Čtyřleté gymnázium
DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu:
Obsahové vymezení: Předmět dějepis pokrývá část vzdělávací oblasti Člověk a společnost, stanovenou RVPGV, konkrétně vzdělávací obor Dějepis. Předmět se podílí na integraci průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana a Mediální výchova. Předmět rozvíjí klíčové kompetence gymnaziálního vzdělávání, především kompetence občanské a kompetence k řešení problémů. V rámci výuky tohoto předmětu žák dále rozvíjí základní faktografické znalosti světových a českých dějin, jež si osvojil na základní škole. Žák je v rámci výuky motivován k tomu, aby se získanými znalostmi dále tvůrčím způsobem pracoval. V tomto ohledu klade koncepce předmětu důraz především na žákovy schopnosti srovnávat jednotlivé historické události, formulovat problémové otázky, porozumět kauzalitě historických procesů, vymezit specifika významných regionů a historických období, zasadit české dějiny do širších evropských souvislostí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, v čem tkví specifika historického vývoje české společnosti vzhledem k jiným evropským kulturám i světovým civilizacím. Tyto komparace a konfrontace s jinými kulturami směřují žáky k tomu, aby se orientovali v pluralitním světě, čímž se mimo jiné integruje průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Žák se v průběhu výuky seznamuje s komplikovaným procesem, v jehož průběhu se historicky konstituovala politická kultura parlamentní demokracie, osvojuje si tak znalosti, jež prohlubují jeho občanské kompetence. Výuka usiluje též o to, aby žáci vnímali historické procesy s multiperspektivy sociálních, politických, kulturních i hospodářských dějin. V kontextu výuky politických dějin si žák osvojuje znalosti potřebné pro orientaci v otevřené občanské společnosti, čímž se integruje průřezové téma Výchova demokratického občana a dále rozvíjí občanské kompetence. V průběhu výuky je kladen důraz též na samostatnou práci (především četba odborné literatury) a rozvíjení komunikativních schopností (psaný i mluvený projev). Žák je veden též k tomu, aby si vzhledem k interpretativnímu charakteru historického poznání osvojil schopnost kriticky hodnotit jednotlivé výklady historických událostí a odhalovat případné dezinterpretace a ideologicky zatížené manipulace. V této souvislosti se výuka dotýká též problematiky médií, čímž integruje průřezové téma Mediální výchova. Výuka dějepisu vede žáka též k tomu, aby porozuměl přítomnému kulturně společenskému kontextu, aby se v něm dokázal zorientovat a hodnotově vymezit vůči klíčovým tématům.
Časové a organizační vymezení: Dějepis se vyučuje společně v celé třídě v prvním, druhém, třetím a v prvním pololetí čtvrtého ročníku čtyřletého studia. Ve všech uvedených pololetích má tento předmět dotaci dvou hodin týdně. Na povinné hodiny dále navazují volitelné semináře.
Výchovné a vzdělávací strategie: Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP rozvíjejí klíčové kompetence, jež odpovídají jednak kompetencím stanoveným v RVPZV a RVPGV, jednak tomu, že na školu většinou přicházejí nadaní žáci. Samostatná i skupinová práce (prezentace témat z odborné literatury), zodpovědná a kritická práce s primárními i sekundárními zdroji informací vede k osvojení kompetence k učení, kompetence řešení problémů i kompetencí sociálních a personálních. Při prezentaci individuálních výstupů (biografické medailónky, referáty z odborné literatury) se žáci navzájem hodnotí, což rozvíjí jak jejich schopnost přijímat kritické názory druhých, tak dovednost hodnotit získané informace a formulovat kritiku. Problémová interpretace historických událostí, komparativní metoda i kritika ideologicky zatížených výkladů dějin vedou k posílení kompetencí komunikativních a kompetencí k řešení problémů, k respektování názorové plurality i formování a formulování vlastních názorů a postojů a učí nejen nalézat odpovědi, ale i umění pokládat otázky. Občanské kompetence si žáci osvojují, když jsou konfrontováni s peripetiemi vývoje evropských demokracií, s politickými i totalitárními ideologiemi a s evropskou politickou kulturou. Konfrontace s názorovou a kulturní pluralitou je vede žáky k tomu, aby byli tolerantní vůči druhým, zároveň však rozvíjí i jejich dovednost kritického hodnocení. Výuka klade důraz též na to, aby žáci k historickým událostem a jejich problémovým interpretacím zaujímali hodnotící postoje, aby se hodnotově zorientovali v kulturním, sociálním i politickém kontextu. Žáci jsou tímto motivováni k občanské odpovědnosti. Testování znalostí se neorientuje pouze na faktografickou extenzivní úroveň historického poznání, otázky jsou často formulovány problémově, což rozvíjí schopnost žáka logicky a věcně argumentovat, propojovat a systematizovat získané informace. V rámci předmětu dějepis
1 z 10
se také počítá se společnými projekty s předměty humanitní studia, estetická výchova nebo český jazyk a literatura. Běžná výuka povinného předmětu poskytuje prostor i pro to, aby se žáci zapojovali do mimovyučovacích aktivit (Symposion, esejistické soutěže). Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, probírané učivo...) a budou konkretizovány v tematických plánech jednotlivých vyučujících.
