ve městě České Budějovice a jeho blízkém okolí
ČTYŘI ŽIVLY V ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ Odbor památkové péče Magistrátu města České Budějovice ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích vyhlašuje pro podzimní sezónu roku 2009 poznávací soutěž pro děti a mládež do 16-ti let – jednotlivce i kolektiv Soutěž probíhá od 12.9. 2009 do 12.11. 2009 Více informací a pracovní listy najdete na informačním centru českobudějovické radnice nebo na webových stránkách odboru památkové péče Magistrátu města České Budějovice www.c-budejovice.cz a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích www.npu-cb.eu. Užitečné informace najdete také u pracovníků Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích /tel.: 387312141/. Po předchozí dohodě zde můžete čerpat vědomosti z bohatých fondů knihovny /tel.: 387312141-186/.
1.
VODNÍ TOKY
Král Přemysl Otakar II. chtěl mít v této části země, přes kterou vedly důležité obchodní cesty, oporu a autoritu, a tak se tu rozhodl založit město. Zvolil pro ně výhodnou zeměpisnou polohu a jako lokátora si vybral zvíkovského purkrabího Hirza, který měl za úkol město vyměřit a zabezpečit jeho osídlení. Lokátorem Hirzem bylo založeno královské město nazvané podle staré osady Budivojovice, později nazývané BUDĚJOVICE. Výhodnou zeměpisnou polohu zaručovala právě VODA. Vodní plochy poskytovaly ochranu – překážku před nepřáteli. Vodní toky byly důležitými transportními tepnami, nezbytnými pro obchod. Dva vodní toky vytvářejí pro naše město přirozenou ochrannou bariéru okolo části historického jádra. Podívejte se na mapku. 1.1 Které toky to jsou?
Část bývalých hradeb obtéká však koryto vytvořené uměle. 1.2 Jaké je jeho jméno?
2.
SAMSONOVA KAŠNA
V roce 1720 se budějovičtí radní rozhodli přestěhovat pranýř před radnici a místo něj vybudovat ve středu náměstí zařízení pro širokou veřejnost jistě příjemnější a užitečnější – totiž veřejnou městskou kašnu. Kašna byla zřízena jako zdroj vody pro obyvatele středu města. Samsonova kašna byla budována v letech 1720–1727. Návrh technického řešení vypracoval schwarzenberský stavitel Pavel Kolečný z Třeboně. Původní návrh půdorysu kašny vytvořil státní geometr Jan Rappa. Autorem sochařské výzdoby kašny je jihočeský rodák Josef Dietrich. Silák SAMSON vévodí vrcholu kašny. Mezi koleny svírá divokého lva a holýma rukama rozevírá jeho čelisti. Nadlidská síla biblického hrdiny byla skryta v jeho vlasech. Odedávna byl ztělesněním statečnosti a byl srovnáván s jiným hrdinou – bájným Herkulem. Ze lví hlavy voda přetéká do kruhové mušle, po vnější straně zdobené svislým žlábkováním. To nazýváme kanelování. Mušli vytesal kamenický mistr Zachariáš Horn přímo v lomu poblíž Besednice u Trhových Svinů. Transport byl tak složitý, že kvůli němu musela být částečně pobořena jedna z městských bran. Mušli nesou figury siláků, zvaných ATLANTI. Podle antické báje podepírá totiž zkamenělý obr Atlas na severu Afriky nebeskou sféru. Dnes jeho jméno nese severoafrické pohoří. Z mušle vychází druhá řada trysek kašny.
Podstavec kašny zdobí fantastické obličeje vousatých starců nazývané MASKARONY. Z jejich pootevřených úst vychází třetí řada trysek. Pozorně si kašnu prohlédněte. 2.1 Kolik je Atlantů a kolik je Maskaronů? 2.2 Najdete ještě někde jinde na náměstí hlavy s tryskami? Kašna je opravdu veliká – zpívá se to i v písničce – dokonce největší v Čechách. 2.3 Změřte obvod hlavního bazénu. 2.4 Kolikrát by musely jít ke kašně pro vodu dvě budějovické hospodyně, každá se dvěma pětilitrovými vědry, aby kašnu vyprázdnily? 2.5 Sochařská výzdoba kašny byla při restaurování nahrazena kopiemi, avšak originály nejdete v areálu českobudějovické radnice. Vaším úkolem je zjistit výšku a šířku původních maskaronů.
