TRANSCONSULT s.r.o. Nerudova 37, Hradec Králové

TRANSCONSULT s.r.o. Nerudova 37, 500 02 Hradec Králové

II/360 ŠTĚPÁNOVICE – VÝČAPY II/360 VÝČAPY – SLAVICE II/360 SLAVICE – STŘÍTEŽ

Oznámení záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu přílohy č. 4

A. Oznámení záměru

Červen 2010

II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež

Oznámení záměru

OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

3

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

3

3 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 3 3 B.I.2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU B.I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU 4 B.I.4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY 5 B.I.5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ (I Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ 5 6 B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ 11 11 B.I.8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ B.I.9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST. 4 A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT 11 12 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. PŮDA 12 B.II.2. VODA 15 B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE 16 B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU 17 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 17 B.III.1. OVZDUŠÍ 17 B.III.2. ODPADNÍ VODY 22 B.III.3. ODPADY 23 B.III.4. OSTATNÍ 27 B.III.5. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 29 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

30

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ 30 C.I.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 30 C.I.2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PŘÍRODNÍ PARKY, SOUSTAVA NATURA 2000, VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY, PAMÁTNÉ STROMY 33 C.I.3. CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD, OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ, CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ, DOBÝVACÍ PROSTORY, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, SESUVNÁ ÚZEMÍ 35 C.I.4. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU 35 C.I.5. ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ, ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ, STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE, EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ 36 C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 36 C.II.1. OVZDUŠÍ A KLIMA 36 C.II.2. HLUK 39 C.II.3. VODA 39 43 C.II.4. PŮDA C.II.5. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE 44 C.II.6. FLÓRA A FAUNA 46 C.II.7. EKOSYSTÉMY 59 C.II.8. KRAJINA 59

1


Oznámení záměru

C.II.9. OBYVATELSTVO 60 C.II.10. HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY 61 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ 61 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 63 D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ 63 PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO, VČETNĚ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VLIVŮ 63 64 D.I.2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA D.I.3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A EVENTUÁLNĚ DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY 70 76 D.I.4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY D.I.5. VLIVY NA PŮDU 78 80 D.I.6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE 80 D.I.7. VLIVY NA FLÓRU, FAUNU A EKOSYSTÉMY D.I.8. VLIVY NA KRAJINU 85 86 D.I.9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ 87 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A 88 NESTANDARDNÍCH STAVECH D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 89 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ 93 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ 93 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

95

F. ZÁVĚR

96

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

97

H. PŘÍLOHY

106

ZDROJE

115

2


Oznámení záměru

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Objednatel 2. IČ 3. Sídlo 4. Jméno, příjmení a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Kraj Vysočina 70890749 Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava Ing. Hana Strnadová vedoucí ODSH KÚ kraje Vysočina 564 602 235

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež Záměr je zařazen do kategorie II, bodu 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I). Příslušným úřadem pro zjišťovací řízení je Krajský úřad kraje Vysočina.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Cílem záměru je realizace stavebních úprav silnice II/360 v úsecích (jednotlivých stavbách) Štěpánovice – Výčapy, Výčapy – Slavice a Slavice – Střítež tak, aby byl splněn požadavek na stavebně technické uspořádání silnice kategorie S 9,5 a návrhovou rychlost min. 60 km/hod (směrodatnou rychlost 70 km/hod), tj. S 9,5/60. Návrh stavebních úprav silnice II/360 představuje rozšíření stávající silnice (asfaltového povrchu) cca o 1,5 m s tím, že je v maximální míře respektována stávající trasa silnice a stávající silniční pozemek. Začátek celého posuzovaného úseku navazuje na již realizovanou stavbu II/360 Vacenovice – Štěpánovice v křižovatce silnic II/360 a III/36076 na okraji Štěpánovic, konec je v křižovatce silnic II/360 a III/36063 na okraji obce Střítež. Celková délka stavebních úprav je 7,783 km. Jedná se o další upravované úseky silnice II/360, která bude po stavebních úpravách plnohodnotně fungovat jako severojižní propojení kraje Vysočina, a stane se tak součástí páteřní silniční sítě kraje.

3


Oznámení záměru

B.I.3. Umístění záměru Záměr je lokalizován především na stávajícím silničním pozemku silnice II/360 na území obcí Výčapy, Petrůvky, Třebíč a Střítež (postupně ve směru staničení). Silnice je vedena v převažující polootevřené až otevřené lesozemědělské krajině, která je středně členitá. Nadmořská výška v dotčeném území se pohybuje v rozmezí 451 - 524 m.

Kraj Obec Katastrální území

Vysočina (kód NUTS III CZ063) Výčapy (kód obce 591939), Petrůvky (591378), Třebíč (590266), Střítež (554871) Štěpánovice u Jaroměřic nad Rokytnou (kód KÚ 787515), Výčapy (787523), Petrůvky (720402), Slavice (750034), Střítež u Třebíče (757926)

Obr. 1. Silnice II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež – širší situace

Podklad: CENIA

4


Oznámení záměru

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr má charakter stavebních úprav silnice II. třídy v kategorii S 9,5/60. Jedná se o liniovou dopravní stavbu délky cca 7,8 km. Stavební práce budou v maximální možné míře prováděny v trase stávající silnice II/360 při dodržení normy ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Stávající silniční pozemek je obklopen pozemky, které jsou převážně využívány jako zemědělská půda. Lesní půdu při silnici II/360 lze identifikovat především na katastru Petrůvek. Ve Štěpánovicích, Výčapech a Stříteži silnice prochází při okraji zastavěného území. Zábory pozemků dané rozšířením, respektive drobnými úpravami směrového a výškového vedení silnice II/360 budou malé. Realizací posuzované stavby nedojde ke změnám organizace dopravy v dotčeném území, nepředpokládá se nárůst dopravních intenzit. Záměr „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ ve svém počátku navazuje na již realizovanou stavbu „II/360 Vacenovice – Štěpánovice“. Posuzovaný záměr končí na západním okraji zastavěného území obce Střítež. Silnice II/360 dále pokračuje severním směrem do Třebíče, kde je v křižovatce ulic Znojemské a Spojovací navrženo její napojení na obchvat Třebíče („Přeložka silnice I/23 Třebíč – obchvat, jihovýchodní + jižní část“). Realizace obchvatu Třebíče je plánována nejdříve mezi roky 2013 a 2015. Na území obce Petrůvky se nejpozději v roce 2011 počítá s realizací záměru „Rozšíření skládky TKO Petrůvky“. Vzhledem ke vzdálenosti a hlavně rozdílné plánované době realizace posuzovaného záměru stavebních úprav silnice II/360 a výše uvedených záměrů se nepředpokládá možnost kumulace s jinými záměry. Realizace posuzovaného záměru bude probíhat po jednotlivých úsecích – stavbách (Štěpánovice – Výčapy, Výčapy – Slavice, Slavice – Střítež).

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Potřeba úprav silnice II/360 má dva rozměry. Je dána jejími nevyhovujícími technickými parametry a zároveň relativně vysokým dopravním zatížením. Stávající silnice II/360 svými parametry nevyhovuje současnému dopravnímu zatížení a je významnou dopravní závadou. Jedná se zejména o šířkové uspořádání nevyhovující požadavkům na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Silnice II/360 tvoří významný úsek severojižního propojení kraje Vysočina, spojuje Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí, Třebíč a Jaroměřice nad Rokytnou. V posuzovaném úseku zajišťuje silnice II/360 nejen dopravní obsluhu jednotlivých obcí, ale i spojení mezi regionálními centry (Třebíč, Znojmo).

5


Oznámení záměru

Posuzovaný záměr je podle Zásad územního rozvoje (ZÚR) kraje Vysočina, platných od 22.11.2008, veřejně prospěšnou stavbou v oblasti dopravy s označením DK21. Pro umístění stavby DK21 stanovují ZÚR šířku koridoru 80 m. Záměr je zároveň v souladu s platnými územními plány obcí Výčapy, Petrůvky a Střítež a města Třebíč. Záměr není navrhován ve variantách, trasa komunikace je stabilizovaná. Hluková a rozptylová studie posuzuje dvě varianty: – –

nulovou variantu (zachování stávajícího stavu silnice II/360), aktivní variantu (silnice II/360 po realizaci stavebních úprav).

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Realizací stavebních úprav silnice II/360 v celém navrhovaném rozsahu Štěpánovice – Výčapy – Slavice – Střítež dojde k výrazné kvalitativní změně silnice II/360 a to zlepšením stávajících nevyhovujících šířkových, směrových a výškových parametrů silnice. Území dotčené trasou úpravy silnice II/360 a souvisícími objekty stavby je stávající silnice II/360 a její těleso a přilehlé, převážně zemědělsky využívané pozemky. Stavební úpravy silnice II/360 od Štěpánovic po Střítež jsou řešeny ve třech na sebe navazujících stavbách – stavba „II/360 Štěpánovice – Výčapy“, stavba „II/360 Výčapy – Slavice“, stavba „II/360 Slavice – Střítež“. Stávající silnice II/360 o šířce asfaltového pásu cca 7,0 m bude rozšířena a bude splňovat normové parametry silnice S 9,5/60 s novým funkčním odvodněním. Nejedná se o silnici v nové trase, a tudíž není třeba řešit problematiku průchodnosti území. Ve všech případech je druhem stavby změna dokončené stavby, jedná se o silnici II. třídy a kategorii S 9,5/60. V rámci stavby je řešena vlastní silnice a dále úrovňové průsečné a stykové křižovatky, mostní objekty, zastávky hromadné dopravy, přeložky a úpravy komunikací, polních cest a chodníků, opěrné zdi, protihlukové stěny, přeložky inženýrských sítí, odvodnění komunikace či vegetační úpravy. Hlavním objektem je stavební objekt silnice II/360, který je pro každou z dílčích staveb podrobněji popsán v následujícím textu. Přehledná situace každé stavby v měřítku 1 : 5000 je součástí kapitoly H. Přílohy.

Silnice II/360 – stavba II/360 Štěpánovice - Výčapy Stavební objekt je hlavním objektem stavby a řeší úpravu stávající silnice. Délka řešeného úseku je cca 2,930 v kategorii S9,5/60 (směrodatná rychlost 70km/h). Zásadou návrhu je rozšíření stávající silnice tak, aby byla v co největší míře rozšiřována pouze na jednu stranu s maximálním využitím stávajícího silničního tělesa. Délka úseku v kategorii S9,5/60 je 2880 m, 50m tvoří přechodový úsek pro napojení na stávající silnici (šířkové a výškové) a napojení odvodnění silnice.

6


Oznámení záměru

Směrové řešení Trasa vychází ze stávající silnice levostranným složeným směrovým obloukem o poloměru R=1350 m a R= 520 m s přechodnicemi L1=60 m, L2=50 m a L3=250 m. Následuje motiv pravostranného oblouku o poloměru R=470 m s přechodnicemi L1=90 m a L2=90 m a levostranného oblouku o poloměru R=450 m a přechodnic L=80 m. Stavba je ukončena trasou v přímé v délce 745 m. Koncový 50m dlouhý úsek tvoří přechodový úsek pro napojení na stávající silnici (šířkové a výškové). Výškové řešení Niveleta silnice II/360 je navrhována na návrhovou rychlost min. 60 km/hod (směrodatná rychlost 70 km/hod). V řešeném úseku stávající silnice je navržen min. podélný sklon 0,093%, niveleta v maximální míře sleduje stávající silnici a max. podélný sklon 4,883%. Ve vrcholech výškového polygonu jsou vloženy zakružovací oblouky o poloměru Rmin=2600 m (vydutý oblouk) a Rmin=3800 m (vypuklý oblouk). Vzhledem k velikosti a délce stoupání není nutné navrhovat přídatný pruh pro pomalá vozidla. Příčný sklon Základní příčný sklon je navržen 2,5% střechovitý. Ve směrových obloucích je navržen dostředný příčný sklon dle poloměru a rychlosti, maximální příčný sklon je 4,30%. Změna příčného sklonu je řešena otáčením kolem osy komunikace. V úseku cca km 0,320 – 0,820 je navržen jednostranný příčný sklon z důvodů odvodnění komunikace.

Silnice II/360 – stavba II/360 Výčapy - Slavice Stavební objekt je hlavním objektem stavby a řeší úpravu stávající silnice. Délka řešeného úseku je cca 1,816 v kategorii S9,5/60 (směrodatná rychlost 70km/h). Zásadou návrhu je rozšíření stávající silnice tak, aby byla v co největší míře rozšiřována pouze na jednu stranu s maximálním využitím stávajícího silničního tělesa. Délka úseku v kategorii S9,5/60 je 1740 m, 76 m tvoří přechodové úseky pro napojení na stávající silnici (šířkové a výškové) a napojení odvodnění silnice na obou stranách. Směrové řešení Trasa vychází ze stávající silnice pravostranným směrovým obloukem o poloměru R=2700 m s přechodnicemi L=110 m. Po mezipřímé následuje pravostranný oblouk o poloměru R=480 m s přechodnicemi L=80 m a dále následuje levostranný oblouk o poloměru R=460 m s přechodnicí L=80 m. Stavba je ukončena pravostranným směrovým obloukem o poloměru R=450 m s přechodnicemi L=80 m. Koncový 50m dlouhý úsek tvoří přechodový úsek pro napojení na stávající silnici (šířkové a výškové).

7


Oznámení záměru

Výškové řešení Niveleta silnice II/360 je navrhována na návrhovou rychlost min. 60 km/hod (směrodatná rychlost 70 km/hod). V řešeném úseku stávající silnice je navržen min. podélný sklon 0,810%, niveleta v maximální míře sleduje stávající silnici a max. podélný sklon 5,520%. Ve vrcholech výškového polygonu jsou vloženy zakružovací oblouky o poloměru Rmin=2100 m (vydutý oblouk) a Rmin=3200 m (vypuklý oblouk). Vzhledem k velikosti a délce stoupání není nutné navrhovat přídatný pruh pro pomalá vozidla. Příčný sklon Základní příčný sklon je navržen 2,5% střechovitý. Ve směrových obloucích je navržen dostředný příčný sklon dle poloměru a rychlosti, maximální příčný sklon je 4,40%. Změna příčného sklonu je řešena otáčením kolem osy komunikace.

Silnice II/360 – stavba II/360 Slavice - Střítež Stavební objekt je hlavním objektem stavby a řeší úpravu stávající silnice. Délka řešeného úseku je cca 3200 m v kategorii S9,5/60 (směrodatná rychlost 70km/h). Zásadou návrhu je rozšíření stávající silnice tak, aby byla v co největší míře rozšiřována pouze na jednu stranu s maximálním využitím stávajícího silničního tělesa. Délka úseku v kategorii S9,5/60 je 3163 m, 47 m tvoří přechodový úsek pro napojení na stávající silnici (šířkové a výškové) a napojení odvodnění silnice. Směrové řešení Trasa vychází ze stávající silnice pravostranným směrovým obloukem o poloměru R=450 m s přechodnicemi L=80 m. Po mezipřímé následuje levostranný oblouk o poloměru R=500 m s přechodnicemi L1=80 m a L2=100 m, dále následuje pravostranný oblouk o poloměru R=530 m s přechodnicí L1=80 m a L2=100 m. Následuje dlouhá přímá 765 m, na kterou navazuje levostranný oblouk o poloměru R=500 m s přechodnicemi L=80m. Dále následuje levostranný oblouk o poloměru R=1700 m s přechodnicemi L=80m. V trase jsou vloženy dva prosté kruhové oblouky o poloměrech R=4000m a R=4000 m. Stavba je ukončena pravostranným směrovým obloukem o poloměru R=10000 m s přechodnicemi L=70 m. Výškové řešení Niveleta silnice II/360 je navrhována na návrhovou rychlost min. 60 km/hod (směrodatná rychlost 70 km/hod). V řešeném úseku stávající silnice je navržen min. podélný sklon 0,032%, niveleta v maximální míře sleduje stávající silnici a max. podélný sklon 5,948%. Ve vrcholech výškového polygonu jsou vloženy zakružovací oblouky o poloměru Rmin=3000 m (vydutý oblouk) a Rmin=3200 m (vypuklý oblouk). Vzhledem k velikosti a délce stoupání není nutné navrhovat přídatný pruh pro pomalá vozidla.

8


Oznámení záměru

Příčný sklon Základní příčný sklon je navržen 2,5% střechovitý. Ve směrových obloucích je navržen dostředný příčný sklon dle poloměru a rychlosti, maximální příčný sklon je 4,50%. Změna příčného sklonu je řešena otáčením kolem osy komunikace.

Silnice II/360 – všechny stavby Šířkové uspořádání Silnice II/360 je navržena dle ČSN 736101 v kategorii S9,5/60 s uspořádáním: jízdní pruhy 2 x 3,50 m vnější vodící proužek 2 x 0,25 m zpevněná krajnice 2 x 0,50 m nezpevněná krajnice 2 x 0,50 m -------------------------------------------------volná šířka 9,50 m Zemní těleso Z důvodů nedostatku násypového materiálu je niveleta silnice řešena tak, aby byly minimalizovány zemní práce a zároveň byly zohledněny požadavky na maximální využití stávajícího silničního tělesa. Svahy zemního tělesa jsou navrženy ve sklonech: násyp 1:2,5, násyp výšky přes 3m 1:1,75. Svahy do příkopů jsou navrženy ve sklonu 1:3. Odvrácený svah příkopu je navržen ve sklonu 1:2, stejně tak zářezový svah. Trvalé svahy budou ohumusovány ornicí tl. 0,15m. V podloží komunikace bude provedena úprava zemin přidáním vápna nebo výměna nevhodné zeminy. Předpokládá se výměna podloží v tl. 0,5m pod aktivní zónou nebo po sejmutí ornice. Do násypů je možné použít výkopový materiál z trasy silnice pouze po předchozí úpravě (zlepšení). Nedostatek materiálu může být řešen z nejbližšího zdroje vhodného materiálu. Požadovaná hodnota modulu přetvárnosti Edef,2 na úrovni zemní pláně je min. 60 MPa. Zpevněné plochy Konstrukce vozovky je navržena s ohledem na výhledové intenzity dopravy v cílovém roce podle TP 170 – Navrhování vozovek pozemních komunikací. Třída dopravního zatížení III (501 –1500 TNV). Návrhová úroveň porušení D1.

9


Oznámení záměru

Konstrukce vozovky asfaltový beton střednězrnný ACO 11 S (ABS I) 40mm spojovací postřik asf. emulzí kationaktivní PS; 0,25kg/m2 asfaltový beton hrubozrnný ACL 16+ (ABH I) 60mm 2 spojovací postřik asf. emulzí kationaktivní PS; 0,25 kg/m obalované kamenivo střednězrnné ACP 16+ (OKS I) 80mm infiltrační postřik asf. emulzí kationaktivní PI; 0,8 kg/m2 mechanicky zpevněné kamenivo MZK 170mm štěrkodrť ŠD 170mm ----------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 520mm Konstrukce vozovky stávající silnice bude využita a v rámci výškové úrovně vyrovnána a zapojena do konstrukčního souvrství. Obrusná vrstva bude odfrézována, aby bylo možno provést min tl. asf. vrstvy 100 mm (ACO + ACL). Odvodnění Stávající plochy komunikace II/360 jsou odvodňovány příčným sklonem do přilehlých silničních příkopů zpevněných příkopovou tvárnicí uloženou do betonu. Silniční příkopy jsou dále zaústěny do hlavních odvodňovacích zařízení (HOZ) melioračních řadů. Tato zařízení jsou zatrubněné řady v dimenzích DN 300-500. Stávající vtokové objekty jsou ve špatném technickém stavu, na mnohých místech je vtok realizován pouze osazenou betonovou troubou, bez jakéhokoliv zachycování splavenin. Způsob odvádění dešťových vod zůstane zachován. Správce meliorací a HOZ Zemědělská a vodohospodářská správa Třebíč byl se zachováním stávajícího způsobu odvodnění seznámen a nemá proti němu námitek. Plocha vozovky bude vyspádována příčným sklonem ke krajnicím a následně do nových silničních příkopů. V místech komunikace, kde budou osazeny silniční obrubníky, budou umístěny dešťové vpusti napojené do potrubí a nových prefabrikovaných šachet dešťové kanalizace, případně připojovací potrubí vpustí bude zaústěno do silničních příkopů. Potrubí kanalizace mezi šachtami v tělese komunikace je uloženo tak, aby poklopy šachet byly umístěny ve středu jízdního pruhu, tj. poklop se nacházel mezi koly vozidel, případně mimo pojížděné plochy. Svahy násypů a zářezů jsou odvodněny silničními příkopy, které jsou ukončeny lapači splavenin nebo vtokovými jímkami a napojeny do dešťové kanalizace. V případě ekologické havárie na silnici II/360 budou její dopady na prostředí omezeny použitím prostředků Integrovaného záchranného systému (např. nafukovací vaky pro utěsnění potrubí, zřízení zemních hrázek v příkopech apod.). Stabilní zařízení (norné stěny, odlučovače ropných látek apod.) nejsou vzhledem k charakteru území, komunikace a úpravám v odvodnění uvažovány.

10


Oznámení záměru

Doplňující práce Všechny příčné propusty pod silnicí II/360 budou vzhledem ke svému špatnému stavebně technickému stavu přestavěny na trubní propusty. Všechny propusty pod hospodářskými sjezdy na sousední pozemky budou provedeny nově z trub DN 600 mm. Součástí objektu je provedení zpevnění sjezdů v bezprašné úpravě. Dopravní značení Součástí stavby bude provedení svislého a vodorovného dopravního značení dle TP 65. Provedení vodorovného značení je navrženo z plastu. V prostoru úrovňových křižovatek je navrženo omezení rychlosti na 70 km/hod. V místě úrovňových přechodů pro chodce je navrženo snížení rychlosti na 50 km/hod. Provádění stavby Pro provádění úpravy silnice II/360 bude silnice II/360 uzavřena a doprava vedena po objízdné trase. Po dokončení stavby budou využívané komunikace na objízdné trase opraveny a uvedeny do původního stavu.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení realizace Předpokládaný termín dokončení realizace

2013 2015

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj Obec

Vysočina (kód NUTS III CZ063) Výčapy (kód obce 591939) Petrůvky (kód obce 591378) Třebíč (kód obce 590266) Střítež (kód obce 554871)

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Správními úřady jsou Krajský úřad kraje Vysočina a Městský úřad Třebíč, které budou v rámci další přípravy posuzovaného záměru vydávat následující rozhodnutí: − rozhodnutí podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí),

11

Oznámení záměru


− rozhodnutí podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, − rozhodnutí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění, − rozhodnutí podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. − rozhodnutí podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, − rozhodnutí podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění.

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda Nové silniční těleso je v celém úseku umístěno na stávajícím silničním pozemku, s ohledem na rozšíření a mírné úpravy směrového vedení je však nutné počítat i se záborem sousedních pozemků po obou stranách stávající silnice II/360.

TRVALÝ ZÁBOR V následující tabulce jsou vyčísleny předpokládané celkové trvalé zábory zemědělské půdy, specifikované podle katastrálního území, bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a třídy ochrany zemědělské půdy (podle metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP č.j. OOLP/1067/96), vycházející z dokumentace pro územní rozhodnutí staveb „II/360 Štěpánovice – Výčapy“, „II/360 Výčapy – Slavice“ a „II/360 Slavice – Střítež“: trvalý zábor 2 (m )

katastrální území

BPEJ

třída ochrany

Štěpánovice u Jaroměřic nad Rokytnou

51000

I.

3 708

51000 51010 51200 51210 52901 56401 52904 55001 52944 56811 52901 55001 53204 53214 53716

I. I. I. II. II. II. III. III. V. V. II. III. IV. V. V.

8 351 1 138 2 806 2 346 1 482 2 682 3 246 656 430 916 6 860 241 1 997 578 423

Výčapy

Petrůvky

12


katastrální území

Slavice

Střítež u Třebíče

BPEJ

třída ochrany

51200 55800 52901 54700 53214 51200 55800 52901 52911 54712 53214

I. I. II. II. V. I. I. II. II. IV. V.

celkem

Oznámení záměru

trvalý zábor 2 (m ) 2 542 1 541 1 859 2 833 3 990 4 105 1 076 952 1 551 2 033 959 61 301

Umístění jednotlivých BPEJ v dotčeném území je patrné z obr. 2. Třídy ochrany mají v tvalém záboru zemědělské půdy vyvolaném posuzovaným záměrem následující zastoupení: − I. třída … 41,2 % − II. třída … 33,5 % − III. třída … 6,8 % − IV. třída … 6,6 % − V. třída … 11,9 % Předpokládaný trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa je vyčíslen celkem na cca 770 m2. Předpokládaný trvalý zábor ostatních ploch (včetně vodních ploch) je vyčíslen celkem na cca 14,2 ha. Předpokládaný trvalý zábor vyvolaný posuzovaným záměrem celkem činí cca 20,4 ha (v případě stavby II/360 Štěpánovice – Výčapy cca 7,4 ha, v případě stavby II/360 Výčapy – Slavice cca 4,6 ha, v případě stavby II/360 Slavice – Střítež cca 8,4 ha). Z toho přibližně 70 % tvoří zábor ostatních ploch, jejichž velkou většinu představuje stávající silniční pozemek.

Obr. 2. Zemědělská půda podél silnice II/360 (str. 14)

13

40 00

52901 77 83

52901

55001

55001

52901

35

00

7 500

52901

Støíte

52904 52904

51200

51200

56401

7000

52901

3000

51200

51200

54700 56811 52901

56811

52901

56401 55800

52944

52901

2500

56401

650 0

55800

52944 52901

56401

54700 51010

54700

51010

56401

55800

56401

20 0

0

60 00

55800

52911 52911

54712 51000

55 00

54712 52911

51000 15

00

52911

53214

53214

1000

5000

51210

55800

ZEMÌDÌLSKÁ PÙDA

51210 52901

PODÉL SILNICE II/360

56401 53716

osa staveb "II/360 tìpánovice - Výèapy",

51210

"II/360 Výèapy - Slavice", "II/360 Slavice - Støíte"

zemìdìlská pùda (do 30 m od osy stavby):

4500

52901

I. tøída ochrany ZPF II. tøída ochrany ZPF

500

53214

51000

III. tøída ochrany ZPF

51000

IV. tøída ochrany ZPF V. tøída ochrany ZPF 55001 53204

52814

53204 52901 55001

0

100

200

300

1 : 10 000

55001

II/360 tìpánovice - Výèapy

52901 55001

0

52901 00

52901

40

tìpán ovice

bonitovaná pùdnì ekologická jednotka

400

500

m

II/360 Výèapy - Slavice II/360 Slavice - Støíte OZNÁMENÍ ZÁMÌRU

Podklad: CENIA, ÈÚZK


Oznámení záměru

DOČASNÝ ZÁBOR Dočasné zábory jsou uvažovány s délkou trvání do 1 roku, po dokončení výstavby budou plochy dočasných záborů uvedeny do původního stavu. Předpokládaný rozsah dočasných záborů vyvolaných posuzovaným záměrem činí celkem cca 3,3 ha, z toho zemědělský půdní fond tvoří cca 87,8 %, pozemky určené k plnění funkcí lesa cca 0,3 % a ostatní plochy (včetně vodních ploch) cca 11,9 %. Záměr prochází souvisle ochranným pásmem lesa v k.ú. Petrůvky, Slavice a Střítež u Třebíče v celkové délce cca 610 m (km 4,680 - 5,290).

B.II.2. Voda Spotřebu vody lze obecně rozdělit do fáze výstavby a provozu.

PITNÁ VODA

Fáze výstavby Stabilní zařízení staveniště nebude zřizováno. Hygienické potřeby pracovníků činných při výstavbě tak budou uspokojovány v rámci mobilního vybavení staveniště, kam bude dováženo potřebné množství pitné vody (např. cisterna, PET lahve). Objem celkové spotřeby bude závislý na přesném počtu pracovníků, velikosti a vybavení sociálního zázemí, konkrétně jej tedy v tomto stupni nelze stanovit.

Fáze provozu Ve fázi provozu nebude odběr pitné vody prováděn.

TECHNOLOGICKÁ (PROVOZNÍ) VODA

Fáze výstavby Předpokládá se, že největší množství vody se spotřebuje v místě výrobny betonových směsí. Užitková voda bude spotřebovávána taktéž při ošetřování betonu ve fázi tuhnutí a tvrdnutí a v případě nepříznivých povětrnostních podmínek jí bude oplachován povrch stavby. Voda bude dovážena na místo stavby v cisternách. Vozidla a ostatní strojní zařízení budou čištěna mechanicky, proto nevznikne požadavek na další množství užitkové vody. V této fázi není možné spotřebu vody pro technologické účely detailněji specifikovat. V případě odběru vod z blízkých zdrojů bude neopominutelnou nutností projednání odběrů s příslušným vodohospodářským orgánem a správcem konkrétního toku nebo vodního zdroje, z něhož bude odběr prováděn.

15


Oznámení záměru

Fáze provozu Ve fázi provozu nebude třeba technologickou vodu zajišťovat.

POŽÁRNÍ VODA

Fáze výstavby Případný požadavek na požární vodu může přímo na staveništi vzniknout, takovém případě bude pokryt ze zdrojů technologické vody.

Fáze provozu Ve fázi provozu nebude zajištění požárních vod požadováno.

SHRNUTÍ Nároky na množství vody potřebné ve fázi výstavby i provozu nejsou významné a nelze předpokládat, že by v této oblasti způsobily jakýkoli deficit. Veškeré nakládání s povrchovými a podzemními vodami musí být v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Odebíraná množství a podmínky případného odběru musí být dohodnuty se správcem příslušného vodního zdroje.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje SUROVINOVÉ ZDROJE Zajištění surovin pro výstavbu bude předmětem výrobní přípravy zhotovitele. Pro vytvoření (rozšíření stávajících) násypových těles budou v maximálně možné míře využívány materiály vytěžené v (rozšířených stávajících) zářezech stavby. Při výstavbě budou využity suroviny o rozsahu a sortimentu obvyklém pro srovnatelné stavby – bude se jednat o asfalt, beton, kamenivo, štěrkodrť a štěrkopísek.

ENERGETICKÉ ZDROJE

Fáze výstavby Nepředpokládá se významnější spotřeba elektrické energie. Dodávka elektrické energie bude v rámci staveniště zajišťována mobilními energocentrálami pro provádění řemeslných prací spojených s použitím elektrických strojů a nástrojů, pro osvětlení atd. Určité množství elektrické energie bude spotřebováváno také v místě výrobny betonových směsí. Mechanizace činná při výstavbě bude až na výjimky spotřebovávat naftu.

