Kontrolní testy 5.9.12. tyden musí byt 60% prumerne abych mohl jit ke zkoušce. V 1. tydnu zkouškového nahradni test. konzultacni hodiny: ut 13:30 – 15:00 zakladni pojem - potreba – pocit ze se neceho nedostava motivuje k jednani a snazi se uspokojit potrebu. – vlastnosti -vyraz nedostatku - vždy subjektivní - neustale premeny - nalehavost – podminuje ekonomicko racionalni chovani -deleni – ekonomicke- muze byt uspokojena statky (jsou výsledkem hospodářske cinnosti) Statek - obecne oznaceni pro to co slouzi k uspokojovani potreb. - volné – omezene mnozstvi – nuti lidi vytvářet si statky(stasky jsou omezene a potreby stále rostou) To co vyprodukujeme ma co nejvice uspokojit nase potreby. Hospodarstvi = ekonomika Mají li se vytvářet statky musí byt pouzity zdroje (vyrobni faktory - půda práce kapital- jsou vzacne tim padem je i mnozstvi statku omezene. Aktivum to co ma schopnost uchovavat hodnotu – roste z cenou (zlato půda) Práce – není potrebou je obeti – chceme uspokojovat potreby – není jina moznost k uspokojeni -intezita - mnozstvi práce za casovou jednotku. - produktivita – účinnost práce , produktivita roste když se stejnou praci udělám vice. Intenzita není produktivita Metody a omyli jejich uziti Metoda abstrakce umožňuje vydelit hlavni věci Ceteris paribus -za jinak stejných okolnosti - když odovozujeme zaver plati : pokud plati predpoklady tak plati zaver, v realite však spousta zaveru jakoby neplati, ale je to v tom ze se nepodarilo dodrzet predpoklady. Faktor casu - zcela vymecne místo v ek. Ma rozlisovani dopadu ek. Procesu ci zasahu do nich z hlediska krátkodobého a dlouhodobého - pricina predchazi nasledek - to se nam jevi jako rozdilne v jinem case diky vychylovani. Pouzivani metod musí byt uvazene. Jednotlive metody nejsou univezalni ani zastupitelne.
Zakladni souvislosti uzivani zdorju. - hranice vyrobnich moznosti se vymezuje vzhledem k danym podmínkám efektivnost- vyprodukovat vice neceho znamena omezit druhé. Zákon klesejicich vynosu - co se deje s vystupem meni li se vstup(pouze jeden faktor) - pokud se zmeni vyr. faktor a ostatní se nechaji dojde ke zvýšeni vynosu ale tempo rustu se bude snizovat xK , yL, zP -> TP1 xK , (y+1)L, zP -> TP2 TP2 >TP1 TP1 - TP1 = dTP = MPL – mezni produkt práce (prirustek prace) Mezni = marginální = hranicni – prirustkova hodnota která je vyvolana jednotkovou zmenou. - zákon i další rozmer – prosazuje se az od určitého maxima(graf) Vynosy z rozsahu (K,L,P) ->TP1 6/5 (K,L,P) TP2 TP2 > TP1 TP2 > 6/5 TP1 – rostouci vynosy z rozsahu TP2 =6/5 TP1 – konstatni vynosy z rozsahu¨ Tp2 <6/5 TP1 – klesající vynosy z rozsahu Mechanismus hosp. koordinace Nutnost koordinace uvedeni části systemu. Do souladu(radu) Hosp. – je soustava kterou si společnost zaklada a výtvari - zabezpecovat statky pro uspokojovani potreb - malo statku => není nam jedno jak je pouzit, k tomu je nutnost koordinace - nejlepe se to dela když se to necha na tržním mechanism a nezasahuje se. Hosp mechanismus – zabezpečuje usměrněni zdroju k potřebám - vyrábí statky tak aby uspokojil co nejvice potreb. - nuti vyrobce k efektivnimu chovani - principy – tradice – dedicna cinnost - prikaz – vedeni