasahuje jižní část zastavěného území obce. 46 - Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí; středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření. Tento půdní typ se vyskytuje pouze na malé rozloze v jihozápadním cípu katastru. 55 - Nivní a lužní půdy na nivních uloženinách, velmi lehké, zpravidla písčité, výsušné. Tyto půdy se nacházejí v nivě Bystřičky, částečně zasahují zastavěné území obce. 58 - Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vodní poměry místně méně příznivé, při odvodnění příznivé. Tyto půdy se táhnou středem katastru v nivě Bystřičky, leží na nich severní část zastavěného území obce. Z hlediska kvality je katastrální území Lipová tvořeno půdami, zařazenými v daném klimatickém regionu mezi půdy nejcennější, s nadprůměrnou produkční schopností, s vysokým - I. resp. II. stupněm ochrany, tj. půdy pouze výjimečně příp. podmíněně odnímatelné. Současně zastavěné území a jeho bezprostřední okolí, kam bude směřovat stavební rozvoj obce, leží na půdách s II. stupněm. Požadavek na jejich ochranu však nelze v celé šíři akceptovat, zamítnutí výstavby na bonitně nejcennějších půdách by ve svém důsledku znamenalo znemožnění rozvoje obce.
INVESTICE DO PŮDY V minulosti byla značná část zemědělské půdy (244,81 ha) v katastru Lipová odvodněna. Meliorační opatření byla realizována částečně ve 20., částečně v 70. letech 20. století, vzhledem k jejich stáří by tedy bylo vhodné prověřit funkčnost zařízení. Z návrhových ploch záboru ZPF zasahuje na odvodněné pozemky pouze lokalita B 1.
ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY Zemědělská prvovýroba v území je zaměřena na rostlinnou i živočišnou výrobu. V areálu zemědělské výroby severně od obce chová ZD Dřevohostice 1 400 prasat a 500 býků. Uvedené stavy zvířat jsou stabilizované. Orientačně vypočtené ochranné pásmo zasahuje část zastavěného území Lipové, OHS však s tímto stavem souhlasí. Jiný zemědělsky hospodařící subjekt v řešeném území není.
LIPOVÁ
60
USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY Zemědělská půda mimo zastavěné území katastru je v drtivé převaze tvořena ornou půdou sloučenou do velkých celků. Pozemky obhospodařuje ZD Dřevohostice V území byly ve prospěch vlastníků půdy zpracovány jednoduché pozemkové úpravy, o zpracování komplexních pozemkových úprav se v současné době neuvažuje.
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY K zajištění ekologické stability v území byl v roce 1996. zpracován generel lokálního územního systému ekologické stability (Kolářová a spol., Brno). Řešením navrhovaným územním plánem není tento systém narušen.
ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ Územní plánu obce Lipová počítá s návrhem záboru ploch zemědělské půdy pro: -
bydlení v rodinných domech sport ČOV dopravu krajinnou zeleň.
