U MichelskÈho lesa 366, Praha 4 tel.: I»O:

TIRÁŽ

OBSAH

Vyd·v·, tiskne a†objedn·vky vy¯izuje:

Old¯ich ÿeh·Ëek POSTAVENÕ A ODPOVÃDNOST »LENŸ PÿEDSTAVENSTVA AKCIOV… SPOLE»NOSTI ................... 2 Dana Ondrejov· OCHRANA HOSPOD¡ÿSK… SOUTÃéE A ÑN¡RODNÕ äAMPIONIì ñ »¡ST I.: VYMEZENÕ TZV. N¡RODNÕCH äAMPIONŸ A JEJICH POSOUZENÕ Z HLEDISKA SOUTÃéNÕHO PR¡VA 17

Æ

PROSPEKTRUM spol. s†r s†r.. o. U†MichelskÈho lesa 366, 140 00 Praha 4 tel.: 241 471 022 e-mail: [email protected] I»O: 16188870 RedakËnÌ rada: JUDr. Ladislav Derka Prof. JUDr. Jan DÏdiË JUDr. Ing. Jan Huöek (p¯edseda) JUDr. Tom·ö Pohl JUDr. Lygie Sn·öelov· JUDr. ZdenÏk ätencl JUDr. Miloö Tomsa, CSc.

Z†ROZHODOVACÕ PRAXE I. ........................................................... II. ........................................................... III.

OdpovÏdn· redaktorka: Doc. JUDr. PhDr. Ilona Baûantov·, CSc. Prospektrum, spol. s r. o. Smotlachova 580/1, 142 00 Praha 4, telefon: 603 509 958 e-mail: [email protected]

Auto¯i:

ZruöenÌ p¯edplatnÈho je moûnÈ pouze pÌsemnÏ ke konci roËnÌku do 15. listopadu, jinak platÌ p˘vodnÌ objedn·vka automaticky i pro dalöÌ rok.

Mgr. Old¯ich ÿeh·Ëek PF UK Praha JUDr. Dana Ondrejov·, Ph.D. PF MU Brno; Vä Newton College, Brno JUDr. Ji¯Ì Chudoba VrchnÌ soud v Praze JUDr. Ladislav Derka Vrchni soud v Praze

AutorskÈ pr·vo k Ëasopisu vykon·v· vydavatel. P¯etisk a jakÈkoli jinÈ ö̯enÌ a uûitÌ Ë·sti nebo celku vËetnÏ za¯azenÌ do elektronickÈ datab·ze je moûnÈ pouze s†v˝slovn˝m†souhlasem vydavatele. P¯ÌspÏvky jsou anonymnÏ recenzov·ny redakËnÌ radou.

Cena ËÌsla 120,- KË RoËnÌ p¯edplatnÈ vËetnÏ DPH a poötovnÈho na rok 2008 ËinÌ ,- KË »Ìslo 1 vych·zÌ 30. 1. 2008 Registrov·no pod ËÌslem MK »R E 6020 MI» 46032 ISSN 1210-8278

1

1 2008

Old¯ich ÿeh·Ëek PostavenÌ a odpovÏdnost Ëlen˘ p¯edstavenstva akciovÈ spoleËnosti 1. Povinnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva, povinnost loajality a pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e Povinnost loajality a povinnost pÈËe jsou povinnosti, kterÈ jsou pro postavenÌ Ëlen˘ p¯edstavenstva urËujÌcÌ. DalöÌ povinnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva z nich vypl˝vajÌ a lze je tak pokl·dat (pouze) za jejich konkretizaci. »lenovÈ p¯edstavenstva jsou povinni starat se v z·sadÏ o vöechny z·leûitosti spoleËnosti. Tomu odpovÌd· ö̯e povinnostÌ, kterÈ jsou jim uloûeny z·konem. P¯i jejich plnÏnÌ si musÌ poËÌnat s urËit˝m standardem. Ten je v pr·vnÌch ¯·dech jednotliv˝ch st·t˘ charakterizov·n r˘zn˝m zp˘sobem. Nap¯Ìklad jako ˙roveÚ pÈËe, kterou lze poûadovat od norm·lnÌ zodpovÏdnÈ osoby ve stejnÈ funkci a za stejn˝ch okolnostÌ1) anebo jako pÈËe ¯·dnÈho a svÏdomitÈho vedoucÌho (ß 93 odst. 1 nÏmeckÈho akciovÈho z·kona). ObchodnÌ z·konÌk ve

1

O

2 Y

2008

svÈm ustanovenÌ ß 194 odst. 5 stanovÌ, ûe Ëlen p¯edstavenstva je povinen p¯i spr·vÏ z·leûitostÌ spoleËnosti postupovat s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e. Povinnost Ëlena p¯edstavenstva jednat s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e plyne z obecnÈ povinnosti loajality Ëlena p¯edstavenstva v˘Ëi spoleËnosti. Tuto povinnost lze dovodit z obecn˝ch z·sad, na kter˝ch je postaven obchodnÌ z·konÌk, ale takÈ z pojmu pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e. Jak uv·dÌ S. »ern·, princip loajality platÌ obecnÏ v kaûdÈm soukromopr·vnÌm vztahu, tedy i v r·mci obchodnÌ spoleËnosti.2) ZodpovÏzenÌ ot·zky, co je to povinnost loajality, n·m z·roveÚ odpovÌd· na ot·zku, v jakÈm z·jmu se m· Ëinnost Ëlena p¯edstavenstva uskuteËÚovat. »len p¯edstavenstva je povinen jednat vûdy v nejlepöÌm z·jmu a ku prospÏchu spoleËnosti a tomuto z·jmu d·vat p¯ednost p¯ed z·jmem vlastnÌm. J. DÏdiË k tomu poznamen·v·: ìOd Ëlena p¯edstavenstva se tudÌû vyûaduje, aby jednal v z·jmu akciovÈ spoleËnosti a nikoli jen urËitÈho akcion·¯e, nebo dokonce ve vlastnÌm z·jmu Ëi v z·jmu t¯etÌ osoby, a vyûaduje se po nÏm, aby se aktivnÏ se z·jmy spoleËnosti seznamoval.î3) Je moûnÈ pozorovat urËit˝ rozdÌl mezi pohledem na ìz·jem spoleËnostiî v angloamerickÈm pr·vnÌm systÈmu a evropsk˝m pojetÌm tohoto institutu. V angloamerickÈm pojetÌ je z·jmem spoleËnosti to, co zvyöuje cenu akciÌ; lze tak ¯Ìci, ûe z·jem spoleËnosti je totoûn˝ se z·jmem akcion·¯˘ (kte¯Ì coby investo¯i majÌ z·jem na maxim·lnÌm zhodnocenÌ sv˝ch vklad˘). V tomto p¯ÌpadÏ hovo¯Ìme o tzv. teorii ìshare holdersî. O tuto myölenku se takÈ opÌr· zn·mÏ rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu st·tu Michigan [Dodge v. Ford Motor Co., 204 Mich. 459, 170 N.W. 668 (Mich.1919)], ve kterÈm byl posuzov·n z·mÏr Henryho Forda I. nevypl·cet dividendu, ale investovat finanËnÌ prost¯edky tak, aby bylo moûno snÌûit cenu

vyr·bÏn˝ch automobil˘, kterÈ by se pak staly dostupnÏjöÌmi. Soud konstatoval, ûe tento z·mÏr lze sice povaûovat za ìobecnÏ chv·lyhodn˝î, nicmÈnÏ ûe jde o ìvelkorysost na ˙kor majetkov˝ch pr·v jin˝chî, tj. (minoritnÌch) akcion·¯˘. Evropsk˝ pohled vych·zÌ z tzv. teorie ìzainteresovan˝ch osobî (teorie ìstate holdersî). Ta stojÌ na myölence, ûe z·jmem spoleËnosti nenÌ pouh˝ z·jem jejÌch akcion·¯˘, ale jde o spoleËn˝ z·jem vöech osob zainteresovan˝ch na Ëinnosti spoleËnosti. TÏmi jsou takÈ zamÏstnanci spoleËnosti, jejÌ vϯitelÈ, z·kaznÌci, ale t¯eba i mÌstnÌ komunita Ëi st·t (jako v˝bÏrËÌ danÌ). V evropskÈm ch·p·nÌ je tak kladen vÏtöÌ d˘raz na ìetickou rovinuî. AËkoliv lze v souËasnÈ dobÏ sledovat jist˝ p¯Ìklon k angloamerick˝m p¯edstav·m (kterÈ se jevÌ jako pragmatiËtÏjöÌ) i v EvropÏ, lze p¯edpokl·dat, ûe v˝öe uveden˝ p¯Ìpad by mohl b˝t v tuzemsk˝ch podmÌnk·ch rozhodnut zcela odliönÏ. PÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e je kvalita pÈËe, se kterou musÌ loaj·lnÌ Ëlen p¯edstavenstva vykon·vat svou Ëinnost. NenÌ-li Ëlen p¯edstavenstva ke spoleËnosti loaj·lnÌ, nejedn·-li tedy v z·jmu spoleËnosti, nem˘ûe b˝t povaûov·n ani za ¯·dnÈho hospod·¯e. PoruöenÌ povinnosti loajality m˘ûe mÌt v˝znam i pro n·stup trestnÏpr·vnÌ odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva. NejvyööÌ soud »R ve svÈm rozhodnutÌ ze dne 16. srpna 2006, sp. zn. 8 Tdo 940/2006 od˘vodnil opr·vnÏnost trestnÌho postihu Ëlena statut·rnÌho org·nu spoleËnosti tak, ûe obvinÏn˝ nejen ûe nejednal v r·mci uz·konÏn˝ch obchodnÏ pr·vnÌch pravidel, ale pr·vÏ zcela v rozporu s nimi sledoval toliko sv˘j osobnÌ prospÏch a odpovÏdnost za vzniklou ökodu odmÌtal, trestnÏ pr·vnÌ normy na jeho Ëin proto plnÏ dopadajÌ. Jedn·nÌ v rozporu se z·jmem spoleËnosti je t¯eba spat¯ovat i v tom, jak konstatoval NejvyööÌ soud »R ve svÈm rozhodnutÌ ze dne 24. ¯Ìjna 2006, sp. zn. 5 Tdo 1152/2006, ûe opr·vnÏn˝ subjekt (v

tomto p¯ÌpadÏ p¯edseda p¯edstavenstva) nepodal n·vrh na zah·jenÌ konkursnÌho ¯ÌzenÌ, aËkoliv k tomu byl povinen bez zbyteËnÈho odkladu potÈ, co se o p¯edluûenÌ Ëi insolvenci spoleËnosti dozvÏdÏl. Povinnost loajality je z·konem podrobnÏji rozvedena do povinnostÌ, kterÈ ji blÌûe konkretizujÌ. Jde zejmÈna o z·kaz zneuûÌv·nÌ v˝konu funkce k vlastnÌmu prospÏchu nebo k prospÏchu jin˝ch, od spoleËnosti odliön˝ch osob, povinnost zachov·vat mlËenlivost o d˘vÏrn˝ch informacÌch a skuteËnostech, jejichû prozrazenÌ t¯etÌm osob·m by mohlo p¯ivodit spoleËnosti ökodu, povinnost respektovat z·kaz konkurence vypl˝vajÌcÌ ze z·kona a stanov (pop¯. ze smlouvy o v˝konu funkce) a z·kaz vnit¯nÌho obchodov·nÌ. Jedn· se ale i o z·kaz vyuûÌv·nÌ (obchodnÌch) p¯ÌleûitostÌ spoleËnosti ve sv˘j prospÏch (Ëi ve prospÏch jin˝ch, od spoleËnosti odliön˝ch osob) a z·kaz zneuûÌv·nÌ jejÌho majetku. Jak jiû bylo naznaËeno v˝öe, ö̯e povinnostÌ Ëlen˘ p¯edstavenstva je znaËn·; odpovÌd· postavenÌ p¯edstavenstva jako statut·rnÌho, ¯ÌdÌcÌho a v˝konnÈho org·nu spoleËnosti. Je vöak z¯ejmÈ, ûe nenÌ dost dob¯e moûnÈ poruöovat nÏkterou z povinnostÌ, kterÈ na Ëleny p¯edstavenstva klade z·kon a p¯itom jednat loaj·lnÏ s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e. Je t¯eba zd˘raznit, ûe poûadavek d˘slednÈho jedn·nÌ v z·jmu spoleËnosti platÌ bezv˝jimeËnÏ. I v p¯ÌpadÏ, kdy je urËit· osoba prosazena do p¯edstavenstva vahou hlas˘ urËitÈho akcion·¯e nebo akcion·¯˘, nenÌ moûnÈ p¯isvÏdËit p¯edstavÏ, ûe by v tomto org·nu mohla p˘sobit jako jak˝si jejich z·stupce a prosazoval zde jejich z·jmy, kterÈ by byly v rozporu

1

O

3 2008

Y

se z·jmem spoleËnosti. StejnÏ tak v p¯ÌpadÏ, kdy ve spoleËnosti se st·tnÌ ˙ËastÌ byl urËit˝ kandid·t zvolen Ëlenem p¯edstavenstva pomocÌ hlas˘ v drûenÌ st·tu, je povinen jednat v z·jmu spoleËnosti a nikoli prosazovat z·jmy st·tu, kterÈ by mohly z·jmu spoleËnosti odporovat. To musÌ, podle mÈho n·zoru, platit i v p¯ÌpadÏ, kdy se Ëlenem p¯edstavenstva stane st·tnÌ zamÏstnanec v reûimu st·tnÌ sluûby. »len p¯edstavenstva, kter˝ poruöuje povinnost mlËenlivosti nebo se dopouötÌ konkurenËnÌho jedn·nÌ nenÌ ke spoleËnosti loaj·lnÌ a nevykon·v· tak svou p˘sobnost s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e. Je ovöem takÈ moûnÈ, ûe Ëlen p¯edstavenstva zp˘sobÌ spoleËnosti ökodu ìjenî sv˝m nedbal˝m Ëi neprofesion·lnÌm jedn·nÌm. 4) V tomto p¯ÌpadÏ nemusÌ dojÌt k poruöenÌ samotnÈ povinnosti loajality, ale doch·zÌ k poruöenÌ povinnosti pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e tÌm, ûe pÈËe poskytovan· spr·vÏ z·leûitostÌ spoleËnosti nenÌ poskytov·na v dostateËnÈ kvalitÏ. Za krok spr·vn˝m smÏrem lze pokl·dat ustanovenÌ druhÈho odstavce ß 127 konsolidovanÈ verze n·vrhu novÈho obËanskÈho z·kona. (Kdo p¯ijme funkci Ëlena org·nu pr·vnickÈ osoby, zavazuje se, ûe bude funkci vykon·vat s pot¯ebn˝mi znalostmi, peËlivÏ a s nezbytnou loajalitou. Kdo p¯i v˝konu funkce zjistil nebo musel zjistit, ûe nenÌ s to jednat s touto pÈËÌ, a nevyvodÌ z toho pro sebe d˘sledky, dopouötÌ se nedbalosti.)5) Toto ustanovenÌ by mÏlo zakotvit, ûe poruöenÌm pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e je mj. i situace, kdy urËit· osoba p¯ijme funkci Ëlena org·nu nebo v nÌ setrv·v·, byù musÌ vÏdÏt, ûe na ni znalostmi nebo z jin˝ch d˘vod˘

1

O

4 Y

2008

nestaËÌ.6) K tÏmto z·vÏr˘m se dopracovala uû i prvorepublikov· judikatura.7) 2. Standard pÈËe ObchodnÌ z·konÌk ve znÏnÌ ˙ËinnÈm do 31. prosince 2005 stanovil pro Ëleny p¯edstavenstva povinnost n·leûitÈ pÈËe. UstanovenÌ ß 66 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku, kterÈ mimo jinÈ obecnÏ upravuje vztah mezi spoleËnostÌ a Ëlenem jejÌho statut·rnÌho org·nu, odkazuje na ˙pravu mand·tnÌ smlouvy. UstanovenÌ ß 567 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku pak stanovÌ, ûe mandat·¯ je povinen postupovat p¯i za¯izov·nÌ z·leûitostÌ s odbornou pÈËÌ. Mezi tÏmito pojmy je t¯eba striktnÏ rozliöovat. Povinnost n·leûitÈ pÈËe vych·zÌ ze subjektivnÌho kritÈria n·leûitÈ pÈËe. V tomto p¯ÌpadÏ je urËit· osoba povinna starat se o cizÌ z·leûitosti a majetek stejnÏ peËlivÏ, jako o z·leûitosti a majetek vlastnÌ. Toto kritÈrium se ale v souËasnÈ dobÏ jevÌ jako nevhodnÈ. Jestliûe nÏkdo peËuje o vlastnÌ z·leûitosti a majetek nedbale, neporuöil svou povinnost n·leûitÈ pÈËe ani v p¯ÌpadÏ, kdyû stejn˝m zp˘sobem postupoval v˘Ëi z·leûitostem a majetku cizÌmu. To je takÈ d˘vod, proË byla povinnost tÈto pÈËe nahrazena povinnostÌ pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e. Jde o povinnost spravovat cizÌ z·leûitosti a majetek s pÈËÌ, kterou by jim vÏnoval objektivizovan˝ pr˘mÏrn˝ ¯·dn˝ hospod·¯. Odborn· pÈËe je pak pojmem, kter˝ jde jeötÏ d·le. Povinnost odbornÈ pÈËe je povinnostÌ k pÈËÌ, kterou spr·vÏ cizÌch vÏcÌ vÏnuje profesion·l vybaven˝ pot¯ebn˝mi znalostmi a schopnostmi. V zahraniËÌ se lze setkat s p¯Ìstupem, kter˝ vych·zÌ z pr˘mÏrnÈ pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e, ke kterÈmu ale p¯id·v· subjektivnÌ hledisko. M·-li nÏkdo zvl·ötnÌ zkuöenosti, znalosti nebo vlastnosti, je povinen je p¯i spr·vÏ cizÌch z·leûitostÌ pouûÌt. Takto pojatou povinnost pÈËe o cizÌ z·leûitosti a majetek by ñ i kdyû se znaËn˝mi obtÌûe-

mi - bylo moûno dovodit i z ustanovenÌ ß 66 odst. 2, ß 567 odst. 1 a ß 194 odst. 5 obchodnÌho z·konÌku. P¯i extenzivnÌm v˝kladu tÏchto ustanovenÌ by bylo moûnÈ dojÌt k n·zoru, ûe ËlenovÈ p¯edstavenstva jsou povinni vykon·vat svou p˘sobnost s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e, kter· je ìzost¯enaî povinnostÌ pÈËe odbornÈ. K tomuto z·vÏru je moûnÈ uvÈst n·sledujÌcÌ: Odbornou pÈËÌ se, jak jiû bylo uvedeno, rozumÌ profesion·lnÌ pÈËe; Ëlen statut·rnÌho org·nu by v p¯ÌpadÏ stanovenÌ (pouze) povinnosti k tÈto pÈËi musel b˝t profesion·lem ve vöech oborech, se kter˝mi p¯ich·zÌ do styku ñ tj. tedy nap¯. profesion·lnÌm ˙ËetnÌm Ëi pr·vnÌkem. ÿ·dn˝ hospod·¯ oproti tomu nemusÌ b˝t nutnÏ odbornÌkem ve vöech oblastech svÈ Ëinnosti; nemusÌ nutnÏ disponovat veöker˝mi pot¯ebn˝mi odborn˝mi znalostmi, schopnostmi Ëi dovednostmi.8) MusÌ ale b˝t schopen vËas rozpoznat, kdy je t¯eba vyuûÌt sluûeb kvalifikovanÈ osoby, jak vypl˝v· mimo jinÈ z rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R ze dne 18. ¯Ìjna 2006, sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 (viz nÌûe). Jestliûe ale Ëlen p¯edstavenstva urËitÈ odbornÈ znalosti, schopnosti Ëi dovednosti m·, zahrnuje, jak zd˘razÚuje I. ätenglov·, v˝kon funkce s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e i vyuûitÌ tÏchto znalostÌ, schopnostÌ Ëi dovednostÌ ve prospÏch spoleËnosti.9) Jestliûe tak neuËinÌ, nevykon·v· svou p˘sobnost s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e a odpovÌd· spoleËnosti za ökodu, kter· jÌ tÌmto jeho (ne)jedn·nÌm vznikne. 3. PÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e a podnikatelskÈ riziko äv˝carsk· doktrÌna se dopracovala k n·zoru, ûe povinnost Ëlen˘ p¯edstavenstva ¯·dnÏ peËovat o z·leûitosti spoleËnosti zahrnuje takÈ ìpovinnost jÌt kup¯edu a iniciovat, povinnost snaûit se a odv·ûitî.12 S obdobn˝m pohledem na tuto problematiku se lze setkat i v NÏmecku. »len p¯edstavenstva je tak dle tÏchto p¯edstav povinen nejen ke konzervativnÌ spr·vÏ,

ale oËek·v· se od nÏj i urËit· odvaha jÌt do rizika. K. Eli·ö k tomu uv·dÌ: ìNepad· tedy na v·hu jen profesionalita p¯i v˝konu funkce (vybavenost ËlovÏka urËit˝mi odborn˝mi znalostmi a dovednostmi), ale se stejn˝m d˘razem i peËlivost v˝konu, s nÌû je nutnÈ varovat se zbyteËnÈho nebo neodpovÏdnÈho riskov·nÌ, ale stejnÏ tak i p¯ehnanÈ ˙zkostlivostiÖî10) NejvyööÌ soud »R ve svÈm rozhodnutÌ ze dne 18. ¯Ìjna 2006, sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 konstatoval, ûe pojem pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e lze ch·pat tak, ûe ¯·dn˝ hospod·¯ ËinÌ pr·vnÌ ˙kony t˝kajÌcÌ se obchodnÌ spoleËnosti odpovÏdnÏ a svÏdomitÏ a stejn˝m zp˘sobem rovnÏû peËuje o jejÌ majetek, jako kdyby ölo o jeho vlastnÌ majetek. Takov· pÈËe tedy nepochybnÏ zahrnuje pÈËi o majetek akciovÈ spoleËnosti nejen v tom smyslu, aby nevznikla ökoda na majetku jeho ˙bytkem Ëi znehodnocenÌm, ale takÈ aby byl majetek spoleËnosti zhodnocov·n a rozmnoûov·n v maxim·lnÌ moûnÈ m̯e, jak· je moment·lnÏ dosaûiteln·. V pojetÌ NejvyööÌho soudu »R je tak povinnost pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e spr·vnÏ vnÌm·na nejen jako povinnost opatrovat, ale takÈ spravovat svϯen˝ majetek. Toto rozhodnutÌ by ñ snad ñ mohlo otevÌrat cestu k v˝öe uvedenÈmu zahraniËnÌmu pojetÌ povinnosti pÈËe Ëlena p¯edstavenstva. Tuto moûnou tendenci lze, podle mÈho n·zoru, vysledovat takÈ v rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R ze dne 1. b¯ezna 2006, sp. zn. 1194/2005-I, ve kterÈm se uv·dÌ, ûe p¯estoûe z·kon explicitnÏ nestanovÌ odbornÈ a profesnÌ poûadavky kladenÈ na Ëlena statut·rnÌho org·nu, lze ze z·sad, na kter˝ch spoËÌv· a v dobÏ sp·ch·nÌ Ëinu obvinÏn˝mi spoËÌ-

1

O

5 2008

Y

val obchodnÌ z·konÌk, tedy z platnÈ pr·vnÌ ˙pravy (srov. ß 1 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku) dovodit poûadavek nezbytnÈ mÌry pÈËe vynaloûenÈ p¯i plnÏnÌ povinnostÌ Ëlena statut·rnÌho org·nu, tedy pÈËe ¯·dnÈ, obez¯etnÈ, preferujÌcÌ co nejlepöÌ plnÏnÌ pot¯eb a z·jm˘ spoleËnosti. V aktu·lnÌ pr·vnÌ ˙pravÏ je tato pÈËe obecnÏ oznaËov·na za pÈËi ¯·dnÈho hospod·¯e. Co nejlepöÌ plnÏnÌ pot¯eb a z·jm˘ spoleËnosti, kam bezpochyby pat¯Ì takÈ snaha o ìzhodnocov·nÌ a rozmnoûov·nÌ majetku spoleËnosti v maxim·lnÌ moûnÈ m̯e, jak· je moment·lnÏ dosaûiteln·î (srov. shora uvedenÈ rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R, sp. zn. 5 Tdo 1224/ 2006) nenÌ bez urËitÈ mÌry rizika moûnÈ. 4. Povinnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva a kodexy Corporate Governance »len˘m p¯edstavenstva lze doporuËit p¯idrûet se p¯i jejich Ëinnosti pravidly stanoven˝mi nÏkter˝m z renomovan˝ch kodex˘ Corporate Governance (kodex˘ dobrÈ spr·vy a ¯ÌzenÌ spoleËnostÌ). A to i p¯i vÏdomÌ jejich pr·vnÌ nez·vaznosti. Jedn· se o tzv. ìsoft lawî. NicmÈnÏ urËit· Ë·st ustanovenÌ kodex˘ Corporate Governance nalezla svÈ vyj·d¯enÌ v pr·vnÌch norm·ch a povinnosti z nich vypl˝vajÌcÌ jsou tedy pro Ëleny p¯edstavenstva z·vaznÈ. Je ale takÈ moûnÈ, ûe stanovy spoleËnosti odk·ûÌ na urËit˝ kodex Corporate Governance. (V tomto p¯ÌpadÏ stanovy vystupujÌ jako tzv. blanketnÌ norma.) V takovÈm p¯ÌpadÏ se tento konkrÈtnÌ kodex st·v· jejich souË·stÌ a jako takov˝ je pro Ëleny p¯edstavenstva z·vazn˝. Lze (s urËit˝m zjednoduöenÌm) ¯Ìct, ûe Corporate Governance je systÈm, prost¯ednictvÌm kterÈho jsou spoleËnosti ¯Ìzeny a spravo-

