ČTK Eur o online: Rusko pr udce snížilo dodávky ropy do ČR

11.7.2008 ­ ČTK 

Eur o online: Rusko pr udce snížilo dodávky r opy do ČR  Doplnili  jsme  vyjádření  ministra  průmyslu  a  obchodu  Martina  Římana  ve  3.  odstavci  a  další  informace  MPO  ve  4.  a  7.  odstavci.  Praha 11. července (ČTK) ­ Rusko bez udání  důvodu prudce snížilo  dodávky ropy  do České republiky. Podle  informací,  které  má k dispozici server Euro  online,  klesaly  dodávky  ropy  ropovodem  Družba  celý  uplynulý  týden  a  ve  čtvrtek  ruská  strana  oznámila,  že  snížení  dodávek  pro  měsíc  červenec  bude  ve  větším  rozsahu.  Ze  smluvně  dohodnutých  500  tisíc  tun  ropy  zřejmě  dojde  méně  než  300  tisíc  tun.  "Zjišťujeme,  co  se  děje,  jsme  v  kontaktu  s  Ruskem  i  s  Evropskou unií. Nyní nechci situaci nijak komentovat, stanovisko k tomu vydáme v pondělí," uvedl pro Euro online Václav Bartuška, český velvyslanec se  zvláštním posláním pro energetickou bezpečnost.  Podle  ministra  průmyslu  a  obchodu  Martina  Římana  k  výpadkům  dodávek  ropy  docházelo  i  v  červnu.  Jak  dnes  řekl  v  rozhovoru  pro  televizi  ČT  24,  pravděpodobně jde o technické problémy, ale mohou být zatím i obchodní podmínky. Česká republika má ale podle něho dostatečné zásoby suroviny a není  čeho se bát. "Pro ilustraci my máme zásoby na zhruba 95 dní, což jsou více než tři měsíce. Třeba v ropě máme zásoby skoro milion tun a tady se bavíme o  výpadku desítek, možná stovky tisíc tun," uvedl.  Podle evropské legislativy musí každý členský stát mít k dispozici zásoby ropy, které pokryjí 90denní spotřebu. Celou záležitost kromě ministerstva průmyslu  řeší i ministerstvo zahraničních věcí. V českých politických a petrochemických kruzích od čtvrtka panuje velká nervozita, protože nikdo neví, zda jde o ruskou  reakci  na  podpis  smlouvy  o  radaru,  nebo  zda  má  jen  ruský  provozovatel  ropovodu  Družba  nějaké  technické  problémy.  Pravděpodobněji  se  ale  jeví  první  možnost.  Mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský ale nevidí celé dění tak dramaticky. "V současné době zjišťujeme příčiny, není to však situace netypická. K  poklesům  dodávek  docházelo  v  letním  období  i  v  předchozích  letech.  K  poklesu  dodávek  plynu  nedošlo,"  dodal.  To,  že  došlo  k  výpadkům  pouze  u  ropy,  potvrzuje  variantu,  že  jde  o  běžný  technický  problém,  řekl  s  tím,  že  důvody  výpadku  dodávek  MPO  zveřejní  v  průběhu  příštího  týdne.  Bartovský upozornil, že v případě krátkodobých výpadků nebo snížení dodávek ropy lze navýšit kapacitu ropovodu IKL, kterým do České republiky proudí  ropa z Německa. "Navýšení kapacity ropovodu IKL by umožnilo plně pokrýt  spotřebu České republiky, podotkl. "Jde  o technicko­organizační problémy  v  Rusku. Situaci řešíme ve spolupráci se Státními hmotnými rezervami. Naši výrobu to nenarušuje," sdělila ČTK mluvčí petrochemického koncernu Unipetrol  Blanka Růžičková.  „Situace se nyní řeší a pokud by se nepodařilo zajistit červencové dodávky ropy ropovodem Družba, tak se zvažují náhradní dodávky ropovody TAL a IKL,“  řekl pro Euro online Ivan Souček, generální ředitel České r afinér ské.  „Snažíme se nakoupit ruskou ropu z tankerů ve Středozemním moři a dopravit ji přes ropovody TAL a IKL. Pokud by snížení dodávek trvalo mezi jedním až  dvěma měsíci, tak by to pro Českou republiku nepředstavovalo žádný problém, například na čerpacích stanicích by nikdo nedostatečné dodávky nepocítil,“  řekl pro Euro online Francois Vleugels, generální ředitel Unipetrolu, největšího z procesorů České r afinér ské.  Evropská  komise  se  prý  případem  poklesu  dodávek  ropy  vůbec  nezabývá.  "Nikdy  jsem  o  tom  neslyšel,"  řekl  dnes  ČTK  mluvčí  Evropské  komise  pro  energetiku Ferran Tarradellas. O klidu zatím hovoří i důvěryhodné zdroje ČTK z Bruselu. "Zatím se nic neděje," dodal jeden z nich.