rozhoduje co vyrábět - cennovy systém - cena představuje zakladni princip podle kterého se bude vyrábět Prikazovy a trzni systém nelze dat dohromady Prikazovy – koordinace vertikalni - je možno rozhodovat predem o pouziti zdroju. - plan – at je delan jakkoliv vždy není spravny pac potreby se meni s casem. Trzni mechnismus- rozhoduje cena. - svobodna volba subjektu na trhu, nejlepší mozost hosp. mechanismu. - forma hosp. mechanismu pusobici v tržním hosp. - je proces vzájemného ovlivnovani tvorby nabidky poptavky a ceny - není pouhy cenotvorny proces - jsou vyrazem teoreticky protichůdných pristupu k základnímu problemu. Trh – stret nabidky a poptavky , zabezpecuje alokaci zdroju
Poptavka vyjadřuje ochotu nakupovat pri urcite cenne. Rust poptavky je posunavani krivky na grafu. firmy se prizpusobi nakoupi nebo uvolni zdroje
Podminky utvareni rovnovahy a trzni selhani 1. rovnovazna cena na trhu 2. konkurence 3. monopol 4. trzni selhani zakladni fc. Trhu je optimalizece alokace zdroju podminky: cenova liberalizace- změna cen, podle popavky a nabidky statku vlastnictvi Trh VF Statek soukromi (kokurence ?) 1. rovnovazana cena trhu predpokladem existence trhu je dvoji : delba práce vlastnictvi rust produktivity práce zvysuje vykon u vyrobce i hospodarstvi jako celku Trh: mistni, narodni , svetovy, Podle predmetu koupe a prodeje:produktu Vyr. Faktoru Penez Rozliseni na : trh dilci – trh jedineho produktu Trh agregatni – souhrn dilcich trhu Rovnovaha: O trhu rekneme ze je v rovnovaze , je li nabidka vyrovnana s poptavkou, vsichni jsou spokojeni a nemaji duvod menit sve rozhudnuti. Vsichni co jsou ochotni vyrabet při této cene prodaji vse co vyrobi Funkce ceny : vyrovnava vztah mezi mezi nabizenym a poptavanym zbozim Rovnovahu vyjadruje vylucne cena odpovidajici pruseciku krivek 2. konkurence - hospodarska soutez proces stretavani ruznych zpravidla protikladnych zajmu trznich subjeku, je od trhu neoddelitelny a v tomto smyslu je predpokladem fungovani trhu. nizsi cena lepe uspokojuji potrebu ale ten co prodava chce prodat za co nejvice aby mel vice duchodu v tomto jsou protichudni – konkurece napric trhem Potencialni problem interpretace: - pojem jak často jsem vyse vymezili acti vsichni autori ale často obsahove ztotoznuji s urcitou konretni formou. Problem: ta na trhu nemusi byt zastoupena konkurence – napric trhem - na strane poptavky – vystupuje situacich když nabizene mnozstvi je mensi nez poptavane - konkurence mezi subjekty nabidky (ma klicovou roli) budeme na ni nahlizet ze dvou uhlu – cenovou a necenovou (podle prostredku konkurence) jsou to dve roviny ale jedna konkurence. Cenova konkurence – firmy konkuruji prostrednicvim ceny, projevuje se snizovanim ceny, smysl spociva v moznosti realizovat vetsi mnozstvi produkce za nizsi cenu, cenova
