TYFLOPEDIE Vědní obory speciální pedagogiky: • somatopedie • etopedie • psychopedie • logopedie (někdy odděleně surdopedie) • tyflopedie Nejstarší pro zrakově a sluchově postižené. tyflos = slepý, pedia = výchova, výuka Tyflopedie = věda o speciální výchově a vzdělávání ZP osob. Zkoumá specifičnost procesu učení a socializace (resocializace) ZP. Zakladatelem je J. Jesenský. Tyflopedii zajímají: podmínky, obsahy, metody, prostředky, formy, kt. se uskutečňují cíle výchovy a vzdělávání ZP. ♣ ZP u nás asi 100-120 tisíc (12 tis. nevidomých) Tyfloped = oftalmoped - kvalifikovaný spec. pedagog (praxe i výzkum) • učitel, vychovatel, odborný poradce • odbornost, obrazotvornost, paměť, pozornost, pohotovost, logické myšlení, velmi dobrá vyjadřovací schopnost (hl. detaily) • nadstavba - sebeovládání, trpělivost, vnímavost, citlivost Ve spec. ped. multisenzoriální přístup - využití smyslů podpůrných i náhradních. Metody spediální pedagogiky - využívá tyflopedie 1. Reedukace = souhrn spec. ped. postupů, kt. se zlepšuje a v mezích daných možností zdokonaluje výkonnost v oblasti postižené fc. Rozvíjí fc., kt. byla omezená, snížená n. nebyla dostatečně vyvinutá. Reedukací fc. (zlepšováním činnosti) působíme i na psychiku a vytváříme pozitivní psychologický postoj k vlastní vadě (prostředí x jedinec). Zaměřuje se přímo na poruchu fc. (vadu), ale působí na člověka jako celek. Jiné smysly pomocné 2. Kompenzace - souhrn spe. ped. postupů, jimiž se zlepšuje a zdokonaluje výkonnost jiných fcc. než fc. postižené (náhradních fcc.). Jiné smysly - náhradní (nevidomý - sluch, hmat, vibrace, čich) Kompenzační činnosti se promítají do celé osobnosti postiženého. 3. Rehabilitace - vede ke zdolání následků defektivity, kt. plynou z narušených vztahů postiženého jedince ke společnosti (výchově, vzdělávání, pracovní činnosti). Je to souhrn sped. ped. postupů, jimiž se upravují společenské vztahy (nevytvořené, narušené) i
1
možnosti pracovního uplatnění a subjektivního uspokojení postiženého jedince (seberealizace). Navazuje na reedukaci a kompenzaci a prolínají se. Patří sem: a. psychologická příprava - vytváření pozitivních postojů ke spec. výchovných postupů. Vytvoření pocitu jistoty, bezpečnosti, nové navození sebedůvěry, soc. zajištění b. výchova k práci pomocí pracovní výchovy směřující k budoucímu zaměstnání c. tělesná cvičení - zvyšujeme jimi nervovou (psychickou) aktivitu, kt. má návaznost na celkovou relaxaci organismu d. rekreace za účelem zvyšování optimismu a navozování nových společenských vztahů. e. výchova a vzdělávání v míře odpovídající schopnostem a věku jedince Reedukace a kompenzace se zaměřují na příčiny defektivity (vady a poruchy) a RHB se na poruchy sociálních vztahů (defektivita). Odstranění n. zmírnění defektivity ovlivněním vad, kt. jsou její příčinou a pak překonat důsledky, kt. z defektivity vyplývají. RHB ovlivňuje společenské a prac. vztahy postiženého. Všechny metody se prolínají a doplňují, RHB se opírá i o psychologii, sociologii a pod. ZÁKLADNÍ TERMÍNY Zrakový analyzátor: • telereceptor přijímající inf. z dálky = oko • nervové dráhy s nižšími ústředími • příslušné korové okrsky (týlní lalok oboustranně) Vrozené a získané vady (onemocnění) oka způsobují: • deformaci (znesnadnění) zrak. vnímání • blokádu (znemožnění) zrak. vnímání Vrozená vada - přináší zvláštní nároky na jedince po celou dobu vývoje osobnosti, zvlášť důležité časné období. Jde o trvalé přizpůsobování zvláštní životní situaci. Vývoj dítěte probíhá za zvlášť ztížených podmínek. • nebezpečí z nedostatku podnětů (chybí např. podněty k pohybu) • nebezpečí z nevhodného výchovného působení Získaná vada - přináší změnu životní situace - problém vyrovnání se a pak teprve vývoj za ztížených podmínek Vidění - základem je elektromagnetické vlnění různé délky působící na smyslový epitel sítnice (tyčinky, čípky). Světelná energie se přeměňuje na nervovou, vzruch se šíří nervovými drahami do ústředí, vzniká zrakový počitek, kt. se spojuje s jinými počitky a dříve vytvořenou zkušeností a vzniká reakce (otočení za světlem, sledujeme předmět). 2