16


Oznámení záměru

Fáze provozu Provoz silnice nebude vyžadovat zajištění energetických zdrojů.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu V průběhu výstavby budou kladeny zvýšené nároky na okolní silnice a ostatní komunikace pro dopravu stavebních hmot a materiálů. Náročnost přepravy tohoto materiálu odpovídá běžným požadavkům na zabezpečení stavby obdobného rozsahu. Zároveň stavební úpravy silnice II/360 vyvolají požadavky na změny organizace dopravy a částečné omezení obslužnosti území. Záměr bude realizován po jednotlivých stavbách, stavby pak po dílčích úsecích, které budou pro běžný provoz úplně uzavřeny. Při realizaci stavby „II/360 Štěpánovice – Výčapy“ se předpokládá využití objízdných tras vedených mezi Jaroměřicemi n/R, Vacenovicemi a Výčapy či mezi Jaroměřicemi n/R, Ratibořicemi a Výčapy po silnicích III. třídy. Realizace stavby „II/360 Výčapy – Slavice“ si vyžádá vedení objízdných tras přes Horní Újezd a Mikulovice po silnicích III. třídy. Při výstavbě úseku „II/360 Slavice – Střítež“ pak bude nutné pro převedení dopravy využít silnice II. a III. třídy v trase Jaroměřice n/R – Boňov – Lipník – Klučov – Střítež. Posuzovaný záměr nevyvolá nároky na jinou infrastrukturu.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Ovzduší Posuzovaný záměr není bodovým zdrojem znečišťování ovzduší. Plošným zdrojem znečištění ovzduší se může stát ve fázi výstavby, kdy budou prováděny skrývkové a výkopové práce. V případě jejich kombinace s déletrvajícím suchem a větrným počasím mohou částečky orniční a podorniční vrstvy půdy do jisté míry způsobit znečištění ovzduší. Vzhledem k proměnlivosti tohoto působení nelze jeho vliv exaktně vyhodnotit, tento stav je však časově omezen a lze mu čelit skrápěním zdroje znečištění. Posuzovaný záměr je liniovou stavbou, na níž se budou pohybovat mobilní zdroje znečišťování ovzduší – automobily. Proto byla vypracována rozptylová studie, která je samostatnou přílohou C tohoto oznámení a z níž vychází následující údaje.

Charakteristické znečišťující látky z dopravy Při charakterizování relativní významnosti emisí byl hodnocen vzájemný vztah mezi množstvím dopravou vyprodukovaných emisí a jejich závažností z hlediska dopadů na zdraví člověka.

17


Oznámení záměru

Jako charakteristické emise z dopravy byly vybrány oxidy dusíku, benzen a suspendované částice frakce PM10 (jemné prachové částice). Oxidy dusíku byly zvoleny proto, že podíl dopravy na celkové koncentraci této znečišťující látky je dominantní, benzen proto, že je významným představitelem karcinogenních látek ze směsi uhlovodíků obsažených v emisích z dopravy. Suspendované částice frakce PM10 jsou ve vztahu ke krátkodobým koncentracím problematickou znečišťující látkou na území téměř celé republiky.

Emisní parametry zdroje Emisní parametry liniového zdroje jsou shrnuty v komplexním ukazateli, tzv. emisním faktoru. Emisní faktor udává množství konkrétní škodliviny vyprodukované jedním automobilem na trase jednoho kilometru. Ve Věstníku MŽP (částka 10, říjen 2002) byl sdělením č. 36 odboru ochrany ovzduší určen pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla počítačový program MEFA 02. Nástupce zmíněného programu, MEFA 06, umožňuje již přímý výpočet emisí z automobilové dopravy bez mezikroku v podobě výpočtu emisních faktorů. V rámci rozptylové studie byl využit software MEFA 06. Výpočet množství emisí konkrétní znečišťující látky v g/s pro přesně daný úsek komunikace vyžaduje zadání následujících vstupních dat – konkrétních emisních parametrů zdroje: Výpočtový rok

1995 až 2020

− determinuje emisní úroveň vozidla (v daném výpočtovém roce lze zvolit pouze ty emisní úrovně, které již vstoupily v EU v platnost; viz tabulka v bodu Emisní úroveň), − reflektuje snižování obsahu síry v motorové naftě v rámci současných i připravovaných změn normativních kvalitativních parametrů motorových paliv v EU, − reflektuje proces stárnutí katalytických konvertorů motorových vozidel, naopak nereflektuje proces stárnutí osobních automobilů konvenčních, bez katalyzátorů výfukových plynů (množství produkovaných emisí těchto vozidel rozhodující měrou závisí na technickém stavu pohonné jednotky a výfukového systému, zhoršování technického stavu těchto vozidel lze jen velmi obtížně korelovat s jejich stářím, mnohem více odpovídá pečlivosti prováděné údržby). Rozptylová studie vyhodnocuje stav v roce 2030, proto byl zadán nejzazší výhledový rok, tj. rok 2020. osobní automobil (O), lehký nákladní automobil (LNA), těžký nákladní Kategorie vozidla

automobil (TNA), autobus (BUS) − nejsou zahrnuty kategorie jednostopých a třístopých vozidel a vozidel speciálních (stavební stroje, zemědělská technika), které jsou zhlediska dopravní četnosti prakticky nevýznamné, − v případě TNA (celková hmotnost >3,5 t) jsou jako standard uvažována vozidla s průměrnou vytížeností 50 %, − do kategorie BUS jsou zahrnuty jak autobusy MHD, tak i dálkové autobusy.

18


Oznámení záměru

V rozptylové studii bylo uvažováno se všemi výše uvedenými kategoriemi vozidel.

benzin, motorová nafta, stlačený zemní plyn (CNG), zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG)

Palivo

− kategorie benzin zahrnuje všechny druhy automobilových benzinů oktanových hodnot 91 až 98, − kategorie motorová nafta zahrnuje i směsnou bionaftu (obsahující 30% hm. methylesterů řepkového oleje), jejíž emisní parametry jsou prakticky srovnatelné s běžnou motorovou naftou čistě ropného původu, − pohon plynnými palivy – LPG a CNG je uvažován pouze v případě kategorií vozidel O a BUS. Pro výpočet emisí z dopravy po silnici II/360 bylo jako palivo uvažován benzin (u 75% osobních automobilů; podklad: Centrální registr vozidel) a nafta (u 25% osobních automobilů, u lehkých nákladních automobilů, těžkých nákladních automobilů a autobusů). Emisní úroveň

konvenční, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4

− kategorie konvenční se týká vozidel splňujících emisní limity platné ještě před emisními úrovněmi EURO, u těchto vozidel nebyla ještě realizována žádná technická opatření na pohonné jednotce či výfukovém systému za účelem snížení emisí škodlivin (např. katalytické konvertory výfukových plynů, recirkulace spalin, apod.), − časový harmonogram vstupu emisních limitů EURO v platnost v EU je následující: platnost od roku předpis EURO osobní automobily

LNA

TNA + BUS

EURO 1

1993

1994

1992

EURO 2

1996

1998

1996

EURO 3

2000

2002

2000

EURO 4

2005

2006

2005

− jako standard pro výpočet emisních parametrů kat. BUS s plynovým pohonem byly uvažovány emisní parametry autobusů vybavených motory LIAZ M1.2C-ML636NGE (pohon CNG) a LIAZ M1.2C-ML636PBEM (pohon LPG), tyto motory splňují v případě pohonu LPG emisní limit EURO 2 a v případě CNG emisní limit EURO 3. Rozptylová studie uvažuje u všech zahrnutých druhů motorových vozidel technické parametry respektující emisní úroveň EURO 4 (ve výhledovém roce 2030 nelze počítat s významnějším zastoupením motorových vozidel splňujících normy předcházející EURO 4, naopak lze očekávat směřování ke stále nižším a environmentálně ohleduplnějším emisním úrovním).

19


Rychlost jízdy

Oznámení záměru

rozmezí 5 až 160 km/h

− maximální rychlost jízdy vozidel v kategorii TNA a BUS je omezena na 100 km/h, − rychlostí vozidel nepřevyšující 20 km/h lze v řadě případů simulovat podmínky jízdy s velmi nízkou plynulostí, kdy může docházet ke snížení účinnosti katalytických konvertorů výfukových plynů v důsledku jejich chladnutí pod tzv. „light-off“ teplotu. V případě nulové i aktivní varianty posuzovaného úseku silnice II/360 byla v celé délce uvažována rychlost 90 km/hod. V trase stávající i upravená silnice II/360 jsou sice vymezeny úseky s rychlostí omezenou na 70 km/hod, tyto jsou však krátké (cca 100 m před významnějšími křižovatkami), a tak rozdíl v emisní i imisní situaci je zanadebatelný. Z celkového pohledu je naopak uvažování jednotné rychlosti 90 km/hod na straně bezpečnosti výpočtu. Podélný sklon vozovky rozmezí -10 až +10 % − kladné hodnoty sklonu vyjadřují stoupání, záporné hodnoty klesání, − program MEFA 06 při standardním zadání směrově nerozlišených dat automaticky počítá emise pro každou kategorii vozidel s polovičním počtem pro jeden směr a polovičním počtem pro směr druhý (prakticky nezáleží na znaménku sklonu). Hodnoty sklonu vozovky v nulové i aktivní variantě byly převzaty ze zaměření stávajícího stavu a podélných profilů, vypracovaných v rámci dokumentace pro územní rozhodnutí. Rozdíly mezi nulovou a aktivní variantou jsou minimální. Plynulost provozu

hodnoty 1 až 10

− zohledňuje vliv jízdního režimu, − plynulému provozu na silnicích v extravilánu odpovídá hodnota 1, plynulému provozu ve městě je přiřazována hodnota 2 - 3, při mírně popojíždějících kolonách má silniční provoz plynulost 8 - 9. Pro výpočty emisí z automobilového provozu na posuzovaném úseku silnice II/360 byla uvažována plynulost s hodnotou 1. Intenzita dopravy

počet vozidel kategorie O, LNA, TNA a BUS za 24 hodin

Intenzity dopravy použité při výpočtech jsou převzaty z výsledků sčítání dopravy v roce 2005 a výhledových koeficientů růstu automobilové dopravy pro roky 2005 - 2040 (ŘSD ČR 2006). V rámci posuzovaného úseku silnice II/360 byly při sčítání dopravy vyčleněny tři úseky, odpovídající 24hodinové intenzity dopravy jsou následující:

20


Oznámení záměru

úsek silnice II/360 6-1770

6-1767

6-1760

Třebíč – k.z.

vyústění 36066 do Lipníku

až vyústění 36066 do Lipníku

až křižovatka se 36068 a 4014

kategorie vozidla

křižovatka se 36068 a 4014 až zaústění do 152 v Jaroměřicích n/R

2005

2030

2005

2030

2005

2030

O

4 884

7 375

4 347

6 564

3 711

5 604

LNA

468

529

446

504

499

564

TNA TNA

348

391

349

392

267

300

BUS

73

73

67

67

52

52

celkem

5 773

8 368

5 209

7 527

4 529

6 520

Intenzity dopravy v roce 2030 v nulové i aktivní variantě budou na silnici II/360 stejné, stavební úpravy silnice nevyvolají zvýšení intenzity dopravy. Posledním parametrem zadávaným pro výpočet množství emitovaných škodlivin je délka úseku silnice. Úsek silnice je základním prostorovým prvkem. Zatímco výpočtový rok, kategorie vozidla, palivo a emisní úroveň platí vždy shodně pro celou posuzovanou trasu (charakterizují vozový park), rychlost jízdy, podélný sklon vozovky, plynulost provozu a intenzity dopravy se mohou průběžně měnit, a tak vymezují jednotlivé úseky silnice. V případě silnice II/360 mezi Štěpánovicemi a Stříteží jsou úseky vymezeny proměnným sklonem vozovky a intenzitou dopravy. Ve výhledu jsou k dispozici emisní parametry vozového parku pouze do roku 2020, a ty jsou použity pro výpočet emisí z dopravy k roku 2030. Ve vztahu k tomuto vzdálenějšímu časovému horizontu lze reálně očekávat mírně příznivější situaci, než jaká je následně prezentována.

Množství emitovaných škodlivin Souhrnný výpočet, zohledňující výše uvedená vstupní data, umožňuje porovnat absolutní hodnoty vyprodukovaných emisí v roce 2030 v posuzovaných variantách: NOx

PM10

benzen

kg/rok

kg/rok

kg/rok

nulová

6435,3

287,5

56,2

aktivní

6515,3

291,5

56,9

varianta záměru

Množství vyprodukovaných znečišťujících látek v nulové i aktivní variantě záměru bude prakticky stejné (rozdíl mezi variantami pouze cca 1,2%). Důvodem je skutečnost, že stavební úpravy budou ve stopě stávající silnice II/360 s minimálními směrovými a výškovými rozdíly a nezpůsobí nárůst intenzity dopravy. Hlavní rozdíly mezi nulovou a aktivní variantou budou v šíři silnice, kde se zpevněná část rozšíří z nynějších cca 7 m asfaltového krytu na 8,5 m.

21


Oznámení záměru

B.III.2. Odpadní vody Odpadní vody jsou v § 38 zákona č. 254/2000 Sb., o vodách, v platném znění definovány takto:

„Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.“

SPLAŠKOVÉ ODPADNÍ VODY

Fáze výstavby Hygienické potřeby pracovníků na stavbě budou řešeny mobilními ekologickými WC.

Fáze provozu Ve fázi provozu nebudou splaškové vody vznikat.

TECHNOLOGICKÉ ODPADNÍ VODY

Fáze výstavby V průběhu stavebních činností nelze předpokládat vznik technologických odpadních vod. Ošetřování betonu vodou, oplachování povrchu silnice při nepříznivých povětrnostních podmínkách ani mechanické čištění stavebních mechanizmů nepřinese riziko pro povrchové a podzemní vody.

Fáze provozu Ve fázi provozu nebudou technologické vody vznikat.

SRÁŽKOVÉ VODY

Fáze výstavby Srážkové vody budou na plochách staveniště i nadále zasakovat nebo povrchově stékat a vzhledem k tomu, že za normální situace není předpokládán jejich kontakt se závadnými nebo nebezpečnými látkami, nebudou pro povrchové a podzemní vody představovat zvýšené riziko.

Fáze provozu Veškeré srážkové vody budou z povrchu vozovky díky příčnému a podélnému sklonu sváděny do souběžných otevřených příkopů zaústěných do stávajících vodotečí. Odvodnění posuzované silnice II/360 je podrobněji popsáno v kapitole D.I.4.

22


Oznámení záměru

SHRNUTÍ Lze předpokládat, že nebude vznikat velké množství odpadních vod. Před zahájením a v průběhu výstavby bude třeba příslušnému vodohospodářskému orgánu doložit způsob zneškodňování splaškových vod. Veškeré nakládání s vodami musí být v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a souvisejícími předpisy.

B.III.3. Odpady V důsledku stavební činnosti i při provozu záměru vzniknou odpady. Nakládání s odpady je upraveno zejména následujícími předpisy: − zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, − vyhláškou č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), v platném znění, − vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, − vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, − metodickým pokynem č. 9 odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb (Věstník MŽP, září 2003), − metodickým pokynem č. 4 odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi (Věstník MŽP, březen 2008). V souladu s § 10 a 11 výše uvedeného zákona má každý povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Odpad je nutno zařadit podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů. V následujících tabulkách jsou uvedeny druhy možných produkovaných odpadů, jejich kód, název druhu odpadu, kategorie odpadu a doporučené způsoby nakládání s těmito odpady.

23


Oznámení záměru

Odpady produkované ve fázi výstavby

kód

05

název skupiny, podskupiny odpadů, druhu odpadu

kategorie odpadu *

návrh nakládání s odpadem

zdroj odpadu (činnost)

ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ ROPY, ČIŠTĚNÍ ZEMNÍHO PLYNU A Z PYROLYTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ UHLÍ

05 01 Odpady ze zpracování ropy 05 01 05 Uniklé (rozlité) ropné látky N biodegradace úkapy, havárie ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, TĚSNÍCÍCH MATERIÁLŮ A 08 TISKAŘSKÝCH BAREV 08 01 Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků skládkování, spalování

zatřídí původce odpadu 08 02

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů) skládkování, spalování

zatřídí původce odpadu

13 13 01 13 02

používané nátěrové materiály

používané nátěrové materiály

ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV (KROMĚ JEDLÝCH OLEJŮ A ODPADŮ UVEDENÝCH VE SKUPINÁCH 05 A 12) Odpadní hydraulické oleje zatřídí původce odpadu Odpadní motorové, převodové a mazací oleje zatřídí původce odpadu

recyklace

ze stavebních strojů

recyklace

ze stavebních strojů

15

ODPADNÍ OBALY, ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ

15 01 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04

Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O recyklace Dřevěné obaly O obaly používané na staveništi Kovové obaly O

15 01 06 Směsné obaly 15 02

O, N

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy

Absorpční činidla, filtrační materiály (vč. olej. filtrů jinak blíže neurčených), čisticí 15 02 02 tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

17 17 01

deponování, spalování

N

spalování

znečištěné dřevní piliny, písek, fibroil, Vapex, hadry havárie; likvidace asfaltových emulzí při pokládání vozovky

STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) Beton, cihly, tašky a keramika

17 01 01 Beton

O

24

recyklace

betonová krajnice, propusty, dotčené inženýrské sítě


Oznámení záměru

kategorie odpadu *



17 02 Dřevo, sklo a plasty 17 02 01 Dřevo

O

štěpkování

kácené stromy

17 02 03 Plasty

O

recyklace

dotčené inženýrské sítě

17 03 01 Asfaltové směsi obsahující dehet

N

recyklace, skládkování

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 02 17 03 01

O

recyklace

O O

recyklace

Kabely obsahující ropné látky, uhelný 17 04 10 dehet a jiné nebezpečné látky

N


17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10

O

recyklace

kód

17 03


Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu

17 04 Kovy (včetně jejich slitin) 17 04 05 Železo a ocel 17 04 07 Směsné kovy

17 05

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

skládkování **

Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a 17 09 03 demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

N

skládkování

Směsné stavební a demoliční odpady 17 09 04 neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O

20 20 01

zbytky výztuže, svodidla, dotčené inženýrské sítě

Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina O

17 09

materiál z demolice vozovky

výkopová zemina, rozebíraný podsyp vozovky

Jiné stavební a demoliční odpady

různé skládkování

KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N

recyklace, deponování

výbojky a zářivky používané na staveništi

20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 01 99 Další frakce jinak blíže neurčené 20 03 Ostatní komunální odpady

O O

štěpkování skládkování

dřevní odřezky různé

20 03 01 Směsný komunální odpad

O

skládkování, spalování

odpad z mobilního zařízení staveniště

Pozn.: * O = ostatní odpad, N = nebezpečný odpad ** využití na stavbě (k terénním úpravám) není možné z důvodu překročení limitů znečištění stanovených v příloze č. 9 zákona č. 185/2001, o odpadech, v platném znění

25


Oznámení záměru

Odpady produkované ve fázi provozu

kód

16 16 01 16 01 03

20 20 02


kategorie odpadu *


ODPADY V TOMTO KATALOGU JINAK NEURČENÉ Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby Pneumatiky

O


zbytky pneumatik aut

KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

kompostování

20 02 02

Zemina a kameny

O

druhotné využití, skládkování

20 02 03 20 03

Jiný biologicky nerozložitelný odpad Ostatní komunální odpady

O

skládkování

20 03 03

Uliční smetky

O

skládkování, spalování

Pozn.: *


údržba zeleně

údržba komunikací, odpad z vpustí

O = ostatní odpad, N = nebezpečný odpad

Většina uvedených odpadů bude v rámci přípravy, realizace stavby a provozu silnice II/360 produkována v malých množstvích nebo množstvích odpovídajících rozsahu posuzovaného záměru a při správném nakládání s nimi nepřinášejících problémy ve vztahu k životnímu prostředí.

PODMÍNKY PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Původce odpadů musí přesně specifikovat způsob shromažďování, třídění a skladování, využívání či odstranění odpadů. O zneškodnění odpadů bude vedena zhotovitelem díla evidence. Vedení evidence odpadů musí být prováděno tak, aby zhotovitel stavby mohl ke kolaudaci provést její vyhodnocení a nakládání s odpady dokladovat. Zhotovitel stavby musí zajistit manipulaci s uvedeným odpadem podle platných předpisů, zejména se jedná o odstranění nebezpečných odpadů (N). Odpadový materiál, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N), musí být shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti. Zemina z výkopů bude uložena v místě stavby, případně na meziskládce a bude zpětně použita na zásypy výkopů (násypy), pokud bude splňovat limity znečištění stanovené přílohou č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění (využití vytěžené zeminy

26


Oznámení záměru

vyhovující stanoveným limitům znečištění k terénním úpravám není považováno za nakládání s odpadem). Zemina nevyhovující limitům znečištění bude uložena na řízené skládce odpadů. Využití či odstranění odpadů z provozu a údržby komunikací podle platných předpisů je povinností správce silnice. V kapitole D.IV tohoto oznámení jsou uvedeny následující podmínky týkající se odpadů: − v souladu s § 10 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění předcházet vzniku

odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí; materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů, − specifikovat způsob shromažďování, třídění a skladování, využívání či zneškodnění

odpadů; shromažďování a skladování odpadů musí být v souladu s § 5, 6, 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, − zajistit manipulaci s uvedeným odpadem podle platných předpisů, zejména se jedná o

zneškodnění nebezpečných odpadů (N); odpadový materiál, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N), musí být shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti, − o zneškodnění odpadů bude vedena zhotovitelem díla evidence; vedení evidence odpadů

musí být prováděno tak, aby zhotovitel stavby mohl ke kolaudaci provést její vyhodnocení a nakládání s odpady dokladovat, − v souvislosti

s využitím vytěžených zemin k úpravám povrchu terénu (vytváření násypových těles) dokladovat, že vytěžené zeminy vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění.

B.III.4. Ostatní HLUK

Fáze výstavby V době výstavby bude bezprostřední okolí stavby ovlivňováno hlukem stavebních strojů a těžkých nákladních vozidel. Maximální hlučnost stavebních mechanismů ve vzdálenosti 5 m je v rozpětí 80–95 dB. Největším zdrojem hluku bude nákladní doprava při manipulaci se sejmutou ornicí a provádění zemních prací, dovozu materiálu na staveniště apod. Nutným opatřením, minimalizujícím vliv hluku v době provádění stavebních prací, je optimální technický stav stavebních mechanismů, minimalizace jejich činnosti na nejnutnější možnou dobu a zákaz činnosti v nočních hodinách.

27


Oznámení záměru

Fáze provozu Po uvedení záměru do provozu bude vznikat hluk vyvolaný pohybem vozidel po rekonstruované silnici II/360. Výsledná hladina hluku je ovlivňována těmito základními skupinami faktorů: − intenzitou a skladbou dopravy a dalšími charakteristikami, jako jsou styl, rychlost jízdy, povrch vozovky, podélný sklon vozovky apod.,

plynulost a

− druhem a technických stavem dopravních prostředků, − uspořádáním a charakteristikou ovlivňované zástavby. V posuzovaném území neprochází silnice II/360 zastavěným územím, místy je však vedena při jeho okraji (Štěpánovice, Střítež, Výčapy). Proto je provedeno podrobné posouzení výhledové akustické situace podél silnice II/360 (viz příloha B. Hluková studie a kapitola D.I.3 tohoto oznámení).

VIBRACE Vibrace mohou vznikat po dobu výstavby i provozu.

Fáze výstavby Vibrace mohou vznikat v důsledku činnosti stavebních mechanizmů a nákladních automobilů zajišťujících výstavbu. Nebude provozováno žádné stabilní zažízení, které by způsobovalo vibrace o hodnotách a ve frekvencích překračujících povolené limitní hodnoty, veškeré činnosti související s výstavbou nebudou zdrojem nadměrných vibrací.

Fáze provozu Ve fázi provozu bude zdrojem vibrací vlastní silniční provoz. Hlavními faktory, které ovlivňují intenzitu vibrací, jsou intenzita a skladba dopravy, rychlost pohybu dopravního proudu a stav povrchu vozovky. Velikost přenosu vibrací je ovlivněna stavbou geologického podloží, druhem stavební konstrukce budov a vzdáleností budov od komunikace. Hlavním zdrojem vibrací je kontakt kola vozidla s vozovkou. Důsledky vibrací z dopravy se mohou projevit pouze u objektů bezprostředně přiléhajících ke komunikaci. Takovým objektem je pouze hospodářská budova ve Stříteži (km 7,570), jinak jsou obytné objekty umístěny minimálně ve vzdálenosti 20 m od posuzovaného úseku silnice II/360, a tak lze i vzhledem ke zkvalitnění povrchu vozovky předpokládat, že ovlivnění vibracemi bude prakticky nepatrné.

28


Oznámení záměru

ZÁŘENÍ Záměr bude zdrojem infračerveného záření vyvolaného tepelnými účinky motorů vozidel. Výstupy v podobě záření budou zcela minimální.

ZÁPACH Při pokládce asfaltového povrchu vozovky bude na krátkou vzdálenost několika desítek metrů působit zápach vznikající odpařováním směsi těkavých uhlovodíků z horké asfaltové směsi. Toto působení bude krátkodobé a vzhledem ke vzdálenosti obytných objektů zanedbatelné.

B.III.5. Doplňující údaje Jak vyplývá z charakteru záměru, trasa upravované silnice II/360 v úsecích Štěpánovice – Výčapy, Výčapy – Slavice a Slavice – Střítež se v celé své délce shoduje anebo jen velmi mírně odlišuje od stávajícího vedení silnice II/360. Při projektování jsou dodrženy technické podmínky a normy pro projektování silnic. Posuzované stavby budou maximálně respektovat stávající vztahy v území a kopírovat stávající terén, a proto v souvislosti s nimi nelze hovořit o významných zásazích do krajiny. Co se týká výškového vedení silnice II/360, bude se zcela minimálně odlišovat od stávající silnice – výškový rozdíl bude maximálně cca +0,5 m (např. km 2,220, km 4,450, km 6,330), jinak se rozdíly budou pohybovat prakticky v zanedbatelných mezích (v řádu centimetrů). Výraznější jsou směrové rozdíly mezi navrhovanou a stávající osou silnice II/360. Maximální rozdíl činí, díky úpravě zatáčky, 3 m v km 0,320, v úseku km 4,200 - 4,700 je rozdíl 2,5 m. Významné rozdíly směrového vedení (cca 1 m a více) se týkají velké části trasy posuzované silnice (km 0,220 - 0,565, 0,880 - 4,740, 4,920 - 5,200, 5,340 - 6,320, 7,210 - 7,470). Ve zbývajících úsecích jsou rozdíly směrového vedení minimální nebo nulové, prakticky zanedbatelné (zejména v počátečním úseku ve Štěpánovicích a závěrečném úseku ve Stříteži). Terénní úpravy podmíněné především rozšířením silnice II/360 budou úměrné. Úpravy budou spočívat především v rozšíření násypového tělesa silnice, případně v rozšíření zářezů. Na plochách zemědělského půdního fondu bude nutné provést skrývku kulturních vrstev půdy v mocnosti 0,20–0,35 m. Skrývka kulturních vrstev půd bude využita pro zpětné ohumusování nezpevněných ploch po výstavbě a při realizaci vegetačních úprav (náhradní výsadba), zbytek bude uložen na zemědělských pozemcích dle pokynů orgánu ochrany ZPF. Pro dočasné uložení kulturních vrstev půdy bude v bezprostřední blízkosti stavby navržena plocha deponie. Při realizaci (rozšiřování) násypů apod. bude využit pouze materiál z výkopů a zářezů stavby vyhovující limitům znečištění podle přílohy č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Zbylá zemina bude uložena na skládce inertních odpadů.

29


Oznámení záměru

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ

C.I.1. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Primárním smyslem tvorby ÚSES je posílení ekologické stability krajiny, čehož lze dosáhnout právě zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Vymezení prvků ÚSES v daném území se jednak opírá o již fungující krajinné prvky s vysokou ekologickou hodnotou, jednak je založeno na projektování v souladu s požadovanými prostorovými parametry a funkcemi. Rozlišují se tři úrovně ÚSES – nadregionální, regionální a lokální. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je vytváření ÚSES veřejným zájmem. Polohu zájmového území ve vztahu k prvkům ÚSES znázorňuje Obr. 3. Záměrem nebude dotčen žádný prvek nadregionálního ani regionálního ÚSES. Nejbližší nadregionální biokoridor (osa) je veden ve vzdálenosti cca 3 km od Stříteže (NRBK K124-Mohelno), nejblíže ležícím regionálním biocentrem pak je cca 3,25 km vzdálené RBC Palečkův Mlýn. Posuzovaným záměrem bude dotčeno několik prvků lokálního ÚSES – upravovaná silnice II/360 zasáhne do jednoho biocentra (okraj LBC 43) a překříží celkem 6krát biokoridor (2x LBK 42-43, LBK 40-43 a 43-44 v souběhu, LBK 21-22, LBK 18-19, LBK 17-19). LBC 43 Výčapy s celkovou rozlohou přes 1 ha a průměrnou hodnotou ekologické stability je rozmanitým biocentrem. Jeho osu tvoří Štěpánovický potok, který je obklopen menšími mokřadními a lesními porosty, západní okraj je v současnosti využíván jako louka a z menší části jako orná půda. V rámci biocentra tak lze identifikovat následující řadu fyziotypů aktuální vegetace: – bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny a porosty vysokých ostřic, – mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, – lesní kulticenosy, akátiny, – hygrofilní až mezofilní trávníky, – semixerotermní až xerotermní trávníky a lemy, – druhotná ruderální a plevelová společenstva. LBK 42-43 je biokoridor vymezený podél toku Štěpánovického potoka a v délce cca 2 km spojující LBC 43 na severu s LBC 42 na jihu (částečně vede v souběhu s LBK 42-46). Jedná se o biokoridor vymezený částečně jako existující a částečně jako navržený, současný stav biokoridoru v zájmovém území lze označit jako relativně přírodě blízký (...existující). V jeho rámci jsou vymezeny fyziotypy mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny a hygrofilní až mezofilní trávníky.

30


Oznámení záměru

LBK 40-43 je biokoridor v délce téměř 2 km spojující LBC 40 na západě s LBC 43 na východě. Jedná se o biokoridor vymezený částečně jako existující a částečně jako navržený. V jeho rámci jsou vymezeny fyziotypy lesní kulticenosy, akátiny, křoviny, polní kulticenosy a druhotná ruderální a plevelová společenstva. LBK 43-44 je biokoridor v délce cca 700 m spojující LBC 44 na severu s LBC 43 na jihu. Jedná se o biokoridor vymezený částečně jako existující a částečně jako navržený. V jeho rámci jsou vymezeny fyziotypy hygrofilní až mezofilní trávníky, semixerotermní až xerotermní trávníky a lemy, druhotná ruderální a plevelová společenstva a křoviny. V místě krátkého souběhu obou biokoridorů mezi bezejmenným LBC na S okraji Výčap a LBC 43 je současný charakter relativně přírodě blízký (...existující). LBK 21-22 je biokoridor vedený v délce cca 1,5 km zalesněným hřbetem mezi LBC 21 na západě a LBC 22 na východě. Jedná se o biokoridor vymezený jako existující, pouze v místě křížení se silnicemi II/360 a III/36065 je vymezen jako navržený (i v současnosti je zde mezera v propojení). Biokoridor je tvořen fyziotypy lesní kulticenosy, akátiny, semixerotermní až xerotermní trávníky a lemy a druhotná ruderální a plevelová společenstva. LBK 18-19 je biokoridor vedený v délce cca 2 km podél toku Markovky mezi LBC 18 (JZ) a LBC 19 (SV). Co se týká jeho vymezení, podle aktuální územně plánovací dokumentace (Slavice) je označen jako existující, podle generelu ÚSES (1994) jako navržený. Současný stav biokoridoru odpovídá částečně jak prvnímu, tak druhému vymezení. Biokoridor je tvořen fyziotypy polní kulticenosy, hygrofilní až mezofilní trávníky, semixerotermní až xerotermní trávníky a křoviny. LBK 17-19 je posledním biokoridorem dotčeným silnicí II/360 a zároveň jediným pouze navrženým a prakticky v celé své délce také nefungujícím biokoridorem. Je dlouhý cca 2 km a spojuje LBC 17 (SZ) s LBC 19 (JV). Jeho vedení převážně po plochách orné půdy odpovídá fyziotypové složení – polní kulticenosy a semixerotermní až xerotermní trávníky a lemy.