1

O

6 Y

2008

v·ny. Je moûno upozornit zejmÈna na OECD Principles of Corporate Governance z roku 1999 (po revizi z roku 2004), na nichû stojÌ n·rodnÌ kodexy Corporate Governance. V »eskÈ republice jde o jiû v p¯edchozÌm textu zmiÚovan˝ Kodex spr·vy a ¯ÌzenÌ spoleËnostÌ vypracovan˝ KomisÌ pro cennÈ papÌry.12) 5. OdpovÏdnost Ëlen˘ p¯edstavenstva akciovÈ spoleËnosti OdpovÏdnost Ëlen˘ p¯edstavenstva je t¯eba rozliöit na odpovÏdnost obchodnÏpr·vnÌ (upravenou v obchodnÌm z·konÌku) a na odpovÏdnost ostatnÌ podle jin˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘. Jde o odpovÏdnost obËanskopr·vnÌ (uplatÚujÌcÌ se nap¯. v p¯ÌpadÏ bezd˘vodnÈho obohacenÌ Ëlena p¯edstavenstva na ˙kor t¯etÌ osoby), ale takÈ trestnÏpr·vnÌ a spr·vnÏpr·vnÌ (nastupujÌcÌ v p¯ÌpadÏ sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu, resp. p¯estupku Ëi jinÈho spr·vnÌho deliktu). V n·sledujÌcÌm textu bude pojedn·no o (obecnÈ) obchodnÏpr·vnÌ odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva v˘Ëi akciovÈ spoleËnosti, kter· je, podle mÈho n·zoru, pro jejich pr·vnÌ postavenÌ urËujÌcÌ. 6. ObchodnÏpr·vnÌ odpovÏdnost v˘Ëi akciovÈ spoleËnosti Vztah mezi obchodnÌ spoleËnostÌ a osobou, kter· je Ëlenem jejÌho statut·rnÌho org·nu, je vztahem, kter˝ se spravuje obchodnÌm z·konÌkem. OdpovÏdnostnÌ pr·vnÌ vztah, kter˝ vznikne poruöenÌm povinnosti vypl˝vajÌcÌ ze z·kladnÌho pr·vnÌho vztahu mezi akciovou spoleËnostÌ a Ëlenem jejÌho p¯edstavenstva, je tak takÈ vztahem obchodnÏpr·vnÌm. Dle ustanovenÌ ß 757 obchodnÌho z·konÌku se pro odpovÏdnost za ökodu, zp˘sobenou poruöenÌm povinnostÌ stanoven˝ch obchodnÌm z·konÌkem, uplatnÌ ustanovenÌ ß 373 a n·sl. obchodnÌho z·konÌku o n·hradÏ ökody. OdpovÏdnost, kter· je zde konstruov·na, je odpovÏdnostÌ objektivnÌ ñ odpovÏdnostÌ za v˝-

sledek, podmÌnkou jejÌhoû vzniku nenÌ zavinÏnÌ13) ñ nikoli ovöem absolutnÌ, ale p¯ipouötÏjÌcÌ liberaci (zproötÏnÌ) prok·z·nÌm okolnosti vyluËujÌcÌ odpovÏdnost. [Nap¯. nÏmeck· pr·vnÌ ˙prava (ß 93 odst. 2 nÏmeckÈho akciovÈho z·kona) vych·zÌ ze subjektivnÌ odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva. Ke vzniku odpovÏdnosti dle nÏmeckÈho pr·va postaËÌ zavinÏnÌ ve formÏ nedbalosti. MϯÌtkem tÈto nedbalosti (poûadovan· mÌra opatrnosti), je opatrnost ¯·dnÈho a peËlivÈho vedoucÌho. P¯Ìpady, kdy Ëlen p¯edstavenstva jedn· protipr·vnÏ, nikoli ale zavinÏnÏ, lze proto povaûovat za zcela v˝jimeËnÈ. Lze tak konstatovat, ûe mezi Ëesk˝m a nÏmeck˝m p¯Ìstupem k danÈ z·leûitosti nelze shledat z·sadnÌ odliönost.] 7. OdpovÏdnost za ¯·dn˝ v˝kon Ëinnosti V p¯ÌpadÏ odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva nicmÈnÏ nejde odpovÏdnost za v˝sledek ch·pat jako odpovÏdnost za v˝sledek jejich Ëinnosti, ale jako odpovÏdnost za ¯·dn˝ v˝kon tÈto Ëinnosti (coû vypl˝v· z povahy pr·vnÌho pomÏru Ëlena p¯edstavenstva a spoleËnosti, ale i z ustanovenÌ ß 66 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku). Tuto koncepci vystihuje druh· vÏta ß 93 odst. 1 nÏmeckÈho akciovÈho z·kona: ìNejde o poruöenÌ povinnosti, jestliûe Ëlen p¯edstavenstva mohl p¯i p¯ijÌm·nÌ podnikatelskÈho rozhodnutÌ rozumnÏ p¯edpokl·dat, ûe jedn· na z·kladÏ p¯imϯen˝ch informacÌ ku prospÏchu spoleËnosti.î Jak uv·dÌ P. »ech, cÌlem (tÈto) novelizace (nÏmeckÈho akciovÈho z·kona) je zakotvit v z·konÏ prostor pro podnikatelskou ˙vahu, ohlednÏ nÌû rozhodovacÌ subjekty nenesou riziko odpovÏdnosti za chyby, kter˝ch se dopustÌ.14) Je si totiû t¯eba uvÏdomit, ûe riziko je bÏûn· a z·roveÚ nezbytn· souË·st podnik·nÌ. Bez nÏj by nebyl p¯edstaviteln˝ dalöÌ hospod·¯sk˝ r˘st spoleËnosti. A nelze neû souhlasit, ûe vedenÌ spoleËnosti se sotva pustÌ do novÈho pro-

jektu, jakkoliv perspektivnÌho, bude-li vÏdÏt, ûe p¯Ìpadn˝ nezdar p˘jde k tÌûi blahobytu a ûivotnÌ ˙rovnÏ jejich vlastnÌch rodin.15) V nÏmeckÈ pr·vnÌ vÏdÏ je poukazov·no na moûnost vyuûÌt p¯i posuzov·nÌ odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva takÈ americkou judikaturu.16) 8. LiberaËnÌ d˘vod a liberace, omezenÌ a vylouËenÌ odpovÏdnosti, solid·rnÌ odpovÏdnost OdpovÏdnosti se Ëlen statut·rnÌho org·nu zprostÌ, jestliûe prok·ûe, ûe svoji povinnost poruöil proto, ûe mu v jejÌm splnÏnÌ zabr·nila okolnost pro nÏho nep¯ekonateln·, kterou nevyvolal a o nÌû vËas nevÏdÏl ani vÏdÏt nemohl (ß 374 obchodnÌho z·konÌku). Ovöem ustanovenÌ ß 373 a ß 374 obchodnÌho z·konÌku nemajÌ ñ vzhledem k ustanovenÌ ß 263 obchodnÌho z·konÌku ñ kogentnÌ povahu a je tedy moûnÈ dohodnout odchylnÈ vymezenÌ tÈto okolnosti. Ve smlouvÏ o v˝konu funkce je tak moûno liberaËnÌ d˘vod vymezit odliönÏ anebo takÈ sjednat, ûe odpovÏdnosti za ökodu se zprostit nelze a dohodnout tak absolutnÌ objektivnÌ odpovÏdnost. Avöak omezenÌ anebo vylouËenÌ odpovÏdnosti Ëlena p¯edstavenstva za ökodu (vËetnÏ sjedn·nÌ subjektivnÌ odpovÏdnosti, kterÈ je t¯eba jinak povaûovat za p¯ÌpustnÈ) moûnÈ nenÌ. Takov·to smlouva nebo ustanovenÌ stanov by ñ vzhledem k ustanovenÌ ß 194 odst. 5 obchodnÌho z·konÌku byly absolutnÏ neplatnÈ. UvedenÈ ustanovenÌ ß 194 obchodnÌho z·konÌku takÈ zakotvuje solid·rnÌ odpovÏdnost Ëlen˘ p¯edstavenstva za ökodu, kterou zp˘sobili poruöenÌm pr·vnÌch povinnostÌ p¯i v˝konu svÈ p˘sobnosti (tu by nicmÈnÏ bylo moûno do-

1

O

7 2008

Y

vodit i z ustanovenÌ obchodnÌho z·konÌku o mand·tnÌ smlouvÏ). K solid·rnÌ odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva viz nÌûe. 9. PodmÌnky vzniku odpovÏdnosti UstanovenÌ ß 194 odst. 5 obchodnÌho z·konÌku je speci·lnÌ ˙pravou odpovÏdnosti za ökodu. V ot·zk·ch tam neupraven˝ch je t¯eba postupovat podle ustanovenÌ upravujÌcÌch obecnou obchodnÏpr·vnÌ odpovÏdnost. K n·stupu odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva za ökodu je nezbytnÈ, aby byla naplnÏna objektivnÌ str·nka deliktu. Ke vzniku odpovÏdnostnÌho pr·vnÌho vztahu je nutnÈ, aby byly naplnÏny podmÌnky uvedenÈ v ustanovenÌ ß 373 a n·sl. obchodnÌho z·konÌku, tedy poruöenÌ povinnosti Ëlenem p¯edstavenstva, vznik ökody a p¯ÌËinn· souvislost (kauz·lnÌ nexus) mezi poruöenÌm povinnosti a vznikem ökody. 10. Posuzov·nÌ pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e P¯i rozhodov·nÌ o tom, zda Ëlen p¯edstavenstva poruöil nebo neporuöil svou povinnost jednat s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e, posuzuje soud nutnÏ jeho Ëinnost zpÏtnÏ. A v tom pr·vÏ tkvÌ znaËn˝ problÈm. Protoûe, jak pÌöe T. Richter, nejistota ohlednÏ toho zda obchodnÌ rozhodnutÌ Ëlen˘ spr·vnÌch rad (p¯edstavenstev) nebudou v budoucnu p¯ehodnocov·na z hlediska jejich obchodnÌ ìspr·vnostiî (tedy nikoli z hlediska toho, zda byla p¯ijata v nejlepöÌm z·jmu akciovÈ spoleËnosti, bez konfliktu s jin˝m z·jmem), spojen· s potenci·lnÌ osobnÌ majetkovou odpovÏdnostÌ Ëlen˘ spr·vnÌch rad, povede buÔ k tomu, ûe majetnÈ osoby nebudou v˘bec ochotny zast·vat funkce ve spr·vnÌch rad·ch akciov˝ch spoleËnostÌ, ane-

1

O

8 Y

2008

bo k tomu, ûe spr·vnÌ rady budou p¯i svÈm rozhodov·nÌ p¯ehnanÏ konzervativnÌ, s vysokou averzÌ k riziku.17) Ve vyspÏl˝ch pr·vnÌch ¯·dech se jako ochrana proti tomuto zpÏtnÈmu hodnocenÌ obchodnÌch rozhodnutÌch p¯edstavenstva (spr·vnÌ rady) uplatÚuje tzv. pravidlo obchodnÌho ˙sudku (business judgement rule). American Law Institute v ß 4.01 odstavci c) sv˝ch z·sad ¯ÌzenÌ a spr·vy spoleËnostÌ (Principles of Corporate Governance) formuloval toto pravidlo n·sledovnÏ: ì»len org·nu nebo ¯editel, kter˝ p¯Ìjme podnikatelskÈ rozhodnutÌ v dobrÈ v̯e, dostojÌ svÈ povinnosti, pokud (1) nem· na p¯edmÏtu rozhodnutÌ osobnÌ z·jem, (2) m· o nÏm informace, jeû co do rozsahu rozumnÏ pokl·d· za adekv·tnÌ vzhledem k okolnostem, a (3) je racion·lnÏ p¯esvÏdËen o tom, ûe rozhodnutÌ je v nejlepöÌm z·jmu spoleËnosti. Pravidlo podnikatelskÈho ˙sudku platÌ ovöem, jak zd˘razÚuje P. »ech, pouze pro kritÈrium vhodnosti, resp. ekonomickÈ Ëi obchodnÌ opodstatnÏnosti. Podnikatelsk˝ ˙sudek (diskrece) se nep¯ipouötÌ v ot·zce z·konnosti.18) Pravidlo podnikatelskÈho ˙sudku se, jak je ostatnÏ patrno z jeho vymezenÌ, uplatnÌ pouze p¯i posuzov·nÌ povinnosti pÈËe. Povinnost loajality jÌm nijak korigovat nelze. Jak tenk· je vöak hranice mezi ekonomicky Ëi obchodnÏ nevhodn˝m, resp. riskantnÌm rozhodnutÌm, kterÈ je (mÏlo by b˝t) kryto pravidlem podnikatelskÈho ˙sudku a rozhodnutÌm postiûiteln˝m normami trestnÌho pr·va, ukazuje ñ mimo jinÈ ñ skutkov· podstata trestnÈho Ëinu p¯edluûenÌ (ß 256c trestnÌho z·kona). V odstavci 1 pÌsm. e) se totiû stanovÌ, ûe: ìKdo, byù i z vÏdomÈ nedbalosti, si p¯ivodÌ p¯edluûenÌ tÌm, ûe Ö e) uËinÌ nad r·mec obvyklÈho podnikatelskÈho rizika obchod nebo operaci, kter· nen·leûÌ k jeho pravidelnÈ podnikatelskÈ Ëinnosti nebo je v hrubÈm nepomÏru k jeho majetkov˝m pomÏr˘m, bude potrest·n odnÏtÌm svobody aû na jeden rok nebo z·kazem Ëinnos-

ti nebo penÏûit˝m trestem.î [V n·vrhu novÈho trestnÌho z·kona jde o skutkovou podstatu trestnÈho Ëinu zp˘sobenÌ ˙padku ñ ustanovenÌ ß 191 odstavec 1 pÌsm. e), jehoû dikce je tÈmϯ identick·: ìKdo, byù i z hrubÈ nedbalosti, si p¯ivodÌ platebnÌ neschopnost nebo p¯edluûenÌ tÌm, ûe Ö e) uËinÌ nad r·mec obvyklÈho podnikatelskÈho rizika obchod nebo operaci, kter· nen·leûÌ k jeho pravidelnÈ podnikatelskÈ Ëinnosti nebo je v hrubÈm nepomÏru k jeho majetkov˝m pomÏr˘m, bude potrest·n odnÏtÌm svobody aû na jeden rok nebo z·kazem Ëinnosti.î] DomnÌv·m se, ûe vzhledem k z·sadÏ subsidi·rnÌ ˙lohy trestnÌho pr·va by nemÏly mÌt normy trestnÌho pr·va, resp. trestnÏpr·vnÌ postih, mÌsto tam, kde je moûno vyuûÌt norem a postihu soukromopr·vnÌho. M·m proto zato, ûe uvedenou skutkovou podstatu je t¯eba povaûovat za nep¯Ìpadnou. 11. D˘kaznÌ b¯emeno UstanovenÌ ß 194 odst. 5 obchodnÌho z·konÌku ve svÈ druhÈ vÏtÏ stanovuje, ûe je-li spornÈ, zda Ëlen p¯edstavenstva jednal s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e, nese d˘kaznÌ b¯emeno o tom, ûe s touto pÈËi jednal, tento Ëlen p¯edstavenstva.19) (ShodnÏ je tomu v nÏmeckÈm pr·vnÌmu ¯·du: povinnost vynaloûit opatrnost ¯·dnÈho a svÏdomitÈho vedoucÌho se presumuje, a to spoleËnÏ se zavinÏnÌm.) Z·kon tak p¯en·öÌ d˘kaznÌ b¯emeno ze spoleËnosti na Ëlena p¯edstavenstva. Toto ustanovenÌ je zvl·ötnÌm ustanovenÌm k ustanovenÌ ß 120 obËanskÈho soudnÌho ¯·du, ze kterÈho vypl˝v·, ûe osoba, kter· se dom·h· svÈho pr·va, musÌ oznaËit d˘kazy pot¯ebnÈ k prok·z·nÌ sv˝ch tvrzenÌ, tedy nÈst d˘kaznÌ b¯emeno. P¯edmÏtnÈ ustanovenÌ obchodnÌho z·konÌku je moûno vnÌmat jako spr·vnÈ a logickÈ, neboù moûnost spoleËnosti prok·zat Ëlenovi p¯edstavenstva poruöenÌ jeho povinnosti (unÈst d˘kaznÌ b¯emeno) by byla Ëasto z·visl· na

ochotÏ p¯edstavenstva zp¯Ìstupnit pot¯ebnÈ dokumenty a poskytnout nezbytnÈ informace (kterÈ by mohly slouûit v ¯ÌzenÌ o n·hradu ökody jako d˘kazy). Toho by nepochybnÏ bylo Ëasto velice tÏûkÈ dos·hnout.20) P¯enos d˘kaznÌho b¯emene je tak moûno vnÌmat jako velmi v˝znamn˝ prost¯edek ochrany spoleËnosti (a jejÌch akcion·¯˘) p¯ed protipr·vnÌm jedn·nÌm Ëlen˘ jejÌho statut·rnÌho org·nu. V ¯ÌzenÌ o n·hradu ökody musÌ spoleËnost oznaËit Ëlena p¯edstavenstva, kter˝ ökodu poruöenÌm sv˝ch povinnostÌ zp˘sobil a prok·zat v˝öi ökody. P¯ÌËinnou souvislost, resp. jejÌ neexistenci musÌ, podle mÈho n·zoru, prokazovat Ëlen p¯edstavenstva.21) Jestliûe Ëlen p¯edstavenstva prok·ûe, ûe jednal s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e a ûe tedy svou povinnost neporuöil, chybÌ jeden ze znak˘ objektivnÌ str·nky deliktu a zjiöùov·nÌ (dokazov·nÌ) p¯ÌËinnÈ souvislosti mezi jedn·nÌm Ëlena p¯edstavenstva a vznikem ökody postr·d· v˝znam. Pokud ale Ëlen p¯edstavenstva d˘kaznÌ b¯emeno stran svÈ povinnosti jednat s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e neunese, je na nÏj pohlÌûeno tak, ûe s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e nejednal. V takovÈm p¯ÌpadÏ m· moûnost prok·zat, ûe mezi jeho protipr·vnÌm jedn·nÌm a vznikem ökody nebyla p¯ÌËinn· souvislost; tedy ûe p¯ÌËinou vzniku ökody byla jin· okolnost neû jeho protipr·vnÌ jedn·nÌ. Prokazov·nÌ p¯ÌËinnÈ souvislosti spoleËnostÌ by mohlo narazit na obdobnÈ obtÌûe jako v p¯ÌpadÏ prokazov·nÌ protipr·vnÌho jedn·nÌ Ëlena p¯edstavenstva. Takov˝to poûadavek by byl, domnÌv·m se, v rozporu se smyslem p¯ÌsluönÈho ustanovenÌ z·kona. [Takovouto obtÌû-

1

O

9 2008

Y

nou situacÌ by nap¯. mohlo b˝t prokazov·nÌ p¯ÌËinnÈ souvislosti mezi neodbornou person·lnÌ politikou p¯edstavenstva a vznikem ökody v d˘sledku neschopnosti spoleËnosti ¯·dnÏ plnit svÈ smluvnÌ z·vazky.] 12. Solid·rnÌ a kolektivnÌ odpovÏdnost, z·pis ze zased·nÌ p¯edstavenstva a jeho v˝znam pro odpovÏdnost Ëlen˘ p¯edstavenstva P¯edstavenstvo, jakoûto kolektivnÌ org·n, projevuje v˘li ve formÏ usnesenÌ p¯ijÌman˝ch na sv˝ch zased·nÌch. ObchodnÌ z·konÌk stanovÌ, jak jiû bylo uvedeno v˝öe, solid·rnÌ odpovÏdnost Ëlen˘ p¯edstavenstva. Jde vöak o solid·rnÌ odpovÏdnost jen tÏch Ëlen˘ p¯edstavenstva, kte¯Ì zp˘sobili spoleËnosti poruöenÌm sv˝ch povinnostÌ ökodu. Nejde tedy v û·dnÈm p¯ÌpadÏ o kolektivnÌ odpovÏdnost vöech Ëlen˘ tohoto org·nu. Z·kon, jak pÌöe K. Eli·ö, v danÈm p¯ÌpadÏ respektuje fakt, ûe odpovÏdnost musÌ b˝t vztaûena ke konkrÈtnÌ osobÏ, takûe nekonstruuje solid·rnÌ odpovÏdnost vöech Ëlen˘ p¯edstavenstva, ale jen tÏch z nich, kte¯Ì v˘Ëi spoleËnosti poruöili svÈ povinnosti do tÈ mÌry, ûe to zp˘sobilo ökodliv˝ n·sledek.22) UstanovenÌ obchodnÌho z·konÌku stanovÌcÌ solid·rnÌ odpovÏdnost Ëlen˘ p¯edstavenstva se uplatnÌ jak v p¯ÌpadÏ, kdy spoleËnosti vznikla ökoda rozhodnutÌm p¯edstavenstva v r·mci obchodnÌho vedenÌ (Ëi v r·mci ìzbytkovÈî p˘sobnosti p¯edstavenstva), tak i v p¯ÌpadÏ, kde ke ökodÏ doölo v d˘sledku jedn·nÌ jmÈnem spoleËnosti v˘Ëi t¯etÌm osob·m. Jakkoli by v druhÈm uvedenÈm p¯ÌpadÏ jednal za p¯edstavenstvo jen nÏkter˝ jeho Ëlen (nÏkte¯Ì ËlenovÈ), je odpovÏdnost za zp˘sobeO

1

10 Y

2008

nou ökodu d·na opÏt u vöech Ëlen˘, kte¯Ì poruöili svÈ povinnosti. Tedy vöech tÏch, kte¯Ì nesou odpovÏdnost za p¯ijetÌ rozhodnutÌ p¯edstavenstva, kterÈ potÈ bylo za p¯edstavenstvo jmÈnem spoleËnosti projeveno navenek V tÈto souvislosti je pot¯eba takÈ p¯ipomenout rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R ze dne 15. dubna 1998, sp. zn. Tz 43/1998. AËkoliv se toto rozhodnutÌ prim·rnÏ t˝k· trestnÏpr·vnÌ odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva, domnÌv·m se, ûe z·vÏry zde uËinÏnÈ lze povaûovat za obecnÈ a tedy vyuûitelnÈ i v p¯ÌpadÏ obchodnÏpr·vnÌ odpovÏdnosti Ëlen˘ statut·rnÌho org·nu. NejvyööÌ soud »R uvedl: ìV tÈto souvislosti je vöak t¯eba konstatovat, ûe pokud by skuteËnÏ ve vÏci rozhodovalo p¯edstavenstvo akciovÈ spoleËnosti jako kolektivnÌ statut·rnÌ org·n, nevyluËuje to obecnÏ individu·lnÌ trestnÌ odpovÏdnost jednotliv˝ch Ëlen˘ takovÈhoto kolektivnÌho org·nu, kte¯Ì se na zmÌnÏnÈm rozhodnutÌ podÌleli ... V praxi bude p¯ich·zet v ˙vahu p¯edevöÌm trestnÌ odpovÏdnost s p¯ihlÈdnutÌm k stupni nebezpeËnosti Ëinu pro spoleËnost (ß 3 odst. 2, 4 trestnÌho z·kona) zejmÈna u inici·tor˘ takovÈho kolektivnÌho rozhodnutÌ Ëlen˘ kolektivnÌho org·nu, kte¯Ì se na rozhodnutÌ prokazatelnÏ podÌleli (hlasovali pro nÏ), a potÈ i u realiz·tor˘ takovÈho kolektivnÌho rozhodnutÌ, kter˝mi jsou zpravidla statut·rnÌ org·ny, pop¯. dalöÌ org·ny p¯ÌsluönÈ spoleËnosti a zejmÈna vrcholovÌ manaûe¯i (nez·konnÈ, resp. protiz·konnÈ rozhodnutÌ kolektivnÌho org·nu, kterÈ dokonce naplÚuje znaky trestnÈho Ëinu, je nem˘ûe zavazovat).î ObchodnÌ z·konÌk stanovÌ ve svÈm ustanovenÌ ß 195 odst. 1 povinnost po¯izovat o pr˘bÏhu zased·nÌ p¯edstavenstva a o jeho rozhodnutÌch z·pisy. Podle ustanovenÌ druhÈho odstavce tohoto paragrafu musÌ b˝t v z·pise jmenovitÏ uvedeni ti ËlenovÈ p¯edstavenstva, kte¯Ì hlasovali proti jednotliv˝m usnesenÌm p¯edstavenstva, jakoû i ti, kte¯Ì se hlasov·nÌ

zdrûeli. Pokud nenÌ prok·z·no nÏco jinÈho, platÌ, ûe neuvedenÌ ËlenovÈ hlasovali pro p¯ijetÌ usnesenÌ. DomnÌv·m se, ûe vedle tÏchto poûadavk˘ je takÈ nutnÈ uvÈst, kte¯Ì ËlenovÈ p¯edstavenstva se zased·nÌ ˙Ëastnili, resp. ne˙Ëastnili.23) Tyto poûadavky jsou velice d˘leûitÈ pr·vÏ v ot·zce odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva za ökodu. Pro urËenÌ toho, kter˝ Ëlen p¯edstavenstva svou povinnost poruöil a kter˝ nikoli, je totiû moûno pouûÌt pr·vÏ z·pis ze zased·nÌ p¯edstavenstva. Z nÏj by mÏlo vypl˝vat, jestli jednotlivÌ ËlenovÈ p¯edstavenstva jednali loaj·lnÏ s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e nebo nikoli. V p¯ÌpadÏ, ûe se Ëlen p¯edstavenstva zased·nÌ v˘bec ne˙ËastnÌ, ale tato skuteËnost nenÌ v z·pise uvedena, nastupuje vyvratiteln· domnÏnka, ûe hlasoval pro p¯ijetÌ usnesenÌ. V p¯ÌpadÏ, ûe Ëlen p¯edstavenstva sice hlasoval proti p¯ijetÌ urËitÈho usnesenÌ (nebo se hlasov·nÌ zdrûel), ale tato skuteËnost nebyla v z·pise poznamen·na, nastupuje opÏt vyvratiteln· domnÏnka, ûe hlasoval pro p¯ijetÌ p¯ÌsluönÈho usnesenÌ. Je p¯itom z¯ejmÈ, ûe ti ËlenovÈ p¯edstavenstva, kte¯Ì skuteËnÏ hlasovali pro p¯ijetÌ usnesenÌ, jehoû realizacÌ vznikla spoleËnosti ökoda, nebudou mÌt velkÈho z·jmu dosvÏdËovat ostatnÌm Ëlen˘m skuteËnosti, kterÈ by je solid·rnÌ odpovÏdnosti s nimi zproöùovali. Je tak p¯edevöÌm v z·jmu jednotliv˝ch Ëlen˘ p¯edstavenstva, aby dbali na dodrûenÌ v˝öe uveden˝ch obsahov˝ch n·leûitostÌ z·pisu, resp. aby jejich naplnÏnÌ vyûadovali. Z d˘vodu ochrany Ëlen˘ p¯edstavenstva jednajÌcÌch s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e je t¯eba d·t za pravdu I. ätenglovÈ, ûe pokud nÏkter˝ ze Ëlen˘ p¯edstavenstva poû·d· o zaps·nÌ svÈho opaËnÈho n·zoru, m· pr·vo, aby byl jeho opaËn˝ n·zor zaznamen·n, neboù i vyslovenÌ takovÈho n·zoru je souË·stÌ pr˘bÏhu zased·nÌ.24) Tento n·zor vych·zÌ z myölenky, ûe nenÌ moûno akceptovat p¯edstavu, podle kterÈ by

