EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.09.2009 K(2009)7375 v konečném znění
Věc:
Státní podpora NN 44/2007 (ex N 32/2006) – Česká republika Osvobození od daně z příjmů z ocenění a darů v oblasti kultury
Pane ministře I.
POSTUP
(1) Dopisem ze dne 5. ledna 2006, zaevidovaným dne 10. ledna 2006, české orgány oznámily Komisi z důvodu právní jistoty režim osvobození od daně z příjmů u: i) všech ocenění pro fyzické osoby nebo právnické osoby udělovaných Ministerstvem kultury České republiky v oblasti kultury a ii) darů fyzickým osobám, které poskytují veřejné kulturní služby. České orgány tvrdí, že opatření nepředstavuje státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. (2) Na základě žádostí o dodatečné objasnění ze dne 27. února 2006 a 6. února 2007 Komise obdržela odpověď českých orgánů dne 6. prosince 2006 resp. 20. dubna 2007. (3) Věc byla původně zaevidována jako N 32/2006, avšak vzhledem ke skutečnosti, že dne 12. dubna 2006 byl po schválení příslušného právního aktu českými orgány režim zaveden před vydáním rozhodnutí Evropské komise, stal se tudíž protiprávním, byla věc dne 24. července 2007 převedena do registru NN. (4) Dopisem ze dne 31. července 2009, zaevidovaným dne 12. srpna 2009, se české orgány zavázaly uplatňovat posuzovaný režim státní podpory pouze po dobu 10 let od jeho vstupu v platnost, tj. do 11. dubna 2016. Pokud se české orgány rozhodnou prodloužit dobu jeho uplatňování, bude opatření na konci tohoto období přezkoumáno a opětovně oznámeno Komisi. Vážený pan Jan KOHOUT ministr zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Loretánské náměstí 5 118 00 Praha 1 Česká republika Commission européenne, B-1049 Bruxelles – Belgique Europese Commissie, B-1049 Brussel – België Telefon: 00 32 (0) 2 299.11.11
II.
POPIS OPATŘENÍ
(4)
Právní základ: Režim je založen na českém zákoně č. 203/2006 Sb. ze dne 12. dubna 2006 o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů. K souvisejícím zákonům patří: - § 17 vládního návrhu zákona o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, - návrh novely § 4 a § 19 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, - § 3 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, - § 12 nařízení vlády č. 462/2002 Sb. o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů.
(5) Cíl: Hlavním cílem opatření je podpora poskytovatelů veřejných kulturních služeb a podpora příjemců ocenění v oblasti kultury za významný přínos pro rozvoj kultury a umění nebo pro uchování kulturního dědictví. Sekundárním cílem je rozvoj kulturních činností. (6) České orgány uvádějí, že se osvobození od daně z příjmů z ocenění v oblasti kultury netýká příjmů z podnikatelské činnosti. Podle navrhovaného opatření se předpokládá, že veškerá ocenění, která uděluje Ministerstvo kultury, budou osvobozena od daně z příjmu, a to jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby. Je nutno podotknout, že některá ocenění udělovaná Ministerstvem kultury jsou cenami z veřejné soutěže podle českého občanského zákoníku, a proto již jsou podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů od daně z příjmu osvobozena. České orgány zastávají názor, že by ostatní ocenění vzhledem ke svému významu pro rozvoj kultury měla být rovněž osvobozena od daně z příjmu tak, aby daňový režim byl u všech ocenění stejný a některá z nich nebyla zvýhodněna. (7) Kategorie ocenění v oblasti kultury, na něž se vztahuje osvobození od daně: - státní cena za literaturu: peněžní ocenění v maximální výši 250 000 CZK (asi 9 978 EUR), maximálně jedno ocenění za rok, - státní cena za překladatelské dílo: peněžní ocenění v maximální výši 125 000 CZK (asi 4 989 EUR), maximálně jedno ocenění za rok, - cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury: tři podkategorie, peněžní ocenění v maximální výši 100 000 CZK na podkategorii (asi 3 991 EUR), maximálně jedno ocenění za rok v každé podkategorii, - cena Ministerstva kultury za památkovou péči: peněžní ocenění v maximální výši 100 000 CZK (asi 3 991 EUR), maximálně jedno ocenění za rok, - cena Ministerstva kultury za přínos k rozvoji české kultury: peněžní ocenění v maximální výši 100 000 CZK (asi 3 991 EUR), maximálně jedno ocenění za rok, - cena Ministerstva kultury v oborech zájmových uměleckých aktivit: šest podkategorií, peněžní ocenění v maximální výši 30 000 CZK na podkategorii (asi 1 197 EUR), maximálně jedno ocenění za rok v každé podkategorii, - cena Knihovna roku: dvě podkategorie, peněžní ocenění v maximální výši 50 000 CZK na podkategorii (asi 1 996 EUR), maximálně jedno ocenění za rok v každé podkategorii,
