TRANSCONSULT s.r.o. Nerudova 37, Hradec Králové

TRANSCONSULT s.r.o. Nerudova 37, 500 02 Hradec Králové

SILNICE I/33 JAROMĚŘ – OBCHVAT

Oznámení záměru podle § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu přílohy č. 4, zpracované za účelem prodloužení platnosti stanoviska podle § 10 odst. 3

A. Oznámení záměru

Březen 2009

Silnice I/33 Jaroměř – obchvat

oznámení k prodloužení platnosti stanoviska

OBSAH OBSAH

1

ÚVOD

3

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

5

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

5

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 5 5 B.I.1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 B.I.2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU 5 B.I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU 6 6 B.I.4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY B.I.5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A 8 HLAVNÍCH DŮVODŮ (I Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 9 B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ 14 B.I.8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ 15 B.I.9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST. 4 A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT 15 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH 15 B.II.1. PŮDA 15 B.II.2. VODA 18 B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE 19 B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU 20 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 21 B.III.1. OVZDUŠÍ 21 B.III.2. ODPADNÍ VODY 27 B.III.3. ODPADY 28 B.III.4. OSTATNÍ 32 B.III.5. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 34 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

35

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ C.I.1. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY C.I.2. ARCHEOLOGICKÝ, HISTORICKÝ A KULTURNÍ VÝZNAM ÚZEMÍ C.I.3. ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ C.I.4. ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ, STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE, EXTRÉMNÍ

35 35 38 39

POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. OVZDUŠÍ A KLIMA C.II.2. VODA C.II.3. PŮDA C.II.4. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE C.II.5. FAUNA A FLÓRA C.II.6. EKOSYSTÉMY A LES

40 40 40 46 62 63 66 89

1



C.II.7. KRAJINA 89 C.II.8. OBYVATELSTVO 90 91 C.II.9. HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA 93 JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 95 D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI 95 95 D.I.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO, VČETNĚ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VLIVŮ D.I.2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA 108 D.I.3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A EVENTUÁLNĚ DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY 120 D.I.4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY 143 163 D.I.5. VLIVY NA PŮDU 168 D.I.6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE D.I.7. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY 170 179 D.I.8. VLIVY NA KRAJINU D.I.9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY 183 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ 185 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH 187 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 188 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ 197 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ 202

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

205

F. ZÁVĚR

206

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

207

H. PŘÍLOHY

230

ZDROJE

247

2



ÚVOD Dne 25. 1. 2005 zahájilo Ministerstvo životního prostředí, Odbor výkonu státní správy VI, Resslova 1229/2a, 500 02 Hradec Králové zjišťovací řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění záměru „ Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“. Zjišťovací řízení bylo zahájeno na základě předložení oznámení záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“, zpracovaného podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. v platném znění. Předkladatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 159, 140 00 Praha 4. Zjišťovací řízení bylo ukončeno vydáním závěru zjišťovacího řízení dne 2.3.2005 pod č.j.: 550/1185-1/04/05-Ko:

„Na základě provedeného zjišťovacího řízení dospěl příslušný úřad k závěru, že dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí dle přílohy č. 4 k citovanému zákonu je nutné dopracovat podle obdržených připomínek s důrazem na provedení zoologického a botanického průzkumu, oblast ochrany před nepříznivým hlukem a ochranu podzemních vod, studní a vodovodů.“ Dokumentace „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“, zpracovaná podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, vychází z výše uvedeného oznámení podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. a je rozšířena podle požadavků vyplývajících ze závěrů zjišťovacího řízení. Zpracování dokumentace bylo dokončeno v září 2005. Dotčeným orgánem byla zaslána ke zveřejnění 27.1.2006. Posudek na tuto dokumentaci byl zpracován v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění v červnu 2006 a dotčeným orgánem byl zaslán ke zveřejnění 6.6.2006. Veřejné projednání posudku a dokumentace proběhlo 12.7.2006 na Městském úřadě Jaroměř. Proces posuzování vlivů záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ na životní prostředí byl ukončen vydáním souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí č.j. 52559/ENV/06 ze dne 3.8.2006 s uvedením 67 podmínek pro fázi přípravy, výstavby a provozu záměru, které budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a budou zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení. Vzhledem k tomu, že doposud nebylo zahájeno navazující řízení a platnost stanoviska je ze zákona omezena na 2 roky od jeho vydání, slouží předkládané oznámení záměru pro účely prodloužení platnosti stanoviska podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Oznámení je zpracováno na základě požadavků uvedených ve výzvě MŽP (zn. 48991/ENV/08 ze dne 7.7.2008). Cílem předkládaného oznámení je vyhodnocení možných změn řešení záměru a posuzovaných složek životního prostřed, ke kterým došlo od doby vydání souhlasného stanoviska MŽP k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

3



Text jednotlivých kapitol oznámení vychází z původních dokumentací a podkladů zpracovaných pro účely posouzení vlivu stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ na životní prostředí a zohledňuje veškeré změny v technickém řešení záměru a jednotlivých složkách životního prostředí oproti původnímu stavu i aktuální stupeň poznání. V závěru jednotlivých kapitol oznámení je shrnuto, jak se rozdíl mezi aktuální a výchozí situací promítl na informacích a hodnocení obsaženém v oznámení.

4



A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Objednatel 2. IČO 3. Sídlo 4. Jméno, příjmení a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Hradec Králové 65993390 Pouchovská 401, 503 41 Hradec Králové Ing. Marek Novotný, ředitel 495 800 212

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Silnice I/33 Jaroměř – obchvat Záměr je zařazen do kategorie II, bodu 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I). Dle výzvy MŽP (zn. 48991/ENV/08 ze dne 7.7.2008) je příslušným úřadem pro podání oznámení za účelem prodloužení platnosti stanoviska Ministerstvo životního prostředí.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Trasa navrhovaného záměru je navržena v koridoru vymezeném v platném územním plánu velkého územního celku Trutnovsko – Náchodsko (dále jen ÚPN VÚC). Začátek stavby je ve výjezdu z okružní křižovatky na silnici I/37 mezi Hořenicemi a Heřmanicemi, do které bude přivedena spojka z MÚK Jaroměř – sever dálnice D11, stavby 1107 Smiřice – Jaroměř. Ve stavbě dálnice bude vybudována 3 ramenná okružní křižovatka, řešený záměr nové silnice I/33 bude tvořit 4. rameno. Konec záměru je v místě napojení na dokončenou stavbu „Přeložka silnice I/33 Česká Skalice“ před stykovou křižovatkou původní a nové silnice I/33 mezi obcemi Svinišťany a Velký Třebešov. Délka stavby (záměru) je 6,554 km. Začátek staničení je uvažován při výjezdu z okružní křižovatky. Ve vymezeném koridoru pro vedení silnice I/33 podle návrhu ÚPN VÚC bylo nezbytné v počátečním úseku respektovat zejména zátopové území Labe, Jaroměřský rybník a krematorium. Tyto vymezující prvky předurčují polohu přeložky I/33 do prostoru severně od

5



Čáslavek a Dolan. Poloha koncového úseku jižně od Svinišťan je předurčena dokončeným obchvatem České Skalice. V úseku od krematoria po Svinišťany bylo při návrhu trasy také třeba zohlednit mimo obytnou zástavbu Čáslavek a Dolan i intenzivní zemědělskou a ovocnářskou výrobu na kvalitních zemědělských pozemcích.

V kapitole B.I.2 byly oproti původní dokumentaci změněny pouze údaje vycházející ze staničení stavby, které bylo v DÚR mírně upraveno.

B.I.3. Umístění záměru Kraj Obec Katastrální území

Královéhradecký Hořenice, Heřmanice, Jaroměř, Dolany (části obce Čáslavky, Dolany, Sviništany), Velký Třebešov Hořenice, Heřmanice nad Labem, Jaroměř, Čáslavky, Dolany u Jaroměře, Sviništany, Velký Třebešov

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr má charakter novostavby silnice I. třídy v kategorii S 11,5/80. Záměr „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ ve svém počátku navazuje na stavbu „Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice – Jaroměř,“ s níž bude realizována ve stejném časovém horizontu. Konec navazuje na přeložku silnice I/33 – obchvat České Skalice.

Obr. 1. Silnice I/33 Jaroměř – obchvat – širší situace (následující strana)

6



7



B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Silnice I/33 je součástí mezinárodní silnice E 67 a navrhovaný záměr, obchvat Jaroměře, bude součástí dopravního propojení dálnice D11, České Skalice, Náchoda a hraničního přechodu ČR/PR v Náchodě – Bělovsi. Ve vazbě na zprovoznění dálnice D11 Praha – Hradec Králové – Jaroměř lze do doby dokončení výstavby R11 Jaroměř – Trutnov – Královec (hraniční přechod ČR/PR) předpokládat další zvýšení významu I/33 ve směru na Polsko. Silnice I/33 je součástí sítě silnic I. třídy České republiky s mezinárodním významem, která napojuje druhý nejzatíženější silniční hraniční přechod ČR/PR. Silnice je jednou z nejdůležitějších silnic Královéhradeckého kraje a v platném územním plánu velkého územního celku Trutnovsko – Náchodsko je dokončení výstavby I/33 v nové trase zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby závazné části. Potřebnost a naléhavost stavby vyplývá z dopravní funkce a zatížení stávající silnice I/33 Hradec Králové – Jaroměř – Česká Skalice – Náchod, která je mimo jiné vedena Jaroměří, Čáslavkami, Dolany a Svinišťany a je v současné době na hranici únosnosti z hlediska kapacity, bezpečnosti dopravy i vlivů provozu na bezpečnost obyvatel a jejich životní prostředí. S ohledem na napojení D11, stavby 1107 Smiřice – Jaroměř, na silniční síť v křižovatce se silnicí I/37 mezi Hořenicemi a Heřmanicemi, je nezbytné dokončit i výstavbu předmětné stavby silnice I/33, a tím umožnit vymístění tranzitní dopravy z dotčených obcí. Posuzovaný záměr společně s dálnicí D11 bude plnit funkci obchvatu Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan.

POSUZOVANÉ VARIANTY Nulová varianta Je variantou bez výstavby záměru. Je zachován stávající stav i ve výhledovém roce 2030, silniční doprava mezi Jaroměří a Českou Skalicí (a hraničním přechodem Náchod – Běloves) bude nadále probíhat severovýchodně od Jaroměře po stávající silnici I/33 s nevhodnými technickými parametry a zastavěným územím Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan. Varianta DÚR Začátek je ve výjezdu z okružní křížovatky se silnicí I/37, v prostoru mezi Hořenicemi a Heřmanicemi, která bude vybudována ve stavbě dálnice D11 Smiřice – Jaroměř. Estakádou překračuje nivu Labe a severně obchází Čáslavky a Dolany, jižně Svinišťany. Konec úseku je v místě napojení na zprovozněnou navazující stavbu „Přeložka silnice I/33 Česká Skalice“

8



mezi obcemi Svinišťany a Velký Třebešov. Spolu s dálnicí D11, na níž navazuje, plní funkci obchvatu města Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan. Varianta DÚR je svým směrovým řešením a přemostěním Labe a jeho inundace jedinou estakádou ve shodě s variantou A posuzovanou v původní dokumentaci (Transconsult s.r.o., 09/2005). Umístění křižovatky u Dolan na stávající silnici III/3075 bylo posuzováno v dokumentaci v roce 2005 a z hlediska vlivů na složky životního prostředí bylo shledáno jako bezproblémové. V procesu posuzování k umístění této křižovatky nebyly vzneseny v obdržených vyjádřeních žádné připomínky, a to ani ze strany zpracovatele posudku. Varianta DÚR je detailně propracovanější variantou A.

V kapitole B.I.5 (a také dalších kapitolách tohoto oznámení) je oproti původní dokumentaci uvažována jediná aktivní varianta řešení záměru, vycházející z DÚR, která je detailně propracovanější variantou A z dokumentace EIA (09/2005). Poznámka: Varianty A, B posuzované v původní dokumentaci (Transconsult s.r.o., 09/2005), jsou svým vedením hlavní trasy totožné. Rozdíly mezi nimi jsou ve dvou navržených řešeních: - Přemostění Labe a jeho inundace jedinou estakádou ve variantě A, dvěma kratšími mosty oddělenými mohutným násypem ve variantě B - Umístění křižovatky v prostoru Dolan se stávající silnicí I/33 odpovídá variantě A, se stávající silnicí III/3075 odpovídá variantě B. Celkové situace varianty A a B jsou přehledně znázorněny v příloze B. Grafická část.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ PARAMETRY Třída pozemní komunikace: Návrhová kategorie: Označení pozemní komunikace:

silnice I. třídy S 11,5/80 I/33

Při návrhu směrového a výškového vedení trasy silnice i ostatních souvisejících silnic jsou dodrženy platné normy a předpisy.

Použité normy a předpisy: ČSN 73 6101 ČSN 73 6102 ČSN 73 6201

Projektování silnic a dálnic Projektování křižovatek na silničních komunikacích Projektování mostních objektů

9



Základní příčné uspořádání silnice I/33: jízdní pruhy vodící proužky zpevněné krajnice nezpevněné krajnice volná šířka celkem

2 2 2 2

x x x x

3,50 0,25 1,50 0,50

m m m m

7,00 0,50 3,00 1,00 11,5

m m m m m

ZÁKLADNÍ ÚDAJE NAVRŽENÉ VARIANTY

Směrové a výškové řešení Přehlednou situaci a podélný profil posuzované stavby viz příloha B. Grafická část. Směrové řešení Osa přeložky silnice I/33 je navržena z přímých úseků a kružnicových oblouků s přechodnicemi. Začátek úseku je ve výjezdu z okružní křižovatky v místě napojení na stavbu 1107. Z křižovatky se silnice I/33 odpojuje levostranným obloukem o poloměru R= 650 m. Na tento oblouk navazuje přímá délky 2 200 m a přeložka silnice I/33 prochází jižně podél sadů do prostoru severně od Dolan kde se stáčí pravostranným obloukem o poloměru R=2 500 m. V tomto oblouku přeložka kříží stávající silnici I/33. Následující levostranný oblouk o poloměru R=1900 m navazuje bez mezipřímé, přeložka se dostává do prostoru jižně od Svinišťan a po mezipřímé následuje pravostranný oblouk R=650 m, kterým se přeložka napojuje v km 6,554 na přímo související stavbu „Přeložka silnice I/33 Česká Skalice“. Součástí stavby je úprava koncového úseku obchvatu České Skalice a stykové křižovatky zajišťující připojení Svinišťan a Velkého Třebešova. Výškové řešení Výškové řešení vychází z výškového uspořádání okružní křižovatky na začátku úseku, úrovně Q100 v inundaci Labe, výškového řešení obchvatu České Skalice a z členitosti terénu zájmového území. Podélné sklony nivelety jsou navrženy v rozsahu od 0,5% do 3,5%. Největší podélný sklon je navržen v místě stoupání od řeky Labe východním směrem. Poloměry výškových zakružovacích oblouků jsou navrženy v intervalu R=5000 m až R=15000 m. Podle ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic jsou nejmenší doporučené poloměry výškových oblouků pro návrhovou rychlost 80 km/hod 4 000 m (vypuklý oblouk) a 2 800 m (vydutý oblouk). Nejmenší poloměr vrcholového oblouku nad přeložkou silnice I/33 v nadjezdu III/3075 v MÚK Dolany je 2 000 m.

10



Křižovatky Základním požadavkem na křižovatky je plné zajištění dopravní obsluhy okolního území a dispoziční uspořádání, které bude odpovídat předpokládaným intenzitám dopravy I/33 i pentlogramům v jejich křižovatkách. Rozmístění křižovatek je závislé na řešení křižovatek souvisejících komunikací, vztahu přeložky I/33 ke stávající silniční síti a na rozmístění obcí. Velká okružní křižovatka na začátku úseku, v místě křížení s I/37 mezi Hořenicemi a Heřmanicemi, je součástí výstavby dálnice D11, stavby 1107 Smiřice Jaroměř a přeložka I/33 se do ní pouze připojuje. Obdobně je předurčena křižovatka na konci úseku mezi Svinišťany a Velkým Třebešovem. Styková křižovatka je součástí stavby „Přeložka silnice I/33 Česká Skalice“. Mimoúrovňová křižovatka s přeložkou silnice III/3075 v km 3,670 – MÚK Dolany V místě křížení přeložky silnice I/33 s místní komunikací východně od Dolan je navržena mimoúrovňová křižovatka, do které je připojena silnice III/3075 a rozšířená (upravená) místní komunikace. MÚK Dolany je na tyto komunikace napojena dvěma okružními křižovatkami. Osa větve 1 propojuje okružní křižovatku na silnici III/3075 s trasou I/33 ve směru na Českou Skalici. Jedná se o jednosměrnou jednopruhovou větev, klesající od okružní křižovatky k silnici I/33 ve sklonu 8%. Osa jednosměrné jednopruhové větve 2 stoupá od I/33 ze směru od D11 k okružní křižovatce ve sklonu 5%. Větev 3 je vratná větev, jež propojuje silnici I/33 ve směru od České Skalice s druhou, severní okružní křižovatkou na silnici III/3075. Přímá větev 4 propojuje tuto okružní křižovatku se silnicí I/33 směrem k D11.. Severní okružní křižovatka na silnici III/3075 bude zajišťovat také propojení se stávající silnicí I/33 přes nově vybudovanou doprovodnou komunikaci. Obě okružní křižovatky jsou navrženy s vnějším průměrem 28 m, šířkou jízdního pruhu 6 m a dlážděným mezikružím šířky 3 m.

Mostní objekty Ve stavbě jsou navrženy mostní objekty v trase přeložky silnice I/33 přes vodní toky a nadjezd přes tuto přeložku. Příčné uspořádání mostů v trase I/33 odpovídá návrhové kategorii silnice S 11,5/80, nadjezd přes přeložku odpovídá kategorii převáděných komunikací. Koncepční řešení mostních objektů respektuje požadavky prostorového uspořádání podle ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů. Pro návrh nosné konstrukce jsou doporučeny spražené konstrukce, monolitické železobetonové předpjaté konstrukce (desky, deskové trámy). Ve spodní stavbě mostů se počítá s betonovými a železobetonovými opěrami a železobetonovými středními pilíři založenými na vrtaných železobetonových pilotách.

11



V trase I/33 jsou navrženy 2 mostní objekty, estakáda přes Labe a jeho inundaci a most přes vodoteč a údolí jižně od Svinišťan. Estakáda přes Labe a jeho inundaci (km 0,564 – 1,018) Celkové rozpětí mostu: Rozpětí polí mostu: Plocha nosné konstrukce:

454 m 30 + 12 x 38 + 30 m 5 876 m2

Most přes vodoteč a údolí (km 5,705 – 5,830) Celkové rozpětí mostu: Rozpětí polí mostu: Plocha nosné konstrukce:

125 m 20 + 3 x 25 + 20 m 1 551 m2

Je navržen jediný nadjezd přes novou přeložku I/33, jako součást mimoúrovňového křížení v MÚK Dolany. Nadjezd silnice III/3075 v km 3,670 Celkové rozpětí mostu: Rozpětí polí mostu: Volná šířka mostu: Plocha nosné konstrukce:

55,5 m 14 + 17,5 + 14 m 7,5 m 437,5 m2

Obslužná zařízení Ve stavbě přeložky I/33 nejsou navrhována žádná obslužná zařízení.

Nároky na přeložky a úpravy souvisejících pozemních komunikací Výstavba přeložky silnice I/33 vyžaduje přeložky stávajících komunikací a další úpravy v návaznosti na tuto stavbu. Stručný popis úprav ve směru staničení: Polní cesta v km 1,150 – 3,670 Stavbou silnice I/33 bude přeťata místní komunikace, která zajišťuje spojení ve směru od jaroměřského krematoria k Polcovskému Dvoru, a dvě polní cesty, jež umožňují přístup na zemědělské pozemky ve směru od stávající silnice I/33. Místní komunikace před křížením s obchvatem odbočí směrem k Labi, kde podjede novou I/33 při východním okraji estakády a východním vedením podél náspu I/33 se severně od obchvatu napojí na své stávající vedení. Přístup na jižně položené zemědělské pozemky bude nadále umožněn ze stávající silnice I/33, severní budou obsluhovány díky napojení stávajících polních cest na nově vybudovanou polní cestu, která povede v souběhu s novou trasou I/33 od zmiňované místní komunikace (km 1,150) až k napojení na přeložku III/3075 severně od MÚK Dolany (km 3,670). V konci úseku polní cesta využije části trasy stávající silnice III/3075. Zemní práce při realizaci celé

12



popisované cesty budou minimální, cesta bude navržena v kategorii P4/30 se šířkou zpevnění 3 m a celkovou délkou 2 903 m. Přeložka silnice III/3075 Výstavbou silnice I/33 dojde k přerušení stávající silnice III/3075 v prostoru MÚK Dolany v km 3,670. Přeložka silnice III/3075 bude začínat na východním konci Dolan, kde směrovým obloukem o R=170 m vyjde ze stávající silnice I/33, aby se napojila na jižní okružní křižovatku a MÚK Dolany. Novou silnici I/33 kříží v nadjezdu a ze severní okružní křižovatky pokračuje dále cca 200 m ve směru stávající silnice III/3071, jejíž trasu přímo zčásti využívá (dále v popisovaném směru se jedná o III/3071, která bude upravena). Z nově vzniklé kolmé stykové křižovatky silnic III/3071 a III/3075 vychází druhá jmenovaná levostranným směrovým obloukem o R=80 m, aby se po 126 m napojila již na stávající silnici III/3075 ve směru na Chvalkovice. Přeložka je navržena v kategorii S 7,5/50 se šířkou jízdního pruhu 3 m, směrodatnou rychlostí vs=60 km/h a celkovou délkou (včetně úprav) 855 m, maximální podélný sklon je 4,2%. Stávající komunikace III/3075 mezi Dolany a novou I/33 a stávající I/33 od Dolan (od nové III/3075) až k trase obchvatu se ponechá jako přístupová komunikace na okolní pozemky, jen částečně se zruší a zrekultivuje. Napojení stávající silnice I/33 (km 4,300) na přeložku III/3075 (km 3,670) Ze severní okružní křižovatky na silnici III/3075 bude jako doprovodná komunikace obchvatu vedena východním směrem v délce 857 m silnice kategorie S 7,5 až k napojení na stávající I/33 v km 4,300. Tato přeložka bude kromě spojení Dolan a Svinišťan mimo nový obchvat zajišťovat také přístup na přilehlé pozemky. Úpravy silnice I/33 vybudované ve stavbě „Přeložka silnice I/33 Česká Skalice“ a ponechání původní silnice I/33 jako doprovodné komunikace (km 6,300 – 6,554) Nutnost spojit obchvat Jaroměře s realizovaným obchvatem České Skalice vyvolá zrušení současného napojení obchvatu České Skalice na stávající I/33 za Svinišťany. Nyní nevyužívaný úsek původní silnice I/33 mezi uvedeným napojením a napojením obchvatu České Skalice na původní I/33 těsně před Velkým Třebešovem tak bude moci být opět využit, jako doprovodná komunikace zajišťující spojení Svinišťan a Velkého Třebešova mimo nový obchvat. Obnovená komunikace v kategorii S 7,5 bude cca v km 6,300 míjet novou I/33, konec úseku bude přeložen tak, že vznikne nová kolmá styková křižovatka (na sjezdu z obchvatu před Velkým Třebešovem). Délka popsaného úseku je 366 m.

Odvodnění silnice I/33 Odvodnění přeložky I/33 je navrženo příčným sklonem vozovky do souběžných otevřených příkopů zaústěných do stávajících vodotečí. Před zaústěním příkopů do recipientů budou zřízena zařízení na zachycení tuhých látek a ropných látek v případě havárie. S ohledem na využívání Jaroměřského rybníka pro chov ryb je nutné odvedení zasolených vod z povrchu silnice mimo přítok Jaroměřského rybníka, tj. převedení dešťových

13



vod přes inundaci Labe přímo do jeho toku. V úseku severně od Čáslavek a Dolan je nezbytné zajistit převedení povrchových dešťových vod dostatečně kapacitními propustky pod silnicí I/33 do stávajícího odvodňovacího systému okolních pozemků. V prostoru východně od Hořenic se zruší stávající odpadní příkop odvádějící dešťovou vodu z příkopů silnice I/37 do Labe. Tento příkop bude nahrazen silničním příkopem podél přeložky I/33 (pravým ve směru staničení). Zrušení stávajícího odpadního příkopu tak umožní scelení okolních zemědělských pozemků.

Vyvolané investice Kromě úprav (a oprav) souvisejících komunikací, přeložek (úprav) inženýrských sítí (vodohospodářské objekty, elektro a sdělovací objekty, plynovody), odpovídajících dopravně inženýrských opatření, realizace oplocení, vegetačních úprav a rekultivace ploch dočasného záboru a stávajících komunikací nevyžaduje výstavba silnice I/33 v úseku D11 (Hořenice) – Velký Třebešov žádné další investice.

Demolice Výstavba přeložky silnice I/33 nevyžaduje žádné demolice pozemních ani jiných objektů.

Varianta DÚR je svým směrovým řešením a přemostěním Labe a jeho inundace jedinou estakádou ve shodě s variantou A posuzovanou v původní dokumentaci (Transconsult s.r.o., 09/2005). Umístění křižovatky u Dolan na stávající silnici III/3075 bylo posuzováno v dokumentaci v roce 2005 a z hlediska vlivů na složky životního prostředí bylo shledáno jako bezproblémové. V procesu posuzování k umístění této křižovatky nebyly vzneseny v obdržených vyjádřeních žádné připomínky, a to ani ze strany zpracovatele posudku.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení realizace Předpokládaný termín dokončení realizace

IV/2012 IX/2014

Oproti údajům uvedeným v původní dokumentaci je realizace záměru posunuta cca o 2 roky.

14



B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj Obec s rozšířenou působností Obec s pověřeným obecním úřadem Obec

Královéhradecký Jaroměř Jaroměř Hořenice, Heřmanice, Jaroměř, Dolany, Velký Třebešov

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Správními úřady jsou Krajský úřad Královéhradeckého kraje a Stavební úřad v Jaroměři, které budou v rámci další přípravy posuzované stavby vydávat následující rozhodnutí: − rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí), − rozhodnutí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění, − rozhodnutí podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, − rozhodnutí podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, − rozhodnutí podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, − rozhodnutí podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění.

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda TRVALÝ ZÁBOR Trvalé zábory půdy jsou vyčísleny pro variantu DÚR po jednotlivých katastrálních územích s rozdělením podle BPEJ a tříd ochrany: varianta DÚR katastrální území

Hořenice Heřmanice nad Labem

zábor podle zábor podle BPEJ a třída tříd ochrany k.ú. ochrany 2 2 (m ) (m ) 35600 – I 1 881 15 690 31100 – II 13 809 35600 – I

165

15

165



varianta DÚR katastrální území

Dolany

Jaroměř

Čáslavky

zábor podle zábor podle BPEJ a třída tříd ochrany k.ú. ochrany 2 2 (m ) (m ) 31000 – I 98 152 111 995 31400 – II 2 770 31110 – III

11 073

35600 – I 31310 – III 32054 – IV

4 884 10 431 534

31000 – I 31400 – II 31300 – III 31310 – III 32054 – IV

23 036 22103

32212 – IV

Svinišťany

Velký Třebešov

51110 – I 31400 – II 31410 – III 32041 – IV 54167 – V 51110 – I 54167 – V

108

15 849

63 784

18 537 13 912 24 239 4 198 2 094 10 874 195 7 509

celkem

55 317

7 704 270 504

Umístění jednotlivých BPEJ v dotčeném území je patrné ze situace B.IV Chráněná území přírody, územní systém ekologické stability, zemědělská půda, která je součástí přílohy B. Grafická část. Pod pojmem půda zde jsou zahrnuty veškeré pozemky vyjma pozemků lesních. Třídy ochrany mají v tvalém záboru stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ následující zastoupení: − I. třída … 142 225 m2, tj. 52,6% − II. třída … 62 921 m2, tj. 23,3% − III. třída … 25 810 m2, tj. 9,5% − IV. třída … 21 165 m2, tj. 7,8% − V. třída … 18 383 m2, tj. 6,8% Podle DÚR činí trvalý zábor zemědělského půdního fondu 236 281 m2. Trvalý zábor lesních pozemků (pouze v k.ú. Svinišťany) je vyčíslen na 1 916 m2. Trvalý zábor varianty DÚR činí celkem cca 27,24 ha.

DOČASNÝ ZÁBOR Dočasné zábory půdy nad 1 rok jsou vyčísleny pro variantu DÚR po jednotlivých katastrálních územích s rozdělením podle BPEJ a tříd ochrany:

16



varianta DÚR katastrální území

Hořenice Heřmanice nad Labem Dolany

Jaroměř

Čáslavky

zábor podle zábor podle BPEJ a třída tříd ochrany k.ú. ochrany 2 2 (m ) (m ) 35600 – I 810 6 213 31100 – II 5 403 35600 – I

146

31000 – I

28 786

31400 – II

1 091

31110 – III

6 822

35600 – I 31310 – III 32054 – IV

3 551 2 160 308 5 983 6 001

31000 – I 31400 – II 31300 – III 31310 – III 32054 – IV 32212 – IV

Svinišťany

Velký Třebešov

51110 – I 31400 – II 31410 – III 32041 – IV 54167 – V 51110 – I 54167 – V

celkem

252

146 36 699

6 019

16 085

3 849 4 378 8 050 1 272 677 1 807 694 646

16 184

1 340 82 686

Pod pojmem půda zde jsou zahrnuty veškeré pozemky vyjma pozemků lesních. Třídy ochrany mají v dočasném záboru nad 1 rok stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ zastoupení obdobné jako v záboru trvalém. Podle DÚR činí dočasný zábor nad 1 rok zemědělského půdního fondu 69 692 m2. Dočasný zábor nad 1 rok lesních pozemků (pouze v k.ú. Svinišťany) je vyčíslen na 647 m2. Dočasný zábor nad 1 rok varianty DÚR činí celkem cca 8,33 ha. Dočasný zábor do 1 roku varianty DÚR má dle DÚR rozsah přibližně 2,2 ha. Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa pouze v rozsahu několika desítek metrů, a sice ve své východní části v k.ú. Svinišťany.

Kapitola B.II.1 je oproti původní dokumentaci obohacena o přehled dočasných záborů posuzované stavby, rozsah trvalých záborů je aktualizován pro variantu vycházející z DÚR. Aktuální varianta řešení záměru vykazuje ve srovnání s původně uvažovanými variantami A a B o cca 2,25 ha a 3,5 ha nižší trvalý zábor půdy, proporce zastoupení tříd ochrany zemědělské půdy zůstávají zachovány.

17



B.II.2. Voda V případě nulové varianty se nová spotřeba vody nepředpokládá. Jedná se o variantu bez činnosti (výstavby), údržba stávajících komunikací bude probíhat jako doposud. Spotřebu vody v aktivní variantě DÚR lze obecně rozdělit do fáze výstavby a provozu.

PITNÁ VODA

Fáze výstavby Voda bude spotřebována v místech zařízení staveniště, kam bude pitná voda přivážena. Plochy pro zařízení staveniště budou určeny ve fázi projektové a výrobní přípravy stavby. Objem spotřeby bude závislý na počtu pracovníků činných při výstavbě, velikosti a vybavení sociálního zázemí. Konkrétní spotřebu nelze v tomto stupni stanovit, lze pouze konstatovat obecné údaje o předpokládané spotřebě vody na jednoho pracovníka (dle vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů): Směrné číslo roční potřeby vody Druh potřeby vody

popř. jiný ukazatel 3

Položka

(m ) Provozovny místního významu, kde se vody

Na jednoho zaměstnance v jedné

neužívá k výrobě

směně

WC a příprava teplé vody v průtokovém ohřívači 45.

(bojleru) s možností sprchování teplou vodou u

40*

provozoven s nečistým provozem * cca 110 litrů za směnu a den v nepřetržitém provozu

Fáze provozu Ve fázi provozu nebude odběr pitné vody prováděn.

TECHNOLOGICKÁ (PROVOZNÍ) VODA

Fáze výstavby − výroba betonových směsí − ošetřování betonu ve fázi tuhnutí a tvrdnutí − oplachy vozidel a ostatních strojních zařízení Předpokládá se, že největší množství vody se spotřebuje v místě zařízení staveniště a výrobny betonových směsí.

18



Neopominutelnou nutností bude projednání odběrů s příslušným vodohospodářským orgánem a správcem konkrétního toku nebo zdroje, z něhož bude odběr prováděn. Možným blízkým zdrojem technologické vody jsou řeky Úpa nebo Labe.

Fáze provozu Ve fázi provozu nebude třeba technologickou vodu zajišťovat.

POŽÁRNÍ VODA

Fáze výstavby Případný požadavek na požární vodu může vzniknout v areálu stavebního dvora či přímo na staveništi a bude pokryt ze zdrojů provozní vody.

Fáze provozu Ve fázi provozu nebude zajištění požárních vod požadováno.

SHRNUTÍ Nároky na množství vody potřebné ve fázi výstavby i provozu nejsou významné a nelze předpokládat, že by v této oblasti způsobily jakýkoli deficit v potřebě vody. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění je k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nezbytné povolení příslušného vodohospodářského orgánu. Veškeré nakládání s vodami musí být v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Odebíraná množství a podmínky případného odběru musí být dohodnuty se správcem příslušného vodního zdroje.

Ve srovnání s původní dokumentací je kapitola B.II.3 beze změn.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje SUROVINOVÉ ZDROJE Zajištění surovin pro výstavbu bude předmětem výrobní přípravy zhotovitele. Pro vytvoření násypů stavby budou v maximálně možné míře využívány materiály vytěžené v zářezech stavby. Potřebu štěrkopísků je možné pokrýt ze stávajících těžených ložisek v prostoru Hradce Králové a Jaroměře, případně z dosud netěžených ložisek situovaných jihovýchodně od záměru – jednak v území mezi Čáslavkami a Dolany, jednak v oblasti mezi Zvolí a Doubravicí u České Skalice.

19



ELEKTRICKÁ ENERGIE

Ve fázi výstavby Nepředpokládá se významnější spotřeba elektrické energie. Dodávka elektrické energie bude zajišťována pro zařízení staveniště, výrobnu betonových směsí, při provádění řemeslných prací spojených s použitím elektrických strojů a nástrojů, osvětlení atd..

Ve fázi provozu Nebude nutné elektrickou energii zajišťovat.

Oproti údajům uvedeným v původní dokumentaci byly některé informace o území přesunuty z kapitoly B.II.3 do kapitoly C.I.1.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Silnice I/33 je součástí mezinárodní silnice E 67 a navrhovaná přeložka, obchvat Jaroměře, bude součástí dopravního propojení dálnice D11, České Skalice, Náchoda a hraničního přechodu ČR/PR v Náchodě – Bělovsi. Řešená stavba v úseku D11 (silnice I/37) – Velký Třebešov, kde se napojuje na realizovaný obchvat České Skalice, je poslední stavbou mezi Jaroměří a Náchodem, kterou se dokončí výstavba silnice I/33 v kategorii S 11,5/80 v trase vedené mimo města a obce. Stavbou přeložky I/33 jsou dotčeny tyto silnice: I/37 III/3075 III/3071 stávající I/33

Jaroměř – Choustníkovo Hradiště Dolany – Chvalkovice Dolany – Krabčice Dolany – Velký Třebešov

Fáze výstavby V průběhu výstavby budou kladeny zvýšené nároky na stávající silnice a místní komunikace pro dopravu stavebních hmot a materiálů. Rozhodující objem staveništní dopravy spojený s prováděním zemních prací a výstavbou mostů bude prováděn v ose stavby. Výhodou pro provádění stavby je její umístění v blízkosti stávajících silnic I. třídy č. I/33 a I/37 s přímým napojením stavby na tyto silnice. Pro příjezd na staveniště budou využívány i stávající silnice II. a III. třídy v okolí stavby. Možnost využívání stávajících polních cest a místních komunikací je vázána na souhlas jejich majitelů.

20



Úpravy stávajících silnic budou realizovány pouze v nezbytném rozsahu jako součást výstavby obchvatu Jaroměře, přeložky silnice I/33.

Fáze provozu Hodnocená stavba silnice I/33 je dopravní stavbou, která bude přímo ovlivňovat dopravní systém v regionu Jaroměř – Česká Skalice – Náchod a bude jím také ovlivňována. Zároveň bude součástí širší nadřazené dopravní infrastruktury ČR – sítě silnic I. třídy s přímou vazbou na dálnici D11 Praha – Hradec Králové – Jaroměř a rychlostní silnici R11 Jaroměř - Trutnov – Královec (hraniční přechod ČR/PR). Po zprovoznění převezme obchvat silnice I/33 většinu dopravní zátěže ze stávající silnice v úseku Jaroměř – Velký Třebešov a společně s dálnicí D11 umožní vymístit z Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan veškerou tranzitní dopravu mimo zastavěné území.

Oproti původní dokumentaci došlo ve znění kapitoly B.II.4 pouze k formálním změnám.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Ovzduší Fáze výstavby Posuzovaný záměr není bodovým zdrojem znečišťování ovzduší. Plošným zdrojem znečištění ovzduší se může stát ve fázi výstavby, kdy budou prováděny skrývkové a výkopové práce. V případě jejich kombinace s déletrvajícím suchem a větrným počasím mohou částečky orniční a podorniční vrstvy půdy do jisté míry způsobit znečištění ovzduší. Vzhledem k proměnlivosti tohoto působení a jeho krátkodobosti nelze jeho vliv exaktně vyhodnotit. Pozitivní skutečností v této situaci je relativně velká vzdálenost stavby od obytných budov. Tento stav je však časově omezen a lze mu čelit zkrápěním zdroje znečištění.

Fáze provozu Posuzovaný záměr je liniovou stavbou, na níž se budou pohybovat mobilní zdroje znečišťování ovzduší – automobily. V současné době je tímto zdrojem nulová varianta. Zůstane jím i v době po zprovoznění přeložky silnice I/33, ovšem při mnohem menším zatížení automobilovým

21



provozem, než je tomu v současnosti (bude ji užívat zejména zdrojová doprava v Jaroměři a okolních obcí). Tranzitní doprava se přesune na přeložku – novou silnici I/33. Charakteristické znečišťující látky z dopravy Při charakterizování relativní významnosti emisí byl hodnocen vzájemný vztah mezi množstvím dopravou vyprodukovaných emisí a jejich závažností z hlediska dopadů na zdraví člověka. Jako charakteristické emise z dopravy byly pro potřebu této dokumentace vybrány oxidy dusíku, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM10. Oxidy dusíku byly zvoleny proto, že podíl dopravy na celkové koncentraci této znečišťující látky je dominantní. Benzen a benzo(a)pyren proto, že jsou nejvýznamnějšími představiteli karcinogenních látek ze směsi uhlovodíků obsažených v emisích z dopravy. Suspendované částice frakce PM10 jsou ve vztahu ke krátkodobým koncentracím problematickou znečišťující látkou na území téměř celé republiky. Použité emisní faktory Výpočet množství emisí vyprodukovaných provozem motorových vozidel v dané variantě vedení komunikace za zvolené časové období (rok) i výpočet studie znečištění ovzduší vychází z hodnoty tzv. emisního faktoru, která udává množství konkrétní škodliviny, vyprodukované jedním automobilem na trase jednoho kilometru. Ve Věstníku MŽP (částka 10, říjen 2002) byl Sdělením č. 36 odboru ochrany ovzduší určen pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla PC program MEFA v.02 a emisní faktory použité v této dokumentaci byly vytvářeny pomocí tohoto programu. Výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla vyžaduje v programu MEFA v.02 zadání následujících vstupních dat: Výpočtový rok – 1995 až 2010 − determinuje emisní úroveň vozidla (v daném výpočtovém roce lze zvolit pouze ty emisní úrovně, které již vstoupily v EU v platnost; viz tabulka v bodu Emisní úroveň), − reflektuje snižování obsahu síry v motorové naftě v rámci současných i připravovaných změn normativních kvalitativních parametrů motorových paliv v EU, − reflektuje proces stárnutí katalytických konvertorů motorových vozidel, naopak nereflektuje proces stárnutí osobních automobilů konvenčních, bez katalyzátorů výfukových plynů (množství produkovaných emisí těchto vozidel rozhodující měrou závisí na technickém stavu pohonné jednotky a výfukového systému, zhoršování technického stavu těchto vozidel lze jen velmi obtížně korelovat s jejich stářím, mnohem více odpovídá pečlivosti prováděné údržby). V případě výpočtů týkajících se záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ byl zadán nejzazší výhledový rok, pro který byly emisní faktory zpracovány, tj. rok 2010.

22



Kategorie vozidla – osobní automobil (O), lehký nákladní automobil (LNA), těžký nákladní automobil (TNA), autobus (BUS) − nejsou zahrnuty kategorie jednostopých a třístopých vozidel a speciálních vozidel (stavební stroje, zemědělská technika), které jsou zhlediska dopravní četnosti prakticky nevýznamné, − v případě TNA (celková hmotnost >3,5 t) jsou jako standard uvažována vozidla s průměrnou vytížeností 50 %, − do kategorie BUS jsou zahrnuty jak autobusy MHD, tak i dálkové autobusy. V případě výpočtů týkajících se záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ bylo uvažováno se všemi výše uvedenými kategoriemi vozidel. Jejich poměr byl v nulové variantě odvozen ze sčítání dopravy na silnici I/33 v úseku Jaroměř – Česká Skalice, provedeném v roce 2005 (zdroj: ŘSD ČR) a ve variantě DÚR vycházel z dopravního modelu „Prognóza intenzit na obchvatu Jaroměře silnice I/33“, CityPlan s.r.o., Praha, 2008.

Palivo – benzin, motorová nafta, stlačený zemní plyn (CNG), zkapal. uhlovodík. plyny (LPG) − kategorie benzin zahrnuje všechny druhy automobilových benzinů oktanových hodnot 91 až 98, včetně olovnatých, − kategorie motorová nafta zahrnuje i směsnou bionaftu (obsahující 30% hm. methylesterů řepkového oleje), jejíž emisní parametry jsou prakticky srovnatelné s běžnou motorovou naftou čistě ropného původu (problematika výfukových emisí škodlivin ze spalování bionaft je dále studována a případné úpravy emisních faktorů budou zahrnuty v další verzi programu MEFA), − pohon plynnými palivy – LPG a CNG je uvažován pouze v případě kategorií vozidel O a BUS. V případě výpočtů týkajících se záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ bylo jako palivo uvažován benzín u osobních automobilů (dále jen O) a nafta u lehkých nákladních automobilů (dále jen LNA), těžkých nákladních automobilů (dále jen TNA) i autobusů.

Emisní úroveň – konvenční, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4 − kategorie konvenční se týká vozidel splňujících emisní limity platné ještě před emisními úrovněmi EURO, u těchto vozidel nebyla ještě realizována žádná technická opatření na pohonné jednotce či výfukovém systému za účelem snížení emisí škodlivin (např. katalytické konvertory výfukových plynů, recirkulace spalin, apod.), − časový harmonogram vstupu emisních limitů EURO v platnost v EU je následující: platnost od r.

předpis EURO osobní automobily

LNA

TNA + BUS

EURO 1

1993

1994

1992

EURO 2

1996

1998

1996

EURO 3

2000

2002

2000

EURO 4

2005

2006

2005

23



− jako standard pro výpočet emisních parametrů kat. BUS s plynovým pohonem byly uvažovány emisní parametry autobusů vybavených motory LIAZ M1.2C-ML636NGE (pohon CNG) a LIAZ M1.2C-ML636PBEM (pohon LPG), tyto motory splňují v případě pohonu LPG emisní limit EURO 2 a v případě CNG emisní limit EURO 3. V případě výpočtů týkajících se záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ bylo v případě všech druhů motorových vozidel uvažováno s technickými parametry respektujícími EURO 4 (ve výhledovém roce 2030 nelze uvažovat s významnějším zastoupením motorových vozidel splňujících EURO 1 až EURO 3).

Rychlost jízdy – hodnoty 5, 10, 20, ... 120, 130 km/h − rychlost jízdy vozidel v kategorii TNA a BUS je omezena pouze do 100 km/h, − rychlostí vozidel nepřevyšující 20 km/h lze v řadě případů simulovat podmínky jízdy s velmi nízkou plynulostí, kdy může docházet ke snížení účinnosti katalytických konvertorů výfukových plynů v důsledku jejich chladnutí pod tzv. „light-off“ teplotu. V případě výpočtů týkajících se záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ bylo uvažováno s následujícími rychlostmi: nulová varianta: varianta A, B a DÚR:

v obcích 50 km/h, mimo obce 90 km/h 90 km/h

Podélný sklon vozovky – hodnoty -10, -9, -8, ..., 0, ... +8, +9, +10 % Uvažované sklony jednotlivých úseků komunikací: nulová varianta: varianta A, B a DÚR:

dle podélného profilu stávající silnice I/33 +- 1% mimo úsek kolem Dolan, kde je sklon 0% dle podélného profilu +-1% a +-3%

Vzhledem k tomu, že jsou k dispozici emisní faktory pouze ve výhledu do roku 2010 a pro výhledový rok oznámení 2030 nejsou doposud stanoveny, jsou veškeré emisní i imisní výpočty provedeny za pomocí emisních faktorů vztažených k roku 2010. Ve vztahu k vzdálenějšímu časovému horizontu lze předpokládat příznivější situaci, než jaká je v tomto oznámení prezentována. Intenzity dopravy Intenzity motorových vozidel za 24 hodin a výpočtové rychlosti použité v aktuálních výpočtech jsou následující:

24



Nulová varianta

Rok 2005

Rok 2030 *

6 353

9 593

1 049

1 584

1 592

1 828

139

139

Osobní automobily (do 3,5 t) Lehké nákladní automobily (do 3,5 t) Nákladní automobily (nad 3,5 t) Autobusy

Výpočtová rychlost (km/hod) V obci 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod V obci 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod V obci 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod V obci 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod

Zdroj: „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2005“, ŘSD ČR, sčítací profil 5-0090 * odvozeno z výsledků sčítání 2005 při využití koeficientů růstu Varianta DÚR – rok 2030

Nová silnice I/33 (obchvat)

Současná silnice I/33

Osobní automobily Lehké nákladní automobily (do 3,5 t) Nákladní automobily (nad 3,5 t) Autobusy

Po silnici

Od silnice

Po

Od

III/3075

III/3075

křižovatku

křižovatky

u Dolan

u Dolan

u Dolan

u Dolan

1 270

220

11 680

10 960

160

30

1 800

1 710

161

40

4 040

4 160

139

139

15

15

Výpočtová rychlost (km/hod)

V obci 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod V obci 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod V obci 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod V obci 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod

Zdroj: „Prognóza intenzit na obchvatu Jaroměře silnice I/33“, CityPlan s.r.o., Praha, 2008

Výpočet množství emitovaných škodlivin Jedná se o výpočet, jehož cílem je porovnat absolutní hodnoty vyprodukovaných emisí v roce 2030 v posuzovaných variantách a který zohledňuje: − − − −

délky komunikací, kategorie motorových vozidel, intenzity dopravy ve výhledovém roce 2030, emisní faktory (zohledňující technickou úroveň motorových vozidel, jejich kategorii, použité palivo, rychlost jízdy vozidel a podélný sklon komunikace).

25



Výsledky výpočtů

Varianta Nulová (dokumentace 2005) Nulová (oznámení 2009)

NOx

Benzen

Benzo(a)pyren

PM10

kg/rok

kg/rok

kg/rok

kg/rok

10 811

91

neuvedeno

neuvedeno

12 751

96

0,007852

482

19 379

128

neuvedeno

neuvedeno

25 985

152

0,023759

904

A, B + současná I/33* (dokumentace 2005) DÚR + současná I/33* (oznámení 2009) Pozn.: * Jedná se o součet emitovaných znečisťujících látek produkovaných na obchvatu (ve variantě A, B či DÚR) a na současné silnici I/33.

Na základě výše uvedených výsledků výpočtů lze konstatovat, že mírně vyšší množství emisí v nulové variantě v oznámení 2009 oproti dokumentaci z roku 2005 je způsobeno nárůstem intenzit dopravy (zdroj: „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2005“ X „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2000“). Množství emisí v případě varianty DÚR oproti variantám A, B je také mírně vyšší z důvodu zvýšení předpokládaných intenzit dopravy (zdroj: „Prognóza intenzit na obchvatu Jaroměře silnice I/33“ X „Modelové dopravní zatížení ovlivněné dálniční a silniční sítě v souvislosti s výstavbou dálnice D 11 stavba 1107 a obchvatu silnice I/33 kolem Jaroměře“). Zvýšené množství vyprodukovaných emisí ve variantě A, B a DÚR ve výhledovém roce 2030 oproti variantě nulové má svůj původ nejen v předpokládaném zvýšení intenzity dopravy v území (v souvislosti s realizací dálnice D11), ale zvláště ve vyšších rychlostech vozidel jedoucích po obchvatu. Výše uvedené výsledky dokumentují množství emisí vyprodukovaných automobilovou dopravou v posuzovaných variantách. Neříkají však nic o rozptylových podmínkách v území a tím ani o pravděpodobnosti výskytu konkrétních koncentrací znečišťujících látek v konkrétních místech. Tyto informace jsou uvedeny v části D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima. Způsob zachycování emisí V případě motorových vozidel je v celosvětovém měřítku vyvíjen na výrobce neustálý legislativní tlak, směřující ke snižování produkce znečišťujících látek. V současné době jsou ve světě prosazovány a v řadě případů i schváleny normy, které musí motorové vozidlo splňovat, aby mohlo být použito k provozu na pozemních komunikacích. Výbavu vozidel, která splňují normy EURO, tvoří systémy s elektronicky řízenými procesy přípravy palivové směsi a řízenými třícestnými katalyzátory výfukových plynů s využitím kyslíkových snímačů.

26



Kapitola B.III.1 byla oproti původní dokumentaci významně aktualizována. Jako charakteristické znečišťující látky z dopravy jsou nově uvažovány také benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM 10. Jako vstupy výpočtů jsou použity nejnovější odpovídající výsledky sčítání dopravy a prognózy intenzit dopravy, na základě čehož se předpokládá mírné zvýšení množství emisí (pro potřeby srovnání jsou v kapitole zachovány výsledky z původní dokumentace).

B.III.2. Odpadní vody Odpadní vody jsou v § 38 zákona č. 254/2000 Sb., o vodách, v platném znění definovány takto:

„Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.“

SPLAŠKOVÉ ODPADNÍ VODY

Fáze výstavby Splaškové vody budou vznikat převážně v zařízeních staveniště. V těchto místech se předpokládá realizace bezodtokových žump, jejichž obsah bude pravidelně odvážen na nejbližší biologickou čistírnu odpadních vod nebo domovních ČOV, nebo kanalizací napojených na stávající kanalizační stoky nebo mobilních chemických WC. Rozhodujícím faktorem pro jednu z těchto možných variant bude umístění zařízení staveniště.

Fáze provozu Ve fázi provozu nebudou splaškové vody vznikat.

TECHNOLOGICKÉ ODPADNÍ VODY

Fáze výstavby Do skupiny těchto vod lze zařadit vody vznikající zejména při čištění stavebních mechanizmů. Tyto vody budou vznikat v zařízení staveniště, na zpevněných místech k tomu určených, opatřených usazovacími nádržemi s nornými stěnami apod.. Jejich množství nebude významné, protože na staveništi se bude pohybovat omezený počet nákladních automobilů a stavebních mechanizmů. Opatření zabraňující znečištění vod a půdy musejí být náplní plánů organizace výstavby. Jejich garantem je pak zhotovitel stavby.

27



Fáze provozu Ve fázi provozu nebudou technologické vody vznikat.

SRÁŽKOVÉ VODY

Fáze výstavby Srážkové vody budou na plochách staveniště i nadále zasakovat nebo povrchově stékat a vzhledem k tomu, že za normální situace není předpokládán jejich kontakt se závadnými nebo nebezpečnými látkami, nebudou pro povrchové a podzemní vody představovat zvýšené riziko.

Fáze provozu Srážkové vody budou z povrchu vozovky sváděny do souběžných otevřených příkopů zaústěných do stávajících vodotečí. Před zaústěním příkopů do recipientů budou zřízena zařízení na zachycení tuhých látek a ropných látek pro případ havárie.

SHRNUTÍ Ve fázi přípravy lze předpokládat, že nebude vznikat velké množství odpadních vod. Jejich vznik bude přechodný a v době provozu stavby nebude nadále pokračovat. Před zahájením a v průběhu výstavby bude třeba příslušnému vodohospodářskému orgánu doložit způsob zneškodňování splaškových vod. Veškeré nakládání s vodami musí být v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a souvisejícími předpisy.

Oproti původní dokumentaci došlo ve znění kapitoly B.III.2 pouze k formálním změnám.

B.III.3. Odpady V důsledku stavební činnosti vzniknou při provádění stavby odpady. Nakládání s odpady je upraveno zejména následujícími předpisy: − zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, − vyhláškou č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup

28



při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), v platném znění, − vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, − vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, − metodickým pokynem č. 9 odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb (Věstník MŽP, září 2003), − metodickým pokynem č. 4 odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi (Věstník MŽP, březen 2008). V souladu s § 10 a 11 výše uvedeného zákona má každý povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Odpad vznikající na staveništi, ve stavebních dvorech a při provozu záměru je nutno zařadit podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů. V následující tabulce jsou uvedeny druhy předpokládaných produkovaných odpadů, jejich kód, kategorie odpadu, způsob nakládání s těmito odpady a zdroje či činnosti, při kterých odpad vzniká:

kód 01 05

název podskupiny odpadů, kategorie druhu odpadu odpadu *

uložení na skládku (po vrtání hlubinných základů vysušení)

Odpady ze zpracování ropy

05 01 05 Uniklé (rozlité) ropné látky 08 01

N

biodegradace

skládkování, spalování

používané nátěrové materiály

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů) zatřídí původce odpadu


13 01

Odpadní hydraulické oleje

13 02

Odpadní motorové, převodové a mazací oleje

zatřídí původce odpadu zatřídí původce odpadu 15 01

úkapy, havárie

Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků zatřídí původce odpadu

08 02

zdroj (činnost) odpadu

Vrtné kaly a jiné vrtné odpady zatřídí původce odpadu

05 01

způsob nakládání s odpadem

používané nátěrové materiály

recyklace

ze stavebních strojů

recyklace

ze stavebních strojů

Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly

O

recyklace

15 01 02 Plastové obaly

O

recyklace

15 01 03 Dřevěné obaly

O

recyklace

29

obaly používané v zařízení staveniště


kód




15 01 04 Kovové obaly

O

recyklace

15 01 06 Směsné obaly

O, N

deponování, spalování

15 02

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy

Absorpční činidla, filtrační materiály (vč. olej. filtrů jinak blíže 15 02 02 neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

16 01

recyklace, skládkování

zbytky pneumatik aut

N

recyklace

baterie z aut a stavebních strojů

O

recyklace

zbytky betonové krajnice, dotčené inženýrské sítě

O O

štěpkování recyklace

kácené stromy dotčené inženýrské sítě

Dřevo, sklo a plasty

17 02 01 Dřevo 17 02 03 Plasty 17 03

O

Beton, cihly, tašky a keramika

17 01 01 Beton 17 02

spalování

Baterie a akumulátory

16 06 01 Olověné akumulátory 17 01

N

Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu

17 03 01 Asfaltové směsi obsahující dehet

N


Asfaltové směsi neuvedené pod 17 03 02 číslem 17 03 01

O

recyklace

17 04 05 Železo a ocel

O

recyklace

17 04 07 Směsné kovy

O

recyklace

Kabely obsahující, ropné látky, 17 04 10 uhelný dehet a jiné nebezpečné látky

N


17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10

O

recyklace

17 04

17 05

zbytky výztuže, svodidla, dotčené inženýrské sítě

Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina

O

využití na stavbě, skládkování

výkopová zemina, sejmutá ornice, rozebíraný podsyp vozovky

N

skládkování

různé

Jiné stavební a demoliční odpady

Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a 17 09 03 demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky 20 01

materiál z demolice vozovky

Kovy (včetně jejich slitin)

Zemina a kamení neuvedené pod 17 05 04 číslem 17 05 03 17 09

znečištěné dřevní piliny, písek, fibroil, Vapex, hadry - havárie; likvidace asfaltových emulzí při pokládání vozovek

Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidle a z jejich údržby

16 01 03 Pneumatiky 16 06


Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)

Zářivky a jiný odpad obsahující 20 01 21 rtuť

N

recyklace, deponování

30

výbojky a zářivky v zařízení staveniště


kód


Barvy, tiskařské barvy, lepidlo a 20 01 27 pryskyřice obsahující nebezpečné látky 20 01 38 20 02


Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37



N

recyklace, spalování, skládkování

nátěrové hmoty a odpad z nich

O

štěpkování

dřevní odřezky

Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad

O

kompostování

20 02 02 Zemina a kameny

O

druhotné využití, skládkování

O

skládkování

20 03 01 Směsný komunální odpad

O


odpady ze zařízení staveniště

20 03 03 Uliční smetky

O


údržba komunikací, odpad z vpustí

20 03 04 Kal ze septiků a žump

O

kompostování, spalování

odpad z WC v zařízení staveniště

20 02 03

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

20 03

Ostatní komunální odpady

Pozn.:

údržba zeleně

* O = ostatní odpad, N = nebezpečný odpad

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Původce odpadů musí přesně specifikovat způsob shromažďování, třídění a skladování, využívání či odstranění odpadů. Shromažďování a skladování odpadů musí být v souladu s § 5, 6, 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. O zneškodnění odpadů bude vedena zhotovitelem díla evidence. Vedení evidence odpadů musí být prováděno tak, aby zhotovitel stavby mohl ke kolaudaci provést její vyhodnocení a nakládání s odpady dokladovat. Zhotovitel stavby musí zajistit manipulaci s uvedeným odpadem podle platných předpisů, zejména se jedná o odstranění nebezpečných odpadů (N). Odpadový materiál, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N), musí být shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti. Využití či odstranění odpadů z provozu a údržby komunikací podle platných předpisů je povinností správce silnice. Většina uvedených odpadů bude v rámci přípravy, realizace stavby a provozu silnice produkována v malých množstvích nebo množstvích odpovídajících rozsahu posuzovaného záměru a při správném nakládání s nimi nepřinášejících problémy ve vztahu k životnímu prostředí.

31



V kapitole D.IV tohoto oznámení jsou uvedeny následující podmínky týkající se odpadů: − v souladu s § 10 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění předcházet vzniku

odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí; materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů, − specifikovat způsob shromažďování, třídění a skladování, využivání či zneškodnění

odpadů; shromažďování a skladování odpadů musí být v souladu s § 5, 6, 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, − zajistit manipulaci s uvedeným odpadem podle platných předpisů, zejména se jedná o

zneškodnění nebezpečných odpadů (N); odpadový materiál, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N), musí být shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti, − o zneškodnění odpadů bude vedena zhotovitelem díla evidence; vedení evidence odpadů

musí být prováděno tak, aby zhotovitel stavby mohl ke kolaudaci provést její vyhodnocení a nakládání s odpady dokladovat.

V kapitole B.III.3 došlo oproti původní dokumentaci k upřesnění důležitých informací o odpadech, jejichž vznik se v souvislosti s realizací záměru předpokládá, podle dokumentace DÚR.

B.III.4. Ostatní HLUK

Fáze výstavby V době výstavby bude bezprostřední okolí stavby ovlivňováno hlukem stavebních strojů (bagry, buldozery, nakladače aj.) a těžkých nákladních vozidel. Maximální hlučnost stavebních mechanismů ve vzdálenosti 5 m je v rozpětí 80 – 95 dB. Největším zdrojem hluku bude nákladní doprava při manipulaci se sejmutou ornicí a provádění zemních prací, dovozu materiálu na staveniště apod.. Nutným opatřením, minimalizujícím vliv hluku v době provádění stavebních prací, je optimální technický stav stavebních mechanismů, minimalizace jejich činnosti na nejnutnější možnou dobu a omezení (minimalizace) činnosti v nočních hodinách. Staveništní dopravu je třeba přednostně vést v trase navržené silnice, co nejdále od obytné zástavby. Trasy staveništní dopravy budou dohodnuty s dotčenými obcemi, příslušnou hygienickou službou, Policií ČR a příslušným dopravním úřadem.

32



Fáze provozu Po uvedení záměru do provozu bude vznikat hluk vyvolaný pohybem vozidel po nové přeložce a souvisejících silnicích. Výsledná hladina hluku je ovlivňována těmito základními skupinami faktorů: − intenzitou a skladbou dopravy a dalšími charakteristikami dopravy jako jsou styl, plynulost a rychlost jízdy, povrch vozovky, podélný sklon vozovky apod., − druhem a technických stavem dopravních prostředků, − uspořádáním a charakteristikou ovlivňované zástavby. Podrobné hlukové posouzení dotčeného území v okolí nulové varianty a varianty DÚR včetně navržení nápravného opatření je součástí aktualizace hlukové studie, která je základem kapitoly D.I.3.

VIBRACE Vibrace mohou vznikat po dobu výstavby i provozu.

Fáze výstavby Vibrace mohou vznikat v důsledku činnosti stavebních mechanizmů a nákladních automobilů zajišťujících výstavbu.

Fáze provozu Ve fázi provozu bude zdrojem vibrací vlastní silniční provoz. Hlavními faktory, které ovlivňují intenzitu vibrací, jsou intenzita a skladba dopravy, rychlost pohybu dopravního proudu a stav povrchu vozovky. Velikost přenosu vibrací je ovlivněna stavbou geologického podloží, druhem stavební konstrukce budov a vzdáleností budov od komunikace. Hlavním zdrojem vibrací je kontakt kola vozidla s vozovkou. Důsledky vibrací z dopravy se mohou projevit pouze u objektů přilehlých ke stávajícím komunikacím. Frekvence těchto vibrací se pohybují v rozmezí 30 – 150 Hz s amplitudami výjimečně několik desítek mikrometrů. Stavba nebude zdrojem nadměrných vibrací.

ZÁŘENÍ Vlastní stavba bude zdrojem infračerveného záření vyvolaným tepelnými účinky motorů vozidel.

33



S ohledem na geologické podmínky území se nepředpokládá zvýšení radioaktivního zatížení území vlivem nutných přesunů horninového materiálu.

ZÁPACH V rámci stavebních prací, při pokládce živičného povrchu nové silnice I/33, bude na krátkou vzdálenost několika desítek metrů působit zápach vznikající odpařováním směsi těkavých uhlovodíků z horké asfaltové směsi. Toto působení bude krátkodobé a vzhledem ke značné vzdálenosti záměru od obcí zanedbatelné.

Ve srovnání s původní dokumentací je kapitola B.III.4 beze změn.

B.III.5. Doplňující údaje Trasa nové silnice I/33 je navržena tak, aby při dodržení technických podmínek a norem pro projektování silnic co nejvíce kopírovala stávající terén. Přesto terénní podmínky neumožňují překlenout údolní nivu Labe jinak než estakádou v délce 454 m s následným zářezem zhruba v prostoru jaroměřského krematoria. Další most je přes údolí a bezejmennou vodoteč jižně od Svinišťan. Přehledně je situace vedení záměru dle varianty DÚR uvedena v příloze B. Cílem tohoto oznámení v kapitole D.I, popř. D.IV je, mimo jiné, navržení takových opatření, která minimalizují vliv terénních úprav a zásahů do krajiny dotčeného území.

Na znění kapitoly B.III.5 se oproti původní dokumentaci projevila pouze mírná úprava řešení stavby dle dokumentace DÚR.

34



C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Přírodní prostředí dotčeného území je určeno jeho polohou v nízké nadmořské výšce (cca od 260 m n.m. po 300 m n.m.), v mírně zvlněném terénu s převážně intenzívně obdělávanou zemědělskou půdou. Soutok Labe s Běluňkou v hluboké údolní nivě a Jaroměřským rybníkem na počátku trasy dávají tomuto území specifický charakter. Vodní prvek je zde významným přírodním fenoménem. Podle NEUHÄUSLOVÉ ET AL. (1998) tvoří potenciálně přirozený vegetační kryt území zejména dubohabřiny a lipové doubravy (černýšová dubohabřina), na březích a v nivách vodních toků lužní lesy (střemchová jasenina, místy v komplexu s mokřadními olšinami). V současné době je území intenzivně využíváno člověkem k bydlení, průmyslové a zemědělské výrobě. Zbytky relativně přírodního prostředí jsou vázány na obtížně využitelné plochy zejména v periodicky zamokřovaných polohách při vodních tocích (údolní niva Labe a Běluňky).

C.I.1. Chráněná území přírody a územní systém ekologické stability V dotčeném území se nenachází zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Není zde vyhlášena přechodně chráněná plocha ani přírodní park, evropsky významná lokalita či ptačí oblast. Z významných krajinných prvků ze zákona, kterými jsou lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy, je navržená stavba v kontaktu s údolní nivou Labe, mostními objekty přechází tři vodní toky (Labe, vodoteč spojující Jaroměřský rybník s Běluňkou a bezejmennou vodoteč jižně od Svinišťan), protíná lesní porost nad vodotečí u Sviništan a okrajově se dotýká lesního porostu mezi Svinišťany a Velkým Třebešovem. Nejbližší registrovaný VKP „Stráň u Brodu nad Labem“ je vzdálen od záměru cca 1 600 m. Nejbližší památné stromy jsou v údolní nivě Úpy, vzdáleny od záměru cca 1 700 m. V trase nové silnice I/33 se nenachází chráněné ložiskové území ani dobývací prostor. Mezi chráněné složky životního prostředí patří i územní systém ekologické stability (ÚSES), který je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění definován jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu“.

35



Chráněná území přírody a územní systém ekologické stability je názorně zakreslen v příloze B. Grafická část. Přímo na trase posuzované varianty DÚR nebo v její blízkosti se nalézají následující prvky územního systému ekologické stability:

BIOCENTRA

RBC 1639 – regionální biocentrum „Heřmanice“ Jedná se o biocentrum k doplnění. Katastrální území: Heřmanice nad Labem Výměra: 10,00 ha Bioregion: 1.9a Cidlinsko – chrudimský Vegetační typ: NI, LO Charakteristika: Vlhké polokulturní louky nad soutokem Běluňky s Labem s břehovými porosty jasanu, vrby, olše, javoru, topolu a keřů.

LBC 10 – lokální biocentrum „Na soutoku“ Jedná se o LBC funkční, vymezené. Katastrální území: Heřmanice nad Labem Rozloha: 3,00 ha Charakteristika: Polokulturní louky s významným podílem přirozeně rostoucích druhů na soutoku Labe a Běluňky. Přírodní charakter koryt toků s přirozeným dnem i břehy a s plně vyvinutými a stabilizovanými vodními pobřežními společenstvy. Břehový porost: jasan, olše, vrba, vtroušeně bříza, javor Fytocenóza: hluchavka skvrnitá, kerblík lesní, smetánka lékařská, tomka vonná, bojínek luční, řebříček obecný, kakost luční křehkýš vodní, silenka nadmutá, starček přímětník, lipnice luční, kopřiva dvoudomá, ostřice obecná, lopuch plstnatý

LBC 22 – lokální biocentrum „Dolce“ Jedná se o LBC navržené. Katastrální území: Dolany u Jaroměře Rozloha: 3,00 ha Charakteristika: Terénní úžlabina na jižní straně silnice Dolany – Svinišťany, v současné době orná půda, nadmořská výška 280 m. Pedologie: hnědozemě včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem

36



BIOKORIDORY

RBK 1262 – regionální biokoridor „Heřmanice – RK 1263“ Jedná se o biokoridor k vymezení. Katastrální území: Heřmanice nad Labem, Hořenice, Jaroměř Bioregion: 1.9a Cidlinsko – chrudimský Vegetační typ: NI, LO Charakteristika: Tok Labe s upravenými směrovými a spádovými poměry přírodě blízkými, zapojená vzrostlá dřevinná vegetace podél břehů, na obou březích plochy orné půdy. Břehový porost: vrba, topol, jasan, olše, vtroušeně bříza, javor

LBK – lokální biokoridor „Běluňka“ Jedná se o LBK navržený. Katastrální území: Heřmanice nad Labem, Jaroměř, Čáslavky Charakteristika: Úsek toku Běluňka od soutoku s tokem Labe k obci Krabčice. Přírodní koryto přirozeně meandrující, šíře 6 m. Oboustranná zapojená vzrostlá dřevinná vegetace (jasan, olše, vrba). Podél pravého břehu kulturní louky, na levém břehu zalesněné svahy (smíšený listnatý porost olše, dubu, a jasanu).

LBK 9 – lokální biokoridor „Jaroměřský“ Jedná se o LBK funkční, vymezený. Katastrální území: Jaroměř Charakteristika: Listnaté remízky podél JV, V a SV břehu Jaroměřského rybníka, vyvinuté a stabilizované, vyvinuté litorální pásmo. Druhová skladba: topol, jasan, osika, olše, vrba

LBK 51 – lokální biokoridor „Sebuč“ Jedná se o LBK navržený. Katastrální území: Dolany Charakteristika: Orná půda a travnaté ovocné sady na svahu s jižní expozicí. Pedologie: Na orné půdě, hnědozemě typické, slabě oglejené na spraši a sprašových hlínách, středně těžké s těžkou spodinou. Vodní režim je příznivý až vlhčí. V sadech černozemě slabě oglejené, erodované na spraších, středně těžké. Zdroj informací: ÚTP NR – R ÚSES ČR, list 13-22, MěÚ Jaroměř

Navržený záměr překračuje mostem navržený regionální biokoridor Labe (RBK 1262 „Heřmanice – RK 1263“) v prostoru pod funkčním lokálním biocentrem LBC 10 „Na soutoku“

37



(cca v km 0,610) a funkční lokální biokoridor LBK 9 „Jaroměřský“ v prostoru mezi Jaroměřským rybníkem a Běluňkou (cca v km 0,910). Dále kříží navržený lokální biokoridor LBK 51 „Sebuč“, křižující kolmo stávající silnici I/33 mezi Dolany a Svinišťany (cca v km 4,110). Žádný další prvek ÚSES není stavbou přímo dotčen.

Oproti původní dokumentaci došlo ve znění kapitoly C.I.1 pouze k formálním změnám.

