TURECKÁ REPUBLIKA ZÁKLADNÍ SEKTOROVÁ STUDIE Z OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A FARMACEUTICKÉHO SEKTORU

Česko-Turecká smíšená obchodní Komora komora je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 55243

Adresa: Vodičkova 710/31 110 00 Praha 1 Česká republika

IČO: 275 96 443 Tel.: (00420) 221 506 300 E-mail: [email protected]

Kontaktní osoba: Mgr. Aleš Eppinger Mob.: (00420) 602 311 562 E-mail: [email protected]

TURECKÁ REPUBLIKA ZÁKLADNÍ SEKTOROVÁ STUDIE Z OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A FARMACEUTICKÉHO SEKTORU Základní sektorová studie z oblasti zdravotnictví a farmaceutického sektoru Turecké republiky zahrnuje informace o systému řízení, vypisování příslušných státních zakázek, struktuře sektoru, hlavních hráčích na trhu, tendencích a rovněž SWOT analýzu příslušného trhu. Pro další informace týkající se cenové politiky, tvorby cen, registrace produktů, je pak možno kontaktovat ekonomický úsek ZÚ Ankara.

A. SYSTÉM ŘÍZENÍ/DECIZNÍ SFÉRA Oblast zdravotnictví a návazný farmaceutický sektor dle příslušného kompetenčního zákona spadá primárně do gesce: •

•

•

Ministerstva zdravotnictví (www.saglik.gov.tr) v rámci jehož struktury hraje zásadní roli Generální ředitelství farmaceutů a lékáren (IEGM) determinující cenovou politiku a současně hrající roli regulátora na poli farmaceutik. V menší míře pak je dalším činným subjektem aktivním v rámci decizní sféry Ministerstvo kultury a turismu (www.kultur.gov.tr), které pak je spolu s Ministerstvem zdravotnictví zodpovědné za dynamicky rostoucí odvětví zdravotnického sektoru, jímž je zdravotní a lázeňský turismus. Výkonnou a implementační složkou v rámci tohoto odvětví pak je Rada pro rozvoj tureckého zdravotního turismu THDTC (Turkish Healthcare Tourism Development Council) sdružující více než 145 subjektů z řad nemocnic, zdravotnických center, hotelů, CK včetně tureckých aerolinií THY (Turkish Airlines) a tvořících funkční klastr, jehož cílem je udělat z Turecka jednu z top destinací pro zdravotnický turismus a rovněž regionální hub v tomto sektoru pro pacienty/klienty z oblasti BV, zemí Zálivu, severní Afriky a Turkických republik. Úřad sociálního zabezpečení SGK (www.sgk.gov.tr) je státní entitou a nositelem státního zdravotního a sociálního zabezpečení, který vznikl na základě zákona č. 5502 sjednocením samostatných úřadů SSK, BagKur a Emekli Sandigi.

Dalšími hráči činnými ve zdravotnickém sektoru a návazném farmaceutickém průmyslu v Turecku jsou následující oborové asociace a sdružení: •

•

Turecké zdravotnické sdružení TTB (www.ttb.org.tr), jež je profesní organizací sdružující více než 80% lékařů, činné výhradně ze členských příspěvků lékařů, přičemž není nikterak kofinancováno státem. Sdružení soukromých nemocnic a zdravotnických zařízení OHSAD (www.ohasd.org) je silnou asociací sdružující kolem 80% soukromých tureckých nemocnic a zdravotnických zařízení.


• • • • •




Asociace zdravotnických zařízení TUSIDER (www.tisuder.org) je menší sestrou OHSADu, jehož členy je na 800 zdravotnických zařízení. Asociace farmaceutických společností AIFD (www.aifd.org.tr) zaměřujících se na R&D a jejich včasnou implementaci v oblasti zdravotnictví. Federace výrobců zdravotnického vybavení a sdružení dodavatelů TÜMDEF (www.tumdef.org) sdružující na 1500 společností. Sdružení výrobců a prodejců ve zdravotnictví SADER (www.sader.org.tr), jež je neziskovou asociací 15 předních firemních subjektů vytvářející jakýsi klastr v tomto segmentu. Asociace výrobců ve farmaceutickém sektoru IEIS (www.ieis.org.tr) stěžejní asociace sdružující v současnosti 56 členů.

