TEXTY PŘIJATÉ ČÁST JEDNA. Jednotná v rozmanitosti. na zasedání konaném. ve středu 22. dubna 2009 EVROPSKÝ PARLAMENT

2009 - 2010

EVROPSKÝ PARLAMENT

TEXTY PŘIJATÉ na zasedání konaném ve středu 22. dubna 2009

ČÁST JEDNA

P6_TA-PROV(2009)04-22

CS

PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ

Jednotná v rozmanitosti

PE 425.401

CS

OBSAH PŘIJATÉ TEXTY

P6_TA-PROV(2009)0218 Dohoda mezi Evropským společenstvím a Pákistánem o některých aspektech leteckých služeb* (A6-0188/2009 - Zpravodaj: Paolo Costa) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2008)0081 – C6-0080/2009 – 2008/0036(CNS)) .......................................................................................................................... 1 P6_TA-PROV(2009)0219 Přistoupení ES k předpisu EHK OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel *** (A6-0243/2009 - Zpravodaj: Helmuth Markov) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 k návrhu Rozhodnutí Rady o přistoupení Evropského společenství k předpisu Evropské hospodářské komise OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel s ohledem na vnější výčnělky před zadní stěnou kabiny (KOM(2008)0675 – 7240/2009 - C6-0119/2009 – 2008/0205(AVC)) ......................................................................................................................... 2 P6_TA-PROV(2009)0220 Veterinární předpisy pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí* (A6-0248/2009 - Zpravodaj: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (kodifikované znění) (KOM(2008)0715 – C6-0479/2008 – 2008/0219(CNS)) ........................... 3 P6_TA-PROV(2009)0221 Právní úprava obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění) * (A6-0249/2009 - Zpravodaj: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, ) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění) (KOM(2008)0796 – C6-0018/2009 – 2008/0226(CNS)) .......................................................................................................................... 4 P6_TA-PROV(2009)0222 Koordinace systémů sociálního zabezpečení ***II (A6-0207/2009 - Zpravodaj: Jan Cremers)

PE 425.401\ I

CS

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh (14518/1/2008 – C6-0003/2009 – 2006/0008(COD)) .................... 5 P6_TA-PROV(2009)0223 Koordinace systémů sociálního zabezpečení : prováděcí nařízení ***II (A6-0204/2009 - Zpravodaj: Jean Lambert) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (14516/4/2008 – C6-0006/2009 – 2006/0006(COD)) ............................................ 49 P6_TA-PROV(2009)0224 Evropský metrologický výzkumný program***I (A6-0221/2009 - Zpravodaj: Erika Mann) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství v evropském metrologickém výzkumném programu prováděném několika členskými státy (KOM(2008)0814 – C60468/2008 – 2008/0230(COD)) ................................................................................................ 117 P6_TA-PROV(2009)0225 Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky ***I (A6-0115/2009 - Zpravodajka: Caroline Lucas) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (KOM(2008)0644 – C6-0373/2008 – 2008/0198(COD)) ..................................................................................................................... 141 P6_TA-PROV(2009)0226 Minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů * (A6-0214/2009 - Zpravodaj: Miloslav Ransdorf) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů (KOM(2008)0775 – C6-0511/2008 – 2008/0220(CNS)) ................ 176 P6_TA-PROV(2009)0227 Výstražná informační síť kritické infrastruktury * (A6-0228/2009 - Zpravodaj: Luca Romagnoli) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN) (KOM(2008)0676 – C60399/2008 – 2008/0200(CNS))................................................................................................. 196 P6_TA-PROV(2009)0228 Zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob * (A6-0193/2009 - Zpravodaj: Gérard Deprez) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o podnětu Nizozemského království ohledně přijetí rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2002/956/SVV o zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob (16437/2008 – C60029/2009 – 2009/0801(CNS))................................................................................................. 208

II /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0229 Národní programy restrukturalizace odvětví bavlny * (A6-0200/2009 - Zpravodajka: María Isabel Salinas García) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 637/2008, pokud jde o národní programy restrukturalizace odvětví bavlny (KOM(2009)0037 – C6-0063/2009 – 2009/0008(CNS)) ..... 209 P6_TA-PROV(2009)0230 Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy * (A6-0219/2009 - Zpravodaj: Reinhard Rack) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy jménem Evropského společenství (protokol o dopravě) (KOM(2008)0895 – C6-0073/2009 – 2008/0262(CNS)) ...................................................................................................................... 211 P6_TA-PROV(2009)0231 Návrh opravného rozpočtu č. 2/2009 (A6-0192/2009 - Zpravodajka: Jutta Haug) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2009 na rozpočtový rok 2009, Oddíl III - Komise (6953/2009 – C60077/2009 – 2009/2010(BUD)) ................................................................................................ 212 P6_TA-PROV(2009)0232 Návrh opravného rozpočtu č. 3/2009 (A6-0194/2009 - Zpravodajka: Jutta Haug) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2009 na rozpočtový rok 2009, oddíl III - Komise (8153/2009 – C60118/2009 – 2009/2017(BUD)) ................................................................................................ 214 P6_TA-PROV(2009)0233 Žádost o ochranu imunity a výsad Alda Patriciello (A6-0196/2009 - Zpravodaj: Aloyzas Sakalas) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Aldo Patriciello (2008/2323(IMM)....................................................... 215 P6_TA-PROV(2009)0234 Žádost o ochranu imunity a výsad Renata Brunetta (A6-0195/2009 - Zpravodaj: Aloyzas Sakalas) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Renato Brunetta (2008/2147(IMM)) .................................................. 217 P6_TA-PROV(2009)0235 Žádost o projednání imunity a výsad, kterých požívá Antonio Di Pietro (A6-0197/2009 - Zpravodaj: Aloyzas Sakalas) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o projednání imunity a výsad, kterých požívá Antonio Di Pietro (2008/2146(IMM))............................................... 218 P6_TA-PROV(2009)0236 Žádost o zbavení imunity pana Hannese Swobody (A6-0190/2009 - Zpravodaj: Klaus-Heiner Lehne) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti, aby byl Hannes Swoboda zbaven imunity (2009/2014(IMM)) .......................................................................... 219 PE 425.401\ III

CS

P6_TA-PROV(2009)0237 Kontrola plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci (A6-0181/2009 - Zpravodajka: Rodi Kratsa-Tsagaropoulou) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o kontrole plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci (NPP) v roce 2007 (2008/2206(INI)) ......................................... 220 P6_TA-PROV(2009)0238 Účinný výkon soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (A6-0252/2009 - Zpravodaj: Neena Gill) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (2008/2233(INI))................ 227 P6_TA-PROV(2009)0239 Výroční zpráva o činnosti Petičního výboru za rok 2008 (A6-0232/2009 - Zpravodaj: Mairead McGuinness) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2008 (2008/2301(INI)) .................................................................................... 233 P6_TA-PROV(2009)0240 Integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací (A6-0198/2009 - Zpravodajka: Anna Záborská) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací (2008/2245(INI)) .... 240

IV /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0218 Dohoda mezi Evropským společenstvím a Pákistánem o některých aspektech leteckých služeb* Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2008)0081 – C6-0080/2009 – 2008/0036(CNS)) (Postup konzultace) Evropský parlament, –

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2008)0081),

–

s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první věta Smlouvy o ES,

–

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0080/2009),

–

s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

–

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0188/2009),

1.

schvaluje uzavření dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Pákistánské islámské republiky.

PE 425.401\ 1

CS

P6_TA-PROV(2009)0219 Přistoupení ES k předpisu EHK OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel *** Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 k návrhu Rozhodnutí Rady o přistoupení Evropského společenství k předpisu Evropské hospodářské komise OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel s ohledem na vnější výčnělky před zadní stěnou kabiny (KOM(2008)0675 – 7240/2009 - C60119/2009 – 2008/0205(AVC))

(Postup souhlasu) Evropský Parlament, -

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2008)0675 – 7240/2009),

-

s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s čl. 4 odst. 2 druhou odrážkou nařízení Rady 97/836/ES (C6-0119/2009)1,

-

s ohledem na čl. 75 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-

s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0243/2009),

1.

souhlasí s návrhem rozhodnutí Rady;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

1

Rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 1998 s ohledem na přistoupení Evropského společenství k Dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel („revidovaná dohoda z roku 1958“) (Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 78).

2 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0220 Veterinární předpisy pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí* Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (kodifikované znění) (KOM(2008)0715 – C6-0479/2008 – 2008/0219(CNS))

(Postup konzultace – kodifikace) Evropský parlament, -

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0715),

-

s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, v souladu se kterým Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0479/2008),

-

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů1,

-

s ohledem na články 80 a 51 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0248/2009),

A.

vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.

schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě a Komisi.

1

Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. PE 425.401\ 3

CS

P6_TA-PROV(2009)0221 Právní úprava obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění) * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění) (KOM(2008)0796 – C6-0018/2009 – 2008/0226(CNS))

(Postup konzultace – kodifikace) Evropský parlament, -


-

s ohledem na články 37 a 133 Smlouvy o ES, v souladu s kterými Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0018/2009),

-

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů1,

-


-


A.

vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu,

1.

schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

1

Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

4 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0222 Koordinace systémů sociálního zabezpečení ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh (14518/1/2008 – C6-0003/2009 – 2006/0008(COD)) (Postup spolurozhodování: druhé čtení) Evropský parlament, –

s ohledem na společný postoj Rady (14518//1/2008 – C6-0003/2009),

–

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení1 k návrhům Komise Parlamentu a Radě (KOM(2006)0007) a (KOM(2007)0376).

–

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0648),

–

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–

s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A60207/2009),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.


1

Přijaté texty, 9.7.2008, P6_TA(2008)0349. PE 425.401\ 5

CS

P6_TC2-COD(2006)0008 Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh

(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 42 a 308 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru1, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy2, vzhledem k těmto důvodům: (1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení3 stanoví, že obsah příloh II, X a XI uvedeného nařízení má být určen přede dnem jeho použitelnosti.

(2)

Je třeba upravit přílohy I, III, IV, VI, VII, VIII a IX nařízení (ES) č. 883/2004 tak, aby byly zohledněny jak požadavky členských států, které k Evropské unii přistoupily po přijetí tohoto nařízení, tak poslední vývoj v jiných členských státech.

(3)

V čl. 56 odst. 1 a článku 83 nařízení (ES) č. 883/2004 se stanoví, že zvláštní ustanovení pro používání právních předpisů členských států jsou uvedena v příloze XI tohoto nařízení. Cílem přílohy XI je zohlednit zvláštnosti různých systémů sociálního zabezpečení členských států, aby bylo usnadněno používání pravidel pro koordinaci. Řada členských států požádala, aby se v této příloze uvedly body týkající se provádění jejich právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení, a poskytla Komisi právní a praktické vysvětlivky k jejich právní úpravě a systémům.

1

Úř. věst. C 161, 13.7.2007 s. 61. Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 17. prosince 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009. ║ Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

2

3

6 /PE 425.401

CS

(4)

V souladu s potřebou racionalizace a zjednodušení je nutný společný přístup, aby se zajistilo, že se bude v zásadě zacházet stejným způsobem s body, které se týkají různých členských států a které jsou podobného charakteru nebo sledují stejný cíl.

(5)

Jelikož cílem nařízení (ES) č. 883/2004 je koordinace právních předpisů v oblasti systémů sociálního zabezpečení, za něž nesou výlučnou odpovědnost členské státy, neměly by být do přílohy XI zahrnuty oddíly, které nejsou slučitelné s účelem ani cílem uvedeného nařízení, ani oddíly, jež mají pouze vyjasnit interpretaci vnitrostátních právních předpisů.

(6)

V některých žádostech se objevily záležitosti společné několika členským státům. Proto je vhodné se těmito záležitostmi zabývat na obecnější úrovni, přednostně prostřednictvím vyjasnění ve vlastním textu nařízení (ES) č. 883/2004 či v jeho přílohách, které by měly být odpovídajícím způsobem změněny, nebo prostřednictvím ustanovení v prováděcím nařízení podle článku 89 nařízení (ES) č. 883/2008, spíše než vložením obdobných oddílů pro několik členských států do přílohy XI.

(7)

Článek 28 nařízení (ES) č. 883/2004 by měl být změněn, aby se upřesnila a rozšířila oblast jeho působnosti a zajistilo se, že rodinní příslušníci bývalých příhraničních pracovníků mohou rovněž využít možnosti pokračovat v čerpání lékařské péče v zemi dřívějšího zaměstnání pojištěné osoby po odchodu pojištěné osoby do důchodu, pokud není členský stát, v němž příhraniční pracovník naposledy vykonával svoji činnost, uveden v příloze III.

(8)

Je vhodné posoudit význam, frekvenci, rozsah a náklady, které souvisejí s uplatňováním omezení nároků na věcné dávky pro rodinné příslušníky příhraničních pracovníků v rámci přílohy III k nařízení (ES) č. 883/2004 pro ty členské státy, které budou i nadále uvedeny v této příloze poté, co vstoupí v platnost čl. 1 bod 19 písm. b) tohoto nařízení.

(9)

V zájmu zajištění konzistentnosti příloh nařízení (ES) č. 883/2008 je rovněž třeba zabývat se určitými konkrétními otázkami podle jejich účelu a obsahu spíše v jiných přílohách než v příloze XI uvedeného nařízení.

(10) Oddíly týkající se některých členských států v příloze VI nařízení (EHS) č. 1408/71 jsou nyní obsaženy v některých obecných ustanoveních nařízení (ES) č. 883/2004. Řada oddílů v příloze VI nařízení (EHS) č. 1408/71 se tedy stala nadbytečná. (11) Aby mohli občané snadněji používat nařízení (ES) č. 883/2008, když žádají o informace nebo uplatňují své nároky vůči orgánům členských států, je rovněž třeba uvést odkazy na právní předpisy dotčeného členského státu v původním jazyce, kdykoliv to bude nutné k tomu, aby se předešlo případným nedorozuměním. (12) Nařízení (ES) č. 883/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. (13) Nařízení (ES) č. 883/2004 stanoví, že se použije ode dne vstupu prováděcího nařízení v platnost. Toto nařízení by se tudíž mělo uplatňovat od stejného data,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

PE 425.401\ 7

CS

Článek 1 Nařízení (ES) č. 883/2004 se mění takto: 1)

Za 17. bod odůvodnění se vkládá nový bod odůvodnění, který zní: „(17a)

2)

Za 18. bod odůvodnění se vkládá nový bod odůvodnění, který zní: „(18a)

3)

i)

pro účely hlavy III kapitoly 1 (dávky v nemoci, mateřství a rovnocenné otcovské dávky) věcné dávky stanovené v právních předpisech členského státu, které jsou určeny k poskytnutí a zpřístupnění lékařské péče a produktů a služeb souvisejících s touto péčí i k přímé úhradě nebo náhradě nákladů na tuto péči, produkty a služby související s touto péčí. Patří sem i věcné dávky dlouhodobé péče.

ii)

pro účely hlavy III kapitoly 2 (pracovní úrazy a nemoci z povolání) všechny věcné dávky týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání, jak jsou definovány v první odrážce a jež jsou upraveny v systémech členských států pro pracovní úrazy a nemoci z povolání.“

Toto nařízení se nevztahuje: a)

na sociální a léčebnou pomoc nebo

b)

na dávky, u nichž členský stát přijímá odpovědnost za škody způsobené osobám a poskytuje náhradu, např. obětem války a vojenských akcí nebo jejích následků; obětem trestných činů, atentátů či teroristických útoků; obětem škod způsobených státními činiteli při výkonu služby; obětem, jež utrpěly znevýhodněním z politických či náboženských důvodů nebo z důvodu svého původu.“

V článku 14 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4.

