»%
^"Timm
IlK'iikJBSflK
<'ii\.^
,11.
m^^
^i/a^^>
yii^o.
eo^y
'%
i'^
fH^J ,^,®,^
:uW^v
17^ »al@SgBllll
'^W
^:^? ^'j^ ^^.^. Purchased for the LIBRARY of the
UNIVERSITY OF TORONTO
from the
KATHLEEN MADILL BEQUEST
^-v^
'^^
'I
^^u
^^*^<>'l:
r"-
^
^i'^'^-^^iii-i'Mki^!..*
''i^^m^
.^f?^^*^;
6(m\^^?-Svn/* .o,i>^/(i:iS^
^^t^./'
^/^i/^.
^(^cm\is:sfT,^^
^®
-^^t^/*/
i^^M:^« &i/'a^
:^^ ^«^':
.'^OUV^'?,'
'
^"^-i.'
e(j^^
K^"^^
..
i<^^ Sfi^Jj^o.
^^*«,.
^ oV V.
\/
D^ BERTOLD BRETHOLZ, ZEMSKt ARCHIVAL.
D
MORAVSKY i ZEMSKY ARCHIV. JEHO DEJINY A JEHO =
VYDAL ZEMSKY VtBOR
SBIRKY.
=
MARKRABSTVI MORAVSKEHO.
d
SSS
V BRNfi, 1908. SASLADBU ZBHSKGHO VJBORD MABKRABSTVl H0RAY3EEH0. TI8EEH 1IOIIAV8K6 AKC10V£ ENIBTIEEABNY.
m
CD \l(o(p
1
=V1
DOPROVOD. Prave
uplynulo od doby, kdy Petr rytif Chlumecky V tistene zprave ,,Bericht liber das mahrische standische Landesarchiv, dem hochloblichen mahr. stand. Landesausschuss erstattet von P. R. V. Chlumecky, Archivs-Director und Dr. J. Chytil, Archivar filr das Jahr 1857 Briinn 1858" vefejnost seznamoval s obsahem a rozsahem, se zalozenim a ukolem zemskeho archivu, kter^ tehdy jiz p§t let byl pod jeho spravou. Vnitfni pficinou k teto zprave by]a velka zm§na, pfil stoleti
—
ktere archiv pod nim doznal a jeste doznati mel; podnetem vnejSim bylo, ze kratce pfed tim. zemsky archiv po prve nabyl domova vlastniho, skromneho sice, nez pfece pfimefeneho pomeriim tehdejsim. V nasledujicich padesati letech udaly se zmeny mnohe a podstatne: novi pfe'dnostove ufadu, stehovani, rozsifeni, rozmnozeni sbirek. Nejdiilezitej§im clankem v jeho vyvoji je zajiste rok 1907. Z mistnosti nevhodn;^ch a jiz od let nepostacujicich zemsky- archiv pfisel konec5ne do mistnosti uceln;^ch; jeho sbirky rozmnozily se v tomto roce samem tou mgrou, ze Ize fici, ze jsou petkrat vetsi nez drive. Po nekolikalete praci jsou sbirky dnes alespoil ve stavu takovem, ze zemskjr archiv neni jiz nepfistupn^m skladistem skryt;^ch pokladfl, n;^brz pfedstavuje zajimav;^ ustav vedeck;^, jenz stoji za podivani. A soubor tgchto zmen nezfistane asi bez v^^znamu a iicinku na dalsi jeho organisaci a cinnost
vedeckou.
Jako druhdy Petru Chlumeckemu, zda 'se nyni take mne, ze nadesel cas, abych kladl pocet o vnitfnim a vnej§im v;^voji zemskeho archivu v dobe posledni, abych podaval zpravu o nynejSim stavu tohoto
zemskem
archivu. Za tou pficinou bude na miste nejen se rozhlednouti, ale take se ohlednouti. Stoji snad za pokus rozvinouti celkov^ obraz dejin zemskeho archivu nejen proto, aby se podaly a v pameti zachovaly nektere snad zajimave pfispevky k dejinam institutu,
o novera
moravsk^rch ucencft, nejen proto, aby se nacrtnula kapitola moravske zemske spravy v 19. stoL, n^brz pfedevsim z toho diivodu, aby pokud mozna minulost byla uCitelkou budoucnosti.
V BRN£, V
lednu 1908.
DR.
B.
BRETHOLZ.
3E ?/
1
FREHLED Petr rytir
—
OBSAiiU,
Chlumecky vysvetluje mezery
sbi'rek
moravskeho zemskSho archivu
vyplneni mezer ziskal sobe zasluhy hr. Antonin Bedfich Mitrovsky ti'm, ze asi roku 1820 listiny stavovsk^ od zahuby zachranll a je roku 1841 daroval zemskemu archivu. Dalsi zasluhy hr. Mitrovskeho o zemsky archiv a dSjiny Moravy. Str. 2. soustredeni sbirek slavove Jak pecovali o svuj archiv od stoieti 15. do 18. Str. 3. revisi a casteSne inventarisaci stavovskeho archivu v Brne roku 1658. Str. 4. O odlouceni zemzemsky ch spisu stavovskou komisi, dosazene v r. 1685. Str. 5. Prehled sbirek zemskeho skeho archivu od zemskych desk v roce 1794. Str. 6. archivu die seznamu z r. 1833. Str. 7. Zemsky vybor peCoval o zemsky archiv: a) dotazoval se ustavu svetsk^ch a duchovnich, zdaii by mezery zemskeho archivu Str.
1.
—
—
—
—
—
—
—
mohl tiskem
b) zakoupil Kurzovu sbirku starych usneseni snemovnich; c) da! Franvyjiti prvniho Paiackym pofiditi opisy iistin z vatikanskeho archivu.
vyplniti;
—
svazku pubiikace ^Codex diplomaticus
Bockem v
r.
at epistolaris
O
Moraviae", sepsaneho Antoninem
1836. Str. 8.
Strucna biografie Bockova. Jeho jmenovani moravskym stavovskym historioBockfiv program pro nutne pfedbeznS prace k sepsam' grafem v roce 1837. Str. 9. dgjin Moravy. Jeho jmenovani zemsk^m archivafem dne 3. cervence 1839. Str. 10.
—
—
Jak znela instrukce pro moravskeho stavovskeho archivare a historiografa Antonina Bocka, kterou sepsal clen zemskeho vyboru prelat Cyril! Napp a jez byla vydana dne Bo5kovo badani v moravskych archivech a jeho zpravy 22. dubna 1841. Str. 11—21.
—
—
Pokracovani pubiikace „Codex diplomaticus sv^ch cestach a pracich. Str. 22. BoCkova koneJJna zprava ze dne Moraviae" a ukonceni 2., 3. a 4. svazku. Str. 23. 20. listopadu 1841 a jak
v
Brtnici,
ji
Bockovych objevech v archivech Zemsky vybor se usnesl Bockovy zpravy
posoudil zemsky vybor.
v Mikulove a Tfeboni.
cestovnf vydati tiskem.
—
Bockovo
24.
Str.
limrti
—
dne
12.
Jedn^ni o zakoupeni sbirky Cerroniho.
ledna 1847. Str.
Str. 25.
25-29.
O opatfenich vzhledem na zemsky archiv po smrti BoCkove. Professor P. Beda Dudik uchazi se o misto archivare. Professoru Aloisu Vojtechu Semberovi sveruje se usnesenich snemu z r. 1848, tykajicich se zemskeho poradani archivu. Str. 30.
—
—
Professor Sembera zprosfuje se likolu nan vzneseneho. P. Beda archivu. Str. 31. Dudik poveruje se ukolem sepsati dilo „Darstellung der Geschichtsforschung Mahrens Dudfk o zamyslene praci seit den altesten bis auf gegenwartige Zeiten". Str. 32. 33—37. sv^ dobrozdani. Str. Josef Chytil katalogisuje Bo^kovu pozustalost podava Zem^ kupuje BoSkovu pozustalost. Str. 39. a nabizi ji ke koupi stavum. Str. 38. Dudfkovy „Mahrens Chytil doporuCuje se pro misto zemskeho archivare. Str. 40. Qeschichtsquellen". Str. 41. Dudikovy v^decke cesty do Stokholmu a do ftima
—
— —
—
—
—
a^
9/
1 z ulozeni
zemskeho vyboru. Jeho publikace „Forschungen
geschichte' a „Iter
Romanum".
Schweden
in
—
Mahrens-
fur
Usneseni o pokracovani puplikace .Codex Petra rytife Chlumeckeho. Str. 43.
Str. 42.
diplomaticus Moraviae" za fizeni
Nova organisace zemskeho
archivu
za Petra
ryti're
Chlumeckeho.
pfevzeti
—
jmenovani Chytila archivafem dne 25. Hstopadu 1855 Str. 44. Instrukce pro mor. zemsky archiv. Stn 46. Struct!^ zivotopis Josefa Chytila. Str. 45. O umisteni zemskeho archivu. Str. 47. Chlumecky-Chytil „Regesten der Archive der Markgrafschaft Mahren und Anton Boczeks Bericht uber die Forschungen in diesem uradu a jeho
Lande".
sbi'rek.
—
Str. 48.
—
— —
—
Pokracovani publikace „Codex diplomaticus Moraviae" sv. Yl. a
pfevzeti archivu klasterJak se sbirky archivni mely rozmnozovati. v 1856. roce Str. 50. dvou z mistodrzitelske finita Acta a registratury sbirky skych 1. archivu: ukolii zemskeho za ucelem „Qeschichte Chlumecky popularisace spisech des Markgrafthums Mahren und ihre Quellenforschung-', 2. Chytil „Leitfaden zur FOr-
49.
VII. Str.
—
derung und Erleichterung der Forschung nach Quellen fiir die vaterlandische Geschichte". a jake tyto styky mely vystudijnich cestach, o navazani styku s ostatnimi archivy sledky. Str. 51.
—
—
Instituce archivnich korremoravskych archivu. Str. 52. Str. 53. Jak die Chlumeckeho moravski^ dejepis a zemsky
Statistika
spondentfi a jejich 5innost. archiv mely oslaviti jubilejni rok Str. 55.
—
zemskym
Kdo
—
1863.
Str.
54.
se uchazel o misto archivare. Str.
—
56.
Cmrti archivare Josefa Chytila. Vincenc Brandl jmenovan
—
archivafem. Str. 57.
Omrti P.
Vincenc Brandl.
rytife
Chlumeckeho dne
29. bfezna 1863.
Zruseni
—
mista archivniho feditele a Brandlova prvni cinnost v archivu. Str. 57. Ocinky nove archivalie archivni organisace za Chlumeckeho. Str. 58. Jake byly ziskany. Brandlova literarni Cinnost v zemskem archivu. Str. 60. Str. 59. Jeho publikace
—
—
pravng-historicke.
Str. 61.
—
—
Plan k vydani Puhonu a
—
nalezij.
Str.
62.
—
Brandluv
OpStne zahajeni publikace „Codex diplomaticus Moraviae". Prace glossaf, Str. 63. PfestShovani zemskeho archivu do Noveho zemskeho archivu od r. 1872. Str. 64. zemskeho domu v roce 1877. Organisace a ufednictvo zem. archivu od r. 1899. Str. 65.
—
Nedostatek mista a jine vady zemskeho archivu v
Str. 66.
Jednotlive mistnosti noveho
v
II.
Novem zemskem dome.
— PfestShovani zemskeho archivu do nove lifedni budovy v roce
patfe lifedni
budovy.
zemskeho archivu.
Str. 69.
Str. 68.
—
1907. Str. 67.
Pudorys zemskeho archivu
— Vnitfni zafizeni noveho zemskeho archivu.
Jak se archivalie uschovavaji. Str. 71. Popis sbirek zem. archivu. I. Sin archivu stavovskeho.
81—87.
—
—
Str.
72—80. 88—91.
Str. 70.
—
II.
—
Sin
—
Sin pro rukopisy. Str. Archiv V. Sin a archiv 106—109. 91—106. Str. Str. pro katastry mistodrzitelsky. Collaltsky, Zavgrek. Str. 112—116. VI. Knihovna. Str. 109—111.
pro archivy kla§terske.
—
Str.
—
III.
—
Katalog vystavy moravskeho zemskeho archivu.
Str.
117—160.
c=Qp=i
I
a^
r 5EZNAA TABULEK. I.
II.
III.
Ufedni budova moravskeho zemskeho vyboru se zemsk^m archivem V II. patre (titulni obraz).
Pudorys budovy moravskeho zemskeho vi^boru Sin archivu stavovskeho
IV. Sin
pro archivy klasterske
V. Sin pro rukopisy VI. VII.
Sv^nice Collaltska Krai Premysl Otakar R.
VIII.
1229, brezna
17.,
potvrzuje Konradovy stanovy pro Brno (katalog cis. 1)
I.
Mir mezi cisafem Karlem
IV.,
str.
69
po
„
72
„
„
80
„
„
88
„
„
90
„
„
116
„
„
120
„
„
121
„
„
126
„
„
128
„
,
133
„
„
135
„
„
144
„
,
153
kraj brnensky.
kralem Vaclavem a markrabetem Janem
strany jedne a uherskym kralem Ludvikem a rakouskymi vevody Rudolfem, Albrechtem a Leopoldem se strany druhe, uzavfeny v Brne
se
dne
10.
unora
Bedfich
IX. Cisar
poskytii
proti
r.
1363 (katalog
5is.
4)
dovoluje Moravanum za valecnou pomoc, jiz jemu rakouske slechte, aby ve svem znaku misto orla se
III.
§achy cervenymi a bilymi uzivali orla se sachy cerven^mi a zlutymi,
pokud se
tyce zlatymi. 1462, prosince
7.,
X. Landfryd moravskych stavu ze dne 28. ledna 1440 (katalog XI. „Kniha stavu Titulni
list
s
XII. Dvojity list z
i.
Klosterneuburg (katalog
panskeho v markrabstvi moravskem, zalozena obrazem cisafe Leopolda II. (katalog U%. 57) rukopisu: „2ivot svate Kateriny" (katalog
5is.
cis.
9)
44)
.
1670."
r.
89)
.
.
.
Vladislava pro klaster premonstratsky v Litomysli, 1167, ledna 20., Praha (katalog cis. 110)
XIII. Privilej krale
XIV. Obraz cisare Karla V, z erbovniku Hanu§e Volfa Glasera z s
nadpisem
herrschafft,
„Carl
der Fiinnfft inn
Lannd unnd
Stett"
seinr
(katalog
cis.
r.
1545
Mayestet Mit anzaig seinr 200)
prvotisku na pergamen^ , Liber sententiarum Brunnensium' nalezu (Kniha brnenskych kon^elu.) (katalog ^is. 289)
XV. Prvni
list
c=®=]
I d^3E
=u=='o
1
etr rytif
Chlumecky ve sve zprave o moravskem zemskem
archivu z se
— tak
V nich nebo obklicenem
Do chudy na
s
1858 dotyka se take otazky,
tak
mnohe
spisy,
jez
jakych pncin
pro politicke a spravni
dejiny zeme jsou zvlasf dulezite. Lecktery spis a
— zaroven
dokument
vysokymi funkcionafi na zamky,
pfisel
nimi na zmar anebo odpociva dodnes v nejakem dalekem
lidoli,
lici
lesy, jiste
zprava
s
v odlehlem sklepeni stareho panskeho zamku.
miry je tomu ovsem
tak.
Ale ze moravsky zemsky archiv je
vlastni material puvodni, vysvetluje se jeste
romantickym a bohuzel take mene nadejnym; a o sameho
z
V archivech a registraturach starsich zemskych lifadu
pohfesuji
putoval
r.
hrabete
jinym zpusobem, mene
toto
opira se
vysvetleni
Antonina Bedficha Mitrovskeho, vynikajiciho mecenase
moravskeho dejezpytu v prvni polovici
19. stoleti.
Slavil V roce 1841 sve padesatilete jubileum sluzebni a jelikoz v letech
1815
— 27
odevzdal
zastaval
mu
ufad moravskeho zemskeho hejtmana a feditele snemu,
moravsky zemsky vybor za tou pficiuou blahopfejnou
Mitrovsky k svemu dekovacimu pfipisu jejz
pfipojil
adresu.
vzacny dar pro zemsky vybor,
doprovodil slovy, ktera v ceskem pfeklade zneji takto:
»Vyslovuje veleslavnemu zemskemu vyboru
.
.
.
nejuctivejsi sve
»diky, chapu se pfilezitosti, abych odevzdal, co tuto pfikladam, a tak take »se sve strany podal
dukaz ustavicne sve pece o tamni archivy stavovske.
»Odevzdavam 148 prastarych »a obsahuji
mnoho
listin se
seznamy, ktere patn
panum stavum
historickych pamatnosti a jez jsem jako byvaly
zemsky
»hejtman svou peci zachranil od smrti ohnem, k niz byly urceny tomuto ;
=T^==^0.
-f Hrabe A.
»osudu neunikl
Mitrovsky daruje zemskemu archivu
F.
asi
velky pocet jinych
listiny.
ktere s nimi byly hozeny
listin,
»do starych beden. Podrobnosti o torn uvadeti nechci, protoze se fidim »kfes£anskou zasadou: de mortals non nisi bene. jimi melo podpalovati dfevo v
»to, ze se
»kdez jsem je
»madach
Mohu
kamnech stavovskych
— neocekavane a nenadale — jak do bedny
sebral,
ulozil a
podotknouti jenom
lezely,
kancelafi,
prozatim po hro-
uzamknul, abych je dal prohlednouti,
»konsignovati a o to se postaral, aby byly uschovany v stavovske registrar »tufe.
Bme
»ani
stale,
»ze se
tato
»Vidne
.
Z stoleti
casti
Tehdy nebylo vsak mezi stavovskym persbnalem a vubec v jedineho cloveka, ktery by byl k teto praci zpusobily, a tak se
.
.
bedna
(pocinajic
panske
seznamu
Karla
ze pfes
vysvita,
rokem 1343) a
privileje
polovici
nene od smrti ohnem,
z pocatkii stoleti 15. a ze to b34y z vetsi
IV., Josta,
Zikmunda,
patmo
je
z toho, ze, jak
raezi temi listinami se take nachazi listina
V Klosterneuburku dne v
7.
listiny
rakouskych vevodu,
odmenu
veznili,
cisafe Bedficha
za pomoc, jiz verni a nekterym
listiny,
zachra-
hrabe Mitrovsky sam uvadi,
prosince 1442, ktera je pro
spumym mesfanum videnskym na jeho hrade
do
pochazelo ze
listin
uherskeho krale Ludvika a jinych knizat. Jak dulezite byly tyto
tim, ze cisaf
mnou sem
pfed 15 lety (1826) stehovala se
.«
pfipojeneho
14.
jiz
(III.),
Moravu
vystavena
zvlasf
Moravane jemu
pamatua
poskytli proti
rakouskym slechticum,
ktefi
pozmenil posavadni znak zemsky a nandil, aby se
jenz do te doby mel sachy
bile,
ho
orel,
zobrazoval jako v majestate se sachy zlatymi.
Vice tedy nez domnele rozvlaceni historickeho niaterialu \ysokymi funkcionafi je dokazany vandalismiis vinen tim,
ze nas
zemsky archiv
mezery a nedostatky. Nebof paklize se za dob Mitrovskeho
menovymi vie, jiz
sta
listinami, byl asi
dnve
postizen
jevi
topilo jiz perga-
aktovy material, jenz v nevaznost upadal pofad
tymz osudem. Skoro
dulezitejsi
nez zachraneni puldruheho
cennych originalu byla okolnost, ze Mitrovsky tomuto fadeni
Hrabe Mitrovsky ma vsak o zemsky
archiv zasluhy jeste
ucinil pfitrz. vetsi.
Nepfe-
hanime, oznacujeme-li ho za intellektualniho puvodce tohoto ustavu. Po cela
I P^=ff=
a
Zemsky
archiv od
obetave podporoval archivni
desitileti
Codex diplomaticus
et epistolaris
stol.
15.
do
3
18.
vyzkum Moravy, aby
se
mohl vydati
Moraviae, prvni ct}^ svazky vydal nakladem
vlastnim a konecne zpusobil, ze Antonin Bocek, jehoz pro tyto prace ziskal, se prakticky vzdelaval
nametem k
spise
sbirani,
na
A
archivafe.
to vse bylo nejen
podminkou,
moravskeho zemskeho arcbivu jako
zalozeni
listavu
pro
uschovani a vedecke zpracovani archivniho a historickeho materialu
k dejinam Moravy. Vzhledem k vyznamu, jehoz nabyly podnety
jednotlivce
na farach a zamcich, u soukromniku a
ze V obcich, klastench,
dm,
tiybrz
lifadu se
vzbuzoval cily zajem o listinne, rukopisne a jine starozitne poklady na Morave,
nemohla take necinna ni,
Lze si
asi fici, ze
od toho okamziku nastaly pro
smutny
stav
mela posavad a od
patrily pfedevsim
peci
K
strany stavu.
se
staleti.
zemskeho archivu netrval jeste pnlis dlouho,
ho povsiml hrabe Mitrovsky. Zemsky archiv
naopak neobycejne
mu
A
se tyka archivu, docela jine povinnosti nez
pokud
kdyz
zustati sprava zemska.
15. az 18. stoleti tesil se
zemskemu archivu one doby
moravske zemske desky, »klenot zeme«
venovala od nejstarsich dob, je
s
dostatek
znamo
;
jaka pozomost se
z dejin tohoto ustavu.')
Stejne peci tesily se take zemske svobody a privileje. Chovaly se v truhlicich
pod zamkem a
klice
k nim svefovaly Truhlice
stavu r3^fskeho.
jednomu
Na
Olomouce.
olomoucke
lezely alespon
archivalie,
snemovnim
z
radnici,
od
jednomu clenu
se
samy
stavu panskeho a
opatrovala puvodne rada mesta
tam, kde mesto uschovavalo vlastni sve
16. stoleti
archivni poklady zeme.-)
Usnesenim
roku 1529 bylo take postarano o jejich bezpecnost v dobach
valecnych.
»0
opatfeni
margkrabstvi«,
—
desk,
svobod a jinych vsech register a potfeb tohoto
tak zni usneseni
—
»jestlize
by
se toho ta potfeba poznala,
aby do kralovstvi ceskeho na Karlstain dovezeny byly k veme
komomik ')
V
Bm6
a pan sudi aby
s
nimi
jeli
Srv. jGeschichte der Landtafel
1857,
str.
a je
tam
dovezli; a
nice,
a pan
pan hejtman nynejsi
im Markgrafthume Mahren* od Karla
J.
Demutha,
XVII. a nasledujfci.
uschovani listin na olomouck6 radnici najdeme Cetn6 zpravy v praci Kuxovfi ,Das Rathaus zu Olmutz" (Olmutz 1904), Urkundliche Belege Cfs. 40, 48, 62, 65, 72, 76. 78 atd. '')
di:
diO
o;
1 ZmSny v nebo buddci,
roce 1658.
by toho takova potfeba, aby
byla-li
aby se na truhlach cedule
sepsaly,
ze se to pp.
na ten spusob schovavati dava k veme krabstv'i
moravskeho
a jine svobody zase
pozadali,
panom mestom na
V
taz r.
nimi vypravil. Vsakz
ufednikom Karlstainskym
kdyby toho
aby jim vydany byly, a
Archivni sklep v Olomouci byl okny.
nice,
se s
koli stavove
stavove aby dcky
tiz
mista poloziH.«
marg-
')
1607 opatfen zeleznyxni dvefmi a
usnesenich snemovnich vyskytuje se casto zminka, ze opatrovnikum
archivu nebo zvlastnim komisim bylo ulozeno, aby privileje inventarisovali
a pofadali, aby se postarali o
na sva mista a leji
aby spisy zapujcene byly vraceny a ulozeny
to,
vysvita z nich take, ze se pofizovaly opisy
moravskych
privi-
z archivu jinych.
Dulezita
zmena v pomerech zemskeho archivu udala
Morava byla spravovana dilem
z
Olomouce dilem
z
Bma
se
a tomu pfimefene
chovaly se v Brne (patme na radnici) ode davna jednotlive
kvatemy bmenskych
archivu, jako
desk,
v roce 1658.
casti
zemskeho
pamatky bmenskych snemu, zem-
skeho prava a jinych schuzi, kdezto v Olomouci nachazely se krome dokumentu, nalezejicich k deskam olomouckym a k tamnimu zemskemu
pra\'u,
take privileje stavovske a spisy vice vseobecne, takze se asi archiv olomoucky
povaioval za hlavni archiv moravskych stavu.
V
roce
pnvezeny do
1658 byly vsak die zpravy na snem
Bma
privileje
z
Olomouce
a ulozeny do onoho archivniho sklepa, kdez se drive
chovaly zemske desky.") Mely tam byti pofadany a inventarisovany. Stav
sv.
I.,
')
Srv.
str.
204
podrobn^ zpravy u F. KamenfCka „Zemsk6 sn^my a sjezdy moravsk^", 179 a nasledujfcf. Neni bez zajfmavosti, ie tak6 za pffcinou valeCn^ho
— 208,
nebezpeCl v r. 1866 byly statopravnf listiny zem. archivu, jeho byvala sbfrka mincf a nejcenngjSl archivalie FrantiSkova musea pro v6t§f jislotu pfevezeny z Bma do Styrsk6ho Hradce.
^ Pamdtky sn6movni 1642—1671, snem pri vilegi im. Privilegia
z
ze dne 20. kvfitna
Olomauce sem do Brna pfivezen^, aby
1658:
,0 klfCe ku
se do sklepu, kde predeSle
dcky zemske zflstdvaly, slozily a majfc pfehlfduut6 bejti, stav pansky a rytifsky vyvolili vysoce urozen^ho pana Gabriele hrabfite Sserenfho, d6diCn6ho pdna na Nov^m Sv6tlov6, Milotictch,
Kunwalde a Zlto6, J. M. C. raddu a hejtmana zemskeho v marggrabstvf Moravskem, aby na ni pozor mfti a pokud^ slar6 klfCe stracen^ sau, jine udflati dati raCil. K Cemuz se stav prelatsky a mSstsk^ ozvali, budouce oni tak6 stavov6, z jak6 pflCiny od consultatf k opatfenf
I
J
r
'
^1
1
SlouCenf archivniho materialu v Brng.
pansky a
jemuz ode davna nalezelo
rytifsky,
privileje
opatrovati, ulozil
skemu hejtmanu Gabrielovi Serenymu, aby k tnihlicim nove, jestlize se stare ztratily.
Na
zvlastni
zem-
dal zhotoviti klice
rekriminaci stavu duchovniho a
mestskeho bylo jeste iisneseno, aby pfi otevirani tnihlic a zaznamenani privileji
pfitomni byli vsichni ctyfi stavove, pece o arcbiv ab)' jak ode davna zustala stavii
vyhrazena
panskemu a
rytifskemu.
Jezto olomoucke desky zemske a zemske pravo byly do jiz
V roce 1642, znamenal rok 1658 slouceni nejdulezitejsich
zemskeho archivu v Bme, by^
nazvanem
»archiv«.
i
jeste
tie
Brna privezeny
casti
moravskeho
na jednom miste a v prostoru
Zemske desky byly ulozeny v zemskem dome,
a jine spisy, jez se do
Brna dostaly v roce 1658, uschovaly
privileje
se v archivnim
sklepe na radnici, patrne ve vezi, ktera do roku 1895 slouzila za archiv mestske rady.
Tam
se alespon nachazely, a
ne v zemskem dome, kdez se hledaly, kdyz
v roce 1685 bj^o po nich patrano, jezto mely byti pfedlozeny k potvrzeni cisafem Leopoldem
I.
Zastupci vsech ctyf stavu, totiz Maximilian Pfendler z Lozenberka, opat
zabrdovsky, ze stavu stavu
panskeho,
duchovniho, Zikmund Leopold Sak z Bohuiiovic ze
Rudolf
Maximilian
Rikovsky
z
Dobrcic,
nejvyssi
pisaf
zemsky, ze stavu rytifskeho a Tobias Weinreich z Brna ze stavu mesfanskeho byli
na bmenskem snemu
z
r.
1685 povefeni, zemske
privileje
pofadati a
zrevidovati.
Stavovsky sekretaf dopidil se jich na bmenske radnici, purkmistr a rada pfipisem ze dne 27. srpna 1686
svolili
k
jejich vydani, a jeste tehoz
dne
byly doneseny do zemskeho domu. Nachazely se ve dvou vetsich podlouhlych a ve dvou mensich vozovych truhlach') a v kosi potazenem kozi; byly to ruzne majestaty, listiny a akta dilem
na pergamene, dilem na
papife.
zemski^ch privilegif by vyvriSeni b;fti mfili. Resolvirovano: Pfi odevfeni a pfepisovanJ privilegif mohau vSichni stavov6 pfftomni byti; jich opatfenl nalezf jak za starodavna stavu panskemu a rytifskemu. *)
V
rukopise
stojl
.Khalles Thiihel'
(sic)
;
to asi
znamena
truhly,
jak^ch se uJivalo
pfi koleskach.
L
:50l
Komise hned
dne jala
pristiho
direktora a protoze v nich dosti
mnoho
se revidovati truhly v
pnbytku pana
majestatu, reversu a jinych listin lezelo
bez ladu a skladu, pokracovala v revisi po 13 dni nepfetrzite a zaby\'ala se
prohlizenim dopoledne
i
odpoledne, pracujic usilovne take krome sesi doma.')
Komise pofadala a
tebdy majestaty a jine dulezite listiny po
tfidila
dekadach, avsak k cetnym jinym
dokumentum
fadneho inventafe, jelikoz
krat bez vedonii stavu panskeho pofiditi
k tomu
Komise navrhovala, aby
nestacil.
nemohla pro
a spisum
tento-
cas
ji
se registrovaly cetne archivalie, jez
pro jejich starozitnost a dulezitost zprav v nich obsazenych mely byti uscho-
vany; zdali k tomu budoucne vubec doslo, to dnes jeste
fici
nemohu.'^)
Triihly a kos iiepiitovaly asi zpet na radnici, nalezly snad novy svuj
utulek nekde v
zemskem dome. Tim
zase vznikly uzsi vztaby mezi
zemskym arcbivem a zemskymi deskami, desky byly zejmena ve
stoleti
18.
zemskych desk byly ulozeny vsechny
vlastnim
na
zemskym
spisy, jez tvofily
dozorem lifedniku zemskych desk, jako jez se vztahuji
takze slusi miti za
ze
archivem.
zemsky
kvatemy a
stare
to,
vlastnim
zemske
V
lifade
archiv, byly
ostatni
pod
archivalie,
tento listav.
Nasledkem zmen zemskych dokonceny byly patentem ze dne
desk, jez zacaly 22.
za cisafe Josefa
a
II.
dubna 1794, byl zemsky archiv od
zemskych desk odloucen; zemske desky odevzdany zemskemn pravu, zemsky archiv
zemskemu vyboru. Od
stratury a
te
doby zemsky archiv byl
pod dozorem stavovskeho
Die spisu
z
a) Nejmilostiveji
frydy usedle slechty
s
i
stavovske regi-
registratora.
1833 obsahoval tehdy archiv,
r.
cast!
jejz spravovali
pani stavove:
udelene privileje stavovske, smlouvy a recessy, lantpfislusnymi reversy.
'),... Revidirung einer und der anderen Truhen in des Herrn Directoris Behausung man wegen zimblicher Merge der durcheinander vermischten Majestatbrief, Reversen .
welche
.,
13 Tag hernach intercalariter fortgesetzt und sowol vor nachmittag in deren Durchsehung laborirt und yiel Miihe auch aufier der Sessionen zu Haus
und anderen Urkunden und als
.
diesfalls
Schriften
"
zubringen miissen. 2) Viz Pamatky snfemovnf 1672
zemsk6ho vyboru.
(L.
— 1700,
fol.
220
a fasc.
Zemsk6 desky v
registratufe
10.) 1
di:
.9
Co obsahoval zemsky
b)
archiv die zpravy z
r.
1833.
Reversy na zadane a stavy povoleue dane a jine zemske davky,
ktere se udelovaly rok co rok. c)
Tak zvane Pamatky, do
»Pamatka« zapisovaly Nejvyssi vubec vsechna
az
do roku 1786 pod
titiilem
a sneseni a
stavovska prohlaseni
postulaty,
snemovni.
dulezitejsi usneseni
Tak zvane
d)
nichz se
kralovske kvaterny majestatu
i
se vsemi rejstfiky slechti-
ckymi a inkolatnimijez byly alfabeticky a chronologicky sepsany
ze slecbtickycli
aktuv ufadu zemepanskeho, apelacniho soudu a obojiho prava zemskeho. Kvaterny a akty tvori spolu vlastne stavovskou matriku slechtickou; do kvaternu
vkladaly se doslova diplomy slechticke a inkolatni, jakoz e)
ze
dne
dubna 1794 vkladaly jenom
Ruzne zemske
f)
k zemi.
reversy
40. patentu o
zemskych deskach
panu stavu
nemajicicli statku-
Kvaterny testamentu, do nichz se die §
22.
i
ksafty
katastry.
se dale
—
spravovali od pocatku vzdy stavove, a sice casti uvedene pod a) a b) mel
na
Vsechny
uvedene
tuto
casti
peci stavovsky registrator, casti
— jak pravi
zemskeho archivu
uvedene pod
c),
d) a e)
zemske pravo, jez bylo
spojeno se stavy, respektive zemske desky, ktere byly slouceny se
pravem co ;
se uvadi
stavovske lictamy,
pod
f),
ktera
slouzilo za zaklad pro zdaneni a bylo
sdelavala
bemi
bylo zemske pravo se zemskymi deskami
odlouceny 29.
listinafe,
dubna 1791,
§
uvedene pod 16.,
4.
c),
d)
a
e)
pod spravou
Kdyz vsak v
rozvrhy.
zemskym
roce 1783
od stavu odlouceno, byly take .
.
.
Nejvyssim rozhodnutim ze dne
na pfani
oddeleni, jez bylo ucineno
pani stavove opet v zakonnem drzeni zminenych
tfi
dnihu
stavu, octli se
listinafu.
')
Material zemskeho archivu choval se ve stavovske registratufe a slyseli
jsme
ze
jiz,
zpusobem nedostatecnym.
I
zemsky vybor
si
povsimnul,
V zemskem archivu nepfizni casu ponenahlu nastaly mezery ve stavu Stavov6 svazky
dilezitejsim
rozhodnutim zflstaly
1
domahali se tehdy tak6 toho,
starych zemskych
majetkem jiz
V lifade
desk,
poCfnajIcf
aby
rokem 1348,
panfl stavfl", jak uvadf akt z
pfislibeny.
Na novy
zemskych desk.
za jejich
prayn!
majetek
»ze
listin«
byly uznany
„jez pflvodnfi byly nejdrazSfm a nej-
roku 1832;
tyto svazky byly
jim NejvygSi'm
rozklad zemskeho prava koneCng nafizeno, aby star6 svazky
(Viz akta
zemske
registratury
„
Zemske desky'.)
1 a
Prvni rozmnozeni materidlu zemsk^ho archivu.
8
a dotazoval se techto
r.
1830 znamejsich archivu na Morave,
mezer mohly a chtely Odpovedel
gubemium,
prelati
sice
od
c.
sv.
by k vyplneni
zdali
pfispeti.
k. mor.-slez. soiid apelacni,
zemske pravo, zemske
Nove Rise
a z Rajhradii^brnenska
Tomase v Brne,
z
krome nekolika zemskych
kapitula a slezsky vefejny konvent v Opave,
ale
zfizeni ze 17. stol. nebylo postoupeno nic, co
by melo vyznam.')
Take dulezitost;
se zacal zakupovati material, ktery pro dejiny
zl.
mince konvencni zakoupena sbirka psanych a tistenych
sneseni snemovnich z
let
1805
— 1830
Kdyz Frantisek Palacky v stavove teto pfilezitosti a dali listin
vetsi
1832 byla z pozustalosti stavovskeho sekretafe Jana Kurze od
r.
jeho dedicu za 80
skych
Moravy mel
(210 kusu a 121 duplikatu).
letech
1837
— 1838 meskal
v Rime, pouzili
z vatikanskeho archivu pofiditi opisy
si
a honorovali 89 kopii
obnosem 700
zl.
morav-
konvencni mince, takze
Palacky svym dekovacim pfipisem dal vyraz svemu pfesvedceni, ze stavove se
pn
k dejinam
torn »fidili svou slechetnosti a laskou
vlasti«.
Mezitim professor ceskeho jazyka na stavovske akademii v Olomouci
Antonin Bocek tim, ze v roce
obratil
na sebe pozornost dejezpytcu na Morave i mimo Moravu
1836 vydal prvni svazek
dila
Codex diplomaticus
et epistolaris
Moraviae (do roku 1200). *
* *
Antonin Bocek narodil se dne
20.
kvetna 1802 v Bystfici nad Pern-
stynem, studia gymnasijni vykonal v Tesine, Znojme a Brne,
filosofii
odbyl
V Litomysli, studia pravnicka zahajil ve Vidni, potom se vsak rozhodl pro
ufad ucitelsky a byl po kratke cinnosti na gymnasiu brnenskem vychovatelem
V dome hrabete Mitrovskeho v Rozince(i826
aby nabyl gymnasialni professury, kanta v gubernialni registratufe
;
pfijal
—
dne
1828). Jelikoz
30. kvetna
mame
usiloval,
1828 misto prakti-
za feditele Mollera bylo
mu
ulozeno, aby
Rukopis zemskeho archivu Cfs. 468, Zemske zfizeni z r, 1628, pochazejici z klaStera rajhradskeho, dostal se do zemskeho archivu asi tehdy. Druhj? interfoliovany exemplaf daroval den zemskeho vyboru Gzibulka v roce 1832. ')
f
&=
^
r1
II
^'
Jmenovani Antonina Bo5ka historiografem. ktere se tarn uspofadal archivy zrusenych klasteru na Morave a ve Slezsku,
Dne
chovaly.
do sluzeb 3.
c.
30.
njna 1830 vzdal se tohoto mista a vstoupil jako amauuensis
k.
universitni
knihovny v Olomouci, od
29.
do
srpna 183 1
cervence 1839 byl professorem ceskeho jazyka a literatury na stavovske
akademii v Olomouci.')
Ve volnych
chvilich vsak zabyval se studiemi histo-
rickymi v moravskych archivech, jejichz ovocem vyslo jmenovane
Dnes mame
vice
posuzovati tuto knihu docela jinak nez jeho
zajiste pficinu
vrstevnici. Listiny, jez
mene vybajenym
Bocek ad captandam benevolentiam sam sepsal a jimiz tradicim chtel dati pevny podklad a
nouti pecet sensace, visi dodnes na
V prvnich
ctyfech svazcich je
podezfeni proti kazde
a tezko je dnes CO podvrzeno
dilo.
listine,
moravskem
svemu
dejepisu jako
mnoho nepochybnych
falsifikatu, a
dilu vtisk-
olovena
tiha.
tim vzbuzeno
o niz nelze dokazati, ze existuje nebo existovala,
co ze starsiho materialu listinneho je prave a spolehlive,
zjistiti,
dnve a co Bockem.
Pochopujenie vsak, ze prvni svazek, kdyz vysel, doznal jenom uznani a
clivaly.-)
550
zl.
k.
Moravsti stavove projevili sve diky tim, ze
m. povolili osobni pridavek 200
zl.
a udelili
mu titul
k jeho sluznemu
»Moravsky
vovsky historiogra{«, jehoz pfed nim pozival jenom Pesina, pokud se
mu
oboji
vymohli na Nejvyssim
Kdyz Bocek
byl
samozfejme povinnost
duleziteho podniku. zoval, ze neni zelo-li
Moravy; stavove
sepsati dejiny 10.
mu
nastala
mu skoro
tuto povinnost take
kvetna 1837, aby pfedlozil program tohoto
Avsak Bocek v
mozne
tyce, ze
miste.
jmenovan moravskyni historiografem,
pfipomenuli vyzvanim ze dne
sta-
delsi zprave ze
sepsati dejiny
zeme
dne
(tedy ani
10.
srpna T837 dovo-
ne Moravy), nepfedcha-
dukladne badani, podporovane cel6u zemi. Srovnaval stav dejezpytu
v'Cechach a na Alorave, a toto srovnani dopadlo pro Moravu velmi nepnznive; prohlasiK, ze pfilezitostne badani v archivech moravskych, jez v roce 1819 ')
PfisliiSna data
mam
z
d'Elvertovy ,Historische N ^Vi— i-
Literaturgeschichte" a z perso-
nalnfho aktu BoCkova v zemske registratufe '0
Ghmela
v Casopise ,Osterr. Geschichtsforscher' 1841 „Historische Literaturgeschichte" str. 364.
Poukazujeme jenom na
d'Elvertovu
ana
I ito
33=
i
d
Jmenovanf Antonfna Bocka archivarem.
10
konal Horky, a jeho vlastni jedenactileta prace v tomto smeru jeste nestaci; prace, ktere provadeli Pesina, Stfedovsky, Hofer, Friebeck,
Weckebrod,
Marzi, Monse, Steinbach, Pilar, Schwoy, Cerroni, Antonin hrabe
Zlobicky,
Mitrovsky, J. hrabe Auersperg, Horky, d'Elvert, Volny, Meinert a
a Moravce, Pesiny,
nemusi, protoze piy o nich kofisti
Monseho
mini,
Praha a
ze vlastniho lisudku projevovati
i
cizi,
Videii.
A
obzvlaste
Rim, Svedsko,
tomu
jeho
sila
ochabla,
fragmenty
slije
v
— tak
pak
have badani a sbirani
pomnik
jeste
dobe
at se vyhradi
konci
— najde
Basilej,
k vysledku,
touto cestou dospiva
ze prozatim je jeste sbirani materialu likolem hlavnim;
napfed, postaviti bistoricky
Schwoy e,
doba pronesla svuj soud; naznacuje, jak bohate
jiz
by poskytovaly archivy domaci
Lissa, Vratislav, Tfebon,
poklada
jipir
za prace pilnych sberatelu, nikoli vsak badatelu; o dejepisnych pracich Pilafe
se chce veuovati
pozdejsi.
Kdyby vsak
snadno muz, jehoz nama-
se
nesklonilo a ktery v pine
sile
a svezesti sebrane
celek.
Zemsky vybor
davnem pfani hrabete
byl spokojen take s tim a pc
Mitrovskeho usnesl se
zfiditi
pro Bocka misto zemskeho archivafe
Navrh zemskeho vyboni byl navrh snemu schvalen take
dosel souhlasu stavu a dne i6. cervna 1839 cisafem.
Due
cervence 1839 byl Antonin
3.
Bocek zprosten ufadu ucitelskeho v Olomouci a jmeuovan stavovskym varem
se
Piter,
sluzuym 800
zl.;
usueseno vsak, tento lifad nezfizovati jako lifad
Dutkliveji nez drive byl
na nem zadan program
praci, ktere
archistaly.
mel konati
ve dvojim svem postaveni zemskeho archivafe a historiografa. Ale sfastny sberatel a
neunavny kopiator
Svedci o tom
zajiste
vyboru a ktery
(v
netroufal
si
jaksi do
jeho program, jejz dne
likolii,
jez
mu
uastavaly,
ledna 1840 podal zemskemu
14.
ceskem pfeklade) zaciual slovy: »Po dlouhem vahani a
otaleni,
jehoz pficinou je ustavicny boj s pfedmetem tak obtiznym a moje pfesvedceni o nedostatecnosti
a jednostrannosti
teto
prace
.
.
.«
vybor prohlasil jednomyslne, ze tento program svemu
Ne
bez pficiny zemsky
licelu aui
postradaje pevneho podkladu a logickeho pofadku, prihlizi
neodpovida,
ze,
k dalekym cestam
a do popfedi stavi malicherne a samozfejme veci jako dovolenou a pausaly.
L
OA=n=
D
Instrukce pro archivafe.
11
Duchaplny, zkuseny a historickym smyslem nadany prelat augiistianskeho klastera na Starem Bme,
Napp, podrobil jako clen zemskeho
Cyrill
vyboni Bockovu osnovu dukladnemu pfepracovani a po delsim vyjednavani s
guberniem a dvorskou kancelafi, jez
se o tuto vec velmi zive a vazne zaji-
maly, vypracoval podrobny program o vsem, ceho bylo tfeba
k pfedbeznemu
badani o dejinach Moravy a k sepsani dejin samycli, a sdelal take lifedni instrukci pro
Bocka jako zemskeho archivafe a
historiografa.
Tato instrukce zashihuje, aby sem byla vsunuta nejen pro to, ze je
prvnim aktem tohoto druhu a vlastne prvnim ufednim spisem zemskeho archivu, nybrz take z
K
I.
cemu
duvodu vecnych.')
je archivaf urcen.
Pani stavove moravsti Nejvyssfm schvalenim Jeho Velicenstva
urcili
sveho archivafe k tomu, aby sepsal dejiny Moravy, vyzkoumal pfislusne pra-
meny, material vyhledal a die potfeby II.
O
pramenech a
K
pramenum a k
a)
Knihy vydane
sbiral.
materialiich.
materialiim nalezeji: tiskem, ktere se vztahuji
k dejinam zeme a k jejimu
zfizeni.
b) Rukopisy, a sice jak sbirky, tak jednotlive listiny, nehledic
moravskym pamatkam, ')
starozitnostem,
Text pflvodnf zni
takto:
mincim
lastruktion
fiir
k jinym
atd.
den Mahrisch Standischen Archivar und
Historiographea Anton Boczek. I.
Bestimmung des Archivars
:
Die mahrischen Herren Staude haben mit Allerhochster Genehmigung Seiner Majestat
ihrem Archivar die Bestimmung vorgezeichnet, eine Geschichte Mahrens zu verfassen und dazu die vorhandenen Quellen zu erforschen, die Materialien aufzusuchen und nach Bedarf zu sammeln. II.
Quellen und Materialien:
Zu diesen Geschichtsquellen und
Materialien gehoren:
a) Die auf die Geschichte des Landes und dessen Verfassung bezugnehmenden in Druck erschienenen Biicher,
I =n==^o.
Tento material je
znam a
z casti jiz
byl dnvejsimi dejepisci nebo deje-
zpytd sebran anebo je roztrousen v ruznych rukou. Druha a chova
se,
neb5rvsi jeste
ve vefejnych
pouzita,
a
cast je
neznama
soukromych archivech,
knibovnach a sbirkach.
O
III.
jeho znalosti a uzivani.
Stavovskemu archivafi a je nezbytne tfeba,
ma
poiiziti; to je
aby
historiografu, jenz
ma
sepsati dejiny zeme,
historicke pramen}^ a materialie znal a vedel, jak jich
hlavnim jeho povolanim a pfedni povinnosti. Zpusob, jakym
se tyto materialie maji zjednavati,
aby jich moravsky dejepisec mohl budoitcne
uzivati, je ruzny.
Koupi:
a)
Tistena dila historicka, rukopisy a nelze-li jich
k uzivani nabyti
nahlu zakupovany. rukopisy a
listiny,
jinak,
mohou,
listiny,
dulezite pro
nabizeji-li se
dejiny zeme,
ke koupi, byti pone-
Archivaf je pfi tom die pnsahy povinen tistena
o jichz zakoupeni bezi, peclive zkoumati, jejich vnitfni
cenu, historickou dulezitost a vzacnost svedomite urcovati a jejich b)
dila,
Manuscripte, sowohl in
Sammlungen
als einzelnen
hodnotu
Urkunden, abgesehen von andern
mahrischen Denkmalern, Antiquitaten, Miinzen und dgl. Diese Materialien sind zum Teil schon bekannt und von friihem Geschichtsschreibern oder Geschichtsforschern gesammelt,
oder
sie
befinden sich einzeln zerstreut in verschiedenen
Handen. Andere sind unbekannt und erliegen noch unbenutzt Bibliotheken und Sammlungen.
in offentlichen
und Privatarchiven,
Deren Kenntnis und Beniitzung:
III.
moglichst vollstandige Kenntnis dieser historischen Quellen und Mateiialien und dem standischen Archivar und Historiographen fiir die zu verfassende Landesein unabweisliches Bediirfnis, sein erstes und wichligstes Berufsgeschaft und seine geschichte Die Art und Weise, wie diese Materialien zur kiinftigen Beniitzung vorziiglichste Obliegenheit. Die
ihre Beniitzung ist
des mahrischen Geschichtsschreibers gestellel werden konnen, a)
Geschichte
wenn
sie
verschieden, und zwar
:
Durch Ankauf.
Im Druck erschienene die
ist
sich
des
Landes,
zum Ankaufe
Werke, Handschriften und Urkunden, wichtig fiir Benutzung nicht anders erlanget werden soUte, konnen,
historische
deren
darbieten,
allmahlig beigeschafft werden.
Hieboi
ist
der Archivar
eidsmassig verpfUchtet, derlei gedruckte Werke, Handschriften und Urkunden, um deren Ankauf es sich handelt, mit aller Sorgfalt zu untersuchen, ihren innern Wert, historische Wichtigkeit
I
\??
1 Instrukce pro archivafe.
13
neodhadovati zpusobem pfemrstenym. Pfi kupovani dulezitych rukopisu af
bude mozne, poradi
to
pokud
se
zkusenymi
neni opravnen knpov^ti knihy,
vedomi a svoleni panu
bibliotekari a antikvafi. Archivaf
rukopisy a jine historicke pamatnosti bez
nybrz je povinen vyzadati
stavu,
se,
pokazde schvaleni
si
zemskeho vybcni. Opisovanim:
b)
Jinych rukopisu a jednotlivych
na
jez nejsou
listin,
chovaji V registraturach, archivech, knihovnach
atd.,
bude
prodej,
Ize nabyti
Archivafi uklada se tedy za pfedni povinnost, aby rukopisy a
k docasnemu uzivani
miti nemuze,
buJ sam
opisy dostati hied el zpusobem jinym. Bude-li se strany
mu
a proto se
sam dukladne
ze
se tak stalo a
original
und
kollacionoval
Wertes jeder Uberspannung zu
wo
andrer
es tunlich wird,
Der Archivar
historischen
vorzunehmen,
ruciti za
spravnost
pod svym dozorem,
a na kazdem opise vlastni rukou
k tomu poznamenal,
Seltenheit auf das gewissenhafleste
derselbe,
tfeba zvlastnich intervene!
pofiditi dal
zdali opisovany
nebo kopie a kde a pod jakou signaturou
zu beraten.
listiny, jichz
dutklive uklada, aby rukopisy a listiny, zejmena takove, jez
opsali jini, potvrdil,
k tomu
bud sam anebo
a pfesnost opisu, jez pondil
v opisech.
opsal tam, kde se chovaji, nebo
Archivaf musi take
stavu, af o to pozada.
panu
nebo se
ist
liber
Ize jej najiti.
bestimmen und sich in Angabe des Preises oder Beim Ankauf wichtiger Handschriften hatte sich
den Wert mit erfahrenen Bibliothekaren und Antiquaren den Ankauf derlei Biicher, Handschriften und
nicht ermachtigt,
ohne Vorwissen und ohne Bcwilligung der Herren Stande den Konsens des Landesausschusses einzuholen.
Memorabilien
sondern
zu
enthalten.
exemplar byl
gehalten,
jedesmal
Durch Abschriften:
b)
Andre Manuscripte und einzelne Urkunden, die sich in unverauUerHchen Handen befinden oder in Registraturen, Archiven, Bibliotheken u. s. w. eriiegen, werden in Abschriften zu
eriangen
sein.
Es
Kopien
Wege Stande
entweder zu
dort,
bekommen
daher eine wichtige
bestellet
Handschriften und Urkunden,
wo
sich
suchet.
notwendig werden,
derlei
so
Sollten hatte
seiner Aufsicht veranlasset werden,
gemacht wird,
derlei
Materialien befinden,
besondere
hiebei
derselbe
Genauigkeit der Abschriften, welche von
Pflicht
ObHegenheit des Archivars, daB er von haben sein sollten, die
die zur zeitweiligen Beniitzung nicht zu
dem
darum
selbst besorget oder in
andrem
der
Herren
Interventionen
anzusuchen.
vonseiten
Fiir
die
Richtigkeit
und
Archivar entweder selbst besorget oder die unter ihm zar besonderen
hat derselbe auch einzustehen, daher
Handschriften
und Urkunden, insbesondere
die
durch
andere
kopiert werden, selbst genau zu collationieren und, daJ3 solches geschehen, auf jeder Abscbrift
i
^,
g^^
o;
1
r ^
14
D
Instrukce pro archivare.
dila,
af se
c)
V5^isovanim
Z
jinych materialii postaci licelne vypisy a bude-li bezeti o takova
rukopisy nebo
:
listiny, af
archivaf nenavrhuje, aby byly zakoupeny, nybrz
obmezi na vypisy z nich, aby nebylo zbytecnych vyloL
Ceho
Pn
sbirani a uzivani materialii af archivaf vubec
nez
listinu,
ma
IV.
ji
se
dbati pfi sbirani a uzivani materialii:
upotfebi, kriticky
oklamati jejim nalezenim a vidla V zemi
same
zkouma,
je-li
prava a hodnoverna a af se neda
novym obsahem. Take
nesbiral originalnich
a peclive se uschovavaji, nybrz aby
si
kazdy rukopis a kazdou
listin,
se
mu
nanzuje, aby z pra-
ktere jsou v jistych
rukou
pouze porizoval jejich opisy, na nicb
vsak pfesne poznacoval, kde je original. Pfilisna centralisace
listin
muze
byti
zboubna, nebo^ kdyz vsecbny pamatky jsou pobromade, je se obavati, aby
nepfedvidanym nestestim nepnsly na zmar. Ztraty tobo druhu jsou vsak nenahraditelne, jezto starycb
pamatek nelze zjednati ani ted ani budoucne.
eigenhandig zu bestatigen und anzumerken, ob das zur Abschrift dargebotene Exemplar ein Original oder Kopie gewesen, wo und unter welchsr Signatur zu finden sei. c)
Durch Excerpte:
Aus andern hinreichen
und
bei
Materialien
solchen
werden zweckdienliche Excerpte fiir den beabsichtigten Zweck Handschriften oder Urkunden hat der Archivar zur
Werken,
iiberfliissiger Auslagen, nicht den Ankauf anzutragen, sondern sich auf die Excerderselben zu beschranken. pierung
Vermeldung
IV.
Vorsichten in der
Sammlung und Benutzung
Im allgemeinen hat der Archivar
bei
der
der Materialien:
Sammlung und Benutzung
der Materialien
jede Handschrift, jede Urkunde, ehe er davon einen Gebrauch macht, kritisch zu untersuchen,
ob
sie
echt und glaubwiirdig sei und sich nicht durch ihre Auffmdung und ihren neuen Inhalt
tauschen zu lassen. die sich in sichern
sich
Auch wird ihm vorgeschrieben, in der Kegel, im Innlande Originalurkunden, Handen und sorgfaltiger Bewahrung befmden, nicht einzusammeln, sondern
davon nur Kopien zu verschaffen, hiebei aber genau anzudeuten, wo sich das Original denn zu vieles GentraJisieren von Originalien kann verderWich werden, denn wenn Denkmaler beisammen sind, so stehet durch ein unvorhergesehenes Ungluck deren Verlust
befindet; alle
zu besorgen. Verluste dieser Art aber sind unersetzlich, denn es lassen sich
und Zukunft keine
alten
in
der Gegenvvart
Denkmaler mehr schafien.
Index oder Repertorium: Die
Sammlung
die Verlegung
historischer Materialien
zu einem kiinftigen Gebrauche macht zugleich
und ordnungsmiiBige Fortfiihrung eines Index oder Repertoriums notwendig,
in
J
1
r D
Instrukce pro archivare.
Index
cili
15
repertorium.
Sbirani historickych materialii k pnstimu uzivani zarovefi vyzaduje,
aby se
a fadne vedl index
zalozil
zapisovati materialie jiz zname,
materialie nove nalezene.
cili
repertorium, do nehoz se napfed museji
tak jak se jich bude uzivati, pak po pofadku
ma
Repertorium
aby bylo usnadneno veci hledati a je
s
za povinnost zaloziti index a
vesti.
V.
O
jej
dale
mista
ma
sice
pracich a kuihach, ktere pro dejiny
jeho pozomosti atd.
muze nahodou jiz neopomene
kronikach,
zeme jsou
dulezite,
stare pecete, znaky, napisy
ujiti
Nesmi
listech,
pisnich,
pn
pisemnych
torn vsak nesmeji
na nahrobcich a budovach,
zapominati, ze nesbira pouze pro sebe a pro nynejsi svou
potfebu, nybrz pro vlast a eel on budoucnost.
mohl
Archivafi uklada se tedy
hlavne patrati po vsech druzich historickych pramenu
a pamatek, jako po starych listinach,
af
brati.
rozsahu dejezpytu.
Archivaf
malbach
take obsahovati potfebne poukazy,
zitra byti znicen. Archivaf,
pofiditi fascimile
Pomnik dnes jeste dobfe zachovaly kdyz najde dulezitou starou
pisma, alespon nekolika fadku, aby pozdeji
provadeti palaeografickou kritiku, at pecete pfesne obkresli nebo
jejich otisky
listinu,
si
zjedna
v sadfe.
welches zuerst die bereits bekannten Materialien, so wie
sie
zur Beniitzung gelangen und dann
die
neu aufgefundenen nach und nach vertragen werden mussen,
die
notigen
auch hat das Repertorium Hinweisungen zu enthalten, damit das Nachschlagen und Herausheben erleichtert werde. Die Verlegung und Fortfuhrung dieses Index wird daher dem Archivar zur Pflicht geraacht. V.
Ausdehnung der Geschichtsforschung
:
Der Archivar hat zwar vorzugsweise alien Arten von historischen Quellen und Denkalte Urkunden, Briefe, Ghroniken, Lieder, schriftliche Aufsatze und Biicher,
malera, als da sind welclie
fiir
:
die Landesgeschichte wichtig sind, auszuforschen, dabei aber diirfen seiner
Beachtung Grabmalern und Gemalde Gebauden, Wappen, u. s. w. nicht entgehen. Der Archivar darf nicht vergessen, daC er nicht sowohl fiir sieh und sein gegenwartiges Bediirfnis, sondem fiir das Vaterland und die ganze Zukunft sammelt. Das
und Aufmerksamkeit
alte
Sigille,
Inschriften auf
heute noch gut erhaltene Denkmal kann durch Zufall morgen schon vernichtet sein. Er unterlasse nicht bei entdeckten wichtigen alien Urkunden auch das Facsimile der Schrift wenigstens
zum Behufe
kunftiger palaographischer Kritik zu veranstalten, abzuzeichnen oder in Gips abzuformen. einiger Zeilen
die
Sigille
genau
I i©l
r
I D
Instrukce pro archivafe.
16
Pfi sbirani
musi badatel vzdy miti na
take licely urcite, na pf. co patfi tfeba
k
liplne
k
znalosti
Moravy, ktera
heraldice
zfeteli
ucely vsestranne a pfece
ruznych zemskych zfizeni a ceho
se
vztahuje
vymfele a jeste kvetouci, na mesta, klastery
atd.
na vsechny rodiny
Rovnez
jiz
je tfeb^^topogra-
dokladu fickych dejin vsech osad jiz zaniklych a jeste trvajicich, listinnych o hranicich zemskych a jeste vseliceboz, co dila
— Wolny's Mahren, topographisch Ne
mensiho
zfetele zaslnhuji
by
pfispelo
k oprave a doplneni
statistisch dargestellt.
kultumi a literami dejiny zeme, biografie
atd. Archivaf proslulych statniku, vysokych hodnostafu, hrdinu, ucencu, umelcu
a historiograf musi
si
proto zavcas a
obsahlou soustavu, ne avsak
hned na pocatku svych
slozitou,
praci nacrtnouti
aby jednotliva data sveho badani mobl
ihned zapisovati do pfislusneho oddeleni. VI.
O
planu a pofadku badani.
kdyby
se historicke
planu a pofadku, nybrz dluzno
pri torn ze
Nebylo by
ucelne,
k mene znamemu a vzdalenemu. Napfed Bei
der
Sammlung
mufi
der
se
znameho a blizkeho
musi vypatrati a
immer
Forscher
sbiraly bez
prameny a pamatky
allseitige
pfechazeti
vyuziti
to,
co ve
und doch auch bestimmte
Zwecke vor Augen haben, z. B. was zur Kenntnis der verschiedenen Landesverfassungen gehorel und zur vollstandigen Wappenkunde von Mahren notwendig ist, welch letztere sich auf alle erloschenen und bluhenden Geschlechter, Stadte, Stifle u. s. w. erstrecket. Ebenso notwendig erscheint eine topographische Geschichte aller bereits verschollenen und noch bestehenden Ortschaften, eine urkundliche Nachweisung der Grenzen des Landes und so vieles andere, was zur Berichtung und Erganzung fiir Wolny's Mahren, topographisch statistisch historisch dargestellt
—
—
beitragen kann.
Nicht minderer
Beriicksichtigung
wiirdig
ist
eine
Kultur-
und Literargeschichte des
Staatsmanner, hoher Wiirdentrager, Helden, Gelehrten, Landes, die Biographien Kiinstler u. s. w. Der Archivar und Histoiiograph muB sich daher beizeiten und beim Beginnen beriihmter
seiner Arbeiten dazu ein umfassendes die einzelnen Daten seiner VI. Plan
und doch
Forschung zugleich
nicht zu kompliziertes System
entwerfen,
um
in die betreffende Abteilung zu vertragen.
und Ordnung der Forschung:
Es ware unzweckmiiBig, wenn in dem Aufsuchen und Einsammeln der historischen Denkmaler ohne Plan und Ordnung vorgegangen wiirde, sondern es ist hiebei
Quellen und
von dem Bekannten und Nahen auf das weniger Bekannte und Entfemie iiberzugehen, es mu6 zuerst dasjenige, was Mahren und die mit dieser Provinz in historischer Beziehung zunachst
L
iCO
D
17
Instrukce pro archivafe.
ma Morava
svych archivech, knihovnach a historickych sbirkach rakoiiskeho cisafstvi
k
obratiti
s
Moravou
nejtesneji spojene, a
Dokud nebude sebrano
cizine.
vse,
a provincie
pak teprve muze
na
by
se v cizine
V
tak najdou se
mame
cizinu.
k stopam a k objeveni v zemi same mnohe historicke materialie,
Bude-li se taktp postupovati, povede
iez
smer
co je roztrouseno po Morave,
Vidni, Cechach, Slezsku a Uhrach, bylo by ukvapene pomysleti
mene znameho, a
se
zname a
blizke
hledaly.
zemi same.