17.7.2008 ­ Ekonom 

Př ednost dostali Tur ci  Rusko omezilo přísun ropy do ČR. Tatněfť, jeden ze dvou hlavních dodavatelů, ji prodal lepšímu kupci. 

DODÁVKY ROPY  Ruská ropná společnost Tatněfť udělala – nebo se pokusila udělat – tečku za spekulacemi, co asi vězí za snížením dodávek této strategické suroviny do České  republiky. Podnik, který dodal od ledna do června ropovodem Družba 617 tisíc tun ropy, prozradil agentuře Reuters, že přesměroval české toky do turecké  rafinerie Tupras. »Jsou tam lepší marže,« konstatoval náměstek ředitele firmy Narislam Subajev.  O jak velké množství ropy šlo, odmítl uvést. Ubezpečil pouze, že se přepravované objemy pro Česko brzy vrátí na obvyklou úroveň.  Zvrat  v podobě přiznání Tatněfti nastal po čtyřech  dnech spekulací, zda výpadek zapříčinily technické problémy  na ruské straně,  nebo politická odplata za  čerstvě podepsanou rámcovou smlouvu se Spojenými státy za radarovou základnu v Brdech.  Nic nám neřekli. Pro česká oficiální místa stejně jako pro veřejnost je bohorovné sdělení ruské firmy nemalým překvapením.  Až do odhalení nebylo v Česku obecně známo, že Tatněfť patří mezi dva hlavní dodavatele ruské ropy. Na tuto skutečnost upozornil v pondělí ruský státní  kolos Transněfť. Ten bez upřesnění, o koho jde, oznámil, že dva menší ruské ropné podniky, jejichž surovinu republika odebírá, přešly na jiný výrobní postup  a zahájily zpracovávání ropy za výhodnějších podmínek v Rusku.  Druhým subjektem je Bašněfť, která přivedla v prvních pěti měsících do republiky 1,4 milionu tun ropy. A za druhé, Tatněfť před kontaktem s Reuters českou  stranu oficiálně neinformovala. Potvrdil to mluvčí resortu průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.  Otázka tedy zní: končí dohady, nebo začínají nové? Pravda, nebo taktika?  Do ruské hlavy nikdo nevidí, praví jedno vžité moudro. Počínání Transněfti, které ukázalo prstem na oba viníky, nebylo nezištné. V rozhovoru, který dal ruské  agentuře Interfax viceprezident Michail Barkov, koncern patřičně zdůraznil, že nemá s »českým případem« nic společného.  Nezapomněl  zároveň  ujistit,  že  Česko  může  být  v  klidu.  »Existuje  podnik,  který  má  zájem  výpadek  kompenzovat,«  naznačil  v  Moskvě  bez  dalších  podrobností Barkov.  Jména Bašněfť a Tatněfť se zákonitě vynořila o chvíli později. Záhadný »náhradník« je stále tajemný.  S ohledem na tento »sebeočistný« postup Transněfti existují dva výklady i pro zveřejnění tureckého kroku z centrály Tatněfti.  Střízlivá verze může brát její počínání za promyšlenou snahu stopnout dohady a diskuse, co za čím je. A to bez ohledu na možné sankce ze strany velkých  petrochemických hráčů, kteří mají s ruskými protějšky sjednané objemy dodávek. Stát působí v tomto byznysu jako »návrhář« hrubých ročních objemů.  »K  záležitosti  s  Tureckem  se  nehodláme  vyjadřovat,«  zdůraznila  Dana  Dvořáková,  mluvčí  společnosti  Unipetrol.  Ta  je  součástí  skupiny  PKN  Orlen  a  spoluvlastní Českou rafinérskou. Právo uzavírat kontrakty s dodavateli, jako je Tatněfť, má pouze polská matka.  Jiná, odvážnější optika může vidět za zpovědí Tatněfti úsilí o utnutí rozpravy na něčí povel. Jinými slovy, firma mohla dostat pokyn, aby nabídla věrohodné  vylíčení vlastních »materiálních« pohnutek.  Jak to doopravdy bylo, ví jen »ruská hlava«. Propad na polovinu Přísun ropy do České republiky, ať už kvůli tureckému dobrodružství či z jiných motivů,  polevil v uplynulém týdnu. »Snížení dodávek se týká všech tří subjektů, které ruskou ropu odebírají – Unipetrolu, Agip­Eni a Shellu. Z celkového závazku  520  milionů  tun  na  červenec  nebylo  k  pondělí  14.  července  dopraveno  asi  70  tisíc  tun,  tedy  patnáct  procent,«  vypočítává  mluvčí  Ministerstva  průmyslu  a  obchodu Tomáš Bartovský.

