C.1.1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA
TRANSCONSULT s.r.o.
TRANSCONSULT s.r.o. Nerudova 37, 500 02 Hradec Králové Středisko: 3 Vedoucí projektu Ing. Shejbal Vedoucí: Ing. Shejbal Odpovědný projektant Ing. Novotný Zpracovatel Ing. Novotný Zak.č. 1 4 7 0 3 0 0 0 1 Přezkoušel Ing. Shejbal Arch.č. 06314 Formát: A4 Kontroloval Mgr. Janda Datum: 02/2015 Objednatel: Statutární město Pardubice Účel: STPÚ CYKLOSTEZKA PARDUBICE - PŘELOUČ - CHVALETICE - KOJICE Část. dok. S ODBOČENÍM KLADRUBY NAD LABEM SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTACE
HODNOCENÍ PRŮCHODNOSTI ÚZEMÍ PODLE TP 181
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
C.1 Č. přílohy
1
OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................................ 2 2. VSTUPNÍ ROZBOR ............................................................................................................ 3 2.1. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ ........................................................................................................................................... 3 2.2. HODNOCENÉ VARIANTY ............................................................................................................................... 3 2.3. MAPY ........................................................................................................................................................... 9 2.4. PRŮZKUMY................................................................................................................................................. 10 3. HODNOCENÍ VARIANT.................................................................................................... 10 4. ZÁVĚR ............................................................................................................................. 39 ZDROJE: .............................................................................................................................. 41
Seznam zkratek CHOPAV LBC LBK MPR NKP NRBC NRBK OP PP PR RBC RBK Q100 TP ÚSES ÚAP VKP ZUR
chráněná oblast přirozené akumulace vod lokální biocentrum ÚSES lokální biokoridor ÚSES městská památková rezervace národní kulturní památka nadregionální biocentrum ÚSES nadregionální biokoridor ÚSES ochranné pásmo přírodní památka přírodní rezervace regionální biocentrum ÚSES regionální biokoridor ÚSES průtok s dobou opakování v průměru jednou za sto let (stoletá voda) technické podmínky územní systém ekologické stability krajiny územně analytické podklady významný krajinný prvek zásady územního rozvoje
1
1. ÚVOD Výběr nových tras pozemních komunikací ovlivňuje řada faktorů zejména dopravních, technických, ekonomických, sociálních a environmentálních. Všudypřítomnost a rozmanitost složek životního prostředí v české krajině předurčuje uplatnit hledisko environmentální hned v první fázi procesu výběru nových tras liniových staveb. Složky životní prostředí musí být vždy analyzovány v určitém širším územním rozsahu – zájmovém území, které je definováno jako prostor, kde lze nové komunikace smysluplně navrhnout. Po získání a analýze environmentálních informací o zájmovém území je možné přikročit k jejich syntéze, jejímž výstupem je diferenciace tohoto území dle přijatelnosti pro průchod dané liniové stavby. Na základě provedené diferenciace zájmového území je možné vymezit nejméně konfliktní koridory pro dopravní infrastrukturu a v nich následně navrhnout trasy a provést jejich vzájemné porovnání a výběr nejvhodnější z nich z pohledu životního prostředí. Technické podmínky TP 181 jsou výstupem řešení projektu VaV č. 1F55A/008/120 „Metodika hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby“, zpracovaného pod gescí Ministerstva dopravy ČR firmou Evernia s.r.o. v roce 2005. TP 181 byly schváleny 7.9.2006 Ministerstvem dopravy ČR – OPK čj. 505/06-120-RS/2 s účinností od 1. října 2006. Předložený dokument analyzuje zájmové území a hodnotí navržené varianty tras cyklostezky podél toku Labe v úseku Pardubice – Přelouč – Chvaletice – Týnec nad Labem dle TP 181.
2
2. VSTUPNÍ ROZBOR 2.1. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Zájmovým územím je označován prostor v němž mohou být dopravně a technicky vhodně navrženy varianty tras komunikací a kde bude hodnocen jejich vliv na životního prostředí. V rámci zájmového území je provedena analýza jednotlivých složek životního prostředí. V rámci této studie se jedná o území s rozlohou přibližně 108 km2. Zájmové území je vymezeno ve všech mapách v měřítku 1 : 20 000. Jeho hranice procházejí následujícím katastrálním územím: Pardubice, Rosice, Svítkov, Srnojedy, Rybitví, Lány na Důlku, Černá u Bohdanče, Živanice, Opočínek, Mělice, Valy nad Labem, Lohenice u Přelouče, Břehy, Přelouč, Semín, Lhota pod Přeloučí, Labětín, Kladruby nad Labem, Řečany nad Labem, Trnávka, Chvaletice, Telčice, Selmice, Kojice, Labské Chčice, Týnec nad Labem.
2.2. HODNOCENÉ VARIANTY Záměr „Cyklostezka Pardubice – Přelouč – Chvaletice – Kojice s odbočením Kladruby nad Labem“ je rozdělen na 7 úseků jejichž hranicemi jsou většinou mosty (lávka) přes Labe nebo jezy (viz. B.1 Přehledná situace). Tyto úseky jsou doporučeny jako možné etapy výstavby, jejichž pořadí nebude určovat číselné označení, ale postup přípravy stavby. V rámci úseků jsou navrženy varianty vedení cyklostezky, kterých je i s napojením obcí celkem 47. Podle složitosti terénu, průchodnosti, ochrany území a přírodních prvků bylo navrženo jednovariantní nebo vícevariantní vedení cyklostezky. Vedení variant cyklostezky je přehledně graficky znázorněno v situacích B. 1, B.2.1 až B.2.4.
POPIS JEDNOTLIVÝCH ÚSEKŮ A VARIANT CYKLOSTEZKY Úsek 1 – od jezu pod soutokem Labe a Chrudimky po most přes Labe Rosice - Svítkov (ř.km 967,4 – ř. km 963,7) Varianta 1a – začátek je situován do prostoru lávky pro pěší v Pardubicích u jezu pod soutokem Labe a Chrudimky v místě vedení cyklotrasy č. 4123. Odtud je vedena na západ ve stopě stávající cyklostezky s asfaltovým povrchem po pravém břehu Labe. Podchází most P. Wonky (silnici II/324, ulici Hradeckou), kříží místní komunikaci vedoucí k mostu Kapitána Bartoše (Polabiny – hlavní nádraží), podchází silniční most (silnice I/36) i železniční most (trať Rosice n. L. – Chrudim) a dále je vedena po stávající cyklostezce s asfaltový povrchem až na most přes Labe Rosice – Svítkov. Od mostu Polabiny – hlavní nádraží na most Rosice – Svítkov je varianta 1a totožná s vedením stávající cyklotrasy 2 – Labskou stezkou. Cyklostezka v celé délce varianty 1a je vybudována a provozována jako cyklostezka s asfaltovým povrchem. Délka varianty 1a je cca 3,800 km.
3
Varianta 1b, 1b1, 1b2, 1b3, 1b4, 1b5 – začátek je situován do prostoru lávky pro pěší v Pardubicích u jezu v místě vedení cyklotrasy č. 2 – Labské stezky. Odtud je vedena na západ po levém břehu Labe mezi ulicí U stadionu, navazujícím parkovištěm a Labem. Zde nesmí dojít k ohrožení památného stromořadí. Podchází most P. Wonky (silnice II/324, ulice Hradecká), a navazuje na stávající cyklostezku s asfaltovým povrchem nebo dlážděným povrchem mezi sídlištěm Závodu míru a Labem (Labská stezka), vede kolem mostu Kapitána Bartoše (Polabiny – hlavní nádraží) kde Labská stezka v tomto úseku končí. Dále pokračuje po levém břehu Labe po asfaltové místní komunikaci, podchází silniční most (silnice I/36) i železniční most (trať Rosice n. L. – Chrudim). V tomto místě končí zpevněný povrch a cyklostezka pokračuje po travnatém povrchu mezi hrází protipovodňové ochrany a řekou Labe (varianta 1b2) nebo po koruně hráze porostlé náletovými dřevinami (varianta 1b1). V místě kde se obě varianty spojují jde varianta 1b po nezpevněné cestě ke křižovatce od níž lze pokračovat rovně po nezpevněné cestě mezi slepým ramenem Labe a Labem (varianta 1b3) na jejímž konci je nutné překonat lávkou soutok slepého ramene s Labem v délce cca 60 m. Pokud se bude pokračovat od křižovatky vpravo po koruně hráze zarostlé náletovými dřevinami nebo po vedlejší neoficiální polní cestě (obě možnosti ve variantě 1b4), dostává se cyklostezka již opět ve variantě 1b k Bylance, kterou je nutno překonat lávkou v délce cca 20 m. Odtud je možno pokračovat po travnatém povrchu ve variantě 1b k mostu přes Labe Rosice – Svítkov nebo ve variantě 1b5 po polní cestě k železniční trati a následující místní komunikaci vedoucí k mostu přes Labe Rosice - Svítkov. Délky variant:
1b cca 3,100 km 1b1 cca 0,300 km 1b2 cca 0,320 km 1b3 cca 0,570 km 1b4 cca 0,670 km 1b5 cca 0,480 km
Napojení městských částí Pardubic na pravém břehu Labe je možné bez stavebních úprav zejména z těchto míst: Pardubice – Cihelna z ulice Kunětická, Pardubice – Polabiny z ulic Hradecká a Kpt. Bartoše Pardubice – Rosice z ulice Generála Svobody Napojení městských částí Pardubic na levém břehu Labe je možné bez stavebních úprav zejména z těchto míst: Pardubice – Staré Město z ulice Labská nebo U Stadionu, Pardubice – Zelené Předměstí z ulice Kpt. Bartoše Pardubice – Svítkov z ulice Přerovská
Úsek 2 – od mostu přes Labe Rosice - Svítkov po jez Srnojedy (ř. km 963,7 – ř. km 960,8) Varianta 2 –
je vedena po nezpevněné obslužné cestě Povodí Labe, s.p. po levém břehu řeky Labe až k jezu Srnojedy. V místě křížení Podolského potoka bude nutné vybudovat přemostění (lávku). Délka varianty 2 je cca 2,040 km.
4
Varianta 2a – trasa je vedena po nezpevněné obslužné cestě Povodí Labe, s.p. po levém břehu řeky Labe. S ohledem na vedení trasy po území výhledového Přístavu Pardubice se předpokládá výstavba cyklostezky s nezpevněným (mlatovým) povrchem. Délka varianty 2a je cca 0,990 km. Varianta 2b – je vedena po orné půdě po okraji lesního porostu, nacházejícím se na k.ú. Svítkova při levém břehu řeky Labe. Délka varianty 2b je cca 1,100 km. Varianta 2c – je vedena po polní cestě, která spojuje variantu 2b s variantou 2d. Délka varianty 2c je cca 0,600 km. Varianta 2d – varianta je vedena po orné půdě vpravo podél místní komunikace vedoucí od mostu přes Labe Rosice - Svítkov k železniční trati ve Svítkově. Podél této komunikace pokračuje k silnici III/32221 Svítkov – Srnojedy, kde je vedena ve stopě stávající cyklostezky s asfaltovým povrchem do centra Srnojed, kde tato cyklostezka končí. Varianta 2d pokračuje průtahem Srnojed podél silnice III/32221 k začátku zástavby Lánů na Důlku, kde odbočuje na zpevněnou místní komunikaci vedoucí k jezu. Celé vedení varianty 2d od mostu přes Labe Svítkov – Rosice po odbočení ze silnice III/32221 na místní komunikaci je ve stopě cyklotrasy 2 – Labská stezka. Délka varianty 2d je cca 3,350 km. Varianta 2e – je vedena po místní komunikaci v ulici „K Náplavce“. Délka varianty 2e je cca 0,210 km. Varianta 2f – je navržena po břehu Labe obslužným areálem jezu Srnojedy. Délka varianty 2f je cca 0,240 km. Napojení Pardubic - Svítkova je možné bez stavebních úprav z ulice Přerovské. Napojení Srnojed a Lánů na Důlku je možné bez stavebních úprav z ulice Pardubické (silnice III/32221).
