Těžká rána pro české dopravce: Další země EU zavádějí minimální mzdu pro řidiče z ciziny... 2

PŘEHLED ZPRÁV Těžká rána pro české dopravce: Další země EU zavádějí minimální mzdu pro řidiče z ciziny ..... 2 Šéf českého Kapsche Feix: Sliby SkyTollu nemají co dělat s realitou ............................................ 3 Kamiony v obcích chce kraj řešit zákazem ......................................................................................... 5 Tisíce řidičů ignorují pruhy určené autobusům ................................................................................. 6

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Těžká rána pro české dopravce: Další země EU zavádějí minimální mzdu pro řidiče z ciziny Info.cz

13. 01. 2017

Rubrika: Svět

Autor: Lucie Bednárová V Itálii a Rakousku začaly po vzoru Německa a Francie platit zákony, které po zahraničních dopravcích chtějí, aby řidičům platili alespoň místní minimální mzdu a dodržovali celou řadu dalších pravidel. Čeští dopravci s tím nesouhlasí a obávají se kvůli vyšším nákladům a přílišné byrokracii o svou existenci. "Jde o naprosté popření volného trhu EU a může nás to zlikvidovat," říkají. Minimální mzda se v Rakousku pohybuje od 8,27 do 10,22 eur za hodinu. Od nového roku ji mají svým řidičům vyplácet i čeští dopravci, kteří do nebo z Rakouska vozí náklad nebo přepravují cestující. Nový zákon o boji se mzdovým a sociálním dumpingem se vztahuje i na tzv. kabotáž, tedy přepravu, kterou provádí dopravce usídlený v jednom státě, mezi dvěma místy ležícími v jiném státě. "Rakousko je pro české dopravce klíčová země a pokud budou tamní úřady zákon vynucovat, bude to pro nás těžká rána," řekl redakci INFO.CZ generální tajemník sdružení autodopravců ČESMAD Vojtěch Hromíř. Kromě vyplácení minimální mzdy podle rakouského sazebníku musí české dopravní firmy dodržovat i další pravidla. Například to, že řidiči musí u sebe vozit nezbytné doklady (některé z nich je možné mít v elektronické podobě) – předepsaný vysílací formulář, zaměstnaneckou smlouvu v němčině nebo angličtině a doklad o výplatě mzdy. Pokud kontrola přijde na to, že řidiči něco chybí, jeho zaměstnavatel musí zaplatit pokutu a ještě se vystavuje riziku, že mu rakouské úřady zakážou provozovat dopravu na území Rakouska až na pět let. Zákon platí necelé dva týdny a podle informací ČESMADu se to zatím žádnému českému řidiči nestalo. Rakousko ale není jedinou zemí, která komplikuje tuzemským dopravcům podnikání. Ke konci loňského roku přijala podobná opatření Itálie a v minulosti Německo a Francie. Čeští dopravci jsou přesvědčeni, že západoevropské státy tak postupují, protože se bojí konkurence. Hlavním trnem v oku jim mají být řidiči z východu, takzvaní "nomádští" řidiči, kteří po delší dobu, třeba několik měsíců, jezdí a zůstávají na jejich území. "Není to nelegální kabotáž, ale i tak to místním dopravcům velmi vadí. Vysvětluje to snahy o zavedení požadavků na povinné návraty domů vozidel i řidičů nebo zákazy týdenních odpočinků v kabinách (řidič musí každý týden nepřetržitě odpočívat po dobu 45 hodin; pozn. red.)," vysvětluje Hromíř. Rozdělená EU? Přístup západoevropských zemí se nelíbí ani české europoslankyni Martině Dlabajové, která se tématu dlouhodobě věnuje v Evropském parlamentu. "Plně respektuji nárok členských států na stanovení hranice minimální mzdy, nesmí však svým rozsahem odporovat platným smlouvám a legislativě EU, zejména svobodě poskytování služeb a volného pohybu zboží," řekla redakci. "Nejde už jen o otázku diskriminace českých firem, ale také o jejich samotnou existenci. Stále více se utvrzuji v tom, že tato opatření rozdělí EU jako nic jiného," dodala.


