Trh kapitálu a půdy
formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory Trh půdy
Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) – kapitál je najímán
firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní – operativní leasing firma bude najímat takové množství kapitálu, které jí umožní maximalizovat zisk, tj.: množství kapitálu, při kterém MRPK = MFCK (pozn. v prezentaci trhVFobecne.ppt) je MFC značeno MCVF. MPK je klesající, neboť každá dodatečná jednotka kapitálu je méně produktivní MFCK = r, tj. nájemné, které je dané trhem a nemění se s množstvím kapitálu. Výše nájemného je odvozena od rovnovážné úrokové míry, tj. od alternativního nákladu na kapitál. Nikdo totiž nebude pronajímat kapitálové statky za nájemné nižší než je úroková míra, protože pokud by nájemné bylo nižší jak úroková míra, nevyplatí se pronajimatelům kapitálových statků peníze investovat do kapitálových statků (tj. nejprve koupit/vyrobit kapitálový statek a potom jej pronajmout), ale peníze uložit u bank.
Poptávka po kapitálu – kapitál je najímán r
r
firma
trh kapitálu S S'
MFCK=AFCK= r =sK
rt rt+1
rt rt+1
MRPK=d
D
K
Kt
Kt+1
K
K
čím nižší nájemné (úroková míra), tím větší množství kapitálu, bude firma poptávat a naopak. Nájemné klesá, pokud se zvětšuje nabídka kapitálových statků, respektive pokud rostou úspory ve společnosti. Přičemž platí: k tomu, aby se zvětšilo množství kapitálových statků, musí vzrůst ve společnosti úspory – abychom vyrobili kapitálový statek, musíme snížit spotřebu a ušetřené peníze použít k produkci kapitálového statku.
Poptávka po kapitálu – kapitál je nakupován
firma kapitál nakupuje, tj. investuje do něj, stává se jeho vlastníkem Kdy se vyplatí kapitálový statek si koupit? - pokud se zaplatí, tj. pokud cena za produkty, které kapitálový statek vyprodukuje, pokryje: a) náklady na nákup kapitálového statku (jeho opotřebení) – tyto náklady značíme písmenem D. b) náklady obětované příležitosti – ušlý úrok, aneb úrok, o který přicházíme, když peníze investujeme do nákupu kapitálového statku. Tento ušlý úrok značíme písmenem D. Firma nakupuje maximálně takové množství kapitálových statků, pro které platí: MRPK = D+R. Pro náklady na kapitál tedy platí: = R + D, kde R…obětovaný úrok, D…částka opotřebení kapitálu
Pokud si R a D vyjádříme jako procento z kupní ceny dané jednotky statku (tj. platí: r = R/P a d = D/P), lze výše uvedený vztah zapsat: MRPK= P*(r+d).
Poptávka po kapitálu – kapitál je nakupován r
r
firma
trh kapitálu S
MRPK =dK
S' MFCK=AFCK= r =sK
rt rt+1
rt rt+1 D
MRPK-δ =dK
Kt
Kt+1
K
zápůjční fondy
S poklesem úrokové míry bude chtít firma nakupovat více kapitálových statků, s růstem méně
MRPK-δ =dK : poptávková křivka, pokud je kapitálový statek nakupován. MRPK =dK: poptávka v případě, že firma kapitál pouze najímán. Příjem z poslední jednotky kapitálu je tedy při nakupování kapitálu nižší o míru opotřebení kapitálu. Čili poptávková křivka firmy při nakupování kapitálu je nižší než poptávková křivka firmy při pronajímání kapitálu, a to o částku opotřebení kapitálu.
Nákup nebo najímání kapitálu
V praxi nemůže být mezi nákupem a najímáním kapitálu rozdíl – nájemné musí být přinejmenším tak vysoké, aby pronajimateli krylo jak jeho náklady obětované příležitosti (R), tak částku za opotřebení kapitálu. Pokud by nájemné bylo dlouhodobě nižší, tak by pronajimatelé přinejmenším v delším období přestali kapitálové statky kupovat a výrobci kapitálových statků by je přestali vyrábět.
