Trestné činy proti měně a platebním prostředkům

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Trestné činy proti měně a platebním prostředkům Bakalářská práce

Autor:

Monika Fousková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Pavel Zelenka

Duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Lounech dne 20. 4. 2012 Monika Fousková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Pavlu Zelenkovi za vstřícný přístup, čas strávený při konzultacích, odbornou pomoc a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá tématem trestných činů proti měně a platebním prostředkům, v rámci právní úpravy České republiky a mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána. V této práci je vymezen historický vývoj padělání peněz a obecná terminologie. Blíţe se zabývá ochrannými prvky vybraných platebních prostředků, zejména české měny a měny euro, šeků a směnek, jejichţ znalost je důleţitá v boji proti padělatelům. Zvláštní pozornost je věnována jednotlivým skutkovým podstatám trestných činů proti měně a platebním prostředkům. Na závěr se práce zabývá dvěma vybranými postupy banky v České republice a kazuistice. Klíčová slova: peníze, měna, trestný čin, padělané peníze, pozměněné peníze, platební styk, platební karta

Annotation This bachelor´s work deals with the topic of offences against currency and means of payment within the framework of legal regulations of the Czech Republic and international treaties by which the Czech Republic is bound. The work provides the historic development of money forgery and general terminology. It describes protective features of selected means of payment in detail, especially of the Czech currency, Euro, cheques and bills the knowledge of which is vital when fighting forgers. Special attention is devoted to the individual elements of offences against currency and means of payment. The work in its conclusion deals with two selected procedures of a bank in the Czech Republic and case reporting. Key words: money, currency, offence, forged money, altered money, payments, payment card.

Obsah Úvod ............................................................................................................................. ..8 1. Legislativa a historie trestných činů proti měně a platebním prostředkům ... 11 1.1.

Vymezení základních pojmů ................................................................... 11

1.2.

Právní úprava v oblasti trestných činů proti měně a platebním prostředkům ........................................................................ 15 1.2.1. Mezinárodní právní úprava vztahující se k České republice ................ 15 1.2.2. Vnitrostátní právní úprava České republiky ......................................... 18

1.3.

Historie padělání a pozměňování peněz, eura a platebních karet ....... 21 1.3.1. Padělání a pozměňování peněz ............................................................. 21 1.3.2. Padělání a pozměňování eura ............................................................... 22 1.3.3. Podvody s platebními kartami .............................................................. 23

2. Trestné činy proti měně ....................................................................................... 25 2.1.

Výklad zákonných znaků skutkových podstat trestných činů proti měně .......................................................................................................... 25 2.1.1. § 233 Padělání a pozměnění peněz ....................................................... 25 2.1.2. § 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz ............................... 29 2.1.3. § 236 Výroba a drţení padělatelského náčiní ....................................... 30 2.1.4. § 237 Neoprávněná výroba peněz ........................................................ 32 2.1.5. § 239 Ohroţování oběhu tuzemských peněz ........................................ 34

2.2.

Ochranné prvky české měny ................................................................... 36 2.2.1. Papír ...................................................................................................... 36 2.2.2. Akustický bezpečnostní prvek .............................................................. 36 2.2.3. Giloš ..................................................................................................... 36 2.2.4. Ruční rytina .......................................................................................... 37 2.2.5. Mechanická rytina ................................................................................ 37 2.2.6. Mikropísmo (mikrotext) ....................................................................... 37 2.2.7. Iris ......................................................................................................... 38 2.2.8. Rastr ...................................................................................................... 38 2.2.9. Plošný reliéf .......................................................................................... 38 2.2.10. Fluorescenční (luminiscenční) tisk ....................................................... 38 2.2.11. Vodoznak .............................................................................................. 38 2.2.12. Ochranný prouţek ................................................................................ 39 5

2.2.13. Chemická vlákna .................................................................................. 39 2.2.14. Syntetická barevná vlákna .................................................................... 39 2.2.15. Konfety ................................................................................................. 40 2.2.16. Hologram .............................................................................................. 40 2.2.17. Tisk ....................................................................................................... 40 2.2.18. Soutisková značka ................................................................................ 41 2.2.19. Sklopný efekt (skrytý obrazec) ............................................................. 41 2.2.20. Opticky proměnlivá barva (OVI = Optical Variable Ink) .................... 41 2.2.21. Iridiscentní pruh.................................................................................... 42 2.2.22. Číslování a sériování ............................................................................ 42 2.2.23. Elektrická vodivost ............................................................................... 42 2.2.24. EURion konstelace ............................................................................... 42 2.3.

Ochranné prvky měny euro ..................................................................... 43 2.3.1. Papír ...................................................................................................... 43 2.3.2. Plastický tisk ......................................................................................... 44 2.3.3. Neúplné číslo ........................................................................................ 44 2.3.4. Vodoznak .............................................................................................. 44 2.3.5. Ochranný prouţek ................................................................................ 45 2.3.6. Drobné perforace .................................................................................. 45 2.3.7. Prouţek nebo medailon s hologramem................................................. 45 2.3.8. Zlatavý prouţek .................................................................................... 45 2.3.9. Měnící se barva hodnotového čísla ...................................................... 45

2.4.

Padělání peněz a Česká národní banka .................................................. 46 2.4.1. Správní delikty...................................................................................... 47 2.4.2. Česká národní banka a Evropská centrální banka ................................ 48 2.4.3. Evropská centrální banka ..................................................................... 49

3. Trestné činy proti platebním prostředkům ........................................................ 50 3.1.

Platební karty............................................................................................ 50 3.1.1. Padělání platebních karet ...................................................................... 52 3.1.2. Členění podvodů ................................................................................... 53

3.2.

Elektronické peníze .................................................................................. 57

3.3.

Příkaz k zúčtování .................................................................................... 58

3.4.

Šeky a směnky ........................................................................................... 59 3.4.1. Šeky ...................................................................................................... 59 6

3.4.2. Směnky ................................................................................................. 61 4. Úprava a postupy vybrané banky ....................................................................... 62 4.1.

Banka vs. podezřelé bankovky ................................................................ 62

4.2.

Banka vs. skimming.................................................................................. 63

5. Popis a výklad konkrétního případu .................................................................. 65 Závěr ............................................................................................................................ 70 Seznam použité literatury .......................................................................................... 72 Bibliografie .................................................................................................................. 72 Právní předpisy ........................................................................................................... 73 Elektronické zdroje .................................................................................................... 73 Odborné články .......................................................................................................... 75

7

Úvod Cílem bakalářské práce je představit problematiku trestných činů hospodářských, se zaměřením na trestné činy proti měně a platebním prostředkům. Těmito trestnými činy jsou: padělání a pozměnění peněz, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, kde platebním prostředkem jsou platební karty, elektronické peníze, příkazy k zúčtování, šeky a směnky, dále udávání padělaných a pozměněných peněz, výroba a drţení padělatelského náčiní, neoprávněná výroba peněz a ohroţování oběhu tuzemských peněz. Trestné činy hospodářské tvoří významnou součást trestního zákoníku i v demokratické společnosti zaloţené na trţním hospodářství, jelikoţ je třeba zajistit trestněprávní ochranu ekonomiky před trestnou činností, a tím také ochranu hospodářského mechanismu a systému ekonomických vztahů. Skutkovými podstatami trestných činů proti měně a platebním prostředkům jsou taktéţ plněny určité mezinárodní závazky České republiky vyplývající zejména z Úmluvy o potírání penězokazectví ze dne 20. 4. 19291 (zaloţena a podepsána v Haagu), byla podepsána dvaatřiceti zakládajícími členy, mezi nimiţ bylo i Československo. V ČSR byla ratifikována a vydána pod číslem 15 ve Sbírce zákonů dne 5.2.1932 a dodnes je platná. Trestně-právní ochrany, dle této úmluvy, se mělo poskytovat i měnám jiných států. V českém trestním zákoníku ji prakticky provádí § 238. S postupem času a modernizací platebních prostředků by se měla novelizovat i tato úmluva, a to např. o platební karty či elektronické peníze. Význam trestných činů proti měně pro podnikatelskou sféru v České republice vyplýval především ze skutečnosti, ţe se z různých důvodů nedařilo rychleji zavádět moderní formy bezhotovostních plateb, a proto značná část podnikatelů poţadovala za dodané zboţí nebo sluţby zásadně peníze v hotovosti a pouţívání hotových peněz má stále velký význam. To je spojeno s riziky vyplývajícími z potřeby manipulovat se značnými peněţními hotovostmi a

1

Šamal, P., Púry F., Sotolář A., Šteflová I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-493-7. s. 392

8

mimo jiné je tak poskytován prostor pro padělání a pozměňování peněz a pro udávání padělaných a pozměněných peněz do oběhu2. Hospodářská kriminalita je chápána jako trestná činnost, která je motivována dosaţením vyšších neoprávněných či přímo protizákonných zisků a které útočí nejen vůči ekonomickým zájmům individuálním či kolektivním, ale často napadá přímo trţní hospodářský systém, a to trh výrobků nebo sluţeb anebo finanční trhy či jeho jednotlivé instituce. Tato oblast trestního práva hmotného je pro mne velmi zajímavá nejen s ohledem na mou současnou pracovní pozici bankovní poradkyně, v rámci které se setkávám i s těmi klienty, kteří byli nebo se mohli stát oběťmi podvodného jednání, zejména skimmingu. Skimmingem se rozumí podvodné jednání, při němţ padělatelé platebních karet zkopírují údaje z magnetického prouţku karty bez vědomí právoplatného drţitele platební karty a takové údaje následně nahrají na novou padělanou kartu, kterou pouţijí k výběrům z bankomatů, popř. k platbě u obchodníků3. Problematice skimmingu se v bakalářské práci blíţe věnuji v kapitole 3. Určitou dobu jsem v téţe bance pracovala na pozici pokladní, jejíţ součástí byla i směnárna, kde jsem se setkávala s různými druhy měn. Při této práci jsem měla příleţitost se setkat nejen s padělanými bankovkami, ale také s pokusy lidí oklamat bankovní pracovnici tak, aby vydala větší hotovost, neţ ve skutečnosti měla vydat. Práce je rozdělena na pět základních částí. Na úvod jsou vymezeny základní pojmy, které vyjadřují zkoumanou tématiku, dále právní úprava vztahující se k tématu trestných činů proti měně a platebním prostředkům a také historii padělání peněz a platebních karet. Druhá část se zabývá otázkami týkajícími se měny, a to konkrétními skutkovými podstatami trestných činů, dále přehledem ochranných prvků na bankovkách, a v neposlední řadě také působností České národní banky v problematice padělání měny. Jelikoţ Česká národní banka 2

Šamal, P., Púry F., Sotolář A., Šteflová I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-493-7. s. 392 3 ÚOOZ SKPV [online]. [cit. 2012-25-03] Skimming. Dostupný z WWW: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx

9

je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance orgánem vykonávající dohled nad finančním trhem v České republice4. Třetí část se zabývá otázkami týkajícími se platebních prostředků, a to zejména platebními kartami, elektronickými penězi, příkazy k zúčtování, šeky a směnkami. Ve čtvrté části jsou popsány interními postupy vybrané banky, vycházející také z mých osobních znalostí vzhledem k profesnímu zaměření, a to vůči zjištěným případům padělaní peněz a skimmingu, přičemţ závěrečná část se zabývá kazuistikou. Při zpracovávání práce jsem vycházela nejen z odborné literatury, z platných právních norem, poznatků a činnosti České národní banky, ale také z náplně práce a zkušeností bankovní poradkyně, dříve z pozice pokladní, rozhodnutí soudů a dalších stanovisek.

4

Česká národní banka [online]. [cit. 2012-25-03]. Dohled nad finančním trhem. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/

10

1. Legislativa a historie trestných činů proti měně a platebním prostředkům 1.1. Vymezení základních pojmů Pro správné pochopení tématu a orientaci v něm je vysvětleno několik základních pojmů. „Hospodářským trestným činem“ rozumíme trestný čin, který chrání různé vztahy a zájmy související s hospodářskou činností subjektů působících v trţní ekonomice, jedná se o ochranu zájmů na dodrţování závazných pravidel stanovených pro ekonomickou činnost na trhu výrobků a sluţeb a na finančních trzích5. „Trestným činem“ je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, ţe postačí zavinění z nedbalosti6. Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něţ trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny. Za zvlášť závaţnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něţ trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. „Zásada subsidiarity trestní represe“ znamená, ţe trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Proto se zásahy státu, u hospodářských trestných činů, pomocí trestněprávních prostředků omezují na: a) ochranu měny a platebních prostředků, a to v návaznosti na závazky vyplývající z mezinárodních smluv a dalších dokumentů, včetně rámcových rozhodnutí rady

5

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck. 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2108 6 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 13

11

Evropské unie (padělání a pozměnění peněz, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, neoprávněná výroba peněz apod.), b) postih pro nesplnění finančních povinností vůči státu, c) postih pro nedodrţení důleţitých předpisů vymezujících rámec podnikání a závazná pravidla podnikání, d) postih různých zvláštních jednání podvodného charakteru (poškozování spotřebitele, pletichy při veřejné draţbě, poškození finančních zájmů Evropských společenství apod.), e) ochranu proti zneuţití informací a účetní evidence, f) ochranu práv k nehmotným statkům7. Česká národní banka vykonává dohled nad finančním trhem v České republice, jehoţ součástí je i řízení o správních deliktech a přestupcích. Česká národní banka projednává správní delikty uvedené v § 46a aţ § 46e zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. A to např. správní delikty při podnikání a obchodování na peněţním trhu, správní delikty při plnění informační povinnosti. „Princip ultima ratio“ znamená, ţe trestní prostředky je moţno uplatňovat jen tam, kde jiné prostředky ekonomické regulace a právního donucení, vyplývající z jiných právních odvětví selhávají nebo nejsou dostatečně účinné8. „Peníze“ jsou kategorií ryze ekonomickou, existence peněz a peněţního pohybu je výsledkem ekonomického vývoje zboţního hospodářství. Bývají definovány jako zvláštní druh univerzálního zboţí pouţívaného k vyjadřování cen ostatního zboţí, ke zprostředkování jeho koupě a prodeje a k provádění různých druhů plateb. Podle čl. 2 Úmluvy o potírání penězokazectví, se slovem „peníze“ rozumí peníze papírové, včetně bankovek a kovové mince. „Měna“ je kategorií právní a znamená obecně určitou konkrétní formu nebo druh peněz. Co činí peníze měnou je určitá autorita, touto autoritou je zpravidla stát, který pro své územní určuje měnu a její náleţitosti jako součást výkonu svrchovanosti nad tímto územím. Peníze se

7

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2108-2109 8 Šámal, P. Trestní zákoník I: komentář § 1-139. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-109-3. s. 93

12

právním institutem stávají v okamţiku, kdy stát stanoví právním předpisem, jaký druh peněz bude na jeho území pouţíván k výlučnému uhrazování peněţních závazků9. „Padělané peníze“ české nebo jiné neţ tuzemské peníze, které byly vyhotoveny bez oprávnění s pouţitím zařízení a materiálů, které nebyly původně určeny k výrobě peněz nebo které nebyly drţeny nebo pouţit v souladu se zákonem, a s cílem, aby vypadaly jako pravé. Jakékoli napodobeniny, které vzhledem ke své kvalitě mohou být při udávání, třeba jen za určitých okolností, zaměněny s pravými penězi a dostat se tak do oběhu. Padělky bankovek se podle své kvality hodnotí podle pětibodové stupnice České národní banky: 5 - neumělý padělek - padělek lehce rozeznatelný, např. neumělé ruční kresby 4 - méně zdařilý padělek – tiskové techniky a ochranné prvky jsou napodobeny velmi nedokonale, k oklamání způsobilé jen za zvláště nepříznivých podmínek pro příjemce 3 - zdařilý padělek – padělky zhotovené jinými tiskovými technikami neţ originál, ochranné prvky buď chybí nebo jsou napodobeny nedokonale 2 - nebezpečný padělek – ochranné prvky napodobeny částečně, barevný vjem je velmi dobrý 1 - velmi nebezpečný padělek - téměř se neliší od originálu, jsou pouţity stejné tiskové techniky jako u originálů, ochranné prvky jsou napodobeny dokonale10. „Pozměněné peníze“ jsou české nebo jiné neţ tuzemské bankovky či mince, které byly nedovoleně upraveny buď z neplatných peněz tak, aby vyvolaly klamavou představu platných peněz, které jsou v oběhu, anebo aby při pozměnění z peněz niţší hodnoty nabyly podoby peněz vyšší nominální hodnoty11. „Platební styk“ se dělí na dva druhy: „Hotovostní platební styk“, který existuje od doby vzniku peněz v podobě platidel. Provádí ho kaţdý, kdo hotovostí (bankovkami a mincemi) platí za zboţí nebo sluţby. Tok hotovostních peněz v podmínkách České republiky řídí pobočky České národní banky. „Bezhotovostní platební styk“ v současné době rozhodující část platebního styku probíhá v rámci bezhotovostního platebního styku. Při bezhotovostním platebním styku se peníze 9