3.
VODÁRENSKÝ SYSTÉM
První zmínka o městském vodovodu je z roku 1501. Město bralo vodu z rybníku, který byl napájen Dobrovodským a Hlinským potokem a nacházel se východně od dnešního nádraží. Voda byla do města vedena dřevěnými žlaby Lannovou třídou. Barokní vodovod užitkové vltavské vody z let 1720-1739 zahrnoval vodárenskou věž s vodním kolem využívající vodní síly Vltavy na Lučním jezu, dřevěné roury uložené v hrázi Krumlovského rybníka a v ulicích vnitřního města, olověnou trubní shybku pod Malší, šachty s uzavíracími ventily, Samsonovu kašnu a jednoduché kamenné nádrže na vodu. VODÁRENSKÁ VĚŽ je městský věžový vodojem na pravém břehu Vltavy poblíž Litvínovického mostu. V letech 1721-1724 byla postavena pro zajištění přívodu vody. Pohon vodárenského zařízení byl zajištěn vodním kolem osazeným na náhonu Lučního jezu. Odebíraná vltavská užitková voda byla vytlačována do měděné nádrže v nejvyšší části věže a odtud samotíží odtékala do města dřevěným potrubím. Pitnou vodu získávali občané ze studní. 3.1 Kam byl hlavně zajištěn přívod vody? 3.2 V jakém slohovém období se stavba vodárenské věže uskutečnila? V roce 1882 byla na vodárenské věži osazena nová válcová nádrž o objemu 250m3 a věž získala stávající stavební podobu o půdorysu 8,5m x 8,5m a výši 44m. Stavba vodovodu pitné vody proběhla souběžně se zřízením úpravny užitkové vody u rekonstruované vodárenské věže. Vodárna pitné vody vznikla roku 1882 výstavbou vodojemu s prameništěm u Nedabyle, položením trubních řadů a ve městě osazením stojánků pitné vody. Stále se brala voda z Vltavy, která však začala přitékat čím dál více znečištěná, takže v roce 1931 byla postavena nová čerpací stanice na vodu z Malše nad Velkým jezem. V roce 1934 byl zrušen vodárenský jez a ztracená vodní síla byla nahrazena plynovými motory. Vodárna užitkové vody sloužila s usazovacími nádržemi z roku 1897, při průběžné modernizaci až do začátku 80. let 20. století.
3.3 Co je zobrazeno na východní stěně na sgrafitu? Dokončení římovské vodárenské nádrže roku 1978 a o tři roky později úpravny vody Plav umožnilo vyřadit vodárnu užitkové vody z činnosti. 3.4 Jak dlouho byl v Českých Budějovicích zachován dvojí systém zásobování pitnou a užitkovou vodou? 3.5 Z jakého toku (řeky) je v současné době zásobování spotřebitelů Českých Budějovic pitnou vodou?
4.
CHRLIČE
Ozdobně provedené svody na přechodu stěn a střech měly ze střechy původně odvádět dešťovou vodu co nejdále od fasády. V gotice mívaly podobu kamenného žlabu, pitvorných či lidských postav nebo smyšlených nestvůr. Můžete je spatřit na klášterním kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí. Jsou dnes již velmi poškozené. V rohu svíraném hlavní a příčnou lodí, vystupuje ze zdi kamenný chrlič připomínající žábu. 4.1 Znáte pověst, která se k tomuto bizarnímu chrliči váže? Podobný chrlič se nachází i na opačné straně příčné lodi a připomíná prý kamenného draka. 4.2 Na které světové straně kostela lze oba chrliče najít? 4.3 Z jakého materiálu ještě mohou chrliče být? Na průčelí radnice na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích nelze přehlédnout chrliče ve tvaru okřídlených dračích hlav, ale jsou již nahrazeny replikami.