Nutno dodat, že výše uvedené internetové stránky tureckých státních institucí a oborových asociací a sdružení jsou až na výjimky publikovány pouze v tureckém jazyce, tudíž asistence ZÚ je pro české exportní subjekty téměř nevyhnutelná.

B. TENDRY Tendry jsou vypisovány a následně zveřejňovány především Státním úřadem pro nákup (DMO), Ministerstvem zdravotnictví, státními i soukromými nemocnicemi. Zejména pak relevantní informace o probíhajících i plánovaných tendrech je možno vyhledat, v závislosti na vypisovateli či kofinancujícímu subjektu, na stránkách: •

•

Státního úřadu pro nákup Devlet Malzeme Ofisi DMO (www.dmo.gov.tr) nezávislá státní kontraktační entita vypisující tendry pro státní nemocnice. Funguje též s vlastním oddělením jako „prodejní a nákupní místo“ pro státní nemocnice. V případě zahraničního subjektu hodlajícího se účastnit tendru v rámci DMO či aspirujícího na dodávky pro turecké státní nemocnice, je nezbytná registrace produktu i exportního subjektu/místního zástupce na tzv. vendor list u DMO. Úspěšná registrace pak nese pozitiva v podobě zveřejnění produktu na web stránkách DMO a možnou poptávku (i bez tendru) od poptávajícího subjektu, jímž může být státní nemocnice či i příslušný lékař, nicméně vždy je ve vztahu mezi exportérem a státním zařízením využito mezičlánku DMO – tj. státní nemocnice je oprávněna nakoupit produkt v hodnotě max. 400 tis. TL (cca. 4,2 mil. Kč) bez tendrového řízení, nicméně po předchozí realizaci exportu/nákupu prostřednictví DMO. Od částky 400 tis. TL je státní zdravotnické zařízení povinno vypsat přímo či prostřednictvím DMO tendr. Pouze v případě, kdy hodnota kontaktu je v rozmezí 40 až 60 tis. TL, je státní subjekt (zdravotnické zařízení) oprávněno k přímému nákupu od exportéra aniž by obchodní případ byl realizován prostřednictvím DMO. Státní nemocnice mohou zveřejňovat tendry i samostatně, bez DMO. V tomto případě se musí exportér i jeho místní zástupce registrovat v TITUBB. Generálního ředitelství pro investiční činnost Ministerstva zdravotnictví a jeho specializované sekce zaměřené na investiční projekty ve formě PPP (Public Private Partnership). Projekty ve zdravotnictví na bázi PPP jsou dostupné na webových stránkách: www.kamuozel.gov.tr/koo/?q=en/main-page.


•

•




Sukromých subjektů. tj. soukromých zdravotnických zařízení/ nemocnic - exportér či jeho lokální distributor/zástupce se mohou účastnit tendrů vypisovaných soukromými nemocnicemi za předpokladu předcházející registrace produktu v Národní databázi léčiv a zdravotnických zařízení TITUBB (The Turkish National Drug and Medical Device Databank), jenž je dohledovým úřadem a registrem pro zdravotnické produkty na tureckém trhu, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Čtrnáctideníku TEBA (www.tebahaber.com.tr) mapující zakázky a tendry nejen z oblasti zdravotnictví. Redaktoři tohoto periodika pravidelně vytěžují top management státních i soukromých institucí činných ve zdravotnickém sektoru. Jedná se však o placenou databázi.