C.I.2. Archeologický, historický a kulturní význam území Pomineme-li nálezy diluviální fauny získané v pískovnách a při těžbě cihlářské hlíny, představuje nejstarší doložený doklad přítomnosti člověka ojedinělý kamenný štípaný nástroj z mladší fáze starší doby kamenné nalezený náhodně u Čáslavek. Mezolitické osídlení je pak prokázáno výskytem štípaných nástrojů na polykulturním sídlišti v Hořenicích. Situace se výrazným způsobem pozměnila nástupem zemědělských kultur mladší doby kamenné, které postupně osazují sprašové polohy na všech sledovaných katastrech. Mimo vlastní sídelní aktivity je jejich přítomnost signalizována i četnými nálezy kamenné broušené industrie, která je nejmarkantnějším předmětem jejich kulturního inventáře nápadným i laickému nálezci a často signalizujícím přítomnost osady dávno před jejím faktickým objevem. Mimo již tradičních kultur českého neolitu je v Jaroměři - Dolních Dolcích zastoupena ojedinělým nálezem i bavorská kultura oberlauterbašská. Eneolitické osídlení je doloženo již z časného stupně jordanovským sídlištěm v Jaroměři - Cihelnách. Následná kultura nálevkovitých pohárů je rovněž známa z Jaroměře, z prostoru městské ostrožny. K těmto nalezištím se jako blíže neurčitelný údaj připojuje i zpráva o nálezu pazourkové sekery z Heřmanic a objev pozdně eneolitického sekeromlatu kultury se šňůrovou keramikou z Dolan. Naopak doklady osídlení ze starší a střední doby bronzové (mimo ojedinělého falza kamenné sekery z Hořenic) po celé sledované trase chybí. Velmi silné osídlení, de facto vyvrcholení pravěkého vývoje, je doloženo v obdobích mladší a pozdní doby bronzové, kdy sledovaný prostor osídlil lid s kulturou popelnicových polí. Vícečetné doklady jednotlivých sídlišť, často v blízkosti žárových nekropolí s honosnou výbavou hrobů i opakované nálezy pokladů bronzových předmětů dokládají početnost a kulturní úroveň svých nositelů na každém z katastrů, jimiž trasa prochází. Situace se vcelku nemění ani v následném starším stupni doby železné, kdy vývoj kulminuje v mladší (platěnické) fázi kultury slezskoplatěnické. Laténský stupeň doby železné je spojován s příchodem Keltů, kteří jsou v daném prostoru doloženi birituálním pohřebištěm v Hořenicích a sídlišti ležícími na každém z katastrů západní poloviny trasy. Stejně hustě je rozloženo i osídlení dalšího historického etnika Germánů, jejichž pohřebiště je známé z katastru dnešních Čáslavek.

38



Období raného středověku je spojeno s nástupem Slovanů. Ti osazují zpočátku spíše okolí labských přítoků než terasy nad vlastní řekou. Struktura jejich osídlení se ale na přelomu střední a mladší doby hradištní postupně měnila (patrně v závislosti na společenském a politickém vývoji) až vyvrcholila založením hradiště (mezi r. 1124 – 1126) v prostoru dnešního jaroměřského náměstí. Mimo sídlišť známe ze sledovaného prostoru i kostrová (řadová?) pohřebiště a mincovní depoty dotované jak do denárového tak i do brakteátového období vývoje naší měny. Tyto poklady patrně souvisí s existencí tzv. Kladské stezky, která tudy (v blíže nespecifikovaném prostoru) procházela minimálně již od raného středověku přes Provodov u Náchoda do Kladska a pokračovala dále směrem na území dnešního Polska. Na slovanské osídlení navázala středověká kolonizace. Mimo Jaroměř, připomínanou již k roku 1126, máme pro období pozdní fáze vrcholného středověku doloženy historickými zmínkami vsi Čáslavky (r. 1445), Heřmanice (r. 1352), Svinišťany (r. 1418) a Velký Třebešov (r. 1355), které tvoří základ i soudobé sídelní a komunikační struktury území. Pro dataci jejich vzniku do tohoto období svědčí i tvar zachovaných částí jejich plužin. Situace byla následně v novověku doplněna o vsi Dolany (r. 1654), Hořenice (r. 1654) a především o osady tvořící dnes předměstské části samotné Jaroměře. I když byl urbanistický vývoj následně deformován založením josefovské pevnosti, leží jádro změn jižněji od posuzovaného území.

Kapitola C.I.2 je ve srovnání s původní dokumentací beze změn.

C.I.3. Území hustě zalidněná Dotčené území jako celek lze označit za území hustě zalidněné, v rámci ČR je v tomto ohledu nadprůměrné. Jak však dokladuje následující tabulka, je to dáno zejména dominantním postavením Jaroměře, do jejíž zastavěného prostoru však stavba silnice I/33 nezasahuje: obec Hořenice Heřmanice Jaroměř Dolany celkem okres Hradec Králové okres Náchod ČR

počet obyvatel k 1.1.2005 168 371 12 736 627 13 902

výměra v km 3,27 6,93 23,95 16,77 50,92

2

počet obyvatel 2 na km 51 54 532 37 273 185 132 131

Zdroj: Portál veřejné správy České republiky, ČSÚ

Znění kapitoly C.I.3 bylo oproti původní dokumentaci aktualizováno využitím nově dostupných údajů.

39



C.I.4. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území Posuzované území nelze označit za území zatěžované nad míru únosného zatížení, výjimkou může být úzký koridor území podél stávající silnice I/33 nebo I/37, který je zatížen v některých úsecích nadlimitní hodnotou hluku, jak prezentuje následující text. Z hlediska působení hluku ve venkovním prostředí je v dotčeném území dominantní hluk ze silniční dopravy, a to zejména hluk ze silnice I/33 (Hradec Králové – Náchod) procházejí centrální částí Jaroměře a dále obcemi Čáslavky, Dolany a Svinišťany nebo ze silnice I/37 (Jaroměř – Trutnov) procházející částí Jaroměře, Hořenic a Heřmanic. V květnu 2005 provedla firma TEPS Hradec Králové pro potřeby dokumentace “Silnice I/33 Jaroměř - obchvat” měření hluku u vybraných chráněných venkovních prostorů a chráněných venkovních prostorů staveb, ležících v blízkosti výše uvedených silnic I/33 a I/37 s následujícími výsledky: Výsledky měření stávající akustické situace v denní době Výsledky měření (dB) 75,6 62,8 73,8 73,1 69,5

Měřící místo

Limit (dB)

Jaroměř č.p.307 – vliv silnice I/33 Čáslavky č.p.43 – vliv silnice I/33 70 Dolany Základní škola – vliv silnice I/33 Heřmanice č.p.8 – vliv silnice I/37 č.p. 55 – vliv silnice I/37 Hořenice• • měřeno KHS Hradec Králové v červenci 2002 pro potřeby oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb. stavby „Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice – Jaroměř“

V posuzovaném území nejsou známy žádné staré ekologické zátěže, žádná složka životního prostředí není ovlivněna extrémními poměry.

Ve srovnání s původní dokumentací je kapitola C.I.4 beze změn.

C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Ovzduší a klima KLIMATICKÉ POMĚRY V ÚZEMÍ Zájmové území leží v severní části Východočeské tabule, která zde přechází do Krkonošského podhůří. Zaujímá nejsevernější výběžky Chlumecké tabule a Pardubické kotliny, které formou terénní deprese směru SV–JZ od sebe oddělují z hlediska nadmořské výšky mírně vyšší georeliéf Jičínské pahorkatiny na západě a severozápadě od Orlické tabule

40



na východě a jihovýchodě. Tato terénní deprese, protékaná v její nejnižší části Labem, velmi výrazně směruje převládající směr proudění ve spodní části mezní vrstvy atmosféry do směru SSV–JJZ až SV–JZ. Tento směr je ovšem také podporován návaznými údolími dolních toků Úpy, Metuje a Běluňky, před jejich ústím do Labe. Výrazný vliv na další četnější směr proudění má z makroklimatického hlediska uspořádání základních horských pásem Krkonoš a jejich podhůří do ZSZ až VJV směru, podporované celkovou orientací České tabule. Tento vliv je ve spodní části mezní vrstvy atmosféry v zájmovém území umocněn na jižním okraji Krkonošského podhůří ležícím, morfologicky výrazným Zvičinsko-kocléřovským hřbetem a široce rozevřeným údolím Labe, jež se severně od Jaroměře, v podstatě v jižním podhůří Zvičinsko-kocléřovského hřbetu, stáčí ze směru SZ–JV do směru SSV–JJZ. Město Jaroměř a její poměrně široké okolí leží podle QUITTA (1971) v mírně teplé klimatické oblasti (MT), v její klimatické jednotce MT 11. Protože hranice klimatických jednotek nelze v žádném případě pokládat za stabilní, nýbrž za dynamicky proměnlivý jev v krajině, musíme připustit, že se v zájmové oblasti čas od času více či méně projeví vliv klimatické jednotky MT 9, vzácněji pak MT 7 ze severu nebo naopak od jihu vliv rozsáhlého areálu klimatické jednotky T 2 teplé klimatické oblasti (T). Slovní popis výše uvedených klimatických jednotek:

MT7 – normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT9 – dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT11 – dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. T2 – dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Oblačnost a sluneční svit Základem všech klimatotvorných procesů je sluneční záření, které je však plošně sledováno nejméně ze všech klimatických prvků. Nejinak je tomu i v zájmové oblasti, kterou radiační síť ČHMÚ t.č. detailně přímo nepostihuje, ale alespoň orientačně se lze opřít o radiační měření základní stanice radiační sítě ČR v Hradci Králové (Nový Hradec Králové). Nedostatek měřených dat o intenzitě globálního slunečního záření lze pro praktické účely také celkem úspěšně vyvážit popisem meteorologických prvků, které intenzitu slunečního záření na zemském povrchu ať už přímo, či nepřímo ovlivňují (např. oblačnost, délka slunečního svitu, případně znečištění ovzduší). Nejintenzivněji člověk při jakékoliv své činnosti vnímá délku slunečního svitu. Ta významně ovlivňuje i techniku jízdy ve vazbě na technický stav vozidel provozovaných na

41



silnicích. Průměrná délka slunečního svitu se v širším zázemí zájmové oblasti mění v závislosti na ročním období v rozmezí 1,35–8,30 hodin za den. Z hlediska dopravního je v zájmovém území, také díky relativně vysoké vlhkosti aktivního povrchu, významný výskyt mlh. Jsou pozorovány cca ve 25% dní v roce, nejčastěji samozřejmě v jeho chladné polovině od října do února, ale vzácné nejsou ani na jaře a v létě. Největší četnost mlh je pozorována v prosinci, ale podle okolních stanic soudě to může být i v říjnu, a nejmenší v květnu, ale také v červnu. Mají různý charakter a podle toho často i různou hustotu a délku trvání.

Teplota vzduchu Chod ročních teplot vzduchu je v zájmovém území velmi rozkolísaný. V období 1961–2000 byly podle ČHMÚ naměřeny jak hodnoty velmi nízké (např. v roce 1980 jen 7,3°C), tak hodnoty relativně vysoké (např. v roce 2000 10,4°C). Průměrné roční teploty vzduchu se v zájmovém území pohybují kolem 8°C, ale tato charakteristika je značně proměnlivá v závislosti na zvoleném pozorovacím období. Obecně lze s velkou pravděpodobností konstatovat, že starší pozorovací období vykazují nižší průměrné roční teploty vzduchu, než období novější (tato poznámka ostatně platí většinou i pro průměrné měsíční teploty vzduchu). Např. pro Hradec Králové je udáván roční teplotní „normál“ za období 1961–1990 ve výši 8,5°C, ale průměrná roční teplota za období 1901–1950 je pouze 7,8°C (při změně pozorovacího stanoviště), a pro lokalitu Jaroměř byl na základě průměrných měsíčních a ročních teplot vzduchu jednotlivých roků vypočten dlouhodobý průměr za období 1961–2000 ve výši 8,7°C, zatímco publikovaný údaj pro stanici Jaroměř za období 1901– 1950 má hodnotu pouze 7,6°C. Průměrné měsíční teploty vzduchu klesají v lednu, nejchladnějším měsíci roku, k –3,0°C a v červenci, nejteplejším měsíci roku, vystupují cca k 18°C. Roční chod denních teplot vzduchu je ale obecně v našich zeměpisných šířkách velmi nerovnoměrný, a to dokonce i v dlouhodobém průměru. Je možno v něm vypozorovat výraznější ochlazení v první polovině února, v první polovině dubna a od první poloviny května ("ledoví muži") do konce června (evropský letní monzun) a výraznější oteplení v polovině října a ve druhé polovině prosince (vánoční oteplení). Již průměr denních, měsíčních a ročních extrémů teploty vzduchu naznačuje, že rozkyv teplot je značný. Pro praktickou činnost je vhodné uvažovat v každém měsíci roku o teplotách vzduchu, které se budou s velmi vysokou pravděpodobností pohybovat v rozmezí mezi průměrem denních teplotních maxim a průměrem denních teplotních minim. Výskyt teplot vzduchu v okrajových částech intervalu, vymezeného průměrem měsíčních teplotních maxim a minim je málo pravděpodobný a absolutní teplotní extrémy se vyskytují v zájmové oblasti opravdu jen velmi vzácně, i když toto tvrzení tak zcela neplatí pro absolutní teplotní maxima. Ta vystupují poměrně často a v dlouhém období (v průměru od června do srpna) až k 35,0°C, ještě v září vysoko překračují 30,0°C a v květnu se k této hodnotě velmi často přiblíží. Absolutně nejnižší teploty vzduchu klesají v zájmové oblasti v únoru k –31,0°C a s výjimkou června, července a srpna poklesly každý měsíc pod 0°C. Absolutního maxima dosáhly teploty vzduchu v období 1926–1950 v Doubravici 20. srpna 1943 (34,7°C), v Hořicích 15. a 16. července 1928 (34,9°C) a v Jaroměři 27. června 1935, 15. července

42



1928 a 20. srpna 1943 (35,0°C). Absolutní teplotní minima byla dosažena v celé zájmové oblasti, jako ostatně na většině území naší republiky v daném pozorovacím období, dne 11. února 1929. První mráz se v průměru vyskytne již do poloviny října s tím, že v konkrétních letech byly zaznamenány mrazy už i 24. září nebo naopak až 14. listopadu. Poslední mráz byl v průměru zaznamenán koncem dubna a začátkem května. V konkrétních letech pak může být poslední mráz doznívajícího chladného pololetí zaznamenán téměř o měsíc dříve (3.–23. března), ale také o 5–6 týdnů později (17. května až 2. června), než udávají průměrné hodnoty. Zima charakterizovaná průměrnou denní teplotou vzduchu 0°C a nižší začíná v zájmové oblasti v průměru v první dekádě prosince a končí v druhé polovině poslední dekády února, tj. trvá cca 80 dní. Velké vegetační období s průměrnými denními teplotami vzduchu 5°C a vyššími trvá obvykle od prvních dnů dubna do přelomu října a listopadu (asi 220 dní) a letní období s průměrnými denními teplotami vzduchu vyššími než 15°C trvá v průměru kolem 80 dní od první červnové dekády do konce srpna. Při hodnocení teplotních poměrů je třeba neustále připomínat metodiku měření teploty vzduchu. Ta je zjišťována ve výšce 2 m nad zemským povrchem ve velmi specifických standardizovaných podmínkách (zastínění, proudění vzduchu, zatravněné okolí aj.), a tak je třeba mít, s ohledem na posuzovanou stavbu, stále na zřeteli tu skutečnost, že ve vrstvě atmosféry, ve které probíhá silniční doprava, a na zemském povrchu je často buď výrazně chladněji (viz např. přízemní minimální teploty) nebo naopak výrazně tepleji (nezastíněné prostory pod vlivem přímého slunečního záření).

Vlhkost vzduchu Průměrná relativní vlhkost vzduchu, jejíž roční chod je v zájmové oblasti tzv. kontinentálního typu, se podle údajů Podnebí ČSSR–Tabulky (1961) za období 1926–1950 pohybuje v teplém pololetí zhruba v rozmezí 70–80% a v chladném pololetí zhruba v rozmezí 80–90%. Denní a roční variabilita relativní vlhkosti vzduchu je značná. Stejně nepříjemná je i možná náhlá změna relativní vlhkosti vzduchu v denním chodu, navíc děje-li se tato změna v podmínkách vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nízkých teplot vzduchu, především přízemních (mlha, námraza, ovlhnutí apod. hydrometeory).

Atmosférické srážky Roční proměnlivost úhrnů atmosférických srážek je v oblasti Jaroměře v období 1961– 2000 značná. Dlouhodobé roční úhrny srážek se však v širším okolí zájmového koridoru pohybují také ve velmi širokém rozpětí od 585 do 839 mm. Pro zájmovou lokalitu byla na základě údajů ČHMÚ vypočtena pro období 1961–2000 průměrná hodnota 617,5 mm. Aktuální měsíční úhrny kolísají ve značném rozsahu, a to od měsíců absolutně suchých (nejčastěji říjen a únor, ale také listopad a březen) až po měsíce s více než trojnásobkem dlouhodobého měsíčního průměru atmosférických srážek, přičemž jednotlivé opačně po-

43



larizované extrémy mohou následovat bezprostředně za sebou. Absolutní měsíční srážková maxima se pohybují v mezích 200–250 mm. Mnohé vysoké měsíční srážkové úhrny jsou v zájmové oblasti způsobeny dešti lijákového charakteru (často s doprovodem bouřek), které vypadnou ve velmi krátkém časovém intervalu. Jejich denní vydatnost je v některých případech srovnatelná s celoměsíčními srážkovými normály. Velmi vysoké denní srážkové úhrny, které se blíží – a v ojedinělých případech také překročí – hranici 100 mm, jsou dosahovány v zájmové oblasti v měsíci září. Vysoké denní srážkové úhrny pak avizují, především v jarních měsících, velké potenciální riziko rozvoje plošné a stružkové eroze půdy. V zájmovém území lze očekávat vertikální atmosférické srážky různého druhu asi ve 42% dnů v roce, přičemž přibližně ve třetině dní v roce jsou vyšší než 1,0 mm a asi ve 4,8% dní vyšší než 10,0 mm. To znamená, že pokud je zaznamenán srážkový den, pak v cca 72% případů v něm vypadne více než 1,0 mm srážek a asi v 11,5% případů více než 10 mm srážek. Rozložení srážkových dní, kterých je v průměru asi 153 v roce, je v průměru v průběhu roku rovnoměrné. Průměr však i v tomto případě, jako u většiny parametrů srážkových charakteristik, není příliš reprezentativní. První sněžení je třeba v zájmové oblasti očekávat v průměru začátkem listopadu, ale nejsou vzácné roky, kdy se první sněžení přihlásí již počátkem října nebo naopak až v polovině prosince. Poslední den se sněžením je zaznamenáván v průměru na začátku druhé poloviny dubna, ale naposledy v daném kalendářním roce může zasněžit už i koncem první poloviny března nebo až v polovině května. První sněhová pokrývka se objevuje v průměru koncem listopadu, i když se v jednotlivých letech zabělá krajina občas i koncem října nebo naopak v dané zimní sezóně velmi pozdě, dokonce často až v novém kalendářním roce po svátku „Tří králů“. Poslední sněhová pokrývka taje v průměru v polovině března, ale často již sníh v krajině neleží od poloviny února, v chladnějších a vlhčích letech jej lze vidět ležet ještě na začátku poslední dubnové dekády. V průměru trvá období se sněhovou pokrývkou kolem 110 dní. Sníh však v tomto období leží průměrně jen asi 50 dní, přičemž sněhová pokrývka v období od prosince do března v průměru nepřevyšuje výšku 15–20 cm. V extrémních případech je třeba počítat asi se 60 cm sněhu.

Větrné poměry Určit hlavní a druhý převládající směr větru na základě anemometrických měření je velmi obtížné, neboť výsledek je, při zachování podmínek měření, velmi silně závislý na délce pozorovacího období. Odhad větrné růžice, provedený ČHMÚ pro lokalitu Jaroměř, pokládá za nejčetnější západní proudění, druhý převládající směr proudění může být alternativně buď ze severovýchodu nebo severozápadu, ale ani proudění ze severu nemá oproti druhým hlavním převládajícím směrům nijak výrazně sníženy četnosti výskytu. Lze konstatovat, že pro mírný vítr (2,5–7,5 m/s) a izotermní, resp. normální zvrstvení atmosféry je typičtější západní směr proudění a slabý vítr (0–2,5 m/s) vane nejčastěji ze severovýchodu. Tento směr proudění je také typičtější pro velmi stabilní a stabilní zvrstvení atmosféry. Starší pozorovací období jednoznačně definuje pro Jaroměř jako hlavní převládající směry proudění směr východní a severovýchodní a jako druhé převládající směry proudění směr západní a severozápadní. Severní a jižní proudění je v tomto případě silně potlačeno. V Jaroměři je

44



v letním období výraznější proudění ze západního kvadrantu a v zimním období naopak proudění z východního kvadrantu. SOBÍŠEK (1992) uvádí pro rok 1989 průměrné rychlosti větru ve Velichovkách 1,9 m/s, v Hradci Králové - Pouchově 2,9 m/s, v Hradci Králové - Novém Hradci Králové 2,6 m/s a v Holovousech 1,3 m/s.

KVALITA OVZDUŠÍ V blízkosti posuzovaného záměru se pravidelné měření znečištění ovzduší neprovádí. Imisní pozadí lze tedy pouze odhadnout na základě výsledků měření nejbližších měřících stanic. Imisní pozadí v dotčeném území lze rozdělit na dvě části – na imisní pozadí bez vlivu dopravy v nulové variantě i variantě A, B a DÚR ve volné krajině, které je platné pro obce Dolany (včetně Čáslavek a Svinišťan), Heřmanice n. Labem a Hořenice (kde je významným zdrojem znečištění ovzduší pouze doprava na I/33), a imisní pozadí uvažované pro samotnou Jaroměř jako městskou aglomeraci (s vlivem dopravy na ovzduší z ostatních významných komunikací procházejících městem mimo nulovou variantu a varianty A, B a DÚR). Imisní pozadí pro oxid dusičitý bylo odhadnuto na základě výsledků měření nejbližší měřící stanice, která tuto znečišťující látku v ovzduší pravidelně měří. Jedná se o měřicí stanici ČHMÚ č. 539 Velichovky, která je ovlivňována velmi podobnými meteorologickými poměry včetně reliéfu krajiny jako dotčené území. Přihlédnuto bylo i k výsledkům měření na stanicích ČHMÚ č. 1111 Šerlich a č. 1110 Rýchory (čisté ovzduší ve volné krajině) a výsledkům měření na stanicích č. 1353 Rychnov nad Kněžnou a č. 1496 Vrchlabí (ovzduší znečištěné činností středních a menších měst typu Jaroměř) Imisní pozadí pro benzen bylo odhadnuto na základě výsledků měření dvou jediných měřících stanic v Královéhradeckém kraji, kde se průběžné měření benzenu provádí, a to z výsledků měření stanice č. 1679 H. Králové – Sukovy sady a stanice č. 1503 H. Králové Brněnská (pro velmi zatížené městské území) a z informace ČHMÚ, kdy se vyskytují ve volné krajině koncentrace benzenu do 1 µg/m3. Imisní pozadí pro benzo(a)pyren bylo odhadnuto na základě výsledků měření dvou jediných měřících stanic v Královéhradeckém kraji, kde se průběžné měření benzo(a)pyrenu provádí, a to z výsledků měření stanice č. 1678 H. Králové – Sukovy sady a č. 1529 H. Králové – Brněnská (opět pro velmi zatížené městské území). Imisní pozadí pro suspendované částice frakce PM10 bylo odhadnuto na základě výsledků měření na stanici ČHMÚ č. 539 Velichovky, přihlédnuto bylo i k výsledkům měření stanic č. 1111 Šerlich, 1502 Rýchory a č. 1509 Orlické hory – Zakletý I (čisté ovzduší ve volné krajině) a výsledkům měření na stanicích č. 1504 Trutnov – Mládežnická a č. 1496 Vrchlabí (ovzduší znečištěné činností středních a menších měst typu Jaroměř).

45



Vzhledem k tomu, že lze velmi obtížně stanovit vývoj imisního pozadí v posuzované lokalitě v dlouhodobém výhledu, jsou v rozptylové studii, zahrnuté v tomto oznámení, i pro rok 2030 uvažovány následující hodnoty předpokládaného stávajícího imisního pozadí: v posuzovaném prostoru vedení škodlivina

v Jaroměři

varianty A, B a DÚR

µg/m3 krátkodobý průměr

roční průměr

krátkodobý průměr

roční průměr

Do 40/hod.

15

Do 70/hod.

25

benzen

-

0,3

-

Do 1

benzo(a)pyren

-

0,0001

-

0,0006

17/den

15

25/den

20

oxid dusičitý

PM10

Zdroj: http://www.chmi.cz

Celkové znečištění ovzduší v posuzovaném území je potom dáno součtem výše uvedeného imisního pozadí a vypočtených koncentrací imisí v „nulové variantě“(současná I/33) či „variantě DÚR“ (nová I/33 ve variantě DÚR + současná I/33), respektive původní „variantě A, B“ (nová I/33 ve variantě A, B + současná I/33). Podle sdělení č. 1 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007, je část území v kompetenci stavebního úřadu Jaroměř oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ukazatelích PM10 (denní limit je překročen na 4,1 % území) a benzo(a)pyren (cílový imisní limit je překročen na 5,7 % území stavebního úřadu Jaroměř).

Ke změně oproti původní dokumentaci došlo v kapitole C.II.1 pouze v části věnované kvalitě ovzduší, kde se uvažováním stanice č. 539 Velichovky zvýšil předpoklad imisního pozadí PM10. Drobně byly upraveny hodnoty pozadí pro benzo(a)pyren a aktualizovány údaje týkající se vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší.

C.II.2. Voda HYDROGRAFICKÉ A HYDROLOGICKÉ POMĚRY Širší zájmové území náleží do povodí Labe a Úpy. Řeka Úpa je levostranným přítokem řeky Labe, vlévá se do ní v Jaroměři. Jejich hydrologická rozvodnice protíná projektovanou trasu obchvatu v prostoru mezi Jaroměřským rybníkem a obcí Čáslavky. Především Labem a Úpou je tedy zprostředkováno vlastní odvodnění povrchových a podzemních vod v zájmovém území. Jak vyplývá z níže uvedené hydrogeologické stavby území, částečně probíhá přesun vodních mas podpovrchovou cestou, především v křídových a případně kvartérních kolektorech a v tektonicky predisponovaných oblastech. V údolích toků v nižších výškových úrovních dochází k drenáži těchto vod do výše zmíněných hlavních povrchových toků.

46



Specifický odtok podzemních vod (KRÁSNÝ ET AL. 1982) se na sledovaném území pohybuje mezi 2 a 3 l/s/km2.

Úpa 1-01-02-059

Úpa soutok

513,08

816

386

430

0,53 13,63

6,99

3

9,15

v uzávěr.

0,49 12,85

průtok

406

specifický

424

součinitel

830

odtokový

711,58

název profilu

pořadí

odtok [mm]

Labe nad Úpou

číslo hydrologického

profilu [m /s]

2

odtok [l/s/km ]

a odtoku [mm]

rozdíl srážek

srážky [mm]

Labe 1-01-01-085

tok,

2

[km ]

plocha povodí

Zájmové území konkrétně spadá k dílčím povodím 1-01-01-085 Labe nad Úpou a 1-0102-059 Úpa soutok. Následující tabulka uvádí základní průtokové charakteristiky výše zmíněných vodních toků:

Zdroj: Hydrologické poměry ČSR, díl III

Zájmové území je zobrazeno na základní vodohospodářské mapě ČSSR v měřítku 1: 50 000 na listech 03-44 Dvůr Králové nad Labem, 04-33 Náchod a 13-22 Jaroměř. Významnou roli v odvodňování převážné části zájmové oblasti má pravostranný přítok řeky Úpy, potok Tůně. Do tohoto potoku je zaústěno mnoho drobných vodotečí, které se rekrutují především z řad svedených dešťových kanalizací nivelačně výše položených obcí (Čáslavky, Dolany, Svinišťany). Projektovaný obchvat Jaroměře kříží na své trase tři vodoteče: − Labe pod soutokem s Běluňkou v prostoru mezi Heřmanicemi a Jaroměřským rybníkem, − vodoteč mezi Běluňkou a Jaroměřským rybníkem, − místní vodoteč jižně od Svinišťan. Srážko-odtokové vztahy bilančního celku 9 (bc 9), který zahrnuje rajóny 422 Podorlická křída, 425 Hořicko-miletínská křída a také 424 Královédvorská synklinála, vyjadřuje následující bilanční rovnice sestavená z výsledků hydrologického modelu SG (HERČÍK – HERRMANN 1987) v mm/rok: srážka 642

= =

povrchový odtok 184

+ +

podzemní odtok 73

+ +

ztráta 385

Podstatné vodohospodářské informace lze čerpat z přílohy B. Grafická část, mapy B.III Účelová mapa ovlivnění podzemních a povrchových vod.

47



HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Širší zájmové území je dle SVP (1987) součástí hydrogeologických rajónů 422 Podorlická křída, 424 Královédvorská synklinála a rajónu 425 Hořicko-miletínská křída, které jsou zařazeny do jednotného bilančního celku 9 – Křída severně jílovické poruchy (Obr. 2). Hydrogeologický rajón 425 se nachází již mimo trasu projektované silnice (JV od ní). Kvartérní štěrkopísky vytváří v zájmové oblasti samostatný mělký kolektor podzemní vody s relativně nepropustnou bází ve formě střednoturonských a spodnoturonských pelitických hornin, jako samostatný rajón však nejsou štěrkopískové kolektory vyčleněny.

Svrchnokřídové zvodně Bilanční celek 9 (dále jen bc 9) je jedním z vodárensky nejvýznamnějších rajónů východních Čech. Křídové vrstvy rajónu tvoří zvodnělý systém, v němž jsou v hlubších částech dokumentovány 2 kolektory, oddělené mezilehlými izolátory. Kolektor A tvoří průlinovo–puklinově propustné pískovce perucko–korycanského souvrství, kolektor B je vázán na horní část bělohorského souvrství ve vývoji prachovito– písčitých spongilitických slínovců. Souvislý výskyt perucko–korycanského souvrství (kolektor A) je omezen především na rajóny 424 a 425, v rajónu 422 pouze na jeho SZ a JV část. Kolektor B je naopak vyvinut souvisle pouze v rajónu 422. Oba zájmové kolektory mají zásadní význam pro vodohospodářské využití. Sedimenty středního, popř. svrchního turonu mají díky svému litologickému charakteru (pelitické sedimenty) v hydrogeologické struktuře bc 9 povahu regionálních izolátorů. Výjimku tvoří pásmo připovrchového rozpojení puklin, na které však není v těchto sedimentech vázána vodárensky významnější zvodeň. Z hlediska bilančního byla oblast bc 9 několikrát hodnocena, poslední bilance, týkající se hospodářsky nejvýznamnějších kolektorů A a B, byla provedena HERČÍKEM – HERRMANNEM (1987). Pro území, zahrnující celé hydrogeologické rajóny 422 Podorlická křída, 424 Královédvorská synklinála a 425 Hořicko-miletínská křída, byly stanoveny následující zásoby podzemních vod:

kolektor (rajón) A (rajón 425) A (rajon 424) B (rajón 422)

přírodní zdroje (l/s) kat. C2 646 590 1698

využitelné zásoby (l/s) kat.C2 396 192 1168

kat. C1 364 192 1168

odběry (l/s) stav k roku 1987 116 463

Ze zhodnocení bilančních údajů vyplývá, že zájmová oblast bc 9 má střední míru exploatace zásob podzemních vod (cca 40% využitelných zásob).

48



Obr. 2. Situace bilančního celku 9

Zdroj: HERČÍK – HERRMANN (1987)

Z hlediska prostorového režimu je možno nejdůležitější zákonitosti tvorby, oběhu, akumulace a odvodnění podzemních vod v zájmové oblasti rajónů 422 (kolektor B) a 424 a 425 (kolektor A) charakterizovat následovně (HERČÍK – HERRMANN – VALEČKA 1999): − hlavní oblastí tvorby podzemní vody kolektoru B je území mezi denudačním okrajem spodnodnoturonských sedimentů a okolním krystalinikem, popř. permokarbonem nebo cenomanem, vycházejí na povrch zejména sedimenty bělohorských vrstev spodnoturonského stáří. Hlavní oblastí tvorby podzemní vody kolektoru A je pro jímací území Jaroměř SZ okraj Jaroměřské synklinály v oblasti mezi Brodem, Litíčí a Velichovkami, kde na povrch vycházejí sedimenty cenomanu. K dotaci nádrží podzemních vod v obou kolektorech dochází především srážkovou činností, menší měrou influkcí z toků protékajících infiltračními oblastmi. − kolektor B je vázaný na křehké rigidní horniny v horní části bělohorského souvrství, které se při deformaci tříští, a tím se v nich otevírá puklinový systém. Část puklin je vyhojena kalcitem, většina z nich je však otevřená. Mocnost kolektoru je obtížné určit, neboť spodní ohraničení tvoří plynulá horninová změna v rámci souvrství. V oblasti jímacího území Jaroměř se mocnost spodnoturonského kolektoru pohybuje okolo 30–40 m. Horní hranice cyklu je ostrá, pukliny kolektoru B nepokračují do nepropustných pelitů jizerského

49



souvrství. Kolektor A je vázán převážně na pískovce korycanského souvrství, jejichž propustnost je průlinovo–puklinová, jeho mocnost se pohybuje v užší zájmové oblasti okolo 20 metrů. Horní hranice cyklu je ostrá, pískovce kolektoru A nepokračují do slínitých prachovců spodní části bělohorského souvrství. − průtočnost kolektoru B je vysoká až velmi vysoká, aritmetický průměr ze 75 hodnot transmisivity kolektoru B je 449 m2/d. Průtočnost kolektoru A je střední až vysoká, aritmetické průměry statistických souborů součinitele transmisivity se pohybují v rozpětí 147–233 m2/d. − z oblasti infiltrace srážkových a povrchových vod do kolektorů A a B odtéká podzemní voda přibližně ve směru sklonu vrstev k jímacímu území Jaroměř. Křídla synklinál v oblastech stoku nemají souvislé zvodnění. Směr odtoku podzemní vody, rychlost jejího proudění a tím sklon její hladiny je formovaný zejména strukturně-tektonickou stavbou území. Přibližně v linii Brod – Nový Kašov – Litíč se nachází hranice souvislé nádrže podzemní vody cenomanského kolektoru A, která je místy překryta nepropustnými sedimenty spodního turonu nebo kvartéru a v jímacím území Jaroměř má piezometrickou úroveň hladiny ve výšce 250–280 m n.m. − hlavní odvodnění spodnoturonského kolektoru B a cenomanského kolektoru A je zprostředkováno řekou Labem a Úpou převážně ve formě skrytých příronů do kvartérních údolních štěrkopískových náplavů.

Kvartérní zvodeň Z vodohospodářského hlediska mají pro obce ležící podél projektované silnice (Čáslavky, Dolany a Svinišťany) největší význam štěrkopísčité sedimenty III. a VI. terasy a nivní sedimenty. V štěrkopísčitých sedimentech VI. terasy, které jsou rozšířeny v pásu od Jaroměřského rybníka severovýchodním směrem po obec Svinišťany, se nachází hladina podzemní vody v hloubce 7,0–12,0 m pod terénem. Štěrkopísčité sedimenty III. terasy jsou od terasy VI. odděleny pásem sedimentů svrchní křídy severozápadního směru. V štěrkopísčitých sedimentech III. terasy se nachází hladina podzemní vody více jak 10,0 m pod terénem, v sedimentech svrchní křídy pak mezi 4,0 a 9,0 m pod terénem. V oblastech kolem vodních toků (Labe, Běluňka, Úpa a Tůně) se nacházejí rozsáhlé sedimenty údolní nivy. Hladina podzemní vody v nich se nachází 2,0–4,0 m pod terénem. Údaje o úrovních hladiny podzemní vody pod terénem byly stanoveny na základě námi uskutečněného terénního šetření. Při terénním šetření byl u některých dokumentačních bodů zjištěn geologický profil, jenž umožňuje detailněji popsat kvartérní pokryv. Na lokalitě dokumentačního objektu HV-1 v obci Svinišťany je možno z hydrogeologického hlediska rozdělit celkovou mocnost kvartérního pokryvu (cca 9–10 m) na stropní izolátor (spraše a sprašové hlíny) mocný cca 5,5 m a bazální kolektor (zahliněné

50



štěrkopískové náplavy) o mocnosti 4 – 5 m (TICHÝ 2003). Na lokalitě dokumentačních objektů S-1, S-2 a S-3 v obci Dolany je kvartérní pokryv mocný 12–15 m. Kvartérní kolektor zde tvoří písčité a štěrkopísčité sedimenty VI. terasy. Odvodnění kvartérního kolektoru je v oblasti Čáslavek, Dolan a Svinišťan zprostředkováno potokem Tůně, jenž se vlévá do řeky Úpy. V oblasti Hořenic a Heřmanic je odvodnění kvartérního kolektoru zprostředkováno řekou Labe.

Ochrana podzemních vod v zájmovém území Z hlediska ochrany podzemních vod se projektovaná stavba silnice I/33 Jaroměř – obchvat nachází v celé své délce v CHOPAV Východočeská křída. Mimo to také zasahuje do dosud platného ochranného pásma II. stupně – vnější část podzemních vod pro zásobování Jaroměřska, Novoměstska a prameniště Litá pro Hradec Králové (vyhlášeno Okresním úřadem v Náchodě, referátem životního prostředí a zemědělství dne 23.2.1993 pod č.j. Vod/5293/92-Z). Je přitom předpoklad, že rozsah zmíněného ochranného pásma II. stupně by měl být v budoucnu redukován, v oblasti zájmového území, tedy na Jaroměřsku, v rozsahu popsaném v návrhu ŠEDY – STARÉHO (2002). Poté by měla zájmová lokalita spadat pouze do navrženého území zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod. Při podrobném terénním šetření prováděném v užším pásu kolem projektovaného obchvatu Jaroměře byly zjištěny také místní zdroje vody, u nichž jsou stanovena ochranná pásma I. stupně (blíže o nich v části „Jímací objekty“).

VODOHOSPODÁŘSKÉ ZÁJMY Ve dnech 11.-13.7.2005 byl v užším okruhu kolem navrhovaného obchvatu Jaroměře proveden podrobný terénní průzkum, jenž byl mimo jiné zaměřen na dokumentaci v dané oblasti existujících vodních děl. Terénní průzkum byl veden kolem navrhované trasy silnice I/33 v pásu proměnlivě širokém cca 700–900 m. Samotný obchvat na své trase neprochází žádnou obcí. Do pásu terénně šetřeného však byly zahrnuty části obcí Hořenice, Heřmanice, Čáslavky, Dolany a Svinišťany, zahrádkářské kolonie Končiny a usedlosti Polcovský Dvůr. Zdokumentované hodnoty jsou aktuální k termínu 11.-13.7.2005 (např. úrovně hladin podzemních vod).

Jímací objekty v území části obce Hořenice Obec Hořenice je situována jižně od plánované stavby silnice I/33 Jaroměř - obchvat. Zásobování obyvatel Hořenic vodou je realizováno z vlastních (individuálních) zdrojů vody. Kanalizace v Hořenicích je pouze dešťová (v únoru 2008 bylo zahájeno vodoprávní stavební řízení na splaškovou kanalizaci v obci Hořenice). Zneškodňování odpadních vod je prováděno většinou v septicích s vyústěním přečištěných odpadních vod do dešťové kanalizace nebo v žumpách (bezodtokové jímky na vybírání).

51



Kopaná studna HO-1 Zděná studna o Ø 2 m, odměrný bod (+0,35 m).

hloubka objektu: hladina podzemní vody:

11,00 m od OB 8,90 m od OB

Kombinovaná studna HO-2 Kopaná zděná studna o Ø 1,2 m, byla prohloubena vrtem, odměrný bod (+0,5 m).


9,10 m od OB (kopaná studna), 22,40 m od OB (vrt) 8,30 m od OB

Kopaná studna HO-3 Studna roubená kamenem o Ø 1,2 m, odměrný bod (+0,5 m).


9,10 m od OB 7,40 m od OB

Kopaná studna HO-4 Zděná studna o Ø 1,2 m, odměrný bod (+0,2 m).









Kopaná studna HO-7 Kopaná skružová studna o Ø 1 m, odměrný bod (+0,5 m).



Vrtaná artézská studna HO-8 Vrtaná studna, s piezometrickou hladinou nad okolním terénem.

hloubka objektu:

nezjištěna (přesahuje 25 m)

52


hladina podzemní vody: vydatnost:


nezjištěna 1,5 l/s

Celkově je možné vysledovat postupné stoupání úrovně hladiny podzemní vody od severu k jihu (z 8,55 m na 5,7 m resp. 5,4 m od terénu). Terén se sklání tímtéž směrem, tj. k Labi.

Jímací objekty v území části obce Heřmanice Obec Heřmanice je situována severně od plánované stavby silnice I/33. Zásobování obyvatel Heřmanic vodou je z většiny realizováno ze dvou dominantních zdrojů vody, zbytek obyvatel je odkázán na zásobování z vlastních zdrojů vody. Jeden z dominantních zdrojů vody v obci se nachází v šetřeném pásu (dokumentační objekt HE-1 v areálu místní pily). Kanalizace v obci je pouze dešťová. Zneškodňování odpadních vod je prováděno většinou v septicích s vyústěním přečištěných odpadních vod do dešťové kanalizace nebo v žumpách (bezodtokové jímky na vybírání). Kombinovaná studna HE-1 Jímací objekt je situován v areálu pily a krom vlastní pily je jímanou podzemní vodou zásobováno cca 10 rodinných domů. Jedná se o zděnou kopanou studnu o vnějším Ø 4,30 m a vnitřním Ø 3,30 m, jež byla prohloubena vrtem, odměrný bod (+0,2 m).


11,00 m od OB (kopaná studna), 10,10 m od OB

40,00 m od OB (vrt)

Jímací objekty v území oblasti Končiny a Polcovského Dvora V oblasti zvané Končiny východně od řeky Labe se nachází zahrádkářská kolonie (cca 100 m jižně od projektovaného obchvatu). V této oblasti je vybudován vodovod, jenž je veden z Jaroměře. V kolonii je řada zdrojů vody využívaných převážně k závlaze zahrad. Severně od zahrádkářské kolonie se nachází jaroměřské krematorium, jenž je napojeno na kolem vedený vodovod. Kopaná studna KO-1 Kopaná skružová studna o Ø 1 m, odměrný bod (+0,35 m).



Kopaná studna KO-2 Kopaná skružová studna o Ø 1 m, odměrný bod (+0,35 m).



53












Z prostorového rozložení zdokumentovaných jímacích objektů je patrné, že úroveň hladin podzemních vod stoupá ve směru ze SZ k JV (KO-1 až 3), tj. směrem od navrhovaného obchvatu. Jižně od osady „Končiny“ (cca 150 m od KO-5) se nachází kopaná studna V-4. Údaje o tomto zdroji vody poskytla Česká geologická služba – Geofond. Kopaná studna V-4


6,00 m od terénu 4,90 m od terénu

Další terénně šetřenou lokalitou v blízkosti této části obchvatu (cca 450 m severně od osady Končiny) byl Polcovský Dvůr. Jedná se o usedlost několika rodinných domů, trvale obývaných. Také zde je přiveden vodovod z Jaroměře. Při terénním šetření zde byl zjištěn pouze jeden zdroj vody, jenž dle sdělení jeho majitele není v současnosti využíván. Kopaná studna PO-1 Studna roubená kamenem o Ø 1 m, odměrný bod (+0,35 m).



Západně (cca 150 m) od PO-1 se nachází kopaná studna V-5. Údaje o tomto zdroji vody poskytla Česká geologická služba – Geofond.

54



Kopaná studna V-5


9,00 m od terénu nezjištěna

Jímací objekty v území části Čáslavek Čáslavky, část obce Dolany, jsou situovány jižně od plánovaného obchvatu Jaroměře. Zásobování obyvatel Čáslavek vodou je realizováno z vlastních (individuálních) zdrojů vody. Kanalizace v Čáslavkách je pouze dešťová. Zneškodňování odpadních vod je prováděno většinou v septicích s vyústěním přečištěných odpadních vod do dešťové kanalizace nebo v žumpách (bezodtokové jímky na vybírání). Několik objektů má malé domovní mechanickobiologické ČOV. Kanalizace ústí do stávajícího melioračního kanálu, jenž se vlévá do potoka Tůně. Kopaná studna ČA-1 Kopaná skružová studna o Ø 1,2 m, odměrný bod (+0,35 m).


10,50 m od OB 8,90 m od OB

Kopaná studna ČA-2 Kopaná skružová studna o Ø 1,2 m, odměrný bod (+0,2 m).


10,20 m od OB 9,40 m od OB

Jímací objekty v území části obce Dolany Obec Dolany je situována jižně od plánovaného obchvatu Jaroměře, východně od Čáslavek. Zásobování obyvatel Dolan vodou je realizováno z vlastních (individuálních) zdrojů vody. Zemědělské družstvo má vlastní zdroje vody. Kanalizace v Dolanech je pouze dešťová. Zneškodňování odpadních vod je prováděno většinou v septicích s vyústěním přečištěných odpadních vod do dešťové kanalizace nebo v žumpách (bezodtokové jímky na vybírání). Několik objektů má malé domovní mechanicko-biologické ČOV. Z Dolan odtéká bezejmenný meliorační kanál, který se vlévá do potoka Tůně. Vrtaná studna DO-1 Vrtaná studna byla provedena v roce 2003, zásobuje vodou přilehlé fotbalové hřiště.


30,00 m od terénu (dle sdělení starosty obce) nezjištěna

55



Kopaná studna DO-2 Kopaná skružová studna v prostorách místního autobazaru o Ø 1,2 m, odměrný bod (+0,35 m), v současné době nevyužívaná.


11,50 m od OB 10,90 m od OB

Kopaná studna DO-3 Zděná cihlová studna o Ø 1 m, odměrný bod (+0,35 m).


12,00 m od OB 10,90 m od OB

Kopaná studna DO-4 Zděná cihlová studna o Ø 1 m, odměrný bod (+0,35 m).


12,00 m od OB 10,60 m od OB

Kopaná studna DO-5 Kopaná skružová studna o Ø 1 m, odměrný bod (+0,5 m).


12,30 m od OB 10,70 m od OB



13,10 m od OB 10,30 m od OB



10,60 m od OB 8,30 m od OB

Kopaná studna DO-8 Studna roubená kamenem o Ø 2 m, odměrný bod (+0,5 m).




56





Kopaná studna DO-10 Zděná cihlová studna o Ø 1,2 m, odměrný bod (+0,5 m), v areálu místního hřbitova.


10,20 m od OB 8,70 m od OB

Zemědělské družstvo Dolany využívá vlastních zdrojů vody. Do šetřené oblasti spadají zdroje vody ZD označené S-2 a S-3. Zemědělským družstvem Dolany byly poskytnuty údaje o všech jeho zdrojích vody, tj. i o zdroji S-1. Kopaná studna S-1 Kopaná skružová studna o Ø 1 m, odměrný bod (+0,52 m), v areálu mechanizačního střediska. Zdroj zásobuje pitnou a užitkovou budovu a dílny ZD, správní budovu ZD, kulturní dům včetně kuchyně a 10 bytových jednotek.

hloubka objektu: hladina podzemní vody: vydatnost zdroje:

6,25 m od OB 3,53 m od OB 0,20 l/s

Kopaná studna S-2 Studna roubená kamenem o Ø 1,5 m, odměrný bod (+0,35 m), v areálu ovocnářského střediska. Zdroj zásobuje užitkovou vodou ovocnářské středisko (cca 10 zaměstnanců) a jeden obytný dům.


11,20 m od OB 8,80 m od OB 0,025 l/s

Kopaná studna S-3 Zděná cihlová studna o Ø 2 m, odměrný bod (+0,42 m), v areálu posklizňové linky ZD. Zdroj zásobuje užitkovou vodou kancelář obsluhy posklizňové linky, 4 bytové jednotky, autobazar.


13,20 m od OB 10,02 m od OB (11,60 m od OB během šetření) 0,04 l/s

Všechny studny ZD využívají zvodněných písčitých a štěrkopísčitých kvartérních náplavů Úpy, přitom nejhlubší studny S-2 a S-3 byly pravděpodobně vyhloubeny jako tzv. úplné, tj. na celou mocnost využívaného kolektoru (ukončeny na bázi kvartéru v turonských slínovcích). Kolem zdroje vody S-1 bylo navrženo ochranné pásmo I. stupně (zda je oficiálně vyhlášeno a v jakém rozsahu není z poskytnutých údajů zřejmé).

57



Z prostorového rozložení hladin podzemních vod jednotlivých dokumentačních objektů je možné vysledovat postupné stoupání úrovní hladin podzemních vod z JZ k SV. Severně nad stávající komunikací I/33 směrem na Svinišťany (cca 450 m západně od zdroje vody SV-1) se nachází kopaná studna V-1. Údaje o tomto zdroji vody poskytla Česká geologická služba – Geofond. Kopaná studna V-1


11,50 m od terénu 10,20 m od terénu

Jímací objekty v území části Svinišťan Část obyvatel Svinišťan, části obce Dolany, je zásobována z vlastního spádového vodovodu, který byl vybudován a je udržován nákladem místních obyvatel. Zdrojem vody je pramen v severní části obce (mimo šetřené území). Voda z pramene je akumulována v malém vodojemu. Kanalizace ve Svinišťanech je jednotná. Zneškodňování odpadních vod z převážné části sídla je prováděno v nově postavené kořenové ČOV (objekt SV-8). Nachází se v JV části Svinišťan (v projektově přemostěném údolí). Odpadní vody z obce gravitačně přitékají do kořenové čistírny odpadních vod jednotnou kanalizací přes uzavírací objekt. Zde se nejprve odpadní vody předčistí na mechanickém stupni a přes rozdělovací šachtu vtékají do dvou kořenových filtrů. Po biologickém vyčištění odtéká voda přes sběrnou šachtu a měrný objekt do recipientu. Přečištěné odpadní vody se vypouští do melioračního kanálu, která je napojena na místní potok Tůně. Zbytek obyvatelstva, na centrální ČOV nenapojený, zneškodňuje odpadní vodu v septicích s vyústěním vyčištěných odpadních vod do dešťové kanalizace nebo v žumpách (bezodtokové jímky na vybírání). Z obce odtéká bezejmenný meliorační kanál, jenž se vlévá do potoka Tůně. V JV části Svinišťan se nachází malá vodní nádrž o ploše 27 arů, která je využívána jako zdroj vody pro závlahu okolních sadů (objekt SV-7). Zdrojem vody pro tuto nádrž je místní pramen (objekt SV-6) a přítok z melioračního kanálu. Vody z nádrže odtékají melioračním kanálem do potoka Tůně. Kopaná studna SV-1 Kopaná skružová studna o Ø 1 m, odměrný bod (+0,2 m).


10,90 m od OB 10,75 m od OB

Kopaná studna SV-2 Kopaná skružová studna o Ø 1,2 m, odměrný bod (+0,2 m).

hloubka objektu:

12,30 m od OB

58


hladina podzemní vody:


10,80 m od OB



11,90 m od OB 11,00 m od OB



12,00 m od OB bez vody

Kopaná studna SV-5 Studna roubená kamenem o Ø 1,2 m, odměrný bod (+0,35 m).



Kopaná studna SV-6 Kopaná skružová studna o Ø 1,0 m, odměrný bod (+0,35 m). Pramen vytéká ze studny a povrchově teče do níže položené vodní nádrže (objekt SV-7).



Vrtaná studna HV-1 Vrtaná studna HV-1 v obci Svinišťany byla vybudována v roce 1976 s cílem ověřit možnost zajištění zdroje pitné vody pro objekty zemědělské výroby a pro výstavbu bytových jednotek (TICHÝ 2003). Z hlediska stavebního se jedná o trubní studnu vystrojenou ocelovými zárubnicemi do konečné hloubky.

hloubka objektu: ustálená hladina: přítok vody: profil hloubení:

využitelná vydatnost:

100 m od terénu okolo 19 m od terénu 39 m a 71 m 0,00 - 9,50 m ∅ 940 mm 9,50 - 25,00 m ∅ 680 mm 25,00 - 100,00 m ∅ 530 mm 18 l/s

Využitelná vydatnost zdroje vody dle NĚMCE (1977) činí 18 l/s při snížení hladiny podzemní vody ve vrtu do 30 m. Aktuálně je zdroj využíván pro zásobování dvou středisek živočišné výroby a bytových jednotek ZD Dolany ve Svinišťanech v předpokládaném množství 22 000–28 000 m3/rok (tj. průměrně 1,15 l/s). Zdroj vody je zároveň vystrojen čerpací technikou pro případ potřeby požární vody. Z hlediska ochrany podzemních vod bylo

59



u zdroje vody (vrtu HV-1) vymezeno ochranné pásmo I. stupně (rozhodnutí č.j. 3964/95/Vod-Z OkÚ- referát ŽP Náchod ze dne 21.9.1995) v rozsahu čtverce 10x10 m s oplocením. Při zhodnocení prostorového rozložení hladin podzemních vod jednotlivých dokumentačních objektů můžeme konstatovat, že u studní SV-1 až SV-4 dochází ve směru z JZ k SV k postupnému zaklesávání hladiny podzemní vody. Ve východní části Svinišťan vykazují dokumentační objekty poměrně mělkou úroveň hladin podzemních vod. Hladiny podzemních vod v objektech SV-5, resp. SV-6 byly 3,15, resp. 0,55 m pod terénem. Úroveň hladiny podzemní vody stoupala ve sklonu terénu, tj. k jihu.

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA JAKOSTI PODZEMNÍCH, POVRCHOVÝCH A SRÁŽKOVÝCH VOD V ZÁJMOVÉ OBLASTI Druh a množství látek rozpuštěných v podzemních vodách jsou primárně určeny dvěma faktory: kvalitou srážkových vod a mineralizační schopností horninového prostředí. Rozhodující vliv na jakost vody mají ve většině případů pochody, k nimž dochází při průniku srážkové vody půdní vrstvou. V oblastech křídových hornin platí, že vysoký parciální tlak oxidu uhličitého v půdě ve srovnání s atmosférou způsobuje přeměnu nerozpustných karbonátových hornin, především uhličitanu vápenatého, na rozpustné hydrogenkarbonáty. Ty jsou prakticky ve všech podzemních vodách bilančního celku 9 převažujícím aniontem. Mineralizace podzemních vod roste ve směru podzemního toku při zachování typu vody. V případě nepřítomnosti střednoturonského krytu, a tedy v oblastech s volnou hladinou spodnoturonské nebo cenomanské vody, však jakost vod kolísá v závislosti na obsahu antropogenních iontů (dusičnanů, síranů, chloridů) a bakteriálním znečištění. Naopak v oblastech se zachovaným střednoturonským izolátorem dochází vlivem redukčních podmínek ke zvýšení koncentrace železnatých iontů a k redukci dusičnanů na dusitany nebo amonné ionty. Celkově lze konstatovat, že charakter podzemních vod na území hydrogeologických rajónů 422 a 425 je závislý na jejich pozici ve struktuře. Celková mineralizace se u spodnoturonských vod v kolektoru B pohybuje mezi 350–700 mg/l a stoupá ve směru proudění podzemní vody. Jako další charakteristické vlastnosti těchto vod lze uvést: Ca–HCO3 typ a neutrální až slabě alkalickou reakci. Spodnoturonské vody jsou z vodohospodářského hlediska nejvýznamnější. S výjimkou okrajů struktury, kde schází nepropustný kryt zvodně, jsou vody bakteriologicky téměř nezávadné. Cenomanské vody kolektoru A v rajónu 425 mají mírně alkalickou podzemní vodu střední až nízké mineralizace (150 – 400 mg/l), základního typu Ca–HCO3. Ve směru proudění podzemní vody se obsah minerálních látek zvyšuje jen velmi málo, neboť pískovce obsahují nepatrné množství rozpustných složek. Typ sírano-vápenatých vod je charakteristický pro okrajové oblasti pánví, kde cenomanské pískovce vystupují přímo k povrchu a kde dochází k ovlivnění chemismu podzemní vody jak alterací pyritických cenomanských vložek, tak vodou srážkovou, převážně síranového typu.

60



Kvartérní vody jsou převážně neutrální reakce, HCO3–Ca typu, s poměrně vysokou mineralizací až 900 mg/l způsobenou nejen vyluhováním vápenatých a uhličitanových iontů kyselými srážkovými vodami ze slínovcového podloží, ale také vysokou koncentrací antropogenních iontů. V rámci zpracování dokumentace bylo provedeno mapování kvality povrchových vod v tocích v dotčeném území z hlediska jejich kontaminace látkami souvisejícími s automobilovou dopravou. Byla sledována kontaminace povrchových vod chloridy ze zimní údržby silnic a ropnými látkami (NEL) smývanými z povrchu silnic, odběr vzorků byl proveden 20.4.2005:

Labe pod soutokem s Běluňkou ukazatel

hodnoty přípustného znečištění

jednotka

výsledek rozboru

chloridy

mg/l

4,9

250

NEL

mg/l

< 0,01

0,1

povrchových vod *

Úpa pod soutokem s Tůní ukazatel


jednotka

výsledek rozboru

chloridy

mg/l

5,5

250

NEL

mg/l

< 0,01

0,1

povrchových vod *

meliorační kanál v k.ú. Dolany ukazatel


jednotka

výsledek rozboru

chloridy

mg/l

93,5

250

NEL

mg/l

< 0,01

0,1

povrchových vod *

Tůně pod soutokem s melioračním kanálem ukazatel

jednotka

výsledek rozboru

hodnoty přípustného znečištění povrchových vod *

chloridy

mg/l

46,55

250

NEL

mg/l

< 0,01

0,1

vodoteč pod Svinišťany ukazatel


jednotka

výsledek rozboru

chloridy

mg/l

58,0

250

NEL

mg/l

< 0,01

0,1

povrchových vod *

* podle Nařízení vlády č. 61, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

61



Výsledky rozborů ukazují, že kontaminace povrchových vod chloridy a ropnými látkami v dotčeném území je hluboko pod platnými limitními hodnotami, a to i v případě velmi málo vodných vodotečí (meliorační kanál, bezejmenná vodoteč pod Svinišťany). Aktuální údaje o jakosti srážkových vod byly získány z nejbližší srážkoměrné stanice ČHMÚ v Hradci Králové (250 m n.m.), kde je pravidelně sledován také chemismus, a to za období 1995–2001. Vodivost srážkové vody se zde pohybuje převážně mezi 15 až 56 mS/m, průměrná hodnota činí 27,8 mS/m. Celkový trend vodivosti, a tím také obsahu rozpuštěných látek, je mírně klesající. Reakce vody je kyselá. V ukazateli pH lze vysledovat příznivý stoupající trend, hodnoty se za celé období pohybují převážně od 4 do 5,7 (∅ 4,6). Tento stav je dán především postupným zlepšováním kvality ovzduší v souvislosti s odsiřováním velkých průmyslových podniků a s přechodem na kvalitnější paliva (např. zemní plyn) u malospotřebitelů. Obsah dusičnanů ve srážkové vodě se za poslední roky pohyboval převážně v rozmezí od 0 mg/l do 8 mg/l (∅ 3,15 mg/l). Celková tendence obsahu dusičnanů je spíše stálá. Hodnoty obsahu amonných iontů se pohybují nejvíce mezi 0 a 2,8 mg/l, průměrná hodnota činí 0,97 mg/l. Trend je spíše stálý. Současně se stoupajícím trendem pH také klesá obsah síranů v ovzduší. Obsahy síranů se pohybují mezi 0 a 7 mg/l s průměrem okolo 2,9 mg/l. Z hlediska vlivu srážkových vod na kvalitu vod podzemních lze vysledovat celkově příznivý trend především v postupném snižování obsahu síranů a kyselosti srážkových vod.

Oproti původní dokumentaci došlo ve znění kapitoly C.II.2 pouze k formálním změnám. Hydrogeologická charakteristika území zůstává zachována. Dynamika podpovrchových vod je ze střednědobého až dlouhodobého hlediska, při zachování odtokových poměrů v území, ustálená.

C.II.3. Půda Převládajícím půdním typem v zájmovém území jsou hnědé půdy a hnědozemě na substrátech písčito–slínitého nebo sprašovitého charakteru. Tyto typy půd jsou typické pro mírně členitý reliéf v mírném, dostatečně vlhkém klimatu. Všeobecně se zde nacházejí hluboké, středně těžké půdy, bez většího podílu skeletu, obvykle s poměrně příznivými sorpčními vlastnostmi. Těžší typy půd mimo údolní nivy obsahují dostatečné množství humusu a v rovinatém terénu jsou vhodné pro středně náročné obiloviny. Co se týká půdních druhů, ve sledované oblasti se nachází převážně hlinité až písčitohlinité půdy, směrem k východu od Jaroměře se mimo údolní nivu významně uplatňují jílovitohlinité půdy. Hlavním půdotvorným substrátem v západní sledované oblasti jsou spraše a sprašovité pokryvy, na východě území převažují v okolí toků nevápnité nivní uloženiny a ve vyšších polohách křídové opuky a slínovce.

62



Půdy jsou převážně bez skeletu, pouze v oblastech výchozů křídových hornin slabě až středně štěrkovité. Mocnost půdního pokryvu se pohybuje v převážné většině území přes 120 cm, ve vyšších polohách do 60 cm. Mocnost půdního pokryvu úzce souvisí s typem půdotvorného substrátu a se svahovitostí. Pokud jsou přítomny substráty založené přímo na křídových slínovcích a opukách, zmenšuje se mocnost půdního pokryvu. Podrobný popis charakteru půdního pokryvu v zájmové oblasti pro vybrané části katastrů ukazuje následující tabulka:

katastr Horní Dolce, Hořenice, Jaroměř mezi Úpou a Metují

zrnitost půdy

hlinitá písčitohlinitá až hlinitá

hloubka

přes 120 cm

přes 120 cm

Čáslavky – jižní část katastru

převážně hlinitá přes 120 cm

půdotvorný substrát sprašovité pokryvy nevápnité nivní uloženiny

genetický půdní představitel

skeletovitost a zamokření

hnědozem

minimum skeletu

nivní půdy

minimum skeletu

spraše, v nivě

převážně

nevápnité nivní

hnědé půdy a

uloženiny

hnědozemě

minimum skeletu

Trvalý a dočasný zábor zemědělské půdy způsobený výstavbou silnice I/33 je vyčíslen v rámci jednotlivých katastrálních územích při diferenciaci půdy na bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a odpovídající třídy ochrany v kapitole B.II.1. Tím je dáno další, dostatečné zpřesnění charakteristik půdního pokryvu dotčeného území.

Oproti původní dokumentaci byly informace týkající se porovnání stávající kontaminace půdy při silnici I/33 a v zemědělské krajině dotčené posuzovaným záměrem přesunuty z kapitoly C.II.3 do kapitoly D.I.5, kde slouží jako vhodný podklad k posouzení vlivů intenzivní automobilové dopravy na půdu.

C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje GEOLOGICKÉ A TEKTONICKÉ POMĚRY Zájmové území se nachází převážně v prostoru Jaroměřské synklinály, menší západní částí pak v prostoru synklinály Královédvorské. Jaroměřská synklinála je součástí hydrogeologického rajónu 422 Podorlická křída (v tomto rajónu se nachází převážná, tj. střední a východní část posuzované stavby) a rajónu 425 Hořicko–miletínská křída (JZ od projektované silnice). Jako konvenční hranice mezi oběma rajóny v oblasti Jaroměřské synklinály byl stanoven tok Labe v úseku Kuks – Dolní Ples, přestože zde pravděpodobně

63



dochází k částečnému překrývání obou rajónů. Královédvorská synklinála je součástí hydrogeologického rajónu 424 (v tomto rajónu se nachází západní část nové silnice I/33). Hydrogeologický rajón 422 Podorlická křída zahrnuje křídové sedimenty, omezené na S a SV převážně transgresivně–denudačním ohraničením mezi krystalinikem Orlických hor nebo permokarbonskými sedimenty a na JZ jílovickou poruchou a výravským zlomem. Křídové sedimenty patří do labského faciálního vývoje, s převažujícím slínovcovým vývojem. Většina území rajónu byla v cenomanu souší, a proto je bazální křídové perucko–korycanské souvrství vyvinuto pouze v okrajových částech. Dále jsou zde zachovány sedimenty spodnoturonského a střednoturonského stáří (bělohorské a jizerské souvrství). Hydrogeologický rajón 425 Hořicko–miletínská křída zahrnuje křídové sedimenty, omezené na SSV zvičinskou antiklinálou a na JJV jílovickou poruchou. Na rozdíl od sousedního rajónu 422, kde je perucko–korycanské souvrství vyvinuto pouze lokálně, v rajónu 425 se zachovalo toto souvrství souvisle v celé ploše rajónu a je zde dominantním hydrogeologickým kolektorem. Dále jsou zde zachovány převážně sedimenty spodnoturonského a střednoturonského stáří (bělohorské a jizerské souvrství) ve slínovcovém vývoji. Hydrogeologický rajón 424 Královédvorská synklinála je tvořen sedimentárními horninami severovýchodního okraje České křídové pánve. Má eliptický tvar, protáhlý ve směru SZ–JV. Severní omezení vůči podkrkonošskému permokarbonu je transgresivní, jihozápadní hranice je dána průběhem zvičinské antiklinály. Na jihovýchodě je struktura omezena vlčkovickým zlomem a na východě hydrogeologickou rozvodnicí, sledující na západní straně údolí Běluňky. Výše zmíněné rajóny mají sedimentární výplň kvartér, neogén, svrchní křída. Podloží křídových sedimentů v převážné části trasy obchvatu tvoří relikty permokarbonských klastických sedimentů (červenohnědé hrubozrnné až jílovité pískovce, slepence), řazené k podkrkonošské permokarbonské pánvi. Jaroměřská synklinála představuje pouze dílčí strukturně tektonickou jednotku České křídové pánve na rozhraní hydrogeologických rajónů 422, 424 a 425. Osa této struktury má ve sledovaném území směr přibližně SZ–JV. Trasa „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ je přibližně směru JZ–SV. Svrchnokřídová výplň struktury, ve stratigrafickém sledu od cenomanu po střední turon, dosahuje v jímací oblasti Jaroměř mocnosti až 113 m (KNĚŽEK 1987).

Strukturně-tektonická charakteristika rajónů 422, 424 a 425 Hydrogeologické rajóny 422, 424 a 425 představují území deformované do souboru vrás, jejichž osy se stáčejí ze sudetského směru (ZSZ–VJV až SZ–JV) v rajónech 424, 425 a severozápadní části rajónu 422 do směru SSZ–JJV až S–J v jižní části rajónu 422 (PRAŽÁK 1986). Hřbety v zájmovém území jsou obrazem nesouměrných antiklinál, označovaných jako zvičinská, libřická, opočenská, potštejnská. Strukturní a morfologické deprese mezi antiklinálami jsou označovány jako miletínská, jaroměřská a ústecká synklinála. Strmější ramena antiklinál jsou většinou porušena zlomy, některé vrásy ukončují brachyantiklinální,

64



popř. brachysynklinální uzávěry. V osových částech antiklinál vycházejí na povrch nejstarší křídová souvrství perucko–korycanské a bělohorské, místy je odkryto i křídové podloží.

Litologická situace zájmového území Četnými vrtnými pracemi v okolí Jaroměře byly dokumentovány svrchnokřídové vrstevní sledy většinou v rozsahu od cenomanu do spodního turonu (KNĚŽEK 1976). Geologické vrstvy byly především v jímací oblasti a jeho okolí vyvinuty v těchto cyklech: − cyklus sladkovodní cenoman (perucké vrstvy) … vyvinut jen místně v nepravidelné mocnosti, převážně jemnozrnné pískovce, uhelné jílovce, mocnost do 4 m, − cyklus mořský cenoman (korycanské vrstvy) … pískovce přecházející do prachovců a slepenců, často glaukonitické, − cyklus inverzní – spodní turon (bělohorské vrstvy) … homogenní slínovce a prachovce, spongilitické slínovce o mocnosti 52–56 m, směrem na západ od Jaroměře klesá mocnost na 32,5 m. Vrtné práce provedené v bezprostřední blízkosti projektovaného obchvatu Jaroměře však dokumentují křídové vrstevní sledy v rozsahu od cenomanu až do středního turonu (TICHÝ 2003). Následující tabulka uvádí charakteristiku jednoho z dokumentačních objektů, jenž se nachází v bezprostřední blízkosti projektovaného obchvatu Jaroměře: mocnost

mocnost (m)

název

křídových

objektu,

ustálená hladina podzemní

+ kvartér.

střední

spodní

lokalita

sedimentů

turon

turon

26

46,5

vody (m od terénu) cenoman

k 20.1.2003

1,5

18,45

(m) HV-1 Svinišťany

83

Kvartérní terasové uloženiny (písky, písčité štěrky) jsou nesouvisle rozšířeny po celé zájmové oblasti. Jejich mocnost je např. u dokumentačního objektu HV-1 4–5 m. Patří k několika cyklům vývoje říčních toků v pleistocénním období, které spadají do období stupňů günz, mindel, riss a würm. V okolí posuzovaného záměru se nachází štěrkopísčité uloženiny III. a VI. terasy. Pokryv kvartérních štěrkopísků nebo křídových sedimentů tvoří jemné spraše a sprašové hlíny s charakterem nesouvislého hydrogeologického izolátoru. Jejich mocnost je např. u dokumentačního objektu HV-1 okolo 5,5 m. V okolí vodních toků (Labe, Běluňky a Tůně) se nacházejí kvartérní nivní sedimenty.

PŘÍRODNÍ ZDROJE V širším okolí zájmového území se nachází dvě výhradní ložiska nerostných surovin – ložisko Jaroměř a ložisko Neznášov. Ložisko Jaroměř není v současné době těženo a vytěžený prostor je využíván jako deponie půdních substrátů firmy AGRO CS, a.s. Česká Skalice, u ložiska Neznášov nebyla těžba zatím zahájena:

65


číslo


název ložiska

držitel

název CHLÚ

průzkumných

surovinový

využití,

nebo těžebních

typ

způsob těžby

název dobýv.

práv

prostoru 3053300

Jaroměř

05330001

Jaroměř I

Later Chrudim,

cihlářská

stěnový lom,

05330002

Jaroměř II

a.s.

surovina

těžba ukončena

70722

Jaroměř

3200300

Neznášov

štěrkopísky

netěženo

20030000

Neznášov

Silnice Hradec Králové, a.s. divize 06

Kapitola C.II.4 je ve srovnání s původní dokumentací prakticky beze změn.

C.II.5. Fauna a flóra FAUNA Výstavba silnice I/33 v úseku Jaroměř – Velký Třebešov je situována do území, které z naprosté většiny nepatří k přírodovědně hodnotným a zajímavým. Proto ani v zoologické literatuře nenajdeme příliš zmínek o výskytu živočichů (např. HORSKÝ 1932-1933, MORAVEC 1994, ANDĚRA – HANZAL 1995, 1996, ANDĚRA 2000, ANDĚRA – BENEŠ 2001, MIKÁTOVÁ ET AL. 2001, VOHRALÍK – ANDĚRA 1976). Území je charakterizováno ochuzenou faunou nižších poloh, převážně hercynského původu, se západními vlivy. Cílem výzkumu a předkládané práce bylo tedy nejenom tuto mezeru v poznání daného území vyplnit, ale především posoudit, nakolik se plánovaná výstavba silnice I/33 Jaroměř obchvat dotkne populací živočichů. Snahou bylo rovněž navrhnout taková řešení, která by při výstavbě i po dokončení komunikace minimalizovala negativní vliv komunikace na faunu. Pozornost byla věnována bezobratlým živočichům i obratlovcům, přestože trasa silnice je v posuzovaném úseku vedena takřka výlučně agrocenózami (výjimku tvoří niva Labe).