Odvození poptávky po investicích
INVESTICE = alokace finančních prostředků do kapitálových statků s cílem jejich zhodnocení investice hrubé = čisté + obnovovací investice, Ib = Ir+In Investice hrubé = Ib, investice obnovovací = Ir, investice čisté In obnovovací investice = nutné k zachování stávající zásoby kapitálových statků → Ir=δ.K = K – (1-δ).K δ = koeficient opotřebení kapitálu čisté investice = investice vedoucí ke zvýšení zásoby kapitálových statků
Odvození poptávky po investicích r
firemní poptávka po kapitálu
r
rt
rt
rt+1
rt+1
firemní poptávka po investicích
IB Ir=Ib
Kt(1-δ)
IB
In Kt
MRPK-δ =dK
Kt+1
K
I
In IB
investice
Kt – požadovaná kapitálová zásoba při dané úrokové míře (rt) Kt(1-δ) - kapitálová zásoba po prvním období užívání kap. statků Chce-li firma zachovat původní kapitálovou zásobu, musí provést obnovovací investici ve výši Kt – Kt(1-δ), tato investice je zároveň investicí hrubou, protože neexistují čisté investice Klesne-li úroková míra (na rt+1), firma chce v dalším období zvýšit zásobu kapitálových statků na Kt+1. Pak musí investovat do obnovy stávajícího kapitálu a do zvýšení kapitálové zásoby (čisté investice). Hrubé investice dosáhnou objemu IB (vyznačeno červeně), čisté In (zeleně)
Odvození poptávky po investicích r
firemní poptávka po kapitálu
r
firemní poptávka po investicích
rt+1
rt+1 rt
rt IB
I
MRPK-δ =dK
Kt(1-δ)
Kt
K
IB
investice
Vzroste-li úroková míra na rt+1, firma bude chtít držet právě tolik kapitálu, kolik odpovídá jeho hodnotě po znehodnocení vlivem užívání v jednom období, investice budou nulové. Vzroste-li úroková míra nad tuto kritickou úroveň, firma bude chtít držet méně kapitálu, než odpovídá úrovni Kt(1-δ) a bude jej prodávat. Firma bude desinvestovat, investice budou záporné. Obecně platí: čím větší úroková míra, tím méně firmy investují – jen málo jednotek kapitálových statků přinese firmám takový výnos, aby zaplatily úrokovou míru.
Odvození poptávky po investicích
poptávka po investicích je na změny úrokové míry citlivější než poptávka po kapitálu při vysokých úrokových mírách budou některé firmy desinvestovat – záporné investice agregátní investice ale být záporné nemohou, je-li ekonomika uzavřená – provádí-li někdo desinvestování (prodává kapitál), někdo jiný musí investovat (kapitál kupovat)
Nabídka kapitálových statků
Firmy budou vyrábět kapitálové statky a následně prodávat, najímat nebo používat samy pro sebe (jak prodej, tak pronájem, tak použití pro sebe představuje nabídku kapitálového statku, jedná se o tři různé druhy nabídky) jen tehdy, pokud peníze, které vloží do výroby kapitálového statku nemohou zhodnotit jiným způsobem, tj. pokud jejich nejlepší obětovaná příležitost co s penězi udělat bude horší než zhodnocení peněz při výrobě kapitálového statku. Peníze na produkci kapitálových statků firmy získávají z těchto zdrojů: - vlastní úspory (odpisy=částka opotřebení kapitálu a nerozdělený zisk): firmy jak odpisy (tj. co získají z ceny statků, které prodávají) tak nerozdělený zisk použijí k výrobě kapitálových statků - úspory ostatních subjektů: v zásadě úspory domácností (tyto úspory mohou být uloženy u bank, ve stavebním spoření, penzijních fondech apod.) - vládní (veřejné) úspory: rozdíl mezi vládními příjmy a výdaji. Pozn.: vládou se rozumí všechny složky veřejné moci, tj. i obce, kraje apod. - ze zahraničí: zahraniční subjekty mohou firmám půjčit na výrobu kapitálových statků. Ať už budou firmy peníze získávat z kteréhokoliv zdroje, vždy se vlastník peněz bude ptát: „nemohu získat větší výnos, pokud peníze neposkytnu firmě, ale někomu jinému?“
Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti
Kapitálový trh je trh na kterém se poptávají a nabízejí investiční prostředky (peníze). Zároveň je to trh, na kterém se poptávají a nabízejí investiční příležitosti. Platí: - poptávka po investičních prostředcích je nabídkou investičních příležitostí (mám nějakou příležitost, jak vydělat, nemám ale peníze, tak sháním někoho s penězi, o výdělek se podělím s tím, kdo mi peníze půjčí). - nabídka investičních prostředků je zároveň poptávkou po investičních příležitostech (mám peníze a chci, aby mi nesly výnos, takže sháním nějakou příležitost, kde můžu výnos získat). Vlastní investiční prostředky: peníze, které jsou moje Cizí investiční prostředky: peníze, které nejsou moje Vlastní investiční příležitosti: příležitosti, které mohu realizovat Cizí investiční příležitosti: investiční příležitosti jiného subjektu
Kapitálový trh, investice a úspory
Úspory (S) = nabídka investičních prostředků. Pozitivní závislost na úrokové míře (i), tj. čím vyšší úroková míra, tím více lidé spoří. Důvod: když lidé spoří, nemohu spotřebovávat. Pokud lidé spoří, tak přichází o nějaký užitek ze spotřeby. Čím více spoří, tím přichází o větší užitek. Kompenzací za ztrátu užitku je úrok. Čím více lidé spoří, tím větší budou chtít úrok. Investice (I)= poptávka po investičních prostředcích. Negativní závislost na úroková míra, (čím větší i), tím firmy méně investuji (poptávám investiční prostředky). Důvod: jen málo investičních příležitostí je tak výnosných, aby dokázaly úrokovou míru zaplatit. Rovnovážná úroková míra a rovnovážné množství S a I je v bodě, kde se křivky S a I protínají.
i S I
i0
I0, S0
I,S
Individuální nabídka úspor r
Roste-li s růstem úrokové míry ochota spořit, funkce individuální nabídky úspor bude rostoucí
SS
Při nízkých úrokových sazbách budou úspory záporné – buď rozpouštění toho, co máme naspořeno, nebo „žití na dluh“ S
Agregátní úspory v uzavřené ekonomice nemohou být záporné!!! – pokud někdo rozpouští úspory (vypůjčuje si), pak musí existovat někdo, kdo úspory tvoří (půjčuje) – agregátní úspory musí být větší nebo rovny nule
Odvození nabídky kapitálu
nabídka kapitálu = ochota nabízejících půjčovat své disponibilní důchody při různých úrovních reálné úrokové míry nabídka kapitálu = v konečném důsledku nabídka úspor domácností (majitelů výrobních faktorů) domácnosti se na základě současného a budoucího disponibilního důchodu rozhodují o velikosti současné a budoucí spotřeby domácnosti odloží spotřebu do budoucnosti, budou-li moci v budoucnu spotřebovávat více než dnes, tj. realizují-li výnos z poskytnutí svých úspor tímto výnosem (či cenou za obětování současné spotřeby) je reálná úroková míra domácnosti však mohou dnes spotřebovat více než jim dovoluje disp. důchod – pak si půjčují, jsou dlužníky zda bude domácnost spořit či zda si bude půjčovat, závisí na jejích preferencích – cílem je maximalizace užitku
Úroková míra, věřitelé a dlužníci 1
Na kapitálovém trhu je mnoho subjektů, žádný z nich nemá tedy takovou tržní sílu, aby mohl úrokovou míru ovlivnit. Subjekty jsou tedy příjemcem ceny – úroková míra je cenou peněz (= cenou investičních prostředků). Pozn.1: kapitálový trh je v současné době globální: pokud je někde na světě vyšší úroková míra (i), proudí do této země investiční prostředky, což vede k poklesu i. Pozn.2: samozřejmě, že na jednotlivých dílčích kapitálových trzích se úrokové míry liší. Rozdíly v sobě odrážejí rizikovost (pokud půjčuji peníze a je větší pravděpodobnost, že se mi půjčka nevrátí, budu chtít vyšší úrok než při nerizikové půjčce), časový faktor (půjčuji-li na delší dobu, nemohu déle spotřebovávat, takže opět budu chtít větší výnos než při půjčce na kratší dobu) apod.
Někdo ale může mít hodně investičních příležitostí, které přinášejí větší výnos než je úroková míra, jež se vytvoří na kapitálovém trhu, ale nemusí mít tolik peněz (investičních prostředků). Jiný zase může mít spoustu peněz, pokud by ale tyto peníze (jejich část) investoval do svých investičních příležitostí, přinese mu to menší výnos než, když je někomu půjčí.