C. PŘEHLED Turecko je atraktivní zemí pro mnoho zahraničních nadnárodních subjektů aktivních v jednotlivých subsektorech zdravotnictví, a to díky své výhodné geografické poloze, relativně dobře vzdělané pracovní síle ve zdravotnictví, enormně rychlému demografickému vývoji (je odhadováno, že v r. 2023 populace země bude činit hodnoty 100 mil. obyvatel), rostoucí ekonomice a bohatnoucí společnosti jako celku. Od roku 2005 vykazují výdaje na zdravotnictví setrvale rostoucí tendenci, přičemž se pohybovaly v období od r. 2005 do r. 2008 na úrovni 5,6 až 6% HDP. Od r. 2009 překročily hodnotu 6% HDP (v r. 2009: 6,2%, r. 2010: 6,3%, r. 2011: 6,3%) až na současných 6,4%. Ve srovnání s globálními ukazateli, které dosahují 10% HDP (v zemích EU-27 se tato hodnota pohybuje od 8 do 18% HDP), je tato procentuální hodnota stále za průměrem, a to i co se týče výdajů ve zdravotnictví per capita, které v r. 2010 dosáhly hodnoty 817 USD, resp. 835 USD v r. 2011. Dle posledních dostupných statistických údajů (z června 2012) je v Turecku 160 lékařů na 100 tis. obyvatel, přičemž průměr EU je 322 lékařů, resp. v ČR 357 lékařů na 100 tis. obyvatel. Počet zdravotních sester ke stejnému datu činil 114 770. V posledním čtvrtletí r. 2012 se v Turecké republice nacházelo celkem 1 439 nemocnic, z toho bylo státních plných 843 (se 119 891 lůžky), fakultních 62 (35 001 lůžek), soukromých 489 (28 063 lůžek) a ostatních (vojenských) 45 (16 995 lůžek). Nehledě na růstovou tendenci v počtu lékařů, zdravotnického personálu i nemocničních lůžek, Turecko je stále ještě hrubě za průměrem EU, resp. OECD: 3,2 lékařů na 1000 obyvatel, v Turecku je to pouhá polovina. Co se týče počtu lůžek, je tato situace ještě markantnější: 2,5 lůžek/1 tis. obyvatel, v OECD zemích: 3,4 lůžek/1 tis. obyvatel. Predikce na rok 2014 počítají s růstem výdajů ve zdravotnictví až na hodnotu 63 mld. USD. V rámci farmaceutického subsektoru je počítáno s prolomením hodnoty 22,8 mld. USD v r. 2015, resp. pak v sektoru zdravotnické techniky a zařízení je predikována dosažení hodnoty 3,12 mld. USD ke stejnému datu. Nejen rychlý demografický vývoj, ale i posouvající se hranice max. průměrného věku (nyní 75,4 let) a zejm. pak stárnoucí turecká populace je slibným trhem pro farmaceutický průmysl. V současném Turecku je 7,5% populace starší 65 let, přičemž ale v roce 2023 to již bude 10,3%, resp. 20,8% v r. 2050 a 27,7% v r. 2075. Zatímco průměrný věk turecké populace dosáhl v r. 2012 hodnoty 30,1let, v r. 2023to bude 33,3 let, v r. 2050 pak 42,9 let a v r. 2075 až 47,4 let. Stárnoucí populace pak bude nepochybně znamenat vyšší výdeje populace na farmaceutické výrobky i doplňky stravy.