Úsek 3 - od jezu Srnojedy po most přes Labe Mělice - Valy (ř. km 960,8 – ř. km 954,6) Varianta 3, 3a, 3b – varianta je vedena od jezu Srnojedy po travním porostu podél levého břehu Labe, kde po několika stech metrech je možno vést cyklostezku ve dvou variantách. Varianta 3a je vedena po neudržovaném, náletovými dřevinami zarostlém břehu v prostoru mezi stromovou alejí a Labem. Varianta 3 b je navržena ve stopě polní cesty mezi poli a stromovou alejí. Před Lánským potokem se obě varianty sbíhají v jedinou variantu 3. Překročení Lánského potoka vyžaduje výstavbu lávky v délce cca 20 m. Vedení cyklostezky je dále navrženo většinou ve stopě obslužné cesty Povodí Labe, s.p. jejíž kvalita a prostupnost je proměnná. Před Valy bude nutno vybudovat přemostění přes bezejmennou vodoteč v délce cca 10 m a lávku přes Struhu pravděpodobně rekonstruovat. Varianta 3 končí u mostu přes Labe Mělice – Valy na silnici III/32220. Délky variant: 3 cca 5,400 km 3a cca 0,800 km 3b cca 0,850 km Napojení Opočínku - napojení Opočínku na cyklostezku je nutno řešit stavebnímu úpravami. Napojení je navrženo po polní cestě spojující variantu 3 se zpevněnou místní komunikaci obce. Délka napojení je cca 0,180 km.
5
Úsek 4 - od mostu přes Labe Mělice – Valy po most přes Labe Břehy - Přelouč (ř. km 954,6 – ř. km 951,2) Varianta 4a, 4a1, 4a2 – začátek varianty 4a je veden po nezpevněné obslužné cestě Povodí Labe, s.p. po pravém břehu Labe. Alej vzrostlých stromů je v blízkosti břehové hrany a z tohoto důvodu je cyklostezka vedena vpravo od stromořadí, po zemědělských pozemcích a polních cestách. V prostoru Starého Labe je možné se opět vrátit do prostoru obslužné cesty Povodí Labe, s.p. V místě, kde začíná zahrádková osada je možné pokračovat ve variantě 4a1 nebo ve variantě 4a2. Varianta 4a1 na počátku zahrádkářské osady odbočuje vpravo na polní cestu, která se po cca 150 m napojuje na silnici III/32220 mezi Přeloučí a Lohenicemi, podél níž pokračuje dále ve směru na Přelouč. Varianta 4a2 pokračuje do prostoru mezi Labe a zahrádkářskou osadu do míst, kde dále nelze pokračovat v přímém směru, odbočuje vpravo na silnici III/32220. Zde se obě varianty spojují opět ve variantu 4a, která pokračuje podél silnice III/32220 k silnici II/333 a po ní na most přes Labe Přelouč – Břehy. Délky variant: 4a cca 3,500 km 4a1 cca 0,250 km 4a2 cca 0,230 km Varianta 4b – varianta 4b je vedena po nezpevněné obslužné cestě Povodí Labe, s.p. po levém břehu řeky Labe. Tato cesta končí u areálu firmy Excalibur Group, spol. s r.o. v Přelouči. Zde překračuje mostem (lávkou) přes Lipoltickou svodnici. Cyklostezka se tak dostává do míst, kde oplocení areálu dosahuje téměř až k hladině Labe a bez záborů části areálu není pokračování cyklostezky možné. Varianta 4b končí ve skladištní a výrobní oblasti v Přelouči v Hlávkově ulici před silnicí II/333 a mostem přes Labe Přelouč – Břehy. Délka varianty 4b je cca 3,650 km. Varianta 4c – varianta začíná v místě, kde se varianta 4b oddaluje od železniční trati. Varianta 4c jde ve stopě polní cesty podél železniční trati až do místa, kde začíná areál firmy Excalibur Group, spol. s r.o.. Odtud je vedena po širokém zpevněném povrchu Tovární ulice až k ulici Hradecká a bude vyznačena jako cyklotrasa. Délka varianty 4c je cca 2,600 km. Varianta 4d – varianta je vedena podél oplocení části areálu firmy Excalibur Group, spol. s r.o., prostorem zarostlým většinou náletovými dřevinami. Propojuje variantu 4b s variantou 4c. Délka varianty 4d je cca 0,360 km. Napojení Břehů - napojení Břehů na cyklostezku je nutno řešit stavebními úpravami. Napojení je navrženo podél silnice II/333 Přelouč – Břehy a končí u mostu přes Živáňskou svodnici (napojením na cyklostezku připracovanou obcí Břehy). Délka je cca 380 m. Napojení Mělic a Valů je možné bez stavebních úprav ze silnice III/32220, která spojuje obě obce. Napojení Přelouče je možné z ulice Hradecká.
6
Úsek 5 - od mostu přes Labe Břehy - Přelouč po most Kladruby nad Labem – Řečany nad Labem (ř. km 951,2 – ř. km 943,2) Varianta 5, 5a, 5b, 5c, 5d – varianta 5 navazuje na varianty předchozího úseku 4, obchází silnici II/333 vedoucí na most přes Labe Přelouč – Břehy a po zpevněné místní komunikaci směřuje k vodní elektrárně, kde zpevněná komunikace končí. Dále pokračuje po travním porostu k levému břehu Labe, a napojuje se na obslužnou cestu Povodí Labe, s.p. k potoku Švarcava. Zde bude nutno nahradit stávající provizorní lávku. Kolem malé chatové osady k potrubní lávce vede zpevněná komunikace s asfaltovým povrchem. Cyklostezka pokračuje vlevo od břehového stromořadí po okraji polí, dále po obslužné cestě Povodí Labe. Vedení cyklostezky podél levého břehu Labe se dále střídá podle konkrétních možností vpravo nebo vlevo od stávajícího stromořadí až k Brložskému potoku, kde je nutno vybudovat lávku. Další vedení cyklostezky je obdobné až k mostu přes Labe Řečany nad Labem – Kladruby nad Labem na silnici III/3227. Celé vedení varianty 5 je jednovariantní až na dva úseky, kde je možné vést cyklostezku ve dvou souběžných variantních úsecích, a to mezi stromořadím a břehem Labe (varianta 5a říční km cca 945,0 – 946,0, varianta 5c říční km cca 943,5 – 944,5) nebo vlevo od stromořadí po polích či polních cestách (varianta 5b říční km cca 945,0 – 946,0, varianta 5d říční km cca 943,5 – 944,5). Délky variant: 5 cca 7,150 km 5a cca 0,630 km 5b cca 0,650 km 5c cca 0,980 km 5d cca 0,990 km Napojení Přelouče je možné bez stavebních úprav. Mimo ulici Hradeckou to umožňuje také ulice Za Tratí. Napojení Semína - napojení Semína, který je na opačném břehu Labe než navržená cyklostezka, vyžaduje výstavbu lávky pro pěší a cyklisty o délce cca 80 m a vedení po obecním pozemku ke zpevněné místní komunikaci v délce cca 0,100 km. Celková délka napojení je cca 0,180 km. Napojení Labětína – napojení obce je možné pouze při realizaci stavebních úprav a je vedeno ve stopě stávající polní cesty. Délka napojení je cca 0,350 km. Napojení Řečan nad Labem – napojení vyžaduje stavební úpravy. Je vedeno po obecních pozemcích podél stávající silnice III/3227 Řečany nad Labem – Kladruby nad Labem. Délka napojení je cca 0,400 m. Úsek 6 - od mostu Kladruby nad Labem – Řečany nad Labem po lávku pře Labe v Přelouči (ř. km 943,2 – ř. km 938,6) Varianta 6a, 6a1 – varianta 6a je vedena po levém břehu Labe téměř výhradně po nezpevněné obslužné cestě Povodí Labe, s.p. až do prostoru mezi bývalým překladištěm uhlí elektrárny Chvaletice a odkališti a odtud po zarostlé nezpevněné cestě ke zpevněné komunikaci u železniční trati, kde kříží bezejmennou vodoteč. Zde bude třeba vybudovat přemostění. Dále pokračuje po zpevněné místní komunikaci podél železniční trati až ke stávající lávce pro pěší přes Labe.
7
V prostoru říčního km cca 941,0 varianta překonává Morašický potok a po cca 200 m bezejmennou vodoteč. Bezejmennou vodoteč je nutno překonat i jihozápadně od popílkovišť. V případě všech tří vodních toků je nutné vybudovat nová přemostění. Varianta 6a1 začíná cca v říčním km 938,9. Na okraji bývalého překladiště uhlí elektrárny Chvaletice a využívá zpevněnou komunikaci, která sloužila k obsluze tohoto překladiště. Po této komunikaci se dostává k železniční trati, kde navazuje na stávající zpevněnou místní komunikaci. Délky variant:
6a cca 5,150 km 6a1 cca 1,000 km
Varianta 6b – varianta 6b je vedena po pravém břehu Labe. Ze silnice III/3227 vedoucí přes most přes Labe Řečany nad Labem – Kladruby nad Labem směřuje na louku a k břehu Labe a dále je navržena podél jeho hrany. Toto vedení vyžaduje v prostoru parku Mošnice (bažantnice) kácení náletových dřevin i značného množství vzrostlých stromů. Po opuštění parku cyklostezka prochází po polích zasahujících až ke břehu Labe napojuje se na obslužnou cestu Povodí Labe, s.p., vedoucí až k areálu přístavu (loděnice) ve Chvaleticích. Odtud je až k lávce pro pěší přes Labe vedena po zpevněné místní komunikaci. Stávající lávka vyžaduje rekonstrukci včetně doplnění schodiště o nájezdové rampy. Délka varianty 6b je cca 3,800 km. Varianta 6c – varianta začíná na silnici III/3227 mezi mostem přes Labe a Kladruby nad Labem. Téměř v celé své délce je vedena po území parku Mošnice. Zhruba polovina trasy je vedena po nezpevněné komunikaci parku, zbytek po bývalé cestě, dnes sečených travních plochách. Délka varianty 6c je cca 2,400 km. Varianta 6d – varianta je vedena podél silnice III/3227 v úseku most přes Labe – Kladruby nad Labem, a to vedle stromořadí vedoucím podél levé strany silnice. Překračuje dvě bezejmenné vodoteče, na nichž bude třeba vybudovat lávky. Délka varianty 6d je cca 1,500 km. Varianta 6e – varianta je vedena podél silnice III/3227 v úseku most přes Labe – Kladruby nad Labem, a to vedle stromořadí vedoucím podél pravé strany silnice až do místa, kde se silnice III/3227 odklání vlevo a přímo pokračuje cesta vedoucí před budovu hřebčína. V tomto místě může být vedení variant 6d a 6e vzájemně kombinováno. Odtud cyklostezka pokračuje vpravo podél bezejmenné vodoteče do areálu Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Varianta 6e překračuje na čtyřech místech dvě bezejmenné vodoteče. Zde bude nutno vybudovat lávky. Délka varianty 6e je cca 1,400 km. Varianta 6f – tato varianta je v celé délce vedena po stávající zpevněné účelové komunikaci elektrárny Chvaletice, která obchází rozlehlé území bývalých odkališť. Délka varianty 6f je cca 3,200 km. Napojení Kladrub nad Labem – toto napojení vyžaduje stavební úpravy, jedná se o variantu 6d v délce cca 1,500 km i variantu 6e v délce cca 1,400 km. Napojení Selmic – napojení obce na variantu 6b cyklostezky vyžaduje stavební úpravy, je navrženo po stávající polní cestě. Délka napojení je cca 0,380 km.
