hod. straší dopravce v celé EU... 2

PŘEHLED ZPRÁV Osm a půl pro každého ......................................................................................................................... 2 Minimální mzda SRN 8,50 EUR/hod. straší dopravce v celé EU ....................................................... 2 Do Německa na služební cestu? Jen s platem nad 40 tisíc Kč ........................................................ 3 Mýto po roce 2016: Ťok je v těžké časové tísni .................................................................................. 4 Slovensko odložilo zavedení elektronických dálničních známek .................................................... 6

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Osm a půl pro každého Respekt

26. 01. 2015

Rubrika: Fokus

Autor: SILVIE LAUDER Rozhodnutí německé vlády zavést poprvé v dějinách plošnou minimální mzdu má nečekané dopady. Minulý týden se ozvali čeští a polští autodopravci s obavou, že změna je připraví o velké peníze. Podle zákona by měli nová pravidla respektovat také oni: garantovaný nejnižší příjem ve výši osm a půl euro za hodinu se vztahuje na všechny zaměstnance pracující na německém území, měl by se logicky vztahovat také na řidiče, i když Německem jen projíždějí (výjimku mají pouze aerolinky). Zákon počítá s vysokými pokutami za jeho obcházení (až třicet tisíc eur) a firmy z celé Evropy rovněž znervózňuje složitá byrokratická procedura, kterou mají nově absolvovat. Obavy ze zvýšených nákladů čeští autodopravci sdílejí nejen s kolegy z Polska, ale i z řady dalších evropských zemí (od Británie po Španělsko), a to z představitelných důvodů. Obávají se, že nová německá pravidla zásadně zdraží práci jejich řidičů (kteří si dnes i s příplatky a dietami v Česku běžně přijdou na dvojnásobek průměrné tuzemské mzdy). Kromě toho prý novinka spojená s nezbytnou byrokracií ohrožuje společná evropská pravidla. "Volný pohyb služeb jako základní pilíř Evropské unie se vinou Německa ocitá v ohrožení," říká Martin Felix z největšího tuzemského sdružení autodopravců Česmad Bohemia. Minimální mzdu má nastavenu řada zemí Evropské unie, žádná z nich ovšem nepožaduje po cizích zaměstnavatelích, aby ji dodržovali u svých zaměstnanců. Poláci, Britové nebo Rumuni už se obrátili na Evropskou komisi a ta začala celou věc šetřit. České úřady (ministerstva dopravy či práce a sociálních věcí) se chystají vyjednávat přímo s německou vládou. Mocného spojence však budou mít i na německé straně: proti povinné minimální mzdě protestovali také tamní malí a střední podnikatelé nebo některé zaměstnavatelské svazy. Kancléřka Angela Merkelová už také oznámila, že po třech měsících platnosti její vláda dopady zákona vyhodnotí a případně pozmění.

Minimální mzda SRN 8,50 EUR/hod. straší dopravce v celé EU eulog.cz

26. 01. 2015

Do dnešního dne nezveřejnilo německé ministerstva práce jednoznačný výklad zásadních otázek spojených se zavedením minimální mzdy v SRN. Otázek, s nimiž se potýkají silniční dopravci v České republice, ale i v Polsku, v Maďarsku, na Slovensku a v dalších zemích s nižší hladinou mezd. Existují např. vážné pochybnosti, jestli se může týkat tranzitních přeprav. Zákon od 1. ledna platí, ale není reálné, aby jej dopravci registrovaní v České republice beze zbytku naplňovali. MiLoG zasahuje do českého pracovního práva, s nímž je v kolizi. Podle německého zákona by měli být řidiči odměňování za práci vykonanou v Německu zásadně odlišně od výkonu doma nebo v jiných zemích. To odporuje tuzemskému zákoníku práce, kdy by měla být obdobná práce u jednoho zaměstnavatele honorována stejně. Zákoník práce také ukládá vyplácet stravné, jehož výše by v kombinaci s německou minimální mzdou postavila náklady českého dopravce do nekonkurenční polohy. Dalším problémem je, že v reálném čase, kdy zákon nabyl své účinnosti, nejsou dopravci schopni promítnout vyvolané zvýšení mzdových nákladů do cen za přepravu, a naplnění zákona by tak mohlo fatálně ohrozit ekonomiku a existenci firmy. To jednatele dopravní Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