4.4 Kolik je jich pod atikou radniční střechy? 4.5 Vzpomenete si ještě alespoň na jeden objekt v Českých Budějovicích, na kterém se podobné chrliče nacházejí?
5.
LANNOVA LODĚNICE
K Vltavě pod Českými Budějovicemi patřily od poloviny 16. do konce 19. století rovněž nákladní lodě. Původně císařská loděnice, zařízení na výrobu říčních lodí vznikla na levém břehu Vltavy za Dlouhým mostem v polovině 16. století. Říční dopravu zajišťoval nejdříve stát, od roku 1773 ji měl pronajatou knížecí rod Schwarzenbergů, jehož panstvími protékala značná část Vltavy. Od poloviny 18. století byl provoz loděnice spjat s rodem Lannů. 5.1 K přepravě čeho především postavené lodě sloužily? K největšímu rozkvětu loděnice došlo za Adalberta (Vojtěcha) Lanny, který ji koupil v roce 1832 a přeměnil ve vlastní podnik. Největší produkce dosáhla loděnice v letech 1851-1862, kdy bylo ročně postaveno více než 300 lodí. Lanna zaměstnával okolo 200 lidí. Jeho lodě uskutečnily ročně 500-760 plaveb a přepravily až 21 713 tun nákladu. Plavba s nákladem do Prahy trvala obvykle do dvou dnů, někdy se při nižším stavu vody protáhla až na čtyři dny. S rozvojem železnice po roce 1862 poklesl zájem o lodní přepravu. 5.2 Jakou řeku Adalbert (Vojtěch) Lanna zesplavnil? Obdélná přízemní budova, přístupná na straně od řeky šesti a z boku dvěma rozměrnými vraty pro vjezdy do doku a skladu loděnice. Postavena byla v 1. polovině 19. století a od roku 1963 je chráněna jako nemovitá kulturní památka. Dnes je využívána komerčně, je zde obchod. Adalbert (Vojtěch) Lanna, který po smrti otce převzal rodinnou firmu, byl český loďmistr, stavitel lodí, ale i silnic a železniční tratě a průmyslník. Kromě zmíněné loděnice měl pilu u Lítvínovic na řece Vltavě a později parketárnu. Zasáhl také do dějin koněspřežky. Právě díky jeho úsilí byla v letech 1827-1828 prodloužena do dnešní České ulice k Solnému skladu a roku 1837 až k zájezdnímu hostinci U Zelené ratolesti, kde měl své obchodní sklady. Po roce 1832 organizoval provoz na celé koňce z Budějovic do Lince.
5.3 Která ulice v Českých Budějovicích je po Adalbertovi (Vojtěchovi) Lannovi dnes pojmenovaná? Blíže ji specifikujte. 5.4 Kde se nachází v Českých Budějovicích pomník Adalberta (Vojtěcha) Lanny? V blízkosti Lannovy loděnice bude zřízeno přístaviště, které bude sloužit jako koncový bod vltavské vodní cesty. Přístaviště bude zároveň možné využívat jako nástupní místo vplouvající do Lannova kanálu, po němž bude možné se dostat až do Slepého ramene řeky Malše. Tento kanál je součástí projektu „Město a voda“ statutárního města České Budějovice.
V Lannově rodném domku s barokním štítem je plánováno zřízení expozice „Vojtěch Lanna – historie plavby po Vltavě“. 5.5 Věděli byste, kde stojí rodný dům Adalberta (Vojtěcha) Lanny?
6.