Ale take v zemi same je tfeba po historickych pramenech a materialiich
patrati
a je sbirati die iirciteho planu. Archivaf
ma
dokud meska
tedy,
V Bme, jeste dopodrobna prozkoumati materialie, ktere se cbovaji zde v Brne
V ruznych registraturach, archivech a knihovnach zemskych a svetskych listavu
se nachazeji
poskytnou bohate konsti. C. ticelem und
am
neobmezeny
vyznamne
cili
k onem mistum
archivy, o nichz se Ize domnivati, ze
zemske pfedsednictvo povolilo
k.
mu
za timto
liver.
meisten verbundenen Provinzen des osterreichischen Kaiserstaates mit ihren Archiven,
Bibliotheken und historischen Samtnlungen
Richtung
duchovnich
atd.
Dalsi a blizsi smer, jenz se archivafi pfedpisuje,
na Morave, kde
lifadu,
in
das
Ausland
besitzen,
wird.
genommen
erforschet
und
beniitzet
werden, ehe die
So lange nicht alles in Miihren, Wien, Bohmen, ist, ware es zu voreilig, an das Ausland
Schlesien und Hungarn zerstreut Vorhandene gesammelt
Wird in dieser Richtung fortgegangen, so wird das Bekannte und nahe Gelegene auf Spuren und Entdeckungen des weniger Bekannten fiihren, man wird auf diese Art im Innlande viele historische Materialien finden, die man im Auslande vergebens suchen diirfte. zu denken.
Im Innlande: Aber auch im Innlande erscheint historischen Quellen und Materialien
der
es notwendig, da6 die Erforschung und Sammlung nach einem bestimmten Plane vorgenommen werde,
und der Archivar hat demnach zunachst verschiedenen
und weltlichen in
Registraturen, Institute
u.
s.
w. sich
die
Materialien,
welche
allhier
zu
Briinn
in
den
und Bibliotheken der Landesbehorden, der geistlichen befinden, noch voUstandig in der Zeit seiner Anwesenheit
Brunn zu erforschen. Die weitere und nachste Richtung, welche dem Archivar vorgezeichnet
wird,
L ^^
Archiven
ist
nach jenen Orten
in
Mahren,
wo
sich bedeutende Archive befinden,
historische Aiisbeute vermuten lassea,
zu welchem Behufe ihm von
prasidium die offenen Greditive
wurden.
erteilt
die eine reiche
dem hohen
k.
k.
Landes-
^^
'
I
I
II
—
(y
—
~
"
'~=iQ
I
i Instrukce pro archivafe.
18
Nelze pfedem udati pofadi mist a archivu, ktere by historiograf mel vsak postupovati naprosto ucelne,
navstiviti a prohlednoiiti. Biide-li niista
sama a docileny v
ubirati. Pri torn se
doval,'
mu
iiich
jenom
mista,
pobliz
archivu,
pojme mezi
at jej
aby na svych
kde by
cestach,
ty,
niu
ma
dale
vysledek smer, kterym se po provincii nafizuje,
aby sve badani pokud mozpa soustfe-
aby se cas a penize nevynakladaly bez
cestach
iikazi
chtel
badati,
uzitku.
Kdyby
se tedy
dovedel o nejakem
jez hodla prozkoumati.
Ostatne se
na svych
vyznamnem
mu
uklada,
na vsech mistech sveho pobytu provadel sve zkoumani
se vsi pili a obezfelosti.
Mimo
VII.
Az
provincii.
dejezpji: v provincii
prameny v
teto
zemi se
moravske bude tikoncen a zuzitkovany vsechny
skytajici,
odebere se archivaf a historiograf k dalsimu
vyhledani historickeho niateriahi do Vidne, aby tarn badal v bohatych ustavech a knihovnach, jakoz
i
moravsti pani stavove
v archivu
c.
k.
dvorske kancelafe. Napfed vsak budou
svym casem muset vymoci dovoleni k
si
navsteve, a zustava
tedy vyhrazeno pro tuto dobu, jake opatfeni zemsky vybor die okolnosti uzna za potfebne. Eine bereisen
wenn
Folgenreihe der
und zu
Orte und Archive,
perlustrieren waren,
welche hierauf von
dem
Historiographer! zu
kann im Voraus nicht angegeben warden, doch werden, Forschungen an einem Orte und deren Resultat
er mit aller ZweckmaBigkeit vorgehet, die
Richtung nachweisen, welche er in der Folge In der Provlnz zu nehmen hat, wobei ihm nur vorgeschrieben wird, seine Forschungen moglichst zu concentrieren, damlt Zeit und Kosten nicht unni'itz verwendet werden. Wenn er daher auf seinen Reisen in der Nahe
von selbst die
eines Forschungsortes von einem bedeutenden Archive Kenntnis erhalt, so hat er solches seinen
Forschungen anzureihen. Ubrigens wird ihm zur Pflicht gemacht, auf seinen Forschungsreisen an alien Aufenthaltsorten seine Untersuchungen mit allem FleiCe und Umsicht vorzunehmen.
AuBer der Provlnz
VII.
:
Nach der beendigten Geschlchtsforschung in der Provlnz Mahren und geschehener Beniitzung aller sich hier Landes darbletender Quellen, wird sich der Archivar und Historiograph
zum Bchufe
um
dort
der weiteren Aufsuchung von Geschlchtsmaterialien nach reichhaltigen Anstalteu und Blbliotheken, sowle das k.
die
Wlen zu begeben haben, k.
Hofkanzlei-Archlv
—
nach vorher selnerzelt von Selte der mahrischen Herren Stande zu erwirkender Gestattung des Zutrittes zu beniitzen und es bleibt sonach diesem Zeitpunkte vorbehalten, was fur
—
Verfugungen der LandesausschuC nach MaBgabe der Umstiinde
i
fiir
notig erachten wird.
I =tF=^QA
VIII. Provincie sousedni,
Az
i
tyto
historiografie
—
Cizina.
vyzkumy budou ukonceny, ukaze
se, je-li
k ucelum moravske
zadoucno a zapotfebi, aby byla vykonana cesta do nektere ze
sousednich provincii a pak teprve do ciziny. Protoze ke vsem cestam
prozatim tfeba vyzadati
provincii je
si
schvaleni
c.
k.
mimo
dvorske kancelafe,
nechf archivaf v pnpade poslednim zaroven a za timto licelem pfedlozi zem-
skemu vyboru se
pfipoji
cestovni plan
a vylici postup pfi zamyslenem badani; oboji
pak po naseni schvaleni ke
zmmenemn
podani na
k.
c.
dvorskou
kancelaf;
IX. Zpravy mesicni a rocni.
Archivaf je povinen
svych pracich zaznani a na svych vyzkum-
vesti o
nych cestach kazdeho mesice podati zemskemu vyboru zpravu o vysledcich sveho badani.
Krome
toho je povinen podati zemskemu vyboru kaidy rok dve
koncem dubna za prvni
obsirne hlavni zpravy, a sice jednu
pololeti
vojenskeho
roku a druhou koncem fijna za druhou polovici tohoto roku a v nich vykajaky historicky material nasel a sebral a jake prace byly vykonany.
zovati,
O
se-
branem materialu budiz k hlavni zprave semestralni pokaide pfipojen seznani VIII.
Benachbarte Provinzen.
—
Ausland.
Sind auch diese Forschungen beendet, so wird es sich zeigen, in wie ferae eine Reise in eine und welche der benachbarten Provinzen und dann erst in das Ausland fiir die Zwecke der mlihrischen Historiographie als erwiinschenswert und notwendig sich darstellet. In diesem Falle wird dann, und bei dem Umstande, dafi zu alien Reisen auCer der Provinz
letzteren
die
vorlaufig
Genehmigung der hohen
k.
k.
Hofkanzlei angesucht und erhalten werden mul3,
der Archivar zugleich zu diesem Behufe den Reiseplan und den Stufengang der beabsichtigten
dem LandesausschuBe vorzulegen haben, welcher sodann und bei erfolgender Zustimraung dem gedachten Einschreiten an die hohe k. k. Hofkanzlei beizu-
Forschungen hierorliger
schlieBen sein wird. IX. Monatlicher
Der Archivar
ist
und Jahresbericht
:
verpflichtet uber seine Arbeiten ein
Vormerk zu
fiihren
und auf seinen
Forschung monatlich an den LandesausschuB zu beForschungsreisen richten iiberdies aber jahrlich zwei ausfiihrliche Hauptberichte und zwar den einen mil Ende April fiir das erste Semester des Militarjahres und den zweiten mit Ende Oktober fiir die iiber die
Ergebnisse seiner
;
andere
bS=
Halfte
desselben
Jahres,
unter
Nacliv?eisung
des
samtlichen
aufgefundenen und
ge-
J
=^T=^0.
s
potfebnymi vedeckymi poznamkami. Tyto hlavni zpravy budoii se pak po-
davati snemu,
c k
aby o nich vedomi nabyli pani stavove, a pfedkladati slavne
Koncem
dvorske kancelan.
k.
prosince kaideho
roku pfedlozi archivaf
schvaleni dobfe uvaieny a fadne oduvodneny plan pro vyzkumn^cesty, jez
konati hodla v roce pnstim.
X. Jak
ma
Archivaf
ma na
dati a zabyvati se
ma
vubec chovati.
se archivaf
svych vyzkumnych cestach
jenom
tim, co patfi
jedine sledovati pfedepsany
O
k jeho povolani a
s
nim
se srovnava,
svemu poslani slusne a humanne.
uschovani materialii.
Archivaf rialie
casem svedomite nakla-
a hledeti, aby ho vsude dosahl v dobe
licel
nejkratsi a chovati se vsude pfimefene
XI.
s
ma
vsechny sobe svefene nikopisy,
listiny,
knihy a jine mate-
pro dejiny zeme ve svych lifednich mistnostech co nejpecliveji iischovati
a je udrzovati v nejlepsim pofadku, o sve lijme bez vedomi jeho Excellence sammelten geschichtlichen Materials und der Leistungen an denselben LandesausschuB zu tJber das gesammelte Material jeder Art
statten.
ist
dem
er-
Semestralhauptberichte jedesmal ein
Verzeichnis mil den notigen wissenschaftlichen
Bemerkungen beizuschliefien. werden sodann zur Kenntnis der Herren Stande ad diaetam geHauptberichte und der hohen k. k. Hofkanzlei vorgelegt werden. Mit Ende Dezember jeden Jahres hat Diese
leitet
einen wohlerwogenen,
der Archivar
nehmenden Forschungsreise
zur
gehorig
motivierten
Plan
der
im nachsten Jahre vorzu-
Genehmigung einzureichen.
X. Allgemeine Verhaltungsregeln.
Der Archivar hat auf seinen Forschungsreisen mit der Zeit baren mit
und
derselben
folgen,
dabei
mit
vertragt,
zu
sich
nichls anderem, als befassen,
einzig
und
was zu allein
stets
gewissenhaft zu ge-
Bestimmung gehoret und den vorgeschriebenen Zweck zu seiner
sich ver-
so wie denselben an
ubrigens
sich
XI.
jedem Orte in der moglichst kiirzesten Frist zu erreichen trachten, auch uberall seiner Sendung angemessen anstandig und human zu benehmen.
Aufbewahrung der Materialien:
Der Archivar
hat
alle
in
seinen
Handen
befindliche
ihm anvertraute Handschriften,
Urkunden, Bucher und sonstigen Materialien fur die Landesgeschichte auf das sorgfaltigste in seinen Amtslokalen zu bewahren und in bester Ordnung zu halten, von selber niemanden
ohne Vorwissen
seiner
Exzellenz
des
Herrn Landeshauptmanns und Landtagsdirektors
Ab-
i"'^
3)=TE I
I
II
^^[
pana zemskeho hejtmana a
mene sam
O rialie,
jich uzivati to,
feditele snemii opisu
nebo vypisu nevydavati, tim
zpusobem nedovolenym.
aby bezpecne a fadne byly iischovany vsechny historicke mate-
ktere nejsou v
rukou
archivafe, postara se nalezite feditelstvi
snemovni
kancelafe.
XII. Sepsani dejin Moravy.
Archivaf
ma behem
kazde zimy nahromadene materialie
tfiditi,
excer-
povati a pfipravovati pro sepisovani dejin. Jakmile bude badani ukonceno, af
ihned zacne psati dejiny; pfed tim vsak nechi zemskemu vyboru poda zpravu o vnitfnim rozvrhu a zalozeni tohoto dila a ve vsem af na
zfeteli
ma
platne
zakony censury a pfisne je zachovava. '
Dejiny Moravy budtez sepsany jazykem
nemeckym
ve slohii ryzem se
zfetelem na ctenafe vzdelane.
Rukopis kazdeho svazku, jakmile bude ukoncen, nechf archivaf
s
i
nd-
vrhy o zpusobu vj'dani pfedlozi zemskemu vyboru k nahlednuti, zkoimiani a dalsimu opatfeni. schriften
oder
Auszuge zu
erfolgen,
noch
viel
weuiger
selbst
davon einen unerlaubten Ge-
brauch zu machen Fiir
Archivars
die
sichere
befindlichea
und ordnungsmaBige Aufbewahrung
Geschichtsmaterialien wird
die
aller
standische
nicht in den
Handen des
Kanzleidirektion
die
ange-
messene Sorge tragen. XII.
Abfassung der Landesgeschichte.
Der Archivar hat im Verlaufe eines jeden Winters die aufgesammelten Materialien zu und zur kiinftigen Abfassung der Landesgescliichte vorzubereiten nach
sichten, zu exzerpieren
;
geschlossener Forschung allsogleich zur Bearbeitung der Geschichte zu schreiten, iiber die innere Einteilung und Einrichtung dieses Werkes aber noch vor dem Beginnen an den Landes-
aussehuB
zu
relationieren,
iibrigens
aber sich in alien Punkten die bestehenden Gesetze der
Gensur gegenwartig zu halten und genau zu befolgen. Die Abfassung der Geschichte Mahrens hat in deutscher Sprache und im reinen Stile mit Beriicksichtigung des gebildeten Lesepublikums zu geschehen.
Das Manuscript eines jeden Bandes, so wie es vollendet sein wird, ist von dem Archivar dem Landesausschufie mit den Antragen fiber die Art der Auflage zur Einsicht, Priifung
und weiteren Anordnung vorzulegen.
I :idl
XIII. Dodatek.
V
pfipadech, k nimz se v teto instrukci nepKhlizi, at se archivaf a
na zemsky vybor a vyzada
historiograf pokazde obrati
V
potfebne rozkazy.
Brne, dne 22. dvibna 1841.
G
Registratura zemskeho vyboru
Z
si
teto instrukce jastie vysvita, ze nebezelo
37 k
cis.
\^
roku 1840.
z
o pofadani a vedecke zpraco-
vani archivalii, jez byly v drzeni stavu, nybrz o zfizeni vedecke ustfedny pro
moravsky
dejezpyt.
Mame
pfed seboii pnpad, pro dejiny archivu
mluvi o lifade archivu a o lifedni osobe archivafe,
mavy,
ze se v instrukci
tiikoli
vsak o pnslusnem objektu,
ani slovem
vovsky zemsky archiv, ani o peci o lifedni povinnosti archivafe
jiz
doknmenty, ktera mela byti pfedni
nove dosazeneho. Nepfihlizelo se ani dost malo jiz
byly,
hlavni zfetel se obracel na
mely vyznara pro dejiny Moravy, na opisovani a
vypisovani, v doninence, ze temito pracemi Ize zfiditi vlastni
Die puvodniho planu zemskeho vyboru melo se vsak (zpravou ze dne
8.
tvofily sta-
dokumentech, jez tehdy
tyto
ke sbirkam, ktere v zemskem archivu cizich, jez
o archivu samem. Prozatim necini se
totiz
zminka o znamych nam
zbadani archivu
zajiste zaji-
prosince
r.
zapociti
zemsky
archiv.
Brnem. Bocek
1840) prokazal, ze od pocatku sveho badani
V roce 1827 vsechny archivy tohoto mesta
jiz
prozkoumal. Z registratury zem-
skeho gubemia, kdez tehdy byly ulozeny archivy vsech zrusenych klasteru
na Morave a ve
Slezsku,
zemskych desk mel vypisy z archivu stavovskeho XIII.
mel pfes 2000 archu opisu a vypisu; z let
1348
150 archu
— 161 8
listin
na 250
dulezitych
z archivu
tesne popsanych arsich;
pro dejiny Moravy
atd.
Anhang.
vorkommenden Fallen, fur welche in dieser Instruktion nicht fiirgedacht sein sollte, der Archivar und Historiograph jedesmal an den LandesausschuB zu wenden und die
In
hat sich notige
Weisung einzuholen. Brijnn,
am
22. April 1841. L. A.
^^^—
^'
Reg. G. 37 ad n.
^
de ao. 1840.
H
<
r
I
D
BoCkovy zpravy o
23
studijnich cestach.
Pfed timto pfekvapujicim mnozstvim manualni prace, o
ovsem musime
souditi docela jinak,
jejiz
cene dnes
umlkla kazda namitka. Misto aby bylo
usneseno shniouti tyto pfedchozi prace v nejakou publikaci nebo vypravujici svoleno k tomu,
studii,
aby Bocek tymz zpusobera prozkoumal a zpracoval
take ostatni archivy na Morave.
Ze
sebrany byl iivefejnen, je napadne tim
zemskemu vyboru
ma
musel vzbuditi dojem, ze
vice, ze
Bocek dne
seznam historickeho aparatu,
pfedlozil
aby material
se nevtirala myslenka,
7.
cervna
1841
jejz zpracoval, a ktery
nebo skoro liplne v3'pracovane
liplne
r.
listinafe
nekolika moravskych mest, klasteru a jinych listavu a jinake prace zrale pro
Bocek kazdeho roku (od 1841
— 1846)
jiz
tisk.
podaval zpravy o svych cestach
a o svem badani v ruznych archivech duchovnich, mestskych a slechtickych
na Morave, dokladal strany
je opisy a vypisy v poctu nekolika
zadosti
rozesilany
zemskeho vyboru, aby
se
set.')
Na
vsechny
stavovskemu archivafi a
historiografovi osvedcovala blahovolna podpora a skoro vsude doznaval vlid-
neho
prijeti
a nejvetsi ochoty.
Mnohe
archivy
zaslaly
take
seznamy sveho
historicky duleziteho materialu a cinily take jinaka zadouci sdeleni o svych sbirkach.
Bocek v prvnich
zasluznou. Zpusob,
jakym
letech
ji
vykonal praci namahavou a
zajiste
velmi
vyplyval docela z jeho povahy, nevy-
provadel,
hovoval vsak zplna ukolu, ktery na neho vznesli stavove, ustanoviijice
jej
archivafem a historiografem.
Zemsky vybor
i
gubemium uznavaly
jeho
pili
a horlivost,
vystihly
vsak take rozvlacnost jeho planu, jenz nezalezel v tom, aby se provedla pfed-
nybrz k tomu smefoval, aby byla pofizena
chozi prace pro dejiny Moravy, repertoria
moravskych archivu.
nestacily,
zejmena kdyz se
A
na
uvazi,
to
ze
jeho
sily, sily
kronie
toho
jednotlivce s,amozfejme
pokracoval
ve vydavani
zivotniho sveho dila »Codex diplomaticus Moraviae« a v letech 1839 vytisknouti
dal
svazky
II.,
III.
a IV. a ze
i
— 1845
dokonce pfipravoval material
pro svazky nasledujici.
')
L
Viz
Ghlumecky,
Die Regesten der Archive Mahrens,
sir.
XXXVII. a
nasledujfcf.
a^
9^ I BoCkova kone5n5 zprava
24
Jeho cestovni zpravy nebyly take latem
bez
Nappem) schvalovany
s
z
r.
pocatku
namitky.
Jiz
D
1849.
zemskym vyborem
po
konecne
prvni
(pre-
zprave
ze dne 20. listopadu 1841 o historickem badaniv archivech mesta Olomouce
vytykalo se
mu
—
—
chci uvesti jen to nejpodstatnejsi
ze
i.
velka-cast nove
—
sebraneho a pfedlozeneho materialu neni neznama dejepiscum posavadnim,
od Bockova badani ocekavaly ze sebrane listiny
2.
s
se totiz objevy nove;
malo vyjimkami sahaji jenom do
vetsinou vsak pochazeji ze stoleti
obracen na dobu ze
3.
nejstarsi, L
mnohe
j.
15.
—
17.,
listin
pro dejiny zeme maji vyznam podruzny,
coval
zajem
—
pfilis
maly a
ze
vsak k tomu se neslo,
pfani
listiny nejdulezitejsi;
ze pochazeji ze starycli lifednich
k urcitemu pfipadu dokonce
zeje
14.,
hlavni zfetel vsak mel byti
vzbuzuji
ze se mezi materialem vyskytuji take
4.
vysvita,
—
stoleti
do 1306;
z pfedlozenych
aby se vybiraly jenom
-
mu
stare
registratur.
vytyka,
opisy, z nichz zfejme
Zemsky vybor
ze historicke
pfihli-
prameny
zpra-
povrchne a take jinak se dopustil nepfesnosti, ktera se nesrovnava
s instrukcemi.
Ale Bockova
vceli pile,
jeho ochota vyhoveti vsem pfanim zemskeho
vyboni, zajimave zpravy o jeho objevech
ve velkych slechtickych archivech
V Brtnici, Mikulove, Tfeboni a jinde neminuly se dojmu trvaleho.
I prelat
zprave o vyzkumech v roce 1844 nevahal navrhovati, aby archivan
Napp po
Bockovi byla vyslovena spokojenost zemskeho vyboru. Jiz dnve vsak,
dne
8.
pokud
linora 1843, prosadil, se
tyce,
pfedloziti je
sledcich I.
aby se Bockovy cestovni zpravy vydaly tiskem,
aby jemu bylo ulozeno zredigovati
zemskemu vyboru,
dejezpytu
a
totiz
ab}' stavove a
tyto
zpravy pro
tisk
a
veda nabyli vedomosti o vy-
o pracich stavovskeho archivafe a
historiografa.
dubna 1845 Bocek tomuto rozkazu vyhovel vzhledem na
Dne
cestovni zpravy
z let 1841, 1842 a 1843 ^ pfedlozil rukopis. Vyfizeni se vsak protahovalo;
die
snemovniho usneseni moravskych stavu ze dne
byl probost Vincenc Weiutritt v Mikulove,
L
19.
kvetna 1846 pozadan
aby podal dobre zdani, ktere se
=co
Zakoupeni sbirky Cerroniho.
nam
nedochovalo; v roce
jiz
Bockovych cestovnich zprav
bylo pak usneseno, aby se od vytisteni
1852
upustilo.
Mezitim Antonin Bocek a dne 12. ledna
25
zenifel.
Z
cesty
roku 1846
spada dokonceni zdlouhaveho jednani o
lifadovani
aby stavy zakoupily rukopisnou pozustalost Cerroniho,
Jan Petr Cerroni, posleze gubemialni zafi
r.
1826,')
sekretaf v
zanechav rukopisnou sbirku,
Moravy, jaka se alespon v one dobe v nasi
to,
jak pozdeji
ktera,
zemskeho archivu.
uvidime, stala se dulezitou pro dalsi dejiny a vyvoj
3.
nemocen
1847 oznameno bylo jeho umrti.
r.
Do Bockova
dne
vratil se
Bme, zemfel tamze
vztaliujici se
vlasti
asi
na dejiny
zfidka vyskytovala
V soukromem drzeni mesfana. Jejim dedicem byl synovec zvecneleho, radni
u nejvyssiho
protokolista pfevezti dal z
ze
dne
8.
c.
k.
soudniho dvora Jan Czikan,")
Brna do Vidne. Z nemeckeho dopisu
bfezna
r.
do\adame
1837
se,
ktery
ji
take
Mitrovskeho na Czikana
hr.
ze Cerroni
Czikanovi tuto sbirku
odkazal v nadeji, »ze z ni jako z dolu na povrch vynese vzacny kov«, ze »z tolikereho materialu, jejz nasbiral
svymi penezi, svym potem a
neumomou
svou badavosti, podnikne vlastni literami praci pro Moravu, ze jeho
mnohe
rukopisy uspofada a ledacos z toho uvede mezi obecenstvo«. Ale nejruznejsi okolnosti ztrpcily Czikanovi praci literami a brzo se proslychalo,
ze sbirku
Cerroniho hodla prodati. Prvni uchazela se Moravsko-slezska hospodafska spolecnost za Franti-
skovo museum, jez bylo pod
jeji
spravou. Jiz v roce 1828 a 1829 vyjednaval
president appelacniho soudu hr. Auersperg jako clen a hr. Inzaghi jako kurator s
spolecnosti
')
sammlung' ruce
mam ^
Czikanem,
plan se vsak rozbil o jeho pfespfilisne pozadavky.
Zivotopisny naCrt najdeme ve spise dra. 6. ;
v
n6m
je tak6 vylfCenf koup6 sbfrky,
Dudfka
ktere rSak
,J. P. Gerroni's
mohu
aktovy material. Viz o
n6m d'EIvert,
,
Literaturgeschichte Mahrens",
str.
Handschriften-
znaCnfi doplniti, jezto
308.
po
f
1 26
a
Zakoupeni sbirky Cerroniho.
Zasluha, ze na tuto sbirku byli upozomeni stavove, nalezi prelatu ze
Stareho Brna Cyrillu Nappovi, jehoz tosti tykajicich se
vedy
Z jeho
historicke.
sezeni ze dne i6. fijna
zname jako
jiz
snemovni
pera vysla zprava pro
1832 o zakoupeni literami
r.
inspiratora vsech zalezi-
gubemialniho sekretafe Petra Cerroniho, ktera tuto
pozustalosti^.-zetafeleho
uvedla na pravou
zalezitost
Zni v ceskem pfeklade takto:
cestu.
»Mezi vsemi dejezpytci a
dejepisci
na Morave nebylo nikoho, ktery
byl mel tolik pfilezitosti nahlednouti do vefejnych a soukromych archivu a
bj-
jicli
uzivati, nikoho, jemuz by pomery casove a postaveni ve shizbe vefejne byly
vzhledem na dejiny
M^avy
poskytovaly tolik vyhod, nikoho, jenz
pramenum
byl tak blizky jako gubemialni sekretaf Jan Petr Cerroni. Nikdo ho v tomto
oboru nepfedcil zalibou, neunavnou horlivosti a
pili;
nebylo sfastnejsiho,
nikdo nevenoval badani a praci v tomto smeru tak dlouhou fadu
let,
a sotva
najde se soukromnik, ktery by mel tak hojnou sbirku materialu pro dejiny sve vlasti jako on.
Skoro by
mohlo
se
tvrditi,
ze bez teto pozustalosti Cer-
roniho zustanou dejiny Moravy nedokonalymi, at je pise kdokoliv. Cerroni pile,
jiz nezije,
takofka repertorium
literarni
jeho pozustalost, kofist jeho as padesatilete
nebo bibliotheca maxima nynejsich
magnum
bu-
i
doucich dejepiscu Moravy, pfipadla dedictvim jeho synovci, Janu Czikanovi,
radnimu
protokolistovi
do Vidne.
u
c.
k.
nejvyssiho soudniho dvora
Cast velke pozustalosti,
sbirka
medirytin,
rozprodana drazbou a roztrousena do vsech zemi.
kdyby
toto
a bylo pro
Moravu
zemi.
je
Nyni
stalost
ztraceno,
byvsi
vhodny okamzik;
museum
peneznich
je prilis
bidne
jiz
kits
po kuse
proslycha,
bychom velmi
museli
rozkouskovano a roztrouseno do cizich
mine-li,
pak
je ztrata nenahraditelna. Pozupfilis
nakladna,
nase
c.
k.
chude a musi pro nedostatek vlastnich pro-
zivofiti
ze
skrovnych pfispevku
c.
k.
moravske
hospodafske spolecnosti. (Slavni pani stavove neuznali dosud za hodno,
I
ze
antiquitatum patriae prislo do cizich rukou
Cerroniho je pro kazdeho soukroninika
Frantiskovo stfedku
monumentum
byla
byla pfevezena
Jelikoz se
dedic hodla prodati take ostatni cast tohoto dedictvi, litovati,
a
ab}-
a^
D
Zakoupeni sbirky Cerroniho.
27
tomuto museu poskytli sve ochrany a dopfali
zvlastni pece
slechetne velkomyslnosti.) Nelze tedy take od
c.
vzhledem na stalost
jeji
k.
nejakym aktem
hospodafske spolecnosti
nedostatecne pfijmy pro potfeby bezne zadati, aby pozu-
Cerroniho zakoupila.
K tomu
jenom
prostfedky maji
slavni pani stavove tohoto markrabstvi
moravskeho v pfebytcich sveho domestika a ve svem fonde reservnim. Zateto
koupeni
pozustalosti
by nepomijejicim pomnikem velkomyslnosti
bylo
a snahy veleslavnych panu stavu, pusobiti k blahu zeme vsestranne a licinne
Co vykonali Cechy
pfi
stavove ostatnich rakouskych provincii,
co v te pficine iicinily
mensich silach sveho domestika, je znamo vseobecne. Pfipommka
Jeho Excellence, pana zemskeho hejtmana a snemovniho tykala tohoto pfedmetu, zavdala tixto
vec na slavne stavy,
zemskemu vyboru vftanou
ktefi se tu sesli
dulezitost a vyzadal si rozkazy dalsi.
drobna
feditele,
ktera se
pfilezitost, vznesti
k snemovani, aby ukazal na
Zemsky vybor nemuze
jeji
se jeste dopo-
vyjadfiti o vnitfni podstate a bohatstvi pozustalosti Cerroniho, protoze
nemel za vhodne, aby
setfeni konal bez vedonii a schvaleni slavnych stavu,
svych komitentu, a zacal vyjednavati, nejsa k tomu zmocnen
;
take zvedel
zemsky
vybor teprve v techto dnech, ze dedic Jan Czikan hodla pozustalost prodati.
Pokud znamo, obsahuje a)
Mnoho
b)
Ruzne rukopisy od
rukopisu in
ceska kronika Pfibika z
psana na pergamene in
pozustalost
folio
Cerroniho tyto
4
hlavni casti:
a quarto, jez Cerroni sepsal sam.
krome jinych pamatnosti Tradenina, zvaneho Pulkava, zdobena malbami a
folio,
jinych; mezi nimi je
kterou mnozi uceni spisovatele vychvaluji jako
jedinou sveho dnihu a jez se vyznamenava svou vzacnosti. c)
Prvotisky a vzacnosti typograficke,
vetsinou
Moravica, mezi
nimi
cesky pfeklad pisma svateho moravskych Bratfi, vytisteny v Kralicich u Prostejova
(sic)^
d)
ktery patfi mezi rarity nejznamenitejsi.
Konecne mene vzacna
dila tistena
o
Morave a
jine
knihy ruz-
neho obsahu.
L
4.
I
r 28
Zakoupeni sbirky Cerroniho.
Kdyby
paui stavove projevili limysl zakoupiti celou pozustalost, miisel prositi za
by zemsky vybor
zmocneni, aby se stran zakoupeni smel
majitelem nezavazne
vanym
schvaleni k zakoupeni teto sbirky, jeji
do vyjednavani a vyzadati
pustiti
kdyby nabyl pfesvedceni,
bohatost a vnitfni hodnotu je na prodej
Ex
ze
si
Brunae die
nejvyssi
vzHedem na
za cenu levnou.
i6.
Octobris 1832.
N app Conclusum:
m.
p.
Slavni pani stavove, ktefi byli shromazdeni, aby sne-
tomu zemsky vybor jednomyslne.
Kronenfels Aby
jmeno-
dominorum statuum niarchionatus Moraviae.
consilio
movali, zniocnili k
s
se tato zalezitost
mohla snadneji
vyriditi,
m.
p.«
pozadan byl clen mo-
ravskych stavu, nejvyssi kanclef hrabe Mitrovsky, jenz bydlel ve Vidni, aby s
Czikanem
racil
vyjednavati.
Ale
z
dopisu hrabete Mitrovskeho
na guver-
nera a moravskelio zemskeho hejtmana hrabete Inzaghiho, psaneho ve Vidni
dne
10. fijna
r.
dovidame
1833,
se,
ze
Czikau tehdy zadal za celou sbirku
20.000 zlatych; tento obnos byl pfebnany, jak
podotykal hrabe Mitrovsky,
ktery sbirku znal z dfivejska a k ni mel take katalog.
jednavani na ten cas
Za nekolik
pferusiti, vec
let
proslychalo
knihy a mnohe rukopisy
jiz prodal.
Czikan sam hrabeti Mitrovskemu rukopisy poctem
samu vsak se,
ze
sdelil,
ze
nespustiti se zfetele.
sekretaf
Dopisem
Nezbyvalo nez vy-
ze
Czikan vsechnj'
dne
30.
tistene
kvetna roku 1837
knihy prodal hlavne do Anglie,
68 ze koupili arcivevoda Antonin, olomoucky arcibiskup
hrabe Chotek, knize Dietrichstein, polsky hrabe Bielinsky, knize Lichnowsky, knize Kinsky a Frantisek hrabe Dietrichstein.
Tyto okolnosti hrabete Mitrovskeho primely,
jmenem
stavu
znova
obratil
ze se
dne
8.
bi^ezna
1837
na Czikana, odpoved vsak ve zminenem
jiz
dopise ze dne 30. bfezna 1837 byla malo potesitelna. Czikan zadal po srazce
^^
p
' I
s
a
Bockovo dobrozdanf o
4000
ktere jiz utrzil
zlaL,
480 ntkopisu 600
kapital
sbirce Cerroniho.
29
za prodane knihy a 68 nikopisu, za zbyvajicich
16.000
zl.
nebo kapital
10.000
zl.
a
dozivotni
rentu
rocne.
zl.
Teprve v lednu 1840 hrabe Mitrovsky znova vyjednaval
s
Czikanem,
nacez ten to prohlasil, ze je ochoten postoupiti sbirku za duchod 400 zlatych
dobu
by po
jenz
rocne,
let
15
pfipadal
jemu
a,
kdyby
drive
zemfel,
jeho detem.
Zda nebof dal
ze hrabe
se, si
Mitrovsky tyto podniinky povazoval za
rukopisy po partiich donaseti do sveho bj^u, aby zkoumal jejich
obsah a cenu a sepsal take odhadni seznam. Nez mezi praci zemfel dne
i.
zafi
r.
1842,
a
proto
Cerroniho sbirky
v jejim
tehdejsim
aby se vyjadfil o obsahu a cene
stavn.
cervna roku 1843, prohlasil, ze ve sbirce
nemel pro Moravu cenu velkou, ze vsak akvisice teto sbirky
znamena pro zem
jeji ztrata
byla navzdy nenahraditelna.
naposled,
totiz
se toho, ze
z
Mitrovsky
vyjednavani opet uvazlo a bylo teprve
Bockovi bylo ulozeno,
Archivafi
jiz
hr.
roku obnoveno stavy samymi.
pfistiho
16.
pfijatelne,
rocni
duchod 400
odhadni ceny, ktere
hr.
zl.
V
dobrozdani, jez
vetsi cast
ma
se za celou sbirku zadaji
cenu nesmirnou; ze
zisk krasny a potesitelny, ze
Rekl po 15
take, ze cena, jiz let,
by vsak
Czikan zadal
je velmi levna,
dovolavaje
Mitrovsky vyznacil vlastni rukou, obnaseji zl.
pfekrocuji kapital,
pouze liroky na 15 let
Czikan dalsim prubehem vyjednavani pokusil se sve pozadavky ale
dne
neni jedineho kusu, ktery by
za dve tfetiny teto sbirky 8749 zlatych, tedy o 749
nehoz
podal
zvysiti,
konecne byla pfece uzavfena dohoda na zaklade rocniho duchodu 400 let
po 15
Dne
4.
zl.
srpna roku 1845 byla sbirka pfevzata a prozatim ulozena
V lifedni mistnosti archivafe Bocka') ')
Cerroniho
Pozdeji, V roce 1850, dvorni sekretaf Czikan op6t ke koupi nabtdl z pozOstalosti kromfi 411 svazkfl tistgnj^ch knih 30 rukopisfl; od koupfi upuSttao, protoze se
B. Dudik vyjadfil, ze jsou dllem ceny menSf, dllem bez ceny, a ze
i
C. II.
328 ,Pulkava, Ghronicum
Bohenniae", o nfimz se fikalo, ze je kusem nejcennejSIm, sluSi oznaCiti za zkazeny kus vystavnf, jelikoii
I g^3B
z
nfiho byly vystfizeny inicialky.
.,,
Stavove byli by material, jejz tak
aby Bocek vedecky zpracoval nove ziskany
zajiste zadali,
vysoko
cenil, ale
jeho nenadala smrt pferusila vsechnii praci,
zapocal a ktera spocivala jedine na jeho bedrach.
kteroii
O
misto Bockovo uchazel se po jeho smrti
Dudik, professor filosofickeho
V
skeho.
snemovnim
sezeni ze
dne
7.
Bme
v
uciliste
v prvni fade Dr. Beda
a fadovy knez klastera rajhrad-
cervna 1847 bylo vsak usneseno, otazku
obsazeni mista archivafe a historiografa prozatim odloziti a
jenom
professora
ceskeho jazyka a literatury v Olomouci Aloisa Vojtecha Semberu') povefiti likolem pfivesti historicky archiv do systematickeho pofadku a do takoveho stavu vnejsiho, aby byl obecne pnstupny a aby
Ve
tizivati.
zvlastni
pfipomince
listin
literati
prace,
a historikove mohli
zminene v usneseni
takto: Historicky material
ma
se die svych
zaznamenavati a popisovati nejen tak, aby byl pojisten proti
zameneni, nybrz take aby
ztrate a
dne byly
z tehoz
snemovnim, podrobneji vyliceny jednotlivych
ho
historickymi znamkami; dale
ma
z
popisu vysvital podstatny obsah
s
jeho
se o obsahlejsich a dulezitejsich rukopisech
sepsati rezonujici katalog a tento katalog jakoz
i
seznani
listin iivefejniti
tiskem.
Pro prace pisafske byl Semberovi pfidelen stavovsky kancelista Josef Chytil, a vrchni sprava historickeho
archivu
i
s
osobami
pfi
nem zamestnanymi
svefena stavovskemu prelatu Cyrillu Nappovi. Jeho likolem, pokud se tykal archivu, bylo,
pfedkladati
mohl
prace provedene archivnim personalem se
cas
svym dobrozdanim
od casu zemskemu vyboru, aby tento o nich rok co rok
davati vedomost
panum
stavum.
Usneseni stavu, aby od obsazeni mista archivafe bylo prozatim upusteno, vysvetluje se tim, ze stavove
k tomu museli vyzadati Nejvyssi schvaleni; misto archivafe bylo by tedy mohlo znova obsaditi jenom s cisafskym schvalenim, a k tomu nebyly
a ze se
roku 1839 Bocka dosadili jenom docasne
si
')
Viz o nfim
,Alinanach na
oslavu sedmdesdtych narozenin Al. Vojtficha Sembery",
ve Vidni, 1877.
4
^or
D
Usneseni snemovni ze dne 20. ledna 1849.
31
pomety vhodne. Pro Semberu a Chytila nebylo take ustanoveno byti
sluzne; meli
odmenovani, jak die vykonane prace zasluhovali.
Sembera pfestehoval
Professor
do Brna, jelikoz take stavovska
se
akademie, na niz pusobil, byla pfelozena z Olomouce do Brna, a die proto-
kolu ze dne
15.
ledna roku 1848 pfevzal spisy, jez byly nalezeny v byvale
manipiilacni mistnosti archivafe Bocka a patnly
Pro vyvoj cilych historicko-archivnich
k jeho
studii
historicke pozustalosti-
na Morave byla doba velmi
pnzniva. Bocek pudu doposud suchou zkypfil, zasil semeno a vsichni se
na bohatou a dobrou r.
1848.
sklizen.
Tato nalada pronikla take na pamatnem snemu
Naklad na dejezpyt uhrazoval
vovskeho fondu
V
domestikaluiho.
r.
1600
od jmenovani Bockova ze
se
sta-
svolaneho na novem
zasedani snemu,
zaklade, musela pfi rokovani o rozpoctu tato polozka, obnasejici
tesili
na rok 1849 na
pfetfes pfijfti take
zlat Ucetni komitet v sezeni ze
dne
ledna
20.
1849 zkratka navrhoval, aby byla skrtnuta. Ale clenem tohoto snemu byl
take Christian d'Elvert, jenz od sveho mladi byl nadsen pro dejiny a ktery jako
»jmenem
cti
dejepisec
byl jiz
vseobecne znamy.
a slavy zeme« zadal,
ab}' se tento
Prihlasil
se
Mora\y
k slovu a
obnos 1600 zlatych vfadil
do rozpoctu. Plamennymi slovy poucoval snem o ukolech moravskeho zpytu,
o
deje-
Bockovych, zadal, aby se v jeho pracich pokracovalo a
pracich
pfedevsim, aby se zakoupila jeho
zemskeho vyboru Petr
rytif
sbi'rka.
Chlumecky
Poslanci
Narozny, Jincek, clen
d'Elvertovi sekundovali. Padlo slovo:
»Narod, jenz sve dejiny zanedbava, je blizek upadku, nebof v dejiny nedoufa«
—
lozka 2000
a jednomyslne byl jeste
(sic)
zlatych rocne,
ktera
v temz sezeni se
pfijat
navrh,
doposud do rozpoctu
doznavala Nejvyssiho schvaleni, byla jeste na nekolik
let
jiz
aby po-
vfazovala a
ponechana a
uzi-
vana k dalsimu vydavani moravskeho diplomatafe, pak aby zemsky vybor byl vyzvan, aby po zmocneni
zemskym snemem bez odkladu
zakoupil Bockovy
rukopisy a knihy.
Takova usneseni byla opravnena tim
vice, ze professor
pokladan za muze, ktery se temto pracim bude venovati
L—
s
Sembera byl
plnym
poroz-
J
umenim. Ale prave tehdy a jenom na kratkou dobu odchylil
— jsme
V roce 1849
—
uspechem venoval. Jeho
od sve vedecke prace,
se
jiz
doposud
tehdejsi cinnost politicka pfekazela
mu
/—
^
kterym se vyzyva, aby pfevzaty
dne
velkym
kvetna 1849 je datovan pnpis zemskeho vyboni Semberovi,
7.
svetlil, proc se
s
venovati se
pracim archivnim.
Dnem
Sembera
se
likol
splnil
co
mozna nejdnve
a aby
v}'-
u vykonavani snemovniho rozkazu tak napadne omeskal, a
23. cervence
1849 zemsky vybor
se usnesl,
na ten
se
aby
jiz
cas upustilo
od rozkazu, tykajicich se dejezpytu Moravy, jez zemsky vybor udelil professoru
Semberovi dekretem ze dne V
cervna 1847,
7.
^is.
912, P. 162.
Sembera byl
dobe povolan do Vidne do ministerstva spravedlnosti za clena komise
teze
pro stanoveni slovanske terminologie pravnicke.
Do Semberovi, ze
totiz
ho zna jako
23.
Beda Dudik. Tehoz dne, ktereho
P.
popfedi vstoupil opet
pise
cervence 1849, P^^e moravsky zemsky vybor take jemu,
pfitele
nynejsimu archivnimu
a cinneho podporovatele dejepisu
vlasti,
a jelikoz vuci
fediteli (Josefu Czibulkovi) prohlasil, ze je
kracovati v pracich historickych, taze
ochoten po-
zda a za jakych podminek byl by
se,
ocboten sepsati dilo pod titulem ^>Darstelliingder Geschichtsforschung Mahrens seit
den
altesten bis auf gegenwartigeZeiten«.
cestou Ize nabyti pfehledu
torn,
cile,
za pfedmet
doufa, ze touto
jaky zpusobily historicky material byl
sebran a tim dospeti k pfesvedceni, co
vaneho
Zemsky vybor pry
jiz
jiz
bylo vykonano, aby se dosahlo sledo-
a co jeste tfeba vykonati. Toto dilo, tak pravi se dale, nemelo by
pouze historicko-kriticky
rozvoj
celeho
historickeho
Morave, muselo by podavati pfehled celeho sebraneho
jinam Moravy, zkratka
toto dilo
ma
byti
jiz
studia
na
materialu k de-
vudcem a ukazovatelem
pfi sepisovani
dejin Moravy.
Ackoli program tuto rozvinuty je nejasny, pfece z neho vysvita, likol,
I
dnes nebylo
ukol
,0>=^|
ktery byl vznesen na
sepsati
by jeho
takofka
p.
Dudika, je rovnez tak zajimavy jak obtizny.
feseni
dejiny
ze
snadne.
moravske
Dudik vsak historiografie,
s
nadsenim pfevzal
kombinovane
s
deji-
^^ II
'g
r Dudikovo dobrozdani.
nami moravskych pramenu, dobrozdani, jez zasluhuje,
vylozil plan
33
a zpusob provadeni v (nemeckem)
aby sem bylo vsunuto jako pnspevek k
biografii
tohoto vynikajiciho ucence, s nimz se v dejinach zemskeho archivu setkame jeste casteji.
Dobrozdani zni takto:
—
»Slavny zemsky vybore! dulezitosti historickeho studia
Prodchnut vedomim dustojnosti a velke
a zejmena dejin nasi krasne
dukladne vedomosti o dejinach Moravy bylo sepsano
wartige Zeiten« zajima,
vedel,
seit
den
vydano tiskem, aby kazdy, kdo
a
pro
je-li jiz
dejiny
dilo
asi
pod titulem
altesten bis auf
se o
gegen-
moravsky dejezpyt
Moravy po ruce dostatecny
historicky
a kde by se v historickem badani melo jeste pokracovati.
material, a zdali
Za tou pficinou maji take sebrane
jiz
poklady historicke odbome vzdelanym
dejezpytcem byti zkoumany a uvedeny do pofadku, niz
vlasti,
aby k podpofe a k nabyti
slavny zemsky vybor ucinil vyznamne usneseni,
»Darstellung der Geschichtsforschung Mabrens
a bohate
—
je to
podminka, bez
sbirky velkolepe zustanon neplodnymi.
i
Dekretem ze dne
23. cervence b.
potesen vyzvanim, abycb slavnemu
r.,
cis.
3885, byl jsem pocten a velmi
zemskemu vyboru
sdelil
pisemne, zda a za
jakych podminek byl bych ochoten sepsati dilo o dejezpytu inoravskem ve smyslu, jejz naznacuje se
pn
sepisovani dila
titul,
budu
a abych v pfipade kladnem pfedlozil plan, jimz fiditi.
Timto vyzvanim bylo uskutecneno leta,
abych svoje
sily
mohl venovati
studiu dejin drahe sve
pfedloziti plan s nejponizenejsi prosbou,
ve
mne
duveru, ze
si ji
pfani, ktere v srdci
chci zaslouiiti
abych
m. dorucen pfi
d'Elvert
titulem: »Die
a ktere
dila vysvitne, zda a
ma
Jiz
jsem
3. zafi b.
bral nalezity zfetel
r.,
na
zemskym vyborem dne
cis.
4091, s podotknutim,
dilo, jez
sepsal
Christian
Quellenkunde der Geschichte Mahrens und
byti
vydano nakladem zemskym,
pokud pan
chtel
vyhovenim tomuto vyzvani a dukladnym
dekret ze dne
zadanem planu
pod
Schlesiens«
dmhy
vlasti.
aby jenom slavny zemsky vybor mel
realisovanim zamysleneho licelu: tu byl mi slavnym 17. t
chovam dlouha
d'Elvert jiz pfihlizel
k
jezto
literarni
osterr.
pry z tohoto pozustalosti
I
'^^
^-^ II
Bockove a stalost
neni-li
pouze tfeba pokracovati v tomto
dile se zfetelem
na pozu-
Bockovu.')
Tato okolnost pfimela me, ze jsem c d'Elverta pozadal, aby
mi laskave
dovolil nahlednoiiti
tak s obvyklou pnvetivosti a pfesvedcil jsem
zalozenim sice podstatne
mohu
pro tentokrat
pokud
sice
krajskeho komlsafe Christiana
k.
do sveho
ze se prvni
se,
od prace jeho, ze vsak pfece
lis!
od neho
upustiti
pokud
dila.
Ucinil
muj plan svym
ma
takovy
se tyka rozsahu,
raz,
ze
nikoli vsak
bezi o jednotlive jeho casti.
svem pilne a rozvazne pracovanem
Christian d'Klvert ve
dile
pofada
kten
die jistych velmi trefne charakterisovanych obdobi vsechny spisovatele,
pracovali pro dejiny
a Slezska,
Moravy
podava o nich zivotopisne zpravy,
uvadi jejich sbirky a take spisy, jez vydali sami, neposuzuje vsak specialne,
jaka ta prace je a pokud se k necemu hodi
—
zpytu Moravy
u
Pitera
jenom na
u Cerroniho mel k
Piter,
cituje
disposici
vsak nepoustel.
Cerroni, Bocek
dila, jez
—
se tyka nejnovejsiho deje-
obmezuje se pan d'Elvert na
vydal anebo jez naznacuji dejepisci
tento
pf.
jini,
jen nektere fascikly, ktere poklada za dulezite, u Bocka
jenom jeho zpravy
Tim
se p. d'Klvert
12. srpna) ukazati, je-li jiz
cestovni,
do podrobnosti jeho sbirky se
ovsem ponekud
nemu slavnym zemskym vyborem dne
Co
atd.
pnblizil
k ucelu
(vyslove-
v dekrete, ktery mi byl dorucen teprve
pro dejiny Moravy po ruce dostatecny histo-
ricky material a zdali a kde by se v historickem badani melo jeste pokracovati
;
tohoto licelu vsak nikterak nedosahl.
Po
mem
sonde bude tento ucel uskutecnen teprve tehdy, az dejiny
Moravy budou organicky rozcleneny a prokazano, jaky
Potom teprve pozname mezery
jednotliva obdobi sebran a kriticky osvetlen.
V jednotlivych obdobich, teprve potom bude kazdemu Mfnfino je dflo Christiana Schlesien", vytiStgn^ a vydan6 r. ^)
und za
ptedmgl
totiz
to velmi
I
ma
thema,
„kritick6ho"
^
dobfe
pfiteli
dejin
sndze,
d'Elverta ,Historische Literaturgeschichte von Mahren 1850 nakladem zemskym, jez nepochybng do jiste mtry
dan6 zemskym vyborem.
a „pfehledn6ho"
material byl jiz pro
UCenf
znam6ho
Toto ji2
dilo
postiada sice zadanydi vlastnostl,
materialu historick^ho, mohlo vSak
pfes
slouziti za prflvodce historickou literaturou.
:
J
a^^ r Dudikovo dobrozdanf.
rychleji a dukladneji
zpracovati v
kameny
mozno,
jeji
mohutnou
jednotlive periody a episody jako stavebni stavbu,
pak teprve
badani pfestane opakovani, kterym se mafi cas a ze
Morave
tantu,
— nepochybne
nejkrastiejsiho
pfedchozich, jez by snad
mohly
Geschichtsquellen«, avsak pfece
sila,
pak teprve
Ize se naditi,
odevzdati vefejnosti, je tfeba jistych praci
na ten zpusob, aby kazda
» Pontes
»Malirens
z pfedchozich praci
pod titulem specialnim,
pro tyto pfedchozi prace dovoluji
pfedloziti plan a prosim,
mecenasu a represen-
vychazeti pod spolecnym titulem
akademie ved ve Vidni vydava
A
namahavem
dukazu vyspelosti naroda.
tvofila take pro sebe samostatne dilo k.
zajiste
pfi
se dostane historickeho dila, dustojneho jejich
Aby se vsak takove dilo mohlo
c.
35
asi
tak jako
rerum Austriacaruni«. si
slavnemu zemskemu vyboru
aby nine povefil jeho provedenim, kdyby se
mu
zamlouval
Diky
slechetne peci byvalych
panu stavu ma Morava
material historicky, jejz uceny svet zna pod steru (k
nimz
jiz dosti
bohaty
jmenem: archivy zrusenych
kla-
se vsak tuto prihlizeti nemuze), stary archiv stavovsky, sbirka
Cerroniho a vyzktmiy Bockovy. Poslednejsi jsou nepochybne nejdulezitejsi a s
touhou na jejich uvefejneni a osvetleni cekaji vsichni
muselo by se tedy
zaciti
S
dejepisci.
snad pod titulem »Bocek's Forschungen
fiir
temi
Mahrens
Geschichte Auf Antrag des hohen mahrischen Landesausschusses dargestellt
und gewurdigt von N.« Po vhodne pfedmluve, v
niz se
bude
umysl a
liciti
licel,
jejz
sobe
slavny zemsky vybor pfi podporovani techto historickych praci vytkl, bude nasledovati Bockova biografie se zvlastnim zfetelem
korrespondenci, ktera
ma
ukazati cestu
uvadeti, objasnovati a ocenovati jeho
na jeho vedeckou a
k pramenum,
vyzkumy.
Tu
jez objevil.
lifedni
Pak budou
se
vsak bude tfeba rozlisovati
dvoje obdobi, a sice jedno, ve kterem Bocek sbiral
jenom jako soukromnik
bez ufedniho charakteru, a druhe, ve kterem sbiral jako historiograf a archivaf. Material z obdobi prveho bude se pofadati a projednavati die latek, jez maji za pfedmet dejiny cirkevni, politicke a literami
I
atd.;
pro obdobi druhe budou
5*
iOl
voditkem jeho cestovni zpravy.
jim sebraneho materialu, kde je
zdali a
vytisten,
bude jenom
k tomu, o nemz
se
systematickeho pfehledu celeho
kazdem kusu budeme
pri
jake obdobi, iidalost
zevrubnejsiho povsimnuti pfi teto praci
Tim nabudeme
cili
atd.
mod
si
osvetluje,
uciniti
poznamku,
vubec zasluhuje-li
nia Pfi tom se vsak vyslovne podotyka, ze se
pfihlizeti
k
materialu, jejz Bocek jiz sebral, nikoli
pouze zminuje a ktery opsan
sama sebou
kritickem zpracovani zodpovi se na konci dila
Po takovem
jeste neni.
otazka: co
Bocek
pro dejiny Moravy vubec vykonal a jake mezi moravskymi dejezpytci zaujima
Pfedmetem prace drube budiz sbirka Cerroniho pod nazvem
misto.
bistorische
Sammlungen«. Take
zfetelem na zpusob,
jakym
»Cerroiii's
tu ai pfedchazi zivotopisny nacrt se zvlastnim
muz
tento
takove sbirky nabyl, a pak budiz cela
sbirka roztfidena die materii, aby se podobne jako
u Bocka
ukazalo, jaky
stavebni material pro jednotliva odvetvi nasich dejin se chova ve sbirce
Dodatkem budiz zevrubne ocenen Tyto pfedchozi prace zemi
jiz
patfi
historickeho
poskytnou
daji
stary tak
nam
a pfehlednouti tento
tyto prace moznosti,
rozclenovani dejin
Moravy
za
zvany arcbiv stavovsky.
docela nahlednouti do materialu, kteiy material,
zemskeho archivu. Ve spojeni
nam
teto.
abychom
s
budouciho
ktery je jadrem
dobiym dilem d'Elvertovym
pfi sbora
vytcenem organickem
staleho prokazovani materialu,
ktery jiz byl
pro jednotlive obdobi sebran a kriticky osvetlen, dilo d'Elvertovo nejen doplnili,
nybrz take v badani bez vselikeho opakovani pokracovali. Jednim
slovem
:
provedeni planu, ktery v hluboke ucte podepsany podal, pfivedlo by
do vedeckeho pofadku ricke
a take
a umoznilo by kaidemu
vyplnil a nedostatky odstranil
dejepisu
r.
bych
—
pfiteli
dejepisu,
nejlepsi to
histo-
aby pfipadne mezery sam
vzpruha k oziveni samostatneho
vlasti.
A jelikoz b.
by dokoncilo doposud vykonane prace
mi slavny zemsky vybor tymz dekretem
ze
dne
23. cervence
take dovolil, abych pfedkladaje plan zaroven vytkl podminky, za kterych se
chtel
venovati pracim pro dejiny Moravy,
dovoluji
si
nezavazne
podati navrhy tyto: '
1 "^'
j II
II
"^1
w Dudikovo dobrozdani.
1.
Maji-li se tyto prace provesti rychle a
37
zdame, prosim, aby mi bylo
laskave dovoleno prohlizeti klidne vsecek sebrany material, jelikoz jsem se jiz s
dostatek pfesvedcil, ze stare katalogy jsou nespravne a docela bezucelne.
Musim
probrati kus za kusem, abych nabyl pfehledu povsechneho. 2.
Prosim, aby
mi byla vykazana vhodna mistnost pracovni nebo bylo do sveho bytu a aby panu
dovoleno, abych potfebny material smel brati
Chytilovi jako skutecnemu strazci techto sbirek bylo ulozeno, aby
3.
pf.
mnoho
pfedmluvami, poznamkami
lecktere vypisy,
poznamky
nase vlast
doposiid
akademii pro
archivu Josef ze vsechny
smel
spojiti
prace jine.
ihned vfaditi do rubriky »Mahrische Ge-
atd.,
tisku.
Rovnez by
atd. uvefejniti
postrada,
se
snad take doporucovalo,
dnve
c.
navazal jsem
vedy ve Vidni, a mistofeditel
prace z oboru historickeho k.
statni
za
timto
organu,
licelem
styky
dvorniho a statniho
cis.
historickeho oddeleni ustne
me
ujistil,
da ve zvlastni rubrice zdarma
tiskame bud jako prace samostatne nebo jako
spevky do casopisu akademie »Archiv«, totiz ze
praci
kusu, jez snadne Ize pfepracovati nebo opatfiti
Chmel jako pfedseda
me
vytisknouti v
s touto
vsak k rychlejsimu uvefejiiovani je tfeba urciteho
Jelikoz
s CIS.
do
a dati
schichtsquellen«
s nale-
zadati.
Prosim za dovoleni, abych
Vyskytuje se na
jehoz
budu
vyjdal, zac
zitym opatfenim
mi
spravneho nazoru, ze
cis.
pfi-
Pan Chmel vychazi
»Zeitschrift« atd.
akademie nepoziva dotace pouze pro pro-
Tak jako
Rakousy c
vincii
Rakousy, nybrz pro
statni
tiskamou uvefejiiuje sve Pontes rerum Austriacarum, Regesten der
cele
cisafstvi.
provincie
k.
Babenberger, jednotlive dulezitejsi diplomy, dotazy, opravy, historicke zpravy, cela dila atd.,
mohly by
touto cestou byti uvefejnovany take
jinam Moravy. Pfi tom byla by
ta velka
na
pf.
by
se uhrazovalo z dotace pro
postradame tu v
Bme
de-
vyhoda, ze by se recense provadely
pfed vytistenim a ze by se proto ihned mohl na ne brati jeste dosti, co
prameny k
vyzkumy
zfetel.
A zbyvalo
historicke.
by
Jak tezko
velkych historickych del pramennych; na cele
Morave jsou jenom dva exemplafe Pertzovych »Monumenta Germaniae«.
J
i^ II
J^Sr
r Bockova
38
Naklad na pokracovani mor. diplomatafe,
—
vetsich del
vsechno
vaznym nazorem
to
D
pozflstalost.
podpora dejezpytcu, vydavani
regest,
Abych vsak svym neza-
hradi se z tohoto fondu.
mi slavny zemsky vybor v tomto
nepfedbihal, prosim, aby
.^
smeru dal potfebne rozkazy.
Jinych podminek neznam, nebof moje cinnost jen k tomu jedinemu cili
se nese, abych v oboru dejin pro svou drahou vlast pracoval a tak sobe
ziskal
duvery slavneho zemskeho vyboru.
V
Bme, dne
i8. zafi
1849.
Beda D udik
Dr.
c
Zemsky vybor Dudikovu nabidku
pfijal
znova znzeno. ale
udelen,
Z duvodu
Dudikovi
nemohl
formalnich zvlastni
vykazana
pracovna
V sekretariate zemskeho vyboru a dovoleno jejz spravoval
stavovsky kancelista
Tento Bockuv zak dal
dne
ze misto
velmi lichotivym, a to vlastne znamena, bylo
k.
mu
m.
p.,
professor dejepisu.
i.
njna 1849 zpusobem
zemskeho historiografa tento
cestny
titul
v dikasterialni
uzivati
byti
budove
zemskeho archivu,
Josef Chytil. vdecne vzpominaje sveho ucitele
se mezitim,
a maje o vec opravdovy zajem, do prace ryze archivni,
totiz
do roztfidovani
a katalogisovanf literami pozustalosti Bockovy.
Bocek na svych cetnych cestach po moravskych knihovnach a vech jednak sam opsal a excerpoval
tisice
listin
pfekvapujicim sebral archivalie vseho druhu, i
novejsi,
obdrzel darem;
smrti
a akt, jednak v mnozstvi
listiny
originalni,
opisy starsi
Vznik
rukopisy, akta, dopisy, autografy a take dfla tistena.
sbirky Ize vysvetliti
do jeho
velmi snadne.
mnoh6
veci byly
pozustalosti.
Neco
jemu
Tehdy
asi
lide
asi
archi-
teto
za levnou cenu koupil, neco
svefeny k uzivani a
pfisl}^
po jeho
o cene archivalix soudili jinak nez
dnes a mnozi spravcove archivu obecnich, cirkevnich a jinych nespatfovali asi nic
zavadneho v tom, ze Bocek ten ktery dokument vzal
stvrzenky. Pozdeji, zejmena v letech padesatych, kdyz se take
s
sebou bez
u nas byl nahle
probudil zajem o archivy, upamatovali se lide ovsem na udalosti dfivejsi a
\
nepravem svalovali vinu, ze archivni skfine jsou prazdne nebo poloprazdne,
na
stars! sberatele.')
