Tržní rovnováha Bod, ve kterém se protíná křivka nabídky a poptávky, je bod rovnovážné produkce a rovnovážné ceny – vyrábí se v něm optimální množství statků za optimální cenu. Ostatní body jsou nerovnovážné – viz příklady (S a D jsou tržní křivky nabídky a poptávky) Příklad: Cena je vyšší než rovnovážná.
P S P1
P0
D
Q1D
Q0
Q1S
Q
V takovém případě spotřebitelé poptávají Q1D statků, ale výrobci nabízejí Q1S statků, přičemž Q1S >Q1D. Dochází k nadprodukci, výrobci, aby přebytečné zboží prodali, snižují cenu. Praktický příklad regulace: minimální cena obilí. Minimální (regulovaná) cena je vyšší než rovnovážná. Stát potom musí vykupovat přebytečné množství produkce. To se hromadí na skladech (skladování vyžaduje další náklady), eventuelně je vyváženo do třetích zemí – zpravidla je vyváženo za cenu nižší, než za kterou tamní zemědělci vyprodukují, takže likvidujeme zemědělce ve třetích státech. Další příklad: minimální mzda. S je zde křivka nabídky práce (zaměstnanců), D křivka poptávky po práci (zaměstnavatelů). Rozdíl mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce jsou nezaměstnaní.
Příklad: Cena je nižší než rovnovážní P S P1
P0
D
Q1S
Q0
Q1D
Q
V takovém případě spotřebitelé poptávají Q1D statků, ale výrobci nabízejí Q1S statků, přičemž Q1S
Tržní rovnováha a mezinárodní obchod I v obchodě platí princip komparativních výhod – jednotlivé země by se měly specializovat na činnosti, ve kterých mají komparativní výhodu, tj. nižší náklady obětované příležitosti. Princip komparativních výhod v mezinárodním obchodě objevil již významný anglický ekonom David Ricardo v první polovině 19. století. Mezinárodní obchod rozšiřuje celkové bohatství – celkový přebytek spotřebitele a výrobce. Při tomto celkovém rozšíření ale někdy mohou určité skupiny nebo osoby ztratit. Příklad: světová cena (Pw) je vyšší než domácí rovnovážná cena (P0). Země není schopna ovlivnit světovou cenu. S
P a Pw b
d
P0 C D
QwHD
Q0
QwHS
Q
Před zavedením mezinárodního obchodu země produkuje Q0 statků za cenu P0. Přebytek domácího spotřebitele je součet ploch a+b, přebytek výrobce plocha c. Po zavedení obchodu se přebytek spotřebitele snižuje na plochu a, přebytek domácích výrobců se zvyšuje na plochu c+b+d. Domácí spotřebitelé při světové ceně Pw poptávají QwHD zboží, domácí výrobci při této ceně vyrábějí QwHS zboží, přičemž OwHS >QwHD. Rozdíl mezi těmito hodnotami domácí výrobci exportují. Domácí spotřebitelé však platí za zboží vyšší cenu než před zavedením obchodu, tedy jsou na tom hůře.
Příklad: světová cena Pw je nižší než domácí rovnovážná cena P0 P
S
a P0 b
d
Pw c QwHS
Q0
QwHD
Q
Před zahájením mezinárodního obchodu země produkuje Q0 statků za cenu P0. Přebytek spotřebitele je plocha a, přebytek výrobce součet ploch b+c. Po zahájení obchodu se přebytek výrobce sníží na plochu c, přebytek spotřebitele vzroste na součet ploch a+b+c. Domácí spotřebitelé při světové ceně Pw poptávají QwHD zboží, domácí výrobci při této ceně vyrábějí QwHS zboží, přičemž OwHS
K čemu vede zavedení cla?