2
-
cena za nejkrásnější českou knihu roku: sedm podkategorií, peněžní ocenění v maximální výši 30 000 CZK na podkategorii (asi 1 197 EUR), maximálně jedno ocenění za rok v každé podkategorii, cena Gloria musaealis: tři podkategorie, peněžní ocenění v maximální výši 50 000 CZK na podkategorii (asi 1 996 EUR), maximálně jedno ocenění za rok v každé podkategorii, cena Ministerstva kultury na Bienále grafického designu Brno: peněžní ocenění v maximální výši 15 000 CZK (asi 599 EUR), cena Ministerstva kultury - cena hranému filmu zemí Visegradu: jedno ocenění za rok, cenu tvoří plastika, titul „Nositel tradice lidových řemesel“: jedno ocenění za rok, peněžní ocenění v maximální výši 30 000 CZK (asi 1 197 EUR), medaile Artis bohemiae amicis.
(8) Komise podotýká, že ocenění udělovaná v oblasti kultury zahrnují ocenění za mimořádné výsledky v oblasti výzkumu a vývoje udělované fyzickým osobám. Tento druh ocenění tvoří cena v maximální výši 100 000 CZK (asi 3 991 EUR). (9) Příjemci podpory: V případě osvobození od daně z příjmů u darů fyzickým osobám za poskytování veřejných kulturních služeb budou příjemci fyzické osoby. V případě osvobození od daně z příjmů u ocenění v oblasti kultury mohou být příjemci fyzické i právnické osoby. (10) Forma podpory: Podle českého zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, který upravuje zdanění fyzických a právnických osob, podléhají všechny příjmy dani. Avšak v § 4 a § 19 tohoto zákona jsou uvedeny určité výjimky pro fyzické a právnické osoby. Toto navrhované osvobození od daně z příjmů z ocenění a darů v oblasti kultury je poskytováno v tomto kontextu. Komise dále podotýká, že dary podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v zásadě podléhají darovací dani. Nicméně podle § 6 odst. 4 písm. d) tohoto zákona nejsou předmětem darovací daně dotace, příspěvky a jiné podpory ze státního rozpočtu. (11) Osvobození od daně z příjmů u ocenění v oblasti kultury bude poskytováno automaticky při udělení ocenění podle zvláštních právních předpisů, které upravují podmínky udělení takového ocenění. Osvobození od daně z příjmů u darů fyzickým osobám, které poskytují veřejné kulturní služby, nastane jen tehdy, bude-li v účetnictví příjemce prokazatelně zachyceno, že dar byl použit na poskytování veřejných kulturních služeb. Definice veřejných kulturních služeb je uvedena v § 2 zákona č. 203/2006 Sb. ze dne 12. dubna 2006 o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů. (12) Orgán poskytující podporu a financování podpory: Režim zřídilo Ministerstvo kultury České republiky. Uplatňování daňové úlevy povede ke snížení daňových příjmů státu. (13) Trvání: České orgány se ve svém dopise ze dne 31. července 2009 zavázaly uplatňovat osvobození od daně pouze po dobu deseti let od jeho vstupu v platnost, tj. do 11. dubna 2016. (14) Rozpočet: Celková odhadovaná ztráta příjmů z důvodu daňových úlev se pohybuje v rozmezí od 1 milionu CZK (přibližně 39 910,60 EUR) do 5 milionů CZK 3
(199 553,00 EUR) ročně1. Je třeba mít na paměti, že tyto částky představují pouze předpokládané daňové ztráty. Od 1. ledna 2008 byla zavedena rovná daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 % a daň z příjmu právnických osob ve výši 21 %. Částka ocenění a darů, která podléhá současnému osvobození od daně, je tak odpovídajícím způsobem vyšší2. (15) Pravidlo kumulace: Podpora obdržená na základě tohoto režimu nesmí být v zásadě kumulována s podporou z jiných zdrojů. III. POSOUZENÍ OPATŘENÍ Oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES (16) Podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES musí být Komise včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat své připomínky. Existují však určité výjimky, kdy se