forma je zakladni a historicky take vychozi, smyslem je, ze vyrobce snizuje ceny tim ze snizuje naklady.!!! Necenovy kokurence – kvalitka, sirsi podminky prodeje, znacka, reklama Zlom ve vyvoji ekonomie a jeji teorie trhu Frank Knight co rozumi ekonomove kdyz hovori o konkurenci resp. Kdyz ji predpokladaji? Dosel asi k 7 zaverum a nikde by konkurence nebyla. Zlom v ek:1 trhy o ktrerych ekonomie mluvila = kokurencni 2. pokud byl monopol- negace konkurence – prostredi z vule prosazujici soukromy zajem na ukor spolecenskeho. Konkurence dokonala : na strane nabidky na mnoho subjektu – každý dodava pouze dilci část celkove nabidky – nemuze ovlivnit celkovou nabidku(kazdy dodava pouze zanedbatelnou část nabizeneho zbozi.) Kvalita produkce je stejna , nedochazi k uprednostnovani koupe z produkce urciteo vyrobce. Existuje volny vstup do odvetvi Cena Za této situace jedina a vuci vyrobcum objektivni. Dokonala konkurence : cesta uspor zdokonalovani a hospodarskeho pokroku Situace idealni které se realne trhy vice ci méně vzdaluji Zdoje trzni nedokonalosti – nektera z podminek je narusena 1.monopol(jeden subjekt) 2. oligopol(několik malo vyznamnych(jsou schopni ovlivnit cenu)) 3 . monopolisticka konkurence (mnoho subjektu na strane nabidky ale mají jina produkty) Jak spolu souvisi obe pouzivani deleni Nedokonala – cenova i necenova konkurence Dokonala – cenova Trzni selhani – trh nefunguje ocekavanym zpusobem – nezabezpecuje efektivni alokaci zdroju. - Priciny – existence nedokonaleho konkurencniho prostredi o – druhou skupinu tvori tvz. Externality, jevy se kterými souvisi tvz. Efekty prelevani o Externality – vlivy které nejsou predmetem trzni transakce ale ovlivnuji ji, pozitivne ci negativne V 50 a 60 letech se cekalo od statnich zasahu do ekonomiky ze bude vytvaret podminky aby pusobili co nejmensi zabrany fungovani trznich sil.
Analyza spotrebitelske poptavky – poptavka na trhu vyrobku a sluzeb 1. 2. 3. 4.
rovnavaha spotrebitele indiferencni analyza – od kardinalismu k ordinalismu poptavka , poptaskove mnozstvi a jajich zmeny pruznost trzni poptavky
1.- proc a co to je? vstupuje na trh ma motiv maximalizovat uzitek ve spotrebe, predpoklada vynalozeni obeti uzitek x obet uz – pocit uspokojeni potreby uzitecnost ovlivnuje rozhodovani spotrebitele strebitel nakupuje zbozi a ruznem mnozstvi mnohe spotrebovava opakovane jak ovlivnuji tyto skutecnasti poptavku? Celkova uzitecnost – celkova uroven uspokojeni potrebe a kazda další jednoska bude elkovou uitecnost zvysovat. Mezni uzitek – prirustek celkovy a dodacne jednotka statku Zakladni souvislost : zákon klesajiciho mezniho uzitku(MU) H.H. Gossen – 3 zákony o uzitecnosti - mezni uzitecnost spotrebovavanych statku klesa – opakovana na sebe navazujici spotreba, - vyse mezni uzitrecnosti je zavisla – na intezite spotreby (P) - dostupnosti statku Jak popsat rovnovahu spotrebitele : Nemohl uskutecnit lepsi volbu Pro rozho donani je vyznammny pomer : MUan/Pa Kdyby MUbm/Pb>MUan/ Pa Uprednsotni spotrebu (m+1) jodnotky B před (n+1) jednotkou zbozi A MUa /Pa=MUb/Pb=….=MUn/Pn – clovek pouzil peníze tak nemá duvad jinak prerozdelovat prachy do zakoupenych uzitku 2. V. pareto – je spojovan s polozeni zakladu ordinalismu Nejsme scjopni merit uzitek ale jsme schopni poravnavat uzitky – ordinalismus Indiferencni krivka – takovakombinace spotreby které prinasi spotrebiteli stejny uzitek, je mu lhostejno ktrerou kombinaci spotrebuje – ale ne kazda pro nej muze byt cenova dostupna, - ruznym urovnim ruzna uzitky – sit indiferencnih krivek – mapa idife - cim vetsi uzitek tim dále od pocatku, sklon ukazuje miru substituce, krivky se neprotinaji, jsou vypoukle smerem k pocatku