V r. 2012 turecký trh s farmaceutickými produkty dosáhl hodnoty 5,58 mld. EUR (v r. 2011: 5,88 mld. EUR), což zařadilo Turecko na šesté místo v Evropě (za SRN, Francií, UK, Itálií a Španělskem) a 14. místo v celosvětových statistikách. Generika v tomto segmentu pak tvořila 52% v objemovém vyjádření a 37,7% v tržbách. V r. 2012 bylo na trhu 8 200 farmaceutických položek/produktů, z nichž 5 544 bylo na předpis. Výdaje na pořízení farmaceutik per capita v r. 2012 dosáhla hodnoty 106,1 USD (v r. 2011: 123 USD). V r. 2012 exportní výkony farmaceutického sektoru vzrostly meziročně o 26,3% a dosáhly hodnoty 515 mil. EUR, zatímco import farmaceutických produktů meziročně poklesl o 8% na hodnotu 3,1 mld. EUR. Z uvedeného je patrná jasná importní závislost tureckého ekonomiky v tomto sektoru, jakož i trvalá záporná bilance. Zajímavým a progresivním subsektorem pak jsou doplňky stravy. Z pohledu českých subjektů pak zajímavé možnosti skýtá turecký trh se zdravotnickým vybavením a lékařskými přístroji, který v r. 2011 dosáhl hodnoty 1,75 mld. EUR a v r. 2012 pak 1,81 mld. EUR, přičemž patří mezi třicítku největších světových trhů. Nedílný podíl na tomto rozvoji má vládní rozvojový plán na roky 2003-2013, v rámci kterého jsou realizovány velké investiční akce, resp. výstavba investičních celků na klíč (nemocnice, specializovaná zdravotnická zařízení, rekonstrukce a rozšíření stávajících kapacit a nemocničních lůžek), a to zejm. na bázi PPP (Public Private Partnership). Byť je zde vybrán jeden kontraktor (na bázi EPC), tento v rámci subkontraktů nakupuje např. nemocniční lůžka či jiné vybavení nemocnic. Zvláštním segmentem v rámci zdravotnictví je pak zdravotní turismus, kde Turecko aspiruje být „hub-em“ pro oblast kosmetické/plastické chirurgie, kardiovaskulárních výkonů a zejm. lázeňské turistiky pro země BV, Zálivu a Turkických republik i RF. V oblasti lázeňství k tomuto zemi předurčuje geotermální bohatství s více než tisíci termálními prameny. V rámci krátkodobého plánu na r. 20132015 Ministerstva kultury a turismu a Ministerstva zdravotnictví (v gesci obou úřadů) je na pořadu dne zbudování 50 tis. lůžek pro „zdravotní turisty“ a v dlouhodobém horizontu vláda plánuje tento pool rozšířit až na 250 tis. lůžek (detailní informace na www.turkeyhealthguide.com). K tomuto též Turecko předurčuje geografická proximita a fakt, kdy nemocnice a zdravotnická centra disponují mezinárodními certifikáty (JCI, JCAHO, ISO) – z pohledu JCI (Joint Commission International) je Turecko v počtu takto akreditovaných nemocnic druhé na světě.

D. VLÁDNÍ (INVESTIČNÍ) PROGRAMY ROZVOJE Mimo aktuálního vládního „Akčního plánu na rozvoje zdravotnictví na roky 2003-2013“ a „Krátkodobého plánu na roky 2013-2015 v oblasti zdravotního turismu“ (viz výše kap. C) vládní entity, tak jako v jiných odvětvích hospodářství, determinovaly cíle pro rok 2023, tj. ke stému výročí založení novodobé Turecké republiky, mezi něž patří zvýšení podílu alokace finančních prostředků v R&D na hodnotu 3% HDP, zařazení tureckého zdravotnického sektoru mezi deset největších trhů světa, v oblasti farmaceutického průmyslu pak dosažení hodnoty 23,3 mld. USD lokální produkce a exportní výkonů ve výši 8,1 mld. USD.





Rozhodujícím faktorem z pohledu vládních investičních programů rozvoje je aktuální ambiciózní balík vládních pobídek, které mohou generovat významné příležitosti a zejm. úlevy v daňové oblasti, odvodech z titulu sociálních a zdravotního pojištění, alokace pozemků aj. i pro české podnikatelské subjekty hodlající realizovat v Turecku své investiční aktivity. Incentivní balík byl postaven na stimulačním paketu vládních pobídek z r. 2009, nicméně jde výrazně dál v úsilí multiplikovat kýžený efekt, tj. snížit importní závislost země, vyrovnat ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými provinciemi a posílit domácí produkci. Významné úlevy jsou spjaty s investicemi směřujícími do oblasti R&D v oblasti zdravotnictví. Incentivní balík zahrnuje tzv. strategii „Input Supply Strategy – ISS“, která de facto determinuje snahu o substituci komodit vysoce závislých na importu, tj. i farmaceutických výrobků a zdravotnické techniky. Bližší informace je možno nalézt na web stránkách ZÚ Ankara v sekci Ekonomika a obchod: http://www.mzv.cz/ankara/cz/obchod_a_ekonomika/revolucni_system_tr_vladnich_pobidek.html.

