Tisková zpráva. Zotavování pokračuje, ale určitá rizika přetrvávají

Tisková zpráva 11. července 2014

Zotavování pokračuje, ale určitá rizika přetrvávají 11 July 2014 Rolf Bürkl T +49 911 395-3056 [email protected]

Ursula Fleischmann Corporate Communications T +49 911 395-2745 [email protected]

Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2014 Norimberk, 11. července 2014 - Ekonomika v Evropské unii (EU) se dále zotavuje. Ovšem jak irácká, tak ukrajinská krize by mohly ekonomický rozvoj v Evropě destabilizovat. Evropští spotřebitelé znovu nalézají důvěru. To se odráží na tom, jak se ve většině zemí zahrnutých do výzkumu vyvíjejí ukazatele ekonomických a příjmových očekávání a ochoty nakupovat. Ukazatel spotřebitelského klimatu GfK pro celou EU nyní dosahuje 9,1 bodu. Toto jsou zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě. V posledních třech měsících převládají v evropské debatě tři témata: evropské volby, otázka, zda by měly jednotlivé země pokračovat ve škrtech nebo naopak investovat do ekonomických programů a krize v Iráku a na Ukrajině. Nehledě na všechny tyto debaty a nehledě na krize se zdá, že ekonomický růst v jednotlivých zemích EU, a tudíž i v Evropské unii jako celku, se konsoliduje. Index spotřebitelského klimatu pro evropskou 28 ve druhém čtvrtletí lehce vzrostl na současných 9,1 bodu. Je to nejvyšší hodnota od dubna 2008, kdy tento ukazatel dosáhl 11,9. Ve většině zemí zaznamenávají různé ukazatele vzestupný trend. Zdá se, že zejména Řekové jsou toho názoru, že nejhorší už mají za sebou. Rovněž polští a čeští spotřebitelé zaujímají optimističtější postoj k budoucnosti, než tomu bylo na začátku roku. Utrácet nebo šetřit? Evropské volby ukázaly, že lidé v Evropě se se svým názorem stále více dělí na dva tábory: proevropský a protievropský. Euroskeptické strany zaznamenaly silný nárůst hlasů hlavně ve Francii a Německu. Naopak proevropský postoj významně posílil v Řecku, Itálii a Španělsku. Příští Evropská komise bude muset na jedné straně pomáhat ekonomicky slabým a krizí zasaženým zemím překonat potíže a vrátit je na cestu ekonomického růstu. Na druhou stranu ekonomicky silnějším zemím stále více vadí, že pro krizí zasažené země se uvolňují kritéria stability a především chtějí, aby se všude konsolidovaly národní rozpočty a snížilo se tak riziko nové krize. Evropská komise bude i nadále řešit otázku, zda by jednotlivé země měly pokračovat v úsporných opatřeních a s jakou přísností, či zda a do jaké