Charakteristika jednotlivých dílčích lokalit Za účelem faunistického průzkumu byla celá posuzovaná plocha rozdělena na 12 dílčích výzkumných lokalit (tyto lokality jsou zakresleny v příloze B. Grafická část, mapa B.V Bilologické posouzení území). Dílčí lokality byly vybrány tak, aby: − reprezentovaly poměrné zastoupení charakteristických biotopů v území, − byly plošně rozložené na celém dotčeném území,

66



− překrývaly se (nebo alespoň dotýkaly) s ÚSES, − byly osídleny co nejširším druhovým spektrem živočichů. Lokalita 1 – řeka Labe s břehovou vegetací a břehovou nátrží (obnažený pravý břeh s opukovou skalkou v podloží), odhalený štěrkopískový náplav na levém břehu, zbytky lužní vegetace. Labe tvoří RBK 1262. Lokalita 2 – niva meandrujícího potoka Běluňky před ústím do Labe, pozůstatek měkkého luhu (olše, vrba, topol), bohatý bylinný podrost (např. podbílek šupinatý, dymnivka dutá, česnáček lékařský, sasanka pryskyřníková aj.). Území lokality pokrývá LBC 10. Lokalita 3 – zpevněná polní cesta s mezí, alej ovocných stromů (slivoň švestka, třešeň obecná), okraj borového lesa s náletem modřínů a růže v podrostu. Lokalita 4 – polní cesta, mladé ovocné stromy, pole s obilovinami (ozimy). Lokalita 5 – polní cesta, alej topolů vlašských, okraj ovocného sadu s nízkokmeny jabloní, obdělávané polní kultury s obilovinami. Lokalita 6 – polní obdělávané kultury s obilovinami, stromořadí ovocných stromů (50 let starých), polní hnojiště. Lokalita 7 – pole se stromořadím jabloní podél silnice, ruderální vegetace v příkopech podél silnice. Lokalita 8 – souvislá polní kultura obilovin (ozimy) na území navrženého LBC 22. Lokalita 9 – polní obdělávané kultury s obilovinami, alej ovocných stromů (jabloně) podél silnice. Lokalita 10 – polní obdělávané kultury s obilovinami (ozimy i jařina). Lokalita 11 – terénní svah zarostlý smrkem ztepilým, modřínem opadavým, slivoněmi, svídou krvavou a růžemi. Menší rybník a napájecí vodoteč se zbytky lužní vegetace na březích (vrba, olše, jasan). Okraj ovocného sadu. Lokalita 12 – ovocný sad (jabloň), stráň zarostlá smrkovým lesem, na okraji keřový porost (hloh, bez černý, bříza bradavičnatá, slivoň trnka, vrba).

Metodika faunistického výzkumu Území dotčené projektovanou stavbou bylo za účelem terénního výzkumu živočichů navštíveno v průběhu podzimního období roku 2004 a zimního, jarního a letního období roku 2005 celkem 13 x (12.10., 4.11., 5.11. 2004 a 19.2., 30.3., 16.4., 28.4., 3.5., 22.5., 9.6., 28.6., 17.7., 3.8. 2005). Vzhledem k nutnosti aktualizace průzkumu byl zjišťován aktuální stav na podzim 2008, ve dnech 21.9. a 9.11. 2008.

67



Z plochy celého dotčeného území bylo vybráno celkem 12 rovnoměrně rozložených dílčích lokalit. V každé z těchto 12 dílčích lokalit byl proveden inventarizační výzkum zaměřený především: − v jarním aspektu na zjištění aktuálního výskytu bezobratlých a především rozmnožování obratlovců, − v letním aspektu registraci netopýrů pomocí ultrazvukového detektoru, odchyt bezobratlých a vizuální registraci obratlovců, − v podzimním aspektu na migraci obratlovců, na odchyt drobných zemních savců do sklapovacích pastí a registraci netopýrů pomocí ultrazvukového detektoru, − v zimním období na zjištění výskytu zimujících druhů ptáků. Metodicky bylo u jednotlivých taxonomických skupin postupováno následovně:

Bezobratlí: využity byly standardní metody odchytu (především pomocí entomologické síťky), přímého sběru či vizuální registrace.

Ryby: nebyly systematicky zkoumány – v blízkém okolí dotčeného území přichází v úvahu pouze Jaroměřický rybník a bezejmenný rybník ve Svinišťanech, kde ovšem rybí obsádka podléhá rybářskému hospodaření. Ryby v řece Labi odchytávány nebyly, plánovanou výstavbou by ovšem jejich výskyt neměl být ovlivněn.

Obojživelníci: vizuální registrace (včetně larválních stádií) a odchyt do síťky ve vhodných biotopech.

Plazi: vizuální registrace se zaměřením na zjištění rozmnožování. Ptáci: akustická i vizuální (pomocí triedru 8-20x50) registrace se zaměřením na vyhledávání hnízd, mláďat a dalších projevů rozmnožování.

Savci: vizuální registrace, nálezy kadáverů u silnic, stop a pobytových značek, odchyt do sklapovacích pastí a registrace netopýrů detektorem. Odchyt do sklapovacích pastí byl proveden 4.–5.11.2005 v deseti liniích po 20 ks pastí, chytáno bylo tedy celkem 200 tzv. pasťonocí (jako návnady bylo využito opraženého knotu a kořenové zeleniny). Registrace netopýrů pomocí ultrazvukového detektoru zn. Pettersson D 240 byla provedena ve večerních a časně nočních hodinách (20.30 - 22.30 hod. VEČ) ve dnech 17.7. a 3.8.2005. Mimoto byla provedena rešerše literárních pramenů, které by se dotýkaly zkoumaného území s dvěmi pozitivními zjištěními. Další dílčí údaje, především staršího data, byly získány od ornitologů, kteří v dané oblasti působí (ing. P. Žďárek, RNDr. V. Koza a T. Diviš).

68



Přehled zjištěných druhů živočichů v dotčeném území V průběhu terénního výzkumu bylo na území dotčeném plánovanou výstavbou zjištěno celkem 46 druhů bezobratlých a 75 druhů obratlovců (z toho byl 1 druh ryby, 2 druhy obojživelníků, 4 druhy plazů, 54 druhů ptáků a 12 druhů savců). Mimoto byl výčet druhů rozšířen o další 2 (migrace a náhodný výskyt) na základě sdělení místních amatérských ornitologů. Průzkum v roce 2008 tento stav potvrdil, navíc bylo nalezeno dalších 6 druhů bezobratlých. Následující tabulka uvádí kompletní seznam živočišných druhů v zjištěných ve sledovaném území (řazeno taxonomicky a abecedně dle českých jmen; nově nalezené druhy jsou zvýrazněny stínováním):

Vysvětlivky: stupeň ochrany (podle Vyhl. MŽP č. 395/92 Sb.): SO = druh silně ohrožený, O = druh ohrožený; charakter výskytu: R = rozmnožující se v lokalitě, M = pravidelný migrant, N = náhodný výskyt, P = zaletuje za potravou, T = odchyt do pasti, D = zjištěn ultrazvukovým detektorem, U = nalezen uhynulý, St = pobytové značky a stopy, S = chycen do síťky, V = pouze vizuální pozorování.

české jméno

výskyt v dílčích lokalitách

stupeň ochrany

odborné jméno

charakter výskytu

Bezobratlí babočka admirál

Vanessa atalanta

2

V

babočka kopřivová

Aglais urticae

2, 11

R

babočka siťkovaná

Araschnia levana

1, 2

R

bázlivec olšový

Agelastica alni

1, 2, 11

R

bělásek řepkový

Pieris napi

1,2,3,5,8,12

R, S

bělásek řeřichový

Anthocharis cardamines

1, 2, 3

V

bělásek zelný

Pieris brassicae

2

R, V

běžník kopretinový

Misumena vatia

2, 5, 11, 12

R, V

bruslařka obecná

Gerris lacustris

11

V, R?

bzučivka obecná

Calliphora vicina

7, 11

V, S

čmelák luční

Bombus pratorum

O

2

V, S, M?

čmelák zemní

Bombus terrestris

O

1, 2, 3, 5, 7

V, S, M?

dlouhososka velká

Bombylius major

3, 11

V

hlemýžď zahradní

Helix pomatia

2, 11, 12

V, R

hnojník

Aphodius rufipes

3

S, M

hrobařík obecný

Nicrophorus vespillo

2

V

chroustek letní

Amphimallon solstitiale

3, 11

S, R?

kněžice chlupatá

Dolycoris baccarum

2, 12

S, R

69



české jméno


stupeň ochrany

odborné jméno

charakter výskytu

kobylka dubová

Meconema thalassimum

2, 5

S

kobylka zelená

Tettigonia viridissima

12

V

komár pisklavý

Culex pipiens

1, 2

V

kozlíček

Agapanthia villosovirides.

1, 2

V, R

křižák obecný

Araneus diadematus

1, 2

V

křižák podzimní

Metellina segmentata

1, 2, 11

V, R

křižák pruhovaný

Argiope bruennichi

11

V, R

kvapník kovový

Amara aenea

2, 3, 6

V

listohlod zlatozelený

Phyllobius argentatus

3, 11, 12

S, R?

lovčík hajní

Pisaura mirabilis

12

S

moucha domácí

Musca domestica

3, 5, 7, 11

S

mrchožrout

Phosphuga atrata

2, 11

S

muchnice březnová

Bibio marci

1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 12

S, V, R?

nosatčík

Apion sp.

1

S

okáč ječmínkový

Lasiommata maera

4

S

okáč luční

Maniola jurtina

2, 11

V, S

páskovka keřová

Cepea hortensis

1, 2, 11, 12

V, R

páteříček sněhový

Cantharis fusca

2, 3, 6

V, S, R?

páteříček žlutý

Rhagonycha fulva

2, 7

V, S, R?

pěnodějka obecná

Philaenus spumarius

2

V, R

saranče

Chorthippus vagans

2, 3

S, R?

slunéčko sedmitečné

Coccinella septempunctata

2, 3, 5, 12

V, R

srpice obecná

Panorpa communis

2, 11

S, V

sršeň obecná

Vespa crabro

1

V

střechatka obecná

Sialis lutaria

1, 2, 11

S, R?

střevlíček

Agonum assimile

2, 3

V

střevlík Ullrichův

Carabus ullrichi

2

V

střevlík zrnitý

Carabus granulatus

3

V

šídlatka páskovaná

Lestes sponsa

1, 2

S

včela medonosná

Apis melifera

1, 3, 6, 11, 12

V, S

vroubenka smrdutá

Coreus marginatus

2, 6

S, V

zápřednice jedovatá

Cheiracanthium punctorium

1

V

zlatohlávek zlatý

Cetonia aurata

3, 5, 6, 11

V, S

žluťásek řešetlákový

Gonepteryx rhamni

2

V

Cyprinus carpio

11

V

O

Ryby kapr obecný

70



české jméno


stupeň ochrany

odborné jméno

charakter výskytu

Obojživelníci ropucha obecná

Bufo bufo

skokan hnědý

Rana temporaria

O

11

M

2

N, M

Plazi ještěrka obecná

Lacerta agilis

SO

2, 3

R

ještěrka živorodá

Zootoca vivipara

SO

1, 2

R

slepýš křehký

Anguis fragilis

SO

3

R?

užovka obojková

Natrix natrix

O

2

R

Ptáci bažant obecný

Phasianus colchicus

2, 3, 6, 9

R, P

brhlík lesní

Sitta europaea

2, 12

N, M

budníček menší

Phylloscopus collybita

1, 2, 3, 11, 12

R

budníček větší

Phylloscopus trochilus

12

R?

dlask tlustozobý

Coccothraustes coccothr.

2

R

drozd kvíčala

Turdus pilaris

5, 11

R

drozd zpěvný

Turdus philomelos

2, 3, 11, 12

R

havran polní

Corvus frugilegus

3,4, 6, 7, 8,10

M, P

holub hřivnáč

Columba palumbus

7, 9, 12

R, P

hrdlička zahradní

Streptopelia decaocto

11

R

hýl obecný

Pyrhula pyrhula

12

M

jiřička obecná

Delichon urbica

1, 2, 5, 11

M

kachna divoká

Anas platyrhynchos

1, 2, 11

R

káně lesní

Buteo buteo

4, 7, 12

P, M

konipas bílý

Motacilla alba

3, 6

P

konopka obecná

Carduelis cannabina

3, 5

R?

kos černý

Turdus merula

2, 3, 7, 11, 12

R

krutihlav obecný

Jynx torquilla

2

N, M

kukačka obecná

Cuculus canorus

2, 11

R?

ledňáček říční

Alcedo atthis

1, 2

M, P

lejsek bělokrký

Ficedulla albicollis

2

R?

mlynařík dlouhoocasý

Aegithalos caudatus

11

R

moták pochop

Circus aeruginosus

2, 3, 8

N, P

pěnice černohlavá

Sylvia atricapilla

2, 3, 11, 12

R

pěnice pokřovní

Sylvia curruca

12

R

pěnice slavíková

Sylvia borin

1, 2, 12

R

pěnkava obecná

Fringilla coelebs

1, 2, 11, 12

R

SO

SO

O

71



české jméno


stupeň ochrany

odborné jméno

charakter výskytu

pěvuška modrá

Prunella modularis

1, 2, 11

R

poštolka obecná

Falco tinnunculus

6, 11

P

racek chechtavý

Larus ridibundus

1, 2, 5, 7

P, M

rákosník zpěvný

Acroc. palustris

12

R

rehek domácí

Phoenicurus ochruros

3, 11

R

rehek zahradní

Phoenic. phoenicurus

11

R

rorýs obecný

Apus apus

1, 3, 5, 9

M

sedmihlásek hajní

Hippolais icterina

5

R?

skřivan polní

Alauda arvensis

4, 5, 6, 7, 8, 10, 11

R

slavík obecný

Luscinia megarhynchos

2

R

sojka obecná

Garrulus glandarius

1, 2

R?

stehlík obecný

Carduelis carduelis

2, 5, 6, 11

R, M

straka obecná

Pica pica

12

R

strakapoud velký

Dendrocopos major

2

R

strnad obecný

Emberiza citrinella

1, 2, 3, 5, 10, 11, 12

R

střízlík obecný

Troglodytes troglodytes

2

R?

sýkora koňadra

Parus major

1, 2, 5, 7, 11, 12

R

sýkora modřinka

Parus caeruleus

1, 2, 3, 11

R

soupálek dlouhoprstý

Certhia familiaris

2

R?

špaček obecný

Sturnus vulgaris

1, 2, 11

R, P

ťuhýk obecný

Lanius collurio

O

12

R

vlaštovka obecná

Hirundo rustica

O

1, 2, 11

M, P

volavka popelavá

Ardea cinerea

2, 9

N, P

vrabec domácí

Passer domesticus

7

R

vrabec polní

Passer montanus

6, 11

R?

zvonek zelený

Carduelis chloris

3, 5, 11

R

zvonohlík zahradní

Serinus serinus

11, 12

R

hraboš polní

Microtus arvalis

1, 4, 7, 8, 9, 10, 11, 12

T, U

ježek západní

Erinaceus europaeus

5, 11, 12

P, V

lasice kolčava

Mustela nivalis

2, 3

P, V

myš domácí

Mus musculus

11

T

myšice křovinná

Apodemus sylvaticus

3, 12

T

netopýr rezavý

Nyctalus noctula

1, 2

D, P

O

O

Savci

72


české jméno



stupeň ochrany

odborné jméno

charakter výskytu

netopýr večerní

Eptesicus serotinus

2, 7, 11

D, P

norník rudý

Clethrionomys glareolus

2, 12

T, V

ondatra pižmová

Ondatra zibethicus

11

R

rejsek obecný

Sorex araneus

1, 2, 6

T

srnec obecný

Capreolus capreolus

2

St, M

zajíc polní

Lepus europaeus

3, 6, 9, 12

R

Druhy zaznamenané Dr. V. Kozou a ing. P. Žďárkem: čejka chocholatá

Vanelus vanelus

4, 7

M (únor+březen 2002)

kulík zlatý

Pluvialis apricaria

4, 7

M (únor+březen 2002)

Jednotlivé dílčí lokality V následujícím přehledu jsou uvedeny jednotlivé dílčí výzkumné lokality, počty zjištěných druhů, vyjmenovány jednotlivé druhy zvláště chráněné a stručně komentován význam pro rozmnožování či výskyt těchto druhů. Lokalita 1: Druhů zjištěno 34 (2005) + 2 (2008), z toho 5 zvláště chráněných (čmelák zemní, ještěrka živorodá, ledňáček říční, rorýs obecný, vlaštovka obecná). Vyskytují se většinou běžné druhy otevřené krajiny, ovšem k významnějším patří bezesporu druhy lužního lesa a říčních břehů. Tato lokalita je významná rovněž tím, že představuje v dotčeném území místo křížení zamýšlené komunikace s říčním tokem a údolní nivou, tedy přirozeného biokoridoru (regionální biokoridor 1262) v krajině se silniční komunikací. Lokalita 2: Druhů zjištěno 72 (2005) + 3 (2008), z toho 11 zvláště chráněných (čmelák luční a zemní, střevlík Ullrichův, ještěrka obecná a živorodá, užovka obojková, krutihlav obecný, ledňáček říční, moták pochop, slavík obecný, vlaštovka obecná). Tato lokalita patří z pohledu faunistického k jednoznačně nejpestřejším a nejcennějším v celém posuzovaném území (jedná se o lokální biocentrum 10). Údolní niva meandrujícího potoka Běluňky s pozůstatky lužní vegetace na březích představuje útočiště celé řadě vzácných a chráněných druhů. Převažují živočichové luhů, listnatého lesa, říčních břehů, ale i druhy luční a vodní. Tyto druhy využívají lokalitu nejen k rozmnožování, ale i jako migrační zastávky nebo jako zdroj potravy. Lokalita 3: Druhů zjištěno 34 (2005) + 1 (2008), z toho 5 zvláště chráněných (čmelák zemní, ještěrka obecná, slepýš křehký, moták pochop, rorýs obecný). Převažují sice běžné druhy otevřené krajiny a polních kultur, ovšem významný je výskyt několika druhů mezí a lesních okrajů. Co do počtu druhů a druhové skladby fauny patří tato lokalita v posuzovaném území k těm cennějším. Řada druhů využívá lokalitu k rozmnožování (např. ještěrka obecná).

73



Lokalita 4: Druhů zjištěno 6 (2005) + 1 (2008), žádný zvláště chráněný. Zjištěny pouze běžné druhy otevřené zemědělské krajiny. Lokalita 5: Druhů zjištěno 19 (2005) + 1 (2008), z toho 2 zvláště chránění (čmelák zemní, rorýs obecný). Vyskytují se běžnější druhy polních kultur a otevřené krajiny. VOHRALÍK – ANDĚRA (1976) uvádějí výskyt křečka polního u Dolan, ovšem tento výskyt se mi nepodařilo potvrdit. Lokalita 6: Druhů zjištěno 14 (2005) + 1 (2008), žádný zvláště chráněný. V lokalitě zaznamenány především druhy polní (početně skřivan p.). Za potravou zalétá poštolka obecná. Lokalita 7: Zjištěno 17 druhů, z toho 1 zvláště chráněný (čmelák zemní). Zaznamenáno málo pestré společenstvo polních druhů. VOHRALÍK – ANDĚRA (1976) uvádějí výskyt křečka polního u Dolan, ovšem tento výskyt se mi zde nepodařilo potvrdit (křeček se zde zřejmě recentně již nevyskytuje). Lokalita 8: Zjištěno 6 druhů, z toho 1 zvláště chráněný (moták pochop). Toto navrhované lokální biocentrum (podle mapy ÚSES navazující na RBK 50 a 51) je t.č. intenzivně obhospodařovaným polem bez jakéhokoliv významu pro výskyt, migraci či rozmnožování živočichů. Zjištěny byly pouze běžné druhy polních kultur. Lokalita 9: Zjištěno 7 druhů, z toho 1 zvláště chráněný (rorýs obecný). Zcela převažují druhy otevřené zemědělské krajiny, případně druhy synantropní. Význam navrhovaného LBK 51 jako migrační trasy živočichů nebyl potvrzen. Lokalita 10: Zjištěny 4 druhy, žádný zvláště chráněný. Toto velmi chudé společenstvo tvoří pouze druhy otevřené polní krajiny. Lokalita 11: Zjištěno 51 druhů, z toho 2 zvláště chráněné (ropucha obecná, vlaštovka obecná). Jedná se o faunisticky druhou nejcennější lokalitu v posuzovaném území, což je dáno zejména pestrostí prostředí na okrajích vesnice, ovocného sadu, lesnatého remízu, rybníčku a pole. Zoocenózu tvoří jednak druhy otevřené krajiny, lesa, vod i druhy synantropní. Řada zjištěných druhů se zde rozmnožuje (nejvíce ve vegetaci remízu) a také migruje do lokality za potravou. Lokalita 12: Zjištěno 34 druhů, z toho 1 zvláště chráněný (ťuhýk obecný). Ve společenstvu převažují druhy lesní (především vyhledávající keřové patro) a polních remízů, ale zastoupeny jsou i druhy otevřené krajiny, sadů a venkovských zahrad.

Druhy „zvláště chráněné“ dle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. V území dotčeném plánovanou výstavbou silnice I/33 Jaroměř - obchvat bylo v průběhu října 2004 až srpna 2005 zaznamenáno celkem 15 zvláště chráněných druhů živočichů (podle Vyhl. MŽP č. 395/1992 Sb.). Při aktualizaci průzkumu v roce 2008 nebyl zjištěn žádný nový zvláště chráněný druh, přesto je v současnosti z území známo celkem 17

74



chráněných druhů – v novele Vyhl. MŽP č. 395/1992 Sb. (Vyhl. MŽP č. 175/2006 Sb.) byly zařazeni do kategorie silně ohrožení i dva druhy netopýrů, kteří dříve mezi zvláště chráněné nepatřili a v území byli zjištěni. Lokalizace výskytu zvláště chráněných druhů je u druhů, kde byla známa vazba na konkrétní místo (např. umístění hnízda), jakož i komentář k charakteru a početnosti výskytu, vazbě na prostředí, vlivu plánované výstavby na jejich výskyt atd., komentována v následujícím textu. Druhy kriticky ohrožené Druhy silně ohrožené Ještěrka obecná (Lacerta agilis): Zjištěna pouze v lokalitách 2 a 3. Literatura (MIKÁTOVÁ ET AL. 2001) ji v r. 1994 uvádí také z blízkých Černožic. Početnost populace v dílčí lokalitě 3 není příliš vysoká, je odhadována na max. 30 exemplářů. Prostředím výskytu i rozmnožování (zjištěna zde rovněž mláďata) je zde nedaleká zahrádkářská kolonie s chatkami, záhony a ovocnými sady a především okraj blízkého lesa. Výskyt v lokalitě č. 2 je ovšem početnější a v nivě Běluňky odhaduji početnost ještěrky obecné v řádu stovek exemplářů. Zde rovněž dochází k rozmnožování. Co se týká ovlivnění výskytu plánovanou výstavbou, lze při uplatnění varianty DÚR v lokalitě 2 předpokládat vybudování estakády nad celou údolní nivou, což by území mělo zasáhnout v minimální možné míře. Kritickým bude z pohledu fauny období samotné výstavby, kdy je nutné soustředit příjezdové komunikace a sklad materiálu mimo vlastní území lokality 2, tj. lokálního biocentra LBC 10. V lokalitě 3 by populace měla být ovlivněna zamýšlenou stavbou jen málo, protože trasa komunikace je plánována mimo území výskytu ještěrky obecné. Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara): Zjištěna byla pouze v lokalitách 1 a 2. V obou případech zde dosahuje její populace celkové početnosti maximálně 50 exemplářů a druh se zde také rozmnožuje. Podobně jako u předchozího druhu lze předpokládat, že přemostěním údolní nivy Labe a Běluňky bude prostředí pro výskyt i rozmnožování zachováno. Doporučuji však soustředit stavební práce, sklad materiálu a příjezdové komunikace mimo území výskytu (LBC 10). Slepýš křehký (Anguis fragilis): Zjištěn byl pouze v lokalitě 3, přičemž výskyt zde je vázán především na lesní okraj s málo početnou, avšak pravděpodobně se v místě rozmnožující populací. Literaturou (MIKÁTOVÁ ET AL. 2001) je uváděn v r. 1995 i z blízkého okolí Jaroměře. Plánovaná výstavba silniční komunikace by měla pravděpodobně ovlivnit populaci slepýše křehkého jen okrajově, protože navrhovaná trasa je vedena mimo stanoviště výskytu tohoto druhu. Krutihlav obecný (Jynx torquilla): Tento ptačí druh byl zjištěn akusticky v lokalitě 2 pouze ojediněle dne 16.4.2005. Tento výskyt jediného exempláře lze jednoznačně

75



charakterizovat jako náhodný, jedinec byl zastižen evidentně v průběhu tahu a nemá tedy k lokalitě žádný, z hlediska posouzení vlivu výstavby komunikace zhodnotitelný vztah. Ledňáček říční (Alcedo atthis): Opakovaný výskyt tohoto druhu byl zaznamenán na toku Labe i meandrující Běluňky (lokality 1 a 2). Přestože hnízdění nebylo v tomto prostoru prokázáno, nelze jej vyloučit, mj. proto, že břehové nátrže Běluňky a částečně i Labe představují ideální prostředí k vybudování jeho hnízda (resp. vyhrabání hnízdní nory). Vzhledem k pravidelnosti pozorování v jarním období lze usuzovat, že hnízdiště ledňáčka není od posuzovaných lokalit 1 a 2 příliš vzdáleno. Při zachování charakteru prostředí v lokálním biocentru 10 (tedy v nivě Labe a zejména Běluňky) a také při dodržení podmínek v průběhu samotné výstavby (viz kapitola D.IV) by neměla plánovaná komunikace významně ovlivnit výskyt ani případné hnízdění tohoto druhu. To bude splněno přemostěním celé údolní nivy. Netopýr rezavý (Nyctalus noctula): Zjištěn pomocí ultrazvukového detektoru pouze v lokalitách 1 a 2. Jednalo se o jednotlivé exempláře (do max. 10 ex.), zastižené při lovu nad údolím Labe. Jedná se o druh, který vyhledává k trvalým úkrytům dutiny starých stromů. Ve stromech lužní vegetace u Běluňky a Labe lze předpokládat umístění jejich kolonie. Netopýr večerní (Eptesicus serotinus): Zjištěn pomocí ultrazvukového detektoru v lokalitách 2, 7 a 11. Jednalo se ve všech případech o zjištění osamocených jednotlivých exemplářů při lovu potravy. Předpokládám, že těžiště jejich výskytu včetně úkrytů se nachází v městské zástavbě Jaroměře, odkud vyletují na lov potravy i do volné krajiny v okolí města. Druhy ohrožené Čmelák luční (Bombus pratorum) a čmelák zemní (Bombus terrestris): Tyto druhy blanokřídlého hmyzu byly zjištěny v lokalitě 2 (B. pratorum), resp. 1, 2, 3, 5, 8 a 12 (B. terrestris). Období zjištění spadá pouze do jarního období (měsíce duben a květen). Zaznamenány byly pouze přeletující jedinci nebo exempláře na vegetaci. Hnízda nebyla zjištěna. Vliv plánované komunikace na jejich výskyt nebude významný, protože trasa komunikace je vedena z naprosté většiny obhospodařovanými polními kulturami, ve kterých je sice výskyt čmeláků možný (především na jejich okrajích), ovšem téměř s jistotou zde není možné jejich rozmnožování. Naproti tomu samotná výstavba, spojená s doprovodnými stavebními aktivitami, představuje patrně větší riziko zásahu do reprodukce tohoto hmyzu, neboť bude mimo pole lokalizována i do okolních porostů (příkopy, meze, louky). Právě zde lze totiž předpokládat umístění hnízd čmeláků. Střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi): Tento dravý druh brouka byl zaznamenán pouze ojediněle v lokalitě 2. Na základě ekologických nároků tohoto druhu lze předpokládat, že jeho areálem je právě niva Běluňky, která by měla být díky přemostění celého údolí zachována. Vliv plánované výstavby i provozu silniční komunikace na výskyt tohoto zvláště chráněného živočicha lze proto označit za jen málo významný.

76



Ropucha obecná (Bufo bufo): Výskyt byl zjištěn pouze v lokalitě 11, přestože tento suchozemský obojživelník bude rozšířen jistě i v jiných částech území (především na zahradách blízkých obcí). Naproti tomu jeho početnost jistě není velká vzhledem k charakteru převažujícího biotopu (pole). K rozmnožování dochází (podle zjištěných snůšek 30.3.2005) v nedalekém Jaroměřském rybníku, který však leží již mimo posuzované území. Rozmnožování předpokládám i v malém bezejmenném rybníku v lokalitě 11 na okraji Svinišťan, kde byla rovněž adultní ropucha obecná dvakrát zaznamenána. Výstavbou silniční komunikace nebude rybník ve Svinišťanech, jako potencionální místo rozmnožování druhu, zasažen. Vliv výstavby a provozu komunikace na tento zvláště chráněný druh obojživelníka lze tedy hodnotit (při splnění podmínek uvedených v kapitole D.IV) jako nevýznamný. Užovka obojková (Natrix natrix): Tento plaz byl opakovaně pozorován v lokalitě 2. Niva meandrující Běluňky a pozůstatky lužní vegetace na jejích březích, jakož i blízký břeh Labe, představují ideální biotop pro výskyt i rozmnožování tohoto druhu. Výskyt užovky obojkové lze předpokládat i v širším okolí (např. u Jaroměřského rybníka). Literaturou (MIKÁTOVÁ ET AL. 2001) je dokonce uváděna v r. 1998 i ze samotné Jaroměře. Podobně jako v případě dalších zvláště chráněných druhů, vyskytujících se v lokalitě 2, je i pro hodnocení vlivu plánované výstavby komunikace na výskyt a rozmnožování užovky obojkové podstatné to, že niva údolí Labe bude v tomto úseku přemostěna. Lze se právem domnívat, že i stanoviště tohoto druhu zůstane nedotčeno. Za tohoto předpokladu můžeme předpokládat jen velmi malý vliv výstavby a provozu hodnocené komunikace na populaci užovky obojkové. Moták pochop (Circus aeruginosus): Druh byl zjištěn opakovaně v lokalitách 2, 3 a 8. Ve všech případech se jednalo o přelet, resp. lov potravy. Hnízdění v dotčeném území nebylo zjištěno, je ovšem pravděpodobné v širším okolí. Výskyt motáka pochopa nebude vzhledem ke svému charakteru zamýšlenou stavbou ani provozem komunikace ovlivněn. Rorýs obecný (Apus apus): Přelety jednotlivých exemplářů i menších hejn byly zaznamenány nad lokalitami 1, 3, 5 a 9. Ve všech případech se ovšem jedná o výskyt zcela nahodilý (hledání potravy, přelet), který je bez jakékoliv vazby na konkrétní území a tudíž i bez přímého vztahu k zamýšlené stavbě a provozu posuzované komunikace. Slavík obecný (Luscinia megarhynchos): Tento druh byl v počtu 1 páru opakovaně zjištěn v lokalitě 2. Přestože hnízdění nebylo potvrzeno, zdá se být velmi pravděpodobné vzhledem k teritoriálnímu chování (především zpěvu) samce. Stanovištěm slavíka obecného byly v souladu s nároky druhu keře a lužní vegetace s bylinným podrostem v nivě Labe a Běluňky. Za předpokladu přemostění nivy a také umístění stavby (mostních pilířů) mimo lokální biocentrum 10 nelze hodnotit vliv výstavby a provozu silniční komunikace na tento druh jako významný.

77



Ťuhýk obecný (Lanius collurio): Tento druh, preferující keřové pásy, zarostlé pastviny a meze, byl zjištěn pouze v lokalitě 12 (zde hnízdění 2 párů). V lokalitě 12 by plánovaná výstavba měla zasáhnout zarostlý svah resp. keřový pás s hnízdištěm 2 párů pouze okrajově, proto nepředpokládám negativní ovlivnění výskytu a hnízdění. Je však velmi pravděpodobné, že po dobu výstavby dojde k dočasnému vymizení druhu. Aplikovat náhradní výsadbu pro druh příznivých keřových dřevin (růže šípková, slivoň trnka, hloh jednoblizný) se jeví v tomto případě a v daných místních podmínkách jako nevhodné. Naopak příznivě by se mohlo projevit v úseku kilometrů 4,5 až 5,5. Vlaštovka obecná (Hirundo rustica): Druh byl opakovaně zaznamenán v lokalitách 1, 2 a 11. Ve všech případech se jednalo o náhodný přelet nebo hledání potravy v letu nad lokalitou. Výskyt tedy nemá vztah ke konkrétnímu sledovanému území a zamýšlenou výstavbou ani provozem silnice by neměl být ovlivněn. Přesto doporučuji v případě použití protihlukových bariér podél některých úseků komunikace použít místo průhledných neprůhledné stěny jako prevenci nárazu (týká se i některých jiných druhů ptáků).

FLÓRA Obchvat je situován do intenzivně obhospodařované a urbanizované krajiny Skalické tabule s nízkým až středním přírodovědným potenciálem. Flóra území je složena z termofilnějšího křídla středoevropské vegetace, zastoupeny jsou i druhy širokých niv. Cílem výzkumu bylo ověřit, zda-li navržená trasa obchvatu nepředstavuje riziko z pohledu výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin a vegetačních typů, porovnat navrženou trasu obchvatu dle DÚR s nulovou variantou a popř. navrhnout taková opatření, která by minimalizovala dopad stavby na rostlinstvo zájmového území.

Charakteristika jednotlivých dílčích lokalit Dílčí lokality reprezentují všechny přirozené, popř. polopřirozené vegetační porosty v dotčeném území a jeho blízkém okolí. Polním kulturám a porostům v příkopech silnic je souhrnně věnována jedna lokalita. Následující lokality jsou zakresleny v příloze B. Grafická část, mapa B.V Bilologické posouzení území. Lokalita 1 – odvodňovací kanály v polích mezi obcemi Hořenice a Heřmanice, jdoucí paralelně s trasou obchvatu ve vzdálenosti 50–250 m a ústící do Labe; staničení: km 0– 0,460. Lokalita 2 – prudké a zalesněné svahy a stráňky nad pravým břehem Labe mezi obcemi Heřmanice a Hořenice. Do lokality zasahuje zčásti LBC 10; staničení: km 0,460–0,610. Lokalita 3 – pobřežní vegetace Labe a přilehlé nivní bylinné porosty navazující přímo na lokalitu 2, mezi soutokem Labe s Bělunkou a tokem Labe k lokalitě Heřmanická cca 500 m jižněji; staničení: km 0,610–0,690. Lokalita je zčásti tvořena LBC 10. Lokalita 4 – lokální biocentrum 10 – soutok Labe a Bělunky a okolní listnaté porosty; staničení km 0,610–0,860.

78



Lokalita 5 – přívodní kanál mezi řekou Bělunka a Jaroměřským rybníkem a přilehlé liniové porosty; staničení: km 0,940. Lokalita 6 – severní okraj Jaroměřského rybníka a okolní přilehlé porosty; staničení: km 0,910–1,060. Lokalita 7 – remíz a pás keřů a mezí a přilehlý lesík u tzv. Polcovského Dvora na S okraji Jaroměře, V od Heřmanic; staničení: km 1,060–1,460. Lokalita 8 – lesní porosty J od obce Krabčice, při silnici z obce do Dolan, staničení: km 2,960–3,460. Lokalita 9 – remízy a loučky nad křižovatkou silnic z Krabčic, Dolan a Sebuče, 1,5 km S od Dolan, staničení: km 3,560–3,860. Lokalita 10 – remízky na jižně-jihovýchodně orientovaných stráních mezi obcemi Dolany a Velký Třebešov; staničení: km 4,960–6,460. Lokalita 11 – polní obdělávané kultury v území.

Metodika botanického výzkumu Území dotčené stavbou „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ bylo za účelem terénního botanického výzkumu navštíveno celkem 5x, mj. v průběhu podzimního období roku 2004 dne 1. a 2.10.2004, v roce 2005 pak ve dnech 25.4., 2.7. a 1.9. Vzhledem k nutnosti aktualizace průzkumu byl zjišťován aktuální stav na podzim 2008, 10.10. a 15.11. 2008. Po prvním shlédnutí mapových podkladů byly především během podzimního terénního průzkumu vytipovány lokality pro další podrobný průzkum. Tento přístup bylo nutné zvolit právě v důsledku převahy polních kultur v dotčeném území a rozdrobenosti polopřirozených lokalit. Na každé z těchto dílčích lokalit byl proveden opakovaný botanický a fytocenologický průzkum zaměřený: − na floristické složení porostů tvořících vegetaci území s důrazem na druhy chráněné (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) a ohrožené (Červený seznam cévnatých rostlin ČR, PROCHÁZKA ET AL. 2001); − na vegetační charakteristiku porostů lokalit s důrazem na společenstva ohrožená (kategorie 1, popř. 2 dle MORAVEC ET AL. 1995). Nomenklatura taxonů je uvedena dle práce NEUHÄUSLOVÁ – KOLBEK (1982), nomenklatura syntaxonů dle práce MORAVEC ET AL. (1995), popř. CHYTRÝ ET AL. (2001).

79



Vegetační a floristické poměry dílčích lokalit Lokalita 1 Odvodňovací kanály jsou po většinu roku vyschlé a slouží pravděpodobně pouze v době přívalových srážek, resp. jako odvodňovací kanály v minulosti. Stromové patro je téměř nevyvinuto, patro keřové je tvořeno roztroušenými keři s dominancí Sambucus nigra, Rosa canina agg. Na krátkých svazích kanálů převládají ruderální, dlouhodobě nekosené porosty tř. Agropyretea a fragmenty vysokobylinné ruderální nitrofilní vegetace tř. Artemisietea vulgaris a Galio-Urticetea, s dominantními druhy Artemisia vulgaris, Urtica dioica, Elytrigia repens, Galium aparine, Anthriscus sylvestris, Rubus caesius, Symphytum officinale aj. Ojediněle se na mezích kanálu vpravo od trasy obchvatu vyskytují zbytky lučních trávníků, upomínající na kdysi se vyskytující fragmenty ovsíkových luk sv. Arrhenatherion (např. výskyt Arrhenatherum elatius). Dílčí závěr: Na lokalitě nebyl zaznamenán ohrožený či chráněný druh vyšších rostlin ani ohrožený vegetační typ. Stavbou silnice nebude lokalita přímo dotčena. Lokalita 2 Jedná se o lesní porosty na prudkém opukovém svahu nad řekou Labe, která vytvořila erozní činností tyto prudké svahy. Porosty začínají na mírném svahu SZ od Labe poblíž lokality s místním názvem Za hřbitovem a navazují přímo na odvodňovací kanál (lokalita 1), a dále pokračují svahy na jih podél Labe. Lesní porosty mají lokální a maloplošný charakter a jsou vázány na úzký pás mezi polem a řekou v SZ a S části lokality, jižněji vyznívají a svahy jsou porostlé ruderální vegetací s roztroušenými keři. Ve stromovém patře dominují listnaté stromy, často velkého obvodu a stáří, mj. Quercus robur, Tilia cordata, Acer pseudoplatanus, Acer campestre, Ulmus minor. Keřové patro je místy silně rozvinuto a převažují v něm druhy Acer campestre, Corylus avellana, Sambucus nigra, Fraxinus excelsior, Euonymus europaea. V bylinném patře se vyskytují běžné hajní druhy ř. Fagetalia a tř. Querco-Fagetea, mj. Stellaria holostea, Polygonatum

multiflorum, Poa nemoralis, Convallaria majalis, Moehringia trinervia, Lamium maculatum, Dryopteris carthusiana, na prosvětlenějších místech (např. na výchozech skalek) pak i mírné subtermofyty, mj. Primula veris, Campanula rapunculoides, Hieracium sabaudum, Hypericum perforatum. Z okrajů pole se díky eutrofizaci v lese vyskytují ruderální druhy, mj. Chelidonium majus, Impatiens parviflora, Lapsana communis, Galeopsis tetrahit, Lactuca serriola, Urtica dioica. Fytocenologicky se jedná o fragment dubohabřiny sv. Carpinion, pravděpodobně as. Melampyro-Carpinetum. Lokální a fragmentární charakter však znemožňuje bližší fytocenologické zhodnocení. Svahy pod plánovaným vlastním tělesem silnice a jižněji od silnice jsou tvořeny vysokobylinnou vegetací z okruhu tř. Galio-Urticetea, s dominancí Chaerophyllum aromaticum, Aegopodium podagraria, Urtica dioica, Galium aparine a keři Sambucus nigra.

80



Dílčí závěr: Část flóry lokality (les) je tvořena běžnou garniturou většinou mezofilních lesních druhů s širší ekologickou amplitudou a ruderálních druhů (les a nelesní část). Na druhou stranu má les přirozené stromové a keřové patro. Na lokalitě nebyl zaznamenán žádný chráněný druh vyšších rostlin, byly však zaznamenány 2 ohrožené druhy v lese (Primula veris, Ulmus minor). Na lokalitě nebyl zaznamenán žádný ohrožený vegetační typ. Stavbou silnice bude lokalita přímo dotčena, resp. v její těsné blízkosti (les) budou prováděny zemní práce a postaveny základy mostní konstrukce. Lokalita 3 Tato lokalita reprezentuje břehové porosty Labe. Lesní břehové porosty jsou vytvořeny pouze v úzkém pásu kolem řeky (cca 2-5 m šíře), a ve stromovém patře dominují Salix fragilis, Acer pseudoplatanus, Padus avium, Acer platanoides, Betula pendula, Quercus robur, vzácně Alnus glutinosa a Populus nigra agg. Charakter břehů a výskyt některých „netypických“ druhů stromů naznačuje, že tento úsek toku byl v minulosti regulován a druhové složení pobřežní vegetace bylo pozměněno. Vegetace je natolik fragmentární, že neumožňuje bližší fytocenologické zhodnocení. Bylinné porosty podél lemů řeky, které se prostupují s „lesními“ úseky, jsou opět velmi fragmentární, omezeny pouze na 1-5 m široký pás podél toku, vzhledem k morfologii toku (zahloubení) tak místy zcela chybějí, jsou tvořeny poloruderální vysokobylinnou vegetací z okruhu tř. Galio-Urticetea, nejblíže klasifikovatelnou jako fragmenty sv. Senecion fluviatilis (ř. Convolvuletalia sepium), s dominancí druhů Impatiens glandulifera, Helianthus tuberosus,

Chaerophyllum aromaticum, Phalaris arundinacea, Aegopodium podagraria, Urtica dioica, Galium aparine, Epilobium hirsutum, Calystegia sepium, Scrophularia nodosa, Elytrigia repens, Poa trivialis, Humulus lupulus, Carduus crispus, Fallopia dumetorum, Epilobium roseum, Bidens frondosa, Echinocystis lobata aj. Mezi svahem nad Labem a vlastním tokem Labe je vytvořena „loučka“ v místech, kdy se Labe vzdaluje od vlastního prudkého svahu. Tato loučka je dlouhodobě bez obhospodařování a je tvořena vysokobylinnou vegetaci tř. Galio-Urticetea, s dominancí druhů

Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Alopecurus pratensis, Galium aparine, Roegneria canina. Několik indikačních druhů, dosud na loučce přežívajících (mj. Cirsium oleraceum, Phalaris arundinacea, Alopecurus pratensis, Campanula patula, Symphytum officinale, Geranium pratense, Vicia cracca, Lysimachia vulgaris, Galium album), však indikuje, že v minulosti se v těchto místech vyskytovaly louky pravděpodobně z okruhu sv. Alopecurion, popř. Calthenion. Břeh na levé straně toku Labe mezi řekou a Jaroměřským rybníkem je tvořen polem. Dílčí závěr: Na lokalitě nebyl zaznamenán žádný chráněný ani ohrožený druh vyšších rostlin ani žádné ohrožené společenstvo. Stavbou silnice bude lokalita přímo dotčena (pilíře, zemní práce).

81



Lokalita 4 Lokální biocentrum je tvořeno několika vegetačními typy, většinou s velmi nízkou přírodovědnou hodnotou a vysokým podílem nepůvodních druhů. Větší část lokality tvoří rozvolněné lesní porosty, zčásti podél břehů Labe a Bělunky, jejichž charakteristika odpovídá údajům z lokality č. 3, část lokality je tvořena směsí křovin a stromů nepůvodních druhů a část lokality tvoří vysokobylinná vegetace tř. Galio-Urticetea. Ve stromovém patře lesních porostů se vedle Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Salix fragilis a Acer platanoides uplatňují i Populus tremula a nepůvodní druh Picea pungens. Keřové patro je místy zcela neprostupné (střední části lokality) a je tvořeno nepůvodními druhy Swida alba a Symphoricarpos albus. Zachovalejší jsou pouze krátké úseky příbřežní vegetace Běluňky s úzkými porosty Alnus glutinosa, Padus avium a Ulmus minor. Ve střední části lokality se vyskytuje malý úsek vysokobylinné vegetace tř. GalioUrticetea s dominancí druhů Urtica dioica, Arctium tomentosum, Humulus lupulus, Alopecurus pratensis, Solidago gigantea, Galium aparine, Calystegia sepium, aj. Dílčí závěr: Flóra lokality je tvořena běžnou garniturou většinou mezofilních druhů s širší ekologickou amplitudou. Lokalita byla silně ovlivněna člověkem výsadbou nepůvodních druhů dřevin, pravděpodobně za účelem vytvoření úkrytů pro pernatou zvěř (myslivci). Na lokalitě nebyl zaznamenán žádný chráněný, pouze 1 ohrožený druh cévnatých rostlin (Ulmus minor). Na lokalitě nebyl zaznamenán žádný ohrožený vegetační typ. Stavbou silnice nebude lokalita přímo dotčena, pouze je pravděpodobné, že bude nepřímo ovlivněna vlastními stavebními pracemi a poté stíněna mostní konstrukcí. Lokalita 5 Úzké břehové porosty podél vodoteče (umělého kanálu) mezi Běluňkou a Jaroměřským rybníkem jsou tvořeny liniovou výsadbou Populus nigra s.l., místně s příměsí Fraxinus excelsior. Keřové patro je hojně rozvinuto a dominuje v něm Sambucus nigra, Euonymus europaea, Padus avium, Salix cinerea a Alnus glutinosa. Bylinné porosty podél potoka jsou tvořeny ruderální vysokobylinnou vegetací z okruhu tř. Galio-Urticetea a PhragmitiMagnocaricetea, s dominancí Phragmites australis, Aegopodium podagraria, Urtica dioica,

Galium aparine, Epilobium hirsutum, Filipendula ulmaria, Anthriscus sylvestris, Fallopia dumetorum. Místně se vyskytují monodominantní porosty rákosu (Phragmites australis). Paralelně s kanálem vede cesta a podél ní se vyskytují degradované pozůstatky luční vegetace sv. Calthion, resp. Alopecurion, pravděpodobně po rozorání zpětně se dosycující. Druhově jsou tyto porosty zvl. tvořeny Alopecurus pratensis, Dactylis glomerata, Sanguisotba

officinalis, Veronica chamaedrys, Glechoma hederacea, Campanula patula, Chaerophyllum aromaticum, Rumex obtusifolius, Geranium pratense, Juncus effusus, Festuca pratensis aj. Dílčí závěr: Květena nelesní části lokality je tvořena směsí lučních mezofilních druhů a ruderálních druhů, bez ochranářské hodnoty. V porostech se nevyskytují ohrožené a chráněné druhy. Lesní porosty podél kanálu jsou kulturního charakteru a nehostí žádný

82



ohrožený či chráněný druh. Stavbou silnice bude lokalita přímo dotčena (stavební práce, pilíře). Lokalita 6 Přívodní kanál (lokalita č. 5) ústí do S okraje rybníka. Po západním okraji rybníka vede odvodňovací kanál, podél něhož se vyskytuje liniová vegetace olšin s dominantní Alnus glutinosa, popř. Fraxinus excelsior, Salix fragilis, S. cinerea, Populus nigra, P. tremula. V podrostu dominují vysoké ostřice Carex riparia a C. buekii, které vytvářejí rozlehlé kolonie. Jedná se o pokročilejší sukcesní stádia původně porostů vysokých ostřic sv. Caricion gracilis, mj. Galio-Caricetum ripariae, a říčních rákosin sv. Phalaridion arundinaceae, as. Caricetum buekii. Vlastní litorální zónu rybníka tvoří porosty rákosin, mj. rozsáhlé monodominantní porosty Typha angustifolia, T. latifolia a Phragmites australis (asociace Typhetum angustifoliae, Typhetum latifoliae a Phragmitetum communis). V porostech se dále vyskytují druhy Lythrum salicaria, Scutellaria galericulata, Vicia cracca, Equisetum palustre, Lemna

minor, Calystegia sepium, Phalaris arundinacea, Veronica anagalis-aquatica, Solanum dulcamara aj. Na SV okraji rybníka navazuje na porosty rákosin lokální a maloplošný porost as. Scirpetum sylvatici ze sv. Calthenion, s dominantními druhy Scirpus sylvaticus a Carex gracilis, a maloplošný porost bultů Salix cinerea. Svah nad SV okrajem rybníka tvoří sekundární les s převahou jehličnanů (Pinus sylvestris, Picea abies, Larix decidua), a dále Populus nigra, Sambucus nigra, s výskytem ruderálních druhů v podrostu. Dílčí závěr: Pobřežní vegetace rybníka je tvořena charakteristickou druhovou garniturou, která vytváří typická rostlinná společenstva, která mají vysokou reprezentativnost a biologickou hodnotu. Cenné jsou především porosty ostřic, zvl. s Carex buekii, která je též ohroženým druhem. Ostatní části lokality (lesík nad SV okrajem rybníka) vykazují nízkou biologickou hodnotu. Stavbou silnice nebude lokalita přímo dotčena, ale je možné, že bude nepřímo ovlivněna stavebními pracemi, popř. změnou vodního režimu při stavbě. Lokalita 7 Jedná se o meze s roztroušenými keři (Rosa canina, Sambucus nigra, Sorbus aucuparia, Euonymus europaea, Prunus spinosa), s převahou ruderální vegetace z okruhu tř. Artemisietea vulgaris, zvl. sv. Dauco-Melilotion. V porostech dominují druhy Artemisia

vulgaris, Cichorium intybus, Daucus carota, Echium vulgare, Melilotus albus, Pastinaca sativa, Polygonum aviculare, Hypericum perforatum, Solidago gigantea, Matricaria maritima, Tragopogon orientalis, Galium album. Maloplošně (cca 50 m2) se vyskytuje porost sušší ovsíkové louky sv. Arrhenatherion s dominancí Arrhenatherum elatius, Knautia arvensis, Plantago media, Dactylis glomerata,

83



Leontodon hispidus, Lotus corniculatus, Pimpinella major, Vicia sepium, Festuca cf. rupicola aj. Les je tvořen stejnověkými kulturami s převahou Pinus sylvestris, lokálně s příměsí Picea abies, Quercus robur. Keřové a bylinné patro je silně degradované a druhově chudé, s běžnými druhy, mj. Geum urbanum, Urtica dioica, Geranium robertianum, Sambucus nigra, Rubus sp. div. aj. Okraje lesa jsou tvořeny úzkým pásem křovin sv. Berberidion, mj. Prunus spinosa, Swida sanguinea, Rosa canina. Dílčí závěr: Květena lokality je tvořena převážně ruderálními a poloruderálními druhy, které jsou v území běžné. Lesní porosty jsou kulturní, bez vyšší biologické hodnoty. V porostech se nevyskytují žádné ohrožené ani chráněné druhy. Stavbou silnice bude lokalita přímo dotčena (násyp, stavební práce). Lokalita 8 Ve smíšeném listnatém lese dominují Quercus robur, Acer pseudoplatanus, A. campestre, lokálně monokultury Picea abies. V podrostu se vyskytují vzácně hajní druhy (Asarum europaeum, Moehringia trinervia), a dále oligotrofní druhy indikující kyselejší substrát, mj. Luzula albida, Agrostis tenuis, Oxalis acetosella. Fytocenologicky se jedná o fragment kyselého křídla sv. Carpinion, mj. o as. Melampyro-Carpinetum, s přechodem k acidofilním doubravám sv. Genisto-Quercion. Druhově velmi chudé. Dílčí závěr: Květena lokality je tvořena převážně běžnými druhy. Lesní porosty jsou (polo)kulturní, bez vyšší biologické hodnoty. V porostech se nevyskytují žádné ohrožené ani chráněné druhy. Stavbou silnice nebude lokalita přímo dotčena ani ohrožena. Lokalita 9 Podél silnice a mezi úvozem s remízem leží trvalé travní porosty, které nahradily v minulosti přítomné ovsíkové louky. Druhově chudé louky s převahou Dactylis glomerata a běžnými lučními druhy jsou při okrajích remízů doplněny subtermofilními druhy, mj. Plantago

media, Brachypodium pinnatum, Betonica officinalis, Viola hirta, Agrimonia eupatoria, Potentilla heptaphylla, které indikují zbytky porostů subxerotermních trávníků sv. Bromion. Remízy jsou tvořeny pásem listnatých stromů, mj. Quercus robur, Cerasus avium, v keřovém patře dominují Sambucus nigra, Rosa sp. div., Prunus spinosa. Do porostů proniká křídlatka Reynoutria x bohemica. Horní část lokality je tvořena opuštěným polem, t.č. s porosty merlíků r. Chenopodium. Lesní porost nad remízy a loukou je z větší části tvořen kulturní výsadbou Pinus sylvestris a Picea abies, pouze v dolní části se vyskytuje úzký pás stromů Quercus robur, v podrostu pak Melica nutans. Dílčí závěr: Květena lokality je tvořena běžnými, z velké části ruderálními druhy. Lesní porosty jsou většinou kulturní, bez vyšší biologické hodnoty. V porostech se nevyskytují

84



žádné ohrožené ani chráněné druhy. Stavbou silnice nebude lokalita přímo dotčena ani ohrožena. Lokalita 10 Stráňky mezi poli, které tvoří hranu říční terasy, byly během posledních 40 let zalesněny převážně jehličnatými dřevinami. Na svazích se střídají monokultury Picea abies, Tilia cordata, Acer pseudoplatanus, Larix decidua. Keřové patro je místy nevyvinuto, místy se vyskytují Sambucus nigra, Symphoricarpos albus, Prunus spinosa. V podrostu monokultur se nevyskytují žádné druhy, podél okrajů remízu a kolem polní cesty se lokálně a vzácně vyskytují běžné subxerotermní druhy, mj. Clinopodium vulgare, Galium verum, Agrimonia eupatoria, Euphorbia cyparissias, Centaurea scabiosa, které indikují fragmenty subxerotermních porostů sv. Bromion. Dílčí závěr: Květena lokality je tvořena běžnými, z velké části ruderálními druhy. Lesní porosty jsou kulturní, bez vyšší biologické hodnoty. V porostech se nevyskytují žádné ohrožené ani chráněné druhy. Stavbou silnice bude lokalita přímo dotčena (stavební práce podél severního okraje lokality). Lokalita 11 V závislosti na charakteru plodiny se na polích a na dočasných travních porostech vyskytuje garnitura běžných plevelových druhů tř. Secalietea, zvl. ze svazů Sheraldion a Veronico-Taraxacion, např. Veronica persica, Thlaspi arvense, Lamium purpureum,

Polygonum aviculare, Elytrigia repens, Lamium amplexicaule, Aethusa cynapium, Capsella bursa-pastoris aj. Dílčí závěr: Květena lokality je tvořena běžnými plevelnými druhy bez ochranářské hodnoty. V porostech se nevyskytují žádné ohrožené ani chráněné druhy. Rostlinná společenstva lokality mají zanedbatelnou reprezentativnost a malou biologickou hodnotu. Stavbou silnice bude lokalita přímo dotčena (těleso silnice).

Seznam druhů cévnatých rostlin dílčích lokalit V průběhu botanického průzkumu bylo v zájmovém území zjištěno celkem 249 druhů cévnatých rostlin. Průzkum v roce 2008 tento stav potvrdil, navíc byly nalezeny další 3 druhy. Z toho není žádný druh chráněný podle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., ale bylo zjištěno 5 ohrožených druhů (v kategorii C4: vyžadujících pozornost) dle Červeného seznamu flóry ČR: Primula veris, Carex buekii, C. riparia, Cucubalus baccifer, Ulmus minor. Následující text reprezentuje seznam druhů nalezených při botanickém průzkumu. Druhy jsou seřazeny v řádcích dle abecedy, příslušné číslo u druhu reprezentuje jeho přítomnost na dané lokalitě – tučně zvýrazněné číslo představuje nový výskyt (2008) druhu na lokalitě. Nově nalezené druhy jsou zvýrazněny stínováním, podtržením jsou označeny druhy ohrožené dle Červeného seznamu flory ČR.

85



Acer campestre: 2 ,3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10

A. platanoides : 2, 3, 4, 7, 10

A. pseudoplatanus : 2, 3, 4, 7, 8, 9, 10

Acetosa pratensis: 4, 5, 6, 7, 9,10

Achillea millefolium agg.: 1, 3, 5, 7, 9, 10

Aegopodium podagraria: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11

Aesculus hippocastanum: 2, 4

Aethusa cynapium: 1,4,5,9,11

Agrimonia eupatoria : 7, 9, 10

Agrostis stolonifera : 3, 4, 5, 6

A. tenuis: 7, 8

Ajuga reptans : 2, 7, 8

Alchemilla sp.: 9

Alisma plantago-aquatica: 6

Alliaria petiolata : 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11

Alnus glutinosa : 3, 4, 5, 6

Alopecurus pratensis : 1, 3, 4, 5, 6

Angelica sylvestris : 3, 4

Anthriscus sylvestris : 1, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11

Apera spica-venti : 1, 9, 11

Arctium minus : 3, 4, 5, 7, 11

A. tomentosum : 3, 4, 5, 7, 11

Armoracia rusticana : 3

Arrhenatherum elatius : 1, 4, 5, 7, 9, 10

Artemisia vulgaris : 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11

Asarum europaeum : 8

Atriplex patula: 7, 11

Ballota nigra : 1, 3, 4, 5, 7, 9, 10, 11

Barbarea vulgaris : 3

Bellis perennis : 7, 9, 10

Betonica officinalis: 9

Betula pendula : 2, 3, 4, 7, 8, 9

Bidens frondosa: 3, 4, 5, 6

Brachypodium pinnatum : 9

B. sylvaticum : 2

Bromus mollis : 1, 7, 9, 10

B. inermis: 1, 3, 4, 5, 9, 10, 11

Calamagrostis epigejos : 2, 7, 9, 10

Calystegia sepium: 1, 3, 4, 5, 6

Campanula rapunculoides : 2, 7, 9, 10

C. patula : 3, 4, 5, 9, 10

C. trachelium: 8

Capsella bursa-pastoris : 1, 7, 10, 11

Carduus acanthoides: 7,11

C. crispus : 3, 4, 5, 6

Carex buekii: 6

C. gracilis: 6

C. hirta: 1, 3, 4, 5, 6, 10

C. muricata agg.: 2

C. riparia: 6

Carpinus betulus : 2,7, 8, 9, 10

Centaurea jacea : 7, 9, 10

C. scabiosa: 7, 9, 10

Cerastium arvense: 7, 9, 10

C. holosteoides : 3, 4, 5, 7

Cerasus avium : 7, 9, 10

Chaerophyllum aromaticum: 1, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10

Chelidonium majus : 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11

Chenopodium album agg.: 6, 7, 9, 10, 11

Ch. polyspermum : 9

Cichorium intybus : 1, 7, 9, 10

Cirsium arvense: 1, 3, 4, 5, 9, 10, 11

C. oleraceum: 3, 4, 5, 6

C. vulgare: 11

Clinopodium vulgare: 7, 9, 10

Colchicum autumnale: 4, 5, 7, 9, 10

Convolvulus arvensis: 1, 3, 4, 5, 7, 9, 10, 11

Coronilla varia: 7, 9, 10

Corylus avellana: 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10

Crataegus sp.: 2, 7, 9, 10

Crepis biennis: 1, 5, 7, 9, 10

Cruciata laevipes: 6

Cucubalus baccifer: 4, 10

Dactylis glomerata: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10

Dactylis polygama: 2

Daucus carota: 1, 5, 6, 7, 9, 10

Deschampsia cespitosa: 3, 4, 6

Dipsacus sylvestris: 7

Dryopteris carthusiana: 8

D. filix-mas: 2, 7, 8

Echinochloa crus-galii: 3, 4, 5, 7, 11

Echium vulgare: 5, 7, 9, 11

86



Elytrigia repens : 1, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11

Epilobium hirsutum: 3, 4, 6

E. roseum: 3, 4, 6

Equisetum arvense: 1, 7, 11

E. palustre: 1, 3, 4, 5, 6

Euonymus europaea: 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10

Euphorbia cyparissias: 2, 7, 9, 10, 11

E. esula: 9

E. peplus: 11

Fallopia convolvulus: 1, 7, 11

F. dumetorum: 1, 3, 4, 5, 6

Festuca gigantea: 1, 3, 4, 5, 6

F. pratensis: 3, 4, 5, 6

F. rubra: 1, 5, 6, 7, 9, 10, 11

F. cf. rupicola: 7

Ficaria bulbifera: 3, 4

Filipendula ulmaria: 3, 4, 5, 6

Fragaria vesca: 2, 8

F. viridis: 7, 9, 10

Frangula alnus: 7, 8

Fraxinus excelsior: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10

Gagea lutea: 3, 4

Galeopsis pubescens: 9, 11

G. tetrahit: 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 11

Galinsoga ciliata: 9, 10, 11

G. parviflora: 11

Galium album: 1, 3, 4, 5, 7, 9, 10, 11

G. aparine: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11

G. palustre: 3, 4, 6

G. verum: 7, 9, 10

Geranium pratense: 1, 3, 4, 5, 7, 9, 10

G. robertianum: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11

Geum urbanum: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10

Glechoma hederacea 1, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11

Grossularia uva-crispa: 2, 4, 8

Helianthus tuberosus: 3, 4

Heracleum sphondylium: 3, 4, 5, 7, 9, 10

Hieracium sabaudum: 2, 10

H. murorum: 8

Humulus lupulus: 1, 3, 4, 5, 6, 9, 10

Hypericum perforatum: 2, 7, 9, 10

Impatiens noli-tangere: 3, 4, 5, 6

I. parviflora: 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10

I. glandulifera: 2, 3, 4, 5

Iris pseudocarus: 6

Juncus effusus: 5, 6

Knautia arvensis: 7, 9, 10

Lactuca serriola: 3, 4,7, 11

Lamium album: 3, 4, 5, 7, 9, 11

L. amplexicaule: 11

L. maculatum: 3, 4, 5

Lapsana communis: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11

Larix decidua: 7, 8

Lathyrus pratensis: 5, 7, 9, 10

Lemna minor: 6

Leontodon hispidus: 5, 7, 9

Leucanthemum vulgare: 5, 7, 9

Linaria vulgaris: 5, 7, 9, 11

Lolium perenne: 5, 7, 9, 10

Lotus corniculatus: 5, 7, 9, 10

Luzula albida: 8

Lycopus europaeus: 5, 6

Lysimachia nummularia: 1, 3, 4, 5, 6, 7, 9

L. vulgaris: 3, 4, 5, 6

Lythrum salicaria: 3, 4, 5, 6

Matricaria maritima: 1, 4, 5, 7, 9, 10, 11

Medicago falcata: 7, 9, 10

M. lupulina: 7, 9, 10

M. sativa: 7

Melandrium album: 3, 4, 5, 9, 10, 11

Melica nutans: 9

Melilotus albus: 7

Mentha longifolia: 5, 6

Millium effusum: 2, 3, 4

Moehringia trinervia: 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9

Mycelis muralis: 2, 7, 8

Myosotis palustris agg.: 3, 4, 5, 6

Oxalis acetosella: 8

Padus avium: 1, 2, 3, 4, 5, 6

Pastinaca sativa: 1, 3, 5, 7, 9, 10, 11

Persicaria lapathifolia: 6

Persicaria mitis: 3

87



Phalaris arundinacea: 1, 3, 5, 4, 6

Phragmites australis: 1, 3, 4, 5, 6

Picea abies: 4, 7, 8, 9, 10

P. pungens: 4

Pimpinella major: 5, 7, 9, 10

Plantago lanceolata: 5, 7, 9, 10

P. media: 7, 9, 10

P. major: 1, 3, 4, 5, 11

Poa annua: 1, 4, 5, 6, 7, 8, 11

P. compressa: 7, 10

P. nemoralis: 2, 7, 8, 9, 10

P. palustris: 3, 4, 5, 6

P. pratensis: 1, 4, 5, 7, 9, 10

P. trivialis: 3, 4, 5, 6

Polygonatum multiflorum: 2, 8

Polygonum aviculare agg.: 1, 5, 7, 9, 10, 11 Populus nigra s.l.: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10 (jedná se většinou o nepůvodní Populus x canadensis)

P. hydropiper: 3, 4, 5, 6 P. tremula: 2, 3, 4, 7, 8, 9, 10

Potentilla heptaphylla: 9

P. reptans: 1, 4, 5, 6, 7, 8

Primula veris: 2

Prunella vulgaris: 1, 4, 5, 7, 9, 10, 11

Prunus spinosa: 7, 9, 10

Quercus petraea: 8

Q. robur: 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9

Ranunculus acris: 7, 9

R. repens: 3, 4, 5, 6

Reynoutria cf. x bohemica: 9

Roegneria canina : 2, 3, 4, 5, 6

Rosa canina agg.: 1, 2, 5, 7, 9, 10

Rubus caesius: 1, 3, 4, 5, 7, 9

R. sp. div.: 7, 8, 9, 10

R. idaeus: 4, 8

Rumex acetosa: 7, 9

R. crispus: 1, 3, 4, 6

R. obtusifolius: 1, 3, 4, 6, 9, 10

Salix caprea: 1, 3, 4, 5, 6

S. cinerea: 5, 6

S. fragilis: 3, 4, 5, 6

S. viminalis: 4, 5, 6

Sambucus nigra: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10

S. racemosa: 8

Sanguisorba officinalis: 3, 4, 5, 6, 9

Scirpus sylvaticus: 6

Scutellaria galericulata: 5, 6

Scrophularia nodosa: 1, 3, 4, 5, 6

Solanum dulcamara: 5, 6

S. nigrum: 1, 11

Solidago canadensis: 11

S. gigantea: 3, 4, 5

Sonchus oleraceus: 1, 7, 11

S. asper: 11

Sorbus aucuparia: 2, 5, 8, 9, 10

Stachys sylvatica: 4

Stellaria holostea: 2, 3, 4, 8

S. media: 1, 5, 11

S. nemorum: 3, 4, 5

Symphoricarpos albus: 3, 4, 7

Symphytum officinale: 1, 3, 4, 5, 6, 9

Swida alba: 4

S. sanguinea agg.: 2, 7, 9, 10

Taraxacum sect. Ruderalia: 1, 5, 7, 9, 10, 11

Thlaspi arvense: 1, 7, 11

Thymus pulegioides: 9, 10

Tilia cordata: 2, 7, 8, 9, 10

T. platyphyllos: 2

Torilis japonica: 11

Tragopogon orientalis: 7, 9, 10

Trifolium pratense: 5, 6, 7, 9, 10

T. repens: 5, 6, 7, 9, 10

Trisetum flavescens: 3, 7, 9, 10

Typha angustifolia: 6

T. latifolia: 6

Ulmus minor: 2, 4

Urtica dioica: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11

Veronica anagalis-aquatica: 6

V. arvensis: 11

V. beccabunga: 6

V. chamaedrys: 7, 9, 10

88



V. hederifolia: 11

V. persica: 11

Viburnum opulus: 3, 5, 6, 9

Vicia cracca: 3, 4, 7, 9, 10

V. sepium: 3, 4, 5, 6, 7, 10

Viola hirta: 9, 10

V. odorata: 7

V. reichenbachiana: 8

Ve srovnání s původní dokumentací je kapitola C.II.5 obohacena o výsledky aktualizačního faunistického a floristického průzkumu. Celkově lze říci, že nové poznatky nejsou zásadního charakteru a jsou v textu zvýrazněny stínováním.

C.II.6. Ekosystémy a les Ekosystém je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění definován jako „funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase“. V posuzovaném území lze označit za nedostatečné zastoupení přírodě blízkých ekosystémů, které jsou v prostorově omezených nespojitých formacích, takže postupně ztrácejí ekologickou funkčnost a stabilitu. Většina interakčních prvků je natolik omezena, že je jejich ekologický význam zanedbatelný. Na základě těchto poznatků lze území jako celek v rámci všech biochor hodnotit jako nestabilní. Předpoklad výrazné ekologické nestability vyplývá z nízkého podílu zastoupení lesů, luk a vodních ploch oproti zastavěnému území a zejména dominantnímu zastoupení orné půdy (výjimkou je údolní niva Labe a Běluňky s Jaroměřským rybníkem). Jak již bylo uvedeno, lesní porosty jako prakticky nejvýznamnější ekosystémy jsou v zájmovém území zastoupeny jen velmi málo. Souvislejší lesní porost je pouze podél toku Běluňky severně od posuzovaného záměru. Stavbou „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ bude přímo dotčen málo rozsáhlý dospělý lesní porost nad vodotečí u Sviništan a okrajově také jeho pokračování východním směrem na svahu mezi Svinišťany a Velkým Třebešovem. Jedná se o málo diferencovaný a druhově chudý kulturní les.

V aktuální kapitole C.II.6 došlo ke sloučení kapitol C.II.6 „Les“ a C.II.7 „Ekosystémy“ původní dokumentace, jedná se pouze o formální změnu.

C.II.7. Krajina Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky (zákon č. 114/1992 Sb.). Širší okolí zájmového území lze popsat jako otevřenou, mírně členitou, intenzivně obhospodařovanou

89



krajinu s převažující zemědělskou produkční funkcí a nízkým podílem přírodě blízkých ekosystémů. Reliéf charakterizuje mírně zvlněná pahorkatina se širokými kotlinovými údolími, terasami a skloněnými rovinami. Posuzované území leží v povodí dvou významných vodních toků – Labe a Úpy. Významným přítokem v západní části dominujícího Labe je Běluňka, na níž se váže druhotná osa krajiny. Zmíněné vodní toky mají charakter převážně přírodě blízkých meandrujících toků s bohatším dřevinným vegetačním doprovodem. V zájmovém území se nalézá také velká vodní plocha Jaroměřského rybníka. Vegetace zájmového území patří do provincie středoevropských listnatých lesů s potenciální přirozenou vegetací v podobě lesních společenstev černýšových dubohabřin, střemchových jasenin a lužních lesů (CULEK ET AL. 1996, NEUHÄUSLOVÁ ET AL. 1998). Ve skutečnosti se však lesní porosty nalézají pouze místy a v malém rozsahu a převážně s pozměněnou druhovou skladbou. Jejich význam tak částečně přebírá zejména doprovodná vegetace vodních toků, případně aleje podél silnic a polních cest. Zemědělská půda zaujímá více než 90% uzemí extravilánu, krajinná mozaika je hrubá, prostorově málo rozmanitá. Současná typologie české krajiny (LÖW ET AL. cit. in CIBULKA 2005) zařazuje dotčené území do následujících typů: − z hlediska přírodní charakteristiky v typologické řadě podle reliéfu krajiny KRAJINA ŠIROKÝCH ŘÍČNÍCH NIV KRAJINA VRCHOVIN HERCYNIA − z hlediska kulturní charakteristiky v typologické řadě podle využití krajiny ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA − z hlediska historické charakteristiky v typ. řadě podle charakteru osídlení krajiny KRAJINA VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÉ KOLONIZACE HERCYNICA STARÉ SÍDELNÍ TYPY HERCYNICA Vztáhneme-li předchozí body k definici krajinného rázu podle §12 zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění („Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní,

kulturní a historická charakteristika místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.“), je možné konstatovat, že posuzovaný záměr je situován do území s běžnou hodnotou krajinného rázu.