8 /PE 425.401

CS

„věcnými dávkami“ se rozumí:


5)

Zásada jednoty použitelných právních předpisů je velmi důležitá a měla by být posilována. To by však nemělo znamenat, že samotné přiznání dávky v souladu s tímto nařízením, jež zahrnuje platbu odvodů či pojistné krytí příjemce, má samo o sobě za následek, že se právní předpisy členského státu, jehož orgán tuto dávku přiznal, stanou použitelnými pro dotyčnou osobu.“

V článku 1 se vkládá nové písmeno, které zní: „(va)

4)

Vztahují-li se právní předpisy na osobu podle hlavy II tohoto nařízení, podmínky týkající se přidružení a nároků na dávky by měly být vymezeny právními předpisy příslušného členského státu při současném dodržování práva Společenství.“

Jestliže právní předpisy kteréhokoli členského státu podmiňují vstup do dobrovolného pojištění nebo dobrovolného pokračujícího pojištění bydlištěm v dotyčném členském státě nebo předchozí činností zaměstnance nebo osoby

samostatně výdělečně činné, vztahuje se čl. 5 písm. b) pouze na osoby, které v určité předchozí době podléhaly právním předpisům uvedeného členského státu na základě činnosti, kterou vykonávaly jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné.“ 6)

V článku 15 se slova „Pomocní zaměstnanci“ nahrazují slovy „Smluvní zaměstnanci“.

7)


Rodinní příslušníci příhraničního pracovníka mají nárok na věcné dávky po dobu svého pobytu v příslušném členském státě. Pokud je však příslušný členský stát uveden v příloze III, mají rodinní příslušníci příhraničního pracovníka, kteří bydlí ve stejném členském státě jako příhraniční pracovník, nárok na věcné dávky v příslušném členském státě pouze za podmínek stanovených v čl. 19 odst. 1. ▌“;

8)


Příhraniční pracovník, který odešel do důchodu z důvodu stáří nebo invalidity, má v případě nemoci nárok na pokračování v poskytování věcných dávek v členském státě, ve kterém naposledy vykonával svoji činnost jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, jde-li o pokračování léčby započaté v uvedeném členském státě. „Pokračováním léčby“ se rozumí pokračování v prohlídkách, diagnostikování a léčbě nemoci po celou dobu jejího trvání. První pododstavec se použije obdobně pro rodinné příslušníky bývalého příhraničního pracovníka, pokud není členský stát, v němž příhraniční pracovník naposledy vykonával svoji činnost, uveden v příloze III. ▌“;

9)


10)

V článku 36 se vkládá nový odstavec, který zní: „2a.

11)

Aniž jsou dotčena jakákoli příznivější ustanovení odstavců 2 a 2a tohoto článku, použijí se ustanovení článku 17, čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 1 a čl. 20 odst. 1 rovněž na dávky týkající se pracovních úrazů či nemocí z povolání.“

Příslušná instituce nemůže zaměstnané osobě nebo osobě samostatně výdělečně činné, která utrpěla pracovní úraz nebo onemocněla nemocí z povolání a která má nárok na dávky ze strany této instituce, odmítnout udělit povolení uvedené v čl. 20 odst. 1, pokud této osobě nemůže být přiměřené léčení poskytnuto na území členského státu, ve kterém má bydliště, v lékařsky odůvodnitelné lhůtě s přihlédnutím k jejímu aktuálnímu zdravotnímu stavu a k pravděpodobnému průběhu nemoci.“

V článku 51 se odstavec 3 nahrazuje tímto: PE 425.401\ 9

CS

„3.

12)


13)

Pokud výpočet podle odst. 1 písm. a) v jednom členském státě stále vede k výsledku, že nezávislá dávka je stejná nebo vyšší než poměrná dávka vypočtená podle odst. 1 písm. b), příslušná instituce od poměrného výpočtu upustí za předpokladu, že: i)

tato situace je uvedena v části 1 přílohy VIII; a

ii)

nelze použít žádné právní předpisy obsahující pravidla pro předcházení souběhu uvedená v článcích 54 a 55, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 55 odst. 2; a

iii)

článek 57 se nepoužije na doby získané podle právních předpisů jiného členského státu v tomto konkrétním případě.“

V článku 52 se doplňuje nový odstavec, který zní: „5.

Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, poměrný výpočet se nepoužije na systémy poskytující dávky, jejichž výpočet není založen na časovém období, pokud jsou tyto systémy uvedeny v části 2 přílohy VIII. V takových případech má daná osoba nárok na dávku vypočtenou v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu.“

14)

V čl. 56 odst. 1 písm. c) se před slova „v souladu s postupy stanovenými v příloze XI“ vkládá slovo „je-li to nezbytné“.

15)

V článku 56 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní: „d)

16)

V případě, že se odst. 1 písm. c) nepoužije, neboť právní předpisy členského státu stanoví, že dávka má být vypočítána na základě jiných prvků než je doba pojištění nebo bydlení, které nesouvisejí s časem, vezme příslušná instituce pro každou dobu pojištění nebo bydlení získanou podle právních předpisů jakéhokoliv jiného členského státu v úvahu výši shromážděného kapitálu, kapitálu, o němž se předpokládá, že byl shromážděn, nebo každého jiného prvku pro výpočet podle právních předpisů, které uplatňuje, vydělenou počtem jednotek doby v příslušném důchodovém systému.“

V článku 57 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4.

10 /PE 425.401

CS

Pokud právní předpisy nebo zvláštní systém členského státu podmiňuje získání, zachování nebo obnovení nároků na dávky pojištěním dotyčné osoby při vzniku pojistné události, tato podmínka se považuje za splněnou, pokud byla tato osoba v minulosti pojištěna podle právních předpisů nebo zvláštního systému tohoto členského státu a je při vzniku pojistné události pojištěna podle právních předpisů jiného členského státu proti stejné pojistné události, nebo, není-li pojištěna, pokud jí dávka za stejnou pojistnou událost náleží podle právních předpisů jiného členského státu. Druhá podmínka se však považuje za splněnou v případech uvedených v článku 57.“

Tento článek se nepoužije na systémy uvedené v části 2 přílohy VIII.“

17)

V čl. 62 odst. 3 se slova „příhraniční pracovníci“ nahrazují slovy „nezaměstnané osoby“.

18)

Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 68a Poskytování dávek V případě, že rodinné dávky nejsou využívány osobou, které by měly být poskytovány na výživu rodinných příslušníků, příslušná instituce splní svou právní povinnost poskytováním těchto dávek fyzické nebo právnické osobě, která o rodinné příslušníky skutečně pečuje, na žádost a prostřednictvím instituce členského státu, kde je jejich bydliště, nebo určené instituce nebo subjektu ustaveného za tímto účelem příslušným orgánem členského státu, kde je jejich bydliště.“

19)

Článek 87 se mění takto: a)

odstavec 8 se nahrazuje tímto: „8.

b)

vkládá se nový odstavec, který zní: „10a.

c)

Jestliže v důsledku tohoto nařízení některá osoba podléhá právním předpisům jiného členského státu, než je stát určený v souladu s hlavou II nařízení (EHS) č. 1408/71, použijí se na ni tyto právní předpisy tak dlouho, dokud se příslušná situace nezmění, a v každém případě maximálně deset let ode dne použitelnosti tohoto nařízení, pokud dotčená osoba nepožádá, aby podléhala právním předpisům podle tohoto nařízení. Tato žádost se předloží do tří měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení příslušné instituci členského státu, jehož právní předpisy je třeba podle tohoto nařízení použít, pokud se na danou osobu vztahují právní předpisy tohoto členského státu ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Pokud je žádost podána po uvedené lhůtě, dojde ke změně, pokud jde o použitelnost právních předpisů, prvním dnem následujícího měsíce.“

Oddíly přílohy III, které se týkají Estonska, Španělska, Itálie, Litvy, Maďarska a Nizozemska pozbývají účinku čtyři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení“.

Vkládá se nový odstavec, který zní: „10b.

Seznam uvedený v příloze III bude na základě zprávy správní komise přezkoumán do …1 . Tato zpráva obsahuje posouzení dopadů významu, frekvence, rozsahu a nákladů uplatňování ustanovení přílohy III, a to jak v absolutním, tak i relativním měřítku, a účinky jejich možného zrušení pro ty členské státy, které budou nadále uvedeny na seznamu v této příloze poté, co odst. 10a vstoupí v platnost. Podle výsledků této zprávy Komise rozhodne, zda bude předložen návrh na přezkum seznamu, v zásadě s cílem tento seznam zrušit, pokud správní komise ve své zprávě nepředloží pádné důvody proč tak neučinit.

PE 425.401\ 11

CS

____________________ 1

20)

5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost.”

Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost dnem následujícím po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne vstupu prováděcího nařízení uvedeného v článku 89 nařízení (ES) č. 883/2004 v platnost. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

Za Radu

předseda

předseda nebo předsedkyně

12 /PE 425.401

CS

PŘÍLOHA Změny příloh nařízení (ES) č. 883/2004 A.

Příloha I se mění takto: 1.

V části I (zálohy na výživné): a)

oddíl „A. BELGIE“ se označuje jako „BELGIE“.;

b)

za oddíl „BELGIE“ se vkládá nový oddíl, který zní: „BULHARSKO. Výživné vyplácené státem podle článku 92 zákona o rodině.“;

c)

dosavadní oddíly „B. DÁNSKO“, „C. NĚMECKO“ se označují jako „DÁNSKO“, „NĚMECKO“;

d)

za oddíl „NĚMECKO“ se vkládají nové oddíly, které znějí: „ESTONSKO Příspěvky na výživu ze dne 21. února 2007;

podle

zákona

o příspěvcích

na

výživu

ŠPANĚLSKO Zálohy na výživné ze dne 7. prosince 2007.“

podle

královské

vyhlášky

e)

dosavadní oddíl „D. FRANCIE“ se označuje jako „FRANCIE“;

f)

za oddíl „FRANCIE“ se vkládají nové oddíly, které znějí:

1618/2007

„LITVA Platby z Fondu výživného pro děti podle zákona o Fondu výživného pro děti LUCEMBURSKO Zálohy na výživné a zpětné vymáhání výživného ve smyslu zákona ze dne 26. července 1980.“; g)

dosavadní oddíl „E. RAKOUSKO“ se označuje jako „RAKOUSKO“;

h)

za oddíl „RAKOUSKO“ se vkládá nový oddíl, který zní: „POLSKO Dávky z Fondu výživného podle zákona o pomoci osobám majícím nárok na výživné“; PE 425.401\ 13

CS

i)

dosavadní oddíl „PORTUGALSKO“;

„F.

PORTUGALSKO“

se

označuje

j)

za oddíl „PORTUGALSKO“ se vkládají nové oddíly, které znějí:

jako

„SLOVINSKO Náhrada výživného v souladu se zákonem Republiky Slovinsko ze dne 25. července 2006 o veřejném garančním a podpůrném fondu. SLOVENSKO Náhradní výživné podle zákona č. 452/2004 Sb. o náhradním výživném, ve znění pozdějších předpisů.“; k) 2.

dosavadní oddíly „G. FINSKO“ a „H. ŠVÉDSKO“ se označují jako „ FINSKO“ a „ŠVÉDSKO“.

V části II (zvláštní dávky při narození dítěte a při osvojení dítěte): a)

oddíl „A. BELGIE“ se označuje jako „BELGIE“;

b)

za oddíl „BELGIE“ se vkládají nové oddíly, které znějí: „BULHARSKO Jednorázová mateřská dávka (zákon o rodinných přídavcích na děti). ČESKÁ REPUBLIKA Porodné. ESTONSKO a)

Porodné;

b)

Příspěvek při osvojení dítěte.“;

c)

dosavadní oddíly „B. ŠPANĚLSKO“ a „C. FRANCIE“ se označují jako „ŠPANĚLSKO“ a „. FRANCIE“;

d)

oddíl „ŠPANĚLSKO“ se nahrazuje tímto: „ŠPANĚLSKO Jednorázový příspěvek při narození dítěte a při osvojení dítěte“;

e)

V oddíle „FRANCIE“ se doplňují tato slova: „ …, s výjimkou případů, kdy je vyplácen osobě, na kterou se i nadále vztahují francouzské právní předpisy podle článku 12 nebo 16“.

f) 14 /PE 425.401

CS

za oddíl „FRANCIE“ se vkládají nové oddíly, které znějí:

„LOTYŠSKO a)

Příspěvek při narození dítěte;

b)

Příspěvek při osvojení dítěte.

LITVA Jednorázový příspěvek na dítě.“; g)

dosavadní oddíl „D. „LUCEMBURSKO“;

LUCEMBURSKO“

se

označuje

h)

za oddíl „LUCEMBURSKO“ se vkládají nové oddíly, které znějí:

jako

„MAĎARSKO Mateřský příspěvek. POLSKO Jednorázový příspěvek při narození dítěte (zákon o rodinných dávkách). RUMUNSKO a)

Porodné;

b)

Výbava pro novorozence.

SLOVINSKO Příspěvek při narození dítěte. SLOVENSKO

i) B.

a)

Porodné;

b)

Doplatek k porodnému.“;

dosavadní oddíl „E. FINSKO“ se označuje jako „FINSKO“.