2

společnosti staví před dilema, zda má dodržet MiLoG a dostat se do rozporu s českými právními předpisy, nebo s vírou v neudržitelnost platnosti MiLoGu pro české dopravce, raději žádnou úpravu mezd neprovádět, požadavky MiLoGu neplnit a zachovat si mzdový systém, jenž je v souladu s tuzemským zákoníkem práce. Pod gescí Ministerstva práce a sociálních věcí se problémem zaobírá česká vláda a koordinuje postup jednotlivých úřadů vůči jejich partnerům v SRN a v EU. Důležitým podnětem byl dopis prezidenta Sdružení ČESMAD BOHEMIA, prezidenta Svazu dopravy a předsedy odborového svazu dopravy datovaný 16. prosince 2014 a adresovaný premiérovi Sobotkovi. Současně se stupňuje mezinárodní tlak na německou administrativu, aby prokázala, že MiLoG není v rozporu s legislativou EU a základními principy, jako je např. volný pohyb služeb či nezvyšování administrativní náročnosti. Zde jsou aktivní všechna sdružení dopravců v postižených zemích, bruselské zastoupení IRU s vysokou angažovaností ČESMADu a také zástupci České republiky v orgánech EU. Lze předpokládat, že se situace může v řádu týdnů zásadně změnit, zejména pokud Ministerstvo práce SRN vydá nějaké vysvětlující stanovisko. Dokud se tak nestane, stojí český dopravce před několika těžce řešitelnými otázkami: 1. Má zasílat na určené kontaktní místo v Kolíně nad Rýnem hlášení o svých řidičích na území SRN? 2. Má upravit svůj systém odměňování, aby byl v souladu s možnými požadavky MiLoGu? 3. Má upravit evidenci pracovní doby řidičů tak, aby mohl vykázat pracovní dobu v SRN? Bezpečnou a správnou odpověď na tyto otázky zřejmě v tuto chvíli nikdo dát neumí, existuje mnoho různých výkladů MiLoGu, ale ten rozhodující „made in Germany“ chybí. Zatím jsou známy pouze problémy s MiLoG: 1. rozsah působnosti MiLoGu je vážně zpochybňován, 2. MiLoG je zjevně v rozporu s unijním právem, 3. MiLoG je v kolizi s národním předpisem, 4. není v reálu možné získat odpovídající ceny za přepravu, a vyplácení mzdy dle MiLoGu by proto existenčně ohrozilo dopravní firmu, 5. nebylo ze strany SRN zveřejněno jednoznačné stanovisko k sporným otázkám, 6. nebyly orgány ostatních států německou administrativou do dnešního dne na zavedení zákona upozorněny, 7. plnění požadavků MiLOG s sebou nese obrovskou a nepřijatelnou administrativní zátěž, 8. konstrukce příjmů jsou v jednotlivých státech odlišné, nelze je takto násilně narušovat, 9. hrozí riziko sankce do výše 30 000€ za nenahlášení práce a nevedení evidence, 10. hrozí riziko sankce do výše 500 000€ za nevyplácení minimální mzdy

Do Německa na služební cestu? Jen s platem nad 40 tisíc Kč 27. 01. 2015

Mladá fronta Dnes

Rubrika: Ekonomika

Autor: Jitka Vlková Služební cesty do Německa by se mohly stát pro české firmy noční můrou. Příčinou je zavedení minimální mzdy v Německu (v přepočtu 40 tisíc korun za měsíc), kterou by od 1. ledna měli dostávat nejen Němci, ale všichni zahraniční pracovníci, kteří zrovna vykonávají práci na území Německa.