2

Svůj díl viny na neustále se rozšiřujícím seznamu států s podobnými nařízeními nese podle ní také Evropská komise. Řízení pro porušení povinnosti v případě Německa zahájila už v květnu 2015, ale dodnes nevydala rozhodnutí. Německo po dobu vyšetřování ze strany Komise vyhlásilo moratorium na kontroly řidičů, Francie ale pokuty rozdává. Pokud zahraniční firmy nemají potřebné dokumenty (např. oznámení o vyslání nebo doklad o vyplacené mzdě), francouzské úřady jim uloží kauci ve výši 135 eur. Francouzský zákon platí od léta loňského roku a čeští dopravci od té doby dostali desítky pokut. "Naštěstí se zatím kontroly netýkají každého řidiče. To by nebylo únosné," řekl redakci Vojtěch Hromíř z ČESMADu. Hromíř je přesvědčený, že dopravce nemůže splnit požadavky takových zákonů a vyplňovat deklarace o vyslání a registrovat se, pokud mu zákazník zvýšené náklady nevykompenzuje v ceně za přepravu. "Zákazníkům se to ale samozřejmě nelíbí," zdůrazňuje. Problém totiž způsobuje i to, že se normy nevztahují na dopravce – osoby samostatně výdělečné činné, které na trhu působí jako standardní konkurence. "Přece není cílem takovýchto zákonů, aby se všichni řidiči stali OSVČ, a jejich účinnosti se tak vyhnuli?" varuje Hromíř. "Nepovažujeme za řešení, aby se do formulářů vypisovaly smyšlené hodinové mzdy a všichni se tvářili, že to s tou byrokracií není tak hrozné. To lze jen do první opravdové kontroly, protože tresty jsou likvidační."

Šéf českého Kapsche Feix: Sliby SkyTollu nemají co dělat s realitou Euro.e15.cz

14. 01. 2017

Rubrika: Byznys

Autor: Petr Weikert Věděli jsme, že to dobře dopadne, říká šéf Kapsche v Česku Karel Feix, přestože prodloužení smlouvy na mýto napadl antimonopolní úřad. Společnost Kapsch, která v Česku provozuje mýto, dostala letos zajímavý dárek k 25 letům působení v Česku. Bez výběrového řízení získala provoz mýta na další tři roky, protože resort dopravy nebyl schopen vybrat jejího nástupce. Poté, co podpis smlouvy coby správní delikt zkritizoval antimonopolní úřad, připravuje vláda plány na to, kdo bude vybírat mýto po roce 2019. Kapsch se podle slov svého ředitele Karla Feixe opět cítí být velkým favoritem. V srpnu jste s ministerstvem dopravy podepsali dodatek ke smlouvě o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun. Jak si vysvětlujete, že stát ani za deset let nebyl schopen uspořádat žádné výběrové řízení a situace dospěla do toho bodu? Vysvětluji si to tím, že státní správa je byrokratická a ne moc efektivní. Jen já zažil na ministerstvu dopravy za trvání mýta a přípravy mýta 13 ministrů. Přicházeli lidé, kteří aniž by se dokázali seznámit s problematikou, zase odcházeli a byli nahrazování někým novým, kdo začínal znovu. Druhá věc je, že celá řada těch ministrů případně i ředitelů ŘSD ten mýtný systém podcenila. Většina z nich nastupovala s pocitem, že mýto není nic složitého. Státu jste poskytli třetinovou slevu oproti původní ceně. Vaši konkurenti to komentovali tak, že mýto tedy bylo předtím o třetinu dražší. Třeba SkyToll říká, že by mýto v tuto chvíli vybíral ještě o miliardu levněji. Jak tohle vnímáte?


