2008 Česká republika Bydlení a sociální program pro problematické oblasti

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.12.2008 K(2008) 7845 v konečném znění

Věc:

Státní podpora č N 342/2008 – Česká republika Bydlení a sociální program pro problematické oblasti Oblast intervence 5.2 integrovaného operačního programu (dále jen IOP) o zlepšení prostředí v problémových sídlištích. Bydlení, včetně sociálního bydlení, tvoří jeden ze sektorů veřejných služeb, „Zlepšení prostředí v problémových sídlištích“: podporované aktivity 5.2.b, Regenerace bytových domů a relevantní segmenty podporované aktivity 5.2.c, Pilotní projekty zaměřené na sociálně vyloučené romské lokality Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a prováděcí nařízení, zákon o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon č. 320/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o rozpočtových pravidlech (zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Pane ministře, 1. 1.

POSTUP Dopisem ze dne 3. července 2008, zaevidovaným téhož dne, oznámily české orgány v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES Komisi režim podpory pro oblast intervence 5.2. integrovaného operačního programu (dále jen „IOP“) na období 2007–2013, který je národním politickým programem, jehož prioritní osy se týkají národní podpory územního rozvoje. Intervence je zaměřena na zlepšení prostředí v problémových sídlištích; podporované činnosti, regenerace bytových domů a pilotní projekty zaměřené na sociálně vyloučené romské lokality. Stávající režim probíhá současně s dalšími režimy na podporu regenerace bytových domů, avšak podpora poskytnutá v rámci režimu nesmí být kumulována s podporami poskytnutými v rámci jiných schválených režimů.

JUDr. Karel SCHWARZENBERG Ministr zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Loretánské náměstí 5 118 00 Praha 1 Česká republika Commission européenne, B-1049 Bruxelles – Europese Commissie, B-1049 Brussel – Belgium Telephone: 00 32 (0) 2 299.11.11

2.

Komise po prozkoumání oznámení zjistila, že oznámení není úplné, a dopisem ze dne 25. srpna 2008 si vyžádala další informace, na který české orgány odpověděly dopisem ze dne 22. října 2008, zaevidovaným téhož dne, po schůzi, která se konala 24. září 2008.

2.

PODROBNÝ POPIS REŽIMU PODPORY 2.1. Cíle, oblast působnosti a právní základ režimu

3.

Cílem oznámeného režimu podpory je poskytnout finanční podporu na pokrytí části investičních nákladů na regeneraci stávajících bytových domů ve vybraných nejproblémovějších lokalitách měst s více než 20 000 obyvateli, které se nacházejí pouze v regionech, jichž se týkají cíle konvergence v České republice. Indikativní seznam zahrnuje 62 největších měst České republiky, bez hlavního města Prahy, které zahrnují cca 32,4 % z celkového počtu obyvatel ČR. Město Praha není v rámci režimu způsobilé, a proto není zahrnuto do indikativního seznamu.

4.

Seznam způsobilých regionů a měst je uveden níže:

Region (NUTS 2) Střední Čechy Jihozápad

Severozápad

Region (NUTS 3) Středočeský

České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec

Plzeňský

Plzeň, Klatovy

Karlovarský

Liberecký Královéhradecký Pardubický

Jihovýchod

Střední Morava

5.

1

Karlovy Vary, Cheb, Sokolov Děčín, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Litvínov, Litoměřice, Jirkov Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa Hradec Králové, Trutnov, Náchod Pardubice, Chrudim

Vysočina

Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou

Jihomoravský

Brno, Znojmo, Hodonín, Břeclav, Vyškov, Blansko

Olomoucký Zlínský

Moravskoslezsko

Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Kolín, Kutná Hora

Jihočeský

Ústecký Severovýchod

Města

Moravskoslezský

Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk Zlín, Kroměříž, Vsetín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště Frýdek – Místek, Havířov, Karviná, Opava, Ostrava, Třinec, Orlová, Nový Jičín, Český Těšín, Krnov, Kopřivnice, Bohumín

Způsobilé regiony zřejmě lze kvalifikovat jako regiony podle čl. 87 odst. 3 písm. a), na úrovni regionů NUTS-II podle rozhodnutí Komise o schválení mapy regionální podpory pro Českou republiku1. V těchto regionech je HDP na obyvatele, měřený paritou kupní síly, nižší než 75 % průměru Společenství. Národní investiční podpora je určena na podporu rozvoje nejvíce znevýhodněných regionů v rámci cíle konvergence v České republice. Způsobilé projekty musí být začleněny do strategie rozvoje vybraných měst prostřednictvím integrovaných plánů

Rozhodnutí Komise K(2006) 4905 ze dne 24.10.2006 o schválení státní podpory N 510/2006. 2

rozvoje měst (dále jen „IPRM“) a přispívat k jednotné strategii regionálního rozvoje v České republice. 6.

Způsobilé investice se týkají modernizace a obnovy běžných oblastí stávajících obytných budov a režim se nevztahuje na investice do nových bytů či stavby nových domů. Na základě dostupných údajů a zkušeností české orgány očekávají, že podpora bude nejpravděpodobněji poskytována ve způsobilých městech s velkým podílem panelových domů. V rámci režimu se poskytuje podpora investičním projektům ve městech s velkým podílem poválečných staveb, které vedly k vytvoření enkláv, jež jsou – bez přiměřeného a především včasného zásahu – ohroženy nejen fyzickým chátráním, ale také sociálním vyloučením z důvodu obecně nižší cenové hladiny bytů, a tím i k následné koncentraci sociálně znevýhodněných domácností.

7.

Hlavním cílem oznámeného režimu podpory, který se vztahuje na aktivity 5.2.b. a 5.2.c. oblasti intervence 5.2. IOP, která bude podrobněji popsána v oddíle 2, je zlepšit kvalitu života obyvatel problematických sídlišť cestou regenerace bytových domů, což mj. zahrnuje zlepšení technických podmínek těchto domů a snížení energetické náročnosti těchto domů.Režim podpory má podle oznámení tři cíle: za prvé, vyřešit značně zanedbaný bytový fond2. Za druhé, odvrátit nebezpečí progresivní degradace fyzického prostředí a oslabování sociální struktury obyvatel rozsáhlých oblastí poválečných sídlišť. Podpora v oblasti bydlení je proto směřována na aktivity zacílené na prevenci sociálního úpadku, prevenci segregace a vzniku ghett vyloučených osob na sídlištích, udržení příznivé sociální situace na sídlištích a tím i hospodářské situace těchto oblastí. Za třetí, podpora oblastí s romskou populací, zejména cestou propojení projektů regenerace s činnostmi sociální integrace3.

8.

Potřeba zlepšit stav bytového fondu v nových členských státech, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později, byla zohledněna v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, které povoluje podporu za daných podmínek.

9.

Opatření oznámené českými orgány je v souladu s obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), občanským zákoníkem (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a prováděcími nařízeními, zákonem o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákonem o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon č. 320/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákonem o rozpočtových pravidlech (zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

10. České orgány se v souladu s požadavky článku 3 nařízení Rady (ES) č. 659/19994, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (nyní článek 88), zavázaly neuskutečnit podporu dříve, než ji Komise schválí.