Vidění zprostředkovává nejen smyslové ústrojí, ale i myšlenková a praktická činnost. Je to činnost komplexní osobnosti, ne izolovaná. Zákl. úlohou je vidění pohybu, vnímání síly světla, tvarů, barev a jejich rozlišování, vnímání prostoru a orientace v něm. Monokulární vidění - vidění jedním okem Binokulární vidění - oběma očima Alternující vidění - střídavé Vidění se liší za dne (čípky - barvy) a za šera (tyčinky - intenzita světla). Lomivost = refrakce oka - sítnice je v ohnisku lomivého ústrojí oka emetropie - správný poměr mezi lomivostí a délkou oka Akomodace - schopnost oka přizpůsobit se vidění na různé vzdálenosti, mění se tvar čočky, čočka s věkem tuhne • pohled do blízka - zvětšení optické mohutnosti, zvětšení lomivosti čočka se více zakulatí o konvergence očí - stočení více dovnitř, zorné osy se sbíhají • pohled do dálky - ochabne s. řasnatého tělíska, závěs se napne, čočka se zploští a tolik nelomí • Presbyopie - úbytek akomodačních schopností po 40. roce, fyziologický proces, potíže do blízka. Po 45. roce na obvyklou prac. vzdálenost (25-30 cm) asi 0,75 D, po 50. 1,5-2 D, v 60. 3 D, v 70. r. neakomoduje - asi 4 D. Adaptace oka - schopnost přizpůsobit se různé intenzitě světla • zrakový purpur - obsahují tyčinky, velmi citlivý na světlo (na světle se rozkládá, ve tmě tvoří, součástí je vit. A) • adaptace na světlo rychlejší než na tmu Hemeralopie = šeroslepost - snížená schopnost vidění za šera, častěji získaná v souvislosti s očními či jinými chorobami (porucha metabolismu vit. A) Oslnění - ze tmy do světla (slzení, někdy bolest Barvocit - schopnost oka rozeznat barvy (světlo různé vlnové délky; nejdelší červené, nejkratší modré) • čípky obsahují látku podobnou zrakovému purpuru • Teorie barev - na sítnici 3 látky a každá reaguje na jednu ze zákl. barev -červená, zelená, modrá (kombinací jiné barvy, všechny=vjem bílé). Vjem barev závisí na místě sítnice (nejlépe střed), velikosti podrážděné plochy, době vnímání Barvoslepost = neschopnost rozeznávat barvy. Často vrozená, postihuje 7-8% mužů a asi 0,4% žen, ale dcery barvoslepých mužů ji přenášejí na své syny. Je částečná či úplná = daltonismus (odstíny šedé). Získaná např. na základě metabolických poruch (vzniká nažloutlé jádro čočky - porucha krátkovlnného vnímání - modré tóny) Zorné pole - část prostoru, kt. vidíme přímo před sebou. • makulární = centrální vidění (středem sítnice, nejostřejší) 3
• periferní vidění - ostatní než makulární, k periferii ubývá ostrost. Nutné k celkové orientaci. • vyšetřuje se perimetrem • 12 stupňů zevně od stř. zorného pole slepá skvrna, vnímáme jen za zvláštních podmínek a jen při pohledu jedním okem • skotom = výpad části zorného pole o centrální - porušena makula Příznaky zrakových potíží - na zákl. výzkumu práce s textem u školních dětí v rámci Čj. • drží knihu blíž než 25-30 cm • drží hlavu v neobvyklém úhlu • pří čtení (psaní) zakrývá jedno oko • při práci velmi šilhá • špatné držení těla při práci do blízka • při čtení se pohybuje - sleduje text celým tělem • malé rozpětí pozornosti (podřimuje při delší práci) - nemusí jít jen o zrakové postižení • trvale nebo občas oznamuje, že vidí rozmazaně či dvojitě (i jen při těžké či dlouhodobé práci) • ztrácí místo, když např. opisuje z tabule do sešitu • používá i později ukazovátko pro udržení řádku • píše do kopce či z kopce, písmo je nepravidelné, mění sklon • zrcadlové převracení písmen (nejen ZP) • vynechává slova (hl. krátká) • nevědomě opakuje nebo přeskakuje slova • nefixuje řádek (přeskakuje, vrací se na stejný) • nerozezná stejné slovo v téže větě, odstavci a pod. DIFERENCIACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH Dělení podle věku • raná péče • předškolní věk • školní věk • tyfloandragogika (dospělí) • dendrotyfloandragogika (vyšší věk) Podle kritéria získání postižení • vrozené vady • získané vady o získané chorobou
4
o poúrazové o stařecké Podle lokalizace (příčina) • receptor • dráha • centrum Podle prognózy • stacionární vady • progresivní vady Podle stupně zrakového postižení - oftalmologické hledisko, pro výchovně vzdělávací proces nejdůležitější • nevidomí • se zbytky zraku • slabozrací • binokulární vady Dnes většina zrakových postižení kombinovaná (hl. mentálně, tělesně, sluchově). Vychází se z dominantní vady. Specifika skupin podle stupně ZP Nevidomí - jedinci s defektem obou očí, při kt. nevznikají zrakové pocity. Patří sem i praktická slepota - rozlišení světelné projekce. Patří sem ti, jež nemohou v orientaci, práci a pod. používat zrak jako vedoucí základní analyzátor a musí užívat kompenzačních smyslů. Se zbytky zraku (=částečně vidící) - hraniční případy mezi slepotou a slabozrakostí. V některých činnostech používají zbytky zraku, ale ani zde zrakový analyzátor není hlavním smyslem, nemá vedoucí úlohu ve výchovně vzdělávacím procesu. Slabozrací - největší skupina ZP, výrazně heterogenní skupina Společným znakem je to, že mají ztíženou schopnost zrakového vnímání, ale ve výchovně vzdělávacím procesu je hl. analyzátorem zrak. • snížená rychlost vnímání • snížená přesnost zrakového vnímání (představy zkreslené, nepřesné apod.) Binokulární vady - tupozrací a šilhaví - nedochází k vytvoření a splynutí shodných obrazů vnímaných předmětů, což je problematické hl. při vnímání prostoru (vzdálenost, hloubka a pod.). Zrak hl. analyzátorem. Hl. metoda reedukace. Diferenciace slabozrakosti Slabozrakost je charakterizována snížením zrakové ostrosti obou očí, a to i při optimální korekci. Směrodatný je vizus = zraková ostrost.