Jana  Šmejdská  ze  společnosti  Mero,  která  provozuje  českou  část  ropovodu  Družba  a  ropovodu  IKL,  upřesnila,  že  místo  16,5  tisíce  tun  denně  dostává  republika v posledních dnech asi deset tisíc tun.  Omezení dodávek, které tečou ropovodem Družba, má pokračovat celý červenec. Odběr má spadnout o 250 tisíc tun na méně než 300 tisíc tun.  Česko  s  roční  spotřebou  7,7  milionu  tun  bere  z  Ruska  5,5  milionu  tun.  Zbytek  pochází  z  jižní  a  západní  Evropy.  Úbytek  ruské ropy  nahrazuje  republika  »sáhnutím« do státních hmotných rezerv a navýšením přísunu z ropovodu Transalpine Ölleitung a Inglostadt–Kralupy–Litvínov (TAL­IKL). »Situaci máme  pod kontrolou,« konstatuje Ivan Ottis, člen představenstva Unipetrolu.  Šok pro spotřebitele se nechystá. »Ceny nafty a benzinu v naší prodejní síti Benzina zdražovat nebudeme. Ovšem zhruba čtyřicet procent pohonných hmot se  dováží, zejména z bratislavské rafinerie Slovnaft,« naznačila možnost cenových změn mluvčí Dvořáková.  Chceme vysvětlení České ministerstvo zahraničních věcí zaslalo partnerskému ruskému resortu a ministerstvu energetiky do Moskvy v pátek 11. července dvě  nóty se žádostmi o vysvětlení. Šlo o běžný kurýrní postup, upřesnil zastupitelský úřad v Moskvě. Jeho součástí nebylo fyzické předání dopisu přes českého  velvyslance v hostitelské zemi.  Rusko má na odpověď obvyklou lhůtu 30 dní bez ohledu na oznámení Tatněfti. V ruských médiích panovalo v uplynulých dnech spíše ticho po pěšině. Deník  Kommersant  ujistil,  že  mezi  ztenčením  dodávek  a  vybudováním  radarové  základny  v  Brdech,  který  podepsali  v  Praze  Condoleezza  Riceová  a  Karel  Schwarzenberg (Ekonom č. 28/2008), není žádná spojitost.  »S plnou odpovědností prohlašuji, že obchod s Českou republikou či jinými tradičními partnery není v žádném případě svázán s řešením problému rozmístění  amerického systému protiraketové obrany v Evropě,« zdůraznil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Kisljak.  Složitý  byznys  Technicko­organizační  problémy,  jimiž  se  od  začátku  Rusové  oháněli  (aniž  by  je  vysvětlili)  a  jimž  se  snažila  věřit  i  česká  vláda  spolu  s  představiteli domácí petrochemie, nejsou v ropném průmyslu se spoustou hráčů ničím neobvyklým.  Modelové  situace  jsou  tři.  První  spočívá  ve  skutečnosti,  že  v  obchodování  s  ropou  figurují  pro  různé  státy  různí  dodavatelé.  Takto  je  možné,  že  zatímco  někteří  těží a  přepravují ropu  hladce,  jiní  mohou  mít  těžkosti třeba  na  ropných polích. To by  vysvětlovalo, že  například  do Česka teče ropy  méně,  kdežto  Slovensko a Maďarsko jsou v pohodě.  Druhý typ svízele může přivodit vnitropodnikové dění v ropných podnicích. Právě na něj se odvolával Transněfť s poukazem na anonymní dodavatele, z nichž  se vyklubaly Bašněfť a Tatněfť. Transněfť uvedl »nové a lepší podmínky« pro zpracování suroviny na domácí půdě, Tatněfť »přerozdělení objemů«. Pravdou  je, že bývá zvykem oznámit novinky tohoto rázu předem. To se nestalo.  Varování zato  dostali  v rafinerii PCK v  německém Schwedtu,  kde také pocítili určitý pokles. Nepřišlo z Ruska, nýbrž  od konsorcia BP, Shell,  Agip­Eni a  Total, které PCK ovládá.  Třetí vysvětlení může být  v tom, že se v ropném byznysu  »něco zadrhlo« mezi prostředníky, kteří ropu nakupují nebo sjednávají  kontrakty. Do hypotéz se  nikdo pouštět  nechce. Není bez zajímavosti, že jde o střet dvou světů – státních, lépe kontrolovaných ropných firem a prostředníků, kteří jsou soukromými  subjekty.  Ropa jako předehra?  Politickou  motivaci  pro  český  »ropný  půst«  naznačovala  především  tvrdošíjnost,  s  jakým  se  dosud  Moskva  odmítala  s  radarem  v  Česku  a  zamýšlenými  antiraketami  v  Polsku  smířit.  Nikdy  se  nespokojila  s  ubezpečováním  Pentagonu,  že  hrozbou,  proti  níž  by  měly  být  antirakety  v  Polsku  a  radary  v  Česku  namířeny, jsou Írán či Severní Korea. Vždy kontrovala, že tyto zbraně a obrana jsou zacíleny na Rusko.