2

Zanedbanost bytového fondu se podle Koncepce bytové politiky schválené usnesením vlády č. 292/2005 odhaduje ve výši až 500 mld. Kč a protože bytové domy v těchto sídlištích mají často statické a technologické vady a poruchy obvodových plášťů, lodžií, balkonů a střech, ohrožují často bezprostředně bezpečnost a zdraví obyvatel, mimo jiné mají velmi špatné energetické vlastnosti, což jednak výrazně zvyšuje náklady na vytápění, jednak koliduje s požadavky na základní ekologické funkce těchto staveb. 3 Režim podory má záměrnou vazbu zejména na prioritní opatření Národního lisabonského plánu 2005 – 2008 – Národního programu reforem „Flexibilita trhu práce“ a na prioritní opatření „Začleňování na trhu práce“.Soulad s prvním uvedeným opatřením („Flexibilita trhu práce“) je založen na předpokladu, že mobilita pracovních sil, která zásadním způsobem přispívá k flexibilitě trhu práce, je podmíněna mimo jiné i dostupností kvalitního bydlení. Vazba na druhé uvedené opatření („Začleňování na trhu práce“) vychází z širokého konceptu sociálního začleňování a sociální soudržnosti, k níž může revitalizace problémových sídlišť významně přispět. 4 Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1–9. 3

2.2. Požadavky a činnosti plánované v rámci režimu 2.2.1. Požadavky režimu 11. Oblast intervence 5.2. má za cíl změnit problémové lokality v multifunkční jednotky a zlepšit prostředí. Základním předpokladem je existence Integrovaného plánu rozvoje měst a plánu územního rozvoje obcí schváleného obecní radou. Projekty, které se mají realizovat, musí být umístěny do problémových lokalit ohrožených fyzickým chátráním a sociálním vyloučením a musí splňovat tyto zásady (zásady jsou popsány v programovém dokumentu IOP): ƒ Problémová lokalita musí být součástí města s celkovým počtem obyvatel 20 000 obyvatel a více. ƒ Město musí mít zpracovaný Integrovaný plán rozvoje města (viz např. čl. 7 nařízení (ES) č. 1080/2006), včetně doložení problémového charakteru lokality. ƒ Panelové sídliště musí zahrnovat nejméně 500 bytů (pilotní projekty zaměřené na romské komunity tuto podmínku nemusí splňovat, avšak musí být součástí lokality, která zahrnuje nejméně 500 bytů). ƒ Obec vybere problémovou lokalitu5 na základě tří kritérií popsaných v článku 47 prováděcího nařízení (ES) č. 1828/2006. Způsobilá problémová lokalita musí splňovat alespoň tři z kritérií uvedených v článku 47 nařízení (ES) č. 1828/2006, z nichž dvě musí být uvedená pod písmeny a) až h) výše uvedeného článku. Toto jsou kritéria článku 47 nařízení (ES): a) vysoká míra chudoby a vyloučení, b) vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, c) neuspokojivý demografický vývoj, d) nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu, e) vysoký stupeň kriminality a delikvence, f) obzvláště znečištěné životní prostředí, g) nízká míra hospodářské aktivity, h) velký počet přistěhovalců, etnických skupin a příslušníků menšin nebo uprchlíků, i) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí, j) vysoká energetická náročnost budov. ƒ Referenční hodnoty pro konkrétní kritéria byly shromažďovány na národní úrovni řídícím orgánem IOP a projednány s Komisí v červenci 2008 (v souladu s čl. 47 odst. 1 nařízení č. 1828/2006). Osm vybraných kritérií zahrnuje všechna výše uvedená kritéria kromě písm. f) a j). Hodnoty kritérií vybraných obcemi musí být vždy nižší než průměrné vnitrostátní referenční hodnoty. ƒ Po schválení Integrovaného plánu rozvoje měst řídícím orgánem IOP, tedy Ministerstvem pro místní rozvoj, obce uskuteční projekty v rámcových plánech: obec je odpovědná za

5

Problémová lokalita je „deprivovaná obytná zóna“ chápaná jako zóna vybraná pro intervence v oblasti bydlení uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1080/2006. 4

výběr projektů, sleduje jejich realizaci, jakož i realizaci celého Integrovaného plánu rozvoje měst, odpovídá za plnění cílů stanovených v tomto plánu. 2.2.2. Činnosti předpokládané v oblasti intervence 5.2. IOP. 12. Oblast intervence 5.2. IOP se vztahuje na tři typy aktivit označené 5.2.a., 5.2.b. a 5.2.c., které jsou popsány níže. Stávající oznámení se vztahuje pouze na činnosti 5.2.b. a 5.2.c.6: Aktivita 5.2.a. – Revitalizace veřejných prostranství: 13. Projekty realizované v rámci Integrovaného plánu rozvoje měst ve vybrané problémové lokalitě se budou vztahovat na tyto body: ƒ Úpravy okolí sídliště – tj. obnova nebo vysazování veřejné zeleně. ƒ Úpravy parků, včetně získávání a obnovy obecního movitého majetku (lavičky atd.). ƒ Budování, rekonstrukce a obnova dopravní infrastruktury, např. křižovatky na místních silnicích, parkovací prostory, stezky pro chodce, cesty pro pěší, cyklostezky, veřejná prostranství, výstavba protihlukových bariér. ƒ Výstavby, rekonstrukce a obnova technické infrastruktury, např. zařízení na zpomalování odtoku dešťové vody, opatření na odstranění vedení vysokého napětí a jejich nahrazení kabelovým vedením, obnova a doplnění systému veřejného osvětlení. ƒ Výstavba a modernizace nekomerčních volně přístupných rekreačních ploch, včetně úpravy a zřizování hřišť, vodních ploch a dalších prostor pro rekreační a sportovní vyžití. ƒ Další zlepšování veřejné infrastruktury v rámci sídlišť. 14. Podle názoru českých orgánů se tato aktivita netýká rekonstrukcí a modernizace budov a není součástí navrhovaného režimu podpory. Orgány se domnívají, že aktivita 5.2.a. se netýká hospodářské aktivity. Aktivita 5.2.b. Regenerace bytových domů: 15. Tato aktivita má financovat rekonstrukce a modernizace bytových domů, mezi které patří: ƒ stavební úpravy: např. zateplení obvodového pláště domu, obnova střech; ƒ poskytnutí, rekonstrukce nebo modernizace technického vybavení budov: např. výtahů, otopné soustavy, vzduchotechniky. 16. Cílem aktivity 5.2.b. je systémově podpořit regeneraci bytových domů v rámci „problémových sídlišť“, a tím napomoci k prevenci či omezení sociálních rizik spjatých s vývojem tohoto segmentu bytového fondu a obytného prostředí. Jde totiž o enklávy, které

6

Režim rovněž počítá s možností poskytnout podporu na investiční náklady při přeměně nebytových budov na bytové pouze pro účely sociálního bydlení. Režim podpory má umožňovat renovaci a změnu používání budov, které se nacházejí na území problémové lokality, s cílem zajistit moderní sociální bydlení. V souladu s čl. 47 odst. 2 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 („poskytování kvalitního moderního sociálního bydlení prostřednictvím renovací a změny používání stávajících budov, které jsou ve vlastnictví orgánů veřejné správy nebo neziskových subjektů“) se může na budovy ve vlastnictví orgánů veřejné správy nebo neziskových subjektů rovněž vztahovat státní podpora, neboť nejsou využívány k obytným účelům a mají být rekonstruovány za účelem vytvoření sociálního bydlení, např. bývalé obchody, občanská zařízení, školky, které jsu převážně ve vlastnictví obcí. Změna používání stávajících budov představuje pouze menší část, odhadem přibližně 5 % intervencí v rámci navrhovaného režimu; větší část podpory bude mít za cíl regeneraci stávajících sídlišť. Sociální bydlení znamená byt se základním zařízením pro osoby (postižené, s nízkým příjmem či jinak sociálně znevýhodněné), jimž složité sociální poměry brání najmout si byt a splňovat podmínky vyplývající z nájemního vztahu. Nájmy v těchto bytech nesmí překračovat limity stanovené Ministerstvem pro místní rozvoj. Sociální bydlení splňuje podmínky bytu podle české národní normy 73 43 01 „Obytné budovy“.