Kapitola o krajině (původně C.II.8) je oproti původní dokumentaci zestručněna a řešena komplexněji, což je pojetí bližší krajinné ekologii.

C.II.8. Obyvatelstvo Následující tabulka doplňuje údaje uvedené v kapitole C.I.3, není-li uvedeno jinak, jsou údaje vztaženy k 1.3.2001:

90



počet

počet

průměrný

počet

obyvatel

věk obyvatel

domů

k 1.1.2005

k 1.1.2005

celkem

Hořenice

168

42,1

54

45

68

Heřmanice

371

37,8

145

93

178

Jaroměř

12 736

38,7

1 955

1 746

5 348

Dolany∗

627

39,7

230

179

284

obec

trvale obydlených

počet bytů

domů

∗ části obce Čáslavky, Dolany, Krabčice, Sebuč a Svinišťany

Zdroj: Portál veřejné správy České republiky, ČSÚ

Místním hospodářským, kulturním a společenským centrem v oblasti je město Jaroměř a Česká Skalice. Obyvatelstvo okolních obcí je zaměstnáno buď ve svých obcích, např. v zemědělských podnicích (Dolany) nebo se zabývají řemeslem a obchodem, nebo dojíždějí za prací do Jaroměře, České Skalice či významných spádových měst v okolí jako je Hradec Králové, Dvůr Králové nad Labem a Náchod.

V kapitole o obyvatelstvu (původně C.II.9. „Obyvatelstvo, hmotný majetek“) došlo pouze k formálním úpravám.

C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky V trase silnice I/33 se nenachází žádné objekty, pouze krátké úseky inženýrských sítí. Podle jmenného seznamu nemovitých kulturních památek okresu Náchod (stav k 1.1.2001, kontrola na http://monumnet.npu.cz k 18.3.2009) se ve stavbou dotčených katastrech nachází níže uvedené památky:

Čáslavky položka č. 1595

pomník Svatopluka Čecha

Heřmanice položka č. 1600 položka č. 1601

kostel sv. Máří Magdalény smírčí kříž

Hořenice položka č. 1602 položka č. 1603 v návrhu

areál tvrze čp. 1 socha sv. Jana Nepomuckého socha Ukřižování Krista parc. č. 297/1

91



Jaroměř (mimo objekty v městské památkové zóně) položka položka položka položka

č. č. č. č.

5781 1644 5945 5474

městská knihovna čp. 180, ul. V. Probošta sousoší Panny Marie areál hlavního nádraží ČD, Nádražní ul. areál parní staniční vodárny, Průmyslová ul.

místní část Cihelny položka položka položka položka

č. č. č. č.

1649 1658 1663 4669

kaple sv. Anny kříž socha sv. Jana Nepomuckého vodárenská věž

místní část Jakubské předměstí položka položka položka položka položka

č. č. č. č. č.

1646 1651 5209 1660 5912

kostel sv. Jakuba, Havlíčkova ul. boží muka proti kasárnám památník "Hrob v dáli" ve vstup. části hřbit. soubor hřbitovních plastik polní opevnění - zemní luneta Brdce

místní část Pražské předměstí položka položka položka položka položka položka položka položka položka položka položka

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

4665 4663 4664 1656 4661 4667 4666 4600 1654 1655 1657

modlitebna čp. 452 škola čp. 352 gymnázium čp. 423 muzeum čp. 295 (Wenkeův dům) poliklinika čp. 191-193 vila čp. 27 budova čp. 260 vila čp. 321 boží muka busta B. Němcové socha Pastýře

místní část Zavadilka položka č. 1653

kříž

Sviništany položka č. 1596 položka č. 1597

pomník dr. Františka Josefa Smetany socha sv. Rosalie

Velký Třebešov položka č. 1914

kostel sv. Štěpána

92



Nejbližší památky lokalizované v blízkosti posuzované silnice I/33 jsou tyto: k.ú. Hořenice:

k.ú. Heřmanice:

k.ú. Svinišťany:

k.ú. Svinišťany:

socha Ukřižování Krista (pískovec, 19. stol.), návrh na vyhlášení kulturní památkou, vzdálená cca 3 m od stávající silnice I/37 a cca 150 m od nové silnice I/33. mezník v podobě Cyrilometodějského kříže (pískovec, 16. stol.), kulturní památka č. 1601, umístěná ve svahu nad příkopem ve stromovém a křovinatém porostu cca 10 m od stávající silnice I/37, cca 220 m od nové silnice I/33. hrob 37. pěšího pluku a 4. dělostřeleckého pluku s kamenným pomníčkem (pylonem) z dob prusko–rakouské války 1866 (není kulturní památkou), umístěn v příkopu u stávající silnice I/33 mezi Dolany a Svinišťany, cca 200 m od místa stavebních úprav silnice I/33. barokní sloup sv. Rosalie (1684), kulturní památka č. 1597, umístěn u stávající silnice I/33 blízko zástavby Svinišťan, cca 300 m od nové silnice I/33.

Žádná památka není v trase varianty DÚR nové silnice I/33.

V kapitole týkající se hmotného majetku a kulturních památek (původně kapitoly C.II.9 a C.II.10) nedošlo k podstatným změnám, v rámci Jaroměře jsou uvedeny vybrané památky.

Poznámka Rozbor stávající hlukové situace v dotčeném území je podán v kapitole D.I.3, a to z důvodů ponechání uceleného pohledu na ovlivnění hlukové situace v území posuzovaným záměrem a popisu relativně úzce vymezeného území, pro nějž je uvažováno pouze ovlivnění hlukem z dopravy.

C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Z hlediska znečištění ovzduší, vody a půdy v dotčeném území lze konstatovat, že toto znečištění je pod platnými limity, a lze jej tak považovat za únosné. Z hlediska působení hluku v území je dominantní automobilová doprava, zejména na silnici I/33 Jaroměř – Náchod a I/37 Jaroměř – Trutnov. Zástavba lemující tyto silnice v těsné blízkosti v Jaroměři, Čáslavkách, Dolanech, Svinišťanech, Hořenicích a Heřmanicích je v prostoru, v němž ekvivalentní hladina akustického tlaku z většiny přesahuje platné limity pro „starou zátěž“, tj. 70 dB v denní době a 60 dB v noční době. Na základě této skutečnosti můžeme označit koridor podél těchto stávajících silnic z hlediska kvality životního prostředí za neúnosně zatížený.

93



Záměr „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ je situován do území, které z naprosté většiny nepatří k přírodovědně hodnotným a zajímavým. V intenzivně obhospodařované krajině lze za cennější označit pouze nivu Labe. Hlavní příčinou narušení ekologické stability byla a je zemědělská výroba. Příznivé klimatické a půdní podmínky a tím i vysoký produkční potenciál předurčují tuto krajinu pro intenzivní zemědělské hospodaření, pohybující se na hranici únosnosti. Předpoklad výrazné ekologické nestability vyplývá z velmi nízkého zastoupení lesů, luk a vodních ploch oproti zastavěnému území a zejména dominantnímu zastoupení orné půdy. Navíc existující ekologicky stabilní plochy tvoří nespojité formace, většina interakčních prvků je výrazně omezena.

Ve srovnání s původní dokumentací je kapitola C.III zestručněna, s uvedením jen těch nejdůležitějších, shrnujících informací.

94



D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů HODNOCENÍ EXPOZICE A CHARAKTERIZACE RIZIKA HLUKU Výchozím podkladem k hodnocení expozice hluku a ke kvantitativnímu odhadu míry zdravotního rizika je obecně znalost hlukové zátěže získaná měřením nebo modelovým výpočtem vztažená ke konkrétnímu počtu exponovaných osob. V daném případě jsou k dispozici počty obyvatel exponovaných hlukové zátěži z dopravy v hlukových pásmech ekvivalentní hladiny akustického tlaku po 5 dB v denní době a po 2 dB v noční době. Tyto počty obyvatel byly zpracovatelem hlukové studie odhadnuty na základě počtu obytných či rekreačních budov situovaných v jednotlivých hlukových pásmech a průměrného počtu obyvatel na jeden dům v daném sídle. Výpočet hlukové expozice obyvatel je proveden pro výhledový rok 2030 pro čtyři varianty dopravního řešení. Nulovou variantou je stav, kdy by záměr obchvatu nebyl realizován a veškerá doprava by nadále byla vedena po stávající silnici I/33. Varianty A, B a DÚR představují stav, kdy bude většina dopravy vedena po nové silnici obchvatem a stávající silnice vedená přes obce bude sloužit pouze pro místní dopravu. Výsledky hlukové studie jsou pro všechny tři varianty technického řešení silnice totožné. Budou proto hodnoceny jako jedna aktivní varianta. Výpočet hlukové studie se týká pouze hluku z dopravy po hodnocených komunikacích. Úroveň hlukového pozadí z jiných zdrojů v zájmovém území není zohledněna. Jak vyplynulo z provedeného měření a srovnání s výpočtem pro současný stav, v některých místech se např. projevuje významný vliv silnice I/37. Údaje o počtu a úrovni exponovaných obyvatel proto nemusí plně odpovídat skutečné situaci celkové hlukové expozice. Při kvalitativní charakteristice možných zdravotních účinků hluku je možné orientačně vycházet z následujících tabulek, ve kterých jsou vybarvením znázorněny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. Ve spodní části tabulek jsou v příslušném hlukovém pásmu pro jednotlivá sídla dotčená hlukem z dopravy po silnici I/33 uvedeny odhadované počty exponovaných obyvatel v roce 2030 v nulové variantě (V0) s dopravou pouze po stávající I/33 a v aktivní variantě (VA)

95



s dopravou po novém úseku I/33 a s místní dopravou po stávající silnici vedené přes obce. Předpokladem platnosti těchto údajů je současná realizace stavby „Dálnice D11,stavba 1107 Smiřice – Jaroměř“, bez které by nebyla naplněna funkce obchvatu Jaroměře. Z tabulek je zřejmá vysoká míra současné hlukové expozice obytných domů v sídlech, přes která je vedena současná trasa silnice I/33. Hluk z dopravy je pro obyvatele této zástavby zdrojem zvýšeného rizika všech známých nepříznivých účinků hluku s výjimkou postižení sluchového orgánu. Představuje zejména zdroj silného obtěžování, zhoršené verbální komunikace a při dlouhodobé expozici může vést i k vyšší nemocnosti na kardiovaskulární a další onemocnění. Platí to především pro obyvatele domů a bytů situovaných okny ke komunikaci. Realizací záměru nové trasy silnice I/33 by dle hlukové studie mělo dojít k poklesu počtu obyvatel exponovaných vysokým hladinám hluku nad 50 dB v noci, resp. 55 dB ve dne. Zvýšení hlukové expozice okrajové zástavby sídel, ke kterým se nová trasa silnice I/33 přibližuje, se dotýká relativně malého počtu obyvatel a úroveň hluku by neměla překročit limitní hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku 50 dB v noci, resp. 60 dB ve dne. Avšak i tato relativně nižší úroveň hlukové zátěže zasluhuje pozornost, neboť zejména v případě osob s vyšší citlivostí vůči účinkům hluku může představovat určité zdravotní riziko. prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – den (LAeq, 6-22 h ) nepříznivý účinek

DB(A) do 50

50-55

55-60

60-65

65-70

70+

V0

3258

4670

2974

1094

433

513

VA*

3892

5089

2644

904

284

129

V0

171

-

-

-

-

-

VA

155

16

-

-

-

-

V0

343

-

-

-

-

-

VA

327

16

-

-

-

-

V0

20

-

-

-

-

-

VA

12

8

-

-

-

-

V0

32

-

-

-

-

-

VA

23

9

-

-

-

-

V0

-

58

30

17

17

22

VA

14

77

17

30

6

-

sluchové postižení ¤ zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí ischemická choroba srdeční zhoršená komunikace řečí silné obtěžování mírné obtěžování Jaroměř

Hořenice

Heřmanice n.L.

Polcovský Dvůr

Sebuč

Čáslavky

96



prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – den (LAeq, 6-22 h ) DB(A)

nepříznivý účinek Dolany

Svinišťany

CELKEM

do 50

50-55

55-60

60-65

65-70

70+

V0

-

122

32

16

3+školka

65+škola

VA

47

97

24+školka

35

35+škola

-

V0

47

25

11

13

19

39

VA

25

58

19

52

-

-

V0

3871

4875

3047

1140

472

639

VA

4495

5370

2704

1021

325

129

Pozn.: ¤ přímá expozice hluku v interiéru * funkce obchvatu je podmíněna napojením na dálnici D11

Z výsledků epidemiologických studií, potvrzených i u nás, vyplývá těsnější vztah mezi indikátory nepříznivých zdravotních účinků hluku a hlukovou expozicí pro noční hluk. Důvodem je jak homogenní expozice, neboť většina populace tráví noc doma a příliš se neliší při svých aktivitách, tak i působení hluku prostřednictvím narušeného spánku, které se projevuje, i když nedochází přímo k probuzení. Pro noční hluk z městské pozemní dopravy je možné na základě současných znalostí vztahů expozice a účinku provést podrobnější kvantitativní zhodnocení míry zdravotního rizika vyjádřené předpokládaným celkovým výskytem vybraných civilizačních onemocnění u exponované populace, resp. procentem postižených osob: prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) dB(A)

nepříznivý účinek do 40

40-45

45-50

50-55

55-60

60+

V0

1309

5748

2995

1779

524

490

VA*

1938

6119

2996

1396

351

142

V0

171

-

-

-

-

-

VA

148

23

-

-

-

-

V0

343

-

-

-

-

-

VA

290

53

-

-

-

-

V0

20

-

-

-

-

-

VA

-

14

8

-

-

-

V0

32

-

-

-

-

-

VA

22

10

-

-

-

-

zhoršená nálada a výkonnost následující den subjektivně vnímaná horší kvalita spánku zvýšené užívání sedativ obtěžování hlukem zvýšená nemocnost Jaroměř

Hořenice

Heřmanice n.L.

Polcovský Dvůr

Sebuč

97



prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) dB(A)

nepříznivý účinek

Čáslavky

Dolany

Svinišťany

CELKEM

do 40

40-45

45-50

50-55

55-60

60+

V0

-

39

37

27

5

36

VA

-

88

20

30

6

-

V0

-

96

47

19

6

70

VA

18

106

43

48

23

-

V0

-

68

14

9

18

45

VA

-

88

19

42

6

-

V0

1875

6119

2995

1779

524

490

VA

2416

6501

3086

1516

386

142

Pozn.: * funkce obchvatu je podmíněna napojením na dálnici D11

V následující tabulce jsou uvedeny kvantitativní vztahy expozice a účinku pro celkovou prevalenci vybraných civilizačních onemocnění u exponované populace, resp. procento postižených osob. Tyto vztahy byly publikovány v závěrečných zprávách subsystému 3 Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Státního zdravotního ústavu Praha. Údaj o sumě civilizačních nemocí je zde třeba chápat tak, že hlučnost nezpůsobuje u exponovaných osob specifická onemocnění, nýbrž celkově zhoršuje jejich zdravotní stav, přispívá k dřívějšímu propuknutí chorob, které by se jinak projevily později a zhoršuje jejich průběh. Podle výsledků dotazníkových šetření frekvence součtu civilizačních chorob statisticky významně stoupá v závislosti na noční ekvivalentní hladině hluku od 81 do 102%. vztah expozice a účinku pro hluk z dopravy – noc (LAeq, 22-6 h ) dB(A)

nepříznivý účinek suma civilizačních chorob* procento osob s infarktem myokardu procento osob obtěžovaných hlukem procento osob s narušeným spánkem procento osob užívajících denně sedativa

<40

40-45

45-50

50-55

55-60

60-65

do 81

81-84

84-88

88-91,5

91,5-95

95-98,5

do 3,7

3,7-4,1

4,1-4,5

4,5-4,9

4,9-5,4

5,4-6

do 26

26-33

33-41

41-52

52-65

65-82

do 11

11-12,5

12,5-13,8

13,8-15

15-16,5

16,5-18,5

do 3,5

3,5 – 4

4 – 4,5

4,5 – 5

5 – 5,7

5,7 – 6,5

Pozn.: * Jedná se o tuto skupinu vybraných civilizačních chorob: hypertenze, infarkt myokardu, vředová choroba žaludku a dvanácterníku, cholelithiasa a urolithiasa, diabetes mellitus, nádorová onemocnění a časté katary horních cest dýchacích.

Kvantitativní charakterizace zdravotního rizika hluku z pozemní automobilové dopravy vychází ze vztahu mezi noční hlukovou expozicí a celkovou sumou výskytu výše uvedených civilizačních chorob, který byl v rámci systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve

98



vztahu k životnímu prostředí ve městech v ČR opakovaně ověřen. Přesnější vztah pro kvantitativní hodnocení míry pravděpodobnosti zdravotního postižení hlukem, převzatý ze závěrečné zprávy subsystému 3 Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2000, je znázorněn pro jednotlivá dvoudecibelová pásma LAeq v rozsahu od 40 do 72 dB v následující tabulce. Tento odhad platí u dospělých osob v případě alespoň 10-ti letého pobytu v prostředí s danou noční hlučností. odhad relativního rizika poškození zdraví hlukem (LAeq 22-6 h ) pravděpodobnost dB LAeq

rizika postižení

pravděpodobnost dB LAeq

rizika postižení

hlukem (%)

pravděpodobnost dB LAeq

rizika postižení

hlukem (%)

hlukem (%)

< 40

-

50-52

4,0

62-64

8,3

40-42

0,4

52-54

4,7

64-66

9,1

42-44

1,1

54-56

5,4

66-68

9,8

44-46

1,8

56-58

6,2

68-70

10,5

46-48

2,5

58-60

6,9

70-72

11,2

48-50

3,3

60-62

7,6

Výstupem kvantitativního hodnocení rizika hluku na základě uvedeného vztahu je odhad konkrétního počtu obyvatel, u kterých lze na základě známé hlukové expozice dle hlukové studie předpokládat nepříznivé účinky hluku v podobě pocitů obtěžování hlukem, zhoršené kvality spánku a zvýšené nemocnosti. Počty osob se špatným spánkem a s pocity obtěžování hlukem jsou také odvozeny přesnějším způsobem na základě dvoudecibelových hlukových pásem, jako je tomu u rizika zvýšené nemocnosti. Výsledek kvantitativního odhadu počtu osob postižených hlukem z dopravy z celkového počtu obyvatel, jejichž hlukovou expozici hluková studie udává, je uveden v následující tabulce. Celkem je takto vyhodnocena hluková expozice 14 047 obyvatel domů, jejichž hlukovou expozici v noční době udává hluková studie. počet a procento obyvatel obytné zástavby v sídlech dotčených hlukem z dopravy po silnici I/33 z celkového počtu 14 047 exponovaných obtěžování

lokalita / varianta

Jaroměř

Hořenice

Heřmanice n.L.

Polcovský Dvůr

Sebuč

špatný spánek

vyšší nemocnost

počet

%

počet

%

počet

%

V0

4237

32,8

1494

11,6

278

2,15

VA*

3818

29,5

1394

10,8

224

1,7

V0

0

0

0

0

0

0

VA

7

4

3

1,7

0

0

V0

0

0

0

0

0

0

VA

15

4,4

6

1,7

0

9

V0

0

0

0

0

0

0

VA

7

35

3

15

0

0

V0

0

0

0

0

0

0

VA

3

9,4

1

3

0

0

99



počet a procento obyvatel obytné zástavby v sídlech dotčených hlukem z dopravy po silnici I/33 z celkového počtu 14 047 exponovaných obtěžování

lokalita / varianta

Čáslavky

Dolany

Svinišťany

CELKEM

špatný spánek

vyšší nemocnost

počet

%

počet

%

počet

%

V0

66

45,8

20

13,9

6

4,2

VA

50

34,7

18

12,5

3

2,1

V0

110

46,2

34

14,3

9

3,8

VA

82

34,5

29

12,2

6

2,5

V0

72

46,8

22

14,3

6

3,9

VA

55

35,7

20

13,0

4

2,3

V0

4485

32,0

1570

11,2

299

2,1

VA

4037

28,8

1474

10,5

237

1,7

Pozn.: *funkce obchvatu je podmíněna napojením na dálnici D11

Závěr k riziku hluku Z výsledku kvantitativního odhadu zdravotního rizika hluku z dopravy vyplývá relativně vysoké procento obyvatel postižených hlukem z dopravy po současné silnici I/33. Hluk z dopravy je pro exponované obyvatele především příčinou obtěžování, zhoršené verbální komunikace a nepříznivého ovlivnění kvality spánku s možnými zdravotnímu důsledky v podobě zvýšené nemocnosti. Podle výsledků hlukové studie povede realizace záměru k celkovému snížení počtu obyvatel v riziku zvýšené nemocnosti asi o 20% (62 lidí), počet osob se subjektivně narušeným spánkem se sníží cca o 6% (96 lidí) a počet osob obtěžovaných hlukem asi o 10 % (448 lidí) vůči předpokládanému stavu bez realizace záměru. Zhoršení současné akustické situace u okrajové zástavby sídel, ke kterým se nová trasa silnice přibližuje, by nemělo překročit platné hygienické limity hluku a vzhledem k relativně malému počtu exponovaných osob neindikuje riziko přímého ovlivnění zdravotního stavu. Nicméně zhoršuje pohodu bydlení a zejména u osob se zvýšenou citlivostí vůči hluku již určité riziko nepříznivých zdravotních účinků hluku může představovat.

HODNOCENÍ EXPOZICE IMISÍ Podkladem k hodnocení expozice imisí škodlivin v ovzduší je rozptylová studie, která hodnotí imisní příspěvek hlavních škodlivin z dopravy. Použity jsou hodnoty vypočtené v 15 výpočtových bodech, situovaných před nejbližší zástavbou dotčených sídel. Výpočet imisních koncentrací je proveden ve čtyřech variantách pro předpokládaný stav v roce 2030. Vzhledem k použití emisních faktorů pro rok 2010 je patrně výpočet poněkud nadhodnocený. Nulovou variantou je stav, kdy by záměr obchvatu nebyl realizován a veškerá doprava by nadále byla vedena po stávající silnici I/33. Varianty A, B a DÚR představují stav, kdy bude většina dopravy vedena po nové silnici obchvatem a stávající silnice vedená přes obce bude

100



sloužit pouze pro místní dopravu. Varianty technického řešení komunikace se z hlediska imisních koncentrací prakticky neliší, a proto budou hodnoceny jako jedna aktivní varianta. Výstupem imisního modelu jsou maximální 1hodinové imisní koncentrace NO2, které mohou být v jednotlivých výpočtových bodech dosaženy za nejhorších rozptylových podmínek, průměrné denní koncentrace suspendovaných částic PM10 a celoroční průměrné koncentrace NO2, PM10, benzenu a benzo(a)pyrenu. Na základě odborného odhadu z výsledků měření nejbližších monitorovacích stanici je v rozptylové studii odhadnuta i úroveň imisního pozadí hodnocených škodlivin a to ve dvou úrovních, vyšší pro městskou aglomeraci Jaroměře a nižší pro volnou krajinu a okolní obce. Vzhledem k relativně nízkým hodnotám imisního příspěvku z hodnocené dopravy je expozice obyvatel v okolí komunikace pro účely hodnocení zdravotních rizik hodnocena orientačním, velmi konzervativním způsobem, kdy se vychází z nejvyšší vypočtené imisní koncentrace v nejvíce zatíženém referenčním bodě a vychází se z představy nepřetržité expozice této imisní koncentraci. Zaokrouhlené hodnoty imisního příspěvku v nejvíce zatížených referenčních bodech jsou spolu s odhadem imisního pozadí pro přehlednost uvedeny v následující tabulce. U denní koncentrace PM10 je použita hodnota maximální denní koncentrace. 3

3

imisní koncentrace dle rozptylové studie (µg/m , BaP - ng/m ) NO2

PM10

Benzen

BaP

1hod.p

Rp

24hod.p

Rp

Rp

Rp

imisní pozadí

40 – 70

15 – 25

40 – 60

15 – 20

0,3 – 1

do 0,6

příspěvek V0

4,44

0,50

1,49

0,18

0,036

0,0014

příspěvek VA

4,02

0,25

0,62

0,05

0,010

0,0013

Charakterizace rizika znečištěného ovzduší K hodnocení rizika nekarcinogenních dráždivých a toxických účinků se v metodologii hodnocení zdravotních rizik obecně používá kvocient nebezpečnosti HQ (Hazard Quotient), získaný vydělením zjištěné denní průměrné inhalační dávky ADDi referenční dávkou RfDi, popř. při použitelnosti standardního expozičního scénáře vydělením koncentrace v ovzduší referenční koncentrací. U oxidu dusičitého a suspendovaných částic však referenční inhalační dávky nebo referenční koncentrace nejsou stanoveny, neboť u nich nelze na základě současných poznatků prahovou úroveň expozice spolehlivě stanovit. Důvodem je velký rozsah individuálních rozdílů v citlivosti vůči účinkům těchto škodlivin u běžné populace, projevující se ve výsledcích epidemiologických studií, prokazujících účinek i při nízkých expozicích. V experimentech u dobrovolníků je naopak exponován malý počet relativně zdravých jedinců, takže jejich výsledky nelze zobecnit na běžnou populaci. Dalším úskalím je skutečnost, že tyto látky ve vnějším ovzduší nepůsobí izolovaně, nýbrž vždy v komplexní směsi s mnoha dalšími i sekundárně vznikajícími škodlivinami. Platí to v plné míře právě u oxidu dusičitého, jehož běžně dosahované koncentrace v ovzduší zřejmě samy o sobě velké riziko

101



nepředstavují, ale významně se podílejí na vzniku nebezpečnějších látek, jako je ozón a jemná frakce pevných částic. Riziko toxických účinků oxidu dusičitého Při hodnocení zdravotního rizika krátkodobých nárazově dosahovaných koncentrací oxidu dusičitého se obvykle vychází z výsledků krátkodobých experimentů u dobrovolníků. U zdravých osob se akutní účinky v podobě ovlivnění plicních funkcí a zvýšení reaktivity dýchacích cest projevují až při koncentraci nad 1880 µg/m3. Podstatně citlivější jsou lidé s chronickým onemocněním respiračního traktu a zejména astmatici. U této skupiny populace byly pozorovány první příznaky lehkého ovlivnění plicních funkcí již při krátkodobé expozici koncentraci nad 400 µg/m3. Zvýšení reaktivity dýchacích cest na současně působící alergeny bylo pozorováno i při koncentraci NO2 ještě nižší. Vzhledem k tomu, že těchto experimentů se účastní jen malý počet osob a pochopitelně do nich nejsou zařazeni pacienti s těžkými formami plicních onemocnění, nelze z nich usuzovat na prahovou úroveň expozice pro celou populaci. Proto byla jako imisní limit pro 1hodinovou koncentraci NO2 stanovena poloviční koncentrace 200 µg/m3, kterou tak lze považovat za poměrně spolehlivou referenční koncentraci pro akutní účinek. Maximální krátkodobé koncentrace oxidu dusičitého dané imisním pozadím by se v zájmové oblasti záměru měly podle odhadu uvedeného v rozptylové studii pohybovat v rozmezí 40 - 70 µg/m3. Vlastní imisní příspěvek z dopravy po silnici I/33 se u nejbližší zástavby v obou variantách pohybuje v řádu jednotek µg/m3. Je tedy zřejmé, že zde není důvod předpokládat možnost existence rizika akutních účinků oxidu dusičitého. Při charakterizaci rizika chronických účinků imisí oxidu dusičitého je standardním postupem kvantitativní odhad ovlivnění respirační nemocnosti exponované populace s použitím vztahů z epidemiologických studií. Nejčastěji se k tomuto účelu používají vztahy závislosti expozice a účinku odvozené v rámci programu CICERO Kristin Aunanovou z University Oslo v Norsku a publikované v roce 1995. Vztahy pro chronickou expozici oxidu dusičitému umožňují orientačně kvantifikovat riziko chronických respiračních syndromů a akutních astmatických obtíží u dětské populace. Vychází se přitom z předpokladu, že znečištěné ovzduší není hlavní vyvolávající příčinou těchto příznaků, které se běžně vyskytují i u populace žijící v čistém prostředí, mají často infekční etiologii a mohou souviset i s klimatickými vlivy. Znečištěné ovzduší působí na tomto podkladě jako faktor zvyšující vnímavost vůči infekci a dráždivým látkám a prodlužující a zhoršující průběh těchto syndromů. Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého dané imisním pozadím by se v zájmové oblasti měly podle rozptylové studie pohybovat v rozmezí 15 - 25 µg/m3. Vlastní imisní příspěvek z dopravy po silnici I/33 se u nejbližší zástavby v obou variantách pohybuje v řádu desetin µg/m3. Epidemiologické studie hodnotí účinky podstatně vyšších úrovní expozic populace ve velkých městech, a i když tyto vztahy lze extrapolovat i do oblasti nižších koncentrací, je otázkou, do jaké míry je jejich použití při imisní zátěži kolem 20 µg/m3 validní. Teoretický výpočet denního výskytu (prevalence) chronických respiračních symptomů a

102



astmatických obtíží u dětí je proto proveden jen pro nejvyšší předpokládanou úroveň expozice obyvatel Jaroměře. K odhadu prevalence chronických respiračních syndromů byl Aunanovou odvozen vztah OR (odds ratio) = exp (β.C), kde β je regresní koeficient 0,0055 (95% interval spolehlivosti CI = 0,0026-0,0088) a C je roční průměrná koncentrace NO2 v µg/m3. Pro výpočet prevalence výskytu astmatických obtíží byl odvozen regresní koeficient β = 0,016 (95% CI = 0,002-0,030). Zvýšení výskytu těchto symptomů se vztahuje k hypotetické základní úrovni při nulové koncentraci NO2 v ovzduší. Tento hypotetický denní výskyt chronických respiračních symptomů u dětí při zcela čistém ovzduší byl vypočten na 3%, výskyt astmatických příznaků mezi dětmi na 2%. Výpočet pomocí regresního koeficientu udává tzv. poměr šancí (OR – odds ratio), který lze s určitým zjednodušením interpretovat jako zvýšení rizika onemocnění a při znalosti počtu exponovaných osob lze pak vypočíst předpokládaný počet dní v roce s onemocněním, tzv. „osobo-dny“ nebo prostonané dny („person-days“): riziko chronických respiračních symptomů (CHRS) a astmatických obtíží (AST) u dětí v závislosti na průměrné roční imisní koncentraci NO2, JAROMĚŘ varianta

3

Rp (µg/m )

OR = exp (β.C)

prevalence CHRS (% populace)

OR

(95% CI)

P

(95% CI)

pozadí

25

1,15

1,07-1,25

3,43

3,30-3,71

pozadí +V0

25,35

1,15

1,07-1,25

3,43

3,20-3,72

pozadí+VA

25,25

1,15

1,07-1,25

3,43

3,20-3,71

pozadí

25

1,49

1,05-2,12

2,95

2,10-4,14

pozadí +V0

25,35

1,50

1,05-2,14

2,97

2,10-4,18

pozadí+VA

25,25

1,49

1,05-2,15

2,96

2,10-4,16

prevalence AST (% populace)

Z výpočtu vyplývá, že odhadovaná úroveň imisního pozadí by mohla v Jaroměři zvyšovat denní výskyt (prevalenci) chronických respiračních symptomů u dětí proti teoretickému stavu při zcela čistém ovzduší asi o 14 %. Samotný imisní příspěvek z hodnocené dopravy se na tomto riziku nijak neprojeví. Spolehlivost tohoto odhadu je ve vztahu k reálným expozičním podmínkám ovzduší znečištěného hlavně emisemi z dopravy snížena skutečností, že použitý vztah byl odvozen ze studií sledujících účinky expozice oxidu dusičitému ve vnitřním prostředí. Jako vhodnější se proto jeví vztah použitý při odhadu prevalence astmatických příznaků u dětí, který vychází ze studie provedené u dětí v roce 1993 v Tokiu a odráží účinky i dalších komponent venkovního znečištěného ovzduší. S použitím tohoto vztahu by bylo možné teoreticky odhadovat, že při uvedené úrovni imisního pozadí by prevalence astmatických příznaků u dětí mohla být proti teoretickému stavu při zcela čistém ovzduší zvýšena asi o 47 %. Imisní příspěvek z dopravy v nulové variantě teoreticky zvyšuje nemocnost o další 1%, v aktivní variantě o 0,5 %. Jedná se ovšem o imisní příspěvek vypočtený rozptylovou studií pro vybrané exponované referenční body, nikoliv o průměrnou imisní zátěž. V přepočtu na absolutní počet prostonaných dní (person-days) vychází základní prevalence spolu s vlivem imisního pozadí pro cca 2000 dětí

103



v Jaroměři na 21 535 prostonaných dní v roce. Imisní pozadí se na tomto počtu podílí 6 935 dny. Vlastní imisní příspěvek z hodnocené dopravy v nulové variantě by při vztažení na celý počet dětí v Jaroměři představoval dalších 146 dní, při aktivní variantě by klesl na 73 dní. V dalších exponovaných obcích je při nepatrné hodnotě vypočtených imisních příspěvků natolik nízký počet obyvatel, že zde počet dní s příznaky nelze počítat. Navíc se zde předpokládá i nižší hodnota imisního pozadí. Riziko nepříznivých zdravotních účinků suspendovaných částic PM10 Při charakterizaci rizika možných účinků imisí suspendovaných částic frakce PM10 můžeme především vycházet ze závěrů Směrnice WHO pro kvalitu ovzduší v Evropě z roku 2000, uvedených v kapitole IV.1. věnované popisu nebezpečnosti hodnocených látek. Od této doby byla sice publikována řada nových poznatků o účincích pevných částic v ovzduší na zdraví, které však jen potvrzují nepříznivé účinky, projevující se zvýšenou nemocností a úmrtností obyvatel na kardiovaskulární a respirační onemocnění a to již při nízké úrovni expozice hluboko pod současnými imisními limity. Převládá proto názor, že u této škodliviny je třeba vycházet z představy o bezprahovém účinku. Z hlediska subakutních účinků prašného aerosolu v ovzduší uvádí WHO jako sumární dohad z více epidemiologických studií zvýšení celkové úmrtnosti o 0,74% při nárůstu denní průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3. Z ukazatelů respirační nemocnosti je tento nárůst denní průměrné koncentrace PM10 spojen se zvýšením počtu lidí s příznaky dráždění dýchacích cest o 3,2% a se zvýšením počtu hospitalizací z důvodu respiračních onemocnění o 0,8%. Maximální denní koncentrace PM10 dané imisním pozadím by se v zájmové oblasti záměru měly podle odhadu uvedeného v rozptylové studii pohybovat v rozmezí 40–60 µg/m3. Vlastní imisní příspěvek z dopravy po silnici I/33 se jako maximální denní koncentrace u nejbližší zástavby pohybuje v řádu desetin µg/m3, ojediněle v nulové variantě v Dolanech v úrovni 1 µg/m3. Vzhledem k teorii bezprahového účinku jemné frakce aerosolu v ovzduší je třeba předpokládat, že i tyto nízké koncentrace mohou mít u citlivých osob určitou zdravotní odezvu. Snížení imisních koncentrací v důsledku nové trasy silnice dosažené u velké většiny dotčených obyvatel je proto příznivé. Kvantitativní vyhodnocení tohoto efektu vzhledem ke krátkodobému trvání výkyvů denních koncentrací vázaných na zhoršené rozptylové podmínky a relativně malému počtu exponovaných osob nelze provést, navíc je třeba zvážit i významnou nejistotu modelového výpočtu rozptylové studie. Ve vztahu k dlouhodobé chronické expozici se redukce očekávané délky života začíná dle epidemiologických studií projevovat již od průměrné roční koncentrace PM10 10 µg/m3. Zvýšení tohoto průměru o 10 µg/m3 by mělo být spojeno se zvýšením úmrtnosti o 10% a nárůstem prevalence bronchitis u dětí o 29%. Toto zvýšení úmrtnosti se opět týká především části populace se zvýšenou citlivostí. Průměrné roční koncentrace PM10 dané imisním pozadím by se v zájmové oblasti záměru měly podle odhadu uvedeného v rozptylové studii pohybovat v rozmezí 15–20 µg/m3.

104



Vlastní imisní příspěvek z dopravy po silnici I/33 se u nejbližší zástavby pohybuje v řádu setin µg/m3, ojediněle v nulové variantě v Dolanech v úrovni jedné desetiny µg/m3. Z hlediska zdravotních rizik takto nízké úrovně expozice opět prakticky nelze na základě současných znalostí kvantitativně hodnotit. V případě suspendovaných částic PM10 je navíc velkým úskalím věrohodné hodnocení expozice, neboť modely rozptylových studií zohledňují jen část emisních zdrojů pevných částic v ovzduší. Není zohledněna sekundární prašnost z dopravy a z volných ploch ani sekundární vznik jemné frakce částic z plynných látek v ovzduší. Výsledky rozptylových studií jsou u PM10 vůči skutečnosti podhodnocené a spolehlivé údaje poskytuje prakticky pouze dlouhodobé měření, které v daném případě v zájmové oblasti není prováděno. Riziko karcinogenního účinku benzenu a benzo(a)pyrenu Z látek s prokázaným karcinogenním účinkem jsou u emisí z dopravy nejvýznamnější benzen a polyaromatické uhlovodíky, reprezentované benzo(a)pyrenem. Kvantitativní hodnocení rizika karcinogenního účinku těchto látek je proto součástí standardního postupu hodnocení zdravotních rizik z dopravy. Jelikož jde o pozdní účinek na základě dlouhodobé chronické expozice, nejsou hodnoceny krátkodobé maximální koncentrace a hodnocení rizika je založeno na kvantifikaci míry karcinogenního rizika na základě modelovaných průměrných ročních koncentrací. Míra karcinogenního rizika se vyjadřuje jako individuální celoživotní pravděpodobnost zvýšení výskytu nádorového onemocnění nad běžný výskyt v populaci vlivem hodnocené škodliviny. Tuto míru pravděpodobnosti (v anglické literatuře nazývaná ILCR – Individual Lifetime Cancer Risk, v české odborné literatuře označovaný jako CVRK) lze při předpokladu standardního expozičního scénáře kvantifikovat pomocí jednotky karcinogenního rizika UCR, která udává horní hranici navýšení celoživotního rizika rakoviny u jednotlivce při celoživotní expozici koncentraci 1 µg/m3 podle vzorce ILCR = Rp x UCR. Průměrné roční koncentrace benzenu dané imisním pozadím by se v zájmové oblasti záměru měly podle odhadu uvedeného v rozptylové studii pohybovat v rozmezí 0,3 - 1 µg/m3. Vlastní imisní příspěvek z dopravy po silnici I/33 dosahuje v nulové variantě nejvyšší hodnoty 0,036 µg/m3, v aktivní variantě se pohybuje řádově v tisícinách µg/m3. Při použití UCR dle WHO (6x10-6) odpovídá odhadované rozmezí imisního pozadí benzenu celoživotnímu navýšení karcinogenního rizika ILCR 1,8 – 6,0 x 10-6. Vypočtený vlastní imisní příspěvek záměru 0,036 µg/m3 v nulové variantě představuje hodnotu ILCR přibližně 2 x 10-7, nejvyšší příspěvek 0,010 µg/m3 v aktivní variantě odpovídá hodnotě ILCR přibližně 5 x 10-8. Za ještě únosnou míru karcinogenního rizika je v USA a zemích Evropské Unie považována hodnota ILCR = 1 x 10-6, t.j. zvýšení individuálního celoživotního rizika onemocněním rakovinou o 1 případ na 1 000 000 exponovaných osob, prakticky s ohledem na přesnost výpočtu lze však považovat za akceptovatelnou řádovou úroveň rizika 10-6. Je tedy zřejmé, že odhadovaná úroveň imisního pozadí benzenu v dané lokality se z hlediska celoživotního karcinogenního rizika benzenu pohybuje v hraniční úrovni akceptovatelného rizika. Imisní příspěvek z hodnocené dopravy nedosahuje významné úrovně a realizací záměru se ještě sníží.

105



Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu dané imisním pozadím by měly v zájmové oblasti záměru podle odhadu rozptylové studie dosahovat hodnot do 0,6 ng/m3. Vlastní imisní příspěvek z dopravy po silnici I/33 se v obou variantách pohybuje v řádové úrovni desetitisícin ng/m3. Při použití jednotky karcinogenního rizika, kterou udává WHO ve Směrnici pro ovzduší v Evropě z roku 2000 (UCR = 8,7x10-2), odpovídá hornímu odhadu imisního pozadí hodnota ILCR cca 2x10-5, což by znamenalo překročení obecně akceptovatelné úrovně rizika. Pro srovnání – průměrné roční koncentraci benzo(a)pyrenu 1,2 ng/m3, naměřené v roce 2004 v Hradci Králové, odpovídá hodnota ILCR 1x10-4, tedy zvýšení výskytu nádorových onemocnění o jeden případ na 10 000 exponovaných obyvatel v průběhu 70 let. Vlastní imisní příspěvek posuzovaného záměru se v obou variantách pohybuje v zanedbatelné řádové úrovni ILCR 10-8.

Závěr k riziku znečištěného ovzduší Na základě rozptylové studie byla zhodnocena zdravotní rizika imisí z dopravy po silnici I/33 pro nejdůležitější škodliviny. Při hodnocení rizik bylo přihlédnuto i k odhadované úrovni imisního pozadí zájmové oblasti z jiných zdrojů. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že imisní příspěvek z hodnocené dopravy nedosahuje ve vztahu k imisním limitům významných hodnot a relativně příznivá je i úroveň odhadovaného imisního pozadí. Přesto lze předpokládat určitý vliv znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel zájmové oblasti, zejména v Jaroměři. Vlastní imisní příspěvek z dopravy se může v Jaroměři malou mírou cca do 1% podílet na respirační nemocnosti u dětí a u citlivé části populace nelze vyloučit krátkodobý vliv výkyvů imisních koncentrací suspendovaných částic PM10 za nepříznivých rozptylových podmínek. Realizace záměru povede ke snížení tohoto dílčího rizika. Z hlediska imisního pozadí, které je pro kvalitu ovzduší v dané oblasti rozhodující, však nebude mít výrazný vliv.

CELKOVÝ ZÁVĚR K HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK HLUKU A IMISÍ Ve stručném souhrnu lze přes výše uvedené nejistoty na základě provedeného hodnocení zdravotních rizik spolehlivě konstatovat tyto závěry: Hodnocení zdravotních rizik bylo provedeno standardním způsobem pro hodnocení vlivu dopravních staveb se zaměřením na zdravotní rizika hluku a hlavních složek imisí v ovzduší. Z výsledků vyplývá, že hluk z dopravy je pro obyvatele obytné zástavby v okolí hodnocených komunikací významnějším zdrojem zdravotních rizik než znečištění ovzduší. Hluk z dopravy je pro exponované obyvatele příčinou obtěžování, zhoršené verbální komunikace a nepříznivého ovlivnění kvality spánku s možnými zdravotnímu důsledky v podobě zvýšené nemocnosti. Celkový počet takto postižených obyvatel hlukem z hodnocené dopravy v nulové variantě je odhadován na 4485 obtěžovaných hlukem (32% exponovaných), 1570 obyvatel se subjektivně narušeným spánkem (11,2%) a asi 300 obyvatel se zvýšenou nemocností vlivem hluku (2,1%).

106



Realizace záměru přeložky silnice I/33 podle podkladů hlukové studie povede ke snížení počtu obyvatel obtěžovaných hlukem o 448 lidí, tedy asi o 10 %, počtu obyvatel s narušeným spánkem o 96, tedy asi o 6 %, a počtu obyvatel s zvýšenou nemocností o 62 lidí, tedy asi o 20%. Podlimitní zvýšení hlukové zátěže z dopravy u okrajové zástavby sídel, ke kterým se nová trasa silnice přibližuje, není ze sumárního pohledu zdravotního rizika významné, nicméně zhoršuje pohodu bydlení a zejména u osob se zvýšenou citlivostí vůči hluku může určité riziko nepříznivých zdravotních účinků hluku představovat. Podle výsledků rozptylové studie představuje imisní příspěvek z hodnocené dopravy pouze podružný příspěvek k imisnímu pozadí. I když je odhadovaná úroveň imisního pozadí ve vztahu k imisním limitům relativně příznivá, lze na základě současných znalostí předpokládat určitý vliv znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel zájmové oblasti, zejména v Jaroměři. Vliv dopravy z přeložky I/33 lze však považovat za nepodstatný. Realizace záměru zde sice povede ke zlepšení imisní situace a malému snížení rizika, avšak z hlediska imisního pozadí, které je pro kvalitu ovzduší v dané oblasti rozhodující, by dle rozptylové studie neměla mít podstatný vliv. Tento závěr však nemusí platit v případě zdravotního rizika jemné frakce suspendovaných částic, kterou použitý rozptylový model podhodnocuje.

NEHODOVOST Vzhledem k výrazně směrově příznivějšímu vedení varianty DÚR a jejího vedení mimo obytnou zástavbu lze oproti variantě nulové předpokládat významné snížení počtu nehod a dopravních kolizí na stávající silnici I/33 v posuzovaném úseku, a to zejména v intravilánech obcí.

SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY Během výstavby záměru lze předpokládat ze strany stavebních firem podílejících se na výstavbě zvýšený zájem o některé profese řemeslného a technického zaměření a řidiče z řad místních obyvatel.

EKONOMICKÉ DŮSLEDKY Výstavbou záměru dojde ke snížení škod způsobených dopravními nehodami včetně škod vyvolaných na zdraví v důsledku havárií. Z hlediska vlivu na současné ekonomické aktivity v dotčených sídlech (obchody, restaurace, ubytování, výrobní aktivity) nepředpokládáme významné zhoršení stávajícího stavu z důvodu vymístění tranzitní dopravy z obcí. Většina zákazníků nepochází z řad tranzitujících cestujících, ale z řad cílových cestujících. Pro minimalizaci vlivu stavby na obyvatelstvo je třeba přijmout řadu opatření, která jsou uvedena v následujících kapitolách, jež se věnují ovlivnění konkrétních faktorů životního prostředí, působících na obyvatelstvo dotčeného území.

107



Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky obyvatelstva (označení jednotlivých opatření taktéž plně vychází ze stanoviska): Pro fázi přípravy

4)

v dalších stupních projektové dokumentace specifikovat všechny komunikace, které budou využívány v etapě výstavby a předpokládané objemy přepravovaných stavebních hmot na těchto komunikacích a tento materiál předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; dodavatel stavby bude povinen přepravní trasu projednat s dotčenými obcemi, případně respektovat požadavky směřující k eliminaci narušování faktorů pohody dle požadavku orgánu ochrany veřejného zdraví

Pro fázi výstavby

16) vlastní výstavbu organizačně zabezpečit způsobem, který vyloučí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména ve dnech pracovního klidu 17) veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v obytné zástavbě pouze v denní době

V kapitole D.I.1 a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Aktivní varianta DÚR působí na obyvatelstvo v oblastech hluku a imisí totožně s předchozími uvažovanými variantami. Efekt mírného nárůstu odhadu imisního pozadí (PM10, BaP) a vypočtených příspěvků imisních koncentrací (všechny parametry) je v souladu s původními závěry hodnocení zdravotních rizik. Na závěr byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky obyvatelstva.

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima VLIVY NA KLIMA Přeložka silnice I/33 je z hlediska dopravního navržena v příznivějších směrových poměrech než původní trasa I/33. Je vedena krajinou, v níž se projeví jako nový antropogenní prvek se specifickými fyzikálními vlastnostmi (menší tepelná kapacita, zvýšený specifický odtok). Stavba, i ve svých náročnějších úsecích (např. mostní objekty, křižovatky), představuje obecně v dané krajině jen nezřetelný nárůst její diverzity. Při konkrétních synoptických situacích, především při radiačním počasí s negativní energetickou bilancí, pak mohou jednotlivé úseky komunikace způsobit svým stavebním řešením určité zásahy do mezoklimatu, které však budou jen krátkodobé a s malým územním dosahem.

108



Niveleta nově navrhovaného úseku silnice I/33 mění jen velmi málo, a když, tak jen na velmi krátkých úsecích, přirozené sklonové poměry georeliéfu, takže se nedají očekávat ani větší koncentrace exhalací z dopravy v důsledku přesměrování katabatických proudů. Nově navrhovaná komunikace vytvoří v přírodní krajině výrazný liniový prvek s velmi malou tepelnou kapacitou, takže se vytvoří nová mikrocirkulační buňka. V ní bude v denních hodinách obvykle vozovka rychle prohřívána a do jejího prostoru se bude „tlačit“ relativně chladnější vzduch z okolní krajiny (proces přenosu exhalací z dopravy do vyšších vrstev atmosféry může být v zářezech a na násypech podporován advekčními proudy). V nočních a ranních hodinách pak bude chladnější a případně znečištěný vzduch směřovat z ochlazeného prostoru vozovky do okolí (proces může být podporován katabatickými proudy). Ovlivnění mezoklimatických procesů je tak malého měřítka, že se žádným způsobem nedotkne obyvatelstva sídel, přes jejichž katastr je komunikace navrhována. Při vlastním provozování stavby je třeba upozornit řidiče na potenciální riziko možnosti promrzání, resp. ovlhnutí vozovky na mostních objektech a zvýšenou četnost mlh v prostoru přechodu přes údolní nivu Labe. Tyto skutečnosti jsou zohledněny v následujícím opatření: − v úsecích před vjezdem na estakádu přes údolní nivu Labe je třeba pomocí dopravního

značení upozornit na nebezpečí namrzání povrchu vozovky. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci je uvedeno následující opatření týkající se problematiky klimatu: Pro fázi provozu

1)

v úsecích před vjezdem na estakádu (mosty) přes údolní nivu Labe je třeba pomocí dopravního značení upozornit na nebezpečí namrzání povrchu vozovky

VLIVY NA KVALITU OVZDUŠÍ

Fáze výstavby Záměr se může stát zdrojem znečištění ovzduší zejména ve fázi, kdy budou prováděny zemní práce. V případě jejich kombinace s déletrvajícím suchem a větrným počasím mohou částečky půdy do jisté míry způsobit znečištění ovzduší. Vzhledem k proměnlivosti tohoto působení a jeho krátkodobosti nelze jeho vliv exaktně vyhodnotit. Tento stav je však časově omezen a lze mu čelit zkrápěním zdroje znečištění. Z těchto důvodů navrhujeme pro fázi výstavby následující opatření k minimalizaci nepříznivých vlivů na kvalitu ovzduší: − zařízení staveniště a deponie umístit mimo obytnou zástavbu obcí, − pro přesun hmot používat přednostně trasu v ose navržené silnice,

109



− v případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné

počasí) snižovat při stavebních pracích prašnost skrápěním povrchu staveniště včetně deponií a přepravovaného materiálu, − řádně čistit kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru staveniště na veřejné

komunikace, − vypínat motory automobilů a mechanizmů v době, kdy nejsou v činnosti. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky kvality ovzduší v průběhu výstavby: Pro fázi výstavby

14) zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch 15) dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací

Fáze provozu Předmětem rozptylové studie, která byla vypracována v rámci zpracování dokumentace v září 2005 a aktualizována v březnu 2009, je posouzení vlivu imisí z dopravy v dotčeném území, způsobeného provozem motorových vozidel ve výhledovém roce 2030, a to v těchto případech: − v nulové variantě – při zachování stávajícího stavu, tj. směrově nerozdělené současné dvoupruhové silnice I/33 procházející zastavěnou částí Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan (bez realizace nové silnice I/33), − ve variantě DÚR – po realizaci záměru ve variantě DÚR, která nezasahuje do zastavěné části žádné obce, včetně zbytkového provozu na současné silnici I/33, a pro potřeby srovnání i v původní: − variantě A – po realizaci záměru ve variantě A, která nezasahuje do zastavěné části žádné obce, včetně zbytkového provozu na současné silnici I/33, − variantě B – po realizaci záměru ve variantě B, která nezasahuje do zastavěné části žádné obce, včetně zbytkového provozu na současné silnici I/33.

110



Pozn.: Varianta DÚR je svým směrovým řešením téměř shodná s variantami A, B posuzovanými v původní dokumentaci (Transconsult s.r.o., 09/2005), které jsou svým vedením hlavní trasy totožné.

Jako charakteristické emise z dopravy byly pro potřebu rozptylové studie vybrány oxid dusičitý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM10. Parametry zdroje Podrobnější informace k emisním parametrům zdroje (zejména emisním faktorům) jsou uvedeny v kapitole B.III.1. Ovzduší. Aktualizované hodnoty intenzity motorových vozidel za 24 hodin a výpočtové rychlosti použité ve výpočtech jsou taktéž součástí kapitoly B.III.1. Imisní charakteristika lokality Podrobnější informace k imisním charakteristikám dotčeného území (imisnímu pozadí) jsou uvedeny v kapitole C.II.1. Ovzduší a klima. Metodika výpočtu Rozptylová studie byla zpracována pomocí programu Symos97, verzí 2003 (IDEA-ENVI s.r.o.), který vychází ze stejnojmenné metodické příručky ČHMÚ Praha. Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb., v platném znění, stanovuje metodu Symos97 jako referenční metodu pro výpočet rozptylu znečišťujících látek. Tato metoda není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší uvnitř uzavřené městské zástavby pod úrovní střech budov (např. na křižovatkách nebo kaňonech ulic). Vzhledem k tomu, že dotčené území je svým charakterem, hustotou a vzájemnou vzdáleností zástavby volnou krajinou, bylo možné model SYMOS 97 pro výpočet znečištění ovzduší v posuzovaném území použít. Tvorba vstupních údajů Podstatou výpočtu znečištění ovzduší z liniových zdrojů podle metody Symos 97 je rozdělení liniového zdroje po celé jeho délce na dostatečný počet délkových elementů. Každý element představuje bodový zdroj znečištění ovzduší. Z každého takto vzniklého zdroje je vypočtena koncentrace a tyto koncentrace jsou pak sečteny. Vytvoření souboru se zdroji a souboru s popisem zdrojů – veškeré posuzované liniové zdroje (současná silnice I/33 včetně variant A, B a DÚR) – byly vytvořeny ve 3D prostředí pomocí programu AutoCAD, kde byly dále rozděleny na délkové elementy po 3, 5 a 50-ti metrech (současná silnice I/33) a po 10, 20, 25 a 50-ti metrech (nová silnice I/33 ve variantách A, B a DÚR) podle metodiky Symos 97 včetně určení jejich středů. Potom byly tyto údaje převedeny do textových souborů.

111



Každý textový soubor se zdroji je charakterizován: − číslem zdroje, − umístěním v prostoru pomocí souřadného systému x, y, z, − označením typu zdroje, − indikací shluku, − indikací skupiny. Každý textový soubor s popisem zdrojů je určen: − číslem zdroje, − množstvím znečišťující látky v g/m.s (emisní faktor x intenzita jednotlivých katerorií vozidel), − začátkem a koncem úseku vyjádřeným v souřadnicích x, y, z, − šířkou úseku, − výškou exhalací nad terénem , − relativním ročním využitím maximálního výkonu, − počtem hodin za den, kdy byl zdroj v činnosti. Veškerý postup tvorby dalších vstupních souborů, tj. i souboru s referenčními body, souboru s větrnou růžicí i souboru s výškopisem včetně postupů nutných k provádění vlastních výpočtů byl v souladu s pokyny uvedenými v uživatelské příručce programu Symos97, verze 2003. Třídy stabilního zvrstvení Meteorologické podmínky pro lokalitu Jaroměř jsou charakterizovány větrnou růžicí rozdělenou do pěti tříd stability mezní vrstvy atmosféry, třech tříd rychlosti větru a osmi směrů větru včetně bezvětří (podle klasifikace Bubníka a Koldovského). Větrná růžice byla sestavena Útvarem ochrany ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Praze – Komořanech. Dokládá skutečnost, že největší zastoupení v území mají západní (16,81%) a severovýchodní (13,11%) větry. Ze tříd stability mezní vrstvy atmosféry je nejvíce zastoupena IV. třída stability – normální (32,23% případů), následuje III. třída stability – izotermní (30,72%) a dále II. třída stability – stabilní (17,46%). Referenční body Vytvořené referenční body lze rozdělit do dvou skupin: − referenční body v bodech sítě výškopisu – tato síť s krokem 100 x 100 m v ose x a y pokrývá celé posuzované území, a umožňuje v něm tak plošně zmapovat příspěvky koncentrací vybraných znečišťujících látek; jedná se o 2 840 bodů, − referenční body umístěné před zástavbou (obytnou, rekreační, školní) nejbližší posuzovaným variantám – účelem je zmapovat příspěvky koncentrací záměru vůči nejbližší zástavbě, kde se po určitou část dne zdržují lidé, ať už za účelem bydlení, práce, výuky či rekreace v případě nulové i aktivní varianty; jedná se o 15 bodů a tyto

112



body jsou vyznačeny v příloze B. Grafická část, mapa B.VII Přehledná situace referenčních bodů. Poloha těchto referenčních bodů je dána souřadnicemi x, y, z a výškou tohoto bodu 1,5 m nad terénem (v místě dýchací zóny člověka). Celkové znečištění ovzduší v posuzovaném území je dáno součtem imisního pozadí a vypočtených koncentrací imisí v „nulové variantě“(současná I/33) či „variantě DÚR“ (nová I/33 ve variantě DÚR + současná I/33), respektive původní „variantě A, B“ (nová I/33 ve variantě A, B + současná I/33). Imisní limity V České republice je od 1.6.2002 v platnosti zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Jeho prováděcí předpisy konkretizují i problematiku imisních limitů. Jedná se o nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Z tohoto nařízení jsou vyjmuty níže uvedené údaje. Imisní limity pro oxid dusičitý (NO2) a oxidy dusíku (NOx) Hodnoty imisních limitů se vztahují na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa.

účel vyhlášení NO2 - Ochrana zdraví lidí

doba průměrování

imisní limit

1 hodina

200 µg.m

-3

NO2 - Ochrana zdraví lidí

1 kalendářní rok

40 µg.m

-3

NOx - Ochrana ekosystémů

1 kalendářní rok

30 µg.m

-3

přípustná četnost překročení za kalendářní rok 18 -

Imisní limit pro benzen Hodnota imisního limitu se vztahuje na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa.

účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí


imisní limit

1 kalendářní rok

5 µg.m

-3

přípustná četnost překročení za kalendářní rok -

Cílový imisní limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren

účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí


imisní limit

1 kalendářní rok

1 ng.m

113

-3

přípustná četnost překročení za kalendářní rok -



Imisní limity pro suspendované částice (PM10) Hodnoty imisních limitů se vztahují na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa.

účel vyhlášení


Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí

imisní limit

24 hodin 1 kalendářní rok

přípustná četnost překročení za kalendářní rok

50 µg.m

-3

35

40 µg.m

-3

-

Výstupní údaje Typ vypočtených charakteristik Výstupní údaje se odvíjejí od možnosti porovnat je s platnými imisními limity. Na základě této skutečnosti byly pro oxid dusičitý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM10 vypočteny v referenčních bodech roční průměrné koncentrace, které je možno sečíst s předpokládaným příslušným imisním pozadím a výsledek porovnat s limitem pro kalendářní rok. Dále byly pro oxid dusičitý vypočteny maximální hodinové koncentrace. Jejich součet s předpokládaným příslušným imisním pozadím je možno porovnat s limitem pro hodinový průměr oxidu dusičitého. Pro suspendované částice frakce PM10 byly mimo roční průměry vypočteny také maximální denní koncentrace. Součet průměrné denní koncentrace s předpokládaným příslušným imisním pozadím je možno porovnat s limitem pro denní průměr této znečišťující látky. Pro benzen a benzo(a)pyren nejsou krátkodobé (hodinové, denní) limitní hodnoty stanoveny. Prezentace výsledků v tabulkové formě Vypočtené imisní koncentrace v jednotlivých referenčních bodech jsou uvedeny v následujících tabulkách.

114



Výsledné roční koncentrace oxidu dusičitého z dopravy v referenčních bodech před vybranými budovami ve všech posuzovaných variantách v roce 2030 průměrná roční koncentrace (µ µg/m ) nulová varianta A varianta B varianta (dokum. (dokum. (oznámení 2005) 2005) 2009) nová I/33 nová I/33 SOUČASNÁ a a I/33 současná současná I/33 I/33 0.356260 0.088714 0.088701 0.025150 0.085757 0.085769 0.183589 0.113063 0.113064 0.126639 0.120032 0.120183 0.496583 0.166983 0.170690 0.092669 0.140981 0.141042 0.018530 0.050985 0.050996 0.019699 0.054921 0.054935 0.035714 0.121930 0.121925 0.139644 0.108049 0.108048 0.269499 0.119764 0.119762 0.246835 0.114099 0.114108 0.026839 0.047819 0.047765 0.019786 0.057971 0.057970 0.022578 0.058846 0.058843 3

RB 1 RB 2 RB 3 RB 4 RB 5 RB 6 RB 7 RB 8 RB 9 RB 10 RB 11 RB 12 RB 13 RB 14 RB 15

Jaroměř, dům č.p. 307 Polcovský Dvůr, dům č.p.99 Čáslavky, dům č.p. 43 Dolany, dům č.p. 62 Dolany, základní škola Svinišťany, dům č.p. 38 Heřmanice n. L., dům č.p. 8 Heřmanice n. L., dům č.p.26 Jaroměř, chaty u krematoria Čáslavky, dům č.p. 37 Čáslavky, dům č.p. 12 Svinišťany, dům č.p. 18 Sebuč, chata u č.p. 78 Hořenice, dům č.p. 33 Hořenice, dům č.p. 37

výška nad terénem (m)

označení referenčního bodu

popis referenčního bodu

1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

nulová varianta (dokum. 2005) SOUČASNÁ

I/33 0.302715 0.021317 0.155839 0.107626 0.421947 0.078289 0.015728 0.016694 0.030285 0.118506 0.228886 0.209648 0.022763 0.016782 0.019152

varianta DÚR (oznámení 2009) nová I/33 a současná I/33 0.108843 0.124033 0.154836 0.168484 0.220145 0.250705 0.073529 0.079386 0.175845 0.150085 0.159576 0.169420 0.069134 0.083709 0.084905

předpokládané imisní pozadí v území v ročním průměru = 15 µg/m3 , 25 µg/m3 v Jaroměři imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok = 40 µg/m3 Výsledné hodinové koncentrace oxidu dusičitého z dopravy v referenčních bodech před vybranými budovami ve všech posuzovaných variantách v roce 2030 maximální hodinová koncentrace (µ µg/m ) varianta nulová nulová varianta A varianta B varianta varianta DÚR (dokum. (dokum. (dokum. (oznámení (oznámení 2005) 2005) 2005) 2009) 2009) nová I/33 nová I/33 nová I/33 SOUČASNÁ SOUČASNÁ a a a I/33 I/33 současná současná současná I/33 I/33 I/33 3.279978 3.862046 1.006150 1.009776 1.657139 0.592789 0.702513 1.797268 1.800207 2.775292 2.714356 3.320263 1.398290 1.404061 2.227779 1.550004 1.829478 1.631607 1.633399 2.602383 3.751539 4.437389 1.577376 1.614518 2.590255 0.887285 1.049323 1.974630 1.979723 2.764531 0.438773 0.517092 1.521753 1.524697 2.266273 0.424949 0.501269 1.411525 1.414289 2.123677 1.018753 1.202242 1.163717 1.168379 1.857309 2.306983 2.721388 1.401214 1.408284 2.223940 2.454328 2.893049 1.110813 1.111796 1.874049 3.704763 4.365043 2.159328 2.140562 3.006850 0.445832 0.525632 0.604809 0.604851 0.870174 0.727976 0.859083 2.668926 2.670199 4.015030 0.905502 1.068177 2.249107 2.247449 3.238633 3






1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

předpokládané imisní pozadí v území v hod.průměru = do 40 µg/m3 , do 70 µg/m3 v Jaroměři imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro hodinový průměr = 200 µg/m3

115



Výsledné roční koncentrace benzenu z dopravy v referenčních bodech před vybranými budovami ve všech posuzovaných variantách v roce 2030 průměrná roční koncentrace (µ µg/m ) nulová varianta A varianta B varianta (dokum. (dokum. (oznámení 2005) 2005) 2009) nová I/33 nová I/33 SOUČASNÁ a a I/33 současná současná I/33 I/33 0.025927 0.004017 0.004017 0.000956 0.003833 0.003834 0.012089 0.005080 0.005082 0.007767 0.005516 0.005527 0.036326 0.008153 0.008367 0.005304 0.007273 0.007281 0.000623 0.001902 0.001903 0.000695 0.002142 0.002142 0.001486 0.005798 0.005799 0.008782 0.004774 0.004776 0.018718 0.005411 0.005413 0.017248 0.005373 0.005377 0.001220 0.001988 0.001988 0.000632 0.002325 0.002325 0.000768 0.002270 0.002270 3






1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5


I/33 0.023897 0.000908 0.011300 0.007287 0.033482 0.005066 0.000592 0.000659 0.001412 0.008214 0.017356 0.015986 0.001177 0.000599 0.000726


předpokládané imisní pozadí v území v ročním průměru = 0,3 µg/m3 , do 1 µg/m3 v Jaroměři imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok = 5 µg/m3 Výsledné roční koncentrace benzo(a)pyrenu z dopravy v referenčních bodech před vybranými budovami ve všech posuzovaných variantách v roce 2030 3






1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

průměrná roční koncentrace (ng/m ) nulová nulová varianta varianta A varianta B varianta varianta DÚR (dokum. (dokum. (dokum. (oznámení (oznámení 2005) 2005) 2005) 2009) 2009) nová I/33 nová I/33 nová I/33 SOUČASNÁ SOUČASNÁ a a a I/33 I/33 současná současná současná I/33 I/33 I/33 0.000736408 0.000062761 0.000544138 0.000283352

0.000866037 0.000075090 0. 000651044 0. 000469402

0.000214437 0.000550432 0.000576971 0.000696339

0.000214432 0.000550444 0.000576989 0.000696586

0.000283333 0. 000782893 0. 000799715 0. 000970780

0.000385843

0.001403020

0.000694393

0.000700656

0. 000952345

0.000410469 0.000040032 0.000044735 0.000096781 0.000401369 0.000664391 0.000608026 0.000102263 0.000038448 0.000044689

0. 000483011 0. 000047871 0. 000053589 0. 000115245 0. 000481582 0. 000788534 0. 000713803 0. 000122490 0. 000045951 0. 000053350

0.000991409 0.000268559 0.000303411 0.000832395 0.000576160 0.000526913 0.000538614 0.000271289 0.000328109 0.000318765

0.000991818 0.000268567 0.000303420 0.000832397 0.000576174 0.000526925 0.000538703 0.000271233 0.000328111 0.000318766

0. 001311724 0. 000379717 0. 000430468 0. 001184397 0. 000803254 0. 000726328 0. 000710395 0. 000374421 0. 000464283 0. 000450855

předpokládané imisní pozadí v území v roč. průměru = 0,1 ng/m3 , do 0,6 ng/m3 v Jaroměři imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok = 1,0 ng/m3

116



Výsledné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 z dopravy v referenčních bodech před vybr. budovami ve všech posuzovaných variantách (2030) průměrná roční koncentrace (µ µg/m ) nulová varianta A varianta B varianta (dokum. (dokum. (oznámení 2005) 2005) 2009) nová I/33 nová I/33 SOUČASNÁ a a I/33 současná současná I/33 I/33 0.129845 0.017900 0.017959 0.004700 0.021367 0.021575 0.060610 0.026411 0.026735 0.038968 0.029548 0.030027 0.182849 0.039612 0.040839 0.026569 0.039780 0.039855 0.003045 0.010463 0.010613 0.003403 0.011801 0.011952 0.007308 0.032402 0.032719 0.043990 0.025240 0.025575 0.093892 0.027059 0.027323 0.086560 0.027020 0.027083 0.006079 0.010893 0.011033 0.003074 0.012824 0.013042 0.003736 0.012507 0.012710 3






1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5


I/33 0.105671 0.003996 0.050124 0.032441 0.149238 0.022518 0.002598 0.002895 0.006201 0.036425 0.076939 0.070884 0.005226 0.002621 0.003172


předpokládané imisní pozadí v území v ročním průměru = 15 µg/m3 , 20 µg/m3 v Jaroměři imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok = 40 µg/m3 Výsledné denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 z dopravy v referenčních bodech před vybr. budovami ve všech posuzovaných variantách (2030) maximální denní koncentrace (µ µg/m ) varianta nulová nulová varianta A varianta B varianta varianta DÚR (dokum. (dokum. (oznámení (dokum. (oznámení 2005) 2005) 2005) 2009) 2009) nová I/33 nová I/33 nová I/33 SOUČASNÁ SOUČASNÁ a a a I/33 I/33 současná současná současná I/33 I/33 I/33 0.873298 1.227319 0.158666 0.159557 0.227047 0.078297 0.102105 0.263277 0.266932 0.382820 0.643291 0.863730 0.213855 0.214680 0.292423 0.392565 0.530409 0.265285 0.265632 0.365992 1.075508 1.491192 0.259584 0.267175 0.383058 0.237638 0.313097 0.369416 0.368651 0.529894 0.054971 0.071315 0.184239 0.186501 0.257174 0.054106 0.070382 0.178219 0.180384 0.249832 0.149117 0.197860 0.284458 0.290457 0.441197 0.518209 0.696320 0.211403 0.212399 0.288481 0.717057 0.994541 0.156109 0.158388 0.238783 0.938993 1.298128 0.328239 0.330894 0.487633 0.083519 0.113898 0.114748 0.116584 0.176017 0.083768 0.109109 0.413772 0.418586 0.614052 0.110530 0.145426 0.405993 0.411228 0.618626 3






1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

předpokládané imisní pozadí v území v denním průměru = 17 µg/m3 , 25 µg/m3 v Jaroměři imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro denní průměr = 50 µg/m3

117



Diskuze výsledků Na základě výše uvedených výsledků výpočtů lze konstatovat, že mírně vyšší koncentrace znečišťujících látek v nulové variantě v oznámení 2009 oproti dokumentaci z roku 2005 jsou způsobeny nárůstem intenzit dopravy (zdroj: „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2005“ X „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2000“). Koncentrace znečišťujících látek v případě varianty DÚR oproti variantám A, B je také mírně vyšší z důvodu zvýšení předpokládaných intenzit dopravy (zdroj: „Prognóza intenzit na obchvatu Jaroměře silnice I/33“ X „Modelové dopravní zatížení ovlivněné dálniční a silniční sítě v souvislosti s výstavbou dálnice D 11 stavba 1107 a obchvatu silnice I/33 kolem Jaroměře“). Při porovnání ročních průměrů příspěvků koncentrací posuzovaných znečišťujících látek z dopravy vyplývá logická skutečnost, že realizací varianty DÚR oproti nulové variantě dojde ke snížení jejich koncentrací v místech podél současné silnice I/33 a tím i v místech obytné zástavby dotčených obcí (značná část Jaroměře, Čáslavky, Dolany a Svinišťany). Porovnáním koncentrací v referenčních bodech 1, 3, 5, 11 a 12 lze konstatovat, že v obcích u zástavby přímo sousedící se silnicí I/33 dojde v případě oxidu dusičitého k největšímu poklesu jeho ročních koncentrací z dopravy u RB 1 - dům č.p. 307 v Jaroměři, Palackého ulici (pokles z 0,356 µg/m3 na 0,109 µg/m3), event. RB 5 - Dolany, základní škola (pokles z 0,497 µg/m3 na 0,220 µg/m3). V případě zástavby těchto obcí vzdálenější od současné silnice I/33 se postupně tento rozdíl zmenšuje až stírá. Nejpříznivější je situace v místě nejvíce vzdáleném novému vedení I/33, tj. v Jaroměři, a čím více se varianta DÚR přibližuje současné silnici I/33, tím je zlepšení čistoty ovzduší v obcích menší. V případě benzenu a PM10 je tato bilance podobná jako u oxidu dusičitého, v případě benzo(a)pyrenu není situace tak jednoznačná. V obcích či jejich částech, kde nedocházelo k ovlivnění čistoty ovzduší vlivem nulové varianty a realizací varianty DÚR k ovlivnění dojde (Hořenice, Heřmanice, Polcovský Dvůr, Jaroměř – krematorium, Sebuč a jižní cíp Svinišťan), je situace následující. Porovnáním koncentrací v referenčních bodech 2, 6, 7, 8, 9, 13, 14 a 15 lze konstatovat, že v obcích u zástavby nejbližší variantě DÚR dojde v případě oxidu dusičitého k největšímu navýšení jeho ročních koncentrací z dopravy v případě RB 2 – Polcovský Dvůr (navýšení z 0,025 µg/m3 na 0,154 µg/m3), event. RB 6 Svinišťany, dům č.p. 38 (navýšení z 0,093µg/ m3 na 0,251 µg/m3) či RB 9 – Jaroměř, chaty u krematoria (navýšení z 0,036 µg/m3 na 0,176 µg/m3). Obecně pro všechny počítané znečišťující látky platí skutečnost, že realizací záměru ve variantě DÚR dojde oproti nulové variantě k většímu poklesu koncentrací těchto látek v obcích podél současné silnice I/33 než nárůstu koncentrací v okrajových částech obcí nejbližších vůči variantě DÚR. Realizace varianty DÚR je z hlediska čistoty ovzduší v dotčených obcích příznivější než nulová varianta.