Zábory zemědělské půdy pro stavební funkce budou realizovány zejména na pozemcích uvnitř současně zastavěného území, případně na pozemcích bezprostředně na ně navazujících. Výběr lokalit provázela snaha o co nejmenší narušení zemědělského využívání rozsáhlých nezastavěných ploch. 2
Zastavěná plocha jednoho rodinného domu včetně nutného zázemí bude činit cca 200 m . Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy. V bilančním přehledu jsou uváděny jak celkové výměry lokalit, tak i plochy reálného záboru Rozsáhlé plochy orné půdy se střední až vyšší svažitostí, které pokrývají velkou část katastrálního území Lipová jsou značně postiženy vodní erozí. Ke zmírnění následků erozivního procesu byly na svahu jižně od zastavěného území obce vyprojektovány protierozní úpravy (Ing. Zábranský, HYDRO-EKO Přerov, 1999), které by měly zabránit soustředěnému přítoku přívalových vod do zastavěného území obce.. Jednotlivé pásy vysázené zeleně, sloužící jako vegetační předěly, byly zahrnuty do záboru ZPF jako lokality krajinné vegetace. Podobně byl do lokalit krajinné vegetace zahrnut zábor ZPF pro regionální biokoridor, který svou lokalizací také sníží erozi v území. Zemědělská půda v řešeném katastrálním území je vysoce kvalitní, jedná se o půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany. Nelze tedy v plné míře vyhovět požadavku odboru ochrany lesa a půdy MŽP, který takovým pozemkům přiznává vysoký stupeň ochrany. Územní plán přesto navrhuje všechny lokality záboru ZPF, až na výjimku u lokalit krajinné zeleně, na půdách v daném případě horší kvality, tj. II. třídy ochrany. Popis lokalit Lokality P1 - P3, P7 a P8 - proluky v současné zástavbě o celkové výměře 0,84 ha, určené pro vybudování 7 rodinných domů. Jedná se o zahrady a ornou půdu ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,14 ha, zbývající části pozemků budou využity jako zahrady. Lokalita B1 - plocha o celkové rozloze 0,25 ha, přiléhající na jihozápadě k zastavěnému území obce, je určena pro výstavbu 3 rodinných domů. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,06 ha, zbývající části pozemků budou využity jako zahrady. Lokalita B3 - plocha o celkové rozloze 0,46 ha, přiléhající na jihovýchodě k zastavěnému území obce, je určena pro výstavbu 3 rodinných domů. Doplňuje ulicovou zástavbu k lokalitě B1. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy činí cca 0,06 ha, zbývající části pozemků budou využity jako zahrady.
LIPOVÁ
61
Lokalita R1 - plocha o rozloze 0,44 ha, přiléhající na severovýchodě k zastavěnému území obce, je určena pro vybudování sportoviště (tenisový kurt) pro obyvatele obce. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Lokalita T1 - plocha o rozloze 0,12 ha je určená pro výstavbu čistírny odpadních vod při toku Bystřičky v západní části katastru. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Lokalita D4 - plocha o rozloze 0,03 ha je určená pro vybudování komunikace k obsluze nově navrhovaných rodinných domů v lokalitě B1. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Lokalita D13 - plocha o rozloze 0,01 ha je určená pro vybudování parkoviště u navrhované plochy pro sport. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Lokalita D14 - plocha o rozloze 0,053 ha je určená pro vybudování účelové komunikace k ČOV. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Lokalita D15 - plocha o rozloze 2,6 ha je určená pro vybudování koridoru přeložky silnice II/150 a účelové komunikace. Jedná se o ornou půdu, zahradu a pastvinu ve II. třídě ochrany. Výměra záboru musí být upřesněna v další projektové dokumentaci. V záborech schváleného ÚP VÚC Olomoucká aglomerace není tento úsek bilancován (nesrovnalost - okolní obce bilancovány jsou).
Lokalita Z1 - plocha o celkové rozloze 3,85 ha je určená pro výsadbu krajinné zeleně, která bude součástí územního systému ekologické stability jako regionální biokoridor. Jedná se o ornou půdu v I. a II. třídě ochrany. Lokality Z2, Z4 - Z7 - vegetační předěly, sloužící ke zmírnění následků vodní eroze na svahu jižně od zastavěného území, jsou zařazeny mezi plochy krajinné zeleně. Celkový zábor bude činit 1,03 ha orné půdy v I. a II. třídě ochrany. Lokalita Z3 - plocha o celkové rozloze 0,47 ha je určená pro výsadbu krajinné zeleně, která bude součástí územního systému ekologické stability jako plošný interakční prvek. Jedná se o ornou půdu v II. třídě ochrany. Lokalita Z8 - plocha o celkové rozloze 1,04 ha je určená pro výsadbu krajinné zeleně, která bude součástí územního systému ekologické stability jako lokální biokoridor. Jedná se o ornou půdu v II. třídě ochrany. Lokalita Z9 - plocha o celkové rozloze 0,51 ha je určená pro výsadbu krajinné zeleně, která bude součástí územního systému ekologické stability jako lokální biokoridor. Jedná se o ornou půdu v II. třídě ochrany. Lokalita Z10 - plocha o celkové rozloze 0,89 ha je určená pro výsadbu krajinné zeleně, která bude součástí územního systému ekologické stability jako lokální biokoridor. Jedná se o ornou půdu v II. třídě ochrany.