P
S
a P0
b
Pd Pw
d
e g
f
h
c
QwHS
Q0
QwHD
Q
Clo zvyšuje cenu dováženého zboží z Pw na PD (duties). Původní přebytek spotřebitele činil součet ploch a+b+d+e+g+f+h, přebytek výrobce plocha c. Po zavedení cla se přebytek domácích výrobců zvyšuje na součet ploch c+d. Přebytek spotřebitele se zmenšuje na součet ploch a+b+e. Plocha f je dána rozdílem mezi cenou po zavedení cla a cenou před zavedením cla (v našem případě světovou cenou), který vynásobíme rozdílem mezi množstvím, jež poptávají domácí spotřebitelé, a množstvím, které vyrobí domácí výrobci (tento rozdíl je dovoz). Obsah plochy udává též příjem veřejného rozpočtu: Matematicky: (PD-Pw)*(QWHD-QwHS). Plochy d a h znamenají ztrátu přebytku spotřebitele i výrobce. Závěr: clo snižuje celkový přebytek spotřebitele i výrobce, zvyšuje však přebytek domácích výrobců. proto je pro domácí výrobce tolik výhodné.
K čemu vede zavedení dovozní kvóty?
D
SH
SH+SIR
a P0 b
e
PR c
F g
h
i
j
Pw d
QwHS QRHS
QRHD
Dovozní kvóta zvyšuje křivku tržní nabídky domácích výrobců (SH) o množství stanovené kvótou (SH+SIR, SIR je množství stanovené kvótou. Dále kvóta zvyšuje cenu ze světové ceny Pw na cenu PR. Před zavedením kvóty činil přebytek domácích spotřebitelů součet ploch a+b+c+e+f+g+h+i+j. Přebytek domácích výrobců je plocha d. Po zavedení kvóty se přebytek domácích výrobců zvyšuje na plochy d+c. Dále domácí výrobci získávají na rozdílu mezi původní cenou Pw a vyšší regulovanou cenou PR vynásobeného rozdílem mezi množstvím, které produkovali při ceně Pw,a množstvím, které produkují při ceně PR, tedy matematicky: (PR-Pw)*(QRHS-QwHS). Tento rozdíl vyjadřují plochy f (trojúhelník nad křivkou SH po cenu PR a množství QwHS.) a g. Držitelé licencí vydělávají na rozdílu mezi původní cenou Pw a vyšší regulovanou cenou PR vynásobeného rozdílem mezi množstvím, které při existenci kv´ty poptávají domácí spotřebitelé (QRHD) a množstvím, které při existenci kvóty nabízejí domácí výrobci (QRHS). Matematicky: (PR-Pw)*(QRHD-QRHS). Přebytek držitelů licencí vyjadřuje součet ploch h+i. Poznámka: rozdíl QRHD-QRHS je velikost dovozní kvóty. Celková ztráta přebytku výrobce a spotřebitele je plocha j. Závěr: na zavedení kvóty vydělávají domácí výrobci a držitelé licencí, ztrácí spotřebitelé.
Proč vlády zavádí cla nebo kvóty, i když se celkový přebytek spotřebitele a výrobce snižuje? Právě v důsledku toho, že na clech nebo kvótách vydělávají domácí výrobci (a případně držitelé licencí). Jedná se většinou o jasně definované okruhy osob, kterým jde o peníze, takže tlačí na vlády/politiky, by kvóty zavedly. Politici na toto volání rádi slyší, protože tak mají zaručeny voličské hlasy. Spotřebitelé sice ztrácí, jsou však špatně organizovaní a málokdy se zmůžou na efektivní protitlak. Častým argumentem výrobců je: jsme pro zrušení cel/kvót ale pouze v případě, že tak učiní všechny země. Protiargument: pokud vláda některé země usiluj o to, aby celkový přebytek spotřebitelů a výrobců byl snížen, není důvod, abychom to dělali taky. Analogie: pokud si někdo dá facku, není důvod, abych si ji já dal taky. Protiargument proto tvrzení v předcházejícím odstavci: Pokud my zrušíme veškeré překážky mezinárodního obchodu a ostatní nikoliv, bude domácí trh zavalen levným zbožím. Řada domácích výrobců zkrachuje, vzroste nezaměstnanost, poklesne hodnota aktiv domácích podniků. Mohl by dojít k tomu, že tyto podniky koupí zahraniční kapitál a dané koupené podniky zavře, protože jsou pro něj konkurence. Takže nezaměstnanost se zvýší.