Bakeš, M., a kolektiv. Finanční právo. 5.vydání. Praha: C.H.Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-801-6. s. 336 Broţ, J., Hradecký, M. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. 1. vydání. Praha: Tiskárna MV p.o. 2008. ISBN 80-7312-055-0. s. 21 11 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2117 10

13

převádějí z účtu plátce na účet příjemce platby. Provádění bezhotovostního platebního styku je vyhrazeno peněţním institucím – bankám, u kterých mají jejich klienti uloţeny peníze na účtech. Banky provádějí platby na základě příkazů svých klientů. Příkazy mohou být předány buď formou písemného dokladu (tiskopis příkazu k úhradě, šek apod.) nebo prostřednictvím technických prostředků (elektronicky počítačem spojeným s bankou, telefonem)12. „Bankovní platební karta“ je platebním prostředkem vydaným bankou, je identifikována číslem karty a jménem vlastníka. Klienti bank s platební kartou provádějí bezhotovostní platby a výběr hotovosti prostřednictvím účtu vedeného u banky13. „Elektronické peníze“ - elektronický peněţní prostředek jako platební prostředek, který uchovává peněţní hodnotu v elektronické podobě. Elektronickými penězi je peněţní hodnota, kterou je pohledávka za vydavatelem, která je uchovávána na elektronickém peněţním prostředku, je vydávána proti přijetí peněţních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a je přijímána jako platební prostředek jinými osobami, neţ jej tím, kdo je vydal14. „Příkaz k zúčtování“ je způsob provádění platebního styku mezi bankami. Mohou být trvalé, jednorázové, hromadné, jednotlivé, písemné, elektronické. Předávají se na určených tiskopisech, musejí splňovat stanovené náleţitosti a banka je provede podle zadání klienta ve stanovených lhůtách zúčtování. „Směnka“ cenný papír, pouţíván jako bezhotovostní platební prostředek. V teorii je definována jako dluţnický cenný papír, vydaný v zákonem stanovené formě, kterým se určitá osoba (směnečný dluţník) zavazuje majiteli směnky zaplatit v určitém místě a čase peněţní částku na směnce uvedenou s tím, ţe jde o závazek přímý, nesporný, abstraktní a bezpodmínečný15. Podle toho, zda a jak výstavce stanoví, komu má být směnka proplacena rozeznáváme různé druhy směnek, a to směnku na řad (ordersměnku, směnka musí být vţdy vydána ve prospěch individuálně určené osoby), směnku na jméno (rektasměnka, au nom směnka, moţnost převodu indosamentem). Můţe mít formu cenného papíru na majitele (na doručitele). Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový rozlišuje směnku cizí a vlastní. 12

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2128-2129 13 Šamal P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2132 14 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, § 4 odst. 1 15 Šamal P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2137

14

„Šek“ cenný papír, v němţ výstavce šeku přikazuje třetí osobě (obvykle bance), aby za něj zaplatila osobě v šeku uvedené, určitou částku uvedenou na šeku zpravidla z jeho běţného účtu. Šek má mnoho společného se směnkou, je však jednodušším instrumentem, nemá přímého dluţníka, nemůţe být intervenován, je vţdy splatný na viděnou16. Rozeznáváme šek na řad (ordrešek), šek na jméno (rektašek, au nom šek) nebo šek na majitele (au porter šek).

1.2. Právní úprava v oblasti trestných činů proti měně a platebním prostředkům 1.2.1. Mezinárodní právní úprava vztahující se k České republice Úmluva o potírání penězokazectví č. 15/1932, byla zaloţena a podepsána v dubnu 1929 v Haagu, mezi dvaatřiceti zakládajícími členy bylo i Československo (v ČSR byla ratifikována a vydána pod číslem 15 ve Sbírce zákonů dne 5. 2. 1932). Vznikla jako odezva na mezinárodní problém právě v oblasti padělání měny. Podle Úmluvy jsou pod mezinárodní ochranou všechny druhy peněz, které jsou podle příslušných předpisů jednotlivých států jako signatářů úmluvy v oběhu, a to bez ohledu na to, zda jde o měnu vlastní nebo cizí (čl. 2 a 5 Úmluvy). Článek 3 určuje, kdo bude pro trestný čin potrestán. Na této mezinárodní úmluvě je postaven evropský měnový statut, tak i ustanovení našeho trestního zákoníku, zejména ustanovení § 238, podle něhoţ se ochrana podle § 233 (padělání a pozměňování peněz), § 234 (neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku), § 235 (udávání padělaných a pozměňovaných peněz), § 236 (výroba a drţení padělatelského náčiní), § 237 (neoprávněná výroba peněz) poskytuje téţ penězům jiným neţ tuzemským. Je třeba zdůraznit, ţe na rozdíl od České republiky bylo velmi málo členských států Evropské unie účastníky této úmluvy.

16

Šamal P., Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2138

15

Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10053440-14246920-900000_d-nove-aspekty-ochranyeura-proti-padelani Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání. Vstoupilo na naše území ihned a přímo v účinnost přistoupením České republiky k Evropské unii k 1. květnu 2004. Toto nařízení je součástí tzv. „evropského měnového statutu“, který vznikl po zavedení jednotné měny euro a přechodu měnových kompetencí dvanácti členských států eurozóny na orgány EU. Nařízení definuje padělané bankovky a padělané mince v článku 2, za „padělané bankovky“ a „padělané mince“ se pokládají bankovky a mince v denominacích eura, které mají vzhled odpovídající eurovým bankovkám a mincím a které byly vyrobeny nebo pozměněny v podvodném úmyslu. Pro území členských států EU, které euro nezavedly, je platnost nařízení ES 1338/2001 rozšířena nařízením ES 1339/2001. Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, a to na Dánsko, Švédsko a Velkou Británii17. Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura, nařízení upravuje měnové právo členských států přijímajících euro, jmenovitě nahrazení národních měn měnou euro podle přepočítacích koeficientů. Udává, ţe měnovou jednotkou je jedno euro, které se 17

Tomášek, M. Bankovnictví [online]. 20.4.2004 [cit. 2012-25-03]. Nové aspekty ochrany eura proti padělání. Dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10053440-14246920-900000_d-nove-aspekty-ochranyeura-proti-padelani

16

dělí na sto centů. Dále euro je zúčtovací jednotou Evropské centrální banky a centrálních bank zúčastněných členských států. Nařízení Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006, o informacích o plátci doprovázejících převody peněţních prostředků Rozhodnutí Rady 2001/923/ES ze dne 17. prosince 2001 o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles 2020). Rozhodnutí Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/JVV o boji proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků; Council Framework Decision on combating fraud and counterfeiting of non-cash means of payment Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/JaV o posilování ochrany trestními a jinými sankcemi proti padělání v souvislosti se zavedením eura. Bylo přijato v roce 2000 v rámci třetího pilíře EU – spolupráce ve věcech trestních. Přejímá zásady úmluvy z roku 1929, ale navíc je doplňuje v tom smyslu, ţe padělání eura musí být v kaţdém členském státě trestné. Dále, ţe za skutky směřující proti euru je moţné i vazební stíhání a to za účelem vydání do jiného členského státu. Toto rámcové rozhodnutí ukládá členským státům, které zavedly euro, zahajovat trestní stíhání skutků souvisejících s paděláním eura bez ohledu na místo, kde ke spáchání trestného činu došlo. Například i na území České republiky, i kdyţ euro nezavedla. Horní hranice trestní sazby stanovena na nejméně osm let odnětí svobody18. Rámcové rozhodnutí Rady č. 2001/888/JaV o posilování ochrany trestními a jinými sankcemi proti padělání v souvislosti se zavedením eura doplňuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/JaV a ukládá členským státům uznávat rozsudky ostatních členských států v souvislosti se zavedením eura. 18

Tomášek, M. Bankovnictví [online]. 20.4.2004 [cit. 2012-25-03]. Nové aspekty ochrany eura proti padělání. Dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10053440-14246920-900000_d-nove-aspekty-ochranyeura-proti-padelani

17

Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostem dohledu nad touto činností.

1.2.2. Vnitrostátní právní úprava České republiky Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ze dne 8. ledna 2009 ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je novým trestním zákoníkem, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010 a nahradil trestní zákon č. 140 z roku 1961. Současný trestní zákoník upravuje trestné činy proti měně a platebním prostředkům v Části druhé - Zvláštní části, Hlavě VI. Trestné činy hospodářské, díl 1. Trestné činy proti měně a platebním prostředkům, v § 233 Padělání a pozměňování peněz, původně upraveno v § 140 zákona č. 140/1961Sb., § 234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, § 235 Udávání padělaných a pozměňovaných peněz, původně upraveno v § 141 zákona č. 140/1961 Sb., § 236 Výroba a držení padělatelského náčiní, původně upraveno v § 142 zákona č. 140/1961 Sb., § 237 Neoprávněná výroba peněz § 238 Společné ustanovení, původně upraveno v § 143 zákona č. 140/1961 Sb., § 239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz, původně upraveno v § 144 zákona č. 140/1961 Sb. V novém trestní zákoníku je rozšířena právní úprava o ochranu platebních prostředků (bezhotovostní peněţní oběh a bezhotovostní platební styk) proti padělání a pozměnění. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jehoţ cílem je zamezit „praní špinavých peněz“. V souvislosti s nabytím účinnosti této nové právní úpravy byl zrušen jiţ nevyhovující zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tento zákon implementuje

18

tzv. AML směrnici, a to směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneuţití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Zákon nově upravuje povinnosti tzv. povinných osob, mezi jinými se jedná o identifikaci klienta, kontrolu klienta, oznámení podezřelého obchodu, vytvoření systému vnitřních zásad, uschování informací, povinnost mlčenlivosti aj. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance stanovuje podmínky, za kterých jsou padělání a pozměňování klasifikovány jako správní delikt, a na normy z oblasti trestněprávní, které dle obsahu jednotlivých skutkových podstat, charakterizují padělání a pozměňování jako trestný čin hospodářský. ČNB vykonává dohled nad finančním trhem v České republice, jehoţ součástí je i řízení o správních deliktech a přestupcích. ČNB projednává správní delikty uvedené v § 46a aţ § 46e zákona č. 6/1993 o České národní bance. A to např. správní delikty při podnikání a obchodování na peněţním trhu, správní delikty při plnění informační povinnosti. Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních prostředků. ČNB je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy. ČNB stanoví vyhláškami nominální hodnoty, rozměry hmotnost, materiál, vzhled a další náleţitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, jehoţ hlavním cílem je transpozice nové směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu, která byla přijata na konci roku 2007 (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitrním trhu). Směrnice má vytvořit jednotnou právní úpravu platebních sluţeb v Evropské unii. Tento zákon obsahuje komplexní úpravu poskytování platebních sluţeb, vydávání elektronických peněz a provozování platebních systému. Zákon obsahuje jak podmínky pro získání příslušných povolení, tak pro činnost jednotlivých institucí a jejich dohled, který bude vykonávat Česká národní banka. Zákon vymezuje některé základní pojmy jako, platební transakce, peněţní prostředky, inkaso, plátce, příjemce, spotřebitel, platební příkaz, , osoby oprávněné poskytovat platební sluţby a vydávat elektronické peníze (instituce elektronických peněz), platební instituce, jimiţ jsou právnické osoby, které jsou oprávněny

19

poskytovat platební sluţby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jim udělila Česká národní banka), aj. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry. Zákon definuje pojem vklad a úvěr. Určuje činnosti bank, a to právo vykonávat platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků, např. platebních karet a cestovních šeků, obstarávání inkasa, směnárenskou činnost. Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, který je proveden Vyhláškou ČNB č. 274/2011 Sb. Tímto zákonem byly zrušeny vyhlášky č. 37/1994 Sb., stanovující postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené mince a vyhláška č. 553/2006 Sb. o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Upravuje ochranu tuzemských a cizozemských bankovek a mincí proti jejich padělání a pozměňování a další pravidla pro oběh tuzemských bankovek. Vymezuje pojmy jako tuzemská bankovka, tuzemská mince, pamětní mince, pokladní operace. Podle tohoto zákona ČNB zkoumá pravost podezřelých bankovek a mincí a vypracovává k nim odborná vyjádření, dále uschovává bankovky a mince, které jsou padělané nebo pozměněné. ČNB plní funkce Národní střediska pro padělky, Národního střediska pro analýzu padělků bankovek a Národního střediska pro analýzu padělků mincí. Vyhláška ČNB č. 274/2011 Sb. stanovuje postup při zadrţování podezřelých bankovek a mincí, při jejich předávání ČNB a náleţitosti potvrzení o zadrţení podezřelých bankovek nebo mincí. Dále upravuje ověřování pravosti bankovek a mincí Českou národní bankou. ČNB vykonává dohled nad dodrţováním tohoto zákona a je oprávněna při výkonu dohledu za podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon státní kontroly uloţit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.

20

Zákon také upravuje správní delikty při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí, které jsou popsány v podkapitole 2.5., týkající se problematiky padělání peněz a ČNB.

1.3. Historie padělání a pozměňování peněz, eura a platebních karet 1.3.1. Padělání a pozměňování peněz S pojmem peníze, za které byly původně povaţovány kusy kovu určité hmotnosti, se v historii poprvé setkáváme v Chammurapiho zákoníku z doby okolo roku 1770 př. n. l.19. Český název peníze vznikl z latinského pecunia a český výraz platit je odvozen od slova plátno, které bylo běţným prostředkem směny. Oběh peněz se stával předmětem zájmu politické moci panovníka. Řízení oběhu se stalo výsadním právem, jednou z regálií20. S papírovými penězi se setkáváme prvně v Číně kolem roku 650 n. l., ale za všeobecnou měnu jsou zde uznány aţ od 10. století. Prvními českými penězi byly stříbrné denáry, nazvané podle latinského denarius21. Byly raţeny v mincovnách v Praze, na Vyšehradě, v Mělníku, v Malíně, Plzni a na Libici22. Od doby, kdy existují peníze, se setkáváme s jejich paděláním. Padělání peněz bylo vţdy chápáno jako těţký zločin. Proti padělatelům byly uplatňovány jiţ v antice a ve středověku nejpřísnější tresty, včetně trestu smrti (nepřijatý zákoník z doby Karla IV. Majestas Carolina stanovil za padělání trest smrti upálením, případně vaření v oleji). Velmi známé jsou i případy padělání peněz s politickou motivací. V Napoleonově době byly padělány papírové peníze Rakouska a Ruska, v době války za nezávislost padělali Angličané nové bankovky americké Continental Currency.

Z moderní historie jsou obecně známy

případy padělání francouzských tisícifranků a československých pětisetkorun maďarskými 19

Webová encyklopedie P-numismatika [online] [cit. 2012-26-3]. Historie peněz. Dostupný z WWW: http://pnumismatika.cz/index.php?get=kapitola4 20 Regálie vznikla z latinského ius regale = právo královské 21 Denarius vznikl z latinského Dena = deset 22 Venkovský, F., Kopecký, L. a kolektiv. Lidé a peníze. Česká národní banka. ISBN 978-80-87225-08-0

21

padělateli

nebo

padělání

bankovek

Bank

of

England

v koncentračním

táboře

v Sachsenhausenu23. Nejznámějším českým padělatelem je Václav Hanka, který pracoval v Národním muzeu. Měl pocit, ţe tím povznese národní hrdost. S rukopisy Královédvorským a Zelenohorským vyrobil falza mincí, které měly platit na Velké Moravě. Tyto mince způsobily nedůvěru k pravosti obou rukopisů. V současné době jsou mezinárodní hranice mezi jednotlivými státy tak otevřené, ţe je moţný zcela bezproblémový a nekontrolovatelný tok osob, majetku, ale i kapitálu. Stále větší dostupnost špičkových reprodukčních a počítačových technologií nahrává pachatelům, kteří se paděláním peněz zabývají, čemuţ se snaţí čelit vydávaná opatření proti padělání a pozměňování.