Proti teorii odvety mluvila hlavně skutečnost, že by šlo o příliš průhledný manévr bez praktického dopadu: při odlivu ropy z Družby si může Česko pomoci  potrubím z jižní a západní Evropy. Roční kapacita každého z obou ropovodů, Družby a TAL­IKL, může činit až deset milionů tun, což bohatě pokryje českou  potřebu.  Existuje však obava, zda nejde o bojové cvičení na téma energetická bezpečnost České republiky. Kdyby Rusko podobně jako v minulosti v Bělorusku a na  Ukrajině  zvolilo  jako  páku  na  prosazení  svých  politických  cílů  zemní  plyn,  bylo  by  Česko  rázem  u  zdi.  A  s  ními  Evropská  unie.  »Nikdo  neví,  co  by  následovalo,  podobný  případ  se  členské  zemi  ještě  nikdy  nestal,«  připomíná  zvláštní  velvyslanec  Václav  Bartuška,  který  má  českou  strategii  energetické  bezpečnosti na starosti. *  7,7milionu tun ropy spotřebuje Česko za rok.

24.7.2008 ­ Ekonom 

Mlha nad r opou  Rusko má pro výpadky dodávek další vysvětlení: na vině jsou prostředníci v ropném byznysu.  Hektické dny od okamžiku, kdy se provalilo, že Rusko zkrátilo příliv své ropy přes ropovod Družba do České republiky, přinesly hned několik vysvětlení. To  poslední  přišlo  toto  pondělí  v  podobě  odpovědi  ruského  ministerstva  energetiky  na  nótu  českého  Ministerstva  zahraničních  věcí.  Poukazuje  se  v  něm  na  změny v zavedených technických postupech, které ruský obchod s ropou prodělal.  Stručný Putin Pár dní poté, co se ke krácení dodávek ze ziskuchtivých pohnutek přiznal menší ze dvou dodavatelů, společnost Tatněfť z Tatarstánu, se do dění  dokonce vložil premiér Vladimir Putin. Ruské vládě nařídil, aby zajistila plynulý přísun strategické suroviny. Zároveň odmítl, že by za potíže mohla kterákoli  ruská ropná firma. A ukázal prstem na četné soukromé prostředníky, kteří se v obchodování s ropou pohybují. Putin, který se ozval toto pondělí, byl stručný:  »Spolupracujte  se  všemi  partnery,  abyste  vyloučili  poruchy,«  vybídl  místopředsedu  kabinetu  Igora  Sečina.  Výsledkem  přemítání  obou  státníků,  které  sledovala ruská agentura Interfax, byl závěr, že vina není na ruských ropných dodavatelích, ale na obchodnících, kteří se v ropném kolotoči pohybují.  Totéž  potvrdili  delegaci  z  české  ambasády  v  Moskvě  členové  představenstva  státního  gigantu  Transněfť,  který  vlastní  a  spravuje  ropovod  Družba:  »Celý  obchod se odehrává přes několik zprostředkovatelů, kteří nakupují ropu u těžařů a hájí jejich zájmy, a dále přes klíčového zprostředkovatele Laturna (relativně  nový  offshore,  Kajmanské  ostrovy  –pozn.  red.).  