Nepopiratelne bylo Bockovou sbirkou, af vznikla jakkoliv, zachraneno
velmi
mnoho
archivniho materialu, ktery by se bez jeho zakroceni byl asi
Nebof jako pfed Bockem
sotva dochoval.
a pfislo na zmar take po vost piystila zajiste
ze
ztratilo se z
nem nesmirne mnoho. Bockova
archivu.
sberatelska horli-
snahy zachraniti a zachovati, co zdalo
se
jiti
vstfic
nikde nenajdeme ani nejmensi zminky, ze by on, jenz
zkaze neodvratne;
v pomerech skromnych, byl ze sve sbirky chtel vytloukati
po cely
zivot
kapital,
naopak, jeden cas mel v limyslu dati
zil
moravskych
zemi
ji
cti
a darem. Ze sbirka
vznikla zpusobem kalym, byl zajiste take pfesvedcen rozsafny Chytil, nebof on to byl, jenz dal podnet,
aby
ji
pozustalych po Bockovi, obratil s
stavove zakoupili.
dne
se
26.
Byv ustanoven porucnikem
kvetna 1847 ^^ zemsky vybor
dotazem, zda a za jakych podminek byl by ochoten zakoupiti z pozusta-
lostni
podstaty
Antonina Bocka
jeho
pozustalost
doplniti historicky aparat, sebrany z rozkazu
Navrh byl ihned po Bockovi
by
do nejvyssiho obnosu 5000 zlatych ')
Tak na
zemskeho vyboru.
pfijat a vrchni sprava archivu
die ceny sbirky, kterou
vysetfili
k.
zmocnena, aby vdove
povolani znalci, ucinila nabidku
m.
v archivnlm inventafi na radnici ve Slavonicich z
pf.
aby se mohl
literami,
r.
1856 Cteme: ,Lid6
se tu paniatujJ, 2e kolem r. 1816 nebo 1817 nejak^ Hork^ z Brna ve zdejSl krajing vSechny archivy proSfaral a vSechny starSI a pam6tihodn6jg( spisy odvlekl a nic ji2 nevratil. Tak6 v pozdgjSfch
BoCek odnesl odtud mnoho
—
Anebo: kdy2 po tamntm materidlu historick^m, starosta pferovsky prohlasil, ze si pan archivaf BoCek, aby mohl pohodlnSji pracovati, jiz v roce 1839 vyzadal nfikter^ star6 knihy a zaznamy z pferovsky magistratnf kancelafe do sv6ho bydliStS a ie jich jeSte nevratil. Tak6 ze zameck6ho archivu knizete Liechtensteina v TelCi doSla
letech ngjaky
zemsky vybor vroce 1841 v
kraji
spisfl
pferovsk^m
a dokumentfl a nic nevratil.'
patrati dal
—
roku
1858 na dotaz zemskeho archivu v
pravilo,
ie
se
chova v tomto archivu,
pftCing
odpovgd",
kopiafe
ZachariaSe
z
Hradce,
o nfimz se
ze tuto knihu nelze nal^zti a ze se
podoba
osud jako ostatni jin6 mnohdy dfllezitg listiny rodinn6, jez nebo2tfku archivafovi panu Antonfnu BoCkovi byly v roce 1844 velmi ochotnfi zapfljCeny, kterg vgak lento Jak znamo, byl tak6 Gerroni podezfivan proto, ie m6l dfla tak dflleiita, mohl j\i nevratil. pravde,
ie
ji
stihl
t^z
—
vgak kus za kusem prokazati provenienci. Viz: str. 18 a 19.
Dudik,
J.
P. Gerroni's Handschriftensamralung,
I CT~
I ^1
II
II
^^%
?r
40
a
Zakupuje se pozustalost Bockova.
Ch}^!
sepsal a katalogisoval sbirku, jez se skladala z techto casti:
a) z listin (originalu, kopii a
b) z
obsahlych fasciklu)
vazanych rukopisu
z ceskych starsich a novejsich del tistenycb
c)
.12.308
.
.
.
.
.
.
/^^
175
„
769
„
d) z
nemeckych a latinskych prvotisku
162
„
e) z
nemeckych a latinskych
840
„
tisku
novych
14.254
Dne
zafi
3.
1849 zemsky vybor zmocnil
Lamineta jako spravce komise,
rytife
cisel
pak dejezpytce a pfatele dejin
tfi
Peti-a rytife
pfisedici
zemskeho vyboru:
Chlumeckeho a
vlasti: prelata Cyrilla
cisel.
J.
Czibulku,
Nappa, krajskeho komi-
safe Christiana d'Elverta, gubernialniho sekretafe Ant. Hubnera,
gubemialniho
koncipistu Ignata rytife Vojkovskeho, P. Rehofe Wolneho, P.
Bedu Dudika
a Mateje Klacela, professora
filosofie
a hlavniho redaktora casopisu »Mahr.
Landeszeitung«, aby se o sbirce radili a se
dne
se V
6.
fijna
nem
1849 shodli vsichni clenove komise, sepsal
sezeni ze
dne
vnitra za schvaleni
20.
Dne
postup rychle vyfizen.
1 1
mimo
to jiz
v drive
zl.
23.102),
(^is.
z
fondu domestikalniho
dne
28.
unora
r.
;
1850
bednach, pfevezena ze starobmenskeho klastera do
dikasterialni a pfevzata za pfitomnosti archivniho feditele J. Czibulky,
Bedy Dudika, stavovskeho
listy
Dudik, a jelikoz
njna 1849 pozadal zemsky vybor ministerstvo
29.
k vyplaceni kupni ceny 5000
byla sbirka ulozena v
P.
nemz
ledna 1849 zakoupeni povolil, byl dalsi ufedni
schvaleni doslo dne 21. prosince 1849
P.
Dobrozdani, na
zkoumali.
zakoupeni vfele doporucovalo a zemsky snem
zminenem
budovy
ji
Josefa
kusu a vyslo
Chytila
a
pri torn
na
registratora
aktuara
Kostiala.
Jana
Gottlieba, stavovskeho kance-
Namatkou
jevo, ze sbirka obsahuje o
zjisten
spravny pocet
10 kusu vice nez Chytiluv
katalog; pak byla svefena zavirka sbirky a dozor na ni registratoru Skalickemu.
Z
tohoto
take otazka, kdo
Ve zminenem
znacneho rozmnozeni sbirek zemskeho archivu vyplynida jej
ma
dulezitem
spravovati a sezeni
kdo
ma
byti
komise ze dne
6.
nastupcem archivafe Bocka. fijna 1849,
ve kterem se
zemskemu vyboru jednomyslne doporucovalo, aby sbirku Bockovu
I
zakoupil,
ibl
^=^
II
.
r
^U?
1 D
Komise doporucuje za zemskeho archivafe
Napp
prelat
zaroven
vyslovil
aby
pfani,
41
Chytila.
po dlouha
Chytil, jenz
leta
byl
spolupracovnikem Bockovym, byl take na dale zamestnan pfi historickem
D 'El vert
archivu.
pozmenil pfani v ten smysl, aby Chytil byl ustanoven
ufednikem, ktery by archiv uplne uspofadal a uvedl do takoveho stavu, aby
mohl
byti
hlavne.
ktery by se tedy
pouzivan,
Rytif Vojkovsky fekl zrovna,
jemu mohl venovati vylucne nebo ze komise doufa, ze se pnsti mo-
ravsky snem postara o ustanoveni zemskeho archivafe, a ze na toto misto
ma
opravnene naroky pan kancelista Chytil, kterehoz pro jeho posavadni
asi
zasluznou cinnost vsichni doporucuji.
K
tomu ovsem tak brzo nedoslo a Chytil dokonce pomyslel
se sveho mista ve sluzbach
zemskych, nebof zadosti ze dne
14.
vzdati
srpna 1850
uchazel se o uprazdnene misto universitniho bibliothekafe v Olomouci. Toto
misto vsak obdrzel uchazec jiny a Chytil zustal na dale jako stavovsky kancelista
v
Bme. Jeho
zajiste
opravnenemu pfani
dosici mista
zemskeho
archivafe,
V ceste casove pomery a vazny uchazec jiny v osobe P. Bedy Dudika.
staly
Dudik V dobe pomeme kratke
zhostil se likolu, jejz pfevzal
od zem-
skeho vyboru, ale take zpusobem, ktery malo odpovidal planu puvodnimu. Misto aby podal vyliceni povsechneho rozvoje dejepisu a dejezpytu na Morave, sepsal
Dudik katalog
zeme.
Z 548
cisel
casti
teto
rukopisne sbirky Cerroniho,
sbirky vybral
64
kodexu,
kterou
shmul
je
zakoupila
pod pojem
»Rukopisy, jez pojednavaji o politickych dejinach Moravy v uzsim smyslu«, udal pfesne jejich obsah svedci o
a
pficinil
zkoumani bedlivem.')
V
k tomu
kriticke
poznamky, jez vesmes
livode podaval zajimavy zivotopis Cerroniho
a obsahly plan pro pokracovani tohoto
dila.
K tomu vsak jiz nedoslo.
»Mahrens
Geschichtsquellen« zustaly obmezeny na tento prvni svazek; ze sbirky Cerro-
niho je tedy jenom tato mala bylo zalozeno
')
tak,
ze
popsana zevrubne. Cele dilo Dudikovo
zustati
Mahrens Geschichtsquellen.
——
torsem,
—
nebof pokracovani
Im Auftrage des
h.
mefitkem
mahr. LandesausschuB
und durch den mahrischen Landesfond herausgegeben von Dr. B. Dudik. P. Gerroni's Hand schriften-Sammlung." Briinn, Carl Winiker, 1850. 510
bearbeitet ,J.
muselo
cast
L«
_
I.
Bd.
S. 8".
i
1 42
O
Dudikovy „Mahrens Geschichtsquellen'.
svazku prvniho bylo by
k vynalozene
cele sbirky,
byla vsak po
k v5malozenemu
praci a
sezeni ze
due
i8.
zasluh
o
dejepis
a
vlasti
po jeho zvelebeni byl udelen cestny
listavy
v
roce
titul
nevedelo
1851
Bedu Dudikovi ve spravedlivem a
jeho slecbetne
Udalosti politicke zdrzovaly rychle zruseni
Dudikova
ledna 185 1 se usnesl, aby pfistimu
byl podan a doporucen navrh, aby P,
oceneni jeho
casu. Publikace
vseobecne uznavana a zive vitana. Zemsky vybor pfijal tuto
povdekem a v
praci s
snemu
vyjiti
spravnem pomeru k prave cene
sotva bylo ve
asi
se,
nezistne .snahy
»moravsky zemsky
historiograf«.
uskutecneni tohoto usneseni.
zda
a
se
kdy
snem
sejde,
zemsky vybor, ktery spravu zeme mel ve svych rukou, nepovazoval kompetentni, aby za zmenenych pomeru daval podobne
Nebof kdyz
rokovaci. jeste
V roce
lifedni
1851
hrabete Lazanskeho
mor.
archivafe
zem.
zvlastni zfetel prohlasil,
tehdejsi
zalezitosti
a
se za
na pofad
rakousky ministr vyucovani hrabe Lev
cestou
Po
Thun
prostfednictvim moravskeho mistodrzitele
a zemskeho vyboru podnecoval
opetne
obsazeni mista
a historiografa a pfi torn doporucoval,
na Dudika, zemsky vybor pnpisem ze dne
ze na ten cas neni tfeba
17.
aby se bral ledna
r.
1852
misto archivafe znova obsazovati a ze
jmenovati historiografa bude povolano teprve zemske zastupitelstvo zorganiso-
vane na novem zaklade.
Dudik byl skodnen
tim, ze jej
ostatne za
ze jeho
jmenovani bylo opet odlozeno, od-
zemska sprava v roce 185 1 za licelem historickeho badani
vyslala do Svedska,
ze jeho
Obe zpravy
cestu do
Rima, kterou podnikl v roce 1852,
mu na
lihradu cestovnich vyloh poskytla znacnych
o techto
dvou vyzkumnych cestach »Forschungen
CO nejvice podporovala, ze prostfedku.
to,
Mahrens Geschichte (i852)« a »Iter Romanum (i855)« byly take V3^steny nakladem zemskym a vydany zemskym vyborem. in
Schweden
fiir
Zemsky vybor mel za to, ze, jak vyslovne pravi ve svem usneseni o vyslani Dudika do Stokholmu, podporovanim praci Dudikovych zadost ucini rozkazu posledniho snemu, aby pecoval o historicke badani
Dovolaval se usneseni snemovniho ze dne
i .o^=n==
11.
zafi
na Morave.
1839, die nehoz badani
doi
3^^ D
Usneseni o pokra^ovani
za licelem dukladnych dSjin
na
Moravy melo
sedni a dokonce
i
se tyka praci ve
Svedsku, je tfeba hodne
proskakovaly
byti rozsifeno
si
knihovnach puvodu cesko-moravskeho. Byla
pfedejiti a tak tuto
ze
to,
z
ve
rukopisech
jinych jeji
se,
ze
pokud
protoze prave tehdy
prispisiti,
nadeje,') ze
korunni zemi pfipraviti o
bude
svedskych
Ize je ziskati
mohl Moravu
provincii
literami poklady a o cest
zemskem vybofe take tehdy uplatnovaly
se hlasy, ktere
ze je tfeba zpracovati material, ktery jiz lezel
v zem. archivu,
tohoto podniku. Ale v
poukazovaly na
by snad nekdo
na provincie sou-
Domnival
mista ciziny.
nejdulezitejsi
do vefejnosti autenticke zpravy o
a vyslovena obava,
43
„Codex diplomaticus Moraviae".
dila
velke sbirky: archivy klastemi, sbirku Cerroniho a sbirku Bockovu
totiz tfi
a znovu podnecovaly,
aby
se
pokracovalo v Bockove zivotnim ukolu, ve
vydavani publikace Codex diplomaticus Moraviae,
zemskeho vyboru
take usnesenim
aby
ustanoveno,
se redakce dalsich
se zvlastnim
dne
4.
pricine poslednejsi bylo
prosince 1852,
cis.
4356/1016
svazku tohoto dila svefila stavovskemu
pod spravou clena zemskeho vyboru, k niz
kancelistovi Josefu Chj^lovi
nabidl rytif Chlumecky.
ze
V
Chlumeckemu bylo dekretem
uznanim jeho schopnosti a
ze
dne
horlivosti ulozeno,
se
23. prosince t
r.
»aby opatnl, co
uzna za potfebne k tomu, aby bylo docileno potesitelneho a dokonaleho celku.« Nastalo
desitileti zvlasf
horlive a uspesne cinnosti archivni.-)
Petrem rytifem Chlumeckym moravsky zemsky archiv ziskal osobnost, ktera
svym organisatorskym
talentem, svymi vlivnymi vztahy spolecenskymi
a vedeckymi tomuto listavu a jeho jiz
vykonum
v dejinach rakouskych zemskych archivu je sotva rovne. Jsa skvele nadan
a maje pevnou vuli a velkou silu tvurci,
obetave podpofe neunavneho
Chytila.
*)
ravsk6m zemsk6m archivu za rok 1857',
1859'
Jiz
tesil
se rytif
Chlumecky veme a
pocatkem roku 1854 mohli oba
rukopisech nabytych v roce 1878 promluvfm pozdeji. prvnich letech tohoto obdobf pouCuje nas Casteji jiz citovana ,Zprava
')
a.i
zjednala vaznost a popularitu,
(v
Bm6
pak , Agenda mor. stav. 1861), kterou sestavil Josef Slechtic Wieser.
zem.
vyboru od
r.
mo1849
zemskemii vyboru pfedloziti
pfedmluva obsahuje
jiz
svazek publikace
6.
zakladni
rysy noveho dalekosahleho programu pro
moravsky dejezpyt pod spravou zemskeho
Chlumecky jako
Codex diplomaticus, jehoz
archivu.
zemskeho vyboni pfevzal dne
clen
cervna 1855
o archivu a o dejezpytu, ktery dosud mel rada vrchuiho zemskeho
referat
soudu Josef Czibulka,
stal
se
vsak jako archivni
lifednikem zemskeho archivu a siicastnoval se od
Dne
i.
feditel
te
zaroven prvnim
doby vsech jeho
praci.
cervna sepsal s Chytilem protokol o sbirkach archivu, jenz tehdy
6.
obsahoval tyto
casti:
domaci archiv stavovsky, t
a)
slechticke kvaterny, b) sbirku
j.
zemepanska obdarovani, lantfrydy,
snemovni akta a pamatky;
Bockovu;
sbirku Cerroniho;
c)
d) archivni
knihovnu, ktera obsahovala knihy a rukopisy zakoupene
od Bocka; e)
zkumne
sbirku
minci,
peceti
ceste a jez zakoupil
a
autografu, jichz
Bocek nabyl na sve vy-
zemsky vybor.
Zaroveii se konstatovalo, ze mistnosti nestaci, ze katalogy,
pokud vubec
zafizeni nevyhovuje. byly zalozeny, jsou neuplne a chatrne a ze ani jedine
To, CO Chlumecky shledal na tehdejsim stavu zemskeho archivu, pn-
melo ho vypracovati obsahly operat o potfebe nove organisace archivu,
zemskemu vyboru shmouti pod
pfedlozil
dne
i.
listopadu 1855. Jeho navrhy Ize strucne
tyto hlavni body;
nove vhodne mistnosti archivni;
1.
zjednati
2.
odlouciti
3.
ustanoviti archivafe a vydati archivni instrukci;
4.
znova pofadati a katalogisovati
5. urciti 6.
iejz
nadobro archiv od registratury;
vsechn}'^ sbirky;
pro zemsky archiv prace vedecke;
vykonavati vliv na pofadani vefejnych archivu na Morave za licelem
rozmnozeni sbirek zemskeho archivu.
I iTO
rr D
45
Jmenovani Chytila archivafem.
Prvnim a
krokem k provedeni
nejdulezitejsim
jmenovani Josefa Chytila archivafem dne kratce
dne
pfed tim,
doktora
11.
listopadu,
roku 1855, kdyz
25. listopadu
universita
navrhu bylo
techto
v Jene
byla
povysila
jej
na
filosofie.')
Chytil narodil se dne
9.
bfezna 181 2 v Kojetine, absolvoval gymnasiimi
v Kromefizi, studiimi filosoficke v
anskeho klastera na Starem Bme,
Bme jejz
a vstoupil v roce 1833 do augustini-
vsak brzo
opustil.
V roce
1836 vstoupil
jako praktikant do sluzeb stavovske registratury, postupoval vsak pomalu, nebof dne 20. listopadu 1841 jmenovan byl ctvrtym, tfetim
stavovskym kancelistou.
Krome
dne
toho byl, jak jsme
20.
slyseli,
Bockovi,
aby ho podporoval v jeho pracich archivnich. Pomahal
opisovani
listin,
vybor; byl
svou
pili
pn
registrovani, pofadani, sepisovani cetnych zprav
Bockovym spolupracovnikem v pravem smyslu
osvedcil,
Jeste
s
pfidelen
mu
pfi
na zemsky
slova.
Vzacnou
kdyz se v roce 1844 zacala opisovati valecna korespon-
dence archivu brtnickeho, nebof klidne uvoloval se pracovati 10
denne
1846
sirpna
—
12 hodin
materialem nesnadno citelnym a sepsanym v nejruznejsich jazycich.
zfejmeji
ukazala se jeho zpusobilost pro prace archivni, kdyz se po
smrti Bockove musela katalogisovati bohata jeho sbirka.
Dodnes
se katalog
jim sepsany celkem osvedcuje") Nastoupil vsak take pfimo duchovni dedictvi
Bockovo ticus
tim, ze
r.
Moraviae a ')
Kdyz
1850 sam dokoncil paty svazek publikace Codex diploma-
mimo
Ghytil byl
to sepsal
index ke vsem peti svazkum.
jmenovan zemskym archivafem,
udfilen zaroveil P.
Bedu Dudikovi
V uznanf jeho literainlch zasluh o v6du a zejm6na dejiny Moravy Cestny titul „moravsky historiograf". Z obSirneho dobrozdanl o ukolech historiografa, je2 dne 24. prosinee roku 1855 vySlo z p6ra Ghlumeck6ho, vysvlta, ze se od n6ho pfedevSlm zddalo, aby sepsal
—
ob5(m6
dfijiny
1888 sepsal 12 svazkfl sv6ho Siroce zalozen^ho dila ,Allgemeine Moravy. Dudi'k v letech 1860 Geschichte Mahrens", kter6 saha a.i do roku 1350, mimo to podnikl rflzn^ cesty archivni a vfidecke na naklad zemg.
—
Srv.
zfizenl mfsta historiografa
,
Agenda",
str.
49 a o
P.
Bedu
Dudikovi (zemfel v Rajhrad6 dne 18. ledna 1890 ve v6ku 75 let) nekrolog v Casopise ,,Studien und Mitteilungen aus dem Benedictiner- und Zisterzienserorden", roCnlk XI. (1890), str. 121
a
nasledujici.
Katalogy z t6to doby byly sepsdny s velikou pili, nelze jich vSak ddti do tisku pro chybn6 Cteni a Cetn6 omyly topograficke a chronologick6. Proto nebyl tak6 uvefejn6u katalog sbirky stavovskych listin, kter^ byl tiStgn jii za Ghlumeck^ho.
^
L
^o
^
r 46
zemsky archiv
Instrukce pro
Jeho
pracovitost,
z
r.
a
1856.
skromnost a vaznost, dale okolnost, ze jeho dusevni
schopnosti a skutecna cinnost byly v rozporu s jeho podfizenym postavenim lifednim,
valy
ktere zaujimal jako stavovsky kancelista,
kdoz meli
lictu vsech,
1850 pomyslelo na
se jiz V roce
poznati ho
pfilezitost to,
ziskaly
a zabezpeco-
a jeho cinnosV^ime, ze
jemu misto
udeliti
mu
zname
archivafe a
take pficiny, ze kterych se jeho jmenovani opozdilo; nyni byl vyhlednutj aby pusobil po
boku Petra
Chlumeckeho.
r5rtife
Druhym cinem k nove moravsky stavovsky zemsky vybor dne
bfezna
13.
vani 8,
3.
archivu;
postaveni
mucky
archiv«, kterou Chliimecky vypracoval a
i.
pojem a obsah archivu;
o uschovani a vnitfnim pofadku; 6.
knihovna archivu;
feditele
archivu;
9.
zemsky
Obsahuje nemene nez 79 paragrafu,
schvalil.
1856
na deset oddeleni:
jez se rozpadaji archivaliich;
organisaci archivu bylo vydani » Instrukce pro
7.
sbirka
4.
o rozmnozovani
minci,
5.
;
o uzi-
a autografu;
peceti 10.
archivafova;
povinnost
o vlastnich
2.
ucebne
po-
archivu.')
Take otazka umisteni byla
rychle vyfizena a tu
mista dotknouti se nekolika slovy dejin Pfi jednanich mezi
domova archivu
zemskym vyborem
a
gubemiem
by az
asi
do
nebylo od
teto
doby.")
o jmenovani Bocka
archivafem byla take casto dotcena otazka, tykajici se vykazani vhodnych mistnosti pro
nove zalozeny zemsky archiv. Nebof doposud uschovavaly se necetne
archivalie, ktere tvonly zem. archiv, v registratufe.
Bockovi byla tedy vykazana
kancelaf o dvou svetnicich v druhem poschodi budovy dikasterialni (c drzitelstvi),
Kdyz
se material, jejz
Bocek
na dale spojen
vypatral, rozmnozoval a
sbirka Cerroniho, pfisla opet na pfetfes otazka, jak
mistnost od ohne bezpecna.
Zemsky vybor v
—
O'^::
I
I
r.
by
s registraturou.
kdyz se zakoupila
se pro archiv ziskala
1845 gubemiu oznamil, ze nema
Tato instrukce je vytiSl6na ve zprav6 ,Bericht uber das mahr.-stand. Landesarchiv
fur das Jahr 1857' v Brn6 1858, ^)
misto-
ve ktere vsak byl umisten pouze material, jejz Bocek na svych
cestach ufedne sebral, kdezto vlastni archiv zustal
')
k.
Viz
sir.
71—82.
torn citovanou ,Agendu",
str.
43.
II
<
r O k
47
Archivni mistnosti.
disposici prostoru,
privileje a listiny, statu, lezi
kde by zakoupene cenne archivalie
dulezite
dokumenty
slechticke,
ulozil,
ze stavovske
mezi nimi kvaterny maje-
ve stavovske registratufe, ktera se nachazi v neklenutych svetnicich
druheho poschodi budovy
Archivaf Bocek, jemuz v listopadu
dikasterialni.
roku 1845 bylo ulozeno, aby pro zemsky archiv vyhledal mistnosti vhodne a od ohne bezpecne, upozornoval zemsky vybor na budovu Ale stavovske
Brany.
vhodnejsi ze
dne
stavebni
feditelstvi
vypatralo
139 u Vesele
cislo
mistnosti,
jak pravilo,
v budove dikasterialni, a na zaklade dekretu zemskeho vyboru
23.
unora
r.
svetnic v pfizemi,
1846 pfestehoval
zemsky archiv do dvou klenutych
se
kdy budova byla
ktere v dobe,
augustinianum za umrlci komoru.
klasterem,
jeste
slouzily
Chytil prohlasil jiz tehdy, ze tato mistnost
pro vlhkost a jine vady se k licelum zemskeho archivu nehodi, a kdyz
Chlumecky
r.
1855 stav archivu zkoumal, ukazalo se skutecne, ze vsechno,
CO se tam uschovavalo, nasaklo vodou a ze se snadno mohlo historicke poklady,
padly
jiste zkaze.
kdyby tam
Snadno tedy
adaptovano prvni poschodi
jeste nekolik let
prosadil, ze
domu
o tfech svetnicich, k nimz se
jiz
c.
r.
tisek Josef
I.
1856 bylo pro
v roce 1857 musela
Tam
licely
ulici
pribrati
zem. archivu
(Rudolfska
c.
7)
svetnice ctvrta
Jeho Velicenstvo
cisaf
Fran-
,
Bme dne 2. a 3. listopadu 1858 prohlizel zeme. Tam zustal archiv ai do roku 1877.
pfi sve navsteve
archivni sbirky a poklady
by
byly zustaly, ponenahlu pro-
164 ve stare Vesele
a V roce 1859 jeste jine mistnosti sousedni,
rozdrtiti, takze
v
r.
Sotva ze tim zpusobem byly zjednany podminky pro lispesnou cinnost, byla take tato cinnost ihned zahajena.
Zemsky vybor
nekolikrat vyslovil pfani a zadal, aby archivni material,
jehoz se nabylo dlouholetym badanim nebo jinou cestou, byl zpracovan. Bocek dostal
k tomu
smefujici rozkazy; v sezeni
pfisla tato zalezitost
na
pfetfes a
na
teto
snemovnim
ze
dne
20. ledna
1849
myslence zakladalo se take prvni usta-
noveni Dudikovo. Rytif Chlumecky znal davne toto pfani zemskeho vyboru, vedel dobfe, ze proti jeho vfelemu doporuceni, V
do Svedska a do Rima, bude se
^^'
aby Dudik byl znova vyslan
V
s
mnoha
stran namitati, ze je pfedevsim tfeba
•
'-' II
^
-c
"
o^
1 48
Chlumeckeho „Regesten-.
udelati pofadek doma.
Kdyz
na
smeru
torn uciniti v tomto
sekce
k.
c.
spolecnosti pro zvelebovani orby, pfirodoznalstvi a vlastivedy, ktera
generalni repertorium vsecb
Lze
asi
zacatek, a to tim vice, ze historicko-statisticka
byla zalozena roku 1850, dala
prace lezel
mu
pfevzal vrchni spravu archivu, zalezelo
jiz
jiz
v roce
185 1
podnet,
aby bylb ^epsano
moravskych zemskych archivu. Kus
listin
teto
zemskem archivu ve vyzkumech Bockovych. Chlumecky nemohl se odhodlati, aby pod svou aegidou
pfece pfipraven v
sice pochopiti, ze
vydal Bockovy zpravy cestovni tak, jak je Bocek k tisku byl pfipravil, pfece
vsak mel za
to,
ze z
duvodu vedeckych
je zadouci a
v zajmu Bockove, aby vysledky jeho badani byly fejneny. Toto Bockovo badani
o iiekdlika svazcich
s
titulem
Mahren und Anton Boczeks
melo do
jiste
miry
— jak
— take
pravi
uve-
vhodnym zpusobem
byti
zakladem obsahleho
»Die Regesten der Archive
ini
dila
Markgrafthum
Berichte uber die Forschungen in diesem Lande«,
jehoz prvni svazek skutecne take vysel jeste v
lete
1856 nakladem morav-
r.
skeho vyboru zemskeho.
Jako materialu a
Velkem
se v tomto
v
obecnich
Mezifici
prvnim svazku v doslovnem otisku podavaly seznamy v Jihlave,
archivech
Tfebici,
Tfesti,
Velke
B3'tesi
a dale take cast Valdsteinovy korrespondence z archivu
knizete Collalta v Brtnici (ktera se
ovsem nehodila docela do ramce »Regest«),
meli ve svazcich nasledujicich pfedevsim Chlumecky a Chytil lymz zpusobem zpracovati material ostatnich archivu
kevnich.
Prace zalezela v
archivu, jakoz jez
k
i
regesta, jez
soukromych a obecnich, vefejnych a
tom, ze doplnovali Bockovy popisy jednotlivych
Bocek byl
sepsal,
badanim vlastnim a seznamy,
disposici daly archivy samy.
Avsak take
tato s
velkou horlivosti zapocata publikace zustala obme-
zena na svazek prvni a musela zustati torsem, nevenovala-li se
nebo dve pracovni
sily
po fadu
cekali vsak take ukoly jine a
let
nadobro.')
nemene
dulezite,
Na
—
ri
ji
jedna
Chlumeckeho a Chytila
v nez oba se
Chlumecky doufal tak6 v dobrovolnou souCinnost jin^ch jak zfejme vysvfta z livodu k tomuto dflu, str. 111. a IV. ^)
0>
cir-
ujali, totiz
dfijepiscCi
zaha-
a spravcii archivO,
^ II
a jena z
49
Pfevzeti archivu klastersk^ch.
publikace moravskych zemskych desk, vypravujici historicke prace
jiz
Moravy, neodkladne prace pofadkove v archivu samem a konecne
dejin
pokracovani dila Codex diplomaticus Moraviae. Zpracovani noveho, sedmeho
svazku trvalo dele nez se puvodne myslilo, a byli zamestnani jinymi pracemi lifednimi.
vyslo prvni oddeleni tohoto svazku, po
sice
prave proto, ze oba vydavatele
Muselo
se vziti za vdek, ze
nemz roku i860
kterym vsak svazek nebyl ukoncen. Slibena pfedmluva
s
r.
1858
nasledovalo druhe,
regesty nevysla vubec;
dodatek byl uvefejnen roku 1864, index konecne v roce 1868, oboje vsak dopracoval teprve Brandl.
Chlumecky
pfi organisaci archivu hlavni svuj zfetel obratil vsak
na
to,
aby zemsky archiv byl rozsifen a rozmnozen obsahove. Tato akce byla tehdy a je dodnes jednou z nejvaznejsich povinnosti kazde spravy archivu, nejen proto
zemska sprava byvalych
ze
archivnich
pokladu moravskych
stavu
skntecne pozbyla, nybrz take proto, ze pfi nedostatku organisovanych statnich
a vefejnych
jedinym
archivu
listavem,
zemsky archiv byl a do
jemuz
je pecovati o archivni
jiste
miry dodnes
pamatky
jeste
je
vlasti.
Plany Chlumeckeho v tomto smeru byly rozsahle. Zadal pro zemsky archiv vsechny spisy, listiny a akta zemskych lifadu, jez se tykaly prava
a dejin a kterych se
jiz
v zemi se nachazejicich
k beznemu ufadovani, pak opisy vsech
neuzivalo
listin,
kdj'by nebylo
mozno nabyti
originalu.
Zejmena:
1.
stare archivy klasterni;
2.
akta tribunalni, odevzdana byvalemu zem. pravu a uschovana v bu-
dove zem. soudu, kterym pro nedostatek mista k vhodnemu ulozeni hrozilo nebezpeci zkazy; pak akta tribunalni 3.
lezici jeste
v registratufe
k. mistodrzitelstvi;
tribunalni protokoly, uschovavane pfi deskach zemskych;
4. starsi
apelacni akta
u c
k.
vrchniho zemskeho soudu;
5.
akta ufadu fiskalniho, pochazejici z doby
6.
seznamy a opisy
lifadu a
c.
pokud mozna
listin z
starsi;
archivu mest, mestecek, dedin, vefejnych
z archivu korporaci duchovnich,
z archivu
rodinnych
a jednotlivych soukromniku.
L"-^
^^ II
^^
1
I
50
Pfevzetf sbirky „Acta finita".
dal podnet, aby mensi archivy obecni byly ulozeny jako
Chlumecky
depositum v zem. archivu a podal urcity navrh, aby majitelum archivu, na nez vlada muze vykonavati vliv administrativni nebo jinak pusobiti, bylo bez rozdilu nafizeno, ostatnim majitelum archivu vsak doporuceno,
a^ ?anzeni
moravskeho stavovskeho archivu zemskeho zavedli take v archivech vlastnich a V
te
pncine se dohodli se zemskym vyborem. Cast techto pfani byla brzo splnena, jezto mistodrzitel hrabe Lazansky
pfipisem ze due 17. kvetna 1856 nafidil, aby vsechny listiny a akta zrusenych klasteru
na Morave a ve Slezsku, chovane v
pfeneseny do zemskeho archivu.
registratufe mistodrzitelske, byl}^
Koncem kvetna
koncem
a
prosince
1856
r.
archivaf Chytil pfevzal tento cenny material a mezitim mistodrzitelstvi dekretem
ze due 13. listopadu
1856 zemskemu archivu take
r.
zvana Acta
akta, tak
jeste postoupilo politicka
nebo Acta causarum finitarum,
finita
zemske pravo v roce 1838 odevzdalo
jez byvale
c
k.
registratufe gubemialni,
Ufedni zajem o zemsky archiv a o moravsky dejezpyt byl probuzen.
Aby
vsak
a
s cily
Chlumecky
zemskeho archivu seznamil take vefejnost
s licely
ihre
Quellenforschung«
»Brunner Zeitungu« ze dne »Leitfaden zur Forderung flir
die
vaterlandische
instrukci i
ceskem.
»Die Geschichte des Markgrafthums
sepsal brozurku s nazvem:
Mahren und
pro
archiv
8.
(vytistenou
kvetna a
11.
napfed v
Oba
rozdeleny ve
spisy byly spolecne se
bylo take povzbuditi majitele archivu
rickych materialii na Morave, jehoz
si
i
budou podporovati. Je
'^:
'I
Doufalo
cizich, cestou
se,
Italic,
pisemnou
od nichz se
zajiste zajimave,
zprave Chlumeckeho o jeho vlastni a o Chytilove
L
povolane
pfali vsichni. Reditel archivu a archivaf
cetnymi archivy Nemecka, Francie a
ocekavalo, ze zahajene prace
a
generalniho repertoria vsech histo-
mesicu k cestam po archivech domacich s
zminenou
2500 exemplafich v jazyku nemeckem
ze touto cestou Ize rychle a jiste nabyti
navazany styky
134
cervna 1856), a archivaf Chytil
osoby k dobrovolne soucinnosti pfi likolech zemskeho archivu.
uzivali letnich
57 a
cis.
und Erleichterung der Forschung nach Quellen
Geschichte«.
Jejich ucelem
sirsi,
vyzkumne
kdyz ve
ceste
v
lete
—n
<
r.
1856 cteme, ze celkovy vysledek
zalezel
v
byly skoro zdarma rozmnozeny o 40 svazku, listin
713 regest
sbirky zemskeho archivu
torn, ze 1 1
kronik a rukopisu, 45 uplnych
a dopisu, 235 akt,
napis nahrobni a o kopii
i
kopii
listin,
titulu
zajimaveho staroceskeho dila tisteneho, tedy dohromady o 1046 kusu.
Lide duchovni
i
svetsti, starostove, ufednici,
do sluzeb
dosti a pill
farafi
a
iicitele
vstupovali s ra-
a byli hrdi, kdyz poklady
teto veci, opisovali a sbirali
a listiny po dlouhou dobu nepovsimnute, stare knihy, mince a pecete mohli
zemskemu archivu k bezpecnemu
odevzdati
uschovani.
Skfine zemskeho archivu plnily se kusy darovanymi a postoupenymi
jako nikdy
K
jiz
v dobe pozdejsi.
temto skvelym vysledkum kouzelneho proutku,
hledaly poklady, pojila se
cila
kterym se vsude
cinnost feditele zemskeho archivu a jeho archi-
vafe V oboru publicistickem.
S
pochopitelnou hrdosti Chlumecky dne
skemu vyboru
a vefejnosti pfedlozil
Thatigkeit auf
dem
»Stimmen
Gebiete der Geschichte
14. listopadu
iiber
J.
F.
in
Mahren«,
Bohmera, Chmela,
Pozornost nemeckych dejezpytcu upoutalo
')
jmena uvefejneni moravskych zemskych
mnoha
wissenschaftliche
und Landeskunde
mezi nimiz byly vyroky Jakuba Grimma, Pertze, Rosslera a jinych.
die
1856 zem-
r.
desk, ktere byly vytisteny
ze-
tehdy
nakladem
clenu usedle slechty moravske. Vital se slechetny pfiklad, jejz davali
moravsti slechtici jako nositele a podporovatele dejin zeme, chvalila se velko-
myslnost zemskeho zastupitelstva, jez pro dejiny sve cily,
zajem tak
uznavala se vazna a obetava snaha badatelu, ktefi se teto praci venovali.
Pfi uvefejnovani techto hlasu, ktere
ckemu jenom rozsahle a
ktery se
o
to,
zajistil
nelibost, bezelo
vsech.
patmy vseobecny zajem o rozvoj moravskych v prvni fade vysvetluje tim, ze Morava tehdy, pokud
Viz tak6 Emil
stala
Chlume-
pokracovani dejezp}d;u, jejz zahajil v mire tak
zacatek,
archivni organisace, ')
aby
ovsem take budilo
k nemuz potfeboval slechetne a obetave soucinnosti
mnohoslibny
L
vlasti jevilo
Nebof
archivu, se
tyka
v cele vsech ostatnich zemi rakouskych, podnitila
Soff6, Peter
Ritter
von Chlumecky (Brunn 1903),
str.
19 a ndsL,
diO
)
^=n
^Jf
1
1
52
D
Instituce archivnfch korrespondentu.
Chlumeckeho, aby obor pusobnosti zemskeho archivu telneji
nez doposud mela vyrazu
jeste vice rozsifil. Zfe-
zakladni myslenka, kterou se ndil
dojiti
stal
stfediskem vsi prace histo-
ricko-archivni a aby byl spojen se vsemi archivy
soukromymi a vefejnymi.
jeho organisacni plan, aby se zemsky archiv
Pfedevsim pomyslel na
to,
aby se v zemskem archivu
moravskych archivtu Podanim ze dne
statistika
22.
ledna 1857 byl zemskemu
vyboru k schvaleni pfedlozen ucel a organisace
Po
sestavila vseobecna
arcbivni
teto
zemi melo se vysetfovati, kde jsou archivy nebo knihovny a regi-
cele
materialem archivnim, dale co se o techto sbirkach
stxatitry s
vi.
tohoto setfeni melo se uvazati fami duchovenstvo cele Moravy.
Bme
Olomouci a
stofe V
statistiky.')
k
svolily
set archu,
jez podavaly
provadeni
Obe
konsi-
soucinnosti kuratniho kleru pri archivni
navody a blankety a do roka doslo nekolik
rozeslaly se instrukce,-)
statistice,
V
nebo lepe feceno mohly podavati
dosti
dobry obraz
moravskych archivu, kdyby byly byvaly revidovany, zpracovany a publi-
Avsak Chlumecky mel na mysli organisaci
kovany.
ucinnejsi.
jeste
Aby
sbirky archivu byly rozmnozeny a mezery vyplneny, a historicky material
po Morave roztrouseny objeven snaze a uplne, hodlal (die zpravy ze dne 26. kvetna 1858) navazati pravidelne styky s venkovem a pfimel zemsky vybor,
aby zndil
zemskeho vyboru
ze
dne
2.
fijna
nastoupene cesty bylo, jednak
hmotnem
i
korrespondentu, jez take usnesenim
archivnfch
instituci
1858 vstoupila v
dosici
pro
Ucelem
zivot.
teto
nove
zemsky archiv zisku v ohledu
formalnim, jednak vzbuditi o archivy zajem v.kruzich nejsirsich.
Ufad archivniho korrespondenta
platil
za lifad cestny; korrespondenty jme-
noval k navrhu feditelstvi archivu zemsky vybor, a sice mel pro kazdy 1)
V
odfivodnfeni
Cteme, ze tato
archivni
statistika je
nezbytna v ohledu administra-
bude kontrolnfm bodem, az jednou vlada pfevezme p^Ci archivy, coz pry se zativnim, bude-li se zakladem kazd6ho bude to, aby zasady, a koneCnfi badani, ie jednati jist6 stane, cel6 Rakousko. na Moravfe, platily pro jeJ se pfi pgstovdnl dgjin uplati^ovaly ze
^ Zajlmavd zemsky archiv
Gradicensis 16
L
'^=—
je mtsto v instrukci,
zvlaSt zavazal,
kdyby se podafilo
z prvnf polovice
doby pohfeSuje".
—
kdez mezi jin^m Cteme
12. stoletl,
Dnes se vSeobecnfi
najfti
:
,
nfektera 'data
.
o
VaSe DOstojnost by kronice H i 1 d e g a r d i
.
.
naSel archivaf Antonin BoCek, kterd se vSak od
jiz
ma
za
to,
ie
tato
kronika byla vybajena BoCkem.
II
l
Q)^-^
II
r
-^J i
D
Cinnost korrespondentCi v roce 1860.
53
politicky okres byti cinny alespoii jeden korrespondent Jejich likolem bylo
po historickem materialu
patrati
tento material sepisovati, vati
pecovati
zpravy zemskemu archivu.
byli vyzvani pusobiti
k
tomii,
kraji,
o jeho zachovani a o sve cinnosti poda-
Zminky
aby
v jejich
nejsirsim smyslu slova)
(v
zajiste
zasluhuje, ze korrespondenti
vsude zakladaly a vedly mistni kroniky
se
a znzovaly obecni knihovny, kterymi by se vzbudil zajem obecenstva pro
prospesnou cetbu. dentu,
Byly vydany zasady
pak instrukce a formulafe pro
Z druhe pisemne
zpravy
pfi
jmenovani archivnicb korrespon-
jejich zpravy.
zemskeho
feditelstvi
archivnich korrespondentu v roce i860, podane dne ze
tenkrat
23
bylo
archivnich
korrespondentu
a popsano 45
listin,
40 rukopisu,
starozitnosti, minci, stavebnich
smefovala
s
o
cinnosti
kvetna 1861, vysvita,
cestnych
a
63 skutecnych,
Celkem inventarisovano 26 archivu
49 rozvijelo nejakou cinnost
z nichz
i.
archivu
1447 del tistenych, skoro
pamatek, zbrani
100 ruznych
Cinnost 14 korrespondentu
atd.
lispechem k zachovani pamatek stavebnich, napisu
atd.,
k
zari-
od ohne bezpecnych mistnosti pro archivy a k pofadani archivu.
zovani
Cinnosti korrespondentu
darem 199
listin,
180 akt ze
stoleti
136 minci, 177 otisku obecnich vani odevzdano 8
listin
a
v tomto jedinem roce zemsky archiv nabyl XVII.,
peceti,
14 rukopisu,
30 del
20 erbu, obrazu a kreseb.
tistenych,
K
uscho-
rukopis. Mistni kroniky zalozeny v 39 mistech,
i
obecni knihovny ve 12 obcich.
Jsou bylo Ize
to
vysledky
zjistiti,
zajiste
Ale
potesitelne.
z pfisti
jiz
ze cinnosti archivnich korrespondentu
svetlovalo se to politickymi
pomery
vyrocni zpravy
napadne ubyva a vy-
nasi vlasti; dalsi zpravy jiz neni.
')
Ale rozbila se nejen instituce archivnich korrespondentu, jehoz zakladni
chybou
nebyly
archivu,
asi
*)
I
politicke;
proved end s takovou
krocila svuj vrchol.
jeSte za
pomery
Dluzno
Referaty a z4silky
m6 doby
namahou a
tak, jak doSly
organisace s
moravskeho zemskeho
takovou osobni obetavosti, pfe-
se zminiti take o tom.
korrespondentfl i
i
s
dochazely je§t6
v
letech
1863 a 1864;
leiely
pfipojenymi originalnltni listinarni v balfkach.
J
^
0?=-^
II
.
.-^u?
1 D
Slavnostni rok 1863 a plany Chlumeckeho.
54
Naskytla se
totiz
zdanlive vhodna pfilezitost vyzkouseti ucinek
leteho a bedliveho badani archivniho
kdy
se
po
cele
na
zemi konaly pfipravy k
ravy, ktera se inela oslaviti v roce
coval program, jak
by
historiografii,
a sice v roce i860,
pamatce pokfesfaneni Mo-
tisicilete
1863. Reditel archivit
pamatka mela
se tato
mnoho-
uctiti
Chlumecky yypra-
take se stanoviska vede-
ckeho, zejmena vedy historicke. Doufal, ze rok 1863 bude oslaven take jako
pamatny rok moravskeho dejezpytu a
umeni vubec. Proto pfedevsim
dejin a
pomyslel na sepsani dvou historickych biografii: sv.
nastupce
Metodeje,
apostolskou pfibuznost, a
roval,
z
Ctibora
nacionalni
mela se
byti
jak
iifmz,
jezto
hlavniho
representanta
vyznamenana cestnymi cenami 500
kaidy rok venovalo 500
pod jmenem
na
na
zl.
ravsky zemsky archiv vyprosil
si
svoleni
nebo
umeni nebo tnalifske.
Moravy. Co
se
by
A
z dejin socialnich,
specialne pro
mo-
Navrh posledni byl
podminky. Take vypis ceny byl schvalen, ne
vsak za biografii Dietrichsteina nebo Ctibora dejiny
Dale
k vydani publikace »Regesten des
Klosters Welehrad«, vypracovane arcbivafem Chytilem. pi4jat bez
zlatych.
oboni moravskych
nejlepsi vypravovani z
nejlepsi dilo plasticke
zemskym vyborem
doby
Cyrilla a Metodeje, z niz
sv.
dejin cirkevnich, pravnich a literarnich, z dejin se tyce
»nejskvelejsi
Moravy«. Nejlepsi zpracovani techto biografii mela
se zaloziti trvala fundace
pokud
ma
kardinal Dietrichstein
naznacuje,
jako on cirkev katolickou na Morave zrestau-
Cimburka,
neodvislosti
zemskym vyborem
s
kardinala Dietrichsteina,
vsak tyka fundace
z
Cimburka, nybrz za populami
sv.
C3rrila
a
Metodeje,
nechtel
zemsky vybor rozhodnouti sam, ponechavaje rozhodnuti snemu. Ve vypisu, k nemui due 25. fijna i860 skutecne doslo a ktery byl vsude
uvefejnen,
pravi
se,
ze
tyto
populami dejiny
Moravy maji
knihou lidovou a ve forme strucne a mluvici k nazorum a k vyliciti
kratce
a
vlastenecky
s pfitomnosti die starobyleho
^)
Dudlka
V
\.6mi roce vySel
od
dny minulosti a
jejicb
byti
srdci lidu
duchovni souvislost
vyznamu Moravy.')
Brandla „Handbuch
der mahrischen Vaterlandskunde" a od
prvnf svazek dila .Allgeraeine Geschichte Mahrens".
J
rr Umrti archivafe Chytila v roce 1861.
D
Domnivam s
ze
se,
Chlumecky
55
pfi svych planech
v prvni fade pocital
podporou Chytilovou. Ocekaval od neho zpracovani velehradskych regest
a take asi o
nem
bude
ze
doufal,
s to sepsati vetsi
biografii Dietrichsteinovu
nebo Ctibora
Moravy, a
ze Ch5'til
to
tim
spise,
uvefejniv od
zadnym novackem, Chjrtil
pustil se take skutecne
dospel
az
r.
z
Cimburka bud popularni dejiny
tehdy v oboru historiografie
nebyl
jiz
1851 fadu mensich studii historickych. ')
do sepisovani dejin Moravy,
k roku 1200 a chova
bud
vypravovaci praci,
se jeste
jejichz rukopis
v zemskem archivu.^) Ale dny
Chjiilovy byly secteny.
Nekolik
po dosazeni mista archivafe,
let
dlouho se nesla,
stihla jej
povinnost branily
mu
Kdyz
brzo
vazna choroba.
bylo
jiz pozde.
udelovana, byla v poslednich
delsi; churavel
cele raesice a zemfel
po
sily,
z prace a cit
due
letech
by byla mohla
ktera
mel tehdy ovsem krome
pofad
10. linora
castejsi
pro
na ujmu.
mu
Dovolena, ktera
Vsechny jim zapocate prace ufedni a neiifedni archivu nebylo
Radost
zmeniti zivotospravu, ktera jeho zdravi byla
uposlechl rady lekafovy,
pficinou byla
k nemuz jeho snaha
cile,
za tou
a
pofad
1861 ve veku 49
uvazly,
let.
nebof v zemskem
nastoupiti jeho misto.
Zemsky
archiv
feditele
archivu
a
ufedniky, sily pisafske pro prace
lifedni,
pro horlive zapocate prace kata-
logisacni a pro
registrovani.
seznam v nekrologu
')
archivafe jeste jine
pomocne
Ale Chytila nemohl nahraditi nikdo;
Ghlumeckeho
,Dr. Josef Chytil".
V Brn6
lifad
1861.
*)
Viz
^)
PohfeSuji vSak Ghytilftv rukopis „Welehrader Regesten", ktere die udant Ghlumeckeho
v r. 1861 pfipraveny pro tisk. Listkovy katalog s hofejSim napisem, jenz nenl sepsan jiz rukou Chytilovou, naprosto neodpovfda pfedstavam, jez si o takov6m dfle musime uCiniti. ") Budtez tu uvedena alespofi jejich jtnfea: Od ledna roku 1856 do zaff roku 1861
byly
byl V archivu
zamSstnan Vincenc Ghytil napfed jako diurnista, pak jako oficidl od listopadu diurnista ArnoSt Novotny; od ledna 1859 do sv6 smrti dne 14. listo;
1857 do dubna 1859 jako padu 1859 napfed jako
diurnista,
pak jako akcessista Josef Kalla; v dubnu 1859 byl jako na akcessistu a dne 2. zaff 1861 na
diurnista ustanoven Gustav Plachky, kter^ brzo postoupil oficiala; stal
pak dne 22. listopadu
1859 jako praktikant Antonln Wessely, jenz se v lednu 1861 do 1. Hstopadu 1862, dale Ondfej Woharek od 25. ffjna od 21. fijna 1861 jako akcessista a od 23. zaff 1862 s novym titulem
akcessistou a pfi archivu
1860 jako
praktikant,
zftstal
m6l zemsky archiv od Hstopadu 1859 vlastniho mah'fe erbfi, A. Hiibnera. Jeho ukolem mime jine m6lo byti obkreslovati peCete vSech original^, kter6 doSly do archivu. ingrossista; koneCnfi
i
I
1 UchazeSi o
56
silu
novou,
realce
az se
osifely tak dlouho,
zustal
archivafe
mi'sto archivafe.
Vincence Brandla,
totiz
Chlumeckemu
xicitele
podafilo vyhledati
na obecne
filologie a dejepisu
na Starem Bme.') Polemika, kterou Brandl v roce i860 vedl se zemskym histtSripgrafem
Dudikem hned po Mahrens« o
vyjiti
torn, byl-li
prvniho svazku Dudikovy »Allgemeine Geschichte
Velehrad sidlem moravskych apostolu, nadelala
hluku, a tim se jeho jmeno stalo vseobecne
znamym
nejen v
Bme
mnoho
a po cele
Morave, nybrz take ve Vidni, v Praze a jinde v kruzich ucencu, mezi politiky i
mezi lidem.
Chlumecky znal ho dobfe
ze spolecne cinnosti v »historicko-
a byl o jeho zpusobilosti pro misto moravskeho zemskeho
statisticke sekci«
archivafe pfesvedcen tak pevne, ze
podanim
dne
ze
23.
cervna 1861 navr-
hoval,
aby byl ustanoven bez konkursu, poukazuje na jeho »docela vymi-
necny
talent« a
zemsky vybor
na skvele ukazky jeho
praci
se vetsinou proti tomu,
vyslovil
posavadnich. Ale ze zasady a konkurs, ktery byl
vypsan, mel za nasledek, ze se o toto misto uchazelo
Stepan Spalla,
c.
k.
jenom
Ant Matzenauer
a knez Frant.
pusteni hned pfedem a take vzhledem na uchazece Josef
pfichazeli:
Beda Dudik a Vincenc Brandl.
jeho mladi; bylo
mu
Poimon
V
ostatni.
k.
byli
livahu
Emler, zak Theodora Sickela a absolvent ustavu
pro rakousky dejezpyt, Julius Feifalik, ufednik pfi historiograf P.
zadatelu.
komisaf pozemkovych knih, Ignat Cibulka, c
radni sekretaf, vynikajici slavista se zfetele
osm
potom
tehdy 24
let
c.
k.
dvomi knihovne,
Proti Bmlerovi mluvilo
a prave absolvoval zmineny
jenom
listav.
Co
se tyka Feifalika, jehoz znamenite nadani se vseobecne uznavalo, byla obava, ze v
Bme
dlouho nezustane a ze misto archivafe bude povazovati takofka za
misto pruchodni. dr.
vyboru vyjadfil,
ze
Dudikovu
Giskra,
zadost co nejvfeleji doporucoval clen
dovolavaje se toho, ze Theodor Sickel
Dudika pro
toto
se
zemskeho
vuci
nemu
misto poklada za tak dokonale zpusobileho, ze
mezi nim jako nejzdatnejsim a ostatnimi kompetenty nemuze byti parifikace. ')
s kritick^m
Oi=
Brandlovi
viz
biografu od dra. B.
Navratila
v Cas. Mat. Mor. 1902,
str.
1
— 64
posouzenim vSech jeho literarnfch pracf.
J
a
Zemsky
archivaf Vincenc Brandl.
57
Ale nehledic k pficinam jinym, mluvila proti Dudikovi
okolnost, ze jako
ta
historiograf zastaval jiz misto, ktere jeho sily zabiralo plnou merou. Okolnost,
ze se
Chlumecky,
feditel archivu a referent
zemskem vyboru, o Brandla
v
Dne
vfele zasazoval, rozhodla ve prospech Brandluv.
byl Brandl vetsinou hlasu
zemskym
3.
archivafem.
Vincenc Brandl, jemuz tehdy bylo osmadvacet
let,
praci V archivu skutecne znamenite vlastnosti dusevni,
vedomosti historicke a vseobecne
i
pfece o sobe studii
fici,
ze je
sice
38
let,
v
roce,
prace archivni
poukazovati na
ze jiz jako
to,
nemohl vsak
Chytilovym zakem a nikdy na universite theoretickych
ve Vidni pod spravou Theodora Sickela byl
roku byli spolu
ndke nadani, velke
Chytilovi katalogisovati sbirku Bockovu,
V oboru archivnim nekonal, ackoli by
Sprave Chlumeckeho
mel pro vedeckou
znacne znalosti jazykove;
nebyla ovsem vlastnim jeho oborem. Mohl
mlady student pomahal
1861 jmenovan
zafi
tesil
se
mu jiz
listav
pro rakousky dejezpyt
k tomu poskytoval
Brandl jenom kratkou dobu. Kdyz
pracovali, zemfel
Chlumecky dne
29. bfezna
r.
asi
pfilezitost
puldruheho
1863 ve veku
ve kterem se konala velka slavnost velehradska a ktery mel
zaroveii byti slavnostnim
rokem moravske
historiografie a
skeho archivu. Brandl byl nyni odkazan sam na sebe, nebof bylo brzo potom
zemskym vyborem (dekretem
ze
dne
5.
moravskeho zemfeditelstvi
archivu
cervna 1863,
cis.
64)
zruseno a jeho funkce rozdeleny mezi feditele kancelafe a archivafe. Brandl pfevzal do jiste miry literami, nikoli vsak archivni tradici Chytila a ckeho.
O
jeho stanovisku k oboru archivnimu svedci dobrozdani, jez podal
dne 20. dubna nosti. Zadal,
r.
1866, kdyz se pro zemsky archiv mely vyhledati nove mist-
aby zemsky
archiv, jenz
posavad mel plosnou rozlohu 54V2
sahu, byl rozsifen pouze asi o 8 ctver. sahu, protoze pry
nelze ocekavati
nutych
Chlume-
znacnejsiho pfirustani.
svetnic, ve kterych
ctver.
na dlouhou fadu
let
Vyslovil se pro zfizeni nekolika kle-
by bylo co mozna nejmene oken, v kaide
asi
po
jednom, a nepokladal za potfebne, aby byla zvlastni svetnice pro badatele,
I
'
i
or—
^
'
-"==
=7=^
1
i
58
ackoliv uznaval, ze takova svetnice v archivech
Pracovni
sfly archivu, ktere
vyskolenj', pfideleny
k lifadum jinym, a v
pomocnych. Brandl
lifedniku
nehledic
k
by va a take v zem. archivu
pro prace pofadkove a katalogisacni bylj'
skem archivu »vzhledem na jeho
ze snad pozdeji
agendy« vubec
jeste treba
ve sve zprave poukazoval na
mnohem
bude
vice
sil
nez
ma k
disposici;
dvou
ze by,
to,
roku
1859
ingrossistou lictamy
v
slouzil
archivu,
ale jeho
poznamka,
pomocnych, mela za nasledek, ze
Ize zmensiti pocet sil
od roku 1870 byl skutecne odkazan na podporu jenz od
dobfe
jiz
roce 1868 se uvazovalo, je-li v zem-
vice literarni
sice
byla.
praci literarni, ktera v podstate pfislusi jemu, vnitfni prace pofad-
kove vyzadovaly
opustil
sily jedine.
sve
misto
Vincencem Nebovidskym, jemuz
prace ufedni a pisafske, jenz vsak z vlastniho
na
D
Ucinky archivni organisace Chlumeckeho.
Tehdy Plachky, a
byl
nahrazen
hlaviie byly pfideleny
popudu
bral podstatny podil
katalogisacnich a publicistickych pracich nasledujici skoro tficetilete periody
Brandlovy a
ziskal sobe nejvetsich zasluh o pofadani a
zaznamenavani pfiby-
leho materialu.
Velke rysy archivni organisace Chlumeckeho jevily po nejaky cas ucinky. Jeste v letech 1864
— 66
dochazely ojedinele zpravy zvlasf horlivych
korrespondentu archivnich. Akce, jez smefovala k tomu, aby mens! archivy obecni byly ulozeny v archivu zemskem,
rozbila se
ovsem nadobro, nebof
V roce 1865 byla vyzva okresnich ufadu skoro bez vyminky zodpovedena
V ten smysl, ze obce budou
Za
to
archivalie,
pokud
je jeste maji, uschovavati samy.
vsak tehoz roku 1865 registratura vrchniho zemskeho soudu postoupila
zemskemu archivu mistodrzitelstvi
z vlastniho
akta
popudu 314 pergamenovych
byvaleho lifadu podkomorskeho.
O
listin
a
tom, jak
archivaf Brandl svymi vlastnimi pracemi byl pfiveden k tomu, aby
r.
1866
zemsky r.
1866
pro zemsky archiv nabyl cenne sbirky archivu zemskeho soudu, zminime se jeste
V souvislosti
jine.
V
roce 1867 feditelstvi cisafskych statku rodinnych
v Hodonine nabidlo zemskemu archivu se cirkulafu, jez kdysi vydal
peny vyloucene cenne
I
starsi
zemsky archiv
akta registraturni, dovolavajic
se zadosti,
aby jemu byly postou-
archivalie; tato akta byla take skutecne pfevzata.
li
Nabytim
techto akt konci
vani sbirek archivnich.
Za
to
na dlouhou dobu
vsak prave od
tento zpusob rozmnozo-
sedmdesatych. ai do deva-
let
desatych hraje znacnou roll zakupovani archivalii od soukromniku a obchod-
V
niku.
one dobe v nasi
vlasti bujelo rozvlaceni starozitnosti
obchodnicku a Brandlovi chapal se kazde
slusi zvlasf dekovati, ze
pfilezitosti,
tim, ze je kupoval.
S
sta listin a jinych archivalii,
kupovaly se archivalie
neceho nabudeme koupi.
dosti
Nez nemuzeme
casto,
se
i
mezi nimi ale jeste
kusy
i
v letech
kdezto dnes zfidka kdy ze
se
tehdy
soukromniku mohlo
uciniti
zhostiti
na zachranu historickeho materialu n ufadu
dojmu,
vice.
Brandl od pocatku sve ufedni cinnosti hlavni svuj literame-publicisticke prace
zemskeho archivu. Chci
V roce 1863 vydal popularni dejiny se
znamym
Tim ovsem mimovolne
zfetel
obratil
na
tu pfipomenouti, ze prave
titulem
»Kniha pro kazdeho
Moravana«, ovsem ne ve smyslu vypisu ceny a ne za tim nabyl.
mod,
pocatku, zejmena v letech sedmdesatych, bylo do zem-
vyznamne, ponenahlu vsak nabidka klesala;
devadesatych
mnohem
to bylo v jeho
aby alespon archivalie pro zemsky archiv zachranil
skeho archivu pfineseno na historicky
pokud
vseho druhu po
licelem,
aby ceny
a zcela odchylne od planu a zakladni
my-
slenky navazal na Chytiluv posledni historiograficky pokus, jenz zustal nedokoncen. Naproti tomu jsou na biledni nitky, jez vedou k literarnim pracim
Chlumeckeho. Brandl vstoupil do zemskeho archivu, kdyz Chlumecky stizen nemoci nechal organisatorskych a odbornych praci v archivu, aby se venoval cinnosti literame-publicisticke, kterou
dejezpytu.