Ëlen p¯edstavenstva, kter˝ proti urËitÈmu usnesenÌ p¯edstavenstva neprotestoval, nebo ho dokonce nap¯. aktivnÏ p¯ipravoval a na zased·nÌ p¯edstavenstva podporoval, byl odpovÏdnosti za ökodu automaticky zproötÏn jen tÌm, ûe se p¯i meritornÌm hlasov·nÌ (alibisticky) zdrûel nebo hlasoval proti. Toto stanovisko lze dovodit i z v˝öe uvedenÈho rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R, sp. zn. Tz 43/1998. 13. UplatnÏnÌ n·roku na n·hradu ökody N·roku na n·hradu ökody se spoleËnost nem˘ûe p¯ed poruöenÌm povinnosti vzd·t (ß 194 odst. 5 a ß 386 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku). Ovöem potÈ, co byla povinnost poruöena a pr·vo na n·hradu ökody jiû vzniklo, je samoz¯ejmÏ p¯ÌpustnÈ, aby jej spoleËnost (vzhledem k jeho soukromopr·vnÌ povaze) neuplatÚovala. NicmÈnÏ nenÌ moûnÈ, aby se spoleËnost n·roku na n·hradu ökody vzdala usnesenÌm valnÈ hromady.25) Nesouhlas spoleËnosti se z·vÏry org·n˘ Ëinn˝ch v trestnÌm ¯ÌzenÌ, ûe spoleËnost utrpÏla nÏjakou ˙jmu, nem· û·dn˝ v˝znam pro p¯Ìpadn˝ trestnÏpr·vnÌ postih Ëlen˘ p¯edstavenstva. V tomto p¯ÌpadÏ, tedy tehdy, jestliûe se poökozen˝ necÌtÌ b˝t poökozen˝m, je nicmÈnÏ, jak pÌöe T. Sokol, velmi zpochybnÏna d˘vodnost trestnÌ represe jako subsidi·rnÌho prost¯edku.26) NejvyööÌ soud »R vyslovil v usnesenÌ ze dne 30. Ëervna 1999, sp. zn. 2 Cdon 680/97 z·vÏr, ûe fyzick· osoba, jeû je statut·rnÌm org·nem pr·vnickÈ osoby ñ podnikatele (ß 13 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku), nem· pr·vo jednat jmÈnem tÈto pr·vnickÈ osoby ñ podnikatele ve sporu, kter˝ s nÌ vede. V rozsudku ze dne 17. listopadu 1998, sp. zn. 21 Cdo 11/98

1

O

11 2008

Y

pak uv·dÌ, ûe z ustanovenÌ ß 14 odst. 2 z·konÌku pr·ce, jeû vyluËuje, aby jinÈho zastupoval ten, jehoû z·jmy jsou v rozporu se z·jmy zastupovanÈho, lze analogicky dovodit, ûe statut·rnÌ org·n nem˘ûe jednat jmÈnem spoleËnosti, jsou-li jeho z·jmy v rozporu se z·jmy spoleËnosti. [AËkoliv je od 1. ledna 2007 ˙Ëinn˝ nov˝ z·konÌk pr·ce, kter˝ p¯edmÏtnÈ ustanovenÌ nep¯ebÌr·, lze podle mÈho n·zoru uveden˝ z·vÏr dovodit i z ustanovenÌ ß 12 novÈho pracovnÌho kodexu (resp. z ustanovenÌ ß 22 odst. 2 obËanskÈho z·konÌku, na kterÈ je odkazov·no). DomnÌv·m se proto, ûe zmÏnu stanoviska NejvyööÌho soudu »R v tÈto z·leûitosti nelze oËek·vat.] Soulad tohoto n·zoru s Ël. 9 odst. 1 PrvnÌ smÏrnice Rady EHS Ë. 68/151/EHS ze dne 9. b¯ezna 1968 (d·le jen ìprvnÌ smÏrniceî) 27) konstatoval Evropsk˝ soudnÌ dv˘r ve svÈm rozsudku ze dne 16. prosince 1997 ve vÏci C104/96, Kooperative Rabobank ìVecht en Plassengebiedî BA v Erik Aarnoud Minderhoud. V tomto rozhodnutÌ uvedl, ûe Ël. 9 odst. 1 prvnÌ smÏrnice dopad· pouze na omezenÌ zp˘sobilosti spoleËnosti, jak ji n·rodnÌ ˙prava rozdÏluje mezi jejÌ p¯ÌsluönÈ org·ny, a nezahrnuje problematiku z·jmovÈ kolize, v nÌû se ocit· statut·rnÌ org·n Ëi jeho Ëlen v˘Ëi spoleËnosti z d˘vodu osobnÌch okolnostÌ na jeho stranÏ. P¯edstavenstvo tedy pr·vo na n·hradu ökody, v p¯ÌpadÏ, ûe jde o ökodu zp˘sobenou Ëlenem (Ëleny) p¯edstavenstva, jmÈnem spoleËnosti uplatnit nem˘ûe. M·m zato, ûe rozpor se z·jmy spoleËnosti je nutno shledat u vöech Ëlen˘ p¯edstavenstva, tedy nikoli jen u tÏch nebo

O

1

12 Y

2008

u toho, proti komu by mÏlo b˝t ¯ÌzenÌ vedeno. A to mimo jinÈ proto, ûe to, zda a kte¯Ì ËlenovÈ p¯edstavenstva odpovÌdajÌ spoleËnosti za ökodu, m˘ûe vyjÌt najevo aû v pr˘bÏhu p¯ÌsluönÈho ¯ÌzenÌ. A nenÌ moûnÈ p¯ipustit, aby se (aû) v pr˘bÏhu ¯ÌzenÌ nap¯Ìklad uk·zalo, ûe za ökodu spoleËnosti neodpovÌd· ûalovan˝ Ëlen p¯edstavenstva, ale naopak ten, kter˝ ho jmÈnem spoleËnosti ûaluje. ObchodnÌ z·konÌk ve svÈm ustanovenÌ ß 182 odst. 1 pÌsm. c) umoûÚuje akcion·¯˘m uveden˝m v ustanovenÌ ß 181 odst. 1 tohoto kodexu, aby v˘Ëi dozorËÌ radÏ vznesli z·vazn˝ poûadavek na vym·h·nÌ n·hrady ökody v˘Ëi provinivöÌmu se Ëlenovi p¯edstavenstva. Takov˝to poûadavek m˘ûe b˝t usnesen i na jedn·nÌ valnÈ hromady. Dle obchodnÌho z·konÌku v p˘vodnÌm znÏnÌ akcion·¯i spoleËnosti toto pr·vo nemÏli. ZmÏnu v tomto ohledu p¯inesla aû novela obchodnÌho z·konÌku proveden· z·konem Ë. 142/1996 Sb. Tato novela, podle mÈho n·zoru, znamenala a znamen· v˝znamn˝ posun v ot·zce uplatÚov·nÌ n·roku na n·hradu ökody v˘Ëi Ëlenovi (Ëlen˘m) p¯edstavenstva. DomnÌv·m se totiû, ûe dozorËÌ rada (resp. jÌ urËen˝ Ëlen) nem˘ûe bez uvedenÈho podnÏtu, tedy z vlastnÌ iniciativy, p¯Ìsluönou ûalobu podat. M·m zato, ûe v p¯ÌpadÏ, kdy spoleËnost nem˘ûe, vzhledem k vylouËenÌ jednatelskÈho opr·vnÏnÌ vöech Ëlen˘ jejÌho statut·rnÌho org·nu, jednat osobnÏ, je t¯eba, aby pod·nÌ p¯ÌsluönÈho n·vrhu bylo ìlegitimizov·noî relevantnÌm procentem spoleËnÌk˘. A to proto, ûe ¯ÌzenÌ o n·hradu ökody by mohlo b˝t ze strany spoleËnosti vnÌm·no jako nevhodnÈ, poökozujÌcÌ ji v oËÌch jejÌch obchodnÌch partner˘, ale i ve¯ejnosti. Vym·h·nÌ n·hrady ökody z vlastnÌho podnÏtu dozorËÌ rady by tak mohlo b˝t v rozporu se z·jmem spoleËnosti. K tomuto kroku je tedy, soudÌm, moûno p¯istoupit jen tehdy, jestliûe z·jem na ochranÏ majetkov˝ch pr·v (minoritnÌch) spoleËnÌk˘

p¯ev·ûÌ nad p¯Ìpadn˝m (mlËky vyj·d¯en˝m) z·jmem spoleËnosti (aù uû z jakÈhokoliv d˘vodu) n·hradu ökody na Ëlenech p¯edstavenstva nevym·hat. V opaËnÈm p¯ÌpadÏ, tj. v p¯ÌpadÏ, jestliûe nenÌ z·konem poûadovan˝ podnÏt vznesen, nenÌ û·dn˝ ze Ëlen˘ dozorËÌ rady zp˘sobil˝ spoleËnost v danÈ vÏci zastupovat a ¯ÌzenÌ proti Ëlenovi (Ëlen˘m) p¯edstavenstva, iniciovanÈ kter˝mkoli z nich, musÌ b˝t soudem zastaveno (vÏc bude odmÌtnuta). K v˝öe uvedenÈmu z·vÏru mne vede i jinÈ hledisko. DozorËÌ rada je totiû povinna dohlÌûet na v˝kon Ëinnosti p¯edstavenstva. PoruöenÌ povinnosti a vzniku ökody m· vËas zabr·nit. Jestliûe by byla p¯Ìsluön· ustanovenÌ obchodnÌho z·konÌku vykl·d·na tak, ûe je dozorËÌ rada povinna podat ûalobu na provinivöÌ se Ëleny p¯edstavenstva z vlastnÌ iniciativy (a postup podle ustanovenÌ ß 182 odst. 1 pÌsm. c) obchodnÌho z·konÌku by mÏl mÌsto jen v p¯ÌpadÏ, kdy tak dozorËÌ rada neuËinÌ), vedlo by to, domnÌv·m se, ke znaËnÏ problematick˝m z·vÏr˘m. Z·konn˝ poûadavek, aby ËlenovÈ dozorËÌ rady z vlastnÌho podnÏtu iniciovali ¯ÌzenÌ o n·hradu ökody proti Ëlenovi (Ëlen˘m) p¯edstavenstva, by znamenal nutnost p¯iznat pochybenÌ v jejÌ kontrolnÌ Ëinnosti. S urËitou nads·zkou je moûnÈ ¯Ìct, ûe by to bylo obdobnÈ, jako poûadovat, aby pachatel trestnÈho Ëinu s·m tento Ëin ozn·mil policii. K vym·h·nÌ n·hrady ökody Ëleny dozorËÌ rady se - v souvislosti s pr·vÏ uveden˝mi (proti)argumenty - vyj·d¯ila i nÏmeck· koment·¯ov· literatura. Zde se objevuje n·zor, ûe tento (rozumÏj nÏmeck˝) systÈm, kter˝ svϯuje uplatnÏnÌ n·roku (na n·hradu ökody) dozorËÌ radÏ Ö se ukazuje Achillovou patou nÏmeckÈho Corporate Governance.28) NenÌ-li poûadavek, kter˝ byl uËinÏn v souladu s ustanovenÌm ß 182 odst. 1 pÌsm. c) obchodnÌho z·konÌku vyslyöen, mohou (menöinovÌ) akcion·¯i uplatnit pr·vo na n·hradu

ökody sami (ß 182 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku). NejvyööÌ soud »R ve svÈm rozhodnutÌ ze dne 1. Ëervna 2000, sp. zn. 32 Cdo 500/2000 v tÈto souvislosti uvedl, ûe jestliûe valn· hromada rozhodla o vÏci, o kterÈ v r·mci svÈ p˘sobnosti rozhodovat nem˘ûe, neboù do jejÌ p˘sobnosti takovÈ rozhodov·nÌ nepat¯Ì, nem· takovÈ rozhodnutÌ û·dnÈ pr·vnÌ ˙Ëinky ani v r·mci spoleËnosti, natoû ve vztahu ke t¯etÌm osob·m. TakovÈ ˙Ëinky by nemÏlo Ö rozhodnutÌ o tom, ûe valn· hromada odvol·v· z·konnÈ zmocnÏnÌ akcion·¯˘, uveden˝ch v ß 181 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku podat ûalobu podle ß 182 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku. 14. OdpovÏdnost Ëlen˘ p¯edstavenstva a z·sahy valnÈ hromady (dozorËÌ rady) S problematikou odpovÏdnosti Ëlen˘ p¯edstavenstva za ökodu ˙zce souvisÌ ot·zka z·sah˘ valnÈ hromady, resp. dozorËÌ rady, do Ëinnosti p¯edstavenstva. »len p¯edstavenstva neodpovÌd· za ökodu, kter· vznikne spoleËnosti tÌm, ûe plnil pokyn valnÈ hromady (ß 194 odst. 4 obchodnÌho z·konÌku). Tento pokyn m˘ûe b˝t i nevhodn˝, nesmÌ se ale jednat o pokyn ìzniËujÌcÌho charakteruî. 29) Jestliûe vöak jde o pokyn, kter˝ je v rozporu s pr·vnÌmi p¯edpisy nebo stanovami, nem˘ûe se Ëlen p¯edstavenstva poukazem na nÏj zprostit odpovÏdnosti za ökodu vzniklou jeho splnÏnÌm. Takov˝to pokyn by byl nicotn˝; nenÌ se tedy vlastnÏ ani na co odvol·vat. Pokyn valnÈ hromady je vûdy v rozporu s pr·vnÌm p¯edpisem, jestliûe se t˝k· obchodnÌho vedenÌ spoleËnosti (ß 194 odst. 4 t¯etÌ vÏta obchodnÌho z·konÌku). NicmÈnÏ je t¯eba vnÌ-

1

O

13 2008

Y

mat rozdÌl mezi tÌmto pokynem a jin˝mi pokyny valnÈ hromady odporujÌcÌmi pr·vnÌm p¯edpis˘m nebo stanov·m. Pokyn, kter˝m valn· hromada zasahuje do obchodnÌho vedenÌ, je pokynem pro p¯edstavenstvo nez·vazn˝m. SplnÏnÌ takovÈhoto pokynu m˘ûe spoleËnosti zp˘sobit ökodu, ale m˘ûe b˝t takÈ pro spoleËnost prospÏönÈ. V p¯ÌpadÏ vzniku ökody se ËlenovÈ p¯edstavenstva sice nemohou zprostit odpovÏdnosti poukazem na v·zanost pokynem valnÈ hromady, ale jestliûe dan˝ pokyn sami povaûovali za vhodn˝ a jednali p¯itom s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e, nejsou za vzniklou ökodu odpovÏdnÌ. Pokud jde ale o jinÈ pokyny valnÈ hromady, kterÈ jsou v rozporu s pr·vnÌmi p¯episy (stanovami), jsou je ËlenovÈ p¯edstavenstva povinni neuposlechnout a neprovÈst. M˘ûe jÌt nap¯. o pokyn, jehoû splnÏnÌm by doölo k poruöenÌ p¯edpis˘ soutÏûnÌho pr·va. OdpovÏdnost za ökodu, kter· by spoleËnosti vznikla v d˘sledku zaplacenÌ pokuty uloûenÈ ⁄¯adem pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe, by byla d·na u tÏch Ëlen˘ p¯edstavenstva, kte¯Ì by realizaci takovÈhoto pokynu v p¯edstavenstvu prosadili. »lenovÈ p¯edstavenstva neodpovÌdajÌ spoleËnosti za ökodu ani v p¯ÌpadÏ, jestliûe dozorËÌ rada vyuûije svÈho opr·vnÏnÌ a p¯edstavenstvu zak·ûe urËitÈ jedn·nÌ jmÈnem spoleËnosti nebo neudÏlÌ p¯edstavenstvu p¯edchozÌ souhlas k urËitÈmu pr·vnÌmu ˙konu v p¯ÌpadÏ, kdy to vyûaduje z·kon nebo stanovy a v d˘sledku tohoto postupu vznikne spoleËnosti ökoda. Za ni budou spoleËnosti odpovÌdat ti ËlenovÈ dozorËÌ rady, kte¯Ì p¯ÌsluönÈ rozhodnutÌ dozorËÌ rady prosadili.

O

1

14 Y

2008

Pokud ale spoleËnosti vznikne ökoda spoleËnou ËinnostÌ obou org·n˘ (nap¯. dopustÌ ñ li se p¯edstavenstvo deliktu se souhlasem dozorËÌ rady), odpovÌdajÌ za nÌ provinivöÌ se ËlenovÈ obou org·n˘ (tedy ti, kte¯Ì nejednali loaj·lnÏ s pÈËÌ ¯·dnÈho hospod·¯e) solid·rnÏ. 15. Z·vÏr PostavenÌ p¯edstavenstva jakoûto org·nu, kter˝ hraje ìv ûivotÏî akciovÈ spoleËnosti zcela z·sadnÌ a v mnoha ohledech rozhodujÌcÌ roli, odpovÌdajÌ poûadavky kladenÈ na jeho Ëleny. Vûdy musÌ jÌt o plnÏ odpovÏdnÈ profesion·ly, znalÈ nejen sv˝ch pr·v, ale p¯edevöÌm sv˝ch povinnostÌ. Je t¯eba d˘raznÏ varovat p¯ed jen form·lnÌm fungov·nÌm tohoto org·nu, resp. p¯ed jen form·lnÌm v˝konem funkce ze strany jeho Ëlen˘, se kter˝m se m˘ûeme nÏkdy setkat v praxi. TÌm, kdo je odpovÏdn˝ za ¯ÌzenÌ a spr·vu akciovÈ spoleËnosti je p¯edstavenstvo, resp. jeho ËlenovÈ. Jestliûe p¯edstavenstvo tuto p˘sobnost ve skuteËnosti nevykon·v· anebo nevykon·v· s tou pÈËÌ, ke kterÈ je povinno, musÌ jeho ËlenovÈ poËÌtat s tÌûiv˝mi d˘sledky, kterÈ mohou dopadnout na jejich hlavy. Pozn·mky. 1) American Law Institute, Principles of Corporate Governance, 1994, ß 4.01. 2) »ern·, S.: ObchodnÌ pr·vo. Akciov· spoleËnost. 3. dÌl, Praha, ASPI 2006, s. 185. 3) In DÏdiË, J. a kol.: ObchodnÌ z·konÌk. Koment·¯, 1. vyd·nÌ, I. dÌl, Praha, Polygon 2002, s. 2417. 4) Lze souhlasit s T. Dvo¯·kem (in Dvo¯·k, T.: Akciov· spoleËnost a Evropsk· akciov· spoleËnost. Praha, ASPI 2005, s. 513), ûe je t¯eba, aby si kaûd˝ uchazeË o funkci Ëlena p¯edstavenstva uvÏdomil poûadavek profesion·lnÌho v˝konu tÈto funkce, resp. s n·zorem, ûe kaûd˝ Ëlen p¯edstavenstva musÌ

5)

6)

7)

b˝t vûdy opravdov˝m profesion·lem. K tÈto ot·zce se vyj·d¯il i NejvyööÌ soud »R ve svÈm rozhodnutÌ ze dne 23. Ëervence 2003, sp. zn. 7 Tdo 107/2003, ve kterÈm uvedl: ìJe tedy z¯ejmÈ, ûe podnikatelem nem˘ûe b˝t kaûd˝, ale toliko ten, kdo m· k tomu pot¯ebnÈ schopnosti, znalosti a p¯edpoklady. Pokud se tedy obvinÏnÌ nechali zvolit za Ëlena, resp. mÌstop¯edsedu p¯edstavenstva akciovÈ spoleËnosti, p¯evzali tÌm na sebe takÈ odpovÏdnost za plnÏnÌ sv˝ch z·konn˝ch povinnostÌ z toho vypl˝vajÌcÌch a tÈto odpovÏdnosti se nemohou zbavit tvrzenÌm Ö ûe nebyli schopni ¯Ìdit spoleËnost pro nedostatek zkuöenostÌ.î ObdobnÏ, jak pÌöe I. ätenglov· (in ätenglov·, I. ñ PlÌva, S.ñ Tomsa, M. a kol.: ObchodnÌ z·konÌk. Koment·¯. 10. vyd·nÌ. Praha, C. H. Beck 2005, s. 738), pÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e zahrnuje i povinnost Ëlena statut·rnÌho org·nu rozpoznat, ûe je nutn· odborn· pomoc speci·lnÏ kvalifikovanÈho subjektu, a zajistit takovou pomoc. S tÌmto n·zorem se ztotoûnil i NejvyööÌ soud »R (rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R ze dne 18. ¯Ìjna 2006, sp. zn. 5 Tdo 1224/2006). ParagrafovanÈ znÏnÌ n·vrhu na webu www.juristic.cz. Za pozornost stojÌ i v˝slovn· formulace povinnosti loajality. D˘vodov· zpr·va k ß 127 odst. 2 konsolidovanÈho n·vrhu novÈho obËanskÈho z·kona. Ve sbÌrce rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »SR (po¯adatel F. V·ûn˝) lze v trestnÌ ¯adÏ nalÈzt hned t¯i rozhodnutÌ, kter· pravdÏpodobnÏ poslouûila tv˘rc˘m n·vrhu novÈho obËanskÈho z·kona jako inspirace. V prvnÌm z nich (z roku 1933, ve sbÌrce pod Ë. 4867) byl vysloven n·zor, ûe pokud nÏkdo na sebe vezme funkci Ëlena p¯edstavenstva, nem˘ûe se zbavit svÈ odpovÏdnosti za nedostatky v ˙ËetnictvÌ tÌm, ûe sv˝mi znalostmi na v˝kon funkce nestaËÌ. JeötÏ jednoznaËnÏji se prvorepublikov˝ NejvyööÌ soud vyj·d¯il v rozhodnutÌ z roku 1935 (5620), kdyû konstatoval, ûe jiû v tom je ne-

dbalost, vezme-li nÏkdo na sebe funkci Ëlena dozorËÌ rady, aË vÌ, ûe ji nebude moci zast·vat, neb na to sv˝mi znalostmi nestaËÌ. V rozhodnutÌ z roku 1937 (6079) pak uzav¯el, ûe pokud dan˝ funkcion·¯ sezn·, ûe na svoji funkci sv˝mi znalostmi nestaËÌ, m· rezignovat a nesetrv·vat v dotËenÈ funkci. 8) Lze nicmÈnÏ souhlasit s n·zorem I. ätenglovÈ (in ätenglov·, I.ñ PlÌva, S.ñ Tomsa, M. a kol.: ObchodnÌ z·konÌk. Koment·¯. 11. vyd·nÌ. Praha, C. H. Beck 2006, s. 745), ûe urËitou odbornou kvalifikaci opravÚujÌcÌ jej k p¯ijetÌ funkce Ëlena p¯edstavenstva, kter· vöak se nemusÌ bezprost¯ednÏ t˝kat p¯edmÏtu podnik·nÌ spoleËnosti, vöak nepochybnÏ mÌt musÌ. 9) In DÏdiË, J.ñ ätenglov·, I.ñ »ech, P.ñ K¯Ìû, R.: AkciovÈ spoleËnosti. 6. vyd·nÌ. Praha, C. H. Beck 2007, s. 481. 10) »ech, P.: PÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e a povinnost loajality. Pr·vnÌ r·dce, 2007, Ë. 3, s. 5, s odkazem na Bˆckli, P.: Schweizer Aktienrecht: mit Fusionsgesetz, Internationalen Rechnungslegungsgrunds‰tzen IFRS, Bˆrsengesellschaftsrecht, Konzernrecht und Corporate Governance, 3. vyd·nÌ, Z¸rich, Schulthess Juristische Medien 2004 , s. 1622. 11) In Eli·ö, K.ñ BartoöÌkov·, M.ñ Pokorn·, J. a kol.: Kurs obchodnÌho pr·va. Pr·vnickÈ osoby jako podnikatelÈ. 5. vyd·nÌ. Praha, C. H. Beck 2005, s. 293. 12) Srovnej nap¯. Baûantov·, I. ñ Hraba, Z. (eds): Corporate Governance ñ aktu·lnÌ problÈmy teorie a podnikovÈ praxe. Praha, Prospektrum 2006. 13) ObjektivnÌ odpovÏdnost b˝v· naz˝v·na odpovÏdnost za protipr·vnÌ stav, za v˝sledek, viz Gerloch, A.: Teorie pr·va. 2. rozö̯enÈ vyd·-

1

O

15 2008

Y

14)

15)

16)

17)

18)

19)

nÌ. Dobr· voda: VydavatelstvÌ a nakladatelstvÌ A. »enÏk, 2001, s. 177. »ech, P. PÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e a povinnost loajality. Pr·vnÌ r·dce, 2007, Ë. 3, s. 12. Jde o promÌtnutÌ pravidla podnikatelskÈho ˙sudku (business judgement rule), kterÈ klade rozhodujÌcÌ d˘raz na tvorbu rozhodnutÌ, resp. na jeho p¯Ìpravu. Jak pÌöe P. »ech ve v˝öe cit. dÌle: ìObsah rozhodnutÌ samotnÈho ztr·cÌ na v˝znamu, pokud ovöem rozhodnutÌ neodporuje z jinÈho d˘vodu pr·vnÌm p¯edpis˘m (tzv. princip legality: protipr·vnÌ jedn·nÌ pravidlo business judgement nekryje).î Kock, M. ñ Dinkel, R.: Die zivilrechtliche Haftung von Vorst‰nden f¸r unternehmerische Entscheidungen. Neue Zeitschrift f¸r Gesellschaftsrecht, 2004, no. 10, s. 442. Kropff, G. ñ Semler, J. M¸nchener Kommentar zum Aktiengesetz. DÌl 3., 2. vyd·nÌ, Mnichov, C. H. Beck 2004, s. 453 an. Richter, T.: Kuponov· privatizace a jejÌ vlivy na spr·vu a financov·nÌ Ëesk˝ch akciov˝ch spoleËnostÌ, Praha, NakladatelstvÌ Karolinum 2005, s. 51. »ech, P.: PÈËe ¯·dnÈho hospod·¯e a povinnost loajality. Pr·vnÌ r·dce, 2007, Ë. 3, s. 8. Je p¯itom t¯eba souhlasit s n·zorem vysloven˝m v rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R ze dne 23. listopadu 2005, sp. zn. 5 Tdo 1143/2005, ûe je nepochybnÈ, ûe p¯edstavenstvo akciovÈ spoleËnosti, stejnÏ jako jinÈ podobnÈ org·ny, musÌ p¯i rozhodovacÌm procesu zohlednit celou ¯adu r˘zn˝ch okolnostÌ, p¯iËemû za bÏûnÈho stavu vÏcÌ nelze poûadovat stoprocentnÌ spr·vnost a bezchybnost jakÈhokoli rozhodnutÌ.