3

Ze strany SkyTollu je to marketinkový tah. Nemá to co dělat s realitou, pouštět takovéto informace. Proč SkyToll říká, že u nás by mýto vybíral dokonce levněji, a na Slovensku z pěti miliard víc než polovinu spotřebuje na vlastní provoz? Buď tedy okrádá slovenský stát, nebo říká nereálné věci. Proč jste tedy najednou nabídli třetinovou slevu? Má to několik aspektů a ten základní je, že když se budoval mýtný systém, stavěl se formou PPP, tedy spolupráce státu a soukromníka. Museli jsme si na ten projekt půjčovat peníze a na deset let odhadovat nákladovost projektu z hlediska inflace. Cena byla tehdy pevná a nemohli jsme si později inflaci zohledňovat. Navíc jsme nesli riziko. Pokud by mýto nefungovalo, všechno by padlo na naše bedra a ještě bychom platili státu ušlý zisk. To byly všechno položky, které musely být započítány do ceny projektu. Teď už je systém funkční, a proto jsme byli schopni spolu s našimi subdodavateli nabídnout slevu. Není to o tom, že bychom vydělávali a teď jsme si mohli dovolit luxus slevy, ale je to v tom, že se změnily podmínky. Oněch dvacet procent, která jste si účtovali za provoz mýta, tedy podle vás nebylo příliš? V každé zemi je výběr jiný. Jsou jinak stanoveny tarify pro kamiony, je jiná hustota dopravy, jiný počet a typ zpoplatněných silnic. Třeba Rakušané mají dvojnásobný tarif, z kamionu vyberou za kilometr dvakrát více než my, dokonce i Slováci mají dražší mýto. My máme cenu nižší a stát si navíc objednal také jednu z nejhustších distribučních sítí, kde se vydávají palubní jednotky, což s sebou nese vyšší náklady. Třeba v Rakousku je poloviční. Za nás mohu říci, že ta cena je v evropském srovnání špičková. A je také důležité, že to není cena Kapsche. My se o ni dělíme se subdodavateli, zhruba polovina jde jim. Obávali jste se zrušení smlouvy ze strany antimonopolního úřadu? Koneckonců označil podpis dodatku za správní delikt a uložil za to ministerstvu dopravy milionovou pokutu. Nikdo si asi nikdy není ničím jistý. My jsme byli celou dobu ujišťováni právníky a zástupci ministerstva dopravy, že oni postupují podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle práva, takže jsme měli 95procentní jistotu, že to dobře dopadne. Když se podíváme na ten podepsaný dodatek… Zůstaly tam bonusy za úspěšný výběr mýta, máte zaručeno, že postavíte mýtné brány v průběhu tří let na dalších úsecích, ministerstvo si také objednalo 240 tisíc nových palubních jednotek pro kamiony. To ale není úplně přesné. Všechny tyto věci jsou podmíněny tím, že je ministerstvo bude chtít. To není fixní. Dodatek se tvořil tak, aby ministerstvo nemuselo znovu vypisovat nové výběrové řízení nebo JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění – pozn. red.) na tyto detaily. Odhadly se maximální možné počty, které by mohlo potřebovat, a ty se zakotvily jako maximum. Nikdo nám negarantuje, že těch 240 tisíc jednotek se odebere.