toto oznámení nevyžaduje. V nařízení de minimis3 Komise stanovila, že se v případě, že výše podpory pro příjemce nepřesáhne za období tří fiskálních let částku 200 000 EUR, má za to, že opatření nesplňuje všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, je proto vyňato z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. (17) Jak již bylo zmíněno, v posuzovaném režimu je celková odhadovaná ztráta příjmů z důvodu daňových úlev v rozmezí přibližně od 39 910,60 EUR (1 milion CZK) do 199 553,00 EUR (5 milionů CZK) ročně. České orgány dále odhadují, že počet příjemců na základě režimu se bude pohybovat mezi 51 a 100. Vezmeme-li v úvahu tyto údaje, dospějeme k závěru, že výše podpory pro příjemce bude nižší než povolená částka de minimis4. České orgány proto nebyly v zásadě povinny tento režim oznámit. (18) České orgány však Komisi sdělily následující informace. U prvního typu osvobození od daně, tj. osvobození od daně z příjmů u státních ocenění v oblasti kultury, by bylo možné poskytovat podporu v souladu s nařízením de minimis a zajistit úplné dodržení všech podmínek stanovených v tomto nařízení. U druhého typu, tj. osvobození od daně z příjmů u darů fyzickým osobám, které poskytují veřejné kulturní služby, by bylo dodržení všech podmínek stanovených v nařízení de minimis problematické. Fyzické osoby, které poskytují veřejné kulturní služby, mohou dostávat peněžní dary, o nichž není Ministerstvo kultury informováno. Je proto teoreticky možné, že by v některých případech osvobození od daně z příjmů překročilo strop stanovený v nařízení de minimis. Z tohoto důvodu se české orgány rozhodly režim oznámit. Existence státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES
1 2 3 4
Dne 19.5.2008 byl směnný kurz zveřejněný ECB 1 EUR = 25,056 CZK. Maximální výše každého peněžního ocenění byla stanovena v odstavcích 7 a 8 tohoto rozhodnutí. Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, Úř. věst. L 379, 28.12.2006. Vycházíme-li z toho, že osvobození od daně z příjmů v daném tříletém období využil minimální počet příjemců, tj. 51, a že roční daňová ztráta dosáhla maximální výše, tj. 199 553 EUR, dosáhne částka podpory, kterou obdržel příjemce v tříletém období, výše přibližně 11 738 EUR. 4
(19) Komise musí posoudit, zda lze dotyčný režim charakterizovat jako státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, podle něhož „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouva jinak“. (20) Zvýhodnění podniků: Je důležité stanovit, zda lze příjemce považovat za podniky. Podle práva Společenství pojem „podnik“ zahrnuje jakýkoli subjekt, který vykonává hospodářskou činnost, nezávisle na jeho právním postavení a způsobu financování. Hospodářskou činností se rozumí jakákoliv činnost spočívající v nabídce zboží a služeb na daném trhu5. (21) V daném případě se osvobození od daně z příjmů u ocenění v oblasti kultury bude vztahovat na fyzické i právnické osoby. Příjemci ocenění v určité oblasti umění nebo výzkumu a vývoje z řad soukromých osob6 obecně nebudou považovány za podniky vykonávající hospodářskou činnost, pokud jde o činnosti, které jsou podporovány podle tohoto oznámení7. V případě právnických nebo fyzických osob, které jsou příjemci zvláštního typu ocenění v oblasti umění8, tomu může být jinak, jelikož ty budou obvykle vykonávat hospodářskou činnost, a lze je tudíž považovat za podniky. (22) Druhá část opatření se týká osvobození od daně z příjmů u darů fyzickým osobám, které poskytují veřejné kulturní služby. Těmito dary jsou peněžní dary a sponzorské příspěvky, které poskytnou právnické nebo fyzické osoby fyzickým osobám na veřejné kulturní služby, které poskytují. § 2 zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury definuje veřejné kulturní služby takto: „veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti“. Za veřejné kulturní služby lze považovat zejména tyto služby: - provozování kulturních zařízení (výstavních síní, galerií, uměleckých dílen, ateliérů, koncertních a divadelních prostor, muzeí atd.), - sběratelské činnosti spočívající v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací nebo předmětů kulturní hodnoty (hmotného
5
6