Obr. 3. Územní systém ekologické stability podél silnice II/360 (str. 32)

31

77 83

35 00

7 500

LBC 44

LBK 43-44

LBK 22-43

3000

7000

LBK 17-19

LBC LBK 40-43 LBC 43

LBC

LBC 19

2500

650 0

LBK 43-46

00

60 00

LBK 42-43

LBK 19-23

15

00

55 00

20

LBK 18-19

1000

5000

LBK 42-46

LBK 22-23

LBK 21-22 LBC22

4500

500

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY PODÉL SILNICE II/360

LBC 42

osa staveb "II/360 tìpánovice - Výèapy",

LBK 42-47

"II/360 Výèapy - Slavice", "II/360 Slavice - Støíte"

územní systém ekologické stability: lokální biocentrum existující lokální biokoridor existující lokální biokoridor navrený

0

0

40

00

LBK 42-54

100

200

300

400

500

m

1 : 10 000 II/360 tìpánovice - Výèapy II/360 Výèapy - Slavice II/360 Slavice - Støíte

Data: Generel ÚSES, ÚPD obcí

OZNÁMENÍ ZÁMÌRU

Podklad: KÚ kraje Vysoèina


Oznámení záměru

C.I.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky, soustava NATURA 2000, významné krajinné prvky, památné stromy Zvláště chráněná území odráží zvláštní územní ochranu podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, v platném znění, tedy ochranu přírodně zachovalých a jedinečných území velkého (národní park, chráněná krajinná oblast), menšího (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace) až malého (národní přírodní památka, přírodní památka) rozsahu. Přírodní parky jsou zřizovány k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Chráněná území soustavy NATURA 2000 (ptačí oblast, evropsky významná lokalita) jsou součástí evropské sítě s takovými ochrannými podmínkami, které umožňují zachovat přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření. Významným krajinným prvkem jsou ze zákona (zákon č. 114/1992 Sb.) všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy a dále i jiné ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které tak orgán ochrany přírody zaregistruje. Za památný strom pak může orgán ochrany přírody vyhlásit mimořádně významný strom, skupinu stromů či stromořadí. Silnice II/360 mezi Štěpánovicemi a Stříteží neprochází ani nesousedí s velkoplošným zvláště chráněným územím (nejbližší je CHKO Žďárské vrchy – vzdálena cca 35 km), přírodním parkem (Třebíčsko – cca 3 km), ptačí oblastí (Podyjí – cca 25 km), evropsky významnou lokalitou (Ptáčovský kopeček – cca 5,5 km, Jedlový les a údolí Rokytné – cca 7 km), registrovaným významným krajinným prvkem (Záhoří – cca 2,8 km) či památným stromem (Třešen u Hošťanky – cca 1 km). Silnice II/360 ve stávajícím stavu i po realizace stavebních úprav bude vedena při hranici přírodní rezervace Hošťanka (blíže viz obr. 4). Přírodní rezervace Hošťanka byla vyhlášena ke dni 25.5.1996 nařízením okresního úřadu ve Třebíči. Rozkládá se na katastrálním území Výčapy a Slavice na celkové ploše cca 54 ha. Jedná se o řízenou rezervaci, ve které je předmětem ochrany různověký smíšený porost s převahou autochtonní jedle bělokoré a která je také nalezištěm bramboříku evropského. Jedná se o mimořádně cenné území s přirozenou obnovou jedle, sloužící jako zdroj nenahraditelného genetického materiálu i pro okolní porosty. Zastoupení jedle bělokoré v jednotlivých porostech je 40 - 80 %. V roce 2000 byla rezervace oplocena, aby se zajistila ochrana před zvěří. Co se týká významných krajinných prvků ze zákona, realizací stavebních úprav silnice II/360 budou přímo dotčeny lesy a vodní toky (a jejich údolní nivy). Cca v km 4,760 - 5,240 se zasáhne do okraje lesního porostu. Ke křížení s vodními toky dochází celkem 10krát, jedná se o Štěpánovický potok (km 2,450 a 2,650), Markovku (km 5,990) a ostatní menší bezejmenné vodoteče, většinou charakteru melioračních kanálů. V bezprostřední blízkosti silnice II/360 na východním okraji Výčap protéká Štěpánovický potok malý rybník, taktéž významný krajinný prvek.

Obr. 4. Přírodní rezervace Hošťanka a silnice II/360 (str. 34)

33

& 0

15

30

45

60

m

1 : 1 500

PØÍRODNÍ REZERVACE HOANKA A SILNICE II/360 osa staveb "II/360 tìpánovice - Výèapy", "II/360 Výèapy - Slavice", "II/360 Slavice - Støíte" Pøírodní rezervace Hoanka

stavba "II/360 Slavice - Støíte" hranice Pøírodní rezervace Hoanka hranice ochranného pásma PR Hoanka hranice katastrálního území hranice a oznaèení parcely

II/360 tìpánovice - Výèapy II/360 Výèapy - Slavice

0

300

600

900

1200 1500

1 : 30 000

m

II/360 Slavice - Støíte OZNÁMENÍ ZÁMÌRU

Zdroj: CENIA, ÈÚZK, KÚ kraje Vysoèina


Oznámení záměru

C.I.3. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ochranná pásma vodních zdrojů, chráněná ložisková území, dobývací prostory, poddolovaná území, sesuvná území Území dotčené záměrem neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ochranném pásmu vodního zdroje, chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, poddolovaném území ani sesuvném území. Nejblíže situovaným chráněným areálem je chráněné ložiskové území Výčapy, vyhlášené na území výhradního ložiska stavebního kamene (žula, syenit) ve vzdálenosti cca 700 m od silnice II/360.

C.I.4. Území historického, kulturního nebo archeologického významu V záměrem přímo dotčeném území se nenacházejí kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny nebo významné archeologické lokality. Ve Štěpánovicích a Petrůvkách není evidována žádná nemovitá kulturní památka. Ve Výčapech je za kulturní památku vyhlášena socha sv. Floriána při školní zahradě v centru obce. Ve Slavicích jsou evidovány celkem 4 kulturní památky, umístěné v několikasetmetrové vzdálenosti od silnice II/360 – je to kaple na návsi, boží muka při silnici do Třebíče, boží muka při polní cestě do Třebíče a boží muka při rozcestí k Výčapům. Taktéž ve Stříteži jsou vyhlášeny 4 nemovité kulturní památky – na okraji obce situovaný kostel sv. Marka, zvonička na návsi, pamětní kámen při silnici II/360 na hranici Stříteže a Třebíče a konečně socha sv. Jana Nepomuckého při vsi. Socha sv. Jana Nepomuckého je ze všech nemovitých kulturních památek umístěna nejblíže posuzované silnici II/360 – cca 20 m od koncového úseku stavebních úprav silnice, na ostrůvku zeleně se vzrostlými lípami bezprostředně za křižovatkou silnic II/360 a III/36063 ve směru do centra Stříteže. Nedaleké město Třebíč je významným kulturním centrem Vysočiny. Místní židovská čtvrť, židovský hřbitov a románsko-gotická bazilika sv. Prokopa jsou zapsány v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a spolu s historickým středem města tvoří rozsáhlou městskou památkovou zónu. Ve směru na jih od posuzované silnice II/360 stojí za zmínku ještě nedaleká městská památková zóna v Jaroměřicích nad Rokytnou a vesnická památková zóna v Boňově. V bezprostřední blízkosti silnice II/360 na levé straně ve směru od Štěpánovic do Stříteže, se nachází tři boží muka. Jsou situována přesně v km 0,015, 1,215 a 3,530 upravované komunikace II/360. Přestože mají charakter drobných sakrálních staveb místního významu a nejsou zapsány v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek, lze je považovat za významnou církevní a historickou památku a fyzický doklad řemeslné zručnosti našich předků. Za zmínku stojí také pomníček situovaný v úzkém prostoru mezi silnicí II/360 a skalním výchozem v km 2,620.

35

Oznámení záměru


C.I.5. Území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území Záměrem dotčené území nelze považovat za území hustě zalidněné. Silnice II/360 prochází při okrajích menších obcí a přestože zasahuje také na území města Třebíče (k.ú. Slavice), jedná se v tomto případě také o malé sídlo venkovského typu. V širším okolí posuzovaného území je územím hustě zalidněným právě vlastní město Třebíč (blíže viz tabulka v kapitole C.II.8). Zároveň zde nelze hovořit o zatěžování nad míru únosného zatížení či výskytu extrémních poměrů, největší zátěží v posuzovaném území je automobilový provoz po stávající silnici II/360. Nejbližší stará ekologická zátěž drobného charakteru s názvem Kopaniny je popisována severně od zastavěného území Výčap pod rybníkem Na Duboví, cca 100 m západně od silnice II/360.

C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Ovzduší a klima KLIMATICKÉ POMĚRY Podle klimatické klasifikace QUITTA (1971) a Atlasu podnebí Česka (2007) náleží většina posuzovaného území do mírně teplé oblasti MW7, výše položená střední část pak do oblasti MW6. Standardní klimatické charakteristiky udává následující tabulka: hodnota

parametr počet letních dní počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více počet dní s mrazem počet ledových dní průměrná lednová teplota průměrná dubnová teplota průměrná červencová teplota průměrná říjnová teplota průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více suma srážek ve vegetačním období suma srážek v zimním období počet dní se sněhovou pokrývkou počet zatažených dní počet jasných dní

36

oblast MW 7

oblast MW 6

30 až 40 140 až 160 110 až 130 40 až 50 -2 až -3°C 6 až 7°C 16 až 17°C 7 až 8°C 100 až 120 400 až 450 mm 250 až 300 mm 60 až 80 120 až 150 40 až 50

30 až 40 140 až 160 140 až 160 40 až 50 -5 až -6°C 6 až 7°C 16 až 17°C 6 až 7°C 100 až 120 450 až 500 mm 250 až 300 mm 80 až 100 120 až 150 40 až 50

Oznámení záměru


V širším okolí se projevuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny. Projevují se zde častější vlivy mediteránního klimatu s přívalovými dešti při častém jihovýchodním proudění – některé vyšší části se v této době stávají výraznými návětrnými polohami. Zimy jsou spíše suché a relativně chladné. V blízkosti posuzovaného záměru nefunguje žádná oficiální meteorologická stanice. Základní klimatické veličiny zájmové lokality lze pouze odvodit z výsledků dlouhodobých měření profesionálních meteorologických stanic sítě ČHMÚ Dukovany (400 m n.m., cca 20 km východně od silnice II/360) a Kostelní Myslová (569 m n.m., cca 35 km západně od silnice II/360). roční průměr

stanice

teplota vzduchu (°C)

srážkový úhrn (mm)

sluneční svit (hod)

8,3 6,9

479 581

1781 1673

Dukovany Kostelní Myslová

Zdroj: http://www.chmi.cz

V dotčeném území výrazně převládá proudění vzduchu ze severozápadního kvadrantu, což dokládá následující tabulka:

rychlost větru (m/s) 1,7 5,0 11,0

Σ

četnost směru větru (%) bezvětří

Σ

3,33 2,21 2,18 3,04 4,94 9,27 3,28 4,19 8,85 12,49 2,40 0,51 0,63 3,11 2,57

9,00

34,96 54,36 10,68

10,00 7,00 11,00 15,00 6,00 7,00 15,00 20,00

9,00

100,00

S

SV

V

3,66 2,85 3,75 5,71 3,90 6,67 0,63 0,25 0,58

JV

J

JZ

Z

SZ

Zdroj: ČHMÚ

Nejčastěji se vyskytující stabilitní vrstvou atmosféry je IV. třída stability (normální) s vysokou četností 41,5 %. V zájmovém území tak převládají dobré rozptylové podmínky (nejméně příznivá I. třída stability má přibližně 8x nižší četnost výskytu než třída IV.).

KVALITA OVZDUŠÍ Podle Sdělení č. 6 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2008 patří území náležející pod stavební úřad Třebíč mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v koncentracích benzo(a)pyrenu. Cílový imisní limit je překročen na 0,6% území pod správou jmenovaného úřadu, pravděpodobně vlivem dopravy v centrální části Třebíče, nikoliv v posuzovaném v území. Pravidelný monitoring kvality ovzduší se v posuzovaném území neprovádí. Nejbližší měřicí stanice (st.), od kterých lze odvodit imisní charakteristiky posuzované lokality, jsou:

37

Oznámení záměru


– – –

–

st. Třebíč ... měřicí program JTREA, č. 1480, správce ČHMÚ, pozaďová stanice v předměstské obytné-přírodní zóně, 462 m n.m., cca 3,5 km S od Stříteže, st. Dukovany ... měřicí program JDUKM, č. 1498, správce ČHMÚ, pozaďová stanice ve venkovské zemědělské zóně, 400 m n.m., cca 20 km V od posuzované lokality, st. Křižanov ... měřicí program JKRIM, č. 1499, správce ČHMÚ, pozaďová stanice ve venkovské zemědělské-obytné zóně, 525 m n.m., cca 30 km SV od posuzované lokality, st. Jihlava ... měřicí program JJIHA, č. 1477, správce ČHMÚ, pozaďová stanice v městské obytné-obchodní zóně, 502 m n.m., cca 33 km SZ od posuzované lokality.

Imisní pozadí v zájmovém území ve výhledovém roce 2030 je odhadnuto na základě následujících výsledků měření pro rok 2008 (časový vývoj imisního pozadí nelze přesně určit): suspendované částice 3 PM10 (µg/m )

3

oxid dusičitý (µg/m )

benzen 3 (µg/m )

stanice roční průměr Třebíč Dukovany Křižanov Jihlava limit

hodinový průměr - roční denní průměr max. / 98% kvantil průměr max. / 98% kvantil

14,6 8,6 9,7 15,6 40

70,0 / 40,9 73,8 / 42,3 200

23,3 20,2 16,2 21,5 40

roční průměr

81,3 / 63,8 89,0 / 61,0 72,0 / 53,0 60,9 / 55,5 50

1,1 5

Zdroj: http://www.chmi.cz

Při odborném odhadu imisního pozadí se vycházelo především z imisních hodnot naměřených na venkovských stanicích, tedy v Křižanově (místo měření je svým charakterem nejvíce podobné posuzované lokalitě) a Dukovanech. Hodnota imisního pozadí pro benzen byla extrapolována z údajů měřicí stanice v Jihlavě, jediného místa v kraji Vysočina, kde je tato látka monitorována. Imisní pozadí hodnocených znečišťujících látek v území při silnici II/360 je charakterizováno takto: 3

koncentrace (µg/m )

znečišťující látka roční průměr

denní průměr

hodinový průměr

oxid dusičitý

10

-

40

suspendované částice PM10 benzen

20 0,8

55 -

-

Zájmové území při silnici II/360 lze vyhodnotit jako oblast s dobrou kvalitou ovzduší. Předpokládané překračování denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 není zásadní, jedná se o celorepublikový problém.

38


Oznámení záměru

C.II.2. Hluk Zájmové území je v současnosti z hlediska působení hluku z automobilové dopravy jednoznačně nejvíce ovlivněno stávající silnicí II/360, spojující Jaroměřice nad Rokytnou a Třebíč. V roce 2005 byly na silnici II/360 při sčítání dopravy zjištěny intenzity sahající k 6000 vozidel/24 hod (5887 vozidel/24 hod v úseku od konce Třebíče až po vyústění silnice III/36066 do Lipníku). Ostatní komunikace jsou oproti silnici II/360 nevýznamným zdrojem hluku. V rámci zpracování oznámení bylo provedeno modelování výhledové akustické situace v dotčeném území pro rok 2030. Současná akustická situace (2010) nebyla modelována ani zjišťována pomocí hlukových měření. Chráněné (obytné) objekty bezprostředně nepřiléhají k posuzované silnici II/360 (jsou situovány v minimální vzdálenosti cca 20 m od silnice) a modelování pro silnici ve stávajícím stavu v roce 2030 potvrdilo nepřekračování hygienického limitu pro „starou hlukovou zátěž“ s dostatečnou rezervou (blíže viz kapitola D.I.3 nebo příloha B. Hluková studie).

C.II.3. Voda HYDROGRAFICKÉ A HYDROLOGICKÉ POMĚRY V zájmovém prostoru silnice II/360 se nachází pouze dva významnější vodní toky – Štěpánovický potok (křížení v km 2,450 a 2,650) a Markovka (křížení v km 5,990). Ostatní vodoteče jsou bezejmenné a málo vodné a mají většinou charakter melioračních kanálů (křížení v km 0,780, 2,090, 2,860, 3,860, 6,560, 6,810, 7,170). Vodoteče jsou většinou upravené, charakter blízký přirozenému si na části toku zachoval prakticky pouze Štěpánovický potok. Navíc je zájmovým územím (plochami zemědělské půdy) vedeno několik zcela zatrubněných melioračních kanálů. Veškerou povrchovou vodu sbírá v jižní polovině zájmového území právě Štěpánovický potok, v severní polovině pak všechny drobné vodoteče směřují do Markovky. Štěpánovický potok pramení v nadmořské výšce 532 m severozápadně od Petrůvek. Po přibližně 10,5 km toku, během kterého sbírá veškerou povrchovou vodu z plochy cca 46,5 km2, se v Jaroměřicích nad Rokytnou vlévá zleva do Rokytné. Do zájmového území zasahuje dvěma dílčími povodími 4. řádu (číslo hydrologického pořadí 4-16-03-022, 4-16-03-024). Markovka vytéká z Nového Mikulovického rybníka v nadmořské výšce 510 m severně od Mikulovic a západně od Slavic. Délka jejího toku je cca 11,5 km, plocha povodí (4-16-01096) pak 25,5 km2. Markovka je pravým přítokem Jihlavy pod Třebíčí. Významný vodní tok Rokytná se v Ivančicích vlévá do Jihlavy, která je přítokem Svratky nad Novomlýnskými nádržemi.

39


Oznámení záměru

V blízkosti silnice II/360 na východním okraji Výčap protéká Štěpánovický potok dva malé rybníky. Větší z nich (cca 0,1 ha) je situován bezprostředně při silnici II/360 (cca km 2,630 - 2,660). Posuzované území náleží do oblasti málo vodné se specifickým odtokem 3 – 6 l.s-1.km-2 (VLČEK 1971). Nejvodnějším měsícem je březen, retenční schopnost je velmi malá, odtok středně rozkolísaný, koeficient odtoku nízký.

HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Záměrem dotčené území spadá do hydrogeologického rajonu (vodního útvaru podzemních vod) 6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy. V geologické stavbě převládají metamorfované horniny, proto dominuje puklinová propustnost a v rámci rajonu nejsou vymezeny dílčí kolektory. Hladina podzemní vody je volná, transmisivita vod nízká (T < 1.10-4 m2/s), mineralizace se pohybuje na úrovni 0,3 až 1 g/l, vody jsou chemického typu Ca-MgHCO3-SO4 (http://heis.vuv.cz). V zájmovém území přítomný puklinový kolektor se zvýšenou propustností v přípovrchové zóně zvětralin a rozpojení puklin lze detailněji rozdělit na dvě části podle geologické stavby a s tím související transmisivity (http://mapy.geology.cz). Od jihu až po zástavbu Výčap včetně je kolektor tvořen biotitickými pararulami (T = 1,4.10-5 – 1.10-4 m2/s), dále směrem na sever pak syenity třebíčského masivu (T = 3,1.10-6 – 2,8.10-5 m2/s). Zájmová lokalita náleží do oblasti se sezónním doplňováním zásob, s nejvyššími stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů v březnu a dubnu a s nejnižšími stavy v červenci a srpnu (KŘÍŽ 1971). Průměrný specifický odtok podzemních vod je nižší než 0,30 l.s-1.km-2.

VODOHOSPODÁŘSKÉ ZÁJMY Zájmové území nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů ani do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Významnější zdroje jímání podzemních vod se v posuzovaném území nenacházejí. Následující charakteristika dotčených obcí vychází z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina 2004. Obec Výčapy má vybudovaný veřejný vodovod, napojený samostatným zásobovacím řadem na vodojem Petrůvky (1000 m3, 534/531 m n. m.). Místní část Štěpánovice nemá vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní. Ve Výčapech je stávající systém zásobování pitnou vodou vyhovující, ve Štěpánovicích se do budoucna počítá s realizací místního veřejného vodovodu a jeho napojením na oblastní vodovod Třebíč. Výčapy mají vybudovánu jednotnou kanalizační síť s odvodem splašek do vodoteče. Její současný stav je však nevyhovující a je navržena výstavba nové kanalizace a čistírny odpadních vod. Ve Štěpánovicích je likvidace odpadních vod řešena individuálně (jímky, septiky).

40


Oznámení záměru

Obec Petrůvky využívá veřejný vodovod, napojený přímo na petrůveckou větev oblastního vodovodu Třebíč. Odpadní vody jsou v Petrůvkách zachycovány individuálně, do budoucna se počítá s vybudováním kanalizace a ČOV. Město Třebíč má kompletní rozvodnou síť, místní část Slavice je vyhovujícím způsobem zásobována přímo z třebíčské větve oblastního vodovodu Třebíč. Ve Slavicích není vybudována veřejná kanalizační síť. Výhledově je proto jako náhrada stávajícího individuálního zachycování splaškových vod navržena realizace kanalizační sítě, která by byla výtlakem napojena na obec Střítež a odtud na ČOV Třebíč. Obec Střítež disponuje veřejným vodovodem, přímo zásobovaným z třebíčské větve oblastního vodovodu Třebíč. Do budoucna se počítá s rozšířením rozvodné sítě do lokalit plánované výstavby dle ÚPD. Stávající individuální zachycování splaškových odpadních vod bude třeba v budoucnu nahradit napojením na novou kanalizaci, soustřeďující splašky do centrální jímky, odkud budou čerpány na ČOV Třebíč.

Obr. 5. Zákres záměru do základní vodohospodářské mapy (str. 42)

41

ZÁKRES ZÁMÌRU DO ZÁKLADNÍ VODOHOSPODÁØSKÉ MAPY osa staveb "II/360 tìpánovice - Výèapy", "II/360 Výèapy - Slavice", "II/360 Slavice - Støíte"

II/360 tìpánovice - Výèapy II/360 Výèapy - Slavice II/360 Slavice - Støíte OZNÁMENÍ ZÁMÌRU

0

1

2

km

1 : 50 000 Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.


Oznámení záměru

C.II.4. Půda Podle aktualizované a podrobné půdní mapy 1 : 50 000 (AOPK 2005) je půdní pokryv v dotčeném území poměrně pestrý, především v závislosti na měnících se terénních podmínkách. V trase silnice II/360 jednoznačně převažují hnědozem modální (severní a jižní část) a kambizem modální (výše položená střední část) či jejich přechodová kategorie. Na menších plochách lze nalézt pseudoglej modální, glej fluvický (podél Štěpánovického potoka), fluvizem glejovou (podél Markovky) či navazující glej modální a ostrůvkovitě také hnědozem oglejenou. Jak již bylo naznačeno, mozaika půdního pokryvu odráží reliéfové a substrátové podmínky daného území. Hnědozemě jednoznačně dominují na svahovinách a sprašových hlínách. Kambizemě pak v tomto regionu najdeme na zvětralinách metamorfitů a žul, tedy krystalických hornin tvořících geologický základ území. V nivách vodních toků se vyskytují často vzájemně se prolínající gleje a fluvizemě. Z hlediska zrnitosti zde dominují půdy průměrných charakteristik – písčitohlinité a hlinitopísčité. Co se týká skeletovitosti půd, je zde klasifikována v rozsahu od bezskeletovité v plochých polohách po středně skeletovitou ve svahových partiích nejvyššího hřbetu. Z hlediska hloubky půdního profilu lze v zájmovém území identifikovat půdy hluboké až středně hluboké (http://wms.geology.cz, http://ms.sowac-gis.cz) Trvalý a dočasný zábor zemědělské půdy způsobený stavebními úpravami silnice II/360 je vyčíslen při diferenciaci půdy na bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a odpovídající třídy ochrany v kapitole B.II.1. Tím jsou zpřesněny a potvrzeny výše uvedené charakteristiky půdního pokryvu dotčeného území – jsou zde identifikovány následující hlavní půdní jednotky: 10

Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší,

12

Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením,

29

Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry,

32

Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké, lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu,

37

Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké, lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách,

43


Oznámení záměru

47

Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření,

50

Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření,

58

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé,

64

Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité,

68

Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim.

C.II.5. Horninové prostředí a přírodní zdroje GEOLOGICKÉ POMĚRY Podle geologické mapy ČR 1 : 50 000 (http://mapy.geology.cz) tvoří geologický podklad posuzované trasy silnice II/360 zejména prvohorní vyvřelé horniny a jejich zvětraliny. V území severně od Výčap zcela dominuje žula až křemenný syenit (již zmíněné syenity třebíčského masivu). Naopak jižním směrem, v oblasti počátečního úseku silnice II/360, je geologický pokryv tvořen především kvartérními uloženinami, přes které místy vystupují podložní ruly. Kvartérní pokryv je tvořen zejména svahovinami střední zrnitosti, s menší četností se vyskytují naváté sedimenty (sprašové hlíny) a podél vodních toků samozřejmě nivní uloženiny. Nakonec je třeba zmínit také ostrůvkovitý výskyt terciérních říčních až jezerních sedimentů a paleozoických žilných žulových masivů. Detailní znázornění geologické situace v zájmovém území podává obr. 6. Vzhledem k bezprostřední blízkosti silnice II/360 je nutné zmínit také specifický geologický prvek – skalní výchoz na východním okraji obce Výčapy, cca v km 2,620 posuzované stavby. Jedná se o výchoz aplitické žuly, místy turmalinické, tvořící masivní, 20 až 100 m mocnou žílu v porfyrickém syenitu (na geologické mapě ČR 1 : 50 000 není znázorněno). Směrem na J až JV od výchozu se na žilném tělese nachází nevelký prostor bývalého stěnového kamenolomu, kde byl v minulosti těžen stavební a dlažební kámen a štěrk (DOBEŠOVÁ 2010).

Obr. 6. Geologická stavba území podél silnice II/360 (str. 45)

44

7783 7000

Støíte u Tøebíèe

Slavice

60 00

13

0

GEOLOGICKÁ STAVBA ÚZEMÍ 500

PODÉL SILNICE II/360 osa staveb "II/360 tìpánovice - Výèapy", "II/360 Výèapy - Slavice", "II/360 Slavice - Støíte"

hranice katastrálního území

40 00

Petrùvky

geologická stavba: kvartér 4

splachové sedimenty (hlína, písek, tìrk)

6

svahové sedimenty (hlína, písek)

7

3000

nivní sedimenty (hlína, písek, tìrk)

5

svahové sedimenty (hlína, kameny)

11

svahové a naváté sedimenty (hlína, písek, tìrk)

13

naváté sedimenty (spra, spraová hlína)

Výèapy

terciér 50

øíèní a jezerní sedimenty (tìrk, písek, jíl)

51

øíèní a jezerní sedimenty (tìrk, písek)

20

00

svrchní paleozoikum 818

ilný granit (ula)

821

granit (ula) a køemenný syenit

paleozoikum a proterozoikum pararula a migmatit

909

erlan, migmatit

916

skarn

926

rula

100

0

905

Ratiboøice na Moravì

0

300

600

900

1200 1500 m

1 : 30 000

0

II/360 tìpánovice - Výèapy II/360 Výèapy - Slavice

tìpánovice

II/360 Slavice - Støíte

u Jaromìøic nad Rokytnou

OZNÁMENÍ ZÁMÌRU

Zdroj: ÈGS


Oznámení záměru

RELIÉF Současně používaná geomorfologická klasifikace (http://geoportal.cenia.cz) řadí zájmovou lokalitu do systému Hercynského --- provincie Česká vysočina --- subprovincie Česko-moravská soustava --- oblasti Českomoravská vrchovina --- celku Jevišovická pahorkatina --- podcelku Jaroměřická kotlina. Jižní polovina zájmové území pak spadá do okrsku Moravskobudějovická kotlina, nejvýše položená část je zahrnuta v okrsku Stařečská pahorkatina a závěrečný úsek je součástí okrsku Třebíčská kotlina. Jevišovická pahorkatina tvoří jihovýchodní část Českomoravské vrchoviny. Jedná se o členitou pahorkatinu, kde se terénní vyvýšeniny střídají s kotlinami. Jednou z významných kotlin je právě Jaroměřická kotlina, která vznikla v důsledku menší odolnosti žulových hornin třebíčsko-meziříčského plutonu vůči tropickému zvětrávání. Jedná se o sníženinu s plochým dnem, nad kterou místy vyčnívají vyvýšeniny budované odolnějšími vyvřelinami. Současný tvar je ovlivněn také neotektonickými pohyby – západní hranici tvoří zlomový svah. Především v severní části lze nalézt četné tvary zvětrávání žul (žokovité balvany). Nejvyšším bodem Jaroměřické kotliny a zároveň Stařečské pahorkatiny je Zadní hora (634 m n.m.) Posuzovaná silnice II/360 kopíruje středně členitý terén Jaroměřické kotliny v nadmořské výšce mezi 451 a 524 m.

PŘÍRODNÍ ZDROJE V zájmovém území se nenachází ložiska nerostných surovin, ani těžební nebo dobývací prostory. Ve vzdálenosti cca 700 m od silnice II/360 v masivu Hošťanky je evidováno výhradní ložisko stavebního kamene (žula, syenit), zároveň tvořící chráněné ložiskové území Výčapy. Kromě potenciálních nerostných zdrojů mají výše položené části zájmového území určitý omezený větrný potenciál.