Jak znamo, zemfel
si,
jak take doufal, postavil pomnik v rakouskem
prave,
kdyz pracoval o svazku pramenu k nionu-
mentalnimu dilu »Karl von Zierotin« Cast V
pfevzal
roce
Brandl
a
vytvoril
z
1864 vydal »Snem drzany
;
mel
jeste
ni
sve
r.
1612.
bohatou latku na toto thema.
prvni dve publikace pramenu;
Ze zapisu Karla
z Zerotina«,
V roce 1866 »Zerotinovi zapisove o sonde panskem«, kten tvofi prvni svazek
L
prvniho oddeleni publikace »Spisy Karla starsiho
potom
jenom
pfidruzily
z Zerotina«,
k nemuz
se
dva svazky.')
jeste
Temito dvema pracemi vyvfel Brandlovi docela novy pramen k detotiz
jinam Moravy, sve
zprave z roku
vyrocni
pestovany. techto
moravske dejiny pravni,
Podstatnou cast studii.
novych
jak z dobre
ktere,
^einy
ve
1866 zduraznoval, byly doposud bohuzel malo teto
vyrocni zpravy zabiraji vyvody o
vyznamu
Jiz v teto zprave Brandl problasil, ze nejnalehavejsim
ukolem zemskeho archivu ve smeru publicistickem
je
prameny
zpracovati
moravskeho prava zemskeho, zejmena vydati knihy puhonu a nalezu, v nichz die jeho pfedstavy je pry ulozen materialni obsah moravskeho prava zem-
skeho; material, ktery se z techto knih dochoval, pocina rokem 1405. Obor,
V nemz Brandl zacal pracovati, byl jemu docela novy; byl a obtiznejsi nez
a vsech jeho
sam pfedstavoval a vyzadoval ihned celeho jeho zajmu
si
sil.
Pfedevsim se vynasnaioval o deskami, ktere ze
lispech,
vetsi, rozsahlejsi
jej
doplnuji, ziskal pro
to,
aby tento material
zemsky
archiv.
i
se
zemskymi
Tato snaha mela ten
na zadost zemskeho vyboru byly zemskemu archivu postoupeny
soudni knihy, nikoli vsak kvatemy zemskych desk. byly sbirky zemskeho
archivu rozmnozeny o
Dne
19. listopadu
1866
obsahu
258 svazku, veskrz
pravne historickeho.
Rozmanitost organisaci sil
V
Chlumeckeho a
pracovnich, letech
agend zemskeho archivu, ktere jemu byly pfikazany s
nimiz se nesrovnaval pocet pfidelenych jemu
zdrzovala ovsem zahajeni zamyslene edice.
1865 a 1866 pfevzal velke sbirky
listin
Vime, ze Brandl
a akt z registratury vrch-
niho zemskeho soudu a mistodrzitelstvi, dale ze se v
lete
roku 1864 uvazal
V inventarisovani zameckeho archivu v Brtnici a se svolenim a nakladem zem. vyboru zacal vydavati Teufenbasske listiny tohoto archivu.")
V
Druh^ svazek prvniho oddeleni (1866) obsahuje pokraCov4ni Zerotlnovych prvni svazek oddeleni druh6ho (1870) edici ,Listov6 psani jazykem Ceskym'. ^)
*)
1
Tato price vySla
r.
letech
zapisfl,
1867 pod ndzvem ,Urkundenbuch der Familie Teufenbach".
J
D
61
Brandlovy publikace pravne-historicke.
1865
— 68
Brandl jako zemsky poslanec
cile se siicastnoval zivota politickeho
a vefejneho vubec')
Rokem 1868
zacina
ravskem pravu zemskem. z
V
uzravati
ovoce jeho dlouholetych studii o mo-
temz roce (1868) vydal obe pravni knihy Ctibora
Dmox-ic a Ctibora z Cimburka;-) sedmy svazek publikace Codex diploma-
ticus
Moraviae
indexem, v nemz dodatkem uvedeny jsou vysvetlivky
opatfil
ke vsem slovum ceskym a polskym, jez se vyskytuji v prvnich sedmi svazcich;') index k Pamatkam, pondil vypisy z Puhonu
sdelal
prace k vydani
Dne
16.
pramenu
poslednejsich.
unora
1869
r.
prosil
za svoleni a
dani dejin zemskeho prava na Morave.
—
vesmes pnpravne
hmotnou podponi k vy-
Poukazoval na
to,
ze
by rad
uzival
ovoce sveho umorneho studia pramenu a jejich edice a ze pro to po vzoru
Grimmovych
ktere jsou v rukopise
ukonceny ai na ony
fimskeho a nemeckeho. *)
zemskeho prava Viz
*)
Navratila
Ize
casti,
jez jednaji o recepci prava
Povazoval toto dilo za nezbytne potfebnou praci
pfedchozi a takofka za uvod k vydani dejin
zemskeho prava na Morave,
starozitnosti pravnich sepsal dejiny
puhonu a
nalezu, jimz bez zevrubnych
rozumeti jen tezko nebo vubec ne.
n. u. m.,
str.
30—32.
Kniha Drnovska. Kritickymi i vgcnymi poznamkami opatfenou, vydal V. Brandl. Kniha TovaCovska, aneb p. Ctibora slavn^ho v^boru mar. mor. V Bm6 r. 1868. Podporou z Cimburka a z TovaCova pamfit obyCejfl, fadfl, zvyklosti starodavnych a fizenl prava zem^)
—
skeho V mar. mor. mar. mor.
V Bm6
Kritick6 vydani,
jez uCinil V.
Brandl. Podporou
slav.
v^boru zemskeho
1868.
erschienenen sieben Banden des Codex diplomaticus ') jErklarung aller in den bisher Moraviae vorkommenden bohmischen und polnischen Worte."
Toto vyznaCn^ odflvodnenl Brandlovo znf do slova takto ,Nachdem der Unterzeichnete die Miihe, welche die kritische Ausgabe von korrumpirten Quellenwerken und die Exzerpierung vieler Tausende von Klagen und Urteilen erfordert, nicht nur nicht scheute, sondern sich dieser :
*)
miihsamen Arbeit mit Liebe und Ausdauer unterzog, schaftlichen
Fruchte
eine quellenmaBige
verfasst, die im Manuskript und deutschen Rechts zu handeln romischen des
Rechtsaltertumern
umfaBen
1
so
wiirde er auch
game
die
wissen-
anstrengenden Quellenstudien und Editionen geniessen und hat Geschichte des mahrisehen Landrechtes nach dem Muster von Grimms dieser
bis ist,
auf jene fertig,
Telle,
wo von den
im Drucke gegen
Rezeption
dreiBig
Bogen
diirfte."
I
r 62
Vydani Puhonu.
doslo,
K
uvefejneni
ac,
jak pravf, byly v rukopise skoro ukonceny.') Za to brzo ukoncil
pnpravne prace pro
Due
2.
techto
puhonu a
edici
prosince
zemskeho prava na Morave bohuzel ne-
dejin
nalezu.
187 1 podal zevrubne dobrozdani o obtizne otazce
r.
vydani tohoto noveho dila pramenneho, ktere se melo zafaditi mezi pravidelne edice zemskeho archivu. Jeho navrhy byly s vyslovnym uznaniip jeho casto
osvedcene obezfelosti schvaleny, takze Brandl
mohl prvni svazek
A
v roce 1872 vydati
jiz
dila »I/ibri citationum et sententiarum«.
vsemi pracemi ufednimi a soukromymi pracemi
soucasne s temi
literame-publicistickymi -) zabyval se sbiranim a zpracovanim materialu pro svuj glossaf.')
Brandl mi jednou obsime takove dilo:
jiz
na pocatku jeho
vylicil,
nem
jak v
vznikl
limysl sepsati
cinnosti v archivu dochazely ho, vetsinou
od
nemeckych ucencu, dotazy o vyznamu tak mnohych neznamych pravnickych terminu v Codexu, jichz uspokojive zodpovedeti nemohl ani sobe ani jinym.
Tato vnejsi pficina vnukla uvefejnil.
Tim zpusobem
mu
vznikl
aby sve studie v tomto oboru
myslenku,
zmineny maly slovni index k
Codexu, po nemz nasledoval liplny Glossaf, jehoz prvni
boru pfedlozil v roce 1870, konec pak v roce 1873.
cast
Zprvu
7.
svazku
zemskemu vychtel,
toto
aby
jenom vedeckou pomuckou vyhradne pro zemsky archiv a venoval rukopis s krasnou motivaci, aby vysledek toho, cemu se v archivu naucil.
dilo bylo
mu
')
pravf:
de
iudicio
quoque
CasteCn6 vysvftleni najdeme v livodg k 1. svazku dila ,Libri citationum", kde se editionem huius tomi primi praepararera, additurus eram in prooemio tractatum
„Quum
terrae
praeter
prooemium eo
seu
spem
barouum
;
recessi
retardebatur,
autem a proposito,
ne
libri
descriptio typis,
inde et editio longius adhuc produceretur.
omitti posse putavi, quod des inscribitur ,Geschichte Herrengerichles', quo omnia facilius
.
.
.
mox ad
in
lucem proditurus
quae
Praeterea tale sit
liber,
qui
banc rem spectantia plane descri-
bentur et uberius explicabuntur." ^) '')
Poukazuji na
Navratila,
,Glossarium
illustrans
str.
38 a
nasledujtci.
bohemico-moravicae
historiae
fontes.
Enthaltend:
Die
den bohmisch-mahrischen Geschichtsquellen gebriiuchlichen bohmischen Erklarung 1. in diesen diplomatischen Ausdriicke, 2. jener lateinischen und 3. jener deutschen Worte, welche Quellen speziell vorkommen.* der
in
p;
D
Brandluv Glossaf.
V archivu take
Po dvanact
zustal.
let
63
venoval se teto sve praci
vsech
ze
nejvice namahave, s fidkou vytrvalosti, protoze, jak pravi ve sve zprave
zemsky vybor, pokladal za svou povinnost, poklady archivu nejen
na
stfeziti,
nybrz take pomoci jinych pramenu historickych dati badatelum k ruce pro-
V vybor
listin
aby
stfedek,
ceskomoravskych mohli snadneji uzivati a jim rozumeti.
roce 1876 odhodlal se
mu
zvlasf jeho
pak
do tisku a zemsky
dati toto dilo take
umoznil se zvlastnim uznanim jeho vedomosti literamich a
to
vecne a jazykove znalosti archivalii.
Nez Brandlovi bylo prave v dobe velmi zasluzne,
ktere
nejvetsi cilosti, v niz
vykonal prace
provadel se zfejmou zalibou a jez majf trvalou cenu
vedeckou, na nalehani Christiana d'Elverta v snemovnim sezeni ze dne since roku 1872') ulozeno, nesla,
aby co nejdfive byl vydan
ale jeho
svazek moravskeho diplomatafe
8.
vydani omeskalo se
k tomuto svazku v fici,
ze
by
tato
r.
pfilis
material se v ruznych archivech alespofi kollacionovati.
je
provadeti
sam.
jiz
1868 uplynula
doba byla
K
sice opet ctyfi leta,
Moravy
slusi
hledati jak za
slouziti
spechati,
sil.
protoze
^
Viz
sn6movn(
list
zajiste
Chtel-li
1872,
jiz s
sir.
se hlavni
dob Chlume-
Brandl ovsem omeskani
Dudfkovy dejiny Moravy,
v fade prvni, pokrocily teprve k
k roku 1350.
do jejichz techniky se
ze
pricinu,
stoleti
13.,
vsak vyhoveti pfani, aby
mu
nezbyvalo nez nechati
velkych praci pravne-historickych, jez tak horlive byl
i>
avsak nelze
indexii
jinych zemi musel sbirati anebo
i
archivni publikace byly uvefejfiovany rychleji, pak
edice,
vyjiti
temto pracim nemel Brandl nikoho po ruce, musel
oduvodnoval tim, ze neni tfeba
jiz
Od
dlouha pro periodicke dilo pramenne, jehoz
ckeho tak Brandlovych v nedostatku pracovnich
Codex dospel
zmineno, skoro deset
Chlumeckeho,
za
publikace zemskeho archivu omeskavala,
kdezto
jiz
Pravou a naprosto pochopitelnou
jimz diplomataf mel
pro-
aby vsechna jeho cinnost pfedevsim k tomu se
Zpracovani svazku sedmeho trvalo ovsem, jak let,
3.
zahajil,
zjednodiisiti
lispechem byl zapracoval, v pouhe otisky
204 a 1873,
str.
388.
^
r?
D
Prestehovdni archivu v roce 1877.
64
listin,
obmeziti sbirani materialu na
prace archivni,
to,
co bylo
na snade, a
iipustiti
od vnitfni
od pofadani a registrovani.
totiz
Cinnost zemskeho archivu zalezela nyni na dlouha leta hlavne v ze pravidelne vychazely publikace Libri citationum et sententiartfin a
Od
diplomaticus Moraviae.
dobu 1350
nujicich
— 1407,
roku 1874
— 1897
a v letech 1872
vj'slo sest
— 1895
torn,
Codex
svazku Codexu, zahr-
sest dilu (v 8 svazcich)
publikace Libri citationum, v nicbz byl uvefejnen material az do roku 1494
— otisky textove
s
indexem. Brandl sam jednou srovnaval dfivejsi svou cinnost
literami s cinnosti pozdejsi a vyjadfil
se,
ze t3^o prace
(Codex a Libri) pova-
a ze vydati pet svazku Diplomatafe je snadzuje proti dfivejsim za zotaveni
mene namaliave nez
nejsf a
mu
vysvetluje se asi tim, ze oblibil, s praci
V
bylo nemile zameniti praci, kterou zacal a sobe
jinou; nebof jak Codex tak Libri jsou publikace vazne a obtizne. stehoval se
roce 1877
v Rudolfske
zpracovati jeden svazek Glossafe. Toto vyjadfeni
ulici cis.
a
7.
a sice v dobe od 22. srpna do
sal
pro knihovnu
sal
pro archiv
a mezi obema
jedna 7 m.
s
tfi
ctver.).
okny
brati
cizi
badatele,
tfide
Jodokove,
v zafi 1879 byly ukonceny
nove budove mel zemsky archiv k
disposici:
5 m. vysoky),
(11 m. dlouhy, 7-5 m. siroky a 5-2 m. vysoky) 2
oknech (dve mely plosnou rozlohu 6 m. a
tfeti,
ktera
puvodne mela
uzivalo se za skladiste,
za vdek s mistem
Plnych
domu na
tech byla jedna urcena pro archivafe,
heho ufednika a sluhu, a pro
V
ufadovny o
Z
18. zafi, ale teprve
sveho prvniho domova
okny (18 m. dlouhy, 6 m. siroky a
s 5
tfemi
ze
do Noveho zemskeho
9.
prace se stehovanim spojene.
zemsky archiv
byti
druha pro dru-
citamou a pracovnou
kdezto navstevnici museli vselijak
v druhem pokoji pro druheho ufednika a sluhu.
tricet let zustal
archiv v techto mistnostech.
V
nich zemsky
archivaf Vincenc Brandl dne 30. listopadu 1899 dovrsil svou skoro ctyncetiletou cinnost ufedni') a kratce
pfed tim (dne 31. fijna)
sel
do pense take
—
Jeho vynikajicf osobnost musela uCiniti Brandl zemfel dne 26. prosince 1901. Jeho duSevnf sm6r zakladal se na vzd6vain6 nav^zal s nfm na ka2d6ho, styky. jeni dojem 14nl staroklasick^m a humanislick^m a velmi dobfe znal take klasiky n6meck6, zejmena Herdera. ')
g):
—
J ^-
-
II I
I
D
65
NedostateCnost mistnosti archivu. •
adjunkt Vincenc Nebovidsky. Tarn vstoupil jsem take ja dne
6.
kvetna 1897
ve vlastnosti koncipisty do zemskeho archivu a pfevzal jsem dne
jako Brandluv nastupce fizeni
5.
opisovani a regestovani
cteni,
kvetna 1900 jmenovan byl
listin
Navratil,
praktikant
versitni
knihovny v Praze, koncipistou zemskeho archivu.
stale se
mnozicich praci pisafskych ustanovena dne
Aloisie
Nowakova, absolventka
i.
Ufednim sluhou
lycea.
sam
c.
pfi-
vzdelal
a v jinych pracich archivnich.
Bohumil
dr.
prosince
Zaroven byl mi pro prace ufedni
lifadu,
delen tehdejsi ufednik pomocnych ufadu Josef Janos, jehoz jsem
ve
9.
k.
Dne uni-
Pro obstaravani
listopadu 1906 slecna pfi
zemskem archivu
je od 14. ledna 1900 Viktor Slama.
Jiz za Brandla byly archivni mistnosti nejen pnlis obmezene, nybrz
k ucelum archivnim nezpusobile
proto, ze byly v
pnzemi u
silnice,
posazene
hustymi stromy, zejmena vsak proto, ze skladiste nebyla rozdelena do vysky.
Tyto vady stavaly
se
kazdym rokem
plnily archivaliemi a knihami. silnice,
citelnejsimi,
cfm vice se otevfene police
Nepfiznive osvetleni, velky prach z ozivene
nestejna teplota, jelikoz archiv byl
nad samym
sklepistem, potize pfi
— byly hlavnimi vadami manipulaci pro nedostatek mista Nastoupiv
lifad pokusil
jsem se
mistnosti archivnich.
sice odstraniti nektere potize
ruznymi adapta-
cemi; dal jsem postaviti steny, aby bylo vice mistnosti, od ohne zabezpecil
jsem skladiste ulozil
tim, ze
jsem dal
jsem do kartonu a
tyto
zfiditi
do
skfini, jez Ize
se pofad jasneji neudrzitelnost techto
mistnosti
zelezne dvefe, nejcennejsi sbirky listin
uzamknouti. Ale pfece jevila
pomeru, protoze nebylo mozno archivni
rozsifiti.
Pfevzeti historickeho materialu aktovehg z registratury mistodrzitelske,
na nemz
se
zemsky vybor usnesl
jiz
v roce
1897, muselo byti odlozeno,
Z doby jeho mladl mam svazek nfimeck^ch basnf, dokonCeny roku 1868, kterg vyznaCujf jeho idealismus a tehdejSi jeho nazor na sv6t. I v pozdfijSfch letech sv6ho zivota dovedl je§t6 psati latinsk^
Zmfnky
L
basn6.
Velk^ch
zasluh
ziskal
si
probuzenf a zvelebeni Cesk6 literatury na Morav6.
tak6 zasluhuje jeho lidumilnost a vfel6 srdce pro studujfci mlade2.
=fF=^.:
-% a
PfestShovani zem. archivu do nove ufedni budovy.
66
mozno
protoze nebylo se upustiti
zemskem
umistiti jej v
archivu.
Z
tehoz duvodu muselo
od pfevzeti akt byvalycli soudu patrimonialnich, k nemuz
r.
1898
byl dan podnet se strany statnich ufadu. Nedostatek mista nebyl sice rozhodujici,
ale pfece
zavaznou pficinou, ze nebyl zakoupen archiv a knihovffa hrabete
Mitrovskeho ve Wiesenberku, jenz se zem. archivit ke koupi nabizel v
A
se take v roce
konecne muselo
1900
odloziti
r.
1899.
vyfizeni zadosti praesidia
vrcbniho zemskeho soudu, aby zemsky archiv pfevzal pozemkove knihy a starsi
akta moravskych soudu, kterych se
Zemsky nova budova, tu asi
archiv
mohl
na miste
liciti
na
nej
bude
brati zfetel v fade prvni.
Neni
dejiny stavby nove ufedni budovy moravskeho zemskeho
vyboru, a chci se omeziti pouze na
Puvodne
neuziva k beznemu ufadovani.
kdyz se pro zemske lifady mela vystaveti
tedy,
pocitati s tim, ze se
jiz
se zamyslelo umistiti
patfe budovy, ktera se
mela
co se tyka zemskeho archivu sameho.
to,
zemsky archiv prostorne docela
vystaveti
zvlasf
v mezi-
vyhradne pro moravske pojisfovny. Kdyz
vsak tento plan byl rozsifen na budovy pro zemske ufady vubec, zasazoval
jsem
se o
to,
aby pro zemsky archiv a pro zemskou knihovnu, ktera dnes
rovnez je v »ufedni budove«, byly zfizeny zvlastni mistnosti, hodici se pro licely techto lifadu, a sice bud" pfistavbou
s
k ufedni budove nebo
ve spojeni
Frantiskovym museem na starem dvofe biskupskem na Zelnem
trhu,
kde
dfive byvala zemska knihovna.
Tomuto podnetu nemohlo netfeba se
sifiti,
ale tim,
se sice vyhoveti z
ze skoro cele
ruznych
pficin,
o nichz
druhe poschodi nove ufedni budovj^
bylo urceno pro zemsky archiv, doznala otazka umisteni zajiste rozfeseni, ktere jsme r.
u porovnani
1907 zacal
s
umistenim dfivejsim museli
se pfenaseti material ze
tury a z archivu mistodrzitelskeho
zemskemu archivu
velke sbirky.
;
s radosti vitati.
zemskeho archivu, ze zemske
V
registra-
oba jmenovane ufady postoupily
Do dvou
dubnu
tehdj^
mesicu byl tento material zhruba
postaven a v cervnu byl archiv pro vedecke uzivani opet otevfen, a jen vnitfni zafizovani mistnosti archivnich a ufadoven protahovalo se z ruznych vnejsich pficin az do
&:=
konce roku 1907.
J
Novi^ zemsky archiv.
Pnlozeny plan (strana 69) ukazuje
zemsky archiv
mistnosti, ktere
jiz
nyni zabral, liniemi plnymi, mistnosti, ktere jemu jsou k disposici pro pfipad takze potfeby, liniemi carkovanymi,
krome velke poradni
sine
zemske zeme-
delske rady, ktera jde skrze dve patra, je cele druhe patro urceno vyhradne pro
zemsky
archiv.
Tento obraz budoucnosti by
se uskutecnil,
kdyby
se rozhodla
otazka pfevzeti akt soudu patrimonialmch a knih pozemkovych, anebo kdyby
po pfiklade pana zamku brtnickeho, knizete Emanuela
Collalta, a jinych panstvi
a obci take jini majitele soukromych archivu
sve nedostatecne iischo-
svefili
vavane poklady ochrane zemskeho archivu, jak se
to
casto pfihazi v jinych
archivech statnich a zemskych.
Zemsky rozlohu 310
archiv, jenz
v zemskem dome v Jodokove tfide mel plosnou
m. a pro ukladani
ctver.
archivalii a
ve svem novem domove plosnou rozlohu 780
nenou plochu 1400
ctver.
knih
ctver.
asi
ctver. m.,
300
m. a skoro docela vypl-
m. pro ukladani sbirek. Zemsky archiv
vsech modernich zafizenich lifedni budovy: na topeni parou elektrickem osvetleni, jehoz vodici draty jsou v
ma
s
ma
ucast
na
nizkym tlakem,
Bergmannovych rourach zapu-
stenych do sten, na vodovodu, na ventilaci elektromotory, elektrickem vytahovadle a telefone.
Skladiste jsou zeleznymi
tak od lifadovny,
ktera je vedle nich,
dvefmi oddelena jak od chodby
a opatfena od ohne bezpecnou pod-
lahou z xylolithu. Ufadovny a mistnosti archivni jsou velmi svetle a docela suche; ufadovny a knihovna
k zapadu
nosti archivni (29-5
s
m. dlouhemu), jez
lezi
k jihu smerem k Ratvitovu
prucelim do ulice Veverske. Nehledic k skladisti
lezi stranou,
jsou
vsechny ostatni mistnosti ufedni
a skladiste v jedne fade, rozkladajice se v delce 100 m.;
vedou vsak dvefe take
namesti, mist-
k
vetsi casti svetnic
z chodby.
Hlavnim vchodem do zemskeho archivu vstoupime do pfedsine
(9),
ve ktere mistnost pro odkladani satu sklenenou zdi oddelena je od pokoje pro sluhu.
V
koncipisty
zemskeho archivu
pro casopisy
levo od pfedsine jsou (11)
tfi
a
mistnosti:
jako
knihovna
pfipojek
(10),
ufadovna
ke knihovne svetnice
(12).
9*
di:
sol
68
Jednotlive prostory
V badatele
mocna
a
ufednice, a
archivnich
(i
—
3.
5) se
ktere svyni casern je
knihovna;
pfirucni
2.
sknn pro
i.
(6).
14 okny, obracenymi k
K
ulici
k
Ize upotfebiti
ve ktere je
registraturu, sest stolu pro (7),
v niz sedi po-
teto fadi se pjet prostoru
Veverske. Dvoji chodbou,
rozsifeni archivnich mistnosti,
od techto prostoru oddeleno archivni skladiste
na dvur
pracovna,
svetnice pro katalogy
ufadovna archivafova
bude take
d
zemskeho archivu.
pravo od pfedsine jsou tn ufadovny:
psaci stul pro lifednika kancelafskeho,
1
s desiti
okny, obracenymi
(13).
Z ufadovny
archivafovy, jez lezi v roznim \'ystupku domu, pfijdeme
dvojitymi dvefmi, z nichz jedny jsou ze zeleza, do vlastnich mistnosti archivnich.
Prvni je svetnice manipulacni
(5),
kde se provadeji
vetsi
prace pofad-
kove, fascikuluji se a po pfipade skartuji akta, ball se listiny a ukladaji do
kartonu, signuje se material a pod., aby se vetsi mnozstvi archivalii nepovalovalo V ufadovnach.
Za tim
licelem je v teto svetnici,
a do niz take vedou dvefe z chodby, psaci
na rozkladani se
ma
archivalii,
u dvou
stul,
ktera
ma
dve okna
jeden pult a dva velke stoly
sten jsou zelezne police pro material, ktery
zpracovati, pro kartony, krabice a jine potfeby.
Promluvim a jak se v nasem
manipulacni,
nyni o
jiz
torn,
jak mistnosti pro archivalie jsou zafizeu}'
archivu uschovavaji akta, rukopisy a
oknum
a homi. Patro dolni, 0'8 m. vysoke a
chovou plotnou
ma
(0*43
svetnici
a u obou sten pobocnych zelezne police od
podlahy ai ke stropu, jejichz vyska obnasi 4 m. Maji
prostfedniho, ktere
Ve
a v sini bibliothecni
v sousednich tfech sinich pro archivalie
jsou u podelnych sten proti
listiu}-.
09 m.
tfi
patra: dolni, prostfedni
hluboke, pfecniva a je od patra
vysku V2 m. a hloubku pouze 0'47
m. sirokou), ktera slouzi za
stul
m., oddeleno ple-
na rozkladani
archivalii,
takze fascikly a kartony jak z patra dolniho tak z prostfedniho Ize na miste
samem
otevfiti,
vybrati z nich jednotlivy akt, listinu nebo rukopis, po pfipade
prohlednouti a ihned zase (1-9
zaloziti.
Patro prostfedni oddeluje od patra
m. vysokeho a 0-47 m. hlubokeho) galerie (o'66 m.
vroubi pultova deska (0*33 m. siroka), takze take tu Ize
h.
homiho
siroka), jejiz zabradli s
materialem opero-
I
#*^^ ^
>
4^-^l4^4:
o X)
> o •at
> o E > o 3 '5 T3 QJ
-3 03 -*—»
03
a.
>.
O T3 o3
C3
3 03
^\'
r
1
.
70
Vnitfni zafizeni
vati
Na
na miste samem.
vedou
galerii
D
zemsk^ko archivu.
kaide z techto
z
ct}^?
svetnic drobne
zelezne schodky.
Do
sifky rozdeleny jsou police zeleznymi
vyskou, V prostory pfes
na nichz
pficky,
m. siroke; jenom oddily nejkrajnejsi
i
steny tu vetsi tarn mensi.
Na
mozno
libovolne posouvati, tak ze je
nebo
tfi
jsoii'dle delky
stojanech jsou 5 cm. od sebe vzdalene pohyblive
spocivaji plechove desky.
patra rozdeliti na dve,
probihajicimi celou
pilifi,
Tyto desky
Ize
oddily die libosti
bez vselike naniahy rozsifiti
a jednotliva
Tato bilym lakem natfena zelezna
ctyfi casti.
konstrukce je lehka a pevna a muze se bez zvlastnich potizi odstraniti, jezto stojany jsou
jenom na nekolik centimetru zapusteny do
spodni nese obe patra hofejsi
Temto pfistennym
i
stropu; siroke patro
s galerii. s galerii
policim
dal jsem pfednost pfed
puvodnim
planem zavesti v peti pfednich salech archivnich a v sale bibliothecnim system skladni o dvou patrech, po dvou metrech vysokych a od sebe oddelenych
ciste
rostem anebo podlahou. Zamyslel jsem
od prvopocatku
totiz
zafiditi
v techto
mistnostech stalou vystavu archivni, ktera v uzkych chodbach, jez jsou
systemu skladnim, je nepohodlna je take
V
nemozne
uvesti
sale bibliothecnim a
do nich
vetsi
archivnim pet dvojitych dfevenych
vad
dvefe, jez Ize uzamknouti.
kdezto nahofe
pocet
navstevniku a na ne
v prvnich dvou salech archivnich je po
sale
valii,
lezi
vitrin, jejichz
Tato spodni
tfech,
spodni cast
cast slouii
ma
police
vyklenky, je chodba,
misto
Jinak jsou
V pfednich
homiho
salech
L
pilifich;
na
O
archi-
na druhe chodbe,
svetnici
obou koncich vedou schody do
jejichz
archivnich,
Zelezne
podel podelne steny proti oknum,
zelezne
tyto
patra nad rostem v
spodni a prostfedni.
posou-
k uschovavani
uzito pfi archivnim skladisti
kolmo na okennich
patra hofejsiho.
v tfetim
ma
jehoz prostor je rostem rozdelen ve dve patra dva metry vysoka.
ktera
dozirati.
pod sklenenymi viky pfedmety vystavni. Naproti
tomu bylo systemu skladniho
police stoji
pn
jiz proto, ze nelze saly pfeblednouti a ze
police
staveny
docela
tak,
jako
a jsou stejne proveden}', jen ze se
druhem
patfe jeste jednou opakuje patro
Collaltske,
kterou
konci pfedni mistnosti
J,
^o
Zpusob uschovani
ma
archivni a jez misto zelezne konstrukce
71
archivalif.
dfevene sknne, promliivim na
miste jinem.
Dnve
se jednotlive listiny,
mnohokrat zahybane, bud tesne vedle sebe
ukladaly do zcela uzkych zasuvek bud zabalovaly do velkych svazku, nebo se ponechavaly
mezi akty. Ja jsern zavedl, ze se opatfovaly pevnymi obaly
papirovymi a davaly do krabic lepenkovych. Tato prace, spojena
a peceti, s revisi regest, pokud byly sepsany a se spisovanim regest, pokud
listin
chybely, je az na male zbytky skoro dokoncena. zvolil
listin
originalnich
jsem pro obaly mini 32
mohlo tak
na zahyb puvodni,
X
4^
^^^-
zaklade mefeni cetnych
-^^i
5*^
procent nasich
listin
ackoli zejmena velke
pergameny byly stare.
jiz
tak casto a ruzne
Pro jednotne sbirky
jez pfevazne jevi format vetsi, zvoleny take vetsi obaly a kartony. Pecete
listin,
zrucnym hmatem
davaji se po jedne do prostinkych sacku, jez
mekkeho papiru a
ktere se
Akta
se
listu
zhotoviti
pergamenovych.
doposud davala mezi dve lepenky, stlacovala a sesnerovala,
namnoze dodnes tak jak byla svym
lezi
Ize
k pecetim pevne pfimykaji, aby nebyly porou-
chany a samj^ aby neposkozovaly
a
Na
byti ulozeno bez zahybani; pfi ostatnich bral se zretel
zabybany, ze neni vzdy snadno poznati zabyby
z
s cistenim
casern ulozena.
Vady
tohoto uscho-
vavani jsou znamy: akta se silne zaprasuji, okraje se rozcuchaji, cele fascikly se rozpadnou, stejne
objemne
kdyz atd.
se
pfi
vybirani roztrhne vetcby provaz, fascikly nejsou
Misto toho zavedl jsem pro akta kartony z tak zvane
kozene lepenky, ktere se osvedcuji svou pevnosti a prakticnosti a jsou sotva nakladnejsi nez dobre desky na fascikly
s
tkanicemi.
take lepe uschovany v nich material aktovy. ze je Ize staveti die
na
sifku.
staci
V
mohou
>'==rf
se akta drzeti
pohromade destickami, obycejne
obal z pevneho papiru. Doufam, ze casern vsechen aktovy material takto lezate.
Tyto kartony hodi
L
Maji pro nas take tu vyhodu,
pomeru prostornych, bud na vysku nebo na hfbet nebo
kartonech
uspofadam v poloze
z
Tyto kartony chrani
se,
jelikoz je
Ize
obdrzeti ve vsech velikostech,
materialu tenkeho nebo tlusteho a v ruznych barvach, take za obaly pro
r
1 72
Sin stavovsk^ho archivu.
cenne kodexy, lunelecke vazby, porouchane rukopisy, nedoporucuje, a pro rukopisy velmi tenke. z kozenych lepenek
Ted chd muze
nema
a
k temto licelum
V
pfi nichz se
nasem archivu
nova vazba
se techto kartonu
jiz uzivalo.
popsati nase sbirky die jednotlivych svetnic; tento popis ne-
zemskeho archivu,
miti za licel podavati katalogy a regesty
nybri jenom povsechny pfehled toho, co zemsky archiv obsahuje Pfi umisfovani sbirek v jednotlivych sinich, policich a skfinich bral se v prvni fade zfetel
na
historicky vyvoj
zemskeho archivu, a co
made. Nespojovali jsme snad s akty,
nybrz nechali sbirky
kazdou jednotlivou sbirku
V
archivu
sbirek.
livych listin
samem
listiny s listinami, tak,
die
patfi
k
sobe, zustalo pohro-
rukopisy
rukopisy a akta
s
jak zemskeho archivu dosly a uspofadali
techto
tfi
skupin,
pokud jsou zastoupeny.
nechf se die moznosti zachova puvodni souvislost jednot-
Poskytovati
vubec je veci
regest,
chronologickeho pfehledu vsech
originalu
nebo
poucovati o rukopisnem materialu zem. archivu
ukolem abecedniho a vecneho katalogu. Oznacujeme
tudiz jednotlive sine archivu die hlavni sbirky,
ktera se
V nich chova; dotycna sin neni vsak vyhrazena pro tuto hlavni sbirku, nebof obsahuje die prostoru a jinych okolriosti take jeste jine skupiny archivalii.
I.
Sin stavovskeho archivu. (Tabulka
III.)
Prostfedni patro steny podelne chova ve ctjrech fadach 120 kartonu, z nichz
104 obsahuji
listiny
stavovske, tedy
zachraneni slusi dekovati hrabeti Mitrovskemu. devastaci,
teto
listin
sbirce
mame
Nemame seznamu
zahmuje 1382
jejiz original se
jiz
castecne
z dobj"^ pfed
zminili vzhledem
roce 1658. Die novejsich seznamu, jez
dues a ktere v podstate sepsal Ch)iil, stavovska sbirka cisel,
jez se vztahuji
Nejstarsi listina dsafe Bedficha II. z
3E
sbirku, za jejiz
nybrz jenom pov^chne zpravy, o nichz jsme se
k inventarisad stavovskeho archivu v k
onu
r.
na dobu od
12 12,
r.
12 12 do
r.
1847.
znama pod jmenem »Mocran«^
chova ve statnim archivu ve Vidni, pak obe po ni nejstarsi
3^1
o -C •CD
>
o >
(0
•c
in
1
r D
73
Listiny stavovsk^.
Vaclava
listiny krale
jenom jako chazi
inserce
asi
do roku
Material
1410
listina teto sbirky po-
320 kusu)
(asi
dochovaly se
listiu
50 jinych
nebo jako kopie. Prvni originalni
roku 13 10.
z
1304 a 1306 a
z let
je jiz vytisten
V 15 svazcich Codexu. Obsahuje hlavne privileje zemepanske a
na statky a pravni pomery slechty; k
hujici se
dve skupiny
listin,
» miscellanea «,
jez
a
Chlumecky
Do doby
1
61 7
s listinami sta-
mezi rokem 1477 a rokem 1616 spadaji listiny
samy, jez jsou zajimave pro velke mnozstvi pfivesenych
peceti.
konci
starsi
cisafem
privileji
skupina
listin
Ferdinandem
Dne
stavovskych.
Ferdinand moravskym stavum ve Znojme
cisaf
a
k lantfrydu a
Potvrzenim moravskych r.
ony
»arcliivem Jostovym«
jini nazyvaji
cetna prohlaseni jednotlivych clenu stavu, ze pfistupuji
landfrydni
patfi take
Chlumeckeho byly slouceny
ktere vsak jiz za
vovskymi v jednu skupinu.
teto sbirce
vzta-
listiny,
26.
dne
ze
II.
cervna
6.
zafi
1628
r.
udelil historicky veledulezity
diplom, kterym se na zaklade revise znova potvrzuji
jenom
privileje,
uvedene
ve zvlastnfm seznamu.
Hlavni
cast listin
od
1629
r.
tvofi
zemepanu, ktere se pak
reversy
rok CO rok sablonovite opakuji a jimiz zemepan prohlasuje,
dan stavy
ze
povolena nema byti na ujmu a skodu jejich starobylym privilejim, svobodam a pravum. Posledni revers byl vystaven dne 22.
dubna 1847, a
sice cisafem
Ferdinandem. Regesty techto stavovskych tisku, rial
listin
byly
za
jiz
Chlumeckeho dany do
nebyly vsak uvefejneny. Dnes by se spise doponicovalo, aby se mate-
historicky dulezity vydal do slova a aby se
ony skupiny
listin,
ktere,
k landfrydum a k danim. v jednom
z pfistich
jak podotknuto, zneji skoro
V
teto
forme mohly se
slouziti
regestovaly
stejne,
listiny
15.
jenom
jako reversy
asi tyto listiny
svazku Codexu, jelikoz zejmena
mohou dejinam Moravy
K
sumame
publikovati
a 16.
stoleti
za pevnou kostru.
listinam stavovskym fadi se tak zvany domaci archiv zem. vyboru
tfemi krabicemi pro dulezitejsi listiny a akta, jez v poslednich desitiletfch
zemsky vybor
I '"
dal
uschovati
a
snad v pfistich letech uschovati
da.
Pak
«^_
-^'•^
II
II
^o
74
Akta slechticka a inkolatni.
kartonu obsahiijicich originaly reversu moravskych slechticu,
13
nasleduje
kten se po nabyti inkolatu museli
zemske znzeni a fady zeme.
budou zachovavati obnovene
ze
Takovych kusu, mezi nimiz
kterymi se udili iukolat, dochovalo se
originalu, zajiste
zavazati,
take
jenom zbytek
V prostfednim
sbirky, ktera byvala
235 z
mnohem
na
nobilitaci
tisic
pfes
V
1795
movnich
(i
1642 do
r.
1670 do
r.
1518 do
r.
1770, 1771
— 1781;
r.
moravskeho od
kvatemum
CIS.
povysenych do stavu
63, repertorium
r5i:ifskeho,
1628;
r.
—
1
7 19;
1625— 1782;
CIS.
CIS.
1535
moravske slechty;
cis.
cis.
ci.s.
65,
82,
od
r.
kniha ksaftu
58
—
59, 2 svazky
— 1848; — 1670 1725, cis.
cis.
64,
60-
—
^62,
1726 az
seznam osob
kniha rytifu markrabstvi
68, protokol
1656
— 1660;
cis.
67,
lifadu hofrychtefskeho
povysenych do stavu rytifskeho,
manual kralovskeho slechtictvi
cis.
a 1726
ke knize ksaftu;
— 1618;
19,
38 svazku pamatek sne-
66, protokol vyslancu stavu
cis.
70,
— 57,
i— 12,
cis.
13—18, kvaterny
cis.
(6 svazku);
— 1725
69, repertorium osob
zaznam osob zbavenych triky
1781
cis.
slibu dedicne vernosti,
— 1708;
r.
na pfiklad od
rodin,
1786;') v fade hofejsi:
protokol rytifu z roku 1694-
1708
r.
ke kvaterntim majestatu, 1642
3 svazky repertorii ke
r.
byl}' take pfilozeny
skupine
1848 (12 svazku);
r.
svazek); v fade prostfedni: as. 20
doby od
z
repertorii
z
jine listiny
prostfednim patfe prave steny pobocne je ve spodni fade:
slibu dedicne vemosti od r.
te
»akta slechticka
j.
kvatemy majestatu od
od
K
tern druzi se
Diplomy a
zemsky archiv pfevzal od nekolika
hrabete Pottinga a
K
vetsi.
z vetsi casti akta, vzta-
rodin slechtickych.
jsou mezi nimi jenom v poctu skrovnem. dulezite spisy, jez
1640 az 1769,
let
leve steny pobocne v trojim oddeleni
patfe
a inkolatni«. Jsou spofadana die abecedy a zahmuji hujici se
je take nekolik
itinerafe
1819;
kniha panska od
cis.
r.
1792
72—81, 1670
s
— 1801;
cis.
deset svazku
nadhemymi
71,
ma-
obraz}'
a kresbami erbu.
*)
Prvnfch 10 svazkft ai do
KamenlCek
v
r.
1636 popisuje a zevrubng podava
,Archivnlm rozhledu" v Cas. Mat. Mor.
XV— XVIII
(1891
jejich
obsah Frant.
— 1894).
i P>
I
I 1
1^^
I a
Listiny vrchnfho
se slechtickymi akty a reversy lezely
i
Tyto rukopisy
75
zemskeho a zemsk^ho soudu.
vovskymi listinami v zemske
registratufe,
dnve
se sta-
i
byly tedy ode davna vlastnictvim
zeme a teprve za Bocka postoupeny nove zfizenemu zemskemu archivu. Dale se na dejiny moravske slechty vztahuji origitialni listiny a akta, jez V roce 1865
zemskemu archivu odevzdal vrchni zemsky
a zemsky soud
a ktere vyplnuji cast dolniho patra v sini pro archiv stavovsky. Jedna sku-
pina tohoto materialu 132
listin
(1625
— 1792) obsahuje testamenty,
porucenske, prukazy slechtictvi, dobre
181
listin
(1642
— 1807)
a
zalezitosti
ma
a absolutoria; druha skupina
viile
obsahuje kupni smlouvy, dluzni
smlouvy
lipisy,
manzelske, kvitance, dobre vule, reversy, fundace, upisy, narovnani a jine doku-
menty soukromopravne. Obsah 650
vice vseobecny maji listiny
zemskeho soudu
(asi
kusu), ktere sahaji az do 15. stoleti (1406), z vetsi casti vsak pochazeji
ze stoleti 16. a 17. a tykaji se zalezitosti
Zustatek patra dolniho, jakoz raji akta, jez
r.
i
zemskeho prava.
obe pobocne steny patra horniho zabi-
1907 postoupila registratura zemskeho vyboru: dole
rektifikacni starych katastru (katastru terezianskeho, josefinskeho, fasse
nikalni a urbarialni
a
182 1 zalozeneho katastru provisomiho) z
r.
az 1869; nahofe akta ostatni.
Tento material byl
Eduardem Vodnafikem (nynejsim
oficialem
r.
akta
lezi
domi-
let
1712
1876 tehdejsim zemskym
feditelem
lifadu
pomocnych
na
odpocinku) uspofadan a v hrubych rysech die vecnych hledisek inventarisovan.
Je
to
registratura
stavovskeho
v roce 1686, takze jenom velmi malo 17. stoleti.
kterych
zemskeho vyboru od jeho ustaveni
partii tohoto materialu
saha za polovici
Tento material obsahuje veskeni agendu tohoto ufadu;
se jeste casteji
uziva
k licelum
V zemske registratufe, ac pochazeji ze vetsich skupin, jez
k
teto
lifednim,
stol.
18.
i
urcita akta,
zustala v celem rozsahu
17.
Z
sbirce nalezeji, slusi uvesti:
historicky dulezitych i.
akta snemovni od
roku 1642 (1628) do roku 1849, j^z krome obvyklych cisafskych kredencialii,
instrukci,
konceptu snemovnich zprav na cisafe a snemovniho usneseni
obsahuji take casto snemovni protokol a jine ufedni kusy v originale nebo
jako »makulaturu«,
1
t.
j.
v koncepte;
10*
d:o\
r 1
Akta V
76
akta panstvi, mest a obci, z nichz vsak
2.
leti
k
(az
D
stavovskeho archivu.
sini
jenom malo saha do
1657), vetsina pochazi ze stoleti 18.;
r.
akta, tykajici se jednotlivych osob, o nichz chronologicky plati totez,
3.
CO o aktech panstvi;
protokoly komisi zemskeho vyboru z
4. cis.
(drive
17. sto-
39
—81
1739
— 1781 ve 42 svazcich
sbirky rukopisu);
valecneho
komisafstvi
generalniho
protokoly
5.
let
ve 3 svazcich;
— 1849
z
let
1741-
— 1744
a
6.
sbirku patentu z
7.
cetne knihy a fascikly, tykajici se spravy financni (stavovske
let
1691
licty,
stavovske dluhy a tak zvane pamatky).
Do dvou mely
jeste byti
dfevenych
postavenych u okennich pilifu
skfini,
ulozeny kvatemy moravskych zemskych desk z
teto sine,
1348 az
let
1648, nebof z ruznych pfiznaku mohlo se souditi, ze bude vyhoveno zadosti
zemskeho vyboru
zemskemu
z
r.
aby je c
1907,
k.
moravsky zemsky soud postoupil
Tato nadeje se bohuzel nesplnila; nejvzacnejsi archivni
archivu.
kus moravskych stavu zustane take nadale v
svym vyznamem, hodnotou a svymi dejinami mel archivu.
Teprve pak zemsky
katastry,
ovsem pro
archiv,
jejich obsahlost
zahmoval by v sobe vsechny
knihovnim, ackoli by
lifade
byti v opatrovani
zemskeho
ve kterem se nyni take zase chovaji
v jine mistnosti, o niz bude fee
pozdeji,
dob
sprav}^
archivalie,
jez
se
list
a kaidou listinu stavovskeho
dochovaly
z
stavovske.
Mame archivu,
zajiste
kdyz jeho
pncinu chraniti kazdy
ztraty byly tak
ktere sahaji zpet az do 14. stoleti,
poskytuje
r.
osvetluje
nasi vlasti
ma
nam
dobu dvou
z
pamatek snemovnich,
listin,
jez pocinaji zacatkem
stavovsky archiv historicke latky teprve z druhe az z pocatku stoleti 18.
stoleti
pfed
dulezitost eminentni,
tficetiletou
Archiv stavovsky jen
valkou,
ktera pro dejiny
dobu nadvlady stavu a protestantismu,
dobu lesku a slavy staromoravskych rodin a
i
Nebot
1518, a ze stavovskych
polovice 17. stoleti a hojneji
matne
ohromne.
jejich
vehlasnych jmen; material
i©
?r
-% Sbirka Bo5kova.
z teto
aktovy
doby zmizel nadobro a beze
77
Tato skutecnost byla
stopy.
jiz
za dob Mitrovskeho a Bocka, Chytila a Chlumeckeho; ale bylo se naditi,
znama
mezery bude
ze tyto
Tato okolnost
Ize vyplniti jinak.
na podnet kruhu ucenych a o nase dejiny vitali
vybor
kazdou
pfilezitost, ktera se
cini
pochopitelnym, ze
se zajimajicich stavove
zemsky
i
jim naskytla, aby pro zemsky archiv
ziskali historicky material.
Pojedname nyni o sbirkach, zacneme
a
tanie
se sbirkou
Sem
fee v souvislosti jine.
jiz
nebo deposi-
Bockovou, ktera je prozatim ulozena ve dvou
druheho salu archivniho.')
vitrinach prvniho a
byla
jichz iias ustav nabyl koupi
O
jejim vzniku a zakoupeni
hodi se podati o ni pfehled zcela po-
vsechny; nebof uvadeti dopodrobna kus za kusem, znamenalo by opakovati,
snad
s
cizi.
iiekterymi opravami, praci
Chytil sepsal totiz o hlavni casti teto
koUekce, ktera se ne zcela pfihodne oznacuje za sbirku majici 12.308
listin,
cisel.'-)
Chytil die tehdejsiho zpusobu a pfedevsim proto, aby ze
obsahly katalog,
nazome
ukazal,
Bockova sbirka obsahiije material pro nejruznejsi obory dejin Moravy,
nspofadal
ji
die vecnych skupiu.
dejinam Moravy od roku 396 13. stoleti
pocatku
C.
i
— 2169 obsahuji
— 1822.
listiny
Nemusim snad
podotykati,
sbirka Bockova neposkytuje a take poskytovati
lee opisy z tisku a z nikopisu.
Prvni a nejstarsi original
(cis.
ostatni
listiny
I.,
dane v
jeho
jenom
dvaatricet originalu
sbirce.
bfezna
r.
str.
se patralo
38 a
z
na zaklade jeho
nalezeji
uifvan! je
krale
I.
—XV.,
udani, nebyly-li
ke skupine prvni, je celkem
lepSt kontrole vlastng
jejichz
nemuze
1229. T5^o a vsechny
na pergamene. Mnohem bohatsi
zamky jsou k vflli zemsk6m archivu a
veden nov^ pofadek anebo ")
po nichz
Vitriny se
se maji uschovati v
KamenfCek
17.
Mezi 2169 kusy, jez
totiz V
Srov.
dne
do
kus ovsem
Bockovy az do roku 141 1 vytisteny jsou v Codexu
z vetsi casti die originalu,
')
Bme
176),
ze az
bmensky od
velmi cenny, je potvrzeni Konradovych stanov pro kraj
Pfemysla Ottakara
ke vseobecnym
je sbirka
urCeny pro
obmezeno,
Bockova
cizi archivalie,
kter6
protoze nenf je§t6 pro-
dflvoda jinych.
nasleduj(ci.
v C. M. M., XIX. (1895),
—
V^pis
str.
pfihKzejfci
55—58.
k
v6cem hlavnfm podava tak6
r
1 '
Sbirka Bo^kova.
78
originalnimi akty, jez pocmaji stoletim i6.
886
cisla
— 17
doby od
13, tykajici se
V
161 9
r.
D
prvni skupine jsou na
teto
— 1648,
pf.
skoro vesmes originalni
akta nebo stare kopie z ruznych sbirek archivnich. Rovnez tak bohaty a dule-
Bockuv material pro
zity je
— 2005
1945
c.
1758,
K
od
1298
(cis:
pro leta 1741-
— 1746,
aiiebo
c.
2008
— 2153
aa pnklad
pro leta 1756 az
prvni vseobecne skupine fadi se pak mensi pod hesly: »zemske
teto
liranice«
politicke a valecne dejiny 18. stoleti,
r.
985
2187
—
— 1642
(cis.
2170
— 2186)
Bockovymi pracemi o
2200), jez souvisi s
dale »genealogie Pfemyslovcia« poslednejsi dve skupiny jsou
(c.
a »rozdeleni zeme« od
2201
— 2202) a
poznamky
»regesta«
895 ai
r.
techto thematech,
2203
(c.
— 2206);
a seznamy z pera Bockova, jez maji
cenu velmi skromnou. Tento raz smesice bezcenne pfiteze a zbytecnych kopii, nevyhovujicich s
akty a
jici
s
2207
jiz
dnesnim pozadavkum,
s
cenuymi originalnimi
celymi rukopis)' jevi sbirka skoro v kazdem oddilu. Cisla nasledu-
— 2347
pod spolecne hledisko »material k zemske
Ize asi shrnouti
sprave«, jez v katalogu tvofi fadu oddeleni:
c.
2207 zemske ufady, 2208 az
2213 zemsti hejtmani, 2214 vrchni hofmistfi v Cechach, 2215 2217 az
— 2219
pisari
2264 mesta kralovska, 2265
—
az
az 18. obsahuji cisla 2348
Ne
prava mensiho, 2228
— 2347
na dva originaly
kopie nebo material aktovy.
Polsko.
— 2216
cisnici,
podkomofi, 2220 hofrychtefi, 2221 nejvyssi pisari zemsti, 2222
2226 purkrabi, 2227
desky
listinami
z
r.
1492 a
c.
2235 az
Slezsko,
r.
1506 vesmes
listin
ze stoleti 16.
2238
Skoro jenoni akta a opisy
— 2586
dvefnici,
zemske snemy, zemske pravo a zemske
2243
c.
— 2234
z
2587—2591 Cechy
a 2592
— 2595
bez cen}' je velka sbirka »genealogie moravske slechty«, ktera
pod cislem 2296 zahrnuje nekolik institutu cirkevnich;
set
listu.
Cislem
2297 pocina material
prvni je »biskupstvi olomoucke« s cetnymi oddelenimi
podruznymi, v nichz originalu je velmi malo. Znacnejsi je pocet soucasnj'^ch kopii
ze
16.
a
17.
stoleti.
Totez
plati
o
sbirkach
»biskupstvi
prazske«
— — chram 2894 2922, »biskupstvi vratislavske ci& 2923 2942, — Petra a biskupstvi v Bme« 2943 3025, »kolegiatni chram v Bole— slavi« 3028, kolegiatni chram 3026 3027, »proboststvi v Osoblaze« «
CIS.
>>kolegiatni
cis.
sv.
cis.
cis.
1
I
r 79
Sbfrka Boakova.
Mofice V Kroinefizi«
sv.
V Mikulove«
cfs.
cfs.
3029
— 3037,
3035
— 3034,
»proboststvi
3051 a »kolegiatni chram na Vysehrade«
3084
c.
Johannitu v Cechach
i.
fady:
— 3094
fad a jeho 3357)
'^
3380,
6.
Praze
Rad
cis.
tem druzi
klaster benediktinu cis. cis.
4305
— 3369, cis.
3384
— 3083,
— 5284, cis.
2.
c.
sv.
cis.
Prah}-
Vaclava
cis.
3038 az
Nasleduji rytifske
Johanuitu na Morave
3095-
Ducha
sv.
—-3297,
3339 az
as.
Znojme
v Litovli
3381
Nemecky
3.
3370 az
ci's.
— 3382,
Svetsky
7.
3383.
4927
frantiskanu
—561
5401
—5244,
5246 — 5247, cis.
5285
—4304,
servitu
cis.
cis.
cisterciaku
5248
klarisek
5612
—
Jaromericich)
(v
kapucinu
— 5296,
kartuzianu
1,
3560
c.
premonstratu
cis. cis.
na vyjmenovani kapitol hlavnich
se
— 3559,
augustinianu
5253
11
— 3057.
3052
Krizovnici ve
4.
Rad
5.
Zderazi
pavlanu (v Brtnici) cis.
— 3338,
— obmezuji
se c.
dominikanu
5400, cis.
— 4926,
5245,
minoritu
3298
Hrobu ve
v Brne
listav slechticen
K
cis.
3358
sv.
3058
v 01bramkostele«
pak jednotlive komendy
vubec,
komendy
cis.
c.
chram
»kolegiatni
5297 ai
cis.
—5687
— 5252,
a jesuitu
5688—6566. Druha hlavni
cast
Bockovy sbirky obsahuje material k dejinam mo-
ravskych mest, mestecek a jedinym, jine poctem
vetsim,
smesici originalu, kopii, ze
vyslovne,
tato
nioravskych obci,
vsi;
listin,
je
zastoupeno
dokonce
i
asi
nekolika
aktu, sesitu a
860
obci,
sty.
Take
kusem
nektere
tato cast tvofi
objemnych svazku.
Podotykam
skupina naprosto nepfedstavuje dokonalou sbirkii nybrz ze Bockova sbirka vznikla take v
teto casti
listin
jeiiom
nahodou; skoro kazdy archiv obecni skyta doplneni pro kazde obdobi. take naopak
pfipadech
kazdy archiv obecni doplniti touto sbirkou a v nekterych
Ize
byly
Ale
Bockem pofizeny
opisy archivalii, jejichz originaly na pu-
vodnim miste propadly
zkaze.
archivu opatfil
seznamy, jez jsou dulezite pro srovnani stavu dn-
vejsiho
obd: ci.s.
se
Brno
7039
si
stare
stavem n}'nejsim. cis.
— 6968,
6871^
— 7640 —
Dluzno
se take zminiti, ze
Bocek
z
mnohych
Bohaty material vykazuje jen techto nekolik Bystfice
pod
Pemstynem (Bockovo
cetne originaly teto obce ze
16.,
17.
a
18.
rodiste)
stoleti
jsou
-.>=ii=
I Sbirka Bo5kova.
80
_^__^
D
instruktivnim dokladem toho, jak bohate byly registratury moravskych obci
V prvni polovici stavem nynejsim
Olomouc
Zdar
10.275,
nice
CIS.
19. stoleti,
— pak
9351 CIS.
— 10.471,
— 12.033
CIS.
10.142-
Zustatek
Opava
a
cis.
Bockovy sbirky
9987
— 10.026,
Mor. Sumperk
Znojmo
cis.
cis.
u porovnani se
svuj material sbiral,
8234—8537, Uncov
cis.
Jihlava
— 9977,
10.408
kdy Bocek
12.039
—
cis.
Prostejov
10.502
—
9240 c.
— 9291,
10.219 az
10.536, Slavo-
12.150.
12.218 — 12.308
a kopie z historickych rukopisu, ktere alespon z
cis.
obsahuje ruzue vypisy
casti
jsou vytisteny
plnym
obsahem, rukopisy, ktere vsak pozdeji byly vfazeny do vseobecne sbirky rukopisu, material k dejinam moravskych cechu, pak zajimavou sbirku autografu, miscellanea a fragmenty.
Dues, kdyz od zakoupeni sbirky generace, hledirae s jinyma ocima na
jeji
Bockovy vnitfni
pro vseobecne dejiny Moravy. Ale jeste dodnes
se
vystndaly skoro dve
hodnotu a na
ma
jeji dulezitost
sbirka a bude na
tato
vecne easy miti velkou cenu pro ucely zem. arcbivu a je vitanou pomuckou
Je take makavym dukazem
vceli pile tak
na-
daneho a sfastneho badatele dnes rovnez tak jako tehdy, kdyz Dudik a
jini
pro zbadani archivu nasi
vlasti.
znameniti dejezpytci moravsti duvodne doporucovali, aby zeme tuto sbirku zakoupila.
Pfes to nedala se provesti myslenka, ktera se Dudikovi
r.
1849
zdala tak vabnou, aby se prave uvefejnenim vysledku Bockova badani zahajilo
moravske
dilo
po vzoru publikace Fontes rerum Austriacarum.
K
licelu tak
velkolepemu Bockovo kuse dilo se nehodilo, coz ovsem nema byti vytkou
muzi tak pilnemu. Bockuv material byl by nez to
d'Elvert
ucinili
ve svych
dejinach
se
asi
stezi
literatury
a
dal zuzitkovati lepe
Chlumecky ve
sve
knize »Die Regesten der Archive der Markgrafschaft Mahren«, a nez se to stalo V
Codexu. Sbirka Bockova byla vecne a topograficky rozdelena tak dopodrobna,
ze se
do ni mohly zafazovati kusy nove, zejmena jednotlive
se vztahovaly
na
urcita mista, klastery
nebo
listiny a akta, jez
instituce cirkevni
nebo
se
snadno
daly vsunouti do nektere z rubrik Chytilova katalogu ke sbirce Bockove.
I
tt)
5 :£.
>
O O.
>C t75
r
1 81
Listiny kla§tersk6.
Tato
behem
okoluost zpusobila, ze se
padesati
let,
jez
minula od ziskani
sbirky Bockovy pro zemsky archiv, skoro ve vsech castech vytvofil pnpqjek
pod jmenem »nova sbirka«,
pofadani a katalogisovani nas
jejiz
jiz
od
let za-
mestnava rovnez tak jako odlucovani originalu od kopii a akt sbirky Bockovy, nebof originaly a zvlasf s
spolecne
ty,
jez maji pecete, velmi trpf,
kdyz se uschovavaji
materialem druhu jineho.
II.
S^l archivu klagterskych. (Tabulka IV.)
Pojednavajice o sbirce Bockove, pokud se tyce o sbirce nove, vkrocili
jsme
do druhe mistnosti archivni, v
jiz
Tento
sal
ma
jejichz vitrinach obe sbirky pokracuji.
od nejcennejsi
svuj nazev
casti
zemskeho archivu, od dochova-
neho archivniho materialu zrusenych moravskych a slezskych se
klasteru, jenz
roku 1856 na podnet tehdejsiho mistodrzitele hrabete Lazanskeho pfevzal
S
z registratury mistodrzitelske.
archivaliemi dochovaly se z vetsi casti jejich
seznamy, jez byly sepsany po zruseni klasteru, a ielikoz
mame
take sezuamy
ktere se mezitim ztratily. ')
ze
Podotykatn,
pfevzatych v
listin
r.
sice
dilem od Cerroniho;
1858, da se snadno
zjistiti,
')
dekretem
praesidia
moravsko-slezsk^ho
zemskeho
soudu ze dne
vybrany eetn6 originaly nejstarSf nebo nejpfikngjSf srpna a odevzdany dvorni'mu a statnimu archivu ve Vfdni, a sice z archivfl cistercianek na Starem Brnfi tfi kusy: ze dne 17. listopadu 1324, "2i. ledna 1464 a 2.
r.
1811 byly
z
archivft klaSternich
:
15. unora
1240,
1473;
cisterciakfl
ve Zdafe dva kusy: z
cisterciakii
v TiSnovg Ctyfi kusy: ze
1252, ze dne
dne
6.
7.
Cervence 1273;
Cervna 1235, 4. dubna 1238, 27. dubna
prosince 1240;
7.
cisterciakfl
1232 (dva
kusy),
z
na Velehradfi osm kusft:
dubna 1250, ze dne
klarisek v Opavfi jeden kus klarisek ve
1348,
r.
19. Cervence
Znojmg 1453;
Ctyfi
:
z r.
1202, ze dne 27. listopadu 1228, 18. ledna 1250, 16. linora 1270, 4. ledna 1295
18. prosince
ze dne 29. kv6tna
;
1
307
;
kusy: ze dne 22, dubna 1327, 23. Cervna 1339, 5. Cervna
dominikanek na Star6m Brn6 jeden kus: ze dne 13. linora 1318; dominikanek v Olomouci dva kusy ze dne 8. Cervence 1305, ze dne 25, Cervence 1453 kartuzianfi v Olomouci 8 kusfl: z r. 1380, ze dne 19. Cervence 1384, 18. fijna 1437, :
14. ledna
1
1461,
11. Cervenee
1468,
1.
zafi
;
1468, 10. dubna 1475, 24. dubua 1527;
„
I
82
O
Listiny klasterske.