zákon substituce cim je zbozi vzacnejsi – tim je jeho relativni hodnota substituce vyssi vyjadrena zbozim, která se stava hojnejsim ve spotrebe relativni hodnota – hodnotu jednohu vyjadrujeme cenou druheho rovovahaspotrebitele je v bod kde se krivka prijmu dotyka s uzitkovou změna rovnovahy -
duchodove moznosti spotrebitele ceny zbozi zmeny preferenci
od zmen chvani se odvozuji zmeni poptaky a poptavaneho mnozstvi změna poptavky -dochazi ke zmene poptavkove krivky elastrifikace změna poptavaneho zbozi je ta sama krivka akorat se meni mnostvi zbozi trzni poptavka j soucet poptavek jednotlivych subjektu duchodovy efekt trzni popatvky jsou li zbozi A a C substituty dojde li ke zmene ceny A tak vysledkem je ze se nakupuje méně zbozi substuitucni efekt trzni popatvky jsou li zbozi A a C substituty dojde li ke zmene ceny A tak vysledkem je ze vyvola posun poptavkove krivky zbozi C jako substitut se muze zachovat jakekoliv zbozi pac vsem jim jde o penize
Pruznost trzni poptavky – elasticita Vždy pujde o trzni poptavku Koeficient elasticity poptavky - procentni změna mnozstvi ku procentni zmene ceny Je rozdil mezi sklonem a trzni elasticitou. Celkovy prijem TR= QxP Poptavka je elasticka pokles P=> roste Q=> roste TR poptavka neelasticka pokles P=> roste Q=> poklesTR poptavka je jednotkove elasticka pokles P=> roste Q=>TR se nemeni když roste cena a klesa poptavka tak musí klesat TR a je to opak elasticke poptavky. Duchodova elasticita. e= %zmena mnozstvi / % změna duchodu u ruznych vyrobku je reakce rozdilna na zaklade toho delime na 2 typy statku: - normalni s rotoucim duchodem clovek jich nakupuje vetsi mnozsvti ale plati ze se jedna o statek : - nezbytne – poptavane mnozstvi roste pomaleji nez duchod - luxusni – poptavane mnozstvi roste rychleji nez duchod -menecene - rust duchodu je provazen poklesem poptavaneho mnozstvi. Spotrebitel prechazi ke kvalitnejsim statkum. Poptavka je ovlivnena -cena -prijem - ceny jinych statku ke kterym ma statek vztah – substituty komplementy -preference – co preferujeme toho nakupujeme vice -ocekavani - predpoved budouci hodnoty promene Volba spotrebitele Při nakupovani je mnoho zbozi ale nase prijmy nam neumozni koupit vse(rozpoctova linie) proto musime volit Rocpoctove omezeni ma sklon: ten se rovna relativni cene Mame prostreky a relativni cena nam rekne kolik si muzu koupit neceho místo neceho ( 4 coly= 1 pizza(relativni cena) a ja mam na 400 col ) Preference spotrebitele Sklon Indiferencni krivky v jakemkoliv bode se rovna mezni mire subtituce tj mira v jake je spotrebitel ochoten substituovat jeden statek za druhy Jak je protrebitel ovlivnen zmenami prijmu? Muzu nakoupit vice kombinaci na puvodni maximalni hladiny uzitku a taky si muzu koupit i kombinace na vyssi hladine a zase na maximalni kde je jen jedna kombinace (nakres) puvodni optimum je nahrazeno novym Co plati? Nejcasteji se se zvysi spotreba obou statku. Jedna se o pripad normalnich statku. Pokud bude nejaky statek podradny snizi se nakup tohoto statku. Jak se projevi na optimu změna ceny?