O

1

16 Y

2008

20)

Problematikou pr·va na informace a obtÌûÌ p¯i jeho realizaci se mj. zab˝val NejvyööÌ soud »R ve svÈm rozhodnutÌ ze dne 3. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 400/2001. 21) OdliönÏ Pohl, T.: OdpovÏdnost statut·rnÌho org·nu obchodnÌ spoleËnosti za ökodu. Bulletin advokacie 2006, Ë. 6, s. 18. 22) Eli·ö, K.: K nÏkter˝m ot·zk·m odpovÏdnosti reprezentant˘ kapit·lov˝ch spoleËnostÌ. Pr·vnÌk, 1999, Ë. 4, s. 325. 23) ShodnÏ Rada, I.: JednatelÈ s.r.o a p¯edstavenstvo a. s. 2. doplnÏnÈ a aktualizovanÈ vyd·nÌ, Praha, Linde 2004, s. 121. 24) In ätenglov· I. ñ PlÌva, S.ñ Tomsa, M. a kol.: ObchodnÌ z·konÌk. Koment·¯. 9. vyd·nÌ. Praha, C. H. Beck 2004, s. 699. 25) NejvyööÌ soud »R dovodil (rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 540/2004, jakoû i rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R ze dne 1. Ëervna 2000, sp. zn. 32 Cdo 500/2000), ûe rozhodnutÌ o tom, ûe se spoleËnost vzd·v· n·roku na n·hradu ökody, nepat¯Ì do p˘sobnosti valnÈ hromady, a proto nem· û·dnÈ pr·vnÌ ˙Ëinky. 26) Sokol, T.: OdpovÏdnost Ëlen˘ statut·rnÌch org·n˘ dle trestnÌho pr·va. Pr·vnÌ r·dce, 2007, Ë. 3, s. 40. 27) PrvnÌ smÏrnice Rady EHS ze dne 9. b¯ezna 1968 o koordinaci ochrann˝ch opat¯enÌ, kter· jsou na ochranu z·jm˘ spoleËnÌk˘ a t¯etÌch osob vyûadov·na v Ëlensk˝ch st·tech od spoleËnostÌ ve smyslu Ël. 58 druhÈho pododstavce Smlouvy, za ˙Ëelem dosaûenÌ rovnocennosti tÏchto opat¯enÌ (68/151/EHS). 28) Kropff, G., Semler, J. M¸nchener Kommentar zum Aktiengesetz. DÌl 3., 2. vyd·nÌ, Mnichov : C. H. Beck, 2004, str. 443. 29) S. »ern· (In »ern·, S.: ObchodnÌ pr·vo. Akciov· spoleËnost. 3. dÌl, Praha, ASPI 2006, s. 259.) se k tÈto ot·zce vyjad¯uje v p¯ÌpadÏ pokyn˘ ovl·dajÌcÌ osoby v˘Ëi osobÏ ovl·danÈ v r·mci smluvnÌho koncernu, kdyû pÌöe: ìZ ovl·dacÌ smlouvy sice vypl˝v· pr·vo ¯ÌdÌcÌ

osoby udÏlovat i nev˝hodnÈ pokyny, ale nezakl·d· moûnost udÏlovat pokyny protipr·vnÌ ani pr·vo zniËit ¯Ìzenou spoleËnost.î DomnÌv·m se, ûe tento n·zor se uplatnÌ obdobnÏ i v p¯ÌpadÏ pokyn˘ a z·sad dle ustanovenÌ ß 194 odst. 4 obchodnÌho z·konÌku.

Dana Ondrejov· Ochrana hospod·¯skÈ soutÏûe a Ñn·rodnÌ öampioniì ñ I. Ë·st VYMEZENÕ TZV. ÑN¡RODNÕCH äAMPIONŸì A JEJICH POSOUZENÕ Z POHLEDU SOUTÃéNÕHO PR¡VA

I.. ⁄VODEM TakzvanÌ n·rodnÌ öampioni p¯edstavujÌ aktu·lnÌ problÈm v ¯adÏ evropsk˝ch st·t˘, ale takÈ v r·mci EvropskÈ unii (d·le rovnÏû ìEUî) jako celku a rovnÏû po celÈm svÏtÏ, neboù n·rodnÌ öampioni se vyskytujÌ nejen v ekonomicky vyspÏl˝ch zemÌch, ale takÈ v zemÌch rozvojov˝ch. Politikou n·rodnÌch öampion˘ se rozumÌ vl·dnÌ politika spoËÌvajÌcÌ v podporov·nÌ n·rodnÌch spoleËnostÌ (n·rodnÌch öampion˘) p˘sobÌcÌch ve specifick˝ch, v˝znamn˝ch ñ tzv. strategick˝ch Ëi tradiËnÌch odvÏtvÌch st·tu a v jejich ochranÏ p¯ed p¯evzetÌmi (zejmÈna tzv.

nep¯·telsk˝mi p¯evzetÌmi ñ st·ty p¯evzetÌ spoleËnostÌ zahraniËnÌmi konkurenty naz˝vajÌ Ëasto jako tzv. nep¯·telsk· p¯evzetÌ, vÏtöinou se vöak jedn· o nep¯·telsk· p¯evzetÌ ve vztahu k managementu cÌlovÈ spoleËnosti a politik˘m danÈho st·tu a o p¯·telsk· p¯evzetÌ ve vztahu k akcion·¯˘m cÌlovÈ spoleËnosti, jeû dost·vajÌ v˝hodnÈ finanËnÌ nabÌdky od z·jemce o p¯evzetÌ) zahraniËnÌmi spoleËnostmi (d˘vodem vytvo¯enÌ takovÈho celku vöak m˘ûe b˝t rovnÏû zachov·nÌ ûivotaschopnosti ìupadajÌcÌî spoleËnosti, tedy spoleËnosti, kter· by bez pomoci st·tu pravdÏpodobnÏ zanikla; je nutnÈ si vöak uvÏdomit, ûe z·nik nefungujÌcÌ spoleËnosti nep¯edstavuje vûdy negativnÌ d˘sledek pro ekonomiku a spot¯ebitele, ale mnohdy spÌöe naopak). V tÈto souvislosti se hovo¯Ì takÈ o ochranÏ tzv. n·rodnÌho st¯Ìbra. V nÏkter˝ch st·tech vöak tato pravidla neplatÌ pouze pro tzv. strategick· odvÏtvÌ, ale takÈ pro ryze komerËnÌ odvÏtvÌ. Tzv. strategick˝m pr˘myslov˝m odvÏtvÌm se pro ˙Ëely tohoto p¯ÌspÏvku rozumÌ takovÈ pr˘myslovÈ odvÏtvÌ, kterÈ je pro dan˝ st·t v˝znamnÈ z pohledu zabezpeËov·nÌ sluûeb, kterÈ jsou svou povahou sluûby obecnÈho hospod·¯skÈho z·jmu nebo se tÏmto svou povahou vel-

1

O

17 2008

Y

mi blÌûÌ (nap¯. zajiöùov·nÌ dod·vek energie). Za strategickÈ pr˘myslovÈ odvÏtvÌ je nÏkdy povaûov·n takÈ pr˘mysl hutnick˝ Ëi ocel·¯sk˝. Tzv. tradiËnÌm pr˘myslov˝m odvÏtvÌm se pro ˙Ëely tohoto p¯ÌspÏvku rozumÌ takovÈ pr˘myslovÈ odvÏtvÌ, kterÈ m· v danÈm st·tÏ svou dlouholetou tradici a stalo se pro dan˝ st·t charakteristickÈ (nap¯. v˝roba hodinek Ëi Ëokol·dy ve äv˝carsku, bankovnictvÌ v Lucembursku i zmÌnÏnÈm äv˝carsku, farmaceutick˝ pr˘mysl ve Francii, automobilov˝ pr˘mysl ve ävÈdsku apod.). AËkoliv lze toto pr˘myslovÈ odvÏtvÌ za¯adit rovnÏû mezi tzv. komerËnÌ odvÏtvÌ, na zachov·nÌ tradiËnÌho pr˘myslovÈho odvÏtvÌ m· st·t vÏtöÌ z·jem zejmÈna s ohledem na ìproslulostî, kterou takovÈ odvÏtvÌ danÈmu st·tu p¯in·öÌ (opomeneme-li vöak souËasnou negativnÌ ìproslulostî zp˘sobenou uzav¯enÌm urËit˝ch pr˘myslov˝ch odvÏtvÌ vstupu novÈ konkurence a protisoutÏûnÌmi podporami n·rodnÌch öampion˘). SouËasnÏ vöak m˘ûe b˝t tzv. tradiËnÌm pr˘myslov˝m odvÏtvÌ takÈ tzv. strategickÈ pr˘myslovÈ odvÏtvÌ, neboù i toto m˘ûe mÌt (a Ëasto takÈ mÌv·) na ˙zemÌ danÈho st·tu dlouholetou tradici. Tzv. tradiËnÌ pr˘myslovÈ odvÏtvÌ, byù za urËit˝ch podmÌnek spad· jak do kategorie tradiËnÌho, tak komerËnÌho pr˘myslovÈho odvÏtvÌ, je nutno od obou uveden˝ch kategoriÌ odliöit. Tzv. komerËnÌm pr˘myslov˝m odvÏtvÌm se pro ˙Ëely tohoto p¯ÌspÏvku rozumÌ tzv. klasick· obchodnÌ odvÏtvÌ nemajÌcÌ specifika odvÏtvÌ strategickÈho. Jedn· se nap¯Ìklad o potravin·¯sk˝, farmaceutick˝, automobilov˝ pr˘mysl apod. SpoleËnosti p˘sobÌcÌ v komerËnÌm odvÏtvÌ neuspokojujÌ sluûby, kterÈ jsou sv˝m

O

1

18 Y

2008

charakterem tzv. sluûby obecnÈho hospod·¯skÈho z·jmu Ëi sluûby tÏmto se velmi blÌûÌcÌ. Politika n·rodnÌch öampion˘ spoËÌv· rovnÏû ve snaze vl·d potlaËit spojov·nÌ velk˝ch n·rodnÌch pr˘myslov˝ch podnik˘ se zahraniËnÌmi spoleËnostmi a br·nit zahraniËnÌm spoleËnostem ve vstupu do ìn·rodnÌchî spoleËnostÌ (k tomuto pojmu blÌûe d·le v textu). Podstatou tÈto politiky je tedy diskriminace zahraniËnÌch spoleËnostÌ ve vztahu ke spoleËnostem n·rodnÌm, ale rovnÏû diskriminace mal˝ch, mÈnÏ v˝znamn˝ch spoleËnostÌ ve vztahu ke spoleËnostem velk˝m, strategick˝m Ëi tradiËnÌm. Tzv. n·rodnÌ öampioni mohou vzniknout p¯irozenou cestou (vhodnou ekonomickou strategiÌ se z urËitÈ spoleËnosti stane skuteËn˝ ìvÌtÏzî v r·mci soutÏûe v urËitÈm pr˘myslovÈm odvÏtvÌ, nap¯Ìklad Microsoft) nebo umÏle (v d˘sledku tzv. politiky n·rodnÌch öampion˘ ñ tj. podporami a ochranou st·tu). Tento p¯ÌspÏvek bude v dalöÌm vych·zet z pojetÌ n·rodnÌch öampion˘ jako subjekt˘, kte¯Ì jsou st·tem podporov·ni a vyjÌm·ni ze soutÏûnÌch pravidel, nikoliv z pojetÌ n·rodnÌch öampion˘ jako skuteËn˝ch ìvÌtÏz˘î v r·mci hospod·¯sko-soutÏûnÌho kl·nÌ. V souvislosti s politikou n·rodnÌch öampion˘ se uûÌv· pojm˘ jako ekonomickÈ vlastenectvÌ, ekonomick˝ nacionalismus, patriotismus, protekcionismus (ochran·¯stvÌ), n·rodnÌ monopoly, ochrana zamÏstnanosti, ochrana n·rodnÌ bezpeËnosti, ìoddÏlenÌî n·rodnÌch trh˘, postavenÌ ìtradiËnÌho dodavateleî Ëi ochrana tzv. strategick˝ch Ëi tradiËnÌch odvÏtvÌ. N·rodnÌ öampioni p¯edstavujÌ podle jejich zast·nc˘ n·rodnÏ motivovan˝ z·jem jednotliv˝ch st·t˘ na vytv·¯enÌ ekonomicky siln˝ch subjekt˘, kterÈ by byly schopny obst·t v evropskÈ i svÏtovÈ konkurenci, coû by mÏlo zajistit vyööÌ mezin·rodnÌ konkurenceschopnost n·rodnÌch spoleËnostÌ v mezin·rodnÌ hospod·¯skÈ soutÏûi, ochranu pracovnÌch mÌst a zvy-

öov·nÌ v˝voz˘. Zast·nci politiky n·rodnÌch öampion˘ tuto oznaËujÌ takÈ za projev tzv. obrannÈho mechanismu st·t˘ zp˘sobenÈho tÌm, ûe ˙silÌ o ¯·dnÈ fungov·nÌ jednotnÈho evropskÈho trhu ìtlaËÌî na v˝konnost n·rodnÌch ekonomik, coû vyvol·v· snahy st·tu zasahovat do ekonomiky za ˙Ëelem zvyöov·nÌ hospod·¯skÈho r˘stu a konkurenceschopnosti n·rodnÌho hospod·¯stvÌ. Ve skuteËnosti p¯edstavuje politika n·rodnÌch öampion˘ obranu st·tu proti ìovl·dnutÌî n·rodnÌch podnik˘ zahraniËnÌmi spoleËnostmi a p¯ed ztr·tou vlivu politickÈ moci na chod n·rodnÌch spoleËnostÌ. Vl·dy si tÌmto chtÏjÌ zachovat moc ovlivÚovat urËitÈ spoleËnosti, coû je re·lnÈ u n·rodnÌch spoleËnostÌ spÌöe neû u spoleËnostÌ zahraniËnÌch Ëi ìnadn·rodnÌchî. Podniky spojenÈ pod politick˝m tlakem Ëi podniky vl·dou chr·nÏnÈ a podporovanÈ budou mÌt vûdy k vl·d·m a politick˝m stran·m ìblÌûeî neû ty, kterÈ si od politiky drûÌ urËit˝ odstup. Politici se snaûÌ vytvo¯it n·rodnÌ öampiony takov˝ch rozmÏr˘, kterÈ ztÏûujÌ jejich p¯evzetÌ a tyto z˘st·vajÌ ve vlastnictvÌ tuzemsk˝ch subjekt˘, nejlÈpe ve vlastnictvÌ st·tu Ëi s jeho v˝znamn˝m podÌlem. Na druhou stranu vöak tito n·rodnÌ öampioni mohou b˝t paradoxnÏ p¯evzati pouze zahraniËnÌmi spoleËnostmi, neboù v tuzemsku vÏtöinou nenÌ spoleËnost, kter· by byla s ohledem na hodnotu a velikost n·rodnÌho öampiona schopn· tohoto zÌskat. Politika n·rodnÌch öampion˘ nep¯edstavuje zcela novou politiku, kter· by se d¯Ìve ve svÏtÏ nevyskytovala, nicmÈnÏ v poslednÌch nÏkolika letech jejÌ v˝znam (zejmÈna v EvropÏ) znaËnÏ vzrostl. Vznik ìnovodobÈî politiky n·rodnÌch öampion˘ v EvropÏ je spjat s nejistotou, kterou mÏlo ˙dajnÏ zp˘sobit otev¯enÌ n·rodnÌch trh˘ nov˝m Ëlensk˝m st·t˘m po rozö̯enÌ EvropskÈ unie v roce 2004. St·vajÌcÌ ËlenskÈ st·ty EvropskÈ unie se ob·valy p¯Ìchodu zahraniËnÌch spoleËnostÌ na n·rodnÌ trhy a s tÌm souvisejÌcÌ

ztr·ty pracovnÌch mÌst. Politika n·rodnÌch öampion˘ je tak urËit˝m projevem nacionalistick˝ch tendencÌ a do jistÈ mÌry urËitou spont·nnÌ reakcÌ na novÏ vzniklou situaci po rozö̯enÌ EvropskÈ unie, kdy se kvalitativnÏ zmÏnila konkurence po rozö̯enÌ EvropskÈ unie (konkurence je mnohem tvrdöÌ) a tomu bylo (je) podle vl·d zast·vajÌcÌch politiku n·rodnÌch öampion˘ pot¯eba Ëelit pr·vÏ vytv·¯enÌm a ochranou n·rodnÌch öampion˘. Projekt s n·zvem ìN·rodnÌ öampioniî iniciovala Francie v roce 2004 v souvislosti s p¯Ìpadem Alstom. Evropsk· komise (d·le rovnÏû ìKomiseî) uloûila Francii povinnost spoËÌvajÌcÌ v nutnosti nalÈzt zahraniËnÌho partnera pro francouzskou spoleËnost Alstom. Francie musela prodat svÈ st·tnÌ podÌly ve spoleËnosti Alstom zahraniËnÌm investor˘m a Francie tak zaËala hledat investory ze zemÏ, kter· by jÌ byla ìp¯·telskyî naklonÏna. To by Francii umoûnilo, aby i nad·le vykon·vala alespoÚ nep¯Ìmou kontrolu nad spoleËnostÌ Alstom. Obr·tila se tedy nejprve na NÏmecko s n·vrhem na vytvo¯enÌ spoleËn˝ch siln˝ch podnik˘, kterÈ by mÏly silnÈ postavenÌ v EvropÏ i ve svÏtÏ. ObÏ zemÏ tÌm chtÏly p¯edejÌt hrozbÏ p¯evzetÌ jejich v˝znamn˝ch spoleËnostÌ kapit·lovÏ siln˝mi konkurenty, zvl·ötÏ z USA a Japonska. Z tohoto ìspoleËnÈhoî projektu nakonec seölo, nicmÈnÏ Francii i NÏmecko myölenka vytv·¯enÌ a podporov·nÌ n·rodnÌch öampion˘ zaujala a oba st·ty se tÈto politiky ujaly samostatnÏ a ìpo svÈmî. Politiku n·rodnÌch öampion˘ zast·v· z evropsk˝ch st·t˘ p¯edevöÌm NÏmecko (Deutsche Post AG, nÏmeckÈ bankovnictvÌ) a Francie

1

O

19 2008

Y

(Danone, France TÈlÈcom, Suez a Gaz de France, Alstom, …lÈctricitÈ de France, Aventis, Renault), nicmÈnÏ v poslednÌ dobÏ se k tÈto politice hl·sÌ (aù uû mÈnÏ Ëi vÌce ofici·lnÏ) st·le vÌce evropsk˝ch st·t˘, jako nap¯Ìklad It·lie (italskÈ bankovnictvÌ), äpanÏlsko (Endesa), Lucembursko (Arcelor), Polsko Ëi Irsko (Aer Limbus). Z ostatnÌch st·t˘ jsou to nap¯Ìklad SpojenÈ st·ty americkÈ (General Electric) a p¯edevöÌm rozvojovÈ st·ty (zejmÈna P·kist·n, Malajsie, Thajsko, Korea Ëi Mexiko). Tento seri·l se zamÏ¯Ì na posouzenÌ n·rodnÌch öampion˘ zejmÈna ve vztahu k hospod·¯skÈ soutÏûi, a to jak obecnÏ, tak se zamϯenÌm na d˘sledky pro hospod·¯skou soutÏû v Evropsk˝ch spoleËenstvÌch a zejmÈna v »eskÈ republice. II. VYMEZENÕ POJMU ìN¡RODNÕ äAMPIONî PrvnÌ problÈm vyvst·vajÌcÌ ohlednÏ n·rodnÌch öampion˘ je ot·zka samotnÈho vymezenÌ pojmu. Za ìöampionaî (champion) lze obecnÏ oznaËit nÏkoho, kdo je p¯ebornÌkem, vÌtÏzem, nejlepöÌm jedincem ve svÈm oboru.1) V˝raz ìöampionî je uûÌv·n zejmÈna ve sportu v r·mci sportovnÌ soutÏûe, sportovnÌho boje a proto je analogicky pouûÌv·n takÈ jako ìvÌtÏzî ve smyslu hospod·¯skÈ soutÏûe, neboù i zde se jedn· prim·rnÏ o vyj·d¯enÌ urËitÈho mÌsta v r·mci soutÏûe (v konkurenËnÌm boji) ñ aù uû vÌce Ëi mÈnÏ ìfair playî. äampionem ve smyslu politickÈm vöak velmi Ëasto neb˝v· spoleËnost nebo spojenÌ, kterÈ jsou tÏmi nejlepöÌmi pro spot¯ebitele, soutÏûitele Ëi hospod·¯skou soutÏû, ale spoleËnost, jeû je nejlepöÌ podle n·zoru politik˘. RozhodujÌcÌ tedy nenÌ objektivnÌ ekonomick· racionaliO

1

20 Y

2008

ta (efektivnost), ale spÌöe politick· prospÏönost a ìst·tnÌ p¯Ìsluönostî. Naopak öampionem ve smyslu hospod·¯sky soutÏûnÌm by mÏla b˝t spoleËnost, kter· dos·hla vysokÈho podÌlu na trhu ˙spÏön˝mi inovacemi nebo sniûov·nÌm n·klad˘ a cen, coû obecnÏ svÏdËÌ to o tom, ûe na trhu existuje zdrav· konkurence, kter· je ku prospÏchu spot¯ebitel˘. Shoda v oznaËenÌ urËitÈ spoleËnosti za ìöampionaî v uvedenÈm smyslu a ve smyslu politickÈm je vöak jen zcela v˝jimeËn·. V˝raz ìöampionî by mÏl oznaËovat nejlepöÌho ìhr·Ëeî na dom·cÌm trhu a r·doby takÈ v zahraniËÌ, coû v p¯ÌpadÏ posuzovan˝ch n·rodnÌch öampion˘ nenÌ pravda. VymezenÌ pojmu ìöampionî neoznaËuje ve skuteËnosti to, co se pod tÌmto ìskr˝v·î, tedy nikoliv öampiona jako ìvÌtÏzeî v r·mci urËitÈ soutÏûe, ale jedince, kter˝ je spÌöe ìvÌtÏzemî nad principy volnÈ hospod·¯skÈ soutÏûe a ekonomickou prospÏönostÌ a efektivitou. P¯Ìvlastek ìn·rodnÌî (national) ve v˝razu ìn·rodnÌ öampionî obecnÏ vyjad¯uje vztah öampiona ke st·tu, kter˝ politiku n·rodnÌch öampion˘ zast·v·. V souËasnÈ dobÏ doch·zÌ velmi Ëasto k tzv. p¯eshraniËnÌm f˙zÌm nebo k vytv·¯enÌm spoleËn˝ch podnik˘ (joint ventures). Takto vytvo¯enÈ subjekty potÈ podlÈhajÌ pouze jednomu pr·vnÌmu ¯·du a rozdÏlenÌ osob na zahraniËnÌ a tuzemskÈ (n·rodnÌ) je potÈ nev˝znamnÈ. Vznikne-li takovou f˙zÌ n·rodnÌ öampion, je to skuteËnÏ öampion ìn·rodnÌî? NabÌzÌ se ot·zka, zda m· potÈ p¯Ìvlastek ìn·rodnÌî v˘bec nÏjak˝ v˝znam. ProblÈm vöak vyvst·v· ohlednÏ vymezenÌ kritÈria, kdy lze urËit˝ subjekt oznaËit za ìn·rodnÌî. TÏchto kritÈriÌ se nabÌzÌ hned nÏkolik, ani jedno vöak nelze povaûovat za obecnÏ p¯ijÌmanÈ. ñ ìn·rodnÌî ve smyslu sÌdla SÌdlo spoleËnosti dnes st·le vÌce ztr·cÌ na v˝znamu,2) neboù velmi Ëasto je uvedeno pou-

ze ìna okoî (fiktivnÌ sÌdlo). Pokud by vöak toto kritÈrium zvaûov·no jako rozhodujÌcÌ p¯i oznaËenÌ urËitÈ v˝znamnÈ spoleËnosti za ìn·rodnÌhoî öampiona, dalo by se uvaûovat spÌöe neû o ìn·rodnÌchî öampionech o öampionech ìteritori·lnÌchî (nÏkdy se v tÈto souvislosti pouûÌv· pojmu ìdom·cÌ öampioniî). ñ ìn·rodnÌî ve smyslu st·tnÌ p¯Ìsluönosti (n·rodnosti) Pojem ìn·rodnÌî öampion m˘ûe vyjad¯ovat ìn·rodnostî p¯ÌsluönÈ pr·vnickÈ osoby k urËitÈmu st·tu; v p¯ÌpadÏ spoleËnostÌ vöak tento pojem nenÌ p¯esn˝. Pojem ìst·tnÌ p¯Ìsluönostî se vÏtöinou vyskytuje v souvislosti s fyzick˝mi osobami. U pr·vnick˝ch osob, jakoûto osob umÏle vytvo¯en˝ch, je jejich pr·vnÌ subjektivita odvozena od osob fyzick˝ch a pojem ìst·tnÌ p¯Ìsluönostî vyvol·v· ¯adu ot·zek. Pr·vnickÈ osoby Ëasto p¯ekraËujÌ hranice jednotliv˝ch st·t˘, navazujÌ r˘znÈ vztahy s osobami majÌcÌmi ìp¯Ìsluönostî jinÈho st·tu, neû ze kterÈho samy ìpoch·zÌî. Z pohledu tuzemsk˝ch subjekt˘ vystupujÌ takovÈ osoby jako osoby zahraniËnÌ, aù jiû jde o osoby majÌcÌ sÌdlo v jinÈm st·tÏ nebo o osoby, kterÈ byly zaloûeny podle cizÌho pr·va, p¯ÌpadnÏ mohou b˝t zahraniËnÌmi osobami z obou zmÌnÏn˝ch hledisek. V ËeskÈm pr·vu pojem ìst·tnÌ p¯Ìsluönostî pr·vnickÈ osoby nebo obchodnÌ spoleËnosti nem· v˝slovnou oporu. Tento pojem pouûÌv· pouze ustanovenÌ ß 3 odst. 1 z·kona Ë. 97/1963 Sb., o mezin·rodnÌm pr·vu soukromÈm a procesnÌm, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (d·le rovnÏû ìZMPSî), kterÈ pouze uv·dÌ, ûe ìzp˘sobilost osoby k pr·v˘m a pr·vnÌm ˙kon˘m se ¯ÌdÌ pr·vnÌm ¯·dem, jehoû je p¯ÌsluönÌkemî. VlastnÌ ot·zku urËenÌ osobnÌho statutu pr·vnick˝ch osob tedy ne¯eöÌ. VlastnÌ kritÈrium pro urËenÌ osobnÌho statutu pr·vnick˝ch osob tedy nenÌ zakotveno v ZMPS, ale v obchodnÌm z·konÌku v ustanovenÌ ß 22 obch. z·k.