1.3.2. Padělání a pozměňování eura Významným mezníkem ve vztahu k padělání peněz na evropském teritoriu bylo datum 1. 1. 2002, kdy ve dvanácti členských zemích EU byla zavedena jednotná měna s názvem euro. Podstatným zdrojem padělaných euro bankovek je Litva, respektive v rámci EU byly s těmito bankovkami v mnoha případech zadrţeni právě Litevci a velké padělatelské dílny eura za účinné spolupráce a podpory EU a Evropského policejního úřadu (Europol) byly objeveny v relativně nedávné době v Kolumbii. Padělaní peněz a jejich udávání do oběhu je důleţitá aktivita, které se mezinárodní organizovaný zločin dlouhodobě věnuje a ze které značně profituje. Toto tvrzení lze podloţit tím, ţe vedle skutečně nahodilých padělků, vzniklých na barevných kopírkách laickými padělateli, lze z kvality některých padělků eura (ale i amerických dolarů) a napodobení ochranných prvků na nich usuzovat, ţe se jejich padělání stalo předmětem podnikání organizovaných skupin padělatelů propojených na distribuční struktury i z jiných oblastí kriminality24. 23

Venkovský, F., Kopecký, L. a kolektiv. Lidé a peníze. Česká národní banka. ISBN 978-80-87225-08-0 Fryšták, M., Ţatecká, E. [online]. Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda [cit. 2012-26-03]. Dostupný z WWW: http://www.mvcr.cz/clanek/trestne-ciny-proti-mene-de-lege-lata-a-de-lege-ferenda.aspx 24

22

1.3.3. Podvody s platebními kartami Historie platebních karet sahá do roku 1950, kdy společnost Diners Club vydala první platební kartu na světě. Jejím úkolem původně bylo vyhnout se nepříjemným situacím v restauracích, jestliţe si zapomenete peněţenku25. Nejčastější formou podvodu bylo zneuţití odcizené nebo ztracené kreditní karty, při němţ podvodník předstíral, ţe je drţitelem karty a při placení napodobil podpis klienta. Pokud podpis neodpovídal vzoru na kartě nebo pokud vzbudil podezření svým vystupováním, mohl být poţádán o předloţení průkazu totoţnosti. Odcizené popř. ztracené karty se prodávaly na černém trhu za 50-100 dolarů. Nejţádanějšími byly Air Travel Card, American Express a Diners Club. Další formou podvodu bylo odcizení karet z poštovních schránek, jejich výhodou bylo, ţe dosud nebyly opatřeny podpisem klienta a podvodník mohl svým rukopisem napsat na podpisový prouţek karty svůj „vzorový podpis“, kterým pak podepisoval nákupy. Americké banky většinou zasílaly karty klientům poštou. Začátkem 70. let se začaly objevovat padělky karet. Prvním padělkem byly karty vyrobené v roce 1971 v Los Angeles. K padělání byly pouţity nepouţité čisté bankovní karty, na které byly vyraţeny jméno klienta a číslo karty. Přestoţe podvodníci znali číselný systém bank, na tento podvod se rychle přišlo, a to z důvodu, ţe pouţívali odlišný typ písma a číslic26. Nepouţité karty byly získány vloupáním do skladů bank a tiskáren. Banky a tiskárny tedy zpřísnily bezpečností opatření a karty se začaly vyrábět za stejných podmínek jako bankovky. Proto se začaly vyrábět padělky karet tak, ţe podvodníci změnili údaje na odcizených kartách. Na kartu pak vyrazili jiné číslo karty, dosud platné a neodcizené. Původní údaje na kartě byly odstraněny nahřátím ţehličkou nebo byly seškrábnuty ţiletkou a na kartu pak byly pracně nanášeny nové údaje („shave and paste card“).

25

Broţ, J., Hradecký, M. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. 1. vydání. Praha: Tiskárna MV p.o. 2008. ISBN 80-7312-055-0. s. 67 26 Mandell Luis, The Credit Card Industry: A History, Twayne Publishers, Boston 1990, str. 66

23

Banky a vydavatelé karet reagovali na tato rizika několika způsoby. Např. zneuţití karet zasílaných poštou se sníţilo aţ o 75% díky vynálezu banky Manufacturer Hanover Trust, která v roce 1970 zavedla tzv. postmailer27 a dual-dating28. Na podvody s kreditními kartami reagovaly i úřady. V říjnu 1974 podepsal Gerald Ford zákon, kterým se sniţovala minimální částka trestného podvodu z 5000 na 1000 dolarů. Současně se zvyšovala trestní sazba z pěti na deset let odnětí svobody. Vydavatelé kreditních karet vţdy hledali nejvhodnější metody identifikace klientů, aby bylo znesnadněno padělání anebo zneuţití platebních karet. Jednou z metod zavedených začátkem 70. let bylo umístění fotografie klienta na kartu. V roce 1972 se prosadil produkt firmy Polariod nazvaný PolaPress. U této metody byla pořízena fotografie klienta na speciální film, který se po expozici přiloţil na zadní stranu platební karty. Díky speciálnímu chemickému sloţení se fotografie pevně spojila s plastem karty a bez jejího poškození ji nebylo moţné sundat29.

27

Postmailer byl obyčejný dopis, který klientovi sděloval, ţe mu banka zaslala kartu. Pokud klient kartu neobdrţel, měl o tom informovat svou banku, aby kartu zablokovala, protoţe byla pravděpodobně odcizena. 28 Dual-dating znamenal, ţe na kartě nebyl uveden pouze měsíc a rok konce platnosti, ale také měsíc a rok začátku platnosti. Banka tedy mohla poslat kartu klientovi s velkým předstihem, před začátkem její platnosti, včetně dopisu (postmailer). Banka měla prostor pro včasnou blokaci. 29 Juřík, P. Platební karty velká encyklopedie 1870-2006, Grada Publishing, a.s. Praha 2006, ISBN 80-247-13810. str. 109-111.

24

2. Trestné činy proti měně Měnou se rozumí konkrétní forma nebo druh peněz. Peníze činí měnou určitá autorita, zpravidla stát, který ji určuje pro své území30. Skutkové podstaty trestných činů proti měně jsou upraveny trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb., v ustanoveních: -

§ 233 Padělání a pozměňování peněz

-

§ 235 Udávání padělaných a pozměňovaných peněz

-

§ 236 Výroba a drţení padělatelského náčiní

-

§ 237 Neoprávněná výroba peněz

-

§ 239 Ohroţování oběhu tuzemských peněz, původně upraveno § 144 zákona č. 140

-

§ 238 Společné ustanovení

Pachatelem můţe být pouze trestně odpovědná osoba, která dosáhla v době spáchání trestné činnosti patnáctého roku svého věku a byla příčetná (netrpěla duševní poruchou v době spáchání činu, která by mu bránila rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání). Podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, u trestných činů podle § 233 - § 237 trestního zákoníku, můţe být pachatelem i právnická osoba. Tato právní úprava je účinná od 1.1.2012.

2.1. Výklad zákonných znaků skutkových podstat trestných činů proti měně 2.1.1. § 233 Padělání a pozměnění peněz Ochrana peněz proti padělání a pozměnění, a to nejen českých, ale i cizozemských a dalších peněz jiných neţ tuzemských je v trestním zákoníku provedena v souladu s mezinárodní Úmluvou o potírání penězokazectví, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v roce 1932 pod č. 15/1932 Sb.

30

Bakeš, M. a kolektiv. Finanční právo. 5.vydání. Praha: C.H.Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-801-6. s. 336

25

Objektem trestného činu podle § 233 trestního zákonu je ochrana měny v nejširším slova smyslu a bezpečnost a funkčnost peněţního styku. Toto ustanovení chrání zájem na bezpečnosti a spolehlivosti (z hlediska pravosti zejména) peněz, jako základu bezpečného a funkčního finančního styku, který je jedním ze základních kamenů fungujícího trţní hospodářství31. Padělané nebo pozměněné bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu nebo bankovky a mince, u kterých vznikne důvodné podezření, ţe jsou padělané nebo pozměněné, odebírají právnické osoby bez náhrady a předávají je České národní bance. Tyto osoby jsou oprávněny poţadovat průkaz totoţnosti, po osobách, které podezřelé bankovky předloţili. Odebrání podezřelých bankovek a mincí oznámí osoba, která je odebrala, orgánům činným v trestním řízení. Nejsou-li napodobeniny peněz padělkem, ale jsou způsobilé oklamat jiného (uskutečnit podvodné jednání), pak můţe takové jednání naplňovat pouze znaky trestného činu podvodu podle § 209 TrZ, dle R 3/1991-I (6 Tdo 406/2008 usnesení Nejvyššího soudu). V tomto zákonném ustanovení jsou vymezeny tři základní skutkové podstaty: a) v prvním odstavci zákon sankcionuje pachatele, který sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání, b) v druhém odstavci je postihováno jednání pachatele, který buď -

padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo

-

padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty32.

Přehled padělaných a pozměněných bankovek a mincí zadrţených v oběhu a Policií ČR na území ČR za rok 2010 a 2011 je znázorněn v příloze č. 1.

31

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání, Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2116 32 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání, Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2117

26

§ 233, odst. 1 „Kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let“ Objektivní stránka: spočívá v jednání pachatele, který sobě nebo jinému opatřil padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky slouţící k ochraně proti jejich padělání, nebo který takové peníze nebo ochranné prvky přechovává. Subjektivní stránka: Jde o trestný čin úmyslný. Úmysl musí zahrnovat skutečnost, ţe jde o padělané nebo pozměněné peníze. Naproti tomu pachatel nejedná v úmyslu padělané nebo pozměněné peníze udat jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty. Pachatele tohoto trestného činu lze stíhat na podkladě zásady univerzality podle zákonů České republiky bez ohledu na místo spáchání činu a bez ohledu a jeho státní příslušnost. Prvky peněz slouţící k ochraně proti jejich padělání jsou všechny ty ochranné prvky, jejichţ smyslem je ochránit peníze před paděláním a které lze samostatně drţet, např. ochranný okénkový prouţek v metalické barvě s čitelným negativním mikrotextem, speciální barvy. Opatřením je jakýkoli způsob nabytí padělaných nebo pozměněných peněz nebo prvků peněz slouţících k ochraně proti jejich padělání, ať jiţ koupí, výměnou za jinou věc, darem, krádeţí, podvodem apod. Přechováváním je jakákoli dispozice s padělanými nebo pozměněnými penězi nebo prvky peněz slouţící k ochraně proti jejich padělání, která není jejich nabytím ani udáním (např. uchování nebo ukrytí pro jiného, převoz z místa na místo). Opatření nebo přechovávání padělaných nebo pozměněných peněz zákon postihuje, ať si je pachatel opatří nebo je přechovává pro sebe či pro jiného. Jiným je jakákoli fyzická či právnická osoba33. § 233, odst. 2 Alinea 1 „Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty“ Objektivní stránka: Čin spočívá v tom, ţe pachatel sám nebo jako spolupachatel peníze padělá nebo pozmění v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, bez ohledu na to, zda je jako pravé, platné udá, tedy zda je uvede do oběhu. Čin je dokonán jiţ vyhotovením padělaných peněz nebo jejich pozměněním v naznačeném úmyslu, bez ohledu na to, jak s nimi poté naloţí. 33

Šamal P., Trestní zákoník II: komentář, § 140-421, 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2117-2119

27

Paděláním je úplné vyhotovení napodobeniny peněz bez oprávnění a s cílem, aby vypadali jako pravé. Pozměněním je provedení změny na pravých penězích, a to na penězích, které byly vzaty z oběhu, aby nabyly podoby peněz, kterou v oběhu jsou nebo peníze niţší hodnoty přetvořené na peníze vyšší hodnoty, zde se můţe jednat i o sestavování bankovky z částí jiných peněz34. Alinea 2 „Kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé nebo platné anebo jak peníze vyšší hodnoty, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let“. Objektivní stránka: Pachatel jedná tak, ţe padělané nebo pozměněné peníze udá jak jako pravé nebo platné, tj. učiní jakékoli jednání, které směřuje k uvedení takových peněz do oběhu nebo je přímo uvede do oběhu, aniţ sám jako pachatel nebo spolupachatel téţ peníze padělal nebo pozměnil. Jde o veškeré jednání, jímţ se padělky dostávají z drţení osoby jedné do drţení osoby jiné. Trestný čin je dokonán aţ udáním takových peněz jako pravých, platných nebo jako peněz vyšší hodnoty. Pro naplnění znaku udá padělané nebo pozměněné peníze jak pravé nebo platné stačí tedy jakékoli pachatelovo odevzdání padělaných nebo pozměněných peněz jiné osobě jako pravých, platných, např. při půjčce, prodeji padělaných cizozemských peněz, při placení poskytnuté sluţby. Subjektivní stránka: Po subjektivní stránce je mimo úmyslného naplnění všech znaků trestného činu vyţadován ještě specifický úmysl udat je jako pravé. Tento úmysl musí být také prokázán35. § 233, odst. 3 „Pachatel bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let nebo propadnutím majetku“ a) spácháním činu v odstavci 1 nebo 2 členem organizované skupiny, b) spácháním takového činu ve značném rozsahu. Značný rozsah je třeba posuzovat na základě konkrétních okolností případu, zejména na základě počtu padělaných nebo pozměněných bankovek nebo mincí a jejich nominální hodnoty. Důleţité také bude, zda pachatel nebo spolupachatelé jednali ojediněle, nebo zda šlo

34

R 5/1967, Nejvyšší soud ČR, Sp. Zn./Čj.: 6 Tz 54/66 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010, ISBN 978-80-7400-1789. s. 2119-2120 35

28

o soustavnou nebo déletrvající činnost36. Např. značný rozsah byl shledán při prodeji 547 kusů padělaných bankovek37. § 233 odst. 4 „Pachatel bude potrestán odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku“ a) spáchá-li trestný čin jako člen organizované skupiny působící ve více státech, b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. § 233 odst. 5 „Trestnost přípravy padělání a pozměnění peněz“ Příprava není obecnou formou trestné činnosti, a proto musí trestní zákoník ve zvláštní části stanovit její trestnost u příslušného zvlášť závaţného zločinu38. Příprava je prvním relevantním vývojovým stadiem trestné činnosti, jelikoţ pouhá myšlenka nebo projev úmyslu spáchat trestný čin, předcházející přípravě, není ještě trestným činem. Příprava vyvolává zatím jen vzdálené nebezpečí, ţe nastane následek, který je znakem skutkové podstaty zvlášť závaţného zločinu39.

2.1.2. § 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz § 235 „Kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jaké pravé, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty“. Ochrana peněz proti padělání a pozměnění a nakládání s takovými penězi, a to nejen českými, ale i cizozemských a dalšími penězi jinými neţ tuzemskými, je v trestním zákoníku provedena v souladu s mezinárodní Úmluvou o potírání penězokazectví, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 5. února 1932 pod č. 15/1932 Sb. Podle této Úmluvy jsou pod mezinárodní ochranou všechny druhy peněz, které jsou podle příslušných předpisů jednotlivých států jako signatářů úmluvy v oběhu, a to bez ohledu na to, zda jde o měnu vlastní nebo cizí. Toto ustanovení chrání zájem na bezpečnosti a spolehlivosti (z hlediska

36

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010, ISBN 978-80-7400-1789. s. 2121 37 R 29/1982 38 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010, ISBN 978-80-7400-1789. s. 2122 39 R 3/1952, Nejvyšší soud ČR

29

pravosti) peněz, platebních prostředků a cenných papírů jako základu bezpečného a funkčního finančního styku, který je jedním ze základních kamenů fungujícího trţního hospodářství (objekt trestného činu)40. Placení jako pravými: Pachateli bylo placeno padělanými nebo pozměněnými penězi jako pravými, jestliţe je získal jako protihodnotu za prodanou věc, za poskytnutou sluţbu anebo jinou činnost, která se zpravidla odměňuje. Subjektivní stránka: Jde o úmyslný trestný čin. Pachatel v době, kdy mu bylo placeno, však nesměl vědět, ţe dostává padělané nebo pozměněné peníze. Tuto okolnost se musel dozvědět aţ po přijetí peněz. Pokud by pachatel od počátku věděl, ţe peníze, jimiţ mu bylo placeno, jsou padělané nebo pozměněné, a přesto peníze přijal, šlo by o přísnější trestný čin padělání a pozměnění peněz41. Pachatelem můţe být kdokoli, komu bylo padělanými nebo pozměněnými penězi placeno jako pravými. Pachatele lze stíhat na podkladě zásady univerzality podle zákonů České republiky bez ohledu na místo spáchání činu a bez ohledu na jeho státní příslušnost. Trestnost udávání padělaných a pozměněných peněz se posuzuje podle českého práva i tehdy, jestliţe je spáchá v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky pobyt. Udáváním padělaných bankovek se rozumí vsouvání padělku do oběhu, čímţ se padělky dostávají z drţení osoby jedné do drţení osoby jiné.

2.1.3. § 236 Výroba a držení padělatelského náčiní § 236, odst. 1 „Kdo vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz nebo prvků sloužících k ochraně peněz proti padělání anebo vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění platebních prostředků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“

40

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2155 41 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2156

30

Nástrojem k padělání nebo pozměnění je jakýkoli jednoduchý i sloţitější přípravek či nářadí za podmínky, ţe je vytvořené nebo přizpůsobené k padělání nebo pozměnění, např. lisovací matrice, raznice pro raţení mincí, forma, ve které se mohou odlévat mince. Zařízením je jakýkoli stroj nebo jiné technické zařízení pachatelem vytvořené nebo přizpůsobené k padělání k padělání nebo pozměnění např. razicí stroj, tiskařský lis na tištění bankovek, kopírovací zařízení. Postup je návod nebo popis způsobu výroby, vyhotovení nebo úpravy padělaných nebo pozměněných peněz, jejich ochranných prvků nebo platebních prostředků. Pomůckou jsou různé šablony, nákresy, vzory vztahující se k postupu při padělání, k výrobě nástrojů, zařízení a jiných prostředků vytvořených nebo přizpůsobených pro padělání nebo pozměnění peněz. Jiným prostředkem určeným k padělání nebo pozměnění je např. plast, kov, barva, papír, ale také počítačový program. Objektivní stránka trestného činu spočívá v tom, ţe pachatel vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, opatří sobě nebo jinému, přechovává nástroj zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený k padělání nebo pozměnění peněz nebo prvků slouţících k ochraně peněz anebo vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění platebních prostředků, tj. padělatelské náčiní, které je pouze obecně určené k padělání nebo pozměnění peněz, bez vztahu ke konkrétnímu, individuálně určenému trestnému činu42. Subjektivní stránkou je úmysl pachatele, který musí zahrnovat i okolnost, ţe jde o nástroj, zařízení nebo jiný prostředek obecně určený k padělání nebo pozměnění peněz, jejich ochranných prvků nebo platebních prostředků. Pachatelem můţe být kdokoli a lze jej stíhat na podkladě zásady univerzality podle zákonů České republiky bez ohledu na místo spáchání činu a bez ohledu na jeho státní příslušnost. § 236, odst. 2 „Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu svého povolání.“

42

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2157-2160

31

Okolnost podmiňující pouţití vyšší trestní sazby, znamená, ţe pachatel své povolání vyuţil pro snadnější spáchání trestného činu. Musí jít tedy o povolání, které mu usnadnilo jeho spáchání. Ve vztahu k této přitěţující okolnosti je třeba z povahy věci úmysl43.