Příloha II se mění takto: „PŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (čl. 8 odst. 1) Obecné poznámky Je třeba pamatovat na to, že v této příloze nejsou uvedena ustanovení dvoustranných úmluv, které nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení a které zůstávají v platnosti

PE 425.401\ 15

CS

mezi členskými státy. Sem patří závazky mezi členskými státy vyplývající z úmluv, jež obsahují například ustanovení týkající se sčítání dob pojištění získaných ve třetí zemi. Ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení, které zůstávají použitelné BELGIE – NĚMECKO Články 3 a 4 závěrečného protokolu ze dne 7. prosince 1957 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatkového protokolu ze dne 10. listopadu 1960 (zápočet dob pojištění získaných v některých pohraničních regionech před druhou světovou válkou, během ní a po ní). BELGIE – LUCEMBURSKO Úmluva ze dne 24. března 1994 o sociálním zabezpečení přeshraničních pracovníků (týkající se doplňkové paušální náhrady). BULHARSKO – NĚMECKO Ustanovení čl. 28 odst. 1 písm. b) úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 17. prosince 1997 (zachování úmluv uzavřených mezi Bulharskem a bývalou Německou demokratickou republikou pro osoby, které již pobíraly důchod před rokem 1996). BULHARSKO – RAKOUSKO Ustanovení čl. 38 odst. 3 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 14. dubna 2005 (zápočet dob pojištění získaných do 27. listopadu 1961); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje tato úmluva. BULHARSKO – SLOVINSKO Ustanovení čl. 32 odst. 2 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. prosince 1957 (zápočet dob pojištění získaných do 31. prosince 1957). ČESKÁ REPUBLIKA – NĚMECKO Ustanovení čl. 39 odst. 1 písm. b) a c) smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 27. července 2001 (zachování dohody uzavřené mezi bývalou Československou republikou a bývalou Německou demokratickou republikou pro osoby, které již pobíraly důchod před rokem 1996); zápočet dob pojištění získaných v jednom ze smluvních států pro osoby, které ke dni 1. září 2002 za tyto doby již pobíraly důchod od druhého smluvního státu a přitom pobývaly na jeho území). ČESKÁ REPUBLIKA – KYPR Ustanovení čl. 32 odst. 4 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 19. ledna 1999 (určení pravidel pro výpočet dob zaměstnání získaných podle příslušné dohody z roku 1976); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. ČESKÁ REPUBLIKA – LUCEMBURSKO

16 /PE 425.401

CS

Ustanovení čl. 52 odst. 8 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 17. listopadu 2000 (zápočet dob důchodového pojištění pro politické uprchlíky). ČESKÁ REPUBLIKA – RAKOUSKO Ustanovení čl. 32 odst. 3 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 20. července 1999 (zápočet dob pojištění získaných před 27. listopadem 1961); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. ČESKÁ REPUBLIKA – SLOVENSKO Ustanovení článků 12, 20 a 33 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 29. října 1992 (článek 12 určuje příslušnost pro přiznávání pozůstalostních důchodů; článek 20 určuje pravidla pro výpočet dob pojištění získaných do dne rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky; článek 33 určuje příslušnost pro výplatu důchodů přiznaných do dne rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky). DÁNSKO – FINSKO Článek 7 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003 (týkající se krytí zvláštních cestovních nákladů v případě onemocnění během pobytu v jiné severské zemi, jež vyžaduje zvýšené náklady na zpáteční cestu do země bydliště). DÁNSKO – ŠVÉDSKO Článek 7 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003 (týkající se krytí zvláštních cestovních nákladů v případě onemocnění během pobytu v jiné severské zemi, jež vyžaduje zvýšené náklady na zpáteční cestu do země bydliště). NĚMECKO – ŠPANĚLSKO Ustanovení čl. 45 odst. 2 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 4. prosince 1973 (zastoupení diplomatickými a konzulárními orgány). NĚMECKO – FRANCIE a)

Dodatková dohoda č. 4 ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne, ve znění dodatku č. 2 ze dne 18. června 1955 (zápočet dob pojištění získaných v období od 1. července 1940 do 30. června 1950);

b)

Hlava I uvedeného 8. května 1945);

c)

Body 6, 7 a 8 obecného protokolu ze dne 10. července 1950 k obecné úmluvě ze stejného dne (správní ujednání);

d)

Hlavy II, III a IV dohody ze dne 20. prosince 1963 (sociální zabezpečení v Sársku).

dodatku

č. 2

(zápočet

dob

pojištění

získaných

do

NĚMECKO – LUCEMBURSKO Články 4, 5, 6 a 7 smlouvy ze dne 11. července 1959 (zápočet dob pojištění získaných v období od září roku 1940 do června roku 1946). PE 425.401\ 17

CS

NĚMECKO – MAĎARSKO Ustanovení čl. 40 odst. 1 písm. b) úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 2. května 1998 (zachování úmluvy uzavřené mezi bývalou Německou demokratickou republikou a Maďarskem pro osoby, které již pobíraly důchod před rokem 1996). NĚMECKO – NIZOZEMSKO Články 2 a 3 dodatkové dohody č. 4 ze dne 21. prosince 1956 k úmluvě ze dne 29. března 1951 (vyřízení nároků nizozemských pracovníků získaných v rámci německého systému sociálního pojištění v období od 13. května 1940 do 1. září 1945). NĚMECKO – RAKOUSKO a)

Ustanovení čl. 1 odst. 5 a článku 8 úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 19. července 1978 a bodu 10 závěrečného protokolu k této úmluvě (poskytování příspěvků v nezaměstnanosti přeshraničním pracovníkům předchozím státem zaměstnání) se nadále použijí pro osoby, které vykonávaly přeshraniční práci do 1. ledna 2005 včetně a které se stanou nezaměstnanými do 1. ledna 2011;

b)

Ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. g), h), i) a j) úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 4. října 1995 (určení příslušnosti obou zemí, pokud jde o dřívější pojistné případy a získané doby pojištění); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje.

NĚMECKO – POLSKO a)

Úmluva ze dne 9. října 1975 o důchodovém a úrazovém pojištění, za podmínek a v oblasti působnosti čl. 27 odst. 2 až 4 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 8. prosince 1990 (zachování právního statusu osob, které měly bydliště na území Německa nebo Polska do 1. ledna 1991 a které tam i nadále pobývají, a to na základě úmluvy z roku 1975;

b)

Ustanovení čl. 27 odst. 5 a čl. 28 odst. 2 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 8. prosince 1990 (zachování nároku na důchod vyplácený na základě úmluvy z roku 1957 uzavřené mezi bývalou Německou demokratickou republikou a Polskem; zápočet dob pojištění získaných polskými zaměstnanci podle úmluvy z roku 1988 uzavřené mezi bývalou Německou demokratickou republikou a Polskem).

NĚMECKO – RUMUNSKO Ustanovení čl. 28 odst. 1 písm. b) úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 8. dubna 2005 (zachování úmluvy uzavřené mezi bývalou Německou demokratickou republikou a Rumunskem pro osoby, které již pobíraly důchod před rokem 1996). NĚMECKO – SLOVINSKO Ustanovení článku 42 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 24. září 1997 (vyřízení nároků získaných do 1. ledna 1956 v rámci systému sociálního zabezpečení druhého smluvního státu); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. 18 /PE 425.401

CS

NĚMECKO – SLOVENSKO Ustanovení čl. 29 odst. 1 druhého a třetího pododstavce dohody ze dne 12. září 2002 (zachování úmluvy uzavřené mezi bývalou Československou republikou a bývalou Německou demokratickou republikou pro osoby, které již pobíraly důchod před rokem 1996; zápočet dob pojištění získaných v jednom ze smluvních států pro osoby, které ke dni 01.12.03 za tyto doby již pobíraly důchod od druhého smluvního státu a přitom pobývaly na jeho území). NĚMECKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ a)

ustanovení čl. 7 odst. 5 a 6 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 20. dubna 1960 (právní předpisy platné pro civilní zaměstnance ozbrojených sil);

b)

ustanovení čl. 5 odst. 5 a 6 úmluvy o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 20. dubna 1960 (právní předpisy platné pro civilní zaměstnance ozbrojených sil).

IRSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Ustanovení čl. 19 odst. 2 dohody ze dne 14. prosince 2004 o sociálním zabezpečení (týkající se převodu a zápočtu některých nároků na dávky v invaliditě). ŠPANĚLSKO – PORTUGALSKO Článek 22 obecné úmluvy ze dne 11. června 1969 (vývoz dávek v nezaměstnanosti). Tento údaj zůstane v platnosti po dobu dvou let ode dne použitelnosti nařízení (ES) č. 883/2004. ITÁLIE – SLOVINSKO a)

Dohoda o úpravě vzájemných závazků v oblasti sociálního zabezpečení s odkazem na odstavec 7 přílohy XIV mírové smlouvy, uzavřená výměnou nót dne 5. února 1959 (zápočet dob pojištění získaných do 18. prosince 1954); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje tato úmluva.

b)

Ustanovení čl. 45 odst. 3 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 7. července 1997 týkající se bývalé zóny B Svobodného území Terst (zápočet dob pojištění získaných do 5. října 1956); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje tato úmluva.

LUCEMBURSKO – PORTUGALSKO Dohoda ze dne 10. března 1997 (o uznávání rozhodnutí institucí jedné smluvní strany týkající se invalidního stavu žadatelů o důchod od institucí druhé smluvní strany). LUCEMBURSKO – SLOVENSKO Ustanovení čl. 50 odst. 5 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 23. května 2002 (zápočet dob důchodového pojištění pro politické uprchlíky). MAĎARSKO – RAKOUSKO

PE 425.401\ 19

CS

Ustanovení čl. 36 odst. 3 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 31. března 1999 (zápočet dob pojištění získaných do 27. listopadu 1961); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. MAĎARSKO – SLOVINSKO Článek 31 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 7. října 1957 (zápočet dob pojištění získaných do 29. května 1956); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. MAĎARSKO – SLOVENSKO Ustanovení čl. 34 odst. 1 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 30. ledna 1959 (čl. 34 odst. 1 uvedené úmluvy stanoví, že doby pojištění přiznané přede dnem podpisu úmluvy se považují za doby pojištění smluvního státu, na jehož území měla oprávněná osoba své bydliště); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. RAKOUSKO – POLSKO Ustanovení čl. 33 odst. 3 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 7. září 1998 (zápočet dob pojištění získaných do 27. listopadu 1961); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. RAKOUSKO – RUMUNSKO Ustanovení čl. 37 odst. 3 dohody o sociálním zabezpečení ze dne 28. října 2005 (zápočet dob pojištění získaných do 27. listopadu 1961); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. RAKOUSKO – SLOVINSKO Článek 37 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 10. března 1997 (zápočet dob pojištění získaných do 1. ledna 1956); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. RAKOUSKO – SLOVENSKO Ustanovení čl. 34 odst. 3 smlouvy o sociálním zabezpečení ze dne 21. prosince 2001 (zápočet dob pojištění získaných do 27. listopadu 1961); použitelnost tohoto ustanovení zůstává omezena na osoby, na které se vztahuje. FINSKO – ŠVÉDSKO Článek 7 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003 (týkající se krytí zvláštních cestovních nákladů v případě onemocnění během pobytu v jiné severské zemi, jež vyžaduje zvýšené náklady na zpáteční cestu do země bydliště). C.

Příloha III se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA III

20 /PE 425.401

CS

Omezení nároků na věcné dávky rodinných příslušníků příhraničních pracovníků (čl. 18 odst. 2) DÁNSKO ESTONSKO (použije se po dobu uvedenou v čl. 87 odst. 10a) IRSKO ŠPANĚLSKO (použije se po dobu uvedenou v čl. 87 odst. 10a) ITÁLIE (použije se po dobu uvedenou v čl. 87 odst. 10a) LITVA (použije se po dobu uvedenou v čl. 87 odst. 10a) MAĎARSKO (použije se po dobu uvedenou v čl. 87 odst. 10a) NIZOZEMSKO (použije se po dobu uvedenou v čl. 87 odst. 10a) FINSKO ŠVÉDSKO SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ“. D.

Příloha IV se mění takto: 1)

Za údaj „BELGIE“ se vkládají tyto údaje: „BULHARSKO ČESKÁ REPUBLIKA“.

2)

Údaj „ITÁLIE“ se vypouští.

3)

Za údaj „FRANCIE“ se vkládá údaj „KYPR“.

4)

Za údaj „LUCEMBURSKO“ se vkládají tyto údaje: „MAĎARSKO NIZOZEMSKO“.

5)

Za údaj „RAKOUSKO“ se vkládají tyto údaje: „POLSKO SLOVINSKO“.

E.

Příloha VI se mění takto: 1)

Na začátek přílohy se vkládají nové oddíly, které znějí:

PE 425.401\ 21

CS

„ČESKÁ REPUBLIKA Plné invalidní důchody pro osoby, jejichž plná invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku a které nebyly po potřebnou dobu pojištěny (§ 42 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění). ESTONSKO a)

Invalidní důchody, které byly přiznány před 1. dubnem 2000 podle zákona o státních příspěvcích a zůstaly zachovány podle zákona o státním důchodovém pojištění;

b)

Státní důchody přiznané na základě invalidity podle zákona o státním důchodovém pojištění.

c)

Invalidní důchody, které byly přiznány podle zákona o službě v ozbrojených silách, zákona o policejní službě, zákona o úřadu státního zástupce, zákona o statusu soudců, zákona o platech, důchodech a dalším sociálním zajištění členů Riigikogu a zákona o funkčních požitcích prezidenta republiky.“

2)

Oddíly „A. ŘECKO“ a „B. IRSKO“ se označují jako oddíly„IRSKO“ a „ŘECKO“.

3)

Oddíl „IRSKO“ se vyjímá a vkládá před oddíl „ŘECKO“ a nahrazuje se tímto: „Část 2 kapitola 17 zákona o sociálním zabezpečení z roku 2005 v úplném znění.“

4)

Za oddíl „ŘECKO“ se vkládá nový oddíl, který zní: „LOTYŠSKO Invalidní důchody (třetí skupina) podle čl. 16 odst. 1 bodu 2 zákona o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996“.

5)

Oddíl „C. FINSKO“ se nahrazují tímto: „FINSKO Státní důchody pro osoby, které se narodily s postižením nebo se staly postiženými v raném věku (zákon č. 568/2007 o státních důchodech); Invalidní důchody podle přechodných pravidel, přiznané do 1. ledna 1994 (zákon č. 569/2007 o výkonu zákona o státních důchodech).

6) F.

Oddíly „D. ŠVÉDSKO“ a „E. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ“ se označují jako „ŠVÉDSKO“ a „SPOJENÉ KRÁLOSTVÍ“.

Příloha VII se mění takto: 1)

V tabulkách s nadpisy „BELGIE“ a „FRANCIE“ se zrušují řádky týkající se Lucemburska.

2)

Tabulka s nadpisem „LUCEMBURSKO“ se zrušuje.

22 /PE 425.401

CS

G.

Příloha VIII se nahrazuje tímto: „ANNEX VIII Případy, kdy se od poměrného výpočtu upouští nebo kdy se poměrný výpočet nepoužije (čl. 52 odst. 4 a čl. 52 odst. 5) Část 1: Případy, kdy se od poměrného výpočtu upouští podle čl. 52 odst. 4 DÁNSKO Všechny žádosti o důchody uvedené v zákoně o sociálních důchodech kromě důchodů uvedených v příloze IX. IRSKO Všechny žádosti o státní (přechodné a příspěvkové) důchody, vdovské (příspěvkové) důchody a vdovecké (příspěvkové) důchody. KYPR Všechny žádosti o starobní, invalidní, vdovské a vdovecké důchody. LOTYŠSKO 1)

Všechny žádosti o invalidní důchody (zákon o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996).

2)

Všechny žádosti o pozůstalostní důchody (zákon o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996; zákon o důchodech hrazených státem ze dne 1. července 2001).

LITVA Všechny žádosti o pozůstalostní důchody ze státního sociálního pojištění, které se vyměřují podle základní výše pozůstalostního důchodu (zákon o důchodu ze státního sociálního pojištění). NIZOZEMSKO Všechny žádosti o starobní důchody na základě nizozemského zákona o obecném starobním pojištění (AOW). RAKOUSKO a)

Všechny žádosti o dávky podle spolkového zákona ze dne 9. září 1955 o všeobecném sociálním pojištění (ASVG), spolkového zákona ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění osob činných v obchodě (GSVG), spolkového zákona ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění zemědělců (BSVG) a spolkového zákona ze dne 30. listopadu 1978 o sociálním pojištění osob činných ve svobodných povoláních (FSVG).

PE 425.401\ 23

CS

b)

Všechny žádosti o invalidní důchody na základě důchodového účtu podle všeobecného zákona o důchodech (APG) ze dne 18. listopadu 2004.

c)

Všechny žádosti o pozůstalostní důchody na základě důchodového účtu podle všeobecného zákona o důchodech (APG) ze dne 18. listopadu 2004, pokud se neuplatní zvýšení dávek v souvislosti s dodatečnými měsíci pojištění podle čl. 7 odst. 2 všeobecného zákona o důchodech (APG).

d)

Všechny žádosti o invalidní a pozůstalostní důchody rakouské zemské lékařské komory (Landesärztekammer) podle základního zajištění (základní a veškeré doplňkové dávky nebo základní důchod).

e)

Všechny žádosti o podporu v případě trvalé pracovní invalidity a podporu pozůstalé osoby z důchodového fondu rakouské komory veterinárních lékařů.

f)

Všechny žádosti o dávky v případě pracovní invalidity, vdovské a sirotčí důchody podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, části A.