Mame
archivalie tech to klasteru:
augustinianu ve Vratenine, ve Fulneku, v Jevicku, v Olomouci a
1.
ve Sternberku;
Velehrade
Bme
na Starem
cisterciaku
2.
(klaster
kralove),
ZJafe,
Tisnove a
;
dominikanu na
3.
Olomouci (u
sv.
St.
Brne
(u sv. Anny), Boskovicich, Brne, Jihlave,
Katefiny), Mor. Siimperku, Tesine,
4.
frantiskanu v Brne;
5.
jesuitu V Brne,
Uh.
Opave a Znojme;
Hradisti, Jihlave, Nise (pruske Slezsko), Olo-
mouci, Telci, Tesine, Opave, Vartenberku (pruske Slezsko) a Znojme; 6.
kapucinu v Kyjove, Mikulove a Prostejove;
7.
kartuzianu v Brne a Olomouci (Dolanech);
8.
klarisek v Olomouci,
9.
minoritu v Uncove;
Opave a Znojme;
10.
pavlanu v Krumlove, Brtnici a Vranove;
11.
premonstratu
V Uhracb, ale klaster
v
b3'l
13. trinitafu
Hradisku,
Litomysli, Lelci
pfivtelen klasteru liickemu) a Zabrdovicich
servitu v Jaromeficich
12.
Klastefe
Liice,
(lezi
;
;
v Holesove a Zasove.
Originalni listiny jmenovanych klasteru, ktere byly od akt odlouceny castecne jiz
Chlumeckeho, docela vsak teprve v letech novejsich, jsou
za
zpusobem u nas zavedenym dobfe uschovany ve 192 u steny podelne a u obou
premonstratil ze
dne
dubna
27.
dva
Sternberku
ve
augustinianfl
steu pobocnych.
v Liice
1195,
ze
sedm dne
20.
ze
kusy:
kusfl:
ze
kv6tna
krabicich, umistenych
k nemuz take
Material aktovy,
dne
4.
bfezna 1371,
dne
25. ffjna 1190, 1223, 21. prosince
ze
Cervence 1371;
5.
dne
1256,
7.
4.
Cervna 1195,
dubna
1336,
26. bfezna 1433;
premonstrata 1160, 1201,
1.
zafi
v
KlaStefe
Hradisku
1249, 21. srpna 1270,
dev6t
kusfl:
ze
dne
3.
linora
1078,
16. Cervna
25. bfezna 1281, 8. ffjna 1309, 6, srpna 1311,
31. Cervence 1409; premonstratil 18. Cervna
i
1298,
9.
v
Zabrdovicich
5est
kusft:
1202,
1210,
1234,
28.
dubna
1235,
ledna 1394.
a^
?r
=^^ 83
Sbirka Promberova.
patfi nektera dila analisticka,
klasternich, ruzne rejstfiky, protokoly a kopiafe, vy-
pozemkove knihy statku plfiuje
pak denniky, knihy spravni a korrespondencni,
stenu podeluou a pravou steuu pobocnou horniho patra.
Historicke
rukopisy starych knihoven klasternicli pnsly, jak znamo, z vetsi studijni bibliotheky
dvomi knihovny ve
v Olomouci a do
Klastemi
Vidni.
archivy, jez vedle sbirky stavovske poskytuji hlavniho materialu pro
diplomaticus
Mora viae,
kterou jsme
repertorii,
potfebuji jiz
do
casti
Codex
nutne nove katalogisace na zaklade starych a v
take zahajili
v nejblizsi dobe
niz
budeme
pokracovati.
Zbyvajici cast tohoto salu, totiz obqji oddeleni patra dolniho a pak
vrchni patro leve steny pobocne zabiraji sbirky jine; cast akt financni prokuratury ze 17. a 19. V
stoleti,
pfevzatych roku 1901,
jednom oddeleni dolniho patra u steny podelne namahave
a ceka na
ani
druhem oddeleni
sbirka
zita
listin,
u obou
i
sten
lezi
pobocnych
repertorisovani nebo lepe feceno skartovani, jezto
muto materialu nemame
V
uekolik set fasciklu,
k
to-
seznamu ani inventafu.
patra dolniho je umistena malo znama, ale dule-
o niz se vsak
sifiti
nemusim, jelikoz
jeji
uvefejneni je na
programii praci zem. archivu. Mezi ruzna opatfeni Chlumeckeho, jez smefovala k rozmnozeni sbirek zemskeho archivu, nalezelo take caste oznamovani V dennich listech, ze zemsky archiv koupi listiny, rukopisy a jine archivalie.
To melo Hradisti ktere,
mezi jinym take ten vysledek, ze
Ant Promber zeraskemu
vynalozenim casu a penez. Velka
s
zustalosti Josefa
svobodneho pana Bretfelda') a obsahovala:
Frantiska IL;
-'>=g
2.
manske
listy
sbfrkach
d'Elvertovu
cast listin pochazela z po-
r.
(11. listopadu
—
18.; 4.
svobodneho pana Frantigka Josefa
Historische Literaturgeschichte,
str.
505,
i.
manske
— 1779;
manske
3.
listy
Bretfelda-GhlumCansk^ho Cfs.
listy
1305) az na cisafe
bavorskych kurfiftu od 1778
kntzete biskupa Pasovskeho ze stoleti 16.
')
srv.
Uh.
jak podotykal ve svem psani ze dne 22. ledna i860, sebral na svych
dalekych cestach
listy
starosta v
archivu ke koupi nabidl sve archivalie,
rakouskych knizat od vevody Rudolfa
I
i860 byvaly
r.
manske ruznych ve Vfdni
IX.
11*
o;:
rr 1
84
Sbfrka Promberova.
osob, jako falckrabete Vilema, biskupa ve Freisinku, opata melckeho, hrabete
Harracha, svobodneho pana ze Sinzendorfu a
panske
a potvrzeni
privileje
privileji,
j.
ze stoleti i6. a 17.; 5. zeme-
rakouskeho vevody
pocinajici listinou
Albrechta (1294) a koncici listinou cisafovny Marie Terezie; listiny 14.
—
— celkem
18. stoleti
doplnil jinymi
listinami,
sbirka listin «.
Dnes zahrnuje 483
listin
Nejstarsi kus je bulla papeze
1800.
dne
samych. Prodal celou sbirku
zan 1232. (Potthast
20.
cis.
Jelikoz rozmanity obsah
v 19 krabicich
Rehofe IX. pro
Rakouska, Nemecka
Ke
cizi«, tfi
»listin5'
mest,
ze
sbirce
kartony
26.
kupy a
Italie,
bfezna
r.
1232 az
dana v Anagni
Terst,
se
snadno vycerpati
casti se tykaji
Moravy,
z vetsi
Norimberka a Poryni), Uherska a jinych se takofka jako
druha
s listinami, jez se tykaji
zemi.
zvane
cast skupiny,
nemeckycb a rakouskych
a pocinaji bullou papeze Rehofe IX. pro Dubrovnik
1238; tech to
r.
Promberova
doby od
z
Promberovy sbirky neda
Promberove fadi
Uherska a
dne
(zvlasf
»
9004).
nekolika fadky, staci tu uvesti, ze listiny z mensi casti
1861 a dodatek
r.
pfanim, aby trvale zustala pohromade a mela nazev
s
1865
181 kusu. Promber tuto sbirku behem casu
o jejichz provenienci nic urciteho nevyplyva ani
z jednacich akt ani z listin r.
ruznesoukrome
6.
listin
zemsky archiv nabyl pfilezitostnymi
daiy\
Ve vrchnim
patfe leve steny pobocne tohoto salu je
znama nam
jiz
sbirka Cerroniho'.) Jeste V roce
(darovaneho
P. rytifem
Opera manuscripta a Cerronio
2.
Manuscripta a Cerronio cis.
1
Incunabula
4.
Libri, inter
1)
a knih die katalogu
exarata,
collecta, cis.
i
cis.
i
—413.
— 135; Cum
tyto ct5Ti casti
appendice
;
deli-
— 5;
3.
bohemicorum,
listin
Chlumeckym), ktery je v zem. archivu,
1.
neationum,
L
1828 mpla Cerroniho sbirka
cis.
Viz tak6 F.
et raritates
typographicae Bohemiae
quos multi
820
rari,
cis.
i
—
819.
et
Cum
Moraviae,
c.
i
—91
;
appendice librorum
— 878.
Kamenfeka
v Cas. Mat. Mor., XIX. (1895),
str.
58—60.
=tF==g>.
\s I
85
Sbirka Cerroniho.
Obe
poslednejsi skupiuy byly, jak
dany a roztrouseny do celeho »delineationes«.
68 kusu,
Z
zaznamenava
jmena osob a
se take
dva
se netoliko
53
—
4°.
-57.
z tfeti ruky.
Ve
starem akte
listavu,
do jejichz
vlastnictvi pfesly, a sice:
oddeleni obsahuje
Geschichte der Akademie
cisla:
4".
4°.
der bildenden
Kunste in Wien.
(Prodana neznamemu.)
128 —
129.
Supplement a
la bibliotheque
de peinture
etc.
par Murr.
FoL
2 dily.
II.
oddeleni obsahuje
dictionarium latinum.
22.
Anonymi
23.
Anonymi epitome
28. Artikel der
30.
4".
chronicae bohemicae. Fol.
dem Urbario
archive.)
der Herrschaft Teltsch. Fol.
Auszug des Einkommens der Olmiitzer
bischoflichen Herrschaften
(Prodan hrabeti Chotkovi.)
4°.
32. Balbini
38 (44, 45,
cisla:
Stande Bohmens. Fol. (Dues v zemskem
29. Ausziige aus
1629.
kusu zminenych
ztratilo se 5
do archivu
ex Crugerii Pulveribus.
25. Extractus
dilu.
pfisly
Ausziige aus Pessina's Prodrome.
9.
Czikanem rozpro-
kazdy jednotlivy kus, nybrz pri nekterych uvadeji
I.
5
Rovnez
jiz slyseli,
prvniho a druheho bylo vsak prodano pouze
oddeleni
z nichz ostatne
sveta.
jsme
—
Bohemiae doctae supplementa.
46. Bartenstein,
4°.
statistischer Abriss der osterr.
Lander. 9 svazku.
46 prodan neznamemu.)
47
—
48. Bartsch,
Abriss typographischer Jahrbucher Bohmens.
2
sv.
Fol. (Prodan universite v Heidelberku.) 50. Ba3'erle,
Chronica Bohemiae. Fol. (Prodana E. H. Victorovi.)
56. Beitrage zur
Genealogie von Mahren. Fol.
57. Beitrage zur Geschichte der
Burg
in Znaim. Fol. (Prodany knizeti
Antoninu Lichnovskemu.)
I iCO
^9=
86
Sbi'rka Cerroniho.
68.
Brandt
FoL (Jak u
v.
Diisseldorf,
u
Liechtenstein.
cisla 50.)
dem XVI.
70. Kalligraphie aus
98.
Stammchronik des Hauses
Jahrhundert.
4".
Konsignation der Lahne und Freysassen in Mahren^^Fol.
(Jak
cisla 50.)
literarum
99. Copiariura
cardinalis
a
Dietrichstein.
Fol.
(Prodauo
Dietrichsteinovi.)
134. Discussio
privilegiorum
ecclesiae
146.
Epitome
historica ci\atatis Pilsnae in
147.
Epitome
historica
Austria. 4". (Jak
u
Leopoldi in
Sti.
cisla 50.)
zemskem
155. Flader,
nomine baptisatorum
et insignitorum.
archive.)
Grammatica bohemica.
162. Freyenfels, Fol. (Prodan
Bohemia. Fol.
de conventu Carmelitarum
154. Fett, Biographiae Andreae Fol. (Dnes v
Fol.
cathedralis Olomiicensis.
General - Ausweis
8**.
(Jako u
der
cfsla 47.)
in
Kuratbenefizien
Mahren.
neznamemu.)
— 168. 167
Gelegenheitsgedichte, kalligraphisch, an Se. kaiserl. Hoheit
Erzherzog Rudolph,
als
Koadjutor von Olmiitz.
172. Geschichte der Stadt Eger.
4°.
4".
(Prodana Chotkovi.)
184. Hennenberger, Lieflands itziger Stand. 1564. Fol. (Prodan anti-
kvafi ve Styrskem Hradci.) 188. Hirschmentzel, Sanctorale Illyricum. Fol. (Prodano neznamemu.)
191
Hirschmentzel, Historia Moraviae. Fol. (Prodana Chotkovi.)
192. Hirschmentzel, Illyricum sacrum. Fol. (Prodano Chotkovi.)
193. Hirschmentzel,
Notabilia
de regibus
Hungariae.
4°.
(Prodana
neznamemu.) 197. Historia
abbatiae
Orloviensis
in
Silesia.
Fol.
(Prodana Lich-
novskemu.) 199. Historia coUegii Egrensis soc. Jesu in Bohemia. Fol. (Jak u
c.
47.)
205. Historia ecclesiae Jesuitarum Olomucii. 4".
^1
r 87
Sbirka Cerroniho.
Compendium chronicum Bohemiae. Fol. Kempfen, Bericht vom Temesvarer Banat. Fol. (Jak u
208. Hoffer, 222.
227. Lebensbeschreibung der Maximiliana
v.
Zassmuck.
240. Marzy, Beitrage zur Geschichte von Mahren.
254. Maximilian's
256. Miraei, 297.
II.
Hayeks Chronik
Ordnung und
Canonicorum
v.
8".
Bohmen.
Hofstaat.
50.)
4".
241. Marzy, Kollektaneen zur Geschichte der Stadt Iglau. 242. Marzy, Ausziige aus
cis.
8".
(Jak u
S".
u
Fol. (Jak
c.
50.)
cisla 50.)
regul. ord. Sti. Augustini origines. 4".
Ordnungen der Kranzleins
Gesellschaft in Nurnberg.
4".
(Pro-
dany neznamemu.)
Mars Moravicus.
304. Pessina,
Fol.
DuplikaL (Prodan Chotkovi.)
310. Portraiten-Gallerie der chinesischen Regenten.
(Prodana ne-
4*.
znamemu.) 320. Promptuarium oder leichter Einfund in die bohmische Landes-
ordnung. Fol, (Prodano Mitrovskemu.) 328. Pulkawae chronicum bohemicum. Fol. (Dues v Rajhrade.)
350. Signoria veneta.
8".
389. Turowsky, Miscellen geschichtlichen Inhalts. 401. Wiinsche
4°.
und Beschwerden der mahr. Stande. 1790.
Fol. (Pro-
dany Chotkovi.) 402.
Wude, Viridarium.
8°.
404. Zeitbuch, chinesisches. Fol.
Rukopisu, jez Cerroni sepsal sam a jichz se v katalogu uvadi
135
archiv
ma
jez
by
kusu, muselo jeste ve
patfily
do
vsak
puvodne
byti
mnohem
r.
roku 1828
nebof zemsky
svych ostatnich sbirkach celou fadu rukopisu Cerroniho,
teto rubriky,
avsak ve jmenovanem katalogu se neuvadeji.
Vzdyf hrabe Bedfich Sylva-Taroucca mel sam nekolik z nichz
vice,
z
set
rukopisu Cerroniho,
1859 darem postoupil Frantiskovu museu 351, zemskemu archivu
24 a historicko-statisticke sekci 11 kusu. Vsechny tyto rukopisy nachazeji se dues V zemskem archivu v ostatnich sbirkach, jez nyni budeme popisovati.
III.
Mimo mimo
Sdl rukopisii. (Tabulka V.)
rukopisy, jez patn k materialu stavovskemu a klasterskemu a
sbirku
Cerroniho,
zemsky archiv
jeste jine
ma
povazovala za uzavfeny celek,
ktera se vzdy
sbirky rukopisu,
raz
ktere
a
jmeno
tfeti
daviji
mistnosti archivni.
Ve leti,
sbirce
Bockove bylo take 175 rukopisu
mnohe
z nichz
jen poukazati na az 1577, mestske
na analy a
vynikaji
dila,
ruznych
vlastni sbirky rukopisu
pfibyly, vzrostla do
klasteru,
pravni,
— 1506),
teto
85
1
r.
teto casti
sbirce
patri
cisel.
1
musel byti
byl
kmen
rad,
ze
mu
jez od te
za
doby
')
take zajimava skupina rukopisu,
zemskym vyborem
Igla-
Bockovy sbirky mohla
zemskeho archivu, ktera novymi kusy,
dneska na 636
1333
— 1633),
na trojjazycne Jus montanum
aby se
sto-
19.
a literarnim. Staci
prostejovske (1485
naznaceno, byla v roce 1878 ze Svedska vracena. Kdyz
V roce
do
cena vysoka. Tato kollekce od dob Chlumeckeho tvorila
pfifknouti
K
14.
jako na mestskou knihu litovelskou z doby od
na mnohe rukopisy
viense,
doby od
svym vyznamem historickym
knihy ivancicke (1442
listinafe
z
znamym
svedska vlada
ktera,
totiz P.
jak
jiz
Beda Dudik
licelem vyslan do Svedska,
moznosti prohlednouti
poskytla
a
dukladne popsati vsechny v tamnich knihovnach a sbirkach se nachazejici spisy lete
puvodu ceskomoravskeho, o nez nase domaci knihovny byly v valce
oloupeny.
Tehdy nebylo
ani
nabyti alespon casti techto spisu, nehot
bylo marne. Avsak pfes
nemohl
jiz
zapuditi
to,
i
ze tyto plany
pomysleni, ze by se
opet
vsechno
v
dfivejsi
^)
Je
se,
mohlo
te pficine
nemely zdanlive vyhlidky, Dudik
myslenky na opetne nabyti
techto
jakou cestou by tyto svedky pokofeni a ponizeni sve
domu, aby
lisili
tficeti-
pamatek a pfemital, vlasti
pfivedl
zase
jak se jednou vyjadfil, zapomnelo na dny bidy. Jeho diplo-
ovSem nutng tfeba
tuto
nebof obsahuje rukopisy, zemskeho prava nebo k ruko-
sbfrku znova katalogisovati,
ndleieji ke sbfrkdm jin^m, na pf. ke kniham stavovskym, vflbec pisn6 sbfrce spolku „Verein fur die Geschichte Mahrens und Schlesiens", a spisy, ktere by akta na literarni svazana, liSten^ch manuskripty korrespondence, pf. mely byti vylouCeny, jako
jei
del Dudfkovych, Brandlovych a
j.
diO
I/)
-%
f 89
Rukopisy ze Svedska.
maticke obratnosti podafilo se po dlouhem naraahani ziskati pnmluvce na rozhodujicim miste v osobe kralovskeho svedskeho vrchniho bibliotekafe G. E.
Klemminga, jenz svedskemu pisy psane
aby byly vraceny alespon ruko-
krali doporucil,
jazykem ceskym. Dne
29.
dubna 1877 Dudik zemskemu vyboni
oznamil, ze svedsky kral a jeho vlada jsoii ochotni vydati 21 ceskych rukopisu, jestlize
Oskara o
jenom
Jeho Velicenstvo
to
pozada
—
Rakoiisky vlastnonicnim pnpisem krale
cisaf
ukazalo se to zbytecnym, protoze se vyjednavalo
—
cestou diplomatickou
a
Rakousko
jestlize
svedske knihovne
kral.
ve Stokholme vzajemnym darem za rukopisy postoupi
nadhema
dila a jine
ktiihy ze statni tiskarny, jichz Svedsko nema.
a take
Zemsky vybor obratil se ihned na ministerstvo vnitra, doznal u neho u jinych lifadu podpoty, a kratce na to sestavovala se mala knihovna
cennycb tistenych del pro Stokholm, jez dilem venoval Jeho Velicenstvo
cisaf
pan, dilem darovalo ministerstvo kultu a vyucovani, moravsky zemsky vybor, historicko-statisticka sekce,
Dudik a Brandl.
Dne
7.
cervna
1878 Dudik
r.
osobne ve Stokholme odevzdal vzajemny dar Rakouska a pfevzal rukopisy, jez vlasti
druhdy byly odcizeny. Dne
27. cervna
t.
r.
byl tento cenny pfirustek
vfazen do vseobecne sbirky rukopisu zemskeho archivu. ')
K teto
'
vseobecne sbirce rukopisu a zaroveii ke sbirce Cerroniho
sice katalog, ktery byl zalozen jiz za
mame
dob Chlumeckeho, ktery pravidelne po-
kracuje a take staci k povsechnemu orientovani, jenz vsak v teto dilem zastarale,
dilem nedokonale forme
jiz
nevyhovuje pozadavkum, ktere se dnes plnym
pravem kladou na katalog rukopisu.^) Nova katalogisace byla jena, ale pferusena, protoze opet pfibyly
ze jeho rukopisy a
archivu; za to ^)
in
^)
str.
archivalie.
listin
byly postoupeny zemskemu
Vypisky
tfichto
rukopisfl
najdeme v
jiste
Dudikov^ch
knihy, svou ,Forschungen
142—197, z
neho jsou vytiStgny v Archivnfm rozhledu F.
Mor., sv. XIX. (1895),
I
mala sbirka
zemsky archiv odevzdal Frantiskovu museu
Vycet a zevrubny popis
Schweden",
zaha-
Frantiskova musea do spravy zemske roku 1901 melo za
Pfevzeti
nasledek,
nove rukopisy a
jiz sice
sir.
KamenfCka
v Cas.
159—167, 261—67, 355—62.
12
Mat.
p/
1 a
Rukopisy Franti§kova musea a spolku „Geschichtsverein".
90
S
sbirku minci a jine pfedmety musealni.
tim souviselo. ze rukopisna sblrka
Mahrens und Schlesiens« (byvala
spolkii »Deutscher Verein fur die Geschichte historicko-statisticka sekce
zemskeho
dostala do
moravske hospodafske spolecnosti)
archivu.')
Tyto
tfi
se v roce
1903
sbirky: rukopisy zemskeher archivu,
Frantiskova musea a spolku »Geschichtsverein« vyplnuji nyni spodni a prostfedni patro
u steny podelne a u prave pobocne steny
tfetiho salu a .tvofi
vlastne spolecne se sbirkou Cerroniho jedinou velkou skupinu rukopisu, ktera z nejvetsi casti pochazi z
majetku moravskych mest, klasteru a soukromniku
a poskytuje nejdulezitejsiho materialu pro dejiny Moravy. Proto se take dopo-
vseobecna sbirka rukopisu zemskeho archivu, ktera
tato
rucuje,
aby
2200 a
s ostatnimi
to jiz
V roce 1857
rukopisy
asi
3000
uciniti chtel
cisel,
cita asi
byla katalogisovana jednotne, jak
Chlumecky.
Jinou samostatnou sbirku
listin tvofi
pak
258 svazku,
jeste
jez
due
19. listopadu
1866 byly zemskym pravem postoupeny zemskemu archivu, a
ktere se deli
na
tyto skupiny:
1.
knihy puhonu a nalezu prava olomouckeho od
2.
knihy puhonu a nalezu prava brnenskeho od
3.
pamatky zem. prava a
novejsi opisy knih
4.
radni protokoly mor. tribunalu od
5.
protokoly sezeni zemskeho
r.
r.
1405, 37 svazku; 1406, 39 svazku;
puhonu a
1642 — 1782,
r.
prava panskeho od
nalezu, 21
sv.;
140 svazku; 1583
r.
— 1629
a
1642 - 1783, 19 svazku; tak zvana »kniha ouzka«,
6.
od
r.
— 1504
1475
i
svazek,
(vseobecna sbirka rukopisu
jeden exemplar knihy Tovacovske
7.
obsahujici
(vseobecna sbirka rukopisu
cis.
cis.
z
209); stoleti
pocatku
Rukopisy
1895
(roc.
Seznam
listiny
I.),
listin
str.
Frantiskova
91
— 130,
16.,
i
svazek
10).
musea a spolku ,Geschichts verein" mame ') K rukopisflm W. Schrama ,Katalog der Handschriften des Franzensmuseums in jKatalog der Bibliothek der hislorisch-statislischen Section'. V Bm6 a
nalezy a nauceni
musea
1896, (roC.
registroval II.)
str.
jsem
v
139—184
tiStfin^
Briinn".
1885,
„Museum a 1898 (roC.
Roggendorfsk6 sbtrky ve FrantiSkovg museu sepsal str. 106 a nasi.
J.
seznamy od dra. V Brn6 1890 a
str.
135
Francisceum. IV.),
Gh
str.
me
1
— 152. — Annales*,
143—170.— ve
videfiskem
Notizenblatt 1851,
,2^
J
o
u o E >
Akta V
Az na posledni dve stfednim a
V
homim
cisla
jako depositum
K
sbirky nove.
k.
material umisten v pro-
pravnf
homich patxech steny podelne a prave steny pobocne tohoto
bud kupem, bud darem nebo
postoupily
vyhradou prava vlastnickeho, pokud neb3'ly vfazeny do
s
tern patfi:
zemskeho gubemia, jez
acta finita moravsko-slezskeho
zemskym pravem postoupena guberniu a
akta podkomorska ze
spravu kralovskych mest Brna,
stol.
18.,
1838 byla
r.
1646;
jez jsou zvlasf dulezita pro financni
Olomouce, Jihlavy, Znojma, Uh. Hradiste
a Kyjova; tato akta byla pfevzata
r.
1858;
3.
archiv obce Stareho Brna, ktery
4.
Fulnecky archiv zamecky
zemskemu archivu prodal nemecky 5.
r.
1856 gubemiem zemskemu
r.
archivu; 470 fasciklu, obsahujicich akta spravni a soudni od 2.
salu'
mensi sbirky archivni, jez jine lifady a
lezi
zemskemu archivu
archivy soukrome
c
tento
je
91
rukopisu.
patfe leve pobocne steny tohoto salu.
o nichz jeste dluzno pojednati,
1.
sini
odevzdan v listopadu 1857;
byl
s listinami az
do
16. stoleti,
politicky spolek v
Novem
jejzvr. 1873 Jicine;
akta a listiny panstvi hodonsko-pavlovickeho, sahajici az do
stol. 15.
a pfevzata v roce 1867; 6.
akta mestske administrace z
7.
militaria
z
let
1643— 1776,
roku 1907.
Akta uvedena pod
cisly
kterem byla pfevzata pfed
tficiti
i
—
lety
let
1773
— 1792;
pfevzata
z
5 jsou skoro
gubernialni
registratury
vesmes v temz stavu, ve
nebo pfed dobou
delsi.
IV. Svetnice archivu Collaltskeho. (Tabulka VI.)
V byl na statku,
mistnosti sousedni chova se archiv Collaltsky, jenz az do
zamku brtnickem; toho roku odevzdal
1907
svefenskeho
Jeho Jasnost knize Emanuel Collalto k uschovani zemskemu archivu.
Tato svetnice
ll "^
jej nynejsi drzitel
r.
ma
jedno okno a neni jako svetnice ostatni opatfena zeleznymi
J
12*
I I
Sap
"
^->J
1 92
Archiv Collaltsk^.
11
steny kolem
Tyto skfine maji
dokola.
uzamkiiouti a
Ize
nybrz dfevenymi skfinemi, jez
policemi,
tfi
ze se
tak,
na kazde strane
k
Uprostfed svetnice
stoji
pultova
spodni cast je urcena pro archivalie, kdezto cast hofejsi slouzi
jejiz
kusu vystavnich,
umisteiif
zafi-
po pfipade hodi take za vitriny k ucelum vystavafeij patro
hofejsi je otevfeno a urceno pro dila tistena. vitrina,
postavenj-
vespod dvefe dfevene,
patra,
uprostfed sklenene, a z tech sklenenych jsou prostfedni
zeny
jsoii
jez museji
nebo vyzaduji vetsiho mista.
lezeti
Archiv Collaltsky byl odevzdan zemskemu archivu, protoze v Brtnici
jednak bylo nemozno
jej
uschovavati a nan dozirati zpusobem
jednak skoro vylouceno, aby se
odbornym,
zajimava a vseobecne dulezita sbirka
tato
vedecky zuzitkovala, ackoli se kazdemu vaznemii badateli
nejvetsi ochotou
s
dovolovalo archivalii tohoto archivu uzivati. to
Je
prvni pfipad, ze moravsky zemsky archiv nabjd (depositarne)
celeho archivu soukromeho, ktery ve svete vedeckem jiz dlouho slyne bohatosti
materialu velevyznamneho pro dejiny svetove, rozmanitosti svych sbirek
a zvlastnosti kusu jednotlivych, uzsi
vlasti
a jemuz se v te pficine zadny archiv nasi
nas zemsky archiv teto sbirce
ze
Je pochopitelne,
nevyrovna.
vzdy venoval zivy zajem a ze kazdy archivaf se snazil navazati
Az do doby Bockovy pronikaly kuse.
Volny o neni pouze
pansky obsahuje mnoho
listin
pocinajicich stoletim
Collaltu, a
snad take lecktera dosud neznama
na dejiny Moravy, pfisel
fici,
^)
Iglauer
ze
pise, ii.,
Miihreu",
VI.,
ze bohaty archiv
ktere se tykaji rodu
akta, vztahujici se v prvni fade
ceste v
r.
1843 a mohl o sobe
niu bylo dopfano tento archiv objeviti.
jMarkgrafschafl
styk}'.
zadny dejezpytec neinohl pouzitL') Bocek
jichz vsak jeste
do Brtnice po prve na sve vyzkumne
pravem
nim
a rozsahu brtnickeho archivu do
o obsahu
jenom zpravy
vefejnosti
s
356.
und Znaimer Kreises", ve kter6m E.
J.
—
Ze
Horky
spisu r.
Jaky dojem
,Antiquarische
1819
llCil
cestu,
ucinil}'
Bereisung
des
kterou konal po
jihlavsk6m a znojemsk^m, aby sbfral starozitnosti, vysvita, ie autor vedsl, ie archiv na zamku brtnickem je ze vSech archivCi kraje jihlavsk6ho nejbohatSi. Jezto vSak v archivu mohl kraji
prodliti
s4m
IS^
jenom
se vyjadfil,
Ctvrt
hodiny,
muka
zaznamenal
Tanlalova,
nemoha
si
pouze
nfikolik listin ze stoletl
jich prohlfzeti
14.,
a vytrpgl, jak
do podrobna.
^^^ II
I Archiv CoUaltsky.
93
jeho prvni zpravy o historickych nalezich v Brtnici, jasne vysvita z uznani, jehoz se mil dostalo od zemskeho vyboru.
V
pfednesu o jeho zprave se
totiz
pravi, ze tak jak nedostatecna je prvui semestralni zprava stavovskeho archi-
vafe a historiografa Bocka za rok 1843, j^ skvela a dulezita pro dejiny semestralni zprava druha. Byla .
aby cilem
jeho
vyslovena spokojenost a zaroveii tilozeno,
vyzkumne byla
cesty
korrespondenci,
opsati veci,
prist!
mu
zeme
opet
Mel
Brtnice.
dati doslova
kterou tam objevil, a take jine historicky zajimave
kterych by se snad jeste dopatril, aby literarni svet poznal
s
dopisy
vevody Frydlandskeho (Valdstejna) a jinych soudobych hrdinu vojenskych. Dalsi
tohoto
vyvoj
ktere
badani,
konci uvefejnenim male
dence v »Regestech«, je znam. Rovnez jsme se V
lete
r.
1864 pracoval v Brtnici a vydal Teufenbasske tento
Jednak zajem pro dejiny
novejsi
jiz zminili, ze
pfilezitosti,
cenny
archiv,
archivaf Brandl
listiny tohoto archivu.
jednak prace pro komisi pro
abych na pfislusnem miste projevil sve nazory o stavu a poPonkazani na
to,
ze
zemsky archiv
stanov je povolan pfevziti takove archivy do sve spravy, archiv byl pfelozen do Brna.
Dne
13.
archivu. Alespon ve velkych rysech
tyce jeho
Tiefenbachu,
3.
casti:
i.
knizat
stacilo,
die svych
aby Brtnicky
dubna 1Q07 byl pfivezen do zemskeho
mohu
jiz
nyni podati, co obsahuje.
Archiv zamku brtnickeho zahmuje vlastne se
korrespon-
Rakouska vedly me nekolikrat do Brtnice a poskytly mi
tfebach sbirky tak vzacne.')
pokud
casti
z
rodu
hrabat z Thum-Vallesassiny.
tfi
velke archivy rodinne,
CoUaltu,
S archivem
2.
svobodnych panu
spojena byla
4.
mala
Collaltska knihovna, skladajici se z rukopisu a del tistenych.
I.
Archiv knizat Collaltu.
Archiv CoUaltsky vznikl v Brtnici
znamy
general cisafe Ferdinanda
statek brtnicky, ktery ')
II.,
r.
1622,
kdy Rombald
koupil od neho za 110.000
zl.
Collalto,
zamek a
staromoravskemu rodu Valdstejnu byl skonfiskovan pro
Milerad pouiiji t6to
pfilezitosti,
Jeho Jasnosti knizete Emanuela Gollalta a
abych se se zvlaStnfm dfkem zmlnil o vz&cne ochot6 ziv6m zajmu, jez pro zabezpeCenf pokladCi archivu
brtnick6ho jevil jeho zastupce dvorni a soudnf advokdt dr. Antonin Gassauer ve Vfdni.
L
ro
9/
1 D
Nejstarsi originaly v archivu Collaltskem.
94
licast
na
rebelii;
Puvodnim
v Brtnici se take
sidlein
Rombald
rodu Collalto va je
Nez
take je znacny archiv rodinny.-)
S.
Collalto se svou rodinoii iisadil.')
Salvadore v kraji Trevisskem, kde
take archiv brtnicky neni pro nejstarsi ''^^
dejiny tohoto rodu bez vyznamu. Nejstarsi jeho listina je diplom ci'safe Jindricha VI. z
r.-
^
1191 (Dat.
o
in
nemore iuxta Cornazanuo, anno domini
Villi., VII. idiis aprilis), kterou
dano Treviso
(I.,
6,
i). ')
z lirabat
jednomu
Z pomeru
na
se
1.
toto
mesto
Notafsky yypis
na pergamenovem 2.
(I.,
liste,
8,
z
4 a
primo
(sic),
k mestu Trevisu take
dva zajimave dokumenty, vztahu-
5):
knihy mesta Trevisa
datovany ze due
7.
zafi
(liber statutorum) z
r.
liste
ze
»In Christi nomine amen. Hec
due
est
28. cervence
r.
1329
1334 a
seznam lifedniku mesta Trevisa za mesice srpen az
psany na pergamenovem
indictione
CoUaltskych bylo lenem
hrabete Collalta
se vysvetluje, ze v brtnickem archivu jsou jici
MCCX
r.
fijen
r.
1335,
1335 a pocinajici slovy:
cronicha sive rodulus officialium
communi-
tatis Trevisii.«
Krome zminene
jiz nejstarsi listiny originalni
z
roku 1191 obsabuje
archiv brtnicky jeste tyto rodinne listiny v originale, dulezite take pro dejiny
vseobecne I.
:
5.
Rombaldu lat.
dubna 1292, In
castro Colaudi.
— Martinus
della Fornase daruje
Collaltovi klausuru v Montesela (notafsky instrument). Orig., perg.,
(I, 3, I).
')
van6 erby, .
vvyzssi
.
Jedinou pamatkou po rodfi ValdStejnfl v brtnickem archivu jsou dva na skle maloz nich2 jeden ma dokola napis ,Hinek z Waldssteina Brtnicky, heitman a neykomomik morawskeho markrabstwi 1589'; druhy: ,Katerzina na Brtniczy a :
.
Gewissowiczych Zagimaczka z Kunstatu. Anno 1589', aCkoli pry v Brtnici za doby ValdStejnfl byla velika knihovna (a tedy zajist^ take bohaty archiv). Viz Volny, Die Markgrafschaft Mahren, 337, poznamka 16.
VI.,
^ dore sv.
I.
§1.
Ottenthala, Das Archiv der Grafen von
Conegliano, v „Mitteilungen (1880), str. 614. *)
(1867),
3i^-.i
Viz E.
bei
str.
Srv.
649,
Stumpf, Cts.
des
Instituts
,Die Reichskanzler',
6.
fiir
4690
Collalto auf SchloB S. Salva-
osterreichische
a Th.
Geschichtsforschung',
Toeche,
Kaiser Heinrich VI-
113; v S. Salvadore je jenom kopie tohoto kusu.
T-^'
r
1 D
95
Nejstarsi listiny v archivu Collaltskem.
ledna 1301, Verona.
6.
2.
lat.
tafsky instrument). Orig., perg., 3.
—
linora 13 12, Janov.
3.
—
Testament Alberta de
(II.,
16,
i).
k Rombaldu
fuje sve vyslance
Rombalda svym radou a komofim. unora 13 19, Styr.
20.
6.
Collaltovi soustrastny lat.
Orig., perg.,
(I.,
8,
I.
sstupek jeho synu
ze
dne
28.
tovi, ze se
1323.
Gerharda, 2.
lat.
Roberta
svym bratrem
16. zafi
(I.,
8,
3,
(I.,
i).-)
Krasny jmenuje 2).')
v Trevisu.
jez utrpel
ztrat,
Rombalda
hr.
Collalta. Pfipojen:
Schenelly, hrabat
a
prohlaseni Klarky, vdovy po
ze
28. bfezna
dne
— Uhersky proti
roku 1324;
lat.
(IX., 2).
kral
Ludvik
z
3.
slibuje, ze
Benatkam pojme v mir
s
dne
i.
Cfslo
29. zafi 1358, Praha.
list
hrabata
Benatkami.
— Cisaf Karel IV. potvrzuje Schenellovi, Rom-
-
cervence 1155 (actum iuxta
Bohmera
*)
Schazf u
')
Schazf u
Bohmera Bohmera
u
Bohmera
montem
,Regesla imperii"
Sirach prope ripam
1246
— 1313,
Bedncha
I.
Tiberis),'')
srv.
vSak tamze
str.
297,
srv.
vSak tamJe
str.
170,
str.
173,
452.
Cfslo
98.
Cfslo
134—135.
*)
*)
L 0^3E
smlouva
6).
Schazf u
')
Collal-
dluzni
4.
baldovi a Manfredovi z Collaltu doslovne inserovane privileje cisafe ze
Trevisa,
Rombaldu
cervence 1325;
12.
1323. Orig., perg.,
pomoc poskytnutou
Orig., perg.,
lat.
8,
Krai Bedrich Krasny posila Rombaldu
— Testament
22. linora 1358, Jadre.
z Collaltu za
9.
—
(I.,
Bedrich
Orig., perg.,
ke sstupku pridruzuje, ze dne
Henselina ze dne
Krai
lat.
3).^)
bfezna 1324;
hrabete Gerharda se
8.
—
i).*)
Krai Bedrich Krasny ove-
za pficinou valecnych
list
14. prosince
7.
—
Collaltovi. Orig., perg.,
ledna 13 17, Schaffhausen.
4.
5.
*
Orig., perg., lat (IX.,
1315, Styrsky Hradec.
18. prosince
Rombaldu
Cisaf Jindfich VII. potvrzuje
Collaltovi vsechny stars! privileje povsechne. 4.
Schala (no-
la
Schazf
Viz
Stumpf,
„Regesta imperii" 1314 „Regesta imperii'
.Regesta imperii'
.Die Reichskanzler',
str.
— 1347.
1314
— 1347,
1314
325,
— 1347,
Cts.
3714.
srv.
vSak tamze
3
u
—:^
1 cisafe Jindficha VI. ze 3.
a
Nejstar§i listiny v archivu Collaltsk^m.
96
linora
r.
10.
dne
dubna
7.
13 12. Orig., perg., lat (IX,
pro Roberta z CoUaltu. Orig., perg., 11.
V pficine
z Collaltu
lat.
Orig., perg., 12.
(L,
(I.,
8,
na
IV. pise Schenellovi
—
Uhersky
kral
Ludvik
1
13. listopadu
361 na Vysehrade.
—
Uhersky
kral
dozovi benatskemu, aby Schenellu z Collaltu v pficine vydani jiz vice neobtezoval.
14.
15.
Orig., perg.,
svym komofim.
29. zafi
1363 ve
sv.
hrabete z Trevisa. Orig., perg,
bfezna 1364,
16. 3. perg., lat.
(I.,
17.
8.
cervence
15.
1
—
Orig., perg.,
Martine, lat.
(IX.,
pise
10).
Uhersky
kral
lat.
Ludvik jmenuje Prodo-
(I.,
8.
— Testament
11).
Schenelly z Collaltu,
3).
z Collaltu
lat.
(IX,
pochazeji teprve ze stoleti 17., a ze se asi
Viz
Huber,
Viz
Huberova
Alzbeta,
Forzate. Orig.,
manzelka Karla
o narozeni dcery. Orig., perg.,
originaly v brtnickem
Ize vysvetliti
—
1366 v Praze.
4 13, in castro S. Salvatoris.
Ostatni
')
8,
(I.,
Ludvik
zamku Musestre
Padova. — Testament Jordana de
hrabete z Trevisa. Orig., perg.,
Cfslo
Orig., perg.,
13).
zpravuje Ruperta 18.
lat.
25. srpna 1362, Budin.
z Collaltu
starsi,
pise Sche-
9).
13.
cima
rubu^'(I,, 8, 7).
zamku Musestre Benatcanum.
nellovi z Collaltu v pficine vydani lat
peceti vytistenou
8).
1361 na Vysehrade.
fijna
7.
lat. s
Bedficba KJrasnelio, kterou mil pfedlozil jeho syn.
listiny 8,
Glajt rakouskeho vevody Rudolfa IV.
— Rakousky vevoda Rudolf
cervna 1360.
18.
5).')
—
njna 1358, Praha.
13.
1191 a cfsafe Jindficha VII. ze dne
r.
tim, ze v
lat.
(I.,
— Testament Antonina
8.
IV., 12).'')
z Collaltu,
6).
archivu, vztahujici se
na rod
Collaltu,
tam nachazeji jmenovane kusy
17. stoleti
byly za licelem
z
doby
nabyti novych
„Die Regesten des Kaiserreichs unter Kaiser Karl IV.«,
1346—1378,
2843. ^)
Regesta.
str.
499,
Cfs.
9,
kdez se uvadl
listina
t6hoi zn6nl pro
radu Frankfurtskou.
io>=^
3^
0^
D
Rombald
diplomu a potvrzeni
Xlll. z Collaitu, zakladatel
97
kmenoveho archivu v
z
vybrany
privileji
vetve moravske.
a upo-
Italii
tfebeny za pfilohy a doklady. Vlastni archiv brtnicky vznikl teprve za doby
moravske vetve
datele
Mantove
narodil se v
r.
1579. Jeho otec Antonin IV.
ve sluzbach Rakouska a za cisafe Maximiliana
jiz
XIII., zakla-
Collaitu.
Rombald XIII, byl
Rombalda
II.
jmenovan polnim
marsalkem. Rombald vstoupil jako jeho otec do cisafskeho vojska. Prvni zprava o tom pochazi z
1607, kdy ve veku osmadvaciti
r.
let
obdrzel od generala
Basty vysvedceni o sve vojenske zdatnosti. (Orig., dany ve Vidni dne 15. ledna r.
1607,
a do
sig.
7,
I.,
3).
Roku
161 3 odebral se jako cisafsky vyslanec do
Rfma; dokladem toho jsou
Italic
instrukce a ovefovaci listiny cisafe Matyase
na papeze, nekolik kardinalu a ruzna vlaska knizata (dane v Reziie dne 17. zafi
1613, sig. L,
7,
4 a
5).
V
srpnu 1616 delegovan byl jako cisafsky
komisaf do Uher, aby vykonal prohlfdku vojska uherskeho
barona Thurocziho za bana hranic
7,
(I.,
V
9),
za manzelku pojal hrabenku Bianku Polixenu z
dana ve Vidni dne
16.
srpna
r.
1617
I.,
pfestoupila za ton pficinou ke katolictvi,
sam vztahuje
Na
ktera jsouc protestantka
tuto zmenii viry a tento siiatek
se nekolik dosti zajimavych dopisu a listin od cisafe Rudolfa z
cervna
r.
1618 je datovan dekret
jmenovan plukovnikem 2.
cervence 162
V Uhrach (I.,
7,
12).
vystavil v
V
(I.,
R
1
7,
17); zaroven
ze
byl
mu
dne
7.
(IX.,
8),
I
7,
14, 16).
Rombald 11),
dnem
zvysen zold o
105 zlatych mesicne
7)
byl do moravskeho stavu panskeho (V.
(I.,
7,
ustanovuje velitelem
2.
dubna 1623
ze obdrzel
I-;
V,
II.
^9)) i,
cisaf
Ferdinand
kupni cenu 110.000
stal se velitelem vojsk, jez se
cervna 1623;
10;
cisafe Matyase, ji'mz
Ferdinand
cisaf
1623 koupil Brtnici; dne
Rezne kvitanci
7,
praporcu nemeckych zoldnefu
dekret, jimz jej
temz roce Rombald
fise (orig.
5
II.,
Thurnu, bratra nevesty,
a od ni same, jez z vetsi casti svedcily Rombaldovi (L, 9.
Rombald
Thurnu (manzelska smlouva,
od potomniho kardinala Khlesla, Vita Jindficha
Dnem
8) a dosadil
7,
pfistim roce 161 7
10),
7,
(I.,
dne
mely 9.
poslati
srpna
r.
II.
zlatych.
do Nemecke
1624 povysen
20) a roku 1626 povefen byl die
13
ib
3S
1
r 98
Rombald
instrukce
(orig.,
mu
z Collaitu,
cervna
13.
dany v Praze dne
zastupovati
fad zlateho roiina
bfezna 1628;
9.
(orig.
ze
dne
18.
Ferdinand povysil ho na polniho marsalka 1628;
29).
7,
I.,
d
zakladatel v^tve moravsk^.
cisafe
konvente salcpurskem
pfi
snemu moravskem
R. 1628 obdrzel misto a hlas v lavici knizat na
7, 22).
(I.,
dne
ze
XIII.
I.,
kral Spanelsky udelil
26),
7,
bfezna
1628;
r.
dany v Praze dne
(orig,
Pak nasledovala jeho posledni misse
a cisaf
'j,'^'j]
I.,
kvetna
31.
vojenska. Byl postaven
V celo vojska, jez roku 1629 bylo do Mantovy vyslano proti vevodovi Karlu z
Gonzagy, pocatkem roku 1630 onemocnel a veleni na kratkou dobu pfevzal
Aldringer; Rombald. zotaviv se dobyl Mantovj' dne 18. cervence 1630. Klice
mesta
v archivu brtnickem dodnes.
visi
a dopisy pod signaturou L,
listiny
zemfel v Churn dne 19. listopadu
1705; I,
7,
r.
1627 ^
Ferdinand
II.
znacne jmeni, (datovane v
—
37).
Na
zpatecni
ceste
z Italie
1630 a byl pohfben ve Vidui v i.
klafijna
39).
Rombald pondil druhy
r.
35
iidalosti vztahuji se
(Umrti potvrdil kvardian minoritu ve Vidni dne
stefe minoritskem. r.
7,
(Na mantovske
18.
prvni ve Vidni dne 20. linora
kvetna 183 1 (IX,
mame
nebof
Haagu dne
regenta CoUaltskeho,
ksafty;
v Alexandrii dne 15. linora
tf^ti
dne
tri
potvrzeni
10,
cisafskeho
bfezna roku 1673; L,
20.
ze v pozustalosti
1622,
1630, jejz potvrdil cisaf
r.
11,
r.
12).
Zda
se,
ze zanechal
vyslance v Nizozemsku 7,
40) o zprave vrchniho
Rombalda bylo 70
—80.000
fisskych
tolaru a cetne skvosty.
Cisaf Ferdinand valce proti pfislibil
Mantove
projevil
tim, ze
mu
Rombaldovi dik a uznani za lispechy ve
reskriptem ze dne
4.
srpna 1630
(I.,
7,
38)
rekompensaci z milosti na knizetstvi Corregio. Jelikoz vsak Rombald
brzo potom zemfel,
duchody
II.
z
Ibbskeho
daroval cisaf jeho cla;
potomkum
misto teto rekompensace
tim se vysvetluje, ze v CoUaltskem archivu je cetny
pocet listin a akt, tykajicich se tohoto mesta. Jiz
Rombald mel v
limyslu zaloziti v Brtnici klaster pavlanu,
teprve po jeho smrti byla tato myslenka uskutecnena vdovou po nem.
ale Pfi-
slusne listiny z let 1637, 1641 a 1644 chovaji se v archivu pod signaturou
=iC5
Antonin Frantisek a Claudius
II.,
lo,
Mnoho
lo.
2,
I,
tutelami pre (proti
panum
z
Questenbergu a jinym), ktera
1650 do
(sign.
I.,
r.
14),
—
due
jez
lo
8,
— 15
zabira
byla pfipravovana stiznosti vdovy na spatiie
jiz
(z r.
1647;
I-i
dubna roku 1751
28.
a
^O) 22)
Pre ukoncena uarovnanim ze dne
1751.
20,
i
I.,
Funfkirchenu, Buelu, Preisingu, Werdenbei'g-
Rombaldovou
hospodafstvi s pozustalosti r.
pod znackou VIIL,
fasciklu
99
z Collaltfl.
trv^ala
linora
18.
r.
od
1751
potvrdila cisafovna Marie
Terezie (IX., 32).
Krome
techto spisu, jez jsou
kterou
korrespondence,
rady valecne mel
s
Rombald jako
— 1630. Na
z
male
teto
vice rodinne, dochovala se cela
cisafsky general a president dvorske
valecniky a statniky sve doby, zejmena
vynikajicimi
V letech 1620 brtnickeho,
povahy
korrespondenci zaklada se vlastne cena archivu
nebof je dulezitym pramenem k
casti je
Obsah
tficetilete
znam. korrespondence je zevrubne zaznamenan v Chlumeckelio
teto
»Regesten der Archive der Markgrafschaft Mahren«, a
kteiy teprve
valce,
pojednam o nem
ve zprave
obsirneji
207 a nasledujici
str.
brtnickem archivu v casopise
o
»Archivalien zur neueren Geschichte Osterreichs«.
Z obou synu Rombalda prvni ufadu
v
teto
sbirku
markrabstvi moravskeho nejvyssiho sudiho;
vlastnosti,
zejmena
zaslany
Autonina Frantiska a Claudia, dosahl
XIII.,
(sign.
I.,
a v
cisafske
reskripty
zalezitostech 25,
14,
32).
z
let
suemovnich,
Mimo
to
akta,
1664 — 1692, tvofi
tykajl se
jez vystavil
ktere
mu
byly
samy o sobe znacuou
ho
tyto dulezite listiny a
dokumenty: 1.
8.
kvetna 1658 ve Frankfurte. Arcivevoda Leopold Vilem jmenuje
Antonina Frantiska 2.
I.
Frantiskem 3.
z Collaltu
prosince 1662 ve Vidni. z Collaltu
1664.
Ci'saf
radou.
(I.,
4,
i.)
— Manzelska .smlouva
a hrabenkou Marii Terezii z Porcie.
Leopold
sudim markrabstvi moravskeho.
i
svym
I.
jmenuje Frantiska
(I.,
z
Antoninem
niezi
(I.,
3,
10;
Collaltu
i, 4,
2.\
nejvyssim
13, 40.)
13*
100
a
Antonin Frantisek a Claudius z Collaltu.
4.
— Antonin Frantisek zaklada u minoritu
ledna 1669, ve Vidni.
I.
ve Vidni oltaf
Antonina
sv.
z
Padovy
(sign.
13,
I.,
zakoupeni zahrad v Rosave Antoninem Frantiskem 5.
12.
— Spanelsky 1677.
srpna
V pficine kmotrovstvi pfi kftu jeho 6.
II.
cervna 1695
cisaf
ditete
(I.,
—
v Madride.
Antonina Frantiska rytifem zlateho rouna 7.
srpna
29.
1697,
ve
1.
korrespondenci s olomouckym
s
jeho prvni manzelkou
vdovou po hrabeti Stratmannu, dale
vevodou slechtici. 3.
(I.,
15,
4
—
tykajici se 7).
Antoninu^rantiskovi
13, 43).
7;
3,
13,
Karel jmenuje
cisaf
35).
13,
I.,
ze
Antonin Frantisek
37).
korrespondence dluzno uvesti:
a s ruznymi kardinaly, nekolik set kusu 2.
II.
Potvrzeni,
pochovan je v klastefe minoritu ve Vidni
Z
(IL,
Spanelsky (I.,
—
Vidni.
Karel
Akta
50).
ze Sinzendorfu,
s jinyuii s
oldenburskym, 3
(VI.,
s
—
biskupem Karlem (VI.,
2,
z Liechtenstejna
1—9);
Maximilianou Terezii
Marii
z
Althanu,
pak druhou manzelkou Annou Marii
pfibuznymi, se saskym vevodou Juliem,
Hohenzollernu
z
knizaty
a
s
ze
velko-
s
cetnymi jinymi
16);
baronem Diepenthalem o
valce v
Sedmihradsku
(VI.,
6,
1).
Skrovnejsi je material, ktery se vztahuje na Rombaldova mladsiho syna Claudia, jehoz manzelkou byla
smlouva ze dne
5.
srpna 1656
plukovnikem
(I.,
Savojsku
II, 4),
V Anglii
skych
(I.,
(I„
II,
privileji,
jicich az
11,
14
13), r.
—
roku
markrabenka
(I.,
6,
12).
Dne
Isabella z 9.
Gonzagy
cervna 1657 byl jmenovan
1659 vyslancem v Mantove, Montferrate a
1660 v Sasku a Braniborsku
15). Dulezite
(I.,
11, 9
(I.,
3, 8;
I.,
—
10),
1661
jsou jeho niemoralie o potvrzeni Collalt-
v nichz jsou obsazeny vidimovane opisy starsich
do roku 959
(svatebni
11,
11),
listin,
saha-
konecne ruzne korrespondence a
zpravy o hospodafskych a mistnich udalostech v Brtnici Claudius zenifel roku 1661 bez muzskych dedicu;
Antonina Frantiska jmenem Karel Kristian zemfel roku Leopold Antonin Rombald zemfel nejsa zenat
r.
(VI.,
17).
starsi
syn hrabete
1698, mladsi syn
1707 v souboji
s
Augustem I
J
Antonin Rombald z Collaltu.
Pietra
Brtnice
ze Sinzendorfu.
Joachimem
Orlanda
101
na Antoiiina Rombalda, vnuka
pfesla
mladsiho bratra Rombalda XIII.
z Collaltu,
Ant Rombald
zaujima vedle Rombalda XIII. nejznamenitejsi misto mezi statniky z rodu rovnez zustavil bohaty a historicky dulezity archiv. Velka cast
a
Collaltu
archivalii vztahuje se
na jeho
za pficinou volby papeze
Rombald ma vence
funkci, kterou zastaval jako vyslanec v
po smrti Benedikta XIII, v roce 1730. Antonin
hlavni zasluhu o
to,
ze v tehdejsim
konklave byl dne
1730 papezem zvolen Klement XIII., jenz byl mily
r.
Rime
12. cer-
cisafi.
Mimo
vlastnorucni listy cisafovy, reskripty, ustanovovaci dekrety a jina
instrukce,
oficialni akta (sign.
I.,
17 a 18)
najdeme
od kardinalu
tu nekolik set listu
a biskupu, vevodu savojskych, z Matalony, Graviny,
a
Modeny
Quastally,
velkovevody toskanskeho, knizat Caserty, Fiirstenberga, hrabete ze Sinzendorfu,
guvemera mantovskeho hrabete Dauna, prince Bugena savojskeho a jinych (VII,,
I
—
Antonin Rombald krome toho o techto svych cestach sepsal
5).
svazky pameti
s
cetnymi inserovanymi dopisy a akty.
Take
tfi
se dochovala
obsahla rodinna a dulezita ucena korrespondence tohoto clena rodu Collaltu (VII,, 7 cile
—
18), s
styky
nebof Rombald, povaha zalozena basnicky a umelecky, pestoval
basniky,
spisovateli
a ucenci.
skeho bibliotekafe Muratori 1708
— 1712,
Dokladem toho jsou
listy
Esten-
Apostola Zena a cetnych literatu
a jesuitu jako Antenoriho, Giannetasiho, Fianiho, poetae laureati Newena, P.
Ruytera, basnifky Guisy Bergalli
venovani povahy basnicke
i
akademii, jejichz clenem
byl
jakoz
i
2,
11)
prosaicke, originalni
jmenovan
(I.,
3,
a
j.
(VIL,
vytisky.
—
11).
Cetnd
diplomy ruznych vedeckych 11),
pak tak zvane »nozze«,
Jenom korrespondence Antonina Rombalda sama
4000 kusu, a k tem
hospodafska,
Na
licty
se jeste druzi cetne
zabira
ufedni zpravy z Brtnice, akta
a pod.
konec dluzno
se jeste zminiti, ze se take
od mnoha jinych clenu
rodu Collaltu ve znacnem poctu dochovaly korrespondence, spisy, a
10
jeho vlastni prace poeticke chovaji se v knihovne, bud jako rukopis}^,
buJ jako asi
(L,
listiny
a jine
mezi temi vynikaji nadherne kusy benatske republiky vypisky z libro
Archiv Teufenba§ski^.
102
o
d'oro
dozuv ze
listy
a
listy
na
dosazovani
lifad,
ufedni instrukce, kfestni
17. a 18. stol. (IX.,
39
— 57),
listy,
investituralni
pak nekolik slechtickych diplomu
erbovni. 2.
Archiv Teufenbassky.
^^
Archivaf Brandl, jenz na zaklade materialu archivu brtnickeho vydal
»Urkundenbuch der Familie Teufenbach«, zabyval
dilo
se take otazkou, jak
spisy teufenbasske pfisly do archivu CoUaltskeho. Vysvetluje to
pomerem mezi obema rodinami. Zikmund Teufenbach (f 1637) odkazal moravske a Ricany svetnu bratru Rudolfovi Alzbete ze Sternberku (f
(-f-
r.
sve statky Veveri
po jeho vdove Marii Eve
1653);
1668) pnpadly tyto statky
r.
pnbuzenskym
jeji dcefi z
prvniho
manzelstvi Marii Maximiliane Terezii, jejimz prvnim manzelem byl hrabe Sinzendorf, i
druhym Antonin Frantisek ktere se nachazeji
sinzendorfske,
CoUahu. Archivalie teufenbasske
z
v archivu CoUaltskem, pfinesla
asi
do
Brtnice Marie Maximiliana.
Hlavni tohoto rodu z
cast archivu
let
1293
teufenbasskeho, pul
pata sta
originalnich listin
— 1588, uvefejnil Brandl. Tento material se na Moravu
skoro pranic nevztahuje, nebof Teufenbachove usadili se na Morave teprve
V roce 1583, kdyz Krystof
Teufenbachu koupil Drnholec Po nem docho-
z
valy se cetne korrespondence, ufedni instrukce a cinnosti ve vlastnosti cisafskeho vojevudce v nosti vyslance
kamz
do Cafihradu v
byl vyslan s
r.
listiny,
Uhrach
1567, do Sas
r.
proti
jez se tykaji jeho
Turkum, ve
1586, do Polska
r.
vlast-
15 87,
olomouckym biskupeni Stanislavem a Smilem Osovskym,
aby pusobil k tomu, aby za polskeho krale byl zvolen Maximilian, bratr cisafe
Rudolfa
II.
Podobne syn
Rudolf, jenz za
oba jeho r.
vynikajici postaveni jako vojevudce a statnik zaujimal jeho
bratfi
rebelie
Bedfich a
162 1 v Inspruku
sfat,
ceskomoravske
Zikmund od
byl
cisafe
na strane
odpadli;
cisafe,
kdezto
prvni byl zajat a
druhy na pfimluvu Karla Zerotina, sveho tchana,
obdrzel milost.
.^
Po
vsecli
tfech,
dochovalo se v archivu na sta spisu ze zite
pro vseobecne dejin}' valky
procesni,
pod
sig.
—
I
IV.,
3.
K
tficetilete.
z
Archiv hrabat
jenz zabira asi 400 akt a
z
snadno z
ze hrabe
titn,
Thumu.
II.
7; III., 10,
Rombald
die listiny ze
22), jejz
Thumske rodiny,
V
dne
r.
Brtnici, je archiv
na pfimluvu sve (III.,
Louku
Thumu
i,
sestry 9)
(III.,
archivalie
byli
od cisafe
amnestovan
6,
5;
1635 odkazal Biance. Temito okolnostmi se
III, 7, asi
vy-
prisly do Brtnice.
vztahuji
se
pfedevsim na dejiny a statky
teto
jichz clenove teto rodiny nabyli
Kransku a Korutanech, kdez meli sve
V Cechach. Mezi
Thumu,
Thurnu, vy-
a take Matyas z
cervence 1622
17.
pak na ruzne ufady a hodnosti,
Gorici,
jsou ulozen}'^
XIII. mel za manzelku Biancu
Jeji bratr Vit Jindfich
Thumske dokumenty
svetluje, ze
casti
archivalie, jez se tykaji
a obdrzel za skonfiskovany statek Vostice statek 6,
vetsi
listin.
zapleteni do ceske rebelie. Vit Jindfich byl
Ferdinanda
druzi se zajimava akta
Thurn-Vallesassiny.
Ze V archivu Collaltskem jsou
PoUixenu
jez take jsoii dule-
20.
Nejmensi ze vsech tn archivu, sloucenych v
svetluje se
po ostatnich clenech
17.,
tomu
jez
pod.,
a
i6.
stoleti
memorabilie a
iirbafe,
licty,
a take
zejmena po Rudolfovi,
statky
nez
se
usadili
nejdulezitejsi z techto listin patfi:
Relatio historica de origine et genealogia comitum de Turri, 1147 az 1323. Papirovy svazek, nemecky,
Breve extratto de gesti
stol.
et fatti
16.,
(III.,
i,
i).
de Turriani in Milano, cavato dalla
cronicha de Bernardino Corio Milanese, I'anno 1572 nel castello de Lipniz in
Bohemia
(III.,
i,
18).