8
Napojení Trnávky nevyžaduje stavební úpravy, je vedeno po stávající účelové komunikaci elektrárny Chvaletice. Napojení Chvaletic nevyžaduje stavební úpravy, je možné buď ze silnice II/322 nebo z ulice Nádražní, křížení železniční trati je stávajícím podchodem. Napojení Labských Chrčic umožňuje zpevněná komunikace vedená podél loděnice.
Úsek 7 - od lávky přes Labe ve Chvaleticích po most v Týnci nad Labem (ř. km 938,6 – ř. km 933,4) Varianta 7, 7a, 7b, 7c, 7d – varianty úseku 7 navazují na varianty předchozího úseku 6. Od lávky přes Labe je možné její vedení po panelové účelové komunikaci, která obchází jednu hospodářskou budovu zleva - varianta 7a nebo zprava - varianta 7b. Pokračuje po zpevněné panelové účelové komunikaci podél levého břehu Labe, která končí se zástavbou Chvaletic. Odtud jde buď těsně po břehu Labe – varianta 7d nebo dále od řeky po polních cestách vedle břehového stromořadí Labe – varianta 7c. Na katastru Kojic cca v místě říčního km 936,4 se varianty 7c a 7d spojují opět do jedné varianty 7. V této variantě pokračuje podél Labe po polích a obslužné cestě Povodí Labe, s.p. až k překladišti RO-RO v Týnci nad Labem. Odtud směřuje po okraji překladiště k silnici II/322 a končí v prostoru mostu přes Labe. V říčním km cca 935,6 bude nutno vybudovat v trase cyklostezky přemostění (lávku) bezejmenné vodoteče. Délky variant: 7 cca 3,500 km 7a cca 0,140 km 7b cca 0,150 km 7c cca 1,500 km 7d cca 1,480 km Napojení Kojic – vyžaduje stavební úpravy, napojení je vedeno od podjezdu pod tratí po zpevněné komunikaci a následně po poli. Celková délka napojení je cca 0,260 km.
2.3. MAPY Významnou přílohou předloženého dokumentu jsou mapy zájmového území vyhotovené v dostatečně podrobném a zároveň přehledném měřítku 1 : 20 000, představující hlavní výstupy analýzy území. Jednotlivé složky životního prostředí jsou z důvodu vzájemné spojitosti a přehlednosti shrnuty do 4 tematických map: C.1.2 Geologie a voda C.1.3 Příroda a ÚSES C.1.4 Antropogenní systémy C.1.5 Půda a les. Do všech map jsou zakresleny hodnocené varianty tras cyklostezky.
9
2.4. PRŮZKUMY Dostatečně podrobná a podložená vstupní data pokrývající celé zájmové území byla získána ze stávajících oficiálních zdrojů pro všechny oblasti životního prostředí, zdroje dat jsou konkrétně vyjmenovány v závěrečné kapitole Zdroje. V průběhu měsíce listopadu a prosince 2014 a ledna 2015 byla provedena podrobná rekognoskace území, v nichž jsou navrženy všechny hodnocené varianty cyklostezky.
3. HODNOCENÍ VARIANT Hodnotící indikátor reprezentuje riziko negativního ovlivnění prvku liniovou stavbou. Toto riziko vychází z rozsahu kontaktu mezi prvkem životního prostředí a variantou komunikace, charakteru prvku a charakteru stavby. Nejpřesnějším vyjádřením rozsahu kontaktu je plocha kontaktu, popisující velikost plochy průniku liniové stavby s prvkem životního prostředí. V případě této studie bylo uvažováno s délkou průniku cyklostezky s prvkem životního prostředí, protože šířka cyklostezky je neměnná a tudíž neovlivňuje výsledky hodnocení. Délka průniku v tomto případě má stejnou vypovídací schopnost jako plocha. Postup při celkovém vyhodnocení variant cyklostezky z hlediska vlivů na dotčené složky životního prostředí vycházel z Technických podmínek TP 181 – Hodnocení průchodnosti území pro liniové stvby (Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR, říjen 2006). Bylo však také vzato v úvahu, že není navrhována klasická liniová stavba typu silniční či železniční komunikace, ale že se jedná o cyklostezku, jejíž účel, technické parametry a vlivy na životní prostředí jsou specifické a jiné než vlivy u výše uvedených silničních a železničních staveb. Zařazení složek a prvků životního prostředí do kategorií a rezistence bylo provedeno podle TP 181. Pro hodnocení průchodnosti pro liniovou stavbu – je nezbytné všechny prvky jednotlivých složek životního prostředí hodnotit v rámci jedné společné stupnice. Je proto zavedena veličina „rezistence“ s označením „k“, jež může nabývat hodnot od 0 do 1, a která vyjadřuje potenciální odpor prvku (území) vůči vedení liniové stavby. V případě předkládané studie jsou uvažovány hodnoty odporu jednotlivých krajinných prvků uvedené přímo v TP 181. Jedná se o objektivní, expertní kvantifikační podklad. Pro přehlednost je také vhodné zařadit jednotlivé prvky podle příslušné hodnoty odporu do kategorií. Opět v souladu s TP 181 je uvažováno s následujícími pěti kategoriemi: – – – – –
K1 ... k=<0,81;1,00> ... území vysoce citlivé, K2 ... k=<0,61;0,80> ... území kompromisní, vysoce hodnotné, K3 ... k=<0,41;0,60> ... území kompromisní, středně hodnotné, K4 ... k=<0,21;0,40> ... území kompromisní, méně hodnotné, K5 ... k=<0,00;0,20> ... území volné.
10
Následující tabulka uvádí přehled všech dotčených prvků životního prostředí v této studii a jejich rezistenci (odpor) včetně zařazení do kategorie rezistence (odporu) podle TP 181: Složky životního prostředí
Geologie a voda
Příroda a ÚSES
Antropogenní systémy
Půda a les
Rezistence
Kategorie rezistence
vodní tok
0,45
K3
významný vodní tok
0,64
K2
záplavové území
0,40
K4
stará zátěž a kontaminovaná plocha
0,30
K4
významný krajinný prvek registrovaný
0,70
K2
regionální biocentrum (RBC) existující funkční
0,73
K2
lokální biocentrum (LBC) existující funkční
0,62
K2
lokální biocentrum (LBC) návrh
0,55
K3
nadregionální biokoridor (NRBK) existující funkční
0,73
K2
regionální biokoridor (RBK) existující funkční
0,62
K2
lokální biokoridor (LBK) existující funkční
0,53
K3
lokální biokoridor (LBK) návrh
0,45
K3
národní kulturní památka památkově chráněné území – ochranné pásmo
0,91 0,55
K1 K3
zemědělská půda I. třídy ochrany
0,69
K2
zemědělská půda II. třídy ochrany
0,57
K3
zemědělská půda III. třídy ochrany
0,41
K3
zemědělská půda IV. třídy ochrany
0,20
K5
zemědělská půda V. třídy ochrany
0,19
K5
les zvláštního určení
0,69
K2
les s vysokým produkčním potenciálem
0,68
K2
Prvek životního prostředí
1. V případě hodnocení kontaktu variant navržených cyklostezek s prvky složek „Geologie a voda“ bylo uvažováno v kategoriích rezistence K4. Důvody: - vybudování lávek pro pěší a cyklisty přes malé vodní toky a Labe (tam kde nejsou v současnosti), není jejich významným ohrožením. Při jejich výstavbě musí stavební firma respektovat nařízení příslušných orgánů v ochraně životního prostředí tak, aby nebyly vody kvalitativně i kvantitativně ohroženy. V případě provozu nebudou lávky pro vodní toky žádným rizikem - průchod cyklostezky záplavovým územím není významným negativním vlivem, protože zatopení cyklostezky v ohrožených úsecích po dobu několika dní v rámci jednoho roku či více let nezpůsobí újmu na kvalitě vod. Jediným negativním důsledkem bude krátkodobá nesjízdnost cyklostezky - v celém úseku mezi Pardubicemi a Týncem nad Labem prochází cyklostezka jediným místem se starou ekologickou zátěží, a to ve variantě 1b3 na katastrálním území Svítkova. Podle charakteru
11
této zátěže rozhodne příslušný orgán ochrany životního prostředí v rámci výstavby cyklostezky o způsobu její sanace. 2. V případě hodnocení kontaktu variant navržených cyklostezek s prvky složek „Příroda a ÚSES“ bylo uvažováno v kategoriích rezistence K2 a K3, tak jak je uvedeno výše v tabulce. Při průchodu biocentry, biokoridory a registrovanými významnými krajinnými prvky, pokud k němu došlo, je vedení cyklostezky navrženo ve stopě stávajících nezpevněných obslužných cest Povodí Labe, s.p. nebo polních cest. Cyklostezka tak není navržena v nové, nepoužívané stopě. Tím je její vedení v těchto chráněných územích co nejšetrnější. 3. V případě hodnocení kontaktu variant navržených cyklostezek s prvky složek „Antropogenní systémy“ bylo uvažováno v kategoriích rezistence K1 a K3, tak jak je uvedeno výše v tabulce. Varianty 6b a 6c navržené na území Národní kulturní památky Hřebčín Kladruby nad Labem jsou vyhodnoceny jako nevhodné a současně jsou zamítnuty i představiteli Národního hřebčína nad Labem. Napojení obce Kladruby nad Labem, navržené také na území národní kulturní památky je představiteli obce i hřebčína požadováno. V tomto případě je vedení cyklostezky do obce považováno za pozitivní prvek, potencionálně přispívající ke zvýšení atraktivnosti a návštěvnosti Národní kulturní památky Hřebčín Kladruby nad Labem, tak i obce. Průchod cyklostezky po levém břehu Labe v místě ochranného pásma Městské památkové rezervace Pardubice není rušivým faktorem památkové rezervace, ale naopak je faktorem potencionálního zvýšení návštěvnosti pardubického zámku. 4. V případě hodnocení kontaktu variant navržených cyklostezek s prvky složek „Půda a les“ bylo uvažováno v kategoriích rezistence K2, K3 a K5, tak jak je uvedeno výše v tabulce. Navrhování cyklostezky se řídilo snahou minimalizovat jakékoli zábory zemědělského půdního fondu a lesa.