POLSKO Všechny žádosti o invalidní důchody, starobní důchody na základě dávkově definovaného systému a pozůstalostní důchody. PORTUGALSKO Všechny žádosti o invalidní, starobní a pozůstalostní důchody, s výjimkou případů, kdy celková doba pojištění získaná podle právních předpisů více než jednoho členského státu činí nejméně 21 kalendářních let, doby vnitrostátního pojištění činí nejvýše 20 let a výpočet se provádí podle článku 11 vyhlášky č. 35/2002 ze dne 19. února. SLOVENSKO a)

Všechny žádosti o pozůstalostní důchod (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod), jenž se vypočítává podle právních předpisů platných před 1. lednem 2004 a jehož výše se odvozuje od důchodu dříve vypláceného zemřelé osobě.

b)

Všechny žádosti o důchody, které se vypočítávají podle zákona č. 461/2003 Sb. o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

ŠVÉDSKO Všechny žádosti o minimální důchod ve formě starobního důchodu (zákon 1998:702) a starobní důchod ve formě doplňkového důchodu (zákon 1998:674). SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Všechny žádosti o starobní důchod, vdovské dávky a dávky v případě úmrtí kromě těch, u kterých: a)

během daňového roku začínajícího dne 6. dubna 1975 nebo později:

24 /PE 425.401

CS

i)

dotyčná osoba získala doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení podle právních předpisů Spojeného království a jiného členského státu; a jeden nebo více daňových roků se nebere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království;

ii)

doby pojištění získané podle právních předpisů platných ve Spojeném království pro doby před 5. červencem 1948 se berou v úvahu pro účely čl. 52 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení použitím dob pojištění, zaměstnání nebo bydlení podle právních předpisů jiného členského státu.

Všechny žádosti o doplňkové důchody podle článku 44 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992 a článku 44 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 1992. Část 2: Případy, ve kterých se použije čl. 52 odst. 5 „BULHARSKO Starobní důchody z doplňkového povinného důchodového pojištění podle části II hlavy II zákona o sociálním pojištění.“ ESTONSKO Povinný fondový systém starobních důchodů“. FRANCIE Základní nebo doplňkové systémy, ve kterých jsou dávky ve stáří vyměřovány na základě důchodových bodů. LOTYŠSKO Starobní důchody (zákon o starobních důchodech ze dne 1. ledna 1996; zákon o důchodech hrazených státem ze dne 1. července 2001). MAĎARSKO Důchodové dávky na základě účasti v soukromých penzijních fondech. RAKOUSKO a)

Starobní důchody na základě důchodového účtu podle všeobecného zákona o důchodech (APG) ze dne 18. listopadu 2004.

b)

Povinné dávky podle článku 41 spolkového zákona ze dne 28. prosince 2001, BGBl I č. 154, o všeobecném mzdovém fondu rakouských farmaceutů (Pharmazeutische Gehaltskasse für Österreich).

c)

Starobní a předčasné starobní důchody rakouské zemské lékařské komory podle základního zajištění (základní a veškeré doplňkové dávky nebo základní důchod) a veškeré důchodové dávky rakouské zemské lékařské komory na základě doplňkového zajištění (doplňkový nebo individuální důchod). PE 425.401\ 25

CS

d)

Podpora ve stáří z důchodového fondu rakouské komory veterinárních lékařů.

e)

Dávky podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, částí A i B, s výjimkou žádostí o dávky v invaliditě a vdovské a sirotčí důchody podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, části A.

f)

Dávky od institucí sociálního zabezpečení spolkové komory architektů a techniků podle zákona o komoře civilních techniků (Ziviltechnikerkammergesetzt) 1993 a stanov institucí sociálního zabezpečení, s výjimkou dávek z důvodu pracovní invalidity a z nich vyplývajících pozůstalostních dávek.

g)

Dávky podle stanov instituce sociálního zabezpečení spolkové komory odborných účetních a daňových poradců, v souladu s rakouským zákonem o odborných účetních a daňových poradcích (Wirtschaftstreuhandberufsgesetz).

POLSKO Starobní důchody podle příspěvkově definovaného systému. SLOVINSKO Důchod z povinného penzijního připojištění. SLOVENSKO Povinné starobní důchodové spoření. ŠVÉDSKO Důchod závisející na příjmu a důchod na základě pojištění (zákon 1998:674). SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Odstupňované důchodové dávky vyplácené podle článků 36 a 37 zákona o všeobecném pojištění z roku 1965 a článků 35 a 36 zákona o všeobecném pojištění (Severní Irsko) z roku 1966.“ H.

Příloha IX se mění takto: 1)

V části I: a)

oddíly „A. BELGIE“, „B. DÁNSKO“, „C. ŘECKO“, „D. ŠPANĚLSKO“, „E. FRANCIE“, „F. IRSKO“, „G. NIZOZEMSKO“, „H. FINSKO“ a „I. ŠVÉDSKO“ se označují jako oddíly „BELGIE“, „DÁNSKO“, „ŘECKO“, „ŠPANĚLSKO“, „FRANCIE“, „IRSKO“, „NIZOZEMSKO“, „FINSKO“ a „ŠVÉDSKO“;

b)

Oddíl „ IRSKO“ se přesouvá mezi oddíl „DÁNSKO“ a „ŘECKO“;

c)

za oddíl „FRANCIE“ se vkládá nový oddíl, který zní:

26 /PE 425.401

CS

„LOTYŠSKO Invalidní důchody (třetí skupina) podle čl. 16 odst. 1 a 2 zákona o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996.“; d)

V oddíle „NIZOZEMSKO“ se doplňují tato slova: „Zákon ze dne 10. listopadu 2005 o práci a mzdě podle pracovní schopnosti (WIA)“;

e)

Oddíl „FINSKO“ se nahrazují tímto: „Státní důchody pro osoby, které se narodily s postižením nebo se staly postiženými v raném věku (zákon č. 568/2007 o státních důchodech) Státní důchody a pozůstalostní důchody určené podle přechodných pravidel a přiznané do 1. ledna 1994 (zákon č. 569/2007 o výkonu zákona o státních důchodech) Doplňková výše sirotčího důchodu při výpočtu nezávislé dávky podle zákona o státních důchodech (zákon č. 568/2007 o státních důchodech)“

f)

Oddíl „ŠVÉDSKO“ se nahrazuje tímto: „Švédská podpora v nemoci a podpora při pracovní neschopnosti závislá na příjmu (zákon 1962:381) Švédský minimální důchod a minimální podpora, jež nahradily plné švédské státní důchody poskytované podle právních předpisů o státních důchodech platných přede dnem 1. ledna 1993, a plný státní důchod přiznaný v rámci přechodných pravidel právních předpisů platných od tohoto dne“.

2)

V části II: a)

oddíly „A. NĚMECKO“, „B. ŠPANĚLSKO“, „C. ITÁLIE“, „D. LUCEMBURSKO“, „E. FINSKO“, a „F. ŠVÉDSKO“ se označují jako „ NĚMECKO“, „ŠPANĚLSKO“, „ITÁLIE“, „LUCEMBURSKO“, „FINSKO“, a „ŠVÉDSKO“

b)

za oddíl „ITÁLIE“ se vkládají nové oddíly, které znějí: „LOTYŠSKO Pozůstalostní důchod vypočítaný na základě dob pojištění považovaných za získané (čl. 23 odst. 8 zákona o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996) LITVA a)

Důchody z důvodu pracovní neschopnosti ze státního sociálního pojištění, vyplácené podle zákona o důchodu ze státního sociálního pojištění;

PE 425.401\ 27

CS

b)

Pozůstalostní a sirotčí důchody ze státního sociálního pojištění, vypočítané na základě důchodu zesnulé osoby z důvodu pracovní neschopnosti podle zákona o důchodu ze státního sociálního pojištění“;

c)

za oddíl „LUCEMBURSKO“ se vkládá nový oddíl, který zní:

„SLOVENSKO

3)

a)

Slovenský invalidní důchod a pozůstalostní důchod z něj odvozený;

b)

invalidní důchod pro osobu, která se stala invalidní jako vyživované dítě a u které se požadovaná doba pojištění vždy považovala za splněnou (čl. 70 odst. 2, čl. 72 odst. 3 a čl. 73 odst. 3 a 4 zákona č. 461/2003 o sociálním pojištění, ve znění pozdějších předpisů)“;

V části III: Slova „Severská úmluva ze dne 15. června 1992 o sociálním zabezpečení“ se nahrazuje slovy „Severská úmluva o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003“.

I.

Příloha X se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (čl. 70 odst. 2 písm. c)) BELGIE a)

Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987)

b)

Zaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března 2001)

BULHARSKO Sociální starobní důchod (článek 89 zákona o sociálním pojištění) ČESKÁ REPUBLIKA Sociální příplatek (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). DÁNSKO Výdaje na bydlení pro důchodce (zákon o pomoci pro individuální bydlení, v úplném znění zákona č. 204 ze dne 29. března 1995) NĚMECKO a)

Základní příjem na úrovni životního minima pro starší osoby a pro osoby se sníženou schopností výdělku podle knihy XII kapitoly 4 zákona o sociálním zabezpečení

b)

Dávky na zajištění živobytí podle základního ustanovení pro uchazeče o zaměstnání, pokud nejsou s ohledem na tyto dávky splněny požadavky

28 /PE 425.401

CS

opravňující k dočasnému příplatku po obdržení dávek v nezaměstnanosti (čl. 24 odst. 1 knihy II zákona o sociálním zabezpečení) ESTONSKO a)

Příspěvky pro dospělé osoby se zdravotním postižením (zákon o sociálních dávkách pro osoby se zdravotním postižením ze dne 27. ledna 1999)

b)

Státní podpora v nezaměstnanosti (zákon o službách a podpoře na trhu práce ze dne 29. září 2005)

IRSKO a)

Dávka při hledání zaměstnání (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3 kapitola 2)

b)

Státní (nepříspěvkový) důchod (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005 část 3 kapitola 4)

c)

Vdovský (nepříspěvkový) a vdovecký (nepříspěvkový) důchod (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3 kapitola 6)

d)

Příspěvek v invaliditě (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005 část 3 kapitola 10)

e)

Příspěvek na mobilitu (zákon o veřejném zdraví z roku 1970, článek 61)

f)

Důchod pro nevidomé (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3 kapitola 5)

ŘECKO Zvláštní dávky pro starší osoby (zákon č. 1296/82) ŠPANĚLSKO a)

Záruka minimálního příjmu (zákon č. 13/82 ze dne 7. dubna 1982)

b)

Peněžité dávky na pomoc starším osobám a invalidům nezpůsobilým k práci (královská vyhláška č. 2620/81 ze dne 24. července 1981);

c)

i)

Nepříspěvkové invalidní a starobní důchody uvedené v čl. 38 odst. 1 úplného znění obecného zákona o sociálním zabezpečení, schváleného královskou legislativní vyhláškou č. 1/1994 ze dne 20. června 1994 a

ii)

dávky doplňující výše uvedené důchody, které jsou stanoveny v právních předpisech autonomních oblastí, pokud tyto příplatky zaručují příjem na úrovni životního minima s ohledem na hospodářskou a sociální situaci v dotčených autonomních oblastech

d)

Příspěvky na podporu mobility a náhradu nákladů na dopravu (zákon č. 13/1982 ze dne 7. dubna 1982) PE 425.401\ 29

CS

FRANCIE a)

Doplňkové příspěvky: i)

ze zvláštního fondu pro invaliditu a

ii)

z fondu solidarity pro starobní důchody, pokud jde o získaná práva

(zákon ze dne 30. června 1956, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení) b)

Příspěvek dospělým zdravotně postiženým (zákon ze 30. června 1975,kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení)

dne

c)

Zvláštní příspěvek, pokud jde o získaná práva (zákon ze dne 10. července 1952, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení)

d)

Starobní příspěvek solidarity (nařízení ze dne 24. června 2004, kodifikované v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení) s účinností od 1. ledna 2006

ITÁLIE a)

Sociální důchody pro osoby bez prostředků (zákon č. 153 ze dne 30. dubna 1969)

b)

Důchody a příspěvky pro civilní zdravotně postižené osoby a invalidy (zákony č. 118 ze dne 30. března 1971, č. 18 ze dne 11. února 1980 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988)

c)

Důchody a příspěvky pro hluchoněmé (zákony č. 381 ze dne 26. května 1970 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988)

d)

Důchody a příspěvky pro civilní nevidomé (zákony č. 382 ze dne 27. května 1970 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988)

e)

Příplatky k minimálním důchodům (zákony č. 218 ze dne 4. dubna 1952, č. 638 ze dne 11. listopadu 1983 a č. 407 ze dne 29. prosince 1990)

f)

Příplatky k dávkám v invaliditě (zákon č. 222 ze dne 12. června 1984)

g)

Sociální příspěvek (zákon č. 335 ze dne 8. srpna 1995)

h)

Zvýšení sociálních dávek (čl. 1 odst. 1 a 12 zákona č. 544 ze dne 29. prosince 1988 ve znění pozdějších předpisů)

KYPR a)

Sociální důchod (zákon o sociálních důchodech z roku 1995 (zákon č. 25(I)/95) ve znění pozdějších předpisů)

b)

Příspěvek pro osoby s těžkým motorickým postižením (rozhodnutí Rady ministrů č. 38 210 ze dne 16. října 1992, č. 41 370 ze dne 1. srpna 1994, č. 46 183 ze dne 11. června 1997 a č. 53 675 ze dne 16. května 2001)

30 /PE 425.401

CS

c)

Zvláštní příspěvek pro nevidomé (zákon o zvláštních příspěvcích z roku 1996 (zákon č. 77(I)/96) ve znění pozdějších předpisů)

LOTYŠSKO a)

Dávka státního sociálního zabezpečení (zákon o státních sociálních dávkách ze dne 1. ledna 2003)

b)

Příspěvek na úhradu nákladů na dopravu pro postižené osoby s omezenou pohyblivostí (zákon o státních sociálních dávkách ze dne 1. ledna 2003)

LITVA a)

Důchod sociální pomoci (zákon z roku 2005 o dávkách státní sociální pomoci, článek 5)

b)

Zvláštní pomocný příspěvek (zákon z roku 2005 o dávkách státní sociální pomoci, článek 15)

c)

Příspěvek na dopravu pro zdravotně postižené osoby s pohybovými problémy (zákon z roku 2000 o příspěvku na dopravu, článek 7)

LUCEMBURSKO Příjem pro těžce zdravotně postižené (čl. 1 odst. 2 zákona ze dne 12. září 2003), s výjimkou osob uznaných za zdravotně postižené pracovníky a zaměstnaných na normálním trhu práce nebo v chráněném prostředí MAĎARSKO a)

Invalidní důchod (vyhláška Rady ministrů č. 83/1987 (XII 27) o invalidním důchodu)

b)

Nepříspěvkový starobní důchod (zákon č. III z roku 1993 o správě věcí a sociálních dávkách)

c)

Příspěvek na přepravu (vládní vyhláška č. 164/1995 (XII 27) o příspěvcích na přepravu pro osoby s těžkým zdravotním postižením)

sociálních

MALTA a)

Doplňkový příspěvek (článek 73 zákona o sociálním zabezpečení (kap. 318) z roku 1987)

b)