2.1.4. § 237 Neoprávněná výroba peněz § 237, odst. 1 „Kdo neoprávněně, s použitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz určených a držených v souladu se zákonem, vyrobí peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání, nebo kdo oprávněně vyrobené peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému opatří, uvede do oběhu nebo přechovává, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Objektem tu je také ochrana měny, zejména z hlediska měnové stability. Toto ustanovení se vztahuje na ochranu peněz nejen českých, ale i cizozemských a dalších peněz jiných neţ tuzemských (např. měny EURO), která je v trestním zákoníku provedena v souladu s Rámcovým rozhodnutím Rady ze dne 29. května 2000 (2000/383/JVV) o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zavedením eura, ve znění Rámcového rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2001, kterým se mění Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 29. května 2000 (2000/383/JVV). Toto ustanovení se týká i peněz dosud nevydaných, ale pro peněţní oběh v budoucnu určených (např. nové vzory bankovek dosud neuvedené do oběhu).44. Neoprávněně vyrobenými penězi a prvky slouţícími k ochraně peněz proti padělání tedy jsou peníze a takové ochranné prvky, které byly vyrobeny s pouţitím zařízení nebo materiálů k jejich výrobě určených a drţených v souladu se zákonem, ale mimo rozsah sjednaných dodávek ze strany České národní banky, tedy vyrobené tzv. na vlastní účet. Prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání jsou všechny ochranné prvky, jejichţ smyslem je ochránit peníze a které lze samostatně vyrábět a drţet, např. speciální barvy, ochranný okénkový prouţek v metalické barvě s čitelným negativním mikrotextem, ochranná oranţová vlákna o délce 6mmm jimiţ se opatřuje bankovkový papír. Zařízení a materiály k výrobě peněz určené a držené v souladu se zákonem jsou taková originální zařízení a materiály vyrobené za účelem výroby peněz (bankovky a mincí) a 43

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2161-2162 44 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2163-2164

32

uvedených ochranných prvků, které jinak v České republice pouţívá Státní tiskárna cenin v Praze a Česká mincovna (vlastní výrobu provádí Jablonex Group, a.s., Jablonec nad Nisou), které je drţí v souvislosti s tiskem bankovek a raţbou mincí v souladu se zákonem45. Opatřením je jakýkoli způsob nabytí neoprávněně vyrobených peněz nebo prvků peněz slouţících k ochraně proti jejich padělání, ať koupí, výměnou za jinou věc, darem, krádeţí, podvodem apod. Uvedením do oběhu je u neoprávněně vyrobených peněz především placení jimi za výrobky, zboţí nebo sluţby, ale i jejich darování, poskytnutí dluţníkovi v rámci půjčky nebo úvěru apod., ale i jakékoli jiné pouţití, jehoţ smyslem je, aby se neoprávněně vyrobené peníze staly oběţivem. Přechováváním je jakákoli dispozice s neoprávněně vyrobenými penězi nebo prvky peněz slouţícími k ochraně proti jejich padělání, která není jejich oprávněním ani uváděním do oběhu (např. uchování nebo ukrytí pro budoucí pouţití, a to ať uţ pro sebe nebo pro jiného, převoz z místa na místo). Subjektivní stránka: Jedná se o úmyslný trestný čin. Úmysl pachatele musí zahrnovat i okolnost, ţe jde o peníze nebo jejich ochranné prvky vyrobené neoprávněně. Pachatelem můţe být kdokoli, zpravidla to však bude fyzická osoba, která má přístup k zařízení nebo materiálům k výrobě peněz určených a drţených v souladu se zákonem (např. zaměstnanec státní tiskárny cenin). Pachatele tohoto trestného činu lze stíhat na podkladě zásady univerzality podle zákonů České republiky bez ohledu na místo spáchání činu a bez ohledu na jeho státní příslušnost. § 237, odst. 2 „Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li tento čin jako člen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu“. Je třeba posoudit na základě počtu neoprávněně vyrobených bankovek nebo mincí a jejich nominální hodnoty, popř. prvků slouţících k ochraně peněz proti padělání. Důleţité bude, zda pachatel nebo spolupachatelé jednali ojediněle, nebo zda šlo o soustavnou nebo déletrvající činnost46. § 237, odst. 3 „Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, 45

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2165 46 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2166

33

a) spáchá-li tento čin jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo Organizovanou skupinou se rozumí sdruţení více osob, v němţ je provedena určitá dělba úkolů mezi jednotlivé členy sdruţení a jehoţ činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, coţ zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu, čímţ jsou umocněny jeho škodlivé dopady pro veřejnost. Skupina nemusí mít trvalejší charakter, a tímto způsobem lze spáchat i jen ojedinělý, jednorázový trestný čin. Nevyţaduje se výslovně přijetí za člena skupiny nebo výslovně přistoupení ke skupině, ale postačí, ţe se do ní pachatel včlenil a aktivně se na její činnosti podílel. Pachatel zde musí být členem také organizované skupiny působící ve více státech, jimiţ se rozumí nejméně dva státy, a to případně včetně České republiky. b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu“ Je důleţité, zda pachatel nebo spolupachatelé jednali ojediněle, nebo zda šlo o soustavnou nebo déletrvajících činnost (např. ve formě pokračování), coţ je u velkého mnoţství pravidlem. Ve srovnání se spácháním činu ve značeném rozsahu musí jít o několikanásobně větší mnoţství neoprávněně vyrobených bankovek nebo mincí, s přihlédnutím k jejich nominální hodnotě, popř. jen nebo i prvků slouţících k ochraně peněz proti padělání. Ve vztahu k této okolnosti podmiňující pouţití vyšší trestní sazby postačí nedbalost47. § 237, odst. 4 „Trestnost přípravy neoprávněné výroby peněz“ Příprava je tu trestná podle stejné trestní sazby jako u toho zvlášť závaţného zločinu, ke kterému směřovala.

2.1.5. § 239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz § 239, odst. 1 „Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ Objektem je ochrana zájmu na nerušeném a funkčním oběhu tuzemských peněz. Objektivní stránka: Toto ustanovení obsahuje dvě samostatné skutkové podstaty: Alinea 1 „postihuje pachatele, který neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz,“ 47

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2167

34

Náhražkou tuzemských peněz jsou takové hotové platební prostředky, které mají plnit funkci peněz, tedy být oběţivem, prostředkem placení. Náhraţkami nejsou např. známky do automatů, poukazy na odběr zboţí, hrací ţetony apod. Výrobou se rozumí činnost výrobce, např. tiskaře, tiskárny nebo mincovny. Jestliţe pracovník, který provádí vlastní výrobu, věděl, ţe objednatel náhraţky není oprávněn k jejímu vydání, dopouští se také tohoto trestného činu výrobou náhraţky. Vydáváním náhražky je činnost zadavatele, který sjedná s výrobcem např. vytištění náhraţek peněz, a poté uvádí vyrobené náhraţky do oběhu. Trestný čin je dokonán převzetím náhraţky od výrobce. Alinea 2 „postihuje pachatele, jenž takové náhražky neoprávněně dává do oběhu“. Dáváním do oběhu se rozumí uvádění a rozšiřování náhraţky na trhu. Obecně jde o jakékoli jednání, které má za cíl uvést náhraţky peněz do oběhu, aniţ ten, kdo tak činí, sám takové náhraţky vyrobil nebo vydal. Subjektivní stránka: U obou skutkových podstat se jedná o úmyslný trestný čin, jestliţe pachatel úmyslně neoprávněně vyrobí nebo vydá náhraţky tuzemských peněz a následně je dává do oběhu.

§ 239, odst. 2 „Stejně bude potrestán, kdo Alinea 1 „bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze, nebo“ Odmítání peněz tuzemských bez zákonného důvodu je jakékoli odmítání peněz, ke kterému nedává zákon oprávnění. Alinea 2 „ poškozuje tuzemské peníze.“ Poškozováním tuzemských peněz se rozumí úmyslné ničení, trhání, pálení, znečišťování nebo stříhání peněz, ale také úplné zničení peněz. Subjektivní stránka: U obou skutkových podstat se jedná o úmyslný trestný čin48.

48

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2187-2190

35

2.2. Ochranné prvky české měny Aby byly bankovky co nejvíce ochráněny, tak jsou vybaveny mnoha ochrannými prvky a to jak grafickými, tak i v samotném materiálu. Ochranné prvky mají dvojí význam, a to znesnadnit pachatelům práci a umoţnit rozeznání padělku od pravé bankovky. Ochranné prvky jsou tří úrovní: - určené laické veřejnosti (ty musí být jednoduché, zřetelné a snadno pozorovatelné bez jakýchkoli pomůcek) - určené odborné veřejnosti (např. pokladníkům v bankách, směnárnách) - a prvky určené pro elektronické (strojové) vyhodnocování49. Valná hromada ochranných prvků je utajena a veřejnost o nich není informována. Právě na tyto prvky se zaměřují odborníci ve zkušebně platidel. Vzhledem k rostoucí ceně sběratelských mincí a bankovek se dnes vyskytují četné falzifikáty, jeţ jsou vydávány za originály. Následující část práce je věnována přehledu bezpečnostních prvků u jak současných, tak i jiţ neplatných bankovek.

2.2.1. Papír Papír je nejhmotnější částí bankovek, jsou na něj kladeny náročnější poţadavky, neţ má obyčejný konzumní papír. Liší se od něj silou, strukturou a zabarvením. Papír pro vyhotovování bankovek musí být pevný a pruţný, musí být odolný vůči prohýbání i natrţení (i vyprání v pračce). České bankovky jsou tisknuté na přírodně zbarveném papíře, který má velmi slabý, světlo-okrový odstín.

2.2.2. Akustický bezpečnostní prvek Posuzuje se zvuk bankovek při „zmuchlání“ nebo tření, je ovlivňován vhodným sloţením vláken papíru. Zvuk papíru bankovek je“tvrdší“.

2.2.3. Giloš Jde o obrazec, sloţený ze spojitých jemných linek (kruhové, či jiné geometrické linie), jejichţ uspořádání se opakuje v pravidelných intervalech. Je tvořen pomocí počítačového programu.

49

Venkovský, F., Kopecký, L. a kolektiv. Lidé a peníze. Česká národní banka. ISBN 978-80-87225-08-0.

36

Při kopírování na domácích kopírkách se linky rozruší a je patrná mezera mezi jednotlivými úseky50.

Zdroj: http://www.papirovaplatidla.cz/informace/ochranne-prvky

2.2.4. Ruční rytina Do kovové desky se ručně vyrývá kresba, která se přenáší na tiskovou formu. Výsledné linky jsou tím trojrozměrné. Ručním zpracováváním je grafické napodobení velmi náročné. Naše Státní tiskárna je jedna z mála, která tuto techniku vyuţívá i pro jiné účely neţ je tisk bankovek. Mezi nejslavnější rytce se řadí Ladislav Jirka a Jindra Schmidt.

2.2.5. Mechanická rytina Na rozdíl od ruční rytiny je linka přenesena strojem do kovové formy. Obsahuje jí např. 50 Kč z roku 1929, vlnovkou natisknuty číslice 50.

2.2.6. Mikropísmo (mikrotext) K jeho tisku se pouţívá hlubotisk nebo ofset, tisknou se jím linky, vyplňující obrazce nebo se z nich z nich skládá samostatný obrazec. Pravost bankovky je moţné ověřit pouhým okem. Kopírky jej neumí napodobit. Je vyuţito na protektorátních bankovkách vyšších nominálů, např. 500 Kč, 1000 Kč.

50

Papírová platidla [online]. [cit. 2012-25-03]. Ochranné prvky na bankovkách. Dostupný z WWW: http://www.papirovaplatidla.cz/informace/ochranne-prvky

37

2.2.7. Iris Při této technologii tisku dochází k plynulým přechodům jednotlivých odstínů barev. Irisový přechod

barev

se

obtíţně

tiskne

na

tiskárnách,

které

k tomu

nejsou

určeny.

2.2.8. Rastr Obsahuje kombinaci různé struktury a orientace linek. Kopírováním dojde k jeho nezobrazení, nebo k porušenosti na falzifikátu. Můţe se stát, ţe rastr vytvoří skrytý nápis.

2.2.9. Plošný-reliéf Jedná se o mechanickou rytinu, která vytváří dojem plasticity zobrazovaného grafického obrazce. Vytváří se jím různé ozdobné pásy, ale i samotné figury. Nachází se na našich bankovkách vzoru 1953. Při kopírování dochází k deformaci tohoto obrazce51.

2.2.10. Fluorescenční (luminiscenční) tisk Obrazec je vytištěn luminiscenční barvou, který je pod běţným světlem obtíţně viditelný, nebo zcela neviditelný. Je patrný buď pod UV světlem, nebo i pod horským sluncem. Tohoto tisku bylo vyuţito jiţ na protektorátních bankovkách a dnes je patrný na současných bankovkách.

2.2.11. Vodoznak Jedná se o značky nebo obrazce v papíru bankovky, které jsou viditelné proti světlu. Vznikají pomocí síta, nebo válce, který vytlačuje, nebo stlačuje papírní hmotu. Rozlišujeme tyto druhy vodotisků: 1. průběţný – který je po celé ploše bankovky; 2. tmavočarý – papír je místě grafiky zesílen; 3. běločarý – papír je v místě kresby zeslaben; 4. kombinovaný; 5. stupňový – vytvořeny polotóny; 6. lokalizovaný – jen na určitém místě bankovky a 7. figurální (tmavočarý, lokalizovaný a figurální vodoznak se nacházejí na současných bankovkách), figurální trojrozměrný vodoznak se uţívá převáţně u bankovek vyšších nominálních hodnot. Jednodušší vodoznaky jsou vyrobené vytlačením vzoru do hmoty papíru během jeho výroby.

51


38

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#02

2.2.12. Ochranný proužek Jedná se o kovový nebo pokovený plastový prouţek, který je zapracován do papírní hmoty během výroby. Můţe být v papíru skryt, nebo jako u současných bankovek můţe částečně vylézat na povrch, mluvíme o tzv. okénkovém ochranném prouţku. Prouţek obsahuje i mikropísmo nebo hologram. Okénkový prouţek je hodnocen jako vyšší stupeň ochrany, proto se pouţívá při výrobě papíru pro bankovky52.


2.2.13. Chemická vlákna Pokud jsou obsaţena v papíru, dochází k jeho citlivosti na určité látky, nebo jde o ochranu tiskové barvy, kdy při nanesení chemické látky dochází k nezvratné změně barev. S tímto způsobem ochrany se můţeme setkat např. i na jízdenkách, jelikoţ je poměrně levný.

2.2.14. Syntetická barevná vlákna Jsou přidávána do papírové hmoty, část z nich můţe být při normálním světle neviditelná, ale při pouţití ultrafialového světla jasně září. Některá vlákna, která jsou patrná při běţném

52


39

světle, pod zdrojem UV záření mění barvu. Chemická vlákna jsou citlivá na UV světlo, nebo obsahují fluor, coţ způsobuje, ţe ve tmě světélkují.


2.2.15. Konfety Jedná se o obarvené částečky papíru, kterou jsou zapracovány v papírní hmotě. Lze se s nimi setkat např. na bankovce hodnoty 500 Kč vzoru 1929.

2.2.16. Hologram Můţe být buď z kovu, nebo částečně demetalizovaný. Hologram je kovová fólie, na níţ je laserem vypálen daný motiv. Často obsahují mikroprvky ve formě mikropísma, nebo grafického obrazce (např. štítek u starých řidičských průkazů). Jedná se o moderní způsob ochrany v domácích poměrech nenapodobitelný. Hologramy mohou být po celé délce, nebo nalepeny, či vyraţeny v určitém místě bankovky53.

2.2.17. Tisk Je nejlepší ochranou proti padělání. Rozlišujeme: 1. Tisk z výšky (knihtisk), který je nejstarší tiskařskou metodou. Na tiskové desce jsou tisknoucí místa vyvýšený. V dnešní době se pouţívá k číslování bankovek nebo tisku doplňujících prvků. 2. Tisk z plochy (ofset), který se pouţívá na tisk pestrobarevných podtisků. Z hlediska ochrany má nejmenší význam. Na výrobu se pouţívá sběrný tisk z výšky, který je kombinací tisku z výšky a tisku z plochy a umoţňuje různobarevně potiskovat obě strany papíru a tím vzniká jeden z dalších ochranných prvků, tzv. soutisková značka.