SVATÝ JAN NEPOMUCKÝ
Voda jako životadárný živel měla od nepaměti své patrony. V antickém starověku byl jejím hlavním ochráncem bůh Neptun. S tímto bohem se v našem městě nesetkáte, ale leccos vám o něm napoví „Objevování barokní zahrady zámku Český Krumlov“. Navštivte webové stránky Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Na rozloučenou se seznámíte se světcem, který byl křesťany velmi uctíván v době baroka. Je to SVATÝ JAN NEPOMUCKÝ. Jako generální vikář (vysoký církevní hodnostář) se dostal do sporu s králem a byl na jeho příkaz svržen z Karlova mostu do Vltavy. Podle legendy se jeho tělo našlo podle pěti hvězd, zářících kolem jeho hlavy. Poznáme jej podle kněžského oděvu se čtyrhranným biretem na hlavě. Okolo jeho hlavy září pět hvězd, v rukou obvykle drží kříž. Protože zahynul ve vodním živlu, stal se patronem všech řemesel, která s vodou souvisejí - je patronem mlynářů, vorařů a lodníků. Patří mezi české zemské patrony. Chrání také proti povodním, a proto jeho sochy najdeme často na mostech a u vody 6.1 Vaším úkolem je hledat různá vyobrazení sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích a okolí. 6.2 Jeden českobudějovický objekt, spojený se jménem sv. Jana Nepomuckého však u vody nestojí. Který to je a kde jej najdeme?
7.
DOBRÁ VODA
Léčivé vodní prameny poskytly na mnoha místech země úlevu i naději postiženým a trpícím. Podobně tomu bylo i V BLÍZKOSTI ČESKÝCH BUDĚJOVIC na vršku zvaném „Na Dobré Vodě“. Podle legendy se léčivá síla pramene, vyvěrajícího na úbočí kopce, potvrdila českobudějovickému měšťanovi /později purkmistrovi/ Janovi Karmenskému a jeho ženě Dorotě, kteří si zde vyhojili své neduhy. Jako díkuvzdání za své zázračné uzdravení se manželé rozhodli postavit na vrcholu nad pramenem kostelík zasvěcený Panně Marii, který byl vysvěcen roku 1632. KOSTELÍK NA DOBRÉ VODĚ /tehdy ještě neobydlené/ se brzy stal proslulým poutním místem a zástupům poutníků jeho malé rozměry nepostačovaly. Budějovický magistrát, do jehož území dobrá Voda patřila, se proto rozhodl vybudovat kostel nový. Projekt byl svěřen tehdejšímu nejvýznamnějšímu staviteli českého baroka Kiliánovi Ignáci Dietzenhoferovi. Byla to jediná zakázka magistrátu královského města, která byla tomuto geniálnímu architektovi zadána. Na stavbu kostela v létech 1732-1735 byl dovážen kámen z Dubičného, Hlincovy hory, Srubce a Pohůrky a cihly z Ostrolovského Újezda, Borovan a místní cihelny. Sochařskou výzdobu průčelí vytvořil Josef Dietrich, kamenické práce provedli Zachariáš Horn a Jakub Slavík. Štukovou výzdobou interiéru byl pověřen Johann Baptista de Allio, autorem nástěnných maleb se stal jeden z nejlepších umělců své doby malíř Václav Vavřinec Reiner. 7.1 Kteří dva umělci či řemeslníci se podíleli na vzniku dobrovodského kostela i Samsonovy kašny? 7.2 Jak byste popsali půdorys kostela a tvar jeho střechy?
Roku 1769 byla na úpatí přímo nad pramenem postavena STUDÁNKOVÁ KAPLIČKA, od které byly více než sto let poté roku 1882 postaveny schody na kopec. Autorem novějšího obrazu Panny Marie Bolestné v kapličce i na hlavním oltáři v kostele je českobudějovický malíř Bartoloměj Čurn. Díky popularitě poutního místa a prameni léčivé vody se během 19. století v okolí pramene a kostela postupně rozrostla malá obec, využívaná na přelomu 19. a 20. století jako letní lázně.
7.3 Spočítejte schody, vedoucí od studánkové kapličky na vrchol kopce.