5

jsou – bez adekvátního a včasného zásahu – ohroženy nejen fyzickým chátráním, ale také sociálním vyloučením v důsledku obecně nižší cenové hladiny tamních bytů, což vede k následné koncentraci sociálně znevýhodněných domácností. Cílem tohoto opatření je tedy nikoliv primárně řešit vysokou zanedbanost bytového fondu, ale odvrátit nebezpečí progresivní degradace fyzického prostředí a oslabování sociální struktury obyvatel rozsáhlých oblastí poválečných sídlišť. Podpora v oblasti bydlení je proto směřována na aktivity zacílené na prevenci sociálního úpadku, prevenci segregace a vzniku ghett vyloučených osob na sídlištích, udržení příznivé sociální situace na sídlištích a tím i hospodářské situace těchto oblastí. 17. Podle českých orgánů má režim podpory záměrnou vazbu zejména na prioritní opatření Národního lisabonského plánu 2005 – 2008 – Národního programu reforem „Flexibilita trhu práce“ a na prioritní opatření „Začleňování na trhu práce“. Soulad s prvním uvedeným opatřením („Flexibilita trhu práce“) je založen na předpokladu, že mobilita pracovních sil, která zásadním způsobem přispívá k flexibilitě trhu práce, je podmíněna mimo jiné i dostupností kvalitního bydlení. Vazba na druhé uvedené opatření („Začleňování na trhu práce“) vychází z širokého konceptu sociálního začleňování a sociální soudržnosti, k níž může revitalizace problémových sídlišť významně přispět. 18. Tato aktivita zahrnuje modernizaci a rekonstrukci tzv. společných prostor bytových domů, nemá zahrnovat modernizaci a rekonstrukci bytů; pouze v případě rekonstrukcí sociálního bydlení zahrnují prostory, které mají být využity jako sociální byty. Aktivita 5.2.c. – Pilotní projekty: 19. Tato aktivita je zaměřena na řešení problémů romských komunit (cikánských komunit) ohrožených sociálním vyloučením. Projekty budou realizovány ve městech vybraných Ministerstvem práce a sociálních věcí ve spolupráci s Radou vlády pro záležitosti romské komunity. 20. V porovnání s aktivitou 5.2.b. jde u pilotních projektů dle aktivity 5.2.c. rovněž o regeneraci bytových domů v rámci problémových sídlišť, jediným rozdílem od aktivity 5.2.b. je její zaměření na podporu lokalit s romskou populací s tím, že projekty propojí aktivity regenerace domů s aktivitami sociálního začleňování řešenými v Operačním programu (dále jen „OP“) Lidské zdroje a zaměstnanost a v rámci IOP (oblast intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace). 21. Pilotní projekt jako skupinový projekt zahrnuje jak revitalizaci veřejných prostranství (aktivita 5.2.a.), tak regeneraci bytových domů (aktivita 5.2.b.). Obě tyto aktivity musí být na stejném území nezbytně propojeny s aktivitami sociálního začleňování (oblast intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace) nebo s aktivitami OP Lidské zdroje a zaměstnanost (oblast intervence 3.2 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost, která se zaměřuje na neinvestiční podporu romských lokalit). 2.3. Způsobilé náklady 22. Navrhovaný režim podpory se primárně vztahuje na investiční náklady na modernizaci a obnovu běžných oblastí stávajících obytných budov a netýká se investic do bytů či stavby nových domů. 23. Na základě dostupných údajů a zkušeností české orgány očekávají, že podpora bude nejpravděpodobněji poskytována městům s velkým podílem panelových domů. Rozsáhlá 6

výstavba po druhé světové válce vytvořila totiž v řadě větších měst enklávy, které jsou – bez adekvátního a zejména včasného zásahu – ohroženy nejen fyzickým chátráním, ale také sociálním vyloučením v důsledku obecně nižší cenové hladiny tamních bytů a tím i následné koncentraci sociálně znevýhodněných domácností. Podle českých orgánů je režim podpory opodstatněn v těchto případech: ƒ špatný technický stav bytových domů postavených jako obecní byty v tzv. masové bytové výstavbě, ƒ hrozba prostorové a sociální segregace sociálně znevýhodněných skupin, ƒ riziko dalšího zhoršení technického stavu bytových domů, které ohrožuje bezpečnost a zdraví obyvatel, ƒ vysoká míra spotřeby energie v bytových domech, velké tepelné ztráty. 24. V rámci režimu podpory je podpora poskytována na tzv. „počáteční investice“ a měla by být poskytována ve spojení s investicemi do hmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku7. Hmotný majetek představuje majetek týkající se budov (netýká se nových budov, ale rekonstrukce či modernizace budov) a technického vybavení těchto budov (poskytnutí nového vybavení, modernizace stávajícího vybavení), které mají investiční charakter. Na neinvestiční výdaje, např. provozní náklady, se režim podpory nevztahuje. 25. V rámci režimu jsou financovány opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů v problémových lokalitách. Podpora poskytnutá v rámci režimu se týká investic na regeneraci bytových domů, které představují technické zhodnocení majetku cestou rekonstrukce nebo modernizace ve smyslu uvedeném níže. Režim podpory se netýká oprav a údržby8. Způsobilými investicemi jsou: ƒ zateplení obvodového pláště domu, zateplení vybraných vnitřních konstrukcí, ƒ práce na bytovém domě prováděné k odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu, ƒ sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby, ƒ opravy, rekonstrukce technického vybavení domů (např. modernizace otopné soustavy, výměna rozvodů tepla, plynu a vody, modernizace vzduchotechniky, výtahů, ƒ výměny či modernizace lodžií, balkonů včetně zábradlí, ƒ zajištění moderního sociálního bydlení při renovaci stávajících budov, ƒ technické zhodnocení: výdaje na dokončené úpravy, rekonstrukce a modernizace nemovitosti, pokud celkově přesahují v jedné položce 40 000 CZK za zdanitelné období, ƒ rekonstrukce: představuje stavební úpravy nemovitosti, které vedou ke změně jejího účelu nebo zlepšení jejích technických parametrů (investiční charakter provedených prací), ƒ modernizace: představuje rozšíření stávajícího účelu, zařízení nebo užívání nemovitosti (druh prací investičního charakteru). 26. Celkové způsobilé výdaje na podporovaný projekt zahrnují pouze výdaje na rekonstrukci budov a jejich technického vybavení. Jedná se o: ƒ pořízení dlouhodobého hmotného majetku, ƒ nákup služeb bezprostředně souvisejících s realizací projektu,

7

Definice dlouhodobého hmotného majetku vychází ze zákona o účetnictví č. 536/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z českých účetních standardů. Oblast působnosti definice majetku je obsažena v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví (např. vyhláška č. 500/2002 Sb. nebo vyhláška č. 505/2002 Sb.). 8 Opravy a údržba jsou vymezeny jako práce za účelem vrácení budovy do původního nebo funkčního stavu, obnovení původní technické funkce, lokální odstranění závad estetického a bezpečnostního charakteru (neinvestiční charakter provedených prací). 7

ƒ výdaje na povinnou publicitu projektu, ƒ daň z přidané hodnoty u neplátců daně (u plátců daně v případě, že neuplatňují nárok na odpočet daně na vstupu), ƒ náklady na přípravné studie a poradenství spojené s investicí hodlá poskytovatel zohlednit až do úrovně intenzity podpory 50 % skutečně vzniklých výdajů. 27. V rámci režimu podpory není možné poskytovat podporu na neinvestiční výdaje, konkrétně na: ƒ nepřímé náklady, ƒ služby související s řízením projektu na administrativní úrovni, poradenské služby, ƒ výdaje spojené s vypracováním projektové dokumentace, včetně vypracování žádosti o poskytnutí grantu, ƒ výdaje na povinnou publicitu, ƒ kontrola stavby ve formě nákupu služeb, ƒ náklady na řízení veřejné zakázky, ƒ mzdové náklady. 2.4.