53


40

3. Tisk z hloubky, pomocí něj jsou vyrobeny tiskové obrazce, číselné označení hodnot, portréty a texty. Tiskový obrazec je vizuálně plastičtější. Ochranný prvek, který vzniká při hlubotisku je tzv. sklopný efekt.

2.2.18. Soutisková značka Skládá se z obrazce, který je rozloţen na obě strany. Tzn., ţe část obrazce se nachází na lícní straně bankovky, druhá část na straně rubové. V dopadajícím světle nedává ţádná část smysl, ale při pohledu proti světlu se obě části spojí do jediného kompletního obrazce. Obsahují ji dnešní bankovky, písmena „ČR“.


2.2.19. Sklopný efekt (skrytý obrazec) Vzniká speciálním uspořádáním plastických linek, na které dopadá světlo. Viditelným se stává, zvedneme-li bankovku do výše očí a sklopíme do vodorovné polohy. U českých bankovek se objevuje obrazec, který je shodný s hodnotou bankovky.


2.2.20. Opticky proměnlivá barva (OVI = Optical Variable Ink) Je podobně jako sklopný efekt zaloţená na optickém efektu. Obrazec, vytištěný speciální tiskovou barvou, změní svou barvu podle toho, v jakém úhlu se bankovka sklopí proti dopadajícímu světlu. Například zlatá se mění na zelenou. Barva je dodávána jen prověřeným tiskárnám. Padělatelé většinou tento znak ignorují, jelikoţ nemají tuto speciální barvu. Na českých bankovkách byla tato opticky proměnlivá barva pouţitá na hodnotách 2 000 Kč a 5 000 Kč, u tisícikoruny aţ u nového vzoru 1996. 41


2.2.21. Iridiscentní pruh Opět jde o prvek zaloţený na optickém efektu, který se při běţném pohledu jeví jako průhledný, okrově zabarvený pruh, jenţ při sklopení bankovky proti světlu získává barevný nádech s kovovým odleskem. Na českých bankovkách je umístěn na lícní straně blíţe pravému okraji bankovky, o šířce cca 20 mm.


2.2.22. Číslování a sériování Technickou ochranou bankovek jsou také různé druhy číslování a sériování. Jsou tisknuté tiskem z výšky a není moţné, aby dvě bankovky měly shodné číslo.

2.2.23. Elektrická vodivost Některé prvky bankovek mohou být elektricky vodivé. Inkoust můţe obsahovat vhodné vodivé částice.

2.2.24. EURion konstelace EURion-konstelace, nazvaná Omron jsou kruhy (obrazce) na bankovkách. Na jejich základě je můţe software kopírek, scannerů nebo jiných přístrojů rozeznat a zabránit zpracování bankovek. EURion krouţky mají průměr 1 mm a vyskytují se na různých měnách ve ţluté,

42

zelené nebo oranţové barvě. Algoritmus počítá s tím, ţe je pět krouţků, které mají mezi sebou určitou vzdálenost. Přesný algoritmus je přísně tajný54.


2.3. Ochranné prvky měny euro Eurové bankovky jsou pro všechny členské státy Eurozóny stejné. Mince jsou vyrobeny ze stejného materiálu, mají stejný, rozměr, sílu, provedení hrany, hmotu, jednu stejnou stranu s uvedením hodnoty. Druhá strana mince je v jednotlivých zemích různá. Měnová jednotka euro má mezinárodní zkratku EUR a jako symbol pouţívá řecké písmeno epsilon, odráţející evropský charakter měny. Dvojitá vodorovná čára uvnitř písmene symbolizuje stabilitu nově vznikající měny55. Eurobankovky mají různé ochranné prvky. Pravou bankovku je moţné rozpoznat hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním.

2.3.1. Papír Papír bankovky je vyroben z čisté bavlny, který je na omak pevný a tuhý, ale nepůsobí dojmem voskovaného papíru56.

54

Papírová platidla [online]. [cit. 2012-25-03]. Ochranné prvky na bankovkách. Dostupný z WWW: http://www.papirovaplatidla.cz/informace/ochranne-prvky 55 Česká národní banka [online]. [cit. 2012-25-03]. Euro. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/euro/ 56 Evropská centrální banka [online]. [cit. 2012-26-03]. Euro. Dostupný z WWW: http://www.ecb.int/euro/banknotes/security/feel/html/index.cs.html

43

2.3.2. Plastický tisk Hlavní motivy, nápisy a čísla vyznačující nominální hodnotu jsou na lícní straně bankovky mírně vystouplé a bankovka je v těchto místech na omak silnější. Poznáme jej tak, ţe po bankovce přejedeme prstem nebo jemně hranou nehtu. Při spodním okraji bankovky 200 € a při pravém okraji bankovky 500 € se nacházejí dodatečné značky rozeznatelné dotykem, které jsou pro zrakově postiţené.

Zdroj: http://www.ecb.int/euro/banknotes/security/feel/html/index.cs.html

2.3.3. Neúplné číslo (soutisková značka) V horním rohu na obou stranách bankovky se nacházejí neúplné symboly, které dokonale splynou a vytvoří hodnotové číslo bankovky. Toto úplné číslo vynikne při nastavení bankovky proti světlu.

2.3.4. Vodoznak Vzniká pouţitím různé tloušťky papíru a je viditelný, kdyţ bankovku nastavíme proti světlu. Jestliţe bankovku poloţíme na tmavý podklad, světelné oblasti vodoznaku ztmavnou. Tento efekt je pouţit na vodoznaku zobrazujícím hodnotu bankovky57.

Zdroj: http://www.ecb.int/euro/banknotes/security/look/html/index.cs.html

57

Evropská centrální banka [online]. [cit. 2012-26-03]. Euro. Dostupný z WWW: http://www.ecb.int/euro/banknotes/security/look/html/index.cs.html

44

2.3.5. Ochranný proužek Je zapracován do papíru bankovky. Proti světlu prouţek ztmavne a je na něm vytlačeno slovo „EURO“ a nominální hodnota bankovky.

2.3.6. Drobné perforace Při nastavení bankovky proti světlu se v hologramu nachází drobné perforace, které tvoří symbol €. Zvýrazní se také malé číslice vyjadřující hodnotu bankovky.


2.3.7. Proužek nebo medailon s hologramem Při naklonění bankovky se změní hodnotové číslo na hologramu bankovky na symbol € na duhově zbarveném pozadí. Po okrajích prouţku s hologramem je vyznačena hodnota bankovky, a to u 5 €, 10 €, a 20 €. Při naklonění bankovky se změní motiv hodnoty bankovky na okno nebo portál, a to u bankovek s nominální hodnotou 50 €, 100 €, 200 € a 500 €.

2.3.8. Zlatavý proužek Při naklonění bankovky se na rubové straně objeví zlatavý prouţek, který zobrazuje hodnotové číslo bankovky a symbol €. A to pouze u 5 €, 10 €, a 20 €.

2.3.9. Měnící se barva hodnotového čísla Při naklánění bankovky se barva hodnotového čísla na rubové straně bankovky mění z fialové přes olivově zelenou aţ po hnědou, a to pouze u bankovek s nominální hodnotou 50 €, 100 €, 200 € a 500 €58.

58

Evropská centrální banka [online]. [cit. 2012-26-03]. Euro. Dostupný z WWW: Http://www.ecb.int/euro/banknotes/security/tilt/html/index.cs.html

45


2.4. Padělání peněz a Česká národní banka Ústřední bankou v České republice je Česká národní banka (ČNB), která určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, stanoví jejich konkrétní podobu a řídí peněţní oběh. ČNB spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje jejich dodávky od výrobců v souladu s poţadavky peněţního oběhu. ČNB sjednává tisk bankovek a raţbu mincí a dozírá na ochranu a bezpečnost do oběhu nevydaných bankovek a mincí a na úschovu a ničení tiskových desek, razidel a neplatných a vyřazených bankovek a mincí. Jakékoli reprodukce bankovek, mincí znějících na koruny české nebo na cizí měnu nebo předměty úpravou je napodobující mohou být zhotoveny pouze za podmínek stanovených ČNB právním předpisem č. 6/1993 Sb., o České národní bance59. Česká národní banka je centrálním subjektem, který zastřešuje celou oblast boje proti padělání a pozměňování bankovek a mincí. Kaţdý zadrţený padělek bankovky a mince tuzemské i zahraniční v České republice je předáván ČNB. ČNB vede centrální evidenci padělků bankovek a mincí a pro potřeby trestního řízení jsou vypracovávána odborná vyjádření o kvalitě a způsobu padělání padělku. Evidence padělků ČNB je propojena s informačním systémem IS BANKA. Garantem tohoto systému je odbor padělání ÚOOZ. Dle zákona č. 136/2011 Sb. ČNB zkoumá pravost podezřelých bankovek a mincí a vypracovává k nim odborná vyjádření, dále uschovává bankovky a mince, které jsou padělané nebo pozměněné. ČNB plní funkce Národní střediska pro padělky, Národního střediska pro analýzu padělků bankovek a Národního střediska pro analýzu padělků mincí. 59

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2116

46

2.4.1. Správní delikty a) Správní delikty při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí a předmětů, které je úpravou napodobují Správního deliktu se můţe dopustit fyzická nebo právnická osoba, která zhotoví, doveze, rozšiřuje nebo přechovává hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince, za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely. Za tento delikt se uloţí pokuta do 1 000 000 Kč. b) Správní delikty proti peněžnímu oběhu Správního deliktu se můţe dopustit úvěrová instituce, zpracovatel tuzemských bankovek a mincí, provozovatel kasina, směnárník nebo právnická osoba podílející se na zpracování a vracení tuzemských bankovek a mincí do oběhu tím, ţe nezadrţí podezřelé bankovky a mince nebo je po zadrţení neprodleně nepředá České národní bance. Dále se můţe dopustit správního deliktu tím, ţe nezajistí, aby příjem, zpracování nebo vrácení tuzemských a cizozemských bankovek a mincí prováděli osoby, které jsou drţiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování vydaného Českou národní bankou. Úvěrová instituce provádějící pokladní operace nebo zpracovatel tuzemských bankovek a mincí se dopustí deliktu tím, ţe: -

ţe bankovky a mince přijaté z oběhu před jejich vrácením do oběhu nezpracuje v souladu se standardy,

-

neposkytne České národní bance informace o zařízeních nebo o zpracování tuzemských bankovek a mincí, nebo neposkytne-li potřebné informace nebo poţadovaná vysvětlení při výkonu dohledu České národní banky,

-

pokud neudrţuje zařízení pro zpracování tuzemských bankovek a mincí nebo neověřuje jejich funkce,

-

pokud neprovede uloţené opatření k nápravě,

-

ţe neudrţuje vhodný řídící a kontrolní systém nebo vnitřní předpisy k zabezpečení ochrany tuzemských bankovek a mincí,

Úvěrová instituce provádějící pokladní operace se dále dopustí správního deliktu tím: -

ţe nepřijme tuzemské bankovky a mince prohlášení ČNB za neplatné, 47

-

ţe neprovede výměnu tuzemských bankovek a mincí nebo vybere poplatek za výměnu bankovek, kterou je povinna provést bezplatně,

-

nepřijímá nebo nevyměňuje tuzemské bankovky ve všech svých provozovnách, v nichţ provádí pokladní operace.

c) Ostatní správní delikty Správního deliktu se dopustí právnická nebo fyzická osoba tím, ţe neoprávněně zpracovává tuzemské bankovky a minci pro jiného, ale také právnická osoba, která není úvěrovou institucí provádějící pokladní operace nebo směnárník tím, ţe nezkontroluje pravost a platnost tuzemských bankovek a mincí vrácených do oběhu nebo podezřelé nebo neplatné bankovky a mince vrátí do oběhu. V těchto případech, za správní delikty můţe být uloţena pokuta aţ do 10 000 000 Kč. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, pokud prokáţe, ţe vynaloţila veškeré úsilí, aby porušení povinnosti zabránila. Při určování výše pokuty za správní delikt se přihlédne ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za kterých byl spáchán. Česká národní banka musí zahájit správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději do 5 let ode dne, kdy byl spáchán60.

2.4.2. Česká národní banka a Evropská centrální banka Spolupráce Česká národní banky a Evropské centrální banky probíhala jiţ v období příprav na vstup ČR do EU. Od 1.května 2004 se ČNB stala součástí Evropského systému centrálních bank (ESCB). ČNB je vázána Smlouvou a Statutem ESCB a ECB. Guvernér se od června 2004 účastní jednání Generální rady ECB jako její řádný člen. Zástupci ČNB působí jako členové ve 13 výborech ESCB, v kaţdém výboru působí dva zaměstnanci ČNB, jmenovaní Bankovní radou. Tito zástupci se účastní práce v pracovních skupinách jednotlivých výborů61. 60

Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona o ČNB Česká národní banka [online]. [cit. 2012-25-03]. ECB a ESCB. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/ecb_escb/ 61

48

2.4.3. Evropská centrální banka Evropská centrální banka (ECB), jejíţ součástí je středisko pro analýzu padělků, které sleduje trendy v technologii tisku a reprodukce padělků. Jeho nedílnou funkcí je sledování počtů zadrţených padělků a zpracovávání odborných a statistických údajů o padělcích. Padělky následně analyzují národní centrální banky zemí eurozóny. Padělky se dále poskytují policejním sloţkám jednotlivých státům a dalším orgánům, které jsou zapojeny do boje proti padělání. Dále ECB spolupracuje s Europol (Evropský policejní úřad) , který na základě jeho pověření, jako ústřední orgán koordinuje ochranu eura proti padělání, a dále s Interpolem (Mezinárodní organizace kriminální policie) a Evropskou komisí. Evropská centrální banka také řídí a koordinuje činnosti související s výzkumem a vývojem bankovek a poskytuje na tyto činnosti finanční prostředky, s cílem zachovat a podporovat důvěryhodnost eura jako globální měny. Dalším důleţitou organizací je skupina centrálních bank pověřená bojem proti padělání CBCDG62, která zahrnuje deset nejvýznamnějších světových emitentů bankovek a podporuje technologie znemoţňující digitální padělání. Tyto technologie znemoţňují osobním počítačům a zařízením na digitální zpracování obrazu zachycovat nebo reprodukovat vyobrazení chráněných bankovek63.

62

Central Bank Counterfeit Detergence Group Evropská centrální banka [online]. [cit. 2012-26-03]. Boj proti padělání. Dostupný z WWW: http://www.ecb.int/euro/html/counterfeiting.cs.html 63

49

3. Trestné činy proti platebním prostředkům Vymezení platebního prostředku v § 234 trestního zákoníku má pouze demonstrativní charakter a jako příklady platebního prostředku uvádí nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu. Ve srovnání s definicí platebního prostředku v zákoně o platebním styku se jedná o vymezení, které je dílem širší a dílem uţší, jelikoţ se omezuje na platební prostředky hmotné64. Objektem je poskytnutí trestněprávní ochrany platebním prostředkům jiným, neţ jsou peníze. A to zejména se jedná o nepřenosné platební karty, elektronické peníze, příkazy k zúčtování např. jednorázové bankovní příkazy, šeky a směnky. Jsou upraveny čtyři samostatné skutkové podstaty trestných činů. V první skutkové podstatě pachatel sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného drţitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává platební prostředek jiného. Z hlediska objektivní stránky druhé skutkové podstaty je trestný ten, kdo sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný platební prostředek. V třetí skutkové podstatě je trestný ten, kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu pouţít ho jako pravý nebo platný, nebo ve čtvrté skutkové podstatě ten kdo padělaný nebo pozměněný platební prostředek pouţije jako pravý nebo platný. Subjektem můţe být kdokoli a z hlediska subjektivní stránky se vyţaduje úmysl65.

3.1. Platební karty Platební karty jsou platebním prostředkem historicky mladým, ale v současné době velmi pouţívaným. V Evropě jsou nejvíce rozšířeny karty typu Mastercard a Visa.