Přehled střetů jednotlivých variant s dotčenými prvky životního prostředí A. GEOLOGIE A VODA V TP 181 – Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby jsou ve složce životního prostředí „Voda“ uvedeny následující prvky: -
vodárenské nádrže významné vodní toky a vodní plochy drobné vodní toky záplavová území chráněná oblast přirozené akumulace vod ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně
Ve složce „Horninové prostředí“ jsou uvedeny tyto prvky: -
dobývací prostory pro těžbu vyhrazených nerostů ostatní dobývací prostory
12
-
chráněná ložisková území prognózní zásoby poddolovaná území sesuvná území
Z těchto prvků životního prostředí jsou vedením cyklostezky dotčeny následující: -
vodní toky (v několika případech nelze vést cyklostezku bez překonání vodního toku nově vybudovanou lávkou) záplavové území Q100 aktivní zóna záplavového území stará ekologická zátěž
-
Kontakty těchto prvků životního prostředí jsou uvedeny v následující tabulce:
GEOLOGIE A VODA Úsek Varianta vedení vedení cyklostezky cyklostezky
1
2
3
4
5
1a 1b 1b1 1b2 1b3 1b4 1b5 2 2a 2b 2c 2d 2e 2f 3 3a 3b Napojení Opočínku 4a 4a1 4a2 4b 4c 4d Napojení Břehů 5 5a 5b 5c 5d Napojení Semína
Dotčený prvek životního prostředí Vodní tok bez lávky, mostu 20 60 15 20+15+20 -
Záplavové Aktivní zóna území záplavového (stoletá voda) území Délka průchodu (m) 1964 400 1240 96 302 314 314 563 193 657 188 495 187 172 124 22 1070 425 187 136 5124 3817 792 792 786 318
Stará ekologická zátěž 1x -
-
166
40
-
15 -
3300 244 216 3487 224
1648 121 220 1116 -
-
-
383
52
-
18 + 38 -
5535 503 513 958 967
1575 468 136 845 27
-
80
130
20
-
Pozn.
1 2
3
4
13
GEOLOGIE A VODA Úsek Varianta vedení vedení cyklostezky cyklostezky 5
Napojení Labětína Napojení Řečan n. L. 6a 6a1 6b
6
7
6c 6d 6e 6f Napojení Selmic 7 7a 7b 7c 7d Napojení Kojic
Dotčený prvek životního prostředí Vodní tok bez lávky, mostu
Záplavové Aktivní zóna území záplavového (stoletá voda) území Délka průchodu (m)
Stará ekologická zátěž
-
347
-
-
-
286
60
-
12+10+26 Rekonstrukce lávky - Labe 17 + 14 17+14+10 -
4338 359
2065 -
-
4498
2219
-
2283 153 1200 1464
262 16 17 -
-
-
300
-
-
19 -
2922 152 135 1330 1375
2559 64 1184 1375
-
-
258
136
-
Pozn.
5
5
5 5
1 – cyklostezka s asfaltovým povrchem je v tomto celém úseku vybudována a provozována, 2 – cyklostezka v tomto úseku je provozována od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most čtyřpruhové silnice I/37, 3 – podél přímého úseku silnice III/32221 mezi Srnojedy a Pardubicemi je funkční cyklostezka s asfaltovým povrchem, 4 – 2/3 varianty jsou zpevněnou komunikací (Tovární ulice), 5 – jedná se o stávající zpevněnou komunikaci,
GEOLOGIE A VODA - komentář a vyhodnocení vlivů na dotčené prvky životního prostředí Úsek 1: Varianta 1a – varianta je vedena v délce cca 2 km záplavovým územím Q100 a cca 400 m aktivní zónou záplavového území. Cyklostezka v této variantě je v celém úseku vybudována a provozována s asfaltovým povrchem. Její hodnocení je tudíž bezpředmětné. Varianta 1b – varianta je vedena v délce cca 1,2 km záplavovým územím Q100 a cca 100 m aktivní zónou záplavového území. Na katastrálním území Svítkova překonává u ústí do Labe vodní tok Bylanku. Zde bude nutno vybudovat lávku. Cyklostezka v tomto úseku je provozována od mostu P. Wonky (ulice Hradecká) po most čtyřpruhové silnice I/37. Varianta 1b1 – varianta je vedena v délce cca 300 m záplavovým územím Q100, není vedena aktivní zónou. Varianta 1b2 – varianta je vedena taktéž v délce cca 300 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 300 m.
14
Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b1 nebo 1b2 je méně kolizní varianta 1b1. Varianta 1b3 – varianta je vedena necelých 600 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 200 m. Na katastru Svítkova musí překonat propojení slepého ramene s Labem v délce cca 60 m. Mezi Slepým ramenem a řekou Labe je umístěna stará ekologická zátěž. Varianta 1b4 – varianta je vedena záplavovým územím Q100 v délce necelých 700 m, aktivní zónou prochází v délce cca 200 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b3 nebo 1b4 je jednoznačně méně kolizní varianta 1b4. Varianta 1b5 – varianta je vedena v délce cca 500 m záplavovým územím Q100 a cca 200 m aktivní zónou záplavového území. Na katastrálním území Svítkova překonává u železniční trati vodní tok Bylanku po stávajícím přemostění. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b v prostoru mezi slepým ramenem Labe a mostem přes Labe spojující Svítkov s Rosicemi nebo ve variantě 1b5 je v tomto místě méně kolizní varianta 1b z důvodu průchodu kratším průchodem aktivní zónou záplavového území. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 1: V úseku 1 je již v současnosti funkční cyklostezka ve variantě 1a, vedoucí po pravém břehu Labe. Po levém břehu Labe je nejvhodnější vedení v kombinaci variant 1b – 1b1 – 1 b – 1b4 – 1b. V současnosti je cyklostezka v provozu od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most přes Labe mezi Svítkovem a Rosicemi.
Úsek 2: Varianta 2 – varianta je vedena v délce necelých 200 m záplavovým územím Q100. Aktivní zónou záplavového území neprochází. Překračuje Podolský potok. Nutno vybudovat lávku. Varianta 2a – varianta je vedena v délce cca 130 m záplavovým územím Q100 a cca 20 m aktivní zónou záplavového území. Varianta 2b – varianta je vedena v délce cca 1 km záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 400 m. Na katastru Svítkova překračuje tři bezejmenné vodoteče. Varianta 2c – varianta je vedena taktéž v délce necelých 200 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 140 m. Varianta 2d – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Geologie a voda“. Podél přímého úseku silnice III/32221 mezi Srnojedy a Pardubicemi je funkční cyklostezka s asfaltovým povrchem. Varianta 2e – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Geologie a voda“. Varianta 2f – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Geologie a voda“.
15
Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 2: Na základě výše uvedených skutečností lze v úseku 2 považovat za nejméně kolizní vedení cyklostezky ve variantě 2d. Jakákoli jiná kombinace variant znamená zavedení cyklostezky do problematičtějších úseků (viz mapová situace C.1.2 Geologie a voda).
Úsek 3: Varianta 3 – varianta je vedena v délce cca 5 km záplavovým územím Q100 a cca 3,8 km aktivní zónou záplavového území. Na katastrálním území Lán na Důlku překonává u ústí do Labe Lánský potok a na katastrálním území Valů nad Labem přechází bezejmennou vodoteč a Struhu. Ve všech případech bude nutno vybudovat lávky. Varianta 3a – varianta je vedena necelými 800 m záplavovým územím Q100 a v téže délce aktivní zónou záplavového území. Varianta 3b – varianta je vedena také v délce cca 800 m záplavovým územím Q100, aktivní zóna je dotčena v délce cca 300 m. Napojení Opočínku – je vedeno v délce cca 170 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 40 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 3a nebo 3b je méně kolizní varianta 3b. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 3: Nejvhodnější vedení cyklostezky je v kombinaci variant 3 – 3b – 3.
Úsek 4: Varianta 4a – varianta je vedena v délce cca 3,3 km záplavovým územím Q100 a cca 1,6 km aktivní zónou záplavového území. Varianta 4a1 – varianta je vedena v délce cca 250 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 120 m. Varianta 4a2 – varianta je vedena v délce cca 220 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází opět v délce cca 220 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 4a1 nebo 4a2 je nepatrně méně kolizní varianta 4a1. Varianta 4b – varianta je vedena cca 3,5 km záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 1,1 km. Dále překračuje Lipoltickou svodnici. Je nutno vybudovat lávku. Varianta 4c – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Geologie a voda“. Varianta 4d – varianta je vedena v délce cca 225 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou záplavového území neprochází. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 4b nebo ve variantě 4c je v místě jejich souběhu jednoznačně méně kolizní varianta 4c, která není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Geologie a voda“. Napojení Břehů – je vedeno v délce cca 380 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 50 m.
16
Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 4: Na základě výše uvedeného rozboru lze v úseku 4 považovat za minimálně kolizní vedení cyklostezky v kombinaci variant 4b – 4c.
Úsek 5: Varianta 5 – varianta je vedena v délce cca 5,5 km záplavovým územím Q100 a cca 1,5 km aktivní zónou záplavového území. V Přelouči překonává u ústí do Labe říčku Švarcavu. Na katastrálním území Lhoty pod Přeloučí Brložský potok. Na těchto místech bude nutno vybudovat lávky. Varianta 5a – varianta je vedena v délce cca 500 m záplavovým územím Q100 a cca 470 m aktivní zónou záplavového území. Varianta 5b – varianta je vedena v délce cca 500 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 140 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 5a nebo 5b je méně kolizní varianta 5b (kratší průchod aktivní zónou záplavového území). Varianta 5c – varianta je vedena v délce cca 960 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 850 m. Varianta 5d – varianta je vedena necelých 1000 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 30 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 5c nebo 5d je méně kolizní varianta 5d (výrazně kratší průchod aktivní zónou záplavového území). Napojení Semína – vyžaduje výstavbu lávky pro pěší a cyklisty přes Labe v délce cca 80 m, napojení je vedeno v délce cca 130 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 20 m. Napojení Labětína – je vedeno v délce cca 350 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou neprochází. Napojení Řečan nad Labem – je vedeno v délce cca 290 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 60 m. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 5: Nejvhodnější 5 – 5b – 5 – 5d – 5.
vedení
cyklostezky
v tomto
úseku
je
v kombinaci
variant
Úsek 6: Varianta 6a – varianta je vedena v délce cca 4,3 km záplavovým územím Q100 a cca 2 km aktivní zónou záplavového území. Na katastrálním území Trnávky překračuje Morašický potok a 2x bezejmennou vodoteč vedoucí kolem odkališť. Na těchto místech bude nutno vybudovat lávky. Varianta 6a1 – varianta je vedena v délce cca 360 m záplavovým územím Q100. Aktivní zónou záplavového území neprochází. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6a1 nebo v témže úseku 6a je méně kolizní vedení pouze ve variantě 6a.
17
Varianta 6b – varianta je vedena v délce cca 4,5 km záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 2,2 km. Lávku přes Labe je nutno rekonstruovat. Varianta 6c – varianta je vedena taktéž v délce cca 2,3 km záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 260 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6c nebo v témže úseku 6b je méně kolizní varianta 6c. Varianta 6d – varianta je vedena cca 150 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 16 m. V katastru Kladrub nad Labem je třeba vybudovat lávky přes dva bezejmenné vodní toky. Varianta 6e – varianta je vedena záplavovým územím Q100 v délce 1200 m, aktivní zónou prochází v délce cca 17 m. V katastru Kladrub nad Labem je třeba vybudovat lávku přes tři bezejmenné vodoteče. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6d nebo 6e je méně kolizní varianta 6d. Varianta 6f – varianta je vedena v délce cca 1,5 km záplavovým územím Q100. Aktivní zónou záplavového území tato varianta neprochází. Napojení Selmic – je vedeno v délce cca 300 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou neprochází. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 6: Na základě výše uvedeného rozboru za nejvhodnější vedení cyklostezky v tomto úseku považovat kombinaci variant 6a – 6f – 6a. Připojení Kladrub nad Labem je příznivější ve variantě 6d.