5
Zraková ostrost je schopnost oka identifikovat 2 co nejblíže ležící body jako 2 oddělené objekty. Ovlivňují ji různé vlivy (fyzické, fyziologické, psychické...), např. při zvyšování světla do 100 luxů zraková ostrost stoupá, 100-1000 zůstává stejná, nad 1000 oslnění a klesá z. ostrost. Klesá od centra k periferii, kde jsou zr. analyzátory dál od sebe Zraková ostrost (vizus) do dálky se vyjadřuje zlomkem (vyšetřovací vzdálenost/číslo na tabuli v m) a provádí pomocí optotypů (na kraji řádku uvedena vzdálenost, z kte. ho čte zdravé oko). Vyšetřuje se každé oko zvlášť a bez korekce (naturální vizus), začíná se levým okem. Nepřečte největší - zmenšování vzdálenosti - prsty - pohyb ruky - odkud jde světlo - jestli rozezná světlo a tmu. Zraková ostrost na blízko - tabulky (nejčastěji Jégrovy), označeny čísly podle velikosti, vyšetřovaný je čte z optimální vzdálenosti, č. 6 je běžná velikost. Vizus do dálky není vázán na vizus do blízka a pod. Vyšetření probíhá za optimálních podmínek. Trošku ovlivní čtenářská zběhlost. Novější klasifikace, dle Dostřelové: • lehká slabozrakost - viz. 6/18-6/60 • těžká slabozrakost - viz. 6/60-3/60 Nejnovější klasifikace, dle Nemého, 1999 • lehká slabozrakost 6/18-6/24 • střední slabozrakost 6/24-6/60 • těžká slabozrakost méně než 6/60 Vyhl. MPSV č. 207/1995 sb. (pro zdravotní posouzení, uvádí dr. Ptáčník) • slabozrakost lehkého až stř. stupně 6/18-6/60 • slabozrakost těžkého stupně 6/60-3/60 (děti do ukončení povinné školní docházky procentuálně více ohodnoceno) • těžce slabý zrak 3/60-1/60 • praktická nevidomost obou očí 1/60 až světlocit n. omezení zorného pole do 5 st. kolem centrální fixace • plná nevidomost obou očí až po zachování světlocity s chybnou projekcí světla Psychologické aspekty slabozrakosti • Jesenský, 1973 - slabozrakost snižuje na proces vnímání, kt. je pomalejší, méně přesné, což ovlivňuje představy. • Flenerová, 1982 - slabozrakost se projevuje v částečném omezení poznávací činnosti, ale přidává i to, že slabozrakost omezuje možnosti vytvářet sociální kontakty • Vágnerová, 1995 - zrakové postižení ovlivňuje celou osobnost, psychický vývoj dítěte od narození - odlišný vliv a vnímání prostředí. V chování a jednání se odráží:
6
o zraková vada o výchovné postoje rodiny o širší vlivy společnosti Slabozrakost má vliv na výchovně vzdělávací proces: • individuální přístup • obeznámení s chorobopisem • obeznámení s osobností DOPAD ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ Dle přednášky finské lékařky LEA HYVÄRINEN - systém práce se ZP postiženými v každém věku Významnou roli hraje věk, kdy dojde k postižení a stupeň postižení. Kojenec - stačí krátké období zrakového vnímání, aby rozvinul řadu schopností (prostorové představy, pohybové dovednosti) Hodně dětských vad je vrozených, je-li vada takového stupně, že vůbec dítě nemůže fixovat a tím sledovat, často pozměněn vztah rodič x dítě, dítě může zůstat osamoceno, bez podnětů a pod. V nejrannějším věku je zrak nejdůležitějším prostředkem pro komunikaci a učení se. I dál má významnou roli. Těžce ZP kojenci a děti nemají nahodilé dorozumívání a učení. Představy musí budovat na základě útržkovitých a nepřesných informací, někdy chybí úplně. Zrak - důležitá úloha od ranných stádií dorozumívání. Kolektiv mohou být problémy ve vztazích (ZP - chápáno jako cizí, nepřátelský element - jiné reakce). Místo dospělého „vykladače světa“ může převzít vrstevník - trochu jiný výklad. Starší dítě - často lepší komunikace než s dospělým. Zrak je důležitý faktor pro udržování bdělosti = připravenost přijímat podněty. Nedostatek podnětů, pak i mozková činnost na nízké úrovni. Nemluvně je ospalé, hypotonické, netečné, apatické a může být diagnostikované, jako že trpí mozkovou poruchou. Nutno co nejdříve kompenzovat zrakové podněty - odborná spolupráce pracovníků ranné péče. Zrakové podněty - hnací síla pohybového vývoje. ZP - typické opoždění pohybového vývoje. Důležité co nejdříve začít s fyzioterapií. Opožděné zvedání hlavičky - opožděné lezení a pod. Místo toho autostimulace - např. mačkání očí. Těžké ZP může v ranných stádiích vést k poruše okulomotorických fcc. a k narušení akomodace (nejčastěji tam, kde není schopno pozorovat svoje ručičky - předměty v 20 cm) - vliv na učení, komunikaci. Pohyb zůstává v oblasti ramen, zbytek HKK jako bezcílné nekoordinované mávání - opožděný vývoj představ o středové čáře (potíže ve vývoji vnímání prostoru a ve vývoji motoriky). 7