118



Nejvyšší celková koncentrace v ročním průměru z 15-ti referenčních bodů v zástavbě obcí byla v případě oxidu dusičitého vypočtena v místě RB 5 (budova základní školy v Dolanech) v nulové variantě, kde dosáhla úrovně 0,497 µg/m3 bez imisního pozadí a s imisním pozadím 15,422 µg/m3 NO2, což je cca 39% platného limitu. Limitní hodnota pro oxid dusičitý, stanovená nařízením vlády č. 597/2006 Sb. pro ochranu zdraví lidí, je v aritmetickém průměru za kalendářní rok 40 µg/m3. V případě benzenu se jedná o stejný referenční bod v nulové variantě, kdy koncentrace činila 0,036 µg/m3 bez imisního pozadí, s imisním pozadím 0,336 µg/m3, což je cca 7% platného limitu. Imisní limit benzenu pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok je 5 µg/m3. V případě benzo(a)pyrenu byla vypočtena nejvyšší koncentrace opět v nulové variantě v RB 5 – Dolany, základní škola o hodnotě 0,00140 ng/m3 bez imisního pozadí, s imisním pozadím, které je uvažováno v tomto případě jako 0,0001, dosahuje koncentrace 0,15% platného limitu. Imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok je 1 ng/m3. V případě PM10 byla vypočtena nejvyšší koncentrace opět v nulové variantě v RB 5 – Dolany, základní škola, a to o hodnotě 0,183 µg/m3 bez imisního pozadí, s imisním pozadím 15,183 µg/m3, což je cca 38% platného limitu. Imisní limit PM10 pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok je 40 µg/m3. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že v žádné z posuzovaných variant nedojde ve výhledovém roce 2030 v ročním průměru k překročení platných imisních limitů. Nejvyšší maximální hodinová koncentrace oxidu dusičitého byla vypočtena v místě RB 5 – Dolany, základní škola v nulové variantě, kde dosáhla úrovně 4,44 µg/m3 bez imisního pozadí a s imisním pozadím 44,44 µg/m3, což je cca 22% platného limitu. Limitní hodnota pro oxid dusičitý, stanovená nařízením vlády č. 597/2006 Sb. pro ochranu zdraví lidí, činí v hodinovém aritmetickém průměru 200 µg/m3. Pro ostatní sledované znečišťující látky nejsou hodinové limity stanoveny. V případě PM10 byla vypočtena maximální denní koncentrace opět v nulové variantě v RB 5 – Dolany, základní škola, a to v hodnotě 1,491 µg/m3 bez imisního pozadí, s imisním pozadím 18,491 µg/m3, což je cca 37% platného limitu. Imisní limit PM10 pro ochranu zdraví lidí pro denní průměr je 50 µg/ m3. Pro ostatní sledované znečišťující látky nejsou denní limity stanoveny. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že v žádné z posuzovaných variant nedojde ve výhledovém roce 2030 v krátkodobém průměru (hodinovém, denním) k překročení platných imisních limitů. V případě hodinových koncentrací PM10 lze předpokládat, že platný imisní limit nebude realizací záměru překročen ani v centrální části Jaroměře, i když v současnosti překročen je (viz sdělení č. 1 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí

119



se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007). Důvodem může být snížení sekundární prašnosti způsobené vymístěním tranzitní dopravy z města. Závěr V návrhovém roce 2030 nelze předpokládat překročení platných imisních limitů pro oxid dusičitý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM10 v žádné z posuzovaných variant, a to s dostatečnou rezervou. Realizace varianty DÚR je pro čistotu ovzduší v obcích ležících na trase současné silnice I/33 (Jaroměř, Čáslavky, Dolany a Svinišťany) příznivější než nulová varianta (stávající stav). Ovzduší v obcích, které budou v sousedství varianty DÚR (Hořenice, Heřmanice nad Labem, Polcovský Dvůr, Sebuč) se významnější měrou nezhorší.

V kapitole D.I.2 a hodnocení vlivů záměru na ovzduší a klima nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Část věnovaná vlivu na klima je prakticky nezměněná, na závěr byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky klimatu. V části věnované vlivu na kvalitu ovzduší ve fázi výstavby byla na závěr nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky kvality ovzduší ve fázi výstavby. Při aktualizaci hodnocení ovlivnění kvality ovzduší ve fázi provozu (v rozptylové studii) byly využity nejnovější odpovídající výsledky sčítání dopravy, prognózy intenzit dopravy a upravené hodnoty imisního pozadí, které způsobují jen mírný, zcela nevýznamný nárůst výsledných koncentrací. Výsledné imisní koncentrace jsou konfrontovány s imisními limity danými nově nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Aktivní varianta DÚR ovlivňuje kvalitu ovzduší obdobně jako předchozí uvažované varianty A a B.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuálně další fyzikální a biologické charakteristiky Předmětem hlukové studie, která byla vypracována v rámci zpracování dokumentace v září 2005 a aktualizována v březnu 2009, je posouzení hluku z dopravy v dotčeném území, způsobeného provozem motorových vozidel ve výhledovém roce 2030, a to v těchto případech: − v nulové variantě – při zachování stávajícího stavu, tj. směrově nerozdělené současné dvoupruhové silnice I/33 procházející zastavěnou částí Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan (bez realizace nové silnice I/33), − ve variantě DÚR – po realizaci záměru ve variantě DÚR, která nezasahuje do zastavěné části žádné obce, včetně zbytkového provozu na současné silnici I/33,

120



a pro potřeby srovnání i v původní: − variantě A – po realizaci záměru ve variantě A, která nezasahuje do zastavěné části žádné obce, včetně zbytkového provozu na současné silnici I/33, − variantě B – po realizaci záměru ve variantě B, která nezasahuje do zastavěné části žádné obce, včetně zbytkového provozu na současné silnici I/33. Pozn.: Varianta DÚR je svým směrovým řešením téměř shodná s variantami A, B posuzovanými v původní dokumentaci (Transconsult s.r.o., 09/2005), které jsou svým vedením hlavní trasy totožné.

Podklady Pro zpracování hlukové studie byly použity tyto podklady: a) v roce 2005 − Nařízení vlády č. 502 ze dne 27.11.2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, − Nařízení vlády č. 88 ze dne 21.1.2004, kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, − Novela metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, MŽP, březen 1996, − „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“, studie, Transcosult s.r.o., Hradec Králové, 2003, − „Modelové dopravní zatížení ovlivněné dálniční a silniční sítě v souvislosti s výstavbou dálnice D 11 stavba 1107 a obchvatu silnice I/33 kolem Jaroměře“, CityPlan s.r.o., Praha, 2002, − „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2000“, Ředitelství silnic a dálnic ČR, − „Výhledové koeficienty růstu silniční dopravy pro období 2000 – 2030“, Ředitelství silnic a dálnic ČR, − „Měření stávající hlukové situace z dopravy“, TEPS, Hradec Králové, 2005, − Digitální podklady zájmového území vytvořené z mapových listů 1 : 5 000, − Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Český statistický úřad, − Výpočtový program SoundPlan 6.3 f. Braunstein a Bernd, SRN.

121



b) v roce 2009 − Nařízení vlády č. 148 ze dne 15. 3. 2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, − Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy, MŽP, 2005, − „I/33 Jaroměř, obchvat“, DÚR, Valbek, spol. s r.o., Liberec, 09/2008, − „Prognóza intenzit na obchvatu Jaroměře silnice I/33“, CityPlan s.r.o., Praha, 2008, − „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2005“, Ředitelství silnic a dálnic ČR, − „Výhled počtu vozidel, proběhů a dopravních výkonů 2005 - 2040“, Ředitelství silnic a dálnic ČR, − Výpočtový program SoundPlan 6.3 f. Braunstein a Bernd, SRN.

Výchozí údaje Ve všech dotčených obcích byla sledována stávající úroveň hluku měřením i výpočtem a pro tyto obce byly provedeny výpočty ekvivalentní hladiny hluku pro denní a noční dobu pro výhledový stav v roce 2030 v případě nulové varianty (veškerá automobilová doprava je vedena po současné silnici I/33) i v případě varianty A, B a DÚR (většina dopravy je vedena po silnici I/33 v nové trase a zbytková doprava po současné silnici I/33). Dále byly provedeny výpočty i pro případy, kdy byly ve variantě A, B a DÚR navrženy protihlukové clony (protihlukové stěny) snižující úroveň hluku pod hranici platných hygienických limitů. Posuzovány jsou následující situace: počáteční akustická situace: − nulová varianta v roce 2005 (při současném provozu) – zjišťováno a) měřením v denní době, b) výpočtem pro denní dobu. výhledová akustická situace: − nulová varianta v roce 2030 – zjišťováno výpočtem pro denní i noční dobu, − varianta A, B v roce 2030 bez protihlukových stěn – zjišťováno výpočtem pro denní i noční dobu, − varianta DÚR v roce 2030 bez protihlukových stěn – zjišťováno výpočtem pro denní i noční dobu,

122



− varianta A, B v roce 2030 s protihlukovými stěnami – zjišťováno výpočtem pro denní i noční dobu, − varianta DÚR v roce 2030 s protihlukovými stěnami – zjišťováno výpočtem pro denní i noční dobu. Hluk ve venkovním prostředí Podle § 11 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací se hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Příloha č. 3 uvádí následující korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru:

způsob využití území

korekce (dB) 1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+15

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce –10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce –5 dB. 1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy.

123



4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, případně rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Pozn.: Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 471/2005 Sb. definuje chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb následujícím způsobem: „Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť.“ „Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb.“

V případě chráněných venkovních prostorů podél stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ se použije korekce podle bodu 3), kdy platí následující hygienické limity hluku: − v denní době LAeq,T = 50 + 10 = 60 dB − v noční době LAeq,T = 50 – 10 + 10 = 50 dB Chráněné venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní se v dotčeném území nenacházejí. Vstupní data výpočtů Pro stanovení stavu akustické situace v zájmovém území byl proveden výpočet pomocí výpočetního programu SoundPlan firmy Braunstein a Bernd. Tento softwarový produkt představuje rozsáhlý modulový výpočetní systém umožňující stanovit očekávané akustické pole vybuzené liniovými zdroji, a to ve výpočtových situacích modelujících reálný terén včetně zástavby. Výpočtová situace je zadávána z digitálních mapových podkladů terénu. Rozsáhlá grafická podpora umožňuje prezentovat výsledky v přehledné formě. Součástí výpočetního programu jsou i pomocné bloky pro optimalizaci akustických bariér. Stanovení hladiny hluku v imisním výpočtovém bodě je založeno na metodě akustického paprsku, která umožňuje zahrnout fyzikální jevy jako jsou odrazy od překážek, stínění těmito překážkami aj. Tento výpočetní program byl ověřen Národní referenční laboratoří pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí v Ústí nad Orlicí.

124



Prostorový model 3D byl vytvořen z navrženého tělesa přeložky silnice I/33 v jednotlivých variantách a za pomoci map v měřítku 1 : 5 000. Reálné výšky budov, způsob jejich využití a jejich čísla popisná byly zjištěny na základě podrobné rekognoskace terénu v zájmovém území. Výpočetní síť referenčních bodů je uvažována ve všech výpočtech s krokem sítě 15,0 m v ose x a y. Kategorie komunikace nulová varianta – max. S 9,5 varianty A, B a DÚR – S 11,5/80 Návrhový rok 2030 Intenzity předpokládané dopravy Intenzity dopravy uvažované ve výpočtu v nulové variantě při současném provozu roku 2005 byly zjištěny při měření stávající hlukové situace z dopravy (dokumentace 2005). Intenzity dopravy, s nimiž výpočet z roku 2005 pracuje pro výhledový rok 2030, vycházejí z následujících podkladů (jednotlivé zdroje jsou označeny hvězdičkami za účelem vysvětlení původu dopravních intenzit v následujících tabulkách): − „Modelové dopravní zatížení ovlivněné dálniční a silniční sítě v souvislosti s výstavbou dálnice D 11 stavba 1107 a obchvatu silnice I/33 kolem Jaroměře“, CityPlan s.r.o., Praha, 2002 (***), − „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2000“, Ředitelství silnic a dálnic ČR (*), − „Výhledové koeficienty růstu silniční dopravy pro období 2000 – 2030“, Ředitelství silnic a dálnic ČR (*). Intenzity dopravy, s nimiž výpočet z roku 2009 pracuje pro výhledový rok 2030, vycházejí z následujících podkladů: − „Prognóza intenzit na obchvatu Jaroměře silnice I/33“, CityPlan s.r.o., Praha, 2008 (****), − „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2005“, Ředitelství silnic a dálnic ČR (**), − „Výhled počtu vozidel, proběhů a dopravních výkonů 2005 - 2040“, Ředitelství silnic a dálnic ČR (**).

125



Intenzity motorových vozidel za 24 hodin a výpočtové rychlosti použité ve výpočtech jsou následující: nulová varianta – rok 2030 dokumentace 2005 *

oznámení 2009 **

10 236

11 177

3 132

1 985

osobní automobily (do 3,5 t) nákladní automobily (nad 3,5 t)

výpočtová rychlost (km/hod) v obci 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod v obci 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod

varianta A, B – rok 2030 *** nová silnice I/33

současná silnice I/33


(obchvat)

po silnici

od silnice

po

od

III/3075

III/3075

křižovatku

křižovatky

u Dolan

u Dolan

u Dolan

u Dolan

1 160

1 080

10 450

11 300

400

390

4 600

4 930

výpočtová rychlost (km/hod)

v obci 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod v obci 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod

varianta DÚR – rok 2030 **** nová silnice I/33

současná silnice I/33


(obchvat)

po silnici

od nové

po

od

III/3075

silnice I/33

křižovatku

křižovatky

u Dolan

u Dolan

u Dolan

u Dolan

1 430

180

13 480

12 670

300

40

4 040

4 160

výpočtová rychlost (km/hod)

v obci 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod v obci 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod

Dle Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy (MŽP, 2005) bylo v předkládaném oznámení provedeno rozdělení na osobní a nákladní vozidla a rozdělení dopravy na denní a noční dobu a průměrné hodinové intenzity. Emise hluku zdroje (vozidel) jsou uvažovány těmito hodnotami: Lm – základní hladina akustického tlaku vozidel ve vzdálenosti 25 m od osy jízdního pruhu, Cv – vliv rychlosti vozidel (je uveden v předchozích tabulkách), Cp – vliv povrchu (krytu) komunikace; uvažován asfaltový kryt vozovky,

126



Cs – vliv podélného sklonu nivelety dle konkrétního prostorového modelu jednotlivých variant, Cr – vliv reflexe prostředí; s výjimkou budov je uvažováno pohltivé prostředí. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku (hluku) jsou vypočteny ve výši 3,0 m nad terénem.

Stávající akustická situace Měření stávající akustické situace bylo provedeno v průběhu května 2005 odbornou firmou TEPS Hradec Králové ve vybraných měřících místech v Jaroměři, Čáslavkách, Dolanech, Svinišťanech, Heřmanicích nad Labem a Polcovském Dvoře. Tato měřící místa byla vybrána tak, aby co nejlépe prezentovala současný hluk z dopravy v nulové variantě i ve variantě A, B a DÚR (na jedné straně měřící místa nejbližší současné silnici I/33 a na druhé straně měřící místa nejbližší vedení budoucí nové silnice I/33). V těchto měřících místech byly pro možnost srovnání provedeny výpočty hluku z dopravy pro rok 2005, a samozřejmě pro výhledový rok 2030 v nulové variantě i ve variantách A, B a DÚR. Počet výpočtových míst v jednotlivých výpočtových oblastech byl proti počtu míst měření rozšířen (výpočtová místa jsou dále v textu označena jako referenční body a jejich poloha je vyznačena v příloze B. Garfická část, mapa B.VII Přehledná situace referenčních bodů). Výsledky měření a výpočtů stávající akustické situace v denní době v roce 2005 jsou následující: naměřené hodnoty

měřící místo Jaroměř

vypočtené hodnoty

ekvivalentní hladina akustického tlaku (dB)

č.p.307*

75,6

75,8

Polcovský Dvůr

č.p.99

44,6

34,0

Čáslavky

č.p.43*

62,8

64,1

č.p.62

51,5

51,9

Dolany

základní škola*

73,8

74,4

Svinišťany

č.p.38

51,5

49,6

Heřmanice nad

č.p.8

73,1

32,4

Labem

č.p.26

49,1

36,6

Hořenice•

č.p. 55

69,5

27,4

• měřeno KHS Hradec Králové v červenci 2002 pro potřeby oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb. stavby „Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice – Jaroměř“

Měřící místa s označením * jsou měřící místa charakterizující hluk z dopravy stávající silnice I/33 v obcích v chráněných venkovních prostorech staveb (domů) v těsné blízkosti této komunikace. Ostatní měřící místa (neoznačená hvězdičkou) jsou vzdálená současné silnici I/33, ale jsou nejbližší navrženým variantám A, B a DÚR.

127



Zjištěné rozdíly mezi naměřenými a vypočtenými hodnotami u měřících míst označených * jsou v toleranci 2 dB, což je hodnota v mezích nejistoty měření. Rozdíly mohou být dány i vlivem jiných jízdních rychlostí vozidel, než je ve výpočtu uvažovaných 50 km/hod (v obcích), respektive 90 a 80 km/hod (mimo obce). V případě Polcovského Dvora je značný rozdíl mezi naměřenými a vypočtenými hodnotami dán vlivem hluku z dopravy na nedaleké významné silnici I/37 Jaroměř – Trutnov (vliv hlukového pozadí). To je případ i měřících míst v Hořenicích a Heřmanicích nad Labem, kterými silnice I/37 přímo prochází. Rozbor stávající (počáteční) akustické situace

Jaroměř Z naměřených i vypočtených hodnot vyplývá, že hluk z provozu na stávající silnici I/33 (Palackého ul.) překračuje nejvyšší přípustnou hodnotu ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stavby, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB (RB 1 – dům č.p. 307, naměřeno 75,6 dB, vypočteno 75,8 dB). Důvodem je těsné sousedství tohoto domu se současnou silnicí I/33.

Polcovský Dvůr Z naměřených i vypočtených hodnot v chráněném venkovním prostoru v Polcovském Dvoře vyplývá, že hluk z provozu na stávající silnici I/33 nepřekračuje nejvyšší přípustnou hodnotu ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB (RB 2 – dům č.p. 99, naměřeno 44,6 dB, vypočteno 34,0 dB). Rozdíl mezi naměřenými a vypočtenými hodnotami je dán vlivem hluku z dopravy na nedaleké významné silnici I/37 Jaroměř – Trutnov. Nejkratší vzdálenost mezi Polcovským Dvorem a silnicí I/33 je 1 125 m, nejkratší vzdálenost vůči I/37 je 750 m. Terénní podmínky a výše uvedené vzdálenosti vůči dvěma dominantním zdrojům hluku ukazují, že současná silnice I/37 je v tomto případě významnějším zdrojem hluku než současná silnice I/33.

Čáslavky Z naměřených i vypočtených hodnot vyplývá, že hluk z provozu na současné silnici I/33 nepřekračuje nejvyšší přípustnou hodnotu ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB (RB 3 – dům č.p. 43, naměřeno 62,8 dB, vypočteno 64,1 dB). Malý rozdíl naměřené a vypočtené hodnoty může být v momentálně odlišné rychlosti projíždějících aut v době měření oproti výpočtové rychlosti, která byla 50 km/hod.

Dolany Hluk v chráněném venkovním prostoru domu č.p. 62 nepřekračuje nejvyšší přípustnou hodnotu ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru pro denní dobu pro „starou zátěž“ 70 dB (RB 4 – dům č.p. 62, naměřeno 51,5 dB, vypočteno 51,9 dB). Jeho

128



nízká hodnota vychází ze skutečnosti, že měřící místo (referenční bod) je situováno jako v Dolanech nejbližší chráněný venkovní prostor vůči variantě A, B a DÚR a je tedy jako krajní zástavba v obci vzdálen současné silnici I/33 a umístěn na opačné straně hranice zahrady domu č.p. 62, než odkud se šíří hluk z I/33, kde okolní zástavba působí vůči silnici I/33 jako protihluková clona. Hluk v chráněném venkovním prostoru stavby základní školy překračuje nejvyšší přípustnou hodnotu ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru pro denní dobu pro „starou zátěž“ 70 dB (RB 5 – základní škola, naměřeno 73,8 dB, vypočteno 74,4 dB). Důvodem je těsné sousedství školy se současnou silnicí I/33.

Svinišťany Hluk v chráněném venkovním prostoru domu č.p. 38 nepřekračuje nejvyšší přípustnou hodnotu ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru pro denní dobu pro „starou zátěž“ 70 dB (RB 6 – dům č.p. 38, naměřeno 51,5 dB, vypočteno 49,6 dB). Malý rozdíl naměřené a vypočtené hodnoty může být v momentálně odlišné rychlosti projíždějících aut v době měření oproti výpočtové rychlosti, která byla 50 km/hod. Nízká hodnota hluku z dopravy vychází ze skutečnosti, že měřící místo (referenční bod) je situováno jako ve Svinišťanech nejbližší chráněný venkovní prostor vůči variantě A, B i DÚR a je tedy jako krajní zástavba v obci vzdálen současné silnici I/33 a umístěn v místě, kde okolní zástavba a terén působí vůči silnici I/33 jako protihluková clona.

Heřmanice nad Labem Z naměřených i vypočtených hodnot v chráněném venkovním prostoru stavby domu č.p. 8 v Heřmanicích nad Labem vyplývá, že hluk z provozu na stávající silnici I/33 není podstatným zdrojem hluku v tomto venkovním prostoru (nejkratší vzdálenost domu od této silnice je 1 775 m), dominantním zdrojem hluku z dopravy je zde těsné sousedství silnice I/37 Jaroměř – Trutnov, které způsobuje překročení nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB (RB 7 – dům č.p. 8, naměřeno 73,1 dB, vypočteno 32,4 dB). Z naměřených i vypočtených hodnot v chráněném venkovním prostoru domu č.p. 26 vyplývá, že hluk z provozu na stávající silnici I/33 nepřekračuje nejvyšší přípustnou hodnotu ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB (RB 8 – dům č.p. 26, naměřeno 49,1 dB, vypočteno 36,6 dB). Rozdíl mezi naměřenými a vypočtenými hodnotami je dán vlivem hluku z dopravy na nedaleké významné silnici I/37 Jaroměř – Trutnov. Nejkratší vzdálenost mezi domem a silnicí I/33 je 1 500 m, nejkratší vzdálenost vůči I/37 je 375 m. Terénní podmínky a výše uvedené vzdálenosti vůči dvěma dominantním zdrojům hluku ukazují, že současná silnice I/37 je v tomto případě významnějším zdrojem hluku než silnice I/33.

129



Hořenice Z naměřených i vypočtených hodnot v chráněném venkovním prostoru stavby domu č.p. 55 v Hořenicích vyplývá, že hluk z provozu na stávající silnici I/33 není podstatným zdrojem hluku v tomto venkovním prostoru (nejkratší vzdálenost domu od této silnice je 1 875 m), dominantním zdrojem hluku z dopravy je zde těsné sousedství silnice I/37 Jaroměř – Trutnov. Naměřená hodnota je těsně pod hranicí nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB (naměřeno 69,5 dB, vypočteno 27,4 dB). shrnutí Dominantním zdrojem hluku v obcích, jimiž prochází současná silnice I/33 (Jaroměř, Čáslavky, Dolany, Svinišťany) je hluk ze silniční dopravy na stávající silnici I/33, který zásadně ovlivňuje akustickou situaci před obytnými a rekreačními objekty, které se nacházejí v její bezprostřední blízkosti. U těchto objektů byly naměřeny hodnoty přesahující 70 dB, což je limitní hodnota pro „starou zátěž“. Pro chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb ostatních obcí (Hořenice, Heřmanice nad Labem, Sebuč) není současná silnice I/33 významným zdrojem hluku. Významným zdrojem hluku z dopravy v případě Hořenic a Heřmanic nad Labem je stávající silnice I/37 Jaroměř – Trutnov.

Výhledová akustická situace Výsledky výpočtů v denní době pro rok 2030 (PHS – protihlukové stěny)

umístění refer. bodu

Jaroměř Polcovský Dvůr Čáslavky Dolany Dolany Svinišťany Heřmanice n. Labem Heřmanice n. Labem Jaroměř Čáslavky Čáslavky Svinišťany Sebuč Hořenice Hořenice


nulová varianta (dB)

varianta varianta A, B DÚR bez PHS bez PHS (dB) (dB) dokum. oznám. 2005 2009

varianta A, B s PHS (dB) dokum. 2005

varianta DÚR s PHS (dB) oznám. 2009

dokum. 2005

oznám. 2009

RB 1 – dům č.p. 307 RB 2 – dům č.p. 99 RB 3 – dům č.p. 43 RB 4 – dům č.p. 62 RB 5 – základní škola RB 6 – dům č.p. 38

76,2 34,9 66,4 53,9 78,8 50,1

74,3 33,3 65,8 53,3 76,8 48,6

67,3 53,3 59,2 57,4 69,8 60,1

66,1 52,7 58,3 56,6 68,7 59,2

67,3 53,3 59,2 57,4 69,8 57,3

66,1 52,8 58,3 56,6 68,7 54,6

RB 7 – dům č.p. 8

33,4

32,3

49,4

48,8

49,4

48,8

RB 8 – dům č.p. 26

37,6

36,3

51,5

50,9

51,5

50,9

RB 9 – chaty u krematoria RB 10 – dům č.p. 37 RB 11 – dům č.p. 12 RB 12 – dům č.p. 18 RB 13 – chata RB 14 – dům č.p. 33 RB 15 – dům č.p. 37

44,0 58,8 75,1 76,3 47,8 22,8 28,4

42,6 57,5 73,2 74,4 46,3 22,7 27,4

57,6 56,4 66,5 67,4 52,0 49,6 51,3

57,2 54,9 65,3 58,7 51,4 49,3 50,8

55,7 56,4 66,5 67,4 52,0 49,6 51,3

55,0 54,9 65,3 58,5 51,4 49,3 50,8

130



Výsledky výpočtů v noční době pro rok 2030 (PHS – protihlukové stěny)

umístění refer. bodu

Jaroměř Polcovský Dvůr Čáslavky Dolany Dolany Svinišťany Heřmanice n. Labem Heřmanice n. Labem Jaroměř Čáslavky Čáslavky Svinišťany Sebuč Hořenice Hořenice


nulová varianta (dB)

varianta varianta A, B DÚR bez PHS bez PHS (dB) (dB) dokum. oznám. 2005 2009

varianta A, B s PHS (dB) dokum. 2005

varianta DÚR s PHS (dB) oznám. 2009

dokum. 2005

oznám. 2009

RB 1 – dům č.p. 307 RB 2 – dům č.p. 99 RB 3 – dům č.p. 43 RB 4 – dům č.p. 62 RB 5 – základní škola RB 6 – dům č.p. 38

67,9 26,6 58,1 45,6 70,5 41,8

68,6 27,2 58,8 46,6 71,1 42,6

56,6 45,0 49,5 49,0 59,3 51,8

59,6 47,6 52,3 49,6 59,8 54,2

56,6 45,0 49,5 49,0 59,3 49,1

59,6 47,6 52,3 49,6 59,8 49,5


25,1

25,9

41,1

43,6

41,1

43,6

RB 8 – dům č.p. 26

29,3

29,9

43,2

45,7

43,2

45,7

RB 9 – chaty u krematoria RB 10 – dům č.p. 37 RB 11 – dům č.p. 12 RB 12 – dům č.p. 18 RB 13 – chata RB 14 – dům č.p. 33 RB 15 – dům č.p. 37

35,7 50,5 66,8 68,0 39,5 14,5 20,1

36,5 51,4 67,5 68,7 40,2 15,3 20,9

49,3 47,7 55,9 57,0 44,0 41,3 43,0

52,0 48,4 58,9 52,9 46,3 44,1 45,7

47,4 47,7 55,9 56,9 43,7 41,3 43,0

49,8 48,4 58,9 52,7 46,3 44,1 45,7

Rozbor výsledků výpočtů Na základě výše uvedených výsledků výpočtů lze konstatovat, že snížení ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve variantě DÚR oproti variantám A,B v denní době o 0,2 až 1,5 dB a naopak zvýšení v noční době o 0,4 až 3,0 dB je dáno zejména změnou přepočtu celodenních intenzit na denní a noční dobu v Novele metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy (MŽP, 2005) oproti Novele metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (MŽP, 1996), se kterou se pracovalo v hlukové studii dokumentace z roku 2005. Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy (MŽP, 2005) významnou měrou zvyšuje podíl dopravy v noční době. V následujícím textu jsou komentovány aktualizované výpočty hlukové studie.

Jaroměř denní doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 zvyšování ekvivalentní hladiny hluku (RB 1 – dům č.p. 307 – 74,3 dB), nadále bude narůstat hodnota překročení nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB. Naopak, při realizaci varianty DÚR lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 oproti nulové

131



variantě významný pokles ekvivalentní hladiny hluku (dále jen LAeq), RB 1 – dům č.p. 307 – ze 74,3 dB na 66,1 dB. Bude dosaženo podlimitní hodnoty pro „starou zátěž“. V nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb variantě DÚR se LAeq zvýší (RB 9 – chaty u krematoria ze 42,6 na 57,2 dB bez protihlukové stěny nebo 55,0 dB s protihlukovou stěnou). Tyto úrovně LAeq jsou však pod denním limitem 60 dB. noční doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 hodnoty ekvivalentní hladiny hluku na úrovni cca 68 dB (RB 1 – dům č.p. 307 – 68,6 dB), tj. o cca 9 dB nad limitem pro „starou zátěž“ v noční době, který má hodnotou 60 dB. Při realizaci varianty DÚR lze očekávat podél stávající silnice I/33 významný pokles ekvivalentní hladiny hluku (dále jen LAeq) na cca 57 dB (RB 1 – dům č.p. 307 – z 68,6 dB na 59,6 dB), a dosáhne tak podlimitní hodnoty pro „starou zátěž“. V nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb vůči variantě DÚR se LAeq zvýší (RB 9 – chaty u krematoria z 36,5 dB na 52,0 dB bez protihlukové stěny nebo 49,8 dB s protihlukovou stěnou). Dodržení nočního limitu 50 dB je tak podmíněno realizací protihlukových opatření.

Polcovský Dvůr denní doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v Polcovském Dvoře ekvivalentní hladiny hluku z dopravy na I/33 výrazně pod limitem pro „starou zátěž“, tj. pod hodnotou 70 dB (RB 2 – dům č.p. 99 – 33,3 dB). Po realizaci varianty DÚR lze očekávat v tomto prostoru nárůst ekvivalentní hladiny hluku na hodnoty kolem 53 dB (RB 2 – dům č.p. 99 – z 33,3 dB na 52,8 dB). Nebude však s dostatečnou rezervou překročen limit pro hluk v okolí hlavních komunikací pro denní dobu – 60 dB. noční doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v Polcovském Dvoře ekvivalentní hladiny hluku z dopravy na I/33 výrazně pod limitem pro „starou zátěž“, tj. pod hodnotou 60 dB (RB 2 – dům č.p. 99 – 27,2 dB).

132



Po realizaci varianty DÚR lze očekávat v tomto prostoru nárůst ekvivalentní hladiny hluku na hodnoty kolem 48 dB (RB 2 – dům č.p. 99 – z 27,2 dB na 47,6 dB). Nebude však s dostatečnou rezervou překročen limit pro hluk v okolí hlavních komunikací pro noční dobu – 50 dB.

Čáslavky denní doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v obci nadále zvyšování ekvivalentní hladiny hluku (RB 3 – dům č.p. 43 – 65,8 dB, RB 10 – dům č.p. 37 – 57,5 dB, RB 11 – dům č.p. 12 – 73,2 dB), nejvyšší přípustná hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru 70 dB pro „starou zátěž“ bude překračována hlavně u zástavby v těsném sousedství se současnou I/33. Při realizaci varianty DÚR lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v obci oproti nulové variantě pokles ekvivalentní hladiny hluku (RB 3 – dům č.p. 43 – z 65,8 dB na 58,3 dB, RB 10 – dům č.p. 37 – z 57,5 dB na 54.9 dB, RB 11 – dům č.p. 12 – ze 73,2 dB na 65,3 dB). V obci bude ve všech případech dosaženo podlimitní hodnoty pro „starou zátěž“. I v nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb vůči variantě DÚR se LAeq sníží, což je případ již uvedeného RB 10 – dům č.p. 37 – pokles z 57,5 dB v nulové variantě na 54,9 dB po realizaci varianty DÚR. noční doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v obci hodnoty ekvivalentní hladiny hluku nad limitem pro „starou zátěž“ v noční době, tj. nad 60 dB v případě zástavby v těsném sousedství se současnou I/33 (RB 3 – dům č.p. 43 – 58,8 dB, RB 10 – dům č.p. 37 – 51,4 dB, RB 11 – dům č.p. 12 – 67,5 dB). Při realizaci varianty DÚR lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v obci oproti nulové variantě významný pokles ekvivalentní hladiny hluku (RB 3 – dům č.p. 43 – z 58,8 dB na 52,3 dB, RB 10 – dům č.p. 37 – z 51,4 dB na 48,4 dB, RB 11 – dům č.p. 12 – z 67,5 dB na 58,9 dB). V obci bude ve všech případech dosaženo podlimitní hodnoty pro „starou zátěž“. I v nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb vůči variantě DÚR se LAeq sníží, což je případ již uvedeného RB 10 – dům č.p. 37 – pokles z 51,4 dB v nulové variantě na 48,4 dB po realizaci varianty DÚR.

133



Dolany denní doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 zvyšování ekvivalentní hladiny hluku (RB 5 – základní škola – 76,8 dB), nadále bude narůstat překročení nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB. Naopak, při realizaci varianty DÚR, lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 oproti nulové variantě významný pokles ekvivalentní hladiny hluku, RB 5 – základní škola – ze 76,8 dB na 68,7 dB. Bude dosaženo podlimitní hodnoty pro „starou zátěž“. V nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb vůči variantě DÚR se LAeq naopak zvýší (RB 4 – dům č.p. 62 z 53,3 na 56,6 dB). Tyto úrovně LAeq jsou však pod denním limitem 60 dB. noční doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 hodnoty ekvivalentní hladiny hluku výrazně nad limitem pro „starou zátěž“ v noční době, který má hodnotou 60 dB (RB 5 – základní škola – 71,1 dB). Po realizaci varianty DÚR lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 oproti nulové variantě významný pokles ekvivalentní hladiny hluku, RB 5 – základní škola – ze 71,1 dB na 59,8 dB. Bude dosaženo podlimitní hodnoty pro „starou zátěž“. V nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb vůči variantě DÚR se LAeq naopak zvýší (RB 4 – dům č.p. 62 ze 46,6 na 49,6 dB). Tyto úrovně LAeq jsou pod nočním limitem 50 dB.

Svinišťany denní doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 zvyšování ekvivalentní hladiny hluku (RB 12 – dům č.p. 18 – 74,4 dB), nadále bude narůstat hodnota překročení nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána v denní době pro „starou zátěž“ hodnotou 70 dB.

134



Naopak, při realizaci varianty DÚR, lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 oproti nulové variantě významný pokles ekvivalentní hladiny hluku, RB 12 – dům č.p. 18 – ze 74,4 dB na 58,7 dB. Bude dosaženo podlimitní hodnoty pro „starou zátěž“. V nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb vůči variantě DÚR se LAeq naopak zvýší (RB 6 – dům č.p. 38 z 48,6 dB na 59,2 dB bez protihlukové stěny a 54,6 dB s protihlukovou stěnou). Obě úrovně LAeq jsou pod denním limitem 60 dB, při realizaci protihlukové stěny s dostatečnou rezervou. noční doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 hodnoty ekvivalentní hladiny hluku výrazně nad limitem pro „starou zátěž“ v noční době, který má hodnotou 60 dB (RB 12 – dům č.p. 18 – 68,7 dB). Naopak, při realizaci varianty DÚR lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 oproti nulové variantě významný pokles ekvivalentní hladiny hluku, RB 12 – dům č.p. 18 – z 68,0 dB na 52,7 dB. Bude dosaženo podlimitní hodnoty pro „starou zátěž“. V nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb vůči variantě DÚR se LAeq naopak zvýší (RB 6 – dům č.p. 38 ze 42,6 dB na 54,2 dB bez protihlukové stěny a 49,5 dB s protihlukovou stěnou). Úroveň LAeq po realizaci protihlukové stěny bude pod nočním limitem 50 dB.

Hořenice denní doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v Hořenicích ekvivalentní hladiny hluku z dopravy na I/33 výrazně pod limitem pro „starou zátěž“, tj. pod hodnotou 70 dB (RB 14 – dům č.p. 33 – 22,7 dB, RB 15 – dům č.p. 37 – 27,4 dB). Po realizaci varianty DÚR, lze očekávat v tomto prostoru nárůst ekvivalentní hladiny hluku na hodnoty kolem 50 dB (RB 14 – dům č.p. 33 – z 22,7 dB na 49,3 dB, RB 15 – dům č.p. 37 – z 27,4 dB na 50,8 dB). Nebude však s dostatečnou rezervou překročen limit pro hluk v okolí hlavních komunikací pro denní dobu – 60 dB. noční doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v Hořenicích ekvivalentní hladiny

135



hluku z dopravy na I/33 výrazně pod limitem pro „starou zátěž“, tj. pod hodnotou 60 dB (RB 14 – dům č.p. 33 – 15,3 dB, RB 15 – dům č.p. 37 – 20,9 dB). Po realizaci varianty DÚR lze očekávat v tomto prostoru nárůst ekvivalentní hladiny hluku na hodnoty kolem 45 dB (RB 14 – dům č.p. 33 – ze 15,3 dB na 44,1 dB, RB 15 – dům č.p. 37 – z 20,9 dB na 45,7 dB). Nebude však s dostatečnou rezervou překročen limit pro hluk v okolí hlavních komunikací pro noční dobu – 50 dB.

Heřmanice denní doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v Heřmanicích nad Labem ekvivalentní hladiny hluku z dopravy na I/33 výrazně pod limitem pro „starou zátěž“, tj. pod hodnotou 70 dB (RB 7 – dům č.p. 8 – 32,3 dB, RB 8 – dům č.p. 26 – 36,3 dB). Po realizaci varianty DÚR lze očekávat v tomto prostoru nárůst ekvivalentní hladiny hluku na hodnoty kolem 50 dB (RB 7 – dům č.p. 8 – z 32,3 dB na 48,8 dB, RB 8 – dům č.p. 26 – z 36,3 dB na 50,9 dB). Nebude však s dostatečnou rezervou překročen limit pro hluk v okolí hlavních komunikací pro denní dobu – 60 dB. noční doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v Hořenicích ekvivalentní hladiny hluku z dopravy na I/33 výrazně pod limitem pro „starou zátěž“, tj. pod hodnotou 60 dB (RB 7 – dům č.p. 8 – 25,9 dB, RB 8 – dům č.p. 26 – 29,9 dB). Po realizaci varianty DÚR lze očekávat v tomto prostoru nárůst ekvivalentní hladiny hluku na hodnoty kolem 44–46 dB (RB 7 – dům č.p. 8 – z 25,9 dB na 43,6 dB, RB 8 – dům č.p. 26 – z 29,9 dB na 45,7 dB). Nebude s dostatečnou rezervou překročen limit pro hluk v okolí hlavních komunikací pro noční dobu – 50 dB. Výše uvedený rozbor výsledků výpočtů pro obec Heřmanice dokumentuje vliv nulové varianty a varianty DÚR na nejbližší chráněné venkovní prostory. V případě této obce je však jednoznačně dominantní hluk z dopravy na současné silnici I/37 (která prochází zastavěnou částí obce) k jehož hladině se hladina hluku z I/33 přičítá. Z tohoto důvodu dále dokumentujeme vliv hluku z I/37 a současně z I/33 na chráněný venkovní prostor stavby při různých situacích, a to referenční bod 7 – dům č.p. 8 v Heřmanicích. Pro představu o sčítání hladin zvukových signálů uvádíme následující základní informace: Zvuk je mechanické kmitání částic, které člověk ve formě vyvolaného akustického tlaku dokáže vnímat sluchem. Základní parametry popisující zvuk jsou tedy frekvence a intenzita.

136



Hlukem je jakýkoliv zvukový podnět, který nás ruší nebo obtěžuje. Z hlediska porovnávání hluku ze silniční dopravy má zásadní význam jeho intenzita, tzn. hodnota akustického tlaku, která v daném místě působí, násobená rychlostí šíření zvuku. Hodnota akustického tlaku se udává v pascalech (Pa), mezi maximální a minimální hodnotou akustického tlaku, kterou dokážeme sluchem rozeznat, je rozsah přibližně 106 až 107 Pa. Lineární stupnice tohoto rozsahu přitom neodpovídá vnímání zvuku lidským uchem. Z tohoto důvodu byla zavedena praktičtější veličina vyjadřující „sílu“ zvuku - hladina akustického tlaku L, jejíž jednotkou je 1 decibel (dB). Vztah mezi pascaly a decibely je logaritmický a je patrný z obr. 3. Obr. 3. Vztah mezi jednotkami akustického tlaku

Z uvedeného plyne, že hluk popisovaný v dB nelze jednoduše sčítat, z čehož lze vyvodit následující. Pokud na nás působí 2 zdroje zvukem o hladinách např. 50 dB, není výsledný hluk 50 + 50 = 100 dB, ale pouze 53 dB. V případě, že jedna hladina zvuku má intenzitu zvuku 50 dB a druhá 60 dB, výsledná hladina je 60,41 dB a pokud se 2 hladiny zvuku liší o 20 dB a více, je výsledná hladina rovna té vyšší z nich (analogicky 80 dB + 80 dB = 83 dB; 70dB + 80 dB = 80,41 dB; 90 dB + 70 dB = 90 dB). Pokud sečteme 10 stejných zdrojů o hladinách 50 dB, je výsledná hladina o 10 dB vyšší, tzn. 60 dB. Při sečtení 100 stejných zdrojů je potom výsledná hladina hluku vyšší o 20 dB, tedy 70dB. Převedeno do fyzikálních vzorců je intenzita zvuku úměrná druhé mocnině akustického tlaku:

137



L = 20 log p/p0 , kde „L“ je hladina akustického tlaku v dB, „p“ označuje hodnotu akustického tlaku v Pa a „p0“ je vztažná (prahová) hodnota 2.10-5 Pa. Výsledná hladina akustického tlaku ze součtu hladin L1 až LN je dána vztahem: LS = 10 log (10 L1/10 + 10 L2/10 + …+ 10 LN/10) Ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době – současný stav (2005) umístění

označení

vliv I/37 a I/33

vliv I/37

vliv I/33

vliv I/37 a I/33

referenčního

referenčního

změřeno (1)

výpočet (2)

výpočet (2)

výpočet

bodu

bodu

(dB)

(dB)

(dB)

(dB)

73,1

73,7

32,4

73,7

Heřmanice


Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku – rok 2030 – nulová varianta (bez dálnice D1107, bez silnice R1108, bez nové silnice I/33 – obchvatu Jaroměře)

umístění

označení

vliv I/37 (3)

vliv I/33 (4)

referenčního

referenčního

(dB)

(dB)

bodu

bodu

Heřmanice


vliv I/37 a nové I/33 (dB)

den

noc

den

noc

den

noc

75,7

67,5

32,3

25,9

75,7

67,5

Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku – rok 2014 s dálnicí D1107 (bez navazující silnice R1108) a novou silnicí I/33 (obchvatem Jaroměře)

umístění

označení

vliv I/37 (2)

vliv I/33 (4)

referenčního

referenčního

(dB)

(dB)

bodu

bodu

Heřmanice

Vysvětlivky:


vliv I/37 a nové I/33 (dB)

Den

Noc

Den

Noc

Den

Noc

76,7

68,5

48,8

43,6

76,7

68,5

(1) – viz příloha původní dokumentace (Transconsult s.r.o. 2005) „C.3 Hluková studie“, část „C.3.1.2 Měření stávající hlukové situace z dopravy“, (2) – viz studie „Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice – Jaroměř, hluková studie obce Heřmanice“, Transconsult s.r.o., Hradec Králové 02/2003, (3) – viz oznámení podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. „Dálnice D11 stavba 1107 Smiřice – Jaroměř“, příloha „C.4 Hluková studie“, Transconsult s.r.o., Hradec Králové 12/2002,

138



(4) – viz kapitola D.I.3 tohoto oznámení.

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že v Heřmanicích je ve všech výše popsaných situacích dominantním hlukem z dopravy hluk ze silnice I/37 Jaroměř – Trutnov. Hluk z nové silnice I/33 (obchvatu Jaroměře) se v obci prakticky neprojeví.

Sebuč denní doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v Sebuči ekvivalentní hladiny hluku z dopravy na I/33 výrazně pod limitem pro „starou zátěž“, tj. pod hodnotou 70 dB (RB 13 – chata – 46,3 dB). Po realizaci varianty DÚR lze očekávat v tomto prostoru nárůst ekvivalentní hladiny hluku na hodnoty kolem 51 dB (RB 13 – chata – ze 46,3 dB na 51,4 dB). Nebude však s dostatečnou rezervou překročen limit pro hluk v okolí hlavních komunikací pro denní dobu – 60 dB. noční doba V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb v Sebuči ekvivalentní hladiny hluku z dopravy na I/33 výrazně pod limitem pro „starou zátěž“, tj. pod hodnotou 60 dB (RB 13 – chata – 40,2 dB). Po realizaci varianty DÚR, lze očekávat v tomto prostoru nárůst ekvivalentní hladiny hluku na hodnoty kolem 46 dB (RB 13 – chata – z 40,2 dB na 46,3 dB). Nebude však s dostatečnou rezervou překročen limit pro hluk v okolí hlavních komunikací pro noční dobu – 50 dB.

shrnutí nulová varianta V nulové variantě lze ve výhledovém roce 2030 očekávat (v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb) podél stávající silnice I/33, oproti současnému stavu, zvyšování ekvivalentní hladiny hluku (např. v denní době až o cca 3,0 dB – základní škola Dolany). Nadále bude narůstat hodnota překročení nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru pro „starou zátěž“ v denní i noční době (70 a 60 dB).

139


Silnice I/33 Jaroměř – obchvat varianta DÚR

Po její realizaci lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 v roce 2030 oproti nulové variantě významný pokles ekvivalentní hladiny hluku (o cca 7–9 dB v denní době a cca o 6–11 dB v noční době). Tím bude dosaženo podlimitních hodnot pro „starou zátěž“. V nejbližších chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb vůči variantě DÚR se evivalentní hladina akustického tlaku v denní i noční době zvýší. Toto zvýšení nedosáhne v denní době úrovně hodnoty hygienického limitu hluku ve venkovním prostoru platného pro okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující (60 dB). V noční době bude překročena úroveň hygienického limitu hluku ve venkovním prostoru platného pro okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující (50 dB), v případě RB 9 Jaroměř – chaty u krematoria a RB 6 Svinišťany – dům č.p. 38, a sice o 2 dB a 4,2 dB. Návrhy protihlukových opatření Na základě výsledků výpočtů jsou v místě, kde vedení varianty DÚR nadlimitně ovlivňuje okolní, výše uvedené chráněné venkovní prostory nebo chráněné venkovní prostory staveb, navrženy protihlukové stěny takových rozměrů, aby byly splněny požadavky nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tím bude dosaženo stavu, kdy žádný chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb podél vedení varianty DÚR nebude jejich provozem nadlimitně ovlivněn (v denní době nebude dosaženo úrovně 60 dB a zejména v noční době 50 dB). Výše uvedené závěry dokládají tabulky s hodnotami zjištěnými ve výpočtových bodech. Nezávisle na překročení hygienických limitů je v prostoru jaroměřského krematoria protihluková stěna navržena z pietních důvodů. Přehled navržených protihlukových opatření – protihlukových stěn je následující: číslo protihlukové stěny

umístění (obec)

parametry (výška/délka v m)

1

Jaroměř – krematorium

4/220

2

Svinišťany

4/336

Závěr V případě zachování nulové varianty (stávající silnice I/33 bude nadále silnicí I. třídy mezi Jaroměří a Českou Skalicí, varianta DÚR se nebude realizovat) lze očekávat ve výhledovém roce 2030 v chráněných venkovních prostorech staveb podél současné silnice I/33 v Jaroměři (v ulicích Palackého a Náchodská), Čáslavkách, Dolanech a Svinišťanech zvýšení ekvivalentní hladiny hluku v denní době oproti současnému stavu až o 3 dB (základní škola Dolany).

140



Hladiny hluku se zde budou pohybovat cca 6 – 11 dB nad hranicí nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána pro „starou zátěž“ v denní době hodnotou 70 dB a v noční době hodnotou 60 dB. Realizací varianty DÚR (nového vedení silnice I/33 mimo zástavbu obcí) lze očekávat v denní době pokles ekvivalentní hladiny hluku v chráněných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 až o cca 9 dB, v noční době až o cca 11 dB. Veškerá zástavba v těchto obcích se tak dostane pod platné limity pro „starou zátěž“. Chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb, které se výstavbou varianty DÚR dostanou do jejího, byť vzdáleného, sousedství (Hořenice, Heřmanice, Polcovský Dvůr, Sebuč, jižní cíp Svinišťan) budou hlukem z provozu záměru ovlivněny pod úrovní denního limitu 60 dB i pod úrovní nočního limitu 50 dB s výjimkou jižního cípu Svinišťan a prostoru v okolí jaroměřského krematoria. V těchto místech jsou doporučeny k realizaci protihlukové stěny o délce 336 m a výšce 4 m, respektive délce 220 m a výšce 4 m, které zajistí splnění platných limitů. Nezávisle na překročení hygienických limitů je v prostoru jaroměřského krematoria protihluková stěna navržena z pietních důvodů. Hluk z dopravy v Heřmanicích bude nadále dominantní ze silnice I/37. Hluk z nové silnice I/33 hlukovou zátěž v Heřmanicích prakticky nezmění. Po uvedení nové silnice I/33 do provozu, doporučujeme provést ve vybraných referenčních bodech kontrolní měření hluku ze silniční dopravy pro ověření vypočtených hodnot a zjištění skutečné akustické situace. V případě zjištění překročení maximálně přípustných hodnot hluku v chráněných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech staveb by bylo nutné provést dodatečná protihluková opatření. Z hlediska vlivu stavby a jejího provozu na zdraví a bezpečnost obyvatel lze konstatovat, že ve srovnání se současným stavem se situace pro většinu dotčených obyvatel Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan výrazně zlepší, aniž by nadlimitně ovlivnila obyvatele okolních obcí, v jejichž sousedství bude nové vedení silnice I/33 vybudováno. V současné době je stávající silnice vedena vnitřní částí výše uvedených obcí a její obyvatelé jsou značně obtěžováni hlukem z dopravy. Převedení rozhodující části dopravy (veškerá průjezdní i části místní dopravy) mimo hlavní části osídlení přispěje rovněž k výraznému snížení rizika střetu motorových vozidel s chodci a cyklisty a sníží se stresová, fyzická a hluková bariera, kterou v současnosti stávající silnice I/33 pro obyvatele výše uvedených obcí představuje. Jsou navržena následující opatření snižující negativní vlivy záměru na hlukové poměry v dotčeném území:

141



− v další fázi projektové přípravy stavby vypracovat podrobnou akustickou studii vlivů

záměru na chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb; na základě jejích výsledků ověřit návrh protihlukových opatření předložených tímto oznámením, − po uvedení stavby do provozu provést ve vybraných referenčních bodech kontrolní

měření hluku ze silniční dopravy pro ověření výsledků výpočtů hlukových studií a účinnosti realizovaných protihlukových opatření; v případě, že tato opatření nebudou dostačující, provést jejich dodatečné úpravy. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky hluku: Pro fázi přípravy

5)

po výběru zhotovitele stavby bude součástí prováděcích projektů hluková studie pro etapu výstavby, která bude vycházet z POV stavby a upřesněných znalostí o nasazení jednotlivých stavebních mechanismů a která bude dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby

6)

pro dokumentaci ke stavebnímu povolení zpracovat podrobnou akustickou studii pro jednotlivé lokality a chráněnou obytnou zástavbu, včetně návrhu protihlukových opatření s doložením jejich účinnosti; součástí dokumentace musí být konkrétní návrh protihlukových opatření s průkazem, že hluk z provozu obchvatové komunikace nepřekročí u chráněných objektů v denní době a v noční platné hygienické limity; akustická studie bude vycházet z dosud provedených výpočtů a měření ve zvolených výpočtových oblastech, které vytipovávají problematická místa z hlediska vlivu provozu na obchvatové komunikaci na nejbližší objekty obytné zástavby

7)

z pietních důvodů je doporučeno respektovat i protihlukovou clonu v prostoru krematoria v Jaroměři

8)

v rámci dalších stupňů projektové dokumentace bude protihluková ochrana řešena protihlukovými stěnami situovanými dle návrhu vypracované akustické studie respektive individuálními protihlukovými opatřeními; detailní lokalizace protihlukových stěn bude upřesněna v dalších stupních projektové dokumentace po detailnějším zaměření trasy ve zvolené variantě

Pro fázi výstavby

18) v době výstavby její správnou organizací minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby a hlučná zařízení (např. kompresory) stínit mobilními akustickými zástěnami

142



Pro fázi provozu

2)

po zahájení provozu provést kontrolní měření hluku vybraných lokalit pro ověření závěrů hlukové studie a účinnosti navržených protihlukových opatření; výběr lokalit pro ověřující měření bude konzultován s orgánem ochrany veřejného zdraví

V kapitole D.I.3 a hodnocení vlivů záměru na hlukovou situaci nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Při aktualizaci hodnocení ovlivnění hlukové situace v dotčeném území (v hlukové studii) byly využity nejnovější odpovídající výsledky sčítání dopravy, prognózy intenzit dopravy a aktuální právní předpisy týkající se výpočtu hluku ze silniční dopravy a ochrany zdraví. Největší vliv na rozdílnost výsledků má metodická úprava rozdělení dopravy na denní a noční dobu, způsobující však jak nárůst LAeq (noc), tak pokles LAeq (den). Kromě RB 6 ve Svinišťanech je navíc překročen noční hygienický limit v případě RB 9 Jaroměř – chaty u krematoria, a navržená protihluková stěna tak nemá zdůvodnění pouze v zachování pietní atmosféry u krematoria. Došlo také k úpravě parametrů navržených protihlukových stěn. Aktivní varianta DÚR ovlivňuje hlukovou situaci obdobně jako předchozí uvažované varianty A a B. Na závěr byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky hluku.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ANALÝZA PROSTOROVÉHO A ČASOVÉHO REŽIMU PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD A JEHO OVLIVNĚNÍ V obecných kapitolách o vodě a o geofaktorech životního prostředí jsou popisovány poznatky získané z rešerše archivních podkladů, dokumentovány jsou výsledky hydrogeologického průzkumu především v oblastech využívaných vodních útvarů a provedené pochůzky hydrogeologa v terénu v celém zájmovém úseku „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“. V příloze B. Grafická část, situaci B.III Účelová mapa ovlivnění podzemních a povrchových vod jsou mimo jiné vyznačeny směry odvodnění vod z komunikace, úseky silnice s potenciálním kvalitativním ovlivněním podzemních nebo povrchových vod a úseky silnice s potenciálním kvantitativním ovlivněním podzemních vod. Pro účely posouzení vlivu stavby a provozu komunikace na podzemní a povrchové vody byly v území vyčleněny následující vodní útvary podzemních a povrchových vod:

143



Útvary podzemních vod − vodní útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou sedimenty údolní nivy (rozšířeny v okolí Labe, Běluňky a Tůně), − vodní útvar podzemní vody jehož, kolektorem jsou štěrkopísky VI. terasy (rozšířen je východně od Labe, v pásu převážně pod navrženou silnicí I/33, po Svinišťany), − vodní útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísky III. terasy (výběžky těchto útvarů se nalézají nad navrženou silnicí I/33 cca v km 2,5–3,3 a 3,5–4,5), − vodní útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou sedimenty svrchní křídy (tyto vodní útvary se nachází západně od Labe a východně od Svinišťan, dále jejich pásy od sebe oddělují štěrkopísčité sedimenty III. a VI. terasy (nad navrženou silnicí I/33) a štěrkopísčité sedimenty VI. terasy a sedimenty údolní nivy (pod navrženou silnicí I/33).

Útvary povrchových vod − toky Labe, Běluňka, Tůně s přítoky, − Jaroměřský rybník, vodní nádrž v obci Svinišťany.

Obecný vliv výstavby silnice na povrchové a podzemní vody Pokud chceme objektivně zhodnotit vliv této stavby na podzemní a povrchové vody je nezbytné sumarizovat vše, co o současném režimu podzemních a povrchových vod víme. V následujícím textu (popis vlivů) jsou proto stručně formulovány také získané poznatky o prostorovém a časovém režimu podzemních a povrchových vod. Jedním z výchozích kroků při řešení této problematiky bylo ujasnit si, jaké nebezpečí nová komunikace představuje pro vodní a na vodu vázané ekosystémy. Obecně jsou to vlivy dva, a to vliv stavby na množství vod a jejich tlakové parametry a vliv stavby na jakost vod, obojí s vazbou na vodu vázané ekosystémy. Z hlediska časového se projevují rovněž dva vlivy, a to vlivy dočasné, spojené s výstavbou silnice a vlivy permanentní, spojené s budoucí existencí stavby a vlastním provozem. Při výstavbě úseků silnice, kde je trasa vedena po násypu, se přitížením povrchu znesnadní komunikační cesty pro proudění mělké podzemní vody. To může vést k lokálnímu vzdutí její hladiny. Naopak v úsecích, kde bude trasa hloubena v zářezu a pod úrovní hladiny podzemní vody, dojde k poklesu hladiny vlivem umělého snižování formou drenáží. Vliv umělého snížení hladiny podzemní vody se pak projeví v blízkém nebo širším okolí, především v závislosti na hloubce zářezu, morfologii terénu a charakteru zasaženého hydrogeologického kolektoru v dané lokalitě. I při menších zářezech však tento zásah znamená vždy zmenšení ochranné krycí vrstvy nad vodonosnými horninami a jakostní ohrožení podzemní vody.

144



Ve vztahu k povrchovým vodám představují násypy i zářezy prakticky vždy jistou překážku, spočívající buď ve vzdouvání povrchového odtoku (kompenzačními opatřeními jsou zpravidla propustky), nebo naopak v jeho drenáži (kompenzačními opatřeními jsou záchytné prvky, které vodu buď odvádějí do recipientu nebo naopak převádějí pod komunikaci). Vliv silnice na jakost vod lze předpokládat jak při její výstavbě, tak při jejím provozu. Riziková jsou především ta místa, kde hrozí nebezpečí odtoku případného znečištění do povrchových toků nebo do podzemních vod. Místa možného ovlivnění povrchových vod jsou tedy křížení trasy silnice s vodními toky a erozními údolími. Potenciálně zranitelná místa podzemních vod z hlediska jakosti jsou především tam, kde je horninové prostředí tvořeno dobře propustnými horninami, tam kde se hladina nachází těsně pod povrchem terénu nebo niveletou komunikace a z praktického hlediska i tam, kde se v blízkosti komunikace nacházejí jímací objekty podzemní nebo povrchové vody. Za potenciálně nebezpečné lze přitom označit látky, které mohou ohrozit jakost vod a zdravotní nezávadnost pitných vod. V případě provozu silnice jsou nebezpečné zejména ropné produkty – maziva a pohonné hmoty, sodné a chloridové ionty uvolňující se při solení vozovky a potom celé předem neidentifikovatelné spektrum přepravovaných látek. Druhým krokem byla identifikace vodních útvarů podzemních a povrchových vod, které budou nebo mohou být výstavbou a provozem předmětné komunikace negativně ovlivněny, případně ohroženy, tak jak jsou uvedeny výše. Nemůže totiž jít o paušální úsudek, tj. že budou nebo nebudou ohroženy podzemní a povrchové vody. Je třeba vědět, které vodní útvary mohou být či nemohou být ovlivněny nebo ohroženy a jaké jsou jejich současné kvantitativní a kvalitativní parametry.

Popis vlivů na jakost, množství a tlakové poměry podzemních a povrchových vod Následující komentáře podrobně popisují výše uvedené vlivy pro dílčí úseky trasy silnice I/33 Jaroměř – obchvat v km 0–6,554 a souvisejících stavebních objektů. Výchozím podkladem pro toto hodnocení byla rešerše archivních geologických a hydrogeologických podkladů a výsledky účelového hydrogeologického průzkumu. Posuzovaný úsek silnice I/33 Jaroměř – obchvat prochází hydrogeologickými rajóny 424 Královédvorská synklinála (s důležitým kolektorem cenomanských pískovců označeným jako kolektor A) a 422 Podorlická křída (s důležitým kolektorem spodnoturonských prachovců označeným jako kolektor B) a prakticky celoplošně vyvinutým a vodohospodářsky významným kolektorem Q. úsek km 0,00–0,46 V úseku km 0,00–0,46 prochází trasa mezi obcemi Hořenice a Heřmanice. Stavba v podstatě kopíruje terén s úklonem k jihovýchodu, tj. k Labi. Výškový rozdíl mezních bodů tohoto úseku je cca 5,0 m. Z geologického hlediska je svrchní pokryv tvořen sprašemi a sprašovými hlínami. Podloží je tvořeno sedimenty svrchní křídy. Hydrogeologický rajón 424 Královédvorská synklinála s vodohospodářsky významným kolektorem A se přibližuje směrem

145



k Labi k hydrogeologickému rajónu 422 Podorlická křída s vodohospodářsky významným kolektorem B. Hladina podzemní vody v nejbližším okolí byla během terénního šetření zaměřena cca 0,2 km jihozápadně od trasy silnice, v severní části obce Hořenice – dokumentační objekt (kopaná studna) HO-1 – úroveň hladiny podzemní vody 8,55 m od terénu. Obec Hořenice je situována podélně k jihozápadu, tj. směrem od trasy projektované silnice. V obci byla na několika dokumentačních objektech zaměřena hladina podzemní vody. Směrem k jihozápadu hladina postupně stoupala na 5,7 resp. 5,4 m od terénu. Zásobování obyvatel Hořenic vodou je realizováno z vlastních (individuálních) zdrojů vody. Kanalizace v Hořenicích je dešťová (v únoru 2008 bylo zahájeno vodoprávní stavební řízení na splaškovou kanalizaci). Severovýchodně od projektované trasy silnice ve vzdálenosti cca 0,45 km se v obci Heřmanice v areálu místní pily nachází kombinovaná studna HE-1. Hladina podzemní vody v ní byla zaměřena na úrovni 9,90 m od terénu. Obec je situována v pásu směrem k severu, tj. od navržené trasy silnice. Zásobování obyvatel obce vodou je realizováno ze dvou dominantních zdrojů vody, zbytek obyvatel je odkázán na vlastní (individuální) zdroje vody. Kanalizace v Heřmanicích je dešťová. dílčí závěr − v daném úseku se nachází svrchnokřídový útvar podzemní vody, vzhledem k minimálnímu zásahu do pokryvu v uvedeném úseku není předpoklad kvantitativního ani kvalitativního ovlivnění tohoto vodního útvaru, − odvodnění splachových vod z povrchu silnice lze v předmětném úseku realizovat ve směru do údolní nivy Labe, − pro tento i následující úseky silnice navrhujeme v místech zaústění splachových vod do recipientů instalaci odlučovačů pevných a ropných látek, − za předpokladu uvedeného technického řešení odvodnění splachových vod z povrchu silnice není předpoklad negativního ovlivnění kvality ani kvantity svrchnokřídového útvaru podzemní vody v tomto úseku. úsek km 0,46–1,15 Úsek km 0,46–1,15 je veden směrem k severovýchodu přes řeku Labe. Překonání rozsáhlé terénní deprese řeky Labe, její inundace a vodoteče mezi řekou Běluňkou a Jaroměřským rybníkem je navrženo vybudováním jednoho mostu přes Labe, jeho inundaci a zmiňovanou vodoteč v úseku km 0,564–1,018. Z geologického hlediska je svrchní kvartérní pokryv tvořen sprašemi a sprašovými hlínami, směrem k inundačnímu území Labe pak sedimenty údolní nivy. Podloží tvoří bělohorské souvrství šedých slínovců, vápnitých prachovců a spongilitických prachovců. Po hydrogeologické stránce trasa proniká do rajónu 422 Podorlická křída s vodohospodářsky významným kolektorem B. Velmi dobrou průlinovou propustností se vyznačují kvartérní štěrkopísky – kolektor Q.