Úsek 7: Varianta 7 – varianta je vedena v délce cca 3 km záplavovým územím Q100 a cca 2,6 km aktivní zónou záplavového území. Na katastrálním území Kojic překračuje bezejmennou vodoteč. Na tomto místě bude nutno vybudovat lávku. Varianta 7a – varianta je vedena v délce cca 150 m záplavovým územím Q100. Aktivní zónou záplavového území varianta neprochází. Varianta 7b – varianta je vedena v délce cca 140 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 60 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 7a nebo 7b je méně kolizní varianta 7a. Varianta 7c – varianta je vedena v délce cca 1,3 km záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 1,2 km. Varianta 7d – varianta je vedena necelých 1,4 km záplavovým územím Q100, aktivní zónou v délce cca 1,4 km. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 7c nebo 7d je něco málo kolizní varianta 7c. Napojení Kojic – je vedeno v délce cca 260 m záplavovým územím Q100, aktivní zónou prochází v délce cca 140 m.
18
Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 7: Nejvhodnější vedení je v kombinaci variant 7a – 7 – 7c – 7.
B. PŘÍRODA A ÚSES V TP 181 – Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby jsou ve složce životního prostředí „Zvláště chráněná území“ uvedeny následující prvky: -
národní park – 1. zóna národní park – 2. zóna národní park – 3. zóna chráněná krajinná oblast – 1. zóna chráněná krajinná oblast – 2. zóna chráněná krajinná oblast – 3. zóna chráněná krajinná oblast – 4. zóna nebo ochranné pásmo národního parku a CHKO národní přírodní rezervace přírodní rezervace národní přírodní památka přírodní památka
Ve složce „Významné krajinné prvky“ jsou uvedeny tyto prvky: -
lesy rašeliniště vodní toky rybníky jezera údolní nivy registrované významné krajinné prvky
Ve složce „Územní systém ekologické stability“ jsou uvedeny tyto prvky: -
nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor ochranná zóna nadregionálního biokoridoru regionální biocentrum regionální biokoridor lokální biocentrum lokální biokoridor
Ve složce „Natura 2000“ jsou uvedeny tyto prvky: -
evropsky významná lokalita ptačí oblasti
Ve složce „Zvláště chráněné druhy“ jsou uvedeny tyto prvky: -
mimořádné významné botanické a zoologické lokality významné botanické a zoologické lokality
Ve složce „Památné stromy“ jsou uvedeny tyto prvky: -
památné stromy
19
Z těchto prvků životního prostředí jsou vedením cyklostezky dotčeny následující: -
regionální biocentrum (RBC) lokální biocentrum (LBC) nadregionální biokoridor (NRBK) regionální biokoridor (RBK) lokální biokoridor (LBK) registrovaný významný krajinný prvek (VKP reg.) les vodní tok údolní niva
V této kapitole není hodnocen vliv navržených variant cyklostezky na vodní toky. Ke kontaktu cyklostezky s vodními toky dojde pouze v případech, kdy je vedena přes vodoteče, které v místě přechodu cyklostezky nemají lávku. Lávky budou muset být vybudovány, a právě při jejich výstavbě hrozí určité riziko kontaminace vod v tocích. Tato míst přechodu cyklostezky přes vodoteč bez lávky jsou hodnocena v předcházející kapitole „Geologie a voda“. V ostatních případech, kdy je cyklostezka navržena přes stávající mosty a lávky nedojde ke kontaktu s povrchovou vodou a není nutné tato místa hodnotit z hlediska vlivů na životní prostředí. Taktéž není hodnocen vliv na údolní nivu, která se v hodnoceném území nenachází. Cyklostezka v celé své délce od Pardubic do Týnce nad Labem prochází širokou nivou řeky Labe. Hodnocení tohoto fenoménu v případě cyklostezky nemá žádný význam.
Kontakty zbývajících prvků životního prostředí jsou uvedeny v následující tabulce:
PŘÍRODA A ÚSES Dotčený prvek životního prostředí Úsek Varianta RBC LBC LBC RBK LBK LBK vedení vedení NRBK stav stav návrh stav stav návrh cyklostezky cyklostezky
1
2
3
4
1a 1b 1b1 1b2 1b3 1b4 1b5 2 2a 2b 2c 2d 2e 2f 3 3a 3b Napojení Opočínku 4a 4a1 4a2
Les
VKP reg.
Pozn. 1 2
1678 1224 798 786
404 592 85 110 36 230 212 1262 -
-
Délka průchodu (m) 3708 2696 312 326 556 660 50 1620 53 879 1080 254 40 30 5082 798 786 -
-
168*
-
168
-
-
-
-
-
-
-
-
2729 163
-
-
-
-
-
-
48 54 -
58
3
20
PŘÍRODA A ÚSES Dotčený prvek životního prostředí Úsek Varianta RBC LBC LBC RBK LBK LBK vedení vedení NRBK stav stav návrh stav stav návrh cyklostezky cyklostezky
4
5
6
7
4b 4c 4d Napojení Břehů 5 5a 5b 5c 5d Napojení Semína Napojení Labětína Napojení Řečan n.L. 6a 6a1 6b 6c 6d 6e 6f Napojení Selmic 7 7a 7b 7c 7d Napojení Kojic
Les
VKP reg.
Pozn.
47 -
142
-
4
-
160
-
Délka průchodu (m) 3398 -
-
-
-
150
-
-
-
-
-
235 -
110 112 145
-
6233 500 519 983 974
-
68 -
-
127 -
345 -
-
-
-
80
-
-
-
-
-
-
-
-
142
-
350●
-
-
-
-
-
-
-
-
72
-
-
-
1043 1612 2155 -
-
130 -
2909 3458 -
-
121 38
-
120 207 142 -
1043 1612 2155 -
-
-
-
83
-
-
-
-
-
1120 548 534
288 -
-
3288 88 1497 1479
1496 -
-
-
-
-
256
-
-
-
-
-
-
-
-
OP PP
5
5
5 5
1 – cyklostezka s asfaltovým povrchem je v tomto celém úseku vybudována a provozována, 2 – cyklostezka v tomto úseku je provozována od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most čtyřpruhové silnice I/37, 3 – podél přímého úseku silnice III/32221 mezi Srnojedy a Pardubicemi je funkční cyklostezka s asfaltovým povrchem, 4 – 2/3 varianty jsou zpevněnou komunikací (Tovární ulice), 5 - jedná se o stávající zpevněnou komunikaci, OP PP – ochranné pásmo přírodní památky * tvoří hranici LBC ● tvoří hranici LBK
PŘÍRODA A ÚSES - komentář a vyhodnocení vlivů na dotčené prvky životního prostředí Úsek 1: Varianta 1a – varianta je vedena v délce cca 1,6 km regionálním biocentrem RBC 916 – Pardubické Labe a cca 400 m lokálním biocentrem LBC 6 – Pod Ramovkou.
21
Nadregionálním vodním biokoridorem řeky Labe NRBK K72 prochází v délce cca 3,7 km. Cyklostezka je v tomto celém úseku vybudována a provozována s asfaltovým povrchem. Její hodnocení je tudíž bezpředmětné. Varianta 1b – varianta je vedena v délce cca 600 m lolálními biocentry LBC 7 Podkova, LBC 6 Pod Ramovkou a LBC 5/2 U přívozu. NRBK K72 prochází v délce cca 2,7 km. Cyklostezka v tomto úseku je provozována od mostu P. Wonky (ulice Hradecká) po most čtyřpruhové silnice I/37. Varianta 1b1 – varianta je vedena v délce cca 300 m NRBK K72. Varianta 1b2 – varianta je vedena v délce cca 330 m NRBK K72. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b1 nebo 1b2 je rozdíl mezi oběma variantami prakticky zanedbatelný a obě varianty lze z pohledu ochrany přírody za obdobné. Varianta 1b3 – varianta je vedena cca 85 m lokálním biocentrem LBC Pod Ramovkou a cca 560 m NRBK K72. Varianta 1b4 – varianta je vedena cca 110 m lokálním biocentrem LBC Pod Ramovkou a cca 660 m NRBK K72. Dotčený je i lesní pozemek v délce 48 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b3 nebo 1b4 je méně kolizní varianta 1b3. Varianta 1b5 – varianta je vedena v délce cca 50 m přes lokální biokoridor LBK 40 podél říčky Bylanky. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b v prostoru mezi slepým ramenem Labe a mostem přes Labe spojující Svítkov s Rosicemi nebo ve variantě 1b5 je v tomto místě méně kolizní varianta 1b5. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 1: V úseku 1 je již v současnosti funkční cyklostezka ve variantě 1a, vedoucí po pravém břehu Labe. Po levém břehu Labe je nejvhodnější vedení v kombinaci variant 1b – 1b1 nebo 1b2 - 1b – 1b3 – 1b5. V současnosti je cyklostezka v provozu od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most přes Labe mezi Svítkovem a Rosicemi.
Úsek 2: Varianta 2 – varianta je vedena v délce cca 36 m lokálním biocentrem LBC 5/3 U přívozu, lokálním biokoridorem LBK 1 podél Čivické svodnice v délce cca 50 m a NRBK K72 v délce cca 1,6 km. Varianta 2a – varianta je vedena v délce cca 230 m lokálním biocentrem LBC 5/3 U přívozu a cca 900 m NRBK K72. V délce 54 m prochází lesním pozemkem. Varianta 2b – varianta je vedena v délce cca 210 m lokálním biocentrem LBC 5/3 U přívozu a cca 1 km NRBK K72. Varianta 2c – varianta je vedena v délce cca 250 m nedregionálním vodním biokoridorem Labe NRBK K72.
22
Varianta 2d – varianta kříží lokální biokoridor LBK 1 podél Čivické svodnice v délce cca 40 m. Podél přímého úseku silnice III/32221 mezi Srnojedy a Pardubicemi je funkční cyklostezka s asfaltovým povrchem. Varianta 2e – je v kontaktu s NRBK K72 v délce cca 30 m. Varianta 2f – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Příroda a ÚSES“. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 2: Na základě výše uvedených skutečností lze v úseku 2 považovat za nejméně kolizní vedení cyklostezky ve variantě 2d. V této variantě lze využít mezi Srnojedy a Pardubicemi funkční cyklostezku s asfaltovým povrchem. Jakákoli jiná kombinace variant znamená zavedení cyklostezky do problematičtějších úseků (viz mapová situace C.1.3 Příroda a ÚSES).