Rozvoj prostorového vnímání je taky narušen špatnou kvalitou zrakové představy (čtvercovou místnost vnímá jako kruhovou, tělocvična - nasvícení rohů). Důležité větší množství taktilních a haptických (hmatové a dotekové) podnětů než u vidícího - součást RHB Určitá úroveň prostorového vnímání podmiňuje dobrou orientaci. • Orientační cvičení - hrací kobereček, v pokojíčku a pod. • Kontrasty (orientační body) - uspořádání prostředí - barvy, osvětlení Nevytvoří se dobré prostorové vnímání, má problémy s orientací a pohyb je jen motorickou fc. Není to pohyb v prostoru, není řádná koordinace pohybů, liší se od pohybu vidících. Dominuje např. strach z kroku do prostoru (nastražené ruce), nekoordinované pohyby ruka-noha. Rovnováha (propriorecepce, vnitřní ucho a z periferního zorného pole). Periferní zorné pole poškozeno - trénovat další dva činitele. Cviční rovnováhy - výcvik běžných záchranných reakcí. Zlozvyky - při nedostatku podnětů, malá aktivita - autostimulace • mačkání očí (někdo vidí jiskřičky nebo zaměstnávání sám sebou) o může poškodit (odchlípení sítnice) • jednotvárné kývání hlavy, pak celým tělem (dopředu, dozadu, do stran, někdy spojené s nakročením nebo přetrvávají při sezení, jídle a pod.) • sociální problém - nápadnost v kolektivu vidoucích • odnaučovat od nejútlejšího věku o upozorňovat o nasazovat brýle + zaměstnávat ruce Nahodilé učení - děti často ochraňovány - ještě méně podnětů, snížené vytváření reálných představ o okolním světě Vada není včas rozpoznána - dítě považováno za nepozorné • narušení vztahu rodič x dítě Vnímání obrázků - běžné pro ZP nejsou vhodné (moc odstínů, detailů) • tyflografika - speciální obrázky, usnadní chápání mezi předmětem, jeho vyobrazením a realitou Vývoj řeči - každé dítě zpočátku výrazy, kt. nestojí na reálném základě. ZP dítě si je obvykle udrží déle. Začlenění do větší skupiny vidoucích - hl. při hrách obtížné (orientace, jiné reakce. Návrh - místo TV prostorová orientace n. spec. pohybová výchova). Bezpečnost při docházce do školy a orientace v ní - doposud nejsou směrnice pro bezbariérovost budov pro pohyb ZP (specifika vad) - vodící linky, majáky, madla, různé povrchy, označení schodů - nasvícení (Dudr) 8
LEA HYVÄRINEN; - vyš. ZP v každém věku Výměna zkušeností mezioborově - její prac. skupina: lékař, fyzioterapeut, spec. pracovní terapeut, spec. pedagog, instruktor prostorové orientace a samostatného pohyb, rodiče. Toto složení se osvědčilo jako ideální pro práci se ZP. AKCEPTACE A NONAKCEPTACE ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ akceptáre = l. vyrovnat se, přijímat Akceptace ZP ovlivňuje celý jeho další vývoj. Podílí se na formování jeho postojů, názorů. Uvědomění si vlastního postižení - uvědomí si i to, že je nějak limitován a jaké jsou jeho možnosti. Akceptace vady je taková motivační tendence postiženého člověka, kt. ho vede k emocionálnímu, poznávacímu i praktickému osvojení všech jeho zbývajících životních možností a omezení. Je to celoživotní proces, ve kt. dominuje základní rozhodnutí přijmout své postižení, přizpůsobit se životu za změněných podmínek. Primární akceptace - hl. u získaných defektů Akceptace (dle Čálka, 1992) = osvojení všech podstatných životních možností a jejich způsoby uskutečňování při souběžném zohledňování všech životních omezení, kt. zdravotní postižení přináší 2 roviny akceptace: • společenská - společnost, ve kt. žije, přijímá postiženého jedince (rodina, zaměstnání...). Nejdříve užší a pak širší prostředí. Obvykle nejdříve pasivní přijetí (málo inf.) • sebeakceptace - nejdříve se musí přijmout sám a pak ho přijme společnost. Dítě by mělo znát příčiny a prognózu. Akceptace ovlivňuje motivaci, ochotu dát se rehabilitovat a rekvalifikovat. Podmínky v přístupu ke světu ZP nutné k resocializaci (Lambert, 1981): • tělesná soběstačnost (hygiena, příprava pokrmů...) • sebeúcta • pocit společenské sounáležitosti • ekonomická životaschopnost Dobře přizpůsobené ZP dítě naplňuje všechny cíle (hodnoty), jako zdravé, jen odlišným způsobem - odpovídající jeho podmínkám (v delším čase a pod.) Proces akceptace ovlivňuje řada vnějších i vnitřních činitelů. Sebeakceptace a puberta - důležité pro budování vlastní identity. Náročné období - přehodnocování dosavadních postojů a vytváření nových. Vytváření nezávislého postoje ke světu. Především neguje dosavadní normy, vztahy. ZP řeší problémy puberty + postižení. Často 9