Starobní důchod (zákon o sociálním zabezpečení (kap. 318) 1987)

NIZOZEMSKO a)

Zákon o pomoci v invaliditě pro mladé zdravotně postižené ze dne 24. dubna 1997 (Wajong)

b)

Zákon o doplňkových dávkách ze dne 6. listopadu 1986 (TW) PE 425.401\ 31

CS

RAKOUSKO Vyrovnávací příspěvek (spolkový zákon ze dne 9. září 1955 o všeobecném sociálním pojištění – ASVG, spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o živnostenském sociálním pojištění – GSVG a spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění zemědělců – BSVG) POLSKO Sociální důchod (zákon o sociálním důchodu ze dne 27. června 2003) PORTUGALSKO a)

Nepříspěvkový státní starobní a invalidní důchod (zákonný dekret č. 464/80 ze dne 13. října 1980)

b)

Nepříspěvkový vdovský 11. listopadu 1981)

c)

Solidární starobní příplatek (zákonný dekret č. 232/2005 ze dne 29. prosince 2005, ve znění zákonného dekretu č. 236/2006 ze dne 11. prosince 2006)

a vdovecký

důchod

(nařízení

č. 52/81

ze

dne

SLOVINSKO a)

Státní důchod (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999)

b)

Podpora příjmů důchodců (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999)

c)

Příspěvek na výživu (zákon o penzijním a invalidním pojištění ze dne 23. prosince 1999)

SLOVENSKO a)

Úprava důchodů z důvodu jediného zdroje příjmu, přiznaná přede dnem 1. ledna 2004

b)

Sociální důchod, který byl přiznán přede dnem 1. ledna 2004

FINSKO a)

Příspěvek na bydlení pro důchodce (zákon o příspěvku na bydlení pro důchodce, 571/2007)

b)

Podpora trhu práce (zákon o dávkách v nezaměstnanosti, 1290/2002);

c)

Zvláštní pomoc přistěhovalcům (zákon o zvláštní pomoci přistěhovalcům, 1192/2002)

ŠVÉDSKO a)

Příspěvky na bydlení pro osoby pobírající důchod (zákon 2001: 761);

32 /PE 425.401

CS

b)

Finanční podpora pro starší osoby (zákon 2001: 853)

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

J.

a)

Státní důchodový kredit (zákon o státním důchodovém kreditu z roku 2002 a zákon o státním důchodovém kreditu (Severní Irsko) z roku 2002)

b)

Příspěvky pro uchazeče o zaměstnání vyměřené na základě příjmu (zákon z roku 1995 o uchazečích o zaměstnání a nařízení z roku 1995 o uchazečích o zaměstnání (Severní Irsko))

c)

Podpora příjmu (zákon o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992 a zákon o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 1992)

d)

Příspěvek na živobytí pro zdravotně postižené – složka určená na mobilitu (zákon o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992 a zákon o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 1992).“

Příloha XI se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA XI ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ (čl. 51 odst. 3, čl. 56 odst. 1 a článek 83) BELGIE Žádné BULHARSKO Ustanovení čl. 33 odst. 1 bulharského zákona o zdravotním pojištění se použije na všechny osoby, pro něž je Bulharsko příslušným členským státem podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení. ČESKÁ REPUBLIKA Pro účely vymezení rodinných příslušníků podle čl. 1 písm. i) se manželem nebo manželkou rozumí také registrovaní partneři podle definice uvedené v zákoně České republiky č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. DÁNSKO 1.

a)

Pro účely výpočtu důchodu podle zákona o sociálních důchodech (lov om social pension) se doby činnosti, které příhraniční pracovník nebo pracovník, který odešel do Dánska za prací sezónní povahy, získal podle dánských právních předpisů jako zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná, považují za doby bydlení, jež v Dánsku získal/a pozůstalý/á manžel/ka, pokud pozůstalého manžela /pozůstalou manželku během uvedených dob pojilo PE 425.401\ 33

CS

s výše uvedeným pracovníkem manželství bez odluky od lože a stolu nebo odluky de facto z důvodů vzájemné neshody a za předpokladu, že manžel/ka bydlel/a během uvedených dob v jiném členském státě. Pro účely tohoto odstavce se „prací sezónní povahy“ rozumí práce, která je závislá na střídání ročních období a automaticky se každým rokem opakuje.

2.

b)

Pro účely výpočtu důchodů podle zákona o sociálních důchodech (lov om social pension) se doby činnosti, které osoba, na kterou se odst. 2 písm. a) nevztahuje, získala podle dánských právních předpisů jako zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná před 1. lednem 1984, považují za doby bydlení, jež v Dánsku získal/a pozůstalý/á manžel/ka, pokud pozůstalého / pozůstalou manžela / manželku během uvedených dob pojilo s daným pracovníkem manželství bez odluky od lože a stolu nebo odluky de facto z důvodů vzájemné neshody a za předpokladu, že manžel/ka bydlel/a během uvedených dob v jiném členském státě.

c)

Doby, které mají být zohledněny za podmínek stanovených v písmenech a) a b) nebudou brány v potaz, jestliže se kryjí s dobami, jež jsou zohledněny pro výpočet důchodu splatného dotyčné osobě podle právních předpisů jiného členského státu týkajících se povinného pojištění, nebo s dobami, během nichž dotyčná osoba podle uvedených předpisů důchod pobírala. Tyto doby se však zohlední, jestliže je roční výše uvedeného důchodu nižší než polovina základní částky sociálního důchodu.

a)

Bez ohledu na ustanovení článku 6 nařízení mají osoby, které nebyly výdělečně činné v jednom nebo více členských států, nárok na dánský sociální důchod, pouze pokud mají nebo dříve měly trvalý pobyt v Dánsku po dobu alespoň tří let, a které splňují věková omezení stanovená dánskými právními předpisy. S výhradou článku 4 nařízení se článek 7 nevztahuje na dánský sociální důchod, na který uvedené osoby získaly nárok.

b)

Výše uvedená ustanovení se nevztahují na nárok na dánský sociální důchod pro rodinné příslušníky osob, které jsou nebo byly výdělečně činné v Dánsku, nebo pro studenty či jejich rodinné příslušníky.

3.

Prozatímní dávkou pro nezaměstnané osoby, které získaly „pružné zaměstnání“ (ledighedsydelse) (zákon č. 455 ze dne 10. června 1997), se zabývá hlava III kapitola 6 tohoto nařízení. V případě nezaměstnaných osob odcházejících do jiného členského státu se použijí články 64 a 65, má-li daný členský stát pro stejnou kategorii osob podobný systém zaměstnanosti.

4.

Pokud má příjemce dánského sociálního důchodu rovněž nárok na pozůstalostní důchod z jiného členského státu, jsou tyto důchody pro účely dánských právních předpisů považovány za dávky stejného druhu ve smyslu čl. 53 odst. 1 nařízení pod podmínkou, že osoba, jejíž doby pojištění nebo bydlení slouží jako základ pro výpočet pozůstalostního důchodu, získala rovněž nárok na dánský sociální důchod.

NĚMECKO 1.

Bez ohledu na čl. 5 písm. a) tohoto nařízení a čl. 5 odst. 4 bod 1 svazku VI zákoníku sociálního zabezpečení (Sozialgesetzbuch VI) může osoba, která pobírá starobní

34 /PE 425.401

CS

důchod v plné výši podle právních předpisů jiného členského státu, požádat o povinné pojištění v rámci německého systému důchodového pojištění. 2.

Bez ohledu na čl. 5 písm. a) nařízení a čl. 7 odst. 1 a 3 svazku VI zákoníku sociálního zabezpečení (Sozialgesetzbuch VI) se může osoba, která je povinně pojištěna v jiném členském státě nebo pobírá starobní důchod podle právních předpisů jiného členského státu, stát účastníkem systému dobrovolného pojištění v Německu.

3.

Pro účely poskytování peněžitých dávek podle § 47 odst. 1 svazku V a § 47 odst. 1 svazku VII zákoníku sociálního zabezpečení (SGB) a § 200 odst. 2 zákona o sociálním pojištění (Reichsversicherungsordnung) pojištěncům žijícím v jiném členském státě stanoví německé systémy pojištění čistou platbu, jež se používá k vyměření dávek, jako kdyby dotyčný pojištěnec žil v Německu, ledaže by pojištěnec požádal o vyměření na základě čisté platby, již skutečně dostává.

4.

Státní příslušníci ostatních členských států, jejichž místem trvalého či obvyklého pobytu není Německo a kteří splňují obecné podmínky německého systému důchodového pojištění, mohou platit dobrovolné příspěvky do tohoto systému pouze v případě, že byli v rámci německého systému důchodového pojištění dobrovolně či povinně pojištěni v určité době v minulosti; to se týká i osob bez státní příslušnosti a uprchlíků, jejichž místo trvalého či obvyklého pobytu se nachází v jiném členském státě.

5.

Pauschale Anrechnungszeit (paušální započitatelná doba) se podle článku 253 Sozialgesetzbuch VI (svazku VI zákoníku sociálního zabezpečení) určuje výhradně s ohledem na německé doby.

6.

V případech, ve kterých se na přepočítání důchodu vztahují německé důchodové právní předpisy platné dne 31. prosince 1991, se pro účely započtení německých Ersatzzeiten (náhradních dob) použijí pouze německé právní předpisy.

7.

Bez ohledu na odstavec 2 zákona o cizineckých důchodech (Fremdrentengesetz) zůstávají v rozsahu působnosti tohoto nařízení v platnosti německé právní předpisy týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání, za něž přísluší náhrada podle zákona o cizineckých důchodech, a dávek za doby pojištění, které lze započíst podle zákona o cizineckých důchodech na územích uvedených v čl. 1 odst. 2 a 3 zákona o záležitostech vysídlených osob a uprchlíků (Bundesvertriebenengesetz).

8.

V důchodových systémech svobodných povolání bere příslušná instituce při výpočtu teoretické výše dávky uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto nařízení pro každý rok pojištění získaný podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu za základ průměrný roční nárok na důchod získaný během doby účasti v příslušných institucích prostřednictvím placení příspěvků.

ESTONSKO Pro účely výpočtu rodičovských dávek se má za to, že doba zaměstnání v jiném členském státě než v Estonsku vychází ze stejné průměrné částky sociální daně, jako je částka placená během doby zaměstnání v Estonsku, přičemž se tyto doby zaměstnání sčítají. Pokud byla osoba během referenčního roku zaměstnána pouze v jiném členském státu, PE 425.401\ 35

CS

považuje se za výchozí částku pro výpočet dávky průměrná sociální daň zaplacená v Estonsku v období mezi referenčním rokem a mateřskou dovolenou. IRSKO 1.

Aniž je dotčen čl. 21 odst. 2 a článek 62 se pro účely výpočtu stanoveného započitatelného týdenního příjmu pojištěné osoby pro poskytování dávky v nemoci nebo v nezaměstnanosti podle irských právních předpisů přizná pojištěné osobě za každý ukončený pracovní týden, který odpracovala jako zaměstnaná osoba podle právních předpisů jiného členského státu během uvedeného stanoveného roku, částka rovnající se průměrné týdenní odměně za práci zaměstnané osoby v příslušném stanoveném roce.

2.

Použije-li se článek 46 nařízení a je-li dotyčná osoba postižena pracovní neschopností vedoucí k invaliditě a podléhá právním předpisům jiného členského státu, zohlední Irsko pro účely čl. 118 odst. 1 písm. a) Social Welfare Consolidation Act (konsolidovaného zákona o sociálním zabezpečení) z roku 2005 všechny doby, během kterých by byla tato osoba z důvodu invalidity následující po pracovní neschopnosti považována podle irských právních předpisů za práce neschopnou.

ŘECKO 1.

Zákon č. 1469/84 o dobrovolné účasti v systému důchodového pojištění pro řecké státní příslušníky a cizí státní příslušníky řeckého původu je použitelný pro státní příslušníky jiných členských států, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky v případě, že dotyčné osoby byly v určité době v minulosti – bez ohledu na jejich místo bydliště nebo pobytu – povinně či dobrovolně účastny řeckého systému důchodového pojištění.

2.

Bez ohledu na čl. 5 odst. a) nařízení a na článek 34 zákona 1140/1981 může osoba pobírající důchod ve spojitosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání podle právních předpisů jiného členského státu požádat o povinné pojištění podle právních předpisů použitých zemědělským systémem pojištění (OGA), pokud vykonává činnost spadající do oblasti působnosti těchto právních předpisů.

ŠPANĚLSKO 1.

Pro účely provádění ustanovení čl. 52 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení se roky, které pracovníkovi schází k dosažení důchodového věku nebo věku povinného odchodu do důchodu stanoveného v čl. 31 odst. 4 konsolidovaného znění Ley de clases pasivas del Estado (zákona o důchodech státních úředníků), zohlední jako roky skutečně odpracované ve státní službě pouze v případě, že se na příjemce v době vzniku pojistné události, jež vedla ke vzniku nároku na invalidní či pozůstalostní důchod, vztahoval zvláštní španělský systém pro státní úředníky, nebo pokud příjemce vykonával činnost začleněnou do uvedeného systému, nebo pokud v době vzniku pojistné události, jež vedla ke vzniku nároku na důchod, vykonával příjemce činnost, jejíž výkon ve Španělsku by mu zakládal povinnost být účasten zvláštního státního systému pro státní úředníky, ozbrojené síly nebo soudní orgány.

2.

a)

36 /PE 425.401

CS

Podle čl. 56 odst. 1 písm. c) nařízení se výpočet teoretické španělské dávky provádí na základě skutečných příspěvků osoby během let bezprostředně

předcházejících platbě posledního příspěvku do španělského systému sociálního zabezpečení. Pokud je při výpočtu důchodového základu třeba zohlednit doby pojištění nebo bydlení podle právních předpisů jiných členských států, použije se pro výše uvedené doby španělský příspěvkový základ, který je časově nejbližší referenčnímu období, s přihlédnutím k vývoji indexu maloobchodních cen. b)

Částka získaného důchodu se zvyšuje o částku zvýšení a valorizaci vypočtené pro každý následující rok pro důchody stejného druhu.

3.

Doby pojištění získané v jiných členských státech, které musí být vypočteny v rámci zvláštního systému pro státní úředníky, ozbrojené síly a soudní orgány, se pro účely článku 56 tohoto nařízení posuzují stejným způsobem jako doby časově nejbližší k těm, které byly splněny ve Španělsku ve státní službě.

4.

Dodatečné částky podle věku uvedené ve druhém přechodném ustanovení zákona o obecném sociálním pojištění se vztahují na všechny příjemce podle nařízení, kteří před 1. lednem 1967 svým jménem hradili příspěvky podle španělských právních předpisů; výhradně pro tyto účely nelze doby pojištění započtené v jiném členském státě před uvedeným datem považovat použitím článku 5 nařízení za rovnocenné dobám, ve kterých byly hrazeny příspěvky ve Španělsku. Datem odpovídajícím 1. lednu 1967 je v případě zvláštního systému pro námořníky datum 1. srpna 1970 a v případě zvláštního sociálního systému hornictví datum 1. dubna 1969.

FRANCIE 1.

Státní příslušníci ostatních členských států, jejichž místem trvalého či obvyklého pobytu není Francie a kteří splňují obecné podmínky francouzského systému důchodového pojištění, mohou platit dobrovolné příspěvky do tohoto systému pouze v případě, že byli v rámci francouzského systému důchodového pojištění dobrovolně či povinně pojištěni v určité době v minulosti; to se týká i osob bez státní příslušnosti a uprchlíků, jejichž místo trvalého či obvyklého pobytu se nachází v jiném členském státě.