Úsek 3: Varianta 3 – varianta je vedena v délce cca 5 km nadregionálním vodním biokoridorem Labe NRBK K72. Regionálním biocentrem RBC 917 – Labiště pod Černou prochází v délce cca 1,2 km. V délce necelých 1,3 km prochází lokálními biocentry LBC 3 – Dolní Polabiny, LBC 2 – Labe pod Opočínkem a LBC 1 – Mělické Labiště. Varianta 3a – varianta je vedena necelými 800 m regionálním biocentrem RBC 917 – Labiště pod Černou a necelými 800 m NRBK K72. Varianta 3b – varianta je vedena necelými 790 m regionálním biocentrem RBC 917 – Labiště pod Černou a necelými 790 m NRBK K72. V délce cca 60 m prochází registkovaným významným krajinným prvkem. Napojení Opočínku – prochází cca 170 m NRBK K72 a v délce cca 170 m tvoří hranici lokálního biocentra LBC 3 – Dolní Polabiny. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 3a nebo 3b je o něco méně kolizní varianta 3a. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 3: Nejvhodnější vedení cyklostezky je v kombinaci variant 3 – 3a – 3.
Úsek 4: Varianta 4a – varianta je vedena v délce cca 2,7 km v souběhu s nadregionálním vodním biokoridorem Labe NRBK K72. Varianta 4a1 – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Příroda a ÚSES“. Varianta 4a2 – varianta je vedena v délce cca 160 m v souběhu s nadregionálním vodním biokoridorem Labe NRBK K72. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 4a1 nebo 4a2 je bezkolizní varianta 4a1. Varianta 4b – varianta je vedena v délce cca 3,4 km v souběhu s nadregionálním vodním biokoridorem Labe NRBK K72. Varianta 4c – varianta kříží navržený lokální biokoridor podél Lipoltické svodnice u Přelouče v délce cca 50 m.
23
Varianta 4d – varianta je vedena v délce cca 160 m lokálním biocentrem LBC 28 a lesním pozemkem v délce 142 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 4b nebo ve variantě 4c je v místě jejich souběhu jednoznačně méně kolizní varianta 4c, která kříží pouze jeden navržený lokální biokoridor. Napojení Břehů – kříží v délce cca 150 m nadregionální luční biokoridor Labe NRBK K72. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 4: Na základě výše uvedeného rozboru lze v úseku 4 považovat za minimálně kolizní vedení cyklostezky ve variantě 4a – 4a1 – 4a.
Úsek 5: Varianta 5 – varianta je vedena v délce cca 240 m regionálním biocentrem RBC 921 – Slavíkovy ostrovy. Lokální biokoridory LBC 12-Votoka a LBC 7201 prochází v délce 110 m. Nadregionální biokoridor NRBK K72 prochází v délce cca 6,2 km, lokální biokoridory na Brložském a Spytovickém potoce protíná v délce cca 70 m. Lesní pozemek přechází cca 130 m a registrovaný krajinný prvek cca 350 m. V této délce je také dotčeno ochranné pásmo Přírodní památky Labské rameno Votoka. Varianta 5a – varianta je vedena v délce cca 500 m NRBK K72 Varianta 5b – varianta je vedena v délce cca 520 m NRBK K72 Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 5a nebo 5b lze považovat obě varianty za obdobné. Varianta 5c – varianta je vedena v délce cca 110 m lokálním biocentrem LBC 7201 a cca 980 m NRBK K72. Varianta 5d – varianta je vedena v délce cca 150 m lokálním biocentrem LBC 7201 a cca 970 m NRBK K72. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 5c nebo 5d je mírně vhodnější varianta 5c (kratší průchod lokálním biocentrem). Napojení Semína – je vedeno v délce cca 80 m přes NRBK K72. Napojení Labětína – je vedeno v délce cca 140 m NRBK K72 a v délce cca 350 m tvoří hranici lokálního biokoridoru podél Spytovického potoka v Labětíně. Napojení Řečan nad Labem – je vedeno v délce cca 70 m přes lokální biokoridor podél Spytovského potoka v Řečanech nad Labem. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 5: Nejvhodnější vedení cyklostezky v tomto úseku je v kombinaci variant 5 – 5a nebo 5b – 5 – 5c – 5.
Úsek 6: Varianta 6a – varianta je vedena v délce cca 1 km regionálním biocentrem RBC 1980 – Řečany. Nadregionální biokoridor NRBK K72 prochází v délce cca 2,9 km, Lokální biokoridor na Morašickém potoce na katastrálním území Trnávka
24
protíná v délce cca 120 m. Lesní pozemek přechází cca 120 m a registrovaný krajinný prvek v délce cca 1 km. Varianta 6a1 – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Příroda a ÚSES“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6a1 nebo v témže úseku 6a není mezi těmito variantami rozdíl. Varianta 6b – varianta je vedena v délce cca 1,6 km regionálním biocentrem RBC 1980 – Řečany. Navržené lokální biocentrum LBC 59 je dotčeno v délce cca 130 m. Nadregionální biokoridor NRBK K72 cyklostezka prochází v délce cca 3,5 km. Lesní pozemek je dotčen v délce cca 207 m a registrovaný krajinný prvek v délce cca 1,6 km. Varianta 6c – varianta je vedena v délce cca 2,2 km regionálním biocentrem RBC 1980 – Řečany. Lesní pozemek je dotčen v délce cca 140 m a registrovaný krajinný prvek v délce cca 2,2 km. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6c nebo v témže úseku 6b je méně kolizní varianta 6b. Varianta 6d – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Příroda a ÚSES“. Varianta 6e – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Příroda a ÚSES“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6d nebo 6e jsou obě varianty obdobné. Varianta 6f – Lokální biokoridor na Morašickém potoce na katastrálním území Trnávka je touto variantou protnut v délce cca 40 m. Napojení Selmic – je vedeno v délce cca 80 m přes NRBK K72. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 6: Na základě výše uvedeného rozboru za nejvhodnější vedení cyklostezky v tomto úseku lze považovat kombinaci variant 6a – 6f – 6a. Připojení Kladrub nad Labem je možné ve variantě 6d i 6e.
Úsek 7: Varianta 7 – varianta je vedena v délce cca 1,1 km regionálním biocentrem RBC 922 – Mokřiny u Týnce. Lokální biocentrum v Týnci nad Labem je dotčeno v délce cca 290 m. Nadregionální biokoridor NRBK K72 cyklostezka lemuje v délce cca 3,3 km. Regionální biokoridor vedený od RBC 922 podél Labe k Týnci nad Labem je dotčený v délce cca 1,5 km. Varianta 7a – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Příroda a ÚSES“. Varianta 7b – varianta je vedena v délce cca 90 m NRBK K72. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 7a nebo 7b lze konstatovat, že obě varianty jsou obdobné a je lhostejné ve které z nich bude cyklostezka vedena. Varianta 7c – varianta je vedena v délce cca 550 m regionálním biocentrem RBC 922 – Mokřiny u Týnce a v délce cca 1,5 km NRBK K72.
25
Varianta 7d – varianta je vedena v délce cca 530 m regionálním biocentrem RBC 922 – Mokřiny u Týnce a v délce cca 1,5 km NRBK K72. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 7c nebo 7d lze považovat obě varianty za obdobné. Napojení Kojic – je vedeno v délce cca 260 regionálním biocentrem RBC 922 – Mokřiny u Týnce. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 7: Nejvhodnější vedení cyklostezky je v kombinaci variant 7a nebo 7b – 7 – 7c nebo 7d – 7.
C. ANTROPOGENNÍ SYSTÉMY V TP 181 – Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby jsou ve složce životního prostředí „Osídlení a zástavba“ uvedeny následující prvky: -
výrobní nebo skladové areály, areály občanského vybavení a služeb obytné a smíšené území sídel sportovní a rekreační areály
Ve složce „Kulturní a archeologické památky“ jsou uvedeny tyto prvky: -
národní kulturní památka kulturní památka památková rezervace památková zóna archeologické naleziště
Ve složce „Krajinný ráz“ jsou uvedeny tyto prvky: -
přírodní park krajina přírodní krajina harmonická krajina antropogenní
Ve složce „Navrhované rozvojové plochy dle ÚPD“ jsou uvedeny tyto prvky: -
obytné a smíšené území sídel sportovní a rekreační areály výrobní nebo skladové areály, areály občanského vybavení a služeb
Z těchto prvků životního prostředí jsou vedením cyklostezky dotčeny následující: -
Ochranné pásmo městské památkové rezervace Národní kulturní památka Hřebčín v Kladrubech nad Labem Přístav Pardubice a související stavby Plavební stupeň Přelouč a související stavby
Průchod cyklostezky zastavěným a zastavitelným územím sídla (výrobní nebo skladové areály, areály občanského vybavení a služeb, obytné a smíšené území sídel, sportovní a rekreační areály), vzhledem k charakteru, účelu a technickému provedení této liniové stavby, není negativním
26
vlivem na tato území. Z tohoto důvodu není vliv navrhovaných variant na tyto prvky životního prostředí v následující tabulce hodnocen. Složka životního prostředí „Krajinný ráz“ není v celém mapovaném území hodnocena, a to z důvodu četného prolínání ryze antropogenních velkoplošných území (typu Pardubice, Rybitví, Přelouč a Chvaletice a jejich rozsáhlých průmyslových zón) a antropogenních zemědělských území do zbývající rozdrobené harmonické krajiny. Vzhledem k tomu, že navržené vedení cyklostezky prochází většinou po břehu Labe, kde se v jejím nejbližším okolí kombinují prvky typu vodní ekosystém, břehy s lučními travinami, stromořadí podél vodního toku, dřeviny, louky a pole, lze toto bezprostřední okolí vedení cyklostezky označit za „harmonickou krajinu“. Kontakty těchto prvků životního prostředí jsou uvedeny v následující tabulce:
ANTROPOGENNÍ SYSTÉMY Dotčený prvek životního prostředí Úsek Varianta vedení vedení cyklostezky cyklostezky
1
2
3
4
5
1a 1b 1b1 1b2 1b3 1b4 1b5 2 2a 2b 2c 2d 2e 2f 3 3a 3b Napojení Opočínku 4a 4a1 4a2 4b 4c 4d Napojení Břehů 5 5a 5b 5c 5d Napojení Semína
Ochranné pásmo městské památkové rezervace 588 630 -
NKP Hřebčín Přístav v Pardubice a Kladrubech související nad Labem stavby Délka průchodu (m) 25 25 25 25 25 713 153 30 -
Plavební stupeň Přelouč a související stavby -
-
-
-
-
-
-
-
597 216 23 -
-
-
-
227
-
-
-
318 -
-
-
-
-
Pozn.
1 2
3
4
27
ANTROPOGENNÍ SYSTÉMY Dotčený prvek životního prostředí Úsek Varianta vedení vedení cyklostezky cyklostezky
5
6
7
Napojení Labětína Napojení Řečan n. L. 6a 6a1 6b 6c 6d 6e 6f Napojení Selmic 7 7a 7b 7c 7d Napojení Kojic
Ochranné pásmo městské památkové rezervace
NKP Hřebčín Přístav v Pardubice a Kladrubech související nad Labem stavby Délka průchodu (m)
Plavební stupeň Přelouč a související stavby
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2889 2369 1700 1400 -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Pozn.