Kategorie a počet příjemců

28. Příjemci budou vlastníci bytových domů bez ohledu na jejich právní formu, kteří pronajímají a spravují majetek v jejich vlastním bytě9. Vzhledem k skutečnosti, že v České republice existují různé formy vlastnictví, očekávají orgány, že podstatná část podpory bude směřovat ve prospěch společenství vlastníků bytových jednotek, bytových družstev a obcí, respektive měst s 20 tis. obyvatel a více. 29. Příjemci podpory u aktivity 5.2.b. a 5.2.c. v části, týkající se regenerace bytových domů v rámci problémových sídlišť, budou vlastníci bytových domů zařazení do odvětví 70.20 pronájem vlastních nemovitostí (podle odvětvové klasifikace ekonomických činností ČSÚ, resp. podle NACE Rev. 1.1), a to konkrétně: ƒ obce (veřejnoprávní korporace podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), coby vlastníci panelových domů, resp. města s 20 tis. obyvatel a více, celkem 62 měst v České republice v cíli Konvergence; ƒ společenství vlastníků jednotek nebo kondomináty (zvláštní právnické osoby podle zákona č. 72/1994, o vlastnictví bytů), které se zapisují do obchodního rejstříku a mají omezenou způsobilost k právním úkonům, a to pouze na věci spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě činnosti související s provozováním společných částí domu. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k uvedeným účelům. Svou povahou se nejvíce blíží institutům tzv. kondominátů (angl. kondominium), frekventovaných v zahraničí; nejsou podnikateli podle českého práva; ƒ bytová družstva (právnické osoby podle § 221 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku). Jejich členy mohou být fyzické i právnické osoby. Na rozdíl od společenství vlastníků bytových jednotek jsou bytová družstva vlastníky bytů a ostatních prostor v budově, zatímco členové družstva jsou pouze nájemníci. Každý člen družstva však přesto nemusí být nutně nájemníkem v domě, který vlastní toto bytové družstvo, a ne 9

Podle NACE, rev. 2 hospodářské činnosti 68.2 „pronájem vlastních nemovitostí a činnosti v oblasti vlastních nemovitostí“.

8

každý nájemník musí být členem bytového družstva. Bytová družstva jsou formálně podnikatelem podle § 2 odst. 2 a) zákona č. 513/1991 Sb., nicméně převážná většina bytových družstev omezuje svou hospodářskou činnost na pronájem svých bytů svým členům); ƒ další právnické osoby (např. obchodní společnosti – typicky s.r.o. – podle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku) a fyzické osoby, vlastnící bytový dům, podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, resp. zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. 30. Všichni příjemci mají v režimu podpory rovný přístup k podpoře, bez ohledu na právní formu vlastníka domu. České orgány orientačně odhadují percentuelní poměr jednotlivých příjemců následovně: Očekávan ý percentuel ní podíl

Kategorie příjemce

obce – města

13 %

bytová družstva

65 %

společenství vlastníků jednotek

20 %

ostatní

2%

Poznámka Obce budou hlavními příjemci podpory u podporované aktivity 5.2.c. v části, týkající se regenerace bytových domů v rámci problémových sídlišť, neboť většina panelových domů v romských lokalitách je ve vlastnictví obcí

Zdroj: Oznámení českých orgánů ze dne 3. července 2008.

31. České orgány odhadují, že počet příjemců podpory nepřevýší 500 subjektů (počet projektů bude vyšší než počet příjemců, protože někteří příjemci předloží více projektů). 2.5.

Mechanismus poskytování podpory, její forma a rozpočet režimu

32. Předmětný režim bude spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj (dále také EFRR) spolu s finančními prostředky ze státního rozpočtu České republiky, které budou doplněny vlastními zdroji příjemců. 33. Finanční prostředky budou poskytovány jako přímé dotace z části z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z části ze státního rozpočtu České republiky. Finanční prostředky budou poskytovány řídícím orgánem Integrovaného operačního programu, kterým je ministerstvo pro místní rozvoj. 34. Odhadovaný rozpočet oznámeného režimu státní podpory dosáhne 2 356 milionů CZK (zhruba 90,6 milionů EUR) v celém období 2007–2013. Podrobný přehled přináší níže uvedené tabulky. 35. Režim podpory je nedlnou součástí prioritní osy 5 „Národní podpora územního rozvoje“ v rámci cíle Konvergence a jeho oblasti intervence 5.2 „Zlepšení prostředí v problémových sídlištích“ z Integrovaného operačního programu schváleného Komisí č. K(2007) 6835 ze dne 20. prosince 2007.

9

36. Režim podpory se vztahuje pouze na tu část aktivit v oblasti intervence 5.2 „Zlepšení prostředí v problémových sídlištích“, která se týká regenerace bytových domů. Znamená to, že režim podpory zahrnuje celou aktivitu 5.2.b. „Regenerace bytových domů“ a aktivitu 5.2.c. „Pilotní projekty“. České orgány mají za to, že veřejné finanční prostředky pro aktivitu 5.2.a. „Revitalizace veřejných prostranství“ se vynakládají na aktivity při revitalizaci veřejných prostranství ve vybraných problémových lokalitách, jež nemají hospodářský charakter, a vztahují se na veřejné statky a infrastrukturu, a tudíž by neměly představovat státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. 37. Pokud jde o podporu udělovanou v rámci režimu z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, zdá se, že oblast intervence 5.2 „Zlepšení prostředí v problémových sídlištích“ z Integrovaného operačního programu režimu byla schválena Komisí dokumentem č. K(2007) 6835 ze dne 20. prosince 2007. IOP tudíž přidělil pro intervenci v tomto bodě následující finanční prostředky EFRR po období trvání režimu (2007–2013): Přidělené prostředky z EFRR v mil. EUR (přibližně)

Prioritní osy, oblast Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje – cíl Konvergence

420,9

Oblast intervence 5.2 – Zlepšení prostředí v problémových sídlištích

192,6

Rozdělení finančních prostředků EFRR v oblasti intervence, na kterou se vztahuje oblast 5.2: Aktivita 5.2.a. – Revitalizace veřejných prostranství

115,6

Aktivita 5.2.b. – Regenerace bytových domů

63,6

Aktivita 5.2.c. – Pilotní projekty (řešící problematiku romské komunity)

13,4

38. Indikativní rozdělení ročních přídělů veřejných/státních finančních prostředků (v milionech EUR) podle aktivit (operací) oblasti intervence 5.2 je obsaženo v následujících tabulkách. Očekává se však, že čerpání finančních prostředků nebude probíhat přesně v rámci kalendářních roků. Aktivita 5.2.a. – Revitalizace veřejných prostranství v letech 2007–2013, v milionech EUR Zdroj

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem 2007–2013

EFRR

14,4

11,8

15,1

17,2

18,2

19,1

19,8

115,6

Prostředky obcí

2,5

2,1

2,7

3,0

3,2

3,4

3,5

20,4

Celkové veřejné výdaje

16,9

13,9

17,8

20,2

21,4

22,5

23,3

136,0

Z čehož státní podpora

0

0

0

0

0

0

0

0

Poznámka: Projekty v převážné míře řídí města (veřejná prostranství na území panelových sídlišť vlastní povětšinou města), způsobilé výdaje projektů jsou spolufinancovány z 85 % z EFRR a z 15 % z rozpočtu města.

Aktivita 5.2.b. – Regenerace bytových domů v letech 2007–2013, v milionech EUR

10

Zdroj

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem 2007–2013

EFRR

7,9

6,4

8,3

9,4

10,1

10,5

11,0

63,6

Státní rozpočet

1,4

1,15

1,5

1,65

1,7

1,85

1,95

11,2

Celkové veřejné výdaje

9,3

7,55

9,8

11,05

11,8

12,35

12,95

74,8

Z čehož státní podpora (1)

9,3

7,55

9,8

11,05

11,8

12,35

12,95

74,8

Poznámka: Finanční prostředky EFRR se podílejí na spolufinancování z veřejných zdrojů s maximální mírou podpory ve výši 85 %, přičemž prostředky státního rozpočtu činí minimálě 15 %. Na financování projektů se kromě veřejných zdrojů podílejí příjemci, a to v rozsahu podle Národní mapy regionální podpory na období 2007 – 2013; příjemci se podílejí na spolufinancování ve výši 40–60 % celkových způsobilých výdajů podle druhu podniku.