C.II.6. Flóra a fauna Posuzovaná trasa silnice II/360 podle individuálního biogeografické členění (CULEK 1996) spadá do Jevišovického bioregionu. Typologické biogeografické členění (CULEK 2005) vylišuje v trase silnice II/360 tři jednotky. V jižní části zájmového území (Štěpánovice, Výčapy) je vymezena biochora -3RE plošiny na spraších a sprašových hlínách v suché oblasti 3. vegetačního stupně. Zbývající část území kromě vysokých poloh hřbetu Stařečské pahorkatiny, kde je vyčleněna biochora -4PP pahorkatiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. vegetačního stupně, tvoří biochora -4BP rozřezané plošiny s mělkými údolími na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. vegetačního stupně. Stávající silnice II/360, významně lemována doprovodnou stromovou vegetací, prochází otevřenou zemědělskou krajinou až na krátký úsek v nejvýše položené části území, kde dělí dva lesní komplexy a prochází při okraji lesa.

46


Oznámení záměru

Za účelem posouzení vlivů na flóru a faunu byl proveden botanický a zoologický průzkum.

FLÓRA Informace o současném stavu flóry v dotčeném území poskytují výsledky botanického průzkumu, jenž byl proveden RNDr. Martinem Duchoslavem, Ph.D. a jenž je součástí samostatné přílohy oznámení D. Posouzení vlivů na flóru a faunu.

Popis dotčeného území a jeho okolí Zájmové území z fytogeografického hlediska náleží do oblasti mezofilní květeny (Mezofytikum), a v ní do okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny (SKALICKÝ 1988). Podle geobotanické rekonstrukční mapy (NEUHÄUSLOVÁ ET AL. 1998) by bylo území pokryto v S a J části dubohabřinami as. Melampyro nemorosi-Carpinetum, ve střední, výše položené části pak květnatými bučinami as. Dentario-Fagetum a kyselými doubravami as. Luzulo albidaeQuercetum petraeae, Abieti-Quercetum. Tato přirozená vegetace byla z větší části nahrazena zemědělsky využívanými plochami nebo kulturními lesy. Komunikace prochází převážně nepříliš diversifikovanou a zemědělsky využívanou krajinou (pole), a pouze občas lemuje trasu silnice les, popř. trasa silnice kříží vodoteče (Markovka v cca km 6,00 a Štěpánovický potok v km 2,45 a 2,60). Podél komunikace se střídají úseky lemované doprovodnou stromovou zelení na obou stranách silnice, podél jedné strany, popř. zcela bez doprovodné zeleně.

Metodika průzkumu Území dotčené projektovanými stavebními úpravami bylo za účelem terénního botanického výzkumu navštíveno 2x, a to 5.4. a 28.5.2010. Průzkum byl prováděn v pásu o šířce cca 10 m na obě strany od krajnice silnice II/360. Průzkum se tedy týkal příkopů silnice a jejich nejbližšího (přilehlého okolí), se zvláštním zřetelem na přírodovědně cenné lokality a v kontextu s existujícím územním systémem ekologické stability. Byl proveden botanický a fytocenologický průzkum zaměřený na: –

–

floristické složení porostů tvořících vegetaci území s důrazem na druhy chráněné státem (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) a ohrožené (Červený seznam cévnatých rostlin ČR, PROCHÁZKA ET AL. 2001), vegetační charakteristiku porostů lokalit s důrazem na společenstva ohrožená (kategorie 1, popř. 2 dle MORAVEC ET AL. 1995).

Nomenklatura taxonů je uvedena dle práce KUBÁT ET AL. (2002), nomenklatura syntaxonů dle práce MORAVEC ET AL. (1995), popř. CHYTRÝ ET AL. (2001). Pro účely přehledného provední průzkumu bylo sledované území rozděleno do 6 úseků.

47


Oznámení záměru

Charakteristika studovaných úseků Úsek 1 (mezi křižovatkami s III/36076 ve Štěpánovicích a III/36068 ve Výčapech) Silnice vedena pouze na zemědělsky využívaných plochách (pole), je oboustranně lemována vysazenými ovocnými dřevinami (hrušeň). Úsek 2 (mezi křižovatkami s III/36068 ve Výčapech a III/36067 ve Výčapech) Silnice prochází za zahrádkami na V okraji obce Výčapy, podél trasy roztroušeně ovocné stromy (hrušně). Silnice se kříží se Štěpánovickým potokem (LBC 43, LBK 42-43), který je lemován lužní vegetací a polokulturní loukou a polem. V blízkosti tohoto křížení se v těsné blízkosti silnice rovněž nachází dva malé rybníky (LBK 42-43). Úsek 3 (mezi křižovatkami s III/36067 ve Výčapech a III/36066 směr Petrůvky) Silnice je vedena zemědělsky užívanými plochami (pole) a je lemována pásem javorů mléčů a částečně také ovocnými stromy (jabloně). Úsek 4 (mezi křižovatkami s III/36066 směr Petrůvky a III/36065 směr Slavice) Silnice je vedena zemědělsky užívanými plochami (pole) a je lemována pásem javorů mléčů. V blízkosti křižovatky s III/36065 se nachází hranice přírodní rezervace Hošťanka, chránící přirozené lesní porosty s významným zastoupením jedle bělokoré. Úsek 5 (mezi křižovatkami s III/36065 směr Slavice a III/36064 směr Slavice) Silnice je ze 2/3 vedena polními kulturami a částečně je z jedné strany lemována smíšeným lesem. Silnici mimo les lemuje pás stromů. V severní části se nachází křížení s meliorovaným potokem Markovkou. Úsek 6 (mezi křižovatkami s III/36064 směr Slavice a III/36063 ve Stříteži) Silnice je vedena zemědělskými plochami (pole) a je v S a J části úseku lemována pásem stromů a keřů.

Výsledky floristického a vegetačního průzkumu V blízkém okolí posuzované silnice II/360 bylo nalezeno celkem 200 taxonů cévnatých rostlin. Trasa silnice vede převážně přes zemědělské (polní) kultury, pouze v úseku 5 silnice lemuje polokulturní les. Níže jsou jednotlivé úseky podrobně charakterizovány z botanického hlediska. Úsek 1

Silnice je vedena pouze na zemědělsky využívaných plochách (pole), v příkopech se vyskytuje běžná mezofilní flóra otevřených stanovišť, klasifikovatelná jako ruderální a eutrofizované deriváty ovsíkových luk as. Pastinaco-Arrhenatheretum. Druhově spíše chudší porosty jsou dominovány ovsíkem Arrhenatherum elatius, s významnějším zastoupením dalších trav (Dactylis glomerata, Trisetum flavescens, Festuca rubra, Phleum pratense, Bromus hordeaceus aj.) a dvouděložných bylin (např. Geranium pratense, Antriscus sylvestris, Galium album, Achillea millefolium, Crepis biennis, Urtica dioica aj.). Příkopy silnice

48


Oznámení záměru

jsou bez větší přírodovědné hodnoty. Silnice je oboustranně lemována vysazenými ovocnými dřevinami (hrušeň). V úseku nebyly zaznamenány žádné druhy chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb., ani žádné ohrožené druhy dle Červeného seznamu. Úsek 2

Jedná se o botanicky nejcennější úsek. Silnice 2x kříží Štěpánovický potok a 1x jeho bezejmenný přítok a přiléhá k průtočným rybníkům – lokálně významný biokoridor a biocentrum (LBC 43, LBK 42-43). Při severním okraji obce Výčapy silnice kříží poměrně úzké koryto (cca 2 m) bezejmenného potoka, který následně ústí do Štěpánovického potoka, ten se dále stáčí jižním směrem a jeho koryto vede paralelně se silnicí v délce cca 200 m ve vzdálenosti asi 20-30 m, aby se opět stočilo Z směrem, kde potok kříží silnici a ústí do dvou průtočných rybníků na Z od silnice. Potok je lemován roztroušenou stromovou vegetací složenou z olše Alnus glutinosa, vrb Salix viminalis, Salix fragilis, v jižní části se zde nacházejí i jasan Fraxinus excelsior, javor Acer platanoides, lípa Tilia cordata. Keřové patro má vyšší pokryvnost na V straně silnice, je složeno z bezu Sambucus nigra, lísky Corylus avellana, maliníku Rubus idaeus, Rosa canina aj. V bylinném patře dominují typické druhy lužních lesů, mj. Ranunculus ficaria ssp. bulbilifera, Urtica dioica, Galium aparine, Phalaris arundinacea, Poa trivialis, Geum

urbanum, Chaerophyllum aromaticum, Anthriscus sylvestris, Ranunculus repens, Symphytum officinale, Lythrum salicaria, vzácně i Carex remota aj. Jedná se většinou o hojné taxony, bez ohrožení. Porosty potočních olšin svazu Alnion glutinoso-incanae jsou v tomto úseku charakteristicky vyvinuté a představují lokálně významný biotop. Mezi silnicí a korytem Štěpánovického potoka na V okraji Výčap se nachází zanedbaná louka, ve výše položených partiích klasifikovatelná jako ovsíková louka as. PastinacoArrhenatheretum, ve vlhčích směřující k psárkovým loukám sv. Deschampsion cespitosae. V porostu dominují trávy Arrhenatherum elatius, Alopecurus pratensis, Poa pratensis, Deschampsia cespitosa, Holcus lanatus, byliny – Ranunculus repens, Geranium pratense, Achillea millefolium, Galium album, Rumex acetosa, aj. Louka je z cca ½ neudržovaná (nekosená) alespoň 2-3 roky, v těchto partiích se šíří ruderální druhy, mj. Carduus acanthoides a Cirsium vulgare. V jižní části louky je část rozoraná a v r. 2010 se zde nacházelo pole. V toku ani v malých rybnících na Z okraji silnice za druhým (jižnějším) mostkem v obci (LBK 42-43) nebyly zaznamenány žádné makrofytní (vodní) rostliny. Pouze po jejich obvodu se nachází stromová břehová výsadba (jírovce, javor mléč). Těsně za druhým mostkem se na V okraji silnice nachází skalní výchoz s porostem jarní efemerní vegetace, mj. Saxifraga granulata, Poa bulbosa, Rumex acetosella, Cerastium arvense, Centaurea stoebe, Arabis hirsuta, Poa compressa, Veronica arvensis, Sedum acre. Na skále se vyskytuje malý porost ohroženého druhu Chamaecytisus ratisbonensis.

49


Oznámení záměru

V jižní části úseku, J od rybníčků, se po Z straně silnice nachází zachovalý porost vlhčího typu ovsíkové louky as. Pastinaco-Arrhenatheretum s dominancí druhů

Arrhenatherum elatius, Alopecurus pratensis, Leucanthemum vulgare, Veronica chamaedrys, Poa pratensis, Trifolium repens, Rumex acetosa, aj. Za ním se nachází zregulovaný tok Štěpánovického potoka s břehovými porosty (roztroušeně) s dominancí Alnus glutinosa, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Betula pendula aj. V bylinném patře se vyskytují běžné druhy lužních lesů (viz výše), ale i invazní druh bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Roztroušené porosty pokračují i dále po křížení (mostek) se silnicí na J okraji obce Výčapy, východním směrem. Od posledního mostku jižním směrem a před křižovatkou se silnicí na Ratibořice se nachází kolem silnice po obou stranách stromořadí hrušní. V úseku nebyly zaznamenány žádné druhy chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb., nalezen byl pouze jeden ohrožený druh dle Červeného seznamu – Chamaecytisus ratisbonensis. Úsek 3

Silnice je vedena zemědělsky užívanými plochami (pole) a je lemována (přerušovaným) pásem javorů mléčů v dobrém zdravotním stavu ve stáří cca 30 let, a částečně také ovocnými stromy (jabloně). V příkopech se vyskytuje běžná mezofilní flóra otevřených stanovišť, klasifikovatelná jako ruderální a eutrofizované deriváty ovsíkových luk as. Pastinaco-Arrhenatheretum až ruderalizované porosty psárkových luk sv. Deschampsion cespitosae. Druhově spíše chudší porosty jsou dominovány v sušších partiích ovsíkem Arrhenatherum elatius, s významnějším zastoupením dalších trav (Dactylis glomerata, Festuca rubra aj.), ve vlhčích pak Alopecurus pratensis, Urtica dioica, Ranunculus repens, Anthriscus sylvestris, Rumex obtusifolius, Caltha palustris. Silnice kříží bezejmennou vodoteč s běžnými eutrofními druhy (viz výše), u mostku se na V straně nachází porost několika stromů Acer platanoides. V J části úseku, těsně na S okraji obce Výčapy u rybníka, se na Z okraji silnice nachází kulturní derivát psárkové louky s dominancí Alopecurus pratensis,

Symphytum officinale, Rumex crispus, Rumex acetosa, Achillea millefolium, Trisetum flavescens, aj. Jedná se o nedosycený porost bez výskytu vzácnějších druhů. V úseku nebyly zaznamenány žádné druhy chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb., ani žádné ohrožené druhy dle Červeného seznamu. Úsek 4

Silnice je vedena zemědělsky užívanými plochami (pole) a je lemována pásem javorů mléčů po jejím Z okraji. V příkopech se vyskytuje běžná mezofilní flóra otevřených stanovišť, klasifikovatelná jako ruderální a eutrofizováné deriváty ovsíkových luk as. PastinacoArrhenatheretum. Druhově spíše chudší porosty jsou dominovány ovsíkem Arrhenatherum elatius. V blízkosti křižovatky s III/36065 se nachází hranice přírodní rezervace Hošťanka, chránící přirozené lesní porosty s významným zastoupením jedle bělokoré. Tato rezervace nebude záměrem nijak ovlivněna.

50


Oznámení záměru

V úseku nebyly zaznamenány žádné druhy chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb., ani žádné ohrožené druhy dle Červeného seznamu. Úsek 5

Silnice je ze 2/3 vedena polními kulturami a částečně je z jedné strany lemována smíšeným lesem. Les je v S části tvořen smíšeným porostem Pinus sylvestris, Sorbus aucuparia, Picea abies, Betula pendula, roztroušeně se v linii podél silnice vyskytuje jasan Fraxinus excelsior. Jedná se o degradační porosty dubohabřin sv. Carpinion s přechody k acidofilním doubravám sv. Genisto-Quercion, pouze nízké biologické hodnoty. Osluněné okraje lesa zarůstají běžné mezofilní až subxerofilní druhy, mj. Arrhenatherum elatius, Festuca rubra, Cerastium arvense, Galium verum, Hypericum perforatum, Festuca ovina, Linaria vulgaris aj. Stíněnější partie lesa a lesní příkop osídlují běžné mezofilní druhy, mj. Impatiens parviflora, Aegopodium podagraria, Hieracium murorum, Stellaria media, Galeopsis pubescens aj. Násep silnice proti lesu je lemován linií javorů Acer platanoides, jasanů Fraxinus excelsior, jejich porost pak plynule navazuje na remíz porostlý dále Pinus sylvestris, Quercus robur, Populus tremula, Betula pendula. Silně zmlazují javory, Prunus avium, a ohrožená jedle Abies alba. V bylinném patře se vyskytují některé indikační druhy listnatých lesů, mj. Galium odoratum, Scrophularia nodosa, Veronica chamaedrys, Ajuga reptans. Nezalesněné svahy osídluje světlomilná vegetace, mj. Carex praecox. V S části úseku, severně od lesního komplexu, se podél V okraje nalézá nejprve nálet osiky Populus tremula, následuje velký úsek bez stromořadí a poblíž křížení s vodním tokem Markovkou se nachází přerušované stromořadí jabloní. Na Z straně silnice S od lesního celku se náchází přerušovaná linie topolů Populus x canadensis s náletem křovin, mj. Rosa canina, Fraxinus excelsior, Acer pseudoplatanus, v bylinném patře se vyskytují některé luční a lemové druhy, mj. Trifolium medium, Vicia sepium, Sanguisorba officinalis. Na stromořadí topolů navazuje výsadba mladých jasanů, od křížení s Markovkou pak stromořadí jabloní po obou stranách silnice. Markovka – potok, který kříží silnici v S části úseku (LBK 18-19), je v blízkosti silnice bez břehové stromové vegetace, je pouze vyvinuta vegetace bylinná, tvořená eutrofními druhy Phalaris arundinacea, Glyceria maxima, Urtica dioica, Filipendula ulmaria, Carex hirta. V příkopech se vyskytuje běžná mezofilní flóra otevřených stanovišť, klasifikovatelná jako ruderální a eutrofizováné deriváty ovsíkových luk as. PastinacoArrhenatheretum. Druhově spíše chudší porosty jsou dominovány ovsíkem Arrhenatherum

elatius. V úseku nebyly zaznamenány žádné druhy chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb., a nalezen byl pouze jeden ohrožený druh dle Červeného seznamu – Abies alba.

51


Oznámení záměru

Úsek 6

Silnice je vedena zemědělskými plochami (pole) a je v S části úseku (okraj obce Střítež) po Z straně lemována linií vzrostlých topolů Populus nigra cv. Italica, a dále pak přerušovanou linií jabloní, naopak po V straně je pouze silniční těleso bez stromořadí. V místě křížení silnice s bezejmennou vodotečí (LBK 17-19) se v příkopu a v blízkosti podmostí nachází několik stromů olše Alnus glutinosa, s keři Sambucus nigra, bez charakteristického podrostu. V příkopech se vyskytuje běžná mezofilní flóra otevřených stanovišť, klasifikovatelná jako ruderální a eutrofizováné deriváty ovsíkových luk as. Pastinaco-Arrhenatheretum. Druhově spíše chudší porosty jsou dominovány ovsíkem Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Poa pratensis, Galium album, Crepis biennis aj. ve vlhčích místech pak převládají běžné eutrofní vlhkomilné druhy, mj. Ranunculus repens, Caltha palustris, Ranunculus ficaria ssp. bulbifera, Lycopus europaeus aj. Ve střední části úseku, v místě terénního zářezu, se po obou stranách silnice nacházejí svahy, v horní části porostlé pásem křovin Prunus domestica, Prunus spinosa, s ojedinělými stromy Prunus domestica. Pod keřovým porostem se vyskytuje částečně nezapojený porost jarních efemerních druhů a subxerotermních trvalek, mj. Lamium purpureum, Arabis hirsuta,

Spergularia rubra, Sedum acre, Thymus pulegioides, Pimpinella saxifraga, Cerastium arvense aj. Zde se též vyskytuje ohrožený druh Veronica verna. V jižní části úseku se vyskytuje přerušovaná linie jabloní. V úseku nebyly zaznamenány žádné druhy chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb., a nalezen byl pouze jeden ohrožený druh dle Červeného seznamu – Veronica verna.

52

Oznámení záměru


Seznam nalezených taxonů cévnatých rostlin

Níže je uveden seznam taxonů cévnatých rostlin, které byly ve studovaném území nalezeny (tučně jsou zvýrazněny druhy ohrožené dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR): úsek 1 2 3 4 5 6 Abies alba C3 Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis capillaris Agrostis stolonifera agg. Achillea millefolium agg. Ajuga reptans Ajuga genevensis Alchemilla species Alliaria petiolata Allium oleraceum Allium vineale Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arabis hirsuta agg. Arctium tomentosum Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Astragalus glycyphyllos Ballota nigra Barbarea vulgaris Betula pendula Bromus hordeaceus Calamagrostis epigejos Caltha palustris Camelina microcarpa Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Cardaria draba Carduus acanthoides Carex hirta Carex praecox Carex remota Centaurea jacea Centaurea stoebe s.lat. Cerastium arvense Cerastium glutinosum Cerastium holosteoides Cirsium arvense Cirsium canum Cirsium vulgare Convolvulus arvensis Corylus avellana Crepis biennis

X

X

X X

X

X X

X

X

X

X

X X X X X X X X

X

X

X X

X X

X X X X

X X X X X

X

X X X

X X

X X

X

X X

X

X X

X

X X

X X X X

X X X X

X X X

X X

X

X X

X

X

X

X X X X

X

X X

X

X

X X X

X X

X

X

X X

X X X

X X X

X X X

X X

X X X

X

X X X

X X X

Cytisus scoparius

X X X

X

X

X

Dactylis glomerata

X

Daucus carota

X

X

X X X

X

úsek 1 2 3 4 5 6 Descurainia sophia Deschampsia cespitosa Elymus repens Elymus repens Epilobium hirsutum Equisetum arvense Erophila verna Euphorbia esula Festuca gigantea Festuca ovina Festuca rubra agg. Festuca rupicola Filipendula ulmaria Fragaria moschata Fragaria vesca Fraxinus excelsior Galeopsis pubescens Galium album s.lat. Galium aparine Galium odoratum Galium verum Geranium pratense Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria maxima Heracleum mantegazzianum Heracleum sphondylium Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hieracium pilosella Holcus lanatus Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Chaerophyllum aromaticum Chamaecytisus ratisbonensis C4a Chelidonium majus Chenopodium album agg. Impatiens parviflora Juncus effusus Knautia arvensis Lactuca serriola Lamium album Lamium maculatum Lamium purpureum Larix decidua Lathyrus pratensis Leontodon autumnalis Lepidium ruderale

X

X

Leucanthemum vulgare agg.

X

X

Ligustrum vulgare

53

X X X

X X

X X

X X

X X X X

X X

X X

X X

X X X

X

X X X

X X

X

X X X X X

X X

X X

X X X X X

X X X

X X X X X

X X X

X X X

X X X

X

X

X X X X

X X X

X X X X

X

X X X

X

X

X X

X

X

X X

X X X X X

X

X X X

X X X X

X X X

X

X

X

X X

X

X


úsek 1 2 3 4 5 6 Linaria vulgaris Lotus corniculatus Luzula campestris Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lychnis viscaria Lysimachia nummularia Lythrum salicaria Malus domestica Matricaria discoidea Myosotis palustris agg. Myosotis stricta Myosotis sylvatica Myosotis arvensis Myosoton aquaticum Papaver rhoeas Pastinaca sativa Phalaris arundinacea Phleum pratense agg. Phragmites australis Picea abies Pimpinella major Pimpinella saxifraga s.str. Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Poa angustifolia Poa annua Poa bulbosa Poa compressa Poa nemoralis Poa pratensis Poa trivialis Polygonum arenastrum Populus nigra 'Italica' Populus tremula Populus x canadensis (P. deltoides x nigra) Potentilla argentea Potentilla verna agg. Prunella vulgaris Prunus avium Prunus domestica Prunus spinosa Puccinellia distans agg. Pyrus communis Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus auricomus agg.

X

X

Ranunculus ficaria ssp. bulbilifera

X

X

Ranunculus repens

X

X

X

X

X X X

X X

X X

X X X

X

X

X

X X X

X

X X

X

X X

X X X

X

X X

X

X X

X

X X X X X

X

X

X X

X X

X X

X X X

X X

X

X X X

X X

X

X

X X

X

X

X X X X X

X X

X X

X X X X

X X X

X X

X X X

X X

X

X X

X X X

X X X

X X

X X X X

X X

X X X

X

X

X

X

X X X

X

X

X

X

X

X

X

Oznámení záměru

úsek 1 2 3 4 5 6 Robinia pseudacacia Rorippa austriaca Rosa canina agg. Rubus caesius Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex acetosella s.lat. Rumex crispus Rumex obtusifolius Salix aurita Salix caprea Salix fragilis Salix viminalis Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanguisorba officinalis Saxifraga granulata Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Sedum acre Silene latifolia ssp. alba Spergularia rubra Stellaria graminea Stellaria media Symphoricarpos albus Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Thlaspi arvense Thymus pulegioides Tilia cordata Tilia platyphyllos Trifolium medium Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens Urtica dioica Veronica anagallis-aquatica Veronica arvensis Veronica beccabunga Veronica hederifolia agg. Veronica chamaedrys Veronica serpyllifolia Veronica verna C4a Vicia sepium Vicia tetrasperma Viola arvensis

54

X X X

X X

X X

X

X X

X X

X X X X

X X X X X

X

X

X X X X

X X

X X X X

X X X X X X

X X

X

X X X

X X X

X

X X X

X

X X

X

X X X

X X X X X X X X X

X X

X

X

X

X X X X

X X X X

X X X X

X X X

X X X X X

X X

X

X

X

X

X X

X X X X X

X X

X

X X X X X X

X X X

X X

X

X X

X

X

X X X

X X

X

X

X

X

X


Oznámení záměru

FAUNA Informace o současném stavu fauny v dotčeném území poskytují výsledky zoologického průzkumu, jenž byl proveden RNDr. Vladimírem Lemberkem a jenž je součástí samostatné přílohy oznámení D. Posouzení vlivů na flóru a faunu.

Metodika průzkumu Posuzována byla fauna (bezobratlí i obratlovci) na území lemujícím stávající komunikaci v pásu o celkové šířce cca 30 metrů. Průzkum se tedy týkal příkopů silnice a jejich nejbližšího (přilehlého okolí) cca do 10 m na pravou i levou stranu, se zvláštním zřetelem na přírodovědně cenné lokality a v kontextu s existujícím územním systémem ekologické stability. Úsek silnice II/360 mezi Štěpánovicemi a Stříteží byl z důvodu snadnější interpretace výsledků rozdělen na 6 dílčích úseků. Ve vymezených úsecích silnice II/360 byl proveden inventarizační průzkum živočichů v jarním aspektu roku 2010. Posuzované území bylo za tímto účelem navštíveno celkem třikrát, a to ve dnech 21.4., 13.5. a 22.5.2010. Ke zjištění výskytu bezobratlých i obratlovců byly užity obvyklé inventarizační metody, především metoda odchytu pomocí síťky, přímého sběru, metoda akustická, přímého pozorování či registrování pobytových stop. U jednotlivých taxonomických skupin bylo postupováno následovně:

Bezobratlí: využity byly standardní metody odchytu (především pomocí entomologické síťky), přímého sběru či vizuální registrace,

Ryby: nebyly systematicky zkoumány, především z důvodu absence vhodného biotopu, Obojživelníci: použita vizuální registrace (včetně larválních stádií) a odchyt do síťky ve vhodných biotopech, nálezy kadáverů u silnice, Plazi: vizuální registrace se zaměřením na zjištění eventuálního rozmnožování. Ptáci: akustická i vizuální (případně pomocí triedru 8-20 x 50) registrace se zaměřením na vyhledávání hnízd, mláďat a dalších projevů rozmnožování, Savci: pouze vizuální registrace, nálezy kadáverů u silnice, stop a pobytových značek. Odchyt drobných zemních savců do sklapovacích pastí ani registrace netopýrů ultrazvukovým detektorem nebyly prováděny z důvodu neefektivnosti v daném typu prostředí (i vzhledem k účelu posouzení).

Popis dílčích úseků Úsek 1 (mezi křižovatkami s III/36076 ve Štěpánovicích a III/36068 ve Výčapech) Silnice vedena bez výjimky zemědělsky využívanými plochami (obiloviny, řepka olejná), je lemována pásem ovocných dřevin – stromů (jabloň, hrušeň). Úsek 2 (mezi křižovatkami s III/36068 ve Výčapech a III/36067 ve Výčapech) Silnice prochází okrajem obce Výčapy, zastoupeny jsou jak živé ploty (smrk), tak ovocné stromy (jabloně). Významné je křížení silnice se Štěpánovickým potokem (LBC

55


Oznámení záměru

43, LBK 42-43), který je lemován lužní vegetací (střemcha, bez černý, olše lepkavá, líska obecná, vrby) a podmáčenou loukou o malé výměře. V blízkosti tohoto křížení se v těsné blízkosti silnice rovněž nachází dva malé rybníky (LBK 42-43) s porosty jírovců, javorů mléčů a bezu černého. Úsek 3 (mezi křižovatkami s III/36067 ve Výčapech a III/36066 směr Petrůvky) Silnice je bez výjimky vedena zemědělsky užívanými plochami (obiloviny) a je lemována pásem javorů mléčů a částečně také ovocnými stromy (hrušně) nebo keři (líska obecná, hloh). Úsek 4 (mezi křižovatkami s III/36066 směr Petrůvky a III/36065 směr Slavice) Silnice je v tomto krátkém úseku vedena zemědělsky užívanými plochami (řepka olejná, obiloviny) a je lemována pásem javorů mléčů. V blízkosti křižovatky s III/36065 se nachází hranice přírodní rezervace Hošťanka, chránící přirozené lesní porosty s významným zastoupením jedle bělokoré. Úsek 5 (mezi křižovatkami s III/36065 směr Slavice a III/36064 směr Slavice) Silnice je v tomto úseku vedena z větší části polními kulturami (řepka olejná, obiloviny) a částečně je z jedné strany lemována lesem (borovice lesní). Silnici mimo les lemuje pás ovocných stromů (jabloní), topolů a jasanů. V úseku se nachází křížení s meliorovaným potokem Markovkou bez pobřežní vegetace. Úsek 6 (mezi křižovatkami s III/36064 směr Slavice a III/36063 ve Stříteži) Silnice v tomto úseku lemuje z části obec Střítež, ve většině délky je vedena zemědělskými plochami (obiloviny) a lemována pásem ovocných stromů (jabloní) a také keřů (líska obecná, hloh).