St·tnÌ p¯Ìsluönost pr·vnick˝ch osob se tedy objevuje ve dvojÌm v˝znamu, p¯iËemû oba tyto v˝znamy jsou Ëasto uûÌv·ny nep¯esnÏ a zamÏÚov·ny - st·tnÌ p¯Ìsluönost pr·vnick˝ch osob se uûÌv· jednak ve smyslu cizineckÈho pr·va a jednak ve smyslu koliznÌho pr·va.3) ñ ìn·rodnÌî ve smyslu umÌstÏnÌ kapit·lu Ëi v˝konu kontroly S ohledem na v˝öe uvedenÈ problÈmy souvisejÌcÌ s kritÈriem sÌdla a ìst·tnÌ p¯Ìsluönostiî tak p¯ich·zÌ v ˙vahu vhodnÏjöÌ kritÈria vymezenÌ pojmu ìn·rodnÌî, nap¯Ìklad kritÈrium umÌstÏnÌ kapit·lu Ëi v˝konu kontroly. KritÈrium umÌstÏnÌ kapit·lu vyuûÌv· procentu·lnÌ vyj·d¯enÌ majetkovÈho, mzdovÈho a obchodnÌho faktoru, pokud toto p¯esahuje v danÈm st·tÏ urËitou hranici. V tÈto souvislosti se takÈ hovo¯Ì o spoleËnosti, kter· je p¯ev·ûnÏ v tzv. n·rodnÌm vlastnictvÌ. Tento pojem vöak p¯in·öÌ v˝znamnÈ v˝kladovÈ problÈmy. Za n·rodnÌ vlastnictvÌ lze nepochybnÏ povaûovat p¯Ìpad, kdy je urËit· spoleËnost vlastnÏna v˝luËnÏ nebo z nadpoloviËnÌ vÏtöiny ìn·rodnÌmî subjektem. To je vöak definice ìkruhemî, kdy se dost·v·me opÏt k vymezenÌ tzv. ìn·rodnÌhoî subjektu (pr·vnickÈ osoby). Princip kontroly urËuje jako rozhodn˝ zpravidla pr·vnÌ ¯·d st·tu, jehoû p¯ÌsluönÌci pr·vnickou osobu Ëi spoleËnost ìkontrolujÌî, tzn. vykon·vajÌ v nÌ rozhodujÌcÌ moc. Nap¯Ìklad m˘ûe b˝t urËujÌcÌ st·tnÌ p¯Ìsluönost osob, kterÈ jsou zakladateli nebo Ëleny spoleËnosti, Ëleny jejÌho vedenÌ a podobnÏ.4) ñ ìn·rodnÌî ve smyslu n·rodnÌho z·jmu NenÌ v˝jimkou, kdy urËit˝ st·t oznaËÌ za n·rodnÌho öampiona osobu, kter· nespad· do v˝öe uveden˝ch kritÈriÌ (tzn. zejmÈna nem·

1

O

21 2008

Y

sÌdlo ani jin˝ z uveden˝ch v˝znamn˝ch ˙zk˝ch vztah˘ k urËitÈ zemi), ale m· pro dan˝ st·t velmi d˘leûit˝, specifick˝ a nezamÏniteln˝ v˝znam; existence takovÈho n·rodnÌho öampiona je v ìn·rodnÌm z·jmuî. (Nap¯Ìklad spoleËnost Arcelor5) je povaûov·na za ìn·rodnÌhoî öampiona hned nÏkolika st·t˘.) Jsou tedy p¯Ìpady, kdy pojem ìn·rodnÌî nemusÌ znamenat jen ìrazÌtkoî urËitÈ p¯Ìsluönosti ke konkrÈtnÌmu st·tu, ale vymezenÌ öiröÌho a neurËitÈho ìn·rodnÌho z·jmuî. Z tohoto pohledu je logickÈ, ûe i spoleËnost, jejÌû ìp¯Ìsluönostî k urËitÈmu st·tu nenÌ jednoznaËnÏ identifikovateln·, ale jejÌû urËit˝ vztah k danÈmu st·tu je nesporn˝, m˘ûe dan˝ st·t ìproslavitî, zviditelnit a p¯inÈst mu totÈû, co jasnÏ definovan˝ ìn·rodnÌî öampion. S n·r˘stem p¯eshraniËnÌch aktivit, Ëast˝m p¯emisùov·nÌm sÌdla a rapidnÌch rotacÌ vlastnictvÌ se geografick· identita, kapit·l i ìn·rodnostî spoleËnostÌ st·vajÌ vÌce rozpt˝len˝mi, pomÌjiv˝mi a mÈnÏ v˝znamn˝mi. Pokud v urËitÈm st·tÏ (Ëi nap¯Ìklad v r·mci EvropskÈ unie) vznikne ˙spÏön· a siln· spoleËnost, lze ji naz˝vat öampionem s p¯Ìsluön˝m p¯Ìvlastkem ñ n·rodnÌm nebo evropsk˝m. Pokud jsou vöak tyto spoleËnosti podporov·ny Ëi chr·nÏny na ˙kor jin˝ch spoleËnostÌ, pak tento pojem nenÌ p¯esn˝ ñ nejedn· se o öampiona (nejlepöÌho hr·Ëe) v pravÈm slova smyslu, tedy ve smyslu poctivÈho dodrûov·nÌ pravidel soutÏûe (fair play) ñ hospod·¯skÈ soutÏûe. Za n·rodnÌ öampiony by tak mÏli b˝t povaûov·ni ti, kte¯Ì prospÌvajÌ navzdory existujÌcÌ soutÏûi na dom·cÌm trhu a nikoliv ti, kte¯Ì jsou z tÈto soutÏûe ìvyÚatiî.

O

1

22 Y

2008

Pojem ìn·rodnÌ öampionî (national champion, Nationaler Champion) oznaËujÌcÌ problematiku n·rodnÌch öampion˘ ve smyslu tohoto p¯ÌspÏvku je tedy znaËnÏ nep¯esn˝, neboù nevyjad¯uje samotnou podstatu tohoto jevu. Jako vhodnÏjöÌ pojem se tedy nabÌzÌ v ˙vodu tÈto kapitoly uûitÈ pojmy ìn·rodnÌ gigantî, ìn·rodnÌ klenotî, ìn·rodnÌ st¯Ìbroî, ìn·rodnÌ pr˘myslovÈ dÏdictvÌî nebo ìtradiËnÌ dodavatel (v˝robce)î. Pr·vÏ tyto v˝razy jsou vÌce neutr·lnÌ na rozdÌl od ìöampionaî vyjad¯ujÌcÌho urËit˝ zp˘sob vÌtÏzstvÌ. Za pojem nejp¯esnÏji oznaËujÌcÌ podstatu ìn·rodnÌch öampion˘î povaûuji pojem ìn·rodnÌ chr·nÏnecî, byù st·le obsahujÌcÌ nejednoznaËn˝ p¯Ìvlastek ìn·rodnÌî. AËkoliv existuje problÈm ohlednÏ p¯esnÈho vymezenÌ pojmu ìn·rodnÌî, obecnÏ se m· za to, ûe ìn·rodnÌm öampionemî je spoleËnost, kterou lze oznaËit za urËitÈ ìn·rodnÌ st¯Ìbroî (ìn·rodnÌ klenotî), jeû je t¯eba chr·nit. III. FORMY PODPOR N¡RODNÕCH äAMPIONŸ Vl·dy st·t˘ zast·vajÌcÌch politiku n·rodnÌch öampion˘ majÌ mnoho moûnostÌ, kter˝mi m˘ûe b˝t tato politika prosazov·na, otev¯enÏ se vöak o nich p¯Ìliö nehovo¯Ì. S ohledem na skuteËnost, ûe celnÌ sazby jsou v r·mci jednotnÈho vnit¯nÌho trhu EvropskÈ unie d·vno zruöeny, nelze vyuûÌvat klasickÈho protekcionismu. Vl·dy tak nejËastÏji ËinÌ cestou st·tnÌ pomoci a r˘zn˝mi formami skryt˝ch dotacÌ, jeû n·slednÏ deformujÌ trûnÌ a soutÏûnÌ prost¯edÌ a zv˝hodÚujÌ urËitÈ soutÏûitele. Komisi se relativnÏ da¯Ì Ëelit protisoutÏûnÌm praktik·m jednotliv˝ch spoleËnostÌ i st·t˘, ale ne vûdy je zcela ˙spÏön· ve snaze zak·zat a uhlÌdat nep¯ÌmÈ formy st·tnÌch dotacÌ. Pr·vÏ Komise je vöak org·nem, kter˝ jako jedin˝ m˘ûe br·nit snah·m evropsk˝ch vl·d podporovat a chr·nit velkÈ pr˘myslovÈ podniky.

V nÏkter˝ch p¯Ìpadech jsou tlaky na podporu n·rodnÌch öampion˘ vyvÌjeny politiky, v jin˝ch p¯Ìpadech p¯Ìmo ze strany n·rodnÌch öampion˘, kte¯Ì na trhu p˘sobÌ. KonkrÈtnÌ formy podpor n·rodnÌch öampion˘ mohou b˝t zejmÈna n·sledujÌcÌ: ñ Majetkov· ˙Ëast st·tu ve ìstrategick˝chî spoleËnostech: pr·vÏ majetkov· ˙Ëast st·tu v n·rodnÌch öampionech b˝v· Ëasto stÏûejnÌm argumentem, proË by mÏl pr·vÏ st·t zajistit jejich dalöÌ existenci. ñ Ve¯ejn· (st·tnÌ) podpora: Jedn· se o nejËastÏjöÌ zp˘sob podpory n·rodnÌch öampion˘. ñ Tzv. zlatÈ akcie: tzv. zlatÈ akcie p¯edstavujÌ prost¯edek, jÌmû st·ty posilujÌ sv· pr·va dohledu nad (d¯Ìve zpravidla st·tnÌmi) privatizovan˝mi spoleËnostmi. Podle rozhodnutÌ EvropskÈho soudnÌho dvora (d·le rovnÏû ìESDî) tzv. zlatÈ akcie, kter˝mi st·ty posilujÌ sv· pr·va dohledu nad (d¯Ìve zpravidla st·tnÌmi) privatizovan˝mi spoleËnostmi, nesmÌ b˝t p¯ek·ûkou pro p¯evzetÌ spoleËnostÌ zahraniËnÌmi konkurenty. V˝jimku tvo¯Ì p¯Ìpady, kdy zlat· akcie byla od samÈho poË·tku deklarov·na jako n·stroj st·tu pro prosazov·nÌ ve¯ejnÈho z·jmu ve strategick˝ch rozhodnutÌch akcion·¯˘ spoleËnosti. DisproporËnÌ akcion·¯sk· pr·va Ëlensk˝ch st·t˘ nemajÌcÌ oporu v jejich adekv·tnÌm podÌlu na z·kladnÌm kapit·lu proto z·sadnÏ br·nÌ volnÈmu pohybu kapit·lu ostatnÌch investor˘. ESD v tomto rozhodnutÌ v˝slovnÏ uvedl, ûe omezenÌ je t¯eba spat¯ovat v kaûdÈm ustanovenÌ n·rodnÌho pr·va, kterÈ negativnÏ ovlivÚuje postavenÌ osoby, jeû nab˝v· podÌl ve spoleËnosti, pokud by ji mohlo odradit od uËinÏnÌ takovÈ investice, a kterÈ tudÌû komplikuje p¯Ìstup na trh v tomto st·tÏ. N·rodnÌ st·ty tak p¯iöly o dalöÌ n·stroj ìskrytÈ ochranyî sv˝ch n·rodnÌch öampion˘ p¯ed negativnÌmi dopady globalizace. Na druhÈ stranÏ mohou st·ty za jasnÏ deklarovan˝ch podmÌnek vyuûÌvat tzv. zla-

t˝ch akciÌ k dohledu nap¯Ìklad nad podniky ve¯ejn˝ch sluûeb.6) ñ P¯ijetÌ speci·lnÌch z·kon˘ na ochranu n·rodnÌch öampion˘: tak uËinilo nap¯Ìklad Lucembursko v p¯Ìpadu Mittal Steel. ñ OvlivÚov·nÌ rozhodov·nÌ n·rodnÌch kartelov˝ch ˙¯ad˘: aËkoliv jsou kartelovÈ ˙¯ady obecnÏ oznaËov·ny za nez·vislÈ, jsou ˙st¯ednÌmi org·ny st·tnÌ spr·vy, kterÈ jsou v hierarchii st·tnÌ spr·vy pod¯Ìzeny tzv. ì¯ÌzenÌ shoraî. Pr·vÏ v p¯ÌpadÏ n·rodnÌch öampion˘ jsou zn·mÈ person·lnÌ vazby na osoby v exekutivÏ. N·rodnÌ öampioni nap¯Ìklad financujÌ volebnÌ kampanÏ (viz nap¯. »EZ) - samoz¯ejmÏ s oËek·v·nÌm p¯Ìsluön˝ch protisluûeb, z Ëehoû vypl˝v· znaËn˝ ìn·dechî korupce, kter˝ m˘ûe zv˝öit efektivitu lobov·nÌ. AntimonopolnÌ ˙¯ady majÌ v EvropÏ velk˝ v˝znam a v souËasnÈ dobÏ lze jen tÏûko poËÌtat s jeho zmÌrnÏnÌm. V globalizovanÈm svÏtÏ, kde ekonomice ìvl·dnouî velkÈ spoleËnosti, se zvÏtöuje v˝znam dodrûov·nÌ pravidel hospod·¯skÈ soutÏûe. V EvropskÈ unii se nÏkterÈ ˙koly n·rodnÌch kartelov˝ch ˙¯ad˘ p¯esouvajÌ na org·ny EvropskÈho spoleËenstvÌ (d·le rovnÏû ìESî). Tento posun pravomocÌ je povaûov·n za p¯irozen˝, neboù jednotlivÈ p¯Ìpady, jeû jsou p¯edmÏtem posuzov·nÌ n·rodnÌch kartelov˝ch ˙¯ad˘, st·le vÌce p¯esahujÌ jurisdikci jednÈ zemÏ. P¯Ìpady, v nichû se rozhoduje o obrovsk˝ch pokut·ch Ëi p¯esunech majetku (a samoz¯ejmÏ nejen takovÈ p¯Ìpady), vyûadujÌ zcela nez·visl˝ kartelov˝ ˙¯ad. V zahraniËÌ je nez·vislost antimonopolnÌch ˙¯ad˘ samoz¯ejmostÌ, coû se t˝k· i jmenov·nÌ jejich

1

O

23 2008

Y

p¯edsed˘, kte¯Ì by nemÏli b˝t z·vislÌ na vl·dnÌ politice. Nez·vislost ËeskÈho ⁄¯adu na ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe (d·le rovnÏû ì⁄¯adî) je v z·konÏ Ë. 273/1996 Sb., o p˘sobnosti ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, vyj·d¯ena p¯edevöÌm osobou jeho p¯edsedy, kdy tento nesmÌ b˝t Ëlenem politickÈ strany nebo politickÈho hnutÌ (ß 1 odst. 4). Na druhou stranu vöak p¯edsedu ⁄¯adu m˘ûe odvolat prezident na n·vrh vl·dy. Co se t˝k· moûnosti prosazov·nÌ n·rodnÌch z·jm˘ v r·mci Komise, komisa¯i nejsou z·stupci Ëlensk˝ch st·t˘, aËkoliv jsou p¯ÌsluönÌky Ëlensk˝ch st·t˘. P¯i v˝konu svÈ funkce jsou vöak povinni b˝t na ìsv˝chî st·tech zcela nez·vislÌ a prosazovat v˝hradnÏ z·jmy SpoleËenstvÌ. NesmÏjÌ zejmÈna p¯ijÌmat instrukce od vl·dy û·dnÈho st·tu, tedy nejen od tÏch, jejichû jsou p¯ÌsluönÌky. JakÈkoliv snahy o prosazenÌ z·jm˘ n·rodnÌho st·tu by tak mÏly b˝t vylouËeny. Tento princip vöak b˝v· rovnÏû oznaËov·n jako princip umoûÚujÌcÌ Ëlensk˝m st·t˘m p˘sobit na rozhodov·nÌ o konkrÈtnÌch p¯Ìpadech, neboù podle P. Fialy a M. PitrovÈ7) je ìpr·vÏ vyuûitÌ n·rodnÌho principu reprezentace komisa¯˘, kter˝ neodpovÌd· teoretickÈ koncepci nez·vislosti tohoto ˙¯adu d˘vodem, proË tato politika volnÈ soutÏûe p¯es sv˘j v˝hradnÌ supranacion·lnÌ charakter pomÏrnÏ v˝znamnÏ ovlivÚov·na politick˝mi z·jmy jednotliv˝ch zemÌ.î Jednou ze snah, jak dos·hnout zmÌrnÏnÌ politick˝ch tlak˘, kter˝m je v oblasti soutÏûnÌ politiky Komise vystavena, je dosud nerealizovan˝ n·vrh na posÌlenÌ pravomocÌ komisa¯e pro hospod·¯skou soutÏû, neboù silnÏjöÌ pozice komisa¯e by ˙dajnÏ moh-

O

1

24 Y

2008

la omezit moûnosti Ëlensk˝ch zemÌ ovlivÚovat rozhodov·nÌ o poruöenÌ princip˘ volnÈ soutÏûe na spoleËnÈm trhu. ñ JinÈ formy podpor n·rodnÌch öampion˘: Ve¯ejnÈ podpory lze oznaËit za tzv. p¯Ìmou formu podporov·nÌ n·rodnÌch öampion˘. N·rodnÌ öampiony lze vöak podporovat takÈ nep¯Ìmo, nap¯Ìklad kdy st·t rozhoduje o investorech v urËitÈ oblasti podle ìvhodnÈî zemÏ p˘vodu (ìst·tnÌ p¯Ìsluönostiî apod.), vyuûÌv· r˘znÈ dovoznÌ kvÛty Ëi zav·dÌ zvl·ötnÌ danÏ. IV. POSOUZENÕ N¡RODNÕCH äAMPIONŸ Z POHLEDU VYBRAN›CH PR¡VNÕCH (ZEJM…NA SOUTÃéNÃPR¡VNÕCH) INSTITUTŸ V p¯ÌpadÏ n·rodnÌch öampion˘ lze hovo¯it o t¯ech problematick˝ch rovin·ch jejich posouzenÌ. Jedn· se jednak o rovinu vztahu mezi jednotliv˝mi st·ty (zejmÈna diskriminace spoleËnostÌ poch·zejÌcÌch z ostatnÌch Ëlensk˝ch st·t˘ EvropskÈ unie, naruöenÌ volnÈho pohybu osob, zboûÌ, sluûeb a kapit·lu a svobody usazov·nÌ), mezi st·tem a podnikem (protekcionismus v podobÏ poskytov·nÌ ve¯ejn˝ch podpor a jin˝ch v˝hod n·rodnÌm öampion˘m na ˙kor ostatnÌch spoleËnostÌ ñ ìneöampion˘î) a o rovinu mezi podniky navz·jem (diskriminace mezi soutÏûiteli na z·kladÏ urËit˝ch kritÈriÌ ñ nap¯Ìklad velikosti Ëi p˘sobenÌ v urËit˝ch pr˘myslov˝ch odvÏtvÌch, zv˝hodÚov·nÌ tuzemsk˝ch spoleËnostÌ oproti spoleËnostem zahraniËnÌm, naruöenÌ pravidel na ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe). Z pr·vnÌho pohledu m˘ûe politika n·rodnÌch öampion˘ p¯edstavovat diskriminaci z d˘vodu st·tnÌ p¯Ìsluönosti a velikosti, naruöovat svobodu usazov·nÌ, z·sady volnÈho pohybu sluûeb a kapit·lu, pravidla poskytov·nÌ ve¯ejnÈ podpory a subvencÌ, pravidla poskytov·nÌ sluûeb obecnÈho hospod·¯skÈho v˝znamu, pravidla hospod·¯skÈ soutÏûe v oblasti zneuûitÌ do-

minantnÌho postavenÌ, z·kaz uzavÌr·nÌ kartelov˝ch dohod Ëi z·kaz vytv·¯enÌ protisoutÏûnÌch koncentracÌ. Vöechny uvedenÈ instituty budou p¯edmÏtem tohoto seri·lu. 4.1 N·rodnÌ öampioni jako soutÏûnÏpr·vnÌ problÈm Politika n·rodnÌch öampion˘ odporuje legitimnÌm soutÏûnÌm cÌl˘m.8) AËkoliv n·rodnÌ öampioni p¯edstavujÌ p¯edevöÌm problÈm soutÏûnÏpolitick˝, nikoliv soutÏûnÏpr·vnÌ, m· ËeskÈ i evropskÈ pr·vo ¯adu institut˘, jejichû aplikace by na problematiku n·rodnÌch öampion˘ p¯ich·zela v ˙vahu. Politika n·rodnÌch öampion˘ m˘ûe p¯edstavovat soutÏûnÏpr·vnÌ problÈm v uûöÌm slova smyslu (naruöenÌ z·kazu uzavÌr·nÌ kartelov˝ch dohod, z·kazu zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ, z·kaz vytv·¯enÌ protisoutÏûnÌch koncentracÌ) nebo soutÏûnÏpr·vnÌ problÈm v öiröÌm slova smyslu (naruöenÌ pravidel poskytov·nÌ ve¯ejnÈ podpory a subvencÌ, pravidel poskytov·nÌ sluûeb obecnÈho hospod·¯skÈho v˝znamu, pravidel upravujÌcÌch st·tnÌ monopoly). ìUstanovenÌ pr·va kartelovÈho zastupujÌ autoregulaËnÌ vliv soutÏûnÌho prost¯edÌ v situacÌch, kdy soutÏûnÌ prost¯edÌ v˘bec neexistuje a br·nÌ tÈû ohroûenÌ soutÏûnÌho prost¯edÌ, kterÈ by vedlo nebo mohlo vÈst k ohroûenÌ konkurence.î9) St·tnÌ ochrana vöak musÌ b˝t adekv·tnÌ, p¯imϯen· a nikoliv nadmÏrn·, kter· ve svÈm d˘sledku deformuje soutÏûnÌ prost¯edÌ zejmÈna up¯ednostÚov·nÌm nÏkter˝ch soutÏûitel˘ jako je tomu v p¯ÌpadÏ politiky n·rodnÌch öampion˘. »asto se objevujÌ diskuse, zda by soutÏûnÌ pr·vo mÏly p¯ijmout rozvojovÈ st·ty. Odp˘rci tohoto p¯ijetÌ argumentujÌ tÌm, ûe soutÏûnÌ pr·vo ze svÈ podstaty up¯ednostÚuje koncepci otev¯enÈho trhu, kter˝ je pro rozvojovÈ st·ty nevhodn˝. SoutÏûnÌ pr·vo by tak mohlo zastavit jejich pokusy o podporov·nÌ n·rodnÌch öampion˘, coû by mohlo vÈst ke snÌûenÌ jejich

ekonomickÈho r˘stu. Naopak zast·nci p¯ijetÌ soutÏûnÌho pr·va argumentujÌ tÌm, ûe soutÏûnÌ pr·vo umoûÚuje svobodnou soutÏû a ke st·tnÌ intervenci by mÏlo dojÌt pouze v p¯Ìpadech nezbytnÏ nutn˝ch, p¯edevöÌm v p¯Ìpadech tzv. selh·nÌ trhu. NicmÈnÏ obecnÏ ve svÏtÏ p¯evl·d· n·zor, ûe soutÏûnÌ pr·vo a soutÏûnÌ politika p¯in·öejÌ v˝hody takÈ v rozvojov˝ch st·tech. Pokud vöak st·ty soutÏûnÌ pr·vo p¯ijmou, musÌ respektovat to, ûe nemohou omezovat a brzdit z·kladnÌ soutÏûnÌ z·sady a flexibilitu, s nimiû se mohou dostat do st¯etu rozvojovÈ cÌle mnoh˝ch st·t˘, zejmÈna ochrana n·rodnÌch öampion˘. Mnoho rozvojov˝ch st·t˘ jiû p¯ijalo soutÏûnÌ pr·vo a zaËalo s procesem privatizace, liberalizace a deregulace svÈho hospod·¯stvÌ v souladu se soutÏûnÌmi principy.10) ⁄Ëelem soutÏûnÌho pr·va ES je zamezit naruöov·nÌ hospod·¯skÈ soutÏûe na vnit¯nÌm trhu a dos·hnout tak prim·rnÌch cÌl˘ ES ñ harmonickÈho, vyv·ûenÈho a trvale udrûitelnÈho rozvoje hospod·¯sk˝ch aktivit a vysokÈ konkurenceschopnosti. Ochrana hospod·¯skÈ soutÏûe je tak z obecnÈho hlediska postavena a obecnÈm hospod·¯skÈm cÌli ñ vytvo¯enÌ konkurenËnÌho prost¯edÌ, kterÈ umoûnÌ zajistit r˘st, rovnov·hu a zamÏstnanost. Ve vazbÏ na evropskou integraci m· ochrana hospod·¯skÈ soutÏûe specifickou funkci, kter· spoËÌv· v jejÌm vyuûitÌ jako n·stroje realizace spoleËnÈho trhu. Ot·zka ochrany soutÏûe a zabezpeËenÌ konkurenËnÌho prost¯edÌ je ch·p·na jako p·te¯ celÈho systÈmu ES, jejÌmû cÌlem je urychlenÌ hospod·¯skÈ integrace. Komunit·rnÌho soutÏûnÌ pr·vo se snaûÌ chr·nit spoleËn˝ trh a stimulovat soutÏû v r·mci rozs·hlÈ hospod·¯skÈ oblasti.11)