64

Beran, J., Doleţalová, D., Strnadel, D., Štěpánová. A. Zákon o platební styku: komentář. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2011, ISBN 978-80-7400-369-1, s. 22 65 Fryšták, M. a kolektiv. Trestní právo hmotné zvláštní část. Key Publishing s.r.o. Ostrava, 2009, ISBN 978-807418-040-8, s. 68

50

Bankovní platební karta je platební prostředek vydaný bankou66. Karta, kterou klienti provádějí bezhotovostní platby a výběry hotovosti prostřednictvím účtu vedeného u banky, je platebním prostředkem, který má určité fyzikální charakteristiky včetně materiálu, konstrukce, vlastností a rozměrů musí být v souladu s normami ISO, vydávanými Mezinárodní organizací pro normalizaci. Platební karty jsou zpravidla vyrobeny ze tří vrstev netoxického PVC o rozměrech 85,6 x 54 x 0,76 mm. Na lícní straně je uveden typ karty, logo banky, která ji vydala, číslo karty, platnost a jméno majitele. Na rubu je magnetický prouţek a místo pro podpis majitele67. Podle způsobu zúčtování se dělí na: a) debetní platební karty – tato karta je vydávána k osobnímu nebo firemnímu účtu, vedeného u dané banky. Při platbách nebo výběrech hotovost, čerpáte peníze ze svého účtu. b) charge karty – pouţitím této karty dochází k opakovanému čerpání úvěru do sjednaného limitu. Po skončení účetního cyklu je nutné zaplatit celou vyčerpanou částku najednou. Při jejím pouţití se neplatí ţádné úroky, ani za výběry z bankomatů. Jedná se o sluţební kartu, která není vázána na firemní účet. c) kreditní platební karty – pouţitím této karty dochází k opakovanému čerpání úvěru aţ do sjednaného limitu. Po skončení účetního cyklu je moţné vyčerpanou částku zaplatit buď celou najednou bez úroků (netýká se výběrů z bankomatů, na ně se úroky vztahují), nebo postupně s příslušným úrokem. Karta není vázána na osobní nebo firemní účet. d) Nákupní úvěrové karty – jsou kreditními kartami vydávanými nebankovními institucemi. Od bankovních karet se liší v ceně karty, výši úročení a omezené pouţitelnosti. Podle způsobu provedení se dělí na: a) elektronické – patří sem karty VISA Elektron nebo Maestro a jsou pouţitelné pouze pro transakce, které jsou online ověřeny v kartovém centru, tj. pro výběry

66

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, § 1 odst.3 písm. d Broţ, J., Hradecký, M. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. 1. vydání. Praha: Tiskárna MV p.o. 2008. ISBN 80-7312-055-0. s. 67 67

51

z bankomatů a platby u obchodníků disponujících elektronickým platebním terminálem. b) embosované – veškeré údaje mají plasticky vyraţeny, coţ umoţňuje jejich pouţití i u obchodníků, kteří mají pouze tzv. ţehličku (imprinter). Platba proběhne tak, ţe obchodník vloţí kartu do imprinteru a otiskne potřebné údaje z karty na účet, který pak zákazník podepíše68. Bankovními platebními kartami nejsou karty identifikační, členské, předplatní a zákaznické. Tyto karty jsou povaţovány za platební karty ve smyslu § 234 odst. 1 trestního zákoníku, pokud splňují podmínky nepřenosnosti a identifikovatelnosti podle jména a čísla69.

3.1.1. Padělání platebních karet Největší ztráty vydavatelů tvoří zneuţití ztracených nebo odcizených platebních karet. V roce 1996 se tento druh rizika podílel na celkových ztrátách asi 59%. Odpovědnost za ztráty způsobené zneuţitím odcizené karty nese drţitel podle platebních podmínek banky, která kartu vydala. V členských zemích EU je toto riziko omezeno částkou 150 euro, pokud klient nezpůsobil škodu hrubou nedbalostí nebo spoluúčastí na trestném činu. Další škodu nese vydavatel karty, jako obchodní riziko. Ochrana spočívá v ověření totoţnosti drţitele karty. Výběry hotovosti jsou u bankomatů vázány na znalost osobního identifikačního kódu PIN a v pobočkách bank na předloţení průkazu totoţnosti. Při platbě za zboţí a sluţeb se nejčastěji pouţívá zadání PIN kódu, u některých obchodníků je nutné podepsat prodejní doklad, popř. u plateb menší hodnoty, lze zaplatit bezkontaktní kartou, pouze přiloţením karty k bankovnímu zařízení. Novinku v roce 2001 bylo tzv. zamykání karet pomocí SMS, jeţ svým klientům nabídla jako první na světě česká eBanka. Koncem roku 2002 podobnou ochranu zavedly také jiné banky.

68

Broţ. J., Hradecký. M. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. 1. vydání. Praha: Tiskárna MV p.o. 2008. ISBN 80-7312-055-0. s. 68-69 69 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck. 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2132-2133

52

Padělatelství karet je vysoce specializovaným mezinárodně organizovaným trestným činem. Nejvíce se na něm podílejí kriminální skupiny ze zemí západní Evropy, Nigérie a jihovýchodní Asie, ale také ze zemí bývalého SSSR. Výrobu padělku ztěţují ochranné prvky, jakými jsou hologram, mikrotext, ceninový tisk a speciální podpisové prouţky citlivé na chemikálie a gumování, čipové technologie, biometrické údaje70.

3.1.2. Členění podvodů Skimming – jedná se o podvodné jednání, při kterém padělatelé platebních karet zkopírují údaje z magnetického prouţku karty bez vědomí právoplatného drţitele platební karty. Tyto údaje nahrají na novou padělanou platební kartu. Ke kopírování platebních karet dochází u bankomatů, na které podvodníci namontují speciální kopírovací zařízení, coţ je nejrozšířenější způsob skimmingu. Dále k němu můţe dojít u obchodníků, kde nepoctivý pracovník obchodní společnosti zkopíruje údaje z magnetického prouţku karty zákazníka, přičemţ k tomuto podvodnému jednání dochází nejčastěji v barech, restauracích, na čerpacích stanicích či v hotelech. Skimmovací zařízení je technické zařízení, které je nejčastěji montováno na bankomaty v místech pro vkládání karty formou různých nástavců napodobujících originál nebo formou panelu, který bývá montován na originální součást bankomatu. Skládá se z části, která načítá data z platební karty vloţené do bankomatu a části, která umoţňuje získat číselný PIN kód. Zařízení pro odpozorování PIN kódu bývá umísťováno do horního panelu bankomatu, kamera nebo mobilní telefon, nebo bývá pouţívána falešná klávesnice, která je samostatně nebo formou celého panelu montována na originální klávesnici. Bankovní společnosti v reakci na nárůst tohoto typu podvodů, začaly pouţívat ochranný prvek proti skimmingu tzv. antiskimmovací nástavec, který je montován na otvor pro vkládání platební karty a měl by zabránit montáţi skimmovacího zařízení. Bohuţel i tato ochrana je překonatelná, jelikoţ byly zjištění modely kopírovacího zařízení mající shodné provedení s bezpečnostním antiskimmovacím nástavcem.

70

Juřík, P., Platební karty velká encyklopedie 1870-2006, Grada Publishing, a.s. Praha 2006, ISBN 80-2471381-0, s. 201.

53

Nejlepší ochranou proti zneuţití karty je: -

mít nad kartou neustále dohled

-

uchovávat PIN kód v naprosté tajnosti

-

při výběru z bankomatu věnovat zvýšenou pozornost místu, kde dochází k výběru, a to nejbliţšímu okolí, osobám blízko se pohybujících, bankomatu, zda na něm nejsou provedeny konstrukční změny a úpravy

-

při zadávání číselné kombinace PIN kódu na klávesnici zakrýt část základní desky s čísly druhou rukou

-

vţdy kontrolovat výpisy transakcí proti prodejním a výplatním dokladům

-

při podezření, ţe je na bankomatu umístěno skimmovací zařízení, neprodleně informovat Policii ČR, popř. bankovní společnost71.

Prostá krádež – je nejjednodušším způsobem zneuţití karty. Do doby zjištění ztráty a její následné blokace karty má zloděj šanci získat finanční prostředky buď zadáním PIN, pokud ho zná, nebo neoprávněnou platbou u obchodníka (pokud není karta chráněna čipem). Ztráty lze minimalizovat pojištěním proti zneuţití, které lze sjednat uţ v ţádosti o platební kartu. Padělky karet – po zjištění citlivých údajů z platební karty dochází k výrobě padělku, který je následně protizákonně zneuţíván. Zařízení pro výrobu padělků můţe být o velikost osobního kufříku a rychlost výroby jedné karty je otázkou několika minut od zjištění citlivých údajů. Proti padělkům se brání samotné karetní společnosti i banky zaváděním nejrůznějších ochranných prvků a technického zabezpečení72. Libanonská smyčka – V současné době je to jiţ ojedinělý způsob. Jedná se o výrobu padělků, kterou začátkem 90. let „zavedli“ Libanonci ţijící v New Yorku. Podstata podvodu spočívá v tom, ţe do snímače bankomatu je vloţena speciálně vytvořená zábrana, která brání vysunutí a vrácení karty klientovi. Klient v bankomatu zadá PIN, který podvodník zaznamená, buď tím, ţe stojí někde blízko (nabídne klientovi pomoc při zadrţení karty bankomatem) nebo prostřednictvím dalekohledu. Bankomat mu ale kartu nevrátí, klient proto odchází nahlásit zadrţení karty bankomatem do příslušné banky. Mezitím podvodník odstraní z bankomatu zábranu a vyjme kartu, kterou ihned vyuţije k výběrům z bankomatu nebo 71

ÚOOZ SKPV [online]. [cit. 2012-26-03]. Skimming. Dostupný z WWW: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx 72 Sdružení českých spotřebitelů [online]. [cit. 2012-26-03]. Technické členění podvodů. Dostupný z WWW: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php

54

k placení. Prevencí je zakrytí klávesnice při zadávání PIN a instalace speciálních snímačů platebních karet, které znemoţňují kopírování dat z magnetického prouţku. Banky také častěji bankomaty kontrolují a instalují kamery73. Skrytá kamera – pomocí skryté kamery podvodník zjišťuje PIN, často je v kombinaci s libanonskou smyčkou nebo skimmingem, ale i při platbě u obchodníka. Prevencí je skryté zadávání PIN, pomocí ruky. Skrytou kamerou můţe být i záznamové zařízení na mobilních telefonech, kdy můţe při nepozorném pouţití platební karty dojít k nahrání čísla karty, doby platnosti, CVCV kódu, podpisu, a to při platbě „ve frontě“ u obchodníka74. Dotekové senzory – jedná se o vzácný způsob získání PINu a spočívá v instalaci senzorů na klávesnici bankomatu nebo na vstupní dveře do samoobsluţné zóny. Jeho účelem je získat PIN. Prevencí je obezřetnost při nakládání s platební kartou. Zneužití pomocí internetu – prostřednictvím internetu můţe dojít k přímému zneuţití platební karty, ale také k nepřímému zneuţití databáze obchodníka, který má evidenci karet svých zákazníků. Zvýšení tohoto rizika můţe být u amerických a asijských obchodníků, v Evropě je minimální. V České republice je toto riziko vyloučeno vzhledem k provozování internetových plateb pomocí 3D Security75. Obranou je vyuţívání bezpečných forem plateb, doporučovány jsou kreditní nebo virtuální karty. Platba přes internet je sluţbou, při níţ drţitel karty sděluje dodavateli elektronicky číslo své karty, konec její platnosti a CVC2 kódu. Dodavatel pak provede ověření transakce (autorizaci) a své zúčtovací bance předá prodejní doklad. Asi 26% všech podvodů s platebními kartami tvoří právě tento druh transakcí, při němţ jsou zneuţity údaje získané z platební karty76.

73

Juřík, P. Platební karty velká encyklopedie 1870-2006, Grada Publishing, a.s. Praha 2006, ISBN 80-247-13810, s. 202. 74 Sdružení českých spotřebitelů [online]. [cit. 2012-26-03]. Technické členění podvodů. Dostupný z WWW: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php 75 3D Security = zákazník, který nakupuje zboţí nebo sluţbu na internetu, je ze stránek obchodníka přesměrován na stránky obchodníkovy banky, a pokud je jeho karta zařazena do 3D Secure, je přesměrován na stránky své banky. Po vyplnění všech formulářů s hesly, čísly karet a kódy je vrácen na stránky obchodníka. Tím, ţe obchod nemá údaje o platební kartě, odpadá moţnost zneuţití poskytnutých dat. 76 Juřík, P. Platební karty velká encyklopedie 1870-2006, Grada Publishing, a.s. Praha 2006, ISBN 80-247-13810, s. 202-204

55

Phishing – tato technika se soustřeďuje na důvěřivost lidského prvku. Dochází při ní ke zneuţití emailové pošty s cílem získat identifikační údaje. Riziko spočívá v tom, ţe do emailového formuláře poţadují podvodníci vyplnit číslo platební karty, konec platnosti karty a kód CVV2/CVC2, tedy vše potřebné pro platbu kartou přes internet a další osobní údaje. Email se jeví tak, ţe byl doručen bankovní institucí, avšak po zadání těchto citlivých dat, můţe dojít v krátkém časovém sledu k výrobě padělku platební karty a k jejímu zneuţit. Během několika minut můţe dojít k výběrům z bankomatu v zahraničí. Pharming – tato technika spočívá v tom, ţe klient zadá ve svém internetovém prohlíţeči nějakou adresu, avšak k jejímu překladu na správnou adresu nedojde, ale na adresu, kterou zadali podvodníci. Stránky připravené podvodníky jsou velice podobné oficiálním stránkám klientovy banky. Při přihlášení klienta ke komunikaci s bankou získají podvodníci citlivé údaje a následuje odčerpání finančních prostředků z klientova účtu. Tato metoda je pro podvodníky velmi náročná, a proto častěji pouţívají druhou metodu, která spočívá v napadení jednotlivého počítače. Pharming se do klientova počítače můţe dostat jako trojský kůň, který je poslán v příloze nějaké e-mailu, můţe být staţen s nějakým programem apod. Této metodě se dá snáze ubránit. Bránit se proti pharmingu se dá více způsoby, a to v softwaru např. pouţívat vysoce kvalitní antivirový program, provádět jeho pravidelnou aktualizaci atd. nebo v samotném klientovi, který s počítačem pracuje a tou obranou je obezřetnost. Znamená to nestahovat z internetu neznámé aplikace, neotevírat odkazy v pochybných e-mailech apod. Spoofing – tato technika není v České republice dosud rozšířená. Spoofing znamená doslova napálit, převést, vodit za nos. Patří mezi nejnebezpečnější zbraně těch, kteří chtějí neoprávněně proniknout do cizích sítí. Podstatou podvodu je, ţe se určitý uzel sítě vydává za „někoho jiného“, tím můţou být zjištěna citlivá data, která mohou být následně zneuţita. Trashing – jeden z „moderních“ způsobů podvodů, který je zaloţený na zjištění citlivých dat. Název je z anglického trash (koš) a jde v podstatě o „vybírání odpadků“, z nichţ lze zjistit řadu „zajímavých“ informací, jako přístupová hesla, zdrojové kódy apod. Proto je potřeba

56

dbát na řádnou skartaci dokumentů a zabezpečení odvozu a skladování „odpadních informací“, a to jak ve fyzické, tak i v elektronické podobě77.

3.2. Elektronické peníze Elektronické peníze jsou druhem elektronického platebního prostředku, který upravuje zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku v § 4 a jímţ se rozumí: a) prostředek vzdáleného přístupu k peněţní hodnotě, při jeho pouţití se vyţaduje identifikace drţitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem. b) elektronický peněţní prostředek, tzv. elektronické peníze. Elektronickými penězi se rozumí elektronický peněţní prostředek jako platební prostředek, jenţ uchovává peněţní hodnotu v elektronické podobě. Elektronickými penězi je peněţní hodnota, která představuje pohledávku za vydavatelem, je uchovávaná na elektronickém peněţním prostředku, je vydávaná proti přijetí peněţních prostředků v hodnotě niţší, neţ je hodnota vydávaných elektronických peněz, a je přijímána jako platební prostředek jinými osobami neţ jejich vydavatelem78. Elektronické peníze jsou tzv. elektronické peněţenky, které jsou v podstatě obdobou platebních karet. Elektronická peněţenka se tzv. nabíjí v terminálech z bankovního účtu, které se nacházejí v bankách nebo nákupních střediscích a po nabití slouţí k placení zboţí a sluţeb v jednotlivých provozovnách. Za elektronické peníze se v literatuře povaţuje i tzv. home banking („domácí bankovnictví“), kdy majitel účtu v bance můţe prostřednictvím domácího počítače provádět peněţní transakce, jako je převod ve prospěch jiného účtu, zaloţení, změnu a zrušení trvalých příkazů, inkas apod.79. Hlavní způsoby podvodů v internetovém bankovnictví jsou rozčleněny do pěti kategorií: 77

Sdružení českých spotřebitelů [online]. [cit. 2012-26-03]. Technické členění podvodů. Dostupný z WWW: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php 78 Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku, § 4 79 Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J. Peněţní ekonomie a bankovnictví. 2.vydání. Praha: Management Press, 1997. ISBN 80-7261-031-7. s. 40.

57

-

„dobrovolné“ zasílání přihlašovacích údajů a to metodou jiţ zmiňovaného phishingu, spočívajícího v na e-mailu, který podvodníci rozešlou klientům bank, za účelem získání citlivých údajů, zejména údaje o platební kartě, a pharmingu, coţ je vylepšený phishing, kdy se prohlíţeč přesměruje na falešnou stránku i při ručním zadání.

-

„odchycení“ přihlašovacích údajů od uţivatele podvodem a to formou trojského koně, spyware nebo spamu.

-

„od třetích stran“ získáním hesel, PINů a dalších dat např. o platební kartě od subjektů, u kterých byly pouţity k úhradě, např. z obchodu.