míry je ospravedlnitelné povolit vyšší zadlužování za účelem navrácení národních ekonomik k růstu. Podpora euroskepticismu může začít postupně klesat jedině tehdy, podaří-li se najít efektivní a udržitelné řešení, jež přivede celou Evropu zpět na cestu ekonomického růstu. Dalším faktorem ekonomické nejistoty jsou krize v Iráku a na Ukrajině. Dopad vývoje v Iráku již lze pozorovat na zvyšujících se cenách ropy. Pokud bude tamní krize přetrvávat, nebo pokud bude mít skutečně vliv na množství ropy na trzích, začnou se zvyšovat ceny pohonných hmot. To by pak mělo dopad na cenu celé řady produktů, jelikož by se zvýšily náklady na dopravu. Ukrajinská krize má vliv především psychologický, neboť tato země je pro EU z ekonomického hlediska relativně nedůležitá. Např. vývoz z Německa na Ukrajinu tvoří všeho všudy 0,5 procenta z celkového objemu exportu. Jenže světová ekonomika je nyní velmi křehká. Vznikne-li další nejistota, investoři začnou být celkově opatrnější a začnou požadovat vyšší rizikovou prémii, nebo investice odloží na lepší časy. Ceny akcií tudíž začnou klesat a spotřebitelé v důsledku obecné nejistoty začnou nakupovat méně. Jakmile se taková spirála roztočí, důsledky mohou být velmi dramatické. Německo: silná ekonomika vyvolává dobrou náladu Německá ekonomika je opět silná a nezaměstnanost v zemi nízká. Právě tyto okolnosti vyvolávají u spotřebitelů dobrou náladu. Všechny tři ukazatele jsou v Německu na mimořádně vysoké úrovni. Ekonomická očekávání ve druhém čtvrtletí dokonce znovu významně stoupla, a sice o 13 bodů. Tento ukazatel dosáhl 46,2 bodu, což je nejvíce od června 2011, kdy byl na úrovni 50,3 bodu. Ve srovnání s červnem 2013 je to zvýšení o více nežli 44 body. Příjmová očekávání se od března zvýšila jen mírně a v červnu dosáhla 47,2 bodu. V meziročním srovnání to znamená nárůst o 11 bodů. Tento ukazatel však dosáhl nejvyšší úrovně v dubnu - bylo to 52,3 bodu, což byla nejvyšší hodnota od srpna 2000, kdy byl na úrovni 52,5 bodu. Ochota nakupovat od března lehce poklesla a nyní dosáhla 53,2 bodu. Vzhledem k tomu, že je daný ukazatel na takto vysoké úrovni, jeho pokles o 2,3 bodu nemá de facto žádný význam. Ve srovnání s červnem 2013 tento indikátor vzrostl o 16,7 bodu. Francie: mezi spotřebiteli panuje nejistota Náladu Francouzů i nadále určuje přetrvávající nejistota. Hodnoty všech tří ukazatelů jsou jasně záporné. V červnu dosáhla ekonomická očekávání -20,3 bodu, což ve srovnání s prvním kvartálem znamená zlepšení o 9,5 bodu. Vezmeme-li však v úvahu vývoj za poslední rok, znamená to zvýšení o 28,4 bodu. V červnu 2013 tento ukazatel poklesl na -48,7 bodu, což znamená jeho nejnižší hodnotu od března 2009, kdy dosáhl -57,1 bodu.

Příjmová očekávání se během posledních tří měsíců několikrát zvedla a propadla. V březnu tento ukazatel dosáhl -32,6 bodu, ale v dubnu prudce spadl na -54,7 bodu. Od té doby se však poněkud vylepšil a nyní je na úrovni -37,7 bodu. Ve srovnání s tím, jakou hodnotu dosáhl za minulý rok, se tento ukazatel zlepšil zhruba o 20 bodů. Ochota utrácet je nyní u francouzských spotřebitelů taktéž slabá, ale lze pozorovat stoupající trend. Ukazatel ochoty nakupovat je v současné době na úrovni -24,2, což znamená ve srovnání s březnem zvýšení o 3,1 bodu. Ve srovnání s červnem 2013 tento ukazatel stoupnul o 18 bodů. Spojené království: spotřebitelé věří v pokračující ekonomické oživení Ve Velké Británii pokračuje pozitivní růst ekonomiky. Odráží se to i na vývoji spotřebitelské nálady. V červnu byl ukazatel ekonomických očekávání 37,9 bodu, což je o 6,4 bodu více než v březnu. Je to nejvyšší hodnota od června 1997, kdy tento ukazatel dosáhl 40,4 bodu. Příjmová očekávání jsou na úrovni 8,0 bodu a jsou tudíž nad dlouhodobým průměrem nula bodů. Od března tento ukazatel mírně poklesl. Ve srovnání s červnem 2013, kdy dosáhl 20,2 bodu, se jasně zlepšil. Do jinak celkově pozitivní nálady nezapadá pouze ochota nakupovat, přestože i tento ukazatel zaznamenal zvýšení. Jeho hodnota činila v březnu -10,9 bodu a rok předtím byla dokonce -29,5 bodu. V současné době dosahuje -3,3 bodu, a přestože je stále negativní, dosáhl nejvyšší hodnoty od srpna 2007, kdy byl naposledy kladný a činil 1,6 bodu. Itálie: opatrný optimismus Přestože v Itálii se všechny ukazatele pohybují v záporných hodnotách, od chvíle, kdy se Matteo Renzi stal premiérem, nálada spotřebitelů se jasně zlepšuje. Ukazatel ekonomických očekávání byl v červnu na úrovni -13,0 bodu, což oproti březnu znamená vzestup o 8,4 bodu. V květnu dosáhl -6,8 bodu a to představuje nejvyšší hodnotu od dubna 2010, kdy byl na úrovni -2,7 bodu. Ve srovnání s červnem 2013 zaznamenal tento ukazatel zvýšení celkem o 20,5 bodu. Příjmová očekávání byla v červnu na úrovni -1,6 bodu a tudíž mírně pod dlouhodobým průměrem nula bodů. To představuje oproti březnu zvýšení o 12,1 bodu a ve srovnání s červnem 2013 dokonce nárůst o 23,6 bodu. V květnu ukazatel dokonce dosáhl přechodně vrcholu na úrovni 4,0 bodu. Vyšší hodnota byla naposledy zaznamenána jen v září 2002. Ochota utrácet se v Itálii pomalu, ale stabilně zvyšuje. Přestože ochota nakupovat vykazuje stále jednoznačně záporné hodnoty, a sice na úrovni -12,5 bodu, od června 2013 stoupla o 36,5 bodu a to je jasná známka oživení. S -11,7 bodu dosáhl tento ukazatel v květnu nejvyšší hodnoty od