Úroková míra, věřitelé a dlužníci 2
První osoba na disponuje příjmem Y1 (na obrázku zleva doprava, do hodnoty Yr). Druhá osoba disponuje příjmem Y2 (zprava doleva, do hodnoty Yr). První osoba investuje tento příjem do investičních příležitostí. Křivka D1 tedy zobrazuje mezní výnos z investovaného příjmu první osoby: i zde se uplatňuje zákon klesajících výnosů, který zde říká, že každá další investiční příležitost přináší první osobě menší příjem. Z obrázku přitom plyne, že první osoba má i více investičních příležitostí než je její současný příjem – jedná se o investiční příležitosti za linií rozpočtu (za hodnotou) Yr. Rovněž druhá osoba investuje svůj příjem do investičních příležitostí, křivka S2 tedy zobrazuje mezní výnos z investovaného příjmu druhé osoby. I pro tuto křivku platí zákon klesajících výnosů. Druhá osoba má dostatek příjmu, aby zrealizovala veškeré svoje investiční příležitosti, z obrázku zároveň plyne, že od bodu Ys je mezní výnos z investičních příležitostí druhé osoby (tj. z investovaného příjmu druhé osoby nižší) než mezní výnos z investičních příležitostí první osoby. Pokud dojde k interakci první a druhé osoby, např. prostřednictvím kapitálového trhu, potom může druhá osoba půjčit první osobě – druhá osoba bude tedy nabízet investiční prostředky (proto jsme její křivku označili S2) a poptávat investiční příležitosti, první osoba bude poptávat investiční prostředky (proto jsme její křivku označili D1) a nabízet investiční příležitosti. Z grafu je zřejmé, že pokud se úroková míra (tj. míra výnosu), za kterou budou prostředky půjčovány ustálí na úrovni i, tak pro prostředky druhé osoby ve výši Is - Ir bude tato úroková míra vyšší než mezní výnos z investičních příležitostí druhé osoby. Tato úroková míra i bude zároveň nižší než mezní výnos z investičních příležitostí první osoby. Jinými slovy za této úrokové míry na situaci, kdy druhá osoba půjčí první osobě svoje peníze (tj. svoje investiční prostředky), aby první osoba mohla realizovat svoje investiční příležitosti, vydělají jak první, tak druhá osoba.
Trh půdy – poptávka po půdě
Množství půdy je v zásadě fixní – půdy je vždy omezený počet. Poptávka po půdě: Příjem z mezního produktu půdy MRPLa musí být větší nebo maximálně roven nákladům spojených s používáním půdy MFCLa. Náklady spojené s používáním půdy: - půda je pronajímána: nájemné - půda je kupována: a) obětovaný výnos, aneb, kdybych peníze nepoužil na nákup půdy ale do něčeho jiného, jaký by mi to jiné přineslo výnos. b) náklady spojené s údržbou půdy apod. Poznámka: pokud je půda pronajímána, tak pronajímatel bude chtít takové nájemné, tak pronajímatel bude chtít takové nájemné, které pokryje jeho náklady spojené s údržbou půdy. Tj. v nájemném jsou již zahrnuty náklady údržby půdy. Platí tedy: čím větší nájemné, respektive čím větší obětovaný výnos a náklady spojené s údržbou půdy, tím méně půdy bude poptáváno.
Nabídka půdy
Majitelé půdy budou půdu nabízet (prodávat nebo pronajímat) tomu, kdo jim za ni zaplatí nejvíce. Protože množství půdy je fixní, tak majitelé půdy budou téměř vždy dostávat ekonomickou rentu ve výši rozdílu, co za půdu dostávají a co by dostali v druhé nejlepší příležitosti. (Netýká se půdy po které není žádná poptávka – typu půda „v hlubokém lese“). Obr. zobrazuje poptávku po půdě zemědělskými firmami křivka Dz) a stavebními firmami (křivka Ds). Rozdíl mezi cenou Ps a Pz je ekonomická renta majitele půdy.
P SLa
PS
Ds Pz
ekonomická renta majitele půdy Ps-Pz Dz La