-

„nabouráním“ do systémů, tzv. hacking.

-

„rafinované útoky“ – násilné donucení, odposlechy apod80.

3.3. Příkaz k zúčtování Příkazem k zúčtování se rozumí příkaz k úhradě a příkaz k inkasu. Tyto příkazy mohou být bance předávány na tiskopisech, formou elektronických dat nebo jinými sjednanými způsoby. Banky provádějí tuzemský platební styk formou úhrady, přičemţ úhradou se rozumí operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce své bance za účelem převedení peněţních prostředků ve prospěch příjemce a inkasní formou bance, kterou se rozumí operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce bance příjemce za účelem převedení peněţních prostředků z účtu plátce ve prospěch účtu příjemce. Příkaz k zúčtování musí obsahovat označení, zda jde o příkaz k úhradě nebo příkaz k inkasu; bankovní spojení plátce; bankovní spojení příjemce; částku v české měně a podpis. Banka umoţní příkazci uvádět na příkazech k zúčtování datum splatnosti, variabilní symbol, specifický symbol, textovou zprávu a datum vystavení příkazu k zúčtování. Banka je povinna kontrolovat pouze podpis na příkazu, zda odpovídá podpisovému vzoru81.

80

Simona Ely Plischke [online]. [cit. 2012-26-03]. Phishing v praxi aneb nenaleťte České spořitelně"! Dostupný z WWW: http://www.penize.cz/nakupy/18415-phishing-v-praxi-aneb-nenalette-ceske-sporitelne! 81 Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2135-2136.

58

Paděláním příkazu k úhradě se rozumí předloţení příkazu s padělaným podpisem na příkazu, popř. padělání ověřovacího razítka zaměstnance banky a jeho podpisu.

3.4. Šeky a směnky Šek i směnka jsou cenné papíry, poţívají proto i ochrany ve smyslu § 238 TZ i jako cenný papír a jsou upraveny zákonem č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový.

3.4.1. Šeky Podle zákona musí šek obsahovat označení, ţe jde o šek; bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţitou sumu; jméno toho, kdo má platit; údaj místa, kde má být placeno; datum a místo vystavení šeku; podpis výstavce82. Padělání bezhotovostního platebního prostředku naplňuje jak jednání pachatele, který jako neoprávněný výstavce vepsal údaje do tzv. tiskopisu šeku, tím šek fakticky vyhotoví, ale také takové jednání pachatele, který si je vědom neoprávněnosti takového zásahu a doplní-li na takovém tiskopise chybějící údaje. Tím jsou myšleny údaje, pro které by za šek byla listina povaţována. V tomto případě se nejedná o pouhé pozměňování bezhotovostního platebního prostředku. Koná-li tak v úmyslu, takto padělaný šek jako pravý udat, odpovídá za trestný čin podle § 140 odst. 2, al. 1, § 143 trestního zákona, účinného do 31. 12 2009 (§ 233 odst. 2, al. 1 trestního zákoníku účinného od 1.1.2010) a to i tehdy, byl-li jeho dalším jednáním padělaný šek posléze jako pravý udán83. Šek jako platební nástroj je pouţíván při platebním styku po dohodě s bankou a to buď k výběru hotovosti z účtu klienta nebo banky ve prospěch příjemce hotovosti nebo k bezhotovostnímu převodu částky z účtu klienta nebo banky ve prospěch účtu příjemce (šek k zúčtování). Šek vystavený nebankovním subjektem je soukromý šek a šek, který vystavuje banka je šek bankovní. Tiskopisy soukromých šeků vydává banka a kromě náleţitostí musí obsahovat i bankovní spojení účtu výstavce, z něhoţ bude šek proplacen a číslo šeku. 82 83

Zákon č. 191/1950 S., směnečný a šekový, § 1 čl. II Vrchní soud v Olomouci, 3 To 98/2004

59

O padělání šeku se jedná, kdyţ je šek vyhotoven tak, ţe v něm pachatel jako neoprávněný výstavce vědomě uvede nepravdivé náleţitosti šeku84. Většina padělaných a pozměněných šeků je získávána na základě internetových obchodů s neověřeným obchodním partnerem, dále ve většinou šeková částka převyšuje sjednanou částku obchodu o polovinu své hodnoty (např. prodej nemovitostí, aut, staroţitností). Praxe bývá taková, ţe zahraniční partner zašle šek klientovi kurýrní sluţbou, poté písemně e-mailem domluví vrácení zbývající částky. Při prošetřování případu Policií ČR se ukáţe adresa internetového partnera jako nefunkční nebo uţ neaktivní. Ve většině států platí lhůta pro storno úhrady a to, u padělaných indosamentů platí lhůta 3 aţ 7 let podle druhu šeku a typu padělání a u pozměněných šeků 1 rok. Padělané nebo pozměněné šeky je banka oprávněna zadrţet a předat je k dalšímu šetření. V případě padělaných šeků se poplatky zahraničních bank, pohybují ve výši 1-2 % z šekové částky. Poplatky se také liší podle banky, podle země splatnosti šeku a podle rizikovosti předloţeného padělku. Tímto způsobem se banky brání proti předkládání padělaných šeků85. Padělání šeků a podvody se šeky spočívají od padělání formulářů aţ po padělání podpisů. Padělání šeků se i v současnosti vyskytuje, jelikoţ je jich v oběhu velké mnoţství, stejně tak se objevují krádeţe nepouţitých šekových kníţek a padělání podpisů na šecích. Padělatelé mají snahu měnit platné a pravé šeky tak, ţe vymazávají informace na šeku obsaţené a vpisují nové údaje o plátci, částce aj. To je důvod, proč při vyplňování šeku se nemá pouţívat obyčejná tuţka. Někteří padělatelé pouţívají šeky z neaktivních účtů, zakládají osobní nebo podnikové účty jménem někoho jiného, ke kterým dostanou šekovou kníţku, kterou potom pouţijí na defraudaci peněz těch, jejichţ identity zneuţili86.

84

Šamal, P., Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2138-2140 85 Česká spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2012-26-03]. Šeky. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_5359.xml 86 KM [online]. 6.4.2006. [cit. 2012-26-03]. Šeky. Dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c118194800-historie-padelani-penez-a-cennych-papiru

60

3.4.2. Směnky Podle zákona dělíme směnky na směnky cizí a směnky vlastní. Směnka cizí musí obsahovat označení, ţe jde o směnku; bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţitou sumu; jméno toho, kdo má platit; údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce. Směnka vlastní má tytéţ náleţitosti s rozdílem, ţe místo bezpodmínečného příkazu zaplatit obsahuje bezpodmínečný slib výstavce zaplatit a dále chybí jako samostatná poloţka jméno osoby povinné platit, jelikoţ u směnky vlastní je touto osobou vţdy výstavce87. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 10. 2009, sp. zn. 4 Tdo 619/2009 , podle něhoţ znak trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea druhá trestního zákona (§ 143 tr. zák. ) „udá jako pravé“ je naplněn i předloţením padělané směnky s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu (2009/12 – publ. pod č. 741). Tento právní názor se uplatní také po 1. 1. 2010 u trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea druhá trestního zakoníku, popř. u trestného činu padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea druhá trestního zákoníku (ve spojení s § 238 trestního zákoníku)88.

87

Šamal, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck 2010. ISBN 978-80-7400-1789. s. 2137-2138 88 Šámal, P.: Výběr ze soudních rozhodnutí z oblasti trestněprávní, [Trestněprávní revue 4/2010]. s. 127

61

4. Úprava a postupy vybrané banky 4.1. Banka vs. podezřelé bankovky Banka pouţívá termín „podezřelá hotovost“, coţ jsou bankovky a mince podezřelé z padělání nebo pozměnění. Pokladník má povinnost vţdy zadrţet klientovi (předloţiteli) peníze podezřelé z padělání nebo pozměněné bez náhrady. Při přijetí podezřelé hotovosti pokladník postupuje podle předpisu banky, a to tak, ţe po přijetí bankovky, kterou klient předloţil, pokladník/zaměstnanec vyhotoví Potvrzení o zadrţení bankovek nebo mincí podle zákona o ČNB (dále jen „potvrzení“) ve čtyřech provedeních, které jsou určeny pro: -

předloţitele (originál)

-

ČNB (kopie)

-

Pracoviště, které platidlo zadrţelo (kopie)

-

Policie ČR v místě svého působení (kopie).

V potvrzení musí být uvedeny okolnosti, za kterých byly bankovky nebo mince zadrţeny. Pokladník zadrţené bankovky nebo mince vloţí za přítomnosti předloţitele spolu s jedním výtiskem potvrzení do obálky, kterou zajistí před neoprávněným otevřením lepící páskou. Předloţitel potvrdí svou přítomnost při jejich uloţení do obálky vlastnoručním podpisem přes lepící pásku. Pokladník, který vkládal tyto hodnoty do obálky, připojí na lepicí pásku druhý podpis. V případě, ţe předloţitel jiţ není fyzicky přítomen (odešel z banky), nahradí jeho podpis přes lepicí pásku jiný odpovědný zaměstnanec banky. Takto uloţené bankovky nebo mince zašle v den jejich zadrţení pokladník hromadně v obálce pro cenné psaní na adresu: Česká národní banka, sekce peněţní a platební styk, odbor ochrany platidel, zkušebna platidel, Na Příkopě 28, 115 03, Praha 1.

62

Banka následně čeká na vyjádření z ČNB, zda bankovky nebo mince byly bez náhrady zadrţeny nebo, jestli byly vráceny předloţiteli. Pokud byly bankovky nebo mince zadrţeny bez náhrady, pobočka dále případ řeší jako vzniklou škodu daného pokladníka a je na manaţerovi pobočkové sítě, aby rozhodl, ţe škoda bude uhrazena z limitu daného pokladníka v rámci vypořádání škody. V případě, ţe předloţitel odmítne věrohodným způsobem prokázat totoţnost, sdělit údaje nutné k vyplnění potvrzení, odmítne ho podepsat, případně odejde z banky, napíše pokladník na potvrzení „předloţitel neznámý“ a současně přivolá Policii ČR (operační středisko okresního ředitelství PČR na tel. čísle 158). Pokladník ani jiný zaměstnanec banky nesmí vyhotovit fotokopii bankovek a mincí a odeslat je ČNB a ani předat klientovi.

4.2. Banka vs. skimming Skimming, neboli podvodné načtení údajů z magnetického prouţku platebních karet v bankomatech, je celosvětový fenomén. Za skimmingem stojí dobře organizované celosvětové skupiny, které tímto způsobem získávají karetní data pro výrobu padělků platebních karet. Pachatele pak většinou kartu zneuţijí mimo území státu, kde data získali. Bankomaty některých bank jsou opatřeny antiskimmovacími nástavci a dále jsou vybaveny softwarem, díky kterému se karta při vstupu do bankomatu pohybuje přerušovaně, coţ sníţí moţnost načtení citlivých údajů na minimum. Banka také preventivně blokuje karty v případě podezření ze zneuţití, úzce spolupracuje s policií a monitoruje bankomaty. Při blokaci karty banka informuje klienta, o této skutečnosti, ten si musí posléze zaţádat o novou kartu. Jestliţe jiţ klient přišel o nějaké finanční prostředky, většinou prostřednictvím neoprávněných plateb u obchodníků nebo výběrů z bankomatu v cizím státě, do určité výše hradí banka. Tímto trestným činem nedochází ke ztrátám milionů, proto ve většině případů hradí celé banka. Klient se můţe připojistit pojistkou, pak je spoluúčast banky pouze do určité výše. Pojistku si klient platí sám a pojištění kryje: 63

-

neoprávněné transakce provedené ztracenou nebo odcizenou kartou (vztahuje se i na transakce s pouţitím PIN, pojištěna je i spoluúčast klienta 150 EUR)

-

hotovost, kterou si klient vybral kartou (k odcizení musí dojít do 12 hod po výběru při násilném přepadení nebo pod hrozbou násilí)

-

osobní věci (peněţenka, náklady na nové osobní doklady, malý technický průkaz k osobnímu vozu, klíče a výměna zámků od bytu a osobního automobilu, poplatek za vyrobení náhradní karty aj.), k odcizení nebo ztrátě těchto věcí musí dojít současně s odcizením nebo ztrátou platební karty.

V případě úniku dat v zahraničí spolu komunikují kartové oddělení a za podezřelé období dají bankám seznam ohroţených karet. Kartové oddělení banky následně osloví klienty, aby si sami v bankomatu bez poplatku změnili PIN na kartě, čímţ zamezí ztrátě peněz (zlodějům ukradnutá data jsou na nic, protoţe neznají PIN). V případě, ţe klienty nedokáţe oslovit, předá informace na pobočku, kde má klient vedený účet a karta se blokuje. Pokud má klient problém s kartou, sám volá do banky nebo jde na pobočku a po domluvě si klient změní PIN nebo na náklady banky se vystaví náhradní platební karta.

64

5. Popis a výklad konkrétního případu Tento případ je rozhodnut podle trestního zákona č. 140/1961 Sb., který je v současné době nahrazen trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb., který nabyl účinnosti 1.1.2010. 1. Městský soud v Praze Obţalovanými byly tři fyzické osoby S. O., J. P. a P. P., které byly uznány vinnými, ţe: -

Obžalovaný S. O. společně s J. P.: po vzájemné dohodě obţalovaný S. O. opatřil podpisové vzory osob oprávněných disponovat s firemním účtem, vedeným u české banky, a následně vyplnil a opatřil napodobeninami podpisů oprávněných disponentů s účtem 12 kusů padělaných příkazů k úhradě, které vhodil do sběrných boxů banky v různých pobočkách a takto bylo na účet majitele J. P. převedeno celkem 1.159.800,Kč. J. P. peníze následně na pobočkách vybral a odevzdal nezjištěné osobě, bance tak způsobil škodu ve výši 1.159.800,-Kč.

-

Obžalovaný S. O. společně s P. P.: obţalovaný S. O. po vzájemné dohodě s dalšími opatřil podpisové vzory disponentů k účtu vedeného u téţe banky, zřízeného výhradně k výplatě dividend akcionářům společnosti a za pouţití padělaných příkazů k úhradě, opatřených napodobeninami podpisů oprávněných disponentů s účtem, vloţených ke zpracování do banky přes sběrné boxy různých poboček. S. O. převedl částky na účet obţalovaného P. P., celkovou částku ve výši 1.186.00,-Kč, který na různých pobočkách banky vybral celkem částku 1.075.000,-Kč a tyto prostředky předal obţ. S. O.. Určitý podíl této částky si ponechal obţ. P. P.. Bance tak způsobili škodu ve výši 1.176.530,50 Kč, zbylých 9.469,50 Kč bylo na účtu P. P. zajištěno a vráceno.

-

Obžalovaný S. O. sám: za pouţití podpisových vzorů disponentů účtu, vedeného u téţe banky, zřízeného výhradně k výplatě dividend akcionářům a za pouţití padělaných příkazů k úhradě, opatřených napodobeninami podpisů oprávněných disponentů s účtem, vloţených ke zpracování bance, přes sběrné boxy různých poboček převedl: 1) částky ve výši 1.085.000,-Kč na majitele P. A., k výběru těchto prostředků nedošlo, neboť P. A. po zjištění, ţe mu tyto finanční prostředky nepatří je vrátil zpět na účet, ze kterého přišly, 2) částky ve výši 1.679.900,-Kč na účet obţ. J. P., k uskutečnění neoprávněného převodu finančních prostředků na účet J. P. však nedošlo, neboť při provádění 65

kontroly podpisových vzorů bylo shledáno podezření, ţe podpisy disponentů k účtu, který měl být takto napaden, jsou zfalšovány. Obţalovaný S. O. se tedy dopustil jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k obohacení se ke škodě cizího majetku tím, ţe uvede někoho v omyl a způsobí tak škodu velkého rozsahu, v úmyslu trestný čin spáchat, přičemţ k dokonání činu nedošlo, a jednak padělal tuzemský bezhotovostní platební prostředek a udal jej jako pravý. Čímţ spáchal jednak ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. a jednal trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. za uţití § 143 tr. zák. Byl Městským soudem odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků, a zařazen do věznice s dozorem. Soud tak rozhodl z důvodu, ţe celková škoda se pohybuje jen těsně nad hranicí, která je důvodem pro vyšší trestní sazbu. Obţalovaný J. P. a P. P. společným jednáním ke škodě cizího majetku sebe a jiného obohatili tím, ţe vyuţili něčího omylu a způsobili tak na cizím majetku značnou škodu. Čímţ spáchali kaţdý trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. Byli Městským soudem odsouzeni k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, a zařazeni do věznice s dozorem. Dále podle § 228 odst. 1 tr. řádu jsou obţalovaní S. O. a J. P., a S. O. a P. P. povinni zaplatit společně a nerozdílně poškozené bance zpět částky, o které banku připravili. Je nutné upozornit na skutečnost, ţe obţ. S. O. v poškozené bance působil na útvaru Compliance jako analytik, zabýval se hlavně vyšetřováním externích a interních podvodů v rámci banky a následnému součinností s orgány činnými v trestním řízení. Vina obţalovaných byla prokázána, obhajoba, zejména obţalovaného S. O., byla vyvrácena. Obţalovaní J. P. a P. P. se v podstatě doznali, ţe si nebyli vědomi, ţe by jejich jednání mohlo být v rozporu se zákonem. 2. Vrchní soud v Praze Proti rozsudku Městského soudu v Praze podali odvolání v neprospěch všech obţalovaných státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, který vyjádřil nesouhlas 66

s rozhodnutím městského soudu, a navrhl, aby Vrchní soud v Praze sám rozhodl tak, ţe uzná S. O. vinným ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zák. za uţití § 143 tr. zák. s tím, ţe u něj bylo na místě zákonný znak „spáchání činu ve značném rozsahu“ posuzovat v souvislosti s faktem, ţe S. O. se dopustil činu jako zaměstnanec banky. U všech obţalovaných navrhuje navýšení trestů odnětí svobody neboť obţalovaní J. P. a P. P. se jiţ v minulosti dostali do konfliktu se zákonem. Odvolání podali také všichni obţalovaní: -

S. O., který zaměřil odvolání proti výroku a vině a na něj navazujícímu výroku o trestu, odvolával se na to, ţe on vydal pokyn k zablokování peněţních prostředků proti převodu či výběru. Dále vyjádřil nesouhlas, ţe padělal a následně pouţil platební prostředek určený k provádění tuzemského platebního styku a dále odmítl, ţe by převedl různé částky z účtů klientů banky. Navrhl, aby Vrchní soud v Praze k jeho odvolání napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a současně věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

-

J. P., který výslovně zaměřil odvolání proti výroku o vině, popřel, ţe by se kdy s obţalovaným S. O. setkal a zároveň vyloučil závěr městského soudu, ţe by se k trestné činnosti přiznal. Navrhl, aby Vrchní soud v Praze napadený rozsudek zrušil a uznal ho nevinným.