Aktivita 5.2.c. – Pilotní projekty (problematika romské komunity) v letech 2007–2013, v milionech EUR Zdroj

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem 2007–2013

EFRR

1,7

1,4

1,7

2,0

2,1

2,2

2,3

13,4

Státní rozpočet

0,3

0,25

0,3

0,35

0,4

0,4

0,4

2,4

Celkové veřejné výdaje

2,0

1,65

2,0

2,35

2,5

2,6

2,7

15,8

Státní podpora celkem (2)

2,0

1,65

2,0

2,35

2,5

2,6

2,7

15,8

Oblast intervence 5.2 celkem ( 5.2. a. + b. + c.) v letech 2007–2013 v milionech EUR, včetně státní podpory Zdroj

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

EFRR

24,0

19,6

25,1

28,6

30,4

31,8

33,1

Celkem 2007–2013 192,6

Prostředky obcí

2,5

2,1

2,7

3,0

3,2

3,4

3,5

20,4

Státní rozpočet

1,7

1,4

1,8

2,0

2,1

2,25

2,35

13,6

Celkové veřejné výdaje Z čehož celkové veřejné výdaje 5.2.b. a 5.2.c. Z čehož státní podpora (1))+(2)

28,2

23,1

29,6

33,6

35,7

37,45

38,95

226,6

11,3

9,2

11,8

13,4

14,3

14,95

15,65

90,6

11,3

9,2

11,8

13,4

14,3

14,95

15,65

90,6

39. České orgány odhadly, že individuální intervence se budou podílet na celkovém rozpočtu pro oblast intervence 5.2 v následujících podílech (veřejné výdaje celkem): ƒ Aktivita 5.2.a. Revitalizace panelových sídlišť: ƒ Aktivita 5.2.b. Regenerace bytových domů: ƒ Aktivita 5.2.c. Pilotní projekty: 2.6.

60,0 % 33,0 % 7,0 %

Míry podpory

40. Podle schválené Národní mapy regionální podpory na období 2007 – 2013 je v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy v jednotlivých regionech NUTS 2 způsobilá následující podpora (velkým podnikům) (procenta hrubého ekvivalentu podpory): 11

Regiony NUTS 2 způsobilé pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy

období od 1.1.2007 do 31.12.2010

období od 1.1.2011 do 31.12.2013

Střední Čechy

40 %

40 %

Jihozápad

36 %

30 %

Severozápad

40 %

40 %

Severovýchod

40 %

40 %

Jihovýchod

40 %

40 %

Střední Morava

40 %

40 %

Moravskoslezsko

40 %

40 %

Výše uvedené prahové hodnoty lze zvýšit o 10 % u středních podniků a o 20 % u malých podniků; malé a střední podniky jsou podniky, které splňují kritéria přílohy I nařízení Komise (ES) č. 800/2008; velké podniky jsou podniky, které tato kritéria nesplňují. 41. Pokud jde o míru podpory u udělené státní podpory, zastávají české orgány názor, že maximální míra podpory pro velký podnik se má u každého projektu stanovit tak, že budou dodrženy prahové hodnoty stanovené v Národní mapě regionální podpory na období 2007– 2013. Jinými slovy, soukromé zdroje příjemce se použijí takovým způsobem, že maximální míra podpory nepřekročí limit stanovený ve schválené Národní mapě regionální podpory České republiky na období 2007–2013. 42. Podle českých orgánů pro intervence 5.2.b. a 5.2.a. státní podpora v praxi v rámci režimu podpory zahrnuje spolufinancování z EFRR (maximálně 85 % veřejných zdrojů) a státní rozpočet; státní rozpočet představuje v rámci režimu podpory minimálně 15 % veřejných zdrojů. Každý projekt musí být v souladu procentní prahovou hodnotou pro státní podporu (EFRR + státní rozpočet) schválenou v Národní mapě regionální podpory na období 2007– 2013, což je nastíněno v tabulce výše. 43. Aby bylo zajištěno, že jsou dodržovány výše uvedené maximální míry podpory, očekává se, že příjemci budou muset učinit značné příspěvky ze svých vlastních zdrojů. Níže uvedená tabulka přináší nástin podílu financování z různých zdrojů podle kategorie příjemce: Kategorie příjemce Velké podniky (města se vždy považují za velké podniky) s výjimkou regionu Jihozápad Velké podniky – region Jihozápad od 2010 do 2011 Střední podniky s výjimkou regionu Jihozápad Střední podniky – region Jihozápad od 2010 do 2011 Malé podniky s výjimkou regionu Jihozápad Malé podniky – region Jihozápad

EFRR (v %)

Státní rozpočet (v %)

Příspěvek příjemce (v%)

Celkem (v %)

34

6

60

100

30,5/25,5

5,5/4,5

64,0/70,0

100/100

42,5

7,5

50,0

100

39/34

7/6

54/60

100/100

51

9

40

100

47,5/42,5

8,5/7,5

44/50

100/100

44. Režim podpory se týká pouze jedné kategorie projektu, tj. regenerace budov (převážně budov s více byty, pouze v omezeném rozsahu jsou zahrnuty nebytové domy poskytující sociální bydlení). Tudíž se jeví bezdůvodným rozdělovat podporu podle kategorie projektu na 5.2.b. nebo na 5.2.c. Orgány v každém případě zajistí, že se výše uvedené prahové hodnoty použijí i u projektů v romských lokalitách. 12

2.7.

Doba trvání a kumulace

45. Doba trvání režimu je 7 let a běží do roku 2007 až do roku 2013. 46. Navrhovaný režim podpory bude zahájen po jeho schválení Komisí; očekává se, že k tomu dojde na počátku roku 2009. Čerpání finančních prostředků na individuální projekty bude probíhat v souladu s články 93 a 94 nařízení (ES) č. 1083/2006 (zejména s pravidlem N+2/N+3) až do roku 2015. Finanční prostředky budou rozděleny mezi příjemce (na základě rozhodnutí řídícího orgánu) během období od roku 2009 do roku 2013; po roce 2013 nebude možné vydávat rozhodnutí. 47. Režim neumožňuje kumulaci podpory. Podporu nebude možno kombinovat s podporou de minimis podle nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Stejně tak české orgány potvrdily, že nebude povolena žádná podpora, která porušuje zákaz kumulace s jinou státní podporou, ani žádný jiný způsob financování způsobilých výdajů ze strany Společenství nebo státu, pokud by taková kumulace vedla k překročení míry podpory stanovené v příslušných pokynech, popřípadě v mapě. 2.8.

Další aspekty a podmínky předpokládané podle režimu

48. České orgány uvedly, že se režim týká pouze zvyšování hodnoty rezidenčních nemovitostí a že příjemci v rámci režimu mohou být jak právnické, tak fyzické osoby. Rovněž však potvrdily, že nemohou vyloučit to, že příjemci podpory budou využívat nemovitosti k ekonomickým aktivitám, např. k pronájmu třetím osobám nebo k výkonu svobodných povolání. Pokud se tyto aktivity týkají zboží nebo služeb, jež jsou předmětem mezinárodního obchodu, a pokud nelze vyloučit, že mají vliv na obchod uvnitř EU, není možné vyloučit, že část pomoci udělená podle tohoto režimu představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. S ohledem na posledně zmíněné, na souvislosti, v jakých dojde k používání režimu, na jeho cíle a omezený vliv na obchod v rámci EU mají české orgány za to, že pokud režim představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, je tato podpora slučitelná se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. a) nebo čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES. 49. Česká orgány navíc upozornily Komisi na níže uvedené skutečnosti, které dále potvrzují slučitelnost režimu se společným trhem. 50. Za prvé, režim nediskriminuje příjemce na základě státní příslušnosti. Vlastník bytového domu může čerpat pomoc v rámci režimu bez ohledu na svou státní příslušnost. 51. Za druhé, příjemci musí dodržovat platné vnitrostátní předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek. Na režim se především vztahuje zákon č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který se komplexně zabývá oblastí zadávání veřejných zakázek v České republice. Shoduje se právními předpisy ES (např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby). Zákon stanoví (§ 6), že zadavatel je povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 52. Za třetí, režim obsahuje ustanovení o zákazu diskriminace zahraničních společností v souvislosti s prováděním prací nebo poskytováním způsobilých dodávek v rámci režimu. Stanoví to § 17 písm. o) zákona č. 137/2006 Sb. „pro účely tohoto zákona se rozumí zahraničním dodavatelem zahraniční osoba; v § 51 odst. 7 jsou popsány podmínky při prokazování splnění kvalifikace; v § 112 je vymezen dohled nad dodržováním tohoto zákona. 13