Zjištěné druhy živočichů Druhy zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. (v platném znění) jsou v přehledu vyznačeny symbolem § a stupněm ohrožení (O – druh ohrožený, SO – silně ohrožený, KO – kriticky ohrožený). V průběhu dubna a května roku 2010 byly ve vymezených úsecích zjištěny následující druhy:

56


Oznámení záměru

úsek 1 2 3 4 5 6 Měkkýši (Molusca) hlemýžď zahradní (Helix pomatia) oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica) plamatka lesní (Arianta arbustorum) plzák španělský (Arion lusitanicus) Kroužkovci (Annelida) žížala obecná (Lumbricus terrestris) Členovci (Arthropoda) běžník kopretinový (Misumena vatia) křižák obecný (Araneus diadematus) křižák luční (Mangora acalypha) lovčík hajní (Pisaura mirabilis) sekáč rohatý (Phalangium opilio) snovačka polní (Robertus arundineti) svinka obecná (Armadillidium vulgare) zemivka dlouhorohá (Geophilus flavus) Hmyz (Insecta) Vážky (Odonata) šidélko páskované (Coenagrion puella) šídlatka páskovaná (Lestes sponsa) Motýli (Lepidoptera) babočka bodláková (Vanessa cardui) bělásek řepový (Pieris rapae) bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines) bělásek zelný (Pieris brassicae) okáč bojínkový (Melanargia galathea) okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus) okáč zední (Lasiommata megera) soumračník jahodníkový (Pyrgus malvae) Brouci (Coleoptera) bázlivec olšový (Agelastica alni) blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) hrbáč osenní (Zabrus tenebrioides) listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) kovařík (Hemicrepidius niger) kovařík (Selatosomus aeneus) mandelinka (Chrysolina polita) mandelinka olšová (Linaeidea aenea) mrchožrout obecný (Silpha obscura) slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) střevlíček šestitečný (Agonum sexpunctatum) střevlíček (Agonum assimile) štítonoš zelený (Cassida viridis) vyklenutec (Byrrhus sp.) Dvoukřídlí (Diptera) bzučivka obecná (Calliphora vicina) dlouhososka velká (Bombylius major) hlavatěnka polní (Pipunculus campestris) komár pisklavý (Culex pipiens) moucha domácí (Musca domestica) pestřenka štíhlá (Sphaerophoria scripta) Blanokřídlí (Hymenoptera) čmelák hájový (Bombus lucorum) § O čmelák polní (Bombus agrorum) § O čmelák skalní (Pyrobombus lapidarius) § O

X X

X

X X X

X X

X X X X

X X X X X X X X X

X X

X

X

X X X

X X X X

X X

X

X

X X X X

X

X X X

X

X

X X

X

X

X

X

X X

X X X

X X

X X

X

X X

X X X X

X

X X X X X X X X

X

X

X

X X X X

X X

X X X X

X X

X X

X

X X X

X

X

X X X

X

X X X

X

X X

X

X

X X

X

X

X

X

hrabalka pocestní (Anoplius fuscus) lumek (Enicospilus ramidulus) mravenec drnový (Tetramorium caespitum) mravenec žahavý (Myrmica rubra) sršeň obecná (Vespa crabro) včela medonosná (Apis melifera) vosa obecná (Vespula vulgaris)

X X

žlabatka růžová (Diplolepis rosae)

X

X X X X X

úsek 1 2 3 4 5 6 Saranče (Caelifera) saranče běžná (Chorthippus apricarius) saranče měnlivá (Chorthippus biguttulus) Ploštice (Heteroptera) bruslařka obecná (Gerris lacustris) klopuška světlá (Adelphocoris lineolatus) klopuška pomezní (Orthops basalis) klopuška travní (Notostira erratica) kněz mateřský (Elasmucha grisea) kněžice obecná (Carpocoris purpureipennis) ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus) Obratlovci (Vertebrata) Obojživelníci (Amphibia) ropucha obecná (Bufo bufo) § O skokan zelený (Rana kl. esculenta) § SO Plazi (Reptilia) Ptáci (Aves) brhlík lesní (Sitta europaea) drozd kvíčala (Turdus pilaris) holub hřivnáč (Columba palumbus) jiřička obecná (Delichon urbica) káně lesní (Buteo buteo) konipas bílý (Motacilla alba) konopka obecná (Carduelis cannabina) kos černý (Turdus merula) pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) pěnice pokřovní (Sylvia curruca) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) poštolka obecná (Falco tinnunculus) rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) rehek domácí (Phoenicurus ochruros) rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) skřivan polní (Alauda arvensis) sojka obecná (Garrulus glandarius) stehlík obecný (Carduelis carduelis) strakapoud velký (Dendrocopos major) strnad obecný (Emberiza citrinella) sýkora koňadra (Parus major) sýkora modřinka (Parus caeruleus) sýkora uhelníček (Parus ater) špaček obecný (Sturnus vulgaris) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) § O

X X

X X X

X

57

X

X

X X

X X X

X

X X

X

X X

X X

X

X X

X

X

X X

X X

X X

X X X

X

X X X

X

X

X X

X

X

X

X X

X

X

X X X X X X

X

X

X

X

X

X X X

X

X X

X X X

X X X

X

X X

X X

X

X

X X X

vrabec domácí (Passer domesticus) vrabec polní (Passer montanus) zvonek zelený (Carduelis chloris) zvonohlík zahradní (Serinus serinus) Savci (Mammalia) hraboš polní (Microtus arvalis) ježek západní (Erinaceus europaeus) krtek obecný (Talpa europaea) norník rudý (Clethrionomys glareolus) rejsek obecný (Sorex aranaeus) zajíc polní (Lepus europaeus)

X X

X

X

X

X X

X

X X X

X X X

X

X


Oznámení záměru

Zhodnocení zoologických poměrů lokality Na území dotčeném záměrem stavebních úprav bylo v průběhu průzkumu zaznamenáno celkem 102 druhů živočichů (63 druhů bezobratlých, 39 druhů obratlovců). Plazi zjištěni nebyli a jejich výskyt je zde málo pravděpodobný (resp. nelze ho vyloučit, ale bude v tom případě spíše náhodný a krátkodobý, v úvahu připadají dílčí úseky 2 a 5). Předpokládat lze navíc také výskyt netopýrů (Chiroptera), kteří by mohli prostor nad komunikací využívat k příležitostnému lovu hmyzu a jejichž výskyt nebylo pomocí použité metodiky možno ověřit. Zaznamenané druhy bezobratlých i obratlovců představují v České republice běžně nebo vcelku hojně se vyskytující taxony, což plně odpovídá biogeografickému charakteru posuzované lokality (zejména její vegetaci a umístění v okolní krajině). Terénním šetřením byl zjištěn i výskyt 6 druhů živočichů zvláště chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: Čmelák hájový (Bombus lucorum), druh ohrožený – jednotlivé exempláře byly zjištěny na přeletu i na vegetaci především na okrajích louky a také v příkopu u vozovky na okraji obce Výčapy (dílčí úsek 3) a v podobném prostředí na okraji lesa v dílčím úseku 5. Hnízdo nalezeno nebylo a je spíše pravděpodobné, že se druh v posuzovaném území nerozmnožuje a jen sem příležitostně zaletuje. Čmelák polní (Bombus agrorum), druh ohrožený – byl zaznamenán pouze ojediněle, vždy v početnosti jediného exempláře, v zatravněném okolí příkopu dílčího úseku 1 a 3. Hnízdo nebylo nalezeno. Čmelák skalní (Pyrobombus lapidarius), druh ohrožený – jednotlivé exempláře byly zaznamenány na přeletu i na kvetoucí vegetaci v obci Výčapy v dílčím úseku 3 a v jediném exempláři také na okraji lesního porostu v dílčím úseku 5. Ani u tohoto druhu čmeláka nebylo hnízdo nalezeno a rovněž v tomto případě se zdá, že druh do území spíše jen zaletuje a nerozmnožuje se zde. Ropucha obecná (Bufo bufo), druh ohrožený – byl nalezen její kadáver na okraji silnice v obci Výčapy. Druh pravděpodobně využívá rybníku u silnice (LBK 42-43, dílčí úsek 2) k rozmnožování a při migracích přes vozovku dochází k příležitostným střetům s vozidly. Skokan zelený (Rana kl. esculenta), druh silně ohrožený – jeho výskyt v počtu cca 30 exemplářů byl zaznamenán v rybníčku u silnice ve Výčapech (dílčí úsek 2) a v počtu do 10 exemplářů v rybníku na okraji Výčap (dílčí úsek 3). Přestože nebyly nalezeny snůšky, je pravděpodobné, že druh se v uvedených rybnících také rozmnožuje. Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), druh ohrožený – zaznamenána byla opakovaně pouze na přeletu a při lovu potravy v blízkosti obcí Výčapy a Střítež (dílčí úseky 2 a 6). Hnízdí v intravilánu všech přilehlých obcí a s posuzovanou lokalitou nemá přímou vazbu.

58


Oznámení záměru

C.II.7. Ekosystémy Ekosystém je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění definován jako „funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase“. V posuzovaném území podél silnice II/360 lze celkově označit za nedostatečné zastoupení přírodě blízkých ekosystémů, které tvoří prostorově omezené nespojité formace, takže postupně ztrácejí ekologickou funkčnost a stabilitu. Fragmenty cennějších biotopů zanikly zejména v souvislosti se scelováním pozemků do rozsáhlejších lánů. Předpoklad ekologické nestability vyplývá z nízkého podílu zastoupení lesů, luk a vodních ploch oproti zastoupení orné půdy, případně zastavěného území. Jedinými cennějšími ekosystémy v trase nebo bezprostřední blízkosti trasy silnice II/360 jsou: – lesní porost lužního charakteru podél Štěpánovického potoka vpravo od silnice cca v km 2,680 ve Výčapech (vymezeno jako lokální biocentrum LBC 43, místy až charakteristicky vyvinuté porosty potočních olšin a jasenin s olší, jasanem, ale i vrbou, javorem a lípou), – ekosystém malého rybníku ve Výčapech, bezprostředně za silnicí II/360 a lokálním biocentrem LBC 43 ve směru toku Štěpánovického potoka (důkazem je potvrzený výskyt zvláště chráněných druhů živočichů – skokana zeleného a ropuchy obecné, součást LBK 42-43), – středněvěký jehličnatý lesní porost s převažující borovicí a smrkem (hospodářský les) vpravo od silnice cca mezi km 4,760 a 5,240 (součást velkého lesního komplexu), – středněvěký smíšený lesní porost (smrk, dub, jedle, modřín) již s odstupem nalevo od silnice cca v km 4,740 (okrajová část přírodní rezervace Hošťanka).

C.II.8. Krajina Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky (zákon č. 114/1992 Sb.). Širší okolí zájmového území lze popsat jako polootevřenou až otevřenou, středně členitou, intenzivně obhospodařovanou lesozemědělskou krajinu s převažující zemědělskou produkční funkcí a nízkým podílem přírodě blízkých ekosystémů. Plochy scelených polí kontrastují s drobnými, izolovanými lesními porosty i většími lesními komplexy a se zástavbou obcí. Místy významnou krajinnou složkou jsou doprovodná stromořadí podél silnic, zvyšující rozmanitost krajiny. Krajinná mozaika však je celkově hrubá, prostorově málo rozmanitá. Výraznými změnami prošla krajina v nedávné minulosti, kdy došlo ke scelování zemědělské půdy do bloků, přeměně travních porostů na ornou půdu, odstraňování drobných prvků rozptýlené zeleně, odvodnění pozemků a k úpravě vodních toků. Krajina se tak stala méně rozmanitou a snížila se její estetická hodnota. Současná typologie české krajiny (LÖW ET AL. cit. in CIBULKA 2005) zařazuje dotčené území do následujících typů:

59

Oznámení záměru


− z hlediska přírodní charakteristiky v typologické řadě podle reliéfu krajiny KRAJINA VRCHOVIN HERCYNIA − z hlediska kulturní charakteristiky v typologické řadě podle využití krajiny ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA LESOZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA − z hlediska historické charakteristiky v typ. řadě podle charakteru osídlení krajiny KRAJINA VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÉ KOLONIZACE HERCYNICA Pokud se vztáhne výše uvedený popis krajiny v širším zájmovém území k definici krajinného rázu podle § 12 zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

(„Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.“), je možné konstatovat, že posuzovaný záměr je situován do území s běžnou hodnotou krajinného rázu.

C.II.9. Obyvatelstvo Základní informace o obyvatelstvu dotčeného území podává a údaje uvedené v kapitole C.I.5 doplňuje následující tabulka:

počet obyvatel *

výměra 2 v km

počet obyvatel 2 na km

kraj Vysočina

514 992

6 796,00

75,8

okres Třebíč

113 812

1 463,00

77,8

město Třebíč

38 156

57,60

662,4

územní jednotka

průměrný věk (1.1.2010)

počet domů (2001)

počet podnikatelských subjektů (31.12.2009)

39,7

4 895

8 669

k.ú. Slavice

246

80

obec Výčapy

869

k.ú. Výčapy

679

186

k.ú. Štěpánovice u Jaroměřic n/R

94

41

obec Petrůvky obec Střítež

81 495

13,34

3,87 7,58

65,1

20,9 65,3

37,2

40,8 39,0

227

31 135

149

16 98

Pozn.: * k 1.1.2010, u k.ú. k 2001

Zdroj: http://www.czso.cz

Zájmové území je tvořeno obcemi průměrné velikosti i ostatních charakteristik. Vzhledem k atraktivitě obcí především v souvislosti s dobrou dostupností velkého města (Třebíče) počet obyvatel neubývá, nejlepším příkladem toho je významný nárůst počtu obyvatel ve Výčapech – o více než 12% za posledních 9 let (vývoj je dán i dobrými podmínkami zaměstnanosti přímo v obci). Hospodářským, kulturním a společenským centrem v oblasti je město Třebíč, po Jihlavě druhé největší město kraje Vysočina. Obyvatelstvo okolních obcí je zaměstnáno buď v místě bydliště (zemědělství, řemeslná výroba), nebo dojíždí za prací do Třebíče či ostatních blízkých

60


Oznámení záměru

měst (Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice). Jako významného regionálního zaměstnavatele je nutno zmínit cca 20 km vzdálenou jadernou elektrárnu Dukovany.

C.II.10. Hmotný majetek a kulturní památky V trase rekonstruované silnice II/360 se nenachází žádné objekty, pouze krátké úseky inženýrských sítí. V bezprostřední blízkosti silnice II/360 jsou situovány památky, které ale nejsou evidovány na seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Jedná se o tři boží muka, litinové kříže s kamenným podstavcem, situovaná na levé straně silnice ve směru od Štěpánovic do Stříteže přesně v km 0,015, 1,215 a 3,530. Přestože mají charakter drobných sakrálních staveb místního významu a nejsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek, lze je považovat za významnou církevní a historickou památku a fyzický doklad řemeslné zručnosti našich předků. Z drobných kulturních pamětihodností bude dotčen pouze malý pomník situovaný v úzkém prostoru mezi silnicí II/360 a skalním výchozem v km 2,620. Záměru nejbližší vyhlášenou kulturní památkou je socha sv. Jana Nepomuckého ve Stříteži, situovaná cca 20 m od koncového úseku stavebních úprav silnice, na ostrůvku zeleně se vzrostlými lípami bezprostředně za křižovatkou silnic II/360 a III/36063 ve směru do centra Stříteže. Ve Stříteži jsou jinak vyhlášeny ještě 3 kulturní památky, ve Slavicích také celkem 4 kulturní památky. Ve Výčapech je evidována jediná kulturní památka, Štěpánovice ani Petrůvky na seznamu nemovitých kulturních památek nefigurují. Město Třebíč se pyšní zapsáním na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, rozsáhlou městskou památkovou zónu a desítkami jednotlivých kulturních památek.

C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Z hlediska znečištění složek životního prostředí v dotčeném území lze konstatovat, že toto znečištění lze považovat za únosné. Největší vliv na kvalitu životního prostředí má stávající automobilová doprava po silnici II/360 jako zdroj hluku. Přesto je stávající hluková situace v zájmovém území – ve volné krajině a na okrajích zástavby Štěpánovic, Výčap a Stříteže – vyhovující, nejsou překročeny platné hygienické limity. Záměr „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ je situován do území, které nepatří k přírodovědně příliš hodnotným. Zejména příznivé půdní a reliéfové poměry předurčují širší zájmové území k zemědělskému obhospodařování. V krajině, kde silně převažují bloky zemědělské půdy nad plochami lesních porostů, vodními plochami a prvky doprovodné a rozptýlené zeleně, se cennější ekosystémy vyskytují na malých plochách a izolovaně. Z nich za zmínku stojí především lesní porost lužního charakteru podél Štěpánovického potoka bezprostředně za stávající silnicí II/360 na okraji Výčap a od silnice II/360 již vzdálenější, avšak poměrně rozsáhlé přírodě blízké lesní porosty

61


Oznámení záměru

s významným zastoupením jedle bělokoré na hřbetu Stařečské pahorkatiny mezi Výčapy a Slavicemi, vyhlášené jako přírodní rezervace Hošťanka. Specifickým a obohacujícím maloplošným prvkem v dotčeném území je žulový skalní výchoz bezprostředně při silnici II/360 na okraji Výčap, mimojiné lokalita výskytu ohroženého druhu čilimníku. Místy velmi významnou krajinnou složkou jsou doprovodná stromořadí podél silnice II/360. Přesto celkově je krajina dotčeného území spíše ekologicky nestabilní. Z demografického hlediska je dotčené území charakteristické průměrnými parametry venkovského osídlení vázaného na blízké městské centrum. Vzhledem k atraktivitě obcí především v souvislosti s dobrou dostupností Třebíče počet obyvatel neubývá. Z pohledu památkové ochrany se jedná o běžné území, podél silnice II/360 jsou situována boží muka neevidovaná na seznamu nemovitých kulturních památek. Kvalita životního prostředí jako celku je v posuzovaném prostoru dobrá. Území je jednoznačně nejvíce ovlivňováno zemědělským hospodařením a silnicí II/360 jako zdrojem hluku. Veškerá činnost a procesy zde probíhající nedosahují nějakým způsobem závažných parametrů a odpovídají charakteru a možnostem daného místa.

62


Oznámení záměru

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů IMISNÍ SITUACE Výsledky výpočtů imisní situace v dotčeném území dokládají, že realizací záměru se kvalita ovzduší v posuzovaném území téměř nezmění. Po realizaci stavebních úprav nelze ve Štěpánovicích, Výčapech, Slavicích a Stříteži předpokládat překročení platných imisních limitů vlivem automobilového provozu po silnici II/360, a to s dostatečnou rezervou. Lze se tedy zodpovědně domnívat, že imise z dopravy po realizaci záměru „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ nezvýší zdravotní riziko obyvatel žijících v blízkosti posuzovaného úseku silnice II/360.

HLUKOVÁ SITUACE Hluková studie, která je přílohou B tohoto oznámení dokládá, že žádné chráněné venkovní prostory staveb v roce 2030 nebudou ovlivňovány ekvivalentní hladinou akustického tlaku z dopravy po silnici II/360 v nulové i aktivní variantě na úrovni překračující platné hygienické limity. Na severovýchodním okraji Výčap bude podmínkou splnění limitu realizace protihlukových opatření (protihlukové stěny). Stavebními úpravami silnice II/360 se hluková situace ve Štěpánovicích, Slavicích a Stříteži prakticky nezmění, ve Výčapech pak v případě realizace protihlukových opatření dojde k jejímu zlepšení. Aktivní varianta tak bude přínosem ve vztahu k obyvatelstvu nejen z hlediska dopravního komfortu, ale i z hlediska hluku, a lze tedy konstatovat, že hluk z dopravy po realizaci posuzovaného záměru nezvýší zdravotní riziko obyvatel žijících v blízkosti silnice II/360.

NEHODOVOST Z hlediska vlivu záměru na zdraví a bezpečnost obyvatel lze konstatovat, že ve srovnání se současným stavem se situace zlepší. Stavební úpravy stávající silnice II/360 (vedené ve volné krajině nebo na okraji obcí) splňující technické parametry odpovídající kategorii S 9,5/60 znamenají zejména její rozšíření pouze s mírnými změnami směrových a výškových parametrů a realizaci doplňujících opatření zvyšujících bezpečnost podle aktuálně platných technických norem (např. omezení rychlosti před křižovatkami, svodidla, přechody). Řidičům i místním obyvatelům to přinese podstatné zvýšení bezpečnosti.

63


Oznámení záměru

SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY Během výstavby záměru lze předpokládat ze strany stavebních firem podílejících se na výstavbě zvýšený zájem o některé profese řemeslného a technického zaměření a řidiče z řad místních obyvatel.

EKONOMICKÉ DŮSLEDKY Výstavbou záměru dojde ke snížení škod způsobených dopravními nehodami včetně škod vyvolaných na zdraví v důsledku havárií.

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima VLIVY NA KLIMA Záměr nepřináší do krajiny zřetelný nárůst diverzity. Z tohoto hlediska nelze její realizací očekávat významnější klimatické změny. Nová komunikace nemůže svým stavebním řešením (bez významných hlubokých zářezů a vysokých násypů, bez významných mostních těles) způsobit větší změny v mezoklimatu. Rozšířením zpevněného asfaltového povrchu se vytvoří větší mikrocirkulační buňka než doposud. V ní bude v denních hodinách obvykle vozovka rychle prohřívána a do jejího prostoru se bude „tlačit“ relativně chladnější vzduch z okolní krajiny (proces přenosu exhalací z dopravy do vyšších vrstev atmosféry, zlepšení rozptylových podmínek). V nočních a ranních hodinách pak bude chladnější a případně znečištěný vzduch směřovat z ochlazeného prostoru vozovky do okolí (v noční době je však intenzita dopravy řádově nižší než v denní době). Realizace záměru přispěje malým dílem k mírnému zlepšení rozptylových podmínek v jeho okolí, zejména v létě při radiačním typu počasí.

VLIVY NA KVALITU OVZDUŠÍ

Fáze výstavby Záměr se může stát zdrojem znečištění ovzduší zejména ve fázi, kdy budou prováděny zemní práce. V případě jejich kombinace s déletrvajícím suchem a větrným počasím mohou částečky půdy do jisté míry způsobit znečištění ovzduší. Vzhledem k proměnlivosti tohoto působení a jeho krátkodobosti nelze jeho vliv exaktně vyhodnotit. Tento stav je však časově omezen a lze mu čelit skrápěním zdroje znečištění.

64


Oznámení záměru

Z těchto důvodů navrhujeme pro fázi výstavby následující opatření k minimalizaci nepříznivých vlivů na kvalitu ovzduší: − v případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné

počasí) snižovat při stavebních pracích prašnost skrápěním povrchu staveniště, − řádně čistit kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru staveniště na veřejné

komunikace, − vypínat motory automobilů a mechanizmů v době, kdy nejsou v činnosti.

Fáze provozu Následující text vychází z přílohy C. Rozptylová studie. Jejím cílem bylo vypočítat koncentrace charakteristických znečišťujících látek z dopravy v zájmovém území ve výhledovém roce 2030 pro variantu bez realizace záměru (nulová) a variantu po provedení stavebních úprav silnice (aktivní), a porovnat je s platnými imisními limity dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Metodika výpočtu

Rozptylová studie byla zpracována pomocí programu Symos 97, verze 2006 (IDEAENVI s.r.o.), který vychází ze stejnojmenné metodické příručky ČHMÚ Praha vydané v roce 1998. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění stanovuje metodu Symos 97 jako referenční metodu pro výpočet rozptylu znečišťujících látek. Podstatou výpočtu znečištění ovzduší z liniových zdrojů podle metody Symos 97 je rozdělení liniového zdroje po celé jeho délce na dostatečný počet délkových elementů. Každý element představuje bodový zdroj znečištění ovzduší. Z každého takto vzniklého zdroje je vypočtena koncentrace a tyto koncentrace jsou pak na podkladě modelu terénu a větrných poměrů přepočítány pro celé zájmové území (referenční body). Referenční body

Vytvořené referenční body lze rozdělit do dvou skupin: 1. Referenční body v bodech sítě výškopisu – tato síť s krokem 50 x 50 m v ose x a y pokrývá celé posuzované území, a umožňuje tak zmapovat příspěvky koncentrací vybraných znečišťujících látek. 2. Referenční body umístěné před obytnými domy, rekreačními objekty nebo na hranicích rozvojových ploch pro bydlení (určených územními plány dotčených obcí) nejbližších silnici II/360 (jedná se o 30 bodů) – jejich účelem je zmapovat příspěvky koncentrací v obou variantách vůči nejbližší stávající i plánované obytné a rekreační zástavbě.

65


Oznámení záměru

Poloha referenčních bodů je dána souřadnicemi x, y, z a výškou nad terénem (1,5 m, tj. v místě dýchací zóny člověka). Imisní limity a vypočtené charakteristiky

Problematiku imisních limitů konkretizuje prováděcí předpis zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší – nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Jsou jím stanoveny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro všechny uvažované škodliviny, tedy oxid dusičitý, suspendované částice PM10 i benzen (pro detailní údaje viz následující tabulky). Výstupní údaje, společně s imisním pozadím, se odvíjejí od možnosti porovnat je s platnými imisními limity. Proto byly pro oxid dusičitý, suspendované částice frakce PM10 a benzen vypočteny v referenčních bodech průměrné roční koncentrace, které je možno sečíst s předpokládaným příslušným imisním pozadím a výsledek porovnat s limitem pro kalendářní rok. Dále byly pro oxid dusičitý vypočteny maximální hodinové koncentrace, jejichž součet s předpokládaným příslušným imisním pozadím je možno porovnat s limitem pro hodinový průměr. Pro suspendované částice frakce PM10 byly vypočteny maximální denní koncentrace, jejichž součet s předpokládaným příslušným imisním pozadím je možno porovnat s limitem pro 24hodinový průměr.

66

Oznámení záměru


Prezentace výsledků v tabulkové formě

Koncentrace oxidu dusičitého z dopravy v referenčních bodech v nulové a aktivní variantě referenční bod

označení

výška nad terénem (m)

popis

průměrná roční koncentrace (µg/m3)

maximální hodinová koncentrace (µg/m3)

NULOVÁ varianta

AKTIVNÍ varianta

NULOVÁ varianta

AKTIVNÍ varianta

RB 1

RD Štěpánovice č.p. 23

1,5

0,020767

0,021980

0,811652

0,826365

RB 2


1,5

0,037504

0,042075

1,037417

1,093336

RB 3


1,5

0,025179

0,025830

0,681983

0,707162

RB 4


1,5

0,026269

0,026834

0,623119

0,646108

RB 5

RD Výčapy č.p. 94

1,5

0,022000

0,022382

0,724931

0,729977

RB 6


1,5

0,024204

0,024642

0,703955

0,707642

RB 7

BD Výčapy č.p. 163

1,5

0,024440

0,024801

0,672187

0,675161

RB 8

okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z5

1,5

0,034745

0,035013

0,837416

0,836073

RB 9


1,5

0,033553

0,033832

0,857468

0,858501

RB 10


1,5

0,043652

0,043747

0,951765

0,948169

RB 11


1,5

0,022809

0,023092

0,672295

0,677620

RB 12


1,5

0,027205

0,027456

0,817178

0,822505

RB 13


1,5

0,035324

0,035394

0,851701

0,853202

RB 14


1,5

0,040485

0,040441

0,913575

0,913349

RB 15


1,5

0,052511

0,052095

1,018921

1,013443

RB 16


1,5

0,053678

0,053249

1,012388

1,004308

RB 17

ubytování Výčapy č.p. 200

1,5

0,040703

0,040703

0,818492

0,819761

RB 18


1,5

0,033795

0,033908

0,598771

0,605173

RB 19

okraj rozvojové plochy pro bydlení Slavice 1

1,5

0,018231

0,018292

0,202592

0,202017

RB 20

RD Slavice bez č.p.

1,5

0,017320

0,017372

0,198048

0,197335

RB 21

RD Slavice č.p. 89

1,5

0,016561

0,016586

0,189242

0,188517

RB 22


1,5

0,017592

0,017613

0,198704

0,198099

RB 23

využití sport a rekreace - změna č. 5a ÚPO Střítež

1,5

0,048162

0,047741

1,410026

1,400208

RB 24

RD Střítež č.p. 118

1,5

0,043498

0,042793

1,486546

1,479115

RB 25

BD Střítež č.p. 11

1,5

0,041012

0,040252

1,506982

1,500130

RB 26


1,5

0,018375

0,018288

1,343483

1,341098

RB 27


1,5

0,019198

0,019097

1,464293

1,460069

RB 28


1,5

0,019136

0,019046

1,579269

1,571895

RB 29


1,5

0,017679

0,017635

1,747928

1,730293


1,5

0,014385

0,014393

1,845676

1,829982

1,5

0,1118

0,1108

2,4776

2,4302

RB 30

bod v území s nejvyšší vypočtenou koncentrací imisní pozadí

10

40

imisní limit

40

200

Pozn.: celková koncentrace škodliviny = imisní pozadí + příspěvek silniční dopravy BD ... bytový dům, RD ... rodinný dům, ÚPO ... územní plán obce

67

Oznámení záměru


Koncentrace suspendovaných částic PM10 z dopravy v referenčních bodech v nulové a aktivní variantě referenční bod

označení


popis

průměrná roční koncentrace (µg/m3)

maximální denní koncentrace (µg/m3)

NULOVÁ varianta

AKTIVNÍ varianta

NULOVÁ varianta

AKTIVNÍ varianta

RB 1


1,5

0,007601

0,008205

0,144581

0,147788

RB 2


1,5

0,015394

0,017797

0,241145

0,262167

RB 3


1,5

0,009422

0,009727

0,186935

0,193292

RB 4


1,5

0,009865

0,010116

0,172085

0,179086

RB 5


1,5

0,007643

0,007799

0,132221

0,133130

RB 6


1,5

0,008484

0,008670

0,138035

0,138656

RB 7


1,5

0,008529

0,008675

0,134418

0,134955

RB 8


1,5

0,013002

0,013119

0,183747

0,182988

RB 9


1,5

0,012317

0,012426

0,185998

0,185899

RB 10


1,5

0,016638

0,016666

0,225924

0,224360

RB 11


1,5

0,007738

0,007842

0,135898

0,137042

RB 12


1,5

0,009558

0,009647

0,173273

0,174416

RB 13


1,5

0,013021

0,013031

0,195881

0,195978

RB 14


1,5

0,015253

0,015212

0,220657

0,220179

RB 15


1,5

0,020492

0,020289

0,263176

0,260915

RB 16


1,5

0,021019

0,020812

0,263229

0,260176

RB 17


1,5

0,015408

0,015389

0,199463

0,199600

RB 18


1,5

0,012456

0,012487

0,141709

0,143619

RB 19


1,5

0,006139

0,006154

0,054639

0,054635

RB 20


1,5

0,005703

0,005713

0,041578

0,041523

RB 21

RD Slavice č.p. 89

1,5

0,005311

0,005314

0,036395

0,036262

RB 22


1,5

0,005743

0,005744

0,039234

0,039022

RB 23

využití sport a rekreace - změna č. 5a ÚPO Střítež

1,5

0,019115

0,018925

0,311978

0,307862

RB 24


1,5

0,017274

0,016960

0,333269

0,329680

RB 25


1,5

0,016241

0,015903

0,338759

0,335289

RB 26


1,5

0,006570

0,006523

0,282116

0,280273

RB 27


1,5

0,006930

0,006877

0,319835

0,317197

RB 28


1,5

0,006908

0,006859

0,356953

0,353202

RB 29


1,5

0,006287

0,006259

0,413480

0,406284

RB 30


1,5

0,004896

0,004890

0,445801

0,438991

1,5

0,0465

0,0465

0,7649

bod v území s nejvyšší vypočtenou koncentrací

0,7618

imisní pozadí

20

55

imisní limit

40

50

Pozn.: celková koncentrace škodliviny = imisní pozadí + příspěvek silniční dopravy BD ... bytový dům, RD ... rodinný dům, ÚPO ... územní plán obce

68

Oznámení záměru


Koncentrace benzenu z dopravy v referenčních bodech v nulové a aktivní variantě referenční bod

označení RB 1 RB 2 RB 3 RB 4 RB 5 RB 6 RB 7 RB 8 RB 9 RB 10 RB 11 RB 12 RB 13 RB 14 RB 15 RB 16 RB 17 RB 18 RB 19 RB 20 RB 21 RB 22 RB 23 RB 24 RB 25 RB 26 RB 27 RB 28 RB 29 RB 30


popis RD Štěpánovice č.p. 23 RD Štěpánovice č.p. 40 RD Štěpánovice č.p. 35 RD Štěpánovice č.p. 43 RD Výčapy č.p. 94 RD Výčapy č.p. 31 BD Výčapy č.p. 163 okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z5 okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z6 okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z7 RD Výčapy č.p. 152 RD Výčapy č.p. 227 RD Výčapy č.p. 108 RD Výčapy č.p. 126 BD Výčapy č.p. 136 RD Výčapy č.p. 115 ubytování Výčapy č.p. 200 okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z13 okraj rozvojové plochy pro bydlení Slavice 1 RD Slavice bez č.p. RD Slavice č.p. 89 okraj rozvojové plochy pro bydlení Slavice 2 využití sport a rekreace - změna č. 5a ÚPO Střítež RD Střítež č.p. 118 BD Střítež č.p. 11 RD Střítež č.p. 67 RD Střítež č.p. 71 RD Střítež č.p. 35 RD Střítež č.p. 80 RD Střítež č.p. 44

bod v území s nejvyšší vypočtenou koncentrací

průměrná roční koncentrace (µg/m3) NULOVÁ varianta

AKTIVNÍ varianta

1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

0,001428 0,002873 0,001777 0,001864 0,001459 0,001633 0,001653 0,002524 0,002409 0,003269 0,001508 0,001870 0,002553 0,002988 0,004018 0,004116 0,003006 0,002420 0,001208 0,001122 0,001052 0,001140 0,003872 0,003507 0,003298 0,001331 0,001404 0,001400 0,001274 0,000991

0,001521 0,003245 0,001824 0,001905 0,001483 0,001661 0,001675 0,002538 0,002423 0,003267 0,001524 0,001883 0,002551 0,002977 0,003975 0,004071 0,002999 0,002423 0,001210 0,001124 0,001052 0,001140 0,003832 0,003443 0,003229 0,001321 0,001393 0,001390 0,001268 0,000989

1,5

0,00914

0,00906

imisní pozadí

0,8

imisní limit

5

Pozn.: celková koncentrace škodliviny = imisní pozadí + příspěvek silniční dopravy BD ... bytový dům, RD ... rodinný dům, ÚPO ... územní plán obce Diskuse výsledků a shrnutí

Na základě porovnání příspěvků průměrné roční koncentrace NO2, maximální hodinové koncentrace NO2, průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10, maximální denní koncentrace suspendovaných částic PM10 a průměrné roční koncentrace benzenu z dopravy v referenčních bodech podél silnice II/360 v nulové a aktivní variantě v roce 2030 je možno konstatovat, že stavebními úpravami silnice II/360 prakticky nedojde ke změnám v těchto koncentracích oproti stavu bez realizace stavebních úprav. Rozdíly v koncentracích mezi nulovou a aktivní variantou se pohybují na úrovni tisícin až statitisícin µg/m3.