1

O

25 2008

Y

»l·nek 3 odst. 1 pÌsm. g) Smlouvy o zaloûenÌ ES (d·le rovnÏû ìSmlouva ESî) vyz˝v· SpoleËenstvÌ k zavedenÌ systÈmu zajiöùujÌcÌho, aby na jednotnÈm vnit¯nÌm trhu nebyla naruöov·na voln· hospod·¯sk· soutÏû. »l·nek 4 odst. 1 Smlouvy ES zakotvuje jako proklamovanÈ hospod·¯skÈ uspo¯·d·nÌ vnit¯nÌho trhu ES model otev¯enÈho trûnÌho hospod·¯stvÌ s volnou soutÏûÌ. Z·kladnÌ prvky12) soutÏûnÌho systÈmu jsou ve formÏ soutÏûnÌch pravidel obsaûeny p¯Ìmo ve SmlouvÏ ES a pokr˝vajÌ dvÏ oblasti ñ soutÏûnÌ pravidla aplikovan· na podnikatelskÈ subjekty (Ël. 81 aû Ël. 85 Smlouvy ES) a soutÏûnÌ pravidla ve vztahu k vl·dnÌm z·sah˘m Ëlensk˝ch st·t˘ (Ël. 31 a Ël. 86 aû Ël. 89 Smlouvy ES). ObchodnÌ spoleËnosti mohou omezovat soutÏû na trhu zejmÈna kartelov˝mi dohodami se sv˝mi konkurenty (Ël. 81 Smlouvy ES), zneuûÌv·nÌm svÈho dominantnÌho postavenÌ na trhu (Ël. 82 Smlouvy ES) nebo protisoutÏûnÌmi koncentracemi (na¯ÌzenÌ o kontrole spojov·nÌ podnik˘). Vl·dy jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ mohou naruöit hospod·¯skou soutÏû nap¯Ìklad tÌm, ûe udÏlÌ podnik˘m tzv. v˝hradnÌ nebo zvl·ötnÌ pr·va a de facto tak vytvo¯Ì monopol (jedn· se o podniky, jimû je svϯeno poskytov·nÌ sluûeb obecnÈho hospod·¯skÈho z·jmu, nebo kterÈ majÌ povahu tzv. fisk·lnÌho monopolu; viz Ël·nek 86 Smlouvy ES) nebo poskytnou ve¯ejnÈ podpory (Ël·nek 87 Smlouvy ES), kterÈ up¯ednostÚujÌ vybranÈ podnikatelskÈ subjekty nebo v˝robu urËitÈho zboûÌ Ëi sluûeb. Prosazov·nÌ soutÏûnÌch pravidel je pak v kompetenci Komise.13) »lenskÈ st·ty EvropskÈ unie mohou p¯ijÌmat pravidla, kter· p¯ispÌvajÌ k soutÏûi, pokud

O

1

26 Y

2008

nejsou v rozporu se soutÏûnÌ komunit·rnÌ politikou a ostatnÌ ustanovenÌ Smlouvy ES (zejmÈna otev¯enost trhu ES a z·sada nediskriminace) jsou respektov·na. N·rodnÌ opat¯enÌ, kter· mohou naruöit obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty, by mÏla b˝t potlaËena. Politika n·rodnÌch öampion˘ ve svÈ podstatÏ zp˘sobuje, ûe doch·zÌ k soutÏûi jen na ìdom·cÌm pÌseËkuî, ËÌmû se v˝raznÏ deformuje soutÏû. J. Fingleton14) v tÈto souvislosti uvaûuje o zvl·ötnÌ v˝seËi hospod·¯skÈ soutÏûe, a tÌm i o zvl·ötnÌch pravidlech pro tuto soutÏû ñ jednalo by se o tzv. soutÏû n·rodnÌch öampion˘ (ìNational Champion Competitionî). Tento n·zor je vöak jen stÏûÌ akceptovateln˝ ñ nelze vyjÌmat urËitÈ subjekty ze soutÏûnÌch pravidel bez adekv·tnÌho zd˘vodnÏnÌ a vyv·ûenÌ p¯Ìnosy. 4.2 HraniËnÌ urËovatel p¯i aplikaci komunit·rnÌho soutÏûnÌho pr·va SoutÏûnÌ pr·vo je v evropskÈm kontextu charakterizov·no symbiÛzou n·rodnÌch p¯edpis˘ s p¯Ìmo aplikovateln˝m soutÏûnÌm pr·vem ES.15) »l·nek 3 odst. 1 na¯ÌzenÌ Ë. 1/2003, o prov·dÏnÌ pravidel hospod·¯skÈ soutÏûe stanovenÈ v Ël. 81 a 82 Smlouvy ES (d·le rovnÏû ìna¯ÌzenÌ Ë. 1/2003î) ukl·d· n·rodnÌm soutÏûnÌm ˙¯ad˘m aplikovat spoleËnÏ (tedy paralelnÏ) s n·rodnÌm pr·vem i komunit·rnÌ soutÏûnÌ pr·vo na dohody anebo praktiky, kterÈ mohou ovlivnit obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty. TÈto paralelnÌ aplikace komunit·rnÌho a vnitrost·tnÌho soutÏûnÌho pr·va by vöak mÏlo b˝t vyuûito v r·mci procesu odhalov·nÌ protisoutÏûnÌho jedn·nÌ, nikoli jiû ve v˝sledku, tj. v samotnÈm deklarov·nÌ protisoutÏûnÌho jedn·nÌ a v p¯ÌpadnÈm uloûenÌ sankce z d˘vodu moûnÈho poruöenÌ z·sady ìne bis in idemî.16) Na nebezpeËÌ poruöenÌ z·sady ne bis in idem v p¯ÌpadÏ soubÏûnÈho postihov·nÌ protisoutÏûnÌho jedn·nÌ za tent˝û delikt podle Ël·nku 82 Smlouvy ES a vnitrost·tnÌho pr·va a zo-

hledÚov·nÌ tÈto skuteËnosti soutÏûnÌm ˙¯adem ve v˝öi sankce poukazuje rozhodnutÌ KrajskÈho soudu v BrnÏ ze dne 22. ¯Ìjna 2007 (sp. zn. 62 Ca 8/2007), kterÈ je v˘bec prvnÌm rozhodnutÌm v EvropÏ na tento problÈm poukazujÌcÌm. Krajsk˝ soud v BrnÏ zruöil v uvedenÈm p¯ÌpadÏ rozhodnutÌ ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe ve vÏci (RWE) uloûenÌ pokuty ve v˝öi 240 milion˘ korun, neboù ⁄¯ad kvalifikoval konkrÈtnÌ jedn·nÌ jak podle Ël·nku 82 Smlouvy ES, tak podle ß 11 odst. 1 z·kona Ë. 143/2001 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe (d·le rovnÏû ìZOHSî) a souËasnÏ tuto skuteËnost zohlednil ve v˝öi pokuty. Podle KrajskÈho soudu v BrnÏ mÏl soutÏûnÌ ˙¯ad dospÏt k z·vÏru, zda se jedn· o jedn·nÌ, v nÏmû je komunit·rnÌ prvek obsaûen a potÈ deklarovat poruöenÌ Ël·nku 82 Smlouvy ES, anebo uzav¯Ìt, ûe se jednalo o jedn·nÌ bez komunit·rnÌho prvku, tj. o jedn·nÌ, kterÈ zjevnÏ nebylo zp˘sobilÈ ovlivnit obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty, a pak deklarovat poruöenÌ ß 11 odst. 1 ZOHS. K tÈto problematice d·le srov. bod 17 preambule na¯ÌzenÌ Ë. 1/2003 (aË nikoliv pr·vnÏ z·vazn˝, leË slouûÌcÌ jako interpretaËnÌ ìvodÌtkoî), kter˝ zd˘razÚuje, ûe majÌ-li b˝t pravidla hospod·¯skÈ soutÏûe pouûÌv·na jednotnÏ a m·li b˝t souËasnÏ sÌù soutÏûnÌch ˙¯ad˘ spravov·na optim·lnÏ, je d˘leûitÈ zachovat pravidlo, ûe org·ny pro hospod·¯skou soutÏû Ëlensk˝ch st·t˘ ztr·cejÌ bez dalöÌho pravomoc v p¯ÌpadÏ, kdy Komise zah·jÌ vlastnÌ ¯ÌzenÌ a bod 18 preambule na¯ÌzenÌ Ë. 1/2003, podle nÏhoû by mÏlo b˝t stanoveno obecnÈ pravidlo umoûÚujÌcÌ soutÏûnÌmu ˙¯adu pozastavit nebo ukonËit ¯ÌzenÌ s od˘vodnÏnÌm, ûe se p¯Ìpadem zab˝v· nebo jiû zab˝val jin˝ soutÏûnÌ ˙¯ad s cÌlem zajistit, aby se p¯Ìpadem zab˝val pouze jeden soutÏûnÌ ˙¯ad. Z uvedenÈho pojetÌ vych·zÌ rovnÏû normativnÌ Ë·st na¯ÌzenÌ Ë. 1/2003, konkrÈtnÏ Ël·nku 13 odst. 1, podle nÏhoû v p¯Ìpadech, kdy soutÏûnÌ ˙¯ady dvou nebo vÌce Ëlensk˝ch st·t˘ ob-

drûely stÌûnost nebo jednajÌ z vlastnÌho podnÏtu podle Ël·nk˘ 81 nebo 82 Smlouvy ES proti stejnÈmu jedn·nÌ, je skuteËnost, ûe se p¯Ìpadem zab˝v· jeden soutÏûnÌ ˙¯ad, pro ostatnÌ soutÏûnÌ ˙¯ady dostateËn˝m d˘vodem k p¯eruöenÌ vlastnÌho ¯ÌzenÌ nebo k zamÌtnutÌ stÌûnosti. OdliönÏ vöak viz rozhodnutÌ EvropskÈho soudnÌho dvora ve vÏci Wilhelm v. Bundeskartelamt (14/68), podle nÏhoû komunit·rnÌ z·kaz nebr·nÌ soubÏûnÈmu pouûitÌ n·rodnÌho z·kazu, nebo dokonce sankci. Toto rozhodnutÌ vöak vych·zelo ze stavu p¯ed modernizacÌ evropskÈho soutÏûnÌho pr·va. N·rodnÌ soutÏûnÌ ˙¯ady (i n·rodnÌ soudy) jsou povinny aplikovat cel˝ systÈm evropsk˝ch soutÏûnÌch pravidel, vËetnÏ judikatury EvropskÈho soudnÌho dvora. »l·nek 3 odst. 2 na¯ÌzenÌ Ë. 1/2003, kter˝ upravuje z·sadu p¯ednostnÌ aplikace komunit·rnÌho pr·va. ìAvöak je-li soutÏûnÏpr·vnÌ materie hodn· s materiÌ tuzemskou vnitrost·tnÌ a odkazuje-li ⁄¯ad pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe p¯i svÈm rozhodov·nÌ na p¯edchozÌ rozhodovacÌ praxi Komise Ëi soud˘ rozhodujÌcÌch na komunit·rnÌ ˙rovni, pak nejde o ìaplikaci komunit·rnÌho pr·vaî, n˝brû o podp˘rnou argumentaci k z·vÏr˘m uËinÏn˝m p¯i aplikaci vnitrost·tnÌho pr·va smϯujÌcÌ k doloûenÌ p¯edvÌdatelnosti a konzistentnosti rozhodov·nÌ na obou ˙rovnÌch (komunit·rnÌ i vnitrost·tnÌ).î17) Z v˝öe uvedenÈho rovnÏû vypl˝v· hraniËnÌ urËovatel pro vÏcnou p˘sobnost pr·va komunit·rnÌho nebo vnitrost·tnÌho, jÌmû je existence tzv. komunit·rnÌho prvku 18) (hovo¯Ì se rovnÏû o tzv. mezist·tnÌ klauzuli).19) TÌmto hraniËnÌm urËovatelem je podle ustanovenÌ Ël·nk˘ 81 a

1

O

27 2008

Y

82 Smlouvy ES, ß 1 odst. 4 ZOHS a Ël·nku 3 odst. 1 na¯ÌzenÌ Ë. 1/2003 zp˘sobilost protisoutÏûnÌho deliktu spoËÌvajÌcÌho v uzav¯enÌ zak·zanÈ kartelovÈ dohody nebo zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ ovlivnit obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty.20) ìNutno neopomenout obecnou z·sadu, podle nÌû platÌ, ûe komunit·rnÌ pr·vo nevstupuje do hry, dokud nedojde v d˘sledku dan˝ch praktik k ovlivnÏnÌ obchodu mezi Ëlensk˝mi st·ty. Jin˝mi slovy, soutÏûnÌ pr·vo ES je aplikov·no pouze v p¯ÌpadÏ, pokud m· poruöenÌ hospod·¯skÈ soutÏûe komunit·rnÌ rozmÏr. V ostatnÌch p¯Ìpadech platÌ pr·vo Ëlensk˝ch st·t˘.î V tomto smyslu m· tedy evropskÈ soutÏûnÌ pr·vo nadn·rodnÌ (supranacion·lnÌ) povahu. Je-li tedy soutÏûnÌ jedn·nÌ zp˘sobilÈ ovlivnit obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty, oznaËuje se toto za jedn·nÌ s komunit·rnÌm prvkem, na kterÈ se aplikuje pr·vo komunit·rnÌ (a to jak hmotnÈ, tak procesnÌ). M·-li soutÏûnÌ jedn·nÌ dopad na n·rodnÌ trhy Ëlensk˝ch st·t˘ EU a nem· dopad na spoleËn˝ trh, oznaËuje se toto za jedn·nÌ bez komunit·rnÌho prvku, na kterÈ se aplikuje vnitrost·tnÌ pr·vo Ëlensk˝ch st·t˘ EU (opÏt pr·vo hmotnÈ i procesnÌ). 4.3 HlavnÌ zmÏny v oblasti soutÏûnÌho pr·va Z·kladnÌ v˝vojovou tendencÌ v evropskÈm soutÏûnÌm pr·vu (a v n·vaznosti na to rovnÏû v soutÏûnÌch pr·vech jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘) je modernizace a decentralizovan· aplikace evropskÈho soutÏûnÌho pr·va, spojen· s jistou liberalizacÌ p¯Ìstupu k soutÏûitel˘m na z·kladÏ ekonomickÈho p¯Ìstupu a s pragmatiËnostÌ soutÏûnÌ politiky (kter· se projevuje mj. v tzv. leniency programu).21) O

1

28 Y

2008

Reforma evropskÈho soutÏûnÌho pr·va, kter· nastala k 1. kvÏtnu 2004, je oznaËovan· rovnÏû jako tzv. ìmodernizace evropskÈho soutÏûnÌho pr·vaî. Modernizace zahrnuje celou ök·lu zmÏn, kterÈ byly uskuteËnÏny v souvislosti s rozö̯enÌm EvropskÈ unie o novÈ Ëleny v roce 2004. JejÌm hlavnÌm ˙Ëelem bylo zefektivnÏnÌ kontroly kartel˘ a zjednoduöenÌ administrativy p¯i jejÌm prov·dÏnÌ. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ zmÏny uskuteËnÏnÈ v r·mci tzv. modernizace lze ¯adit zejmÈna: ñ zruöenÌ institutu individu·lnÌch v˝jimek (obecnÈ komunit·rnÌ v˝jimky byly ponech·ny i nad·le v platnosti) a jeho nahrazenÌ institutem z·konn˝ch v˝jimek, ñ zavedenÌ p¯ÌmÈ aplikace komunit·rnÌch obecn˝ch v˝jimek, ñ zavedenÌ moûnosti Komise vydat stanovisko k dovolenosti jedn·nÌ (je-li na tom obecn˝ z·jem), ñ zakotvenÌ nov˝ch procesnÌch opr·vnÏnÌ (byly posÌleny vyöet¯ovacÌ pravomoci Komise, zv˝öeny maxim·lnÌ hranice procesnÌch pokut, ˙ËastnÌci ¯ÌzenÌ majÌ pr·vo zav·zat se k p¯ijetÌ z·vazk˘, toto jiû nenÌ moûnÈ jednostrannÏ ze strany soutÏûnÌho org·nu), ñ n·rodnÌ soutÏûnÌ org·ny se staly org·ny aplikujÌcÌmi rovnÏû komunit·rnÌ soutÏûnÌ pr·vo. V evropskÈm soutÏûnÌm pr·vu sÌlÌ st·le vÌce tzv. ekonomizace p¯Ìstupu k soutÏûnÌmu pr·vu. Jiû nenÌ zast·v·n p¯Ìstup ìbuÔ ekonomika nebo pr·voî (economy or law), ale ìekonomika a pr·voî (economy and law; tento p¯Ìstup vöak neznamen· ìv˝luËn˝î ekonomick˝ p¯Ìstup k pr·vu). SouËasn˝m evropsk˝m soutÏûnÌm pr·vem se prolÌn· v˝znamn· tendence k posilov·nÌ ekonomickÈho pohledu na pr·vo ñ tzv. more economic approach (doslovn˝ p¯eklad ìvÌce ekonomickÈho p¯Ìstupuî Ëi ìvÏtöÌ ekonomick˝ p¯Ìstupî), kter˝ vych·zÌ z toho, ûe bez ekonomickÈho nahlÌûenÌ nenÌ tak efektivnÌ

jako s nÌm. D˘vodem je p¯edevöÌm to, ûe ekonomick· teorie je do jistÈ mÌry oblastÌ, v nÌû nejsou tak patrnÈ rozdÌly v n·rodnÌch pr·vnÌch ¯·dech a jejich regulaci hospod·¯skÈ soutÏûe a umoûÚuje tak p¯ekonat jinak objektivnÏ podmÌnÏnÈ p¯ek·ûky pr·vnÌ jednotnosti. RovnÏû ekonomick· anal˝za sama o sobÏ nenÌ schopna poskytnout spolehlivou odpovÏÔ na ot·zku, zda jednor·zovÈ ekonomickÈ ˙spory, kterÈ jsou jednÌm z ¯ady d˘sledk˘ f˙zÌ, nebudou ve st¯ednÏ a dlouhodobÈ perspektivÏ vyv·ûeny nedostateËn˝mi ˙sporami n·klad˘.22) Ekonomick˝ p¯Ìstup zasahuje jednak v rovinÏ form·lnÌ (zapojenÌ ekonomickÈ metodologie a ekonomickÈ argumentace) do procesu pr·vnÌho posuzov·nÌ, jednak v rovinÏ materi·lnÌ (konstrukce autonomnÌch ekonomick˝ch hodnotov˝ch v˝chodisek a samotn˝ch pravidel regulace, kterÈ v souËasnÈ dobÏ zpravidla vedou k up¯ednostnÏnÌ kr·tkodob˝ch ekonomick˝ch efekt˘ p¯ed dlouhodobÏjöÌm struktur·lnÌm pohledem na proces soutÏûe).24) V˝znam trendu posilov·nÌ ekonomickÈho pohledu na soutÏûnÌ pr·vo lze spat¯ovat nejen p¯i hled·nÌ cÌl˘ soutÏûnÌho pr·va, ale rovnÏû v oblasti prost¯edk˘, kterÈ k dosaûenÌ tÏchto cÌl˘ smϯujÌ a ve v˝bÏru relevantnÌch kritÈriÌ Ëi ve f·zi prokazov·nÌ Ëi hodnocenÌ jednotliv˝ch ˙Ëink˘ protisoutÏûnÌho jedn·nÌ a jejich d˘sledk˘. Nejv˝raznÏji se tedy tendence k ekonomickÈmu p¯Ìstupu projevujÌ p¯edevöÌm v rovinÏ aplikaËnÌ, tedy v pr˘bÏhu procesu zkoum·nÌ konkrÈtnÌho p¯Ìpadu. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe souËasnÈ zmÏny v oblasti soutÏûnÌho pr·va p¯in·öejÌcÌ vÌce ekonomick˝ pohled na posuzov·nÌ spojenÌ jsou nezbytnÈ k efektivnÌ kontrole koncentracÌ v dneönÌm globalizovanÈm svÏtÏ. Jsou takÈ v˝sledkem konvergentnÌch tendencÌ v soutÏûnÌm pr·vu, neboù Evropsk· unie p¯ebÌr· prvky dosud zn·mÈ spÌöe v americkÈm soutÏûnÌm pr·vu.24) Na¯ÌzenÌ a smÏrnice ES tak v souËasnÈ dobÏ n·sledujÌ analytick˝ form·t zaloûen˝ na

ekonomickÈm pohledu,25) vËetnÏ rozhodnutÌ Komise. ìPosun ve stanoviscÌch Komise i v evropskÈ legislativÏ k ìmore economic approachî v poslednÌch letech znamen· p¯edevöÌm menöÌ spolÈh·nÌ na tyto dlouhodobÈ ˙Ëinky svobodnÈ soutÏûe a ochotu posoudit ex ante kladnÈ p¯Ìnosy urËit˝ch omezenÌ svobodnÈ soutÏûe k onomu z·kladnÌmu cÌli soutÏûnÌho pr·va, jÌmû p¯ece nenÌ form·lnÏ fundamentalisticky a paranoidnÏ posuzovan· ìËistota n·strojeî (tedy svobodn· soutÏû), ale dosaûenÌ cÌle ñ blahobytu (aù uû jakkoliv pojÌmanÈho, p¯edjÌmanÈho Ëi mϯenÈho). Ekonomick˝ p¯Ìstup znamen· podporu dlouhodobÏ vedoucÌ k r˘stu ekonomicky mϯitelnÈho bohatstvÌ ve spoleËnosti. ⁄vaha o tomto dopadu bude vûdy jen vÌce Ëi mÈnÏ spekulativnÌ a bude se opÌrat o poûadavek ìrozumnÈ jistotyî,26) ûe se p¯Ìnosy z f˙ze nakonec dostanou ke spot¯ebitel˘m.î27) Avöak bez paralelnÌho procesu zajiöùov·nÌ pot¯ebnÈho ekonomickÈho p¯Ìstupu takÈ v r·mci n·rodnÌch kartelov˝ch ˙¯ad˘ nem˘ûe b˝t vöak efektivnÌ aplikace ekonomickÈho p¯Ìstupu k soutÏûnÌmu pr·vu dosaûena. Od zefektivnÏnÌ soutÏûnÌho pr·va a jeho p¯izp˘sobenÌ modernÌm ekonomick˝m trend˘m se oËek·v· posÌlenÌ a podpora hospod·¯skÈ soutÏûe, kter· je ch·p·na jako klÌËov˝ element v podpo¯e rychleji rostoucÌ, spot¯ebitelsky orientovanÈ a vÌce konkurenceschopnÈ evropskÈ ekonomiky.28) Poûadavkem na soutÏûnÌ pr·vo je takÈ d˘slednÈ zkoum·nÌ re·lnÈho fungov·nÌ trhu a zhodnocenÌ dopadu, kter˝ bude pro tento trh posuzovanÈ jedn·nÌ znamenat. Posilov·nÌ tzv. ekonomickÈho p¯Ìstupu v oblasti soutÏûnÌho pr·va by mohlo b˝t takÈ

1

O

29 2008

Y

jednÌm z n·stroj˘ potlaËenÌ politiky n·rodnÌch öampion˘ z d˘vodu zvaûov·nÌ ekonomick˝ch d˘sledk˘ jejich existence. PokraËov·nÌ p¯ÌötÏ Pozn·mky: *) Tento p¯ÌspÏvek vznikl v r·mci VZ MSM0021622405, ¯eöenÈho na PF MU Brno a vych·zÌ volnÏ a po p¯epracov·nÌ z Ë·sti knihy Ondrejov·, D.: N·rodnÌ öampioni a hospod·¯sk· soutÏû. Praha, Linde 2007. 1) Srov. Petr·Ëkov·, V., Kraus, J. a kol.: Akademick˝ slovnÌk cizÌch slov. Praha, Academia 1998, s. 729. 2) SÌdlo spoleËnosti m˘ûe b˝t nap¯Ìklad na Seychelsk˝ch ostrovech, ale fakticky m˘ûe p˘sobit v˝luËnÏ nap¯Ìklad v »eskÈ republice. 3) K tomu blÌûe viz Pauknerov·, M.: St·tnÌ p¯Ìsluönost pr·vnick˝ch osob. Pr·vnÌk, 1997, Ë. 6, s. 457 an. 4) Takov˝ princip uûÌv· nap¯Ìklad st·t New York. 5) SpoleËnost Arcelor je oznaËov·na jako francouzsko-öpanÏlsko-lucembursk· spoleËnost, v nÌû majÌ sv˘j podÌl nÏkterÈ evropskÈ zemÏ (nap¯Ìklad Lucembursko m· v tÈto spoleËnosti podÌl ve v˝öi 5,6 procenta), ale takÈ soukromÈ osoby, p˘sobÌ v ¯adÏ evropsk˝ch st·t˘ a v podstatÏ Francie, äpanÏlsko i Lucembursko povaûuje tuto spoleËnost za svÈho ìn·rodnÌhoî öampiona. 6) Zdroj: ASPI. V souËasnÈ dobÏ nenÌ moûno ìdohledatî bliûöÌ identifikaci pramene. 7) Srov. Fiala, P.ñ Pitrov·, M.: Evropsk· unie. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury 2003, s. 421.