Ten  prodává  ropu  odběratelům  v Česku  .«České  rafinerie  už  zaslaly  ruským  protějškům  požadavky  na  srpnové  objemy  ropy.  »Pokud  je  partneři  potvrdí,  bude  to  signál  o  návratu  k  normálu,«  tvrdí  Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu  (MPO).  Otazníky přesto zůstávají. Šlo doopravdy o incident, ať v souvislosti s americkým radarem či nikoli, nebo o planý poplach? A jaké má český stát vůbec páky  pro případ, že by se výpadky opakovaly?  Odpovědi se rýsují, ale jsou mlhavé. Jako celý ropný byznys.  Krizový štáb Smluvní dodávky ruské ropy pro Českou republiku ropovodem Družba byly z ruské strany zkráceny v tomto měsíci na zhruba 50 až 60 procent.  Ruská strana ujišťuje české partnery, že jde čistě o technickou záležitost a vylučuje politický podtext situace.  Hlavní příčina snížení dodávek ruské ropy vznikla podle dosud známých signálů v obchodním řetězci, kterým se dostává ropa z Ruské federace k tuzemským  zpracovatelům. Minulý pátek se v prostorách MPO konalo setkání k problematice ropných dodávek do České republiky. Zúčastnili se jej vedoucí pracovníci  resortu a společností Česká rafinérská, Paramo, Mero, Unipetrol a Shell. Mimochodem, tyto schůzky se konají pravidelně jednou za tři měsíce od loňského  ledna, kdy došlo ke krizi v dodávkách ropy z Ruska přes Bělorusko.  A  závěry  zatím  posledního  setkání?  Bylo  dohodnuto  uvolnění  kapacity  ropovodu  Transalpine  Ölleitung  (TAL)  pro  dodávky  rop  z  Terstu  pro  tuzemské  rafinerie.  Tyto  dodávky  nahradí  výpadek  v  zásobování  ruskou  ropou  z  Družby.  Budou  přepraveny  ropovody  TAL  a  následně  Ingolstadt­KralupyLitvínov  (IKL) do České republiky. Půjde o ruskou ropu REB, ale současně přitečou i »sladké« ropy naložené v Terstu. Do pátku 18. 7. byly potvrzeny dva mimořádné  přísuny přes TAL a IKL.  Podle čerstvých informací se přítok strategické suroviny poprvé zadrhl v úterý 9. července. »Bylo to o 40 procent, den poté, co americká ministryně zahraničí  podepsala  v  Praze  rámcovou  smlouvu  o  americké  protiraketové  obraně  v  Česku,«  napsal  toto  úterý  deník  New  York  Times.  Následně se přihlásil o slovo »hříšník« Tatněfť. »Přesměrovali jsme české dodávky do Turecka, kde jsou lepší ziskové marže.« (Ekonom č. 29/2008.) Zároveň  firma ujistila, že se přepravované objemy brzy vrátí na obvyklou úroveň. »Tuto záležitost nekomentujeme a nekomentuje ji ani PKN Orlen, který pro nás ropu  v Rusku nakupuje,« zdůraznila Blanka Růžičková, mluvčí společnosti Unipetrol, která do polské skupiny PKN Orlen patří.