Graf Duchodovy a substitucni efekt Duch – zmene ceny vyvola takovou zmenu sptreby která se opira o vyssi indiferencni krivky. Ztahuje se k prechodu optima z jedne idiferencni krivky a na jinou Sub – změna spotreby se vyznacuje klouzanim po indiferencni krivce
Nabidka na trhu vyrobku a sluzeb Firma je trzni subjekt vstupujici na trh jako instituce které pretvareji zdroje na vyrobky a sluzby a na tomto trhu je nabizi, obecne, firma je subjekt který se snazi dosahnout nejakeho uzitku a snazi se realizovat zisk. Uzitkem je rozdil mezi nakladem na vyrobu a prijmem, 2 okruhy otazek: - jaky produkt bude vyrabet, pripadne jake mnozstvi - jakou kombinaci vyr. faktoru pro vyrobu pouzit Vyroba je zvtahem mezi vstupy a vystupy - vztah je popisovan pomoci produkcni funkce - Q= f(K,P,L) - Tato definice je pro urcity vztah techniky a technologie - Vystup zavisi především na mnozstvi vstupu - Vlastnosti produkcni funkce zavisí rovnež na časovém horizontu ve kterem se firma rozhoduje - Cobb douglasova produkcni funkce Q=A . Ka .Lb - A je koeficient proporcionality - a , b vypovídaji o Vyr. Fak. - a+b=1 pripad konstatntnich vynosu z rozsahu - a+b <1 klesajici - a+b >1 rostouci - Delka obdobi ovlivnuje : zpusob zapojovani vyr. Fakt. • Zpusob schopnost nabidky reagovat - kratke období : muze se menit pouze práce(variabilni) zvyseni rozsahu variabilniho vstupu dosahuje Vynosu z variabilniho faktoru - v dlouhem obdobi : jaou varialbilni K i L – firma muze optimalizovat vzajemny pomer => podminky pro substituci technologicka změna – umozni ze stejnych zdroju vyprodukovat vetsi mnozstvi, posouva produkcni funkci prijem z mezniho produktu - zvyseni celkove trzby firmy které je zpusobeno realizaci mezniho produktu, ma klesajici tendenci. Naklad firmy Naklady rozumime vydaje spojeny s vyrobou a realizaci trzni produkce - Naklady jsou dulezite ale ekonomicky vyznam maji jen tehdy kdyz je porovname s prijmy - Ne všechny slozky nakladu jsou stejne vyznamne pro rozhodovani - mají rozdilnou dynamiku vyvoje ve vztahu k mnozstvi produkce, - Z hlediska kratkeho obdobi delime na : - Fixni – nesouvisi se zmenou rozsahu vyroby - Variabilni – souvisi se zmenou rozsahu vyroby, při nulove vyrobe zadne naklady nejsou - Celkove naklady jsou soucet fixnich a variabilnich nakladu - Pokud je porovname s prijmy firmy zjistime jestli je zisk nebo ztrata - Prumerne naklady AC - naklady na jednotku produkce, AC= TC/Q - Prumerny fixni naklad AFC + prumerny variabilni naklad AVC=AC - Prumerny fixni naklad se musi snizovat pac fixni naklad se nemeni a rozpousti se do produkce
-
Prumerne variabilni naklady souvisi se zakonem klesajicich vynosu a je reprezentovan krivkou ve tvaru U. Mezni naklad(MC) – rozumime dotacne naklady vyvolane zvysenim objemu produkce o jednotku říká co stoji dodatecne jednotka produkce, MC= dTC/dQ MCn=TCn-TCn-1
TC>TR ztrata firmy TC