pochybuje o sobě, ztrácí sebedůvěru a životní perspektivu. Odmítání optiky, hole apod. Limitace - povolání, společenské kontakty, zájmy, rodinné a partnerské vztahy.... Získaná vada v době dospívání - kritické období (zájmy, možnosti, přehodnocování, ztráta perspektivy) - podobně v dospělosti (přitěžujícím faktorem může být slibná kariéra, rodina apod.) Často nutná psychiatrická léčba, pak teprve RHB Nonakceptace = nepřijetí a neuznání životních možností a omezení a tím brání jejich uskutečnění ve prospěch vlastní osoby i ve prospěch společnosti. Označuje psychologické, motivační zablokování procesu vedoucího k resocializaci člověka. Formy nonakceptace • bezmocné podlehnutí důsledkům vady ve smyslu pasivního přijímání života bez snahy po resocializaci - akceptuje vlastní bezmocnost a jakoby si v ní libuje - extrémní varianta, společensky často podporovaná. Dochází k zveličování důsledků vady a omezení se absolutizují - pokládá se za nesamostatného, neschopného odvést nějaký výkon, neschopného obstát ve společenských rolích. Zaujímá sám, ale někdy i lidé z okolí. • popírání důsledků vady - nerespektuje omezení, nepřizpůsobuje se podmínkám, snaží se o činnosti, kt. neodpovídají jeho možnostem (odmítá nosit bílou hůl...). Často skryté projevy - pedagogicko psychologické působení. 2 formy nonakceptace -jako akceptace, rodina - stydí se, malý zájem, nebo naopak nerespektuje omezení a požadavky jsou neúměrné. Někdy přenáší na okolí (pedagogové) INTEGRACE Nástup do školy U ZP důležitější vliv prostředí - potřebují pro rozvoj více podnětů (omezen spontánní rozvoj). Např. vytváření představ barev - teplo, odstíny šedé. Většina ZP alespoň krátce MŠ - často běžná se spec. třídami reedukační výcvik (binokulární vady, tupozraké, slabozraké), se zbytky zraku či nevidomé nejčastěji speciální MŠ. Škola - individuálně pečlivě zvážit zařazení (internát, integrace) Internát - ztráta jistoty a bezpečí rodiny (později se může projevit v tendenci přesouvat odpovědnost na druhé) Integrace - přizpůsobit požadavkům vyučování + zdraví vrstevníci a postoje jejich rodičů (skrz děti) 10
Internát v ml. škol. věku další stres, hl. tam, kde jsou v rodině zdraví sourozenci - často srovnávání s nimi - flustrace ZP Odchod do internátu - posílení vědomí odlišnosti (zdravý sourozenec tam nemusí) Internát • skupina - menší, stabilní (izolace od prostředí) • dítě nemá možnost výběru (starší, mladší, zdraví...) • skupina limitována prostředím, život organizován (společné aktivity, pravidla) Integrace • sociální začlenění také limitováno - hl. rodinou • někdy problémy ze str. nepostižených - do jaké míry jsou ostatní děti postižené akceptovat jako rovnoprávného partnera či ne. Dospívání • často vznik uzavřených skupin se stejným defektem • ze spec. škol - v lepším případě jsou připraveni k výkonu povolání, ale málo jsou připraveni k překonávání běžných problémů (organizace času, hospodaření s penězi, rozhodování o sobě, orientace v prostředí, vyřizování věcí, cestování.....) • osamostatňování se - někdy problém ze strany rodičů Vztah postižený x zdravá populace - samostatnost, práce, orientace... Přednáška z 10. 1. 2004 (1. hodina) je zpracovaná Lídou (samostatný soubor) příprava slabozrakého na školní docházku
VÝVOJ VZTAHU SPOLEČNOSTI K ZP Z počátku vyvrhováni na okraj společnosti. Středověk - útočiště v chrámech, milodary, víra lidí v jejich věštecké schopnosti První zprávy o organizované péči • 7. stol. v Jeruzalémě slepecký útulek, v té době taky arcibiskupem sv. Bertramem založen 1. dobročinný spolek (1. dobročinný ústav pro slepce) • 9. stol. v Japonsku - osleplý princ vyhradil peníze pro chudé slepce, přecházelo i na další panovníky - vznik spolku slepců • 11. stol. v Bazilei - ústav pro slepce • 12. stol. v Sírii - útulek pro slepce
11