69


Oznámení záměru

Nejvyšší imisní příspěvky z dopravy jsou z hodnocených referenčních bodů před č.p. 115 ve Výčapech a č.p. 44 ve Stříteži. Ve všech případech lze hodnoty koncentrací emitovaných škodlivin hodnotit jako nevýznamné. Ve Štěpánovicích, Výčapech, Slavicích a Stříteži tak nelze s dostatečnou rezervou předpokládat překračování imisních limitů podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. vlivem automobilové dopravy po silnici II/360. Pravděpodobné překračování limitu pro suspendované částice PM10 v denním průměru není důsledkem dopravy, nýbrž důsledkem působení jiných zdrojů v blízkém i vzdáleném okolí záměru (především zemědělská půda jako plošný zdroj prachových částic v kombinaci s dalšími faktory). Při splnění podmínek pro fázi výstavby nelze očekávat významnější vliv na kvalitu ovzduší v dotčeném území.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuálně další fyzikální a biologické charakteristiky Fáze výstavby V době výstavby bude bezprostřední okolí stavby ovlivňováno hlukem stavebních strojů a těžkých nákladních vozidel. Největším zdrojem hluku bude nákladní doprava při manipulaci se sejmutou ornicí a provádění zemních prací, dovozu materiálu na staveniště apod. Vzhledem k povaze záměru (stavební úpravy prováděné postupně po jednotlivých úsecích – stavbách, maximálně respektující stávající poměry v území a lokalizované v nezastavěném území, maximálně na okraji zastavěného území) je předpoklad použití relativně malého množství stavební techniky, a proto nelze ve fázi výstavby očekávat významnou změnu hlukové situace. Jsou navržena následující nezbytná opatření minimalizující vliv hluku v době provádění stavebních prací: − dodržovat hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stavební

činnosti podle odst. 7 § 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stavební činnosti), − udržovat stavební mechanismy a nákladní automobily v optimálním technickém stavu, − během výstavby omezit činnost stavebních mechanismů a staveništní dopravy na

nejnutnější možnou dobu, stavební práce provádět pouze v denní době.

Fáze provozu Provoz motorových vozidel po silnici II/360 je a bude zdrojem hluku. V hlukové studii, která je přílohou B tohoto oznámení, byl posouzen hluk z automobilového provozu na silnici II/360 ve stávající podobě a po realizaci stavebních úprav pro výhledový rok 2030.

70


Oznámení záměru

Pro exaktní hodnocení hluku byly u nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů (podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění) umístěny referenční výpočtové body (vždy ve vzdálenosti 2 m od fasády). V těchto bodech byly provedeny výpočty ekvivalentní hladiny hluku pro denní a noční dobu v n u l o v é (silnice II/360 ponechána ve stávajícím stavu) a a k t i v n í (silnice II/360 po realizaci stavebních úprav) variantě pro výhledový rok 2030. Dále byly provedeny výpočty i pro případy, kdy byly v aktivní variantě navrženy protihlukové stěny, snižující úroveň hluku pod hranici platných hygienických limitů. Hygienické limity hluku

Nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací je stanoven hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, jako součet základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekce přihlížející ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. V případě chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů podél silnice II/360 v nulové variantě se použije korekce podle bodu 4), kdy platí následující hygienické limity hluku: – v denní době LAeq,T = 50 + 20 = 70 dB, – v noční době LAeq,T = 50 – 10 + 20 = 60 dB. V případě chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů podél silnice II/360 v aktivní variantě se použije: – ve Štěpánovicích a Stříteži korekce podle bodu 4), kdy platí následující hygienické limity hluku: o v denní době LAeq,T = 50 + 20 = 70 dB, o v noční době LAeq,T = 50 – 10 + 20 = 60 dB, Pozn.: V místech vedení silnice II/360 u nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů na okrajích Štěpánovic a Stříteže budou tyto chráněné prostory ovlivňovány hlukem z dopravy v úseku, v němž jsou splněny podmínky pro „starou hlukovou zátěž“ – původní silnice je rozšířena při zachování směrového a výškového vedení a nedojde ke zhoršení stávající hlučnosti (viz výsledky výpočtů; stavební úpravy silnice II/360 nezmění intenzity dopravy ani rychlosti vozidel v těchto úsecích).

– ve Výčapech a Slavicích korekce podle bodu 3), kdy platí následující hygienické limity hluku: o v denní době LAeq,T = 50 + 10 = 60 dB, o v noční době LAeq,T = 50 – 10 + 10 = 50 dB, Pozn.: V místech vedení silnice II/360 v blízkosti chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů na okrajích Výčap a Slavic budou tyto chráněné prostory ovlivňovány hlukem z dopravy v úseku, v němž bude silnice rozšířena při mírné změně především jejího směrového vedení.

71


Oznámení záměru

Vstupní data výpočtu

Pro stanovení stavu akustické situace v zájmovém území byl proveden výpočet pomocí výpočetního programu SoundPLAN 6.3 (Braunstein + Berndt GmbH), který byl ověřen Národní referenční laboratoří pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí v Ústí nad Orlicí. Tento softwarový produkt představuje rozsáhlý modulový výpočetní systém umožňující stanovit očekávané akustické pole vybuzené liniovými zdroji, a to ve výpočtových situacích modelujících reálný terén včetně zástavby. Stanovení hladiny hluku v imisním výpočtovém bodě je založeno na metodě akustického paprsku, která umožňuje zahrnout fyzikální jevy, jako jsou odrazy od překážek, stínění těmito překážkami aj. Prostorový 3D model byl vytvořen z tělesa silnice II/360 v nulové i aktivní variantě a za pomoci map v měřítku 1 : 5 000. Reálné výšky budov, způsob jejich využití a jejich čísla popisná byly zjištěny na základě podrobné rekognoskace terénu v zájmovém území. Výpočetní síť je uvažována ve všech výpočtech s krokem sítě 10 m v ose x a y. Kategorie komunikace (aktivní varianta) silnice II. třídy v kategorii S 9,5/60 Návrhový rok 2030 Rok 2030 lze považovat za dostatečně vypovídající – jsou pro něj známy výhledové koeficienty růstu automobilové dopravy se základem v současnosti (resp. rokem 2005) a zároveň představuje výhled s určitou rezervou pro efektivní realizaci protihlukových opatření. Předpokládané intenzity dopravy Předpokládané intenzity dopravy na silnici II/360 vycházejí z následujících údajů (jsou součinem dopravních intenzit v roce 2005 a příslušného růstového koeficientu pro rok 2030):

72


kategorie vozidel pro výpočet

kategorie vozidel dle sčítání dopravy

počet vozidel za 24 hod v roce 2005 v úseku silnice II/360 6-1767

O osobní automobily

NA nákladní automobily

Pozn.:

1)

Oznámení záměru

8)

6-1760

9)

6-1770

10)

koeficient růstu pro rok 2030

O 2) N1 3) N2

4 884 468 164

4 347 446 154

3 711 499 132

1,51 1,13 1,13

N3

4)

147

155

101

1,13

TR

5)

15

19

18

1,13

A

6)

73

67

52

1,00

M

7)

22

21

16

1,00

1)

osobní automobily lehká nákladní vozidla 3) střední nákladní vozidla 4) těžká nákladní vozidla 5) traktory 6) autobusy 7) jednostopá motorová vozidla 8) Třebíč - k.z. až vyústění 36066 do Lipníku 9) vyústění 36066 do Lipníku až křižovatka se 36068 a 4014 10) křižovatka se 36068 a 4014 až zaústění do 152 v Jaroměřicích n/R 2)

Zdroj: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005, ŘSD ČR Výhledové koeficienty růstu automobilové dopravy 2005 - 2040, ŘSD ČR

Intenzity dopravy v roce 2030 v nulové i aktivní variantě budou na silnici II/360 stejné, stavební úpravy silnice nevyvolají zvýšení dopravních intenzit. Rozdělení dopravy na denní a noční dobu a stanovení průměrných hodinových intenzit bylo provedeno podle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“. Emise hluku zdroje (vozidel) – parametry Lm

základní hladina akustického tlaku vozidel ve vzdálenosti 25 m od osy jízdního pruhu

Cv

vliv rychlosti vozidel Uvažovaná rychlost vozidel je znázorněna na mapě „Schéma intenzity dopravy a rychlosti vozidel“ v příloze B. Hluková studie.

Cp

vliv povrchu (krytu) komunikace Pro výpočet je uvažován hladký asfaltový kryt vozovky.

Cs

vliv podélného sklonu nivelety komunikace

Cr

vliv reflexe prostředí V případě budov je uvažováno odrazivé prostředí, jinak prostředí pohltivé. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku (hluku) jsou vypočteny ve výši 3 m nad terénem.

73


Oznámení záměru

Akustická situace v referenčních bodech podél silnice II/360 v roce 2030 referenční bod *

označení

popis

RB 1 RB 2 RB 3

RD Štěpánovice č.p. 23 RD Štěpánovice č.p. 40 RD Štěpánovice č.p. 35

RB 4


RB 5


RB 6


RB 7


RB 8 RB 9 RB 10

okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z5 okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z6 okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z7

RB 11


RB 12


RB 13


RB 14


RB 15


RB 16


RB 17


RB 18 RB 19

okraj rozvojové plochy pro bydlení Výčapy Z13 okraj rozvojové plochy pro bydlení Slavice 1

RB 20


RB 21

RD Slavice č.p. 89

RB 22 RB 23

okraj rozvojové plochy pro bydlení Slavice 2 využití sport a rekreace - změna č. 5a ÚPO Střítež

RB 24


RB 25


RB 26 RB 27

RD Střítež č.p. 67 RD Střítež č.p. 71

RB 28


RB 29


RB 30


Pozn.:

ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T (dB) denní doba noční doba výška nad AKTIVNÍ AKTIVNÍ terénem NULOVÁ varianta AKTIVNÍ NULOVÁ varianta AKTIVNÍ varianta varianta (m) ** varianta bez varianta bez s PHS s PHS PHS PHS 3 3 3 3 6 3 6 3 3 6 3 3 3 3 6 3 6 3 6 3 3 6 3 6 3 6 3 3 3 6 3 6 3 3 3 6 3 6 9 3 3 3 6 3 3

53,4 60,6 53,5 53,8 54,1 45,6 47,6 50,2 51,0 51,5 55,3 54,5 58,3 48,6 49,8 51,0 51,7 55,9 56,4 57,7 61,7 62,9 62,0 63,0 58,3 58,9 54,7 48,7 48,3 48,5 47,4 47,5 47,2 57,1 60,1 62,1 60,7 62,2 63,2 55,1 58,5 59,9 61,3 59,9 53,5

53,5 60,5 53,9 54,3 54,6 45,7 47,5 49,9 50,9 51,3 54,8 54,4 58,2 48,3 49,5 51,0 51,7 55,8 56,3 57,5 61,2 62,3 61,2 62,2 57,6 58,3 54,1 48,6 48,3 48,4 47,4 47,5 47,2 57,8 60,1 62,0 60,7 62,2 63,2 55,1 58,4 59,8 61,1 59,9 53,5

45,6 47,5 49,8 50,8 51,3 54,8 54,4 58,2 48,3 49,5 50,9 51,6 55,4 55,9 55,4 56,2 57,5 55,4 56,7 55,7 56,3 53,2 -

45,3 52,5 45,3 45,7 46,0 37,4 39,3 42,0 42,8 43,3 47,1 46,3 49,9 40,4 41,6 42,9 43,6 47,8 48,3 49,5 53,5 54,7 53,9 54,8 50,1 50,8 46,5 40,4 40,1 40,2 39,1 39,2 39,0 49,0 52,0 54,0 52,6 54,2 55,2 47,0 50,4 51,8 53,2 51,8 45,5

45,4 52,4 45,7 46,1 46,4 37,5 39,3 41,7 42,8 43,2 46,7 46,3 49,8 40,2 41,4 42,8 43,6 47,6 48,1 49,3 53,1 54,2 53,1 54,1 49,5 50,2 46,1 40,4 40,0 40,2 39,1 39,2 39,0 49,7 52,0 53,9 52,6 54,1 55,1 47,0 50,3 51,7 53,0 51,8 45,4

37,4 39,3 41,7 42,7 43,1 46,7 46,3 49,8 40,2 41,4 42,7 43,4 47,2 47,8 47,2 48,1 49,4 47,4 48,6 47,6 48,2 45,1 -

6

54,3

54,3

-

46,2

46,2

-

* referenční body jsou umístěny 2 m před fasádou (hranice chráněného venkovního prostoru staveb), ** výška 3 m odpovídá 1. podlaží, 6 m odpovídá 2. podlaží a 9 m odpovídá 3. podlaží, - výpočet neprováděn, BD bytový dům, RD rodinný dům, PHS protihluková stěna, ÚPO územní plán obce

74


Oznámení záměru

Diskuse výsledků a shrnutí

Výhledová akustická situace podél silnice II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice a II/360 Slavice – Střítež v roce 2030 bude v případě realizace stavebních úprav silnice obdobná jako v případě zachování stávajícího stavu silnice. Rozdíly v ekvivalentní hladině akustického tlaku v referenčních bodech reprezentujících nejbližší chráněné venkovní prostory staveb budou minimální (v řádu desetin dB) – takový výsledek je logický, neboť směrové a výškové vedení silnice II/360 se realizací úprav prakticky nezmění (Štěpánovice, Slavice, Střítež). Největšího rozdílu, a to ve smyslu zlepšení, bude dosaženo na severovýchodním okraji Výčap (do 1 dB), kde silnice II/360 mírným oddálením od zástavby mění své směrové vedení. Nejvyšší hodnoty LAeq,T budou jak v nulové, tak aktivní variantě dosahovány u objektů situovaných nejblíže silnici II/360, tj. č.p. 11 ve Stříteži či č.p. 115 a č.p. 136 ve Výčapech. V nulové variantě lze v roce 2030 předpokládat, že ve všech chráněných prostorech ve Štěpánovicích, Výčapech, Slavicích a Stříteži bude s dostatečnou rezervou v denní i noční době dodržen hygienický limit pro „starou hlukovou zátěž“ (70 dB, 60 dB), a to i přes zhoršení akustické situace oproti současnosti (2010; předpokládaný nárůst dopravních intenzit je oproti předpokládanému zlepšování parametrů vozidel ovliňujících jejich hlučnost převažující). V aktivní variantě lze v roce 2030 předpokládat ve všech chráněných prostorech ve Štěpánovicích a Stříteži dodržení hygienického limitu pro „starou hlukovou zátěž“ a ve Slavicích dodržení hygienického limitu s korekcí podle bodu 3) přílohy č. 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. (60 dB ve dne a 50 dB v noci) s dostatečnou rezervou. Posledně jmenovaný limit bude překročen v referenčních bodech před č.p. 136, 115 a 200 ve Výčapech, a to maximálně o 2,3 dB v denní době a 4,2 dB v noční době. Podmínkou splnění hygienického limitu hluku před výše uvedenými obytnými budovami ve Výčapech je realizace protihlukových stěn vhodných rozměrů. Proto je na levé straně upravované silnice II/360 mezi km 2,718 a 2,858 navržena protihluková stěna délky 140 m a výšky 4 m, přičemž v souladu s TP 104 je na jižním konci výška odstupňována po dvou čtyřmetrových segmentech s výškou 3 m a 2 m (PHS 1). Tuto stěnu doplňuje v km 2,843 2,883 navržená protihluková stěna délky 40 m a výšky 3 m, se severním koncem tvořeným čtyřmetrovým segmentem o výšce 2 m (PHS 2). Po dokončení stavby a uvedení silnice II/360 do provozu je nutné před č.p. 136 provést měření hluku ze silniční dopravy pro ověření účinnosti protihlukových opatření. Výpočet a rozbor akustické situace pro rok 2030 prokázal, že realizace záměru „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ je z hlediska působení hluku z dopravy přijatelná. Ve Štěpánovicích, Slavicích a Stříteži se hluková situace prakticky nezmění, ve Výčapech pak v případě realizace protihlukových opatření dojde k jejímu zlepšení. Vliv vibrací, záření a dalších fyzikálních faktorů bude zanedbatelný. Realizace záměru eliminuje potenciální vlivy dopravních vibrací, dojde ke zlepšení současného stavu.

75


Oznámení záměru

V kapitole D.IV tohoto oznámení jsou navržena následující opatření snižující negativní vlivy záměru ve fázi provozu na hlukové poměry v dotčeném území: − realizovat na levé straně silnice II/360 v km 2,718 - 2,858 protihlukovou stěnu délky 140

m a výšky 4 m a v km 2,843 - 2,883 protihlukovou stěnu délky 40 m a výšky 3 m, technické řešení bude v souladu s TP104 Protihlukové clony pozemních komunikací, − po uvedení stavby do provozu provést před č.p. 136 měření hluku ze silniční dopravy pro

ověření účinnosti realizovaných protihlukových opatření a v případě, že tato opatření nebudou dostačující, provést jejich dodatečné úpravy.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Posuzovaný záměr neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod ani nezasahuje do ochranného pásma vodního zdroje. Upravovaná silnice II/360 přechází přes vodoteče jednoduchými mostními objekty (Štěpánovický potok – km 2,450 a 2,650, bezejmenný přítok Štěpánovického potoka – km 2,860, Markovka – km 5,990) nebo trubními propustky (vodoteče charakteru melioračních kanálů – km 0,780, 2,090, 3,860, 6,560, 6,810, 7,170). V bezprostřední blízkosti silnice II/360 leží na Štěpánovickém potoku malý průtočný rybník (km 2,630 - 2,660). Realizací záměru nebude vzhledem k rozšiřování silnice na opačnou stranu přímo do rybníku (vodní plochy) zasaženo, stavební úpravy silnice II/360 si vyžádají pouze úpravy jeho břehu v délce maximálně 30 m.

VLIV NA MNOŽSTVÍ A TLAKOVÉ POMĚRY VOD Stavební úpravy silnice II/360 v maximální míře respektují stávající trasu silnice II/360. Zajištění technických parametrů odpovídajících kategorii S 9,5/60 znamená mimojiné rozšíření stávajícího asfaltového povrchu z cca 7 m na 8,5 m a vybudování nových odvodňovacích příkopů. Realizace stavby včetně odvodňovacích příkopů navýší podíl povrchového odtoku na úkor evapotranspirace a dotace podzemních vod. Vzhledem k minimální odlišnosti výškového vedení navržené silnice II/360 oproti stávajícímu stavu budou násypy a zářezy vytvářeny prakticky pouze v místech, kde již v současné době jsou, a to jako důsledek rozšiřování silnice, případně drobných úprav směrového vedení. Změna propustnosti horninového souboru proto může být způsobena pouze lokálně v krátkých úsecích a ve slabé míře bez přímého zásahu do zóny saturace. Zásah do půdního a geologického pokryvu lze celkově označit za nevýznamný, proto se nepředpokládá ani kvantitativní ohrožení podzemních vod.

VLIV NA JAKOST VOD V obecné rovině platí, že vliv silnice na jakost vod lze předpokládat jak při výstavbě, tak při jejím provozu. Riziková jsou především ta místa, kde hrozí nebezpečí odtoku

76


Oznámení záměru

případného znečištění do povrchových toků nebo do podzemních vod. Místa možného ovlivnění povrchových vod jsou tedy křížení trasy s vodními toky. Potenciálně zranitelná místa podzemních vod z hlediska jakosti jsou především tam, kde je horninové prostředí tvořeno dobře propustnými horninami, tam, kde se hladina nachází těsně pod povrchem terénu nebo niveletou komunikace, a z praktického hlediska i tam, kde se v blízkosti komunikace nacházejí jímací objekty podzemní nebo povrchové vody. Za potenciálně nebezpečné lze přitom označit látky, které mohou ohrozit jakost vod a zdravotní nezávadnost pitných vod. V případě provozu silnice jsou nežádoucí zejména ropné produkty (maziva a pohonné hmoty), sodné a chloridové ionty uvolňující se při solení vozovky a potom celé předem neidentifikovatelné spektrum přepravovaných látek. Při shrnutí výše uvedeného lze konstatovat, že potenciálně nejrizikovější úsek upravované silnice II/360 je cca mezi km 2,630 a 2,700, kde dochází ke křížení Štěpánovického potoka, silnice bude rozšiřována vpravo směrem do nivy Štěpánovického potoka s vysokou hladinou podzemní vody a bezprostředně vlevo od silnice leží malý rybník. Zejména během výstavby (rozšiřování mostu, zakládání opěrné zdi v nivě) je třeba důsledně dodržovat správné pracovní postupy. Vlivy na jakost vod ve fázi provozu lze minimalizovat například instalací svodidel zabraňujících vyjetí vozidel mimo silnici. Ohrožení kvality podzemních vod nelze celkově předpokládat i s ohledem na nízkou transmisivitu horninového prostředí a celkově relativně maloplošný rozsah záměru v území. Odvodnění silnice bude vycházet z podélného a příčného sklonu vozovky. Veškeré srážkové vody z povrchu silnice budou směřovat do podélných odvodňovacích příkopů, případně rigolů, a odtud přímo nebo přes příčné silniční propustky do povrchových vodotečí, případně do zatrubněných melioračních kanálů. Jižní část trasy silnice II/360 až cca po km 4,620 bude odvodňována do Štěpánovického potoka, zbylá severní část pak do Markovky. Povrch silnice II/360 bude přímo odvodňován do následujících vodotečí: staničení (km) 0 - 0,290 0,290 - 0,640 0,640 - 1,340 1,340 - 1,750 1,750 - 2,240 2,240 - 2,810

vodoteč zatrubněný meliorační kanál (1) zatrubněný meliorační kanál (2) meliorační kanál (1) erozní rýha meliorační kanál (2) Štěpánovický potok

staničení (km) 2,810 - 4,620 4,620 - 6,070 6,070 - 6,380 6,380 - 6,670 6,670 - 7,160 7,160 - 7,783

vodoteč bezejmenný přítok Štěpánovického p. Markovka zatrubněný meliorační kanál (3) meliorační kanál (3) meliorační kanál (4) meliorační kanál (5)

Odvodnění silnice svým způsobem i rozsahem vychází ze stávajícího stavu, vzhledem k časté absenci údržby stávajících odvodňovacích zařízení však bude daleko účinnější a výrazně zrychlí a zvýší povrchový odtok. Zdokonalení odvodnění realizací nových silničních příkopů může sice přinést zvýšení množství chloridů v povrchových vodách, zároveň se však zvýší množství odváděné vody, a proto lze očekávat jen mírné oscilace kolem stávající úrovně obsahu chloridů v povrchových vodách, a tedy i dodržování platného limitu dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Díky novému odvodnění bude naopak silnice II/360 ohleduplnější vůči okolní zemědělské půdě.

77


Oznámení záměru

Vlivy na povrchové a podzemní vody vyvolané posuzovaným záměrem stavebních úprav silnice II/360 nebudou významné, i díky následujícím navrženým opatřením k minimalizaci negativních vlivů záměru na vodu: − nakládat se závadnými látkami v souladu s § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách,

v platném znění, vypracovat „Plán opatření pro případ havárie“ pro dobu výstavby a předložit jej ke schválení věcně a místně příslušnému vodoprávnímu úřadu, − provádět pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na

možný únik vodě a půdě nebezpečných látek, − při stavebních pracích zamezit kontaminaci vodotečí i kontaminaci půdy, a tím i

podzemních vod, − před zahájením a v průběhu výstavby doložit příslušnému vodohospodářskému orgánu

způsob zneškodňování splaškových vod, − v případě havárie na silnici II/360 zamezit kontaminaci povrchových vod využitím

mobilních prostředků integrovaného záchranného systému (nafukovací vaky, zemní hrázky v příkopech apod.), − instalovat cca v km 2,600 - 2,660 na levé straně silnice a v km 2,640 - 2,720 na pravé

straně silnice svodidla zabraňující vyjetí vozidel mimo silnici.

D.I.5. Vlivy na půdu VLIV NA ROZSAH A ZPŮSOB UŽÍVÁNÍ PŮDY Nové silniční těleso je v celém úseku umístěno na stávajícím silničním pozemku, s ohledem na rozšíření a mírnou úpravu směrových parametrů je však nutné počítat i se záborem sousedních pozemků po obou stranách stávající silnice II/360. Zábor půdy vyvolaný stavebními úpravami silnice II/360 lze rozdělit na trvalý a dočasný. Rozsah trvale zabrané zemědělské půdy, cca 6,1 ha (30 % trvalého záboru celkem), nebude zanedbatelný. Téměř 3/4 z toho přitom tvoří nejkvalitnější půdy regionu, spadající do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Půdní potenciál širšího zájmového území však nebude v žádném případě dotčen. Méně významný bude trvalý zábor lesní půdy, pozemků určených k plnění funkcí lesa (cca 770 m2). Záměrem přímo dotčena bude okrajová část lesního komplexu v km 4,760 - 5,240 (jako lesní půda je v katastru nemovistostí vedena pouze část, část je vedena jako ostatní plocha, neplodná půda - cca 850 m2). Zábor vodních ploch bude nepatrný. Přibližně 2/3 veškerých zabraných ploch tvoří stávající silniční pozemek.

78


Oznámení záměru

Dočasné zábory nebudou významné – předpokládají se v celkové výši cca 3,3 ha (zemědělský půdní fond 87,8 %, lesní půda 0,3 %, ostatní plochy 11,9 %) a budou vznikat: − pro přeložky inženýrských sítí, − umístěním deponií sejmuté ornice, − podél trasy záměru pro zajištění stavebních prací. Oproti trvalému záboru budou plochy dočasných záborů po skončení výstavby a rekultivování navráceny svému původnímu využití. Celkově lze říci, že realizace záměru nebude mít vliv na uspořádání pozemků v dotčeném území, ani prakticky nezmění jejich přístupnost.

VLIV NA STABILITU, EROZI A KVALITU PŮDY Charakter posuzovaného území je dán převážně mírně zvlněným terénem. Stavba nebude mít negativní dopad na stabilitu půdy a nelze očekávat ani zvýšení eroze půdy v území vlivem její realizace, spíše naopak (srážkové vody z povrchu komunikace budou až na výjimky odváděny silničními příkopy do vodotečí). Ke kontaminaci půdy může dojít v průběhu výstavby, běžným provozem po komunikaci či v důsledku havárie. Z dosavadních výzkumů vyplývá, že automobilová doprava půdu významně nepoškozuje. Při dodržování preventivních opatření lze očekávat jen zanedbatelný vliv na kontaminaci okolních půd. Navržené odvodnění posuzované silnice II/360 výrazně sníží možnost znečišťování přilehlé zemědělské půdy. Celkově je možné konstatovat, že vlivy záměru na půdu budou málo významné. Je však nutno respektovat následující opatření ve fázi přípravy, výstavby i provozu silnice II/360: − na ploše trvalých a dočasných záborů ZPF provést skrývku kulturních vrstev půdy

v mocnosti cca 20–35 cm, − pro dočasné uložení půdy ze skrývky zřídit na vhodné ploše v blízkosti stavby deponii, − půdu ze skrývky použít pro zpětné ohumusování nezpevněných ploch po výstavbě a ploch

určených k vegetačním úpravám, zbytek po projednání s příslušným orgánem ochrany ZPF použít k zúrodnění méně kvalitní zemědělské půdy či k rekultivaci nezemědělských ploch v blízkém okolí stavby, − půdu ze skrývky nevyužitou pro stavbu pokud možno okamžitě odvážet na plochy určené

k jejímu využití, − chránit dočasně uloženou půdu před možným znehodnocením stavební činností,

znečištěním, erozí, zaplevelením a zcizením,

79


Oznámení záměru

− veškerou stavební techniku udržovat v dobrém technickém stavu, aby nedocházelo

k poškozování zemin např. úkapy ropných látek; dojde-li z nějakého důvodu vlivem realizace stavby či vlivem automobilové havárie ke znečištění zemin v prostoru stavby nebo na navazujících pozemcích, musí být znečištěná zemina odtěžena, dekontaminována a nahrazena novou zeminou, − provést vegetační úpravy zpětně ohumusovaných ploch (trávníky, stromy, keře), aby se

omezilo riziko eroze půdy.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměrem nebude dotčen dobývací prostor, chráněné ložiskové území ani žádné evidované ložisko nerostných surovin. Ovlivnění horninového prostředí je při výstavbě komunikací spojeno téměř výhradně s prováděním terénních úprav. Vzhledem k technickým parametrům záměru stavebních úprav silnice II/360, zejména jeho výškovému vedení, které prakticky po celé délce kopíruje úroveň stávající silnice, nedojde k významnějšímu zásahu do geologického prostředí. Násypy a zářezy budou vytvářeny pouze v místech, kde již v současné době jsou, a to jako důsledek rozšiřování silnice, případně drobných úprav směrového vedení (rozdíl ve směrovém vedení os navrhované a stávající silnice se průměrně pohybuje na úrovni 1 – 1,5 m, maximálně činí 3 m). Tímto způsobem budou mírně ovlivněny převážně prvohorní vyvřelé horniny (žula, křemenný syenit) a jejich zvětraliny či kvartérní svahové a naváté sedimenty (odtěžení, přemístění, zatížení). Spolu s místy, kde bude používána těžká technika, tu lze v malém měřítku očekávat změny hydrogeologických charakteristik, může se však jednat pouze o lokální změnu propustnosti horninového souboru bez přímého zásahu do zóny saturace. Záměrem dojde k zasažení části žulového výchozu ve Výčapech cca v km 2,620 – stavba si vyžádá odtěžení jeho okrajové části (mocnost cca 4,5 m). Silnice zde bude zároveň procházet okrajem bývalého těžebního prostoru (prázdný prostor bývalého kamenolomu). Vzhledem k relativně malému rozsahu stavebních aktivit záměru a jejich lokálnímu charakteru nelze očekávat významnější negativní ovlivnění horninového prostředí a přírodních zdrojů.