O

1

30 Y

2008

8)

9)

10)

11)

12)

13)

14)

15)

16)

Srov. Waller, S. W.: An International Common Law of Antitrust (citov·no 7. Ëervence 2005). Dostupn˝ z http://www.nesl.edu. BejËek, J. in Eli·ö, K. ñ BejËek, J. a kol.: Kurz obchodnÌho pr·va. Obecn· Ë·st. SoutÏûnÌ pr·vo. 3. vyd·nÌ. Praha, C. H. Beck 2002, s. 389. Srov. Consumers International Asia Pacifik Office. Competition Policy and Law in the Consumer and Development Interest (citov·no 2. Ëervence 2005). Dostupn˝ z: http:// www.iacl.ca, s. 20 an. Srov. Bedn·¯, J.: Aplikace soutÏûnÌho pr·va v rozhodovacÌ praxi. Z rozhodnutÌ ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe, Komise a EvropskÈho soudnÌho dvora. Praha, C. H. Beck 2005, s. 227. Zde je kladen d˘raz na v˝raz ìz·kladnÌî prvky soutÏûnÌho systÈmu, neboù nap¯Ìklad kontrola koncentracÌ nenÌ obsaûena ve SmlouvÏ ES, ale v sekund·rnÌm pr·vu ES. RozhodnutÌ Komise v z·leûitostech hospod·¯skÈ soutÏûe jsou p¯ezkoumateln· Soudem prvnÌ instance, o odvol·nÌch proti rozhodnutÌm Soudu prvnÌ instance rozhoduje Evropsk˝ soudnÌ dv˘r. Fingleton, J.: Building National Champions for the Game of International Competition. Contribution from Dublin Economic Workshop (Kenmare). K rozhodnutÌm t˝kajÌcÌm se dualitnÌ aplikace komunit·rnÌho a n·rodnÌho soutÏûnÌho pr·va blÌûe viz nap¯. Wilhelm v. Budskartellamt (14/68); Bayerische Motorenwerke AG v. ALD Auto-Leasing D GmbH (C-70/93); Hˆfner and Elser v. Macrotron GmbH (C-41/90); Brasserie de Haecht SA v. Wilkin a Brasserie de Haecht II (48/72). K tomu blÌûe in Korah, V.: Cases and Materials on E.C. Competition Law. London: Sweet and Maxwell, 1996. K tomuto rozhodnutÌ blÌûe nap¯. Tich˝, L. ñ Arnold, R. a kol.: EvropskÈ pr·vo. 3. vyd·nÌ. Praha, C. H.Beck, 2006, s. 541. K podrobnÈ-

17)

18)

19)

20)

21)

22)

23)

mu rozboru problematiky ne bis in idem v oblasti aplikace komunit·rnÌho a vnitrost·tnÌho soutÏûnÌho pr·va viz Raus, D.: Odvr·cen· strana jednotnÈ aplikace soutÏûnÌho pr·va: osmadvacetkr·t v tÈûe vÏci? Pr·vnÌ fÛrum, 2007, Ë. 10, s. 361 an. Viz rozhodnutÌ KrajskÈho soudu v BrnÏ, Ë.j. 62 Ca 20/2006. Viz Bedn·¯, J. in dÌlo cit. v pozn. Ë. 12, s. 228; nebo Munkov·, J. ñ Svoboda, P.ñ Kindl, J.: SoutÏûnÌ pr·vo. Praha, C.H. Beck 2006, s. 28. Srov. Tich˝, L. ñ Arnold, R. a kol. in dÌlo cit. v pozn. Ë. 17, s. 540. Pojem ìobchodî je ve v˝razu ìovlivnit obchod mezi Ëlensk˝mi st·tyî nutno vykl·dat extenzivnÏ (viz p¯Ìpad Zuchner). ìObchodem mezi Ëlensk˝mi st·tyî se rozumÌ aktivita p¯eshraniËnÌho, ekonomickÈho charakteru, majÌcÌ vliv na trh nejmÈnÏ dvou Ëlensk˝m st·t˘ EU. ìZp˘sobilostî ovlivnit obchod p¯edstavuje moûnost potenci·lnÌho dopadu, kter· musÌ mÌt p¯Ìmou souvislost s posuzovan˝m jedn·nÌ, rozhodujÌcÌ je ìv˝sledek, nikoliv z·mÏrî. Pojem zp˘sobilost ìovlivnitî obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty musÌ b˝t vykl·d·n jako vliv ìzjevn˝, patrn˝, znateln˝î (viz ozn·menÌ EK 2004/C 101/07). K bliûöÌmu v˝kladu obou pojm˘ viz Raus, D. ñ Neruda, R.: Z·kon o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe. Koment·¯ a souvisÌcÌ ËeskÈ i komunit·rnÌ p¯edpisy. Praha, Linde 2004, s. 20. Viz BejËek, J.: Stav a tendence v˝voje ËeskÈho a evropskÈho soutÏûnÌho pr·va. In sbornÌk Evropsk˝ kontext v˝voje ËeskÈho pr·va po roce 2004. Brno, Masarykova univerzita 2006, s. 225 a 226. Jak upozorÚuje BejËek, J.: Modernizace a decentralizovan· aplikace evropskÈho soutÏûnÌho pr·va. Pr·vnÌ fÛrum, 2005, Ë. 10, s. 18 an. Srov. äilh·n, J.: (Ne)efektivita dominantnÌho postavenÌ anebo proË neodstranit antimonopolnÌ z·konod·rstvÌ. In SbornÌk z konferen-

24) 25)

26)

27) 28)

ce ìRegulace, deregulace, autoregulaceî, Brno, Masarykova univerzita 2007. Bedn·¯, J. in dÌlo cit. v pozn. Ë. 12, s. 407. The OECD Report. Competition Law and Policy in the European Union (citov·no 15. ˙nora 2006). Dostupn˝ z: http:// www.europa.eu.int, s. 15. Viz Schlossberg, R.S. (ed.) Mergers and Acquisitions. Chicago: ABA. 2nd Ed., 2004, s. 194. Viz BejËek, J. in dÌlo cit. v pozn. Ë. 23, s. 38. Viz Report by the EAGCP: ìAn economic approach to article 82î (citov·no 5. listopadu 2005). Dostupn˝ z: http:// www.europa.eu.int.

1

O

31 2008

Y

Z rozhodovacÌ praxe Soudy »eskÈ republiky I. ROZSUDEK PRO UZN¡NÕ ñ DORU»OV¡NÕ V›ZVY éALOVAN…MU PODLE ß 114B OB»ANSK…HO SOUDNÕHO ÿ¡DU Pr·vnÌ vÏta: PÌsemnost doruËovanou pr·vnickÈ osobÏ, tedy i v˝zvu podle ß 114b obËanskÈho soudnÌho ¯·du, mohou p¯ijmout i jejÌ zamÏstnanci (ËlenovÈ), kte¯Ì tÌm byli povϯeni, nebo jinÈ fyzickÈ osoby, kterÈ k tomu pr·vnick· osoba zmocnila. [Z rozsudku VrchnÌho soudu v Praze ze dne 15. srpna 2007 sp. zn. 12 Cmo 133/2007 (upraveno pro publikaËnÌ ˙Ëely).] Z od˘vodnÏnÌ: Ve sporu ûalobce DSP, a.s. proti ûalovanÈmu PSU, a.s.o KË 72.072,- s p¯Ìsl. rozhodl soud prvnÌho stupnÏ rozsudkem pro uzn·nÌ, ûe ûalovan˝ je povinen zaplatit ûalobci KË 72.072,- s 18% ˙rokem z prodlenÌ od 20. 8. 1998 do zaplacenÌ. V od˘vodnÏnÌ uvedl, ûe usnesenÌm ze dne 29. 5. 2006 vyzval ûalovanÈho podle ustanovenÌ ß 114b o.s.¯., aby se k ûalobÏ vyj·d¯il ve lh˘tÏ 30 dn˘ od doruËenÌ usnesenÌ. SouËasnÏ jej pouËil, ûe pokud se ve stanovenÈ lh˘tÏ bez v·ûnÈho d˘vod˘ nevyj·d-

O

1

32 Y

2008

¯Ì, ani nesdÏlÌ, jak˝ v·ûn˝ d˘vod mu v tom br·nÌ, m· se za to, ûe n·rok uplatnÏn˝ proti nÏmu ûalobou uzn·v·. UsnesenÌ bylo ûalovanÈmu doruËeno dne 6. 6. 2006. éalovan˝ se ve stanovenÈ lh˘tÏ k ûalobÏ nevyj·d¯il, ani nesdÏlil û·dn˝ d˘vod, kter˝ by mu v tom br·nil. Soud m· podle ß 114b odst. 5 o.s.¯. za to, ûe ûalovan˝ n·rok proti nÏmu ûalobou uplatnÏn˝ uznal, a proto ûalobÏ vyhovÏl podle ustanovenÌ ß 153a odst. 1, 3 o.s.¯ na z·kladÏ fikce uzn·nÌ n·roku ze strany ûalovanÈho. éalobci nep¯iznal ˙rok z prodlenÌ ze ûalovanÈ Ë·stky za den splatnosti vy˙ËtovanÈ Ë·stky 19. 8. 1998. V odvol·nÌ ûalovan˝ namÌt·, ûe doruËenÌ usnesenÌ ûalovanÈmu nebylo ¯·dnÈ, protoûe nebylo doruËeno p¯edsedovi p¯edstavenstva, ale nÏkomu jinÈmu. V doplnÏnÌ odvol·nÌ d·le uv·dÌ, ûe usnesenÌ s v˝zvou k vyj·d¯enÌ se k ûalobÏ nebylo ûalovanÈmu doruËov·no do vlastnÌch rukou, je proto toho n·zoru, ûe nebyla splnÏna podmÌnka pro rozhodnutÌ vÏci rozsudkem pro uzn·nÌ. Navrhuje, aby z uveden˝ch d˘vod˘ byl napaden˝ rozsudek zruöen a vÏc vr·cena soudu prvnÌho stupnÏ k dalöÌmu ¯ÌzenÌ. OdvolacÌ soud p¯ezkoumal rozhodnutÌ soudu prvnÌho stupnÏ bez na¯ÌzenÌ jedn·nÌ podle ustanovenÌ ß 212 a ß 214 odst. 3 o.s.¯. a dospÏl k z·vÏru, ûe je spr·vnÈ. Z obsahu spisu odvolacÌ soud zjistil, ûe n·vrhem ze dne 3. 9. 1999 se ûalobce dom·hal na ûalovanÈm zaplacenÌ KË 72.072,- s p¯ÌsluöenstvÌm za provedenÌ objednan˝ch pracÌ a p¯eprav a n·hrady n·klad˘ ¯ÌzenÌ. Ve vÏci vy-

dal soud prvnÌho stupnÏ dne 14. 10. 1999 platebnÌ rozkaz, kter˝m uloûil ûalovanÈmu povinnost k zaplacenÌ uvedenÈ Ë·stky s p¯ÌsluöenstvÌm a n·hrady n·klad˘ ¯ÌzenÌ 2.884,- KË. Vydan˝ platebnÌ rozkaz byl zruöen podan˝m odporem ûalovanÈho, kter˝ nebyl od˘vodnÏn. Soud proto ûalovanÈho usnesenÌm ze dne 29. 5. 2006 vyzval, aby se ve lh˘tÏ 30 dn˘ od doruËenÌ usnesenÌ pÌsemnÏ ve vÏci samÈ k ûalobÏ vyj·d¯il. SouËasnÏ jej pouËil, ûe pokud se ve stanovenÈ lh˘tÏ bez v·ûnÈho d˘vod˘ nevyj·d¯Ì, ani nesdÏlÌ, jak˝ v·ûn˝ d˘vod mu v tom br·nÌ, bude soud mÌt se za to, ûe n·rok uplatnÏn˝ proti nÏmu ûalobou uzn·v· (ß153a odst. 1 o.s.¯.). UsnesenÌ s v˝zvou podle ustanovenÌ ß 114b odst.1 o.s.¯. bylo ûalovanÈmu doruËeno do vlastnÌch rukou dne 6. 6. 2006. éalovan˝ se ve stanovenÈ lh˘tÏ k ûalobÏ nevyj·d¯il, ani nesdÏlil û·dn˝ d˘vod, kter˝ by mu v tom br·nil. Soud mÏl ve smyslu ustanovenÌ ß 114b odst. 5 o.s.¯. za to, ûe ûalovan˝ n·rok proti nÏmu ûalobou uplatnÏn˝ uznal, a proto ûalobÏ vyhovÏl v souladu s ustanovenÌm ß 153a odst. 1, 3 o.s.¯ na z·kladÏ fikce uzn·nÌ n·roku ze strany ûalovanÈho, vyjma jednodennÌho ˙roku z prodlenÌ, poûadovanÈho nespr·vnÏ i za den splatnosti ûalovanÈ Ë·stky. Podle ustanovenÌ ß 205b o.s.¯. jsou u odvol·nÌ proti rozsudku pro uzn·nÌ odvolacÌm d˘vodem jen vady uvedenÈ v ustanovenÌ ß 205 odst. 2, pÌsm. a) o.s.¯. a skuteËnosti nebo d˘kazy, jimiû m· b˝t prok·z·no, ûe nebyly splnÏny p¯edpoklady pro jeho vyd·nÌ (ß 153a o.s.¯.). Podle ß 153a odst. 3 o.s.¯. rozsudkem pro uzn·nÌ rozhodne soud takÈ tehdy, m·-li se za to, ûe ûalovan˝ n·rok, kter˝ je proti nÏmu ûalobou uplatÚov·n, uznal (ß 114b odst. 5 o.s.¯.). Podle ß 114b odst. 1 o.s.¯., vyûaduje-li to povaha vÏci nebo okolnosti p¯Ìpadu, m˘ûe p¯edseda sen·tu ûalovanÈmu uloûit, aby se ve vÏci pÌsemnÏ vyj·d¯il a aby v p¯ÌpadÏ, ûe n·rok uplatnÏn˝ v ûalobÏ zcela neuzn·v·, ve vyj·d¯enÌ vylÌËil rozhodujÌcÌ skuteËnosti, na nichû

stavÌ svoji obranu a k vyj·d¯enÌ p¯ipojil listinnÈ d˘kazy, jichû se dovol·v·, pop¯ÌpadÏ oznaËil d˘kazy k prok·z·nÌ sv˝ch tvrzenÌ. K pod·nÌ vyj·d¯enÌ urËÌ lh˘tu, kter· nesmÌ b˝t kratöÌ, neû 30 dn˘. Podle odstavce 5 citovanÈho ustanovenÌ, jestliûe se ûalovan˝ bez v·ûnÈho d˘vodu na v˝zvu soudu vËas nevyj·d¯Ì a ani ve stanovenÈ lh˘tÏ soudu nesdÏlÌ, jak˝ v·ûn˝ d˘vod mu v tom br·nÌ, m· se za to, ûe n·rok, kter˝ je proti nÏmu uplatÚov·n, uzn·v·. O tomto n·sledku musÌ b˝t pouËen. Vady uvedenÈ v ustanovenÌ ß 205 odst. 2 pÌsm. a) o.s.¯. ûalovan˝ nenamÌtal. Uv·dÏl, ûe nebyly splnÏny podmÌnky pro vyd·nÌ rozsudku pro uzn·nÌ, neboù usnesenÌ s v˝zvou podle ustanovenÌ ß 114b odst. 1 o.s.¯. mu nebylo ¯·dnÏ doruËeno do vlastnÌch rukou a rovnÏû napadl v˝rok o ˙rocÌch z prodlenÌ. Podle ustanovenÌ ß 153a odst. 1 o.s.¯., uzn·-li ûalovan˝ v pr˘bÏhu soudnÌho ¯ÌzenÌ n·rok nebo z·klad n·roku, kter˝ je proti nÏmu ûalobou uplatÚov·n, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uzn·nÌ. Uzn·-li ûalovan˝ n·rok proti nÏmu ûalobou uplatnÏn˝ jen zË·sti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uzn·nÌ, jen navrhne-li to ûalobce. OdvolacÌ soud dospÏl k z·vÏru, ûe v danÈ vÏci soud prvnÌho stupnÏ rozhodl v souladu s ustanovenÌm ß 153a odst. 3 o.s.¯. rozsudkem podle uzn·nÌ. Jak bylo z obsahu spisu zjiötÏno na v˝zvu soudu uËinÏnou dle ustanovenÌ ß 114b odst. 1 o.s.¯., obsaûenou v usnesenÌ ze dne 29. 5. 2006, se ûalovan˝ ve stanovenÈ lh˘tÏ nevyj·d¯il. V danÈm p¯ÌpadÏ tak nastala fikce uzn·nÌ dle citovan˝ch ustanovenÌ a soud prvnÌho stupnÏ musel ve vÏci rozhodnout rozsudkem pro uzn·nÌ.

1

O

33 2008

Y

éalovan˝m tvrzenÈ vady p¯i doruËenÌ v˝zvy k vyj·d¯enÌ se k ûalobÏ podle ustanovenÌ ß 114 b odst. 1 o.s.¯. nejsou obsahem spisu osvÏdËeny. Jak je prok·z·no doruËenkou od pÌsemnosti soudu s p¯edmÏtnou v˝zvou, byla dne 6. 6. 2006 doruËov·na ûalovanÈmu do vlastnÌch rukou, p¯iËemû z·silka byla na û·dost adres·ta uloûena bez p¯edchozÌho pokusu o jejÌ doruËenÌ uloûenÌm na poötÏ a adres·tu zanech·na v˝zva, aby si z·silku vyzvedl. TÈhoû dne pak tak uËinil odnaöeË poöty p. P.K., kter˝ na doruËence potvrdil p¯evzetÌ z·silky sv˝m podpisem a razÌtkem ûalovanÈho. Stejn˝m zp˘sobem byl doruËov·n i rozsudek pro uzn·nÌ. Z uvedenÈho lze soudit, ûe p¯edmÏtn· z·silka byla ûalovanÈmu doruËena v souladu s ustanovenÌm ß 47 odst. 3, druh· vÏta, o.s.¯., podle kterÈho, nebyl-li na adrese uvedenÈ v odstavci 1 zastiûen nikdo, kdo by byl opr·vnÏn podle odstavce 2 za pr·vnickou osobu pÌsemnost p¯ijmout, doruËujÌcÌ org·n pÌsemnost uloûÌ. Bez p¯edchozÌho pokusu o doruËenÌ pÌsemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze pÌsemnost uloûit, jestliûe o to pr·vnick· osoba p¯edem pÌsemnÏ poû·d· doruËujÌcÌ org·n a jestliûe podpis na û·dosti byl ˙¯ednÏ ovϯen. Ze stejn˝ch d˘vod˘ nenÌ opodstatnÏn· ani n·mitka ûalovanÈho, ûe k ¯·dnÈmu doruËenÌ v˝zvy nedoölo proto, ûe nebyla doruËov·na p¯edsedovi p¯edstavenstva spoleËnosti ûalovanÈho, neboù v danÈm p¯ÌpadÏ p¯ijal z·silku pro ûalovanou spoleËnost ve smyslu ustanovenÌ ß 47 odst. 2 o.s.¯. jejÌ zamÏstnanec (Ëlen), kter˝ tÌm byl povϯen, nebo jin· fyzick· osoba, kterou k tomu pr·vnick· osoba zmocnila. Z p¯edchozÌho zjiötÏnÌ vypl˝v·, ûe odnaöeË poöty musel b˝t k tomu spoleËnostÌ ûalovanÈ-

O

1

34 Y

2008

ho zmocnÏn, jinak by mu poöta ani z·silku nevydala, a nebylo proto t¯eba doruËovat p¯edmÏtnou pÌsemnost org·n˘m a osob·m uveden˝m v ustanovenÌ ß 21 odst. 1 pÌsm. a) o.s.¯. Z uveden˝ch d˘vod˘ odvolacÌ soud napaden˝ rozsudek soudu prvnÌho stupnÏ jako vÏcnÏ spr·vn˝ potvrdil. Ji¯Ì Chudoba

II. RELATIVNÕ NEPLATNOST ñ PODPIS SMÃNKY JEDNÕM Z MANéELŸ III. POJIäTÃNÕ NESPLNÃNÕ DLUHU DLUéNÕKEM Pr·vnÌ vÏta: I. Z·vazek zaloûen˝ podpisem smÏnky nenÌ z·vazkem, kter˝ by se vztahoval ke spr·vÏ majetku a bylo by moûnÈ jej napadnout n·mitkou relativnÌ neplatnosti dle ß 145 odst. 2 obËanskÈho z·konÌku. II. Je-li pojistnou ud·lostÌ nesplnÏnÌ dluhu dluûnÌkem, poskytnutÌm pojistnÈho plnÏnÌ nezanik· dluh dluûnÌka. [Z rozsudku VrchnÌho soudu v Praze ze dne 24. 9. 2007, sp. zn. 12 Cmo 143/2007 (upraveno pro publikaËnÌ ˙Ëely).] Z od˘vodnÏnÌ: éalobce se ûalobou podanou u MÏstskÈho soudu v Praze dom·hal vyd·nÌ smÏneËnÈho platebnÌho rozkazu, kter˝m by bylo ûalovan˝m uloûeno spoleËnÏ a nerozdÌlnÏ zaplatit smÏneËn˝ penÌz 1.845.030,- KË s 6 % ˙rokem od 22. 11. 2001 do zaplacenÌ, s 10 % ˙rokem od 23. 3. 2001 do zaplacenÌ a smÏneËnou odmÏnu 5.978,- KË. éaloba byla od˘vodnÏna tÌm, ûe spoleËnost S. Ch. s. r. o. vystavila dne 23. 3. 2001 smÏnku vlastnÌ na ¯ad ûalobce, splatnou na vidÏnou. éalovanÌ jsou smÏneËnÌ rukojmÌ. SmÏnka byla p˘vodnÏ v podobÏ

blankosmÏnky bez vyplnÏnÈho smÏneËnÈho penÌze, kter˝ byl opr·vnÏn vyplnit ûalobce na z·kladÏ dohody uzav¯enÈ s v˝stavcem smÏnky a s obÏma ûalovan˝mi. SmÏnka zajiöùovala splnÏnÌ z·vazk˘ v˝stavce. éalobce vyplnil smÏnku sumou 2.320.644,- KË, p¯iËemû v ûalobÏ se doûaduje zaplacenÌ Ë·sti smÏneËnÈho penÌze ve v˝öi 1.845.030,- KË, jeû odpovÌd· neuhrazenÈ pohled·vce ûalobce. SmÏnka nebyla zaplacena. Soud vydal dne 13. 4. 2004 smÏneËn˝ platebnÌ rozkaz, proti kterÈmu podali oba ûalovanÌ vËas n·mitky. Druh˝ ûalovan˝ namÌtl: 1. ⁄kon smÏneËnÈho rukojemstvÌ je neplatn˝ od samÈho poË·tku, neboù druh˝ ûalovan˝ je ûenat˝ a jeho manûelka nedala souhlas s tÌmto ˙konem, kter˝ nespad· do bÏûnÈ spr·vy spoleËnÈho jmÏnÌ manûel˘ (d·le jen SJM). Manûelka druhÈho ûalovanÈho A. N. se neplatnosti tohoto pr·vnÌho ˙konu dovolala a podala tÈû ûalobu z 3. 2. 2003 na urËenÌ neplatnosti ˙konu smÏneËnÈho rukojemstvÌ. Druh˝ ûalovan˝ byl a je pouze v pracovnÌm pomÏru u v˝stavce smÏnky, nelze proto dovozovat, ûe by v r·mci podnik·nÌ pot¯eboval pouze souhlas s nakl·d·nÌm s majetkem v SJM a byl by nad·le opr·vnÏn nakl·dat s majetkem v SJM samostatnÏ. 2. V ûalobÏ nenÌ uveden d˘vod vyplnÏnÌ blankosmÏnky. Za tÈto procesnÌ situace druh˝ ûalovan˝ p¯ich·zÌ o moûnost prokazovat, ûe z·vazek smÏnkou zajiötÏn˝ jiû byl splnÏn. Teprve po doplnÏnÌ uveden˝ch tvrzenÌ v ûalobÏ by druh˝ ûalovan˝ mohl vznÈst kvalifikovanÏ n·mitku splnÏnÌ z·vazku, blankosmÏnkou zajiötÏnÈho. 3. SouË·stÌ n·mitek je tÈû obsah dopisu druhÈho ûalovanÈho ûalobci ze dne 6. 11. 2002. V dopise se uv·dÌ, ûe mezi S. Ch. s. r. o. a polskou spoleËnostÌ U. U. byla uzav¯ena kupnÌ smlouva, podle kterÈ dodala spoleËnost S. Ch. s. r. o. polskÈ spoleËnosti stroje na mÌsto urËenÌ v Jugosl·vii. KupujÌcÌ ale

nezaplatil prod·vajÌcÌmu nebo ûalobci, kter˝ v danÈm kontraktu p˘sobil jako faktoringov· spoleËnost, n˝brû prvnÌmu ûalovanÈmu, kter˝ si penÌze ponechal. N·slednÏ byla vystavena a podeps·na ûalovan· blankosmÏnka, kterou ûalobce vyplnil na Ë·stku odpovÌdajÌcÌ kupnÌ cenÏ stroj˘ dodan˝ch do Jugosl·vie a kupnÌ cenÏ ËtvrtÈho stroje nedodanÈho dle p¯edchozÌ kupnÌ smlouvy polskÈ spoleËnosti, p¯iËemû tento stroj z¯ejmÏ prvnÌ ûalovan˝ ìzaöantroËilî. Z·vazky zajiötÏnÈ p¯edmÏtnou smÏnkou jiû byly splnÏny. éalobce byl uspokojen z pojistnÈho plnÏnÌ poskytnutÈho E. a g. p. spoleËnostÌ a. s. (d·le jen pojiöùovna EGAP. ). Soud v ¯ÌzenÌ o n·mitk·ch ûalovan˝ch proti smÏneËnÈmu platebnÌmu rozkazu rozhodl v rozsudku ze dne 30. 3. 2006, ûe se smÏneËn˝ platebnÌ rozkaz Ë. j. Sm 1072/2002-9 ze dne 19. 12. 2002 ponech·v· v platnosti. Ve vztahu k druhÈmu ûalovanÈmu byl rozsudek od˘vodnÏn tÌm, ûe prvnÌ n·mitka druhÈho ûalovanÈho je ned˘vodn·. Z·vazek druhÈho ûalovanÈho ze smÏnky byl sice uzav¯en za trv·nÌ manûelstvÌ, ale nejedn· se o neplatn˝ pr·vnÌ ˙kon. SJM je upraveno v ustanovenÌ ß 143 a n·sl. obËanskÈho z·konÌku (d·le jen obË. z·k.) a v z·konÏ nenÌ stanovena povinnost jednoho z manûel˘ si p¯i podpisu smÏnky vyû·dat souhlas druhÈho manûela. PozdÏjöÌ nesouhlas neËinÌ tento pr·vnÌ ˙kon neplatn˝. K druhÈ n·mitce soud uvedl, ûe ûalobce nem· povinnost zd˘vodÚovat v˝öi Ë·stky, kterou doplnil jako smÏneËn˝ penÌz. Bylo na ûalovan˝ch, aby tvrdili, jak· Ë·stka mÏla b˝t podle jejich n·zoru vyplnÏna, coû ale neuvedli.