53. Orgánem odpovědným za kontrolu dodržování § 6 zákona č. 137/2006 Sb. o zadávání veřejných zakázek je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 54. Za čtvrté, režim podpory se nepoužije na poskytování pomoci společnostem v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích10. 55. Za páté, opatření obsahuje ustanovení o ověření existence a věrohodnosti žádostí a také o vracení neoprávněně poskytnutých podpor. Příjemci ve skutečnosti neprovádějí audit, ale mohou být vyzváni, aby tak učinili prostřednictvím zprostředkovatelského subjektu, kterým je v případě oblasti intervence 5.2 Centrum pro regionální rozvoj. Příjemci z režimu musí předložit každoročně zprávu o udržitelnosti projektu v příslušném období (tato zpráva je nedílnou součástí monitorování programu). Na základě této zprávy Centrum pro regionální rozvoj provede následnou analýzu rizik a rozhodne, zda se bude provede ověření na místě v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. Centrum pro regionální rozvoj provede následné kontroly u všech projektů. 56. Nakonec se české orgány zavazují zajistit, že ve všech případech maximální míra podpory pro příjemce podpory nepřekročí prahové hodnoty schválené pro Českou republiku podle pokynů ES k regionální podpoře a podle příslušné bonifikace uvedené v pokynech k regionální podpoře a v pozměněných pokynech k podpoře malých a středních podniků. 3.

POSOUZENÍ OPATŘENÍ 3.1. Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES

57.

Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.“

58. Komise připomíná, že státní prostředky poskytnuté přímo spotřebitelům, fyzickým nebo právnickým osobám, pokud nemají žádný vztah k nějaké hospodářské činnosti, nejsou v zásadě považovány za státní podporu ve smyslu Smlouvy o ES. Kromě toho je třeba zdůraznit, že i pokud jsou splněny všechny výše uvedené podmínky čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, je v případě, kdy „je podpora poskytovaná přímo spotřebitelům a za podmínky, že se poskytuje bez diskriminace na základě původu výrobků“, taková podpora slučitelná se společným trhem podle čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o ES. 59. Podle oznámení jsou fyzické osoby, které jsou vlastníky / uživateli bytových nebo panelových domů, a právnické osoby vlastnící bytové nebo panelové domy, které nemají žádný vztah k nějaké hospodářské činnosti, způsobilé využívat podporu poskytovanou v rámci režimu podpory. Komise tudíž připomíná, že podpora poskytovaná v rámci režimu podpory těmto příjemcům nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. 60. Nicméně je nutné zdůraznit, že na základě oznámení je třeba zohlednit tyto úvahy:

10

Úř. věst. C 244, 1.10. 2004, s. 2. 14

ƒ Za prvé není možné určit počet příjemců a následně část rozpočtu režimu, která by měla výše popsané znaky, jako neexistující podporu či podporu slučitelnou s čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o ES. ƒ Za druhé není možné vyloučit, že podporu poskytnutou v rámci režimu použijí příjemci, ať už fyzické nebo právnické osoby, v souvislosti s hospodářskou činností, jako je např. pronájem nemovitosti. ƒ Za třetí je třeba poznamenat, že v rámci režimu podpory bude více než 90 % dané podpory poskytnuto právnickým osobám, a nikoli přímo spotřebitelům. Přestože státní podpora určená bytovým družstvům nebo společenstvím vlastníků bytů může v konečném důsledku vyústit v to, že podpora bude poskytnuta právnickým osobám, které vlastní byt v bytovém nebo panelovém domě způsobilém k podpoře, nemohou české orgány vyloučit, že příjemce nebude tuto nemovitost využívat v souvislosti se svou hospodářskou činností11. ƒ Za čtvrté nelze zaručit, že částka podpory na příjemce nikdy nepřesáhne hranici de minimis, zejména protože příjemce může být vlastníkem několika bytů způsobilých k podpoře v rámci režimu podpory. ƒ Za páté, pokud jde o podporu poskytnutou v rámci režimu podpory obcím jako vlastníkům způsobilých bytových domů, Komise podotýká, že pronájem bytů se má považovat za hospodářskou činnost, kterou obce provádějí v hospodářské soutěži s dalšími vlastníky nemovitostí. Protože tato činnost může ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod v EU, měla by být státní podpora na rekonstrukci bytových nebo panelových domů ve vlastnictví obcí považována za státní podporu. 61. Vzhledem k výše uvedenému a protože nelze vyloučit, že dané opatření může zvýhodňovat podniky a/nebo hospodářskou činnost, která může vést k narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu v EU, je nezbytné přezkoumat existenci státní podpory, kterou s sebou režim podpory případně nese, a její slučitelnost se společným trhem. 3.1.1. Posouzení režimu podle ustanovení o státní podpoře Smlouvy o ES 3.1.1.1. Státní zdroje 62. Daný režim poskytuje podporu z prostředků EFRR, jakož i z prostředků státního rozpočtu, které jsou přidělovány řídícím orgánem Integrovaného operačního programu, což je Ministerstvo pro místní rozvoj. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se zdá, že zdroje daného režimu a rozhodnutí řídícího orgánu IOP jsou přímo přičitatelné státu, a představují proto státní zdroje ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. 3.1.1.2. Zvýhodňování určitých hospodářských činností nebo podniků a výběr 63. Režim podpory zvýhodňuje výrobu pouze určitého zboží, konkrétně rekonstrukci bytových domů včetně panelových, a případně určité vlastnické podniky. Navrhovaná opatření tím propůjčují výhodu výběru svým příjemcům, protože provádějí hospodářskou činnost. 64. Opatření navíc hradí vlastníkům bytových domů část investičních nákladů, které nastaly v souvislosti s rekonstrukcí těchto panelových domů. Vypadá to, že do té míry, do níž 11

Existuje rozsáhlá judikatura pojednávající o pojetí podnikání v ostatních odvětvích: např. podle rozsudku Evropského soudního dvora ve věci C 41/90, „Höfner proti Elserovi“, [1991], Sb. rozh. I-1979 „pojetí podnikání zahrnuje každý subjekt, který provozuje hospodářskou činnost, bez ohledu na právní postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.“ 15

příjemci provozují hospodářskou činnost, je opatření osvobozuje od nákladů, které by běžně hradili. 3.1.1.3. Ovlivnění obchodu v EU a narušení hospodářské soutěže 65. Komise poznamenává, že tím, že podpora upřednostňuje některé vlastnické podniky působící na trzích, které jsou otevřené obchodu a hospodářské soutěži, ovlivňuje nebo může ovlivnit hospodářskou soutěž mezi takovými podniky a nelze vyloučit, že tato skutečnost rovněž ovlivní obchod probíhající v tomto odvětví uvnitř Společenství12. 3.1.1.4. Závěry o existenci státní podpory 66. S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že vzhledem k tomu, že se zkoumaná podpora poskytuje příjemcům vykonávajícím hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní formu, a vzhledem k tomu, že tato činnost může ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod uvnitř EU, představuje dané opatření státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. 3.2. Slučitelnost 67. Na základě dostupných informací se zdá, že obchod s konkrétním typem majetku, na který se vztahuje projednávané opatření, je uvnitř EU omezený, a proto by mohlo být možné považovat opatření za slučitelné s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES13. 3.2.1. Slučitelnost s bývalým čl. 87 odst. 3 písm. a) a čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES 68. Komise musí ověřit, zda lze použít některou z odchylek uvedených v čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES. V čl. 87 odst. 3 se uvádí: „Za slučitelné se společným trhem mohou být považovány: a) „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“; c) „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. 69. Ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o ES stanoví výjimky pro podporu napomáhající oblastem, které jsou ve srovnání se Společenstvím jako celkem nebo s ostatními částmi členského státu hospodářsky méně rozvinuté. Podmínky čl. 87 odst. 3 písm. a) jsou splněny tehdy, jestliže se jedná o region kategorie NUTS14 II, ve kterém je HDP na obyvatele, měřený paritou kupní síly, nižší než 75 % průměru Společenství. Podmínky stanovené v čl. 87 odst. 3 písm. c) jsou splněny, jestliže region vyhovuje požadavkům na označení za zeměpisnou jednotku kategorie NUTS III.