D.I.7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy VLIVY NA FLÓRU Ovlivnění flóry ve studovaných úsecích V úseku 1 budou stavebními úpravami silnice ovlivněny okrajové partie kolem silnice, mj. bude odstraněna alej hrušní. V úseku 2 budou narušeny porosty potočních jasanin v místech přemostění, bude odstraněna část skalního výchozu s výskytem ohroženého druhu a

80


Oznámení záměru

dále budou odstraněny aleje stromů, převážně hrušní, kolem silnice. Stavebními úpravami silnice v úseku 3 budou ovlivněny okrajové partie kolem silnice, mj. bude odstraněna velká část stromořadí javorů a jabloní. Obdobně v úseku 4 bude odstraněno stromořadí javorů. V úseku 5 budou narušeny okraje lesních porostů a liniová výsadba listnatých stromů kolem silnice. Stavebními úpravami silnice v úseku 6 pak bude narušena liniová výsadba listnatých stromů kolem silnice a odstraněny porosty efemerních rostlin v zářezu silnice. Shrnutí vlivů na flóru Souhrnně lze říci, že stavební úpravy silnice II/360 budou mít malý vliv na flóru území. Mimo polní kultury a kultury trvalých travních porostů, ve kterých podle terénního šetření k žádnému zásadnímu narušení floristického složení nedojde, budou rozšířením tělesa silnice ovlivněny stromořadí, přiléhající lesy (úseky 5 a 2) a skalní výchoz s výskytem ohroženého druhu. Rozšíření silnice při respektování technických norem znamená nutnost rozšíření jeho tělesa včetně vybudování podélných příkopů, což bude vyžadovat vykácení velké části stromořadí, přičemž některé liniové prvky jsou poměrně cenné. Jedná se především o stromořadí javoru Acer platanoides v úseku 4, 3, a dále o stromořadí hrušní v úseku 1 či jasanů Fraxinus excelsior v úseku 5. Lesní porost na východním okraji úseku 5 je poměrně degradovaný, proto nedojde při rozšiřování silnice k větším škodám na rostlinstvu. Konfliktním místem je křížení silnice II/360 se Štěpánovickým potokem, který je cenným prvkem ÚSES (LBC 43, LBK 42-43). Rozšíření silnice je v tomto místě na okraji obce Výčapy možné pouze směrem do LBC, neexistuje technicky jiné řešení. Dojde tedy k narušení a zasypání části porostu potočních jasanin a odtěžení části skalního výchozu. Rozšíření silnice bude mít vliv na vegetaci mezí a příkopů. Složení této vegetace však odpovídá poloruderálnímu charakteru stanovišť, s výskytem běžných druhů. V průběhu terénního výzkumu bylo v roce 2010 zjištěno v území dotčeném stavebními úpravami silnice II/360 celkem 200 taxonů cévnatých rostlin. Z toho nebyly zjištěny žádné druhy chráněné podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., byly však zjištěny 3 druhy ohrožené dle Červeného seznamu flóry ČR. Z botanického hlediska jsou některé zaznamenané vegetační typy v kontextu silně obhospodařované okolní krajiny cennější (porosty potočních jasanin, vegetace na skalních výchozech). Z pohledu na složení flóry a vegetace sledovaných úseků vyplývá, že nebyly shledány zásadní negativní důvody, proč by stavební úpravy podle navrženého záměru a při dodržení následujících navrhovaných opatření nemohly být realizovány: − zachovat stromořadí a zbytky polopřirozené vegetace kolem silnice v maximální možné

míře: stavební úpravy pokud možno provést tak, aby se minimalizoval jejich vliv na stromořadí, zejména je žádoucí provést rozšíření silnice tak, aby byla zachována alespoň část cennějších stromořadí javorů a hrušní, o v místě křížení silnice II/360 se Štěpánovickým potokem minimalizovat zábor lužního lesa (LBC 43), tj. řešit rozšíření silnice pomocí opěrné zdi, nikoliv násypu, o

81


Oznámení záměru

omezit na minimum odtěžení skalního výchozu (výskyt ohroženého druhu), který se nachází v těsné blízkosti LBC 43, o v místě terénního zářezu cca v km 6,700 (výskyt ohroženého druhu) omezit terénní úpravu svahu zářezu na východní straně silnice, o

− provést náhradní výsadbu dřevin: o náhradní výsadbu dřevin je třeba provést v místech, kde dojde provedeným

rozšířením k odstranění původního stromořadí a kde jsou pro výsadbu vhodné prostorové podmínky; je však třeba vycházet z druhového složení původní stromové/keřové vegetace střední Evropy a lokálních poměrů, mj. nevysazovat na okraje komunikace nepůvodní dřeviny, o jako vhodné dřeviny pro náhradní výsadbu lze doporučit podél vodotečí olši (Alnus glutinosa), podél silnice ovocné stromy (jabloň - Malus domestica, hrušni - Pyrus communis), popř. další listnaté dřeviny, mj. javory (Acer pseudoplatanus, A. platanoides) či jeřáb (Sorbus aucuparia), z keřových druhů např. trnku (Prunus spinosa), hloh (Crataegus monogyna) či šípek (Rosa canina); je nutno vysazovat pouze druhy domácí provenience, nejlépe geograficky blízkého původu, určené pro profesionální alejovou výsadbu, mj. 2x přesazené, následovat musí péče o nově vysázené stromy (zajištění ochrany proti okusu po dobu 5 let, dostatečné upevnění kmínku pomocí dřevěných trojnožek, dostatečná zálivka v roce výsadby, min. 3x během vegetační sezóny, obzvláště v období sucha), − neprovádět kácení stromů a keřů ve vegetačním období.

VLIVY NA FAUNU Stavební úpravy stávající komunikace II/360 mezi Štěpánovicemi a Stříteží, a s tím související terénní a vegetační úpravy v úzkém pásu podél komunikace, celkově nepředstavují výraznou změnu charakteru prostředí pro živočichy. Naprostá většina úseku silnice je vedena polními kulturami. Terénním průzkumem zde byly zjištěny především právě druhy polní a otevřené krajiny, částečně také druhy synantropní, všechny vesměs běžné, pro které nebude mít plánovaná výstavba fatální důsledky (jak z pohledu druhu, tak lokálního areálu v rámci širšího okolí). Stavební úpravy představují především rozšíření stávající silnice o cca 2-3 metry. Zábor půdy, z naprosté většiny zemědělsky využívané, nepředstavuje z hlediska vlivu na živočichy problém. Jediným konfliktním místem je křížení silnice II/360 se Štěpánovickým potokem, který je cenným prvkem ÚSES (LBC 43, LBK 42-43). Rozšíření silnice je v tomto místě na okraji obce Výčapy možné pouze směrem do LBC, neexistuje technicky jiné řešení. Proto je nutné v tomto místě rozšíření silnice řešit pomocí opěrné zdi, která představuje menší variantu záboru LBC než řešení pomocí násypu. Zeď bude sloužit současně jako migrační bariéra – nasměruje živočichy pohybující se podél Štěpánovického potoka do podmostí. Aby však most plnil funkci propustku správně, je nutné jeho rozšíření tak, aby na obou březích potoka existovalo i suché podmostí široké minimálně 0,5 metru.

82


Oznámení záměru

Zjištěné zvláště chráněné druhy živočichů byly v území zaznamenány buď náhodně či na přeletu (čmeláci, vlaštovka obecná) nebo existuje předpoklad, že se v blízkosti posuzovaného úseku silnice rozmnožují (ropucha obecná, skokan zelený). Realizací záměru nedojde k narušení místa výskytu ani rozmnožování zjištěných zvláště chráněných druhů. Plánovaná opěrná zeď v místě křížení silnice s LBC 43 přispěje k usměrnění migrace obojživelníků do propustku. Z pohledu faunistického není k záměru stavebních úprav silnice II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež námitek, při respektování následujících opatření k minimalizaci negativních vlivů na živočichy: − zemní práce provádět v co největší míře mimo období rozmnožování a migrace živočichů,

nejlépe v období srpen až únor, − kácení dřevin provádět v období vegetačního klidu, mimo období hnízdění ptáků, nejlépe

v měsících listopad až únor, − realizovat v úseku km 2,650–2,707 ve směru k LBC 43 opěrnou zeď, která bude sloužit

jako migrační bariéra a usměrní pohyb živočichů do propustku u Štěpánovického potoka, současně je nutné rozšířit stávající most přes Štěpánovický potok o 0,5 m široké suché podmostí na obou březích tak, aby tento správně plnil funkci migračního propustku.

VLIVY NA EKOSYSTÉMY

Vlivy na chráněná území Silnice II/360 ve stávajícím i navrhovaném stavu se dotýká hranice přírodní rezervace Hošťanka v jejím východním cípu. Přesněji řečeno, posuzovaný záměr se přírodní rezervaci nejvíce přibližuje ve vzdálenosti cca 0,5 m (v délce cca 60 m) – jedná se o vnější hranu odvodňovacího příkopu vedeného od křižovatky se silnicí II/360 podél silnice III/36065 směrem na Slavice. Spolu s faktem, že předmětem ochrany je zde lesní porost s dominantní autochtonní jedlí, to znamená, že záměr stavebních úprav silnice II/360 přírodní rezervaci nijak neovlivní. Přírodní rezervace má dle zřizovacího nařízení vymezeno ochranné pásmo podle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, tj. o šířce 50 m. Z významných krajinných prvků ze zákona budou realizací stavebních úprav silnice II/360 přímo dotčeny vodní toky (a jejich údolní nivy) a lesy. Přes významnější vodní toky (Markovka, Štěpánovický potok a jeho pravostranný přítok) bude silnice převedena malými mostními objekty s dostatečnou světlostí (oproti stávajícímu stavu dojde ke zvětšení průtočného profilu), ostatní vodní toky mají charakter drobných melioračních kanálů a budou pod silnicí vedeny trubními propustky, plně vycházejícími ze stávajícího stavu. Pokud se někde dá hovořit o skutečném ovlivnění údolní nivy, tak je to niva Štěpánovického potoka. Její negativní ovlivnění bude minimalizováno realizací opěrné zdi délky cca 60 m. Ovlivnění lesních porostů je věnována následující podkapitola. Do malého průtočného rybníku (jeho vodní plochy) na Štěpánovickém potoku nebude zasahováno, záměr si vyžádá pouze břehové úpravy.

83


Oznámení záměru

Co se týká prvků územního systému ekologické stability, silnice II/360 prochází okrajovou částí lokálního biocentra LBC 43 Výčapy a dále celkem 6x kříží lokální biokoridory. Z tohoto výčtu by se dalo usuzovat na významné ovlivnění ÚSES, ale není tomu tak. Vliv na lokální biocentrum tvořené porostem potočních olšin a jasanin a zanedbanou loukou se omezí na jeho západní okraj (zábor cca 800 m2 z celkové plochy biocentra cca 12250 m2, tj. pouze 6,5%), navíc bude zábor lužního porostu minimalizován realizací opěrné zdi (blíže viz kapitoly Vlivy na flóru a Vlivy na faunu). Co se týká ovlivnění lokálních biokoridorů, a tedy i prostupnosti krajiny pro živočichy, posuzovaný záměr zlepší stávající stav. V místech všech čtyřech křížení s více či méně fungujícím biokoridorem (2x LBK 42-43, LBK 40-43 + LBK 4344, LBK 18-19) dojde ke zvětšení mostního objektu (přes Štěpánovický potok, jeho bezejmenný přítok a Markovku) a jeho doplnění o 0,5 m široké suché podmostí na obou březích, usnadňující migraci. Podstatná je také skutečnost, že záměr s ohledem na svůj charakter nemůže vytvořit novou bariéru v krajině. S ohledem na minimalizaci vlivů na chráněná území v zájmovém území je navrženo následující opatření: − před realizací stavby získat souhlas orgánu ochrany přírody ke stavební čnnosti na území

ochranného pásma přírodní rezervace Hošťanka a vlastní stavební činností nezasáhnout území přírodní rezervace Hošťanka.

Vlivy na les Posuzovaný záměr si vynutí trvalý zábor lesní půdy. Přímo dotčeny budou lesní pozemky na ploše cca 770 m2 (kromě toho se zábor bude týkat také ostatní plochy, neplodné půdy, s prokazatelnou přítomností lesního porostu v rozsahu cca 850 m2). Zasažené porosty tvoří okrajovou součást velkého lesního komplexu cca mezi km 4,760 - 5,240. Ovlivnění lesa co do velikosti bude menšího rozsahu. Jedná se o středněvěký jehličnatý porost s převažující borovicí, významné zastoupení má také smrk, pouze vtroušeně, zejména na okraji, se vyskytují druhy listnaté (jasan, lípa, bříza). Porost je plně zapojený a má charakter hospodářského lesa. Lesnická typologie (http://www.uhul.cz) vymezuje v jižní části (smrk, borovice) lesní typy 4S2 svěží bučina se svízelem drsným a 4H3 hlinitá bučina oglejená, ve střední a severní části (borovice) pak typ 4C2 vysýchavá bučina lipnicová. Z pohledu hospodářského významu, kdy porost je bonitně mírně podprůměrný až průměrný, je ovlivnění lesa málo významné. Obdobně málo významný je vliv na les z hlediska ekologického – druhové zastoupení je velmi vzdálené od přirozené skladby, porost má hospodářský charakter a je pouze zlomkem rozsáhlého komplexu. Vliv záměru na ekosystémy celkově nebude významný, i díky následujícímu opatření ke snížení vlivu na les: − výsadbou odpovídajících lesních dřevin zpevnit nově vytvořený porostní okraj lesa v km

4,760 - 5,240.

84


Oznámení záměru

D.I.8. Vlivy na krajinu Upravovaná silnice II/360 je situována ve stávající trase silniční sítě, silnice II/360 tak zůstane uceleným dopravním liniovým prvkem. Rozšířená komunikace maximálně respektuje stávající terénní podmínky, ve výškových parametrech se od stávající silnice prakticky neliší, ve směrových parametrech se liší jen mírně. Výškový rozdíl bude maximálně cca +0,5 m (např. km 2,220, km 4,450, km 6,330). Maximální směrový rozdíl činí, díky úpravě zatáčky, 3 m v km 0,320, v úseku km 4,200 4,700 je rozdíl 2,5 m. Rozdíly směrového vedení cca 1 m a větší se týkají cca 75% délky trasy posuzované silnice. Násypy a zářezy tak budou vytvářeny pouze v místech, kde již v současné době jsou, a to jako důsledek rozšiřování silnice, případně úprav směrového vedení. Nejvýznamnější změnu v krajině proto přinese zvětšení rozsahu negativně se projevující zpevněné plochy komunikace a především kácení stromořadí podél silnice. Zachování původních stromořadí není vzhledem k technickému řešení upravované silnice II/360, které vychází ze stávajícího stavu a musí respektovat příslušné normy, na většině míst možné. Proto bude nutné maximálně využít vegetačních úprav stavby ke snížení negativního vizuálního efektu silnice a přiblížení se k současnému, výrazně pozitivně esteticky působícímu stavu ozelenění. Ochrana krajinného rázu je dána § 12 zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, který mimojiné uvádí: „Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a

povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“ Vzhledem k charakteru záměru, jeho výše uvedenému projevu a přírodní a estetické hodnotě krajiny lze konstatovat: – významné krajinné prvky budou zachovány (vodní toky budou překonány mosty a propustky obdobně, jako tomu je u stávající silnice II/410, lesy a údolní nivy budou narušeny jen okrajově, rybníky prakticky vůbec), – zvláště chráněná území budou zachována (přírodní rezervace Hošťanka zůstane nedotčena), – kulturní dominanty krajiny se nevyskytují, a tak nebudou záměrem dotčeny, – měřítko a vztahy v krajině nejsou harmonické, záměr ovlivní měřítko a vztahy v krajině zanedbatelně. Záměr nevyvolá změnu struktury krajiny ani její další fragmentaci. Realizací stavby nedojde k vytvoření pohledově exponovaného prvku, dojde však k narušení stávajících vizuálně významných krajinných složek v podobě doprovodných stromořadí.

85


Oznámení záměru

Přes způsobení vizuálních změn v území je možné konstatovat, že záměr „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ představuje rušivý zásah do zákonných kritérií a znaků krajinného rázu v omezené míře, a proto je, při dodržení následujícího opatření, z pohledu ochrany krajinného rázu únosný: − zachovat stromořadí jako významnou krajinnou složku, tj. ponechat co nejvíce stávající

zeleně a realizovat vhodné náhradní výsadby.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Během přípravy posuzovaných staveb dojde ze strany investora k výkupům pozemků trvalého záboru a pronájmům pozemků pro dočasné zábory. Realizací záměru nedojde k demolicím budov či k záboru zahrad a pozemků využívaných k rekreaci, sjezdy ze silnice na okolní pozemky zůstanou zachovány, případně mírně upraveny. V trase upravované silnice II/360 se nachází pouze krátké úseky inženýrských sítí, které budou přeloženy jako vyvolané investice. Jiné vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají. Záměr se nedotkne žádné kulturní památky či jiného památkově chráněného území. V bezprostřední blízkosti upravované silnice II/360 se však nachází památky, které nejsou evidovány na seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Jedná se o tři boží muka s lokalizací v km 0,015, 1,215 a 3,530 posuzované stavby při levé straně stávající silnice II/360. S ohledem na skutečnost, že tyto kříže jsou významnou místní církevní, historickou i řemeslnou památkou s přímou vazbou na danou lokalitu, je jejich odstranění i poškození stavební činností nepřípustné. Kamenný pomník, situovaný v úzkém prostoru mezi silnicí II/360 a skalním výchozem v km 2,620, bude záměrem přímo zasažen, a proto je třeba před započetím stavebních prací zajistit jeho posunutí za okraj nové silnice II/360 v blízkosti skalního masivu. Přestože nejvíce archeologických nálezů je obecně soustředěno v nížinách a údolích větších řek, nelze jednoznačně vyloučit archeologický nález ani mezi Štěpánovicemi, Výčapy, Slavicemi a Stříteží (zájmové území je možné klasifikovat jako území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění). Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky budou plně odpovídat charakteru posuzovaného záměru a celkově budou nevýznamné. Opatření navržená k jejich minimalizaci jsou následující: − záměr s dostatečným předstihem před zahájením výstavby oznámit Archeologickému

ústavu AV ČR v Brně, − posunout pomník v km 2,620 za okraj nové silnice II/360 do blízkosti skalního masivu,

blízká boží muka (km 0,015, 1,215, 3,530) zabezpečit před možným poškozením stavební činností.

86


Oznámení záměru

Poznámka Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v § 5 odstavci 3 požaduje nejen posuzování vlivů záměru při jeho přípravě, provádění a provozování, ale i při jeho ukončení (důsledky jeho likvidace a rekultivace území). Posuzovaným záměrem jsou stavební úpravy silnice II/360 v úsecích (stavbách) Štěpánovice – Výčapy, Výčapy – Slavice a Slavice – Střítež. Upravená silnice bude v budoucnu průběžně udržována a opravována, protože její dopravní význam nebude s časem klesat, spíše naopak. Přesto lze konstatovat, že v případě odstraňování stavby by bylo nutno dodržovat obdobná opatření, která jsou navržena pro fázi výstavby a na následně provedenou rekultivaci stavbou dotčeného území by bylo nutno vypracovat projekt včetně projektu vegetačních úprav s cílem navrátit území do původní podoby.

D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Vzhledem k charakteru záměru, jeho technickým parametrům, jeho umístění a při respektování navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví lze konstatovat, že vlivy záměru v okolním území budou svým projevem sice spíše negativní, avšak lokálního rozsahu a malého významu. Platné limity v ochraně životního prostředí a veřejného zdraví nebudou překročeny. Záměr zároveň nevyvolá vlivy, které by měly přeshraniční charakter. Co se týká realizace liniových staveb obecně, mezi nejvýznamnější negativní vlivy patří vlivy na půdu (zábor), povrchové a podzemní vody, faunu a flóru a krajinu. Dle konkrétní situace mohou významnosti dosahovat též vlivy na obyvatelstvo, ovzduší a klima či hlukovou situaci. Stavby II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice a II/360 Slavice – Střítež mají charakter stavebních úprav stávající silnice II. třídy do kategorie S 9,5 s návrhovou rychlostí min. 60 km/hod (směrodatnou rychlostí 70 km/hod), tj. S 9,5/60. Silnice II/360 zůstane i nadále uceleným dopravním liniovým prvkem regionálního významu. Proto lze očekávat mnohonásobně menší negativní vlivy než v případě liniových staveb vedených ve zcela nové trase.

87


Oznámení záměru

D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Posuzovaný záměr s sebou z používaných látek nebo technologií provozu může dojít výhradně V následujícím textu jsou uvedena životního prostředí.

nenese zásadní environmentální riziko vyplývající při výstavbě a provozu. Jak ve fázi výstavby, tak ve fázi k haváriím spojeným s automobilovým provozem. rizika těchto havárií ve vztahu k ohroženým složkám

OVZDUŠÍ Negativní ovlivnění kvality ovzduší lze předpokládat v případě autohavárie v kombinaci s únikem nebezpečných látek či vznikem požáru vozidla nebo jeho nákladu. Bude se však jednat vždy o lokální záležitost s přímým vlivem na bezprostřední okolí, kterou bude řešit hasičský záchranný sbor.

VODA Přestože zájmové území nepatří mezi oblasti vodárensky významné, je třeba eliminovat možné úniky škodlivých látek již v době výstavby. Za tímto účelem bude v rámci výrobní přípravy stavby třeba zpracovat havarijní plán se zaměřením na ochranu podzemních i povrchových vod. Vlastní provoz bude zatížen riziky vzniku autonehody bez možné přesnější specifikace typu škodlivých látek. Ve většině případů se bude jednat o ropné látky jako nafta, benzín, oleje, v menší míře kyseliny (autobaterie aj.). Bude se však jednat vždy o lokální záležitost, kterou bude řešit hasičský záchranný sbor. Potenciálně kritickými jsou zejména místa přemostění vodních toků a přiblížení k vodním plochám, kde může při autonehodě dojít k úniku škodlivých látek přímo do povrchových vod. Z tohoto pohledu je nejproblematičtější úsek silnice II/360 při východním okraji Výčap (Štěpánovický potok a jeho niva, malý rybník) – proto je v km 2,600 - 2,660 vlevo a 2,640 - 2,720 vpravo doporučena instalace svodidel, aby v případě havárie nedošlo k vyjetí vozidla mimo silnici.

PŮDA Stavební mechanismy musí být průběžně kontrolovány a udržovány v dobrém stavu. Pokud dojde k úniku především ropných látek do okolí, je nezbytné kontaminovanou zeminu ihned odtěžit a uložit do nepropustné nádoby (kontejneru). U malých nepropustných ploch je možné provést dekontaminaci vapexem. Podobné opatření platí také v případě havárie, kdy vozidlo opustí prostor vlastní komunikace a pohonné hmoty či náklad havarovaného vozidla znečistí okolní půdu.

88


Oznámení záměru

FAUNA A FLÓRA K možným enviromentálním rizikům patří riziko úniku přepravovaných toxických látek, ropy a pohonných hmot z vozidel. Důsledkem takového úniku může být kontaminace půdy v bezprostředním okolí komunikace, a tedy zasažení vegetace náspů a terestrických živočichů, nebo kontaminace vodotečí. Dalším možným rizikem je možnost rozšíření požáru z místa autonehody na okolní vegetaci (za určitých podmínek v kombinaci s únikem hořlavých látek) s následným zasažením některých málo pohyblivých terestrických druhů, či zničení nebo negativní ovlivnění životního prostředí příslušných druhů, obývajících bezprostřední okolí komunikace.

D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ − v případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné


komunikace, − vypínat motory automobilů a mechanizmů v době, kdy nejsou v činnosti.

HLUK − dodržovat hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stavební


nejnutnější možnou dobu, stavební práce provádět pouze v denní době. − realizovat na levé straně silnice II/360 v km 2,718 - 2,858 protihlukovou stěnu délky 140



89


Oznámení záměru

POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY − nakládat se závadnými látkami v souladu s § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách,







PŮDA − na ploše trvalých a dočasných záborů ZPF provést skrývku kulturních vrstev půdy




znečištěním, erozí, zaplevelením a zcizením, − veškerou stavební techniku udržovat v dobrém technickém stavu, aby nedocházelo

k poškozování zemin např. úkapy ropných látek; dojde-li z nějakého důvodu vlivem realizace stavby či vlivem automobilové havárie ke znečištění zemin v prostoru stavby nebo na navazujících pozemcích, musí být znečištěná zemina odtěžena, dekontaminována a nahrazena novou zeminou,

90


Oznámení záměru

− provést vegetační úpravy zpětně ohumusovaných ploch (trávníky, stromy, keře), aby se


FLÓRA − zachovat stromořadí a zbytky polopřirozené vegetace kolem silnice v maximální možné

míře: stavební úpravy pokud možno provést tak, aby se minimalizoval jejich vliv na stromořadí, zejména je žádoucí provést rozšíření silnice tak, aby byla zachována alespoň část cennějších stromořadí javorů a hrušní, o v místě křížení silnice II/360 se Štěpánovickým potokem minimalizovat zábor lužního lesa (LBC 43), tj. řešit rozšíření silnice pomocí opěrné zdi, nikoliv násypu, o omezit na minimum odtěžení skalního výchozu (výskyt ohroženého druhu), který se nachází v těsné blízkosti LBC 43, o v místě terénního zářezu cca v km 6,700 (výskyt ohroženého druhu) omezit terénní úpravu svahu zářezu na východní straně silnice, o


rozšířením k odstranění původního stromořadí a kde jsou pro výsadbu vhodné prostorové podmínky; je však třeba vycházet z druhového složení původní stromové/keřové vegetace střední Evropy a lokálních poměrů, mj. nevysazovat na okraje komunikace nepůvodní dřeviny, o jako vhodné dřeviny pro náhradní výsadbu lze doporučit podél vodotečí olši (Alnus glutinosa), podél silnice ovocné stromy (jabloň - Malus domestica, hrušni - Pyrus communis), popř. další listnaté dřeviny, mj. javory (Acer pseudoplatanus, A. platanoides) či jeřáb (Sorbus aucuparia), z keřových druhů např. trnku (Prunus spinosa), hloh (Crataegus monogyna) či šípek (Rosa canina); je nutno vysazovat pouze druhy domácí provenience, nejlépe geograficky blízkého původu, určené pro profesionální alejovou výsadbu, mj. 2x přesazené, následovat musí péče o nově vysázené stromy (zajištění ochrany proti okusu po dobu 5 let, dostatečné upevnění kmínku pomocí dřevěných trojnožek, dostatečná zálivka v roce výsadby, min. 3x během vegetační sezóny, obzvláště v období sucha), − neprovádět kácení stromů a keřů ve vegetačním období.

FAUNA − zemní práce provádět v co největší míře mimo období rozmnožování a migrace živočichů,


v měsících listopad až únor,

91


Oznámení záměru

− realizovat v úseku km 2,650–2,707 ve směru k LBC 43 opěrnou zeď, která bude sloužit


EKOSYSTÉMY − před realizací stavby získat souhlas orgánu ochrany přírody ke stavební čnnosti na území

ochranného pásma přírodní rezervace Hošťanka a vlastní stavební činností nezasáhnout území přírodní rezervace Hošťanka. − výsadbou odpovídajících lesních dřevin zpevnit nově vytvořený porostní okraj lesa v km

4,760 - 5,240.

KRAJINA − zachovat stromořadí jako významnou krajinnou složku, tj. ponechat co nejvíce stávající


HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY − záměr s dostatečným předstihem před zahájením výstavby oznámit Archeologickému



OSTATNÍ − v souladu s § 10 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění předcházet vzniku

odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí; materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů, − specifikovat způsob shromažďování, třídění a skladování, využívání či zneškodnění

odpadů; shromažďování a skladování odpadů musí být v souladu s § 5, 6, 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, − zajistit manipulaci s uvedeným odpadem podle platných předpisů, zejména se jedná o

zneškodnění nebezpečných odpadů (N); odpadový materiál, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N), musí být shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti,

92


Oznámení záměru

− o zneškodnění odpadů bude vedena zhotovitelem díla evidence; vedení evidence odpadů

musí být prováděno tak, aby zhotovitel stavby mohl ke kolaudaci provést její vyhodnocení a nakládání s odpady dokladovat, − v souvislosti

s využitím vytěžených zemin k úpravám povrchu terénu (vytváření násypových těles) dokladovat, že vytěžené zeminy vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění.

D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Metodou prognózování jsou zejména kvalifikované expertní odhady na základě dostupných podkladů, terénních průzkumů, výpočtů, modelů a praktických zkušeností v dané oblasti. Sem náleží i využití výpočtového modelu Symos a SoundPlan pro určení výhledových koncentrací znečišťujících látek a výhledové akustické situace v posuzovaném území. V závěru oznámení jsou uvedeny mapové, literární zdroje a právní normy, ze kterých bylo při zpracování oznámení čerpáno.

D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ Během zpracování tohoto oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly vymezení možných vlivů záměru na životní prostředí a obyvatelstvo. Použité podklady lze i s ohledem na charakter záměru považovat za dostatečné. V některých případech je však nutné na určité nedostatky upozornit. Zcela základním podkladem pro posouzení vlivů záměru „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ na životní prostředí byly projekty třech dílčích a vzájemně navazujících staveb zpracované na úrovni dokumentace pro územní rozhodnutí. V průběhu řešení dalších projektových stupňů může proto dojít k upřesnění, případně i drobné změně některých parametrů staveb. Co se týká posouzení vlivů na kvalitu ovzduší, v blízkosti posuzovaného záměru se pravidelné měření znečištění ovzduší neprovádí, a proto bylo imisní pozadí (jako výchozí stav pro přičítání přísvěvků škodlivin z dopravy) odhadnuto na základě výsledků měření nejbližších měřících stanic. Modelování hlukové a imisní situace výcházelo z předpokládaných intenzit dopravy ve výhledovém období (rok 2030).