Středověk • žebrácká hůl, nocleh,strava - standard • spojeno s křižáckým tažením proti nevěřícím - Fr. král Ludvík IX. svatý se postaral o osleplé vojáky - 1260 založil kongregaci 300 slepců - ústav pro slepé. Podle francouzského vzoru ústavy i jinde (Padov) 1312 - pokus o první písmo pro slepé - prof. Hágské university (Al Amidi). Vytvořil pro vlastní potřebu, nenašlo širší uplatnění. Zmuchlaný papír ve tvaru písmen. V Itálii pokusy o rytí do dřeva n. voskové vrstvy nanesené na dřevo. Francisko Lana (italský jezuita) - základy slepeckého písma (nezávislé na běžém), použití tekutiny zanechávající reliéfní stopu. Pro držení linii používal rámečky s napnutými dráty a vytvářel tečky. 17.-18,stol. - dospělo se k názoru, že nevidomý může být mentálně na stejné úrovni jako zdravý, více pokusů o tvorbu písma. Francouz Valentin Hauy (aj) - zakladatel výchovné péče o slepé (vybral 12 nevidomých, kt. vzdělával a v krátké době tak dokázal jejich mentální úroveň.) Založil první školu a internát. Vyučování zaměřil třemi směry: • všeobecné • pracovní výuka • hudební výuka V době fr. revoluce ústav asi 100 slepců, on pak propuštěn. Založil privátní ústav, dostal se do nouze, pozvánka od cara Alexandra I. a v Petrohradě založil ústav pro nevidomé (byl tam 11 let), domů se vrací 1817, 1822 umírá zapomenut 1786 - vychází spis o vzdělávání nevidomých (reliéfně i černotiskem), považováno za 1. slepeckou knihu na světě Johan Vilhelm Klein (hejtman ve Vídni) - 1804 začal učit nevidomého chlapce vypouklé latince - úspěch - finanční podpora na ústav pro slepé ve vídni. Kleinovo písmo - vypichovaná latinka do tuhého papíru. 1819 publikoval metodiku, podporoval vznik dalších ústavů (Padov, Miláno) Koncem 19. stol. - 1. pokusy nalézt vhodná zaměstnání pro slepce, ale pořád převaha charitativní péče Louis Brail (francouz, 1809-1852) - !!! 1825 vynález písma; největší osobnost slepeckého hnutí, oslepl ve 3 letech. V ústavu, kam přišel se používalo Barbierovo písmo (12 b. ve dvojicích za sebou, psáno foneticky). Zručný, inteligentní, v r. 1828 již učitelem v ústavu. Brail zjednodušil písmo - kombinace 6 b. v obdélníku (6ka na kostce) - 53 kombinací, daly se jím zapisovat i noty Hall (Američan) - technika stroje na prorážení papíru, později zdokonalili Němci (Picht - vynález stroje) Velká Británie - nastřelování umělohmotných bodů (i tenčí papír) Tradiční materiál - tuhý papír 12
POMŮCKY Písmo Pro písmo papír n. fólie (déle drží, ale otupuje hmat) Pražská tabulka, vypichovátko - psaní v negativu Pichtův stroj Tiskárny pro brailský tisk Brailský řádek Čtení Princip čtení - od řádku směrem nahoru. Většina čte ukazovákem pravé ruky (1., 2. sloupec, krouživé techniky). Příborský - princip bezdotykovosti (začátečníci slova, jejichž písmena se nedotýkají, pak dotyk jedním bodem, dvěma) Slabikáře PC Nácvik psaní - podmínky, pomůcky • pracovní místo - samostatný stolek se zdvihací deskou s matovým lakem (ne odraz, oslnění); vhodná výška stolku a židličky!!! • od nejnižších ročníků spec. tištěné linky (mění se tloušťka linky, šířka řádku) - výrazná vodící linie • metodika nácviku psaní shodná s běžnou - pomalejší tempo, delší nácvik • začíná se psát tužkou, přiměřeně silná stopa (kontrast), později fixy, značkovače a pod. (dříve pera se zabroušeným hrotem) • při kombinaci s dysgrafií i další vodítka - šablony • podpisová šablona • podpis - nácvik, aby byl stejný při opakování Nácvik čtení • zbytky zraku, progresivní vada - brail i černotisk (ve spec. škole dříve přípravný ročník) • reedukační cvičení (Jesenský) - např. cvičení na změnu řádku (vrací se po řádku a přechází na druhý, krátké řádky, různá hustota) • mění se velikost písma, tučnost a tvar • vnímání obrázků - jasné a syté barvy, jasné kontury, omezení detailů
13