července 2011, kdy byl na úrovni -7,6 bodu.

Španělsko: důvěra roste Postupný ekonomický růst ve Španělsku se projevuje i na náladě spotřebitelů. Přestože ekonomické oživení dosáhlo ve druhém čtvrtletí jen 1,5 bodu, ve srovnání s červnem 2013 činí toto číslo téměř 49 bodů. V květnu tento ukazatel dosáhl 28 bodů, což je nejvyšší hodnota od listopadu 1999, kdy byl na úrovni 30,1 bodu. I příjmová očekávání mírně stoupla a jsou nyní na úrovni 9,5 bodu. Tento ukazatel tudíž od června 2013 vzrostl o 41 bodů a dosahuje teď nejvyšší úrovně od listopadu 2001. Dokonce i chuť nakupovat se mírně zvýšila a v současné době dosahuje 9,5 bodu. Ukazatel sice stále vykazuje zápornou hodnotu, ale pouze -4,4 bodu. Během loňského roku se ochota nakupovat zvýšila zhruba o 30 bodů. Nyní je na nejvyšší úrovni od února 2011, kdy po náhlém dočasném ekonomickém vzestupu dosáhla rekordních 33,4 bodu. Rakousko: spotřebitelé jsou skeptičtí Bez ohledu na to, že rakouská ekonomika vykazuje od poloviny loňského roku pozitivní vývoj, spotřebitelé evidentně mírnému ekonomickému růstu příliš nevěří. Ve druhém čtvrtletí se nálada rakouských spotřebitelů i nadále různila. S -4,1 bodu jsou nyní ekonomická očekávání pod dlouhodobým průměrem nula bodů, ale přesto to znamená, že od března se tento ukazatel zvýšil o 1,4 bodu. V květnu se však ukazatel propadl na -9,5 bodu. Před rokem byl na úrovni -6,9 bodu. Příjmová očekávání od března poklesla téměř o 6 bodů a v současné době je tento ukazatel na úrovni 4,2 bodu. Ve srovnání s červnem 2013 to představuje růst asi o 7,4 bodu. Nejvyšší hodnoty dosahuje v Rakousku ukazatel ochoty nakupovat, který dosáhl 17,3 bodu. Ve srovnání s březnem 2014 to je významné zlepšení o 8,3 bodu. V meziročním srovnání jde o zvýšení o 5,7 bodu.

Česká republika: spotřebitelé očekávají dlouhodobý vzestup Čeští spotřebitelé věří, že ekonomický růst bude pokračovat i v následujících měsících. V souladu s tímto vzrostla ekonomická očekávání na hodnotu 35,9 bodu a to je nejvíce od dubna 2006. Během druhého čtvrtletí se tento ukazatel vylepšil o 17,5 bodu. V červnu došlo ke snížení nezaměstnanosti o 1,2 % na 7,4% ve srovnání s lednem 2014. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla. Tento pozitivní jev byl dán