93


Oznámení záměru

Informace o dotčeném území v oblastech voda, půda a horninové prostředí byly čerpány z běžně dostupných literárních a oficiálních webových materiálů, nebyly prováděny žádné průzkumné práce. Botanický a zoologický průzkum, základní podklady pro vyhodnocení vlivů na flóru a faunu, byly provedeny pouze v jarním období (v závislosti na stanovených termínech pro zpracování oznámení záměru a jednotlivých dokumentací DÚR).

94


Oznámení záměru

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Navrhovaný záměr stavebních úprav silnice II/360 v úsecích Štěpánovice – Výčapy, Výčapy – Slavice a Slavice – Střítež není řešen ve variantách. V oznámení je posuzována jediná aktivní varianta vázaná k trase stávající silnice.

95


Oznámení záměru

F. ZÁVĚR Předložené oznámení, zpracované podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, v rozsahu přílohy č. 4, se zabývá souhrnným hodnocením vlivů staveb II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice a II/360 Slavice – Střítež na životní prostředí. Ponechání silnice II/360 ve stávajícím stavu by po předpokládaném nárůstu dopravních intenzit v čase mohlo přinést již kritické zhoršení technického a bezpečnostního stavu této významné komunikace. Posuzované stavební úpravy silnice II/360 jsou řešeny v souladu se stávajícím dopravním systémem území a při realizaci navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů nelze předpokládat, že by přinesly významnější negativní vlivy na obyvatelstvo, ovzduší a klima, hlukovou situaci, povrchovou a podzemní vodu, horninové prostředí, faunu, flóru, ekosystémy, krajinu, hmotný majetek a kulturní památky. Vlivy záměru v žádném případě nepřesáhnou míru stanovenou zákony a souvisejícími předpisy. Celková reakce ekologického systému na změny v území vyvolané záměrem bude únosná. Na základě celkového posouzení vlivů záměru na životní prostředí a obyvatelstvo, popsaných v jednotlivých kapitolách tohoto oznámení, lze záměr „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ doporučit k realizaci při respektování výše citovaných opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.

96


Oznámení záměru

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU POPIS ZÁMĚRU II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež Záměr je zařazen do kategorie II, bodu 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I). Cílem záměru je realizace stavebních úprav silnice II/360 v úsecích (jednotlivých stavbách) Štěpánovice – Výčapy, Výčapy – Slavice a Slavice – Střítež tak, aby byl splněn požadavek na stavebně technické uspořádání silnice kategorie S 9,5 a návrhovou rychlost min. 60 km/hod (směrodatnou rychlost 70 km/hod), tj. S 9,5/60. Návrh stavebních úprav silnice II/360 představuje rozšíření stávající silnice (asfaltového povrchu) cca o 1,5 m s tím, že je v maximální míře respektována stávající trasa silnice a stávající silniční pozemek. Začátek celého posuzovaného úseku navazuje na již realizovanou stavbu II/360 Vacenovice – Štěpánovice v křižovatce silnic II/360 a III/36076 na okraji Štěpánovic, konec je v křižovatce silnic II/360 a III/36063 na okraji obce Střítež. Celková délka stavebních úprav je 7,783 km. Jedná se o další upravované úseky silnice II/360, která bude po stavebních úpravách plnohodnotně fungovat jako severojižní propojení kraje Vysočina, a stane se tak součástí páteřní silniční sítě kraje.

ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU Potřeba úprav silnice II/360 má dva rozměry. Je dána jejími nevyhovujícími technickými parametry a zároveň relativně vysokým dopravním zatížením. Stávající silnice II/360 svými parametry nevyhovuje současnému dopravnímu zatížení a je významnou dopravní závadou. Jedná se zejména o šířkové uspořádání nevyhovující požadavkům na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Silnice II/360 tvoří významný úsek severojižního propojení kraje Vysočina, spojuje Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí, Třebíč a Jaroměřice nad Rokytnou. V posuzovaném úseku zajišťuje silnice II/360 nejen dopravní obsluhu jednotlivých obcí, ale i spojení mezi regionálními centry (Třebíč, Znojmo). Posuzovaný záměr je podle Zásad územního rozvoje (ZÚR) kraje Vysočina, platných od 22.11.2008, veřejně prospěšnou stavbou v oblasti dopravy s označením DK21. Pro umístění stavby DK21 stanovují ZÚR šířku koridoru 80 m. Záměr je zároveň v souladu s platnými územními plány obcí Výčapy, Petrůvky a Střítež a města Třebíč.

VLIVY ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vlivy na obyvatelstvo Výsledky výpočtů imisní situace v dotčeném území dokládají, že realizací záměru se kvalita ovzduší v posuzovaném území téměř nezmění. Po realizaci stavebních úprav nelze ve

97


Oznámení záměru

Štěpánovicích, Výčapech, Slavicích a Stříteži předpokládat překročení platných imisních limitů vlivem automobilového provozu po silnici II/360, a to s dostatečnou rezervou. Žádné chráněné obytné objekty v roce 2030 nebudou ovlivňovány ekvivalentní hladinou akustického tlaku z dopravy po silnici II/360 v nulové i aktivní variantě na úrovni překračující platné hygienické limity. Na severovýchodním okraji Výčap bude podmínkou splnění limitu realizace protihlukových opatření (protihlukové stěny). Stavebními úpravami silnice II/360 se hluková situace ve Štěpánovicích, Slavicích a Stříteži prakticky nezmění, ve Výčapech pak v případě realizace protihlukových opatření dojde k jejímu zlepšení. Stavebními úpravami, ve srovnání se současným stavem, se významně zvýší bezpečnost provozu a dojde ke snížení škod způsobených dopravními nehodami včetně škod vyvolaných na zdraví v důsledku havárií.

Vlivy na klima a ovzduší Záměr nepřináší do krajiny zřetelný nárůst diverzity. Z tohoto hlediska nelze její realizací očekávat významnější klimatické změny. Realizace záměru přispěje malým dílem k mírnému zlepšení rozptylových podmínek v jeho okolí, zejména v létě při radiačním typu počasí. Záměr se může stát zdrojem znečištění ovzduší zejména ve fázi, kdy budou prováděny zemní práce. V případě jejich kombinace s déletrvajícím suchem a větrným počasím mohou částečky půdy do jisté míry způsobit znečištění ovzduší. Vzhledem k proměnlivosti tohoto působení a jeho krátkodobosti nelze jeho vliv exaktně vyhodnotit. Tento stav je však časově omezen a lze mu čelit skrápěním zdroje znečištění. Proto jsou pro fázi výstavby navržena následující opatření k minimalizaci nepříznivých vlivů na kvalitu ovzduší: − v případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné


komunikace, − vypínat motory automobilů a mechanizmů v době, kdy nejsou v činnosti. Na základě porovnání příspěvků průměrné roční koncentrace NO2, maximální hodinové koncentrace NO2, průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10, maximální denní koncentrace suspendovaných částic PM10 a průměrné roční koncentrace benzenu z dopravy v referenčních bodech podél silnice II/360 v nulové a aktivní variantě v roce 2030 je možno konstatovat, že stavebními úpravami silnice II/360 prakticky nedojde ke změnám v těchto koncentracích oproti stavu bez realizace stavebních úprav. Ve všech případech lze hodnoty koncentrací emitovaných škodlivin hodnotit jako nevýznamné, a proto ve Štěpánovicích, Výčapech, Slavicích a Stříteži nelze s dostatečnou rezervou předpokládat překračování imisních limitů podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. vlivem automobilové dopravy po silnici II/360. Pravděpodobné překračování limitu pro suspendované částice PM10 v denním

98


Oznámení záměru

průměru není důsledkem dopravy, nýbrž důsledkem působení jiných zdrojů v blízkém i vzdáleném okolí záměru (především zemědělská půda jako plošný zdroj prachových částic v kombinaci s dalšími faktory).

Vlivy na hlukovou situaci V době výstavby bude bezprostřední okolí stavby ovlivňováno hlukem stavebních strojů a těžkých nákladních vozidel. Největším zdrojem hluku bude nákladní doprava při manipulaci se sejmutou ornicí a provádění zemních prací, dovozu materiálu na staveniště apod. Vzhledem k povaze záměru nelze ve fázi výstavby očekávat významnou změnu hlukové situace. Jsou navržena následující nezbytná opatření minimalizující vliv hluku v době provádění stavebních prací: − dodržovat hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stavební


nejnutnější možnou dobu, stavební práce provádět pouze v denní době. Provoz motorových vozidel po silnici II/360 je a bude zdrojem hluku. Výhledová akustická situace podél silnice II/360 bude v případě realizace stavebních úprav silnice obdobná jako v případě zachování stávajícího stavu silnice. V nulové variantě lze v roce 2030 předpokládat, že ve všech chráněných prostorech ve Štěpánovicích, Výčapech, Slavicích a Stříteži bude s dostatečnou rezervou v denní i noční době dodržen hygienický limit pro „starou hlukovou zátěž“ (70 dB, 60 dB). V aktivní variantě lze v roce 2030 předpokládat ve všech chráněných prostorech ve Štěpánovicích a Stříteži dodržení hygienického limitu pro „starou hlukovou zátěž“ a ve Slavicích dodržení hygienického limitu s korekcí podle bodu 3) přílohy č. 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. (60 dB ve dne a 50 dB v noci) s dostatečnou rezervou. Posledně jmenovaný limit bude překročen v referenčních bodech před č.p. 136, 115 a 200 ve Výčapech, a to maximálně o 2,3 dB v denní době a 4,2 dB v noční době. Podmínkou splnění hygienického limitu hluku před výše uvedenými obytnými budovami ve Výčapech je realizace protihlukových stěn vhodných rozměrů. Ve Štěpánovicích, Slavicích a Stříteži se tak hluková situace realizací záměru prakticky nezmění, ve Výčapech pak v případě realizace protihlukových opatření dojde k jejímu zlepšení. Ke snížení negativních vlivů záměru ve fázi provozu na hlukové poměry v dotčeném území jsou navržena následující opatření: − realizovat na levé straně silnice II/360 v km 2,718 - 2,858 protihlukovou stěnu délky 140



99


Oznámení záměru

Vliv vibrací, záření a dalších fyzikálních faktorů bude zanedbatelný. Realizace záměru eliminuje potenciální vlivy dopravních vibrací, dojde ke zlepšení současného stavu.

Vlivy na povrchové a podzemní vody Posuzovaný záměr neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod ani nezasahuje do ochranného pásma vodního zdroje. Upravovaná silnice II/360 přechází přes vodoteče jednoduchými mostními objekty (Štěpánovický potok – km 2,450 a 2,650, bezejmenný přítok Štěpánovického potoka – km 2,860, Markovka – km 5,990) nebo trubními propustky (vodoteče charakteru melioračních kanálů – km 0,780, 2,090, 3,860, 6,560, 6,810, 7,170). V bezprostřední blízkosti silnice II/360 leží na Štěpánovickém potoku malý průtočný rybník (km 2,630 - 2,660). Realizací záměru nebude vzhledem k rozšiřování silnice na opačnou stranu přímo do rybníku (vodní plochy) zasaženo, stavební úpravy silnice II/360 si vyžádají pouze úpravy jeho břehu v délce maximálně 30 m. Zásah do půdního a geologického pokryvu lze celkově označit za nevýznamný, proto se nepředpokládá ani kvantitativní ohrožení podzemních vod. Odvodnění silnice svým způsobem i rozsahem vychází ze stávajícího stavu, vzhledem k časté absenci údržby stávajících odvodňovacích zařízení však bude daleko účinnější a výrazně zrychlí a zvýší povrchový odtok. Negativní vlivy záměru na jakost vod budou minimalizovány řadou opatření. Ohrožení kvality podzemních vod nelze celkově předpokládat i s ohledem na nízkou transmisivitu horninového prostředí a celkově relativně maloplošný rozsah záměru v území. Vlivy na povrchové a podzemní vody vyvolané záměrem stavebních úprav silnice II/360 nebudou významné, i díky následujícím navrženým opatřením: − nakládat se závadnými látkami v souladu s § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách,







100


Oznámení záměru

Vlivy na půdu Nové silniční těleso je v celém úseku umístěno na stávajícím silničním pozemku, s ohledem na rozšíření a mírnou úpravu směrových parametrů je však nutné počítat i se záborem sousedních pozemků po obou stranách stávající silnice II/360. Rozsah trvale zabrané zemědělské půdy, cca 6,1 ha (30 % trvalého záboru celkem), nebude zanedbatelný. Téměř 3/4 z toho přitom tvoří nejkvalitnější půdy regionu, spadající do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Půdní potenciál širšího zájmového území však nebude v žádném případě dotčen. Přibližně 2/3 veškerých zabraných ploch tvoří stávající silniční pozemek. Celkově lze říci, že realizace záměru nebude mít vliv na uspořádání pozemků v dotčeném území, ani prakticky nezmění jejich přístupnost. Záměr nebude mít negativní dopad na stabilitu půdy a nelze očekávat ani zvýšení eroze půdy v území vlivem její realizace. Při dodržování preventivních opatření lze očekávat jen zanedbatelný vliv na kontaminaci okolních půd. Navržené odvodnění posuzované silnice II/360 výrazně sníží možnost znečišťování přilehlé zemědělské půdy. Vlivy záměru na půdu budou málo významné, je však nutno respektovat následující opatření: − na ploše trvalých a dočasných záborů ZPF provést skrývku kulturních vrstev půdy




znečištěním, erozí, zaplevelením a zcizením, − veškerou stavební techniku udržovat v dobrém technickém stavu, aby nedocházelo

k poškozování zemin např. úkapy ropných látek; dojde-li z nějakého důvodu vlivem realizace stavby či vlivem automobilové havárie ke znečištění zemin v prostoru stavby nebo na navazujících pozemcích, musí být znečištěná zemina odtěžena, dekontaminována a nahrazena novou zeminou, − provést vegetační úpravy zpětně ohumusovaných ploch (trávníky, stromy, keře), aby se


Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměrem nebude dotčen dobývací prostor, chráněné ložiskové území ani ložisko nerostných surovin.

101


Oznámení záměru

Vzhledem k technickým parametrům záměru stavebních úprav silnice II/360, zejména jeho výškovému vedení, které prakticky po celé délce kopíruje úroveň stávající silnice, nedojde k významnějšímu zásahu do geologického prostředí. Záměrem dojde k zasažení části žulového výchozu ve Výčapech cca v km 2,620 – stavba si vyžádá odtěžení jeho okrajové části (mocnost cca 4,5 m). Vzhledem k relativně malému rozsahu stavebních aktivit záměru a jejich lokálnímu charakteru nelze celkově očekávat významnější negativní ovlivnění horninového prostředí a přírodních zdrojů.

Vlivy na flóru Souhrnně lze říci, že stavební úpravy silnice II/360 budou mít malý vliv na flóru území. Mimo polní kultury a kultury trvalých travních porostů, ve kterých podle terénního šetření k žádnému zásadnímu narušení floristického složení nedojde, budou rozšířením tělesa silnice ovlivněny stromořadí (velká část bude vykácena), přiléhající lesy (málo hodnotný hospodářský les a hodnotnější lužní porost) a skalní výchoz s výskytem ohroženého druhu. V průběhu terénního výzkumu bylo v roce 2010 zjištěno v území dotčeném stavebními úpravami silnice II/360 celkem 200 taxonů cévnatých rostlin. Z toho nebyly zjištěny žádné druhy chráněné podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., byly však zjištěny 3 druhy ohrožené dle Červeného seznamu flóry ČR. Z botanického hlediska jsou některé zaznamenané vegetační typy v kontextu silně obhospodařované okolní krajiny cennější (porosty potočních jasanin, vegetace na skalních výchozech). Z pohledu na složení flóry a vegetace sledovaných úseků vyplývá, že nebyly shledány zásadní negativní důvody, proč by stavební úpravy podle navrženého záměru a při dodržení následujících navrhovaných opatření nemohly být realizovány: − zachovat stromořadí a zbytky polopřirozené vegetace kolem silnice v maximální možné

míře: stavební úpravy pokud možno provést tak, aby se minimalizoval jejich vliv na stromořadí, zejména je žádoucí provést rozšíření silnice tak, aby byla zachována alespoň část cennějších stromořadí javorů a hrušní, o v místě křížení silnice II/360 se Štěpánovickým potokem minimalizovat zábor lužního lesa (LBC 43), tj. řešit rozšíření silnice pomocí opěrné zdi, nikoliv násypu, o omezit na minimum odtěžení skalního výchozu (výskyt ohroženého druhu), který se nachází v těsné blízkosti LBC 43, o v místě terénního zářezu cca v km 6,700 (výskyt ohroženého druhu) omezit terénní úpravu svahu zářezu na východní straně silnice, o


rozšířením k odstranění původního stromořadí a kde jsou pro výsadbu vhodné prostorové podmínky; je však třeba vycházet z druhového složení původní stromové/keřové vegetace střední Evropy a lokálních poměrů, mj. nevysazovat na okraje komunikace nepůvodní dřeviny, o jako vhodné dřeviny pro náhradní výsadbu lze doporučit podél vodotečí olši (Alnus glutinosa), podél silnice ovocné stromy (jabloň - Malus domestica,

102


Oznámení záměru

hrušni - Pyrus communis), popř. další listnaté dřeviny, mj. javory (Acer pseudoplatanus, A. platanoides) či jeřáb (Sorbus aucuparia), z keřových druhů např. trnku (Prunus spinosa), hloh (Crataegus monogyna) či šípek (Rosa canina); je nutno vysazovat pouze druhy domácí provenience, nejlépe geograficky blízkého původu, určené pro profesionální alejovou výsadbu, mj. 2x přesazené, následovat musí péče o nově vysázené stromy (zajištění ochrany proti okusu po dobu 5 let, dostatečné upevnění kmínku pomocí dřevěných trojnožek, dostatečná zálivka v roce výsadby, min. 3x během vegetační sezóny, obzvláště v období sucha), − neprovádět kácení stromů a keřů ve vegetačním období.

Vlivy na faunu Stavební úpravy stávající komunikace II/360 mezi Štěpánovicemi a Stříteží, a s tím související terénní a vegetační úpravy v úzkém pásu podél komunikace, celkově nepředstavují výraznou změnu charakteru prostředí pro živočichy. Naprostá většina úseku silnice je vedena polními kulturami. Terénním průzkumem zde byly zjištěny především právě druhy polní a otevřené krajiny, částečně také druhy synantropní, všechny vesměs běžné, pro které nebude mít plánovaná výstavba fatální důsledky (jak z pohledu druhu, tak lokálního areálu v rámci širšího okolí). Realizací záměru nedojde k narušení místa výskytu ani rozmnožování zjištěných zvláště chráněných druhů. Zábor půdy, z naprosté většiny zemědělsky využívané, nepředstavuje z hlediska vlivu na živočichy problém, jediným konfliktním místem je křížení silnice II/360 se Štěpánovickým potokem. Z pohledu faunistického není k záměru stavebních úprav silnice II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež námitek, při respektování následujících opatření k minimalizaci negativních vlivů na živočichy: − zemní práce provádět v co největší míře mimo období rozmnožování a migrace živočichů,


v měsících listopad až únor, − realizovat v úseku km 2,650–2,707 ve směru k LBC 43 opěrnou zeď, která bude sloužit


Vlivy na ekosystémy Záměr stavebních úprav silnice II/360 nijak neovlivní přírodní rezervaci Hošťanka, bezprostředně se silnicí sousedící. Z významných krajinných prvků ze zákona budou realizací stavebních úprav silnice II/360 přímo dotčeny vodní toky (a jejich údolní nivy) a lesy. Přes významnější vodní toky bude silnice převedena malými mostními objekty s dostatečnou světlostí, ostatní vodní toky mají charakter drobných melioračních kanálů a budou pod silnicí

103


Oznámení záměru

vedeny trubními propustky. Přímo dotčeny budou lesní pozemky na ploše cca 770 m2, kromě toho se zábor bude týkat také ostatní plochy, neplodné půdy, s prokazatelnou přítomností lesního porostu v rozsahu cca 850 m2. Zasažené porosty tvoří okrajovou součást velkého lesního komplexu cca mezi km 4,760 - 5,240. Ovlivnění lesa co do velikosti bude menšího rozsahu a z pohledu hospodářského i ekologického významu bude jen málo významné. Co se týká prvků územního systému ekologické stability, silnice II/360 prochází okrajovou částí lokálního biocentra LBC 43 Výčapy a dále celkem 6x kříží lokální biokoridory. Vliv na lokální biocentrum tvořené porostem potočních olšin a jasanin a zanedbanou loukou se omezí na jeho západní okraj, navíc bude zábor lužního porostu minimalizován realizací opěrné zdi. Co se týká prostupnosti krajiny pro živočichy, posuzovaný záměr zvětšením mostních objektů zlepší stávající stav. Vliv záměru na ekosystémy i díky následujícím opatřením nebude celkově významný: − před realizací stavby získat souhlas orgánu ochrany přírody ke stavební čnnosti na území

ochranného pásma přírodní rezervace Hošťanka a vlastní stavební činností nezasáhnout území přírodní rezervace Hošťanka. − výsadbou odpovídajících lesních dřevin zpevnit nově vytvořený porostní okraj lesa v km

4,760 - 5,240.

Vlivy na krajinu Upravovaná silnice II/360 je situována ve stávající trase silniční sítě, silnice II/360 tak zůstane uceleným dopravním liniovým prvkem. Rozšířená komunikace maximálně respektuje stávající terénní podmínky, ve výškových parametrech se od stávající silnice prakticky neliší, ve směrových parametrech se liší jen mírně. Výškový rozdíl bude maximálně cca 0,5 m, maximální směrový rozdíl činí 3 m. Nejvýznamnější změnu v krajině proto přinese zvětšení rozsahu negativně se projevující zpevněné plochy komunikace a především kácení stromořadí podél silnice. Zachování původních stromořadí není vzhledem k technickému řešení upravované silnice II/360, které vychází ze stávajícího stavu a musí respektovat příslušné normy, na většině míst možné. Proto bude nutné maximálně využít vegetačních úprav stavby ke snížení negativního vizuálního efektu silnice a přiblížení se k současnému, výrazně pozitivně esteticky působícímu stavu ozelenění. S ohledem na ochranu krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, lze konstatovat: – významné krajinné prvky budou zachovány (vodní toky budou překonány mosty a propustky obdobně, jako tomu je u stávající silnice II/410, lesy a údolní nivy budou narušeny jen okrajově, rybníky prakticky vůbec), – zvláště chráněná území budou zachována (přírodní rezervace Hošťanka zůstane nedotčena), – kulturní dominanty krajiny se nevyskytují, a tak nebudou záměrem dotčeny, – měřítko a vztahy v krajině nejsou harmonické, záměr ovlivní měřítko a vztahy v krajině zanedbatelně.

104


Oznámení záměru

Přes způsobení vizuálních změn v území je možné konstatovat, že záměr „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ představuje rušivý zásah do zákonných kritérií a znaků krajinného rázu v omezené míře, a proto je, při dodržení následujícího opatření, z pohledu ochrany krajinného rázu únosný: − zachovat stromořadí jako významnou krajinnou složku, tj. ponechat co nejvíce stávající


Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Během přípravy posuzovaných staveb dojde ze strany investora k výkupům pozemků trvalého záboru a pronájmům pozemků pro dočasné zábory. Realizací záměru nedojde k demolicím budov či k záboru zahrad a pozemků využívaných k rekreaci, sjezdy ze silnice na okolní pozemky zůstanou zachovány, případně mírně upraveny. V trase upravované silnice II/360 se nachází pouze krátké úseky inženýrských sítí, které budou přeloženy jako vyvolané investice. Jiné vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají. Záměr se nedotkne žádné kulturní památky či jiného památkově chráněného území. V bezprostřední blízkosti upravované silnice II/360 se však nachází památky, které nejsou evidovány na seznamu nemovitých kulturních památek ČR – boží muka v km 0,015, 1,215 a 3,530 při levé straně stávající silnice II/360. Jejich odstranění i poškození stavební činností je nepřípustné. Kamenný pomník, situovaný v úzkém prostoru mezi silnicí II/360 a skalním výchozem v km 2,620, bude záměrem přímo zasažen, a proto je třeba před započetím stavebních prací zajistit jeho posunutí za okraj nové silnice II/360 v blízkosti skalního masivu. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky budou plně odpovídat charakteru posuzovaného záměru a celkově budou nevýznamné. Opatření navržená k jejich minimalizaci jsou následující: − záměr s dostatečným předstihem před zahájením výstavby oznámit Archeologickému



CELKOVÉ SHRNUTÍ Z celkového hodnocení vlivů záměru „II/360 Štěpánovice – Výčapy, II/360 Výčapy – Slavice, II/360 Slavice – Střítež“ vyplývá skutečnost, že veškeré negativní vlivy stavebních úprav silnice II/360 v průběhu výstavby i provozu na složky životního prostředí jsou po realizaci doporučených opatření k prevenci, vyloučení, snížení a kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí malého významu. Stavební úpravy silnice II/360 mezi Štěpánovicemi, Výčapy, Slavicemi a Stříteží nebudou mít významný vliv na životní prostředí a obyvatelstvo.

105


Oznámení záměru

H. PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH –

vyjádření městského úřadu v Třebíči k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

–

stanovisko Krajského úřadu kraje Vysočina k záměru z hlediska vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

–

přehledná situace stavby II/360 Štěpánovice – Výčapy 1 : 5000

–

přehledná situace stavby II/360 Výčapy – Slavice 1 : 5000

–

přehledná situace stavby II/360 Slavice – Střítež 1 : 5000

–

samostatnými přílohami oznámení jsou: B. Hluková studie C. Rozptylová studie D. Posouzení vlivů na flóru a faunu

106


Oznámení záměru

DATUM ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ červen 2010

JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON ZPRACOVATELE OZNÁMENÍ A OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ

Členové řešitelského týmu Ing. Mojmír Novotný obyvatelstvo, ovzduší Wolkerova 935 500 02 Hradec Králové Tel.: 495 533 105 osvědčení MŽP ČR č.j. 10133/1180/OPVŽP/94 autorizace č.j. 7512/ENV/06 Mgr. Martin Janda Transconsult s.r.o. Nerudova 37 500 02 Hradec Králové Tel.: 495 533 105

ovzduší, hluk, voda, půda, horniny, ekosystémy, krajina, kultura

Ing. Vladimír Pravda Nerudova 37 500 02 Hradec Králové Tel.: 495 533 105

technické řešení záměru

Kooperace RNDr. Vladimír Lemberk Zámek 3 530 02 Pardubice Tel.: 466 799 246

fauna

RNDr. Martin Duchoslav, Ph.D. Na Tabulovém vrchu 3 779 00 Olomouc Tel.: 585 631 111

flóra

PODPIS ZPRACOVATELE OZNÁMENÍ

114


Oznámení záměru

ZDROJE Projektové podklady − II/360 Štěpánovice – Výčapy, dokumentace pro územní rozhodnutí, Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 2010 − II/360 Výčapy – Slavice, dokumentace pro územní rozhodnutí, Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 2010 − II/360 Slavice – Střítež, dokumentace pro územní rozhodnutí, Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 2010

Literatura − Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. − CIBULKA, J. Typologie české krajiny – stručný výtah z projektu VaV 640/01/03 – řešitel 2005. [cit. 2009-08-06]. <www.env.cz/AIS/webLöw, J., et al. pub.nsf/$pid/MZPJCFHNDS8R/$FILE/Typologie%20české%20krajiny_stručný%20přehled. pdf> − CULEK, M. Biogeografické členění České republiky, 1. díl. 1. vyd. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. − CULEK, M. Biogeografické členění České republiky, 2. díl. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4. − CHYTRÝ, M., et al. Katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK ČR, 2001. 304 s. ISBN 80-86064-55-7. − KŘÍŽ, H. Regiony mělkých podzemních vod v ČSR. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. − KUBÁT, K., et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. − MORAVEC, J., et al. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vyd. Litoměřice: Okresní vlastivědné muzeum, 1995. 206 s. − NEUHÄUSLOVÁ, Z., et al. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 341 s. + mapa. ISBN 80-200-0687-7. − PROCHÁZKA, F., et al. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Praha: AOPK ČR, 2001. 146 s. ISBN 80-86064-52-2. − QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. 82 s. − SKALICKÝ, V. Regionálně fytogeografické členění ČSR. In Květena ČSR. Hejný, S. – Slavík, B. (ed.). 1. vyd. Praha: Academia, 1988. − VLČEK, V. Regiony povrchových vod v ČSR. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. − Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 [online]. − Informační systém EIA [online]. − MonumNet. Informační systém památkové péče [online]. − MOS - Městská a obecní statistika. Okres Třebíč [online].

115


Oznámení záměru

− Odbor profesionální staniční sítě. Meteorologické stanice [online]. − Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina. AQUA PROCON s.r.o. 2004 [online]. − Počet obyvatel v obcích Vysočiny [online]. − Třebíč. Oficiální internetové stránky města [online]. − Úsek ochrany čistoty ovzduší. Tabelární přehled 2008 [online]. − Ústřední seznam ochrany přírody [online]. − Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1 067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. − Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy, Liberko, M. a kol., MŽP, Planeta 2/2005 − Odvodnění pozemních komunikací, technické podmínky 83, MDS ČR, 2008 − Sdělení č. 6 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008, Věstník MŽP, IV/2010 − Výhledové koeficienty růstu dopravy pro období 2005 – 2040, Ředitelství silnic a dálnic ČR − Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005, Ředitelství silnic a dálnic ČR

Právní předpisy − − − − − − − − − − − −

− −

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a s ním související předpisy, v platném znění Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a s ním související předpisy, v platném znění Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a s ním související předpisy, v platném znění Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a s ním související předpisy, v platném znění Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší Nařízení vlády č. 148/2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

116


Oznámení záměru

− Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Osobní konzultace − Krajský úřad kraje Vysočina − Městský úřad Třebíč − Krajská hygienická stanice kraje Vysočina, územní pracoviště Třebíč

Územní plány − − − − −

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, platné od 22.11.2008 Územní plán obce Výčapy, platný od 10.2.2010, včetně projednávaných změn Územní plán obce Petrůvky, platný od 9.10.2007, včetně projednávaných změn Územní plán obce Střítež, platný od 17.5.2003, včetně projednávaných změn Územní plán sídelního útvaru Třebíč - městská část Slavice, platný od 17.9.1998, včetně schválených změn

Mapové podklady − Generel ÚSES - lokální systém - III. etapa - okres Třebíč, Agroprojekt PSO, MěÚ Třebíč − Mapový server České geologické služby − Mapové služby ČÚZK − Mapové služby Portálu veřejné správy České republiky (CENIA) − Mapové služby VÚV T.G.M. − Oblastní plány rozvoje lesů – mapový server Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů − Půdní mapa 1 : 50 000, AOPK, 2005 − Státní mapa 1 : 5 000 - odvozená, ČÚZK − Základní mapa ČR 1 : 10 000, ČÚZK − Základní charakteristiky BPEJ

117

TRANSCONSULT s.r.o. Nerudova 37, Hradec Králové

Recommend Documents