Územní plán navrhuje v Lipové lokality ke změně funkčního využití celkem na 11,993 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu. Z této výměry bude fakticky odňato 3,513 ha ( bydlení 0,26 ha, rekreace a sport - 0,44 ha, technické plochy 0,12 ha a dopravní plochy 2,693 ha) zbývající výměra (1,29 ha) bude využita jako zahrady u objektů bydlení. Na výměře 7,19 ha zemědělských pozemků se předpokládá zábor a změna funkce k realizaci prvků ÚSES (BC, BK a plošné interakční prvky).
LIPOVÁ
62
PŘEHLED BONITOVANÝCH PŮDNĚ EKOLOGICKÝCH JEDNOTEK V KATASTRU DOTČENÝCH UVAŽOVANOU VÝSTAVBOU tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek v katastru dotčených uvažovanou výstavbou BPEJ
Třída ochrany zemědělské půdy
6.13.10
II
6.14.00
I
6.14.10
II
6.58.00
II
tab. Chyba! Neznámý argument přepínače. Bilanční vyhodnocení jednotlivých lokalit záboru ZPF Ozn. lokality
Účel záboru
P1
bydlení v RD
Vztah k zastavěnému území Kód BPEJ kultura
Výměra (ha)
6.14.10 v zastavěném území
zahrada
II 0,02
6.58.00 v zastavěném území
P2
z toho zábor
0,02
bydlení v RD
6.14.10 0,12
0,12
z toho zábor
0,02
bydlení v RD
6.14.10 zahrada
II 0,19
výměra lokality
0,19
z toho zábor
0,04
bydlení v RD
6.14.10 zahrada
II 0,23
výměra lokality
0,23
z toho zábor
0,04
bydlení v RD
6.58.00 mimo zastavěné území
LIPOVÁ
zahrada
II
výměra lokality
v zastavěném území
P8
0,06
0,08
v zastavěném území
P7
II
výměra ZPF celkem
v zastavěném území
P3
zahrada
orná
Třída ochrany ZPF
II 0,22
výměra lokality
0,22
z toho zábor
0,02
63
Ozn. lokality
Účel záboru
B1
bydlení v RD
»
B3
Vztah k zastavěnému území Kód BPEJ kultura
6.14.10 mimo zastavěné území
orná
z toho zábor
0,06 6.14.10 orná
z toho zábor
0,06
sport a rekreace
6.58.00
ČOV
orná
0,44
0,44
orná
zábor doprava
II 0,12
0,12 6.14.10
mimo zastavěné území
orná
zábor doprava
II 0,03
0,03 6.58.00
mimo zastavěné území
orná
zábor D 14
II
6.58.00 mimo zastavěné území
D 13
0,46
0,46
zábor
D4
II
výměra lokality
mimo zastavěné území
T1
0,25
0,25
bydlení v RD
doprava
II 0,01
0,01 6.58.00
mimo zastavěné území
orná
II 0,03
6.14.00 mimo zastavěné území
orná
II 0,02
6.14.00 mimo zastavěné území
zábor
LIPOVÁ
Třída ochrany ZPF
II
výměra lokality
mimo zastavěné území
R1
Výměra (ha)
pastvina
II 0,003
0,053
64
Ozn. lokality
Účel záboru
D 15
doprava
Vztah k zastavěnému území Kód BPEJ kultura
Výměra (ha)
6.14.10 mimo zastavěné území
orná
II 1,56
6.14.10 mimo zastavěné území
pastvina
Třída ochrany ZPF
II 0,29
6.14.10 mimo zastavěné území
zahrada
0,08
6.58.00 mimo zastavěné území
orná
0,65
6.58.00 mimo zastavěné území
pastvina
zábor Z1
krajinná zeleň
0,02
2,6 6.14.00
mimo zastavěné území
orná
I 2,09
6.14.10 mimo zastavěné území