rostoucí domácí i zahraniční poptávkou. S přicházejícími teplými dny začala stoupat i aktivita ve stavebnictví, i když tento sektor stále nemá vyhráno. Nahrávala jim především mírná zima, která jim umožnila pokračovat v práci. Co se týká predikce české ekonomiky pro tento rok, tak podle Mezinárodního měnového fondu jsou podmínky příznivé - předpokládá růst o 2,5%. Příjmová očekávání zůstávají ve druhém kvartále zhruba na stejné úrovni a v současné době dosahují velmi dobrých 28,3 bodu. Tento ukazatel vzrostl ve srovnání s červnem 2013 asi o 20 bodů. Došlo též k růstu průměrné měsíční mzdy v 1. čtvrtletí o 793 Kč na 24 806 Kč. Co se týká ochoty nakupovat, tak ta se zvýšila, i když se stále pohybuje v záporných hodnotách, a sice na úrovni -10,6 bodu. Ve srovnání s koncem prvního čtvrtletí to znamená zvýšení přibližně o 7 bodů. Ještě před rokem byl tento ukazatel na úrovni -28,1 bodu. Polsko: ekonomický růst pokračuje Polští spotřebitelé jsou přesvědčeni, že silné ekonomické oživení bude pokračovat. Ekonomická očekávání jsou teď na hodnotě 17,4 bodu, což je ve srovnání s březnem více než o 9 bodů. Před rokem tento ukazatel dosahoval -16,3 bodu. V souvislosti s dobrým ekonomickým růstem se nadále zlepšují i příjmová očekávání, jejichž ukazatel nyní dosáhl 22,6 bodu. Znamená to ve srovnání s březnem zlepšení o 8,4 bodu. V březnu loňského roku byl tento ukazatel ještě záporný a dosáhl tehdy -7,7 bodu. Tyto okolnosti mají pozitivní dopad i na ochotu nakupovat. V červnu byl tento ukazatel na úrovni 11,5 bodu, což od konce prvního kvartálu představuje zvýšení o více než 15 bodů a ve srovnání s předešlým rokem nárůst o více než 25 bodů. Nizozemí: Holanďané očekávají oživení ekonomiky V Nizozemí se rýsuje nejednoznačný obrázek. Spotřebitelé evidentně očekávají, že jejich ekonomika se v rámci celkového oživení v Evropě významně zlepší. S 34,1 bodu jsou ekonomická očekávání na velmi dobré úrovni; je to nejvyšší hodnota tohoto ukazatele od ledna 2007, kdy dosáhl 36,6 bodu. Ve srovnání s červnem 2013 je to zvýšení o 55,6 bodu. Avšak očekávaný růst se v Nizozemí zatím nedostavil. Tudíž příjmová očekávání zatím neodpovídají těmto pozitivním hodnotám a jejich ukazatel na úrovni -6,2 bodu představuje ve skutečnosti ve druhém čtvrtletí pokles. V meziročním srovnání se ukazatel významně zlepšil, a to o 22,6 bodu. Pomineme-li dočasný propad v loňském roce, zvýšení dosahuje dokonce 54,7 bodu (únor 2013: -60,9 bodu).