146



V blízkém okolí tohoto úseku silnice nebyly terénním šetřením zjištěny žádné jímací objekty. Úroveň hladiny podzemní vody tak nebyla změřena. Můžeme ovšem reálně usuzovat, že v okolí vodních toků v štěrkopískových sedimentech bude úroveň hladiny podzemní vody srovnatelná s úrovní hladiny v tocích. Proto zejména v inundačním území předpokládáme hladinu podzemní vody mělce pod povrchem. Jižně od trasy silnice, ve vzdálenosti cca 0,15 km, se nachází Jaroměřský rybník, do nějž přitéká přemostěná vodoteč z říčky Běluňky. dílčí závěr − v daném úseku se nachází útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou převážně sedimenty údolní nivy (kolem toku Labe a Běluňky), na jeho okrajích se nachází svrchnokřídové útvary podzemní vody, z povrchových vodních útvarů se v dané oblasti nachází právě toky Labe a Běluňky, − za citlivé z hlediska kvalitativního ohrožení podzemních vod (sedimenty údolní nivy), a povrchových vod (Labe, Běluňka) lze označit založení mostní konstrukce v úseku cca 0,50–1,10 km, − v úseku cca 0,50–1,10 km bude třeba provést podrobný hydrogeologický průzkum, na jehož základě budou stanoveny podmínky výstavby mostní konstrukce, zejména hloubka a technologie provádění mostních pilířů aj., − projekčně je třeba klást důraz na dostatečné zabezpečení vlastní výstavby proti průsakům znečisťujících látek do okolí a zabezpečení odtoku vody z komunikace za provozu, na podkladě výsledků hydrogeologického průzkumu bude třeba zpracovat havarijní plán pro dobu výstavby a vlastní provoz, − odvodnění předmětného úseku by mělo být realizováno příkopy zabezpečenými proti průsakům ve směru spádu přes záchytnou jímku s odlučovačem ropných látek do řeky Labe (s ohledem na využívání Jaroměřského rybníka pro chov ryb je nutné odvedení vod z povrchu silnice mimo jeho přítok), odkanalizování mostních konstrukcí se předpokládá samostatně, opět s využitím přečišťovacích prvků, − za předpokladu realizace uvedených opatření se na přijatelnou míru sníží možnost ovlivnění kvality útvarů podzemních a povrchových vod v daném úseku. úsek km 1,15–1,45 Úsek cca km 1,15–1,45 je veden zářezem v terénu směrem k severovýchodu. Zářez silnice do terénu v tomto úseku je nejhlubší ze všech zářezů projektovaných v celé délce obchvatu. Maximální hloubka zářezu do terénu je 5,0 m. Daný úsek se nachází severně (cca 0,1 km) od zahrádkářské kolonie „Končiny“ a jaroměřského krematoria. V oblasti je vodovod, mimo něj je však v kolonii i několik zdrojů

147



vody využívaných převážně k závlaze zahrad. Při terénním šetření byly v zahrádkářské kolonii zaměřeny hladiny podzemních vod v několika studních. Nejblíže k projektované silnici byla ve studni KO-1 zaměřena hladina podzemní vody na úrovni 6,2 m od terénu. Směrem k jihu, tj. od projektované silnice, hladina podzemní vody pozvolna stoupá na 5,85 m od terénu. Směrem k západu, tj. rovnoběžně s projektovanou silnicí, hladina podzemní vody zaklesává na úroveň 7,25 m od terénu. Severně, ve vzdálenosti cca 0,35 km od projektované silnice, se nachází usedlost několika rodinných domů tzv. Polcovský Dvůr. Rodinné domy jsou napojeny na vodovod. V oblasti se nachází jedna studna. Hladina podzemní vody v ní byla při terénním šetření zaměřena na úrovni 2,45 m od terénu. Z geologického hlediska je svrchní kvartérní pokryv tvořen sprašemi a sprašovými hlínami, které zakrývají stěrkopísčité sedimenty. Podloží tvoří opět bělohorské souvrství šedých slínovců, vápnitých prachovců a spongilitických prachovců. Po hydrogeologické stránce se úsek trasy nalézá v rajónu 422 Podorlická křída s vodohospodářsky významným kolektorem B. dílčí závěr − v daném úseku se v km 1,15–1,45 nachází útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísčité sedimenty VI. terasy, − s ohledem na výrazný zásah do terénu (zahloubení až 5,0 m) a úroveň hladiny podzemní vody lze úsek 1,15–1,45 km označit za citlivý z hlediska jak kvantitativního, tak kvalitativního ovlivnění podzemních vod, − vzhledem k blízkosti využívaných studní v zahrádkářské kolonii „Končiny“ je nutné tomuto úseku věnovat zvýšenou pozornost během projekční přípravy výstavby silnice, konkrétně je třeba provést podrobný hydrogeologický průzkum, kvantifikovat velikost snížení hladiny podzemní vody v okolí zářezu a stanovit případná nápravná opatření ve vztahu individuálním zdrojům vody (např. jejich prohloubení, apod.), − celý úsek je dále třeba zabezpečit proti zasakování splachových vod a odvodnění řešit povrchovou cestou jako u předchozího úseku ve směru spádu terénu přes záchytnou jímku do řeky Labe, − uvedenými kompenzačními a technickými opatřeními lze snížit riziko kvantitativního a kvalitativního ovlivnění podzemních vod v daném úseku na akceptovatelnou míru. úsek km 1,45–3,30 V km 1,50–1,85 je násyp o výšce do 2 m, v km 2,10–2,25 zářez o výšce do 1,2 m, v km 2,25–2,85 je navržen násyp o výšce do 2,4 m. Trasa je projektována rovnoběžně se stávající silnicí I/33 procházející v tomto úseku obcemi Čáslavky a Dolany. Trasa projektované silnice vede v mírném svahu nad těmito obcemi se sklonem terénu od severu

148



k jihu, tj. k obcím. Nejblíže projektované stavbě se v Čáslavkách nachází zdroje vody ve vzdálenosti cca 0,4 km, v Dolanech cca 0,3 km. Zásobování obyvatel Čáslavek a Dolan vodou je realizováno z vlastních (individuálních) zdrojů vody. Zemědělské družstvo Dolany má vlastní zdroje vody. Kanalizace v Čáslavkách i Dolanech jsou dešťové a ústí do melioračních kanálů, jež se vlévají do potoku Tůně. Po geologické stránce tvoří svrchní kvartérní kryt polohy spraší o mocnosti 5–9 m, které překrývají pleistocenní štěrkopísčité náplavy řeky Úpy (mocnosti 4–6 m). Skalní podloží budují turonské slínovce. Celková hloubka kvartérního pokryvu dosahuje tedy až 15 m. Tyto údaje byly dokumentovány při výstavbě kopaných studní S-1 až S-3 v Dolanech, tj. jižně od projektované silnice. Hydrogeologicky spadá zájmové území do rajónu 422 Podorlická křída. Vodohospodářsky významný kolektor B bělohorského souvrství se nachází pod kvartérním kolektorem Q štěrkopísčitých sedimentů, jenž využívají převážně méně hluboké studny kopané. V Čáslavkách byla nejblíže k trase silnice (cca 0,4 km) zaměřena hladina podzemní vody ve studni ČA-1 na úrovni 8,55 m od terénu, směrem k východu pak 9,05 m od terénu. Niveleta projektované silnice je cca 10 m výše nad obcí. V obci Dolany byla nejblíže k trase silnice (cca 0,3 km) zaměřena hladina podzemní vody ve studni S-3 na úrovni 11,18 m od terénu. Úrovně hladin podzemních vod v pásu tvořícím severní okraj obce se pohybovaly v rozmezí 11,18–7,60 m od terénu s tím, že na severovýchodě pásu byly úrovně hladin podzemních vod vyšší. Také zde je projektovaná silnice o cca 8–10 m výše ve svahu nad obcí. V jižní části obce Dolany je kolem zdroje S-1 (hloubka objektu 5,73 od terénu, hladina podzemní vody 3,01 od terénu, vydatnost zdroje 0,20 l/s) navrženo ochranné pásmo I. stupně. Navržená silnice nezasahuje do tohoto pásma. dílčí závěr − v daném úseku se nachází svrchnokřídový útvar podzemní vody v pásu nad projektovanou silnicí, dále útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísčité sedimenty VI. terasy (v pásu pod navrženou silnicí I/33) a výběžek útvaru podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísčité sedimenty III. terasy (nad navrženou silnicí I/33 v km 2,5 – 3,3), − trasa navržené silnice I/33 je vedena ve vzdálenosti 0,3–0,4 km od nejbližších jímacích objektů v Čáslavkách, resp. Dolanech ve svahu cca o 8–10 m nad nimi, − z morfologie terénu můžeme usuzovat, že oblast nad zmiňovanými obcemi výše je hlavní oblastí infiltrace srážkových vod a zázemím tvorby a oběhu vod podzemních, vzhledem k situaci v zásobování Čáslavek a Dolan vodou je tato oblast vodohospodářsky významná, zejména pro jímací objekty využívající mělkou kvartérní zvodeň,

149



− z tohoto hlediska je příznivé, že se v oblasti nachází zvýšený pokryv kvartérních sedimentů, a především zásah silnice do nich je pouze minimální (maximální zářez do terénu 1,2 m), z těchto důvodů nepředpokládáme kvantitativní ani kvalitativní ohrožení podzemních vod v místě stavby, − stavba jdoucí v podstatě po vrstevnici ovšem vytváří určitou liniovou bariéru (kolmou k spádu terénu) pro vody splachové a částečně, jak bylo výše naznačeno, také pro vody tekoucí mělce pod povrchem, je proto nezbytné, aby území nad trasou bylo odvodňováno, toto odvodňování by mělo být realizováno propustky pod komunikací, − v úseku cca km 2,2 navrhujeme vybudovat odvodňovací kanál, jenž by splachové vody ze silnice přivedl do kanalizačního sběrače obce Čáslavky, odtud by pak byly splachové vody odváděny melioračním kanálem přes záchytnou jímku do potoka Tůně, − v cca km 2,2, kde dochází ke křížení silnice a odvodňovacího kanálu, označujeme úsek 50 m na každou stranu za citlivý z hlediska ovlivnění kvality povrchových vod a doporučujeme zde instalovat záchytnou jímku s odlučovačem ropných látek, − za předpokladu realizace uvedeného technického řešení odvodnění úseků nad a pod projektovanou silnicí nepředpokládáme kvantitativní ani kvalitativní ohrožení podzemních nebo povrchových vod v místě navržené silnice. úsek km 3,30–4,10 Úsek km 3,30–4,10 se nachází severovýchodně nad obcí Dolany ve vzdálenosti cca 0,3 km. Mírný násep (nejvýše 1,5 m nad terénem) bude realizován v úseku km 3,30–3,55. Naopak v úseku km 3,55–4,10 se silnice zařízne do terénu (nejhlouběji až 3,5 m). V úseku km 3,67 bude realizováno křížení silnice s místní komunikací III/3075. Po geologické a hydrogeologické stránce lze území charakterizovat obdobně jako úsek předcházející. Z hlediska vodohospodářského má toto území obdobnou funkci a význam pro níže položené jímací objekty v obci, jako úsek předchozí. Nejblíže k projektované trase silnice cca 0,3 km byla hladina podzemní vody zaměřena v severovýchodní části obce Dolany na úrovni 7,8 až 8,20 m od terénu. dílčí závěr − v daném úseku se nachází svrchnokřídový útvar podzemní vody v pásu nad projektovanou silnicí, dále útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísčité sedimenty VI. terasy (v pásu pod navrženou silnicí I/33) a výběžek útvaru podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísčité sedimenty III. terasy (nad navrženou silnicí I/33 v km 3,45–4,10), − morfologické podmínky a pozice trasy projektované silnice vůči obci Dolany, resp. vůči jímacím objektům v nich, jsou obdobné jako u úseku předcházejícího, z toho je zřejmé, že i vodohospodářský význam tohoto území je podobný úseku předchozímu,

150



− zásahy projektované silnice do terénu jsou malé, tudíž nepředpokládáme kvantitativní ani kvalitativní ohrožení podzemních vod v místě stavby, − ze stejných důvodů jako u úseku předcházejícího je nutné realizovat odvodňování území nad a pod silnicí, technicky bude způsob odvodnění tohoto úseku obdobný jako u úseku předcházejícího s tím, že odvodnění východní části silnice by bylo realizováno melioračním příkopem v km 3,89, taktéž do potoka Tůně, − za předpokladu realizace uvedeného technického řešení odvodnění úseků nad a pod projektovanou silnicí nepředpokládáme kvantitativní ani kvalitativní ohrožení podzemních nebo povrchových vod v místě navržené silnice. úsek km 4,10–5,15 Úsek km 4,10–5,15 se nachází již východně od obce Dolany, směrem ke Svinišťanům. Jeho podélný profil je poměrně vyrovnaný, až v úseku km 4,85–5,15 bude silnice vedena po násypu (nejvýše 2 m vysokém). Mírný zářez silnice (nejhlouběji 1 m) do terénu bude proveden v úseku km 4,25–4,50. Z geologického hlediska je svrchní kvartérní kryt tvořen sprašemi a sprašovými hlínami, pod nimiž se nachází zvodnělé štěrkopísčité sedimenty. Skalní podloží je tvořeno turonskými slínovci. Po hydrogeologické stránce se nacházíme v rajónu 422 Podorlická křída s vodohospodářsky významným kolektorem B bělohorského souvrství. Velmi dobrou průlinovou propustností se vyznačují kvartérní štěrkopísky – kolektor Q. Silnice se již v tomto úseku stáčí z oblasti nad obcí Dolany do prostor východně ležících polí k zástavbě Svinišťan. Sklon terénu k jihu je v tomto úseku mírnější. Nejblíže byla zaměřena hladina podzemní vody ve studni na hřbitově v obci Dolany na úrovni 8,2 m od terénu, na západním okraji Svinišťan pak na úrovni 10,5 m od terénu. dílčí závěr − v daném úseku se nachází převážně útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísčité sedimenty VI. terasy, severně od projektované silnice v km 4,10–5,15 se nachází útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísčité sedimenty III. terasy, mezi těmito kvartérními vodními útvary se nachází mesozoický (svrchnokřídový ) útvar podzemní vody, − vzhledem k minimálnímu zásahu do pokryvu v daném úseku silnice není předpoklad kvantitativního ani kvalitativního ovlivnění podzemních vod, − odvodnění daného úseku silnice bude realizováno propustky v silnici, splachové vody budou dále sváděny do melioračního příkopu cca v km 4,20 a přes záchytnou jímku vyvedeny do níže protékajícího potoka Tůně,

151



− v cca km 4,20, kde dochází ke křížení silnice a melioračního příkopu, označujeme úsek 50 m na každou stranu za citlivý z hlediska ovlivnění kvality povrchových vod, − za předpokladu realizace uvedeného technického řešení odvodnění úseků nad a pod projektovanou silnicí nepředpokládáme kvantitativní ani kvalitativní ohrožení podzemních nebo povrchových vod v místě navržené silnice. úsek km 5,150–6,554 Úsek km 5,150–6,554 tvoří závěr projektované silnice I/33 Jaroměř – obchvat. Trasa silnice je vedena jižně od Svinišťan. Konec stavby je v místě napojení na přeložku I/33 Česká Skalice před stykovou křižovatkou původní a přeložené I/33 mezi obcemi Svinišťany a Velký Třebešov. V úseku km 5,25–5,67 se projektovaná silnice zařezává do terénu (nejhlouběji pak 2,5 m). Stěžejní části tohoto úseku je přemostění údolí a místní vodoteče. Most bude realizován v úseku km 5,705–5,830. V úseku km 5,95–6,20 se silnice opět zařezává do terénu (nejhlouběji však 1,5 m). V úseku km 6,20–6,35 je vedena silnice po náspu až 4,0 m vysokém, odtud do konce úseku kopíruje terén. Část obyvatel Svinišťan je zásobována z vlastního spádového vodovodu. Zdrojem vody je pramen v severní části obce (mimo námi šetřené území). Zbytek obyvatel je zásobován z vlastních zdrojů či zdroje ZD (vrtu HV-1). Kanalizace ve Svinišťanech je jednotná. Zneškodňování odpadních vod z převážné části obce je prováděno v nově postavené kořenové ČOV (SV-8). Přečištěné odpadní vody jsou odváděny do potoka Tůně. Z geologického hlediska budují skalní podloží turonské slínovce, překryté pleistocenními štěrkopísčitými náplavami Úpy (mocnost okolo 4,5 m) a mladšími pokryvy spraší mocnými 5– 6 m (dokumentováno vrtem HV-1 ve Svinišťanech). Hydrogeologicky spadá úsek do rajónu 422 Podorlická křída s vodohospodářsky významným kolektorem B bělohorského souvrství. Velmi dobrou průlinovou propustností se vyznačují kvartérní štěrkopísky – kolektor Q. Celkovou mocnost kvartérního pokryvu (okolo 9–10) m lze z hydrogeologického hlediska rozdělit na stropní izolátor (spraše a sprašové hlíny) a bazální kolektor (štěrkopísčité náplavy). Ve východní části obce cca 0,1 km severně od přemostění údolí byla zaměřena hladina podzemní vody na úrovni 0,55 m od terénu. V projekčně přemostěném údolí se nachází malá vodní nádrž (dokumentační objekt SV-7). Zdrojem vody pro tuto nádrž je místní pramen (dokumentační objekt SV-6) a přítok z melioračního kanálu. V oblasti přemostění se nachází také výše zmiňovaná kořenová ČOV. dílčí závěr − v daném úseku se nachází v km 5,3–5,5 útvar podzemní vody, jehož kolektorem jsou štěrkopísčité sedimenty VI. terasy, v km 5,5–6,554 se nachází svrchnokřídový útvar

152



podzemní vody, do něhož z jihu zasahuje výběžek vodního útvaru, jehož kolektorem jsou sedimenty nivy, − za citlivé z hlediska kvalitativního ohrožení podzemních a povrchových vod je nutné označit místo založení mostní konstrukce (km 5,70–5,85), v přemostěném údolí se hladina podzemní vody nachází mělce pod povrchem, což je vzhledem k ovlivnění mělkých kopaných studní nepříznivé, v daném úseku je třeba provést podrobný hydrogeologický průzkum, na jehož základě budou stanoveny podmínky výstavby mostní konstrukce, zejména hloubka a technologie provádění mostních pilířů a navržena případná ochranná opatření ve vztahu k okolním studnám, − projekčně je třeba klást důraz na dostatečné zabezpečení vlastní výstavby proti průsakům znečisťujících látek do okolí a zabezpečení odtoku vody z komunikace za provozu, na podkladě výsledků hydrogeologického průzkumu bude zpracován havarijní plán pro dobu výstavby a vlastní provoz, − odvodnění splachových vod ze silnice bude do km 6,330 realizováno do melioračního kanálu v km 5,754, jímž budou odvedeny splachové vody přes záchytnou jímku do níže protékajícího potoka Tůně, v úseku km 6,330–6,554 bude odvodňování splachových vod realizováno napojením na odvodňovací kanál v již realizovaném úseku obchvatu České Skalice, − za předpokladu realizace uvedených opatření nepředpokládáme kvantitativní ani kvalitativní ohrožení podzemních nebo povrchových vod v místě navržené silnice.

VLIV NA JAKOST VOD

Výpočty koncentrací chloridových iontů Výpočty byly provedeny v souladu s Technickými podmínkami MDS ČR č. 83 z roku 2008 – Odvodnění pozemních komunikací. Výpočty jsou provedeny pro vodoteče, do nichž je navrženo odvodnění jednotlivých úseků silnice I/33 Jaroměř – obchvat (Labe, Tůně). Výpočty uvažují s nejméně příznivou situací, kdy srážkové vody s obsahem posypové soli z povrchu obchvatu jsou přímo odváděny do recipientu (bez regulace jejich odtoku, bez vlivu naředění drenážní vodou). Výchozí podmínky výpočtů jsou následující: − hydrologické údaje vodotečí: Údaje byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem, pobočkou v Hradci Králové. Jedná se zejména o plochu povodí jednotlivých vodotečí, dlouhodobou průměrnou roční výšku srážek na povodí, dlouhodobý průměrný průtok a 355-denní průtok v těchto tocích. − výsledky rozborů vzorků vod odebraných z dotčených vodotečí v průběhu dubna 2005: Rozbory provedly akreditované laboratoře Povodí Labe, a.s. Hradec Králové.

153



− úseky obchvatu odvodňované do jednotlivých vodotečí: Úseky byly stanoveny na základě podélného profilu obchvatu, polohy dostatečně vodných vodotečí a možností odvádět dešťové vody v území. − hodnota odtokového součinitele: Ve výpočtech je uvažována hodnota 0,6 (z celkového množství dešťové vody a aplikované soli se do vodoteče dostane 60%, zbytek je rozprášen do blízkého okolí silnice, ulpí na vozidlech, zůstane na povrchu vozovky atd.). − odtok za zimní období (listopad – březen): Hodnota odtoku v zimním období je uvažována 35% z celoročního úhrnu srážek. − spotřeba posypové soli: Informace o spotřebě posypové soli poskytla Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje, divize Náchod ze souhrnu spotřeby na silnicích I/14, I/33 a I/37 za rok. K posypu se používá výhradně skrápěný chlorid sodný na moderních sypacích korbách s přesným dávkováním v rozmezí 20–25 g/m2. Průměrná spotřeba posypové soli v létech 2001–2004 činila 3,318 kg/m2/rok. − přepočtový koeficient posypové soli: Přepočtový koeficient chloridu sodného na chloridový aniont je 0,6. Výsledná koncentrace chloridových iontů ve vodotečích byla vypočtena podle směšovací rovnice:

Q1.C1 + Q2.C2 Cv = Q1 + Q2 kde: Cv – výsledná koncentrace chloridových iontů ve vodoteči (mg/l) Q1 – průtok ve vodoteči (l/s) Q2 – odtok z komunikace (l/s) C1 – koncentrace chloridových iontů ve vodoteči (mg/l) C2 – koncentrace chloridových iontů v odtoku z komunikace (mg/l) Vzhledem k odtokovým poměrům v území a při respektování technických parametrů obchvatu lze zaústit dešťové vody z povrchu tělesa do následujících vodotečí: Labe Tůně – prostřednictvím melioračních kanálů Výpočty pro jednotlivé odvodňované úseky obchvatu a konkrétní vodoteče jsou tyto:

154



1. úsek km 0,200–2,200 (odvodnění do Labe přes usazovací a záchytnou nádrž) Vodní tok:

Labe

Hydrologické číslo povodí: Profil: Plocha povodí: Dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí: Dlouhodobý průměrný průtok: 355 denní průměrný průtok: Koncentrace chloridových iontů:

1-01-01-085 pod soutokem s Běluňkou 705,59 km2 892 mm 9 710 l/s 2240 l/s 4,9 mg/l

Silnice I/33 Jaroměř – obchvat: Délka odvodňovaného úseku: Odvodňovaná plocha:

2 000 m 23 000 m2

Odtok z povrchu obchvatu: Celkový objem za rok: Celkový objem za zimu: Odtokový součinitel: Průměrný odtok za zimu:

20 516 m3 7 181 m3 0,6 0,3904 l/s

Potřeba posypové soli v úseku za rok: Přepočtový koeficient na chloridové ionty: Odtokový součinitel:

46 452 kg 0,6 0,6

Koncentrace chloridových iontů v odtoku z obchvatu: Za zimu při použití posypové soli:

3881 mg/l

Koncentrace chloridových iontů po smísení v toku: Za zimu pro dlouhodobý průměrný průtok: Za zimu pro 355 denní průtok:

5,3 mg/l 6,6 mg/l

komentář Z výsledků výpočtů je patrno, že uvedený úsek silnice I/33 Jaroměř – obchvat je možno odvodnit do Labe. S vysokou rezervou nedojde k překročení přípustného znečištění povrchových vod v ukazateli chloridy – 250 mg/l (nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění), a to ani v případě, kdy bude do Labe v tomto úseku odvodněna dálnice D11 a obsah chloridů bude při Q355 vyšší ještě o 50,8 mg/l (viz „Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice –

155



Jaroměř“, oznámení podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, 12/2002). 2. úsek km 2,200–6,330 (místo odvodnění do Tůně prostřednictvím melioračních kanálů) Vodní tok:

Tůně

Hydrologické číslo povodí: Profil:

1-01-02-059 pod ústím bezejmenného přítoku od Dolan 7,54 km2

Plocha povodí: Dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí: Dlouhodobý průměrný průtok: 355 denní průměrný průtok: Koncentrace chloridových iontů:

655 mm 38,5 l/s 6,9 l/s 46,5 mg/l

Silnice I/33 Jaroměř – obchvat: Délka odvodňovaného úseku: Odvodňovaná plocha :

4 130 m 49 795 m2

Odtok z povrchu obchvatu: Celkový objem za rok: Celkový objem za zimu: Odtokový součinitel: Průměrný odtok za zimu:

32 616 m3 11 416 m3 0,6 0,621 l/s

Potřeba posypové soli v úseku za rok: Přepočtový koeficient na chloridové ionty: Odtokový součinitel:

95 923 kg 0,6 0,6

Koncentrace chloridových iontů v odtoku z obchvatu: Za zimu při použití posypové soli:

3286 mg/l

Koncentrace chloridových iontů po smísení v toku: Za zimu pro dlouhodobý průměrný průtok: Za zimu pro 355 denní průtok:

97,9 mg/l 314,0 mg/l

156



komentář Z výsledků výpočtů vyplývá, že při minimálním ročním průtoku v Tůni by došlo k překročení přípustného znečištění povrchových vod v ukazateli chloridy o 64 mg/l. Vzhledem k morfologické situaci v území není možno projektovaný obchvat odvodnit do jiné vodoteče. Z praktického hlediska je třeba zdůraznit, že odtok dešťových vod z komunikace nemá charakter průběžného vypouštění. Vypouštění je nárazové a krátkodobé, přímo úměrné dešťovým srážkám, které ovlivňují i průtoky v tocích. Každá dešťová srážka, která způsobí odtok z povrchu silnice, ovlivní i odtok z povodí, a tím zvýšení průtočného množství v tocích. Při průtoku Q355 ve vodoteči je odtok ze silnice nulový. Reálnému stavu se více blíží výsledky výpočtů provedené pro dlouhodobý průměrný průtok. V tomto případě s vysokou rezervou nedojde k překročení přípustného znečištění povrchových vod v ukazateli chloridy – 250 mg/l. Pro celkovou bilanci povrchového odtoku v povodí Tůně je však významná ještě jedna okolnost, a tou je skutečnost, že odvodňovací meliorační kanály procházejí mokřadní oblastí, kde ještě před zaústěním do povrchové vodoteče dochází k částečnému přetékání povrchové vody do mělké kvartérní zvodně. Jejím kolektorem jsou velmi dobře průlinově propustné štěrkopísky a tímto kolektorem, v pruhu cca 700 m širokém, protéká při průměrném koeficientu filtrace cca 5,1–4 m/s, mocnosti zvodně cca 5 m a hydraulickém gradientu 0,005 podzemní voda v množství cca 8–9 l/s, která se potom v soutokové oblasti Úpa – Labe odvodňuje do povrchového toku. Tím se přibližně dvojnásobně zvýší množství vody, ve které dochází k „rozpouštění“ chloridů, čímž logicky klesne přibližně na polovinu jejich koncentrace. Z těchto důvodů nepovažujeme za nutné realizovat opatření typu retenčních nádrží, či jiných zařízení přispívajících k sezónnímu zlepšení jakosti vody v povrchovém toku Tůně. Zbývající úsek obchvatu v km 6,330–6,554 bude vzhledem ke svému podélnému profilu napojen na odvodnění již realizovaného obchvatu České Skalice. Hydrologické údaje z těchto vodotečí (především velikost průtoků) budou dále sloužit pro návrh technických prvků stavby (záchytné příkopy, propustky, mosty, aj.), k bilanci zásob vod v území pro potřeby návrhů drenážních systémů apod.

Vliv splachových vod ze silnice I/33 na vodní ekosystémy Splachy z navrhované silnice I/33 s obsahem posypových solí, ale také jiných látek typických pro silniční provoz (NEL aj.) se z hlediska hydrobiologie mohou významněji projevovat pouze tam, kde jejich koncentrace ve vztahu k průtoku ve vodotečích je detekovatelná. V daném případě se tedy jedná o úsek v km 2,200–6,330 obchvatu, tedy o povodí Tůně. Komentář v předcházející kapitole současně naznačuje, jakým způsobem dochází k odvodňování splachů z komunikací do povrchového recipientu. To je zprostředkováváno melioračními příkopy o nestálých průtocích a tyto příkopy jsou ve svých dolních částech, ještě před zaústěním do toku Tůně, navíc v přímé spojitosti s podzemními vodami, které se do nich odvodňují a zásadně ovlivňují jejich chemismus.

157



Z hlediska výskytu vegetace byla v zájmovém území dokumentována jak tzv. měkká vegetace, tak vegetace tvrdá. Z měkké vegetace se na jaře objevují rozsivky, v časném létě převládají zelené řasy a později sinice a na podzim se objevují opět rozsivky a v zimě výjimečně i zlaté řasy. Jedná se tedy o typický prostý litorál s mělkou vodou. Z tvrdé vegetace především v údolní nivě Tůně převládají rákosoviny. V předchozí kapitole jsou uvedeny směšovací rovnice a z nich vyplývá, že v zimním období mohou být vodní a na vodu vázané ekosystémy v povodí Tůně zatěžovány chloridovými ionty. Jsou zde však dvě okolnosti, které zásadním způsobem snižují riziko výskytu chloridů ve vyšších koncentracích pro vodní organismy. Tím prvním je již komentovaná skutečnost, že vlivem mísení povrchových vod s epizodicky zvýšenou koncentrací přes 300 mg Cl/l s podzemními vodami o průměrné koncentraci chloridů cca 50 mg/l v poměru 1 : 1 dojde k přirozenému snížení koncentrace chloridů na hodnotu pod 250 mg/l (což je podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, přípustné znečištění povrchových vod v ukazateli chloridy), a tou druhou významnou skutečností je časovost epizodického zvýšení koncentrace chloridů v zimním období, tj. v období útlumu růstu vegetace. Z hlediska výskytu ryb patří oblast dolních úseků melioračních kanálů do výskytiště tzv. bílých ryb (plotice, jelec, tloušť, cejn), v Tůni se objevují i lososovité ryby z nedaleké Úpy. V případě jakýchkoliv epizodických situací nepříznivých pro život rybích společenstev tyto unikají do nezasažených míst toků a posléze se vracejí zpět do původních biotopů. Jediné závažnější riziko pro na vodu vázané ekosystémy vlivem provozu na silničním obchvatu a s ním spojených splachů je tedy riziko při haváriích, kdy dojde buď k úniku přepravovaných nebezpečných látek, nebo k úniku pohonných hmot či olejů. Pro tento účel je nutno vodoteče chránit aktivními ochrannými prvky, mezi které patří jak způsob odvodnění zvlášť rizikových úseků komunikace, tak způsob záchytu nebezpečných látek tak, jak je uvedeno v kapitole D.IV.

SHRNUTÍ

Nulová varianta Stávající silnice I/33 prochází v hodnoceném úseku zástavbou Čáslavek, Dolan a Svinišťan. Obyvatelé výše jmenovaných obcí jsou často závislí na zásobování vodou z vlastních (individuálních) zdrojů. V tomto kontextu představuje enormní dopravní zatížení, zvláště kamionovou dopravou, zvýšené riziko pro vodní a na vodu vázané ekosystémy (zvýšené riziko havárie, spojené s únikem škodlivých látek do horninového prostředí a podzemních či povrchových vod). Varianta nulová je tedy za stávající situace již neúnosná.

158



Varianta aktivní Aktivní řešení stávající neúnosné situace je aktuálně navrženo ve variantě DÚR. Významným kladem této varianty je řešení dopravy mimo Čáslavky, Dolany a Svinišťany, a to nejen z hlediska omezení hlučnosti či snížení emisí, ale i snížení rizik ekologických havárií v obcích, ve kterých jsou k zásobování obyvatel vodou využívány individuální zdroje vody. Pochopitelně také varianta DÚR s ohledem na povrchové a podzemní vody s sebou nese určitá rizika, která byla v tomto oznámení dostatečně popsána. Zároveň byly učiněny následující návrhy opatření k minimalizaci negativních vlivů záměru na vodu: − Provést hydrogeologický a hydrologický průzkum. Trasa silnice v řadě míst vede územím, které je v dokumentaci s uvážením presumpce kritické situace posuzováno jako potenciálně nebezpečné pro jakost nebo množství podzemních a povrchových. Z hlediska kvantitativního ovlivnění se jedná zejména o změnu tlakových poměrů ve zvodních, pokud stavba bude zahlubována pod hladinu podzemní vody, eventuálně o změnu průtoků v povrchových tocích, jakmile komunikace jakýmkoliv způsobem zasáhne do povrchového, případně hypodermického odtoku. Řádně provedené průzkumné práce by proto měly být nejúčinnějším nástrojem prevence případných negativních vlivů stavby na podzemní a povrchové vody. Doporučujeme realizaci následujících průzkumných prací: − provést sondážní průzkum, Cílem tohoto průzkumu, realizovaného v místech, kde silnice představuje potenciální kvalitativní nebo kvantitativní riziko především pro podzemní vody, je ověřit odporově-kapacitní parametry horninového prostředí v hloubkové etáži střetů zájmů, tlakové poměry podzemní vody a její jakost, a to vždy ve vazbě na konkrétní vodní útvar, případně vodní zdroj. Získané výsledky budou sloužit pro návrh záchytných prvků komunikace, pro návrh případných purifikačních zařízení a pro návrh kompenzací tam, kde bude prokázána nemožnost koexistence nové stavby s jímacími objekty podzemní vody. Úseky, kde je tento průzkum doporučen jsou především v km 0,50–1,50 a 5,55–5,85. − provést celoplošný monitoring stavů hladin a jakosti podzemní vody. Cílem těchto průzkumných prací je získat v potřebné podrobnosti údaje o stávajícím stavu hladiny podzemní vody v okolí komunikace a o její vstupní jakosti. Do systému by měly být zahrnuty především vybrané objekty, vybudované v rámci výše doporučovaného sondážního průzkumu. Získané výsledky by měly sloužit především k optimalizaci návrhů případných kompenzací.

159


−


Provést technická opatření. Základním technickým opatřením k prevenci, eliminaci a minimalizaci možných vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod je zajištění zachycení a včasné sanace případného znečištění. Proto musí mít komunikace dostatečné prvky pasivní ochrany, které minimalizují riziko nekontrolovaného úniku zdravotně závadných látek, jež mohou vniknout do povrchových nebo podzemních vod. Za dostatečné ochranné prvky silnice I/33 Jaroměř – obchvat jsou považovány: a) obvodové příkopy, vyspádované k místním povrchovým tokům, před zaústěním do toků vybudovat usazovací a odlučovací stupně (odlučovače pevných a ropných látek), b) ve zvlášť zranitelných úsecích, specifikovaných na základě podrobného hydrogeologického průzkumu, vybudovat záchytné příkopy s nepropustným provedením dna. Obvodové příkopy by měly být provedeny v celé trase komunikace. Nepropustné provedení dna obvodových příkopů předběžně doporučujeme v úsecích se zářezy v km 1,15–1,45, 3,55–4,10 a 5,25–5,67 a v úsecích zakládání mostních konstrukcí, případně i jinde, pokud to výsledky dalších průzkumných prací doloží. Při stavebních pracích je nezbytné vypracovat havarijní plán, řešící krizové situace, při kterých by došlo k ohrožení jakosti vod.

− Provést kompenzační opatření. V místech, kde je trasa silnice projektována v blízkosti využívaných domovních studní nebo pramenů, je nutné prověřit možnost jejich ohrožení. Při uskutečněném terénním šetření byly relevantní zdroje vody v základních parametrech zdokumentovány a zmapovány. V případě poškození funkčnosti studní (snížení hladiny nebo ovlivnění kvality vody) bude nutné zajistit náhradu. Náhrada spočívá buď v prohloubení či nahrazení původního objektu, nebo zajištěním dodávky vody z jiného zdroje. V zájmovém území se možnost ohrožení domovních studní, jakožto zdrojů pitné a užitkové vody, týká zahrádkářské kolonie „Končiny“ a jižní části obce Svinišťany. V těchto úsecích je navrženo provedení podrobného hydrogeologického průzkumu. − Zařízení staveniště umístit mimo zátopové území. − Před zahájením a v průběhu výstavby doložit příslušnému vodohospodářskému orgánu

způsob zneškodňování splaškových vod.

160



− Zabezpečit zařízení staveniště proti úniku vodě a půdě nebezpečným látkám, provádět

pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na možný únik výše uvedených látek. Nakládat se závadnými látkami v souladu s § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, vypracovat „Plán opatření pro případ havárie“ a předložit jej ke schválení věcně a místně příslušnému vodoprávnímu úřadu. − Při stavebních pracích zamezit kontaminaci vodotečí. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky vod: Pro fázi přípravy

9)

v rámci další projektové přípravy vypracovat variantní technické řešení pro zamezení zhoršení kvality vody v toku Tůně vlivem zaústění splachových vod z komunikace a možná řešení konzultovat s příslušným vodoprávním úřadem

10) v dalších stupních projektové dokumentace konkretizovat předpokládaná místa očisty vozidel vyjíždějících na veřejné komunikace ze stavenišť včetně návrhu zařízení na mytí vozidel 11) v dalších stupních projektové dokumentace doložit způsob likvidace splaškových odpadních vod pro etapu výstavby; tyto odpadní vody mohou být např. akumulovány v odpovídajících jímkách a dále odváženy na městskou čistírnu odpadních vod, případně budou na dočasných zařízeních stavenišť použita chemická WC 12) tam, kde je to technicky možné a je předpoklad ohrožení povrchových vod zřídit u zařízení stavenišť zemní jímky pro záchyt povrchových vod, popřípadě vybavených lapolem; pokud budou zachycené vody kontaminovány, likvidovat je na odpovídajících ČOV 14) součástí další projektové přípravy bude hydrogeologický průzkum v souvislosti s možností změn tlakových poměrů v místech zahloubení trasy obchvatu včetně celoplošného monitoringu stavů hladin a jakosti podzemní vody a to včetně vyhodnocení rizik jejich ohrožení 17) pro úseky v km 0,57 - 1,8 a 5,67 – 6,05 provést sondážní průzkum s cílem ověření odporově-kapacitních parametrů horninového prostředí v hloubkové etáži střetů zájmů, tlakových poměrů podzemní vody a její jakosti, a to vždy ve vazbě na konkrétní vodní útvar, případně vodní zdroj; získané výsledky využít pro návrh záchytných prvků komunikace, pro návrh případných purifikačních zařízení a pro návrh kompenzací tam, kde bude prokázána nemožnost koexistence nové stavby s jímacími objekty podzemní vody 18) v případě doloženého poškození funkčnosti studní (snížení hladiny nebo ovlivnění kvality vody) zajistit jejich náhradu; tato náhrada spočívá buď v prohloubení či

161



nahrazení původního objektu, nebo zajištěním dodávky vody z jiného zdroje; v zájmovém území se možnost ohrožení domovních studní, jakožto zdrojů pitné a užitkové vody, týká zahrádkářské kolonie „Končiny“ a jižní části obce Svinišťany 19) součástí další projektové přípravy bude hydrologický průzkum posuzující kvantitativní a kvalitativní ovlivnění toků v místech odvádění srážkových vod do vodoteče 20) v rámci další projektové přípravy realizovat obvodové příkopy, vyspádované k místním povrchovým tokům, obvodové příkopy vybudovat po celé trase komunikace; před zaústěním do toků vybudovat usazovací a odlučovací stupně (odlučovače pevných a ropných látek) 21) v rámci další projektové přípravy ve zranitelných úsecích obchvatu specifikovaných na základě podrobného hydrogeologického průzkumu, vybudovat záchytné příkopy s nepropustným provedením dna; na základě dosud provedených průzkumů již uvažovat s nepropustnými obvodovými příkopy v úseku km 0,5 – 1,8 a v úsecích zakládání mostních konstrukcí km 0,57 – 1,10 a v km 5,67 – 6,05 22) v rámci další projektové přípravy řešit v úseku km 1,8 – 4,15 odvodnění nad trasou silnice proti svahu 23) v rámci další projektové přípravy řešit pro úsek v km 2,5 až 4,23 odvodňovací kanál odvádějící splachové vody z komunikace do melioračního příkopu a následně do toku Tůně 24) v rámci přípravných prací bude projednáno s příslušným vodoprávním úřadem a Zemědělskou vodohospodářskou správou případné řešení melioračního systému v místech křížení s konečnou variantou řešení obchvatu 25) v místech zaústění splachových vod do recipientů budu osazeny odlučovače pevných a ropných látek Pro fázi výstavby

7)

pro stavbu bude vypracován plán havarijních opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám podle zákona o vodách, s jehož obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v havarijním plánu

8)

na plochách zařízení stavenišť v zátopovém území nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy

9)

veškeré odplavitelné látky a stavební suť budou bezprostředně z ploch stavenišť v zátopovém území odváženy

162



10) na plochách zařízení staveniště v zátopovém území budou stavební mechanismy odstaveny v minimálním počtu; pod stojícími stavebními mechanismy budou instalovány záchytné plechové nádoby 11) na plochách zařízení staveniště v zátopovém území budou stavební mechanismy vybaveny dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek 12) kaly ze zemních jímek s obsahem ropných látek likvidovat na biodegradačních základnách v regionu Pro fázi provozu

3)

po uvedení stavby do provozu provádět po dobu 1 roku monitoring kvality v toku Tůně v ukazatelích : chloridy, nerozpuštěné látky, AOX, nepolární extrahovatelné látky, a to 10 m pod zaústěním odvodnění předmětné komunikace do toku Tůně s četností od 1. prosince do 15 března 1 x za 2 týdny, jinak 1 x za 6 týdnů; výsledky monitoringu budou předloženy příslušnému vodoprávnímu úřadu do 18 měsíců od uvedení stavby do provozu; v případě podání průkazu o negativním ovlivnění kvality vody v toku Tůně bude nezbytné zahájit realizaci variantních řešení pro zamezení zhoršení kvality vody

V kapitole D.I.4 a hodnocení vlivů záměru na povrchové a podzemní vody nedošlo oproti původní dokumentaci k podstatným změnám. Na základě varianty DÚR bylo aktualizováno staničení a rozsah jednotlivých popisovaných a hodnocených úseků obchvatu. Došlo ke změně rozměrů většiny zářezů a násypů a na základě toho také ke změně lokalizace některých odvodňovacích prvků, na hodnocení jejich celkového vlivu na vody se však nic zásadního nemění. Výpočty koncentrací chloridových iontů byly provedeny v souladu s novými technickými podmínkami MDS ČR (2008). Úsek silnice I/33 odvodňovaný do Labe se mírně prodloužil, a proto i mírně stouply výše uvedené koncentrace, které však jsou stále hluboko pod limitem. Úsek silnice I/33 odvodňovaný do Tůně prostřednictvím melioračních kanálů se mírně zkrátil, a proto i mírně klesly výše uvedené koncentrace. Situace jakosti vod je při odvodnění dle DÚR příznivější než podle původních aktivních variant. Na závěr byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky povrchových a podzemních vod.

D.I.5. Vlivy na půdu VLIV NA ROZSAH A ZPŮSOB UŽÍVÁNÍ PŮDY Umístěním stavby dojde v území k trvalému záboru zemědělsky využívaných ploch, rozdělení pozemků a částečně i ke změně přístupu na tyto pozemky.

163



Nulová varianta Stávající silnice je součástí území, a je využívána pro přístup na pozemky. Zachování tohoto stavu nemá vliv na zemědělské využití krajiny. Aktivní varianta DÚR Trasa vede mimo zastavěná území, a vyžaduje tak trvalé zábory zemědělsky využívaných ploch. Plochy záboru tak budou trvale nevyužitelné k zemědělským účelům. Předpokládaný rozsah trvalých záborů podle jednotlivých BPEJ a tříd ochrany zemědělské půdy je uveden v kapitole B.II.1 tohoto oznámení. Dojde také k malému trvalému záboru lesní půdy – pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Celkový trvalý zábor je vyčíslen na cca 27,24 ha. Jak dále ukazují údaje uvedené v kapitole B.II., jen samotná kategorie nejhodnotnějších zemědělských půd bude tvořit více než polovinu zabraných ploch, plochy I. a II. třídy ochrany dohromady pak zaujímají ¾ přímo dotčeného území. Vzhledem k příznivým vlastnostem půd v celé širší oblasti kolem Jaroměře je však možné konstatovat, že přes dominantní zábor nejkvalitnějších půd zůstane půdní potenciál širšího zájmového území nedotčen.

− − − −

Dočasné zábory se předpokládají v celkové výši cca 10,5 ha a budou vznikat: pro přeložky inženýrských sítí, umístěním deponií sejmuté zemědělské půdy, z důvodů potřeby ploch pro zařízení staveniště, podél trasy záměru pro zajištění stavebních prací.

Oproti trvalému záboru budou plochy dočasných záborů po skončení výstavby a rekultivování vráceny svému původnímu využití. Celkově lze říci, že realizace stavby nezanedbatelně sníží výměru zemědělských pozemků (trvalý zábor ZPF bude cca 24 ha). Dále také bude mít vliv na uspořádání pozemků v území a změní přístupnost některých z nich.

VLIV NA STABILITU A EROZI PŮDY Charakter posuzovaného území je dán mírně kopcovitým terénem. Stavba nebude mít negativní dopad na stabilitu půdy a nelze očekávat zvýšení eroze půdy v území vlivem její realizace. Co se konkrétně týká rozsáhlých zemědělsky využívaných pozemků situovaných severně od stávající I/33 zhruba od Jaroměře po Dolany a rozčleněných dvěma polními cestami, tyto díky mírně zvlněnému terénu klesajícímu směrem ke stávající I/33 trpí zvýšenou erozí.

164



Navrhovaná přeložka silnice I/33 trvale rozdělí plochu na dvě samostatné části. Protože silnice bude doplněna po obou stranách příkopem, změní se podmínky pro erozní vliv vody na svahu. Přes jižní část plochy s mírnějším sklonem terénu bude odtékat pouze voda, která na ni skutečně dopadne, přítok vody z horní části svahu bude zastaven. Lokalita bude o něco méně zavlažovaná, zároveň se však zmírní erozní účinek vody. V důsledku menšího vodního proudu se sníží odnos půdy směrem ke stávající silnici I/33 a silniční příkopy podél přeložky zabrání zanášení zeminou z horní části svahu. Na pozemky severně od stavby nemá navrhovaná přeložka z hlediska eroze žádný vliv. Mezi silničním příkopem a polem bude nová polní cesta, která bude zpevněná a bude odvodňována příčným sklonem do silničního příkopu. Vzhledem k vedení řešené přeložky silnice I/33 přibližně po vrstevnici bude mít stavba celkově charakter mírně stabilizujícího prvku, ale v podstatě nelze zabránit odplavování půdy ze severní části svahu do nového silničního příkopu po levé straně stavby (ve směru staničení). Ochranu území je nutné řešit vhodnými osevními postupy a používáním odpovídajících agrotechnických opatření.

ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY Ke kontaminaci půdy může dojít: − v průběhu výstavby, − běžným provozem po komunikacích stavby, − v důsledku havárie. Informace týkající se porovnání stávající kontaminace půdy při silnici I/33 a v zemědělské krajině dotčené posuzovaným záměrem, původně součást kapitoly C.II.3, jsou uvedeny zde, jelikož slouží jako vhodný podklad k posouzení vlivů intenzivní automobilové dopravy na znečištění půdy. Odběr vzorků podél současné silnice I/33 byl proveden 10 m od krajnice, a to vlevo od silnice před Čáslavkami a vpravo od silnice před Svinišťany, ve směru Jaroměř – Náchod. Obdobně byl proveden odběr dvou vzorků v trase posuzované varianty DÚR, a to v místě křížení polní cesty s budoucí I/33 severozápadně od Čáslavek a v místě křížení polní cesty s budoucí I/33 jihozápadně od Svinišťan. Odběry půdních vzorků byly provedeny 20.4.2005 a vzorky následně předány k analýze akreditovaným laboratořím Povodí Labe, s. p., Hradec Králové pro stanovení nejběžnějších kontaminantů – celkového obsahu Pb, Zn a obsahu NEL (nepolární extrahovatelné látky – ropné látky). Vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělské pozemky, obsahy stanovených kontaminantů byly interpretovány podle příloh k vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. V následující tabulce jsou uvedeny stanovené obsahy rizikových látek v porovnání s limitními hodnotami podle vyhlášky č. 13/1994 Sb:

165


limit dle vyhl. č. 13/1994Sb. / vzorek


obsah rizikové látky v zemině (mg/kg sušiny) Pb

Zn

NEL

MPH (lehké půdy) + HPZ

100

130

50

MPH (ostatní půdy) + HPZ

140

200

50

vzorek 1 (10 m od I/33 u Čáslavek)

31,0

73,0

< 10,0

vzorek 2 (10 m od I/33 u Svinišťan)

26,0

63,0

< 10,0

vzorek 3 (k.ú. Čáslavky – v trase)

25,0

70,0

< 10,0

vzorek 4 (k.ú. Svinišťany – v trase)

30,0

70,0

< 10,0

Pozn.: MPH … maximální přípustné hodnoty celkového obsahu těžkých kovů HPZ … hodnoty přípustného znečištění v případě NEL

Z tabulky vyplývá, že nebyl překročen limit obsahu rizikové látky v zemědělské půdě. Ani v případě Pb, kde lze očekávat zátěž z doby používání olovnatých benzínů, nebyl zjištěn rozdíl mezi jeho obsahen v půdě podél stávajících komunikací a v půdě polí vzdálených od komunikací. Také v případě NEL nebyly s velkou rezervou překročeny platné limity v žádném z odebraných vzorků půd. Hledisko vlivu automobilové dopravy na kontaminaci půd bylo podrobně sledováno a vyhodnoceno ve studii „Zhodnocení ekologického rizika provozu dálnice D1“, které bylo vypracováno v roce 2000 firmou Evernia s.r.o., Liberec a Tocoen s.r.o., Brno. Ze závěrů této studie lze citovat:

„Výsledky chemických analýz u všech sledovaných složek ukazují, že kontaminace půd z provozu na dálnici D1 je i po více než 20 letech provozu celkově na nízké úrovni, ve většině případů pod hranicí udávaného přirozeného pozadí, a nepředstavuje pro okolní ekosystémy reálné ekologické riziko. To platí i o olovu, které je tradičně nejvíce sledovaným kontaminantem v souvislosti s automobilovou dopravou a které se však s vyloučením prodeje olovnatých benzínů u nás (od r. 2001) stalo problémem minulosti. Z výsledků biologických testů vyplývá, že vzorky půd v okolí dálnice nevykazují akutní toxicitu. Vliv toxických látek na mikrobiální společenstva je velmi malý, zjištěna byla vysoká úroveň jejich adaptace. Rovněž nebyl pozorován výrazný negativní vliv na fertilitu půdy. Celkově biologické testy potvrdily a doplnily závěr chemických analýz, že kumulace kontaminantů z provozu dálnice nepředstavuje významné ekologické riziko pro okolní ekosystémy. Matematické modelování množství emisí z provozu na dálnici od zprovoznění hodnocených úseků od roku 1998 ukázalo, že nárůst emisí z dopravy na dálnici D1 je výrazně nižší, než by odpovídalo zvýšení dopravních intenzit v 90. letech. Technologická inovace vozového parku a především zavádění katalyzátorů prakticky kompenzovala nárůst přepravních výkonů. Při současném stavu našeho vozového parku lze s tímto trendem počítat i v dalších letech.“

166



Shrneme-li výše uvedené, lze s úspěchem předpokládat, že vliv běžného automobilového provozu po nové silnici I/33 na kontaminaci okolních půd bude prakticky zanedbatelný.

SHRNUTÍ Trvalý zábor převážně dosti kvalitní půdy v území bude činit cca 27,24 ha. Stavba významnějším způsobem neovlivní stabilitu a erozi půdy v území a nedojde ani k nadlimitní kontaminaci zemědělské půdy. Zejména vzhledem ke značnému vlivu stavby na půdu v podobě trvalého záboru je nutno respektovat následující opatření ve fázi přípravy, výstavby i provozu silnice I/33: − na celé ploše trvalých a dočasných záborů ZPF provést skrývku ornice a zúrodnění

schopných horizontů v mocnosti stanovené na základě provedeného půdoznaleckého průzkumu, − skrytou půdu z dočasných záborů oddělit od skrývané půdy trvalých záborů, dobu skrývky

určit po dohodě s majiteli pozemků, − skrytou ornici a zúrodnění schopné horizonty z trvalých záborů použít po projednání

s příslušným orgánem ochrany ZPF, vlastníky a nájemci dotčených pozemků pro zúrodnění méně kvalitních zemědělských ploch v blízkém okolí stavby, − pro ohumusování ploch určených k vegetačním úpravám použít skrývanou kulturní vrstvu

půdy o mocnosti maximálně 20 cm, − v případě deponií půdy určené pro zpětnou rekultivaci dočasných záborů či ohumusování

stavby zajistit její vhodné umístění a uložení, včetně zajištění opatření proti možnosti jejího znehodnocení stavební činností, erozí, zaplevelování a zcizování, celý objem dočasně skrytých kulturních vrstev půd bude použit ke zpětné rekultivaci dočasně odnímaných ploch, − během výstavby i provozu silnice I/33 bude zajištěn přístup na zemědělské pozemky, − dojde-li vlivem realizace stavby k nepříznivému ovlivnění vodních poměrů na okolních

pozemcích, budou provedena příslušná nápravná opatření. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky půdy: Pro fázi přípravy

1)

v rámci projektu pro územní řízení připravit podrobný záborový elaborát pro odnětí zemědělské půdy podle bonit a kultur na základě konečného dispozičního řešení vybrané varianty obchvatu

167



2)

v rámci další projektové přípravy dokladovat rozsah dočasného záboru ZPF

3)

v rámci realizace stavby budou realizovány v potřebných místech takové pozemkové úpravy, které povedou k úplnému zpřístupnění okolních pozemků respektujících jak uživatelské, tak i vlastnické vztahy

38) v dalších stupních projektové dokumentace předložit kompenzační opatření za trvalý zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa Pro fázi výstavby

13) zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii, nakládání se skrytou ornicí důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF

V kapitole D.I.5 a hodnocení vlivů záměru na půdu nedošlo oproti původní dokumentaci k podstatným změnám. Byl aktualizován rozsah záborů půdy vlivem varianty DÚR, bylo doplněno hodnocení záboru ve vztahu k třídám ochrany ZPF a byla doplněna část věnovaná kontaminaci půdy o úsek z původní kapitoly C.II.3. Aktuální varianta řešení záměru vykazuje ve srovnání s původně uvažovanými variantami A a B o cca 2,25 ha a 3,5 ha nižší trvalý zábor půdy. Za výčet navržených opatření byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky půdy.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje VLIV NA GEOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY K největším zásahům do horninového prostředí dochází v úsecích zářezů silnice do terénu a v úsecích zakládání mostních konstrukcí. Tyto zásahy mají pochopitelně vliv na stabilitu okolních svahů. Z tohoto pohledu se jeví být nejvíce problémový úsek hlubokého zářezu silnice do terénu cca v km 1,150–1,450 (až 5 m), méně pak zářez cca v km 3,550– 4,100 (až 3,5 m) a cca v km 5,250–5,670 (až 2,5 m). Nemalé zásahy do terénu a přirozené stavby horninového prostředí jsou v úsecích zakládání mostních konstrukcí cca v km 0,500– 1,100 a 5,700–5,850. V těchto úsecích bude nezbytné provést podrobný geotechnický a hydrogeologický průzkum a technické parametry silnice, včetně její nivelety, je nutno získaným výsledkům přizpůsobit. Ochranná opatření jsou však na uvedených úsecích realizovatelná, jejich rozsah by měl upřesnit hydrogeologický průzkum. Výstavbou silnice I/33 Jaroměř – obchvat dojede k záboru zemědělské půdy v linii trasy. Pro založení stavby bude nutné provést skrývku zeminy v míře nutné pro bezpečné založení silnice.

168



VLIV NA HYDROGEOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Změny hydrogeologických charakteristik očekáváme v určitém měřítku všude, kde dojde k použití těžké techniky, především však v místech významných zářezů silnice do terénu (úseky km 1,150–1,450, 3,550–4,100 a 5,250–5,670) a zakládání mostních konstrukcí (úseky km 0,500–1,100 a 5,700–5,850). V úseku přemostění údolí jižně od Svinišťan (km 5,700–5,850) byla hladina podzemní vody zaměřena velmi mělce pod terénem (u dokumentačního objektu SV-6 se nacházela hladina podzemní vody 0,55 m pod terénem). Ochranná opatření jsou na v těchto úsecích realizovatelná, jejich rozsah by měl upřesnit navrhovaný podrobný hydrogeologický průzkum. V těchto úsecích se bude jednat především o lokální změnu propustnosti horninového prostředí a případně o změnu tlakových poměrů ve zvodni, pokud práce budou probíhat v zóně saturace. Všude tam, kde potenciálně zasažené vodní útvary mají charakter vodních zdrojů, tj. jsou využívané nebo využitelné pro potřebu člověka, budou navržena nápravná opatření buď přímá nebo následná ve vazbě na výsledky podrobného hydrogeologického průzkumu.

SHRNUTÍ Záměrem nebude dotčeno žádné chráněné ložiskové území nebo dobývací prostor či jejich ochranná pásma. Při respektování následujících opatření ve fázi přípravy a výstavby silnice I/33 nelze očekávat významnější ovlivnění horninového prostředí: − v úsecích významných zářezů silnice v km 1,150–1,450, 3,550–4,100 a 5,250–5,670 a

v úsecích založení mostů v km 0,500–1,100 a 5,700–5,850 bude nezbytné provést podrobný geotechnický a hydrogeologický průzkum; výsledky a doporučení průzkumu respektovat při návrhu stavby. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky horninového prostředí: Pro fázi přípravy

15) detailní hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum bude proveden v úsecích km 0,57 – 1,10 a v km 5,67 – 6,05 s cílem stanovení podmínek pro výstavbu mostní konstrukce a pro km 1,1 – 1,8 za účelem stanovení snížení hladiny podzemní vody a zhoršení kvality a případných nápravných opatření ve vztahu k objektům pro jímání vody 16) součástí další projektové přípravy bude podrobný geotechnický průzkum a technické parametry silnice, včetně její nivelety, je nutno získaným výsledkům přizpůsobit

169



V kapitole D.I.6 a hodnocení vlivů záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje nedošlo oproti původní dokumentaci k podstatným změnám. Na základě varianty DÚR byl aktualizován popis a lokalizace významných zářezů silnice do terénu a úseků zakládání mostních konstrukcí. Co se týká zářezů, došlo na jednu stranu ke zmenšení rozsahu (zářez za přemostěním labské nivy – původně km 1,100–1,800 a hloubka až 11 m, nyní km 1,150–1,450 a hloubka až 5 m), na stranu druhou přibyl zářez v km 3,550–4,100 s hloubkou až 3,5 m. Nutno dodat, že podkladem pro variantu DÚR byl také předběžný geotechnický průzkum. Za navržená opatření byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky horninového prostředí. Vzájemný nesoulad ve staničení popisovaných úseků je dán právě rozdílem výškového řešení původních variant a aktuální varianty DÚR.

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy VLIVY NA FAUNU Žádný ze zjištěných druhů obratlovců nebude zamýšlenou výstavbou a především provozem (i samotnou existencí) silnice I/33 v posuzovaném úseku Jaroměř – Velký Třebešov ohrožen na svém bytí. Souhrnně lze říci, že trasa je v terénu navržena tak, že také životní prostředí živočichů naruší co nejméně. Mimo intenzivně obhospodařované polní kultury (ve kterých podle terénního šetření k žádným významným narušením životního prostoru bezobratlých i obratlovců nedojde) je ze zoologického pohledu cennější pouze dílčí lokalita 2, tj. niva Labe a meandry Běluňky před jejím soutokem s Labem (lokální biocentrum 10) – zde bylo zaznamenáno 11 zvláště chráněných druhů živočichů. V tomto prostoru, kde navíc dojde ke křížení údolní nivy Labe plánovanou komunikací, je projektováno přemostění celého údolí. Z projektové dokumentace je zřejmé, že přemostění bude mít dostatečné vnitřní rozměry (dle HLAVÁČ – ANDĚL 2001) pro migraci středně velkých i velkých druhů savců a v podstatě ponechá nivu v intaktním stavu. Po dobu výstavby silnice dojde velmi pravděpodobně u následujících druhů živočichů k dočasnému snížení početnosti (až vymizení) především v důsledku rušení stavební činností: − − − −

skřivan polní (výskyt a předpokládané hnízdění v lokalitách 4, 5, 6, 7, 8, 10 a 11) ťuhýk obecný (především hnízdění v lokalitě 12) zajíc polní (lokality 3, 6, 9 a 12) srnec obecný (lokalita 2)

Lokality jsou vyznačeny v příloze B. Grafická část, mapa B.V Biologické posouzení území.

170



Tyto negativní vlivy výstavby silnice (časově omezené po dobu samotné stavby) lze obecně předpokládat i u ostatních pohyblivých druhů a to do vzdálenosti cca 50-100 metrů od trasy (včetně křížení komunikací, křižovatek a mostů). Proto je třeba lokalizovat deponie, stavební materiál atd. v dostatečné vzdálenosti (alespoň 50 m) od míst zjištěného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů (konkrétně: mimo RBK 1262 v lok. 1, LBC 10 v lok. 2, mimo polní meze, remízy a další polní vegetaci i zarostlé stráně v lokalitách 11 a 12). Při dodržení navrhovaných opatření a kompenzací tyto negativní změny v konečném důsledku nebudou významné. Naopak navrhovaná opatření, především náhradní výsadba keřů, může po stabilizaci poměrů vést k navýšení populace některých druhů (např. ťuhýk obecný, pěnice, strnad obecný). Za zásadní je ovšem třeba považovat fakt, že jakákoliv takto významná komunikace má pro zvířata bariérový efekt – rozdělí krajinu a životní areál mnoha druhů, zejména terestrických živočichů, na dvě části. V tomto případě jde především o následující druhy: ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), srnec obecný (Capreolus capreolus) a zajíc polní (Lepus europaeus). Plánovaná silnice přetne tradiční krátké migrační trasy těchto živočichů, je proto nezbytné vybudovat v místech přirozené migrace propustky a průchody napříč tělesem silnice (RBK 1262 a LBK 51). Střety migrujících zvířat s projíždějícími vozidly je možné minimalizovat realizací zábran. Přemostění údolní nivy Labe a Běluňky je v aktivní variantě dle dokumentace DÚR navrženo jako estakáda. Mimo mostních pilířů tedy dno údolí zůstane stavebně nezasažené a zásahy do lužního biotopu v lokálním biocentru 10 i do hydrologického režimu stanoviště budou minimální. Ze srovnání vlivu stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ a stávající silnice I/33 na faunu je naprosto zřejmé, že moderní komunikace se systémem bariérové ochrany, průchodů pro zvířata a doprovodnou keřovou vegetací bude mít výrazně méně negativní vliv na faunu než stávající přetížená komunikace bez bariér, průchodů a doprovodné zeleně. Z pohledu fauny nebyly shledány důvody, proč by výstavba podle navrženého projektu a za dodržení navrhovaných opatření nemohla být realizována. Pro minimalizaci negativních vlivů záměru je třeba respektovat následující opatření:

1. 2. 3. 4.

Realizovat migrační průchody pro živočichy. Zamezit střetu živočichů s vozidly (vybudování zábran). Provést náhradní výsadbu dřevin. Časově, technicky a prostorově omezit stavební práce.

Ad 1. Migrační průchody Na trase plánované komunikace jsou navrhovány mosty nad vodními toky a nadjezd. Aby byly tyto prostupy v množství dostatečném pro využití migrujícími středně velkými zvířaty (podle kritérií uvedených v publikaci HLAVÁČ – ANDĚL 2001), je potřebné je doplnit

171



menšími suchými propustky. Dotčená plocha úseku komunikace I/33 spadá dle kategorizace území ČR (HLAVÁČ – ANDĚL 2001) do oblasti „IV. - méně významné“. Autoři uvádějí, že „zajištění průchodnosti pro velké druhy zvířat není nezbytné“, nicméně doporučují „každých 5 km zařadit multifunkční podchod a každý 1 km suchý propust o průměru alespoň 80 cm“. Navrhovány jsou následující mosty a nadjezd: − km 0,564–1,018 – estakáda nad údolní nivou Labe – zcela funkční migrační profil Ponechat říční nivu (RBK 1262 a zejména LBC 10) v co možná nezasaženém a přírodě blízkém stavu, tj. podmostí bez vydláždění, neodstraňovat keřovou a stromovou vegetaci a podle technických možností zpevnit břeh Labe jen v nezbytně nutném rozsahu. Po dobu samotné výstavby soustředit příjezdové komunikace, sklady materiálu a techniky do minimální vzdálenosti 50 m od hranic RBK a LBC. − km 3,670 – nadjezd silnice III/3075 – pro migraci zvířat nepříliš vhodný − km 5,705–5,830 – most nad vodotečí a údolím u Svinišťan – zcela funkční migrační profil Mostní pole by mělo mít minimální vnitřní rozměry (světlost) 15x3/30 m (šxv/d), podmostí každopádně ponechat v přirozeném stavu bez vydláždění, realizovat naváděcí pásy zeleně (dřeviny běžné v okolí), přivádějící zvěř k průchodům (pouze z jižní strany), do podmostí až do vzdálenosti 10 m od úrovně okraje vozovky umístit kameny (průměr 20-30 cm v množství cca 1/m2) a keře (hloh, růže šípková, habr) z důvodu stínění migrujících obojživelníků. Výše uvedené mostní objekty budou doplněny suchými propustky v: − km 2,690, 4,550 a 5,050 Propustky by měly být vždy s naváděcími pásy zeleně, měly by mít rozevřené ústí a vyústění každopádně vně případného oplocení lemujícího komunikaci. Vnitřní rozměry propustků postačují 1x1 metr (resp. o průměru 1 m).

Ad 2. Zamezení střetu živočichů s vozidly (vybudování zábran) Zábrany ve formě plotu (výška 1,5 m; průměr ok max. 8 cm) je vhodné realizovat především tam, kde bude komunikace procházet výrazně zaříznuta pod úrovní okolního terénu, tj. v km 1,150–1,450. U instalovaných protihlukových bariér je vhodnější použít vhodný materiál z důvodu zabránění nechtěnému nárazu migrujícího drobného ptactva (podle současných poznatků průhledné materiály i přes nalepení siluety dravce proletující drobné ptáky neodradí a tito po nárazu hynou).

Ad 3. Náhradní výsadba dřevin Je třeba počítat s náhradní výsadbou původních druhů dřevin (habr obecný, růže šípková, slivoň trnka, javor babyka, dub letní, svída krvavá, brslen evropský aj.) nejen jako přiváděcích pásů zeleně u propustků a mostů, ale také na úpatí i svazích násypů (nájezdy na silnici, mostní konstrukce). V optimálním případě je vhodné zařazení výsadby soliterních keřů i jejich pásů po celé délce řešeného úseku silnice mimo místa křížení komunikací. Vhodné je

172



(vzhledem k orientaci plánované komunikace ve směru západ-východ), aby osázeny byly především násypy na straně severně orientované. Naopak násypy orientované jižně, tj. teplé sluneční svahy, je vhodné osázet dřevinami jen ve velmi omezené míře, spíše jako soliterní zeleň. Důvodem je ponechání těchto vzniklých xerotermních strání přirozené sukcesi tak, aby se po čase vytvořila sice sekundární, ale přírodě blízká a v okolní krajině mizející teplomilná společenstva.

Ad 4. Časové, technické a prostorové omezení stavebních prací Je nutné, aby stavební práce (betonáže sloupů, zemní a výkopové práce) při výstavbě mostů (především lokality 1, 2 a 11) probíhaly v co největší míře mimo období rozmnožování i migrace ptáků a obojživelníků, tedy nejlépe v období srpen až únor. Po celé období výstavby musí v těchto lokalitách být zajištěna průchodnost pro zvířata. Rovněž je třeba zajistit výkopy proti pádu drobných živočichů (jejich ohrazením, alespoň 50 cm vysokým). Případné kácení dřevin (stromy i keře) musí být provedeno v období vegetačního klidu, tedy mimo hnízdní období ptáků, nejlépe v měsících říjen až únor. Skládky deponií, stavebního materiálu a technického zabezpečení doporučuji situovat alespoň 50 m od zjištěného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů (viz výše). Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky fauny: Pro fázi přípravy

28) v rámci další projektové přípravy zajistit dostatečnou migrační propustnost řešeného úseku komunikace v preferované variantě A, a to doplněním trasy suchými propustky v km 2,75, km 3,05, km 3,60, km 4,24 a km 5,10, s tím, že propustky budou vybaveny naváděcími pásy zeleně, budou mít rozevřené ústí a vyústění vně případného oplocení lemujícího komunikaci; minimální vnitřní rozměry propustků budou 1 x 1m (případně o průměru 1 m) 32) v rámci další projektové přípravy mostu nad vodotečí a údolím u Svinišťan v km 5,78 až 5,88 tento řešit: − s minimálními vnitřními rozměry (světlost) 15x3/30 (šířka x výška/délka) − se zachováním podmostí v přirozeném stavu bez vydláždění − s realizací naváděcích pásů zeleně z jižní strany, přivádějící zvěř k průchodům − do podmostí až do vzdálenosti 10 m od okraje vozovky umístit kameny (průměr 20-30 2

cm v množství cca 1/m a keře (hloh, růže šípková, habr) z důvodů stínění migrujících obojživelníků

33) v rámci další projektové přípravy realizovat z důvodů zamezení střetu živočichů s vozidly zábrany ve formě plotu o výšce do 1,5 m s průměrem ok do 8 cm v km 1,20 až 1,70, kde komunikace prochází pod úrovní současného terénu

173



34) v rámci další projektové přípravy z důvodů zamezení střetů s ptáky protihlukové clony řešit s použitím neprůhledného nebo pouze průsvitného materiálu Pro fázi výstavby

2)

do POV stavby jednoznačně promítnout zahájení zemních prací a přípravy území nejdříve ke konci vegetačního období z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně žijících živočichů

3)

stavební práce při výstavbě mostů v rámci POV organizovat takovým způsobem, aby probíhaly v co největší míře mimo období rozmnožování a migrace ptáků a obojživelníků, tedy v období srpen až únor

4)

po celé období výstavby musí být v lokalitách staveb mostů zajištěna průchodnost pro zvěř; rovněž musí být zajištěny výkopy proti pádu drobných živočichů (jejich ohrazením alespoň 50 cm vysokým)

5)

skládky deponií, stavebního materiálu a technického zabezpečení situovat minimálně 50 m od zjištěného výskytu zvláště chráněných živočichů; podkladem pro splnění tohoto požadavku bude zoologická část biologického posouzení záměru

V části kapitoly D.I.7 věnované vlivům na faunu a samotném hodnocení vlivů záměru na faunu nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Na základě změny řešení posuzovaného záměru, kterou přinesla DÚR (výškové řešení, posunutí staničení), a v rámci DÚR zpracovaného „Zhodnocení migračních profilů pro volně žijící živočichy“ byl aktualizován popis a lokalizace migračních průchodů pro živočichy. Co se týká mostních objektů, došlo jen k nevýznamným úpravám. Co se týká suchých propustků, z původně navržených pěti jsou navrženy tři. Nově navržené propustky v km 2,690 a 5,050 odpovídají původně navrženým propustkům v km 2,75 a 5,10. Původně navržené propustky v km 3,05 a 3,60 nemohou být technicky realizovány – trasa je nově vedena na úrovni terénu, respektive v zářezu. Místo původně navrženého propustku v km 4,23 je nově navržen propustek v km 4,550. Vzdálenost mezi migračními objekty tak ve střední části trasy přesahuje doporučenou vzdálenost 1 km. Avšak vzhledem k tomu, že se nejedná o migračně významné území a v okolí trasy převládá zemědělská půda, kde se nepředpokládá významný pohyb zvěře, lze navrhované řešení považovat za dostatečné. Na základě úpravy nejvýraznějšího zářezu silnice I/33 v DÚR je nově navrženo oplocení v km 1,150–1,450 místo původního v km 1,20–1,70. Za navržená opatření byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky fauny.

174



VLIVY NA FLÓRU Souhrnně lze říci, že varianta řešení záměru vycházející z DÚR je v terénu navržena tak, že bude minimalizován vliv na flóru území. Dále uváděné lokality jsou vyznačeny v příloze B. Grafická část, mapa B.V Biologické posouzení území. Mimo polní kultury (ve kterých podle terénního šetření k žádnému zásadnímu narušení floristického složení nedojde) jsou z botanického pohledu problematické lokality č. 2 – 6, tj. niva Labe a přilehlé svahy, kde dle DÚR dojde k přemostění údolí. Lze předpokládat, že stavební práce a mostní konstrukce ovlivní lesní porosty břehové vegetace podél Labe – tyto budou pravděpodobně vykáceny, což může ovlivnit bylinné patro – dojde k jeho další ruderalizaci a pravděpodobně k rozšíření a dominanci neofytů. Obdobně tak zásah do břehové nelesní vegetace a změna vodních poměrů stanoviště může vést k ústupu pobřežní vegetace rákosin a způsobit šíření invazních druhů rostlin. Je třeba vyřešit přemostění svahu na západním okraji údolí nad Labem tak, aby nedošlo k ovlivnění stromového patra a dále pokud možno zabránit ovlivnění vodních poměrů Jaroměřského rybníka. Ostatní přemostění nebudou mít buď žádný, nebo pouze malý vliv na vegetaci, a to zejména mezí a příkopů. Složení této vegetace odpovídá poloruderálnímu charakteru stanovišť. Lze však předpokládat, že stavba mostů či náspů bude vyžadovat odstranění stromořadí či jednotlivých stromů podél komunikací. Vegetace a flóra ostatních lokalit, které nejsou přímo zasaženy výstavbou, nebudou přímo a ani nepřímo ovlivněny. Při porovnání aktivní varianty DÚR s nulovou variantou jako nejšetrnější z hlediska vlivů na flóru vychází samozřejmě varianta nulová (nedochází k narušení nivy Labe). Obecně z botanického pohledu může výstavba obchvatu způsobit zvýšení intenzity šíření invazních druhů rostlin, či dalších ruderálních a nepůvodních druhů a mírně poškodit zbytky polopřirozené vegetace při přemostění, i když budou zohledněna všechna navrhovaná opatření. Návrh estakády pro přemostění údolí Labe (lokality 2-6) však umožňuje omezit vliv na flóru během vlastní stavby, a dostatečná světlost umožní existenci stromové a bylinné vegetace i pod vlastní mostní konstrukcí. Posuzovaný záměr neohrozí žádnou botanicky cennou lokalitu v území. Trasa navrhované silnice nebude mít zásadní vliv na vegetaci ani ohrožené druhy v zájmovém území, z pohledu flóry a vegetace tak nebyly shledány zásadní negativní důvody, proč by výstavba podle navrženého projektu a za dodržení navrhovaných opatření neměla být realizována. Pro minimalizaci vlivu stavby na flóru je třeba přijmout následující opatření:

1. 2. 3.