STRUKTURA ŠKOL PRO ZP Integrace Speciální školy Předškolní příprava • speciální třídy při MŠ (odklad školní docházy, logopedická cvičení, docvičování pohybu, chůze, orientace v prostoru, jemná motorika, sebeobsluha, pracovní návyky....) • speciální MŠ - různé diagnózy a stupně o často opačná integrace o také děti s poruchami učení o většinou kombinovaná postižení o obvykle státní, zvýhodněné financování na dítě Speciální ZŠ Učební plány (zohledňovat i na běžných ZŠ) • na 1. stupni zvýšená hygiena (používání pomůcek - čočky, optika) o prostorová orientace - v mikro i makroprostoru o TV - plavání (organizováno brzy) o ČJ - výrazné rozdělení na čtení a psaní (z počátku) o od počátku dbát na výcvik používání kompenzačních pomůcek • na 2. stupni o psaní na klávesnici všemi deseti - důležité pro PC o výuka PC - pomůcka (spec. programy) o zaměření na hudební výuku o jazyková výuka - přibrání 2. cizího jazyka o TV - přidat lyžování, kuželky... Speciální SŠ • gymnázium, OA, OŠ, konzervatoř, ladičská škola (i bez maturity) • Speciální škola Aloise Klára - košíkář, knihař, čalouník, keramik o maturitní a nematuritní obor masér (sportovní - akreditace MŠ) Vysoké školy ZP může studovat na každé VŠ, podmínkou je zvládnutí techniky přijímání, uchovávání a práce s informacemi. • Převládají obory: sociálně právní, práva, jazyky, psychologii, andragogiku (pedagogika dospělých), speciální pedagogika
14
Rekvalifikační kurzy • organizují úřady práce a většinou soukromé subjekty - ověřit akreditaci, výstup • zaměření - košíkář, keramika, textilní výroba, ovládání PC, masér, jazyky Palata - péče o staré nevidomé Centrum zrakových vad - nasměrování vzdělávání, oftalmolog-genetik, využívání pomůcek a doporučení, diagnostika od nejútlejšího věku, práce s rodinou, klinický psycholog, sociální pracovník • • • • • • • •
• •
POMŮCKY Optické pomůcky - lupy závěsné, stojánkové, řádkové, se zdrojem světla, monokulár Sklopné desky Televizní kamerová lupa přenosná a nepřenostná Scanner Brailský řádek (8 bodů) Elektronický záznamník Mechanické pomůcky - tabulka, Pichtův stroj Pomůcky pro samostatný život o váhy, indikátory, hladinky, protiskluzové podnosy, přidržovače potravin, oddělovač žloutku o teploměr, podpisová šablona, peněženky, navlíkátka o dymokleště Volný čas - hry, sportovní pomůcky Pomůcky pro orientaci - reliéfní plánky, akustická signalizace, vysílačky, vodící linie, odlišné povrchy, kontrastní označení PARTNERSKÉ VZTAHY A INTERAKCE ZP
Rodinné a partnerské vztahy se ve velké míře odvíjejí od toho, na kolik rodina akceptovala vadu dítěte - adekvátní akceptace všech členů rodiny již v prvních dnech po narození dítěte - tzv. období krize rodičovské identity. Hraje roli: zkušenost rodičů, jejich charakterové vlastnosti, zdrav. stav rodičů a jejich věk, kvalita partnerských vztahů, počet sourozenců, druh a příčina postižení. Narození ZP dítěte je šokem - deprivace jejich seberealizace (v rodičovské roli). Po sdělení rozsahu postižení se u rodičů dostavují reakce v určité posloupnosti: • šok a popření stavu 15
• akceptace reality a vyrovnávání se s ní - v ideálním případě by mělo dojít k racionálnímu zpracování inf. Brání tomu emoční stav rodičů - následek obranných reakcí rodičů (mohou se vracet či v určité míře přetrvávat i po dosažení určité rovnováhy): o útok - agresivita se obrací proti zdravotnickému personálu o únik - odložení dítěte do ústavu, jeden z partnerů odchází o racionalizace - názor, že pomalejší vývoj dítěti prodlouží dětství o únik do fantazie - představy o zdravém dítěti o substituce - aktivity ve sdruženích pro postižené děti, upnutí se k profesním zájmům o regrese - hledání jiných autorit (jiný lékař, církev) o rezignace - únik do izolace (někdy nikam nevychází) o smlouvání - snaha po udržení nereálné naděje (alternativní léčby) • více či méně realistický postoj k vadě dítěte o Jsou ochotni rozvíjet reálné možnosti dítěte o Nepřekonali-li dostatečně obranné reakce - není dobré prostředí pro vývoj dítěte postoj trpitelů, poníženost, uraženost, apatie, izolují se stanou se hyperaktivními vůči okolí - agresivní, nedůvěřiví vztahovační Délka a průběh každé fáze je u každého odlišná. Pro rodinné klima je důležité, jak jsou uspokojovány psychické potřeby rodičů - nevidomé dítě - zásadní změny. Psychické potřeby rodičů: 1. potřeba přiměřené stimulace - ZP svými projevy budí spíš představu nezájmu o rodiče + někdy deformace očí, obličeje 2. potřeba smysluplnosti a řádu - z počátku neví, jak s postiženým dítětem komunikovat a dostavuje se pocit nejistoty až neschopnosti; nerozumí jeho reakcím (dítě se ztiší, když přijdou do místnosti, kde leží v postýlce a nereaguje - soustředí se) 3. potřeba citové vazby - zavržením dítěte, vytvoření nepřiměřené citové vazby - hyperaktivní postoj 4. potřeba vlastní hodnoty a společenské prestiže - někdo přítomnost postiženého dítěte prožívá jako projev vlastní méněcennosti 5. potřeba životní perspektivy - budoucnost rodiny i dítěte Nutná odborná pomoc: • služby RIAPSu, psycholog v porodnici • střediska ranné péče Roli hraje, jak byl fakt sdělen, jaká je následná péče, základní pomoc