orná
zábor Z2
krajinná zeleň
3,85
orná
zábor krajinná zeleň
krajinná zeleň
orná
0,47
0,47
orná
zábor krajinná zeleň
II 0,03
0,03 6.14.10
mimo zastavěné území
orná
zábor krajinná zeleň
II 0,17
0,17 6.14.10
mimo zastavěné území
zábor
LIPOVÁ
II
6.14.10 mimo zastavěné území
Z6
0,08
0,08
zábor
Z5
II
6.14.10 mimo zastavěné území
Z4
1,76
6.14.10 mimo zastavěné území
Z3
II
orná
II 0,06
0,06
65
Ozn. lokality
Účel záboru
Z7
krajinná zeleň
Vztah k zastavěnému území Kód BPEJ kultura
Výměra (ha)
6.13.10 mimo zastavěné území
orná
II 0,03
6.14.10 mimo zastavěné území
orná
zábor Z8
krajinná zeleň
krajinná zeleň
orná
II 1,04
1,04 6.14.10
mimo zastavěné území
orná
zábor Z 10
0,06
0,09
zábor Z9
II
6.14.10 mimo zastavěné území
krajinná zeleň
II 0,51
0,51 6.14.00
mimo zastavěné území
Třída ochrany ZPF
orná
zábor
II 0,89
0,89
Výměra navrhovaných lokalit zástavby celkem
11,993
Skutečný zábor ZPF celkem
10,703
» - lokalita záboru ZPF leží na odvodněných pozemcích
L. 2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na lesní půdní fond V řešeném území nedojde k záboru lesního půdního fondu.
LIPOVÁ
66
M.
Návrh lhůt aktualizace
Návrhové období územního plánu je stanoveno do roku 2015. Časový horizont návrhového období nemusí nutně znamenat realizaci všech navržených záměrů, ale hájení ploch pro účel daný navrženým funkčním využitím včetně regulativů a limitů využití území. Lhůty aktualizace jsou stanoveny minimálně 1x za 4 roky ve vazbě na komunální volby. Pokud při posouzení prováděném v rámci aktualizace bude konstatováno, že došlo k vyčerpání všech návrhových ploch nebo došlo k zásadní změně celkové koncepce územního plánu, rozhodne orgán, který územní plán obce schválil, o nutnosti pořízení nové územně plánovací dokumentace. Naopak, pokud plochy navržené územním plánem nebudou vyčerpány a celková koncepce se ukáže jako vyhovující i pro další období, může dojít k prodloužení návrhového období.
N.
Navržené plochy zastavitelného území
V řešeném katastru nejsou navrženy žádné plochy zastavitelného území větší než 0,5 ha. Poznámka: A - bydlení (lokalita B3 o výměře 0,46 ha není uváděna) B - obchod a služby (není navrhováno) C - rekreace (plocha tenisových kurtů 0,44 ha není uváděna) D - podnikání (není navrhováno) E - variabilní využití ploch (není navrhováno)
O.
Dokladová část
V průběhu této etapy zpracování územně plánovací dokumentace nebyly získány žádné doklady. Projednání se správci sítí bylo předmětem předchozí etapy. V této etapě vzhledem k rozsahu úprav vyplývajících ze souborného stanoviska nebylo zapotřebí nové projednání se správci sítí ani jinými dotčenými orgány státní správy.
LIPOVÁ
67