Realizovat náhradní výsadbu dřevin. Časově a technicky omezit stavební práce. Při výstavbě přemostění Labe dodržet několik podmínek.

175



Ad 1. Náhradní výsadba dřevin Náhradní výsadbu dřevin je třeba provést jednak v místech, kde dojde stavbou obchvatu k odstranění původního vegetačního stromového krytu, popř. dřevin podél komunikací. Je však třeba vycházet z druhového složení původní stromové/keřové vegetace střední Evropy a poměrů na místních lokalitách, mj. nevysazovat na náspy, okraje komunikací nepůvodní dřeviny (!). Je nutno preferovat zástupce jako brslen (Euonymus europaea), ptačí zob (Ligustrum vulgare), habr (Carpinus betulus), růže šípková (Rosa canina agg.), slivoň trnka (Prunus spinosa), lípa (Tilia cordata), podél vodotečí olši (Alnus glutinosa), jasan (Fraxinus excelsior). Výsadbu je nutno provádět nejen ve formě přiváděcích pásů zeleně u propustků a mostů, ale také zcela určitě na úpatí a svazích násypů (nájezdy na obchvat, mostní konstrukce). V optimálním případě je vhodné zařazení výsadby soliterních keřů i jejich pásů po celé délce řešeného úseku mimo místa křížení komunikací. Následovat musí péče o nově vysázené keře a stromy. Na jižně orientovaných svazích, které vzniknou zařezáním terénu, je možné vybrané části ponechat přirozené sukcesi (bez výsadby), pokud tomu nebude bránit riziko eroze.

Ad 2. Časové a technické omezení stavebních prací Kácení stromů a keřů nesmí být prováděno ve vegetačním období.

Ad 3. Výstavba přemostění Labe V případě přemostění Labe je třeba respektovat následující: − minimalizovat stavební zásahy do nivy Labe a Bělunky – mostní konstrukce a sloupy by pokud možno neměly zasahovat do břehových porostů, minimalizovat narušení půdního krytu lokality, nemělo by dojít k významnějšímu narušení vlastní nivy ani stanovištních poměrů (zvl. vodních) lokality, podmostí ponechat v přirozeném stavu, bez dláždění či betonování, a v žádném případě nerekultivovat, − navrátit stanovištní poměry nivy po dokončení stavby do původního stavu, − zajistit dostatečnou světlost mostu, násyp silnice před začátkem přemostění musí ležet mimo vlastní údolí a svah (okraj) údolí, realizovat estakádový charakter přemostění při zachování dostatečné výšky přemostění. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky flóry: Pro fázi přípravy

27) veškerá odůvodněná kácení dřevin v nezbytně nutném minimálním rozsahu řešit zásadně v období vegetačního klidu

176



29) v rámci výstavby estakády nad údolní nivou Labe řešit stavbu takovým způsobem, aby byla ponechána říční niva (RBK 1262 a LBC 10) v co možná nezasaženém a přírodě blízkém stavu; podmostí řešit bez vydláždění, mostní konstrukce a sloupy by neměly zasahovat do břehových porostů, nebude odstraňována keřová a stromová vegetace, břehy Labe zpevňovat jen v nezbytně nutném rozsahu 30) minimalizovat stavební zásahy do nivy Labe a Běluňky, navrátit stanovištní poměry nivy po dokončení stavby do původního stavu 35) součástí další projektové přípravy bude projekt sadových úprav pro celou trasu obchvatu, který bude uvažovat s výsadbou původních druhů dřevin (hloh jednoblizný, habr obecný, růže šípková, slivoň trnka, javor babyka, dub letní, svída krvavá apod.) a to kromě přiváděcích pásů zeleně k propustkům a mostům také na úpatí i svazích násypů, a to zejména na severně orientované straně; násypy orientované jižně osázet dřevinami jev v omezené míře z důvodů ponechání těchto ploch přirozené sukceci pro vznik sekundárních ale přírodě blízkých teplomilných společenstev 36) důsledně zajistit rekultivaci všech pozemků, dotčených stavebními pracemi, z důvodu prevence šíření ruderálních druhů rostlin a alergenních plevelů 40) v dalším stupni projektové dokumentace zaměřit všechny stromy a důsledně prověřit možnost ochrany každého stromu ve smyslu ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství – ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech (včetně ochrany kořenového systému, ne jen korun stromů a kmenů) 41) v daném kontextu minimalizovat manipulační prostory a manipulační pásy pro výstavbu, schopnost účinné ochrany prvků dřevin promítnout jako jedno z určujících kriterií zadávací dokumentace výběrového řízení na zhotovitele stavby Pro fázi výstavby

6)

rozhodující kácení prvků dřevin rostoucích mimo les realizovat mimo hlavní vegetační období

V části kapitoly D.I.7 věnované vlivům na flóru a samotném hodnocení vlivů záměru na flóru došlo oproti původní dokumentaci prakticky jen k formálním změnám. Za navržená opatření byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky flóry.

177



VLIVY NA EKOSYSTÉMY Navržený záměr překračuje mostem navržený regionální biokoridor Labe (RBK 1262 „Heřmanice – RK 1263“) v prostoru pod funkčním lokálním biocentrem LBC 10 „Na soutoku“ (cca v km 0,610) a funkční lokální biokoridor LBK 9 „Jaroměřský“ v prostoru mezi Jaroměřským rybníkem a Běluňkou (cca v km 0,910). Dále kříží navržený lokální biokoridor LBK 51 „Sebuč“, křižující kolmo stávající silnici I/33 mezi Dolany a Svinišťany (cca v km 4,110). Žádný další prvek ÚSES není stavbou přímo dotčen. RBK 1262 a LBK 9 jsou přes trasu silnice I/33 převedeny pod velkým mostním objektem přes labskou nivu, toto řešení bude zajišťovat dostatečnou migrační prostupnost a funkčnost biokoridoru. LBK 51 není přes trasu obchvatu sice přímo převeden, ale v dosahu jeho vedení je navrženo vybudování suchého propustku umožňujícího migraci drobné zvěře. Závažnost střetu s LBK 51 také výrazně snižuje fakt, že tento biokoridor není funkční. Celkově lze vyhodnotit, že při dodržení navržených opatření (viz Vlivy na faunu, Vlivy na flóru) je ovlivnění prvků územního systému ekologické stability malé a přijatelné. Za významné, trasou obchvatu ovlivněné ekosystémy lze považovat také dotčené významné krajinné prvky (VKP). V trase silnice I/33 Jaroměř – obchvat se vyskytuje celkem 6 významných krajinných prvků. Jedná se o údolní nivu Labe, vodní tok Labe, vodoteč spojující Běluňku s Jaroměřským rybníkem, bezejmennou vodoteč u Svinišťan a drobné lesní porosty jižně a východně od Sviništan. Celkově lze konstatovat, že navržená opatření (viz Vlivy na faunu, Vlivy na flóru) ve spojení s relativně malým rozsahem těchto stavbou přímo ovlivněných hodnotnějších ekosystémů znamenají jen malé ovlivnění a zachování funkčnosti významných krajinných prvků. Lesní ekosystém bude stavbou dotčen na dvou místech – jedná se o málo rozsáhlý dospělý lesní porost nad vodotečí u Sviništan a okrajově také jeho pokračování východním směrem na svahu mezi Svinišťany a Velkým Třebešovem. Jedná se o málo diferencovaný a druhově chudý kulturní les, jehož trvalý zábor bude představovat max cca 0,2 ha, a tak je ovlivnění lesa celkově nevýznamné. Mezi opatření k minimalizaci vlivů záměru na ekosystémy je zařazeno: − v rámci projektu vegetačních úprav stavby bude realizována adekvátní náhrada

odstraněných lesních dřevin. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky ekosystémů: Pro fázi přípravy

31) v rámci výstavby estakády nad údolní nivou Labe soustředit příjezdové komunikace, sklady materiálu a techniky minimálně do vzdálenosti 50 m od hranic RBK a LBC 37) v rámci další projektové přípravy specifikovat stavbu ve vztahu k ochrannému pásmu lesa

178



39) v dalším stupni projektové dokumentace detailněji prověřit, doložit a vyhodnotit parametry křížení navrhovaného obchvatu se skladebnými prvky ÚSES

Část kapitoly D.I.7 věnovaná vlivům na ekosystémy nahradila a rozšířila původní část, jež se věnovala vlivu záměru na lesní ekosystém. Za navržená opatření byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky ekosystémů.

D.I.8. Vlivy na krajinu POSOUZENÍ VELIKOSTI VLIVŮ POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU NA HODNOTY KRAJINNÉHO RÁZU Metodické doporučení „Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě“ (MÍCHAL ET AL. 1999), podle něhož je předložené posouzení provedeno, používá k hodnocení ovlivnění krajinného rázu dotčeného území (zde místa krajinného rázu) záměrem verbální stupnice „ovlivnění silné, slabé, nebo žádné“. Pro bližší popis metodiky hodnocení i důležitých parametrů záměrem dotčeného území ve vztahu k vizuálnímu působení záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ v krajině viz původní dokumentace. Přehledné výsledky hodnocení krajinného rázu místa krajinného rázu (dále jen MKR) „údolní niva řeky Labe“, tvořícího výrazně omezenou část dotčeného krajinného prostoru na západě, a ovlivnění krajinného rázu záměrem v tomto MKR jsou následující:

charakteristiky krajinného rázu

prvek (jev) krajinného rázu

Geomorfologie území

Vodní plochy a toky Přírodní charakteristiky

Lesy Doprovodná vegetace Klimatické podmínky Přírodní dominanty Chráněná území přírody

Kulturní charakteristiky

Zastoupení kultur

hodnocení prvku (jevu) krajinného rázu a vlivu záměru na něj varianta „0“ varianta DÚR (krajinný ráz bez (krajinný ráz po záměru) realizaci záměru)

Široká údolní niva – žádné ovlivnění

Významné prvky v MKR – žádné ovlivnění Nejsou – žádné ovlivnění Bohatá – žádné ovlivnění Charakteristické – žádné ovlivnění Nejsou – žádné ovlivnění VKP ze zákona, ÚSES – žádné ovlivnění Harmonické – žádné ovlivnění

179

Široká údolní niva přemostěná čtrnáctipolovou estakádou v délce 454 m a výšce cca 12 m – ovlivnění slabé Významné prvky v MKR – slabé ovlivnění Nejsou – žádné ovlivnění Bohatá – slabé ovlivnění Charakteristické – slabé ovlivnění Nejsou – žádné ovlivnění VKP ze zákona, ÚSES – slabé ovlivnění Harmonické – žádné ovlivnění




prvek (jev) krajinného rázu Charakter osídlení a zástavby Rekreační lokality mimo zastavěná území Drobná kultovní architektura v krajině Jiné soliterní stavby Krajinné dominanty smíšeného a kulturního charakteru Místa významná z hlediska kulturního vývoje Charakter vizuálně vnímaných prostorů

Historické charakteristiky

Estetická hodnota krajinného rázu Přírodní hodnota krajinného rázu Kulturní či přírodní dominanta krajiny Harmonické měřítko krajiny Harmonické vztahy v krajině

Negativní jevy v krajině Přítomnost památkových zón, rezervací, objektů atd. Historické parky a zahrady, krajinné kompozice, archeologická naleziště Nechráněné objekty kulturního dědictví Místa historických událostí, osobností

hodnocení prvku (jevu) krajinného rázu a vlivu záměru na něj varianta „0“ varianta DÚR (krajinný ráz bez (krajinný ráz po záměru) realizaci záměru) Zástavba není – žádné ovlivnění

Zástavba není – žádné ovlivnění

Nejsou – žádné ovlivnění


Není – žádné ovlivnění

Není – žádné ovlivnění







Údolní niva Údolní niva s břehovými s břehovými porosty porosty Labe a přítoku Labe a přítoku Jaroměřského potoka – Jaroměřského potoka slabé ovlivnění – žádné ovlivnění Estakáda v délce 454 m Žádné ovlivnění – slabé ovlivnění Nejsou přítomny – žádné ovlivnění

Nejsou přítomny – žádné ovlivnění





Nejsou známy – žádné ovlivnění

Nejsou známy – žádné ovlivnění

Průměrná – žádné ovlivnění

Snížená (estakáda) – slabé ovlivnění


Snížená (estakáda) – slabé ovlivnění

Není přítomna – žádné ovlivnění

Není přítomna – žádné ovlivnění

Průměrné – žádné ovlivnění Průměrné – žádné ovlivnění

Průměrné – slabé ovlivnění (estakáda) Průměrné – slabé ovlivnění (estakáda)

180



Přehledné výsledky hodnocení krajinného rázu MKR „polní krajina“, tvořícího převažující část dotčeného krajinného prostoru vyjma labské nivy, a ovlivnění krajinného rázu záměrem v tomto MKR jsou následující:


prvek (jev) krajinného rázu Geomorfologie území Vodní plochy a toky Lesy

Přírodní charakteristiky

Doprovodná vegetace Klimatické podmínky Přírodní dominanty Chráněná území přírody Zastoupení kultur

Kulturní charakteristiky

Historické charakteristiky

hodnocení prvku (jevu) krajinného rázu a vlivu záměru na něj varianta „0“ varianta DÚR (krajinný ráz bez (krajinný ráz po záměru) realizaci záměru) mírně zvlněná pahorkatina – žádné ovlivnění Malé zastoupení v MKR – žádné ovlivnění Velmi malé zastoupení – žádné ovlivnění Podél vodotečí a některých cest – žádné ovlivnění Charakteristické – žádné ovlivnění Nejsou – žádné ovlivnění VKP ze zákona, ÚSES – žádné ovlivnění Disharmonické (orná půda, sady) – žádné ovlivnění Většinou sevřená venkovská sídla – žádné ovlivnění Jaroměřský rybník, Polcovský Dvůr – žádné ovlivnění

Charakter osídlení a zástavby Rekreační lokality mimo zastavěná území Drobná kultovní Průměrné zastoupení architektura – žádné ovlivnění v krajině Jiné soliterní Nejsou – žádné stavby ovlivnění Krajinné dominanty Barokní sloup sv. smíšeného a Rosalie u Svinišťan – žádné ovlivnění kulturního charakteru Místa významná Nejsou – žádné z hlediska ovlivnění kulturního vývoje Charakter Otevřený prostor vizuálně s mírně zvlněným vnímaných horizontem – žádné prostorů ovlivnění Negativní jevy Žádné ovlivnění v krajině Přítomnost Přítomnost památkových památkových objektů zón, rezervací, – žádné ovlivnění objektů atd.

181

mírně zvlněná pahorkatina – ovlivnění slabé Malé zastoupení v MKR – slabé ovlivnění Velmi malé zastoupení – slabé ovlivnění Podél vodotečí a některých cest – slabé ovlivnění Charakteristické – žádné ovlivnění Nejsou – žádné ovlivnění VKP ze zákona, ÚSES – slabé ovlivnění Disharmonické (orná půda, sady) – slabé ovlivnění Většinou sevřená venkovská sídla – žádné ovlivnění Jaroměřský rybník, Polcovský Dvůr – slabé ovlivnění Průměrné zastoupení – slabé ovlivnění Nejsou – žádné ovlivnění Barokní sloup sv. Rosalie u Svinišťan – žádné ovlivnění Nejsou – žádné ovlivnění Otevřený prostor s mírně zvlněným horizontem – slabé ovlivnění Žádné ovlivnění Přítomnost památkových objektů – žádné ovlivnění




prvek (jev) krajinného rázu

hodnocení prvku (jevu) krajinného rázu a vlivu záměru na něj varianta „0“ varianta DÚR (krajinný ráz bez (krajinný ráz po záměru) realizaci záměru)

Historické parky a zahrady, Archeologická krajinné Archeologická naleziště naleziště – žádné – slabé ovlivnění kompozice, ovlivnění archeologická naleziště Nechráněné Nejsou přítomny – Nejsou přítomny – objekty kulturního žádné ovlivnění žádné ovlivnění dědictví Místa historických Boje u Svinišťan 1866 Boje u Svinišťan 1866 událostí, – žádné ovlivnění – slabé ovlivnění osobností Estetická hodnota krajinného rázu Přírodní hodnota krajinného rázu Kulturní či přírodní dominanta krajiny Harmonické měřítko krajiny Harmonické vztahy v krajině


Snížená – slabé ovlivnění

Snížená („prázdná“ polní krajina) – žádné ovlivnění

Snížená („prázdná“ polní krajina) – slabé ovlivnění

Barokní sloup sv. Rosalie u Svinišťan – žádné ovlivnění

Barokní sloup sv. Rosalie u Svinišťan – žádné ovlivnění

Nízké harmonické měřítko – žádné ovlivnění Krajina bez harmonie – žádné ovlivnění

Nízké harmonické měřítko – slabé ovlivnění Krajina bez harmonie – slabé ovlivnění

SHRNUTÍ Na základě výše uvedených a hodnocených charakteristik záměrem dotčeného území lze konstatovat, že cennější je místo krajinného rázu „údolní niva řeky Labe“ než místo krajinného rázu „polní krajina“. Z hlediska vyhodnocení vlivů záměru na jednotlivé prvky (jevy) krajinného rázu je patrné, že nejpříznivější je logicky nulová varianta. Realizace varianty DÚR bude mít nejvíce negativní vliv na krajinný ráz MKR „údolní niva řeky Labe“, konkrétně na významné přítomné přírodní prvky krajinného rázu a měřítko a vztahy v krajině. Vzhledem k tomu, že snížení estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu vlivem výstavby estakády dosahuje únosných rozměrů (není klasifikováno silné ovlivnění), není při respektování navržených opatření vůči realizaci varianty DÚR námitek. Pro minimalizaci negativních vlivů záměru na krajinu a krajinný ráz je třeba v dalších stupních přípravy záměru respektovat následující opatření: − realizovat vhodné vegetační úpravy stavby tak, aby v krajině působila co nejméně

rušivým dojmem, − mostní objekt (estakádu) přes nivu Labe navrhnout v co nejsubtilnější podobě.

182



Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci jsou uvedena následující opatření týkající se problematiky krajinného rázu: Pro fázi přípravy

42) pro eliminaci negativního vlivu estakády na krajinný ráz tuto stavbu navrhnout co nejsubtilnější se štíhlými pilíři a na nové nezpevněné plochy vzniklé realizací stavby zejména pro úsek navrhované estakády zpracovat detailní projekt vegetačních úprav tak, aby těleso silnice bylo začleněno co nejvíce do krajiny; vypracovat pohledovou studii navrhované estakády a v další přípravě stavby ji předložit příslušnému orgánu ochrany přírody 43) pro minimalizaci negativního vlivu záměru na krajinný ráz detailněji rozpracovat a posoudit jak výšky náspů, tak i hloubky zářezů v rámci navrhovaného obchvatu ve variantě A

V kapitole D.I.8 a hodnocení vlivů záměru na krajinu nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Na základě varianty DÚR bylo aktualizováno hodnocení ovlivnění krajinného rázu a doplněna opatření ke snížení negativních vlivů. Z hlediska krajinného rázu je pro posuzované území dobrou zprávou, že varianta DÚR zahrnuje přemostění labské nivy estakádou (oproti také uvažovaným dvěma kratším mostům a rozsáhlému násypu ve variantě B) a snižuje mohutnost silničního zářezu bezprostředně za estakádou. Za výčet navržených opatření byla nezávisle připojena opatření stanovená ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 týkající se problematiky krajinného rázu.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Během přípravy posuzované stavby silnice I/33 dojde ze strany investora k výkupům pozemků trvalého záboru a pronájmům pozemků pro dočasné zábory. Jiné vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají. Realizací stavby nedojde k demolicím budov či k záboru zahrad a pozemků využívaných k rekreaci. Archeologické rešerše potvrdily opakovanou antropogenní aktivitu nejrůznějšího stáří a typu v celém prostoru zamýšlené stavby. Její hustota je ale nerovnoměrná a závisí na nadmořské výšce polohy, respektive na vzdálenosti od vodního zdroje. Zdánlivá neosídlenost některých úseků může být způsobena například dlouhodobým zatravněním nebo zahrazením pozemku, které jej pro terénní prospekci znepřístupnilo. Ojedinělé starší záznamy o nálezech na dotčených katastrech však signalizují, že území bylo celoplošně osídleno a naleziště jsou pouze neobjevena. Z tohoto pohledu je zvlášť nutné upozornit na prostor labské nivy a na

183



vyvýšené polohy poblíž míst kde trasa komunikace překračuje drobné vodní toky a vodoteče, protože to jsou nejpravděpodobnější místa dalších archeologických nálezů. Navrhovaná trasa ale neprotíná žádnou zapsanou ani známou nemovitou archeologickou památku, kvůli níž by bylo nutno požadovat její změnu. V projektu bude pouze nutno zohlednit nutnost předstihového archeologického výzkumu. Z hlediska krajinného rázu prochází navrhovaná komunikace intermediálním regionem, tj. částečně pozměněným anthropogenní činností. V prostoru úpské terasy se zde v zázemí jednotlivých vsí dochovaly úseky s nespojitými relikty středověkého polního systému. Stupeň jejich zachovalosti nebude výstavbou příliš narušen, protože byl z větší části setřen předchozími zemědělskými úpravami. Vzhledem k absenci opticky patrných (nadzemních) reliktů archeologických nemovitých památek nemůže dojít ani k pohledové kolizi s plánovanou stavbou. Stavba se negativně nedotkne žádné kulturní památky či památkově chráněného území. Opatření navržená k minimalizaci vlivů záměru na hmotný majetek a kulturní památky jsou následující: − provést představební prospekci, jejíž výsledky budou nedílnou součástí dalšího stupně

projektové dokumentace, − v úsecích, kde lze již dopředu konstatovat potřebu předstihového záchranného výzkumu,

je výhodné provést sondážní práce, ať již nedestruktivní cestou (magnetometrie, zemní radary), nebo zkušebním rýhováním, které zpřesní rozsah a tím i časovou a finanční náročnost záchranných prací, v návaznosti na sondážní práce zahájit i vlastní předstihový záchranný výzkum, − uvedené prospekce bude nutné provádět i v místech dočasných záborů, prostorů

plánované těžby zeminy (štěrkovny, písníky, deponie), přeložek inženýrských sítí a komunikací, podle zkušeností z obdobných typů staveb je část zjištěných archeologických situací situována právě do tohoto prostoru, − respektovat stavbě nejbližší památky a při stavebních pracích je žádným způsobem nenarušit. Ve stanovisku č.j. 52559/ENV/06 k původní dokumentaci nejsou uvedena žádná opatření týkající se problematiky hmotného majetku a kulturních památek.

V kapitole D.I.9 a hodnocení vlivů záměru na hmotný majetek a kulturní památky došlo oproti původní dokumentaci pouze k formálním změnám.

184



Poznámka Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění v § 5 odstavci 3 požaduje nejen posuzování vlivů záměru při jeho přípravě, provádění a provozování, ale i při jeho ukončení (popřípadě důsledky jeho likvidace a rekultivace území). Posuzovanou stavbou je významná silnice I. třídy, u které se nepředpokládá v žádném časovém horizontu ukončení její funkce a tím ani její likvidace a následná rekultivace dotčeného území. Silnice bude v budoucnosti průběžně udržována a opravována, protože její dopravní význam nebude s časem klesat, spíše naopak, a to bez ohledu na to, zda budou v budoucnosti dopravní prostředky jiné konstrukce, než jsou v současnosti, či budou využívat jiný pohonný systém než nyní. Přesto lze konstatovat, že v případě odstraňování stavby by bylo nutno dodržovat obdobná opatření, která jsou navržena pro fázi výstavby a na následně provedenou rekultivaci stavbou dotčeného území by bylo nutno vypracovat projekt včetně projektu vegetačních úprav s cílem navrátit území do původní podoby.

D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Vzhledem k charakteru záměru, jeho technickým parametrům, jeho umístění a při respektování navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví lze konstatovat, že rozsah těchto vlivů v okolním území bude velmi malý a nepřesáhne platné limity v ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. Záměr zároveň nevyvolá vlivy, které by měly přeshraniční charakter. Co se týká realizace liniových staveb obecně, mezi nejvýznamnější negativní vlivy patří vlivy na půdu (zábor), povrchové a podzemní vody, faunu a flóru a krajinu. Dle konkrétní situace mohou významnosti dosahovat též vlivy na obyvatelstvo, ovzduší a klima či hlukovou situaci. Hodnocení zdravotních rizik bylo provedeno standardním způsobem pro hodnocení vlivu dopravních staveb se zaměřením na zdravotní rizika hluku a hlavních složek imisí v ovzduší. Z výsledků vyplývá, že hluk z dopravy je pro obyvatele obytné zástavby v okolí hodnocených komunikací významnějším zdrojem zdravotních rizik nežli znečištění ovzduší. Realizace záměru přeložky silnice I/33 by měla vést k významnému snížení počtu obyvatel obtěžovaných hlukem, počtu obyvatel s narušeným spánkem a počtu obyvatel se zvýšenou nemocností. Podlimitní zvýšení hlukové zátěže z dopravy u okrajové zástavby sídel, ke kterým se nová trasa silnice přibližuje, není ze sumárního pohledu zdravotního rizika významné. Podle výsledků rozptylové studie představuje imisní příspěvek z hodnocené dopravy pouze podružný příspěvek k imisnímu pozadí.

185



Pro všechny počítané znečišťující látky v ovzduší platí skutečnost, že realizací záměru ve variantě DÚR dojde oproti nulové variantě k většímu poklesu koncentrací těchto látek v obcích podél současné silnice I/33 než nárůstu koncentrací v okrajových částech obcí nejbližších vůči variantě DÚR. V návrhovém roce 2030 nelze předpokládat překročení platných imisních limitů pro oxid dusičitý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM10 v žádné z posuzovaných variant, a to s dostatečnou rezervou. Po realizaci záměru lze očekávat v chráněných venkovních prostorech nebo chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 v roce 2030 oproti nulové variantě významný pokles ekvivalentní hladiny hluku, čímž bude dosaženo podlimitních hodnot pro „starou zátěž“. V chráněných prostorech nejblíže obchvatu se evivalentní hladina akustického tlaku v denní i noční době zvýší, přičemž toto zvýšení dosáhne limitních hodnot jen zcela ojediněle v noční době. V daných místech by měla být realizována odpovídající protihluková opatření. Významným kladem aktivní varianty je řešení dopravy mimo Čáslavky, Dolany a Svinišťany, a to nejen z hlediska omezení hlučnosti či snížení emisí, ale i snížení rizik ekologických havárií v obcích, ve kterých jsou k zásobování obyvatel vodou využívány individuální zdroje vody. Potenciální nebezpečí pro množství nebo kvalitu povrchových a podzemních vod přináší realizace záměru zejména kvůli místy významnému zahlubování, vedení po násypech, výstavbě mostů přes vodní toky a ošetřování komunikace posypovými prostředky v průběhu provozu. Navržená opatření umožní tyto negativní vlivy minimalizovat. S vlivem na vody má mnoho společného ovlivnění horninového prostředí. Realizace stavby nezanedbatelně sníží výměru zemědělských pozemků, trvalý zábor se dotkne převážně dosti kvalitní půdy. Vzhledem k příznivým vlastnostem půd v celé širší oblasti kolem Jaroměře je však možné konstatovat, že přes dominantní zábor nejkvalitnějších půd zůstane půdní potenciál širšího zájmového území nedotčen. Stavba významnějším způsobem neovlivní stabilitu a erozi půdy v území a nedojde ani k nadlimitní kontaminaci zemědělské půdy. Taktéž z pohledu fauny a flóry nebyly shledány důvody, proč by výstavba podle navrženého projektu a za dodržení navrhovaných opatření neměla být realizována. Trasa obchvatu Jaroměře je v terénu navržena tak, že živočichy a jejich životní prostředí naruší co nejméně. Mimo intenzivně obhospodařované polní kultury je přírodovědně cennější pouze niva Labe a meandry Běluňky před jejím soutokem s Labem. Posuzovaný záměr neohrozí žádnou botanicky cennou lokalitu v území a nebude mít zásadní vliv na ohrožené druhy v zájmovém území. Realizace záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ bude mít nejvíce negativní vliv na krajinný ráz MKR „údolní niva řeky Labe“, konkrétně na významné přítomné přírodní prvky krajinného rázu a měřítko a vztahy v krajině. Vzhledem k tomu, že snížení estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu vlivem výstavby estakády dosahuje únosných rozměrů (není klasifikováno silné ovlivnění), není při respektování navržených opatření vůči realizaci varianty DÚR námitek.

186



Stavba se negativně nedotkne žádné kulturní památky či památkově chráněného území, navrhovaná trasa neprotíná žádnou zapsanou ani známou nemovitou archeologickou památku. V dalších stupních přípravy záměru bude pouze nutno zohlednit nutnost předstihového archeologického výzkumu.

Znění kapitoly D.II bylo oproti původní dokumentaci zestručněno s důrazem na obecnější, komplexní rovinu zhodnocení vlivů záměru.

D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH OVZDUŠÍ Negativní ovlivnění kvality ovzduší lze předpokládat v případě autohavárie v kombinaci se vznikem požáru vozidla či jeho nákladu. Bude se však jednat vždy o lokální záležitost s přímým vlivem na bezprostřední okolí, kterou bude řešit hasičský záchranný sbor.

VODA Pro zájmové území je z hlediska vodohospodářských zájmů významné udržení a zachování stávajícího stavu kvality a kvantity využívané podzemní vody a s tím související aktivní ochrana. Jedná se především o eliminování možných úniků škodlivých látek již v době výstavby. Za tímto účelem bude součástí projektové dokumentace zpracování havarijního plánu v rizikových úsecích se zaměřením na ochranu nejen podzemních, ale i povrchových vod. Vlastní provoz bude zatížen riziky vzniku autonehody bez možné přesnější specifikace typu škodlivých látek. Ve většině případů se bude jednat o ropné látky jako nafta, benzín, oleje, v menší míře kyseliny (autobaterie aj.). Rovněž zimní údržba silnice představuje jistou zátěž. Součástí vlastního provozu silnice bude zpracovaný havarijní plán s vytipováním jednotlivých úseků, pro něž je prioritou včasný zásah a variantní řešení při různých klimatických podmínkách. Základem pro něj se může stát předkládané hodnocení jednotlivých úseků silnice.

PŮDA Kontaminace půdy přichází v úvahu pouze v případě havárie, kdy vozidlo opustí prostor vlastní komunikace a pohonné hmoty či náklad havarovaného vozidla znečistí okolní půdu. V tomto případě přichází v úvahu odtěžení znečištěné půdy a její dekontaminace odbornou firmou.

187



FAUNA K možným enviromentálním rizikům patří riziko úniku přepravovaných toxických látek, ropy a pohonných hmot z vozidel. Důsledkem takového úniku může být kontaminace půdy v bezprostředním okolí komunikace (a zasažení terestrických živočichů) nebo kontaminace Labe, potoků a vodotečí – tedy potenciálních míst výskytu a rozmnožování ryb, obojživelníků a vodních ptáků. Dalším možným rizikem je možnost rozšíření požáru z místa autonehody na okolní vegetaci (za určitých podmínek v kombinaci s únikem hořlavých látek) s následným zasažením některých málo pohyblivých terestrických druhů (bezobratlí, obojživelníci, slepýš křehký, ještěrka obecná), či zničení nebo negativní ovlivnění životního prostředí příslušných druhů, obývajících bezprostřední okolí komunikace.

FLÓRA Za nejvýznamnější environmentální rizika při kritických stavech a haváriích lze považovat riziko úniku přepravovaných nebezpečných, hořlavých či toxických látek (zvláště ropy a ropných produktů) s možností kontaminace půdy v bezprostředním okolí komunikace, a tedy přímého ohrožení vegetace náspů, nebo možností kontaminace vodních nádrží (Jaroměřský rybník) a toků (Labe a vodotečí). Pak hrozí kontaminace biomasy a poškození dřevin v území s potenciálním poškozením vzdálenějších míst podél toku.

Oproti původní dokumentaci došlo ve znění kapitoly D.III pouze k formálním změnám.

D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V následujícím textu je pro jednotlivé oblasti posuzování vlivů uveden definitivní návrh opatření vycházející jak z textu tohoto oznámení, tak ze stanoviska MŽP č.j. 52559/ENV/06 ze dne 3.8.2006, kterým byl ukončen proces posuzování záměru z roku 2005. Opatření, která jsou takového charakteru, že je lze zakreslit do mapy (parametry navržených mostů, umístění protihlukových stěn, vyznačení suchých propustků určených pro migraci živočichů, zábrany proti střetu zvířat s automobily, záchytné příkopy s nepropustným provedením dna a směry odvodnění vod z komunikace), jsou vyznačena v příloze B. Grafická část, mapa B.VI Přehled navržených opatření.

188



OBYVATELSTVO Pro fázi přípravy − v dalších stupních projektové dokumentace specifikovat všechny komunikace, které

budou využívány v etapě výstavby, a tento materiál předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; dodavatel stavby bude povinen přepravní trasy projednat s dotčenými obcemi, případně respektovat požadavky směřující k eliminaci narušování faktorů pohody dle požadavku orgánu ochrany veřejného zdraví. Pro fázi výstavby − vlastní výstavbu organizačně zabezpečit způsobem, který vyloučí možnost narušení

faktorů pohody, a to zejména ve dnech pracovního klidu, − veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního materiálu budou uskutečňovány v

obytné zástavbě pouze v denní době.

KLIMA Pro fázi provozu − v úsecích před vjezdem na estakádu (most) přes údolní nivu Labe pomocí dopravního

značení upozornit řidiče na nebezpečí namrzání povrchu vozovky.

OVZDUŠÍ Pro fázi výstavby − zařízení staveniště a deponie umístit mimo obytnou zástavbu obcí, − pro přesun hmot používat přednostně trasu v ose navržené silnice, − vypínat motory automobilů a mechanizmů v době, kdy nejsou v činnosti, − minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů

prašnosti; proces výstavby organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací provádět skrápění příslušných stavebních ploch, − dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v

průběhu zemních prací.

189



HLUK Pro fázi přípravy − po výběru zhotovitele stavby bude součástí realizační dokumentace stavby hluková studie

pro etapu výstavby, která bude vycházet z POV stavby a která bude dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby, − v dokumentaci ke stavebnímu povolení zpracovat podrobnou akustickou studii pro

jednotlivé lokality a chráněnou obytnou zástavbu, včetně návrhu protihlukových opatření s doložením jejich účinnosti; součástí dokumentace musí být konkrétní návrh protihlukových opatření s průkazem, že hluk z provozu obchvatové komunikace nepřekročí u chráněných objektů v denní době a v noční platné hygienické limity; akustická studie bude vycházet z dosud provedených výpočtů a měření ve zvolených výpočtových oblastech, které vytipovávají problematická místa z hlediska vlivu provozu na obchvatové komunikaci na nejbližší objekty obytné zástavby, − v rámci dalších stupňů projektové dokumentace bude protihluková ochrana řešena

protihlukovými stěnami situovanými dle návrhu vypracované akustické studie respektive individuálními protihlukovými opatřeními; detailní lokalizace protihlukových stěn bude upřesněna v dalších stupních projektové dokumentace (dle oznámení PHS u jaroměřského krematoria a PHS u Svinišťan). Pro fázi výstavby − organizací výstavby minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné

zástavby a hlučná zařízení (např. kompresory) stínit mobilními akustickými zástěnami. Pro fázi provozu − po zahájení provozu provést kontrolní měření hluku vybraných lokalit pro ověření závěrů

hlukové studie a účinnosti navržených protihlukových opatření; výběr lokalit pro ověřující měření bude konzultován s orgánem ochrany veřejného zdraví.

POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Pro fázi přípravy − v dalších stupních projektové dokumentace doložit způsob likvidace splaškových

odpadních vod pro etapu výstavby; tyto odpadní vody mohou být např. akumulovány v odpovídajících jímkách a dále odváženy na městskou čistírnu odpadních vod, případně budou na dočasných zařízeních stavenišť použita chemická WC, − tam, kde je to technicky možné a je předpoklad ohrožení povrchových vod, zřídit u

zařízení stavenišť zemní jímky pro záchyt povrchových vod, popřípadě vybavených

190



lapolem; pokud budou zachycené vody kontaminovány, likvidovat je na odpovídajících ČOV, − součástí další investorské a projektové přípravy stavby bude hydrogeologický průzkum

zpracovaný dle TP 76 Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace a zaměřený na: o možnosti změn tlakových poměrů v místech zahloubení trasy, o celoplošný monitoring stavů hladin a jakosti podzemní vody a vyhodnocení rizik jejich ohrožení, o posouzení kvantitativního a kvalitativního ovlivnění toků v místech odvádění srážkových vod do vodotečí, − pro úseky v cca km 0,500–1,500 a 5,550–5,850 provést sondážní průzkum s cílem

ověření odporově-kapacitních parametrů horninového prostředí v hloubkové etáži střetů zájmů, tlakových poměrů podzemní vody a její jakosti, a to vždy ve vazbě na konkrétní vodní útvar, případně vodní zdroj; získané výsledky využít pro návrh záchytných prvků komunikace, pro návrh případných purifikačních zařízení a pro návrh kompenzací tam, kde bude prokázána nemožnost koexistence nové stavby s jímacími objekty podzemní vody, − v případě doloženého poškození funkčnosti studní (snížení hladiny nebo ovlivnění kvality

vody) zajistit jejich náhradu; tato náhrada spočívá buď v prohloubení či nahrazení původního objektu, nebo zajištěním dodávky vody z jiného zdroje; v zájmovém území se možnost ohrožení domovních studní, jakožto zdrojů pitné a užitkové vody, týká se zahrádkářské kolonie „Končiny“ a jižní části obce Svinišťany, − v rámci další projektové přípravy navrhnout obvodové příkopy, vyspádované k místním

povrchovým tokům (Labe a Tůně; s ohledem na využívání Jaroměřského rybníka pro chov ryb je nutné odvedení vod z povrchu silnice mimo jeho přítok, tj. do Labe), obvodové příkopy vybudovat po celé trase komunikace; před zaústěním do toků vybudovat usazovací a odlučovací stupně (odlučovače pevných a ropných látek), − v rámci další projektové přípravy navrhnout ve zranitelných úsecích obchvatu záchytné

příkopy s nepropustným provedením dna (zářezy v km 1,15–1,45, 3,55–4,10 a 5,25– 5,67), − v rámci další projektové přípravy řešit v úseku cca km 1,80–4,20 odvodnění terénu nad

trasou silnice, − v rámci další projektové přípravy řešit v km 2,20 a 4,10 odvodňovací potrubí odvádějící

splachové vody z komunikace do melioračních příkopů a následně do toku Tůně, − v rámci projektových prací projednat s příslušným vodoprávním úřadem a Zemědělskou

vodohospodářskou správou případné řešení melioračního systému v místech křížení s navrhovanou silnicí,

191



Pro fázi výstavby − vypracovat plán havarijních opatření po dobu výstavby pro případ havarijního úniku látek

škodlivých vodám podle zákona o vodách, s jehož obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v havarijním plánu, − zařízení staveniště umístit mimo zátopové území. Pro fázi provozu − po uvedení stavby do provozu provádět po dobu 1 roku monitoring kvality v toku Tůně v

ukazatelích: chloridy, nerozpuštěné látky, AOX, nepolární extrahovatelné látky, a to 10 m pod zaústěním odvodnění předmětné komunikace do toku Tůně s četností od 1. prosince do 15 března 1 x za 2 týdny, jinak 1 x za 6 týdnů; výsledky monitoringu budou předloženy příslušnému vodoprávnímu úřadu do 18 měsíců od uvedení stavby do provozu; v případě podání průkazu o negativním ovlivnění kvality vody v toku Tůně bude nezbytné zahájit realizaci variantních řešení pro zamezení zhoršení kvality vody.

PŮDA Pro fázi přípravy − v rámci dokumentace pro územní řízení zpracovat podrobný záborový elaborát s

vyčíslením odnětí zemědělské půdy podle bonit a kultur, − v rámci další projektové přípravy dokladovat rozsah dočasného záboru ZPF, − v dalších stupních projektové dokumentace předložit kompenzační opatření za trvalý

zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa. Pro fázi výstavby −

na celé ploše trvalých a dočasných záborů ZPF provést skrývku ornice a zúrodnění schopných horizontů v mocnosti stanovené na základě provedeného půdoznaleckého průzkumu,

−

skrytou půdu z dočasných záborů oddělit od skrývané půdy trvalých záborů, dobu provádění skrývky určit po dohodě s majiteli pozemků,

−

skrytou ornici a zúrodnění schopné horizonty z trvalých záborů použít po projednání s příslušným orgánem ochrany ZPF, vlastníky a nájemci dotčených pozemků pro zúrodnění méně kvalitních zemědělských ploch v blízkém okolí stavby,

−

pro ohumusování ploch určených k vegetačním úpravám použít skrývanou kulturní vrstvu půdy, ohumusování provést o tloušťce maximálně 20 cm,

192



−

dočasné deponie půdy vhodně umístit a uložit; zajistit opatření proti možnosti jejího znehodnocení stavební činností, erozí, zaplevelováním a zcizováním; celý objem dočasně skrytých kulturních vrstev půd použít ke zpětné rekultivaci dočasně odnímaných ploch,

−

dojde-li vlivem realizace stavby k nepříznivému ovlivnění vodních poměrů na okolních pozemcích, budou provedena příslušná nápravná opatření,

− během výstavby i provozu silnice I/33 zajistit přístup na zemědělské pozemky (v rámci

realizace stavby budou provedeny v potřebných místech takové úpravy, které umožní zpřístupnění okolních pozemků respektující jak uživatelské, tak i vlastnické vztahy).

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Pro fázi přípravy − podrobný hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum bude proveden podle TP 76

Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace s cílem stanovení podmínek pro návrh a realizaci stavby (zejména na zakládání mostních objektů, hlubší zářezy a jejich vliv na snížení hladiny podzemní vody a zhoršení kvality a případná nápravná opatření ve vztahu k objektům pro jímání vody).

FAUNA Pro fázi přípravy − realizovat následující migrační průchody pro živočichy: o

km 0,564–1,018 – estakáda nad údolní nivou Labe – zcela funkční migrační profil (ponechat říční nivu (RBK 1262 a zejména LBC 10) v co možná nezasaženém a přírodě blízkém stavu, tj. podmostí bez vydláždění, neodstraňovat keřovou a stromovou vegetaci a podle technických možností zpevnit břeh Labe jen v nezbytně nutném rozsahu; po dobu samotné výstavby umístit příjezdové komunikace, skládky materiálu a techniku do minimální vzdálenosti 50 m od hranic RBK a LBC),

o

km 5,705–5,830 – most nad vodotečí a údolím u Svinišťan – zcela funkční migrační profil (mostní pole navrhnout s minimálními vnitřními rozměry 3x30 m (vxd), podmostí ponechat v přirozeném stavu bez vydláždění, realizovat naváděcí pásy zeleně (dřeviny běžné v okolí), přivádějící zvěř k průchodům (pouze z jižní strany), do podmostí až do vzdálenosti 10 m od úrovně okraje vozovky umístit kameny (průměr 20-30 cm v množství cca 1/m2) a keře (hloh, růže šípková, habr) z důvodu stínění migrujících obojživelníků),

o

výše uvedené mostní objekty doplnit suchými propustky v km 2,690, 4,550 a 5,050 (propustky by měly být vždy s naváděcími pásy zeleně, měly by mít rozevřené ústí a vyústění každopádně vně případného oplocení lemujícího

193



komunikaci, vnitřní rozměry propustků postačují 1x1 metr, resp. o průměru 1 m). − zamezit střetu živočichů s vozidly vybudováním zábran ve formě plotu (výška 1,5 m,

průměr ok max. 8 cm) a to především tam, kde bude komunikace procházet výrazně zaříznuta pod úrovní okolního terénu, tj. v km 1,150–1,450; u instalovaných protihlukových bariér je vhodnější použít vhodný materiál z důvodu zabránění nechtěnému nárazu migrujícího drobného ptactva (podle současných poznatků průhledné materiály i přes nalepení siluety dravce proletující drobné ptáky neodradí a tito po nárazu hynou), − provést náhradní výsadbu dřevin využitím původních druhů dřevin (habr obecný, růže

šípková, slivoň trnka, javor babyka, dub letní, svída krvavá, brslen evropský aj.), a to nejen jako přiváděcích pásů zeleně u propustků a mostů, ale také na úpatí i svazích násypů (nájezdy na silnici, mostní konstrukce); v optimálním případě je vhodné zařazení výsadby soliterních keřů i jejich pásů po celé délce řešeného úseku silnice mimo místa křížení komunikací; vhodné je, aby byly osázeny především násypy na straně severně orientované, naopak násypy orientované jižně, tj. teplé sluneční svahy, je vhodné osázet dřevinami jen ve velmi omezené míře, spíše jako soliterní zeleň (důvodem je ponechání těchto vzniklých xerotermních strání přirozené sukcesi tak, aby se po čase vytvořila sice sekundární, ale přírodě blízká a v okolní krajině mizející teplomilná společenstva), Pro fázi výstavby − časově, technicky a prostorově omezit stavební práce – je nutné, aby stavební práce

(betonáže, zemní a výkopové práce) při výstavbě mostů probíhaly v co největší míře mimo období rozmnožování i migrace ptáků a obojživelníků, tedy nejlépe v období srpen až únor; po celé období výstavby musí v těchto lokalitách být zajištěna průchodnost pro zvířata; rovněž je třeba zajistit výkopy proti pádu drobných živočichů (jejich ohrazením, alespoň 50 cm vysokým); případné kácení dřevin (stromy i keře) musí být provedeno v období vegetačního klidu, mimo hnízdní období ptáků, nejlépe v měsících říjen až únor; skládky deponií, stavebního materiálu a technického zabezpečení situovat alespoň 50 m od zjištěného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů.

FLÓRA Pro fázi přípravy − v rámci výstavby estakády nad údolní nivou Labe řešit stavbu takovým způsobem, aby

byla ponechána říční niva (RBK 1262 a LBC 10) v co možná nezasaženém a přírodě blízkém stavu; podmostí řešit bez vydláždění, mostní konstrukce a sloupy by neměly zasahovat do břehových porostů, nebude odstraňována keřová a stromová vegetace, břehy Labe zpevňovat jen v nezbytně nutném rozsahu, − minimalizovat stavební zásahy do nivy Labe a Běluňky, navrátit stanovištní poměry nivy

po dokončení stavby do původního stavu,

194



− součástí další projektové přípravy bude projekt vegetečních úprav pro celou trasu

obchvatu, který bude uvažovat s výsadbou původních druhů dřevin (hloh jednoblizný, habr obecný, růže šípková, slivoň trnka, javor babyka, dub letní, svída krvavá apod.) a to kromě přiváděcích pásů zeleně k propustkům a mostům také na úpatí i svazích násypů, a to zejména na severně orientované straně; násypy orientované jižně osázet dřevinami jev v omezené míře z důvodů ponechání těchto ploch přirozené sukceci pro vznik sekundárních, ale přírodě blízkých teplomilných společenstev, − důsledně zajistit rekultivaci všech pozemků, dotčených stavebními pracemi, z důvodu

prevence šíření ruderálních druhů rostlin a alergenních plevelů, − chránit dřeviny v blízkosti staveniště ve smyslu ČSN 83 90 61 Ochrana stromů, porostů a

ploch pro vegetaci při stavebních činnostech, − v daném kontextu minimalizovat manipulační prostory a manipulační pásy pro výstavbu,

schopnost účinné ochrany prvků dřevin promítnout jako jedno z určujících kriterií zadávací dokumentace výběrového řízení na zhotovitele stavby. Pro fázi výstavby − rozhodující kácení prvků dřevin rostoucích mimo les realizovat mimo hlavní vegetační

období.

EKOSYSTÉMY Pro fázi přípravy − v rámci projektu vegetačních úprav stavby bude realizována adekvátní náhrada

odstraněných lesních dřevin.

KRAJINA Pro fázi přípravy − pro eliminaci negativního vlivu estakády na krajinný ráz tento objekt navrhnout co

nejsubtilnější se štíhlými pilíři a na nové nezpevněné plochy vzniklé realizací stavby, zejména pro úsek navrhované estakády, zpracovat podrobný návrh vegetačních úprav tak, aby těleso silnice bylo začleněno co nejvíce do krajiny; vypracovat pohledovou studii navrhované estakády a v další přípravě stavby ji předložit příslušnému orgánu ochrany přírody.

195



HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY Pro fázi přípravy − před zahájením stavby bude provedeno místní šetření o stavu používaných komunikací;

dodavatel stavby bude odpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízením stavenišť po celou dobu výstavby a za uvedení komunikací do původního stavu; tato skutečnost bude potvrzena místním šetřením po ukončení stavby, − provést představební prospekci, jejíž výsledky budou nedílnou součástí dalšího stupně



plánované těžby zeminy (štěrkovny, písníky, deponie), přeložek inženýrských sítí a komunikací, podle zkušeností z obdobných typů staveb je část zjištěných archeologických situací situována právě do tohoto prostoru, − respektovat stavbě nejbližší památky a při stavebních pracích je žádným způsobem nenarušit.

OSTATNÍ Pro fázi výstavby − v souladu s § 10 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění předcházet vzniku

odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí; materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů, − specifikovat způsob shromažďování, třídění a skladování, využivání či zneškodnění

odpadů; shromažďování a skladování odpadů musí být v souladu s § 5, 6, 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, − v

následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních látek škodlivých vodám ze všech uvažovaných aktivit v rámci stavby uvažovaného záměru; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství,

196



− zneškodnění odpadů bude vedena zhotovitelem díla evidence; vedení evidence odpadů

musí být prováděno tak, aby zhotovitel stavby mohl ke kolaudaci provést její vyhodnocení a nakládání s odpady dokladovat, − smluvně zajistit odstranění odpadů pouze se subjekty oprávněnými k této činnosti.

V kapitole D.IV je pro jednotlivé oblasti posuzování vlivů uveden definitivní návrh opatření vycházející jak z aktualizovaného znění tohoto oznámení, tak ze stanoviska MŽP č.j. 52559/ENV/06 ze dne 3.8.2006, kterým byl ukončen proces posuzování záměru z roku 2005.

D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ VLIVY NA OBYVATELSTVO – HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK HLUKU A IMISÍ V hodnocení závažnosti nepříznivých vlivů na veřejné zdraví je využívána především metoda hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment). Cílem hodnocení zdravotních rizik je obecně poskytnutí hlubší informace o možném vlivu nepříznivých faktorů na zdraví a pohodu obyvatel, než je možné pouhým srovnáním intenzit jejich výskytu s limitními hodnotami, danými platnými předpisy. Tyto limitní hodnoty někdy představují kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosažitelnou realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu zdraví. Příkladem mohou být imisní limity pro klasické škodliviny v ovzduší, nebo korekce k limitním hodnotám hluku z dopravy. U mnoha látek, pro které nejsou stanoveny zákonné limity, je metoda hodnocení zdravotních rizik jediným způsobem, jak hodnotit závažnost a přípustnost jejich výskytu v prostředí člověka z hlediska ochrany zdraví. Stále častěji se také setkáváme se situacemi, kdy v podstatě jediným důvodem zpracování i obsáhlých analýz rizika jsou obavy veřejnosti, zejména při projednávání umístění nových provozů, zavádění nových technologií nebo projektování dopravních staveb. I tyto situace je třeba považovat za legitimní důvod ke zpracování analýzy rizika, jejímž cílem je vyvrácení obav lidí o své zdraví, pokud nejsou odůvodněné. Základní metodické postupy hodnocení zdravotních rizik byly vypracovány v sedmdesátých letech minulého století Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (dále US EPA) a jsou dále rozvíjeny a zdokonalovány.

197



Ve stále větší míře jsou v nich využívány i metody a výsledky epidemiologie prostředí. Nedílnou součástí tohoto procesu je i komunikace o riziku, tj. poskytnutí adekvátní a srozumitelné informace veřejnosti. V ČR je metodika hodnocení zdravotních rizik předmětem akreditace dle zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění a odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a vyhlášky MZ č. 353/2005. Vlastní hodnocení zdravotních rizik obecně zahrnuje čtyři základní kroky. Prvním krokem je identifikace nebezpečnosti, kdy se provádí výběr škodlivin, které mají být hodnoceny a soustřeďují se informace o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek mohou nepříznivě ovlivnit lidské zdraví. Druhým krokem je charakterizace nebezpečnosti, která má objasnit kvantitativní vztah mezi dávkou dané škodliviny a mírou jejího účinku, což je nezbytným předpokladem pro možnost odhadu míry rizika. V zásadě se přitom rozlišují dva typy účinků chemických látek. Takzvaný prahový účinek, většinou spočívající v toxickém poškození různých systémů organismu, se projeví až po překročení kapacity fyziologických detoxikačních a reparačních obranných mechanismů. Lze tedy identifikovat míru expozice, která je pro organismus člověka ještě bezpečná a za normálních okolností nevyvolá nepříznivý efekt. U látek podezřelých z karcinogenity u člověka se předpokládá bezprahový účinek. Vychází se přitom ze současné představy o vzniku zhoubného bujení, kdy vyvolávajícím momentem může být jakýkoliv kontakt s karcinogenní látkou. Nelze zde tedy stanovit ještě bezpečnou dávku a závislost dávky a účinku se při klasickém postupu dle metodiky US EPA vyjadřuje ukazatelem, vyjadřujícím míru karcinogenního potenciálu dané látky. Tímto ukazatelem je faktor směrnice, popř. jednotka karcinogenního rizika, která je vztažená přímo ke koncentraci karcinogenní látky ve vzduchu. Třetí etapou standardního postupu je hodnocení expozice. Na základě znalosti dané situace se sestavuje expoziční scénář, tedy představa, jakými cestami a v jaké intenzitě a množství je konkrétní populace exponována dané škodlivině. Cílem je přitom postihnout nejen průměrného jedince z exponované populace, nýbrž i reálně možné případy osob s nejvyšší expozicí a obdrženou dávkou. Za tímto účelem se identifikují nejvíce citlivé podskupiny populace, u kterých předpokládáme zvýšenou expozici nebo zvýšenou zranitelnost. Čtvrtým, konečným krokem v hodnocení rizika, který shrnuje všechny informace získané v předchozích etapách, je charakterizace rizika, kdy se snažíme dospět ke kvantitativnímu vyjádření míry reálného konkrétního zdravotního rizika za dané situace, která může sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních, tedy pro řízení rizika. U některých škodlivin, jako je tomu v daném případě u oxidu dusičitého a suspendovaných částic PM10, současné znalosti neumožňují odvodit prahovou dávku či expozici a k vyjádření míry rizika se používá předpověď výskytu zdravotních účinků u exponovaných lidí s použitím vztahů závislosti účinku na expozici z epidemiologických studií.

198



V případě možného karcinogenního účinku, jako je tomu v daném případě u benzenu a benzo(a)pyrenu, je míra rizika vyjadřována jako celoživotní vzestup pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění u jedince z exponované populace, tedy teoretický počet statisticky předpokládaných případů nádorového onemocnění na počet exponovaných osob. Nezbytnou součástí odhadu rizika je analýza nejistot, se kterými je každý odhad rizika nevyhnutelně spojen. Jejich přehled a kritický rozbor zkvalitní pochopení a posouzení dané situace a je třeba je zohlednit při řízení rizika.

OVZDUŠÍ Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší byly vypočteny pomocí programu Symos97, verzí 2003 (IDEA-ENVI s.r.o.), který vychází ze stejnojmenné metodické příručky ČHMÚ Praha. Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb., v platném znění stanovuje metodu Symos97 jako referenční metodu pro výpočet rozptylu znečišťujících látek. Dále se vycházelo z údajů poskytnutých Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze a z literárních pramenů.

HLUK Pro stanovení stavu akustické situace v zájmovém území byl proveden výpočet pomocí výpočetního programu SoundPlan verze 6,3 firmy Braunstein a Bernd. Tento softwarový produkt představuje rozsáhlý modulový výpočetní systém umožňující stanovit očekávané akustické pole vybuzené liniovými zdroji, a to ve výpočtových situacích modelujících reálný terén včetně zástavby. Výpočtová situace je zadávána z digitálních mapových podkladů terénu. Rozsáhlá grafická podpora umožňuje prezentovat výsledky v přehledné formě. Součástí výpočetního programu jsou i pomocné bloky pro optimalizaci akustických bariér. Stanovení hladiny hluku v imisním výpočtovém bodě je založeno na metodě akustického paprsku, která umožňuje zahrnout fyzikální jevy jako jsou odrazy od překážek, stínění těmito překážkami aj. Tento výpočetní program byl ověřen Národní referenční laboratoří pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí v Ústí nad Orlicí. Intenzity dopravy pro rok 2030 vycházely z následujících podkladů: „Prognóza intenzit na obchvatu Jaroměře silnice I/33“, CityPlan s.r.o., Praha, 2008; „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2005“, Ředitelství silnic a dálnic ČR; „Výhled počtu vozidel, proběhů a dopravních výkonů 2005 - 2040“, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

VODA Základem pro hodnocení vlivu stavby na ŽP v oblasti geologie, hydrogeologie a hydrologie se stala odpovídající část dokumentace EIA „Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice – Jaroměř“ vyhotovená OHGS s. r.o. Ústí n/O. a zpráva OHGS s. r.o. Ústí n/O. o ochranných pásmech vodních zdrojů v okolí Jaroměře a dále veškeré zprávy z archivu Geofondu,

199



vztahující se k danému regionu. Technická data o zásobování jednotlivých obcí vodou a o způsobu nakládání s odpadními vodami byly získány z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje – územní celek Náchod (OHGS s.r.o., Ústí nad Orlicí, 2004).

PŮDA Informace o půdě vycházely z nejpřesnějších možných dostupných podkladů, z map BPEJ v měřítku 1 : 5000, státních map v měřítku 1 : 5000, informací Zemědělské vodohospodářské správy Hradec Králové, rozborů vzorků půd odebraných pro účely této dokumentace, které provedly laboratoře Povodí Labe, s.p. Hradec Králové, a literárních rešerší.

FAUNA Při hodnocení možných vlivů na faunu se vycházelo z terénního šetření a známých nároků jednotlivých zjištěných druhů zvířat. Početnost byla zjišťována běžně používanými metodami (přímý odečet, liniová metoda), přičemž zjištěné hodnoty početnosti nebyly dále vyhodnocovány (pouze u druhů zvláště chráněných). Území bylo za účelem terénního výzkumu živočichů navštíveno v průběhu podzimního období roku 2004 a zimního, jarního a letního období roku 2005 celkem 13x a v rámci aktualizace také v září a listopadu 2008. Z plochy celého dotčeného území bylo vybráno celkem 12 rovnoměrně rozložených dílčích lokalit. V každé z těchto 12 dílčích lokalit byl proveden inventarizační výzkum zaměřený především: − v jarním aspektu na zjištění aktuálního výskytu bezobratlých a především rozmnožování obratlovců, − v letním aspektu registraci netopýrů pomocí bezobratlých a vizuální registraci obratlovců,

ultrazvukového

detektoru,

odchyt

− v podzimním aspektu na migraci obratlovců, na odchyt drobných zemních savců do sklapovacích pastí a registraci netopýrů pomocí ultrazvukového detektoru, − v zimním období na zjištění výskytu zimujících druhů ptáků. Metodicky bylo u jednotlivých taxonomických skupin postupováno následovně:

Bezobratlí: využity byly standardní metody odchytu (především pomocí entomologické síťky), přímého sběru či vizuální registrace.

Ryby: nebyly systematicky zkoumány – v blízkém okolí dotčeného území přichází v úvahu pouze Jaroměřický rybník a bezejmenný rybník ve Svinišťanech, kde ovšem rybí obsádka

200



podléhá rybářskému hospodaření. Ryby v řece Labi odchytávány nebyly, plánovanou výstavbou by ovšem jejich výskyt neměl být ovlivněn.

Obojživelníci: vizuální registrace (včetně larválních stádií) a odchyt do síťky ve vhodných biotopech.

Plazi: vizuální registrace se zaměřením na zjištění rozmnožování.

FLÓRA Při hodnocení možných vlivů na flóru bylo vycházeno z terénního šetření a známých nároků jednotlivých druhů rostlin a vegetačních typů uváděných v literatuře. Území dotčené projektovanou stavbou bylo za účelem terénního botanického výzkumu navštíveno celkem 7x, mj. v průběhu podzimního období roku 2004 dne 1. a 2.10.2004, v roce 2005 pak ve dnech 25.4., 2.7. a 1.9, v rámci aktualizace pak v říjnu a listopadu 2008. Během podzimního terénního průzkumu byly vytipovány lokality pro další podrobný průzkum. Tento přístup bylo nutné zvolit právě v důsledku převahy polních kultur v dotčeném území a rozdrobenosti polopřirozených lokalit. Na každé z těchto dílčích lokalit byl proveden opakovaný botanický a fytocenologický průzkum zaměřený na floristické složení porostů tvořících vegetaci území s důrazem na druhy chráněné (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) a ohrožené (Červený seznam cévnatých rostlin ČR, PROCHÁZKA ET AL. 2001) a na vegetační charakteristiku porostů lokalit s důrazem na společenstva ohrožená (kategorie 1, popř. 2 dle MORAVEC ET AL. 1995).

KRAJINA Hodnocení krajinného rázu vycházelo z metodického doporučení „Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě“ (MÍCHAL ET AL. 1999) a z terénních šetření.

KULTURNÍ PAMÁTKY Tyto informace vycházely ze studie „Archeologické nálezy na trase přeložky silnice I/33 – obchvat Jaroměře“ (Muzeum východních Čech v Hradci Králové) a z informací Národního památkového ústavu, detašovaného pracoviště Josefov.

Oproti původní dokumentaci došlo ve znění kapitoly D.V pouze k formálním změnám.

201



D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ Během zpracování tohoto oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly vymezení možných vlivů záměru na životní prostředí a obyvatelstvo. Použité podklady lze považovat za dostatečné.

OBYVATELSTVO – HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Každé hodnocení vlivů na zdraví je nevyhnutelně zatíženo řadou nejistot, které jsou dány použitými vstupními daty, expozičními faktory, odhady chování exponované populace apod. Proto je jednou z neopominutelných součástí tohoto hodnocení i popis a analýza nejistot, kterých si je zpracovatel vědom a ke kterým je třeba přihlédnout v další etapě rozhodování. V daném případě hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí hlavních škodlivin v ovzduší vyplývají určité nejistoty jak z výchozích dat, na základě kterých byla hodnocena expozice, tak z použití některých referenčních hodnot a postupů, které vycházejí ze současného, ještě stále ne úplného poznání chování různých látek v životním prostředí a jejich působení na zdraví člověka. Konkrétně se jedná hlavně o tyto oblasti: − Spolehlivost výstupů hlukové a rozptylové studie. Tato nejistota je dána jak validitou vstupních dat, tak i vlastním matematickým modelem. Vysoká je nejistota modelování imisních koncentrací suspendovaných částic, neboť současné imisní rozptylové modely nezohledňují všechny emisní faktory, podílející se na výsledných imisích. Výsledky rozptylové studie jsou proto u suspendovaných částic PM10 nutně vůči skutečnosti podhodnocené. V případě počtů obyvatel exponovaných hluku se jedná o odhad zatížený nejistotami jak z hlediska možného nadhodnocení (orientace místností bytů a domů ke komunikaci), tak i podhodnocení (další nehodnocené zdroje hluku), který je použitelný především pro zhodnocení předpokládaného efektu realizace nové trasy silnice. − Nejistoty ve znalosti hlukového a imisního pozadí v dané lokalitě. Výpočet hlukové studie se týká pouze hluku z dopravy po hodnocených komunikacích. Úroveň hlukového pozadí z jiných zdrojů v zájmovém území není hodnocena. Údaje o počtu a úrovni exponovaných obyvatel proto nemusí plně odpovídat skutečné situaci celkové hlukové expozice. Nicméně lze předpokládat, že v blízkém okolí hodnocených komunikací je doprava dominantním zdrojem hluku. Podkladem odhadu úrovně imisního pozadí byl pouze odborný úsudek na základě extrapolace výsledků měření nejbližších monitorovacích stanic, jejichž výsledky měření však pro danou oblast nemusí být reprezentativní. − Hodnocení zdravotních rizik bylo provedeno při neúplné znalosti údajů o exponované populaci (počet obyvatel, věkové složení, citlivé podskupiny populace, doba trávená v místě bydliště, rekreační a jiné aktivity probíhající v zájmovém území apod.). Proto byl použit konzervativní expoziční scénář předpokládající trvalou expozici nejvyšším imisním

202



hodnotám škodlivin v zájmovém území. V případě hodnocených látek je však třeba uvažovat i s významnou mírou expozice obyvatel z vnitřního prostředí bytů a budov. Použití konzervativního expozičního scénáře je proto opodstatněné. − Nejistoty při aplikaci vztahů mezi expozicí a účinkem škodlivin v ovzduší získaných ze zahraničních epidemiologických studií. Přenesení těchto vztahů z jiného prostředí s jinou skladbou znečištěného ovzduší, jinými klimatickými podmínkami a odlišnou populací může vést ke zkreslení výsledků. Je to však nezbytný postup, neboť tuzemská data o vztahu dávka – účinek nejsou k dispozici. − Nejistoty spojené s odvozením jednotek karcinogenního rizika WHO pro benzen a benzo(a)pyren v ovzduší. Zejména míra karcinogenního rizika benzenu je současným postupem pravděpodobně nadhodnocena a skutečné riziko je nižší. − I když bylo hodnocení rizika zpracováno standardními postupy na základě současných znalostí a dat nejvýznamnějších institucí, zabývajících se zdravotními účinky různých složek prostředí, jde stále ještě pouze o dílčí pohled na složitý komplexní děj znečištění ovzduší a působení hluku s mnoha dalšími činiteli a proměnnými faktory.

OVZDUŠÍ V blízkosti posuzovaného záměru se pravidelné měření znečištění ovzduší neprovádí. Imisní pozadí lze tedy pouze odhadnout na základě výsledků měření nejbližších měřících stanic. Imisní pozadí pro oxid dusičitý bylo odhadnuto na základě výsledků měření nejbližší měřící stanice, která tuto znečišťující látku v ovzduší pravidelně měří. Jedná se o měřicí stanici ČHMÚ č. 539 Velichovky, která je ovlivňována velmi podobnými meteorologickými poměry včetně reliéfu krajiny jako dotčené území. Přihlédnuto bylo i k výsledkům měření na stanicích ČHMÚ č. 1111 Šerlich a č. 1110 Rýchory (čisté ovzduší ve volné krajině) a výsledkům měření na stanicích č. 1353 Rychnov nad Kněžnou a č. 1496 Vrchlabí (ovzduší znečištěné činností středních a menších měst typu Jaroměř). Imisní pozadí pro benzen bylo odhadnuto na základě výsledků měření dvou jediných měřících stanic v Královéhradeckém kraji, kde se průběžné měření benzenu provádí, a to z výsledků měření stanice č. 1679 H. Králové – Sukovy sady a stanice č. 1503 H. Králové – Brněnská (pro velmi zatížené městské území) a z informace ČHMÚ, kdy se vyskytují ve volné krajině koncentrace benzenu do 1 µg/m3. Imisní pozadí pro benzo(a)pyren bylo odhadnuto na základě výsledků měření dvou jediných měřících stanic v Královéhradeckém kraji, kde se průběžné měření benzo(a)pyrenu provádí, a to z výsledků měření stanice č. 1678 H. Králové – Sukovy sady a č. 1529 H. Králové – Brněnská (opět pro velmi zatížené městské území). Imisní pozadí pro suspendované částice frakce PM10 bylo odhadnuto na základě výsledků měření na stanici ČHMÚ č. 539 Velichovky, přihlédnuto bylo i k výsledkům měření

203



stanic č. 1111 Šerlich, 1502 Rýchory a č. 1509 Orlické hory – Zakletý I (čisté ovzduší ve volné krajině) a výsledkům měření na stanicích č. 1504 Trutnov – Mládežnická a č. 1496 Vrchlabí (ovzduší znečištěné činností středních a menších měst typu Jaroměř).

HLUK Výpočet akustické situace byl prováděn na těch komunikacích, u nichž dojde realizací záměru ke změnám emisí hluku (nulová varianta, varianta A, B a DÚR).

VODA V rámci zpracování původní dokumentace v části voda a geologie byly realizovány pouze průzkumné práce bez zásahu do povrchu území. Byly tak získány údaje s určitou mírou přesnosti a tím i vypovídací schopností. Prostor jímacího území Jaroměř byl již dříve podroben detailnějšímu šetření, a to ve vztahu ke stanovení příslušného ochranného pásma, zpracovanému firmou OHGS s r.o. Ústí n/O.. Za tohoto stavu znalostí je fáze nejistoty nebo nízká vypovídací schopnost minimalizována. Přestože práce byly časově limitovány, dovolují si autoři této části dokumentace, respektive oznámení vyjádřit přesvědčení, že odchylka celkového výsledku od reality nebude významná.

FAUNA Vzhledem k tomu, že terénní faunistický výzkum probíhal v období říjen 2004 až srpen 2005 a v rámci aktualizace také v září a listopadu 2008, postihl všechna období roku. Registrováni tedy byli živočichové jak v období rozmnožování a vrcholného výskytu, migrací, tak podzimních potulek či zimování. Údaje z let minulých poskytli místní ornitologové, kteří v dotčeném území působí a dobře jeho faunu znají (RNDr. V. Koza, ing. P. Žďárek, T. Diviš).

FLÓRA Nedostatky ve znalostech cévnatých rostlin byly minimalizovány podrobným průzkumem během celého vegetačního období r. 2005, resp. r. 2004 a v rámci aktualizace během podzimu roku 2008. Jediným nedostatkem botanického průzkumu je absence průzkumu mechorostů. Vzhledem k charakteru lokalit lze však téměř vyloučit nález vzácných či ohrožených druhů mechorostů, resp. cévnatých rostlin.

