OBSAH SKLADBA Vìta jednoduchá .............................................................................................................................. 4 Základní vìtné èleny .................................................................................................................. 8 Podmìt .................................................................................................................................. 8 Pøísudek .............................................................................................................................. 10 Rozvíjející vìtné èleny ............................................................................................................. 12 Pøedmìt a pøísloveèné urèení .............................................................................................. 12 Pøívlastek ............................................................................................................................ 14 Doplnìk ............................................................................................................................... 16 Vìty bezpodmìtové a neslovesné ....................................................................................... 16 Souvìtí ..................................................................................................................................... 18 Druhy vedlejích vìt ............................................................................................................ 20 Významové pomìry ............................................................................................................ 22 Sloitìjí souvìtí ................................................................................................................. 36 TVOØENÍ SLOV Odvozování .............................................................................................................................. 42 Skládání ................................................................................................................................... 44 Zkracování ............................................................................................................................... 44 Pøejímání z cizích jazykù ......................................................................................................... 44 TVAROSLOVÍ Skloòování podstatných jmen cizího pùvodu ........................................................................... 48 Slovesa .................................................................................................................................... 50 Slovesný vid ........................................................................................................................ 52 Tabulka slovesných tvarù .................................................................................................... 56 OBECNÁ POUÈENÍ O JAZYCE Jazyková rodiny ....................................................................................................................... 58 Národní jazyk ........................................................................................................................... 62 Náøeèí ................................................................................................................................. 62 Obecná èetina, slang, argot .............................................................................................. 64 SLOH ............................................................................................................................................ 68 O slohu a komunikaci vùbec ........................................................................................................ Popis prostý .......................................................................................................................... 80 Popis odborný výklad ....................................................................................................... 82 Popis dìje ........................................................................................................................... 90 Charakteristika .................................................................................................................... 94 Charakteristika literární postavy ....................................................................................... 96 Popis subjektivnì zbarvený líèení ................................................................................... 102 Úvaha ..................................................................................................................................... 108 Co jsme se nauèili ........................................................................................................................ 118 ÈESKÝ JAZYK 8 Vladimíra Bièíková, Zdenìk Topil, Frantiek afránek Ilustrace: akademická malíøka Arna Juraèková
Vydalo nakladatelství TOBIÁ, Havlíèkùv Brod, Kobzinové 3119 tel./fax: 569 425 677, e-mail:
[email protected], www.tobiasucebnice.cz jako svou publikaci è. 123-2, 2. vydání, 2010 Tisk: Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s. ISBN 80-7311-011-3
120
mluvnice skladba → souvìtí → významové pomìry → pomìr odporovací a vyluèovací
3
Pomìr odporovací
obsah druhé vìty odporuje obsahu vìty první spojovací výrazy: ale, avak, vak, jene, leè, ne, nýbr, a (ve významu ale), a pøece, sice ale,...
Vlkovi zaèali opravovat plot ,ale Beránkovým se nechtìlo. odpor. 1H
4
Pomìr vyluèovací
, ale
2H
obsahy vìt se vzájemnì vyluèují, bud platí jedna, nebo druhá spojovací výrazy: bud anebo, nebo, anebo, èi, bud bud, zdali èi,...
V sobotu buï u Vlkových hráli karty , anebo u Beránkových tancovali. vyluè. buï 1H ,anebo 2H
24
34
Cvièení 3: Doplòte do tabulek pomìry vìt v souvìtích (sluèovací SL, stupòovací ST, odporovací O). a1)
a2)
1.
Nemám dnes moc èasu, ale pokusím se to stihnout.
2.
Nejene nepøili, dokonce se ani neomluvili.
3.
Je to nádherné, ba co dím velkolepé.
4.
Vstaò a udìlej snídani.
5.
Nebojte se, pak vám to vrátíme i s úroky.
6.
Èaj máme, ba i maso by se nalo.
7.
Neuzdravil se, dokonce se mu vedlo jetì hùø.
8.
Nerad na ni myslím, nato abych o ní mluvil.
9.
Vytrhej plevel a nezapomeò zalít øedkvièky.
1.
Psala jsem mu, avak neodpovìdìl.
2.
Vezmìte si pera a zaèneme psát.
3.
Rádi bychom li na ten film, ale zatím jetì nemáme vstupenky.
4.
Zavøi pusu a jdi spát.
5.
Dojdi pro rohlíky a nezapomeò koupit mléko.
6.
Pronásledovali mì dlouho, ve spleti staré ètvrti jsem jim vak unikl.
7.
Nejene se jim to líbilo, ale byli pøímo nadeni.
8.
Bylo teprve sedm hodin, jene mnì se u chtìlo spát.
9.
Zavøi okna a nezapomeò vytáhnout ze zásuvky televizi.
Cvièení 4: a1) Které pomìry jsou mezi tìmito vìtami (sluè. SL, stup. ST, odpor. O, vyluè. V)?
1.
Nemám chu poslouchat ji, ale co se dá dìlat.
2.
Bud si ty slepice zavøete na dvorek, nebo jich budete mít míò.
3.
Nikdy se neusmíval, nato aby se smál nahlas.
4.
Zavøete okna, ale topení zatím nepoutìjte.
5.
Je to on, není to on?
6.
Bolí mì hlava, a navíc se mi chce jetì spát.
7.
Je to jen hra, anebo to myslí doopravdy?
8.
Stromy odkvetly, ale stará jabloò rùoví jetì nìkolika kvìty.
9.
Napøed nám vechno nasliboval, potom obrátil.
25
sloh sloh a komunikace
O SLOHU A O KOMUNIKACI VÙBEC Ve dvou sériích obrázkù jsou zachyceny dvì situace, kdy probíhá toté sdìlení (na levé stranì se sdìluje informace o poèasí, na pravé se øíká, e se èlovìk má radovat, je-li zdráv), ale mìní se vechny ostatní souèásti komunikace mluvèí, posluchaèi, okolnosti i zpùsoby komunikace. V závislosti na tom se mìní
.. tlakové .zpoèátku vliv em vý se vak e jasno, v prù slábnoucí bude o bìhu d d n studen á fronta západu nasou e vat , která p tenzívn øinese ìjí s inmi, výji ráky, místy s b meènì se mù ouøkanout i k e vy rup vítr. Tep obití a silný ná skytlota 25 - 29 oC razovitý se ochla dí na 18 , za frontou - 22 oC.. .
sluníèko, tì hezky svítí e o, lk dé A , ï Te , bude ìdì vyspinká ale a se po ob . Tumá pøíde i bouøka pret. Moná byla etøík, aby ti ne detníèek a sv zimièka.
68
i forma sdìlení a právì o tom se budeme ve slohu uèit. Pro pøehlednost je mluvèí vdy vlevo, posluchaè vpravo, uprostøed je obsah sdìlení a ve je podloeno nìjakými okolnostmi. Dokáete øíci, kdy se jedná o komunikaci verbální (slovní) a kdy o neverbální (pomocí znakù, gest, obrázkù, pohybù, ...), kdy je to komunikace pøímá a kdy na dálku?
li, á, tìi , e n ví d ... i l e a i r s d á á, z netì hom ví d byc om se draví d á, zdra è o h Pr u z aví d byc r ánb proè nám p nbu zd á kdy nám p kdy
íku, Raduj se, Kub v! rá jsi zd
... dobrý zdravotní stav je dùleitým determinantem dostateèné sekrece endorfinù zpùsobujících permanentní euforii ...
69