16
Únik z rodiny - častěji muž, ženy osamoceny - velké citové přilnutí k dítěti. Chybí mužský vzor pro tvorbu budoucích partnerských vztahů ZP. Sourozenci • Koncentrace zájmu na ZP a zdravý je odsunut do pozadí - vyžadují pomoc při výchově, bezproblémovost. Rodiče zdravému dávají méně, než mu dávají. Někdy od něj vyžadují i péči v budoucnu. Někdy plánují dalšího potomka z těchto pohnutek. Zdravé dítě citová deprivace (neurotické reakce), někdy se u něj vyvolá pocit viny za to, že není postiženo. • Koncentrace zájmu na zdravé dítě - má rodičům vynahradit strádání a potíže se ZP - nároky nepřiměřené věku a možnostem dítěte. Zdravé dítě neúměrně zatěžují, dochází k jeho znevýhodňování, komplikují tak jeho vývoj a sociální vztahy. Rodiče vyžadují, aby byly pořád spolu - znesnadněná socializace obou. Zdravé je omezováno v kontaktu se svými vrstevníky, postižený mezi ně nezapadá věkem, do her a je vystaveno odmítání okolí. Může dojít ke zhoršení vztahu mezi sourozenci, ale i k rodičům. Harmonická rodina - děti brány rovnocenně, každý práva a povinnosti. Inf. z rodinných interakcí si nesou celým životem, čerpají z nich při vytváření sociálních kontaktů a odvíjí se z toho představy o budoucím partnerském soužití. Partnerské vztahy Potřeby handicapovaných se neliší od ostatních, ale v uspokojování této potřeby jsou v různých směrech handicapováni. • Výběr partnera - míra obtíží navazování partnerských vztahů u nevidomých je vysoká (Jesenský). Nejčastější překážky v navazování partnerských vztahů (výzkum dospívajících nevidomých dívek, 1995-1999): o nedostatek příležitostí ke kontaktům mimo školu a internát o nedostatek zkušeností (komunikace, sociální naivita, nerozeznání signálu zájmu) o osobnostní rysy (pasivita, nezralost, méněcennost) o těžká zraková vada a postoj k ní (nesamostatnost) o dysfunkční vztahy v primární rodině, především k otci • Problémy s hledáním partnera vedou často ke snížení aspirace snížení nároků na budoucího partnera • Motivace nevidomých k tvorbě partnerských vztahů - obvykle se neliší od běžné populace (někdy strach ze samoty nesamostatnosti)
17
•
•
•
•
o Hra na jistotu (Vágnerová) - snaha o udržení partnera za každou cenu bez ohledu na jeho atraktivnost a na uspokojivost vztahu (rozhodování mezi tímto partnerem a žádným) Otázka míry postižení partnera o partnera vybírají mezi obdobně postiženými, s kterými jsou zvyklí komunikovat, společné zážitky, nesnižují jejich sebevědomí - typické pro nevidomé, žijící na internátě o požadavek nepostiženého partnera (méně často), obvykle bez ohledu na kvality partnera. Zdravý partner je někdy chápán jako důkaz vlastní hodnoty bez potvrzení jeho osobnostních kvalit. Tento postoj je někdy přenos přání rodičů - bude postaráno o jejich potomka. Obava z vlastní nesamostatnosti. Tento postoj spíše v pubertě, později ustupuje a je upřednostňován nějak postižení -pochopení jejich problémů. Nalezení partnera o inklinace k rychlému uzavření sňatku (pojištění si partnera, sociální prestiž a uspokojení - určitá forma seberealizace) o silné rodinné zázemí - oddalování sňatku Sexualita - někdy v rodině tabuaizováno, vyhýbají se partnerským otázkám, někdy neví, jak informovat vzhledem k postižení o nelze spoléhat na inf. získané v rodině, inf. ani ne z uměleckých děl, masmédií - důležitá individuální práce, škola internát, trojrozměrné modely preferována sexualita partnerská, mezilidské vztahy, partnerské vztahy Seznámení s péčí o dítě (někdy oba rodiče nevidomí) - seznámení s problematikou důležité pro rozhodnutí, zda dítě mít či ne o 30% dědičných zrakových vad - směrování na genetiku rozhodnutí zda mít dítě či ne, u postižených rodičů legislativa nepřipouští adopci. překompenzace (Vágnerová) - postižení rodiče jsou rádi, že mají postižené dítě - postižení dítěte posuzují jen ze svého hlediska postižení rodiče a zdravé dítě - otázka jeho stimulace o ZP rodiče jsou vždy vystaveni většímu tlaku okolí
18