Inventaf a pametni kniha rodu (III, 7,
Thumu. Papirovy
svazek z
r.
155 1
8).
Seznam rodin
s
Thumy
pnbuznych
(III.,
8,
12).
^01
r
1 Knihovna
104
17.
manem
—
1527.
rijna
v Kransku. Orig., I.
kvetna 1542.
Orig., perg.,
nem.
(III.,
Jmenovani Vita hrabete Thurna zemskym perg.,
nem.
(III.,
Gorici.
^
panstvi
1560 a
gorickeho,
13. cervna
cisafem Maximilianem
—
1572.
nasi.
9,
2,
(III.,
10) a
—
Inventaf
na ceske a moravske
statky,
11).
sto listin z let
ve Vratislavi.
1526
— 161
pak korrespondenci Hieronyma
z let 1597 a nasi. (Ill, 5, 5) a Vita z 7,
i,
Thumskeho majetku
Dale chova Thurnsky archiv pfes jidcli se
Potvrzeni titulu de Vallesassina
Orig., perg., lat (III.,
II.
22. linora 1622.
V,
6).
16).
i,
hejt-
testamenty, svatebni smlouvy a jine spisy rodinne.
Ve Vidni dne
a
i,
— Jmenovani Frantiska Thurna hejtmanem v ^
Seznamy pnjmu
mnohe
Collaltska.
Thurnu
z let
1613
— 1639
8,
vztahii-
z
Thumu
(m->
5)
4
I).
4.
Tato posledni zvlasf obsahla
Knihovna,
archivu CoUaltskeho v sirsim slova smyslu neni
cast
a nejevi ani jednotneho razu; nejcetneji zastoupena jsou
klopedicka, pravnicka, historicka a literarni dila z
Ale nehledic k nekterym nadhernym dilum
den konkelige samling.
polovice 18. a 19.
i.
— jako:
Beskrivelse over
i
Danica 1764
20 svazku; Estro poetico-annonico. Poesia
Ascanio Giustiniani, musica 8 dilu ve 4 svazcich a
j.
di
Benedetto
2 svazky,
— nabyva sbirka pro
di
Danske
Girolamo
Benatky 1724
Marcello,
stol.
Kodan 1791; Flora
Mynter eg Medailler
— 1887,
enc}^-
— 1726,
nas dulezitosti tim, ze obsa-
huje nekolik historickych rukopisu, ktere se v ni dochovaly a jisteho puvabu
velkym poctem Casti (172 1
—
basni, jejichz
1803),
autorem je znamy vlasky basnik Giambattista
ktereho z dejin cisafe Josefa
vodce na ruznych cestach a jako dvorniho prace Antonina
Rombalda
z
')
Doposud nemohl jsem
soubom^m
poetu.
*)
Nachazeji se
CoUaltu a jinych basniku.
budtez uvedeny jenom rukopisy historicke, a
V
zname jako jeho pru-
II.
zjistiti,
vydanf, jei vySlo v PaHii
r.
jsou-li
V
teto
tii
take
souvislosti
sice:
vSechny
tyto
rukopisy
znamy a obsazeny
1838.
J
=«=
1 Knihovna
Privilegia Collaltina 17.
1.
z
r.
958 a sahaji do 2.
r.
stol.
105
Collaltska.
Zacinaji listinoii Berengari a Vojteclia
1604.
Annales rerum Collaltinarum ab anno
161 7 usque ad
a.
1674.
Collaltorum icones aliquot ab Antonio
Rom-
17. stol., 3 svazky.
Heroum heroidumque
3.
baldo
In hoc volumine coUecta, commentariis,
I.
genealogicis, I
sv.,
historicis
.
illustravit
.
.
manu
ac
notis,
elogiis cronologicis,
propria
.
conscripsit
.
.
.
.
.
18, stol, 4.
Cronica Veneta delle famiglie
5.
Genealogia rectae imperturbataeque lineae Ant. Rombaldi CoUalti
anno 930 usque ad
comitis ab
nobili, s erby,
1729. 18.
a.
Kniha erbu Hanuse Wolfa Glasera
6.
17. stol.
stol.
z
roku 1545
cetnymi, velmi
s
krasne malovanymi erby.
Brandenburgicae ZoUerenses Collaltaeque origines
7.
.
.
comite Jacobo
Zabarello Patavino auctore. 1632.
Cronicha composita ab
8.
.
Andrea de Redusiis de Quero,
.
.
cancellario
communitatis Trevisii, donata mihi Anthonio de CoUalto comiti Trevisii
quam mihi
ligari
.
.
.
gloriosissimi confessoris et
comitem
—
15. stol. 9.
Tarvisii,
Na
feci s.
de mense Julii 1464.
—
.
.
.,
In fine: Incipit legenda
Prosdocimi, qui baptizavit Vitalianum regem Padue
ex quo descenderunt domini de Collalto comites Tarvisii.
mnoho
poslednich listech
zprav o rode Collaltu.
Relazione concernente I'ambasciata di
Roma
di S. E. C.
Antonio
R- di Collalto, I'anno 1730. 10.
Memorie
dell'
ambasciata di
Roma
del S. E. C. Antonio
Rom-
baldo di Collalto, 1730, 3 svazky. 11. Statuta CoUalti iussu
anno 1727 12.
.
.
.
domini Ferrantis comitis de Collalto
.
.
exarata.
Franc. Ant. Spada,
De
vita et rebus
gestis
Raymbaldi
comitis
CoUalti. 18. stol.
I
.
14
^ Zemske
106
de
13. Relatione
katastry.
Michele Suriano, ambasciatore Veneto de Filippo
re di Spagna. 16. stol. 14. Relatione
del
Manin
Giustinian di alcuni
Compendio genealogico
15.
casa di CoUalto. 18.
della
ambascienza di Franza.
de' principali
personaggi della
stol.
t
V. Sin pro katastry a registraturu mistodrzitelskou.
Zemske ale z
duvodu praktickych
zemskemu
odevzdany i
katastry, jez
vyklenky zadniho
ode davna patfily ke sbirkam zemskeho archivu,
se chovaly pfi
archivu.
oboji
lictarne,
dolni
byly v roce 1907
oddeleni
obou pater
skladiste.
Die starch o seznamu
z
r.
1833 zemske katastry obsahuji tyto
casti:
Lanske instrumenty omych pozemku, zalozene v roce 1666.
1.
Tereziansky katastr z
II. 1.
Vyplnuji
zemske
let
1748
— 1753,
kteiy se deli:
na pozemky dominikalni: a) s fassemi vrchnosti
a dvofaku o vsech realitach duchodu urbari-
alnich v penezich a in natura;
a municipalnich mest b) s fassemi kralovskych
i
s
kalkulacnimi
listy
pro interimali exaequatione; 2.
na pozemky a) s
rustikalni:
fassemi poddanskymi z roku 1748;
b) s listy o lokalnich visitacich; c)
s katastry, jez z
nich byly utvofeny a ktere se tykaji vsech
realit
die jednotlivych panstvi. III.
Josefinsky katastr, ktery se sklada: o parcelach
o
mereni pozemku a z
1.
z protokolu
2.
z fassijnich a kontrolnich archu;
3.
z individualnich katastru die obci.
cili
fassi
die obci;
J
D
Zemske
107
katastry.
IV. Provisomi katastry bemi, jmenovite matriku o vynosii pozemkii s
dodatky a evidencnimi
Nase
rejstfiky.
katastralni operaty maji tyz rozsah jako drive, jsou vsak jinak
uspofadany, nebof die protokolu sepsaneho dne ii. cervna tyto casti
Matriku
Die byvalych
dan s
k
ni patfi,
atd.
vynosu pozemku
o
sesti
jmena
bmensky
435 hledati pod i
cis.
kraj jihlavsky suji
CIS.
1820.
cis.
z
i
—441, 784 — 793 i
schazi
cis.
— 794
i
501 je vsak totozne
z techto dliizuo vsak cis,
120;
kraj
cis.
i
znojemsky
—392,
as.
i
kraj
;
—413;
z nichz se pohfe-
Josefinsky katastr,
ktery zahmuje:
Parcelni protokoly nebo fasse,
v nichz se pozemky uvadeji jak
a k nimz je take pripojen popis hranic pfislusneho mista. tento katastr obsahuje
1404— 1407, puvodnim 2.
233 az
a 794 kraje olomouckeho
hradistsky
kraj
(cis.
7 a 8.
II.
1.
cis.
— 689, nichz — 476 a
cis.
roku
jejich majitelu, jejich vlastnost, plosna rozloha, vyiios,
Kraj olomoucky obsahuje svazky
CIS.
z
kraju uvadeji se pfi kazde obci a osade pozemky,
cislem 784); kraj pferovsky
241 a
1907 zahniujf
*.
I.
ktere
r.
629,
cisla,
schazeji vsak cisla:
2,
Celkeni
304,
1013,
1965, 1970, 2049, 3431, 3432, 3726, 3865, 4202 a
cislovani byla pfeskocena cisla 1353,
Individualni 628,
4302
katastr
1424,
s
i860,
tymz poctem svazku,
1676
z nichz
lezi
pn
a 2100 — 2999. schazeji
cisla:
1980, 3277, 3829, 3830, nehledic k cislum,
ktera byla pfeskocena jako pfi parcelnim protokolu. III.
kazdeho
povinnosti
k nim
Urbarialni fasse
patficich
gubemiu,
;
z let
1775— 1776, seznamy
poddaneho, jez sepsala jednotliva
individualnich
panstvi
podle obci
nejsou to vlastne seznamy lifedni, nebof vrchnosti je zaslaly
jez je uschovalo. Sbirka
ma
82 fasciklu pro kraj brnensky, 61 pro
pferovsky, 50 pro hradistsky, 69 pro olomoucky, 31 pro jihlavsky a 51 pro
znojemsky.
I
14*
^
r
1 Archiv mfstodrzitelsk^.
108
Terezianske fasse dominikalni
IV.
fizeno dekretem ze dne 1
3.
linora
r.
s cisly
1750)
(jejichz zalozeni bylo na-
249 (postoupena ceskemu zemskemu vyboru) a 370
5 3)
Terezianske fasse rustikalni
V.
zeno patentem ze dne
9.
kvetna
r.
1749)
(jejichz
s cisly
i
schazeji.
—430,
403 (postoupena ceskemu zemskemu vyboru) a 404 VI.
z nichz cisla 21,
1—375,
zalozenf^ylo nanz nichz cisla «
schazeji.
Rektifikacni akta k terezianskemu katastru
fasciklech, z nichz skoro
ve 367
zalezi:
kazdy
roku 1748,
fassi z
1.
z
2.
z listu o mistnich visitacich (t
poddanskych
182,
z
j,
vykazu na volnych
zaznamenani jsou jednotlivi majitele pozemku
s
listech,
v nichz
celym majetkem po-
zemkovyni), 3. z
nejstarsich to
z
lanovych katastru,
operatu na
katastralnich
Morave
roku 1667.')
Vyznam
teto
znam a
a pro topografii cele zeme je
poddanstvi
osidlovani,
sbirky pro dejiny hospodafst\a,
byl jiz nalezite ocenen.
Tato sbirka
nabyla by vyznamu jeste vetsiho, kdyby se na povrch vynesl bohaty topograficky material
stol.
pro
16. a
17.,
ktery je obsazen v zemskych deskach
a V Puhonech.
Druha velka stary
archiv
sbirka,
mistodrzitelsky.
ktera v tomto skladisti nalezla svuj
Tento archiv obsahuje:
moravsko-slezskeho gubernia z statne:
i.
akta komercialui z
— 1785, — 120 1740 1775 — 1790 1785
let
let
komise pro dan pozemkovou z spilberske
z
trestnice
let
1)
XX. (1896), r.
0>
150
fasciklu).
kataslrech sir.
47—50
viz
lak6
svazku),
(asi
druhe polo vice 4.
stoleti
18.
akta dane
vlastni registraturu
nasledujici skupiny
(asi
100 fasciklu krome cetnych knih), 18. stoleti (asi
II.
1636
I.
60
z
pfehled
a praci ,Morava a
jejl
od
F.
A.
2.
samo-
akta dvorske
fasciklu),
a z pocatku
stoleti
3.
akta
19. (asi
napoju z druhe polovice
Tento material byl pfevzat v struCny
utulek, je
Slavfka
r.
1907, pfevzeti
v „Cas. Mat. Mor.'.
obvody ve Slezsku po tficetilel^ valce' (Tele
1892.), ktera se zaklAda na aktech lektifikaCnfch.
j
-"'' I
I
II
r Archiv mistodrzitelsky.
bylo vsak
jiz
ujednano a usneseno v
mame
gubernialni
r.
1897.
sto) fasciklu.
o
rozsahu
ani o dobe,
materii
W. Schram pod
tuji
jez
k.
cisel,
pncinil
do seznamu nebyla
zalezitosti
vice
»
publikaci
Mitteilungen
Denkmale«,
sv. IV., str.
i
let
cisel
techto akt,
59,
a udal, zdali se v nich vysky-
sotva asi
cisla,
maji cenu pro historicke badani,
z techto fasciklu nejsou totiz
obchodni a trhove,
—
ktera maji
Vysvetleni tohoto vyberu tim, ze ostatni
pojata,
Mnohe
vseobecne.
V
k. k. Statthaltereiarchiv in BriinTi« uvefejnil
k nim hranice
nejake listiny originalni.
je pnlis
1785
r.
Zentralkommission zur Erforschung
historischen
»Das
titulem
k.
zmineneho repertoria seznam obsahii 11 40
celkem 3991
kolem
mnohe ma
z nichz
cisel,
ktere se tykaji.
und Erhaltung der Kunst- und
die
vlastni registratiife
Tento katalog neni nikterak dostatecny, nebof nic neuvadl
der dritten (Archiv-) Sektion der
dr.
Jenom k
alfabeticke repertorium, ktere bylo zalozeno
a jez strucnymi hesly zaznamenava obsah 3991 (i
109
kulturni
pro poddanske,
bez a
vyznamu pro
mravni pomery
na Morave. Ostatni akta, jez by la pfevzata z registratury mistodrzitelske, nemaji ani repertorii ani indexu,
mnohe
fascikly jsou
dokonce bez signatury, takze
se museji zrepertorisovati docela znova.
Akta
archivu
mistodrzitelskeho
vyplnuji
prostfedni
oddeleni
patra
dolniho docela a take jeste cast patra hofejsiho; ostatni cast patra hofejsiho je vyhrazena pro noviny,
pro knihy zndka potfebovane a pro dila vydana
nakladem zemskeho vyborvL
VI. Knihovna. Jiz V prvni instrukci z
r.
1836 pro zemsky archiv
zeni pfirucni
knihovny pro archivafe Bocka.') Pficinu
zmenila svuj
raz,
slusi
hledati v tom, ze s
vzata cetna dila tistena z ruznych oboru, ')
I
P>=TF
Viz nahofe
str.
12.
Bockovou
ktera byla
pfihlizi se
toho, ze tato
k
zalo-
knihovna
pozustalosti byla pfe-
zafazena do pnrucky.
3^^
r
D
Knihovna zemsk^ho archivu.
110
Kdyz Chlumecky v
roce
1857 spisoval svou zpravu,
knihovna bez
citala
prvotisku (poctem 163) 2485 (tistenych) del; z tech patfilo k sbirce Bockove
jak podotknuto na
40, bez prvotisku
str.
1609
zemskeho archivu do roku 1857 bylo ziskano
Dne
darem anebo zpusobem jinym.
grafovany »Alphabetischer Katalog Landesarchives.
dnes muze se
ciniti
I.
Abteilung:
der
Pofizovaly se dila
ledna 1858 byl take vydan litho-
Rovnez kladla
mahr. in
folio,
stan^ischen
jenz
vsak
Za Chlumeckeho-Chytila
historicky.
se
a casopisy, ktere se tykaly vedy archivni a
pak k jinym rakouskym zemim korunnim, cizine.
des
Bibliothek
Pfi torn se pfedevsim pfihlizelo
tistene sbirky listin.
del dilem konpi, dilem
876
dluzno take uznati hlediska, z kterych
a
rozsifila
asi
Druckwerke« 475 stran
jenom narok na zajem
knihovna znacne
rozsifovala,
16.
takze v dobe od zalozeni
del,
ale take
k Morave a k Cechani,
k Nemecku
a k ostatni
vaha na takove knihy, ktere se vztahovaly na zpra-
se
covani dejin a jejich jednotlivych odvetvi, pak na vedy pomocne (genealogii, statistiku,
Z chartes,
heraldiku
atd.).
velkych historickych casopisu odbiraly Gottingische Gelehrte Anzeigen,
vereines der deutschen Geschichtsk.
k.
Zentralkommission
historischen
Denkmale,
fiir
se:
Bibliotheque de I'ecole des
Korrespondenzblatt des Gesammt-
und Altertumsvereine, Mitteilungen der
Erforschung und Erhaltung der Kunst- und
Zeitschrift des Vereines
fiir
Geschichte
und Altertum
Schlesiens, Historische Zeitschrift od Sybla a Literarisches Zentralblatt, tedy
skoro vsechny znamenitejsi casopisy tyto listinafe: knizectvi
teto
doby
z
oboru
historic.
Dale pofizeny
Rujany, Meklenburska, Vestfalska, Brunsvicka-Liine-
burka, uzemi na stfednim Ryne, Henneberka, Livonska, Estonska a Kurska,
dolniho Ryna, Rakous nad Emzi a mesta Lubeka. Je to nejlepsi dukaz, ze se jiz
tehdy kladla vaha na
vetsi ficka,
to,
aby v knihovue zemskeho archivu byly vsechny
publikace z tohoto oboru.
jako Sicklovy
Zacala se zakupovati velka dila palaeogra-
»Monumenta
graphica«,
nebof die tehdejsi instrukce
mel archivaf vyucovati palaeografii a diplomatice. h'zeni
I
knihovny pro
Zkratka co se tyka po-
archiv, sledovaly se zfejme cile velike.
Pozdeji pfestala
\?r Knihovna zemskeho archivu.
Ill
se bohuzel nektera z techto del odebirati a teprve v
dobe novejsi hledime, aby
O
mezery byly vyplneny a knihovna vybudovana die puvodniho planu, pokud to pfi dnesni velke literami cila
produkci je mozne. Usnadnuje
nam
to zahajena
publikaci s akademiemi, vedeckymi instituty a spolky, z nichz
vymena
uvadim: Deutscher Verein
fiir
Geschichte Mahrens
Moravskou, Musejni spolek a zemske
museum
und
Schlesiens,
Matici
v Brne, kralovskou vefejnou
knihovnu v Drazdanech, Ferdinandeum v Inspruku, Historicky archiv v Ko-
nad Rynem, akademii ved v Krakove, Museum Francisco-Carolinum
line
V Linci, kral. bavorskou akademii ved v Mnichove, archiv metropolitni kapitoly a Vlastenecky spolek musejni
uherskou akademii v
v Olomouci,
Pesti, filolog.-histor.
Matici Opavskou v Opave,
fakultu carske university v Petro-
hrade, ceskou akademii, ceskou spolecnost nauk, knihovnu
metropolitni kapitolu,
c
k.
mistodrzitelstvi,
zemsky
musea
archiv,
kral. ceskeho,
mestsky archiv a
redakci »Slavorum litterae theologicae« v Praze, knihovnu Bibliotheca Leo-
nina a
prusky ustav v Rime, Verein
kral.
V Sibini,
kral.
V Upsale,
c.
k.
Landeskunde
siebenbiirgische
Stuttgarte,
zemsky archiv ve Styrskem
a
Steiermark
zemskou knihovnu ve
fiir
Hradci,
akademii ved ve Vidni, Verein
fiir
Verein
Historischer universitni
Geschichte
fiir
knihovnu
und Altertum
Schlesiens a archiv diecese ve Vratislavi, kral. jihoslovanskou akademii pro
vedy a zemsky archiv v Zabfehu, schaften
ve
Zhofelci
a
V
j.
Oberlausitzische Gesellschaft der Wissen-
roce
1901
byla mezi zeraskym
knihovnou v Brne provedena vymena sbirek tim zpusobem, zemske knihovne postoupil nekolik
jiz
ze zem. archiv
svazku obsahu pfirodovedeckeho
ke studiim archivnim a k licelum zemskeho
a literarniho, knihy, kterych archivu nepotfeboval,
tisic
archivem a
a za to obdrzel archivalie Frantiskova musea, o cemz
byla zminka na mistech jinych, a take dubiety del historickych.
Knihovna zemskeho
koncem roku 1907 5457 casti
del
uplne zkatalogisovana, mela
v 13.336 svazcich a 427 sesitech. Je z
umistena v sale bibliothecnim;
ve studovne,
ktera je
archivu,
jiste
v ufadovne archivafove,
vetsi
skupiny knihovny jsou vsak take
v kabinete pro
casopisy a v
zadnim
i D
Zaverek.
112
skladisti.
Prvotisky
stoji
ve dvou policich mezi okny sine pro sbirky klasterske,
sbirka palaeograficka a dila tabulova v pultovych skfinich salu pro rukopisy.
V
pfedchozim pokusili jsme se zaznameiiati v povsechnych
Ukolem
nase hlavni sbirky.
ktere z vetsi casti byly pfevzaty jako
nymi, a jelikoz
jiz neslouzi
archivu
zemskelio
nebo do
je,
te
rozmanite .sbirky,
tyto
massy odumfele,
a uciniti plod-
oziviti
miry neslouzi k praktickym licelum
administrativnim jako drive, zuzitkovati je ve smyslu idealnejsim,
znani dejin nasi
vlasti.
Tento
likol
totiz
Sbirka Cerroniho mela byti zpracovana v nekolika svazcich,
s
k po-
byl hned s pocatku poznan, paragrafy
a pravidly opsan, zahajen, nebyl vsak v zadnem smeru proveden.
vsak obmezena na svazek prvni.
rj'sech
—
zustala
»Regesta« moravskych archivu ve spojeni
vylicenim Bockova badani byly by mohly zabrati slusnou knihovnu,
od
jejich
uvefejnovani
upusteno vsak hned
po prvnim poknsu.
originalnich listin archivu stavovskeho dospela az
k
tisku,
—
Regesta
tiskove archy
nebof prace byla ukvapena. Cast knihovny,
zustaly makulaturou,
—
totiz
dila
tistena,
byla popsana a popis jako katalog uvefejnen, cast druha, prvotisky,
a
rukopisy,
tfeti,
stoleti
patrati,
zacalo
se
cekaji jeste
o
na zpracovani.
V
letech padesatych
minuleho
moravskych dejinach badati ve Svedsku a v Rime,
ale
nemecke a
cizi
ceho poskytuji Videfi,
archivy, bylo jiz sice
Praha a
ostatni
rakouske,
na pracovnim programu Bockove,
vsak proveden ani tehdy ani pozdeji.
Z
tento
program nebyl
politicke korrespondence tricetilete
valky vyrvan byl jenom jeden balicek z prachu archivniho, ostatni velka
massa nemohla
jiz byti
zdolana, nebof jiz nalehaly prace jine.
Cenny
listinny
material archivu klasterskych mel byti vydan die planu, jejz dluino naprosto schvalovati,
v
listinafich jednotlivych klasteru v tak zv. »listinanch institucio-
nalnichx, zustalo vsak pfi zameru.
Zemske desky, dik obetave byl vydan, tyka se doby az do
i
r.
praci Chjiilove, pokrocily dale; text, ktery
1490, ale index
—
a kdo to dilo zna,
a^
—
dovede nutnost indexu posouditi
monumentalni
uvazl, takze take toto
dilo
dodnes zustalo torsem, nehledic k tomu, ze se obmezuje jenom na dobu do r.
Z »Puhonu
1490.
a
rukopisnych, tato sbirka
nalezu« cita
bylo
vsak az do
zemskych deskach neni zavazne pnciny
Konecne dluzno
Brandl po
delsi
r.
1620 na
u konce
pferasiti edici
zase
jive, ukazali jini.
Kdo vsak sam
tydnu V nasich
soukromych archivech
aby
pfilezitosti,
listin,
vynechani a omyly
forme
listinafe ciste
je
mnohem
nebo
opsal
jine.
s
uvazl.
jakymi
a jak neuspoko-
ja,
O
se
spatnymi kopiemi
pomucek a nemaje casu
svou praci pfezkousel,
si
jiste
vysvetli
chybne
jinych potizich, na nez narazi Codex ve
regionalniho pfi listinach
14.,
» Codex
za takovym ucelem v kratke dobe nekolika
postradaje nejnutnejsicli
vlastni
cteni,
v uvode k svazku
o publikaci
pokracoval a pokracovati musel;
obetmi na likor ostatnich praci archivnicb, naznacil jsem
ani
stoleti.
15.
Za Chlumeckeho-Chytila Codex po prve
pfestavce
srovnaval cele tucty
svazku a jako pfi
sto
v teto souvislosti take zminiti
se
Moraviae«.
diplomaticus
publikovano prvnich 8 svazku
sice
poukazuje na
to,
stoleti
zminil jsem se jiz
15.,
ze materialu v te dobe pfibyva a ze
vice roztrousen nez drive.
Bylo by velmi nespravedlive, spravce a ufedniky archivu osobne po-
k zodpovednosti za
hnati archiv,
zustaly
zustaly po cela jiz
totiz
skoro
ze
vsechny prace, jez pfevzal zemsky
formalne nebo obsahove nedokonceny, desitileti
nemohla dokonale
fova,
to,
lezeti,
ze
nebyvse zkatalogisovany a zpracovany a ze
byti splnena prvni a nejpfednejsi povinnost archiva-
pece o poklady
jemu
svefene.
Dotvrzuji
zemskeho archivu. Ve svem nekrologu Petr ze Chytil obetoval sve zdravi praci archivu.
rytif
A
to
nejenom
V zapeti seslabeni jeho zraku, oci.
Dal
asi
z
tyto dejiny
Chlumecky vyslovne
kdo nekdy
pravi,
videl rukopis Karla
Zerotina v jeho Zapisich, uvefil Brandlovi na slovo, ze tato prace
choroba
sbirky
pfevzate
sama mela
nehoz se v letech pozdejsich vyvinula tezka
vyraz hrozive pfedtuse, kdyz
r.
1868 prave po ukonceni
publikace z tech to Zapisu pripojil ke sve sbfrce basni cyklus »Lieder eines Erblindeten«.
—u^^
ftv 0*=
Horlivost a chuf
k
praci zajiste neschazela,
ale rozsah
ukolu
15
J
o>'
n
'^-^
1 1
D
Zaverek.
14
zemskeho archivu nebyl nikdy ve spravnem pomeni k jeho pracovnim
silam.
Archivaf jsa odkazan sam na sebe, nemohl dokonciti ani jedineho z ukolu
nan vznesenych,
dolehaly nebo ho zdvojnasobily, vati s
zadne praci nemohl prodlevati, nebof pofad na neho
pri
ukoly zdanlive
vabily
jeste
dulezitejsi.
Tfeb£^ se sbirky
tfeba nabyly rozsahu, jenz se jiz nedal srovna-
ztrojnasobily,
rozsahem dfivejsim, stav skolenych
sil
zustaval stejny.
Ale take v
te
pncine chysta se reorganisace zemskeho archivu.
Tyto okolnosti a literami pomery zeme vubec mely za Brandla a do jiste
jez
miry take
za Chlumeckeho za nasledek, ze z obou hlavnich ukolu,
jiz
ma
zemsky archiv
ma
cisticke,
vetsi
sledovati, totiz pofadati archiv a provadeti prace publi-
Prace publicisticka odvratila
Chlumeckeho od Pofadati
archiv
druhy, jelikoz je rozhodne zajimavejsi.
likol
pfitazlivost
Chytila
od
praci organisatorskych
a
repertorisovati
je
zapocatych
praci
katalogisacnich,
a zabrala celou cinnost Brandlo\u.
prace
nepatma.
Dlouha
leta
trvajici
drobna prace jevi se konecne v balicku regest anebo v tenkem katalogu
nebo indexu.
A
nemuze
pfece
—
pofadani a katalogisovani
Dnes vedecke kruhy
byti pochybnost, ze vnitfni prace archivni stoji
archivni
za povinnost cestnou.
v popfedi vsech povinnosti archivafovych.
stoji
povaiovala za vlastni povinnost
na stanovisku, aby
lifedni, uvefejiiovani a
se
vnitfni
dani
likol
archivu, od
nekolikrat
')
oboji je jeho povinnost.
let
si
toho povsimli
valy archiv znali nebo neznali.
^)
Viz na pf.
i
likolu prvnimu,
pofajiz
take nasi navstevovatele, af by-
Ale pofadkove prace v archivu jsou jako
poznamky W, des
vereine", roCntk 47. (1899),
str.
Wieganda
Gesammtvereins
168
— 174
na archivafsk^m sjezdu ve Strasburku, vytider deutschen Geschichts- und Altertums-
anebo nizozemskym sdruzenim archivnira vydanou
„AnIeitung zum Ordnen und Beschreiben von Archiven. Fur v(5n Dr. H, Kaiser". V Lipsku 1905, str. 115.
L
totiz
nas archiv, jehoz rozsah slusi oznaciti za skromny,
V „Korrespondenzblatt
gt6n6
Ze
jiz die
venujeme plnou svou pozomost, zduraznil jsem
a myslim, ze
sroub bez konce a
cinnost
zpracovani materialu
Moravsky zemsky archiv nemuze tohoto stanoviska zaujimati svych stanov;
—
deutsche
Archivare
bearbeilet
3^M
O::^—
"^^
='•'=^0
I Zav^rek.
115
poskytne v tomto smeru celym generacim archivnich ufedniku prace vzdy nove. sil
Tim
dulezitejsi je,
aby tyto prace byly rozvrzeny na nekolik skolenych
a aby se dusledne provadel urcity plan. Touto cestou snad take docilime,
zemskemu archivu
CO posavad
tradice prace. Mezi
schazelo, totiz
Bockovou a Chlumeckeho-Chytila neni jenom mezera
V
zadne souvislosti vnitfni. z archivu chteli utvofiti, pfilis
malo
s
srostly
torn
nemohl Brandl
jejich
a
plany
nybrz vubec
Chlumecky-Chytil v archivu a
co
vsak,
casova,
cinnosti
vuli
nejlepsi
pfi
pokracovati. Byl
zamery a byl take bezmocny vuci
programu tak rozsahlemu.
My
vsak musime, pokud je to v nasi moci, navazovati na intence nasich
pfedchudcu a V otazkach nejsi.
raileradi se take
ciste archivnich.
vracime k urodnym starsim ideam, zejmena
Chlumecky
Ale prace v archivech venkovskych a soukromych, kterou jako rostlinu
ve skleniku, bohuzel jenom na dobu se
chtel praci v archivech uciniti popular-
vyvijeti z
nyni
pomeru
kratkou, umele vypestoval, zacina
pfilis
pfirozenych.
Slouzi
mi opravdu k uspokojeni,
oba velke a cenne mestske archivy v Brne a Jihlave byly
vedenim
zafizeny,
mnou
archivaf
z
muj podnet.
rozkazu zemskeho vyboru kazdeho roku v
nekolik tydnu po archivech jisteho okresu,
co obsahuji,
spisuje,
pofadani a zachovani archivalii a navazuje styky mezi archivem ostatnimi archivy na
Morave. Pfes
V jednotlivych pfipadech archivalie
od
let
patrno,
ze je
to,
ze
bud
z
na Morave zajem
se
badatele byvali vzacni hoste, a ')
vaznych badatelu
muze
stale
Za yelkou vadu povazuji,
ze
v
Zemsky
Historicke
obecnfch
archivalie to, ie se za uCelem historick^ho zpracovani pfi torn ani neurCuje doba,
do kter6 se maji
cestuje
podnecuje
zemskym a
z
umyslu
nici, je
S tim pak v nemz domaci
o archivy pofad vetsi.')
vratiti.
lifadech
a
musejni casopisy mo-
schazeji oficialni seznamy,
zapfljCuji
To
archiv,
ze pocet jeho navstevo-
se honositi tim,
roste.
lete
vyskytuji ruzne vady a ze se
nerozumu nebo
souvisi cilejsi cinnost publicisticka a literami.
vatelu
do soukromych
milze miti
a
bytCi
dale
a ze se
skuteCng tak6 mlva za
nasledek, ie se archivalie rozvlaCeji a zlraceji.
I
mym
pofadany a katalogisovany a ze mestsky archiv v Olomouci
a fada mensich archivu obecnich byly organisovany na osobni
Zemsky
a
ze
15*
1
Q
Zaverek.
116
se ravske*) pfinaseji cetne prace a zpravy, zakladajicf
krome toho vyslo v posledni dobe napadne mnoho Publikaci archivnich
pramenu
pramenu
dejin
mest a okresu.
moravskych.'')
pomery, ktere se podstatne
tyto
studiich archivnich;
zahaji v nejblizsi dobe ve vetsim rozsahu nove
zalozena komise na vydavani historickych
Vzhledem na
na
lisi
'^
od pomeru za Bocka,
Chlumeckeho-Chytila a Brandla, meni se take ukoly zemskeho archivu ve
smeru publicistickem a vedeckem. Zemskemu archivu musi nyni aby uvefejnil
vlastni svuj material,
listin otiskl
aby sbirky
bezeti o to,
bud doslova nebo
V regestech, k rukopisum vydal vedecky katalog a k materialu aktovemu pofidil systematicke seznamy.
Tyto publikace maji vnitfni prace, ktera
ponekud
pfipravila lecktere
doplniti
by
z
torso
uvazati ve dvoji svuj
jednak v praci
po fadu
se
pudu
byti takofka ovocem, let
samo sebou ponese
musela ustavicne provadeti, a pro niz
cinnost posavadni.
A
tak by se pfece jeste
zemsky archiv mohl by
mohlo se
opet
archivalne-publicisticky a historiograficky,
tedy
doby
ukol,
ktere
dfivejsi
ciste ufedni, jez zalezi
a
v tom, aby svefene poklady byly pofa-
dany, spravovany a zuzitkovany, jednak v dobrovolnou soucinnost pfi spisovani dejin
Moravy ve smyslu uzsim ^)
,
i
nejsirsim.
Archiv Selsky" vychazl od roku 1902, „Casopis Matice Moravsk^" od roku 1869, r. 1904, .Casopis vlasteneck6ho musejnlho spolku
pCasopis moravsk^ho musea zemskeho" od V Olomouci'' od roku 1884, „ Mitteilungen ,V6stn!k
Matice
roku 1901,
od k.
r.
k.
Opavsk6'
,Zeitschrift
des
roku 1878,
des mahrischen Gewerbemuseums" „Zeitschrift
des
od
r.
1883,
mahrischen Landesmuseums" od
deutschen Vereines fur die Geschichte Mahrens und Schlesiens*
1897, v jist6m smyslu pokraCovanl publikace ,Nolizenblatt der histor. stat. Sektion der mahr.-schles. Gesellschaft zur Beforderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde",
ktera vychazela v letech
reichisch-Schlesiens" «)
Ji=a=
od
Srov.
od
1855 r.
— 1896,
,Zeitschrift fur Geschichte
und Kulturgeschichte Osler-
1905.
.Casopis Mat. Mor.', XXXI. (1907),
str.
234.
^^\
— pdi
3^^P p;
1
fejeme-li
knihu ricke
si,
aby zajem o pfedmety archivni pronikl do
a porozumeni pro pisemue pamatky histoujalo rovnez tak jako pro dila umelecka, pro a jine svedky dusevniho a kultumfho zivota
sirsich
se
pomniky
nasich pfedku, pak plati za pfedni povinnost a podminku, aby tyto vzpominky nebyly dele pfed vefejnosti tajeny.
Je malo pojmu, jez by lidu byly tak
cizi a nejasne jako pojmy archiv, listina, a malo a kdo krome odbomiku ma pfedstavu kodex, pergamen, pecef bulla, o vyvoji pisma nebo o forme pisemnosti v dobe starsi. Reprodukce takovych
pfedmetu blizke
dob a kultumicli period, jez tu a tam se vyskytuji, pfani spatriti originaly a pfedevsim takove, jez jsou
z nejruznejsich
mohou jenom nasemu
buditi citu
vlasteneckemu.
tohoto druhu zavdaly pncinu pofadati v nasem novem zemarchivu, hlavnim to institutu toboto druhu na Morave, stalou vystavu archivalii rozmanitych forem a ruzneho obsahu, ktera by byla pnstupna
Uvahy
skem
kazdemu a zdarma. Podobna vystava
dvomim
je zavedena take v archivech jinych
Nejvice mi zalezi na torn, aby dospivajici skolni mladez, nez vstoupi do vefejneho zivota, za vedeni svych ucitelu tuto archivni vystavu navstevovala a odnasela si dojmy, ktere
a nejskveleji ve
a statnfm
budoucne tak mnohemu mohou
archivu ve Vidni.
byti uzitecne a prospesne. Vystava
bude vsak
take miti zajem pro pfatele dejin v nasi vlasti a pro cizince, ktefi zavitaji k nam, aby poznali nasi zemi a jeji kulturu. I pro lecktereho odbornika bude
navsteva archivni vystavy s uzitkem. Nebof pfi vyberu vystavnich pfedmetu nemeli jsme na mysli pouze licel vykladni a vystavni, nybrz v prvni fade moment historicky a poucny, ackoli by kusy jako diplom Souchesuv, kniha rjrtifska a
panska, cela svetnice Collaltska,
ohromny testament
Lichtenstejnuv, 17 m. dlouhy pergamenovy rotulus, byly ozdobou archivu kazdemu.
^S^
L
a^J,
Vitrina
I.
V 1.
i
t
— r
i
III. Privileje
na
stavovske a listiny zemepanske
r.
1229
— 1847.
I.
1229, bfezna
17.,
Brno.
—
Krai Premysl Ottakar
I.
vyjednavav se zupany ^e-
brnenskemu
a
dali jeho pfedmoravskymi potvrzuje zakony, jez kraji chudci a zejmena vevoda Konrad, a stanovuje kazdy zakon zvlasf.
skymi
—
Orig., perg., lat.; pe£e( vytriena. fiStgna V C. D. M., II., str. 209,
Mahrens, 2.
BoCkova
Cis.
194.
sbirka, Cis. 176.
-
Srv.
—
Viz tabulku
Dudikovu
VII.
—
VyAllgemeine Geschichte
sv. IV., str. 305.
1311, Cervna
18.,
Brno.
—
prava, oby^eje a privileje,
kdyz on nebo jeho
Krai Jan potvrzuje Cechum a Moravanum vsechna ze berne na nich zadati bude jenom tehdy,
slibuje,
deti vstoupi
v manzelstvi, ze
lifad
jenom Moravanum, schvaluje napadne pravo az do
zupana na Morave udeli
ctvrteho kolena, dale proka-
zuje jim tu milost, ze jich k sluzbam valeCnym mimo Cechy a Moravu nutiti nebude a stanovuje berni ve zmfnenych pfipadech a pfi korunovaci na 1 vSrdunk stribra z kazdeho lanu. Orig., perg., lat. listin
3.
;
dvojiti peCef v
stavovsk^ch.
—
hn6d6m vosku na pestrych
Vyti§t6na v C. D. M., VI.,
str.
nitich je pol^mcina.
— Sbirka
37, Cis. 49.
—
Markrabe Karel za sebe a za sve dedice a potomky rytiru moravskycli berne zadati bude jenom, kdyz bude korunovan nebo kdyz on sam nebo jelio deti vstoupi v manzelstvi, a sice rok po udalosti, ve vy§i 28 prazskycli gro^u z kazdeho lanu. Krai Jan rovnez se zavazuje, ze tento pfisezny slib sveho syna bude prisn^ zachovavati. 1
339, f ervence
3.,
Brno.
slibuje, ze od panfl a
dvojitd pe2et§ krile a markrabSte na prouJcich jsou polcimSny. stavovskych. Vyti§t6na v C. D. M., VII., str. 175, £is. 242.
Orig, perg., listin
4.
lat.;
—
—
Sbirka
—
Cisaf Karel IV., cesky kral Vaclav a moravsky^ markrabe Jan se strany jedne, a uhersk^ kral Ludvik a rakousti vevodove Rudolf IV., Albrecht III. a Leopold III. se strany druhe prostrednictvim Katefiny, dcery Karla IV. a manzelky Rudolf a IV., uzaviraji na zakiade vyroku polskeho krale Kazimira a svidnickeho vevody Bolka mir, kterym se vyrovnavaji vsechny spory, jez mezi nimi byvaly.
1364,
ijnora
10.,
Brno.
perg., nSm.; sedm velmi dobfe zachovalych peCeti na hedvibnych nitich, z nlch2 svou velikosti vynikS pefef v6vody Rudolfa IV. - Sbirka stavovskych listin. Viz tabulka VIII. Vyti§t6na v C. D. M., IX., str. 255, Cis. 339. Orig.,
—
I
—
16
H^
h
"
--^'
-
i D
Katalog vystavy zemskeho archivu.
122
5.
1366,
brezna
—
Praha.
27.,
Cisar Karel IV. potvrzuje inserovany ksaft sveho
bratra, moravskeho markrabete Jana, dany v Praze dne 24. brezna 1366, a udili mu zaroven pravo pozmeniti jej bud" docela nebo z casti a nakladati se
svymi stalky die Orig.,
perg.,
stavovsk^ch
6.
—
libosti.
Cetni
jmenem uvedeni
dvojiti pecef je polimdna VytiStSna v C. D. M., IX.,
lat.;
—
listin.
svedci.
a od hedvabn^ch str.
niti
odiriefKt.
—
Sbi'rka
332, Cis. 423.
—
Tfeti a posledni zavef moravskeho marJan rozdeluje Moravu mezi sve tri syny Josta, Jana a Prokopa a jmenem uvadi hrady a statky patfici obema poslednejsim. Dale zavadi po1371, brezna 26., Brno.
krabete Jana.
sloupnost die prvorozenstvi a ustanovuje Jo§ta markrabetem a svrchovanym
paneni Moravy se vsemi jemu ph'slusejicimi pravy. perg, lat.; krome peceti Jana a jeho tfi synu na prouJcich jeste 33 peCeti 42 Sbi'rka listin stasvSdku, ktefi se uvadeji take v listine; 9 chybejicich peceti utrieno. Srv. CIAnek Josefa Chytila, Das dritte und letzte Testament des mahrischen vovski^ch. Orig.,
—
—
Markgrafen Johann, str.
7.
II.,
str.
33 a ndsiedujici.
—
Sektion der mahr.-schles.
stat.
VytiJtena tamie a v C. D. M., X.,
—
Praha.
Cisar Karel IV. potvrzuje doslovne inserovan^ testament sveho bratra moravskeho markrabete Jana v latinskem znenf. 1371, kvetna
-
12.,
dvojiti pe5ef na bil^ch
VytistSna v C. D. M.,
1371, kvetna
12.,
X., str.
—
Praha.
testament sveho bratra
146, Cis.
hedvdbnych
nitich.
—
Sbirka
listin
tfetf
stavovskj^ch.
121.
Cisar Karel IV. potvrzuje doslovng inserovany
moravskeho markrabete Jana ve zneni
Orig., perg., lat.; dvojit^ peJef na prouicich. V C. D. M., X., str. 148, Cis. 123.
9.
hist.
137, eis. 118.
Orig., perg., lat;
8.
ve „Schriften der
uvei'ejneni^
Ackerbaugesellschaft", seSit
—
Sbirka
listin
treti
nemeckem.
stavovskych.
—
VytlSt^na
—
Cisar Bedfich III. na zadost Jindficha zemskeho marsalka kralovstvi ceskeho a zemskeho hejtmana markrabstvi moravskeho, jakoz i moravske slechty z vdecnosti za valecnou pomoc, ktere jemu cesky kral Jifi a moravska slechta poskytli proti videiiskym m6sfanum a nekolika rakouskym slechticum, zlepsuje zemsky znak moravsky a ustanovuje, aby cervene a sth'brne sachy moravske orlice byly pozmeneny 1462,
prosince
7.,
Klosterneuburk.
z Lippeho,
v cervene a Orig., perg.,
Sbirka
listin
zlate. lat.;
—
dvojiti peCef na nitfch z cerven^ho hedvibi znaCnS porouchana. Viz tabulku IX. Srv. prdci J. Chytila, Notizen uber das
stavovskych.
—
—
mShrische Landeswappen, uvefejnenou ve 54 a nasi.
„Schriften
der
hist.
stat.
Sektion",
sesit V.,
str.
stavij
Olomouc. markrabstvi moravske
nema
jiz
10. 1464,
ledna
13.,
nikdy byti
—
na zadost moravskych ceskym a nafizuje, ze markrabstvi odprodano, darovano, vymeneno, rozdeleno nebo venem
Cesky
kral Jiri spojuje
s kralovstvim
postoupeno. Orig., perg., lat.; pe5et6
na nitich z bileho a Cerveneho hedvdbi.
— Sbirka listin stavovskych.
J
.0^
3B
Katalog vy^stavy zemskeho archivu.
11.
—
Smlouva o dne svateho Jakuba
1477, cervna 18., Videii.
od
nejblize pristiho
123
mezi Rakousy a Moravou, platna cervence) na jeden rok s ustano-
mi'r
(25.
aby kazde poruseni miru bylo ihned urovnano smircimi soudci, jez obou zemi maji byti vyslani stejnym poctem. Cisar Bedfich III. prohla^uje, ze tato smlouva byla uzavrena s jeho vedomi'm a vuli a potvrzena jeho pe5eti. venim, z
na rubu pfitisknutA pe£ef znacnfi porouchina.
Orig., pap., nem.;
12.
1477, s
Hjna
moravskymi
—
Praha.
4.,
Krai
stavy,
na ochranu zeme pfim^ri az do ukonceni valky s uherskym
uzavira
Vladislav
platne od dani
— Sbirka listin stavovski^ch
listu
kralem Matyasem. Orig., perg., 5es.
13.
;
na rubu pf itisknuti peCef znaJnS porouchdna.
prosince 15., Videfi. Rakousy a Moravou, jakoz 1480,
soudcove,
by se
kteri
— i
listin
stavovskych.
III. schvaluje mi'r uzavreny mezi ze nove spory maji urovnati smirci hranicich mezi Znojmem a Rejcem.
Cisaf Bedrich ustanoveni,
na zemskych
sesli
— Sbirka
Spory nynejsi maji rovnez ti^mz zpusobem byti odkiizeny a kazda zeme ma byti povinna ujednane cianky miru vyhlasiti a privesti k platnosti. Mir ma pul roku napfed vypovgdeti nektery slechtic otevfenym iistem. Jmenem uvedeni
—
svSdkove. Orig., perg., nfim.
14.
;
pefef na prou2cich porouchina.
Sbirka
listin
stavovskych.
—
1484, dubna 5., Budin. Uhersky kral Matyas, moravsky markrabe, nafizuje, se zachovavaio zemske zffzeni a starobyla prava a aby nikdo o sve pffsne aby
ujme nov^ch
mi^t nezfizoval.
Orig., perg., Ces.; peCef
Vitrina 15.
—
1484,
na hedvibn6
si^ufe.
—
Sbirka
listin
stavovskych.
11.
dubna
9.,
—
Budin.
kral
Uhersky
Matya§, moravsky markrabe, slibuje
zemskemu hejtmanu Ctiboru z Cimburka a ostatnim jmenem uvedenym zemskym vsem ostatnim panum, rytifum a obyvateium markrabstvi ufednikum, jakoz moravskeho za vernost a ochotu, kterou mu v di'ivejsi valce proti Cechum a i
takd v nynejsi valce proti cisai^i Bedrichovi prokazali, ze jejich starobyla prava, zejmena pokud se tykaji berne a napadu, az do pateho kolena bude chraniti.
Zavazuje take sve nastupce, aby tuto privileje,
za pficinou hoidovani pojali mezi
jez majf b^ti potvrzeny.
Orig., perg., Ces.; peCef na
16.
iistinu
hedvibne
1487, brezna 25., Pralia.
—
Stiufe.
—
Sbirka
listin
stavovskych.
Uhersky kral Vladislav, markrabe moravsky, svou dan^ v Praze r. 1417 a nalezen^ v rejstficich z Kravar a ze Straznice jmenuje zemskym
pe^eti potvrzuje latinsky dekret, krale Vaclava, kterym se Petr
hejtmanem. Orig., perg., £es.; peCef
I0>=n
=
na prouicich.
—
Sbirka
listin
stavovskych.
16*
=^
-f Katalog v^stavy zemskeho
124
17.
archivu.
—
Budin.
Uhersky kral Vladislav, moravsky markrabS, pomezi stavem smlouvu panskym a rytifskym, ktera se tyka mista, jez tvrzuje 1492, prosince
stavu
1.,
rytirskemu bylo priznano
pfi
zemskem soudS, a
ostatnich
mezi nimi
uzavfenych ustanoveni, vztahujlcich se na zemske pravo. Orig., perg., Ces.; pefef na §nufe z
18.
1523,
dubna
—
Olomouc.
9.,
Cerveneho a
Uhersky
bi'16ho
hedvibi.
Ludvik
kral
I.
— Sbirka
listin
stavovskych.
potvrzuje privileje a svo-
body markrabstvi moravskeho v plnem zneni, a sice: 1. listinu, danou v BudinS dne 1. zaH 1490, kterou kral Vladislav potvrzuje privileje moravske a v niz inserovana je privilej krale Matyase, dana v Olomouci dne 25. cervence 1479, dana v Znojme dne 16. cervna 1458, pak privileje krale Jana, dane v Brne, a sice dne 18. cervna 1311, dne 28. srpna 1323 a dne 31. ledna 1327; 2. privilej krale Vladislava, danou v Brne dne 21. linora 1497.
krale Jifiho,
Orig., se§it
hedvSbi.
—
moravsk^,
19.
pergamenovy formitu foliov6ho, 5es. pe5ef{ na snufe z bileho a ciervenSho Sbirka listin stavovskych.— Srv. F. Kameni5ka, Zemske snemy a sjezdy ;
II.,
576, Cis. 8.
str.
—
dubna 7., Brno. Cesky kral Ferdinand I. potvrzuje privilej Ludvika 1., danou v Olomouci dne 9. dubna 1523, v niz jsou obsazeny o svobodach a pravech Moravy, v plnem znSni. 1527,
Orig., seSit
pergamenovi^ formAtu foliov6ho,
hedvibi.
Sbirka
—
listin
Ces.
;
krale listiny
peJef na §nufe z bileho a cerven6ho
stavovskych.
—
dubna 10., Brno. Ceska kralovna Anna prena§i sva prava k markrabstvi moravskemu na sveho manzela krale Ferdinanda s vyslovnou vyhradou, aby ji markrabstvi opet pfipadlo, kdyby Ferdinand drive zemfel nez ona a
20. 1527,
nezanechal
deti.
Orig., perg., ces.; pecef
21. 1563,
1.,
—
Sbirka
listin
stavovskych.
Olomouc. - Cisaf Maximilian potvrzuje privilej krale danou v Brne dne 7. dubna 1527, v niz jsou obsazeny listiny
listopadu
Ferdinanda
na prouicich.
19.,
svobodach a pravech Moravy, v plnem zneni. Orig., seSit
Sbirka
pergamenovi? formatu foIiov6ho,
listin
Ces.;
porouchanS peCef na zlat6
gflufe.
—
stavovskych.
—
Cisar Rudolf II. potvrzuje privilej cisaf e MaxiOlomouc. v Olomouci dne 19. listopadu 1563, v niz jsou obsazeny miliana II., danou a pravech Moravy, v plnem zneni. listiny o svobodach
22. 1577, 5ervna 26.,
Orig., §iiufe.
se§it
—
pergamenovy formitu folioveho,
Sbirka
listin
23. 1602, 5ervna 22.,
snemu ze dne byla pojata
6.
jisti
ces.;
porouchani peJef na Cernd a ilut6
stavovskych.
—
ve smyslu usneseni brnenskeho moravskeho zemskeho zh'zeni do unora 1602 schvaluje, aby z let 1580—1599 a nasnemovni doslova uvedena usneseni Praha.
Cisar Rudolf
II.
r
1 Katalog vystavy zemskeho archivu.
rizuje, aby tato usneseni byla vyti§tena a uverejnSna a do zemskych desk.
pergamenovy
Orig.,
stavovskj^ch.
—
formStu foliov6ho, Ces.
se^it
VytiSt^na u
125
tato jeho listina
zapsana
—
Sbfrka listin peCef na zlat6 gfiiife. a sjezdy moravsk6, I., str. 444,
;
KameniCka, ZemskS snemy
5is. 70.
—
Cisar Matyas obnovuje a potvrzuje danou v Brne dne 30. srpna 1608, v niz obsazeny jsou bodach a pravech Moravy, v plnem zneni.
24. 1612,
Hjna
Praha.
4.,
privilej,
pergamenovy formStu foliov6ho,
Orig., se§it
Ces.; peCef
na zlat6
Siiufe.
svou o svo-
dfivejSi listiny
—
Sbirka
listin
stavovskj^ch.
25. 1615,
lislopadu
skeho,
Praha.
2.,
vystavene
snemem
—
Vidimus hiavnich
kralovstvi Ceskeho
privileji
markrabstvi morav-
za pHcinou sporu o pnslu§nost
knizectvi opavskeho.
svazek pergamenovy formdtu foliovdho,
Orig.,
nych
niti
26. 1617,
odtriena.
zaff 6.,
—
Sbirka
—
Brno.
danou v Praze dne
listin
Cisaf Ferdinand
4. fijna
Ces.;
peCef v plechove kapsii od liedvSb-
stavovsk^ch.
1612,
v
II.
niz
potvrzuje privilej cisare Matya§e,
obsazeny jsou
listiny
o svobodach
a pravech Moravy, v plnem znenf. pergamenovy formStu foliov6ho; porouchani peCef na
Orig,, seSit listin
zlat6 §nufe.
—
Sbirka
stavovskych.
•
—
27.-28. 1628, Cervna 26., Znojmo. Cisar Ferdinand II. moravsk^m stavfJim potvrzuje privileje uvedene ve zvlastnim seznamu, ktere nepropadly nasledkem rebelie. Slibuje, ze prava stavu bude chraniti, v pH^ine berni se riditi novym zemsk^m zfizenim, a co se tyka zemske mince, ze ucini opatreni, ktere by vyhovovalo v^eobecnemu blahu. Dale prohlasuje, ze trpeti bude jenom nabo-
Ve znenf Cesk^m nemeckem. Pfi teto listine lezi papirovy „Inventarium und summarischer Catalogus derer von der rOm. Ferdinand II. als KOnige zu BOhmen und Markgrafen zu Mahren
zenstvf katolicke.
i
sesit obsahujici
kais. Majt.
anno 1628 confirmierter Privilegien". Orig., perg.; pe£ef na zlat6
§iiiife.
—
Sbirka
listin
stavovsk;^ch.
— Cesky text vytiStSn u Ka-
meniCka, Zemsk6 snemy
a sjezdy moravske, II., str. 715, Cis. 44, nSmecky u d'Elverta, Beitrage zur Geschichte der Rebellion, Reformation, des drei.ssigjahrigen Krieges (Schriften der hist. stat. Sektion, sv. 16., str. 294).
....
Vitrina
III.
29. 1640, zari22, tiezno.
—
Cisaf Ferdinand
III.
potvrzuje privilej cisare Ferdinanda
danou ve Znojme dne 26. cervna 1628, v bodach a pravech Moravy.
II.,
Orig., perg., nSm.; peCef
na zlat6
§iiufe.
—
Sbirka
niz
listin
obsazeny jsou
listiny
o svo-
stavovskych.
J
^^^
1
126
Katalog vi^stavy
30.— 31.
1689, ledna
3.,
—
Vfdefl.
zemsWho
Cisaf Leopold
nanda III., danou v f^ezng dne 22. svobodach a pravech Moravy. —
32.
na zlat6
—
1709, listopadu 5., Videfi. morav§ti stavove na byti
na ujmu
—
Sftufe.
Sbfrka
vystavuje na dan, kterou mu po1708, obvykly revers, ze toto povoleni 1.
Siiufe.
—
Sbirka
listin
stavovskych.
—
Ci'safovna Eleonora Magdalena Terezie jako ze olistifiuje, moravskymi stavy na snemu r. 1710 povolena dan a mimofadny pfi'spevek na uhrazeni vyioh cesty jejiho syna Karla VI. ze Spaneiska do Nemecka nema priviiejim a svobodam zeme byti na ujmu.
1711, listopadu tehdej§i vladafka
9.,
Videii.
Orig., perg., nem.; peCef na 2ern6 a 21utd §fiure.
dafi, kterou
—
Sbirka
listin
stavovskych.
—
Cisaf Karel VI. vystavuje obvykly morav§ti stavove povolili na snemu roku 1711.
34. 1712, listopadu 30., Videfi.
mu
Orig., perg., nSm.; peCef na CernS a ilute gfiufe.
35.
stavovskych.
a svobodam.
jejich prlvilejim
Orig., perg., nem.; pefef na Cern6 a 21ut6
33.
listin
Ci'saf Josef
snemu roku
volili
nema
Ve
potvrzuje privilej cisaFe Ferdi-
I.
1640, v niz jsou obsazeny listiny zneni ceskem i nemeckem. Posledni
privilejf, ktere se dochovalo.
potvrzeni stavovskych Orig., perg., peJef
zafi
d
archivu.
—
Sbirka
revers
na
listin stavovskj^ch.
—
Cisar Karel VI. s moravskymi stavy uzavira 1715, kvetna 23., Laxenburk. smiouvu, die niz mu stavove na deset let (decenalni recess) povoluji zemskou
40
rocne. Slibuje, ze tuto berni nebude zvy§ovati a ze take jinych pozadavku vojenskych, povoluje v§ak slevu pro pfi'pad, ze by se neurodilo nebo kdyby zemi stihla ngjaka pohroma. Toto dobrovolne
berni 668.666
nebude
zl.
kr.
diniti
povoleni
nema
byti
na ujmu
Orig., perg., n6m.; peCef na
36.
1761, 5ervna 25., Videii.
jejich priviiejim
£em6
a ilute §nure.
— Listina
a svobodam.
—
Sbirka
listin
stavovskych.
cfsafovny Marie Terezie, tykajici se uvSrni
operace. Orig., perg., nSm.; peJef
§iiui'e.
—
Sbirka
listin
—
stavovskych.
Videfi. Cisar Josef II. vystavuje obvykly revers na morav§ti na snemu r. 1780. stavove povolili
37. 1781, rijna
mu
na 5erne a ilute
6.,
Orig., perg., nfim.; peCef
38. 1791,
kterou
i^ijna
mu
na Cernd a ilut6
§i^ufe.
—
Sbirka
listin
dari,
kterou
stavovskych.
—
Cisai^ Leopold II. vystavuje obvykly revers na morav§ti stavove na snemu r. 1790. povolili 7.,
Videfi.
Orig., perg., nfim.; peCef na £ern6 a ilute §iiure.
39. 1810, listopadu 8., Viden.
—
—
Cisafe Franti§ka
Sbirka
I.
listin
privilej
dafi,
stavovskych.
na moravskou puj(Jovnu.
Cisaf PrantiSek stavum markrabstvi moravskeho udili privilej cili oktroj, ze jen oni sami sm^ji pfevziti a spravovati moravskou pujcovnu, ktera byla zfizena
^
Katalog vystavy zemskeho archivu.
r.
spolecnosti na zaklade privileje ze
1750 a naposled spravovana soukromou 5. fijna 1793, jez ji byla udelena na
dne
Orig., kniha pergamenovS, nem.
40. 1847,
dubna
;
—
22., Vi'deii.
Orig., perg.,
nSm.
;
tfinact
peCef na Jernd a ilutd
a stanovuje
let,
§fiufe.
— Sbi'rka
listln
jeji
prava.
stavovsk^ch.
vystavuje obvykl^ revers na morav§ti stavov^ povoiili na rok 1847.
Ferdinand
Ci'saf
pozemkovou dan, kterou mu
127
peCef na ierai a iiuti
I.
—
§ftufe.
Sbirka
listin stavovski^ch.
Vitrina IV. Listiny lantfrydni a reversy,
—
Cesky kral Vaclav a nekolik jmenem uvedenych moravskych slechticu uzaviraji lantfryd na pet let k zajisteni mi'ru a prava v zemi a stanovuji, nac se ma vztahovati. Nejstarsi znamy moravsky lantfryd, jejz Ctibor z Cimburka pojal do „Knihy Tovacovske".
41. 1412, unora
2.,
Brno.
—
—
—
37 peCeti visi na prouicich, 17 jeutrieno. Sbirka listin stavovskych. Listinu doslova otiskl V. Brandl v dile Kniha Tovafovski, str. 25. Viz take KanieOrig., perg., fes
;
—
niCkovy Zemsk6 42. 1421,
listopadu
snfiray,
17.,
jmenem uvedenych
str.
I.,
Brno.
170 a nSsl.
—
Zikmund, Olomoucky biskup Jan a 55 na pet let.
Kral
slechticfl uzaviraji lantfryd
Orig., perg., Ces.; 49 peCeti na prouicich, 8 utrieno. tiStena v Archivu Ceskem, X., str. 246, Cis. V.
43.
1434,
zafi
Brno.
9.,
—
—
Sbirka
listin
stavovskych.
—
Vy-
vevoda Rakousky a markrabe Moravsky,
Albrecht,
biskup Olomoucky, knize Vaclav Opavsky a 93 jmenem uvedenych moravskych slechticu uzaviraji lantfryd
na pet
let.
—
55 peCeti na prouicich, 11 utrieno nebo nepfivfiSeno. Sbirka listin Datum listiny zni: Vyti§t6na v Archivu Cesk^m X., str. 250, Cis. VI. .Ctvrtek den sv. Gunhuty". Kunhuty je dne 3. bfezna, translatio 9. nebo 10- z^fi. 3. bfezna bylo V roce 1434 ve stfedu, 9. zih ve Ctvrtek. Na Morave mini se, pokud vim, i kdyi neni pfipojeno siovo „translatio", vidy den 9. zafi; proto datuji tuto listinu odchylne od Orig., perg., Ces.
stavovskych.
—
;
—
Lichnowskeho, Geschichte des Hauses Habsburg
tomu nasvfidCuje
toto datovini je sprivn^,
dokAzino, ie v6voda Albrecht dne 44.