3

Dovedeno ad absurdum by i pracovník, který Německem jen projíždí například na služební cestu do Bruselu, musel po dobu tranzitu přes Německo pobírat alespoň německou minimální mzdu a český zaměstnavatel by každou takovou cestu musel hlásit Němcům předem. Problém zatím v plné míře zasáhl dopravní odvětví, které německý zákon přímo jmenuje. Německá minimální mzda 8,50 eura na hodinu je pro řadu řidičů ze střední a východní Evropy z říše snů, navíc se do ní nesmějí počítat české diety. A přibudou i administrativní povinnosti - všichni zahraniční dopravci vozící zboží do Německa nebo jen projíždějící mají podle nového německého zákona dopředu posílat formuláře centrálnímu celnímu úřadu do Kolína nad Rýnem. Ve faxu nebo v dopise v němčině uvedou informace o konkrétním řidiči a jeho práci. Německý zákon cizím firmám také ukládá vést oddělenou evidenci o pracovní době zaměstnance strávené na německém území. Teď se ukazuje, že se stejné povinnosti vztahují i na další, nedopravní firmy. Ohlašovat nic nemusí jen ty, jejichž zaměstnanci berou víc než 2 958 eur měsíčně (82 tisíc korun). "Problém je širší a týká se dalších českých zaměstnanců v Německu (například otázka pracovních cest) než jen případ v tranzitní dopravě," uvádí se v zápisu z jednání porady náměstků několika českých ministerstev při ministerstvu práce, kteří se sešli v polovině ledna. České ministerstvo práce poslalo svému německému protějšku žádost o právní výklad nového zákona a zatím čeká na odpověď. "V tomto případě se jeví přiměřenost takového opatření jako nanejvýš pochybná z hlediska volného pohybu služeb v rámci EU," uvedlo ministerstvo práce. Tématem se bude začátkem února zabývat také tripartita. Tím, do jaké míry Němci novou povinnost pro zahraniční firmy myslí vážně a z jakého titulu chtějí němečtí celníci evidence firem o mzdách kontrolovat, si není jistý nikdo. Věc s německými ministry řeší Evropská komise i Evropský parlament. Pokuty jsou závratné, až 30 tisíc eur za nenahlášení pracovníka a až 500 tisíc eur (14 mil. Kč) za nedodržení minimální mzdy. Čeští dopravci zatím do Kolína nic neposílají a vyčkávají. Podle odhadu Sdružení automobilových dopravců Česmad by se to jen v oboru dopravy mohlo týkat až 20 tisíc firem a 130 tisíc českých řidičů. Dopravcům vadí, že jim němečtí zákonodárci nedali dost času vyjednat s klienty patřičné navýšení cen za dopravu. S připlácením řidičům za dobu tranzitu po Německu nesouhlasí vůbec.

Mýto po roce 2016: Ťok je v těžké časové tísni ihned.cz

27. 01. 2015

Po papírových tramvajenkách pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO) pohrozil návratem k dálničním kuponům i ministr dopravy Dan Ťok (rovněž za ANO). Smlouva na provoz současného systému elektronického mýtného sice končí až bezmála za dva roky, ovšem příprava podoby mýta po roce 2016 je už nyní zásadně ohrožena. Čím to, že další elektronický projekt hrozí fiaskem? Ministr Ťok se teprve v těchto dnech dostává ke krokům, které měl předchůdce Antonín Prachař vyřešit už během loňského roku - a kterými se vláda poprvé zabývala už v roce 2012. Pro orientaci je nutná časová rekapitulace: tendrem na nový mýtný systém se zaobíral už ministr Vít Bárta (Věci veřejné) v roce 2011. První zadání na neprodlenou přípravu nového tendru dostal ministr dopravy od vlády až v létě 2012 - ovšem to už na resortu byl Pavel Dobeš (VV, posléze LIDEM), který střídal letního ministra Radka Šmerdu (VV). Dobeše po půlroce nahradil Zbyněk Stanjura (ODS), který chtěl koncepci budoucího mýtného systému předložit do poloviny roku 2013. Červnová razie na Úřadu vlády činnost Nečasova kabinetu ukončila - stejně jako přípravu tendru na mýto. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