Rovnovaha firmy na dokonale konkurencnim trhu Postaveni firmy v podminkach dokonale konkurence: Nemá moznost ovlivnovat trzni situaci => neovlivni cenu a proto je cena vuci firme objektivni(cena se nemeni podle toho jestli firma vyrabi vice ci méně) za těchto podminek se cena = meznimu prijmu = prumernemu prijmu a poptavka muze byt chapana jako dokonale pruzna, Podmínka MR=AR je dulezitou vlastnosti dokonale konkurencniho trhu. Z hledisko kratkeho obdobi – firma v podminkach dok. Konkurence MC=MR – bod vyrovnani – tento bod je bod vyrovnaní firmy a soucasne je to bod optimalniho vystupu(produkce) => kratkodobe bude v tomto bode firma v rovnovaze. Kdy Firma setrva v rovnovaze? Odpovedi je to jestli je v rovnovaze cele odvetvi, pokud tam vyrobci nevstupuji a neodchazeji. Jestli plati AC>AR v odvetvi je ztrata( vyrobci jsou ztratovi) a nejmene schopni vyrobci odchazi to se zacne promitat na nabidkovou stranu(jeden nemá vliv musí jich byt vice), nabidka klesne a poroste trzni cena AR az do vyrovnani s AC pak uz není duvod odchazet Pokud AC
Alokacni efektivnost – je to rovnovazne mnozstvi,je prodano vse co je nabidnuto a nikdo jiz nemá potrebu vice nakoupit, nabidnute mnozstvi je nejvesti mnozstvi který muze byt na trhu nabidnuto a poptavano Pouze na trzich dokonale konkurence plati AR=MR a bod E je zaroven bodem vyrovnani Na jinych trzích plati AR≠MR a E lezi na AR a bod vyrovnani lezi na MR proto uz bod E není bodem vyrovnani, Trhy nedokonale konkurence Projevuje se od 19 st, diky vedecko technicke revoluci tradicni odvetvi ziskavaji schopnost produkovat ve velkem, toto rusi rodine firmy, ty se musí zacit spojovat do spolecnosti aby měli vice kapitalu a mohli aplikovat poznatky vedy a techniky. Ekonomika mela: - firmy pusobici v jednotlivych odvetvich byly srovnatelne - postaveni bylo vratke - trzni cena byla pro firmu jednoznacne objektivni velicinou - mnozstvi kapitalu potrebne pro podnikani v jednom odvetvi umoznilo podnikat i v jinem(prelevani kapitalu) - z hlediska orgnanizacni podoby firmy bylo typicke ze firemni kapital byl rodinnym kapitalem a cinnosti ridil vlastnik kapitalovych statku. Dusledek – snaha firmy posilovat stabilitu na trhu Konkurenceschopnost - rust trzniho podilu – roste kapital => roste masa zisku – mam vice prostredku, a dele odolam pokud klesne cena - snizovani nakladu prostredi , kde pusobil intenzivni tlak : na premenu uspor v investice (tvorbu kapitalovych statku) tvorba kapitalovych statku – akumlace kapitalu – tvorba dodatecnych kapitalovych statku, premena peneznich zdroju na investice koncentrace kapitalu – rust kapitalu, rust firmy ale vychazi z akumulace centralizace kapitalu – rust kapitalu firmy ale firma roste diky pohlceni jiz drive existujici firmy homogeni struktura hosp. se zmenila na strukturu heterogeni -soutezi firmy jejichz ekonomicka sila je rozdilna -investicni naroky novych technologii prekracovaly moznosti individualnich podniku -nutnosti se stalo sdruzovani individualnich kapitalu Rovnovaha vyobce a postaveni monopolu AR≠MR protože MR je klesajici a tim padem nejsou stejne a tim padem E nelezi na v bode vyrovnani Monopol - jsou 2 souvislosti ve kterych se pojem objevuje – trzni jev o trzni struktura – vyhoda kterou mají jedni oproti druhym jako jev je od realneho trhu neoddelitelny
-
soucasne primi vliv na charaktrer a kvalitu konkurence , neni to negacce konkurence je to forma konkurence A. Cournota – zacne lamat predstavu ze pokud je monopol tak si prosazuje co se mu zlibi, on říká ze celkovy prijem je funkci ceny a ten se vyvyji zvlast, říká ze je maximalni cena při ktere je maximalni zisk a pak uz zisk neroste(za urcity statek jsou lidi davat pouze urcitou cenu) on říká ze pokud je monopol subjekt tak se ridi poptavkou