7
8
Spojené věci C-180/98 až C-184/98 Pavlov a ostatní, Sb. rozh. 2000, s. I 6451, body 74 a 75; rozsudek Soudního dvora ve věci Ambulanz Klöckner, C-475/99, Sb. rozh. 2001, s. I 8089, bod 19. Komise v této souvislosti poznamenává, že podle českého zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje lze určité typy podpory poskytovat na výzkumné projekty, smlouvy, spolupráce ap. Tato podpora může být udělena jednotlivcům a podnikům. Podle § 3 odst. 4 tohoto zákona může poskytovatel hradit ocenění „za mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji podporovaném podle odstavce 1 téhož ustanovení z výdajů na výzkum a vývoj“. V § 12 nařízení vlády o institucionální podpoře výzkumu a vývoje se stanoví, že takové ocenění může být uděleno pouze fyzické osobě. Rozhodnutí Komise ze dne 18. července 2007, N 276/2007, opatření podpory s kulturním cílem v rámci operačních programů regionálního rozvoje, bod 25, a rozhodnutí Komise ze dne 30. ledna 2008, N 357/2007, prostředky přidělené Ministerstvem školství a kultury a národním fondem kultury, bod 34. Za tyto Komise mimo jiné považuje cenu Knihovna roku, cenu Gloria musaealis a cenu hranému filmu zemí Visegradu. 5
-
a nehmotného kulturního dědictví, např. lidových písní, pohádek, zvyků a obyčejů, řemesel, obrazů, soch nebo starožitností), zpřístupňování nemovitých památek ve vlastnictví fyzických osob veřejnosti.
(23) Podotýká se proto, že některé výše popsané veřejné kulturní služby jsou službami, které jsou obvykle poskytovány mimo jiné veřejnými a soukromými muzei nebo koncertními síněmi a divadly za poplatek. Poskytování těchto služeb lze proto považovat za hospodářskou činnost. Fyzické osoby vykonávající tuto hospodářskou činnost by tudíž měly být považovány za podniky. (24) V této souvislosti Komise zvažovala, zda lze osvobození od daně z příjmů u darů fyzickým osobám, které poskytují veřejné kulturní služby, považovat za kompenzaci za výkon služby obecného hospodářského zájmu. Jak již bylo zmíněno, charakter veřejné kulturní služby je popsán v zákoně č. 203/2006. Komise však neobdržela žádnou informaci, že by existoval akt pověření, jenž by určité fyzické osoby pověřoval poskytováním těchto služeb. České orgány rovněž neuvedly, že by osvobození od daně z příjmů bylo součástí kompenzace za výkon služby obecného hospodářského zájmu. Komise proto bude pokračovat s analýzou osvobození od daně z příjmů u darů přímo podle článků Smlouvy o ES. (25) Selektivní hospodářská výhoda: Aby bylo opatření považováno za státní podporu, musí příjemcům poskytovat určitou selektivní výhodu. Osvobození od daně z příjmů zbavuje rozpočet příjemce výdajů, které by normálně musel hradit9, a poskytuje takovouto výhodu. Dotyčná výhoda je rovněž selektivní, jelikož je poskytnuta pouze příjmům vytvořeným v oblasti kultury. Pokud by však toto opatření odpovídalo povaze a uspořádání českého daňového systému, byla by tato selektivní výhoda odůvodněná a dotyčné opatření by nepředstavovalo státní podporu. (26) Soudní dvůr nedávno potvrdil, že zvláštní osvobození od daně či snížení daně může být odůvodněné pouze logikou daňového opatření nebo technikou zdanění, nikoli subjektivními cíli stanovenými vnitrostátními orgány10. Dříve Soudní dvůr uvedl11, že opatření je specifické, a tudíž subjektivní, pokud rozlišuje mezi podniky, které se nacházejí ve srovnatelné právní a skutkové situaci. (27) České orgány uvedly, že již před zavedením tohoto režimu byly některé druhy ocenění udělovaných Ministerstvem kultury osvobozeny od daně. České orgány se proto pouze domnívají, že osvobozením soukromých osob i právnických osob od daně z příjmů u všech druhů ocenění udělovaných Ministerstvem kultury zajistily rovné zdanění. (28) Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti je dotyčné daňové zvýhodnění přiznáno na základě odvětví, v němž je ocenění uděleno, tj. v oblasti kultury. Na základě informací poskytnutých českými orgány má Komise za to, že odchylka není založena na logice opatření nebo technice zdanění, nýbrž vyplývá z cíle stanoveného ve vnitrostátních právních předpisech, který se týká finančního 9 10 11