2 z 10
1. ROČNÍK výstupy RVP GV – žák:
výstupy ŠVP – žák:
Vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti. Zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku.
Učivo:
Pravěk. Doba kamenná Metody výuky v prvním (paleolit, mezolit, neolit, ročníku: eneolit), bronzová a železná. Neolitická revoluce. Výklad, interpretace pramenů (práce z textem a obrazem). Průběžné prezentace biografických medailonků (připravují studenti).
Objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeologická kultura. Zdůvodní civilizační přínos Objasní a dokáže odlišit vybraných starověkých jednotlivé kulturní typy společenství, antiky a starověkých civilizací. křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace. Popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin.
Objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské systémy.
Objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti.
Souvislosti:
Práce s odbornou literaturou (referáty, prezentace).
Starověk. Staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína), antické Řecko, antický Řím.
Výuka klade důraz na reflexi evropských kulturních kořenů a hodnot, čímž integruje průřezové téma Výchova k myšlení v Mezopotámie, Egypt, Indie evropských a globálních a Čína: kultura, náboženství, souvislostech. společnost, mentalita. Antická polis a její proměny: kultura, náboženství, společnost, mentalita. Helénistické středomoří: kultura, náboženství, společnost, mentalita. Izrael: kultura, náboženství, společnost, mentalita. Antický Řím a jeho proměny (od polis k impériu): kultura, náboženství, společnost, mentalita. Archeologické kultury Čech a Moravy; keltské, germánské a slovanské osídlení českých zemí. Naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako
3 z 10
civilizační hranice. Definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích. Charakterizuje základní rysy vývoje na našem území.
Počátky křesťanského náboženství; křesťanství a římská říše (koncily a konstituování dogmatu). Stěhování národů; romanizace a christianizace barbarů; zrození nové Evropy.
Středověk. Křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko.
Vymezí specifika islámské oblasti.
Vzdělanost a umění středověké společnosti. Klášterní kultura; románské umění: architektura, výtvarné umění, literatura. Obraz světa v umění a teologii ( sv. Augustin). Významní světci: ideály středověké společnosti
Výuka zasazuje historický vývoj českých zemí do širších evropských souvislostí, čímž integruje průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
Utváření středověké Evropy (byzantsko – slovanská oblast, francká říše a oblast západní, východní a střední Evropy). Venkov a kolonizace.
zemědělství,
Vnitřní křesťanství, císařství. investituru.
nejednota papežství a Spory o
Islám a arabská říše. Svět islámu: kultura, náboženství a společnost, mentalita.
4 z 10
2. ROČNÍK výstupy RVP GV – žák:
výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
Souvislosti:
Středověk. Křížové Metody výuky v druhém výpravy. Rytířská kultura. ročníku:
Definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích. Čte odbornou literaturu.
Charakterizuje základní rysy vývoje na našem území.