2.

Pro osoby, které pobírají věcné dávky ve Francii podle článků 17, 24 nebo 26 tohoto nařízení a mají bydliště ve francouzských departmentech Haut-Rhin, BasRhin nebo Moselle, zahrnují věcné dávky poskytované jménem instituce jiného členského státu, která je povinna hradit náklady související s uvedenými dávkami, i dávky poskytované jak v rámci systému všeobecného nemocenského pojištění, tak i v systému povinného doplňkového místního nemocenského pojištění v AlsaceMoselle.

3.

Francouzské právní předpisy vztahující se na osobu vykonávající nyní nebo v minulosti zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost zahrnují pro účely hlavy III kapitoly 5 tohoto nařízení jak systém(y) základního starobního pojištění, tak systém(y) doplňkového důchodového pojištění, které se na dotyčnou osobu vztahovaly.

ITÁLIE Žádné PE 425.401\ 37

CS

KYPR Pro účely uplatňování ustanovení článků 6, 51 a 61 tohoto nařízení se podle právních předpisů Kyperské republiky týdenní pojištění pro všechny doby začínající dnem 6. října 1980 nebo později určuje tak, že se celkový příjem podléhající pojištění za příslušné období vydělí týdenní částkou základního příjmu podléhajícího pojištění platného v příslušném příspěvkovém roce, přičemž počet takto určených týdnů nesmí překročit počet kalendářních týdnů v odpovídajícím období. LOTYŠSKO Žádné LITVA Žádné LUCEMBURSKO Žádné MAĎARSKO Žádné MALTA Zvláštní ustanovení pro úředníky a)

Výhradně pro účely uplatňování článků 49 a 60 tohoto nařízení se s osobami zaměstnanými podle zákona o ozbrojených silách (kapitola 220 sbírky zákonů Malty), policejního zákona (kapitola 164 sbírky zákonů Malty) a zákona o vězeňské službě (kapitola 260 sbírky zákonů Malty) zachází jako s úředníky.

b)

Důchody vyplácené podle výše uvedených zákonů a podle nařízení o důchodech (kapitola 93 sbírky zákonů Malty) se výhradně pro účely čl. 1 písm. e) tohoto nařízení považují za „zvláštní systémy pro úředníky“.

NIZOZEMSKO 1.

Zdravotní pojištění a)

38 /PE 425.401

CS

Pokud jde o nárok na věcné dávky podle nizozemských právních předpisů, rozumějí se osobami majícími nárok na věcné dávky pro účely provádění hlavy III kapitol 1 a 2 tohoto nařízení: i)

osoby, které jsou podle článku 2 zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) povinny nechat se pojistit u zdravotní pojišťovny,

ii)

pokud již nejsou zahrnuty do bodu i), osoby, jež jsou rodinnými příslušníky vojáků v činné službě a žijí v jiném členském státě, a osoby,

které mají bydliště v jiném členském státě a mají podle tohoto nařízení nárok na zdravotní péči ve státě svého bydliště, avšak náklady hradí Nizozemsko. b)

Osoby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu i) se musí, v souladu s ustanoveními zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet), nechat pojistit u zdravotní pojišťovny a osoby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu ii) se musí zaregistrovat u Výboru pro zdravotní pojištění (College voor zorgverzekeringen).

c)

Ustanovení zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) a zákona o obecné úpravě zvláštních lékařských výdajů (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten) týkající se povinnosti platit příspěvky se vztahují na osoby uvedené v písmenu a) a na jejich rodinné příslušníky. Co se týče rodinných příslušníků, hradí příspěvky osoba, od které se odvozuje nárok na zdravotní péči, s výjimkou osob, které jsou rodinnými příslušníky vojáků v činné službě a žijí v jiném členském státě; tito rodinní příslušníci hradí příspěvky přímo.“

d)

Ustanovení zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) týkající se pozdního pojištění se použijí přiměřeně v případě pozdní registrace osob uvedených v odst. 1 písm. a) bodu ii) u Výboru pro zdravotní pojištění (College voor zorgverzekeringen).

e)

Osoby, které mají nárok na věcné dávky dle právních předpisů jiného členského státu než Nizozemska a mají bydliště nebo dočasně pobývají v Nizozemsku, mají nárok na věcné dávky v souladu s přístupem uplatňovaným vůči pojištěným osobám v Nizozemsku ze strany instituce místa bydliště nebo místa pobytu, s ohledem na čl. 11 odst. 1, 2 a 3 a čl. 19 odst. 1 zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet), stejně jako na věcné dávky poskytované podle obecného zákona o mimořádných léčebných výdajích (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten).

f)

Pro účely článků 23 až 30 tohoto nařízení se za důchody splatné podle nizozemských právních předpisů považují následující dávky (vedle důchodů zahrnutých do hlavy III kapitol 4 a 5 tohoto nařízení): −

důchody přiznané podle zákona ze dne 6. ledna 1966 o důchodech pro státní zaměstnance a pozůstalé po nich (Algemene burgerlijke pensioenwet) (nizozemský zákon o důchodech pro státní zaměstnance);

−

důchody přiznané podle zákona ze dne 6. října 1966 o důchodech pro vojáky z povolání a pozůstalé po nich (Algemene militaire pensioenwet) (zákon o vojenských důchodech);

−

dávky v pracovní neschopnosti přiznané podle zákona ze dne 7. června 1972 o dávkách v pracovní neschopnosti vojáků z povolání (Wet arbeidsongeschiktheidsvoorziening militairen) (zákon o pracovní neschopnosti vojáků z povolání

−

důchody přiznané podle zákona ze dne 15. února 1967 o důchodech pro zaměstnance nizozemských drah (NV Nederlandse Spoorwegen) PE 425.401\ 39

CS

a pozůstalé po nich (Spoorwegpensioenwet) (zákon o důchodech na drahách);

g)

2.

−

důchody přiznané podle nařízení o pracovním řádu nizozemských drah (Reglement Dienstvoorwaarden Nederlandse Spoorwegen);

−

dávky přiznané osobám v důchodu před dosažením důchodového věku 65 let v rámci důchodového systému určeného k poskytování pomoci ve stáří bývalým pracovníkům nebo dávky poskytované v případě předčasného odchodu z trhu práce v rámci systému zřízeného státem nebo v rámci kolektivní dohody pro osoby ve věku 55 let a více;

−

dávky vyplácené vojenskému personálu a úředníkům v souladu s režimem platným pro případy propouštění zaměstnanců z důvodu nadstavu, odchodu z aktivní služby do starobního důchodu a předčasného odchodu do důchodu.

Pro účely hlavy III kapitol 1 a 2 tohoto nařízení se náhrada bez nároku podle nizozemského systému v případě omezeného využívání zdravotnických zařízení považuje za hotovostní dávku v nemoci.

Používání Algemene Ouderdomswet (AOW) (nizozemských právních předpisů o obecném starobním pojištění) a)

Snížení uvedené v čl. 13 odst. 1 Algemene Ouderdomswet (AOW) (nizozemských právních předpisů o obecném starobním pojištění) se nepoužije pro kalendářní roky před 1. lednem 1957, během kterých příjemce nesplňující podmínky umožňující mu považovat uvedené roky za doby pojištění: −

měl mezi svým 15 a 65 rokem bydliště v Nizozemsku, nebo

−

měl bydliště v jiném členském státě a pracoval v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo

−

pracoval/a v jiném členské státě během období považovaných za doby pojištění v rámci nizozemského systému sociálního zabezpečení.

Odchylně od článku 7 AOW se rovněž každému, kdo měl bydliště či pracoval v Nizozemsku v souladu s výše uvedenými podmínkami pouze před 1. lednem 1957, přiznává nárok na důchod. b)

40 /PE 425.401

CS

Snížení uvedené v čl. 13 odst. 1 AOW se nevztahuje na kalendářní roky před 2. srpnem 1989, během kterých nebyla mezi svým patnáctým a šedesátým pátým rokem osoba, která žije nebo žila v manželském svazku, pojištěna podle výše uvedených právních předpisů, i když měla bydliště na území jiného členského státu než Nizozemska, jestliže se tyto kalendářní roky kryjí s dobami pojištění získanými manželem/manželkou osoby podle uvedených právních předpisů, nebo s kalendářními roky, které se berou v úvahu na základě odst. 2 písm. a) za předpokladu, že jejich manželství během těchto dob trvalo.

Odchylně od článku 7 AOW je takové osobě přiznán nárok na důchod. c)

Snížení uvedené v čl. 13 odst. 2 AOW se nepoužije pro kalendářní roky před 1. lednem 1957, během kterých o manželovi/manželce důchodce, který nesplňuje tyto podmínky umožňující mu považovat uvedené roky za doby pojištění, platilo že: −

měl mezi svým 15 a 65 rokem bydliště v Nizozemsku, nebo

−

měl bydliště v jiném členském státě a pracoval v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo

−


d)

Snížení uvedené v čl. 13 odst. 2 AOW se nevztahuje na kalendářní roky před 2. srpnem 1989, během kterých měl/a mezi svým patnáctým a šedesátým pátým rokem manžel/ka důchodce bydliště v jiném členském státě než v Nizozemsku a nebyl/a pojištěn/a podle výše uvedených právních předpisů, jestliže se tyto kalendářní roky kryjí s dobami pojištění získanými dotyčným důchodcem podle uvedených právních předpisů, nebo s kalendářními roky, které se berou v úvahu na základě odst. 2 písm. a) za předpokladu, že jejich manželství během těchto dob trvalo.

e)

Ustanovení odst. 2 písm. a), b), c) a d) se nevztahuje na doby, které se kryjí s: −

dobami, které mohou být vzaty v úvahu při výpočtu důchodových nároků podle právních předpisů o starobním pojištění jiného členského státu než Nizozemska, nebo

−

dobami, po které dotyčná osoba pobírala starobní důchod podle těchto právních předpisů.

Doby dobrovolného pojištění v rámci systému jiného členského státu se pro účely tohoto ustanovení nezohledňují. f)

Ustanovení odst. 2 písm. a), b), c) a d) se použije pouze, pokud dotyčná osoba bydlela v jednom či více členských státech po dobu šesti let po dosažení věku 59 let a jen po dobu, během které tato osoba bydlela v jednom z uvedených států.

g)

Odchylně od kapitoly IV AOW si může každý, kdo má bydliště v jiném členském státě než v Nizozemsku a na jehož manžela / manželku se podle uvedených právních předpisů vztahuje povinné pojištění, zařídit podle uvedených právních předpisů dobrovolné pojištění na doby, během kterých je manžel/ka povinně pojištěn/a. Toto povolení nezaniká, pokud je povinné pojištění manžela / manželky ukončeno v důsledku jeho / její smrti a pozůstalý pobírá pouze důchod podle Algemene nabestaandenwet (nizozemského zákona o obecném pojištění pozůstalých). PE 425.401\ 41

CS

Povolení týkající se dobrovolného pojištění končí v každém případě dnem, kdy daná osoba dosáhne 65 let. Výše příspěvku na dobrovolné pojištění se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků dobrovolného pojištění podle AOW.Jestliže však dobrovolné pojištění pokračuje po době pojištění uvedené v odst. 2 písm. b), výše příspěvku se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků povinného pojištění podle AOW a zohlední se příjem, který je považován za získaný v Nizozemsku.

3.

h)

Povolení uvedené v odst. 2 písm. g) nebude přiznáno nikomu, kdo je pojištěn podle právních předpisů jiného členského státu a pobírá důchodovou dávku nebo pozůstalostní důchod.

i)

Každý, kdo si chce podle odst. 2 písm. g) zařídit dobrovolné pojištění, si musí podat žádost u Sociální pojišťovny (Sociale Verzekeringsbank) nejpozději jeden rok po dni, kdy byly splněny podmínky účasti.

Používání Algemene nabestaandenwet (ANW) (nizozemského zákona o obecném pojištění pozůstalých ) a)

−

Pro účely těchto ustanovení se doby pojištění před 1. říjnem 1959 považují rovněž za doby pojištění získané podle nizozemských právních předpisů, pokud během uvedených dob pojištěná osoba starší 15 let splnila tyto podmínky:

−

měla bydliště v Nizozemsku, nebo

−

měla bydliště v jiném členském státě a pracovala v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo

−


b)

Doby, které mají být zohledněny na základě odst. 3 písm. a), nebudou brány v potaz, pokud se kryjí s dobami povinného pojištění získanými podle právních předpisů jiného členského státu týkajících se pozůstalostních důchodů.

c)

Pro účely čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení se jako doby pojištění berou v úvahu pouze doby pojištění získané po dosažení patnácti let věku podle nizozemských právních předpisů.

d)

Odchylně od čl. 63a odst. 1 ANW si může osoba, která má bydliště v jiném členském státě než v Nizozemsku a na jehož manžela / manželku se podle ANW vztahuje povinné pojištění, zařídit podle uvedených právních předpisů

42 /PE 425.401

CS

Pokud má pozůstalý/á manžel/ka na základě čl. 51 odst. 3 tohoto nařízení nárok na pozůstalostní důchod podle Algemene Nabestaandenwet (ANW) (zákona o obecném pojištění pozůstalých), vypočte se uvedený důchod v souladu s čl. 52 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

dobrovolné pojištění pouze na doby, během kterých je manžel/ka povinně pojištěn/a, a za předpokladu, že pojištění již bylo započaté ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Toto povolení zaniká dnem ukončení povinného pojištění manžela / manželky podle ANW, pokud není povinné pojištění manžela / manželky ukončeno v důsledku jeho / její smrti a pozůstalý pobírá pouze důchod podle ANW. Povolení týkající se dobrovolného pojištění končí v každém případě dnem, kdy daná osoba dosáhne 65 let. Výše příspěvku na dobrovolné pojištění se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků dobrovolného pojištění podle ANW. Jestliže však dobrovolné pojištění pokračuje po době pojištění uvedené v odst. 2 písm. b), výše příspěvku se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků povinného pojištění podle ANW a zohlední se příjem, který je považován za získaný v Nizozemsku. 4.

Používání nizozemských právních předpisů o pracovní neschopnosti a)

Jestliže má podle čl. 51 odst. 3 tohoto nařízení dotyčná osoba nárok na nizozemskou dávku v invaliditě, stanoví se částka podle čl. 52 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení pro výpočet dávky takto: i)

ii)

b)

jestliže před vznikem pracovní neschopnosti vykonávala tato osoba činnost jako zaměstnaná osoba ve smyslu čl. 1 písm. a): −

v souladu s ustanoveními zákona o pracovní neschopnosti (Wet op arbeidsongeschiktheidsverzekering) (WAO), pokud pracovní neschopnost vznikla 1. lednem 2004, nebo

−

v souladu s předpisy stanovenými ve Wet Werk en inkomen naar arbeidsvermogen (WIA) (zákoně o práci a příjmu podle pracovní schopnosti), pokud pracovní neschopnost nastala dne 1. ledna 2004 nebo později.

jestliže před vznikem pracovní neschopnosti vykonávala dotyčná osoba činnost jako osoba samostatně výdělečně činná ve smyslu čl. 1 písm. b), v souladu s předpisy stanovenými ve Wet arbeidsongeschiktheidsverzekering zelfstandigen (WAZ) (zákon o pracovní neschopnosti osob samostatně výdělečně činných), pokud pracovní neschopnost nastala před 1. srpnem 2004.