-

P. P. v odůvodnění odvolání vyčetl městskému soudu, ţe blíţe nevysvětlil v rozsudku, jakými úvahami se při ukládání trestu řídil. V otázce viny konstatoval, ţe nebylo uvěřeno jeho obhajobě, ţe si nebyl vědom toho, ţe se dopouští trestné činnosti, kdy byl S. O. ujišťován o nezávadnosti jednání, které činil. Navrhl tedy, aby Vrchní soud v Praze u něj zrušil napadený výrok o uloţeném trestu odnětí svobody a sám výkon trestu podmíněně odloţil na přiměřenou zkušební dobu.

Vrchní soud v Praze na základě těchto odvolání přezkoumal podle § 254 odst. 1 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, jakoţ i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, a rozhodl takto: Napadený rozsudek podle § 258 odst. 2 tr. ř. částečně zrušuje, a to ohledně obţalovaného S. O. v celém rozsahu a ohledně obţalovaných J. P. a P. P. ve výroku o uloţených trestech, z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. b), c), d), e) tr. ř. -

podle § 259 odst. 1 tr. ř. se trestní věc v části týkající se obţalovaného S. O. vrací Městskému soudu v Praze, v souvislosti se zjištěnými nedostatky důkazního řízení, které se týkají rozhodnutí o vině či nevině S. O.. 67

-

podle § 259 odst. 3 tr. ř. a), b) tr. ř. se ve zrušené části ohledně obţalovaného J. P. a P. P. nově rozhoduje takto: o obţalovaný J. P. se za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., kterým byl uznán vinným napadeným rozsudkem, odsuzuje podle § 250 odst. 3, a § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců o obţalovaný P. P. se za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., který byl uznám vinným napadeným rozsudkem, odsuzuje podle § 250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří roků.

Odvolání obţalovaných J. P. a P. P. byly zamítnuty. 3. Městský soud v Praze Dle pokynů odvolacího soudu bylo dokazování případu S. O. doplněno (znalecký posudek z oboru písmoznalectví, z něhoţ, a téţ výpovědi znalkyně v hlavním líčení, vyplynulo, ţe obţalovaný S. O. nebyl pisatelem předmětných příkazů), byla provedena korekce skutkových zjištění, potaţmo pak i právní kvalifikace. Ve zbývajícím se důkazní situace nezměnila, a proto v zásadě, lze zopakovat argumentaci uvedenou v předchozím rozhodnutí zdejšího soudu. S. O. uznal vinným jednak ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., jako v prvním rozsudku a jednak pomoc k trestnému činu padělání a pozměňování peněz podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. k § 140 odst. 2 tr. zák. za pouţití § 143 tr. zák. Znovu odsoudil S. O. podle § 140 odst. 2 tr. zák. za pouţití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků, se zařazením do věznice s dozorem. 4. Vrchní soud v Praze Odvolací soud opět, z podnětu odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství, zrušil rozsudek městského soudu v celém rozsahu a rozhodl, ţe S. O. je vinen, ţe zneuţil svého zaměstnání analytika Compliance a a) padělal jiný tuzemský bezhotovostní prostředek v úmyslu udat ho jako pravý a padělaný tuzemský bezhotovostní prostředek udal jako pravý a spáchal takový čin ve značném rozsahu. Tím spáchal trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zák. a § 143 tr. zák. b) Dopustil se jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu v úmyslu ke škodě cizího majetku se obohatit tím, ţe uvede 68

někoho v omyl a způsobit tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu, jestliţe k dokonání trestného činu nedošlo. Tím spáchal pokus trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1, odst. 4 tr. zák. A byl odsouzen podle § 140 odst. 3 a § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 roků a byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále podle § 49 odst. 1 tr. zák. se obţalovanému uloţil trest zákazu činnosti v peněţních institucích a to 7 let. 5. Nejvyšší soud Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný řádně a včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a jelikoţ tyto námitky zčásti nespadaly pod tento dovolací důvod a další námitky Nejvyšší soud shledal zjevně neopodstatněnými, bylo dovolání obviněného S. O. odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné89.

89

Nejvyšší soud ČR, Sp. Zn./Čj.: 7 Tdo 808/2010

69

Závěr Hospodářská kriminalita je v zemích s vyspělou ekonomikou povaţována za závaţný společenský i trestně-politický problém. To vyplývá nejen ze vznikajících materiálních škod, ale také z ohroţení fungování společnosti jako celku (ekonomická situace můţe být na jedné straně zdrojem blahobytu a na druhé straně i zdrojem krizí, které ohroţují stabilitu dané společnosti). V roce 2011 bylo na území České republiky zadrţeno 4 541 padělaných a pozměněných bankovek a mincí české měny v celkové hodnotě 2,94 milionu Kč. Celková hodnota padělků českých bankovek na území České republiky stále klesá. „Většinu padělků rozpozná i laik, k odhalení padělku stačí kontrola základních ochranných prvků, a to ve třech krocích: promnutím bankovky mezi prsty, pohledem na bankovku proti světlu a jejím sklopením.“ „96 procent padělků bylo stejně jako v předcházejících letech vytištěno na inkoustových tiskárnách. V pětistupňové škále nebezpečnosti je 73 procent padělků českých bankovek hodnoceno 4. nebo 5. stupněm jako méně zdařilé nebo neumělé. Takové falzifikáty nenesou zpravidla ţádná nebo pouze jednoduchá napodobení ochranných prvků. Na území Evropské unie bylo v roce 2011 odhaleno 648 tisíc padělků eurobankovek a téměř 159 tisíc padělků euromincí. Na milion eurobankovek v oběhu připadalo cca 43 padělků. Pro srovnání, na milion českých bankovek v oběhu připadalo pouze 13 padělků“90.

V současné době se počty padělků bankovek, zejména vyšších hodnot v České republice sníţily. Kdyţ uţ se objeví nějaké padělky, jsou to bankovky nízkých nominálních hodnot, které vyrábí často osoby mladistvé za vyuţití výpočetní techniky a inkoustového tisku. V Evropě je situace podobná, přesto se stále objevují padělky vyšších nominálních hodnot, vyráběné v padělatelských dílnách na území Bulharska, pobaltských států nebo Itálie.

90

Řeţábek, P., člen bankovní rady ČNB [online] 27.02.2012. [cit. 2012-30-3]. Hodnota padělků výrazně klesla, české peníze jsou bezpečné. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2012/20120227_padelky.html

70

Z oblasti padělání platebních karet je nejvíce známý, tzv. skimming dat z platebních karet na bankomatech. Většina bank se upozorňuje klienty na tato podvodná jednání, učí klienty, jak rozeznat skimming, jak co nejbezpečněji vybírat peníze z bankomatů, jak poznat bankomat napadený skimmingem. Polovina zjištěných případů skimmingu byla odhalena díky pozornosti klientů bank. Aktuálním tématem v oblasti padělání platebních prostředků je také phishing, činnost novodobých “rybářů“. Cílem tzv. rybaření je získání údajů z platební karty, které jsou nezbytné pro následné provádění podvodných transakcí. Jsou jimi internetové operace, poštovní nebo telefonické objednávky. Uvádím případ phishingu, který byl zaznamenán na území České republiky: Poblíž bankomatu stál mladý muž v bílé košili označené navštívenkou se specifickými znaky jedné z bank působící v České republice a v ruce držel hlavičkové papíry jiné banky. Obrátil se na skupinu osob, ke které se přidala mladá žena, která těsně před tím použila bankomat. Slušně skupinu lidí oslovil s tím, že pracuje pro několik bankovních ústavů v České republice v rámci jejich opatření k prevenci podvodných jednání. Na tomto základě požádal uvedenou ženu o sdělení čísla a doby platnosti karty, kterou právě na bankomatu použila. Jeho pokus o získání uvedených kartových dat byl oslovenými lidmi, naprosto správně, striktně odmítnut. „Lovec“ ještě chvíli postával poblíž bankomatu a poté odešel91. Dále se zcela ztotoţňuji se zněním stávajícího trestního zákoníku, kde je nově upravena zásada subsidiarity trestní represe a zásada ultima ratio, coţ znamená, ţe neprotiprávní jednání je třeba reagovat prostředky trestního práva aţ v krajních případech, jestliţe právní prostředky jiných odvětví k jejich ochraně nepostačují.

91

Řehák Jiří, Phishing údajů z platebních karet [11.8.2011], Česká spořitelna, a.s.,

71

Seznam použité literatury Bibliografie 1.

BAKEŠ, M., a kolektiv. Finanční právo. 5.vydání. Praha: C.H.Beck, 2009. ISBN 97880-7400-801-6.

2.

BERAN, J., DOLEŢALOVÁ, D., STRNADEL, D., ŠTĚPÁNKOVÁ, A. Zákon o platební styku: komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-3691.

3.

BROŢ, J., HRADECKÝ, M. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. 1. vydání. Praha: Tiskárna MV p. o. 2008. ISBN 80-7312-055-0.

4.

FRYŠTÁK, M. a kolektiv. Trestní právo hmotné zvláštní část. Key Publishing s.r.o. Ostrava, 2009, ISBN 978-80-7418-040-8.

5.

JUŘÍK, P. Platební karty velká encyklopedie 1870-2006, Grada Publishing, a.s. Praha 2006, ISBN 80-247-1381-0.

6.

MANDELL, L. The Credit Card Industry: A History, Twayne Publishers, Boston 1990.

7.

REVENDA, Z., MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOŘÁK, P., BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2.vydání. Praha: Management Press, 1997. 80-7261-031-7

8.

ŠÁMAL, P., PÚRY, F., SOTOLÁŘ, A., ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-493-7. 72

9.

ŠÁMAL, P. Trestní zákoník I: komentář § 1-139. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-109-3.

10.

ŠÁMAL, P. Trestní zákoník II: komentář, § 140-421. 1. vydání. Praha: C.H.Beck. 2010. ISBN 978-80-7400-178-9.

11.

VENCOVSKÝ, F., KOPECKÝ, L. a kolektiv. Lidé a peníze. Česká národní banka. ISBN 978-80-87225-08-0

Právní předpisy 1.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů

2.

Zákon č. 191/1950 S., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů

3.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

4.

Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů

5.

Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona o ČNB, ve znění pozdějších předpisů

Elektronické zdroje 1.

Česká národní banka [online]. [cit. 2012-25-03]. Dohled nad finančním trhem. Dostupný z WWW:< http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/

2.

Česká národní banka [online]. [cit. 2012-25-03]. Euro. Dostupný z WWW:< http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/euro/

3.

Česká spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2012-26-03]. Šeky. Dostupný z WWW:< http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_5359.xml 73

4.

Česká národní banka [online]. [cit. 2012-25-03]. ECB a ESCB. Dostupný z WWW:< http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/ecb_escb/

5.

Česká národní banka [online]. [cit. 2012-25-03]. Návod pro řešení ţivotní situace – padělané peníze. Dostupný z WWW:< http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/zivotni_situace/padelane_penize.html

6.

Evropská centrální banka [online]. [cit. 2012-26-03]. Boj proti padělání. Dostupný z WWW:< http://www.ecb.int/euro/html/counterfeiting.cs.html

7.

Evropská centrální banka [online]. [cit. 2012-26-03]. Euro. Dostupný z WWW:< http://www.ecb.int/euro/banknotes/security/feel/html/index.cs.html

8.

Evropská centrální banka [online]. [cit. 2012-26-03]. Euro. Dostupný z WWW:< http://www.ecb.int/euro/banknotes/security/look/html/index.cs.html

9.

Evropská centrální banka [online]. [cit. 2012-26-03]. Euro. Dostupný z WWW:< Http://www.ecb.int/euro/banknotes/security/tilt/html/index.cs.html

10.

FRYŠTÁK, M., ŢATECKÁ, E. [online]. Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda [cit. 2012-26-03]. Dostupný z WWW:< http://www.mvcr.cz/clanek/trestne-ciny-proti-mene-de-lege-lata-a-de-legeferenda.aspx

11.

KM [online]. 6.4.2006. [cit. 2012-26-03]. Šeky. Dostupný z WWW:< http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-18194800-historie-padelani-penez-a-cennych-papiru

12.

Papírová platidla [online]. [cit. 2012-25-03]. Ochranné prvky na bankovkách. Dostupný z WWW:< http://www.papirovaplatidla.cz/informace/ochranne-prvky

13.

Sdruţení českých spotřebitelů [online]. [cit. 2012-26-03]. Technické členění podvodů. Dostupný z WWW:< 74

http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php 14.

SIMONA ELY PLISCHKE [online]. [cit. 2012-26-03]. Phishing v praxi aneb nenaleťte České spořitelně"! Dostupný z WWW:< http://www.penize.cz/nakupy/18415-phishing-v-praxi-aneb-nenalette-ceskesporitelne!

15.

TOMÁŠEK, M. Bankovnictví [online]. 20.4.2004 [cit. 2012-25-03]. Nové aspekty ochrany eura proti padělání. Dostupný z WWW:< http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10053440-14246920-900000_d-nove-aspektyochrany-eura-proti-padelani

16.

ŘEŢÁBEK, P., člen bankovní rady ČNB [online] 27.02.2012. [cit. 2012-30-3]. Hodnota padělků výrazně klesla, české peníze jsou bezpečné. Dostupné z WWW:< http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2012/20120227_padel ky.html

17.

ÚOOZ SKPV [online]. [cit. 2012-25-03] Skimming. Dostupný z WWW: < http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx

18.

Webová encyklopedie P-numismatika [online] [cit. 2012-26-3]. Historie peněz. Dostupný z WWW:< http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola4

Odborné články 1.

ŘEHÁK Jiří, Phishing údajů z platebních karet [11.8.2011], Česká spořitelna, a.s.,

2.

ŠÁMAL, P.: Výběr ze soudních rozhodnutí z oblasti trestněprávní, [Trestněprávní revue 4/2010]. s. 127

75

Příloha č. 1

2011 - Padělané a pozměněné bankovky a mince zadržené v oběhu a Policií ČR na území ČR

Zadrženo v oběhu policií celkem Padělané bankovky CZK

4 135

364

4 499

Padělané bankovky EUR

574

90

664

Padělané bankovky USD

310

376

686

Padělané bankovky ostatní

34

0

34

Padělané mince CZK

21

0

21

Padělané mince ostatní

70

0

70

Pozměněné bankovky a mince CZK

21

0

21

Pozměněné bankovky a mince ostatní 5

2

7

Celkem

832

6 002

5 170

2010 - Padělané a pozměněné bankovky a mince zadržené v oběhu a Policií ČR na území ČR

Zadrženo v oběhu policií celkem Padělané bankovky CZK

3 690

1 212 4 902

Padělané bankovky EUR

787

12

799

Padělané bankovky USD

610

1

611

Padělané bankovky ostatní

76

0

76

Padělané mince CZK

56

0

56

Padělané mince ostatní

55

0

55

Pozměněné bankovky a mince CZK

28

0

28

Pozměněné bankovky a mince ostatní 2

0

2

Celkem

1 225 6 529

5 304

76

Zdroj: Česká národní banka [online]. 27.2.2012. [cit. 2012-27-03]. Hodnota padělků výrazně klesla, české peníze jsou bezpečné. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2012/20120227_padelky.html

77

Trestné činy proti měně a platebním prostředkům

Recommend Documents