1

O

35 2008

Y

Ze smlouvy o ˙pravÏ pr·v a povinnostÌ z 25. 7. 2002, uzav¯enÈ mezi ûalobcem a pojiöùovnou EGAP soud zjistil, ûe vyplacenÌ pojistnÈho plnÏnÌ nem· û·dn˝ vliv na smÏneËn˝ vztah mezi ˙ËastnÌky ¯ÌzenÌ, neboù ûalobce m· povinnost vym·hat veökerÈ pohled·vky z faktoringovÈ smlouvy. SmÏneËn˝ penÌz byl doplnÏn v souladu se smÏneËn˝m ujedn·nÌm. Soud shledal vöechny n·mitky ûalovan˝ch ned˘vodn˝mi, proto ponechal smÏneËn˝ platebnÌ rozkaz v platnosti. Druh˝ ûalovan˝ napadl rozsudek vËas podan˝m odvol·nÌm, v jehoû doplnÏnÌ navrhl rozhodnutÌ zmÏnit a smÏneËn˝ platebnÌ rozkaz zruöit. Odvol·nÌ od˘vodnil tÌm, ûe podstatou obrany druhÈho ûalovanÈho byla n·mitka, ûe druh˝ ûalovan˝ p¯evzal smÏneËn˝ z·vazek bez souhlasu manûelky, avöak soud se s touto n·mitkou vypo¯·dal nedostateËnÏ. Ve vÏci ûaloby manûelky druhÈho ûalovanÈho o urËenÌ neplatnosti p¯evzetÌ smÏneËnÈho rukojemstvÌ manûelem rozhodl VrchnÌ soud v Praze dne 11. 5. 2006 rozsudkem, ve kterÈm potvrdil zamÌtav˝ rozsudek soudu prvnÌho stupnÏ. OdvolacÌ soud vöak rozhodl takto pouze z toho d˘vodu, ûe neshledal nalÈhav˝ pr·vnÌ z·jem na poûadovanÈm urËenÌ s tÌm, ûe n·mitka neplatnosti se musÌ plnÏ vy¯eöit v probÌhajÌcÌm ¯ÌzenÌ o zaplacenÌ smÏnky. Pod pojem ìobvykl· spr·va majetkuî, pat¯ÌcÌho do SJM je nutno zahrnout i z·vazky, jeû majÌ zatÌûit SJM. Je moûno diskutovat o tom, zda tento smÏneËn˝ z·vazek spad· do SJM Ëi nikoliv vzhledem ke svÈmu rozsahu. Takov· diskuse je ale v podstatÏ zbyteËn· vzhledem k ustanovenÌ ß 262a a n·sl. o.s.¯., neboù exekuce

O

1

36 Y

2008

by se vûdy prov·dÏla na SJM i v p¯ÌpadÏ z·vazku, kter˝ za trv·nÌ manûelstvÌ vznikl byù i jen jednomu z manûel˘. Vzhledem k existujÌcÌ pr·vnÌ ˙pravÏ mÏl ûalobce p¯i podepisov·nÌ smÏnky postupovat s n·leûitou opatrnostÌ, neboù za trv·nÌ SJM smÏneËnÈho rukojmÌho se ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ nem˘ûe jednat o obvyklou spr·vu majetku. DosavadnÌ soudnÌ judikatura ve vÏcech bezpodÌlovÈho spoluvlastnictvÌ manûel˘ nenÌ v tomto p¯ÌpadÏ pouûiteln· vzhledem k rozdÌlnosti novÈ pr·vnÌ ˙pravy SJM. K t¯etÌ n·mitce druh˝ ûalovan˝ uvedl, ûe pohled·vky S. Ch. s. r. o. v˘Ëi polskÈ spoleËnosti U. U. byly postoupeny na ûalobce, a to na z·kladÏ faktoringovÈ smlouvy. ⁄hrada tÏchto pohled·vek byla pojiötÏna u pojiöùovny EGAP, p¯iËemû ûalovan· smÏnka zajiöùovala splnÏnÌ tÏchto pohled·vek. V p¯ÌpadÏ neuhrazenÌ tÏchto pohled·vek mÏl ûalobce pr·vo na zaplacenÌ smÏnky nebo na zaplacenÌ pojistnÈho plnÏnÌ. Pokud ûalobce obdrûel toto pojistnÈ plnÏnÌ, doölo tÌm v rozsahu tohoto poskytnutÈho plnÏnÌ k uspokojenÌ jeho n·roku, zajiötÏnÈho souËasnÏ smÏnkou. Vzhledem k z·niku n·roku nem˘ûe ûalobce uplatnit pr·vo na zaplacenÌ smÏnky. NenÌ proto spr·vn˝ z·vÏr soudu, ûe vyplacenÌ pojistnÈho plnÏnÌ nem· û·dn˝ vliv na vztah ûalobce k polskÈ spoleËnosti U. U. Ze smlouvy z 25. 7. 2002, uzav¯enÈ mezi ûalobcem a pojiöùovnou EGAP plyne ûalobci povinnost bez ohledu na vyplacenÈ pojistnÈ plnÏnÌ vym·hat pohled·vku v˘Ëi polskÈ spoleËnosti, jeû je dluûnÌkem, nikoliv v˘Ëi spoleËnosti S. Ch. s. r. o. NavÌc je nutno vzÌt v ˙vahu, ûe se jednalo o smluvnÌ vztah mezi ûalobcem a jmenovanou pojiöùovnou bez ˙Ëasti v˝stavce smÏnky, spoleËnosti S. Ch. s. r. o. PoskytnutÌm pojistnÈho plnÏnÌ pojiöùovna uhradila ûalobci vzniklou ökodu spoËÌvajÌcÌ v neuhrazenÈ pohled·vce, tudÌû pojiöùovnÏ vznikl regresnÌ n·rok v˘Ëi ök˘dci, jÌmû je uveden· polsk· spoleËnost U. U. Tato z·konn· pr·vnÌ

˙prava, obsaûen· v obË. z·k. platÌ bez ohledu na to, co bylo obsahem smlouvy mezi pojiötÏn˝m a pojiöùovnou. éalobce se tedy v danÈ vÏci dom·h· splnÏnÌ n·roku pojiöùovny EGAP v˘Ëi polskÈ spoleËnosti U. U., coû ale nenÌ pohled·vka, jeû by byla zajiötÏna ûalovanou smÏnkou. NavÌc, jak jiû ûalovan˝ uvedl, je nutno ìzapoËÌtatî na n·rok ûalobce pojistnÈ plnÏnÌ, jeû mu bylo vyplaceno. OdvolacÌ soud podle ß 212 o.s.¯. p¯ezkoumal napaden˝ rozsudek a po provedenÈm jedn·nÌ dospÏl k z·vÏru, ûe odvol·nÌ nenÌ d˘vodnÈ. Ve smyslu ß 205a odst. 1 o.s.¯ se danÈ odvolacÌ ¯ÌzenÌ ¯ÌdÌ principem ne˙plnÈ apelace, tj. ˙ËastnÌci nemohou uv·dÏt, s v˝jimkami v tomto ustanovenÌ uveden˝mi, novÈ skuteËnosti a navrhovat novÈ d˘kazy, kterÈ nebyly uplatnÏny p¯ed soudem prvnÌho stupnÏ. NavÌc s ohledem na z·sadu koncentrace ¯ÌzenÌ vyj·d¯enou v ß 175 odst. 4 o.s.¯., kter· platÌ ve smyslu ß 211 o.s.¯. i pro odvolacÌ ¯ÌzenÌ, se odvolacÌ soud m˘ûe zab˝vat v˝luËnÏ n·mitkami proti smÏneËnÈmu platebnÌmu rozkazu vznesen˝mi v z·konnÈ t¯ÌdennÌ lh˘tÏ. OdvolacÌ soud se nejd¯Ìve zab˝val prvnÌ n·mitkou druhÈho ûalovanÈho proti smÏneËnÈmu platebnÌmu rozkazu, kterou, jak je z¯ejmÈ z obsahu odvol·nÌ, povaûoval tÈû odvolatel za zcela z·sadnÌ a takto se k nÌ stavÌ i odvolacÌ soud. Podstatou tÈto n·mitky je ot·zka, jak˝ dopad m· na z·vazek smÏneËnÈho rukojmÌho, p¯ÌpadnÏ jakÈhokoliv jinÈho smÏneËnÈho dluûnÌka - fyzickÈ osoby, ta okolnost, ûe smÏnku podepsal, aniû by jeho manûelka Ëi manûel s tÌmto ˙konem vyslovili souhlas. SmÏnka byla vystavena dne 23. 3. 2001, proto je nutno na dan˝ pr·vnÌ vztah aplikovat pr·vnÌ ˙pravu hlavy druhÈ obË. z·k. ve znÏnÌ ˙ËinnÈm v rozhodnÈ dobÏ, tj. ve znÏnÌ od 1. 8. 1998. Podle ß 143 odst. 1 obË. z·k. spoleËnÈ jmÏnÌ manûel˘ tvo¯Ì:

a) majetek nabyt˝ nÏkter˝m z manûel˘ nebo jimi obÏma spoleËnÏ za trv·nÌ manûelstvÌ, s v˝jimkou majetku zÌskanÈho dÏdictvÌm nebo darem, majetku nabytÈho jednÌm z manûel˘ za majetek n·leûejÌcÌ do v˝luËnÈho vlastnictvÌ tohoto manûela, jakoû i vÏcÌ, kterÈ podle svÈ povahy slouûÌ osobnÌ pot¯ebÏ jen jednoho z manûel˘, a vÏcÌ vydan˝ch v r·mci p¯edpis˘ o restituci majetku jednoho z manûel˘, kter˝ mÏl vydanou vÏc ve vlastnictvÌ p¯ed uzav¯enÌm manûelstvÌ a nebo jemuû byla vÏc vyd·na jako pr·vnÌmu n·stupci p˘vodnÌho vlastnÌka, b) z·vazky, kterÈ nÏkterÈmu z manûel˘ nebo obÏma manûel˘m spoleËnÏ vznikly za trv·nÌ manûelstvÌ, s v˝jimkou z·vazk˘ t˝kajÌcÌch se majetku, kter˝ n·leûÌ v˝hradnÏ jednomu z nich, a z·vazk˘, jejichû rozsah p¯esahuje mÌru p¯imϯenou majetkov˝m pomÏr˘m manûel˘, kterÈ p¯evzal jeden z nich bez souhlasu druhÈho. Podle ß 145 odst. 1 obË. z·k. majetek, kter˝ tvo¯Ì spoleËnÈ jmÏnÌ manûel˘, uûÌvajÌ a udrûujÌ oba manûelÈ spoleËnÏ. Podle odst. 2 obvyklou spr·vu majetku n·leûejÌcÌho do spoleËnÈho jmÏnÌ manûel˘ m˘ûe vykon·vat kaûd˝ z manûel˘. V ostatnÌch z·leûitostech je t¯eba souhlasu obou manûel˘; jinak je pr·vnÌ ˙kon neplatn˝. Podle odst. 3 z·vazky, kterÈ tvo¯Ì spoleËnÈ jmÏnÌ manûel˘, plnÌ oba manûelÈ spoleËnÏ a nerozdÌlnÏ. Institut spoleËnÈho jmÏnÌ manûel˘ byl do obË. z·k. vËlenÏn novelou provedenou z·konem Ë. 91/1998 Sb., ˙Ëinnou od 1. 8. 1998 a tÌmto institutem bylo nahrazeno bezpodÌlovÈ spoluvlastnictvÌ manûel˘. JednÌm z d˘vod˘ tÈto novely bylo odstranÏnÌ nedostatk˘ dosa-

1

O

37 2008

Y

vadnÌ pr·vnÌ ˙pravy, kter· opomÌjela, resp. v˝slovnÏ neuv·dÏla z·vazky manûel˘. Jak je z¯ejmÈ z novÈ pr·vnÌ ˙pravy, ustanovenÌ ß 143 a ß 145 pouûÌvajÌ pojmy ìmajetekî a ìz·vazkyî v r˘zn˝ch v˝znamech. Pojem ìmajetekî nenÌ v pr·vu nikde definov·n, nicmÈnÏ jeho ekonomick˝ a v bÏûnÈm ûivotÏ ch·pan˝ v˝znam je z¯ejm˝ ñ jedn· se o aktiva, tedy o vöechny vÏci, pr·va (pohled·vky) a jinÈ hodnoty, kterÈ urËit· osoba vlastnÌ (je jejich majitelem). Z tohoto pojetÌ pojmu ìmajetekî vych·zÌ nap¯. tÈû ustanovenÌ ß 6 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku (d·le jen obch. z·k.), podle kterÈho se pro ˙Ëely obch. z·k. pod pojmem obchodnÌ majetek rozumÌ majetek (vÏci, pohled·vky a jin· pr·va a penÏzi ocenitelnÈ jinÈ hodnoty), kter˝ pat¯Ì podnikateli a slouûÌ nebo je urËen k podnik·nÌ. Na druhÈ stranÏ z·vazky jsou pasiva, ekonomicky ¯eËeno, a z hlediska ß 488 obË. z·k. se jedn· o povinnost dluûnÌka nÏco plnit. Ve smyslu ß 494 obË. z·k. je obsahem z·vazku povinnost dluûnÌka nÏco d·t, konat, nÏËeho se zdrûet nebo nÏco trpÏt. V˝znam pojmu ìjmÏnÌî je tÈû nepochybn˝ ñ jak z ß 143 odst. 1 obË. z·k., tak i nap¯. z ß 6 odst. 2 obch. z·k. je z¯ejmÈ, ûe jmÏnÌ je souborem majetku (aktiv) a z·vazk˘ (pasiv). V ustanovenÌ ß 145 odst. 2 obË. z·k. se hovo¯Ì pouze o obvyklÈ spr·vÏ majetku (tedy aktiv), nikoliv o obvyklÈ spr·vÏ jmÏnÌ. Toto ustanovenÌ tedy zakl·d· neplatnost (relativnÌ neplatnost s ohledem na ß 40a obË. z·k.) takovÈho ˙konu jednoho z manûel˘, kter˝m tento disponuje bez souhlasu druhÈho manûela s majetkem ve spoleËnÈm jmÏnÌ (tedy vÏcmi, pr·vy a jin˝mi hodnotami, jejichû majiteli jsou oba manûelÈ v r·mci SJM, nikoliv vöak se z·vazky,

O

1

38 Y

2008

neboù ty netvo¯Ì souË·st majetku), p¯iËemû proveden˝ ˙kon z d˘vodu jeho rozsahu nelze oznaËit za obvyklou spr·vu (za ìbÏûnou z·leûitostî, ¯eËeno jazykem p¯edchozÌ pr·vnÌ ˙pravy). Druh˝ ûalovan˝ vykl·d· extenzivnÏ toto ustanovenÌ tak, ûe je nutno z logick˝ch a tÈû teleologick˝ch d˘vod˘ pod obvyklou spr·vu majetku v tomto p¯ÌpadÏ zahrnout takÈ z·vazky (vznik z·vazku) jednoho z manûel˘. OdvolacÌ soud povaûuje takov˝ v˝klad za nep¯ÌpustnÏ rozöi¯ujÌcÌ a v tomto p¯ÌpadÏ tÈû nesouladn˝ s ˙Ëelem uvedenÈ pr·vnÌ ˙pravy. Z gramatickÈho hlediska je nepochybnÈ, ûe z·vazky netvo¯Ì souË·st majetku. Z tÈto skuteËnosti tÈû vych·zÌ ustanovenÌ ß 143 obË. z·k., kterÈ uv·dÌ, ûe SJM tvo¯Ì majetek a z·vazky. Pokud by mÏl b˝t spr·vn˝ n·zor odvolatele, postr·dalo by smyslu ustanovenÌ ß 143 odst. 1 pÌsm. b) obË. z·k., kterÈ vyluËuje ze SJM mj. ty z·vazky jednoho z manûel˘, kterÈ p¯evzal bez souhlasu druhÈho manûela a jejich rozsah p¯esahuje mÌru p¯imϯenou majetkov˝m pomÏr˘m manûel˘. Z uvedenÈ ˙pravy plyne, ûe takov˝ z·vazek je vûdy platn˝, ale bude se jednat o z·vazek toho konkrÈtnÌho manûela, kter˝ jej na sebe vzal a tento z·vazek nebude souË·stÌ SJM. Smyslem pr·vnÌ ˙pravy SJM, kter· vych·zÌ vst¯Ìc pot¯eb·m praxe, je d˘slednÈ rozliöenÌ dispozice s majetkem (s aktivy), kter˝ je souË·stÌ SJM a vznikem z·vazku jednoho z manûel˘. V p¯edmÏtnÈ vÏci je ûalovan˝ smÏneËn˝m dluûnÌkem. Ve smÏneËnÈ praxi je nep¯edstavitelnÈ, aby p¯i kaûdÈm p¯evodu smÏnky jejÌ nabyvatel zkoumal, zda na smÏnce podepsanÌ smÏneËnÌ dluûnÌci-fyzickÈ osoby, jsou ûenatÌ Ëi vdanÈ a zda jejich manûelka (manûel) souhlasili se vznikem smÏneËnÈho z·vazku. Pokud by byl n·zor druhÈho ûalovanÈho spr·vn˝, mohlo by to ve sv˝ch d˘sledcÌch v˝znamnÏ omezit a znesnadnit obÏh smÏnek podepsan˝ch fyzick˝mi osobami v pozici smÏneËn˝ch dluûnÌk˘.

V tÈto souvislosti je nutno k v˝kladu ß 262a a n·sl. o.s.¯. odvolatele poznamenat, ûe je-li na¯Ìzen˝m v˝konem rozhodnutÌ postiûen majetek pat¯ÌcÌ do spoleËnÈho jmÏnÌ manûel˘, avöak vym·han˝ z·vazek vznikl za trv·nÌ manûelstvÌ jen jednomu z manûel˘, pak je na manûelovi povinnÈho, aby dle ß 267 o.s.¯. podal excindaËnÌ ûalobu, tedy ûalobu na vylouËenÌ majetku, pat¯ÌcÌho do SJM, z v˝konu rozhodnutÌ, a to podle Ë·sti t¯etÌ o.s.¯. OdvolacÌ soud uzavÌr·, ûe prvnÌ n·mitka druhÈho ûalovanÈho je ned˘vodn·, neboù ˙kon podpisu smÏnky druh˝m ûalovan˝m je z·vazek, nejedn· se proto o spr·vu majetku. Z uvedenÈho d˘vodu se nelze dovol·vat relativnÌ neplatnosti tohoto ˙konu dle ß 145 odst. 2 druhÈ vÏty obË. z·k. Pokud by smÏneËn˝ z·vazek jednoho z manûel˘, ke kterÈmu nedal souhlas druh˝ manûel, p¯es·hl mÌru p¯imϯenou majetkov˝m pomÏr˘m manûel˘, pak by smÏneËn˝ z·vazek z˘stal platn˝, avöak nebyl by souË·stÌ SJM [viz ß 143 odst. 1 pÌsm. b) obË. z·k.]. Zda se v danÈ vÏci jedn· o tento p¯Ìpad ale nep¯ÌsluöÌ zjiöùovat soudu v nalÈzacÌm ¯ÌzenÌ, n˝brû aû v p¯ÌpadnÈm ¯ÌzenÌ o v˝kon rozhodnutÌ, bude-li pod·na excindaËnÌ ûaloba dle ß 267 o.s.¯. Druh· n·mitka druhÈho ûalovanÈho je irelevantnÌ, neboù jak plyne z ß 495 obË. z·k., ûalobce ve sporu o zaplacenÌ smÏnky nem· povinnost prokazovat d˘vod vzniku smÏneËnÈho z·vazku. Ve sporech o zaplacenÌ smÏnky nemusÌ nikdy ûalobce tvrdit ve smÏneËnÈ ûalobÏ, ûe smÏnka byla p˘vodnÏ blankosmÏnkou a ani obsah dohody o vyplnÏnÌ blankosmÏnky. Na tomto z·vÏru nic nemÏnÌ, ûe ûalobce v tomto p¯ÌpadÏ uvedl v ûalobÏ, ûe se jednalo p˘vodnÏ o blankosmÏnku. NenÌ na ûalobci, aby prokazoval, ûe smÏnka, jeû byla p˘vodnÏ blankosmÏnkou, byla vyplnÏna v souladu s dohodou o jejÌm vyplnÏnÌ. Naopak b¯emeno tvrzenÌ s n·sledn˝m b¯emenem d˘kaznÌm tÌûÌ vûdy ûalovanÈho, kter˝ musÌ konkrÈtnÏ uvÈst, jak znÏ-

la a v Ëem konkrÈtnÏ byla poruöena dohoda o vyplnÏnÌ blankosmÏnky (viz tÈû a contrario »l. I ß 10 ZSä). Pokud ûalovan˝ namÌt· kvantitativnÌ poruöenÌ vyplÚovacÌ dohody (tj. z·vazek zajiöùovan˝ smÏnkou nebo z·vazek placen˝ prost¯ednictvÌm smÏnky je niûöÌ ñ viz tÈû a contrario »l. I ß 17 ZSä), pak mÏl konkrÈtnÏ uvÈst, v jakÈm rozsahu je smÏneËn˝ penÌz, uveden˝ ve smÏnce, poûadov·n neopr·vnÏnÏ. Je nutno si uvÏdomit, ûe kauz·lnÌ n·mitky proti smÏneËnÈmu platebnÌmu rozkazu lze povaûovat za jakousi ìquasiûalobuî, kterou se ûalovan˝ br·nÌ proti smÏneËnÈmu platebnÌmu rozkazu a jejÌû veöker· tvrzenÌ je z·sadnÏ povinen prok·zat, tak jak tomu b˝v· u ûalobce a ûalobnÌch tvrzenÌ v nezkr·cenÈm ¯ÌzenÌ. Co se t˝Ëe t¯etÌ n·mitky druhÈho ûalovanÈho, v jejÌ prvnÌ Ë·sti popisuje obsah smÏneËnÈ dohody uzav¯enÈ mezi v˝stavcem smÏnky vlastnÌ S. Ch. s. r. o. a ûalobcem, remitentem smÏnky, p¯iËemû uv·dÌ, splnÏnÌ kterÈho dluhu dluûnÌka U. U. bylo smÏnkou zajiötÏno. Druh˝ ûalovan˝ uv·dÌ, a to nenÌ mezi ˙ËastnÌky spornÈ, ûe ûalobce mÏl pojiötÏno splnÏnÌ sv˝ch pohled·vek, zajiötÏn˝ch tÈû ûalovanou smÏnkou, a to pojistnou smlouvou Ë. 180002846 z 1. 2. 2001 uzav¯enou mezi ûalobcem a pojiöùovnou EGAP. Vzhledem k tomu, ûe zajiötÏnÈ pohled·vky nebyly dluûnÌkem U. U. zaplaceny, ûalobce obdrûel od pojiöùovny EGAP pojistnÈ plnÏnÌ 1.268.250,- KË. Druh˝ ûalovan˝ dovozuje, ûe s ohledem na vyplacenÌ pojistnÈho plnÏnÌ kauz·lnÌ pohled·vka zajiötÏn· smÏnkou zanikla a ûalobce nem· z toho d˘vodu ani n·rok na zaplacenÌ smÏnky. OdvolacÌ soud se nejd¯Ìve zab˝val tÌm, zda druhÈmu ûalovanÈmu v˘bec p¯ÌsluöÌ n·mitka

1

O

39 2008

Y

z·niku kauz·lnÌho z·vazku. éalovanou smÏnku vlastnÌ vystavila a i dohodu o vyplnÏnÌ blankosmÏnky z 23. 3. 2001, obsahujÌcÌ tÈû smÏneËnou dohodu (dohodu o d˘vodu, kauze smÏnky), podepsala spoleËnost S. Ch. s. r. o., p¯iËemû v obou p¯Ìpadech za uvedenou spoleËnost se podepisoval druh˝ ûalovan˝, kter˝ byl v rozhodnÈ dobÏ, tedy dne 23. 3. 2001, jednatelem. Tyto okolnosti druhÈho ûalovanÈho opravÚujÌ k obsahovÏ tÈûe n·mitce, jakou by mÏla ze svÈho vztahu uveden· spoleËnost jako v˝stavce smÏnky a ˙ËastnÌk dohody o vyplnÏnÌ blankosmÏnky, neboù druh˝ ûalovan˝ z uveden˝ch okolnostÌ vÏdÏl, jak majÌ b˝t chybÏjÌcÌ ˙daje do blankosmÏnky doplnÏny a tÌm, ûe smÏnku podepsal v pozici rukojmÌho, akceptoval tÈû podmÌnky jejÌho vyplnÏnÌ. TotÈû platÌ i pro remitenta ñ pokud remitent p¯edloûil blankosmÏnku k avalov·nÌ druhÈmu ûalovanÈmu, pak musel b˝t srozumÏn s tÌm, ûe za p¯edpokladu, ûe neuzav¯el jinou vyplÚovacÌ dohodu s tÌmto rukojmÌm, platÌ tat·û vyplÚovacÌ dohoda i pro rukojmÌho. Z tÏchto d˘vod˘ druhÈmu ûalovanÈmu p¯ÌsluöÌ n·mitka poruöenÌ smÏneËnÈ dohody, uzav¯enÈ mezi remitentem a druh˝m ûalovan˝m ve stejnÈm znÏnÌ jako mezi remitentem a spoleËnostÌ S. Ch. s. r. o. Stejn˝ pr·vnÌ z·vÏr jiû odvolacÌ soud uËinil v rozsudku sp. zn. 12 Cmo 408/2004 z 11. 4. 2005 kter˝ byl publikov·n v Ëasopise ìObchodnÌ pr·vo Ë. 5/2007, str. 29 s pr·vnÌ vÏtou ìPokud fyzick· osoba, kter· blankosmÏnku (budoucÌ smÏnku vlastnÌ) jmÈnem v˝stavce podepsala, bez dalöÌho tuto smÏnku avaluje, m· s remitentem konkludentnÏ dohodnuto obsahovÏ totoûnÈ ujedn·nÌ o vyplnÏnÌ smÏnky jako v˝-

O

1

40 Y

2008

stavce, ledaûe by bylo prok·z·no, ûe uzav¯eli smlouvu jinou. Z toho d˘vodu m˘ûe vzn·öet tytÈû n·mitky o nespr·vnÈm vyplnÏnÌ blankosmÏnky jako v˝stavce.î T¯etÌ n·mitka odvolatele by mohla b˝t d˘vodn· (zË·sti) za p¯edpokladu, ûe vyplacenÌm pojistnÈho plnÏnÌ pojiöùovnou vϯiteli doölo k z·niku pohled·vek ûalobce. PenÏûit˝ z·vazek dluûnÌka zanik· splnÏnÌm (zaplacenÌm) dluhu, nikoliv poskytnutÌm pojistnÈho plnÏnÌ pojiöùovnou. Na existenci z·vazku dluûnÌka nem˘ûe mÌt û·dn˝ vliv okolnost, zda a jak˝m zp˘sobem, pop¯ÌpadÏ v jakÈm rozsahu je vϯitel pojiötÏn. Ot·zka, co se stane s plnÏnÌm, kterÈ je dluûnÌkem poskytnuto z d˘vodu z·vazku potÈ, kdy jiû vϯitel obdrûel pojistnÈ plnÏnÌ, bude ¯eöena dle dohodnut˝ch podmÌnek pr·vnÌho vztahu vzniklÈho na z·kladÏ pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ mezi vϯitelem a pojiöùovnou. Tuto ot·zku nep¯ÌsluöÌ ¯eöit dluûnÌkovi a, jak jiû bylo ¯eËeno, nem˘ûe mÌt û·dn˝ vliv na povinnost dluûnÌka splnit z·vazek. Jak spr·vnÏ uvedl soud prvnÌho stupnÏ, z trvajÌcÌ existence kauz·lnÌ pohled·vky vϯitele i po poskytnutÌ pojistnÈho plnÏnÌ, vych·zela i pojistn· smlouva. Vzhledem k uvedenÈmu je t¯etÌ n·mitka ned˘vodn·. OdvolacÌ soud shledal vöechny n·mitky druhÈho ûalovanÈho ned˘vodn˝mi. RozhodnutÌ ve vÏci samÈ proto odvolacÌ soud potvrdil podle ß 219 o.s.¯. jako vÏcnÏ spr·vnÈ. Ladislav Derka