12

I nízké částky se považují za částky narušující hospodářskou soutěž (spojené věci T-298 a další / 97, T-1 a další / 98 Alzetta Mauro a další v. Komise Evropských společenství [2000] Sb. rozh. II-2319). 13 Pokud jde o investice spojené se sociálním bydlením, které lze považovat za službu obecného hospodářského zájmu, bere se v rámci stávajícího režimu v úvahu, že podle daného oznámení nepředpokládají orgány České republiky u způsobilých projektů odlišné zacházení, co se týče podmínek způsobilosti, způsobilých investičních nákladů a míry podpory. Podobně nevyžadují posouzení slučitelnosti podpory podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES. 14

Zkratka pro klasifikaci územních statistických jednotek. 16

70. Z mapy regionální podpory v České republice na období 2007–2013 vyplývá, že ohledně projednávané věci celá Česká republika s výjimkou hlavního města Prahy splňuje podmínky pro odchylky stanovené v čl. 87 odst. 3 písm. a) nebo c). Česká republika se skládá ze sedmi regionů splňujících podmínky čl. 87 odst. 3 písm. a) a jednoho regionu splňujícího podmínky čl. 87 odst. 3 písm. c). Podle výše uvedené mapy regionální podpory se Česká republika s výjimkou hlavního města Prahy skládá ze sedmi oblastí NUTS II a ze třinácti oblastí NUTS III s maximálními povolenými mírami podpory vyjádřenými čistým grantovým ekvivalentem v rozmezí od 30 % do 40 %, což platí po celé období 2007–2013, i po úpravách předpokládaných od 1. ledna 2011. V projednávané věci udělí režim podporu v sedmi regionech splňujících podmínky čl. 87 odst. 3 písm. a) s vyloučením hlavního města Prahy. 3.2.1.1. Soulad s cíli Společenství 71. Komise v souladu se svými rozhodnutími15 16 , kterými v rámci státní podpory č. N 343/2005 schválila režim poskytující podporu na rekonstrukci panelových bytových domů, tzv. panelových domů, uvádí, že stejné odůvodnění lze použít i v tomto případě. 72. Cílem opatření je stimulovat soukromé investice do rekonstrukce nevyhovujících bytových domů, včetně panelových domů, tak, aby se v těchto bytových a panelových domech zlepšily životní podmínky, pokud jde o zdraví a bezpečnost; zlepšit sociální soudržnost prostřednictvím prevence vzniku sociálních ghett tím, že se zdokonalí kvalita života a zrevitalizují obytná sídliště; a podpořit ekologičnost těchto domů tím, že se zlepší jejich tepelná izolace, což přispěje k nižšímu plýtvání energií. Komise se domnívá, že stávající režim přispívá k dosažení ochrany spotřebitelů a k hospodářské a sociální soudržnosti, což jsou cíle vymezené článkem 2, čl. 3 písm. k), l) a p), čl. 153 odst. 1 a článkem 158 Smlouvy o ES. 73. Režim přispívá v souladu s čl. 153 odst. 4 Smlouvy o ES k dosažení cíle ochrany spotřebitele, který je pro Evropskou unii vymezen v čl. 153 odst. 1 Smlouvy o ES, v němž se stanoví, že: „K podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Společenství k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podpoře jejich práva na informace, vzdělávání a práva sdružovat se k ochraně svých zájmů.“ Zkoumaný režim navíc přispívá k podpoře cíle hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie v souladu s článkem 158 Smlouvy o ES, který stanoví: „Společenství za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Společenství se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí.“ Konečně v souladu s článkem 2 Smlouvy o ES přispívá opatření k podpoře „vysoké úrovně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářské a sociální soudržnosti a solidarity mezi členskými státy“. 74. Je třeba navíc poznamenat, že opatření je spolufinancováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V souladu s dalšími iniciativami EU a politikami v oblasti soudržnosti má režim rovněž předcházet vzniku sociálních ghett, a to zachováním různorodého složení obyvatelstva v těchto oblastech díky zlepšení kvality života a revitalizaci sídlišť.

15 16

Úř. věst. C 219, 12.8.2006. Rozhodnutí Komise K(2008) 6638 ze dne 4.11.2008, kterým se povoluje zvýšení rozpočtu schváleného režimu podpory N 343/2005, uvedené výše v poznámce pod čarou. Rozhodnutí dosud nebylo zveřejněno v Úř. věst. 17

75. Zkoumané opatření proto přispívá k uskutečnění cílů Společenství a lze ho tedy považovat za opatření ve společném zájmu. 3.2.1.2. Nezbytnost a přiměřenost opatření 76. Opatření je určeno k odstranění podstatných stavebních závad, které ovlivňují bezpečnost a obyvatelnost bytových a panelových domů jejich vlastníky / uživateli. Nahrazuje část investičních nákladů, které majitel vynakládá na odstranění těchto závad. Zároveň požaduje, aby se příjemce podpory na rekonstrukci finančně spolupodílel, a to příspěvkem z vlastních zdrojů ve výši 40 % až 70 % investičních nákladů (viz výše tabulku v bodu 2.6). Lze se proto domnívat, že opatření je nezbytné a že má formu pobídky, jejímž cílem je podpořit soukromé investice do problematických oblastí regionů, které jsou v čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES charakterizovány: nízkou úrovní hospodářské činnosti, vysokou mírou nezaměstnanosti, chudobou, vyloučením, nízkou úrovní vzdělání, vysokou mírou trestné činnosti a kriminality, vysokým počtem přistěhovalců, skupin etnických menšin nebo uprchlíků. 77. Komise kromě toho uvádí, že v tomto případě podpora nevyrovnává opakující se nebo stálé náklady, které by příjemci podpory nebo podniku vznikaly za běžných okolností; spíše kompenzuje část nákladů, které jsou nutné k nápravě mimořádné zchátralosti, kterou nedostatečnou údržbou způsobil původní vlastník budov, tedy stát sám. Přestože majitelé způsobilých bytů nebo celých způsobilých panelových domů mají povinnost udržovat budovy v bezpečném stavu, aby v těchto bytech mohli bydlet nebo aby mohli pokračovat ve své činnosti, je v tomto případě zjištěno, že se podpora poskytuje na jednorázovou investici. V souladu s převládající judikaturou17 a rozhodovací praxí Komise18 lze mít za to, že rozsah, v němž tento režim zahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, není podpora udělená podle zkoumaného opatření provozní podporou, tedy podporou, která financuje typické obecné provozní náklady podniků vznikající v průběhu jejich činnosti, ale lze ji považovat spíše za investiční podporu. 78. S ohledem na to, že opatření má formu pobídky, s ohledem na podporované investice, na závazky České republiky použít maximální míry podpory, které jsou stanoveny v pokynech k regionální podpoře, a dodržet ustanovení o kumulaci podpor, s ohledem na vysoký počet příjemců a na omezený rozpočet režimu se Komise domnívá, že podpora udělená v rámci opatření je přiměřená sledovanému cíli. 3.2.1.3. Dopad na hospodářskou soutěž a na obchod 79. Lze konstatovat, že opatření představuje náhradu části investičních nákladů vyhrazených na opravu a regeneraci současných bytových a panelových domů zpravidla již obývaných vlastníky bytů. V tomto případě lze proto mít za to, že opatření nelze uvést do souvislosti s podpůrnou investicí ani do nové výrobní kapacity ani do náhradní kapacity. V míře, ve které opatření představuje státní podporu, tedy nepovede k přímému zvýšení výroby. Potvrzuje to skutečnost, že výhody poskytované v rámci režimu nelze poskytnout na nové stavby. 80. Opatření obsahuje rovněž pojistky zabraňující diskriminaci vlastníků, technických odborníků, dodavatelů a stavebních společností z důvodu státní příslušnosti. Režim podpory