4

Posun nepřišel ani s vládou Jiřího Rusnoka. Ministr dopravy Zdeněk Žák pouze dostal úkol, aby do konce roku 2013 vyhlásil tendr na projektového manažera, který měl předložit budoucí koncepci mýta a připravit výběrové řízení. Ani Žák svůj úkol nesplnil. Prachař nastoupil na resort dopravy v lednu 2014 jako šestý ministr ve čtyřech letech. K vyhlášení zakázky na projektového manažera se dostal až v červnu, pozdě jmenoval členy hodnoticí komise a některé uchazeče o zakázku ze sporných důvodů vyloučil. To vyvolalo pozornost antimonopolního úřadu. Na začátku prosince nahradil Prachaře Ťok, kvůli problémům tendr na projektového manažera raději zrušil, a příprava mýtného systému se najednou znovu octla v bodě nula. Balanc na hraně zákona V polovině ledna Ťok narychlo jmenoval projektový tým složený z pracovníků ministerstva a externích odborníků. Jak přiznává tiskový odbor resortu, cíl týmu je totožný jako u projektového manažera. "Úkolem bude volba optimálního modelu pro výběr poplatků a příprava zadávacích podmínek na služby související s provozem mýta," říká mluvčí ministerstva Martin Novák. Ovšem Ťokův tým byl oproti plánovanému a zrušenému tendru najmenovaný "z ruky". Před ministerstvem tudíž vyvstal akutní problém, jak členy týmu zaplatit, když nebude jejich práce řádně vysoutěžena. Původní plán byl, že každý z externích spolupracovníků dostane smlouvu do dvou milionů, tedy do částky, kterou ještě není třeba soutěžit - což ovšem zavánělo nelegálním dělením zakázky. "Nakonec jsme došli k tomu, že budou mít dohody o pracovní činnosti. O dělení zakázky se nejedná, protože vybíráme experty s různým zaměřením (například na finanční architekturu nebo na bezpečnost systému), tedy každý z nich má jiný přínos. Navíc to nejsou smlouvy, ale dohody o pracovní činnosti, jde tedy o pracovně-právní vztah jednotlivých expertů s ministerstvem, nikoli zakázku," říká mluvčí resortu Tomáš Neřold. Externí členové týmu si podle zdrojů HN z resortu přijdou na částku mezi 1800 a 2000 korunami za hodinu. Jsou mezi nimi i Martin Pípa a Ondřej Zaoral, které do týmu projektového manažera navrhoval už jeden z uchazečů ve zrušeném tendru. Ani zde se ministerstvo potíží s antimonopolním úřadem podle vyjádření tiskového odboru nebojí. "Nedá se to stihnout ani náhodou" Vedle těchto vnitřních potíží ministerstva je ovšem hlavním problémem termín. První tendr na mýto byl vypsán v létě 2005, rok a půl před samotným spuštěním, a resort se přesto musel s vítězným Kapschem domlouvat na krácení lhůty pro výstavbu. Podobné trable zcela reálně hrozí i u nového tendru. Ťok ještě předminulý týden donesl na kontrolní výbor Poslanecké sněmovny harmonogram, podle kterého měla jít koncepce mýtného systému po roce 2016 na vládu do konce letošního února. Ministerstvo však už přiznává, že tento termín je nereálný.


5

"Tento harmonogram není aktuální. Další zdržení vzniklo především kvůli nezdařené soutěži na projektového manažera. Současný projektový tým řeší v podstatě krizový management, tedy jak v co nejkratším čase najít funkční a zákonné řešení," říká Neřold. Zdroje HN z ministerstva hovoří o tom, že realistický termín, kdy půjde koncepce mýta na vládu, je duben. "Nedá se to stihnout ani náhodou. Směřuje to jen k tomu, že se pak na poslední chvíli podepíše prodloužení stávající smlouvy, a tím se jen vystavíme postihu Evropské komise," řekl MF Dnes už loni v červnu Václav Jirovský z Dopravní fakulty ČVUT - který je nyní ale jedním z nejznámějších členů nového Ťokova týmu.

Slovensko odložilo zavedení elektronických dálničních známek e15.cz

26. 01. 2015

Slovensko odložilo zavedení elektronických dálničních známek, které by si řidiči mohli zakoupit například přes internet místo koupě tradiční nálepky v tištěné podobě. Státní Národná diaľničná spoločnosť (NDS), která v zemi spravuje dálnice a rychlostní silnice, musela tendr na provozovatele systému zrušit. Slovenský parlament už předloni schválil zákon, který počítal s tím, že kromě papírových nálepek bude možné od letošního roku dálniční kupony zakoupit i elektronicky. Úřad dohlížející na veřejné zakázky ale v uplynulých dnech oznámil, že nařídil zrušit soutěž na správce systému v hodnotě 35 milionů eur (974 milionů korun). Důvodem bylo špatné nastavení podmínek tendru. NDS tak musí připravit novou soutěž, což způsobí odklad zavedení elektronických dálničních známek. Dálniční známka je určena pro vozidla do 3,5 tuny při jízdě po zpoplatněných úsecích dálnic nebo rychlostních silnic na Slovensku. Ceny kuponů se letos nezměnily; desetidenní známka přijde na deset eur (278 korun), třicetidenní stojí 14 eur a roční 50 eur. Za jízdu po zpoplatněné silnici bez dálniční známky hrozí řidiči v zemi pokuta do 500 eur (13915 korun). Kontrolu známek od začátku letošního roku nemá na starosti policie, ale pracovníci NDS. Autobusy a kamiony platí za přejezd po slovenských dálnicích, rychlostních silnicích, jakož i po vybraných úsecích silnic první třídy mýtné v závislosti na počtu ujetých kilometrů. Sazba mýtného závisí na druhu vozidla, emisní třídě a kategorie silnice, kterou řidič využije.


6

hod. straší dopravce v celé EU... 2

Recommend Documents