Situace s nákupní náladou holandských spotřebitelů je podobná. V červnu její ukazatel dosáhl -9,3 bodu a je tak zjevně pod dlouhodobým průměrem nula bodů. Ve druhém čtvrtletí to představuje zvýšení o 6,2 bodu. Před rokem byl tento ukazatel na hodnotě -27,8 bodu. Slovensko: spotřebitelé jsou optimističtí Ekonomický vzestup na Slovensku se konsoliduje. Jak ekonomická data, tak i nálada spotřebitelů vyjadřují optimismus. Také všechny tři ukazatele jsou jednoznačně v kladných číslech, ale ve druhém čtvrtletí se čísla hýbala jen málo. Ekonomická očekávání dosáhla v červnu 19,2 bodu, což je jen o málo více než v březnu. Ve srovnání s loňským rokem tento ukazatel vzrostl o více než o 30 bodů. Příjmová očekávání během posledních tří měsíců poněkud klesla. Ukazatel je nyní na úrovni 22 bodů a to je o 3,5 bodu méně než v březnu. Avšak v loňském roce byla hodnota tohoto ukazatele jen -0,6 bodu. Tento pozitivní vývoj se odráží jasně na zvýšené ochotě nakupovat. Se 17,3 bodu dosahuje tento ukazatel nejvyšší hodnoty od prosince 2010, kdy byl na úrovni 21 bodu. Od března letošního roku se tedy zlepšil o 15 bodů. Řecko: dlouhá a trnitá cesta z krize I když Řecko zatím ještě nemá těžké období za sebou, je na správné cestě. Ekonomická data se zlepšují a HDP je jen lehce v minusu. Řečtí spotřebitelé tento názor evidentně sdílejí. Přestože všechny indikátory vykazují i nadále záporné hodnoty a jsou pod dlouhodobým průměrem nula bodů, od loňského srpna lze zřetelně pozorovat vzestupný trend. Ekonomická očekávání jsou nyní na úrovni -10,0 bodu, což je o 14 bodů více než v březnu a zhruba o 24 body více než v roce 2013. Vyšší hodnota byla naposledy zaznamenána v prosinci 2009. Příjmová očekávání jsou rovněž na cestě ke zlepšení. V červnu tento ukazatel dosáhl -18 bodů a to je nejvyšší hodnota od ledna 2010, což znamená nárůst od března tohoto roku o 11 bodů. Tento ukazatel za poslední rok vzrostl o 23 bodů. Vzestupný trend je vidět rovněž u ochoty nakupovat. Tento ukazatel je nyní na úrovni -14,6 bodu, což je nejvýše od října 2009. Ve druhém kvartále ukazatel vzrostl o 11,5 bodu a od června 2013 o 15 bodů. Portugalsko: hledání vlastní cesty z krize I portugalská ekonomika jako celek jasně vykazuje další vzestup bez ohledu na to, že po silném nárůstu HDP na konci roku 2013 byl v prvním čtvrtletí růst nulový. Spotřebitelé to zřejmě vidí stejně. V červnu dosáhla ekonomická očekávání -0,5 bodu poté, kdy v květnu přechodně dosáhla nejvyšší hodnoty 5,5 bodu. Lepší hodnota byla zaznamenána naposledy v

březnu 2000. Před rokem byl tento ukazatel na úrovni -43 body. Příjmová očekávání jsou i nadále jasně negativní, ale i tento ukazatel se vyvíjí pozitivně. V současnosti dosáhl -16,7 bodu. Nejvyšší hodnota za určitou delší dobu byla opět zaznamenána v květnu, kdy byl ukazatel na úrovni -13,6 bodu. Vyšší hodnoty tento ukazatel naposledy dosáhl v dubnu 2010. Před rokem byl na úrovni -43,6 bodu. Ochota nakupovat představuje ukazatel, jenž vždycky reaguje s určitým zpožděním. Chuť nakupovat se zvyšuje tehdy, kdy ekonomický vývoj dosáhne určité dynamiky a kdy příjmy začnou skutečně růst. Z hlediska spotřebitelů se Portugalsko ještě v této situaci nenachází a ochota nakupovat je tudíž v současné době na úrovni -28,7 bodu. A přestože to od března znamená zvýšení téměř o 4 body a od loňského června téměř o 14,5 bodu, jeho hodnota je mimořádně nízká. Bulharsko: vládní krize vyvolává u spotřebitelů nervozitu Přestože celková ekonomická data v Bulharsku jsou velmi pozitivní, nálada spotřebitelů v červnu prudce poklesla. Lze to přičíst politické nejistotě a vládní krizi, k níž v zemi došlo. Ekonomická očekávání dramaticky poklesla na -17 bodů poté, kdy v dubnu dosáhla 1,4 bodu, což je nejvyšší hodnota od února 2011. Tento ukazatel dosahuje nyní přibližně o 7 bodů méně než za stejné období loňského roku. Podobný obrázek nabízejí i příjmová očekávání, která jsou nyní na úrovni 9,8 bodu. Dlouhodobého vrcholu v hodnotě 12,7 bodu bylo dosaženo v dubnu. Vyšší hodnota tohoto ukazatele byla naposledy zaznamenána v červnu 2007. Před rokem však byl tento ukazatel na úrovni -19,3 bodu a byl tedy podstatně nižší. Ochota nakupovat se vyvíjí opačně nežli předešlé dva ukazatele. V současnosti představuje 16,1 bodu, což je asi o 2 body více než v březnu a téměř o 14 bodů více než v loňském roce. V dubnu tento ukazatel dosáhl 21,7 bodu a to je nejvyšší hodnota od srpna 2009. Rumunsko: obrat k lepšímu, který občané zatím nepociťují Rumunská ekonomika již asi půldruhého roku zaznamenává silný růst. Tento pozitivní vývoj však zatím na spotřebitele neměl žádný dopad. Hodnoty všech ukazatelů zůstávají i nadále záporné. Ekonomická očekávání jsou nyní na úrovni -10,4 bodu. To představuje navýšení od března asi o 7 bodů. Jenže vloni tento ukazatel vykazoval podobnou hodnotu, a sice -16,1 bodu. Příjmová očekávání jsou rovněž pod dlouhodobým průměrem nula bodů, i když jen o maličko, činí -0,7 bodu. Ve srovnání s březnem tento indikátor vzrostl o 7,5 bodu. Vloni byla jeho hodnota -5,3 bodu. Ochota nakupovat je nyní na úrovni -14 bodů, což je stejná hodnota jako v