4

Kamiony v obcích chce kraj řešit zákazem Benešovský deník

16. 01. 2017

Rubrika: Střední Čechy - Zpravodajství

Hluk a vibrace z projíždějících kamionů. S takovým problémem se potýkají už řadu let některé středočeské obce, přes které si kamiony krátí cestu do Prahy. Kraj proto plánuje vjezd kamionů do některých obcí zakázat. Zákaz vjezdu pro kamiony do některých obcí by mohl platit už od jara. "V této chvíli si necháváme vypracovávat od ministerstva studii, která nám prozradí, kolik aut a kamionů krajem denně projede a kde je situace nejhorší. Očekáváme ji každým dnem. Podle ní pak budeme vytipovávat místa, kam bychom kamionům nad dvanáct tun vjezd zakázali," okomentoval plánovaný zákaz radní pro dopravu František Petrtýl. O tom, do kterých obcí by kamiony od jara nemohly vjet, zatím nechce hovořit. Uzavírka se totiž musí projednávat ještě s obcemi, kterých by se objížďka dotkla. Jedno z měst, kde je však situace projíždějících kamionů kritická, je město Říčany u Prahy. Na nákladní dopravu si tu stěžují už řadu let, protesty narostly poté, co náměstek pražské primátorky Petr Dolínek ohlásil, že zakáže vjezd kamionů do Prahy. Tím by počet kamionů na středočeských silnicích druhé a třetí třídy ještě vzrostl. Ačkoliv se nakonec plánovaný zákaz nekonal, snaha obyvatel Říčan neustává. "Největší problém vidím v tom, že nebyl dostaven Pražský okruh. Říčany se nachází na křižovatce dálnice D1 a Pražského okruhu a část kamionů si přes nás krátí cestu. Podíl tranzitní dopravy je u nás proto velmi vysoký," vysvětluje starosta Říčan Vladimír Kořen. Od jara navíc hrozí, že kamionů v Říčanech ještě přibude. Plánuje se totiž rekonstrukce ulice Přátelství, která vede přes Uhříněves a Říčany. "Jedna z podmínek, kterou si u této rekonstrukce klademe, je, aby tam platil zákaz průjezdu tranzitní dopravy. Jinak by to totiž znamenalo, že se kamiony budou sjíždět k nám," zdůraznil Vladimír Kořen. Hluk ve středních Čechách Hodnoty hlukového ukazatele (stará hluková mapa z roku 2007) 40 db 40–45 db 45–50 db 50–55 db 55–60 db 60–65 db 65–70 db 70–75 db 75–80 db 80 db Automobilová doprava Hlukem z aut jsou nejvíce zasaženi obyvatelé Mladé Boleslavi, poté Kolína a Nymburku. Vyplývá to z hlukové mapy, kterou v roce 2009 zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Do mladoboleslavské automobilky dojíždí denně několik set lidí za prací. S hlukem se potýkají také obyvatelé obcí u Pražského okruhu. Obavy ze zvýšeného hluku mají také obyvatelé obcí, u kterých má vyrůst jihovýchodní část obchvatu kolem Prahy. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

5

Železniční doprava Na hluk z vlaků si dlouhodobě stěžují například obce z regionu Dolní Berounka. Na konci minulého roku proto zástupci jedenácti obcí odeslali otevřený dopis ministru dopravy. Trápí je především projíždějící nákladní vlaky v nočních hodinách. Podle nich má zásadní podíl na vzniku hluku zastaralá technologie brzd. Svaz těchto obcí také žádá o přeložení dálkové rychlostní a nákladní železniční dopravy zcela mimo území řeky Berounky. Nákladní doprava Projíždějící kamiony trápí mnoho středočeských vesniček a městeček. Přes ně si totiž často řidiči náklaďáků krátí cesty, anebo se snaží vyhnout poplatkům na dálnici. Nejhůře jsou na tom vesnice kolem hlavního města. Kraj plánuje jejich stížnosti řešit tím, že do některých měst a obcí vjezd kamionů zakáže. O které obce půjde, by mělo být známo už na jaře letošního roku. Letecká doprava Nejvíce letadel létá nad obcemi v blízkosti Letiště Václava Havla, hluku tam jsou tedy lidé vystaveni nejčastěji. Zvýšeného hluku z přistávajících a vzlétajících letadel se obávají také lidé, které bydlí v blízkosti Letiště Vodochody, které by se mělo v budoucnu rozšiřovat. ZDROJ: DENÍK, ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ, DATOVÝ PODKLAD: MŽP, ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, ČSÚ,