17 18

Věc C-278/95 P Siemens SA v. Komise Evropských společenství [1997] Sb. rozh. I-2507. Rozhodnutí Komise ve věci státní podpory C 2/2000 Švédsko: „Opatření na zlepšení vnitřního prostředí“, Úř. věst. L 295, 23.11.2000, s. 30. 18

je navíc přístupný všem vlastníkům bytových nebo panelových domů nebo bytů v těchto domech (bez ohledu na jejich právní formu), jež vykazují podstatné závady uvedené výše v bodech 2.2.1, 2.2.2 a 2.2.3. Proto v míře, v jaké opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, je nepravděpodobné, že opatření povede k závažnému narušení hospodářské soutěže. 81. Zároveň se konstatuje, že podpora určená podnikům, které jsou činné v zanedbaných městských zónách výlučně na místní úrovni, by za běžných okolností nebyla považována za ovlivňování obchodu mezi členskými státy. Režim navíc podporuje zlepšení hygienických a bezpečnostních podmínek ve stávajících bytových prostorách. Kromě toho lze uvést, že rozpočet režimu podpory v přibližné výši 90 milionů EUR bude rozdělen mezi 62 měst v regionech, na něž se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, což představuje více než 500 příjemců v celé zemi a více než 1000 projektů za období 7 let, čímž lze odvodit, že průměrná podpora na jednoho příjemce bude mít omezený význam, a tím pádem bude omezen i dopad na hospodářskou soutěž a obchod v rámci EU. 82. V souladu s rozhodnutími Komise v obdobných případech19 se zdá, že na základě informací, které jsou k dispozici, a v míře, v jaké zkoumané opatření představuje státní podporu, lze mít za to, že opatření má omezený dopad na obchod v rámci EU a tento dopad neodpovídá míře odporující společnému zájmu. 83. Ve světle výše uvedených skutečností týkajících se státní podpory a s ohledem na odvětvové zaměření a cíle režimu lze zkoumané opatření považovat za slučitelné s požadavky vyplývajícími z čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. 3.2.2. Další prvky zdůrazňující slučitelnost s ustanoveními bývalého čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES 84. České orgány považují oznámený režim za opatření, které představuje státní podporu slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES nebo případně podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Doplnily však, že opatření nebylo navrženo s odkazem na pokyny pro malé a střední podniky a na pokyny k regionální podpoře. Zavázaly se však uplatňovat režim tak, aby byl v souladu s požadavky uvedených pokynů na základě uplatnění zásady asimilace. 85. Pokyny pro malé a střední podniky20. Orgány potvrdily, že v rámci režimu budou používat definici malých a středních podniků schválenou ve výše uvedených pokynech. Jak se uvádí v předchozí části, zkoumané opatření je charakterizováno těmito prvky: mírou, v jaké režim podporuje bytová družstva a kondomináty, které splňují výše uvedenou definici malých a středních podniků; povahou pobídky, opatření lze uvést do souvislosti s investiční podporou a nikoli s provozní podporou; opatření je nezbytné k dosažení cílů v zájmu Společenství, který by příjemci v oblastech podpory nemohly zajistit z vlastních zdrojů, opatření je přiměřené vzhledem k znevýhodnění, jaké má být odstraněno. Komise proto konstatuje, že podle zásady asimilace lze mít za to, že oznámené opatření obecně splňuje požadavky pokynů pro malé a střední podniky, na jejichž základě Komise může považovat státní podporu za slučitelnou se společným trhem.

19

N 430/2002 – Německo – Dotace na zlepšení vzhledu oblasti „Handelshafen“, Úř. věst. C 202, 27.8.2003, s. 22. N 317/2002 – Spojené království – Podpora nemovitostí ve Skotsku – specifický program rozvoje, Úř. věst. C 228, 17.9.2005, s. 10. N 82/2001 – Spojené království – Fond pro anglická města, Úř. věst. C 263, 19.9.2001, s. 11. 20 Úř. věst. L 10, 12.1.2001, s. 33–42, ve znění nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3–47. 19

86. Pokyny k regionální podpoře21. Tyto pokyny předkládají neúplný seznam dovolených forem podpory, včetně podpory formou grantu, půjčky s nízkým úročením, úrokových úlev nebo dodávkou zboží či poskytnutím služeb za koncesionářskou cenu. Podpora udělená na základě oznámeného nástroje je v souladu s druhy podpory uvedenými v pokynech. Dále je třeba si uvědomit, že příjemce musí ve značné míře investici financovat z vlastních zdrojů, čímž české orgány zajišťují, aby příjemci nesli část rizika spojeného s podporovaným projektem a podíleli se na financování investiční podpory. Žádost o podporu bude navíc předložena před zahájením prací na projektech a investice budou v dotčeném regionu soustředěny po dobu nejméně pěti let. Komise proto konstatuje, že podle zásady asimilace lze mít za to, že oznámené opatření v podstatě splňuje požadavky pokynů k regionální podpoře, na jejichž základě Komise může považovat státní podporu za slučitelnou se společným trhem. 87. České orgány se navíc zavázaly, že v případě, kdy režim bude představovat státní podporu, zajistí, aby maximální míra podpory na příjemce byla v souladu s prahovými hodnotami předpokládanými ve výše uvedených pokynech proto, aby režim podpory byl slučitelný se společným trhem podle ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, poněvadž předmětné zvýhodnění souvisí se zvláštními investicemi způsobilými k přijímání podpory na základě dodržení zásady asimilace uplatněné ve vztahu k výše uvedeným pokynům. 88. České orgány souhlasí s dodržováním požadavků o kumulaci státní podpory. Při uplatnění více než jednoho režimu podpory na investiční projekt musí být dodržena pravidla o kumulaci podpory zakotvená v pokynech k regionální podpoře. 89. Orgány v neposlední řadě potvrdily, že opatření nebude používáno na granty poskytované podnikům v obtížích ve smyslu pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. 90. Komise proto uvádí, že ačkoli zkoumané opatření není navrženo tak, aby bylo schváleno na základě zásady asimilace přímo podle pokynů k regionální podpoře a pokynů pro malé a střední podniky, zdá se, že opatření je obecně v souladu s požadavky uvedených pokynů. 3.3. Závěr 91. S ohledem na uvedené skutečnosti má Komise za to, že v tomto případě by v rozsahu, v jakém opatření představuje státní podporu, narušení hospodářské soutěže způsobeného režimem nemělo negativní dopad na hospodářskou soutěž a obchod v rámci EU v míře odporující společnému zájmu. 92. Komise je proto toho názoru, že zkoumaný režim splňuje příslušné podmínky nezbytné k tomu, aby mohl být pokládán za slučitelný se společným trhem podle čl. 87 odst. 2 písm. c) Smlouvy o ES. 4.

ROZHODNUTÍ

Komise proto rozhodla, že v rozsahu, v jakém oznámený režim podpory představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, považuje podporu za slučitelnou se Smlouvou o ES. Toto opatření podpory lze schválit podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. 21

Úř. věst. C 74, 10.3.1998, s. 9-31 a jejich následné změny: Úř. věst. C 394, 17.12.1998, s. 23, Úř. věst. c 258, 9.9.2000, s. 5 a Úř. věst. C 54, 4.3.2006. s. 13–45. 20

České orgány jsou upozorněny na skutečnost, že podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES jsou povinny oznámit Komisi jakýkoliv záměr pokračovat ve financování nebo rozšířit či změnit režim podpory. Pokud by tento dopis obsahoval skutečnosti důvěrné povahy, které nesmějí být prozrazeny třetím osobám, uvědomte o tom Komisi do 15 pracovních dnů ode dne obdržení tohoto dopisu. Pokud Komise za tímto účelem neobdrží v předepsané lhůtě odůvodněnou žádost, bude to považovat za souhlas se sdělením skutečností třetím osobám a se zveřejněním celého dopisu v závazném jazykovém znění na internetové stránce http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/index.htm. Tato žádost musí být zaslána doporučeným dopisem nebo faxem na tuto adresu: European Commission Directorate-General for Competition State aid Greffe BE – 1049 Brussels Fax: (32-2) 296 12 42 Prosíme Vás, abyste ve veškeré korespondenci uváděli název věci a číslo věci. S úctou, Za Komisi

Neelie KROES členka Komise

21