Při výpočtu dávek podle WAO, WIA nebo WAZ nizozemské orgány zohlední: −

doby placeného zaměstnání a doby za takové považované, získané v Nizozemsku před 1. červencem 1967;

−

doby pojištění získané podle WAO;

PE 425.401\ 43

CS

−

doby pojištění získané dotyčnou osobou po dosažení věku 15 let podle Algemene Arbeidsongeschiktheidswet (AAW) (obecný zákon o pracovní neschopnosti) za předpokladu, že se nekryjí s dobami pojištění získanými podle WAO;

−

doby pojištění získané podle WAZ;

−

doby pojištění získané podle WIA.

RAKOUSKO 1.

Pro účely získání dob v důchodovém pojištění se docházka do školy nebo do srovnatelného vzdělávacího zařízení v jiném členském státě považuje za rovnocennou docházce do školy nebo do srovnatelného vzdělávacího zařízení podle čl. 277 odst. 1 bodu 1 a čl. 228 odst. 1 bodu 3 obecného zákona o sociálním zabezpečení (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz) (ASVG), čl. 116 odst. 7 spolkového zákona o sociálním zabezpečení osob vykonávajících činnosti spojené s obchodem (Gewerbliches Sozialversicherungsgesetz) (GSVG) a čl. 107 odst. 7 zákona o sociálním zabezpečení zemědělců (Bauern-Sozialversicherungsgesetz) (BSVG), jestliže se na dotyčnou osobu kdykoliv v minulosti vztahovaly rakouské právní předpisy na základě toho, že byla zaměstnaná nebo vykonávala samostatně výdělečnou činnost, a zvláštní příspěvky podle čl. 227 odst. 3 ASVG, čl. 116 odst. 9 GSVG a čl. 107 odst. 9 BSGV na získání takových dob vzdělávání jsou zaplaceny.

2.

Pro výpočet poměrné dávky uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení se zvláštní příplatky k příspěvkům doplňkového pojištění a doplňková dávka pro horníky podle rakouských právních předpisů neberou v úvahu. V těchto případech se poměrná dávka vypočtená bez uvedených příspěvků případně zvýší o nesnížené zvláštní příplatky k příspěvkům doplňkového pojištění a o doplňkovou dávku pro horníky.

3.

Jestliže byly podle článku 6 tohoto nařízení získány náhradní doby v rámci rakouského systému důchodového pojištění, ale tyto doby nemohou tvořit základ výpočtu podle článků 238 a 239 Allgemeines Sozialversicherungsgesetz (ASVG) (obecného zákona o sociálním zabezpečení), článků 122 a 123 Gewerbliches Sozialversicherungsgesetz (GSVG) (spolkového zákona o sociálním zabezpečení osob vykonávajících činnosti spojené s obchodem) a článků 113 a 114 BauernSozialversicherungsgesetz (BSVG) (zákona o sociálním zabezpečení zemědělců), použije se základ pro výpočet dob péče o dítě podle článku 239 ASVG, článku 123 GSVG a článku 114 BSVG.

POLSKO Žádné. PORTUGALSKO Žádné. RUMUNSKO

44 /PE 425.401

CS

Žádné. SLOVINSKO Žádné. SLOVENSKO Žádné. FINSKO 1.

Pro účely stanovení nároku a výpočtu částky finského státního důchodu podle článků 52 až 54 tohoto nařízení je s důchody získanými podle právních předpisů jiného členského státu zacházeno stejným způsobem jako s důchody získanými podle finských právních předpisů.

2.

Pokud se uplatňuje čl. 52 odst. 1 písm. b) bod i) tohoto nařízení pro účely výpočtu výdělku za započítané období podle finských právních předpisů o důchodech závislých na výdělku a pokud jsou doby důchodového pojištění dané osoby u části referenční doby podle finských právních předpisů založeny na zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti v jiném členském státě, rovná se výdělek za započítanou dobu součtu výdělků získaných během části referenční doby ve Finsku vydělenému počtem měsíců, jež byly během referenční doby dobami pojištění ve Finsku.

ŠVÉDSKO 1.

Pokud se příspěvek na rodičovskou dovolenou vyplácí podle článku 67 tohoto nařízení rodinnému příslušníkovi, který je nezaměstnaný, vyplácí se uvedený příspěvek na v základní nebo nejnižší výši.

2.

Pro účely výpočtu příspěvku na rodičovskou dovolenou v souladu s kapitolou 4 odst. 6 Lag (1962:381) om allmän försäkring (zákona o obecném pojištění) se pro osoby způsobilé k pobírání příspěvku na rodičovskou dovolenou při zaměstnání použije toto ustanovení: U rodiče, jehož příjem zakládající nárok na dávky v nemoci se vypočítá na základě příjmu z výdělečné činnosti ve Švédsku, se požadavek, podle něhož musí být daná osoba před narozením dítěte pojištěna pro účely dávek v nemoci na vyšší než minimální úrovni pod dobu nejméně 240 po sobě jdoucích dnů, považuje za splněný, pokud během uvedeného období rodič měl příjem z výdělečné činnosti v jiném členském státě odpovídající pojištění na vyšší než minimální úrovni.

3.

Ustanovení tohoto nařízení o sčítání dob pojištění a dob bydlení se nevztahují na přechodná ustanovení švédských právních předpisů o nároku na minimální důchod osob narozených v roce 1937 či dříve majících přede dnem podání žádosti o důchod po stanovenou dobu bydliště ve Švédsku (zákon 2000:798).

4.

Pro účely výpočtu pomyslného příjmu pro stanovení náhrad za zdravotní postižení a náhrad za ztrátu schopnosti výdělečné činnosti v souladu s kapitolou 8 Lag (1962:381) om allmän försäkrings (zákona o obecném pojištění) platí: PE 425.401\ 45

CS

5.

a)

Pokud pojištěná osoba podléhá během referenční doby rovněž právním předpisům jednoho či více jiných členských států, protože vykonávala činnost jako zaměstnaná osoba či osoba samostatně výdělečně činná, považuje se příjem v dotčeném členském státu / dotčených členských státech za rovnocenný průměrnému hrubému příjmu pojištěné osoby ve Švédsku dosaženému během části referenční doby strávené ve Švédsku, který se vypočítá tak, že se výdělek získaný ve Švédsku vydělí počtem roků, během nichž byl dosažen.

b)

Pokud se dávky vypočítávají podle článku 46 tohoto nařízení a osoby nejsou pojištěny ve Švédsku, stanoví se referenční doba podle kapitoly 8 odst. 2 a 8 výše uvedeného zákona, jako kdyby daná osoba ve Švédsku pojištěna byla. Pokud dotčená osoba nemá podle zákona o starobních důchodech závislých na výdělku (1998:674) během této doby žádný příjem zakládající nárok na důchod, je dovoleno, aby referenční doba běžela od dřívějšího okamžiku, kdy pojištěná osoba měla příjem z výdělečné činnosti ve Švédsku.

a)

Pro účely výpočtu pomyslných důchodových příjmů pro stanovení pozůstalostního důchodu závislého na výdělku (zákon 2000:461) se, pokud není splněn požadavek švédských právních předpisů týkající se získání nároku na důchod za alespoň tři roky z pěti kalendářních let bezprostředně předcházejících smrti dané osoby (referenční doba), zohledňují rovněž doby pojištění získané v jiném členském státu, jako kdyby byly získány ve Švédsku. Má se za to, že doby pojištění získané v jiných členských státech vycházejí z průměrného švédského základu pro důchod. Pokud se u dotčené osoby za základ pro důchod počítá pouze jeden rok ve Švédsku, má se za to, že každá doba pojištění v jiném členském státě představuje stejnou hodnotu.

b)

Pro účely výpočtu pomyslných důchodových kreditů pro stanovení vdovského důchodu v souvislosti s úmrtím, které nastalo dne 1. ledna 2003 či později, se, pokud není splněn požadavek švédských právních předpisů týkající se získání důchodových kreditů za alespoň dva roky ze čtyř let bezprostředně předcházejících smrti pojištěné osoby (referenční doba) a doby pojištění byly během referenční doby splněny v jiném členském státu, má za to, že jsou tyto roky založeny na stejných důchodových kreditech jako švédský rok.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 1.

Pokud, v souladu s právními předpisy Spojeného království může být osobě přiznán nárok na důchod, jestliže: a)

jsou zohledněny příspěvky bývalého manžela / manželky, jako kdyby byly vlastními příspěvky dané osoby; nebo

b)

jsou příslušné příspěvkové podmínky splněny manželem / manželkou nebo bývalým / bývalou manželem / manželkou této osoby;a to za předpokladu, že v každém případě manžel/ka nebo bývalý/á manžel/ka je nebo byl/a činný/á jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná a vztahovaly se na něj / ní právní předpisy dvou nebo více členských států, použijí se ke stanovení nároku podle právních předpisů Spojeného království ustanovení

46 /PE 425.401

CS

hlavy III kapitoly 5 tohoto nařízení. V tomto případě se odkazy uvedené v kapitole 5 na „doby pojištění“ považují za odkazy na doby pojištění získané: i)

ii)

manželem či manželkou nebo bývalým manželem či manželkou, pokud nárok uplatňuje: −

vdaná žena; nebo

−

osoba, jejíž manželství bylo ukončeno jiným způsobem než v důsledku smrti manžela/manželky, nebo

bývalým manželem či manželkou, pokud nárok uplatňuje: −

vdovec, který nemá bezprostředně před důchodovým věkem nárok na přídavky pro ovdovělé rodiče; nebo

−

vdova, která nemá bezprostředně před důchodovým věkem nárok na přídavky pro ovdovělou matku, přídavky pro ovdovělé rodiče či vdovský důchod, nebo která má nárok pouze na vdovský důchod závisející na věku vypočítaný na základě čl. 52 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, a pro tyto účely se „vdovským důchodem závisejícím na věku“ rozumí vdovský důchod vyplácený ve snížené výši v souladu s čl. 39 odst. 4 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992.

2.

Pro účely uplatňování článku 6 tohoto nařízení na ustanovení upravující nárok na příspěvek na pečovatelskou službu, příspěvek na pečovatele a příspěvek na živobytí pro zdravotně postižené osoby se doba zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaná na území jiného členského státu než Spojeného království zohlední, pouze pokud je to nutné ke splnění podmínek ohledně požadovaných období přítomnosti ve Spojeném království přede dnem, k němuž nárok na dotyčnou dávku poprvé vznikl.

3.

Pro účely článku 7 tohoto nařízení je v případě příjemců invalidních, starobních a pozůstalostních peněžitých dávek, důchodů po pracovních úrazech nebo nemocech z povolání a pohřebného na každého příjemce podle právních předpisů Spojeného království pobývajícího na území jiného členského státu pohlíženo tak, jako by měl během daného pobytu na území tohoto jiného členského státu trvalý pobyt.

4.

Použije-li se článek 46 tohoto nařízení a je-li dotyčná osoba postižena pracovní neschopností vedoucí k invaliditě a podléhá právním předpisům jiného členského státu, zohlední Spojené království pro účely čl. 30A odst. 5 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992 všechny doby, během kterých tato osoba z důvodu této pracovní neschopnosti pobírala: i)

peněžité dávky v nemoci nebo mzdu či plat jako jejich náhradu, nebo

ii)

dávky ve smyslu hlavy III kapitoly 4 a 5 tohoto nařízení přiznané s ohledem na invaliditu, jež následovala po pracovní neschopnosti podle právních PE 425.401\ 47

CS

předpisů jiného členského státu, jako kdyby to byly doby krátkodobé pracovní neschopnosti, během nichž se vyplácí dávka v souladu s čl. 30A odst. 1 až 4 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992. Při uplatňování tohoto ustanovení se zohledňují pouze doby, během nichž by byla osoba práce neschopná ve smyslu právních předpisů Spojeného království. 5.

1)

Pro účely výpočtu faktoru výdělku za účelem stanovení nároku na dávky podle právních předpisů Spojeného království se má za to, že za každý týden, během kterého zaměstnaná osoba podléhala právním předpisům jiného členského státu a který započal během daného daňového období ve smyslu právních předpisů Spojeného království, dotyčná osoba platila příspěvky jako zaměstnaná osoba nebo měla příjem, z kterého byly příspěvky placeny, na základě příjmů rovnajícím se dvěma třetinám horní meze příjmu v uvedeném daňovém období.

2)

Pro účely čl. 52 odst. 1 písm. b) bodu ii) tohoto nařízení, jestliže:

(3)

48 /PE 425.401

CS

a)

během jakéhokoli daňového období počínajícího dne 6. dubna 1975 nebo později získala zaměstnaná osoba doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení výlučně v jiném členském státě než ve Spojeném království a jestliže z uplatnění odst. 5 bodu 1 vyplývá, že se uvedené období bere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království pro účely čl. 52 odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto nařízení, má se za to, že byla po dobu 52 týdnů v uvedeném roce pojištěna v jiném členském státě;

b)

se jakékoli daňové období počínající dne 6. dubna 1975 nebere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království pro účely čl. 52 odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto nařízení, neberou se v úvahu žádné doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení získané v uvedeném daňovém období.

Pro účely přepočtu faktoru výdělku na doby pojištění se faktor výdělku dosažený v daném daňovém období ve smyslu právních předpisů Spojeného království dělí spodní mezí příjmů za uvedené období. Výsledek se vyjádří celým číslem a desetinná místa se neberou v úvahu. Takto vypočítané číslo představuje počet týdnů pojištění získaných podle právních předpisů Spojeného království během uvedeného daňového období za předpokladu, že toto číslo nepřevýší počet týdnů, během kterých osoba podléhala uvedeným právním předpisům v uvedeném období.

P6_TA-PROV(2009)0223 Koordinace systémů sociálního zabezpečení : prováděcí nařízení ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (14516/4/2008 – C6-0006/2009 – 2006/0006(COD)) (Postup spolurozhodování: druhé čtení) Evropský parlament, -

s ohledem na společný postoj Rady (14516/4/2008 – C6-0006/2009),

-

s ohledem na své stanovisko v prvním čtení1 k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0016),

-

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0647),

-

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

-


-

s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0204/2009),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.


1

Texty přijaté dne 9.7.2008, P6_TA(2008)0348. PE 425.401\ 49

CS

P6_TC1-COD(2006)0006 Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 42 a 308 této smlouvy, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení1, a zejména na článek 89 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru2, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy3, vzhledem k těmto důvodům: (1)

Nařízení (ES) č. 883/2004 modernizuje pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení členských států a upřesňuje přitom jejich prováděcí opatření a postupy a zjednodušuje je ve prospěch všech dotčených subjektů. Je třeba k němu stanovit prováděcí pravidla.

(2)

Užší a účinnější spolupráce mezi institucemi sociálního zabezpečení je základním faktorem toho, aby se osobám, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 883/2004, umožnilo uplatnit své nároky v co nejkratších lhůtách a za co možná nejlepších podmínek.

