„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
U Lesa, Karviná - Ráj
Určeno pro
8. a 9.ročník
Sekce
Základní
Předmět
Dějepis
Téma / kapitola
Záminka vyvolání války
Zpracoval (tým 4)
Petra Olbřimková - Dějepis
Datum zpracování
19.8.2010
Obsah: ZÁMINKA VYVOLÁNÍ VÁLKY ..................................................................................................................3 1
SITUACE V EVROPĚ ...........................................................................................................................3
2
ATENTÁT V SARAJEVU .....................................................................................................................3
3
GAVRILO PRINCIP ..............................................................................................................................4
4
FRANTIŠEK FERDINAND D´ESTE ...................................................................................................5
2
Záminka vyvolání války V této kapitole se dozvíte:
o zámince k vyvolání války - atentát v Sarajevu;
o skutečných příčinách vyvolání války.
Budete schopni:
orientovat se v mezinárodní situaci.
Klíčová slova této kapitoly: Atentát v Sarajevu, Gavrilo Princip, vyhlášení války Srbsku Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1h
1 Situace v Evropě Napětí v Evropě houstlo. Příčinou tohoto konfliktu se staly nevyřešené problémy a agresivní plány velmocí seskupených v Trojspolku a Dohodě. Nejvíce válku chtělo Německo (císař Vilém II.), bylo jiţ dobře vyzbrojené, cílem bylo ovládnout střední Evropu a pokračovat na východ, proniknout na Balkán, porazit Británii na moři, získat další kolonie. Rakousko-Uhersko chtělo válkou vyřešit národnostní problémy, získat nová území na Balkáně a na úkor Ruska. Obě země označujeme za centrální mocnosti. Obě země čekaly na vhodnou záminku k rozpoutání války
2 Atentát v Sarajevu Záminkou pro rozpoutání války se stal atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este, následníka trůnu, a jeho ţenu Ţofii v bosenském Sarajevu 28. 6. 1914, atentátníkem byl etnický Srb student Gavrilo Princip z tajné skupiny Mladá Bosna, bosenští radikálové nesouhlasili s anexí Bosny a Hercegoviny
Rakouskem-
Uherskem, návštěvy následníka vyuţili k atentátu. Z podpory atentátníků bylo obviněno Srbsko, dlouhodobý rakouský protivník. Srbsku bylo posláno na radu Německa nesplnitelné ultimátum. A tak 28.7.1914 byla vyhlášena válka Rakousko-Uherskem
3
Srbsku. Tím začala první světová válka. Rusko mobilizuje armádu na pomoc Srbům, Německo vyhlašuje válku Rusku a tak se aktivizovaly všechny spojenecké smlouvy. Vypukl celoevropský konflikt. Itálie zůstala neutrální.
Část pro zájemce. Zajímavosti:
3 Gavrilo Princip
Gavrilo Princip (srbskou cyrilicí Гаврило Принцип; 25. července 1894 Obljaj – 28. dubna 1918 Terezín) byl bosenskosrbský politický aktivista
Smrtelný zásah
Uniforma Františka Ferdinanda potřísněná krví ... Po návštěvě radnice se arcivévoda Ferdinand rozhodl, ţe v nemocnici navštíví raněné členy doprovodu zasaţené Čabrinovićovou bombou. Ţofie se rozhodla zrušit svůj oficiální program, aby mohla doprovázet svého manţela. V 10.45 nastoupil František Ferdinand spolu s chotí Ţofií do automobilu, opět třetího v pořadí. Poté, co se Gavrilo Princip dozvěděl
o nezdaru
atentátu,
rozhodl
se
jít
do
obchodu
s potravinami
(Schiller's delicatessen) a koupil si sendvič. Najednou uviděl, jak nedaleko od něj couvá limuzína s arcivévodou, která před chvílí chybně odbočila. Princip přiskočil z pravé strany
4
k vozu a vypálil dvě rány z poloautomatické pistole Fabrique Nationale FN Model 1910 ráţe 9x17 mm se sériovým číslem #19074. Podle Albertiniho „zasáhla první střela Ferdinanda přímo do krční tepny, druhá těţce zranila Ţofii Chotkovou v oblasti ţaludku“. Princip později vypověděl, ţe měl v úmyslu usmrtit guvernéra Potiorka a ne Ţofii. Obě oběti atentátu zůstaly sedět na svých sedadlech, zatímco byly převáţeny do guvernérovy rezidence k lékařskému ošetření. Podle výpovědi hraběte Harracha byla poslední slova arcivévody Ferdinanda: „Sopherl! Sopherl! Sterbe nicht! Bleibe am Leben für unsere Kinder!“ (česky „Ţofie, Ţofie, neumírej! Zůstaň na ţivu pro naše děti!“) následovaná slovy „Nic mi není.“ Ferdinand zemřel ještě před příjezdem do guvernérovy rezidence, těhotná Ţofie zemřela o několik minut později. ....
4 František Ferdinand d´Este František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský - Este (18. prosince 1863, Štýrský Hradec – 28. června 1914, Sarajevo) byl následník rakouskouherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně. Oţenil se 1. července 1900 v Zákupech s Ţofií Chotkovou původem z českého šlechtického rodu Chotků. František Ferdinand se s Ţofií oţenil navzdory císaři Františkovi Josefovi, který v něm viděl problém kvůli tomu, ţe podle předpisů rodiny nebyla k Františkovi rovnocenná. Se svou manţelkou ţil František Ferdinand střídavě mezi jeho oficiálním sídlem následníka trůnu - zámkem Belvedere ve Vídni a jejich domovským sídlem, zámkem Konopiště, a zámkem Zákupy v Čechách, kde se konala jejich svatba. Jejich manţelství bylo šťastné a často označováno jako romantické. Z manţelství Františka Ferdinanda a Ţofie se narodili čtyři potomci:
Ţofie, kněţna z Hohenbergu (1901-1990) ∞ 1920 Friedrich, hrabě Nostic-Rieneck (1893-1973)
Maxmilián, vévoda z Hohenbergu (1902-1962) ∞ 1926 Alţběta, hraběnka z Waldburku, Wolfeggu a Waldesee
Ernest, kníţe z Hohenbergu (1904-1954) ∞ 1936 Maria Therese Wood
Syn - zemřel při porodu (*/† 1908)
Tituly František Ferdinand d'Este byl císařský princ a Arcivévoda rakouský, královský princ
5
uherský, český, velkovévoda toskánský atd., následník trůnu a také rytíř několika řádů.
Shrnutí kapitoly. Atentát v Sarajevu 28. 6. 1914 - zemřel následník trůnu František Ferdinand d´Este 28. 7. 1914 byla vyhlášena válka Rakousko-Uherskem Srbsku. Tím začala první světová válka.
Konec kapitoly.
6