11.
zAri 1434
3304 a od Archivu Ceskeho. ie ie die Lichnowskeho £is. 3347 je
V., Cis.
ta okolnost,
v BrnS vystavoval
listinu.
—
1440, ledna 28., Brno. Lantfryd, jejz uzavfeli Olomoucky biskup Pavel, vsichni nejmenovani opatove a preiati na Morave, 34 51enu stavu panskeho a
89 stavu rytirskeho a mesta Olomouc, Brno, Znojmo, Jihlava, Hradi§tg, Uncov, Litovel, Ivancice na dobu do prichodu nov^ho zemepana. Orig., perg., Jes.; 125 peCeti na prouicich, 1 peCef
dokola. str.
Viz tabulku X.
—
Sbirka
listin
od prouiku utriena. PeCetfi visi kolem OtiStfina v Archivu Ceskdm X.,
stavovskych.
—
256, eis. XII.
45. 1456, linora 26., Brno.
—
Spolek na udrzovani pofadku v zemi,
jejz
misto
formalniho lantfrydu uzavreli Olomoucky biskup Bohus, zemsky hejtman mar-
r
1
,
D
Katalog vystavy zemskeho archivu.
128
moravskeho Jan z Cimburka a TovaCova, podkomori Bene§ z Boskovic, nejvyssf komornik zemskeho pr^va a zemskych desk Vanek z Boskovic a jinych 14 moravskych slechticu. krabstvi
Orig., perg., Ces.; 11 peCeti
V Archivu Ceskdm
na prouicich, 7 utrieno.
— Sbirka
listin
~
46. 1473, Cervna 28.
-
^— k
Revers Hynka z Ludanic
lantfrydu, jejz uzavreli pani
Styfi stavove moravSti. (Lantfryd starSf dochovany revers k lantfrydu.
a
a vgichni
rytifi ce§ti
na prouicich.
Orig., perg., ies.; pe5ef
dubna
47. [1477,
Brno.]
13.,
-
—
— Oti§tena
stavovskych
X., str. 269, Cis. XXIII.
Sbirka
sam
neni zndm.) Nej-
stavovskych
listin
na snemu brnenskem uzavreli na
Lantfryd, jejz
dva roky od pKstfch letnic olomoucky biskup Protaz, zemsky hejtman Ctibor z Cimburka, nejvy§§i marsaiek kraiovstvi 5eskeho Bertold z Lippeho, Jindrich z Lichten§tejna, cetni jinf jmenem uvedeni §Iechtici a mSsta Olomouc, Brno, Znojmo, Jihlava, Hradi§te a UnSov. Orig.,
perg.,
—
CitelnS.
V
ces
133 peceti na prouicich.
;
Listina
je
silng
odfena a tu a tarn tezko
chybi; datum dne vyplyvi ze slov listiny „na sn6mu BrnSnsk6m, kter^ provodni v Brng mestg nyni dridn jest", letopoCet z pfislu§n:^ch reversu, je2
nedfili
Datum
pochSzeji z roku 1477.
—
Sbirka
listin
stavovskych.
—
Purkrabf na Karlgtejne a mincmistr v Hofe Kutne Benes srpna 10. z Weitmile vystavuje revers, v nemz proiilasuje, ze se svymi moravskymi statky
48. 1477,
pristupuje k lantfrydu, jejz uzavreli olomouckj^ biskup Protaz, zemsky hejtman a jinf pani, prelati, rytiri a mesta markrabstvi moravskeho a ze vsechny clanky lantfrydu
bude zachovavati
tak,
jakoby jeho jmeno bylo uvedeno v pfislusne
listing.
Orig., perg., 5es.; peCef pfitisknuta.
49. 1477, zafi 29.,
Kromehz.
Orig., perg., Ces.; peCef
50.
1496,
dubna
10.,
—
—
—
listin
stavovski^ch.
Revers k lantfrydu jaroslava ze Sternberka.
na prouicich.
Brno.
Sbirka
—
Sbirka
listin
Krai Vladislav,
stavovski^ch.
zemsky hejtman Jan
z
Lomnice a
Meziri^i, nejvys§i marsaiek kraiovstvi Ceskeho Jindrich z Lippeho, nejvyssf ko-
moravskeho Ladislav
mornik markrabstvi
z
36 jinych jmenem uvedenych panu, prelatu a
Znojmo Orig.,
perg.,
Ces.;
na Tfebove kromS
m&ta Olomouc,
Brno,
—
—
44 peCeti na prouJcich. Sbirka listin stavovski^ch. Oti§tCna 76 die kopie v Cod. Wenceslai de Iglavia v zemsk6m
str. 46.
—
Kralovna Marie vystavuje revers k lantfrydu moravskych
stavu z roku 1520 a vlastni rukou Orig., perg., Ces.; peCef
L
a
X., str. 320, Cis.
51. 1524, zafi 26., Budin.
Ce8k6m,
rytfffl,
dale
a Jihlava uzaviraji lantfryd.
V Archivu Cesk6m, archivu,
Boskovic
XI., str.
346,
na prouicich.
Cis.
125.
—
jej
podpisuje
Sbirka
listin
stavovskych.
—
Oti§tena v Archivu
TabuikaXi.
.
„Kniha stavu panskeho v markrabstvi moravskem, zalozena roku 1670-" Titulni
list
s
obrazem cisafe Leopolda
Puvodni velikost
29
:
42
cm.
I.
"—XQ
'ar-<'
1 Katalog vystavy zemskeho archivu.
129
—
Cfsar Rudolf II., olomoucki^ biskup Jan, zemsky 15., Praha. Lev z a z na Kounicich, nejvy§§i mar§alek kralovstvi Blatne Rozmitalu hejtman 5esk6ho Cen^k z Lippeho na Hodonine, nejvy§§i komornik markrabstvi moravskeho Zacharias z Hradce na Tel5i, nejvyssi sudt markrabstvi moravskeho Znata z Lomnice, jini jmenem uvedeni pani, prelati a ryti'fi poctem 23 a mesta Olomouc, Brno, Znojmo, Jihiava, Hradi§te a Uncov uzavi'raji lantfryd na dobu zivota cisafe Rudolfa a na dalsich 6 let po jeho smrti.
52. 1579,
Orig.,
ledna
vovskych.
53.
—
—
35 peCeli na prouicich v dfevSn;^ch krabicich. Sbirka u KameniSka, ZemskS snemy, 1., str. 393, 5is. 42.
ces.;
perg.,
listin sta-
Otiitfin
—
Olomouc. Revers Jana Munky stargiho z IvanSic a na Troubsku k lantfrydu, uzavrenemu v Praze dne 15. ledna 1579. 1579,
brezna
1.,
Orig., perg., Ces.;
—
visuti peCef na prouicich.
Sbirka
listin
stavovskycti.
—
Olomouc. Revers Vilema Zoubka k lantfrydu cisafe Rudolfa II., datovanemu v Praze dne 15. ledna 1579. (Celkem dochovalo se k tomuto lantfrydu pfes 200 reversu.)
54. 1602, brezna 28.,
—
Orig, perg., Ces.; visuti peCef na prouicicli. 55. 1612, srpna 27., Brno.
Sbirka
listin stavovsk^^cli.
— Revers kardinala Dietrich§tejna,
biskupa olomouckeho,
k lantfrydu krale Matya§e z roku 1608.
—
visuti peCef. ve stitnim arctiivu ve Vidni. Orig.,
Ces.;
perg.,
56. 1616, prosince 15.,
Matyase
z
Praha.
roku 1608 (viz
Orig., perg., Ces.; visutd peCef.
Vitrina V. 57.
(i.
—
w
listin stavovsk;^cii.
Revers
cis.
55.)
—
Sbirka
polovice):
„Kniha stawu panskeho
Sbirka
Adama
—
Lantfryd z roku 1608 je
z Vald^tejna
k landfrydu krdle
listin stavovski^cli.
Knihy
z lifadu
zemskych
desk.
markrabstwi Morawskem, zalozena 1670".
Pergamenovi^ svazek formStu fol., 30 42 cm., vSzany v Cerven6m aksamitu s pozlacenym kovSnim. Str. 1, 2 jsou pr5zdn6, na str. 3 je hofej§i titul, na str. 4 obraz cisafe Leopolda 1. (viz tabulku XI.), na str. 5 znak markrabstvi moravsk^iio v barvC bil6 a Cerven6 s markrabCci korunou a pod nim pohled na Brno, na str. 6 nCmecky titul „Buec}i des Herren Standts im Marggraffthumb MShren, auffgerichtet anno 1670", na str. 7—24 malovan6 :
—
znaky nasledujicich Karla
z
Clenii
Lichtengtejna,
2.
jm6nem a heslem: 1. Olomouckeho biskupa zemskeho hejtmana hrabCte Frantiska Karla Libitejnskdho,
stavu panskeho s
komornika StCpdna hrabete z Vrbna), 4. (Bedficha hrabCte z OprStorfu), Valeriana Podstatsk6ho z Prusinovic, 6. svobodn^ho pana Pfemysla z ^erotina,
3. (nejvy§Silio 5. Jifilio 7.
(Proskovce z Proskova), 8. (Berchtolda z UngarCic), 9. Hanu§e Zikmunda, svobodn6ho na Buchlove, 10. Karla Jindficha Leopolda, svobodn6ho pdna z Zerotina,
pcina z Petfvaldu 11.
(Liechtenstein-Castelcorna),
12.
FrantiSka StCpSna hrabfite Magniho. Ostatni
listy
jsou
prSzdn^.
I
17
iCO
—
s^^
b;g=="
1 130
o
Katalog v^stavy zemskeho archivu.
58.
Kniha moravskeho
kterou
rytirstva,
r.
1673
Max Kobylka
zalozil
z Kobylfho,
podkomoff markrabstvi moravskeho, a aliegorickymi znaky opatfil Antonin Martin Lublinsky. Tato kniha, do nfz se zapisovalo az do r. 1844, hofrychtef a
—
obsahuje take protokoly o sezenich
rytirstva.
PergamenovS kniha, 28: 37 cm, vdzan^ v £erven6m aksamitu s umSiecky provedenym stfibrn^ kovcinim. Z obrazti dlu2no uv6sti: obraz cisare Leopolda I. jako prvni list titulni, moravskou orlici s allegoriemi jako druh\^, erb Kobylkuv (str. 1), obraz sv. Jana Nepomuka
—
obraz Franti§ka Antonina Pruskauera z Freienfelsu na koni v rytifsk^ zbroji erby FrantiSka Antonina z Lipp6ho (str. 46), jifiho Bedf icha 2a!kovsk6ho (gtr. 58), V^clava Maxmiliana §1. Kfiie (str. 60) a j. (str.27r.),
(str.
27
v.),
59. Listiny,
se
vztahujfci
na pragmatickou sankci, ktere byly zapsany do zem-
skych desk.
—
1720, zafi 30., Videfi. Transsumpt 5ili autenticum v§ech listin cfsafe Karla VI. o posloupnosti, kter^ bylo vystaveno pro moravske stavy a jez overili nejvy§§i kancier Leopold hrabe Siik, kancler Franti§ek Ferdinand hrabg 1.
Kinsk}^, ctyfi dvorni
radove a sekretaf Jan KryStof
Koien;^ svazek s 83 papirov^mi 2.
1720,
fijna
17.,
Brno.
§1.
Jordan.
listy in folio.
—
Instrumentum accessionis
et
submissionis v ori-
ginale, kterym moravsti stavove fad cisare Karla VI. o posloupnosti
uznavaji.
Kniha pergamenovi vSzani v aksamitu se zemskou peSeti na £erven6 a zlate sflflfe. Obraz :moravskSorliceve§titu,iej2dr2iandel;n5piskol do kola: •INSIGNIA •QUATUOR •
STATUUM 3.
•
MARCHIONATUS
1721, kvetna
16.,
Brno.
zapsany jsou v^echny
•
—
listiny
MORAVIAE
•; priimer
65
cm.
Pergamenovy kvatern zemskych desk, do nehoz o posloupnosti.
Kniha v kuii vizanS (33:47 cm), obsahuje 7 pomalovanych, 80 popsanych a 15 nepopsani^ch listii pergamenovych, obraz cisai'e Karla VI. a erby nejvySSich lifedniku zemskych desk, a sice: 1. nejvy§§iho komornika Franti§ka Dominika hrab^te Podstatskdho z Prusinovic, 2. nejvy§§iho sudiho Michala Viclava hrabfite Althana, 3. nejvy§§iho pisafe FrantiSka Markvarta Zcivi§e z Osenic, 4. mistokomornika VSclava Maximiliana §1. Kfiie, 5. mistosudiho Maximiliana Ludvika Hetzera z Aurachu, 6. mistopisafe Frantiska Antonina ftikovsk6ho z DobrCic.
Vitrina V. 60.
(2.
polovice):
1374-1398. et
Knihy, tykajici se zemskeho pr^va a snemu.
—
Fragment nejstar§i knihy sententiarum) prava olomouckeho.
48 listii in fol. ze sbirky BoCkovy. seu Knihy pAhonn£ a ndlezov6. I., 61.
1408—1409.
— str.
p.
Viz V. 1
Brand
1
(Liber
citationum
a Libri citationum et sententiarum.
a ndsl.
Puhony prava menSiho.
Soudob^ fragment, C. D. JVL XIV.,
—
puhonu a nalezu
sklidajici
68-75.
se z osmi
lisfu
kvartovi^ch.
—
Sbirka rukoplsu.
—
Viz
D
Katalog v^stavy zemskeho archivu.
62.
1405—1411.
—
NejstarSi kniha
Sbirka rukopisii et sententiarum seu
c. k.
mor.-slez.
131
puhonu a nalezu prava olomouckeho.
—
zemskeho priva.
Viz
V.
Brandla
Knihy pflhonn^ a nilezov6. I str. 103 a nSsl. pochizi teprve ze stol. XVI., md erb Kravafu a nadpis .Strzela".
63.
1406—1415.
—
,
Nejstar§f kniha
die erbii Jana
64. 1481 z
dtationum ktiie
puhonu a nalezu prava brnSnsk^ho. — Viz V. Brandla Libri citationum
Sbirka rukopisii c. k. mor.-slez. zemskeho priva. sententiarum seu Knihy puhonnd a nMezov6. II., XVII.
Libri
Vazba z hngd6
Cejky z Olbramovic a Jana Jifiho
et
Vazba ze svinsk6 kiiie pochSzi Humpoleck^ho z Rybenska z poCitkn
str,
1.
stol.
— 1490. — Kniha
Cimburka a
z
TovaCovska.
— Pravnf
kniha zemskeho hejtmana Ctibora
TovaCova.
—
Sbirka rukopisii Cis. 422. Pochdzi Papirovy rukopis z poCitku XVII. stoleti (asi z r 1611). od hrab6te Sylva-Taroucy, Srv. V. Brandla Kniha TovaCovskd (V Brnfi 1864), str. XXIX., eis. X.
—
65. 1526.
—
Kniha Drnovska.
—
Pravnf kniha Ctibora z Drnovic.
—
Sbirka rukopisu Cis. 306. Dar farife NejstarSi znim^ rukopis t6to prdvni knihy. feleticich. Srv. V. Brandla Kniha Drnovskd (V Brng 1868), str. X.
—
V
66.
1612—1630.
—
TomdSka
Protokol jednanf sngmovnich.
Na
str. 216 je pozndmka o §krtnuti zipisii z doby rebellie 1619-1620: ,Tyto listy od 142 ai po tento jsou z poruCeni J. M. v§ech 5tyf p5niiv stavii pfemazand, pon6vad2 J. M. C. riii vSechny vSci v t6j ohavndj rebellii za§le cassirovati. - Actum v soudu sv. Kunhutsk6m
V mSstS BmS. Leta
1628.
— Jan
Stastnej
z
Prusinovic".
—
Papirovi^ rukopis
ve sblrce
stavovskd.
67.
1610—1636.
—
Snemovni kopiar nebo kniha pametni.
Na
str. 228 je poznimka o zmafeni zipisii z doby rebellie „Notandum. Tyto listy proto se z porufeni J. V. K. M. a J. Mti nejvyg§ich pinii aufednikii a saudciiv zemsk^ch vyfezaly, ie za casu t6 ohavn6j rebellie na nich nfiktere ph'plsy listiiv nepofidnS psan£ Actum v Brn6, o soudu postnim Idta pSng 1625. byly." Papirovy rukopis ve sblrce stavovsk6. :
—
68.
—
—
1639—1641. Radni protokoly krai. moravsk^ho tribunalu. „Consultationes, VerhOr und Conclusa des lObl. kOn. Tribunalis im Marggrafthumb MShren.
Anno
1639."
Papirovy rukopis ze sbirky rukopisii
69.
Kvatem
c. k.
mor.-slez. priva zemskeho.
rokem 1642 a obsahuje §lechticke a inkolatnf k a zemi diplomy reversy moravsk^ch §iechticu, zapsanych v deskach zemskych, majestdtiJ A, jenz poSina
po v^t§ine
s erby.
Titul na str. 1.:
—
„KraIowsky zemsky kwatern. KOnigliches Landquatern". rukopis velk6ho foliov6ho formStu ve sbirce 8tavovsk6.
I
—
Papfrov;^
17*
O
Kataiog v^stavy zemsk^ho archivu.
132
Vitrina VI.
Novejsi st^topr^vni listiny a jine dokumenty.
polovice):
(i.
—
Videfi.
70. 1860, Hjna 20.,
Cisafsky diplom, tykajici se upravy vnitrnich stato-
pravnich pomeru monarchic, „DipIom fijnov^". Archiv zemsk^ho vyboru. n6meck6ni. Ve znSni Ceskem na zlat6 §ftuf e v kovove kapsli plechovd krabice pro diplom.
—
—
i
-
;
Vazba Viz
aksaipitovd, peCete
i'igsky
zAkonnfk 1860,
Cis. 226.
71.
1861, unora 26., Vi'den. patent, zakladni zakon o
—
Ustavni
Hsskem
listina
monarchic „lJnorovka". CJsarsky zemske zfizeni a volebni rad
zastupitelstvu,
do zemsk^ho snSmu.
—
nemeckem. — Archiv zemsk^ho v}^boru. §nufe v kovov6 kapsli; plechovi krabice pro listinu.
Ve zngni Cesk^m na zlate
i
Vazba aksamitovS, peCete
ftiSsky
zikonnik 1861,
cis. 20.
—
Pravni ohrazeni 51enu mor. zcmskeho sn^mu arcidubna 6., Brno. lantkrabetc Furstcnberga, Hugona Karla Bedficha Olomouckeho biskupa
72. 1861,
Salm-Rcifferschcida, kapituiarniho kanovnika Oustava hrabete Belrupta, Augusta hrabete Sylva-Taroucy, Fcrdinanda svobodn^ho pana Sternbacha, Egbcrta hrabete Belcrcdiho, rajhradskeho opata Gunthcra Kaiivody, Karla hrabete Nimptsche, jez scpsal Hugo Karel knizctc a starohrab^tc
knize Salm a ktcre bylo pfedlozeno a pfedneseno v sezeni moravskeho ze dne 9. dubna 1861. Archiv moravskeho zemsk^ho vyboru.
zem. vyboru z
73. 1861,
dubna
1861,
r.
Ci's.
—
Brno.
9.,
4, str.
—
snemu
Vyti§teno v Listu snemovnim o sezenich mor.
14.
Pravnf
ohrazeni
5lcnu
mor.
zcmskeho snemu
dra.
Dvo-
Fritze, Bileho, Ignace Wurma, a dra. Hal eel eta, sepsane drem. A. Prazakem, pfcdiozene a pfedncsene v sezeni mor. snemu ze dnc 9. dubna 1861. Archiv zemsk6ho vyboru. — Vyti§t6no v Listu sngmovnim o sezenich mor. zem. snSmu
Prazaka,
Aloisa
faCka,
z
r.
1861, eis. 4, str. 16.
Ve zn6ni Cesk^m vyboru.
—
i
—
Cisafsky manifest o uzavfenf fisske rady.
n6meck6m.
Orig.,
perg.,
vazba z Cerven^ kuie.
Vyti§tfin v fiSskem zikonniku 1865,
Vitrina VI.
(2.
str.
-
Archiv zemsk6ho
301.
polovice): Listiny slechticke.
—
Erbovni list krale Ludvika, markrabete Turka a Volfa Hut§mukara. Vaclava ravskeho, pro KryStofa Zajicka, 1523,
zAH
8.,
na VySehrade.
na bil6 a Cerven^ FrantiSkova musea.
Orig., perg., Ces.; peSet
Sbirka
L
dra.
Webra
74. 1865, zaH 20., Videii.
75.
dra
dra. J.
listin
§iiufe
z
Mo-
hedvSbi, uprostfed malovany erb.
—
a^
¥•
44 •a
1-' Jeo
i
Cu >N
^
C
o c
CJ
o. x:
.-.
SBE
K.:
^vni listiny a jini
Ni>vi
_'!
se
dokumenty. vnitrnfch stAto-
I'inrrtvv
a I
tn-
co-
o
,
3
Q.
.a 2
tn_ ^. o
:.
a
En
cw
2.
d.
^
5-
<
-a
o <
L D-
J3
<
3 _ u> i£:
CV)
u>
= ^ ^ 3 » = a. o 2. o " =. cr =5o ft)
at
G-
— S o 3
--.
2. o.
O
Si:
o
a 3
,~^'
"*
-
cS"
W ^'
<*<
5'
_. n' tc
< ~ o
3
J3
a
in
er
a
u 3 O 3 ^ oa. 3 < n: O cr < 3 UK
Q.
s
c 3
w
g.
-O cw
UK cu D3
a.
o
jO
cr
3 u-
"
aiu
i^
o<
o-
u>
c
n
S-
H<
Q.
i^
—
~
-_ anda
3.
UM
C-
< a
So-
u)
j^
o u
2. ST "^
2
(.1
^ iiL !
;s
c
ii
c,
^
seno V sezeni moravskebo snimu
a ktert bylo pre 1861.
iMu sn^movnim o sezenich mor
o<
cr
u
PS 1
=
UX
< o
^
a.
cr 3 :^ IT a. «*
< § 5 a
y.
c
^
o
3::m < 3 »'- o < < < _ O' * cw O g< 2- a. ^ a. 2: 3 o cr ^: o M a. IE
U:
tS 5
>
St
a.
cr
li
(>.U
S: n<
i:^'
—
.
(J
<<-
-^ a
s;
(1 1..
5 a
i^
_
CM
5-
!:§
§.
J u> m
t»
£ i
a CX3
a-
H
Q.
.<
c
3 «
cr
f
Q.
ux
cr
W
O
^
<
a (^ = Xt a. p) E: u < o ui o t£ cu a a. ^ -a SI c o — sQ < a 9. U>
o
n< <-=:
^ ..a;
E
S5-
9>
o-
Q.
k ?
cNs
ii'
J..
^
Hi
tkl.
cr
at
3i
_,
c«
a o
a c
CV
:?
< o
s. ..•r-vj**.
a ^
U-
O
5?
c a. a. u o IX u; 3, a li:
P} •£!
a^jr " a oa.
E*^
•<
t
= i a. >J a o S-'
*«
o 3 o
o
te. S)
r:
-_.
3"
a. J3
-lt•CIUlC^v
— ka,
P«cei na hue a Liikova musea.
*.
•
«-
Erbovni Ikit kr4)e Ludvfka, aiM hiabtte Vaclava Turka a Volfa Hitttmrivr^
Cerven£ SA&fe
z
hedvibi,
JI^S
uproalM
Mo-
auiiovaay erb.
c
o >
>N
D.
O
o >
Q
r
1 Kataiog vystavy
76.
1539, brezna Orig., perg.,
77.
7., Videfi.
— Erbovnf
zemsWho list
cisafe Ferdinanda
nem.; peCef na modri a ilut6 Franti§kova musea.
Sbirka
listln
1691,
brezna
133
archivu.
§flufe
I.
pro St^pana Neitharta.
z hedvdbi, uprostfed malovany erb.
—
Cisar Leopold I. povy§uje Jana Ludvika WolfPrilozen Wolfskronu na risskeho rytife a udili mu erbovni list. na obnos 30 kr. 769 zi. vypoctem poplatku 27.,
Viden.
—
striegela z iistek s
—
Pergamenovy svazek v^zany v aksamitu,
peCef na zlat6 §flWe.
nfim.;
—
Stavovski akta
Slechticki.
78.
Kniha erbu z pocatku XVII.
stoleti.
1940 malovanych erbii, mnohe nehistorickd a fantastick^, 358 Cerroniho sbirka rukopisu, II., 397.
—
—
79. 1650, brezna 22., Viden.
listu,
prvnich 7
Siechticka privilej cisare Ferdinanda
listu
vytrieno.
pro Ludvika
III.
svobodneho pana de Souches. Se§it pergamenovy, nSdherni kalligrafie, jazyk nSmecki^. FeCef chybi. Privilej zakoupena roku 1872 (Cis. 16, 18). Srv. B. Bretholze, Der Verteidigungskampf der Stadt Briinn
~
gegen die Scliweden im 80.
1686, cervence
1645 (V Brng, 1895),
J.
—
Praha.
12.,
str.
Falckrabe Jan Joachim Slavata udili Bartoiomgji
Vilemovi Duchkovi notafstvi a
slechtictvi.
Svazek pergamenovi^, jazyk nSmeck^, visutS pe£ef. 81. 1690, ledna 14.,
Augspurk. Michala Reichweina.
83.
—
—
Stavovsk^ akta Slechtick^.
Slechticka privilej cisare Leopolda
Svazek pergamenovy, vSzany v aksamitu, jazyk nSmecky, peCef Stavovski akta SlechtickS pomalovan^ obal.
—
kr
82.
1588—1663.
—
Pametni
listy
chybi,
I.
pro Jana
malovan^
erb,
cesk^ch a moravskych rodin §lechtickych s viastno-
ru5nimi podpisy a hesly. Sbirka rukopisu
Cis. 565.
Vitrina VII. 83. Arnold z
na
—
Listy
(i.
zakoupeny v
polovice):
r.
1873, Cis. 21, 28.
Historicke rukopisy.
Lubeka (f 1212): Chronica Slavorum (fragment).
Jistech
41—59:
— Na konci,
Velmi poSkozeny pergamenovy rukopis (14:21 Cm) ze 13 stoleti. Sbirka Cerroniho II., 27. Mahrens Geschichtsquellen. Str. 400.
Srv.
—
84. Priscianus
a sice
Epistolae Horatii.
Caesariensis
grammaticus
(zi!
kolem
r.
500):
De
B.
octo
Dudika
partibus
orationes.
Rukopis pergamenov]^
(16
obecnii sbirka rukopisu
:
Cis.
26 cm) z po£^tku 243.
1*. stoleti
se staroiitnymi inici^lkami.
— V§e-
1 D
Katalog v^stavy zemskeho archivu.
134
Norimberku
85. Nicolaus de Bohemia, knez radu minority v
vana markrabeti Janovi Kolem 1440.
z
Ceska kronika, veno-
:
— Zpracovani tak zvane kroniky Mantovy.
Kukopis papirovy (20:30 cm) z 15. stoleti. 418; Pontes rer. Bohem. V., str. VIII.
— Srv. —
str.
Pulkavovy.
Dudi'ka, MShrens Geschichtsquellen,
B.
Cerroniho
Sbi'rka
II.,
292.
86. Guillelmus de Valle, misdl.
Pergamenov^ rukopis
(14
:
19 cm) s krSsnj^mi inicidlkami, psany r. 1405, puvodu francouzV§eobecni sbirka rukopisu ci's, 304.
—
sk6ho. NeobyCejnd vazba soukenni.
87. Liber
de redemptione
Pergamenovy rukopis puvodu asi italsk6ho. 88. Posledni
list
Pergamenovy
et
(14
—
:
21
cm) z
15-
stoleti
V§eobecni sbirka
Pfipojena pojednani a
s inicialkami 406.
C.
rukopisii
jina.
krdsnou starou vazbou
rukopisu „Granum catalogi episcoporum Olomucensium".
list
(24:35 cm) z
pitulnim archivu v Olomouci. ftir
sanctae.
captatione terrae
Geschichte der Deutschen
Rukopis bez tohoto poslednilio listu je v kaViz Clinek B. Bretholze ve .Festschrift des Vereines Sbirka fragmentii. Bfihmen'. V Praze 1902, str. 17.
15. stoleti.
—
in
—
89. livot svate Kateriny a jina rozjimani.
Papirovy rukopis (11 15 cm) v £esk6m jazyku z 2. polovice 14. stoleti. Viz tabulku XII. V§eobecni sbirka rukopisu (§v6dsk6 Srv. B. Dudika Forschungen in Schweden, str. 162. :
rukopisy)
90. Dalitnil
£is.
(zil
—
567.
kolem
r.
13(X)):
Papirovy rukopis (15:21 cm) z Geschichtsquellen,
Chronicon rhytmicum Boleslaviense.
404; Font. rer.
str.
—
v jazyku Cesk^m. Bohem. III., str. XXIII.
15. stoleti
—
Srv. B.
Dudika MShrens
Sbirka Cerroniho
II
,
108.
91. Snaf (Somniarium) a duchovni romany.
— Viz tabulku XII. Srv. Papirovy rukopis (15 22 cm) z r. 1471 v jazyku Cesk6m. V§eobecn4 sbirka rukopisu (Sv6dsk4 B. Dudika Forschungen in Schweden, str. 188. :
—
sbirka)
Cis. 572.
92. Fragment hlaholskeho martyrologu, pochazejfci patrne
Pergamenovy
list
(22
:
30 cm) z
2.
polovice
druh^ svazek jeho
93. PeSina z Cechorod,
14, stoleti.
dila
—
z
klastera
emauzskeho.
Sbirka fragmentu.
„Mars Moravicus", obsahujici
leta
1526-1633. OrJgindlni rukopis (19 30 :
94.
cm) na papife,
Pamatnik Smila Osovskeho
z
17. stoleti.
Doubravic,
—
V§eobecni sbirka rukopisii
pana na Trebi5i;
£is. 445.
obsaliuje
Idta.
1578-1651. Papirovy rukopis (10:14 cm). Sbirka Cerroniho II., 355.
I
—
Srv. B.
Dudika Mahrens
Geschichtsquellen,
str.
385.—
£©
Katalog vystavy zemskeho archivu.
95.
135
Pamatnik Jana Schmucka, me§fana a obchodnika ve Znojmg, od Papirovj? rukopis (9: 15 cm) z poCitku 17. stoleti. quellen,
str.
389.
—
Sbirka Cerroniho
II.,
— Srv. B.
r.
Dudika MShrens
1603. Geschlchts-
356.
96. Pametni knizka novokftSncfl Silng opotfebovany papirovy rukopis (9:16 cm) ze 16 VSeobecnd sbirka rukopisu £is. 333.
97.
—
17.
jazyk nfimeck^.
stoleti;
—
Zpevnfk novokftencu. Silne opoti'ebovan:^ papirovy rukopis (16:20 cm) ze obecnS sbirka rukopisu 5is. 312.
Abraham
98. Horni kniha, kterou sepsal
16.
stoleti;
jazyk nfimeck^.
—
V§e-
Schnitzer.
Papirovi? rukopis (18:29 cm) ze 17. stoi. s Cetnymi obrazy vztahujicimi se na hornictvf. V§eobecn5 sbirka rukopisu Cis. 467. Jazyk nfimecky.
—
99.
Prokop Divis (1696—1765): Vlastni rukou psana pojednani tohoto proslul^ho pffrodozpytce. Papirovy rukopis (20:33 cm) z
Vitrina VII. 100.
Mestska kniha Litovelska. (26
:
—
—
—
35 cm).
Papirovy rukopis
102. Vaclav z Jihiavy, notar
Papirov^ rukopis
(20
:
cm).
Vieobecni sbirka
30 cm).
(22
:
31 cm).
—
—
Pergamenovj/ 105.
Jifi
Ludwig
(zii
od
r.
:
stoletf.
Po5ina rokem 1415.
V§eobecnd sbirka
rukopisii Cis. 471.
V§eobecn4 sbirka
doby. 1424—1440.
z jeho
rukopisii Cis. 439.
1442—1506.
—
VSeobecnd sbirka rukopisu
104. Pravni nau5eni kon§elu vratislavskych pro mesto rukopis (24
135.
rukopisfi Cis. 6.
Olomoucky. Dejepisne poznamky
103. Mestska kniha IvanCicka.
Papirovy rukopis
—
II.,
Zalozena kolem polovice 14.
101. Nejstar§i kniha zidovska mesta Znojma. (11 :31
Sbirka Cerroniiio
Mestske knihy a kroniky.
polovice):
(2.
Pergamenovy rukopis
18. stoleti.
34 cm). -
1555 do
r.
V§eobecnA sbirka
Cis.
229.
Olomouc. rukopisfi
15.
5is.
— 16.
stol.
297.
1604), Kronika mesta Brna.
—
Sbirka Cerroniho II., 237. Srv. Petra rytife ChlumecPapirovy rukopis (20:31 cm). k6ho, Des Ratsherrn und Apothekers Georg Ludwig Chronik von Brlinn. (Brilnn 1859).
106.
,Cerna kniha"; kniha
nalezfl
—
loveckeho prava na hrade Buchlovg. 1562—1654.
Sbirka Cerroniho II., 101. Papirov:^ rukopis (20:32 cm). loveckS na Buchlovg, v Casopisu Mat. JVlor. XII., str. 26.
I
—
Srv. V.
Br and
I
a,
PrSvo
r
•
Katalog v^stavy zemskeho archivu.
136
nemeckem a Cesk^m. Sepsal mestsky
107. Jihiavske hornt pravo v jazyku latinskem,
pisaf Johannes Hinconis v roce 158(9.
Papirovy rukopis il9:32 cm). 108.
—
V§eobecn^ sbirka rukopisu
Lozunkova kniha obce Hobzi Papirovy rukopis (16:22 cm). krdle Albreclita
II.
—
^^~ \
Na pergamenovem
V§eobecn5 sbirka
109. Prvni svazek dvanactisvazkove
Felix Jaschke.
270.
roku 1439.
z
—
Cis.
obalu souCasna poznSmka o smrti
rukopisfl dfs. 405.
kroniky
cili
„Quodlibet",
ktere sebral a sepsal
1812-1831.
—
Sbirka rukopisu Papirovy rukopis (22:35 cm) s vloienymi obrazy a pfilohami. spoiku „Deutscher Verein fiir die Geschichte MShrens und Schlesiens", cis. 47.
Vitrina VIII.
Listiny moravskych kl^steru.
:
—
110. 1167. ledna 20., Praha.
Krai Vladislav potvrzuje a rozmnozuje fundaci pre-
—
klaitera v Litomysli. archivu.
monstratskeho
zemskeho Listina
G.
pergamenovd, fragment peCete v cerven6m vosku.
Friedricha, Codex diplomaticus
padSlek, ktery v§ak str.
zafi
1.,
sepsdn je§te ve Viz tabulku XHI.
Olomouc.
—
listina
moravskeho
— K1i§terske listiny, LitomySl. — Die Bohemiae (Praha 1907), str. 411, Vyti§tSna tamt^i a v C. D. M., I.,
et epistolaris regni
byl
-
277, eis. 302.
111. 1200,
Nejstarsi originalni
stoleti 12.
—
Markrab^ Vladislav daruje Klasteru Hradisku n5-
kolik statkfl. Listina schiizi.
stol. 14. PeCef, kteri visela na zelen3^ch a Cervenych nitich, Vyti§t6na v C. D. M., II., str. 80, Cis. 68. Listiny klS§tersk6, K14§ter Hradisko.
pergamenovd, pad^lek
-
112. 1220, srpen,
Olomouc.
-
—
Olomoucky biskup Rupert kla§teru ze desatek v§ech statku. ponechava ceiy Orig., perg., 6 velmi
na prouicich;
113.
velehradskdmu
dobfe zachovalj^ch hnSdych peCetf dilem na hedvSbni^ch
7.
IL, str.
peCef poldmdna. 115, «s. 107
1220,
Primetice.
—
—
Listiny kl5§tersk6, Velehrad.
Olomoucky biskup Rupert
—
potvrzuje
nitich,
dilem
Vyti§t5n v C. D. M.,
klasteru
luckemu
patronat kostela v Pi^im^ticich. Orig., perg., peCef
Luka.
-
polimAna a od 21ut^ch hedvibnych
Vyti§t6n v C. D. M.,
II., str.
118,
Cis.
niti
odtriena.
—
Listiny kl5§terskd,
110.
—
Kla§ter trebicsky dava pani Heiiwidg, zakiadatelce klaStera oslavanskeho, za kla§terske statky v Oslavanech ves Horku.
114. 1225,
5erven, Trebf5.
Orig., perg., peCef
KlSSter Kraiov6.
-
opata na
bili^ch
Vytigt^n v
C
a Cervenych nitich hedvdbnych.
D. M.,
II.,
str.
—
Listiny kl^Sterskd,
164, l\%. 163.
«5
&:=
=r(3
ai=^o
f/
1 Katalog vystavy zemskeho archivu.
115. 1228, listopadu 27., Velehrad.
—
Krai Pfemysl Otakar
137
I.
velehrad-
udili kld^teru
skemu ruzne svobody. Tato listina je ve dvou exemplifich: kdho biskupa Ruperta b) orig., perg. ;
pismo
peCef visici na liedvibnycli niticli neni pravS. V C. D M., II., sfr. 193, Cis. 186.
116. 1235, brezna 28., Brno.
—
dv6 peCet6, a sice krile a olomoucse od pisma exemplar e prvm'iio, krilovskS Listiny kld§tersk6, Velehrad. VytiStSna
a) orig., perg.; ;
li§i
—
—
Markrabe Pfemysl
udili klasteru
zabrdovskemu ruzne
svobody. perg.; ze tfi peCeti na hedvdbn^ch nitich je prvni, totii pefef biskupa Ruperta, zachovaii, druhi, Cesk^ho kr^le Vdclava, chybi, tfeti, markrab6te, je poiSmana. Seznam svedku pfipsSn pozdeji inkoustem svetlejsim. Listiny kld§tersk6, Z^brdovice. Vyti§ten V C. D. M., II., str., 295, Jis. 262. Orig.,
—
—
117. 1239, Praha. Orig., perg.
Hradisko.
Markrabe Premysl daruje vladykovi Viktorovi
2 peCete v Cervenem vosku na hedvibnych nitich. Vyti§ten v C. D. M., II., str. 360, cis. 310.
;
—
Markrabe Pfemysl spojuje
118. 1250, unora3., Brno,
Orig, perg.; peCef na hedvibnych V C. D. M., III., str 123, Cis. 149.
prosince
ve sve zaveti
Znojmo.
17.,
—
nitich.
Listiny
kostel
kufimsky
s
kostelem
Bocek hrabg
z
kld§tersk6,
Berneku,
Ti§nov.
Vyti§tgn
purkrabf znojemsk^,
—
—
str. 200, iis. 223.
III.,
—
Kolem r. 1286. Olomoucky biskup Theodorich transsumuje klasteru herburskemu v Brne devet listin z let 1258-1286, tykajicich se vsi Divaku. Jeden z nejstarsich transsumptfl zemskeho archivu, na obou strandch popsany. Orig., perg.; peCef
121.
Listiny klS§tersk6, Kld§ter
udili dotaci kla§teru ^d'aru, jejz zalozil.
Kuny na hedvSbnych
120.
rflzne statky.
peCef vystavovatele od hedvibnych niti odtriena, peCef jeho bratfi Smila a nitich dobfe zachovalS. Listiny klisterske, ia&T. VytiStSn v C.
Orig., perg.;
D. M.,
—
v Brne.
sv. Petra
119. 1255,
—
1317.
—
Katefina,
kinky.
Listiny kliStersk^, jesuite v BrnS.
vdova po Tasovi
z
Lomnice, zaklada kla§ter sv. Anny v Brne.
;
1.,
Olomouc.
—
vikariatnich dom£i vedle kostela
Orig., perg.;
peCef od prouikii odtriena.
Vytistfin
Listiny kia§tersk6, Brno, domini-
Generaini vikar Jakub z Koplice potvrzuje v^V^ech Svat^ch v Olomouci.
m^nu dvou
—
—
C
cervna
122. 1377,
—
8 peCeti na prouicich, 3 peCetS odtrJeny. D. M., VI., str. 80, Cis. 109. VytiSten v
Orig., perg.
—
na prouJcich.
V C. D. M.,
123. 1407, srpna
3.
XI., str
[Brno].
—
—
Listiny kli§tersk6, augustiniini v Olomouci.
70, Cis. 80.
Erhard mladsi Puska z KunStatu prodava kartuzianum
V Kralove Poll svou zahradu na Trnite v Brn^. Orig.,
perg.,
V Brne.
I
-
nfim.;
viechny
tfi
VytiStgn v C. D. M.,
ohlA§en6 peCet€ schSzeji.
Listiny kld§tersk6, kartuziini
XIII., str. 517, Cis. 482.
18
a^
a
Katalog vystavy zemskeho archivu.
138
124. 1526, cervence
4.,
— Markrabe brandenbursky
Krnov.
potvrzuje klasteru sv. Klary v
Orig.,
—
Listiny kliSterske, klarisky v Opav§.
—
Cisafovna Marie Terezie potvrzuje klasteru dominiv Olomouci vsechny jeho privileje v plnem znSni. Anny
125. 1747, listopadu sv.
Vaclav, vevoda slezsky,
starsi privileje.
Opave
Orig., perg. nSm.; polimana peJef na prouicich.
kanek u
Jiri
Viden.
7.,
pergamenov^
nem.
kniha,
;
pecef na Cerne a 21ut6
§ni5f e.
— Listiny kl^5tersk6, Star6
Brno, sv. Anna.
Vitrina IX. 126.
1209,
dubna
3.,
—
svou ochranu. Orig., perg.,
KlA§tersk6
Listiny papezske.
—
Papez Innocenc III. bere kla§ter zabrdovsky pod Nejstarsf papezska originalni listina zemskeho archivu.
Lateran.
olovenS bulla na ilut^ch a fervenych nitich hedvibn^ch. ZSbrdovice. VytigtSn v C. D. M, II., str. 52, Cis. 46.
(18-5:19 cm);
listiny,
polovice):
(i.
—
-
—
Papez Alexandr IV. prenasi na biskupa olomoucTak zvana „Littera cum keho ochranu klaitera velehradskeho (Vallegrande). filo canapis" (Papezskd listina s olovenou bullou na konopne §nure).
127. 1261, unora
5.,
Lateran.
Orig., perg. (19:25 cm); Vytigtgn V C. D. M.,
—
oloveni bulla na konopnd
patronat
(Papezska
cum
filo
Petra v
sv.
listina s
—
sriufe.
Papez Alexandr Brne.
—
„Littera
cum
tisnovskemu serico"
filo
nitich), odli§na od „Littera
canapis" take pismem.
perg. (28:35 cm); oloveni bulla na Jlutych a Vyti§ten v C. D. M., IV., Listiny kI5§tersk6, Ti§nov.
1263,
Listiny kl5stersk6, Velehrad.
IV. potvrzuje klasteru
Tak zvana
olovenou bullou na hedvabnych
Orig.,
129.
—
309.
III., str. 3(X), cis.
128. 1261, ledna 30., Lateran.
kostela
—
—
unora
16.,
Viterbo.
—
Papez Urban
IV.
cervenych nitich hedvAbnych. str.
—
299, Cis. 308.
bere klaster zd'arsky pod svou
ochranu. — Nadherna bulla papezska s vlastnorucnim podpisem papeze a kardinalu. olovfind bulla na iMfch a Cervenych nitich hedvabnych — LiOrig., perg. (51 65 cm) :
;
stiny kia§tersk6, iakr.
130. 1488,
zafi 2.,
f^im.
-
Vyti§t6n v
—
C
D.
JVl.,
Papez Innocenc
uzivati pontifikalii a svetiti
IV., str. 324, i\s. 331,
VIII.
omylem k roku
1262.
dovoluje opatum klastera luckeho
paramenty.
Orig., perg. (28:50 cm); olovSnS bulla na Jervenych a zlutych nitich z hedvAbi.
—
Listiny
kl5§tersk6, Luka.
131. 1507, kvetna 11., fom.
—
Papez Julius v Olomouci, V§ech u Svatych probo§ta V Brn6. Orig., perg. (21:34 cm); niinl v Olomouci.
IL
biskupu olomouckemu o zalobe Jana,
proti Mikulasi, pi^evorovi u sv.
oloveni bulla na konopne
gfiui'e.
—
Tom^§e
Listiny klasterske, augusti-
Si
w D
Katalog vystavy zemsk^ho archivu.
132.
1572,
listopadu 21.,
—
Rim.
Papez fehor
XIII.
139
potvrzuje zaiozeni jesuitskeho
klastera v BrnS. Orig., perg. (56:74 cm); oloveni bulla klaSterskd, jesuite v BrnS.
na fervent a 21ut6 §fiufe hedvibn^.
—
Listiny
—
dubna 21., F^im. Papez Klement XI. biskupu brixenskemu, aby Jana Bernhardina Gentilottiho uvedl v udeleny jemu kanonikat trientsky. Ph'klad nepekneho pisma papezske kancelare v XVIII. stoleti.
133. 1712,
—
Orig., perg. (20:30 cm); olovfinS bulla
Listiny klisterske, Luka.
Vitrina IX. Tfi nejstarsi listiny 136.
1.
polovice):
(2.
Raimund
1310, fijna 21.
8.,
Rejc.
—
z
—
,
1317, bfezna
Listiny zvlastni.
zemskeho archivu
Orig., perg pecef na prouf cich. V C. D. M., VI., str. 31, cfs. 40.
137. 2.
Orig, perg.; V C. D. M., VI.,
1317.
—
v
jazyku nemeck^m:
Lichtnberka pro klaiter oslavansky.
Listiny klA§terske, Brno, kld§ter krilove.
Jindi^ich z Lippelio
2 pol^man6 peCete na prouicich.
138. 3.
Cizi listiny.
Lie a rub dvou papezsky^ch listin, jez die pecete s rybafmaji nazev „sub anulo piscatoris".
skym prstenem
—
—
§fiure.
—
134-135. 1703 a 1772.
Orig., perg.
na konopn6
—
—
VytiStfin
—
VytiStfin
o vsi Kaiiingu.
Listiny kla§tersk6,
Luka.
87, cis. 114.
str.
Katerina z Lomnice zaklada kla§ter sv. Anny.
-Orig, perg.; 9 cdsteCne po§kozenych peceti. Listiny kl4§terske, Brno, dominikSnky. Vyti§t6n V C. D. M., VI., str. 82, cis. 110.
Dve nejstarsi 139.
1.
1387, cervenec
perg.; VytiSten v
tri
Orig..
C
D.
zemskeho archivu
listiny 9.,
Brno.
Hynek
M
,
1483.
v^na Markety
Sbirka
listin
z
Vazan.
stavovskych.
—
—
Markrabe Jost vystavuje svemu bratru Prokopovi
na 500 kop grosu.
list
—
—
XI., str. 390, Cis. 443.
Grig., perg., 9 C^isteCnfi po§kozenych peCeti VytiSten v C. D. M., XI., str. 462, Cis. 545.
141.
jazyku Ceskdm:
z Mili^ina stran
dobfe zachoval6 peCetS na prou^cich.
140. 2. 1389, bfezna 17., Brno.
dluzni
—
v
—
Rad kartuzianu
na prouicich.
— BoCkova sbirka
listin C. 548.
prijima kiaster herbursky v Brne do bratrstvi fadu.
—
—
f^idka forma pecete; na papife vytlaCena pecef na prouzcich. Orig., perg.,
nem.
—
Listiny klS5tersk6, Brno, Jesuit^.
18*
SCO
r
i D
Katalog v^stavy zemskSho archivu.
140
—
142. 1489, 5ervence 19.
Odpustkovy
list
papezskeho legata pro
V Brne za pficinou nebezpeCi hroziciho od Turku. pustkovy list na pergamene v zemskem archivu. Orig., perg.,
lat.,
143. 1341, 5ervna
—
klaster
Nejstarsi
herbursk^ od-
tisteny
peCef na Sflufe konopnd.
—
Brno.
Notafsky instrument notare Michala Theoderici de Praga o zavazku farafe Ulrycha z Dolni Bobrove k zaplaceni 5 vSrdunku prazskych gro§u komturovi §pitalu johanitu na Stardm Brne. Jeden z na§ich 1.,
—
nejstariich notarskych instrumentu. Orig., perg.,
lat.,
toho peCetfi V C. D. M.,
6
ve formitS pflCnem; notcifskS klausiile a notdrski znaCka; krome jedna peCef schizi. Listiny kl5§tersk6, id&r. Vyti§t6n
je§te
VII., str.
—
—
svfidku,
232,
Cfs.
322.
—
Notafsky instrument notare Michala Theoderici de Praga o rozhodnuti smirciho soudu, tj^kajiciho se desatku z obce HruSovan. Jeden
144. 1341, 5ervence 15.
—
z naSich nejstarsich notarskych instrumentu. lat., format podding; notdfski klausule a notifsk^ znaCka; 2 peCete soudcu na prouicich. Listiny klaSterske, Zd'Ar. VytiStdn v C. D. M., VII.,
Orig., perg.,
—
—
smirCicii str. 242.,
eis. 338.
—
Notarsky instrument o vypovedi farare Damiana v Novem Meste V jeho desatkove pfi s kiaSterem 2d'arem.
145. 1397, brezna 26.
format podding; notSfskS klausule a notifskA zna£ka bez peceti. Vytisten v C. D. M., XII., str. 348, Cis. 383. Listiny kl^gterske, ia&r.
Orig., perg,
lat,
Priklady poskozenych 146.
1.
—
—
listin:
Odpryskanim inkoustu,
147. 2.
ohn^m,
148. 3.
ohnem a vlhkem.
149. Papir
zaponem praeparovany
a nepraeparovany.
Vitrina X.: Listiny zvl^stni,
—
Hanu§, Jindfich, Kry§tof a Jiri z Liechtenbrati^im Holzerovi^m. §tejna prodavaji panstvi pOggstallske v Dolnich Rakousich
150. 1450, brezna 27., Viden.
NejvetSi
pergamenova
Orig., perg. (68
:
listina
Bratri
zemskeho archivu,
114 cm), n6m.; ob6 pe£et§ od prouiku odtrieny.
— Promberova sbirka
listin.
—
Olomoucky biskup Pavel ustanovuje Jana prosince 15., Olomouc. v Olbramovicich. farafem Jedna z nejmen§ich pergamenovych Pauswengela
151. 1445,
listin
—
zemskeho archivu.
Orig., perg.,
(10:13 cm)
lat.;
peCef na prouicich.
—
Listiny klSSterskd, klSSter krilove.
J
r
1 O
Katalog vi^stavy zemskeho archivu.
152.
—
1393, {^ervence 11., Zabrdovice.
Listina notafe
141
Jakuba Jana
z
—
Brna, tykajfcf
Zavit pergamenovy, jehoz se ruznych zalob radu krizovniku na Starem Brne. 17 z skoro metru zaCatek schazi, dlouhy; jedna nejdelSfch listin. ve vymSfe 25:60 cm jsou slepeny a v zdhybu opatfeny
Orig., perg., lat.; jednotliv^ listy
notifskou ziiafkou. 153.
dubna
—
Boekova
sbirka, «s. 3116.
—
Srv. C. D. M., XI!., str. 160, Us. 164.
—
Znojmo. Ulrych Eiczinger z Eiczingu jako smfrCi soudce cisarem Bedfichem, Raku^any a Moravany olistinuje smlouvu o mfr zvoleny Na obou stranach popsana listina originalni. mezi Rakousy a Moravou. 1446,
7.,
—
154.
Orig., perg.,
nem.; 9 peceti na prouicich.
1654,
20.,
i^ijna
Zabrdovice.
—
Promberova sbirka
listin.
— Godefrid, opat kla§tera zabrdovskeho, tak zvanym
transfixem potvrzuje, ze pecef na originale ze dne 22. zafi 1305 Transfix je forma listiny, ktera se u nas zfidka vyskytuje.
—
Orig., perg., lat.
155.
1603,
lat.
gfiufe s tfapci.
—
—
porouchana.
Listiny kliSterske, Tisnov.
—
Sko^ov.
17.,
i^ijna
Orig., perg.,
—
je
Uprava
Novi
Rodny
list
kalligrafickci
obce Sko5ova pro Jana Sarkandera.
PeJef v
f erndm
vosku a oIov§n6 kapsli na pestr6
sbirka.
—
General jesuitu Thyrsus Gonzalez prijima Raimunda Ferdinanda hrabete Lanthieriho do bratrstva Jezisova. — Originalni listina s po-
156. 1704, ledna 30., kim.
malovanym okrajem. Orig, perg.,
lat.;
peCet pfitisknuta.
—
157. 1748, zafi 16., fo'm.
— Bockova
Originalni listina
Matuska, opata zabrdovskeho,
s
sbirka
dis.
5688.
papezskeho protonotarstvi pro
Jih'ho
pomalovanym okrajem.
—
Orig., perg., lat.; peCef na £erven6 §nufe.
Listiny kl5§tersk6, Zabrdovice.
—
Krystof Frantisek Lilienthal zaklada fundaci pro missionafe ve vsi Krasne u Jimramova. Originalni listina s perov^mi kresbami. na 4 Listiny klA§tersk6, jesuite v BrnS. prouicich. peCetfi Orig., perg., ngm.;
158. 1763, ledna
1.,
Brno.
—
—
159. Listina valasskeho
rumunskym Orig., perg.;
vevody Mikulase
z roku
1723 pismem cyrillskym, jazykem
a s feckou formuli stvrzovaci.
pismo dilem
Vitrina XI. 160. Bible Lobkovicka.
zlate.
(i.
—
Oprava
kalligraficka.
polovicei: Bible
—
Sbirka cizich
listin.
a dila liturgickd.
Psana 1480.
a se 77 krAsnymi inicidlkami, nekolik iniciilek a listu je ve svdm spise „Reise nach Schweden', str. 74, a Dudik ve sve prAci „Forscliungen in Schweden", str. 142, popisuji je§te starou nSdhernou vazbu Ones je vizani aksamitovou se znakem rodu Lobkovicu, po nemi bible mS sv6 jmdno. Sbirka V prost6 kuii. Na str. 572 v. je datum dokonCeni 1480, v den pfed sv. Mat^jem.
Pergamenovy svazek
vystfiieno.
—
s
575
listy
Dobrovsky
—
—
rukopisu (sv^dske lukopisy).
Katalog vystavy zemskeho archivu.
142
161. Bible
Bo5kova ve dvou svazcich. Psana v
Dva svazky pergamenov6, svazek
prvni
mk
347
2.
XV.
polovici
listu
stoleti.
a 28 iniciAlek, svazek druhy 352 listu
desky je napsino: Tato bibli staroeeski, nekdy p5ng syna krile Jifiho, diauhym uiivinim zevnitf na deStkSch potrhani a se§l^ byv§i J. Mti. vysoce urozen6ho pana pana Petra Woka z Roimberka etc., pina a vladare domu Roimberskyho nafizenim a nikladem obnovena a novou koii potaiena Sbirka rukopisu (svedsk6 rukopisy). jest. L6ta ping MDCVIII, dne 20. Augusti.
Na
a 43 iniciSlek.
BoCkova
strane
vnitrni
z Kunstatu,
—
162. Antiphonarium z 15. stoleti s malovani^nii inicialkami.
—
Pergamenovy svazek.
Sbirka rukopisu FrantiSkova musea,
Vitrina XI. 163.
1485.
—
Vlastnorucni
polovice):
(2.
zemskeho
dopis
Cis.
638.
Autografy. hejtmana
markrabstvi
Ctibora z Cimburka, pana na Tovacove, Petru Haugwicovi
—
Papir, £es.
164. 1543,
moravskeho
z Biskupic.
Novci sbirka ^Veletin".
dubna
—
Pardubice.
10.,
§tyne Vaclavovi
Ludanic
z
VlastnoruCni dopis Jana
na
Chropyni,
zemskemu
Pernstyna na Helhejtmanu markrabstvf z
moravskeho.
—
Papir, Ces.
Bockova
sbirka, 5is. 12.290.
Tri vlastnoru(^ni dopisy Karla z 2erotina: 165.
1.
1621,
dubna
8.,
166. 2. 1626, kvStna
167. 3. 1626, Papir.
168.
—
i^fjna
170. 1659,
— —
pi=rt=
BoCkova
Bockova
V
V
jazyce ceskem jeho choti Katefine z Valdstyna. jazyce latinskem osobe duchovni.
jazyce
nemeckem
kardinalu Dietrichstejnovi.
—
Vlastnorucni
list
kardinala Frantiska
z
Dietrich-
sbirka, 5is. 12.290.
lat.
—
1678, srpna
lat.
Cis.
Vlastnorucni dopis Valdstyna na cisare. 12.290.
Hradisko.
—
Vlastnorucni
dopis
historika
Jifiho
sbirka, Cis. 12.290.
Peking.
—
—
Janu Radouskemu, probostovi ve Sternberku.
BoCkova 15.,
sbirka,
Klaster
26.,
soc. Jes.
Cinsky papir,
I
Mikulov.
18.,
kvetna
Crugera Papir,
—
—
1627, listopadu 15., Berlin. Papir, nSm.
171.
Rosice.
12.,
V
biskupa Olomouckeho.
Papir, nSm.
169.
Namesf.
7.,
—
Sbirka Franti§kova musea.
1615, srpna stejna,
Namesf.
— Dopisy mistoprovinciala Ferdinanda Verbiesta soc. Jes.
Sbirka Cerroniho,
II.,
394.
^^
?^
1 Katalog v^stavy zemskeho archlvu.
172.
1712, brezna 4.
—
Papir, n6m.
173.
—
Vlastnoru^ni dopis Josefa Dobrovskeho
BoCkova
srpna 19., Videii. vlastnoru^nim podpisem.
Papir.
—
Petru Cerronitnu.
sbi'rka, Cis. 12.290.
1724, s
143
Francouzsky dopis prince Eugena
Savojskeho
Sbirka Franti§kova musea
174. Autograf dgjezpytce Jana Petra Cerroniho (narodil se 1753, zemre! 1826). Papir, nem.
—
lat.
i
BoCkova sbirka
cis.
12.290.
—
Kla§ter Hradisko.
Vlastnorucni francouzsky dopis dejezpytce A. Th. Fasseau-a P. Nepomuku Dupenimu, Ord. Praem. ve Vidni.
175. 1757,
Papir.
—
BoCkova sbirka
176. 1761, ledna 30. Papir,
—
lat.
—
12.290.
5is.
Vlastnorucni dopis van Swietena dru. Humelauerovi.
Boekova sbirka
177. 1762, ledna 18., Brno.
-
12.290.
eis.
Vlastnorucni dopis rajiiradskeho probo§ta Bonaventury
Pitera Gelasiu Dobnerovi. Papir,
lat.
—
Bofkova sbirka
12.290.
Cis.
—
178. 1771, pridie idus decembris (prosince 12.), Lipsko. Autograf knizete Josefa Alexandra Prusa Jablonowskeho, zakladatele Vedecke spolecnosti Jablonowskych, Papir,
179.
lat.
—
Bez
—
Vlastnorucni dopis cisafovny Marie Terezie hrabeti Bllimegenovi.
data.
Novi
sbirka „zemSp5ni".
1815, prosince 18., Brno.
bodneho pana Josefa ,
182. 1817,
n§m.
235.
Sbirka FrantiSkova tnusea.
Papir, nSm.
181.
II.,
Vlastnorucni dopis Jana KaSpara Lavatera Franti§ku
1779, fijna 2., Curych. Eberlovi v Olomouci. Papir, nem.
180.
Cerroniho sbirka,
—
BoCkova
Cervna
19.,
si.
—
Vlastnorucni dopis rakouskeho historiografa svo-
Hormayra.
sbirka, Cis. 12.290.
Vi'den.
VlastnoruCni
dopis
2ofie
SchrOderove
panovi
z Kronenfelsu. Papir, nSm,
183.
—
1869, linora Papir. £es.
—
Bockova
8.,
Praha.
sbirka, iis. 12.290.
— List Franti§ka Palackeho Frantisku Malaskovi v DrasovS.
Sbirka rukopisti, korrespondence.
^O
1
f D
Katalog vystavy zemskeho archivu.
144
Svetnice Collaltska. Vitrina XII.: Collaltske, Teufenbasske a Thurnske archivalie.
dubna
184. 1191,
—
Cornazanuo.
7.,
lenem hrabstvi Trevisske,
Cisar Jindfich VI. Rembaldovi z Trevisa udilf bylo risskym lenem jeho otc^Scenelly a
jez take
^
jeho stryce Maifreda. z pegete, ]ei visela na hedvdbni^ch nitich, zbyl jenom Viz str. 94. prime. LetopoCet omylem primo misto Orig., perg., lat.
;
185.
1312, unora
Janov.
3.,
iirabeti z Trevisa,
Bedficha
—
MCXC
MCCX
—
Cisaf Jindfich
vsechny jeho
privileje
VII.
kus vosku.
Rombaldovi
potvrzuje
—
z Collaltu,
povsechne, dovolavaje se privileje cisare
I.
Orig, perg., lat.; cisafsl<6 signum, peCef na pestrych nitich hedvSbnych; stari plecliovi Viz str. 95. Itapsle k uschovSni listiny.
—
186.
1317, ledna
Safhiizy.
4.,
—
Krai Bedfich Krasny jmenuje [Rombalda] z Collaltu a sve rise ochranu.
svym radou, komorim a sluhou a bere ho pod svou poldmanS peCef na zelenycii
Orig., perg., lat;
187.
est cronicha sive rodulus officialium
Orig., perg., lat; 58
7.
z 1.
Orig., perg., lat.;
.
.
.
—
Viz
str. 95.
Viz
s titulem:
communitatis Trevisii."
str. 94.
Schenellovi, Rombaldovi a
Cisaf Karel IV. potvrzuje
Collaltu inserovane privileje cisafe Bedficha I., jehoz datum Mons cervence 1155, cisafe Jindficha VI., s datem Cornazanuo dne
dubna 1191,
Heroum
—
85 cm.
1358, zari 29., Praha.
Manfredovi Sirach dne
189.