E. MÍSTNÍ FIRMY/KONKURENCE Importní závislost v segmentu zdravotnické techniky se pohybuje na neuvěřitelně vysoké úrovni, a to 85%. Ze zemí s největším podílem na trhu lze uvést na prvním místě USA (cca 30% podíl – především v oblasti implantátů a ortopedických pomůcek a vybavení), dále pak SRN (zařízení pro stomatologické ordinace), následuje Čína, Itálie a Japonsko. Domácí produkce je omezena na méně high-tech produkty jako běžné laboratorní a zdravotnické vybavení a pomůcky typu obvazový materiál, jehly, injekční stříkačky apod. Mezi hlavní domácí hráče na trhu je možno zařadit: Detaysan, Sesinoks Paslanmaz, Bicakcilar, Cagdas Elektronik Medikal a Tibset, ze zahraničních subjektů to pak jsou zejm.: GE Healthcare a Siemens, který je v Turecku (Gebze) otevřel výrobní facilitu. Mezi 49 výrobními facilitami ve farmaceutickém průmyslu pak bylo plných 13 nadnárodních globálních firem. Farmaceutický průmysl, jakož i výrobci zdravotnického zařízení jsou převážně alokováni v oblasti Istanbulu, Kocaeli a Tekirdag, Ankaře a dále pak Samsunu. Důvodem je zejm. tvorba jakýchsi klastrů, jakož i ve farmaceutickém průmyslu dobrá dostupnost obalového materiálu, vyškolení zaměstnanci i vyšší koncentrace odběratelů – zdravotnických center. Celkem působí ve farmaceutickém sektoru na 300 subjektů, z nichž je plných 263 domácích a 37 mezinárodních společností.





Mezi dvacet největších firem na tureckém trhu dle obratu za rok 2011 patří: Společnost

Obrat za rok 2011 (v TL)

ABDİ İBRAHİM

1.195.038.497

NOVARTİS

912.077.569

BİLİM

769.605.836

PFIZER

726.959.739

EASTPHARMA

619.418.709

GLAXOSMITHKLINE

579.886.285

SANOFI

565.759.347

BAYER

520.441.806

ASTRAZENECA

492.243.316

SANOVEL

436.940.513

ROCHE

418.674.065

M.S.D

401.842.524

ABBOT

374.968.581

ULAGAY

367.847.204

ALİ RAİF

311.574.859

NOBEL

298.207.952

SANTA FARMA

291.500.452

ZENTIVA

268.927.780

MUSTAFA NEVZAT

254.137.300

BOEHRINGER ING.

250.314.566

Source: İEİS, 2012 Jak je patrné, tureckému trhu dominují velké nadnárodní firmy jako: GlaxoSmith, Pfizer, Novartis, Bayer, EastPharma, Sanofi-Aventis, Astrazeneca a Roche, nicméně společnost Abdi Ibrahim je s tržním podílem kolem 7,5% a největším obratem lídrem na trhu.





Co se týče distribučních kanálů v rámci tureckého farmaceutického trhu je zde možno konstatovat oligopolní postavení dvou největších subjektů, z nichž první je Hedef Alliance (www.hedefalliance.com) a druhým pak je Selcuk Ecza (www.selcukecza.com.tr), kteří ovládají klem 70% trhu. Zbytek tvořící 30% je pak rozdělen mezi 270 až 300 menších distributorů. Celkem je v Turecku kolem 24 tis. lékáren s dobrou dostupností v městských aglomeracích, nicméně ve venkovských sídlech a méně rozvinutých východních oblastech země, je pokrytí trhu nedostačující. V nominálním vyjádření pak hovoříme v celém Turecku o pokrytí 3 tis. obyvatel jednou lékárnou. Z českého pohledu je zajímavý vstup Zentivy na turecký trh generik (viz tabulka níže): Fúze a akvizice na tureckém trhu od 2004-2010:

Zdroj: Deloitte Turkey 2010





F. SWOT ANALÝZA Silné stránky • • • • • •

zvyšující se poptávka po nových léčebných metodách s vysokou přidanou hodnotou, přibližování se evropské legislativě a zvyšující se nároky na ochranu kvalitu života, silný demografický vývoj a rostoucí populace, dynamický ekonomický růst Turecka a bohatnoucí společnost i stát vypisující tendry v oblasti zdravotnického sektoru, velikost trhu - počet projektů a vypisovaných tendrů, geografická blízkost trhu

Slabé stránky • • •

•

•

nízké výdaje ve zdravotnickém sektoru per capita ve srovnání s průměrem v EU a zemích OECD, jazyková bariéra – zadávací dokumentace je k dispozici zpravidla pouze v turečtině chybějící znalosti turecké legislativy a regulatorních nařízení - české subjekty musí získat solidní znalosti o situaci na trhu, jako jsou například regulatorní nastavení a postupy při zadávání veřejných zakázek, menší povědomí místních subjektů o progresivních technologiích (např. protonová léčba) a s tím souvisí i menší senzitivita a chuť k používání těchto technologií s vyšší přidanou hodnotou, nedostatečné finanční možnosti na průzkum aktuální situace na trhu, prověření obchodního případu a ověření proveditelnosti konkrétního projektu,

Příležitosti • • • •

zásadním je konsorcionální přístup s místním partnerem – většinou hlavním kontraktorem vypisovaného tendru, bez kterého je účast na státních či soukromých tendrech vyloučena, vládní pobídky se zvláštním zřetelem na užití R&D v oblasti zdravotnického sektoru generující investiční příležitosti, rostoucí potencionál trhu jdoucí ruku v ruce se stárnoucí společností, z pohledu exportéra - dosud vysoká importní závislost domácího trhu v oblasti zdravotnické techniky.

Hrozby • •

•

zdlouhavé zadávání veřejných zakázek a jejich následné byrokraticky dlouhé a časově náročné vyhodnocení, regulatorní omezení při certifikaci nových farmaceutických produktů - de facto od 1.10.2010 Ministerstvo zdravotnictví zavedlo vlastní zásady Good Manufacturing Practice (GMP) a přestaly být akceptovány certifikáty GMP EU (vydávané farmaceutickým produktům registrovaným v EU), došlo tak k enormnímu prodloužení registračního procesu, problematická ochrana IPR (Intellectual Property Rights) a patentového práva.





Turecký zdravotnický sektor včetně jeho subsektorů, ať už se jedná o trh s farmaceutickými produkty, zdravotnickým zařízením a lékařskými přístroji či zdravotní turismus, reflektuje teritoriální i sektorové priority ČR a skýtá exportní příležitosti pro české subjekty, z nichž mnohé již na místním trhu (zejm. se zdravotnickým zařízením a vybavením) úspěšně realizují své exportní případy. Potřebnou přidanou hodnotu vůči konkurenci přináší českým exportérům možnost financování a pojištění prostřednictvím ČEB a EGAP. Nedílnou podmínkou úspěchu je, vedle exportního financování a pojištění, konkurenceschopné ceny a kvality, též přímá přítomnost českého subjektu na trhu, ať již prostřednictvím branch office nebo alespoň výhradního distributora. Turecký trh s geografickou proximitou, bohatnoucí a současně stárnoucí populací, zvyšujícími se výdaji směřujícími do zdravotnictví, pak z pohledu komoditní struktury znamená pro české subjekty především potencionál u dodávek zdravotnického zařízení, jako jsou nemocniční lůžka, gynekologická a stomatologická křesla, laboratorní techniku a vybavení, dále pak přístrojů pro estetickou medicínu, dermatologii, lymfodrenáže apod., biodegradabilní stenty, ucelené technologie pro protonovou léčbu. Místní rozsáhlý, nicméně náročný trh by tak neměl zůstat stranou českých exportérů v dané oblasti.

Ing. Arnošt Kareš, 15. 4. 2013

TURECKÁ REPUBLIKA ZÁKLADNÍ SEKTOROVÁ STUDIE Z OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A FARMACEUTICKÉHO SEKTORU

Recommend Documents