Tisíce řidičů ignorují pruhy určené autobusům Prazsky.denik.cz

14. 01. 2017

Rubrika: Moje Praha

Autor: Benedikt Lederer Hrozba pokuty snad vychová řidiče, doufá vedení Prahy. Do pruhů určených hlavně pro autobusy hromadné dopravy nepovoleně jezdí tisíce vozidel. Hlavní město chce proto navrhnout změnu zákona, aby bezohledné řidiče mohla pokutovat městská policie. "Ti, co jezdí v MHD, mohou cestovat Prahou rychleji, díky vyhrazeným pruhům. Pokud je tedy nezatarasí auta s jedním pasažérem. "Celkem 70 procent vozidel, která jedou preferenčními pruhy určenými mimo jiné pro autobusy, v něm nemají co dělat," řekl v pátek náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek. Vychází z analýzy, kterou vypracovala Technická správa komunikací. Ta sledovala pět pracovních dnů 54 preferenčních pruhů ve 20 lokalitách. Vždy v ranní a odpolední špičce. Celkem za měřené období jelo jízdním pruhem 114 728 vozidel, 84 002 z nich jelo bez povolení. V Praze je 129 jízdních pruhů "Situace je alarmující," zhodnotil Dolínek. Nejméně řidiči respektují zmíněné pruhy v ulicích Duškova, Evropská, Českobrodská, Plzeňská, kde celkový počet nepovolených vozů v preferenčním pruhu přesahoval tisíce průjezdů za den. Celkem je v hlavním městě 129 jízdních pruhů, které jsou určeny pro autobusy, žlutá taxi vezoucí zákazníka, auta integrovaného záchranného systému a pohotovostní vozidla, která řeší havárie plynu či vody. Do pruhů mohou i cyklisté, ale příliš toho podle závěrů analýzy nevyužívají. Strážníci se vrátí do minulosti "Město nechce pokutovat řidiče za to, že jezdí, ale když máme nastavena pravidla, chceme, aby je respektovali. Někteří se nesmí spoléhat na to, že ti hloupí si to odstojí a oni je objedou," uvedl Dolínek s tím, že by místa s preferenčními pruhy měli častěji kontrolovat strážníci.


6

To je ale problém. Jediný, kdo může vozy s neukázněnými řidiči zastavit a pokutovat, je státní policie. "Městská policie v současnosti takové oprávnění nemá, přišla o něj v červnu roku 2011," řekl pražský radní pro bezpečnost Libor Hadrava. Nynější situace podle radního způsobuje zbytečně velké množství úkonů, které musí strážníci udělat, než předají případ do správního řízení. Praha proto chce využít možnosti, že může, stejně jako další tuzemské kraje, předložit návrh na změnu zákona. Ten by mohl být hotový do dvou měsíců. Pokud by změna prošla, mohli by práci dopravní policie dělat pražští strážníci. Vymezených cest přibude "Nechci, aby policie ztrácela čas v preferenčních pruzích, ale nastavit zákon tak, aby to mohla dělat městská policie, která na to má zázemí a prostředky," doplnil náměstek pro dopravu. Město už má i vytipovaná místa u preferenčních pruhů, kde by mohli strážníci v dopravní špičce odchytávat vozidla, která nemají v cestě pro hromadnou dopravu co pohledávat. Město potřebu pruhů vyhodnocuje Pruhy pro autobusy by měly v Praze přibývat. Už nyní se počítá s jejich vytvořením kupříkladu v ulicích Svatovítská, Průmyslová, Chlumecká či U Plynárny. Zároveň některé zase mizí. "Pruhy vznikají kvůli urychlení veřejné dopravy. Jejich potřebu vyhodnocujeme. Třeba na Hradčanské se ukázalo, že už nejsou potřeba, a proto jsme je zrušili," sdělil Dolínek. Celkem je v metropoli 27 kilometrů preferenčních pruhů pro veřejnou dopravu.


7

Těžká rána pro české dopravce: Další země EU zavádějí minimální mzdu pro řidiče z ciziny... 2

Recommend Documents