Znění kapitoly D.VI nedoznalo oproti původní dokumentaci významných změn.

204



E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Navrhovaný záměr není řešen ve variantách. V oznámení je jako aktivní varianta posuzována pouze varianta DÚR. Varianta DÚR je svým směrovým řešením a přemostěním Labe a jeho inundace jedinou estakádou ve shodě s variantou A posuzovanou v původní dokumentaci (Transconsult s.r.o., 09/2005). Umístění křižovatky u Dolan na stávající silnici III/3075 bylo posuzováno v dokumentaci v roce 2005 a z hlediska vlivů na složky životního prostředí bylo shledáno jako bezproblémové. V procesu posuzování k umístění této křižovatky nebyly vzneseny v obdržených vyjádřeních žádné připomínky, a to ani ze strany zpracovatele posudku. Varianta DÚR je detailně propracovanější variantou A.

205



F. ZÁVĚR Předložené oznámení, zpracované podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, se zabývá hodnocením vlivů stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ na životní prostředí. Navrhovaná stavba ve variatně DÚR bude mít pozitivní vliv na značný počet obyvatel žijících zejména v Jaroměři, Čáslavkách, Dolanech a Svinišťanech (snížení hlukové a imisní zátěže z dopravy a z toho vyplývající snížení zdravotních rizik, snížení vysokého rizika dopravních nehod a úrazů), přičemž svým vedením neovlivní nad platné limity žádnou jinou obec. Společně s dálnicí D11 bude plnit významnou funkci obchvatu Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan. Při realizaci navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí nelze předpokládat významnější negativní vlivy na povrchovou a podzemní vodu, horninové prostředí, faunu, flóru, ekosystémy, krajinu, majetek a kulturní památky. Celková reakce ekologického systému bude únosná. Na základě celkového posouzení vlivů stavby na životní prostředí, popsaných a posouzených v jednotlivých kapitolách tohoto oznámení, lze stavbu „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ tak, jak je navržena v dokumentaci pro územní řízení (Valbek, spol. s r.o., 09/2008), doporučit k realizaci při respektování výše citovaných opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.

206



G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Dne 25. 1. 2005 zahájilo Ministerstvo životního prostředí, Odbor výkonu státní správy VI, Resslova 1229/2a, 500 02 Hradec Králové zjišťovací řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění záměru „ Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“. Zjišťovací řízení bylo zahájeno na základě předložení oznámení záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“, zpracovaného podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. v platném znění. Předkladatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 159, 140 00 Praha 4. Zjišťovací řízení bylo ukončeno vydáním závěru dne 2.3.2005, na základě něhož byla dopracována dokumentace „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“, zpracovaná podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Dokumentace vychází z výše uvedeného oznámení podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. a je rozšířena podle požadavků vyplývajících ze závěrů zjišťovacího řízení. Zpracování dokumentace bylo dokončeno v září 2005. Dotčeným orgánem byla zaslána ke zveřejnění 27.1.2006. Posudek na dokumentaci byl zpracován v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění v červnu 2006 a dotčeným orgánem byl zaslán ke zveřejnění 6.6.2006. Veřejné projednání posudku a dokumentace proběhlo 12.7.2006 na Městském úřadě Jaroměř. Proces posuzování vlivů záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ na životní prostředí byl ukončen vydáním souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí č.j. 52559/ENV/06 ze dne 3.8.2006 s uvedením 67 podmínek pro fázi přípravy, výstavby a provozu záměru, které budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a budou zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení. Vzhledem k tomu, že doposud nebylo zahájeno navazující řízení a platnost stanoviska je ze zákona omezena na 2 roky od jeho vydání, slouží předkládané oznámení záměru pro účely prodloužení platnosti stanoviska podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Oznámení je zpracováno na základě požadavků uvedených ve výzvě MŽP (zn. 48991/ENV/08 ze dne 7.7.2008). Cílem předkládaného oznámení je vyhodnocení možných změn řešení záměru a posuzovaných složek životního prostřed, ke kterým došlo od doby vydání souhlasného stanoviska MŽP k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Text jednotlivých kapitol oznámení vychází z původních dokumentací a podkladů zpracovaných pro účely posouzení vlivu stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ na životní prostředí a zohledňuje veškeré změny v technickém řešení záměru a jednotlivých složkách životního prostředí oproti původnímu stavu i aktuální stupeň poznání. V závěru jednotlivých kapitol oznámení je shrnuto, jak se rozdíl mezi aktuální a výchozí situací promítl na informacích a hodnocení obsaženém v oznámení.

207



ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU Silnice I/33 je součástí mezinárodní silnice E 67 a navrhovaný záměr, obchvat Jaroměře, bude součástí dopravního propojení dálnice D11, České Skalice, Náchoda a hraničního přechodu ČR/PR v Náchodě – Bělovsi. Ve vazbě na zprovoznění dálnice D11 Praha – Hradec Králové – Jaroměř lze do doby dokončení výstavby R11 Jaroměř – Trutnov – Královec (hraniční přechod ČR/PR) předpokládat další zvýšení významu I/33 ve směru na Polsko. Silnice I/33 je součástí sítě silnic I. třídy České republiky s mezinárodním významem, která napojuje druhý nejzatíženější silniční hraniční přechod ČR/PR. Silnice je jednou z nejdůležitějších silnic Královéhradeckého kraje a v platném územním plánu velkého územního celku Trutnovsko – Náchodsko je dokončení výstavby I/33 v nové trase zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby závazné části. Potřebnost a naléhavost stavby vyplývá z dopravní funkce a zatížení stávající silnice I/33 Hradec Králové – Jaroměř – Česká Skalice – Náchod, která je mimo jiné vedena Jaroměří, Čáslavkami, Dolany a Svinišťany a je v současné době na hranici únosnosti z hlediska kapacity, bezpečnosti dopravy i vlivů provozu na bezpečnost obyvatel a jejich životní prostředí. S ohledem na napojení D11, stavby 1107 Smiřice – Jaroměř, na silniční síť v křižovatce se silnicí I/37 mezi Hořenicemi a Heřmanicemi, je nezbytné dokončit i výstavbu předmětné stavby silnice I/33, a tím umožnit vymístění tranzitní dopravy z dotčených obcí. Posuzovaný záměr společně s dálnicí D11 bude plnit funkci obchvatu Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan.

POSUZOVANÉ VARIANTY Nulová varianta Je variantou bez výstavby záměru. Je zachován stávající stav i ve výhledovém roce 2030, silniční doprava mezi Jaroměří a Českou Skalicí (a hraničním přechodem Náchod – Běloves) bude nadále probíhat severovýchodně od Jaroměře po stávající silnici I/33 s nevhodnými technickými parametry a zastavěným územím Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan. Varianta DÚR Začátek je ve výjezdu z okružní křížovatky se silnicí I/37, v prostoru mezi Hořenicemi a Heřmanicemi, která bude vybudována ve stavbě dálnice D11 Smiřice – Jaroměř. Estakádou překračuje nivu Labe a severně obchází Čáslavky a Dolany, jižně Svinišťany. Konec úseku je v místě napojení na zprovozněnou navazující stavbu „Přeložka silnice I/33 Česká Skalice“ mezi obcemi Svinišťany a Velký Třebešov. Spolu s dálnicí D11, na níž navazuje, plní funkci obchvatu města Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan.

208



Varianta DÚR je svým směrovým řešením a přemostěním Labe a jeho inundace jedinou estakádou ve shodě s variantou A posuzovanou v původní dokumentaci (Transconsult s.r.o., 09/2005). Umístění křižovatky u Dolan na stávající silnici III/3075 bylo posuzováno v dokumentaci v roce 2005 a z hlediska vlivů na složky životního prostředí bylo shledáno jako bezproblémové. V procesu posuzování k umístění této křižovatky nebyly vzneseny v obdržených vyjádřeních žádné připomínky, a to ani ze strany zpracovatele posudku. Varianta DÚR je detailně propracovanější variantou A.

Poznámka: Varianty A, B posuzované v původní dokumentaci (Transconsult s.r.o., 09/2005), jsou svým vedením hlavní trasy totožné. Rozdíly mezi nimi jsou ve dvou navržených řešeních: - Přemostění Labe a jeho inundace jedinou estakádou ve variantě A, dvěma kratšími mosty oddělenými mohutným násypem ve variantě B - Umístění křižovatky v prostoru Dolan se stávající silnicí I/33 odpovídá variantě A, se stávající silnicí III/3075 odpovídá variantě B. Celkové situace varianty A a B jsou přehledně znázorněny v příloze B. Grafická část.

VLIVY ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vlivy na klima Ovlivnění mezoklimatických procesů je tak malého měřítka, že se žádným způsobem nedotkne obyvatelstva sídel, přes jejichž katastr je komunikace navrhována. Při vlastním provozování stavby je třeba upozornit řidiče na potenciální riziko možnosti promrzání, resp. ovlhnutí vozovky na mostních objektech a zvýšenou četnost mlh v prostoru přechodu přes údolní nivu Labe. Tyto skutečnosti jsou zohledněny v následujícím opatření: Pro fázi provozu − v úsecích před vjezdem na estakádu (most) přes údolní nivu Labe pomocí dopravního

značení upozornit řidiče na nebezpečí namrzání povrchu vozovky.

Vlivy na kvalitu ovzduší Fáze výstavby Záměr se může stát zdrojem znečištění ovzduší zejména ve fázi, kdy budou prováděny zemní práce. V případě jejich kombinace s déletrvajícím suchem a větrným počasím mohou částečky půdy do jisté míry způsobit znečištění ovzduší. Vzhledem k proměnlivosti tohoto působení a jeho krátkodobosti nelze jeho vliv exaktně vyhodnotit. Tento stav je však časově omezen a lze mu čelit zkrápěním zdroje znečištění. Z těchto důvodů navrhujeme pro fázi výstavby následující opatření k minimalizaci nepříznivých vlivů na kvalitu ovzduší:

209



Pro fázi výstavby − zařízení staveniště a deponie umístit mimo obytnou zástavbu obcí, − pro přesun hmot používat přednostně trasu v ose navržené silnice, − vypínat motory automobilů a mechanizmů v době, kdy nejsou v činnosti, − minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů

prašnosti; proces výstavby organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací provádět skrápění příslušných stavebních ploch, − dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v

průběhu zemních prací. Fáze provozu Při porovnání ročních průměrů příspěvků koncentrací posuzovaných znečišťujících látek z dopravy vyplývá logická skutečnost, že realizací varianty DÚR oproti nulové variantě dojde ke snížení jejich koncentrací v místech podél současné silnice I/33 a tím i v místech obytné zástavby dotčených obcí (značná část Jaroměře, Čáslavky, Dolany a Svinišťany). Porovnáním koncentrací v referenčních bodech 1, 3, 5, 11 a 12 lze konstatovat, že v obcích u zástavby přímo sousedící se silnicí I/33 dojde v případě oxidu dusičitého k největšímu poklesu jeho ročních koncentrací z dopravy u RB 1 - dům č.p. 307 v Jaroměři, Palackého ulici (pokles z 0,356 µg/m3 na 0,109 µg/m3), event. RB 5 - Dolany, základní škola (pokles z 0,497 µg/m3 na 0,220 µg/m3). V případě zástavby těchto obcí vzdálenější od současné silnice I/33 se postupně tento rozdíl zmenšuje až stírá. Nejpříznivější je situace v místě nejvíce vzdáleném novému vedení I/33, tj. v Jaroměři, a čím více se varianta DÚR přibližuje současné silnici I/33, tím je zlepšení čistoty ovzduší v obcích menší. V případě benzenu a PM10 je tato bilance podobná jako u oxidu dusičitého, v případě benzo(a)pyrenu není situace tak jednoznačná. V obcích či jejich částech, kde nedocházelo k ovlivnění čistoty ovzduší vlivem nulové varianty a realizací varianty DÚR k ovlivnění dojde (Hořenice, Heřmanice, Polcovský Dvůr, Jaroměř – krematorium, Sebuč a jižní cíp Svinišťan), je situace následující. Porovnáním koncentrací v referenčních bodech 2, 6, 7, 8, 9, 13, 14 a 15 lze konstatovat, že v obcích u zástavby nejbližší variantě DÚR dojde v případě oxidu dusičitého k největšímu navýšení jeho ročních koncentrací z dopravy v případě RB 2 – Polcovský Dvůr (navýšení z 0,025 µg/m3 na 0,154 µg/m3), event. RB 6 Svinišťany, dům č.p. 38 (navýšení z 0,093µg/ m3 na 0,251 µg/m3) či RB 9 – Jaroměř, chaty u krematoria (navýšení z 0,036 µg/m3 na 0,176 µg/m3). Obecně pro všechny počítané znečišťující látky platí skutečnost, že realizací záměru ve variantě DÚR dojde oproti nulové variantě k většímu poklesu koncentrací těchto látek v obcích podél současné silnice I/33 než nárůstu koncentrací v okrajových částech obcí

210



nejbližších vůči variantě DÚR. Realizace varianty DÚR je z hlediska čistoty ovzduší v dotčených obcích příznivější než nulová varianta. Nejvyšší celková koncentrace v ročním průměru z 15-ti referenčních bodů v zástavbě obcí byla v případě oxidu dusičitého vypočtena v místě RB 5 (budova základní školy v Dolanech) v nulové variantě, kde dosáhla úrovně 0,497 µg/m3 bez imisního pozadí a s imisním pozadím 15,422 µg/m3 NO2, což je cca 39% platného limitu. Limitní hodnota pro oxid dusičitý, stanovená nařízením vlády č. 597/2006 Sb. pro ochranu zdraví lidí, je v aritmetickém průměru za kalendářní rok 40 µg/m3. V případě benzenu se jedná o stejný referenční bod v nulové variantě, kdy koncentrace činila 0,036 µg/m3 bez imisního pozadí, s imisním pozadím 0,336 µg/m3, což je cca 7% platného limitu. Imisní limit benzenu pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok je 5 µg/m3. V případě benzo(a)pyrenu byla vypočtena nejvyšší koncentrace opět v nulové variantě v RB 5 – Dolany, základní škola o hodnotě 0,00140 ng/m3 bez imisního pozadí, s imisním pozadím, které je uvažováno v tomto případě jako 0,0001, dosahuje koncentrace 0,15% platného limitu. Imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok je 1 ng/m3. V případě PM10 byla vypočtena nejvyšší koncentrace opět v nulové variantě v RB 5 – Dolany, základní škola, a to o hodnotě 0,183 µg/m3 bez imisního pozadí, s imisním pozadím 15,183 µg/m3, což je cca 38% platného limitu. Imisní limit PM10 pro ochranu zdraví lidí pro kalendářní rok je 40 µg/m3. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že v žádné z posuzovaných variant nedojde ve výhledovém roce 2030 v ročním průměru k překročení platných imisních limitů. Nejvyšší maximální hodinová koncentrace oxidu dusičitého byla vypočtena v místě RB 5 – Dolany, základní škola v nulové variantě, kde dosáhla úrovně 4,44 µg/m3 bez imisního pozadí a s imisním pozadím 44,44 µg/m3, což je cca 22% platného limitu. Limitní hodnota pro oxid dusičitý, stanovená nařízením vlády č. 597/2006 Sb. pro ochranu zdraví lidí, činí v hodinovém aritmetickém průměru 200 µg/m3. Pro ostatní sledované znečišťující látky nejsou hodinové limity stanoveny. V případě PM10 byla vypočtena maximální denní koncentrace opět v nulové variantě v RB 5 – Dolany, základní škola, a to v hodnotě 1,491 µg/m3 bez imisního pozadí, s imisním pozadím 18,491 µg/m3, což je cca 37 % platného limitu. Imisní limit PM10 pro ochranu zdraví lidí pro denní průměr je 50 µg/ m3. Pro ostatní sledované znečišťující látky nejsou denní limity stanoveny. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že v žádné z posuzovaných variant nedojde ve výhledovém roce 2030 v krátkodobém průměru (hodinovém, denním) k překročení platných imisních limitů.

211



V případě hodinových koncentrací PM10 lze předpokládat, že platný imisní limit nebude realizací záměru překročen ani v centrální části Jaroměře, i když v současnosti překročen je (viz sdělení č. 1 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007). Důvodem může být snížení sekundární prašnosti způsobené vymístěním tranzitní dopravy z města. Závěr kapitoly Vlivy na ovzduší V návrhovém roce 2030 nelze předpokládat překročení platných imisních limitů pro oxid dusičitý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice frakce PM10 v žádné z posuzovaných variant, a to s dostatečnou rezervou. Realizace varianty DÚR je pro čistotu ovzduší v obcích ležících na trase současné silnice I/33 (Jaroměř, Čáslavky, Dolany a Svinišťany) příznivější než nulová varianta (stávající stav). Ovzduší v obcích, které budou v sousedství varianty DÚR (Hořenice, Heřmanice nad Labem, Polcovský Dvůr, Sebuč) se významnější měrou nezhorší.

Při aktualizaci hodnocení ovlivnění kvality ovzduší ve fázi provozu (v rozptylové studii) byly využity nejnovější odpovídající výsledky sčítání dopravy, prognózy intenzit dopravy a upravené hodnoty imisního pozadí, které způsobují jen mírný, zcela nevýznamný nárůst výsledných koncentrací. Výsledné imisní koncentrace jsou konfrontovány s imisními limity danými nově nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Aktivní varianta DÚR ovlivňuje kvalitu ovzduší obdobně jako předchozí uvažované varianty A a B.

Vlivy na hlukovou situaci V případě zachování nulové varianty (stávající silnice I/33 bude nadále silnicí I. třídy mezi Jaroměří a Českou Skalicí, varianta DÚR se nebude realizovat) lze očekávat ve výhledovém roce 2030 v chráněných venkovních prostorech staveb podél současné silnice I/33 v Jaroměři (v ulicích Palackého a Náchodská), Čáslavkách, Dolanech a Svinišťanech zvýšení ekvivalentní hladiny hluku v denní době oproti současnému stavu až o 3 dB (základní škola Dolany). Hladiny hluku se zde budou pohybovat cca 6–11 dB nad hranicí nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru, která je dána pro „starou zátěž“ v denní době hodnotou 70 dB a v noční době hodnotou 60 dB. Realizací varianty DÚR (nového vedení silnice I/33 mimo zástavbu obcí) lze očekávat v denní době pokles ekvivalentní hladiny hluku v chráněných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech staveb podél stávající silnice I/33 až o cca 9 dB, v noční době až o cca 11 dB. Veškerá zástavba v těchto obcích se tak dostane pod platné limity pro „starou zátěž“.

212



Chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb, které se výstavbou varianty DÚR dostanou do jejího, byť vzdáleného, sousedství (Hořenice, Heřmanice, Polcovský Dvůr, Sebuč, jižní cíp Svinišťan) budou hlukem z provozu záměru ovlivněny pod úrovní denního limitu 60 dB i pod úrovní nočního limitu 50 dB s výjimkou jižního cípu Svinišťan a prostoru v okolí jaroměřského krematoria. V těchto místech jsou doporučeny k realizaci protihlukové stěny o délce 336 m a výšce 4 m, respektive délce 220 m a výšce 4 m, které zajistí splnění platných limitů. Nezávisle na překročení hygienických limitů je v prostoru jaroměřského krematoria protihluková stěna navržena i z pietních důvodů. Hluk z dopravy v Heřmanicích bude nadále dominantní ze silnice I/37. Hluk z nové silnice I/33 hlukovou zátěž v Heřmanicích prakticky nezmění. Po uvedení nové silnice I/33 do provozu, doporučujeme provést ve vybraných referenčních bodech kontrolní měření hluku ze silniční dopravy pro ověření vypočtených hodnot a zjištění skutečné akustické situace. V případě zjištění překročení maximálně přípustných hodnot hluku v chráněných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech staveb by bylo nutné provést dodatečná protihluková opatření. Z hlediska vlivu stavby a jejího provozu na zdraví a bezpečnost obyvatel lze konstatovat, že ve srovnání se současným stavem se situace pro většinu dotčených obyvatel Jaroměře, Čáslavek, Dolan a Svinišťan výrazně zlepší, aniž by nadlimitně ovlivnila obyvatele okolních obcí, v jejichž sousedství bude nové vedení silnice I/33 vybudováno. V současné době je stávající silnice vedena vnitřní částí výše uvedených obcí a její obyvatelé jsou značně obtěžováni hlukem z dopravy. Převedení rozhodující části dopravy (veškerá průjezdní i části místní dopravy) mimo hlavní části osídlení přispěje rovněž k výraznému snížení rizika střetu motorových vozidel s chodci a cyklisty a sníží se stresová, fyzická a hluková bariera, kterou v současnosti stávající silnice I/33 pro obyvatele výše uvedených obcí představuje. Jsou navržena následující opatření snižující negativní vlivy záměru na hlukové poměry v dotčeném území: Pro fázi přípravy − po výběru zhotovitele stavby bude součástí realizační dokumentace stavby hluková studie

pro etapu výstavby, která bude vycházet z POV stavby a která bude dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby, − v dokumentaci ke stavebnímu povolení zpracovat podrobnou akustickou studii pro

jednotlivé lokality a chráněnou obytnou zástavbu, včetně návrhu protihlukových opatření s doložením jejich účinnosti; součástí dokumentace musí být konkrétní návrh protihlukových opatření s průkazem, že hluk z provozu obchvatové komunikace nepřekročí u chráněných objektů v denní době a v noční platné hygienické limity;

213



akustická studie bude vycházet z dosud provedených výpočtů a měření ve zvolených výpočtových oblastech, které vytipovávají problematická místa z hlediska vlivu provozu na obchvatové komunikaci na nejbližší objekty obytné zástavby, − v rámci dalších stupňů projektové dokumentace bude protihluková ochrana řešena

protihlukovými stěnami situovanými dle návrhu vypracované akustické studie respektive individuálními protihlukovými opatřeními; detailní lokalizace protihlukových stěn bude upřesněna v dalších stupních projektové dokumentace (dle oznámení PHS u jaroměřského krematoria a PHS u Svinišťan). Pro fázi výstavby − organizací výstavby minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné

zástavby a hlučná zařízení (např. kompresory) stínit mobilními akustickými zástěnami. Pro fázi provozu − po zahájení provozu provést kontrolní měření hluku vybraných lokalit pro ověření závěrů

hlukové studie a účinnosti navržených protihlukových opatření; výběr lokalit pro ověřující měření bude konzultován s orgánem ochrany veřejného zdraví.

V hodnocení vlivů záměru na hlukovou situaci nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Při aktualizaci hodnocení ovlivnění hlukové situace v dotčeném území (v hlukové studii) byly využity nejnovější odpovídající výsledky sčítání dopravy, prognózy intenzit dopravy a aktuální právní předpisy týkající se výpočtu hluku ze silniční dopravy a ochrany zdraví. Největší vliv na rozdílnost výsledků má metodická úprava rozdělení dopravy na denní a noční dobu, způsobující však jak nárůst LAeq (noc), tak pokles LAeq (den). Kromě RB 6 ve Svinišťanech je navíc překročen noční hygienický limit v případě RB 9 Jaroměř – chaty u krematoria, a navržená protihluková stěna tak nemá zdůvodnění pouze v zachování pietní atmosféry u krematoria. Došlo také k úpravě parametrů navržených protihlukových stěn. Aktivní varianta DÚR ovlivňuje hlukovou situaci obdobně jako předchozí uvažované varianty A a B.

Vlivy na obyvatelstvo Vlivy na obyvatelstvo jsou komentovány v hodnocení zdravotních rizik následovně: Hodnocení zdravotních rizik bylo provedeno standardním způsobem pro hodnocení vlivu dopravních staveb se zaměřením na zdravotní rizika hluku a hlavních složek imisí v ovzduší. Z výsledků vyplývá, že hluk z dopravy je pro obyvatele obytné zástavby v okolí hodnocených komunikací významnějším zdrojem zdravotních rizik než znečištění ovzduší.

214



Hluk z dopravy je pro exponované obyvatele příčinou obtěžování, zhoršené verbální komunikace a nepříznivého ovlivnění kvality spánku s možnými zdravotnímu důsledky v podobě zvýšené nemocnosti. Celkový počet takto postižených obyvatel hlukem z hodnocené dopravy v nulové variantě je odhadován na 4485 obtěžovaných hlukem (32% exponovaných), 1570 obyvatel se subjektivně narušeným spánkem (11,2%) a asi 300 obyvatel se zvýšenou nemocností vlivem hluku (2,1%). Realizace záměru přeložky silnice I/33 podle podkladů hlukové studie povede ke snížení počtu obyvatel obtěžovaných hlukem o 448 lidí, tedy asi o 10 %, počtu obyvatel s narušeným spánkem o 96, tedy asi o 6 %, a počtu obyvatel s zvýšenou nemocností o 62 lidí, tedy asi o 20%. Podlimitní zvýšení hlukové zátěže z dopravy u okrajové zástavby sídel, ke kterým se nová trasa silnice přibližuje, není ze sumárního pohledu zdravotního rizika významné, nicméně zhoršuje pohodu bydlení a zejména u osob se zvýšenou citlivostí vůči hluku může určité riziko nepříznivých zdravotních účinků hluku představovat. Podle výsledků rozptylové studie představuje imisní příspěvek z hodnocené dopravy pouze podružný příspěvek k imisnímu pozadí. I když je odhadovaná úroveň imisního pozadí ve vztahu k imisním limitům relativně příznivá, lze na základě současných znalostí předpokládat určitý vliv znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel zájmové oblasti, zejména v Jaroměři. Vliv dopravy z přeložky I/33 lze však považovat za nepodstatný. Realizace záměru zde sice povede ke zlepšení imisní situace a malému snížení rizika, avšak z hlediska imisního pozadí, které je pro kvalitu ovzduší v dané oblasti rozhodující, by dle rozptylové studie neměla mít podstatný vliv. Tento závěr však nemusí platit v případě zdravotního rizika jemné frakce suspendovaných částic, kterou použitý rozptylový model podhodnocuje. NEHODOVOST

Vzhledem k výrazně směrově příznivějšímu vedení varianty DÚR a jejího vedení mimo obytnou zástavbu lze oproti variantě nulové předpokládat významné snížení počtu nehod a dopravních kolizí na stávající silnici I/33 v posuzovaném úseku, a to zejména v intravilánech obcí. SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY

Během výstavby záměru lze předpokládat ze strany stavebních firem podílejících se na výstavbě zvýšený zájem o některé profese řemeslného a technického zaměření a řidiče z řad místních obyvatel. EKONOMICKÉ DŮSLEDKY

Výstavbou záměru dojde ke snížení škod způsobených dopravními nehodami včetně škod vyvolaných na zdraví v důsledku havárií. Z hlediska vlivu na současné ekonomické aktivity v dotčených sídlech (obchody, restaurace, ubytování, výrobní aktivity) nepředpokládáme významné zhoršení stávajícího stavu z důvodu vymístění tranzitní dopravy

215



z obcí. Většina zákazníků nepochází z řad tranzitujících cestujících, ale z řad cílových cestujících. Jsou navržena následující opatření snižující negativní vlivy záměru na obyvatelstvo: Pro fázi přípravy − v dalších stupních projektové dokumentace specifikovat všechny komunikace, které

budou využívány v etapě výstavby, a tento materiál předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; dodavatel stavby bude povinen přepravní trasy projednat s dotčenými obcemi, případně respektovat požadavky směřující k eliminaci narušování faktorů pohody dle požadavku orgánu ochrany veřejného zdraví. Pro fázi výstavby − vlastní výstavbu organizačně zabezpečit způsobem, který vyloučí možnost narušení

faktorů pohody, a to zejména ve dnech pracovního klidu, − veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního materiálu budou uskutečňovány v

obytné zástavbě pouze v denní době.

V hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Aktivní varianta DÚR působí na obyvatelstvo v oblastech hluku a imisí totožně s předchozími uvažovanými variantami. Efekt mírného nárůstu odhadu imisního pozadí (PM10, BaP) a vypočtených příspěvků imisních koncentrací (všechny parametry) je v souladu s původními závěry hodnocení zdravotních rizik.

Vlivy na povrchové a podzemní vody Nulová varianta Stávající silnice I/33 prochází v hodnoceném úseku zástavbou Čáslavek, Dolan a Svinišťan. Obyvatelé výše jmenovaných obcí jsou často závislí na zásobování vodou z vlastních (individuálních) zdrojů. V tomto kontextu představuje enormní dopravní zatížení, zvláště kamionovou dopravou, zvýšené riziko pro vodní a na vodu vázané ekosystémy (zvýšené riziko havárie, spojené s únikem škodlivých látek do horninového prostředí a podzemních či povrchových vod). Varianta nulová je za stávající situace nevhodná.

Varianta aktivní Aktivní řešení stávající situace je aktuálně navrženo ve variantě DÚR. Významným kladem této varianty je řešení dopravy mimo Čáslavky, Dolany a Svinišťany, a to nejen

216



z hlediska omezení hlučnosti či snížení emisí, ale i snížení rizik ekologických havárií v obcích, ve kterých jsou k zásobování obyvatel vodou využívány individuální zdroje vody. Pochopitelně také varianta DÚR s ohledem na povrchové a podzemní vody s sebou nese určitá rizika, která byla v tomto oznámení dostatečně popsána. Proto byly učiněny následující návrhy opatření k minimalizaci negativních vlivů záměru na vodu: Pro fázi přípravy − v dalších stupních projektové dokumentace doložit způsob likvidace splaškových

odpadních vod pro etapu výstavby; tyto odpadní vody mohou být např. akumulovány v odpovídajících jímkách a dále odváženy na městskou čistírnu odpadních vod, případně budou na dočasných zařízeních stavenišť použita chemická WC, − tam, kde je to technicky možné a je předpoklad ohrožení povrchových vod, zřídit u

zařízení stavenišť zemní jímky pro záchyt povrchových vod, popřípadě vybavených lapolem; pokud budou zachycené vody kontaminovány, likvidovat je na odpovídajících ČOV, − součástí další investorské a projektové přípravy stavby bude hydrogeologický průzkum

zpracovaný dle TP 76 Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace a zaměřený na: o možnosti změn tlakových poměrů v místech zahloubení trasy, o celoplošný monitoring stavů hladin a jakosti podzemní vody a vyhodnocení rizik jejich ohrožení, o posouzení kvantitativního a kvalitativního ovlivnění toků v místech odvádění srážkových vod do vodotečí, − pro úseky v cca km 0,500–1,500 a 5,550–5,850 provést sondážní průzkum s cílem

ověření odporově-kapacitních parametrů horninového prostředí v hloubkové etáži střetů zájmů, tlakových poměrů podzemní vody a její jakosti, a to vždy ve vazbě na konkrétní vodní útvar, případně vodní zdroj; získané výsledky využít pro návrh záchytných prvků komunikace, pro návrh případných purifikačních zařízení a pro návrh kompenzací tam, kde bude prokázána nemožnost koexistence nové stavby s jímacími objekty podzemní vody, − v případě doloženého poškození funkčnosti studní (snížení hladiny nebo ovlivnění kvality

vody) zajistit jejich náhradu; tato náhrada spočívá buď v prohloubení či nahrazení původního objektu, nebo zajištěním dodávky vody z jiného zdroje; v zájmovém území se možnost ohrožení domovních studní, jakožto zdrojů pitné a užitkové vody, týká se zahrádkářské kolonie „Končiny“ a jižní části obce Svinišťany, − v rámci další projektové přípravy navrhnout obvodové příkopy, vyspádované k místním

povrchovým tokům (Labe a Tůně; s ohledem na využívání Jaroměřského rybníka pro chov ryb je nutné odvedení vod z povrchu silnice mimo jeho přítok, tj. do Labe), obvodové

217



příkopy vybudovat po celé trase komunikace; před zaústěním do toků vybudovat usazovací a odlučovací stupně (odlučovače pevných a ropných látek), − v rámci další projektové přípravy navrhnout ve zranitelných úsecích obchvatu záchytné

příkopy s nepropustným provedením dna (zářezy v km 1,15–1,45, 3,55–4,10 a 5,25– 5,67), − v rámci další projektové přípravy řešit v úseku cca km 1,80–4,20 odvodnění terénu nad

trasou silnice, − v rámci další projektové přípravy řešit v km 2,20 a 4,10 odvodňovací potrubí odvádějící

splachové vody z komunikace do melioračních příkopů a následně do toku Tůně, − v rámci projektových prací projednat s příslušným vodoprávním úřadem a Zemědělskou

vodohospodářskou správou případné řešení melioračního systému v místech křížení s navrhovanou silnicí, Pro fázi výstavby − vypracovat plán havarijních opatření po dobu výstavby pro případ havarijního úniku látek

škodlivých vodám podle zákona o vodách, s jehož obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v havarijním plánu, − zařízení staveniště umístit mimo zátopové území. Pro fázi provozu − po uvedení stavby do provozu provádět po dobu 1 roku monitoring kvality v toku Tůně v

ukazatelích: chloridy, nerozpuštěné látky, AOX, nepolární extrahovatelné látky, a to 10 m pod zaústěním odvodnění předmětné komunikace do toku Tůně s četností od 1. prosince do 15 března 1 x za 2 týdny, jinak 1 x za 6 týdnů; výsledky monitoringu budou předloženy příslušnému vodoprávnímu úřadu do 18 měsíců od uvedení stavby do provozu; v případě podání průkazu o negativním ovlivnění kvality vody v toku Tůně bude nezbytné zahájit realizaci variantních řešení pro zamezení zhoršení kvality vody.

218



V hodnocení vlivů záměru na povrchové a podzemní vody nedošlo oproti původní dokumentaci k podstatným změnám. Na základě varianty DÚR bylo aktualizováno staničení a rozsah jednotlivých popisovaných a hodnocených úseků obchvatu. Došlo ke změně rozměrů většiny zářezů a násypů a na základě toho také ke změně lokalizace některých odvodňovacích prvků, na hodnocení jejich celkového vlivu na vody se však nic zásadního nemění. Výpočty koncentrací chloridových iontů byly provedeny v souladu s novými technickými podmínkami MDS ČR (2008). Úsek silnice I/33 odvodňovaný do Labe se mírně prodloužil, a proto i mírně stouply výše uvedené koncentrace, které však jsou stále hluboko pod limitem. Úsek silnice I/33 odvodňovaný do Tůně prostřednictvím melioračních kanálů se mírně zkrátil, a proto i mírně klesly výše uvedené koncentrace. Situace jakosti vod je při odvodnění dle DÚR příznivější než podle původních aktivních variant.

Vlivy na půdu Trvalý zábor převážně dosti kvalitní půdy v území bude činit cca 27,24 ha. Stavba významnějším způsobem neovlivní stabilitu a erozi půdy v území a nedojde ani k nadlimitní kontaminaci zemědělské půdy. Zejména vzhledem ke značnému vlivu stavby na půdu v podobě trvalého záboru je nutno respektovat následující opatření ve fázi přípravy, výstavby i provozu silnice I/33: Pro fázi přípravy − v rámci dokumentace pro územní řízení zpracovat podrobný záborový elaborát s

vyčíslením odnětí zemědělské půdy podle bonit a kultur, − v rámci další projektové přípravy dokladovat rozsah dočasného záboru ZPF, − v dalších stupních projektové dokumentace předložit kompenzační opatření za trvalý

zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa. Pro fázi výstavby −

na celé ploše trvalých a dočasných záborů ZPF provést skrývku ornice a zúrodnění schopných horizontů v mocnosti stanovené na základě provedeného půdoznaleckého průzkumu,

−

skrytou půdu z dočasných záborů oddělit od skrývané půdy trvalých záborů, dobu provádění skrývky určit po dohodě s majiteli pozemků,

219



−

skrytou ornici a zúrodnění schopné horizonty z trvalých záborů použít po projednání s příslušným orgánem ochrany ZPF, vlastníky a nájemci dotčených pozemků pro zúrodnění méně kvalitních zemědělských ploch v blízkém okolí stavby,

−

pro ohumusování ploch určených k vegetačním úpravám použít skrývanou kulturní vrstvu půdy, ohumusování provést o tloušťce maximálně 20 cm,

−

dočasné deponie půdy vhodně umístit a uložit; zajistit opatření proti možnosti jejího znehodnocení stavební činností, erozí, zaplevelováním a zcizováním; celý objem dočasně skrytých kulturních vrstev půd použít ke zpětné rekultivaci dočasně odnímaných ploch,

−

dojde-li vlivem realizace stavby k nepříznivému ovlivnění vodních poměrů na okolních pozemcích, budou provedena příslušná nápravná opatření,

− během výstavby i provozu silnice I/33 zajistit přístup na zemědělské pozemky (v rámci

realizace stavby budou provedeny v potřebných místech takové úpravy, které umožní zpřístupnění okolních pozemků respektující jak uživatelské, tak i vlastnické vztahy).

V hodnocení vlivů záměru na půdu nedošlo oproti původní dokumentaci k podstatným změnám. Byl aktualizován rozsah záborů půdy vlivem varianty DÚR, bylo doplněno hodnocení záboru ve vztahu k třídám ochrany ZPF a byla doplněna část věnovaná kontaminaci půdy o úsek z původní kapitoly C.II.3. Aktuální varianta řešení záměru vykazuje ve srovnání s původně uvažovanými variantami A a B o cca 2,25 ha a 3,5 ha nižší trvalý zábor půdy.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměrem nebude dotčeno žádné chráněné ložiskové území nebo dobývací prostor či jejich ochranná pásma. Při respektování horninového prostředí:

následujících

opatření

nelze

očekávat

významnější

ovlivnění

Pro fázi přípravy − podrobný hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum bude proveden podle TP 76

Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace s cílem stanovení podmínek pro návrh a realizaci stavby (zejména na zakládání mostních objektů, hlubší zářezy a jejich vliv na snížení hladiny podzemní vody a zhoršení kvality a případná nápravná opatření ve vztahu k objektům pro jímání vody).

220



V hodnocení vlivů záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje nedošlo oproti původní dokumentaci k podstatným změnám. Na základě varianty DÚR byl aktualizován popis a lokalizace významných zářezů silnice do terénu a úseků zakládání mostních konstrukcí. Co se týká zářezů, došlo na jednu stranu ke zmenšení rozsahu (zářez za přemostěním labské nivy – původně km 1,100–1,800 a hloubka až 11 m, nyní km 1,150–1,450 a hloubka až 5 m), na stranu druhou přibyl významný zářez v km 3,550–4,100 s hloubkou až 3,5 m. Nutno dodat, že podkladem pro variantu DÚR byl také předběžný geotechnický průzkum.

Vlivy na faunu Žádný ze zjištěných druhů obratlovců nebude zamýšlenou výstavbou a především provozem (i samotnou existencí) silnice I/33 v posuzovaném úseku Jaroměř – Velký Třebešov ohrožen na svém bytí. Souhrnně lze říci, že trasa je v terénu navržena tak, že také životní prostředí živočichů naruší co nejméně. Mimo intenzivně obhospodařované polní kultury (ve kterých podle terénního šetření k žádným významným narušením životního prostoru bezobratlých i obratlovců nedojde) je ze zoologického pohledu cennější pouze dílčí lokalita 2, tj. niva Labe a meandry Běluňky před jejím soutokem s Labem (lokální biocentrum 10) – zde bylo zaznamenáno 11 zvláště chráněných druhů živočichů. V tomto prostoru, kde navíc dojde ke křížení údolní nivy Labe plánovanou komunikací, je projektováno přemostění celého údolí. Z projektové dokumentace je zřejmé, že přemostění bude mít dostatečné vnitřní rozměry (dle HLAVÁČ – ANDĚL 2001) pro migraci středně velkých i velkých druhů savců a v podstatě ponechá nivu v intaktním stavu. Po dobu výstavby silnice dojde velmi pravděpodobně u následujících druhů živočichů k dočasnému snížení početnosti (až vymizení) především v důsledku rušení stavební činností: − − − −

skřivan polní (výskyt a předpokládané hnízdění v lokalitách 4, 5, 6, 7, 8, 10 a 11) ťuhýk obecný (především hnízdění v lokalitě 12) zajíc polní (lokality 3, 6, 9 a 12) srnec obecný (lokalita 2)

Tyto negativní vlivy výstavby silnice (časově omezené po dobu samotné stavby) lze obecně předpokládat i u ostatních pohyblivých druhů a to do vzdálenosti cca 50-100 metrů od trasy (včetně křížení komunikací, křižovatek a mostů). Proto je třeba lokalizovat deponie, stavební materiál atd. v dostatečné vzdálenosti (alespoň 50 m) od míst zjištěného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů (konkrétně: mimo RBK 1262 v lok. 1, LBC 10 v lok. 2, mimo polní meze, remízy a další polní vegetaci i zarostlé stráně v lokalitách 11 a 12). Při dodržení navrhovaných opatření a kompenzací tyto negativní změny v konečném důsledku nebudou významné. Naopak navrhovaná opatření, především náhradní výsadba keřů, může po stabilizaci poměrů vést k navýšení populace některých druhů (např. ťuhýk obecný, pěnice, strnad obecný).

221



Za zásadní je ovšem třeba považovat fakt, že jakákoliv takto významná silnice má pro zvířata bariérový efekt – rozdělí krajinu a životní areál mnoha druhů, zejména terestrických živočichů, na dvě části. V tomto případě jde především o následující druhy: ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), srnec obecný (Capreolus capreolus) a zajíc polní (Lepus europaeus). Plánovaná silnice přetne tradiční krátké migrační trasy těchto živočichů, je proto nezbytné vybudovat v místech přirozené migrace propustky a průchody napříč tělesem silnice (RBK 1262 a LBK 51). Střety migrujících zvířat s projíždějícími vozidly je možné minimalizovat realizací zábran. Přemostění údolní nivy Labe a Běluňky je v aktivní variantě dle dokumentace DÚR navrženo jako estakáda. Mimo mostních pilířů tedy dno údolí zůstane stavebně nezasažené a zásahy do lužního biotopu v lokálním biocentru 10 i do hydrologického režimu stanoviště budou minimální. Ze srovnání vlivu stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ a stávající silnice I/33 na faunu je naprosto zřejmé, že moderní komunikace se systémem bariérové ochrany, průchodů pro zvířata a doprovodnou keřovou vegetací bude mít výrazně méně negativní vliv na faunu než stávající přetížená komunikace bez bariér, průchodů a doprovodné zeleně. Z pohledu fauny nebyly shledány důvody, proč by výstavba podle navrženého projektu a za dodržení navrhovaných opatření nemohla být realizována. Pro minimalizaci negativních vlivů záměru na faunu je třeba respektovat následující opatření: Pro fázi přípravy − realizovat následující migrační průchody pro živočichy: o

km 0,564–1,018 – estakáda nad údolní nivou Labe – zcela funkční migrační profil (ponechat říční nivu (RBK 1262 a zejména LBC 10) v co možná nezasaženém a přírodě blízkém stavu, tj. podmostí bez vydláždění, neodstraňovat keřovou a stromovou vegetaci a podle technických možností zpevnit břeh Labe jen v nezbytně nutném rozsahu; po dobu samotné výstavby umístit příjezdové komunikace, skládky materiálu a techniku do minimální vzdálenosti 50 m od hranic RBK a LBC),

o

km 5,705–5,830 – most nad vodotečí a údolím u Svinišťan – zcela funkční migrační profil (mostní pole navrhnout s minimálními vnitřními rozměry 3x30 m (vxd), podmostí ponechat v přirozeném stavu bez vydláždění, realizovat naváděcí pásy zeleně (dřeviny běžné v okolí), přivádějící zvěř k průchodům (pouze z jižní strany), do podmostí až do vzdálenosti 10 m od úrovně okraje vozovky umístit kameny (průměr 20-30 cm v množství cca 1/m2) a keře (hloh, růže šípková, habr) z důvodu stínění migrujících obojživelníků),

222

Silnice I/33 Jaroměř – obchvat o


výše uvedené mostní objekty doplnit suchými propustky v km 2,690, 4,550 a 5,050 (propustky by měly být vždy s naváděcími pásy zeleně, měly by mít rozevřené ústí a vyústění každopádně vně případného oplocení lemujícího komunikaci, vnitřní rozměry propustků postačují 1x1 metr, resp. o průměru 1 m).

− zamezit střetu živočichů s vozidly vybudováním zábran ve formě plotu (výška 1,5 m,

průměr ok max. 8 cm) a to především tam, kde bude komunikace procházet výrazně zaříznuta pod úrovní okolního terénu, tj. v km 1,150–1,450; u instalovaných protihlukových bariér je vhodnější použít vhodný materiál z důvodu zabránění nechtěnému nárazu migrujícího drobného ptactva (podle současných poznatků průhledné materiály i přes nalepení siluety dravce proletující drobné ptáky neodradí a tito po nárazu hynou), − provést náhradní výsadbu dřevin využitím původních druhů dřevin (habr obecný, růže

šípková, slivoň trnka, javor babyka, dub letní, svída krvavá, brslen evropský aj.), a to nejen jako přiváděcích pásů zeleně u propustků a mostů, ale také na úpatí i svazích násypů (nájezdy na silnici, mostní konstrukce); v optimálním případě je vhodné zařazení výsadby soliterních keřů i jejich pásů po celé délce řešeného úseku silnice mimo místa křížení komunikací; vhodné je, aby byly osázeny především násypy na straně severně orientované, naopak násypy orientované jižně, tj. teplé sluneční svahy, je vhodné osázet dřevinami jen ve velmi omezené míře, spíše jako soliterní zeleň (důvodem je ponechání těchto vzniklých xerotermních strání přirozené sukcesi tak, aby se po čase vytvořila sice sekundární, ale přírodě blízká a v okolní krajině mizející teplomilná společenstva), Pro fázi výstavby − časově, technicky a prostorově omezit stavební práce – je nutné, aby stavební práce

(betonáže, zemní a výkopové práce) při výstavbě mostů probíhaly v co největší míře mimo období rozmnožování i migrace ptáků a obojživelníků, tedy nejlépe v období srpen až únor; po celé období výstavby musí v těchto lokalitách být zajištěna průchodnost pro zvířata; rovněž je třeba zajistit výkopy proti pádu drobných živočichů (jejich ohrazením, alespoň 50 cm vysokým); případné kácení dřevin (stromy i keře) musí být provedeno v období vegetačního klidu, mimo hnízdní období ptáků, nejlépe v měsících říjen až únor; skládky deponií, stavebního materiálu a technického zabezpečení situovat alespoň 50 m od zjištěného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů.

223



V hodnocení vlivů záměru na faunu nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Na základě změny řešení posuzovaného záměru, kterou přinesla DÚR (výškové řešení, posunutí staničení), a v rámci DÚR zpracovaného „Zhodnocení migračních profilů pro volně žijící živočichy“ byl aktualizován popis a lokalizace migračních průchodů pro živočichy. Co se týká mostních objektů, došlo jen k nevýznamným úpravám. Co se týká suchých propustků, z původně navržených pěti jsou navrženy tři. Nově navržené propustky v km 2,690 a 5,050 odpovídají původně navrženým propustkům v km 2,75 a 5,10. Původně navržené propustky v km 3,05 a 3,60 nemohou být technicky realizovány – trasa je nově vedena na úrovni terénu, respektive v zářezu. Místo původně navrženého propustku v km 4,23 je nově navržen propustek v km 4,550. Vzdálenost mezi migračními objekty tak ve střední části trasy přesahuje doporučenou vzdálenost 1 km. Avšak vzhledem k tomu, že se nejedná o migračně významné území a v okolí trasy převládá zemědělská půda, kde se nepředpokládá významný pohyb zvěře, lze navrhované řešení považovat za dostatečné. Na základě úpravy nejvýraznějšího zářezu silnice I/33 v DÚR je nově navrženo oplocení v km 1,150–1,450 místo původního v km 1,20–1,70.

Vlivy na flóru Souhrnně lze říci, že varianta řešení záměru vycházející z DÚR je v terénu navržena tak, že bude minimalizován vliv na flóru území. Mimo polní kultury (ve kterých podle terénního šetření k žádnému zásadnímu narušení floristického složení nedojde) jsou z botanického pohledu problematické lokality č. 2 – 6, tj. niva Labe a přilehlé svahy, kde dle DÚR dojde k přemostění údolí. Lze předpokládat, že stavební práce a mostní konstrukce ovlivní lesní porosty břehové vegetace podél Labe – tyto budou pravděpodobně vykáceny, což může ovlivnit bylinné patro – dojde k jeho další ruderalizaci a pravděpodobně k rozšíření a dominanci neofytů. Obdobně tak zásah do břehové nelesní vegetace a změna vodních poměrů stanoviště může vést k ústupu pobřežní vegetace rákosin a způsobit šíření invazních druhů rostlin. Je třeba vyřešit přemostění svahu na západním okraji údolí nad Labem tak, aby nedošlo k ovlivnění stromového patra a dále pokud možno zabránit ovlivnění vodních poměrů Jaroměřského rybníka. Ostatní přemostění nebudou mít buď žádný, nebo pouze malý vliv na vegetaci, a to zejména mezí a příkopů. Složení této vegetace odpovídá poloruderálnímu charakteru stanovišť. Lze však předpokládat, že stavba mostů či náspů bude vyžadovat odstranění stromořadí či jednotlivých stromů podél komunikací. Vegetace a flóra ostatních lokalit, které nejsou přímo zasaženy výstavbou, nebudou přímo a ani nepřímo ovlivněny.

224



Při porovnání aktivní varianty DÚR s nulovou variantou jako nejšetrnější z hlediska vlivů na flóru vychází samozřejmě varianta nulová (nedochází k narušení nivy Labe). Obecně z botanického pohledu může výstavba obchvatu způsobit zvýšení intenzity šíření invazních druhů rostlin, či dalších ruderálních a nepůvodních druhů a mírně poškodit zbytky polopřirozené vegetace při přemostění, i když budou zohledněna všechna navrhovaná opatření. Návrh estakády pro přemostění údolí Labe (lokality 2-6) však umožňuje omezit vliv na flóru během vlastní stavby, a dostatečná světlost umožní existenci stromové a bylinné vegetace i pod vlastní mostní konstrukcí. Posuzovaný záměr neohrozí žádnou botanicky cennou lokalitu v území. Trasa navrhované silnice nebude mít zásadní vliv na vegetaci ani ohrožené druhy v zájmovém území, z pohledu flóry a vegetace tak nebyly shledány zásadní negativní důvody, proč by výstavba podle navrženého projektu a za dodržení navrhovaných opatření neměla být realizována. Pro minimalizaci vlivu stavby na flóru je třeba přijmout následující opatření: Pro fázi přípravy − v rámci výstavby estakády nad údolní nivou Labe řešit stavbu takovým způsobem, aby

byla ponechána říční niva (RBK 1262 a LBC 10) v co možná nezasaženém a přírodě blízkém stavu; podmostí řešit bez vydláždění, mostní konstrukce a sloupy by neměly zasahovat do břehových porostů, nebude odstraňována keřová a stromová vegetace, břehy Labe zpevňovat jen v nezbytně nutném rozsahu, − minimalizovat stavební zásahy do nivy Labe a Běluňky, navrátit stanovištní poměry nivy

po dokončení stavby do původního stavu, − součástí další projektové přípravy bude projekt vegetečních úprav pro celou trasu

obchvatu, který bude uvažovat s výsadbou původních druhů dřevin (hloh jednoblizný, habr obecný, růže šípková, slivoň trnka, javor babyka, dub letní, svída krvavá apod.) a to kromě přiváděcích pásů zeleně k propustkům a mostům také na úpatí i svazích násypů, a to zejména na severně orientované straně; násypy orientované jižně osázet dřevinami jev v omezené míře z důvodů ponechání těchto ploch přirozené sukceci pro vznik sekundárních, ale přírodě blízkých teplomilných společenstev, − důsledně zajistit rekultivaci všech pozemků, dotčených stavebními pracemi, z důvodu

prevence šíření ruderálních druhů rostlin a alergenních plevelů, − chránit dřeviny v blízkosti staveniště ve smyslu ČSN 83 90 61 Ochrana stromů, porostů a

ploch pro vegetaci při stavebních činnostech, − v daném kontextu minimalizovat manipulační prostory a manipulační pásy pro výstavbu,

schopnost účinné ochrany prvků dřevin promítnout jako jedno z určujících kriterií zadávací dokumentace výběrového řízení na zhotovitele stavby.

225



Pro fázi výstavby − rozhodující kácení prvků dřevin rostoucích mimo les realizovat mimo hlavní vegetační

období.

V hodnocení vlivů záměru na flóru došlo oproti původní dokumentaci prakticky jen k formálním změnám.

Vlivy na ekosystémy Navržený záměr překračuje mostem navržený regionální biokoridor Labe (RBK 1262 „Heřmanice – RK 1263“) v prostoru pod funkčním lokálním biocentrem LBC 10 „Na soutoku“ (cca v km 0,610) a funkční lokální biokoridor LBK 9 „Jaroměřský“ v prostoru mezi Jaroměřským rybníkem a Běluňkou (cca v km 0,910). Dále kříží navržený lokální biokoridor LBK 51 „Sebuč“, křižující kolmo stávající silnici I/33 mezi Dolany a Svinišťany (cca v km 4,110). Žádný další prvek ÚSES není stavbou přímo dotčen. RBK 1262 a LBK 9 jsou přes trasu silnice I/33 převedeny pod velkým mostním objektem přes labskou nivu, toto řešení bude zajišťovat dostatečnou migrační prostupnost a funkčnost biokoridoru. LBK 51 není přes trasu obchvatu sice přímo převeden, ale v dosahu jeho vedení je navrženo vybudování suchého propustku umožňujícího migraci drobné zvěře. Závažnost střetu s LBK 51 také výrazně snižuje fakt, že tento biokoridor není funkční. Celkově lze vyhodnotit, že při dodržení navržených opatření (viz Vlivy na faunu, Vlivy na flóru) je ovlivnění prvků územního systému ekologické stability malé a přijatelné. V trase silnice I/33 Jaroměř – obchvat se vyskytuje celkem 6 významných krajinných prvků. Jedná se o údolní nivu Labe, vodní tok Labe, vodoteč spojující Běluňku s Jaroměřským rybníkem, bezejmennou vodoteč u Svinišťan a drobné lesní porosty jižně a východně od Sviništan. Celkově lze konstatovat, že navržená opatření (viz Vlivy na faunu, Vlivy na flóru) ve spojení s relativně malým rozsahem těchto stavbou přímo ovlivněných hodnotnějších ekosystémů znamenají jen malé ovlivnění a zachování funkčnosti významných krajinných prvků. Lesní ekosystém bude stavbou dotčen na dvou místech – jedná se o málo rozsáhlý dospělý lesní porost nad vodotečí u Sviništan a okrajově také jeho pokračování východním směrem na svahu mezi Svinišťany a Velkým Třebešovem. Jedná se o málo diferencovaný a druhově chudý kulturní les, jehož trvalý zábor bude představovat max. cca 0,2 ha, a tak je ovlivnění lesa celkově nevýznamné. Mezi opatření k minimalizaci vlivů záměru na ekosystémy je zařazeno: Pro fázi přípravy − v rámci projektu vegetačních úprav stavby bude realizována adekvátní náhrada

odstraněných lesních dřevin.

226



Vlivy na krajinu Z hlediska vyhodnocení vlivů záměru na jednotlivé prvky (jevy) krajinného rázu je patrné, že nejpříznivější je logicky nulová varianta. Realizace varianty DÚR bude mít nejvíce negativní vliv na krajinný ráz MKR „údolní niva řeky Labe“, konkrétně na významné přítomné přírodní prvky krajinného rázu a měřítko a vztahy v krajině. Vzhledem k tomu, že snížení estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu vlivem výstavby estakády dosahuje únosných rozměrů (není klasifikováno silné ovlivnění), není při respektování navržených opatření vůči realizaci varianty DÚR námitek. Pro minimalizaci negativních vlivů záměru na krajinu a krajinný ráz je třeba v dalších stupních přípravy záměru respektovat následující opatření: Pro fázi přípravy − pro eliminaci negativního vlivu estakády na krajinný ráz tento objekt navrhnout co

nejsubtilnější se štíhlými pilíři a na nové nezpevněné plochy vzniklé realizací stavby, zejména pro úsek navrhované estakády, zpracovat podrobný návrh vegetačních úprav tak, aby těleso silnice bylo začleněno co nejvíce do krajiny; vypracovat pohledovou studii navrhované estakády a v další přípravě stavby ji předložit příslušnému orgánu ochrany přírody.

V hodnocení vlivů záměru na krajinu nedošlo oproti původní dokumentaci k významným změnám. Na základě varianty DÚR bylo aktualizováno hodnocení ovlivnění krajinného rázu a doplněna opatření ke snížení negativních vlivů. Z hlediska krajinného rázu je pro posuzované území dobrou zprávou, že varianta DÚR zahrnuje přemostění labské nivy estakádou (oproti také uvažovaným dvěma kratším mostům a rozsáhlému násypu ve variantě B) a snižuje mohutnost silničního zářezu bezprostředně za estakádou.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Během přípravy posuzované stavby silnice I/33 dojde ze strany investora k výkupům pozemků trvalého záboru a pronájmům pozemků pro dočasné zábory. Jiné vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají. Realizací stavby nedojde k demolicím budov či k záboru zahrad a pozemků využívaných k rekreaci. Archeologické rešerše potvrdily opakovanou antropogenní aktivitu nejrůznějšího stáří a typu v celém prostoru zamýšlené stavby. Její hustota je ale nerovnoměrná a závisí na nadmořské výšce polohy, respektive na vzdálenosti od vodního zdroje. Zdánlivá neosídlenost některých úseků může být způsobena například dlouhodobým zatravněním nebo zahrazením pozemku, které jej pro terénní prospekci znepřístupnilo. Ojedinělé starší záznamy o nálezech

227



na dotčených katastrech však signalizují, že území bylo celoplošně osídleno a naleziště jsou pouze neobjevena. Z tohoto pohledu je zvlášť nutné upozornit na prostor labské nivy a na vyvýšené polohy poblíž míst, kde trasa komunikace překračuje drobné vodní toky a vodoteče, protože to jsou nejpravděpodobnější místa dalších archeologických nálezů. Navrhovaná trasa ale neprotíná žádnou zapsanou ani známou nemovitou archeologickou památku, kvůli níž by bylo nutno požadovat její změnu. V projektu bude pouze nutno zohlednit nutnost předstihového archeologického výzkumu. Z hlediska krajinného rázu prochází navrhovaná komunikace intermediálním regionem, tj. částečně pozměněným anthropogenní činností. V prostoru úpské terasy se zde v zázemí jednotlivých vsí dochovaly úseky s nespojitými relikty středověkého polního systému. Stupeň jejich zachovalosti nebude výstavbou příliš narušen, protože byl z větší části setřen předchozími zemědělskými úpravami. Vzhledem k absenci opticky patrných (nadzemních) reliktů archeologických nemovitých památek nemůže dojít ani k pohledové kolizi s plánovanou stavbou. Stavba se negativně nedotkne žádné kulturní památky či památkově chráněného území. Opatření navržená k minimalizaci vlivů záměru na hmotný majetek a kulturní památky jsou následující: Pro fázi přípravy − před zahájením stavby bude provedeno místní šetření o stavu používaných komunikací;

dodavatel stavby bude odpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízením stavenišť po celou dobu výstavby a za uvedení komunikací do původního stavu; tato skutečnost bude potvrzena místním šetřením po ukončení stavby, − provést představební prospekci, jejíž výsledky budou nedílnou součástí dalšího stupně



plánované těžby zeminy (štěrkovny, písníky, deponie), přeložek inženýrských sítí a komunikací, podle zkušeností z obdobných typů staveb je část zjištěných archeologických situací situována právě do tohoto prostoru,

228



− respektovat stavbě nejbližší památky a při stavebních pracích je žádným způsobem nenarušit.

V hodnocení vlivů záměru na hmotný majetek a kulturní památky došlo oproti původní dokumentaci pouze k formálním změnám. CELKOVÉ SHRNUTÍ Z celkového hodnocení vlivů stavby „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ vyplývá skutečnost, že veškeré negativní vlivy této stavby ve variantě DÚR na složky životního prostředí nejsou po realizaci doporučených opatření k prevenci, vyloučení, snížení a kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí takového charakteru, který by znemožňoval její realizaci. Tato opatření vycházejí jak z aktualizovaného znění tohoto oznámení, tak ze stanoviska MŽP č.j. 52559/ENV/06 ze dne 3.8.2006, kterým byl ukončen proces posuzování záměru z roku 2005. Za nejvíce negativní vliv této stavby lze označit trvalý zábor kvalitní zemědělské půdy. Tento vliv je v dohledném časovém horizontu nevratný a nenahraditelný. Naproti tomu varianta nulová, kdy nedojde k realizaci záměru a stále vyšší intenzity dopravy budou proudit po směrově, kapacitně a bezpečnostně nevyhovující stávající silnici I/33, a tím projíždět centrem Jaroměře a dále přes Čáslavky, Dolany a Svinišťany směrem na Českou Skalici a Náchod do Polska, je variantou značně negativní zejména ve vztahu k obyvatelstvu těchto obcí. Jejím nápravným opatřením je právě výstavba silnice I/33 v nové trase.

229



H. PŘÍLOHY − vyjádření stavebního dokumentace:

úřadu v

Jaroměři

230

k záměru z hlediska územně plánovací



231



− vyjádření stavebního úřadu v České Skalici k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace:

232



− stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k záměru z hlediska vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality:

233



− výzva MŽP k předložení oznámení k podané žádosti o prodloužení platnosti stanoviska ze dne 7.7.2008:

234



− stanovisko MŽP k posouzení vlivů provedení záměru „Silnice I/33 Jaroměř – obchvat“ na životní prostředí ze dne 3.8.2006:

235



236



237



238



239



240



241



242



243



244



DATUM ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ Březen 2009

JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON ZPRACOVATELE OZNÁMENÍ A OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ

Členové řešitelského týmu Ing. Mojmír Novotný Hluk, emise, imise Wolkerova 935 500 02 Hradec Králové Tel.: 495 533 105 osvědčení MŽP ČR č.j. 10133/1180/OPVŽP/94 autorizace č.j. 7512/ENV/06 Mgr. Martin Janda Transconsult s.r.o. Nerudova 37 500 02 Hradec Králové Tel.: 495 533 105

Půda, krajinný ráz, grafické práce

Kooperace RNDr. Vladimír Lemberk Zámek 3 530 02 Pardubice Tel.: 466 799 246

Fauna

RNDr. Martin Duchoslav, Ph.D. Na Tabulovém vrchu 3 779 00 Olomouc Tel.: 585 631 111

Flóra

MUDr. Bohumil Havel Větrná 9 568 02 Svitavy Tel.: 461 533 402

Hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí

Mgr. Pavel Garšic OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020 562 01 Ústí nad Orlicí Tel.: 465 526 075

Geologie, hydrogeologie, hydrologie

245



PhDr. Jiří Kalferst Muzeum východních Čech Eliščino nábřeží 465 500 01 Hradec Králové Tel.: 495 514 624

Archeologie

Ing. Petr Bruta TEPS K Biřičce 1646 500 08 Hradec Králové Tel.: 495 268 173

Měření stávající hlukové situace z dopravy

PODPIS ZPRACOVATELE OZNÁMENÍ

246



ZDROJE Projektové podklady a vyjádření, provedené konzultace − I/33 Jaroměř, obchvat, dokumentace pro územní rozhodnutí, Valbek, spol. s r.o., 2008 − Prognóza intenzit na obchvatu Jaroměře silnice I/33, CityPlan s.r.o., Praha, 2008 − Silnice I/33 Jaroměř – obchvat, dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí, Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 2005 − Silnice I/33 Jaroměř – obchvat, studie, Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 2003 − Studie ovlivnění odtokových poměrů v inundačním území Labe výstavbou komunikace I/33 Jaroměř – Velký Třebešov, Hydroexpert s.r.o., Praha, 2003 − Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice – Jaroměř, dokumentace pro územní rozhodnutí, Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 2003 − Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice – Jaroměř, dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí, Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 2002 − Modelové dopravní zatížení ovlivněné dálniční a silniční sítě v souvislosti s výstavbou dálnice D 11 stavba 1107 a obchvatu silnice I/33 kolem Jaroměře, CityPlan s.r.o., 2002 − Podklady a konzultace na odboru životního prostředí MěÚ Jaroměř (ÚSES, registrované VKP, památné stromy, vodohospodářské poměry, skládky a staré ekologické zátěže) − Podklady a konzultace na OÚ Dolany − Podklady Národní památkový ústav Josefov

Literatura a mapové podklady − ANDĚRA, M. – BENEŠ, B. Atlas rozšíření savců v České republice. IV. Hlodavci – část 1. Praha: Národní muzeum, 2001. − ANDĚRA, M. Atlas rozšíření savců v České republice. III. Hmyzožravci. Praha: Národní muzeum, 2000. − ANDĚRA, M. – HANZAL, V. Atlas rozšíření savců v České republice. I. Sudokopytníci a zajíci. Praha: Národní muzeum, 1995. − COUFAL, L. Klimatologické hodnocení mezní vrstvy atmosféry. Sborník prací HMÚ, sv. 19. Praha: HMÚ, 1973. s. 82–129. − CULEK, M. Biogeografické členění České republiky, 1. díl. 1. vyd. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. − HERČÍK, F. – HERRMANN, Z. – VALEČKA, J. Hydrogeologie České křídové pánve. Praha: ČGÚ, 1999. − HERČÍK, F – HERRMANN, Z. Hydrogeologická syntéza české křídové pánve. Bilanční celek 9 - Křída severně jílovické poruchy. Praha: Stavební geologie, 1987. − HLAVÁČ, V. – ANDĚL, P. Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. Praha: AOPK, 2001. − HORSKÝ, J. Zvířena okresu královédvorského. Dvůr Králové n/L, 1932–1933. − CHYTRÝ, M., et al. Katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK ČR, 2001. 304 s. ISBN 80-86064-55-7. − KLEČKA, M., et al. Bonitace Čs. zemědělských půd a směry jejich využití. 1. díl. (uživatelská příručka pro užívání map BPEJ). Praha: FMZVŽ Praha, 1984. − KNĚŽEK, V. Rychnovek. Zpráva o provedení vrtu J-3. VZ Praha, 1987.

247



− KNĚŽEK, V. Jaroměř – nemocnice. Zpráva o provedení vrtu J-10. VZ Praha, 1981. − KNĚŽEK, V. Jaroměřsko. Závěrečné zhodnocení hydrogeologických prací na Jaroměřsku. VZ Praha, 1976. − KRÁSNÝ, J., et al. Odtok podzemní vody na území Československa. Praha: ČHMÚ, 1982. − MIKÁTOVÁ, B., et al. Atlas rozšíření plazů v České republice. Praha - Brno: AOPK, 2001. − MÍCHAL, I., et al. Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě. Metodické doporučení. Praha: AOPK ČR, 1999, 41 s. − MORAVEC, J., et al. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vyd. Litoměřice: Okresní vlastivědné muzeum, 1995. 206 s. − MORAVEC, J. (ed.) Atlas rozšíření obojživelníků v české republice. Praha: Národní muzeum, 1994. − NEUHÄUSLOVÁ, Z., et al. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 341 s. + mapa. ISBN 80-200-0687-7. − NEUHÄUSLOVÁ, Z. – KOLBEK, J. Seznam vyšších rostlin, mechorostů a lišejníků střední Evropy užitých v bance geobotanických dat Botanického ústavu ČSAV. Průhonice: Botanický ústav ČSAV, 1982. 224 s. − NĚMEC, J. Dolany – Svinišťany, okres Náchod. Závěrečná zpráva hydrogeologického průzkumu. MS archív ZD Dolany, 1977. − PROCHÁZKA, F., et al. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Praha: AOPK ČR, 2001. 146 s. ISBN 80-86064-52-2. − QUITT, E. Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000. Brno: GGÚ ČSAV, 1979. − QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. 82 s. − STARÝ, J. Rozbor výskytu povětrnostních situací a počasí s nimi spojeného. Sborník prací ČHMÚ, sv. 35. Praha: ČHMÚ, 1989. 164 s. − ŠEDA, S – STARÝ, J. Jaroměř. Návrh na povolení odběru podzemní vody a návrh na

změnu ochranných pásem vodních zdrojů, jímaných vrtanými studnami J-1, J-6, J-6a, J-7 a kopanými studnami CO a Velichovská v Jaroměři. Ústí nad Orlicí: OHGS s.r.o., 2002. − TICHÝ, P. Svinišťany, okres Náchod. Vrtaná studna na p.p.č.5. Revizní hydrogeologické zhodnocení stavu a ochrany zdroje. Trutnov: Hydrotrend, 2003. − VAŠÍČEK, V. Dolany a okolí, okres Náchod. Laboratorní rozbory vzorků vody. Lokalita Svinišťany. MS archív ZD Dolany, 1992. − VOHRALÍK, V. – ANDĚRA, M. Rozšíření křečka polního Cricetus cricetus v Československu. − − − − − − − −

Praha: Lynx, 1976. 13: 56-65. Český statistický úřad Komerční mapa Jaroměře Mapy BPEJ 1: 5 000 MEFA v.02, program pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla, MŽP, 2002 Metody stanovení emisí a imisní zátěže z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší, Finish, Pardubice 1995 MonumNet – Informační systém památkové péče Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, okres Náchod, OHGS s.r.o., 2004 Portál veřejné správy České republiky Rozhodnutí RŽP OKÚ Náchod ze dne 23.2.1993, č.j. Vod/5293/92-Z ve věci „Východočeská křída – ochranná pásma 2. stupně vnější podzemních vod pro zásobování vodou Jaroměřska, Českoskalicka, Novoměstska a prameniště Litá pro Hradec Králové“

248



− Směrný vodohospodářský plán ČSR. Hydrogeologická rajonizace. Vodohospodářská podkladová mapa ČSR v měřítku 1 : 200 000. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský v ČÚGK, 1987. − Státní mapy 1:5 000 − Tabelární ročenka 2007 – Úsek ochrany čistoty ovzduší − Výhledové koeficienty růstu silniční dopravy pro období 2000 – 2030, Ředitelství silnic a dálnic ČR − Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2005, Ředitelství silnic a dálnic ČR − Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2000, Ředitelství silnic a dálnic ČR − Základní mapy ČR 1 : 10 000 − Základní mapy ČR 1 : 25 000 − Základní vodohospodářské mapy ČR 1 : 50 000

Právní a normy a předpisy − Nařízení vlády č. 148 ze dne 15. 3. 2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací − Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod − Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy, MŽP, 2005 − Odvodnění pozemních komunikací, technické podmínky 83, MDS ČR, 2008 − Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdní ho fondu, v platném znění − Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění − Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a s ním související předpisy, v platném znění − Zákon 185/2001 Sb., o odpadech a sním související předpisy, v platném znění − Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a s ním související předpisy, v platném znění − Zákon ČNR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění − Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a s ním související předpisy, v platném znění − Zákon č. 231/1999 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění − Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění − Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy a energetických odvětvích a Státní energetické inspekci − Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění − Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

K vypracování tohoto dokumentu byly využity aplikace Microsoft Word, Microsoft Excel, ArcView GIS 3.1, JanMap 2.4.6, MEFA v.02 a SoundPlan 6.3.

249

TRANSCONSULT s.r.o. Nerudova 37, Hradec Králové

Recommend Documents