Na  začátku  tohoto  týdne  byly  dodávky  do  Česka  přes  Družbu  hluboko  pod  průměrem.  »V  pondělí  to  bylo  sedm  tisíc  tun,  v  úterý  čtyři.  Normální  denní  dodávka by přitom měla činit alespoň 16,5 tisíce tun. Očekáváme, že se situace brzy výrazně zlepší,« sdělila Ekonomu mluvčí společnosti MERO (vlastník a  provozovatel české větve Družby) Jana Šmejcká.  Ze  systému  hmotných  rezerv,  který  musí  mít  ropu  na  dobu  90  dní,  se  vzalo  a  zase  vrátilo  (z  ropovodu  IKL)  55  tisíc  tun.  My  ne, to  vy Česká republika si stěžovala ihned poté, co se  o případu začalo  mluvit  –  nóty šly z Ministerstva zahraničí  na ruské  ministerstvo zahraničí a  ministerstvo energetiky.  Všechny ruské subjekty, které Ekonom oslovil – Tatněfť, druhý dodavatel Bašněfť, ministerstvo zahraničí a analytický časopis Oil and Capital –, zarytě mlčí.  A  odmítají  i sdělit  jednoduchý fakt, že nechtějí s  českým tiskem  hovořit. Vypadá to rovněž, že Rusko zvolilo novou ofenzivu. »České stížnosti směřují  na  špatnou adresu,« uvedl pro agenturu ITARTASS místopředseda ruské vlády Igor Sečin.  A  připomněl,  že  během  posledních  třech  let  Rusko  navrhovalo  české  straně  podepsání  memoranda  o  podmínkách  dodávek  ruské  ropy,  což  by  zajistilo  kontrolu dodávek a plnění kontraktů. »Zřejmě nechuť upravit oficiální povinnosti zaručující práci s ruskými dodávkami neumožnila české straně dohodnout  memorandum,«  uvedl  vicepremiér.  To  je  podle  něj  důvodem,  že  ruská  ropa  není  dodávána  do  Česka  přímo,  ale  prostřednictvím  dalších  firem.  České Ministerstvo průmyslu a obchodu má svou verzi. »Návrh memoranda předložila ruská strana na podzim 2006. Toto memorandum (mimo jiné) zmiňuje  možnost otočení toku ropovodu IKL tak, aby tímto ropovodem  mohla být  transportována ruská ropa do SRN.  Ropovod IKL byl ale  vybudován proto, aby  Česko disponovalo rozdílnými zdroji ropy. Otočení ropovodu není na pořadu dne. Odpověď na ruský návrh připravuje Ministerstvo zahraničních věcí,« sdělil  Ekonomu mluvčí MPO Tomáš Bartovský. Letní série?  Resort  průmyslu  a  obchodu  vypočítává,  že  k  výraznějšímu  snížení  dodávek  ropovodem  Družba  do  České  republiky  došlo  za  posledních  šest  let  více  než  desetkrát. »Propad červencových dodávek považujeme za pokračování této série a očekáváme, že stejně jako v minulých letech dojde k brzkému narovnání  objemu dodávek,« konstatuje Bartovský.  Václav Petříček, předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS, bývalý  náměstek  ministra průmyslu a obchodu,  který s  Ruskou federací  sjednával dohodu o  dodávkách ropy, vybízí ke rozvaze. »Mám s  tím určitou zkušenost a ta velí, že na takovéto věci je zapotřebí se dívat  s  profesionálním  klidem,« svěřil se.  Dodávky jsou podle něj založeny na dohodě z roku 1994. »Vždy do konce září předchozího roku naše Ministerstvo průmyslu a obchodu žádá ruské partnerské  ministerstvo  o  roční  kvótu.«  Stát:  plánovač  a  hasič  Václav  Petříček  tvrdí,  že  tím  úloha  státní  správy  prakticky  končí.  Nastupují  ruští  dodavatelé  a  čeští  odběratelé, kteří dojednávají konkrétní dodávky v kvartálech a měsících.  Ministerstvo průmyslu a obchodu oponuje, že český stát plně kontroluje přepravní cesty, kterými  je ropa do Česka dopravována. »Uzavírání kontraktů je v  rukou soukromých firem. Je na nich, aby zabezpečily stabilní přísun dodávek pro své rafinerie. Úkolem státu není zasahovat do konkrétních obchodů s ropou,  ale  zabezpečovat  ropné  rezervy  a  v  případě  nutnosti  vést  jednání  s  ruskými  státními  orgány  o  narovnání  dodávek,«  vysvětluje  mluvčí  Bartovský.  *