5
5
5 5
1 – cyklostezka s asfaltovým povrchem je v tomto celém úseku vybudována a provozována, 2 – cyklostezka v tomto úseku je provozována od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most čtyřpruhové silnice I/37, 3 – podél přímého úseku silnice III/32221 mezi Srnojedy a Pardubicemi je funkční cyklostezka s asfaltovým povrchem, 4 – 2/3 varianty jsou zpevněnou komunikací (Tovární ulice), 5 - jedná se o stávající zpevněnou komunikaci, NKP – národní kulturní památka
ANTROPOGENNÍ SYSTÉMY - komentář a vyhodnocení vlivů na dotčené prvky životního prostředí Úsek 1: Varianta 1a – varianta je vedena v délce cca 588 m ochranným pásmem městské památkové rezervace a cca 25 m areálem navrhovaného Přístavu Pardubice v prostoru u Labe mezi Srnojedy a Svítkovem. Cyklostezka v této variantě je v tomto celém úseku vybudována a provozována s asfaltovým povrchem. Její hodnocení je tudíž bezpředmětné. Varianta 1b – varianta je vedena v délce cca 630m ochranným pásmem městské památkové rezervace a cca 25 m areálem navrhovaného Přístavu Pardubice v prostoru u Labe mezi Srnojedy a Svítkovem.. Cyklostezka v tomto úseku je provozována od mostu P. Wonky (ulice Hradecká) po most čtyřpruhové silnice I/37. Varianta 1b1 – varianta je vedena v délce cca 25 m areálem navrhovaného Přístavu Pardubice.
28
Varianta 1b2 – varianta je vedena v délce cca 25 m areálem navrhovaného Přístavu Pardubice. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b1 nebo 1b2 je toto vedení možné v obou variantách. Varianta 1b3 – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 1b4 – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b3 nebo 1b4 je možné jejich vedení v obou variantách. Varianta 1b5 – varianta je vedena v délce cca 25 m areálem navrhovaného Přístavu Pardubice. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b v prostoru mezi slepým ramenem Labe a mostem přes Labe spojující Svítkov s Rosicemi nebo ve variantě 1b5 lze konstatovat, že obě varianty jsou možné, protože obě procházejí Přístavem Pardubice v délce cca 25 m. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 1: V úseku 1 je již v současnosti funkční cyklostezka ve variantě 1a, vedoucí po pravém břehu Labe. Po levém břehu Labe je nejvhodnější vedení v kombinaci variant 1b – 1b1 nebo 1b2 – 1 b – 1b3 nebo 1b4 – 1b. V současnosti je cyklostezka v provozu od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most přes Labe mezi Svítkovem a Rosicemi.
Úsek 2: Varianta 2 – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 2a – varianta je vedena v délce cca 710 m areálem navrhovaného Přístavu Pardubice. Varianta 2b – varianta je vedena v délce cca 150 m areálem navrhovaného Přístavu Pardubice. Varianta 2c – varianta je vedena v délce cca 30 m areálem navrhovaného Přístavu Pardubice. . Varianta 2d – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Podél přímého úseku silnice III/32221 mezi Srnojedy a Pardubicemi je funkční cyklostezka s asfaltovým povrchem. Varianta 2e – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 2f – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“.
29
Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 2: Na základě výše uvedených skutečností lze v úseku 2 považovat za nejméně kolizní vedení cyklostezky ve variantě 2d. Jakákoli jiná kombinace variant znamená zavedení cyklostezky do problematičtějších úseků (viz mapová situace C.1.4 Antropogenní systémy).
Úsek 3: Varianta 3 – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 3a – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 3b – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Napojení Opočínku – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 3a nebo 3b jsou možné obě varianty. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 3: Nejvhodnější vedení cyklostezky je v kombinaci variant 3 – 3a nebo 3b – 3.
Úsek 4: Varianta 4a – varianta je vedena v délce cca 600 m územím navrženým pro Plavební stupeň Přelouč a související stavby. Varianta 4a1 – varianta je vedena v délce cca 220 m územím navrženým pro Plavební stupeň Přelouč. Varianta 4a2 – varianta je vedena v délce cca 20 m územím navrženým pro Plavební stupeň Přelouč. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 4a1 nebo 4a2 je méně kolizní varianta 4a2. Varianta 4b – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 4c – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 4d – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 4b nebo ve variantě 4c jsou v místě souběhu obě bezkolizní. Napojení Břehů – varianta je vedena v délce cca 230 m územým navrženým pro Plavební stupeň Přelouč. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 4: Na základě výše uvedeného rozboru lze v úseku 4 považovat za bezkolozní vedení cyklostezky ve variantě 4b i 4c.
30
Úsek 5: Varianta 5 – varianta je vedena v délce cca 320 m územým navrženým pro Plavební stupeň Přelouč a související stavby. Varianta 5a – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 5b – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 5a nebo 5b jsou obě varianty bezkolizní a tudíž možné. Varianta 5c – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 5d – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 5c nebo 5d jsou možné obě bezkolizní varianty. Napojení Semína – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Napojení Labětína – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Napojení Řečan nad Labem – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 5: Nejvhodnější vedení cyklostezky v tomto úseku je v kombinaci variant 5 – 5a nebo 5b – 5 – 5c nebo 5d – 5.
Úsek 6: Varianta 6a – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 6a1 – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6a1 nebo v témže úseku 6a je možné vedení v obou bezkolizních variantách. Varianta 6b – varianta je vedena v délce cca 2,9 km na území Národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem. Varianta 6c – varianta je vedena v délce cca 2,4 km na území Národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6c nebo v témže úseku 6b je průchod NKP Hřebčín v Kladrubech nad Labem kratší ve variantě 6c. Varianta 6d – varianta je vedena v délce cca 1,7 km na území Národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem.
31
Varianta 6e – varianta je vedena v délce cca 1,4 km na území Národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6d nebo 6e je možné vedení cyklostezky v obou variantách, není mezi nimi rozdíl. Varianta 6f – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Napojení Selmic – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 6: Na základě výše uvedeného rozboru za nejvhodnější vedení cyklostezky v tomto úseku lze považovat variantu 6a s její možnou kombinaci s variantami 6a1 a 6f. Připojení Kladrub nad Labem je možné ve variantě 6d i 6e. Vedení Hřebčína v Kladrubech nad Labem nechce na svém území vedení ve variantě 6b, 6c. Napojení hřebčína preferuje variantu 6d v celém svém vedení a v místě změny směru silnice III/32287 z přímé požaduje odbočení do varianty 6e .
Úsek 7: Varianta 7 – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 7a – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 7b – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 7a nebo 7b jsou obě varianty možné. Varianta 7c – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Varianta 7d – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 7c nebo 7d jsou obě varianty možné. Napojení Kojic – není v kontaktu s žádným prvkem životního prostředí problematiky „Antropogenní systémy“. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 7: Vedení cyklostezky je možné v kombinacích variant 7a nebo 7b – 7 – 7c nebo 7 d – 7.
D. PŮDA A LES V TP 181 – Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby jsou ve složce životního prostředí „Půda“ uvedeny následující prvky: -
I. třída kvality půd dle BPEJ
32
-
II. třída kvality půd dle BPEJ III. třída kvality půd dle BPEJ IV. třída kvality půd dle BPEJ V. třída kvality půd dle BPEJ
Ve složce „Les“ jsou uvedeny tyto prvky: -
lesy hospodářské lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy s nejvyšším produkčním potenciálem lesy s průměrným produkčním potenciálem lesy s nízkým produkčním potenciálem
Z těchto prvků životního prostředí jsou vedením cyklostezky dotčeny následující: -
I. třída kvality půd dle BPEJ II. třída kvality půd dle BPEJ IV. třída kvality půd dle BPEJ V. třída kvality půd dle BPEJ lesy zvláštního určení lesy s vysokým produkčním potenciálem
Kontakty zbývajících prvků životního prostředí vycházejí z údajů uvedených k jednotlivým parcelám v katastru nemovitostí ČÚZK a jsou uvedeny v následující tabulce:
PŮDA A LES (zařazení dle katastru nemovitostí) Úsek Varianta vedení vedení cyklostezky cyklostezky
1
2
3
1a 1b 1b1 1b2 1b3 1b4 1b5 2 2a 2b 2c 2d 2e 2f 3 3a 3b Napojení Opočínku
Dotčený prvek životního prostředí I. třída ochrany
II. třída ochrany
375 309 96 289 427 150
53 289 -
-
-
III. třída ochrany
IV. třída ochrany
Délka průchodu (m) 892 154 -
-
V. třída ochrany
Les zvláštního určení
-
48 (VPP) 54 (VPP) -
1 2
-
-
-
Pozn.
3
33
PŮDA A LES (zařazení dle katastru nemovitostí) Úsek Varianta vedení vedení cyklostezky cyklostezky
4
5
6
7
4a 4a1 4a2 4b 4c 4d Napojení Břehů 5 5a 5b 5c 5d Napojení Semína Napojení Labětína Napojení Řečan n. L. 6a 6a1 6b 6c 6d 6e 6f Napojení Selmic 7 7a 7b 7c 7d Napojení Kojic
Dotčený prvek životního prostředí V. třída ochrany
Les zvláštního určení
97 -
142 (VPP)
273
-
-
-
502 12 105 -
-
127 (VPP) -
-
-
-
-
-
334
-
-
-
-
-
159
-
-
-
-
-
42 1487 785 991 1246 -
13 -
-
161 91 435 -
-
120 (VPP) 207 (VPP) 142 (VPP) -
-
-
-
-
-
-
947 -
-
-
26 77 -
-
-
124
-
-
6
-
-
I. třída ochrany
II. třída ochrany
III. třída ochrany
465 36 731 37 59
164 67 6
-
-
-
3419 262 88 807
-
-
IV. třída ochrany
Délka průchodu (m) 791 -
Pozn.
4
5
5
5 5
1 – cyklostezka s asfaltovým povrchem je v tomto celém úseku vybudována, provozována a tudíž není hodnocena, 2 – cyklostezka v tomto úseku je provozována od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most čtyřpruhové silnice I/37, v tomto úseku není hodnocena, 3 – podél přímého úseku silnice III/32221 mezi Srnojedy a Pardubicemi je funkční cyklostezka s asfaltovým povrchem, v tomto úseku není hodnocena, 4 – 2/3 varianty jsou zpevněnou komunikací (Tovární ulice), 5 - jedná se o stávající zpevněnou komunikaci, VPP – lesy s vysokým produkčním potenciálem.
34
PŮDA A LES - komentář a vyhodnocení vlivů na dotčené prvky životního prostředí Úsek 1: Varianta 1a – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 1b – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 1b1 – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 1b2 – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 1b3 – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 1b4 – varianta je vedena I. třídou ochrany ZPF v délce cca 380 m, II. třídou ochrany ZPF v délce cca 50 m a lesem zvláštního určení s vysokým produkčním potenciálem v délce cca 50 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b3 nebo 1b4 je jednoznačně méně kolizní varianta 1b3. Varianta 1b5 – varianta je vedena I. třídou ochrany ZPF v délce cca 300 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 1b v prostoru mezi slepým ramenem Labe a mostem přes Labe spojující Svítkov s Rosicemi nebo ve variantě 1b5 je v tomto místě méně kolizní varianta 1b z důvodu průchodu po nezemědělské půdě. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 1: V úseku 1 je již v současnosti funkční cyklostezka ve variantě 1a, vedoucí po pravém břehu Labe. Po levém břehu Labe je nejvhodnější vedení v kombinaci variant 1b – 1b1 nebo 1b2 – 1 b – 1b3 – 1b. V současnosti je cyklostezka v provozu od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most přes Labe mezi Svítkovem a Rosicemi.
Úsek 2: Varianta 2 – varianta je vedena po IV. třídě ochrany ZPF v délce necelých 900 m. Varianta 2a – varianta je vedena v délce cca 100 m I. třídou ochrany ZPF a cca 50 m lesem zvláštního určení s vysokým produkčním potenciálem. Varianta 2b – varianta je vedena I. třídou ochrany ZPF v délce cca 300 m a cca 150 m IV. třídou ochrany ZPF. Varianta 2c – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 2d – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 2e – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 2f – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“.