Rozsudek Soudního dvora ve věci Banco de Credito Industrial, C-387/92, Sb. rozh. 1994, s. I 0877, bod 13. Rozsudek Soudního dvora ve věci Fondazione Cassa di Risparmio di San Miniato, C-222/04, Sb. rozh. 2006, s. I 00289, bod 136–137. Rozsudek Soudního dvora ve věci Adria-Wien, C-143/99, Sb. rozh. 2001. s. I 08365, body 41–42. 6
zvýhodnění soukromých nebo právnických osob, u nichž se má za to, že si to ze společenského hlediska zaslouží. Odchyluje se proto od běžného daňového režimu, aniž by bylo odůvodněno povahou režimu nebo daňového systému, jehož je součástí. U této části opatření je tudíž nutno mít za to, že příjemcům poskytuje selektivní hospodářskou výhodu. (29) Druhou část opatření, a to osvobození od daně z příjmů u darů fyzickým osobám, které poskytují veřejné kulturní služby, je nutno považovat za selektivní podle práva. Určité právní subjekty, tj. subjekty, které provozují kulturní zařízení, mohou být ve stejné (či přinejmenším srovnatelné) skutkové situaci jako soukromé osoby, ačkoliv se s nimi nezachází stejně, pokud jde o dotyčnou daňovou úlevu. Tuto část opatření proto nelze odůvodnit povahou českého daňového systému. (30) Existence státních prostředků: Ztráta daňových příjmů je rovnocenná využití státních prostředků v podobě daňových výnosů. Proto jakákoli možná výhoda poskytnutá příjemcům na základě tohoto režimu je poskytnuta ze státních prostředků. (31) Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy: Komise se domnívá, že určité činnosti podporované posuzovaným režimem mohou být místní povahy a pravděpodobnost, že by ovlivnily obchod uvnitř Společenství a/nebo měly nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž, může být zanedbatelná. Tak tomu může být v případě osvobození od daně z příjmů u některých ocenění v oblasti kultury, včetně ocenění za mimořádné výsledky v oblasti výzkumu a vývoje udělované fyzickým osobám. Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti a s ohledem na to, že osvobození od daně bude přiznáno pouze u ocenění udělených fyzickým osobám za mimořádné výsledky v oblasti výzkumu a vývoje, se Komise domnívá, že toto osvobození od daně nenaruší hospodářskou soutěž a neovlivní obchod mezi členskými státy. (32) Co se týká osvobození od daně z příjmů u darů fyzickým osobám, které poskytují veřejné kulturní služby, poznamenává se toto. V řadě případů budou činnosti podporované režimem pravděpodobně místní povahy (např. zpřístupňování nemovitostí zařazených do kulturního dědictví, které se nacházejí v malých obcích a jsou ve vlastnictví fyzických osob, veřejnosti) a pravděpodobnost, že ovlivní obchod, zejména přilákáním přeshraničního cestovního ruchu, je velmi malá. Zároveň však nelze vyloučit, že například osvobození od daně z příjmů přiznané jednotlivcům, kteří provozují kulturní zařízení (výstavní prostory, galerie, umělecké dílny, koncertní síně a divadla, muzea atd.), skutečně nenaruší hospodářskou soutěž ze strany zařízení stejného druhu, jež provozují právnické osoby, a to buď v České republice či v zahraničí. Stejně tak Komise nemůže vyloučit, že to nebude mít dopad na hospodářskou soutěž a obchodní toky mezi členskými státy. (33) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise vyvozuje závěr, že část činností podporovaných dotyčným režimem nemusí představovat státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, a to buď z toho důvodu, že se příjemci nepovažují za podniky vykonávající hospodářkou činnost, nebo není ovlivněn obchod uvnitř Společenství a narušena hospodářská soutěž. Co se však týká činností, které nespadají do těchto kategorií, režim představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
7