:
—
hedvdbnych.
— Seznam mestsk^ch ufedniku v Trevisu
1335, cervence 28., Treviso.
„Hec
188.
nitich
dany v Janove dne
krale Jindficha VII.,
signum
—
cisafe, peCef odtriena,
Collaltorum icones.
—
Obrazy
Viz
5IenCi
str.
3.
unora 1312.
95.
rodu Collaltu, jez
kreslii
a zi-
votopisnymi naCrty opatfil Antonin Rombald z Collaltu. Papirovy svazek formAtu foliov^ho. 190. 1628., bfezna 18.,
—
Madrid
-
Viz
str.
105.
Spanelsky kral
Filip
rytifem zlateho rouna. Orig., perg., franc;
porouchani pe5ef od
191. 1695, Cervna 11., Madrid.
—
listiny odtriena.
Spaneisky
kral
Filip
jmenuje Rombalda
—
Viz
z Collaltu
str. 98.
jmenuje
hrabete Antonina
z Collaltu rytifem zlateho rouna. Orig., perg., franc.
192.
1730,
;
peCef porouchAna.
—
Karei VI., oceiiuje starobyle pfes 900 let a zasluhy jednotlivych 51enu o rod cisafsky' udili hrabeti Antoninu Rombaldovi a jeho potomkum hodnost fisskeho
bfezna
4.,
Videii.
Cisaf
trvajici slechtictvl rodiny Collaltu
a o
fisi,
hrabete a dSdicny erb. Pergamenovi? svazek v Cerven^m aksamitu, obraz erbu, zlatd bulla na zlat6
L
as
sftufe.
a^
Tabuika XIV.:
Obraz cisafe Karia V. z
roku 1545 •.Carl
m\
s
erbovniku Hanuse Volfa Glasera
z
nadpisem;
der Funnfft inn seinr AVayestet
anzaig seinr
Piivortni velikost
obrazn
22
;
herrscl-iafft, 84
cm.
Lannd unnd
Stett."
W^
'
'
Katalog vystavy zemsk^ho archivu.
—
193. 1822, listopadu 22., Viden. Cisaf Franti§ek a jeho potomky do stavu dediCneho knfzetstvi.
11.
-4
145
povySuje Edvarda z Collaltu
Pergamenovy svazek v Cervenem aksamitu v nddhern^
lipravS kalligrafick6, peCef na
zlatd §nufe.
194.
195.
Kniha erbu gjechtick^ch rodin v Benatkach. nobili". Cetne kresby erb£i. Svazek
foliovy.
Kolem
r.
—
Viz
Veneta
„Cronica
delie
famiglie
105.
str.
—
Benatsky doze ustanovuje Bernarda Malipiera velitelem mest a Porto. Leguano Vypis ze stanov knihy Libro d'oro. 1600.
Pergamenovy svazek v n^dhern6 vazbS benitsk6. 196.
dubna
1660,
Francesca
—
Doze Dominik Contarini ustanovuje Benatky, palac dozecf. Udine. Vypis ze stanov knihy Libro d'oro.
8.,
Donu kapitanem mesta
Pergamenovy svazek v Cervenem aksamitu.
—
Ofedni vypisy z knihy 13., Benatky. ortuum nobilium Venetorum o clenech rodu Collaltu d'oro)
197. 1675, listopadu
liber
aureus (libro
s peceti dozete
Mi-
kula§e Sagreda.
Pergamenovy svazek Pfiv6§ena
je bulla
198. 1790, cervence
s krisnym tiskem na kuii a s obrazem Antonina Franti§ka z mSsta Beniitek.
9.,
Benatky.
—
doze ustanovuje Odoarda
Benatsky
Collaltili.
—
z Collaltfl
kapitanem Brescie. Vypisy ze stanov benatske knihy libro d'oro. Pergamenov;^ svazek se stfibrnymi deskami 199. Na£rt
sn^movny v
Kresba na papirov^m
s
pfiv6§enou bullou.
17. stoleti. listS.
200. V§eobecna kniha erbu
Hanu§e Wolfa, reSeneho Glasera
2600 znaku. Papirovi^ svazek formitu foliov6ho. XIV. Srv. str. 105.
-
201—202.
1589.
—
Dva na
jeho choti Kateriny Viz pozn^mku na
204. 1147—1323.
roku 1545.
z
Vald§t^na na Brtnici a
z Kun§tdtu.
str. 94.
—
Cisar Rudolf
II.
udfli Matgji Svgtlfkovi §lechtictvi
a erb.
kalligraficki liprava a erb. PeCef na pestre §nufe.
—
Kronika hrab^te z Thurnu.
Papirov]^ se§it ze stoleti 16.
L
z
Viz obraz cisare Karia V. na tabulce
malovane erby Hynka
Zajfmacky
203. 1586, linora 27., Praha. Orig., perg.,
skle
—
—
Viz
str.
103.
19
=IO
Katalog vystavy zemskeho archivu.
146
—
Vlastnoru5ni prosebny list hrabete Vita Jindficha z Thurnu cisafi Ferdinandovi II. za prominuti nasledku uCasti na ceske rebelii.
205. 1619.
Papir, nemecky.
206. 1622, cervence z
Thurnu, jenz se
Orig., perg.,
perg.,
—
tiSm.,
peCef na Cis. 1.
1,
21., Videfi.
lenem ves Paldov.
—
Gertruda
prouicich.
—
209.
inilost Vitu Jindfichu ^
z
Traberchu
olistifiuje leno.
—
Nejstarsi
—
Viz V. Brandla, Urltundenbuch der Familie
Vevoda Rudolf
IV.
udili Hertelovi z
Teuffenbachu
VlastnoruCni podpis vevody „Hoc est verum".
Orig., perg., nem., visuti peCef.
—
Srv. V.
Brandla, Urkundenbucli der
Familie Teuffen-
66 s nesprSvni^m datem dne.
str. 52, Cis.
bach,
udili
listin.
str.
dubna
208. 1365,
II.
bez peCetS.
£es.,
Teuffenbach,
Cisaf Ferdinand
siifastnil rebelie.
207. 1293, srpna 8., Gorice. kus teufenbaSske sbirky Orig.,
—
Soproii.
17.,
588, cervence 9., Videfi. aby pfiSel do Vidne. 1
—
Arcivevoda ArnoSt prosi Krystofa
z
Teuffenbachu,
Orig., papir, n6m.; vlastnoruiSni podpis.
I.
sklenena
skfiii
polovice):
(1.
Cisafske
a
knizecf listy Rombaldovi
Antoninu Rombaldovi
a
z
—
Vlastnoru^ni dopis Laxenburg. dovi z Collahfl o krajni nouzi pevnosti Giaucina.
210. 1629, kvgtna
7.,
XIII.
Collaltu. cisaife
—
V
Ferdinanda
II.
Rombal-
jazyce italskem.
—
VlastnoruCni list cisafovny Eleonory Rombaldovi ho zada, aby mesta Mantovy setril, kdyby ho dobyti musel kter^m a za vlddu nedai trp^ti chudym poddanym. ho nedrancoval litokem, aby Jazykem italskym.
211. 1629,
prosince
8.,
Videfi.
z Collaltu,
—
212. 1629, listopadu b^ti
15.,
Rombaldovi.
—
Kiosterneuburg.
— Sifrovany
srpna 23., Videiiske Nove Mesto. Mathiae di Austria Rombaldovi z Collaltu.
213. 1625,
214. 1626,
ledna 30,
Rombaldovi
list
cisare Ferdinanda
II.
hra-
Jazykem nemecky m.
Brussel.
z CoilaitCi
— ViastnoruCni dekovaci — Jazykem italskym.
list
Dona
—
Blahoprejn^ list infantky Isabeliy Klary Eugenie za pfiCinou ud^leni zlateho rouna kralem spanelskym.
—
Jazykem n^meckym.
—
215. 1629, bfezna 12., ln§pruk. Arcivevoda Leopold doporucuje sveho plukovnika Aloisa Baidirona Rombaldovi z Collaltu. Vlastnorucni postskriptum.
—
Jazykem ngmeckym a
L
italskym.
I
w D
Katalog vystavy zemskeho archivu.
216. 1730, bfezna 12.,
Rombalda
—
Tajna instrukce cisafe Karia VI. pro Antonina k volbg papeze po smrti Benedikta XIII. s vlastnoruCnlm
Vfdefi.
z Collaltu
—
pripisem cisare.
147
Jazykem italskym.
—
217. 1730, (Servence 2., Vfdefi. VlastnoruCni list cisafe Karia VI. Antonfnu Rombaldovi z Coliaitu, mimofadnemu vysianci v l^im^ za pfiCinou voiby papeze. —
Jazykem itaiskym.
II.
sklenSna
ski'in
Knizecf iisty Rombaldovi
poiovice):
(2.
XIII.
Coliaitii.
z
—
218. 1629, Pesf. Turecky list pa§i budinskelio v zalezitostecli poiitickycli Rombaldovi z Collaltu s pfilozenym pfekladem do vlaStiny. 219. 1629, pri
srpna
28.,
jeho pfichodu do
220. 1623,
srpna 26.
hrab^ti
Savojsky vevoda Emanuel vita hrabgte Rombalda
—
Italie.
Jazykem italskym.
Darmstat.
(16.),
Rombaldovi pro ruzne
dubna
221. 1628,
—
Turj^n.
Mnichov.
—
Hessensky lantkrabe Ludvik doporuCuje sv^ho radu a vyslance.
zaiezitosti
—
VlastnoruJ^ni dopis knizete Jana z Zollernu, Rombaldovi kterym doporuSuje sv^iio vyslance plukovnika Hannibala z Herliberku, jehoz vyslal ke dvoru a k vevodovi frydlantskemu. Jazykem 21.,
hrabeti
—
nemeckym. 222. 1623, cervna 19., Mnichov. hrabSti
Rombaldovi,
— Vlastnoru5nI dopis bavorskeho vevody Maximiliana
tykajici
se
spojeni vojsk
Collaltov^^ch
s vojsky jeho.
—
Jazykem italskym. ledna 29., Baden.
223. 1629, hrabeti
Rombaldovi,
—
tykajici
Vlastnoru5ni dopis badensk^ho markrab^te Vilema se Salva-guardiae, ktere jemu poskytl cisar.
—
Jazykem nemeckym. 224. 1630,
prosince
7.,
Modena.
—
Modensky vevoda Francisco
d'Este
Rombaldovi o zaslanf cisafskych listfl a ruznych politickych zprav rucnim postskriptem. Jazykem italskym.
—
II.
sklenena skh'n
(1.
poiovice):
Vlastnorucni
Iisty
Rombalda XIII.
hrabeti
s vlastno-
a
korre-
spondence rodinne. 225. 1626,
—
dubna
Jazykem
14., Brtnice.
—
Vlastnorucni dopis hrabete Rombalda jeho matce.
italskym.
-
226. 1620, bfezna 20., S. Salvador. na jejiho syna hrabete Rombalda.
I^ Ji
Vlastnorucni
— Jazykem
list
hrabSnky Isabelly Malvezzi
italskym.
19* .
=
f1
dS
—
=
"''~~
=CQ
1 a
Katalog vystavy zemskeho archivu.
148
227. 1619,
srpna
jeho synu
hrabeti
228. 1617, srpna
— Vlastnoru5ni hrabete Rombaldovi. — Jazykem italskym.
S. Salvador.
17.,
— VlastnoruSni
Praha.
14.,
hrabgti Rombaldovi v z
Thurnu.
—
list
zalezitosti
list
Antonina
z Collaltft
hrabete Jindf^icha MatyaSe z Thurnii s hrabenkou Pollixenou
Rombaldova
snatku
Jazykem nemeckym.
^~-
—
List kardinala Klesia hrabeti Rombaldovi, tykajici 229. 1617, srpna 30., Praha. se snatku s Pollixenou z Thurnu. Jazykem italskym s vlastnoruCnim post-
—
„Man mues die sachen skriptem kardinalov^m zu lang warten, alles mit vernunft." :
nit Ubereilen,
aber auch
hit
gar
—
List hrabgnky Pollixeny z Thurnu, pozdgj§i choti 230. 1618, listopadu 15., Videfi. zenichovi stran sv^ho prestoupeni na viru katolickou. hrabete Rombalda, jejimu
— Jazykem
nemeckym.
—
231. 1625, cervna 25., Brtnice.
— Jazykem
sk6mu. 232. 1625,
kvStna
tj^kajici
5.
Koncept
listu
hrabete
Rombalda vevodovi
frydlant-
italskym.
—
Koncept
se opevneni Prahy.
hrabgte
listu
— Jazykem
Rombalda
cisafi
Ferdinandovi
II.,
italskym.
233. YM. k Sifrovane abecede korrespondence hrabete Rombalda.
II.
sklengnd
skfiii
polovice):
(2.
Listy vojevfidcfi a statnikii.
—
Vevoda frydlantsky (Vald§tyn) pise hrabeti Rombal234. 1627, kvetna 3., Praha. dovi v zalezitostech vojenskych a sdSluje mu, ze co nejdfive pfijde do Vidne.
— Jazykem
235. 1627, zari
stavu
nSmeckym.
19.,
Brno.
Moravy a
—
Kardinal Dietrich§tejn
pi§e hr.
Rombaldovi o b^dnem
aby jako pater patriae poskytl pomoci.
pros! ho,
— Jazykem
italskym.
236. 1625,
srpna
18.,
Verva.
—
List
Ottavia
V ruznych zalezitostech vojenskych.
—
Piccolominiho
— Jazykem
hrabeti
Rombaldovi
italsk]^m.
Hrabe Tilly pi§e hrabeti Rombaldovi, ze se ne237. 1623, Jervna 23., Hersfeld. Jazykem nemeckym. pfitel blizi a aby proto rychle poslal posilu.
—
— Hrabe Buquoy — Jazykem Spanelskym.
238. 1619, 5ervna 28., Styrsky^ Hradec.
V zalezitostech vojenskych.
—
pfse
hrabeti
Rombaldovi
General Questenberg pi§e cisafi, aby Celil seiskym 239. 1628, bi'ezna 10., \\lm. bouHm a Bleylebena poslal do kurfirstvi sask^ho. Jazykem nemeckym.
8^
—
-^^ II
II
^ Katalog vi^stavy zemskeho archivu.
240. 1628,
dubna
—
Berlin.
7.,
Vojevudce Merode pi§e hrabSti Rombaldovi o pro-
puSteni vojsk kurfirstem brandenburskym.
— Hrabe Khevenhiller — Jazykem nemeckym.
241. [1630], Madrid. dvornicii.
242. 1625,
dubna
—
21.
tostecii vojenskycli.
III.
sklengnd
—
Jazykem nemeckym.
pi§e hrabeti
List hrab^te Karia Harraclia
— Jazykem
skfii^
(1.
149
Rombaldovi v
hrabeti
zalezitostecii
Rombaldovi v
zalezi-
italskym.
Listy vojevfldcfl a stdtnfkfi.
polovice):
—
243. 1625, Cervence 7., Kis Marton. Hrab^ Antonin Esterliazi pi§e lirab^ti baldovi V zalezitostech uherskych a o opatfenicli proti Betiilenovi a
Turkum. 244. 1629,
Galase
—
Romproti
Jazykem latinskym.
Cervna
—
Ponte de Regazo. Vlastnoru5ni dopis generala MatyaSe Rombaldovi v zalezitostech vojenskych. Jazykem italskym.
9.,
iirabeti
—
—
Vlastnoru5ni dopis hrabete Arnosta Suona Campana. Anhalta, jimz hrabete Rombalda prosi o dovolenou na ngkolik tydnu. - Jazykem nemeckym.
245. 1630,
cervna
3.,
—
Plukovnik Jan Aldringer prosi hrabSte ho a Kaspara Hanu§e Stadiona, aby jeho setninu doporuCil cisafi. Jazykem
246. 1619,
listopadu
15.,
Wallerschantz.
—
nemeckym. 247. 1628, JServence 28., Stare M^sto. dovi V zalezitostech vojenskych.
— —
Hrabe Montecuccoli pi§e hrabeti RombalJazykem italskym.
—
Knize z Eggenberku a vevoda na KrumlovS pise 248. 1629, cervna 13., Hradec. hrabeti Rombaldovi o dobyti Starlice a Gorny Kladushy Turky. Jazykem
—
nemeckym.
—
Markrabe Krystyan z Brandenburka prosi hrabete Rombalda, aby brandenbursk^ho markrabete Jana Jifiho, az bude meSkati ve
249. 1626, rijna
10.,
Vidni, pfijal
Bayreut.
ve slyieni.
250. 1629, prosince ze plukovnik z
5.,
Frankfurt.
Ossy
—
utiskuje
Hrabata ve Veterave jejich
pisi hrabeti
poddane ubytovanim.
—
Rombaldovi, Jazykem ne-
meck]^m. 251. 1629,
dubna
sve zem5.
I
—
7. (17.).
—
Knizata z Hohenlohe hrabeti Rombaldovi o utiskovini
Jazykem nemeckym.
Katalog vystavy zemskeho archivu.
150
III.
sklenena skh'n 252.
Mapa
(2. polovice):
Lago
jezera
Chiavenna
di
253. Plan pevnosti opavske. 254. Kresba
Psan^
od ruky,
a tiStene
Varia. Nadrty
—
s
opevnenimi.
z
—
mapy
hr.
Pappenheima.
Kresba od ruky.
Kresba od ruky.
''^^
tykajici se vojenstvi.
z
noviny, letaky, pi'sne
Rudolf
z
tficetilete valky, jez sebral
Teufenbachu.
was sich mehrers vor und nach Eroberung beider PaB und Gartz Greiffenhagen Vyti§t^n ve Stetine r. 1631. begeben und zugetragen."
255. „Fernerer
Bericht,
—
256. ftadne noviny z VidnS ze dne 18. prosince 1632. 257. Psan^ noviny z Lipska ze dne 10. kvetna. 258. Psany letak „Teutsche Beschreibung der friedlandischen Armatur".
Knihovna. Vitrina XIII.
De
—
domo
magnifici viri Petri de Maximo. Claris oratoribus. De perfecto genere dicendi.
259. 1469, f^im, In oratore.
Cizi inkunabule.
M. T. Cicero: De
Svazek foHovy, 188 listu. Chybeji znam^nka ukazovaci a nejsou Cislovciny ani listy ani dole jsou vysloiky. DfevSn^ desky potaiene hnSdou koii se slepym tiskem, nahofe ti§t§na slova „Omnis vita est suplicium". Iniciilky a vinety ve zlatfi a barv§, nadpisy V barve £erven6. Poch^zi z knihovny farniho chramu v Mor. Tfebov^. i
—
domo
de Maximis iuxta campum Flore, M. T. presidentibus magistris Conrado Suueyniieym et Arnoldo Panartz.
260. 1470,
ftim,
Cicero:
In
"Petri
et
Francisci
—
Epistulae.
Svazek foHovy, 184 listu. Chybeji znamfenka ukazovaci a nejsou eislovAny ani listy ani N6kolik listii vytrieno. sloiky. DfevSnd desky potaien6 hn§dou koii se slepym tiskem.
—
Provenience jako u
5is.
259.
261. 1472, Benatky, Joannes de Colonia Agrippinensi atque Vindelinus de Spira. Plautus: Comoediae. Cum commentario Georgii Alexandrini.
—
znam^nka ukazovaci a nejsou Cisloviny ani listy ani z polovice potaieny hngdou koii. Provenience jako u dis. 259. 8lo2ky. Dfeven6 desky Svazek
foliovy, 248 listu. Chybeji
262. 1474, ftim.
—
Domitius
Calderinus
Veronensis: Commentarii
in
Juvenalem.
Commentarii satyras Juvenalis. Pi'ipojeno: Domitius Calderinus Veronensis: Aule Flacci Persii satyrae. 1475, Benatky. jacobus de Rubeis Gallicus. in
—
^^
diOi
Bez udani mista a roku.
Merulam Alexandrinum. Svazek foliovy, 229
znSmkou na
fol.
1
—
Enarrationes satyrarum Juvenalis per Georgium 1478, Tarvisii, Bartholomeus de Confoloneris.
Vazba jako u
lisfu.
b.
„Ecclesiae
;
5is
261.
—
de Rutlingen.
263. 1474, Ulm, Johannes Zeiner
—
Provenience jako u
£is.
259 s po-
Virginis Civitatis Triboviensis in Moravia. 1639".
Pelagius: De
Al varus
planctu
ecclesiae.
Svazek velk^ho form^tu foliov6ho, 405
listu o dvou sloupcich, chybSji znam^nka ukazovaci a nejsou Cisloviny ani listy ani sloiky. Nekolik krisnych inici^iek. Dfev6n6 desky potaiene koii se slepym tiskem. Pochdzi z knihovny kathedr^ly olomoucke a dostal se
—
tarn
r.
odkazem
1495
zemsk^ho archivu
264.
in
—
Colonia.
K tomu
Do
§v6dsk6 sbirky.
Domitius
Calderinus
Veronensis:
Sappiio Ovidii; Elucubratio in
Statii Papinii; in
Sylvas
—
Propertii loca.
de
vikife kostela oiomouck^lio.
z Opavy,
pfiSIa tato inkunabule s rukopisy
Henricus
1476, Brixen,
Commentarii
Erasma Taschnefa
quaedam
se poji: Bartholomei Fontii commentarii in Persium
poetam. Florencie 1477. Svazek
cfs.
265. 1478, Basilej.
Svazek
266.
a— o
kvartov;^,
Pflvod jako u
a— e
10;
6;
a— n
2.
—
Desky dfev5n6, potaiene svinskou
259; stejnd poznSmka jako u
—
—
Vocabularius breviloquus.
a— 8.
foliovi^, fol.
—
10.
Desky dfev6n6, potaien6 hnedou
1479, Strasburii, Johannes de Colonia a Johannes Platina: Vitae summorum pontificum.
Svazek
koii.
Jis. 262.
foliovy, 240
listfl,
a—ff
—
koii se slepym tiskem.
7.
Barevnd
Puvod jako u
koii.
—
Puvod neni zndm.
Mathen de Gheretzem.
inicidlka a obruba.
—
Desky
—
dfevfine, pota2en6
iis. 259.
267. 1484, Benatky, Hermanus Lichtenstein Coloniensis. -- Joannes Tortellius K tomu se poji Vocabularius breArretinus Commentarii grammaticorum.
—
:
—
viloquus. Strasburk 1488.
Svazek
foliovi^.
slepym tiskem.
A 1— u
—
268. 1485, Aug§purk.
5;
A
a
Velmi
1— Y
5.
cist]^
—
:
a cenny
Iniciilky.
tisk.
Desky drev6n6, pota4en6 koii se
Puvod neni znSm.
—
Herbaf o 435 kapitolach,
Svazek kvartov^, a— x Magdaleny v Brnfi.
9.
—
V^zin ve svinskd
kuii.
s
obrazy rostlin a jinych
—
PocliSzi z knihovny klSStera Marie-
—
Tractatus contra perfidiam aliquorum natim Rokycanae, compositus a. 1445.
269. 1485, Strasburk.
Svazek kvartovy,
a— o
8.
Vazba moderni.
270. 1486, Norimberk, Antonfn Koberger.
Svazek kvartovy,
^
fol.
a II.— bb
Vlil.
—
Bohemorum
et
veci.
nomi-
Puvod neni znSm.
—Aeneas Sylvius,
Epistoiae famiiiares-
Desky dfeven6, pota2en6 svinskou
koii.
.^
ai=^o
1
I D
Katalog vystavy zemskeho archivu.
152
—
271. 1493, Norimberk. Kroniky a historic s figurami a obrazy od po^atku svgta az na na§i dobu v jazyku nemeckem.
Svazek foHovy, 286 rytby.
—
272. 1494,
listu (mnoho Puvod neni znim.
listi schSzi).
—
Konrad Kacheloven.
Lipsko,
JednoduchS vazba koieni.
Pharetra fidei
catholice,
Mnohd dfevo-
sive
ydonea
disputatio inter Christianos et fudeos. Se§it kvartov^,
A— B
4,
—
nevizany.
Puvod neni znim.
— Ars memorativa, Aug§purk, Erhard Ratdold. Joannis de Monte regio a mnohe jine traktaty.
273. 1496,
Svazek kvartovy. Desky dfevene, pota2en6 svinskou
Schochs z Suizpachu, Chorum Olomucensem.
274. 1498,
Jiri
—
koii.
Kalendarium magistri
Puvod neni znim.
mest^nin Norimbersky,
—
Agenda secundum
—
Pochizi z knihovny kathedrily oloSvazek kvartovy, (a I)— t x. Novd prostS vazba. mouck6. — P6kn^ tisk v Cernych a Cerveni^ch barvSch. 275. 1506, Benatky, Petrus
Liechtenstein
Svazek foliov}^, 557 listu a poskozena, vazba chybi.
11
listii
276. 1510, Wentz, Jan Schoffer. poji:
— V
1526, Norimberk, Jost
—
Coloniensis,
rejsti'iku;
mnoh6
listy
—
Ceska
bible.
jsou psSny rukou, kniha velmi
bamberskeho soudu hrdelnfho. K tomu se Gutknecht. — f^ad braniborskeho soudu hrdelniho. f^ad
jazyku nemeckem.
Svazek foliovy 277. 1536,
s
Cetnymi di'evorytbami.
Augipurk, Jindfich Steyner.
—
—
Desky dfevSn^, potaien6
Sbor kostnicky.
—
prava hrdelniho cisafe Karla V. z r. 1533. Reformace cisarskeho soudu komorniho.
—
jsou tiStena u Ivo SchOffera v
Svazek
foliovi? s
Jetnymi obrazy. v6n6, pota2en6 svinskou koii.
278.
Germanus.
Bez roku a mfsta tiskoveho.
koii.
K tomu
—
V§echna MohuCi v jazyku nemeckem. — Mnoho listii poSkozeno a vytrieno.
—
Ortus
se pojf:
k&d
Usneseni snemovni v ftezne 1532. 1532.
tfi
—
pojednani
Desky dfe-
sanitatis.
—
Svazek foliov^, a II.— L IV., s cetn^mi obrazy a pfidavky rukou psan^mi. Desky dfev6n6, potaiene hnedou koii. Na vnitfni desce: „Pro bibliotheca praepositurae s. Hippo„Ex libris P. loannis Franc. Joseph! Ruiola, s. ord. crucigerorum cum rubea lythi 1769". Stella ac p. t. decani Rubro-Ryeczicensis, comparatus ab Hebreo 1 f. 51. x. Pragae,ao 1693."
—
279.
Abraham
Theatrum orbis terrarum. Prvni velky atlas XVI. stol. Zdi se, ze je to jedno z tech vydani s 70 mapy, ktere vy§ly mezi 1570 a 1576; obsahuje take „Synonymia locorum geographicorum". Ortelius:
Svazek foUov^, velmi poSkozen;^, mnoho
listu chybi.
V
"^m-'^mi
runt iuris
de Schibnitz petivesuper casu subscripto
sibi
sententiam inveniri. Actori et reo
rati-
one cuiusdam debiti peremptorio assignato termino, reus coram actuate eodem termino
Bustici comparens i
^
iudicio
suam publicans presentiam
et
actoris instanter accusans absentiam, postquam iudex et iurati hora merldiei terminato iudicio surrexissent, petivit sib! sententialiler dictari: utrum a querelis actoris, pro quibus eum in
causam traxisset, cum nee per se nee per responsalem comparuisset, rigore iuris non esset absolutus Super quo a iuratis dictabatur: nisi actor infra triduum continue subsecuturum veniens causam absentie sue iegitimam demonstraret, reus esset ab eius instantiis absolutus. Qua sententia lata
statim actor venit, petens pro se iudicialiter sententiari,
cum tantum
dies media transivisset et tota dies sibi cederet et pro termino assignata fuisset et sol nondum occidisset, utrum adhue non tempestive venis-
suam querimoniam sibi provideri de iusticia deberet. Qui de Schibnitz per iuratos B. taliter sunt inforrnati: si dies dietis partibus pro termino peremptorio prefixa fuerit communis et generalis, ita quod tali die pro eausis quibuslibet consuevit ab antiquo iudicium liaberi, sicut, verbi gratia, est in Brunna sabbatum vel feria quarta, tunc actori non cessit tota dies, sed tantum usque ad meridiem vel usque ad aliam diei partem, ad quam aliis statutis temporibus iudex et iurati actum continuset et iuxta rustici
are iudiciarium consueverunt, nisi fortassis ex malicia in damnum actoris iudex et iurati horam anticipassent et breviassent eandem. Si autem dies
huiusmodi non fuerit communis, sed tantum specialiter dietis partibus pro causa, que inter eos vertebatur, pro termino assignata, tunc utrique cessit tota dies et reus tenetur actoris querimonie respondere. Et fundatur super hac distinetione solemn!, quod duplex est iudicium: quodordinarium, quod habet diem determinatam, qua consuevit ab antiquo iudicio presideri; quoddam autem extraordinarium, quod non habet diem determinatam, sed ad ipsum exercendum iudex prefigere solet diem sibi ista sententia
dam
eausis ad eius audientiam deductis et partibus competentem. Et primum quidem iudicium respicit aliquam diei partem, ut plurimum tantum meridiem
secundum autem
respicit totam diem, ut patet infra
Reus potior est actore
„
(Ki.i Veiir
in
:
Quidam
defendendo.
persamenft «Libcr senfBntiarum Brunnensium'
bfninskych konSelu.
;
est actor principalis.
-avitsq xJIndirlaS 9b iaiJau
ojqinaadua ubbo naqua idia Inui 091 t9 hotoA .htnsvnl mcitnatnDa ahul' otsnsiggB ohotqmsisq itidsb mfibauiuo anoj onirmst maboa otsutoB mBioa ^u^^ ,onifm3tj io msitnaesiq gnBsildiiq tnsua oioibui ansisqmo^J -itBi
incuptaoq ,rnBitn98dfi anfiauaoB latnBtant ahoJaB obibui otBnirmst iaibham Biori Hsmi t3 xsbui
tivitaq ,tno38ix3nu8
ui mu9 audiup oiq ,8hotOB ailsiaup b muitu :hBt3ib isliFfiitnatnaa idia .JaaaixBit msauBD 910^11 ,l3aaiuiBqmo3 malfianoqaai laq 39n sa laq oon lotoB iain nutBdBtaib aiteiui 6 oup i9qu8 autologdB Jaaaa non ahul '
mm
-igal sua sitnaadB
mBauEO anainsv mu-iiJluosadua aunitnoo muubht
-n9t(i98 RisQ .autuIoadB aiilnstanl aula
dB taaas zuat .tsiBiJariomab
niBtnit
mutnBt inuD .iisitnatnaa latilBi-jibui sa oiq anatsq .Jinov lOtJB mltsta eIbI sit -iaas onirrnat oiq ta JaiabsD idia asib Btot t9 JaaaivianBtt sibam aaib -aindv svitasqmst non ouiibB mui)u ,t388tbi330 mubnon los is )388iu) stsiis itiQ .taiadsb Bioitaui sb hsbivonq idia mBinomiiaup inBua bJxui ta l38 eitoib 89ib is
:
itfimtolni tnua latilBt .8 aotBiui isq stindirioS
ab
"
ioltau-i '
8inummo3
oiiotqmaisq onirmst oiq audiJiKq" -fill rnuisibui oupDnB dB tivsuanos tadiisudiup sizuBO oiq sib ilBt boup anirt .BhBup bus! Isv mutsddBa ennuia nl taa .BiiBig idisv .tuale ,ii9d msilB bB 3ijp8u l3v rnsibiism bB supau mutnBt baa ,83ib Btot tiaeaa aon iiotss -unitnoD mutos itEiui ta xsbui audlioqmat aitutfita aiilB mBup be .matiBq isib 8iiot3B munmBb ni BiailBtn X3 aiaaBtioi lain .tninsvsuanos muiiGtSibur 9ib asib mstUB i8 .msbnBs tnaaaBivaid Js tnoaaBqiaitne mBiori itBiui to xabui oiq auditiBq aitaib istllfiisaqa mutnBt baa .ainumrnoa tiisu! non ibomauiuri ti8833 aupiitu anut .Etsngiaas onimist oiq .lutsdatisv soa latoi sup ,s8BBa lutBbnut t3 .aiabnoqaai ainomiiaup 8iiot3B lutanst 3U9i ts asib stot Bti
.ailBianss t3
tii3ul Bxiiaiq
-bonp rmuialbui tag xalqub boup Jnmaloa anoitsnitaib aBri laqua Bitnatnaa Btai -ilns dB tl'/auanoa sup .mBtGninnatab maib tadBri boup ,muiiBnibio msb -ib tadBri non boup .muiiBnibiositxa matuB mfibboup ;iiabi89iq oiaibui cup idia inaib taloa aiagibiq xabur mubnaaiaxa tnuaqi be baa .rnBtfinimiatab ma fnumliq t3 .matnataqmos auditieq ;maibiiam mutnst mumliulq tu .matiBq .ailBqianiiq iotas taa
msbiuQ
:
Bitni
ta aitaubai) mBitxiaibuB. aula
b& 8iauB3
iaib
msupilB tiaiqaai muiaibui mabiup tatBq tu ,maib mstot tiaiqaai matuB mubnuaaa
obnsbnstsb
nl
anoJaB tea loiioq auaSI i>a
:,!,
8.
ord.
magistr
Biini
'
/ /w II
mrteicntoij muemri, Saoa : reo r»n one cwufOa ^cblnc(;mpro^lo afliyiioto itcrmt'.io reus coJa actuato cooc rcrmto et :6par<« luOiao fua pubUcie pfciitu
I'ubfr t
t'oratt'
^^^ laorJiftatcracnilans abfcnnam po(l$ Wh Un^ia tcrmiato lu^lao pcnmt furrcplTcii r
fibi fcntcnnalitcr
atifam narilTct
^Itrit
a qucrdie acwto ,p quib' en in
fc ticc
pcrrdponfalc coparuifla riigotc
Maari.
rii
nee p
"me iiort cffct abibltfnis. ©tipct- quo a liiiat: Otctabaf tnfi actoi fuc Icgi! ifra fnt>m1 cortttuc fubfccumrii vauee caufam abfcnnc ma bcmoftrarct.re' cir« ab a» mftams abrolut*.©ua (tntea la lata ftarim actoJ «>£nir pctcs .p fe iuOiculitcr fcntcnan nt tanl 0i£9 rocju trafitHftct i tota btca fibicebcrct ipso tcrmino aflT' giwta foiflct 1 Tol neoii ocriMfict ptrii abbuc no tcpdhue pcniffet 1 tuoa All qummoiiia fibi p:omticn be iu/hda a.-bcret.€iut 1
i-urtici 6 fcbibnirj E luritoe B. tatitcr (Tu jfozmatt, ©i Wee OictJ fucnt comunie t generate ita gtib'pjo tcrmio pcreptojio pfita cofueuitab antique luOi'cm ba' caufie tali bic qbudibct pzo tf iSjtina fabbatii \k\ feria qmrtatuc bcri.Siai"t pcrbigfa.£rt oao:i BO ccfl'it tota bica fj tm ffq j ab mcn'bfc' pel Wq5 ab aliam
m
Oiei pane
ab qna aliia ftatiit: tcpont>' iuba i iuran' actii conno nifi fonafl'ia cr malida in bana actojia
are iubiciariu cofiicuerfit
eabc. iuboc 1 iuTin bo:a anttdpaficnt i bJcuiafient
Si
afit
Oic9
buuifmot>inofuentc6mutu6f5tiTifpeaalitcr bictis gnb^pro cefTit caufa que inter cos vtebaf p:o termfo affisnats-t"^ vwiq^ 0ie8 1 re' tencf actons qucnmonie rcfpSbcre. £t fbnbaf tota
ifta fenretta
fupcr bac biftinctioc Iblcni.cp buplcj
eft
luMd'itqo
ba o:bmariti quob babctbicbctermmara qua cofueuit ab anti. aiit ertraoibwarm qo no babjOi <;uo iubido pfibcn'.Quobbi cm bacrminat 3 (5 ab ipm OLcrcebu iuOcr pfiffcre Wet bicm libi £t primfi aufis ab i^ aubictia bcbucti's -: pamb' compctcrc. tifi mcnbicm. lubiafi rcfpidt aliqua wi parte ptptonmu
qmbc
Sedibfi ant rcfpidt tota bic t>t pat? ifra gtuiba i acto: pridpat
i
_E>y£l
Tabuika XV.
:
Frvni
list
prvotisku na pergamcnfe „Liber scntentiarum Brunnensium".
(Kniha nalezu brn^nskych konselu.) Velikost prostoru popsaneho
11
:
19-6
cm.
^
r D
Katalog v^stavy zemsk^ho archivu.
153
Vitrina XIV. Ceske a moravske inkunabule a prvotisky nejstarSich tiskaren.
moravskych 280. 1523,
Mlada Boleslav,
Jifi
Styrsa.
—
Spis tento otazek trojich. Prvni jako poCItotiz: deti, mladencflv i zmu-
druhe prospivajicich, treti dokonalej^ich, zilych V vire obecne kresfanske jedine etc. najicich,
Svazek kvartovy, 281.
A I— R
V, vAzany v kuii.
—
Spis Martina Lutera z reCi nemecke V ceskii pfelozeny, v nemz ukazuje, co se mu pri Bratrich zda za prave a co pociiybne; s obrazem Martina Luthera. Predchazeji a nasleduji pojednanf: 1523,
1.
2.
3.
4.
Paulus Olivecensis.
Litomysl,
Spis dosti Cinici otazce protivnikuv Jednoty bratrske, proc krest po sluzebnosti od kneze fimskeho sv^ceni stale v ne se opetuje (1521, Paulus Olivecensis). Odpoved" Brati^i na spis Martina Lutera, co se mu pri Bratrich vid^lo za
prave a co v pochybnosti neb v nesrozum^ni (1523, in Monte Oliveti). najprv o moci sveta (1523, na Podolci). malou stranku nazyvajf se odtrzenc6m, proti spisu o moci Odpis proti jenz Spis tento, jenz jest poCtu vydani,
.
.
.
.
sveta (1524, na Podolci, Jifik Sstyrsa).
.
.
Svazek kvartovy, A II-H VIII, A I-C IV, A I-K dfevSn6 potaien6 Cernou koii se slepym tiskem.
IV,
A
I-J
VIII,
A 1-H
Villi.
- Desky
—
Prava zemska, na kteraz se prava manska 282. 1538, Litomy§l, Alexander Magnes. Pfedchazi: Prava manska L. P. 1538. Tlaceny jsou tyto knihy vztahuji. v Oiomiici skrz Jana Oiivetskeho z Hefmani. Nakiadem pana Stanislava biskupa
—
Olomuckeho. Svazek foliov^, 127 listu a rejstf ik, jeden list na konci pops^n „L6ta p. 1539, v pitek Hn5d6 ..." po na nebe vstiipeni buo2fm, driAn jest sngm obecni mansk}^ na Kromgffii Kanzlei desky ko2en6 se slepym tiskem. Na vnitfni desce: „In die furstl.-bischOfliche :
—
gehSrig".
283. 1511, Plzen, Mikulas Bakalaf.
—
Johannes Aquensis
:
Vocabularium, cui nomen
Lactifer (slovnik latinsko-5esky).
Svazek kvartovy,
A I— oo
VIII.
—
Desky dfev6n6.
—
Pochdzi z knihovny
piaristii
v Li-
tomySli.
Praha.
284. 1488,
—
Bibli
svata,
to jest stareho
vutnych muzu a mesfanu, pana Jana 16ta kon§eluv prazsky'ch.
i
noveho zakona. Nakiadem
slo-
toho Pytlika a pana Severina Kramai'e,
—
Cetn6 listy, je2 chybl, vizan^ v deskSch dfevenych, potaienych koii. Donata na Vseting. Emanuela z vlastnictvi Pochdzi jsou nahrazeny modernimi opisy.
Svazek
foliovy,
285. 1501. Stare mgsto Prazskd. stesti
Franti§ka Petrarchy knihy dvoje o lekarstvi proti
a ne§testi; z latiny do CeStiny pfelozil kehot Hruby z Jeleni.
Svazek
I
—
foliovy,
I— VI, a— p
VI,
A I— Q
X. Desky ko2en6.
20
9/
1 Katalog vystavy zemskeho archivu.
154
286. 1556, Stare mesto Prazske.
Jiri
D
Melantrych Rozrfalovsky.
—
Bibli 5eska.
—
Svazek foliov^ s dJevorytinami, 603 listy a rejstfik. Desky dfev^nS, pota2en6 svinskou koii se slep^'m tiskem. PochSzi z kld§tera velehradskdho.
—
Men§i mesto Prazsk^. Bartolom^j Netolicky. od nSkterych osob v kralovstvl 5eskem proti najjas.
287. 1547,
—
Spuntovanf, jake jest se . Ferdinandovi
knizeti
.
.
.
.
.
krali stalo.
Svazek
a— qqqq
kvartov;^,
—
II.
Desky dfeven6.
— Acta
aller Handlungen, so sich zwischen dem Ferdinanden, Romischen, und Behamischen etc. Kunig etc. und etlichen Personen aus dem Hungerischen und RltterHerrn-, Burgerstandt der Cron Behaim des vergangenen 1547. Jars verloffen. Aus behemischer in deutsche Sprach transferiert und gedruckt.
288. [Praha.]
—
Svazek kvartovy, neuplny 289. [Kolem
1490, Brno.] brnenskycii konseiu. r.
(ai
—
do Hhhh
HI).
—
Desky dfevend potaien^
Liber sententiarum
Brunnensium.
koii.
—
nalezu
Knilia
Vyti§ten na pergamene, svazek foliovy, fol. II— CLXVI (a II— x b) a jeden list s rejstfikem. DfevSn6 desky potaiene koii. Pochcizi z knihovny Wolfganga rytife Mannera.
—
— Viz
tabuiku XV.
Brno.
290. 1499,
—
Psalterium secundum ritum
ac consuetudinem chori ecclesie
Olomucensis. Svazek
foliovy, 83
listii.
—
Di'ev^ne desky potaien6 koif.
poznSmek. — Na konci pergamenovi^ z knihovny kathedrdly olomoucke.
list s
—
Mnoho psan^ch
notifskym instrumentem z
r.
1487.
a Pochizi
doplfikii
—
—
291. 1564, [Ivan5ice.] Jana Biahoslava Novy zakon z i^eCtiny pfelozeny do Cestiny. List tituini, konec a jin6 listy Svazek oktivovj^, 325 listu a rejstfik. Desky dfevenfe.
—
—
vytrieny.
292. 1576, Kralice.
Svazek
—
Pisng duchovni evangelicke.
foliov^, 800 stran a rejstfik.
293. 1579, Kralice.
-
—
Desky dfeven^ potaien6
§estidiina bibli kralicka
koii.
(1579—1593). Dil prvnf.
—
Svazek kvartov^, 325 listu. Desky dfev6n6 potaienfe koii se slepym tiskem. jednotlivych dilu na§eho exemplafe gestidilky jsou rozliCn^. 294. 1579, Kralice.
—
2altar
—
Vazby
Davida svateho.
Svazek oktSvovy, 417 stran a 295. 1580, Kralice.
—
rejstfik.
Agenda aneb
—
Desky dfevSn^ pota2en6 koii se slep^ tiskem.
zpflsob oddavani k stavu manzelskemu.
K tomu
se poji: 1.
Sluzba kftu svateho.
2.
Modlitby v suche dny.
3.
Modlitby podie rozlicinych prifin. Svazek okikvo\^, mnoho strdnek prSzdni^ch a popsanych.
i
— Desky dfevf n6 potaien^ koii.
p/
D
Katalog vystavy zemskeho archivu.
296. 1581, Kralice.
—
155
^altaf Daviduv.
Svazek oktavovy, 408 stran a
rejstfik.
—
Porouchan6 desky dfev6n6 potaiene
koii.
—
Napomenuti ucinene v§echn§m vSrnym ve v§ech stavfch a po vsech sbofich v jednote. Svazek oktavovy, A I— K VIII. Moderni vazba.
297. 1584,
Kralice.
298. 1585, Kralice.
—
NauCeni middencflm k sluzbe Krysta a
cirkvi jelio se
oddava-
jicim V Jednote bratrske.
V
12",
182 stran.
299. 1596, Kralice.
— —
Svazek oktAvovy v 300. 1613, Kralice.
Svazek
—
Desky ze svinsk6 kuie se slepj^m tiskem. Novy^ zakon. kuii,
A I— B bb
listu
—
2.
3.
r.
1596.
VIII (299 stran) a rejstfik. Ziati ofizka.
jednom svazku.
Desky dfevfine potaien6 ko2i se slep^m tiskem.
ke kralickemu kancionalu.
302. 1533, Lulc, Kaspar Prostejovsky^. 1.
vydatii sestidilky z
Tfeti vydani sestidilky v
foliov^, 1200 stran.
301. 21 korrekturnich
Z druheho
—
Ukazani v dvoji strance. Pfipojky:
Spis z
pisem svatych sebrany (1534). Knizka nova velmi ute§ena o vzd^lani svedomi dobreiio od Ka§para Schweinkfelda vydana, z refi nemecke na desku prelozena od Viletna Kuny z Kunstatu (1540, Olomouc, Jan Olivetsky z Hefmani). Kterak faleSne prokroky kazdy poznati muze. Kazani v Mindfi ve Vestfali .
udnene skrz doktora Urbana Regia (1540). Svazek oktavovy, A-ss IV, A- Q IV, A— Q IV, A— N III.
—
Desky
.
.
dfev^nfe potaien^ ko2i.
—
Mezifi^' nad Oslavou, St^pan Sefranek. Sebestian Kastalion Rozmlouvani spolecneho z pisem svatych o vececli skutecn^ sbehlych z stareho novelio zakona sebranych od Sebestiana Kastalia feci latinskou sepsana a nyni v nove v Ceskou ret prelozena. Knihy ctvery. Z latiny prelozeno od
303. 1558,
:
i
kneze Mikulase Penthamera Ledeckeho. Svazek oktavovy, 200 304. 1533,
Namesf
listii.
—
Desky dfevene zpola potaiene
reci
Svazek oktivovy. Desky dfev§n6 potaiene 305.
—
Gzel z Prahy. Novy testament. Item zjevenf Jana ceske nikda prve tak spravne vytiSteno neni.
n./O., Petr
theologa, jezto v
koii.
koii.
—
Za^itek chybi.
1526—27, Mikulov, Simprecht Sorg, zvany Froschauer. — Dvanact traktatu Baltazara Hubmeyera a jeden traktat Osvalda Qlaidta (v jazyce nemeckem). Svazek kvartovy. Desky dfev§n6 potaien6 keif se slepym tiskem. Na titulnim listfi: Thobias Olaydt gehert dies Buech.
L
20*
1
1 Katalog v^^stavy
zemsk^ho archivu.
—
306. 1501, Olomouc, Konrad Baumgarthen. Opusperutile sermonum in defensionem adversus Waldenses hereticos. sancte Romane ecclesie
Svazek foliov^, moucke; na str. 307. 1502,
fol. II.
—
Poch^zi z knihovny kathedrily oloII— CXXVllI. Desky dfevfin^. eteme: Ex libris Melchioris Pyrnesii a Pyrn, anno 1591.
—
Henricus Institor. Sermones apoOlomouc, Konrad Baumgarthen. heresim Waldensium marchionatum Moravie regni Bohemie
stolice sedis contra
occupantium. Svazek
a
foliovy,
—
III. Drev§n6 desky papirem Moravus concionator Bemorum".
II— z
jei napsal „Sinapinus
pfelepen^.
Cetn6 pozflSmky,
—
—
308. 1559, Olomouc, Jan Giinther. PHpojek: Sepsani o zelinach a medicinach. mistra nemocech morn^ch Jana Cerneho (1559, Olomouc, Jan Milichtaler). Spis Svazek oktSvov^, I— g
—
VII,
A
II—
M IH. —
Desky koiene.
Titul a index dopln^ny rukopisem.
ZaCStek schdzi.
—
Ndkladem slovutnych pinuv purgmistra 309. 1577, Olomouc, Frydrych Milichtaler. Vavi^inec RvaCovsky, Knihy zlate. a rady mSsta Roudnice.
—
A II— B
Svazek oktavovy,
X,
A— Ee
III.
Desky dfevene, potaiene koif se slepym tiskem.
310. 1584, Olomouc, Frydrych Milichtaler.
Svazek
foliovy,
A
III— Ee
VIII.
—
Desky a prvni Usty
311. 1593, Olomouc, Dgdicove Milichtallerovi. neho markrabstvi moravskeho.
Svazek foliov^, 447 listii. Jana Vratislava Monseho.
—
Kniha lekafska.
—
chyb§ji.
Bartolomej Paprocky, Zrcadlo slav-
Desky dfeven6 potaien6 ko2i se slepj^m tiskem.
312. 1596, Olomouc, Dedicove Frydrycha Milichtalera.
A— qq
Svazek kvartovy. 313. 1597,
Olomouc,
Jifi
III.
—
Dfeven6 desky potaien6
Handel.
—
Poemata
in
—
Kancional
ko2i.
—
sacras
—
Ex
libris
ceski^.
Nfikolik listu schizi.
primitias
Francisci
a
Dietrichstain. Se§it kvartovy, 8 listu.
Desky lepenkov6.
—
314. 1547, Prostgjov. Vejstraha doktora Martina Luthera k K tomu se poji rozlicna jina pojednani.
—
Svazek kvartov^,
a— k
II.
Svazek dfevSny potaieny 5ernou
svym milym Nemc6m.
koii.
—
Kazani patnactera o pfesvate msi, v Augspurku 315. 1549, Prostgjov, Jan Gunther. na fiSskem snemu 1568 kazana skrze Michaela biskupa Sidonienskeho, mohutsk^ho sufragana. Svazek kvartov^, II— XV.
Jt==r^
—
Desky
schSzeji.
.^
Katalog vystavy zemskeho archivu.
316. 1552, Prost^jov, Jan GUnther.
—
157
Jan Dubravius, biskup Olomoucky,
Historia
regni Bohemiae.
Svazek
Vitrina
foliov^, 208
XV.
(i.
listii.
Vizani^ v popsan6m pergamen^.
— Letdky.
Tistena zemsk^ zfizeni a usneseni.
polovice):
317. Zrizeni zemske ode v§ech stavuv markrabstvi moravskeho, prijate a schvalene na snemu obecnym v meste Olomouci, r. 1516. Ti§teno v L,itomy§li Pavlem
—
Olivetskym z Olivetu.
—
SeSit kvartovy, 24 listii. Pfedchizi rukopis „Knihy Tova(!ovsk6" z zFi'zeni zemske krAle Vladislava pro krilovstvi Cesk6 z r. 1500.
318. Zfizeni markrabstvi moravskeho o soudu 1.
—
1535.
zemskem, kterez
jest
r.
1511;
nSsleduje
uCineno ve Znojm^
Ti§teno v Lul5i KaSparem Prostejovskym.
Svazek oktSvov^, 155
—
stran.
Desky koien6.
319. Prava a zrizeni markrabstvi moravskeiio v nove narizene a imprimovane L. P. 1545. Ti§teno v Olomouci Janem Olivetskym z Olivetu.
—
Svazek
—
kvartovi^, 143 Hstu a rejstfik na 7 listech.
Vazba lepenkovS.
320. Zfizeni zemsk^, kterez se pfedesle v Znojme stalo s povolenim J. Mil. Cis. a z poruCeni vsech ctyf stavuov markrabstvi moravskeho, znovu ti§t^ne L. P. 1562.
—
Tisteno v Olomouci u Jana Gunthera. Svazek kvartovy, 321. Zfizeni
A 1—
I.
i
—
III.
Desky ko2en6 se slep^m tiskem.
zemske markrabstvi moravskeho
s
povolenim
ruceni vSech Ctyr panuv stavuv znovu vytistene mouci u Jifiho Handle.
Svazek kvartovy, 147 stran a 322.
na 8
rejstfik
listech.
—
1.
J.
Mil. Cis. etc. a z po-
P. 1604.
—
Tisteno v Olo-
Obal pergamenovj^ barvy zelen6.
Obnovene zfizeni zemske z r. 1628 s titulem: „Der ROm. Kais. auch zu Hungarn und Boeheimb etc. Konigl. Majestat Ferdinandi II. Verneuerte Landesordnung deroselben Erb-Marggraffthumb Mahren". Tiskem Jana Frant. Svobody V Brne a nakladem Jifiho Lehmanna, knihkupce v zemskem domg, 1724.
—
I.
Svazek kvartovy, 255 323.
dubna
1628,
den krali
28.,
listu
a rejstfik.
Praha.
—
—
Cisaf
Desky koien6.
Ferdinand
11.
vypisuje
snem moravsky na
kv^tna 1628 do Znojma, aby stavove hoidovali Ferdinandovi Seskemu.
7.
Papirovy
list,
324. 1764, srpna
na den
18.
Papirovj?
list,
pecet' pfitisknuta, vlastnorucni
11.,
fijna
Viden.
—
pefef pfitisknuta.
—
V
jako
podpis cisafe.
Cisafovna Marie
1764 do Brna.
III.
Terezie vypisuje
5eskem a ngmeck^m
snSm moravsky
zn6ni.
1
r D
Katalog vystavy zemskeho archivu.
158
325. Usneseni snemovni a artikule
movnich
artikulu v
zemskem
z
r.
1540.
Nejstarsi
326. Usneseni snemovni a artikule z
r.
Po§kozeni^ seSIt kvartovy, obsahujici 8
327. Usneseni snemovni a artikule z
r.
PoSkozen;^ se§it kvartovy, obsahujici 8
Na
posledni strSnce znaika tiska?e ^Allexander".
1544. ^'-—x
listu.
1567. listii.
1628 v nemeckem jazyku.
r.
exemplar ti§tenych sne-
archivu.
Se§it kvartovy, neuplni^ a velnii po§kozeny.
328. Artikule snemovni z
—
—
Tiskem KryStofa Haugen-
hoffera v Mikulove.
—
Svazek kvartovy, 9 stran. Ffedchizeji artikule snfimovni z sk^m znSni, vytisten^ v Olomouci a v Brnfi.
r.
v ce-
1612, 1619 a 1620
329. Sneseni panflv stavuv margkrabstvi moravskelio pfi torn v mest^ BrnS . — V jazyku ceskem i nemeckem. leta tohoto 1668. skoncenym obecnim snSme. Tiskem Vita Jindficha Ettele v Olomouci.
.
.
—
330. Sneseni v§ech ctyr panuv stavuv margkrabstvi moravsk^ho pri nynSjSim v kralovskem m^ste Brne tohoto 1700. leta skoncenym obecnim sneme. V ja.
zyku ceskem 331. ,Zaverka
i
—
.
.
nemeckem. Tiskem FrantiSka Ignace Synapiho v Brne
1.
1700.
snemu zemskeho o pozadani dani v markrabstvi moravskem pro zpra— V jazyku &skem nemeckem.
vovni rok 1848."
i
332. Letak o poprave dvou
vrahu v Ivancicich s titulem:
„Erschrockliche Zeitung
von zweien Mordern, mit Namen Martin Farkass und Paul Wasansky, welche in die hundert und vier und zweinzig Mord gethan und in disem 1570. Jar Martii sind gerichtet worden zu Eybetschitz im Lande zu Marhern, Meil wegs von Briinn gelegen". Tiskem Michala Mangera v AugSpurku.
den
1
.
zwo
333. Vypis z majestatu pro evangelicke stavy ve Slezsku s titulem: „Extract aus dem von der ROm. kay. Maj. etc. als KOnige in BOhmen etc. den Evangelischen Land Standen in der Schlesien allergnadigst erteilten Majestalbrief". Vyti§ten r. 1610.
—
, Der Evangelischen Herren Stande im Marggraffthumb Mahren bei jlingst den 15. Decembris 1618 Jahres zu Brin gehaltenen Landtage vorfaste und abgegebene Religions-Gravamina
334. Stiznosti evangelickych stavu moravsk^ch s titulem
:
und Drangseligkeiten, so sie bishero erdulden milssen. denen Sub Una Herren Standen vermeintliche Antwort'. 335. Ruzne historky s titulem
:
—
Und
hierauf
von
„Unterschiedliche gedenkwijrdige Geschichten, Schlach-
und ScharmUtzel, so sich in kurzer Zeit im KOnigreich BOheimb und Marggrafthumb Mahrern glaubwiirdig begeben und zugetragen". Vytisten V Praze r, 1619. ten
—
aj
336.
O
Tiefenbachove
nad hrabetem Dampierem s titulem: ^MShrerisch oder Historische Erzehlung der gnaden- und siegreichen Victori, welche die Gottliche Mayestat den MShrischen evangelichen Standen durch den Herrn von Tieffenbach wider den spanischen Obristen Graf Tampier den vitezstvi
Fegfeuer,
.
.
.
und geben
26. Julii alten oder 5. August neuen Calenders gnedigst verliehen .". hat . Tisicem Vavi^ince EmmericJia v Praze r. 1619.
—
.
337.
voibe cisafe
Ferdinanda
titulem:
s
II.
—
himlischen
„Des
heiiigen
zu
Angelschnur Auszug. Verklindigung August! des 1619. Jahrs glticklich abgegangenen Wahl Fursten und Herren Ferdinandi II. Kayserthumb des .
Wien ...
bei
Dietrichstein
Vidni
.
.
338. Letak o
S.
Ihr
hochflirstl.
—
Bischoff zu Olmiitz".
etc.,
.
.
gehalten
.
zu
Gnaden Herrn Cardinal von
Tiskem Wolfganga Schumppena ve
1620.
.
Zimnim
krali s titulem
gedruckt zu Antorff, 339.
,
Stephan von
der
den
zum ROmischen
28.
.
und
Frankfurt
Haffeners
der
.
.
.
:
„Palatini KhOnigreich in der Fasten.
—
Erstlich
1621".
O
zavrazdeni vevody frydlantsk^ho s titulem „ Relation aus Parnasso liber die einkommene Advisen der morderischen Gewaltthat und Meuchelmords verlibt
an
:
Kais.
Generalissimo
Mait.
Herzogen
von
Friedland.
Getruckt im
Jahr
Christi 1634".
XV.
Vitrina 340. 1577,
dubna
25.,
(2.
polovice):
Praha.
—
Patenty (Listy otevfene).
Otevreni^
list
cisai^e
Rudolfa
II.
proti
vyvozu
dobre mince. Papirov^
peCef pfitisknuta, vlastnoruCni podpis.
list,
341. 1618, cerven
9.,
Praha.
vypovezeni Jesuitu Pogkozen;^
list
342. 1621, zari
—
Otevreny
list
stavu
kralovstvi ceskeho,
t^kajici se
Cech.
z
papirovy; ohldSene peCetfi byly asi utrieny.
Brno.
—
Kardinal knize z Dietrichsteina vyhlaguje patent cisafe ve Vidni dne 3. kvetna 1621, kterym se udili gener^lni II., dany pardon vojinum, jez najali moravsti stavove a ktei^i se suSastnili rebelie. 7.,
Ferdinanda
Papirovy list s pfitisknutou peCeti a vlastnoruCnim podpisem Dietriclisteinovym. d'EIvert ve „Schriften der hist. stat. Sektion", sv. 22, str. 568.
—
Otiskl
—
kvetna 2., Mikulov. Kardinal knize Dietrichstein jako gubernator markrabstvi moravskeho vyhlasuje mincovni patent cisafe Ferdinanda II., dan^ ve Vidni dne 20. bfezna 1625.
343. 1625,
Papirovy
list
s vlastnorudnini
Sektion", sv. 16,
i
str.
435.
podpisem.
Otiskl d'EIvert ve „Sctiriften der hist.
stat.
344. 1652, ledna
4.,
Videfi.
—
Ci'safe
Ferdinanda
nabozensky patent pro Doln
III.
Rakousy proti nekatolikum. list s pritisknutou peJeti a s vlastnoruCnim podpisem d'Elvert ve „Schriften der hist. stat. Sektion". Bd. 22, str. 578.
Papirovy
345. 1723,
bfezna
—
23., Videfi.
cisarov;^m.
OtiskI
Patent cisare Karia VI. pro Moravu, ^t^ajfci se
zavedenf tabakoveho monopolu. Se§it papirov^.
346. 1742,
kvStna 28., Videfi.
—
Patent cisafovny Marie Terezie v jazyku Sesk^m ten, kdo se na
nemeckem, kterym se od v§elikeho Slovecenstvi osvobozuje tfi roky da na vojnu (po tfech letech kapitulaCnich). i
List
papirov^ se stopami hfebiku, kterj^mi byl
VlastnoruCni podpis, peCef pfi-
pfibit.
tisknuta.
347. 1783,
listopadu 26.,
Viden.
—
Cisaf Josef
II.
zakazuje
zvoneni pfi boufkach.
Arch papirov^.
—
348. 1804, srpna 11., Videfi. fomsky cisaf Frantisek II. patentem vyhlasuje, ze se rozhodl pfijmouti titui a dustojnost cisare rakouskeho. Velk^, prostredni a maly titul uvadi se jazykem Ceskym, nemeckym a iatinskj^m.
—
Papirovy sesit o dvou sloupcich v jazyku nemeckem
349. 1846, listopadu
11.,
Videfi.
—
i
Cisaf Ferdinand
cesk6m.
I.
vyhla§uje, ze mgsto
Krakov
byio spojeno s korunou Rakouskou. Papirovy
list
o dvou sloupcich v jazyku nSmeck^m
i
£esk6in.
—
Cisaf sky patent, tykajici se vyzvdni k volbg do mimofadneho shromazdeni fisske rady zemskymi snemy.
350. 1867, ledna
Papirovj^
list
2.,
Viden.
v jazyku n§meck6ni
i
cesk6m.
src5
\*^0^^
;/^^^t :^'!j\i>>
^(TviV
M^ y^"^
'::^;
>U\i*
^^^:
<^a\i^.
^i;^^
'%o^>
5\m^v ^/y)g^-^.'
^
M^
^^'^^^W^''
'^^V^
^(k
Hit
i^Tiiyaii
CD 1166 M6A513 1908
Moravia (Margravate) Zemsky archiv Moravsky zemsky archlv
.?f»^ W^
m- '^i
PLEASE
CARDS OR
DO NOT REMOVE
SLIPS
UNIVERSITY
FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
4 if
V