35
Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 2: Na základě výše uvedených skutečností lze v úseku 2 považovat za nejméně kolizní vedení cyklostezky ve variantě 2d. Jakákoli jiná kombinace variant znamená zavedení cyklostezky do problematičtějších úseků (viz mapová situace C.1.5 Půda a les).
Úsek 3: Varianta 3 – varianta je vedena v délce cca 430 m I. třídou ochrany ZPF a cca 290 m II. třídou ochrany ZPF. Varianta 3a – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 3b – varianta je vedena v délce cca 150 m I. třídou ochrany ZPF. Napojení Opočínku – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 3a nebo 3b je méně kolizní varianta 3a. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 3: Nejvhodnější vedení cyklostezky je v kombinaci variant 3 – 3a – 3.
Úsek 4: Varianta 4a – varianta je vedena v délce cca 470 m I. třídou ochrany ZPF, cca 160 m II. třídou ochrany ZPF a cca 790 m IV. třídou ochrany ZPF. Varianta 4a1 – varianta je vedena v délce cca 40 m I. třídou ochrany ZPF a cca 70 m II. třídou ochrany ZPF. Varianta 4a2 – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 4a1 nebo 4a2 je nepatrně méně kolizní varianta 4a2. Varianta 4b – varianta je vedena cca 730 m I. třídou ochrany ZPF a cca 100 m V. třídou ochrany ZPF.. Varianta 4c – tato varianta je vedena v délce cca 40 m I třídou ochrany ZPF. Varianta 4d – varianta je vedena v délce cca 60 m I. třídou ochrany ZPF, cca 6 m II. třídou ochrany ZPF a cca 140 m lesem zvláštního určení s vysokým produkčním potencionálem. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 4b nebo ve variantě 4c je v místě jejich souběhu jednoznačně méně kolizní varianta 4c. Napojení Břehů – je vedeno v délce cca 270 m IV. třídou ochrany ZPF. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 4: Na základě výše uvedeného rozboru lze v úseku 4 považovat za minimálně kolizní vedení cyklostezky v kombinaci variant 4b a 4c.
36
Úsek 5: Varianta 5 – varianta je vedena v délce cca 3,4 km I. třídou ochrany ZPF, cca 500 m IV. třídou ochrany ZPF a cca 130m lesem zvláštního určení s vysokým produkčním potencionálem. Varianta 5a – varianta je vedena v délce cca 12 m IV. třídou ochrany ZPF. Varianta 5b – varianta je vedena v délce cca 260 m I. třídou ochrany ZPF a cca 100 m IV. třídou ochrany ZPF. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 5a nebo 5b je méně kolizní varianta 5a (minimální zábor ZPF). Varianta 5c – varianta je vedena v délce cca 90 m I. třídou ochrany ZPF. Varianta 5d – varianta je vedena cca 800 m I. třídou ochrany ZPF. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 5c nebo 5d je méně kolizní varianta 5c (výrazně kratší průchod po zemědělské půdě I. třídy ochrany). Napojení Semína – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Napojení Labětína – je vedeno v délce cca 330 m I. třídy ochrany ZPF. Napojení Řečan nad Labem – je vedeno v délce cca 160 m I. třídou ochrany ZPF. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 5: Nejvhodnější vedení cyklostezky v tomto úseku je v kombinaci variant 5 – 5a – 5 – 5c – 5.
Úsek 6: Varianta 6a – varianta je vedena v délce cca 40 m I. třídou ochrany ZPF. Varianta 6a1 – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6a1 nebo v témže úseku 6a není mezi nimi rozdílu, žádná z variant nezasahuje do ZPF ani lesního pozemku. Varianta 6b – varianta je vedena v délce cca 1,5 km I. třídou ochrany ZPF, cca 13 m II. třídou ochrany ZPF, cca 160 m IV. třídou ochrany ZPF a cca 210 m lesem zvláštního určení s vysokým produkčním potencionálem. Varianta 6c – varianta je vedena v délce cca 800 m I. třídou ochrany ZPF, cca 90 m IV. třídou ochrany ZPF a cca 140 m lesem zvláštního určení s vysokým produkčním potencionálem. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6c nebo v témže úseku 6b je méně kolizní varianta 6b. Varianta 6d – varianta je vedena cca 1 km I. třídou ochrany ZPF, cca 440 m IV. třídou ochrany ZPF. Varianta 6e – varianta je vedena I. třídou ochrany ZPF v délce cca 1300 m. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 6e nebo v témže úseku 6d není mezi variantami rozdíl. Varianta 6f – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“.
37
Napojení Selmic – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 6: Na základě výše uvedeného rozboru za nejvhodnější vedení cyklostezky v tomto úseku považovat kombinaci variant 6a s 6a1 nebo s 6f. Připojení Kladrub nad Labem je nejvhodnější ve variantě 6d.
Úsek 7: Varianta 7 – varianta je vedena v délce cca 30 m ZPF ve IV. třídě ochrany. Varianta 7a – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Varianta 7b – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 7a nebo 7b je méně kolizní varianta 7b. Varianta 7c – varianta je vedena v délce cca 950 m I. třídou ochrany ZPF a cca 80 m IV. třídou ochrany ZPF. Varianta 7d – není v kontaktu s žádným prvkem složky životního prostředí „Půda a les“. Při možnosti vedení cyklostezky ve variantě 7c nebo 7d je významně méně kolizní varianta 7d. Napojení Kojic – je vedeno v délce cca 120 m I. třídou ochrany ZPF a cca 6 m IV. třídou ochrany ZPF. Shrnutí a doporučení vedení cyklostezky v úseku 7: Nejvhodnější vedení je v kombinaci variant 7b – 7 – 7d – 7.
38
4. ZÁVĚR Předložený dokument na základě komplexní analýzy zájmového území v širokém prostoru mezi Pardubicemi, Přeloučí, Chvaleticemi a Týncem nad Labem, týkající se všech důležitých složek životního prostředí, vyhodnotil všechny navržené varianty vedení cyklostezky podle technických podmínek Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR TP 181 – Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby. Bylo analyzováno celkem 48 prvků životního prostředí, zastoupených v zájmovém území mnoha stovkami konkrétních objektů. Tyto prvky byly ohodnoceny v rámci jedné stupnice vyjadřující jejich potenciální rezistenci (odpor) vůči vedení hodnocených variant cyklostezky, tj. jejich environmentální význam.
Celkové vyhodnocení variant cyklostezky z hlediska vlivů na dotčené složky životního prostředí Úsek vedení cyklostezky 1 2 3 4 5
6
7
Hodnocené složky životního prostředí Geologie a voda
Antropogenní Příroda a ÚSES Půda a les systémy Nejvhodnější vedení cyklostezky ve variantách
1a – nehodnoceno (úsek je v celé délce v provozu) 1b-1b1 nebo 1b–1b1–1b–1b4– 1b-1b1 nebo 1b2 – 1b-1b1 nebo 1b21b2-1b-1b3 1b 1b-1b3-1b5 1b-1b3-1b nebo 1b4-1b 2d 2d 2d 2d 3-3b-3 3-3a-3 3-3a nebo 3b-3 3-3a-3 4b nebo 4b 4b v kombinaci s 4b v kombinaci 4a-4a1-4a v kombinaci 4c s 4c s 4c 5-5a nebo 5b-5-5c- 5-5a nebo 5b-55-5b-5-5d-5 5-5a-5-5c-5 5 5c nebo 5d-5 6a-v kombinaci 6a v kombinaci 6a-6f-6a 6a-6f-6a s 6a1 nebo s 6fs 6a1 nebo s 6f-6a 6a Připojení Připojení Kladrub Připojení Kladrub Připojení Kladrub Kladrub n.L.n.L.- 6d n.L.- 6d nebo 6e n.L.- 6d 6d nebo 6e 7a nebo 7b-7-7c 7a nebo 7b-7-7c 7a-7-7c-7 7b-7-7d-7 nebo 7d-7 nebo 7d-7
Celkové vyhodnocení 1a 1b-1b1-1b-1b3-1b 2d 3-3a-3 4b- 4c 5-5a-5-5c-5 6a-6f-6a Připojení Kladrub n.L.- 6d # 7b-7-7d-7
Varianta 1b – cyklostezka je provozována v úseku od mostu P.Wonky (ulice Hradecká) po most čtyřpruhové silnice I/37. Varianta 2d – podél přímého úseku silnice III/32221 mezi Srnojedy a Pardubicemi je funkční cyklostezka s asfaltovým povrchem. Varianta 4c – 2/3 varianty jsou vedeny po zpevněné komunikaci (Tovární ulice). Varianta 6a1 - jedná se o stávající zpevněnou komunikaci téměř v celé délce varianty. Varianta 6f – téměř celá varianta je vedena po zpevněné komunikaci. Varianta 7a, 7b – vedeny po zpevněné komunikaci. # Vedení Národního hřebčína Kladruby nad Labem preferuje variantu 6d v celém svém vedení a v místě změny směru silnice III/32287 z přímé požaduje odbočení do varianty 6e .
39
Na základě výše uvedeného celkového vyhodnocení variant cyklostezky z hlediska vlivů na dotčené prvky životního prostředí je nejvhodnější vedení v kombinaci těchto variant:
1b-1b1-1b-1b3-1b-2d-3-3a-3-4b-4c-5-5a-5-5c-5-6a-6f-6a-7b-7-7d-7 Připojení Kladrub nad Labem - 6d Zákres tohoto vedení trasy cyklostezky je v grafické podobě v situaci C.1.6 Doporučené vedení cyklostezky z hlediska životního prostředí. V rámci studie je v příloze „A. Průvodní zpráva“ dále provedeno posouzení variant z dalších hledisek, které rozhodují o jejich reálnosti a realizovatelnosti.
40
ZDROJE: Literatura LÖW , J., ET AL. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability – metodika pro zpracování dokumentace. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1995. 122 s. ISBN 80-85765-55-1. TP 181 – Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby. 1. vyd. Liberec, Praha: Evernia, Ministerstvo dopravy, odbor pozemních komunikací, 2006. 50 s. ISBN 80-903787-1-4. Evropsky významné lokality v České republice [online].
Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje http://www.pardubickykraj.cz/koncepce-ochrany-prirody MonumNet. Informační systém památkové péče [online]. Typologie lesů [online]. Ústřední seznam ochrany přírody [online].
Právní předpisy Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, v platném znění Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, v platném znění Vyhláška č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, v platném znění Vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, v platném znění
41
Mapové podklady Digitální báze vodohospodářských dat DIBAVOD Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. Mapové a digitální podklady Krajského úřadu Pardubického kraje (Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, Územně analytické podklady Pardubického kraje) Mapové a digitální podklady městských úřadů: ORP Pardubice – Pardubice, Srnojedy, Rybitví, Černá u Bohdanče, Živanice ORP Přelouč – Přelouč, Valy, Břehy, Semín, Kladruby nad Labem, Řečany nad Labem, Trnávka, Chvaletice, Selmice, Kojice, Labské Chrčice ORP Kolín – Týnec nad Labem Mapový server ČGS - Geofond Mapové služby Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK) Mapové služby Portálu veřejné správy České republiky (CENIA) Základní mapa 1 : 10 000, ČÚZK Základní mapa 1 : 50 000, ČÚZK
42