(34) Podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES musí být Komise včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat své připomínky. Členské státy by neměly zamýšlená opatření provést, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí. Záměr českých orgánů zavést režim osvobození od daně z příjmů u ocenění v kulturní oblasti a u darů fyzickým osobám, které poskytují veřejné kulturní služby, byl Komisi oznámen dne 5. ledna 2006. Dne 12. dubna 2006 však byl režim zaveden, aniž by Komise přijala konečné rozhodnutí. Režim podpory proto představuje (částečně) protiprávní podporu. (35) Na základě výše uvedeného hodnocení musí Komise posoudit, zda je posuzovaný režim slučitelný se společným trhem. Slučitelnost podpory se společným trhem (36) Článek 151 Smlouvy o ES stanoví, že „Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví“. „Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.“ (37) Ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES stanoví, že „podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu“, mohou být považovány za slučitelné se společným trhem. Osvobozením všech ocenění v oblasti kultury a darů, které obdržely soukromé osoby za poskytování veřejných kulturních služeb, od daně z příjmů české orgány hodlají zvýšit počet fyzických a právnických osob, které působí v oblasti kultury a uchování kulturního dědictví. (38) Osvobození darů, které obdrží osoby provozující tato zařízení, od daně jim zvýší jejich čisté příjmy, a tak jim může pomoci (pokračovat) v této činnosti a tímto způsobem napomáhat šíření kultury. Kromě toho opatření pravděpodobně podnítí více fyzických nebo právnických osob, aby více či hodnotněji přispívaly k rozvoji kultury a umění a uchování kulturního dědictví. Komise v této souvislosti rovněž poznamenává, že osvobození od daně z příjmů z ocenění poukazuje s ohledem na charakter těchto ocenění na skutečný úmysl podporovat kulturní rozvoj v České republice, jak bylo podrobněji popsáno v bodě 7 výše. Komise se proto domnívá, že daný režim je skutečně nezbytný a vhodný k dosažení cíle spočívajícího v podpoře kultury a uchování národního kulturního dědictví. (39) Komise dále zastává názor, že výše podpory je omezena na nezbytné minimum. Kromě toho je částka podpory sestávající z osvobození od daně u darů, které obdrží osoby poskytující veřejné kulturní služby, omezena na dosti malou část příspěvku získanou od dárce12. (40) Ačkoliv nelze vyloučit dopady režimu na hospodářskou soutěž a obchod uvnitř Společenství, zdá se, že v tomto případě budou omezené. Na základě výše uvedených skutečností Komise vyvodila závěr, že dotyčný režim podpory podporuje kulturu a uchovává národní kulturní dědictví, aniž by ovlivnil podmínky 12
Komise v této souvislosti poznamenává, že sazba daně pro fyzické osoby, která se rovná části daru osvobozeného od daně, je 15 %. 8
obchodu a hospodářskou soutěž ve Společenství v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. IV. ZÁVĚR (41) Na základě výše uvedeného hodnocení Komise dospěla k závěru, že určitá opatření oznámeného režimu nepředstavují státní podporu, zatímco některá jiná opatření režimu přestavují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. (42) Komise však vyvodila závěr, že dotyčný režim podpory, který bude uplatňován do 11. dubna 2016, podporuje kulturu a uchovává kulturní dědictví, aniž by ovlivnil podmínky obchodu a hospodářskou soutěž ve Společenství v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Je tudíž slučitelný s čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES do 11. dubna 2016. V.
ROZHODNUTÍ
(43) Komise lituje, že české orgány režim zavedly v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Komise však na základě předcházejícího posouzení rozhodla, že vůči výše uvedenému režimu nevznese námitky, a to z toho důvodu, že režim částečně nepředstavuje státní podporu a částečně představuje státní podporu, která je slučitelná s čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES do 11. dubna 2016. Pokud by tento dopis obsahoval skutečnosti důvěrné povahy, které nesmějí být sděleny třetím stranám, informujte o tom Komisi do patnácti pracovních dnů ode dne obdržení tohoto dopisu. Neobdrží-li Komise v této lhůtě odůvodněnou žádost, bude to považovat za Váš souhlas se zpřístupněním tohoto dopisu třetím stranám a se zveřejněním dopisu v plném a jazykově závazném znění na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm Žádost zašlete doporučeně nebo faxem na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: European Commission Directorate-General for Competition State Aid Greffe SPA3 6/5 B-1049 Brussels Fax: +32 22961242 S úctou, Za Komisi
Neelie KROES členka Komise
9