Probuzení laika, kacířství., Výklad, diskuse nad interpretace hereze a nástup městských problémy, pramenů (práce z textem a řeholí. obrazem). Židé a křesťanská Průběžné prezentace textů z společnost. odborné literatury (připravují žáci). Městská společnost, rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace.
Vrcholně středověká společnost: proměny státu a sociální struktury v Anglii, Francii, svaté říši římské, na Rusi a ve střední Evropě (včetně Čech).
V rámci výuky středověkých dějin a kultury se realizuje spolupráce s předmětem český jazyk a literatura. Konkrétní podobu specifikují jednotliví vyučující ve svých učebních plánech.
Husitství. Vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu.
Vzdělanost a umění středověké společnosti. Univerzitní vzdělanost. Věk katedrál, gotické umění: architektura, výtvarné umění, literatura. Obraz světa v umění a teologii (sv. Tomáš Akvinský).
Mongolská expanze.
Rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady. Porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko – politickým změnám.
a
turecká
Počátky novověku. Renesance a humanismus. Renesanční obraz světa v Výuka klade důraz na umění, filosofii a teologii. reflexi evropských kulturních kořenů a hodnot, čímž integruje průřezové Zámořské plavby. téma Výchova k myšlení v evropských a globálních Počátky kolonialismu. souvislostech.
Reformace, barokní kultura, politika, náboženství. Popíše
základní
rysy
5 z 10
reformace a protireformace, Objasní a dokáže odlišit vysvětlí důsledky pro další jednotlivé konfesijní typy Konfesijní spory v Anglii, evropský i světový vývoj. křesťanství. Francii, svaté říši římské, na Rusi a ve střední Evropě (včetně Čech); jejich odraz ve společnosti a kultuře; evropští Židé. Vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; Absolutismus a stavovství. uvede konkrétní projevy v Byrokratická a patrimoniální jednotlivých zemích a státní správa. příklady střetů. Barokní kultura, politika, Posoudí postavení českého náboženství. státu uvnitř habsburského Obraz světa v barokním soustátí a analyzuje jeho umění: architektura, vnitřní sociální, politické a výtvarné umění, literatura. kulturní poměry.
Určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství. Vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika.
V rámci výuky tématu barokní kultura dochází ke spolupráci s předmětem český jazyk a literatura. Konkrétní podobu specifikují jednotliví vyučující ve svých učebních plánech.
Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti. Osvícenství. Obraz světa v osvícenské vědě, sekularizace. Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře. V rámci výuky osvícenství a Tradiční a moderní modernizace Evropy kladou společnost; osvícenství jako osnovy důraz na reflexi procesů, kulturní a společenský zlom. globalizačních čímž integrují průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
6 z 10
3. ROČNÍK výstupy RVP GV – žák:
výstupy ŠVP – žák:
Rozpozná uplatnění hlavních myšlenek a principů osvícenství v revolucích 18. a 19. století.
Na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o Objasní a dokáže odlišit jejich udržení. politické ideologie 19. Posoudí význam ústavy a století. novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů.
Charakterizuje proces modernizace; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace.
Učivo:
Souvislosti:
Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti. Velké revoluce – francouzská revoluce 1789 – 1799, vznik USA, rok 1848. Revoluce a reforma (na cestě k občanské společnosti): modernizační změny v Holandsku, Anglii, USA, Francii, habsburské monarchii a v Rusku.
Metod výuky ročníku:
v
třetím
Výklad, diskuse nad problémy, interpretace pramenů (práce z textem a obrazem). Průběžné prezentace textů z odborné literatury (připravují žáci).
Význam napoleonských válek pro Evropu 19. století: nástup nacionalismu, šíření myšlenek francouzské revoluce.
V rámci výuky osvícenských a revolučních politických ideologií se do výuky integruje průřezové téma Výchova demokratického občana. Evropa za napoleonských Žák je veden k tomu, aby se válek a po Vídeňském orientoval v politické kongresu. kultuře, jíž ustavily velké občanské revoluce v Anglii, Politické ideologie 19. USA a ve Francii. století: konzervatismus, liberalismus, socialismus a nacionalismus. Židé v Evropě 18. a 19. st. Proměny kolonialismu v 18. a 19. století.
Vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu včetně jeho specifických rysů.
Vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období.
Předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války. Evropa v krizi: masová demokracie, krize věd, rozklad tradičních hodnot, V rámci výuky tématu sekularizace a ateizace, utváření moderních národů kladou osnovy důraz na mediální obraz světa. reflexi kulturních odlišností jednotlivých evropských národů, čímž integrují Utváření novodobých průřezové téma Výchova k národních společností myšlení v evropských a (zejména české, slovenské, německé, italské); globálních souvislostech. emancipační sociálních skupin.
hnutí
7 z 10
Charakterizuje dvě světové Dokáže vzájemně války, dokumentuje sociální, komparovat významné hospodářské a politické totalitní ideologie. důsledky.
Vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů.
Uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku.
Moderní doba, situace v letech 1914 – 1945. První světová válka, české země v době první světové války, I. V rámci reflexe totalitních odboj. ideologií a širšího kontextu Rozpad habsburské politické kultury v masové monarchie a jeho důsledky. demokracii kladou osnovy důraz na analýzu role médií Versailleský systém a jeho v moderní společnosti, čímž integrují průřezové téma vnitřní rozpory. Mediální výchova a Výchova k myšlení v Vznik Československa, ČSR evropských a globálních v meziválečném období. souvislostech.
Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jim čelit. Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil.
4. ROČNÍK výstupy RVP GV – žák:
Proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque“ přelomu 19. a 20. století.
Revoluce upevňování moci.
v
Rusku, bolševické
Moderní svět: náboženství, kultura, společnost, mentalita.
výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
Souvislosti: Metod výuky ve čtvrtém ročníku:
Charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické Dokáže vzájemně Totalitní ideologie: důsledky. komparovat významné nacismus a komunismus. totalitní ideologie.
Uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí,
Výklad, diskuse nad problémy, interpretace pramenů (práce z textem a obrazem).
Průběžné prezentace textů z Evropa a svět ve 20. a 30. odborné literatury letech, světová hospodářská (připravují žáci). krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek.
8 z 10
vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku. Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jim čelit. Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil.
Popíše a zhodnotí životní způsob v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury. Charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty.
Mnichovská krize a její důsledky. Druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj.
V rámci reflexe totalitních ideologií a širšího kontextu politické kultury v masové demokracii kladou osnovy důraz na analýzu role médií v moderní společnosti, čímž integrují průřezové téma Mediální výchova a Výchova k myšlení v Kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního evropských a globálních umění, nástup masové souvislostech. kultury, sport).
Soudobé dějiny. Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu).
Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSR jako V rámci výuky tématu společnost se světová velmoc; RVHP, totalitní realizuje spolupráce s Varšavská smlouva. předmětem český jazyk a Totalitní společnost: literatura. Konkrétní podobu jednotliví náboženství, kultura, specifikují Popíše a zhodnotí důsledky, společnost, mentalita. vyučující ve svých učebních jež českým zemím přineslo plánech. padesátileté období totality. Euroatlantická spolupráce a
Vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi.
vývoj demokracie; jako světová velmoc.
Porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích.
Dekolonizace; „třetí svět“ a modernizační procesy v něm – ekonomické, demografické a politické V rámci výuky témat evropská postavení v globálním světě. dekolonizace, integrace a globální moderní Pád komunistických režimů problémy a jeho důsledky; společnosti se realizuje sjednocující se Evropa a její spolupráce s předmětem zeměpis. Konkrétní podobu místo v globálním světě. specifikují jednotliví Vyrovnání se s totalitní vyučující ve svých učebních minulostí; postkomunistická plánech.
Objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v
USA
Životní podmínky na obou stranách „železné opony“ (každodenní život, kultura). Konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael.
V rámci výuky moderních dějin kladou osnovy opakovaně důraz na reflexi globalizačních procesů, čímž integrují průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova.
transformace.
9 z 10
moderním světě. Popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislostí s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování.
Globální problémy moderní společnosti. Postmoderní svět: náboženství, kultura, společnost, mentalita.
Vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje.
10 z 10