březnu. Ve srovnání s červnem 2013 došlo ke zvýšení o 8,5 bodu. V květnu tento ukazatel dosáhl -8,4 bodu, což byla nejvyšší zaznamenaná hodnota od prosince 2008.

Další informace: Rolf Bürkl, +49 911 395-3056, [email protected]

Průzkum Zjištění GfK Consumer Climate Europe jsou vyňata z průzkumu prováděného ve všech zemích Evropské unie jménem Evropské komise. Tohoto průzkumu se účastní každý měsíc asi 40 000 osob z 28 zemí, jež představují dospělou populaci EU. Ukazatele GfK Consumer Climate Europe vycházejí z průzkumů uskutečňovaných jednou měsíčně a zaměřených na spotřebitelskou náladu. Odrážejí celkovou ekonomickou situaci v jednotlivých zemích a rovněž situaci konkrétních domácností. Otázky jsou předkládány jednou měsíčně, především systémem omnibus. Je to průzkum zjišťující odpovědi na několik otázek, který se provádí buď telefonicky, nebo v přímém rozhovoru. Z celkového počtu 12 otázek se pro GfK Consumer Cllimate Europe vybírá 5, jež mají největší význam pro spotřebitelské klima. Těchto pět ukazatelů - ekonomická očekávání, cenová očekávání, příjmová očekávání, ochota nakupovat a tendence spořit - se vypočítávají následovně: Pro výpočet ukazatelů se používají "čisté celkové hodnoty". Podíl spotřebitelů, kteří odpoví kladně (např. finanční situace rodiny se /významně/ zlepší) se odečte od podílu těch, kteří odpoví záporně (např. finanční situace rodiny se /významně/ zhorší). V dalším kroku je tato čistá celková hodnota standardizována s použitím zavedených statistických metod a je konvertována tak, aby dlouhodobý průměrný ukazatel byl nula bodů a aby bylo dosaženo rozsahu teoretických hodnot od +100 do -100 bodů. Empirické zkušenosti získávané od roku 1980 ukazují, že skutečně reálné hodnoty se pohybují v rozsahu od +60 do -60 bodů. Pokud je ukazatel kladný, znamená to, že hodnocení spotřebitelů u této proměnné je v dlouhodobém srovnání nadprůměrné a naopak, pokud je ukazatel záporný, je hodnocení podprůměrné. Díky standardizaci je možné srovnávat ukazatele různých zemí, neboť rozdíly v odpovědích vycházející z rozdílů v mentalitě se vykompenzují a zásadní trend vývoje ukazatele

zůstává nezměněn.

O GfK GfK je důvěryhodným partnerem při poskytování důležitých informací o trhu a spotřebitelích, které umožňují klientům přijímat lepší rozhodnutí. V GfK kombinujeme práci a nadšení více než 13 000 expertů průzkumu trhu s 80letými zkušenostmi v oblasti vědecké práce s daty. To umožňuje GfK poskytovat zásadní globální poznatky kombinované se znalostí místních trhů ve více než 100 zemích celého světa. Díky inovativním technologiím a vědeckému zpracování dat dokáže GfK transformovat velké objemy dat na inteligentní a relevantní údaje a umožnit tak svým klientům získat konkurenční náskok a obohatit je o zkušenosti, zážitky a volby svých spotřebitelů a zákazníků. Pro podrobnější informace navštivte náš web www.GfK.com/cz nebo nás sledujte na Twitteru: https://twitter.com/GfK_Czech Responsible under press legislation: GfK SE, Corporate Communications Jan Saeger Nordwestring 101 90419 Nuremberg Germany T +49 911 395 4087 [email protected]