29.7.2008 ­ Mladá fronta DNES 

Ruská r opa neteče, stát to neovlivní  Stát za příliv ropy neručí, dodávky ovládají soukromníci  Praha ­ Ropovodem Družba proudí do Česka stále zhruba jen polovina potřebné ropy a stát nemá v ruce žádné páky na to, aby tuto situaci změnil.  Dodávky ropy k nám totiž zajišťují pro tuzemské zpracovatele (Českou rafinérskou a Paramo) jejich vlastníci, tedy soukromé firmy Unipetrol (přes polského  vlastníka PKN Orlen), Agip­Eni a Shell.  A  protože  stát  v  těchto  společnostech  nedrží  žádný  podíl,  nemá  vůbec  přehled  o  obchodu  s  ropou,  natož  aby  ho  mohl  řídit.  „Stát  nemůže  vstupovat  do  soukromoprávních vztahů a nařizovat firmám, kolik tun ropy mají získat, kolik peněz za to mají platit a jaké sankce mají případně uplatňovat vůči partnerům,  kteří smlouvu poruší,“ říká Matyáš Vitík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.  Česká  republika  tak  v  podstatě  neví  ani  to,  jak  mají  tyto  smlouvy  ošetřené  odběratelé ropy.  „Nevidíme  do  toho  a  nevidí  do  toho  ani  místní  představitelé  ropných firem,“ říká zvláštní  velvyslanec při ministerstvu zahraničí Václav Bartuška, který má na starosti energetickou bezpečnost země. Nákup ropy totiž  podle něj mají společnosti dohodnutý přes své centrály a jejich lokální zastupitelé vědí pouze to, kdy a kolik tun ropy doteče a na jaký účet mají poslat peníze.  „Všechny ostatní informace, tedy od jakých prostředníků ropu nakoupily a kolik jim za ni daly, si nechávají centrály pro sebe jako součást svého obchodního  tajemství,“  vysvětluje.  Toto  informační  embargo  potvrzuje  také  Unipetrol,  který  ropu  dostává  od  svého  vlastníka  PKN  Orlen.  „Majitel  nám  sdělil,  že  zprostředkovatelské smlouvy nebude žádným způsobem komentovat,“ uvedla mluvčí Blanka Růžičková.  Když ropa neproudí, přicházejí na scénu nóty Ochrannou ruku nad hladkým průběhem dodávek tak Česká republika drží pouze v diplomatické rovině v rámci  takzvané rámcové dohody o dodávkách suroviny. Ta říká bez bližších podrobností to, že Ruská federace má dodávat ropu do Česka. Když nastanou problémy,  zbývá ČR možnost vysílat do Ruska nóty s žádostí o vysvětlení situace a uvolňovat do oběhu státní hmotné rezervy, které pokrývají 90 dnů průměrné spotřeby  ropy a ropných produktů.  Právě to se stalo i po 11. červenci, kdy ruské firmy prudce snížily dodávky černého zlata ropovodem Družba do Česka. „Vzhledem k tomu, že se odběratelé  dohodli na vykrytí dodávek přes ropovod IKL, jsou tyto zásoby čerpány jenom minimálně,“ říká Petr Holoubek ze Správy státních hmotných rezerv. Podle něj  k  tomu  došlo  v  rámci  takzvané  obměny  zásob,  kdy  se  stará  rezerva  ropy  v  zásobnících  vymění  za  čerstvou,  což  je  pro  hlídače  surovin  výhodné,  protože  nedojde  k  tomu,  že  se ropa  začne  v  tancích  usazovat  a  nepůjde  pak  stoprocentně  odčerpat.  Hrozí  ČR  energetická  krize,  když  fakticky  nemůže  zahraniční  dodávky ropy ovlivnit? Podle  Vitíka ne, protože IKL  by v případě úplného  kolapsu  dodávek přes  Družbu mohl celkovou spotřebu Česka lehce pokrýt. „V  rámci posílení energetické bezpečnosti jednáme také o navýšení státních ropných rezerv na 120 dní,“ uvedl. Na nákladech tohoto navýšení by se měly podle  návrhu podílet i soukromé firmy. To se například Unipetrolu nelíbí, protože by je kvůli velké konkurenci nemohl promítnout do cen.  * Odkud je ropa v ČR. Ze kterých zemí se loni nejvíce dováželo  Země tuny ropy  Rusko 4 611 109  Ázerbájdžán 1 962 640  Alžírsko 278 571  Kazachstán 232 440  Libye 50 906

Polsko 11 572  Německo 5,8  Velká Británie 4,1  USA 2,2  Slovensko 0,9  Pramen: ČSÚ 

Na další přitažení je přece čas. Až si lidé opravdu zvyknou žít s ropou za 100 či 120 dolarů, může se dát cena zase na pochod. Asi bude mírnější, než byl úprk  v posledních měsících.