(3)

Elektronická komunikace je vhodným prostředkem rychlé a spolehlivé výměny údajů mezi institucemi členských států. Elektronické zpracování údajů by mělo přispět k urychlení postupů pro všechny dotyčné osoby. Na tyto osoby by se měly rovněž vztahovat všechny záruky stanovené předpisy Společenství o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

(4)

Dostupnost údajů, včetně elektronických, o subjektech členských států, které by se mohly podílet na provádění nařízení (ES) č. 883/2004, v podobě umožňující jejich aktualizaci

1

Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1. Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 59. Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne …

2 3

50 /PE 425.401

CS

v reálném čase má usnadnit výměnu informací mezi institucemi členských států. Tento přístup, který upřednostňuje relevantnost čistě věcných informací, jakož i jejich okamžitou dostupnost pro občany, představuje důležité zjednodušení, jež má být zavedeno tímto nařízením. (5)

Pro dosažení co nejlepšího fungování a účinného řízení složitých postupů, kterými se provádějí pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení, je nezbytný mechanismus pro okamžitou aktualizaci přílohy 4. Příprava a uplatňování ustanovení za tímto účelem vyžadují úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí a jejich provedení by mělo být uskutečněno rychle s ohledem na důsledky prodlev pro občany i správní orgány. Komise by proto měla být zmocněna ke zřízení a spravování databáze a měla by zajistit, aby tato databáze byla spuštěna nejpozději ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise by zejména měla přijmout nezbytná opatření k začlenění informací uvedených v příloze 4 do dané databáze.

(6)

Posílení některých postupů by mělo uživatelům nařízení (ES) č. 883/2004 přinést větší právní jistotu a transparentnost. Například stanovení společných lhůt pro splnění některých povinností nebo dokončení některých administrativních úkolů by mělo přispět k ujasnění a ke strukturování vztahů mezi pojištěnými osobami a institucemi.

(7)

Osoby, na něž se toto nařízení vztahuje, by měly na svou žádost od příslušné instituce včas obdržet odpověď. Odpověď by měla být odeslána nejpozději ve lhůtách předepsaných právními předpisy týkajícími se sociálního zabezpečení daného členského státu, jsou-li takové lhůty stanoveny. Bylo by vhodné, aby členské státy, jejichž právní předpisy týkající se sociálního zabezpečení takové časové lhůty neupravují, jejich přijetí zvážily a podle potřeby je daly k dispozici dotyčným osobám.

(8)

Členské státy, jejich příslušné orgány nebo instituce sociálního zabezpečení by měly mít možnost se mezi sebou dohodnout na zjednodušených postupech a správních ujednáních, které pokládají za účinnější a lépe vyhovující situaci jejich příslušných systémů sociálního zabezpečení. Takovými ujednáními by však neměla být dotčena práva osob, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 883/2004.

(9)

Složitost, jež je vlastní oblasti sociálního zabezpečení, vyžaduje, aby všechny instituce členských států vynaložily zvláštní úsilí ve prospěch pojištěných osob, aby nebyly penalizovány osoby, které nepodaly svou žádost nebo některé informace instituci, která je příslušná k vyřízení této žádosti podle pravidel a postupů stanovených nařízením (ES) č. 883/2004 a tímto nařízením.

(10) Pro stanovení příslušné instituce, tedy instituce, jejíž právní předpisy jsou použitelné nebo která je odpovědná za výplatu určitých dávek, musí být objektivní situace pojištěné osoby a rodinných příslušníků zkoumána institucemi více členských států. Pro zajištění ochrany dotyčné osoby po dobu nezbytné výměny informací mezi institucemi je třeba stanovit její prozatímní účast v systému sociálního zabezpečení. (11) Členské státy by měly spolupracovat při určování místa bydliště osob, na něž se vztahuje toto nařízení a nařízení (ES) č. 883/2004, a v případě sporu zohlednit všechna příslušná kritéria k vyřešení této záležitosti. Tato kritéria mohou zahrnovat kritéria uvedená v příslušném článku tohoto nařízení.

PE 425.401\ 51

CS

(12) Cílem mnoha opatření a postupů stanovených tímto nařízením je zajistit větší transparentnost, pokud jde o kritéria, která musejí instituce členských států uplatňovat v rámci nařízení (ES) č. 883/2004. Tato opatření vyplývají z judikatury Soudního dvora Evropských společenství, rozhodnutí správní komise, jakož i z více než třicetiletých zkušeností s uplatňováním koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci základních svobod zakotvených ve Smlouvě. (13) Toto nařízení stanoví opatření a postupy, jejichž cílem je podpořit mobilitu zaměstnanců a nezaměstnaných osob. Příhraniční pracovníci, kteří se stali zcela nezaměstnanými, se mohou přihlásit u služeb zaměstnanosti jak v zemi svého bydliště, tak i v členském státě, ve kterém byli naposledy zaměstnáni. Nárok na dávky by však měli mít pouze v členském státě svého bydliště. (14) Za účelem stanovení právních předpisů použitelných pro započtení dob, během kterých se pojištěné osoby věnovaly výchově dětí v různých členských státech, je třeba stanovit určitá pravidla a postupy. (15) Některé postupy by měly navíc odrážet požadavek vyváženého rozdělení nákladů mezi členskými státy. Zvláště v oblasti nemoci by měly tyto postupy zohledňovat na jedné straně situaci členských států, které nesou náklady na přístup pojištěných osob k systému zdravotní péče, a na straně druhé situaci členských států, jejichž instituce nesou náklady na věcné dávky, které jejich pojištěnci obdrželi v jiném členském státě, než je stát, v němž mají bydliště. (16) Ve specifickém rámci nařízení (ES) č. 883/2004 je zapotřebí ujasnit podmínky, za nichž se hradí náklady na věcné dávky v nemoci v rámci „plánovaného léčení“, tzn. léčení, které pojištěná osoba vyhledá v jiném členském státě, než je stát, v němž je pojištěna nebo má bydliště. Měly by být upřesněny povinnosti pojištěné osoby týkající se žádosti o předběžné povolení, jakož i povinnosti instituce vůči pacientovi týkající se podmínek povolení. Je třeba rovněž upřesnit důsledky v případě finanční úhrady zdravotní péče obdržené v jiném členské státě na základě povolení. (17) Toto nařízení, a zejména ustanovení týkající se pobytu mimo příslušný členský stát a plánovaného léčení, by nemělo bránit v uplatňování příznivějších ustanovení vnitrostátních právních předpisů, zejména pokud jde o náhradu nákladů vzniklých v jiném členském státě. (18) Závaznější postupy pro zkrácení doby nezbytné pro provedení úhrady těchto pohledávek mezi institucemi členských států, jsou zásadní pro zachování důvěry při výměně informací a odpovídají potřebě řádného řízení systémů sociálního zabezpečení členských států. Je proto třeba posílit postupy týkající se zpracování pohledávek v souvislosti s dávkami v nemoci a v nezaměstnanosti. (19) Postupy vzájemné pomoci mezi institucemi, pokud jde o vymáhání pohledávek v oblasti sociálního zabezpečení, by měly být posíleny s cílem zajistit účinnější vymáhání a hladké fungování koordinačních pravidel. Účinné vymáhání je rovněž prostředkem pro předcházení zneužívání a podvodům a jejich řešením a zároveň způsobem, jak zajistit udržitelnost systémů sociálního zabezpečení. Součástí toho je přijímání nových postupů na základě řady stávajících ustanovení směrnice Rady 2008/55/ES ze dne 26. května 2008 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a

52 /PE 425.401

CS

jiných opatření1. Tyto nové postupy vymáhání by měly být přezkoumány s ohledem na pětiletou zkušenost s jejich prováděním a v případě potřeby by měly být upraveny, zejména s cílem zajistit jejich plnou použitelnost. (20) Pro účely ustanovení o vzájemné pomoci při zpětném vymáhání neoprávněně poskytnutých dávek a při vymáhání prozatímních plateb a odvodů, a o započtení a pomoci při vymáhání je pravomoc dožádaného členského státu omezena na úkony v souvislosti s opatřeními k vymáhání pohledávky. Veškeré další úkony jsou v pravomoci příslušného dožadujícího členského státu. (21) Opatření k vymáhání pohledávky přijatá v dožádaném členském státě neznamenají uznání oprávněnosti pohledávky nebo jejího základu uvedeným členským státem. (22) Informování dotyčných osob o jejich právech a povinnostech je základním prvkem vztahu důvěry s příslušnými orgány a institucemi členských států. Informace by měly zahrnovat pokyny ke správním postupům. Dotyčné osoby mohou podle situace zahrnovat pojištěné osoby, jejich členy rodiny nebo pozůstalé či jiné osoby. (23) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přijetí koordinačních opatření pro zaručení účinného výkonu práva na volný pohyb osob, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (24) Toto nařízení by mělo nahradit nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství2, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Kapitola I Definice Článek 1 Definice 1.

Pro účely tohoto nařízení: a)

1 2

„základním nařízením“ se rozumí nařízení (ES) č. 883/2004;

Úř. věst. L 150, 10.6.2008, s. 28. Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1. PE 425.401\ 53

CS

2.

b)

„prováděcím nařízením“ se rozumí toto nařízení; a

c)

platí definice uvedené v základním nařízení.

Kromě definic uvedených v odstavci 1 se rozumí: a)

„přístupovým místem“ subjekt vykonávající funkce: i)

elektronického kontaktního místa;

ii)

automatického směrování na základě dané adresy; a

iii)

inteligentního směrování na základě softwaru umožňujícího automatickou kontrolu a směrování (například aplikace umělé inteligence) nebo zásah člověka;

b)

„styčným místem“ subjekt, který je určen příslušným orgánem členského státu pro jednu nebo více oblastí sociálního zabezpečení uvedených v článku 3 základního nařízení, aby odpovídal na žádosti o informace a o pomoc za účelem použití základního nařízení a prováděcího nařízení, a který má plnit úkoly stanovené v rámci hlavy IV prováděcího nařízení;

c)

„dokumentem“ soubor údajů bez ohledu na použitý druh nosiče, které jsou strukturovány takovým způsobem, že je možné je předávat elektronicky, a jejichž předávání je nezbytné, aby základní nařízení a prováděcí nařízení mohly fungovat;

d)

„strukturovaným elektronickým dokumentem“ dokument strukturovaný ve formátu navrženém pro elektronickou výměnu informací mezi členskými státy;

e)

„elektronickým přenosem“ přenos údajů pomocí elektronických zařízení pro zpracování údajů (včetně digitální komprese) a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu, přenosu optickými technologiemi nebo jakýmikoli jinými elektromagnetickými prostředky;

f)

„účetní komisí“ subjekt uvedený v článku 74 základního nařízení.

Kapitola II Ustanovení týkající se spolupráce a výměny údajů Článek 2 Oblast působnosti a pravidla výměny informací mezi institucemi 1.

Pro účely prováděcího nařízení jsou výměny informací mezi orgány a institucemi členských států a osobami uvedenými v základním nařízení založeny na zásadách veřejné služby, efektivnosti, aktivní pomoci, rychlého doručování a přístupnosti, včetně elektronické přístupnosti, zejména pro osoby s postižením a starší osoby.

2.

Příslušné instituce si neprodleně poskytují nebo vyměňují všechny nezbytné údaje pro stanovení a určení práv a povinností osob, na něž se vztahuje základní nařízení. Přenos

54 /PE 425.401

CS

takových údajů mezi členskými státy probíhá buď přímo mezi příslušnými institucemi, nebo nepřímo prostřednictvím styčných míst. 3.

Pokud určitá osoba omylem předložila informace, dokumenty nebo žádosti instituci na území jiného členského státu, než je ten, v němž se nachází instituce určená v souladu s prováděcím nařízením, musí tato instituce tyto informace, dokumenty nebo žádosti neprodleně postoupit instituci určené v souladu s prováděcím nařízením s uvedením dne, k němuž byly původně předloženy. Tento den je pro posledně jmenovanou instituci závazný. Instituce členského státu však nelze činit odpovědnými v důsledku nečinnosti a ani nelze mít za to, že přijaly rozhodnutí v důsledku nečinnosti způsobené zpožděným předáním informací, dokumentů nebo žádostí institucemi jiného členského státu..

4.

Pokud poskytnutí údajů proběhlo nepřímo prostřednictvím styčného místa členského státu určení, lhůty pro projednání žádostí začínají běžet ode dne obdržení žádosti tímto styčným místem, jako by žádost obdržela instituce tohoto členského státu. Článek 3 Oblast působnosti a pravidla výměny informací mezi dotyčnými osobami a institucemi

1.

Členské státy zajistí, aby dotyčné osoby měly přístup k nezbytným informacím o změnách vyplývajících ze základního nařízení a z prováděcího nařízení, aby tak mohly uplatnit svá práva. Zajistí rovněž uživatelsky přístupné služby.

2.

Osoby, na něž se vztahuje základní nařízení, mají povinnost předat příslušné instituci veškeré informace, dokumenty nebo další doklady, které jsou nezbytné pro zjištění jejich situace nebo situace jejich rodiny, stanovení nebo zachování jejich práv a povinností a určení použitelných právních předpisů a jejich povinností podle těchto právních předpisů.

3.

Při shromažďování, přenosu nebo zpracovávání osobních údajů podle právních předpisů členských států, tyto státy pro účely provádění základního zařízení zajistí, aby dotyčné osoby mohly plně uplatňovat svá práva týkající se ochrany osobních údajů, a to v souladu s předpisy Společenství o ochraně osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

4.

Příslušné instituce sdělují informace a vydávají dokumenty dotyčným osobám, a to v míře nezbytné pro použití základního nařízení a prováděcího nařízení, neprodleně a vždy ve lhůtách stanovených právními předpisy daného členského státu. Příslušná instituce oznámí žadateli, který má bydliště nebo pobývá v jiném členském státě, o svém rozhodnutí přímo nebo prostřednictvím styčného místa členského státu bydliště nebo pobytu. Pokud dávky zamítne, uvede rovněž důvod zamítnutí, možnosti a lhůty pro odvolání. Kopie tohoto rozhodnutí se zasílá dalším dotčeným institucím. Článek 4 Formát a způsob předávání údajů

1.

Správní komise stanoví strukturu, obsah a formát dokumentů a strukturovaných elektronických dokumentů, jakož i podmínky jejich předávání. PE 425.401\ 55

CS

2.

Přenos údajů mezi institucemi nebo styčnými místy se uskutečňuje elektronicky, přímo nebo nepřímo prostřednictvím přístupového místa ve společném zabezpečeném systému, který zaručuje důvěrnost a ochranu předávaných údajů.

3.

V komunikaci s dotyčnými osobami využívají příslušné instituce způsoby vhodné pro jednotlivé případy a upřednostňují co největší využívání elektronických prostředků. Správní komise stanoví praktická opatření pro elektronické zasílání informací, dokumentů nebo rozhodnutí dotyčné osobě. Článek 5 Právní síla dokumentů a podpůrných dokladů vydaných v jiném členském státě

1.

Dokumenty vydané institucí členského státu, osvědčující postavení osoby pro účely základního nařízení a prováděcího nařízení, jakož i podpůrné doklady, na základě kterých byly dokumenty vydány, uzná instituce jiného členského státu, pokud nebyly zrušeny nebo prohlášeny za neplatné členským státem, který je vydal.

2.

V případě pochybnosti o platnosti dokumentu nebo správnosti skutečností, které jsou podkladem pro údaje v něm uvedené, instituce členského státu, která obdrží dokument, se obrátí na instituci, jež dokument vydala, se žádostí o nezbytná vyjasnění a popřípadě o zrušení uvedeného dokumentu. Vydávající instituce opětovně zváží důvody pro vydání příslušného dokumentu a případně tento dokument zruší.

3.

V souladu s odstavcem 2, pokud existují pochybnosti ohledně informací poskytnutých dotyčnými osobami, platnosti dokumentů nebo podpůrných dokladů nebo správnosti skutečností, na nichž jsou údaje v nich obsažené založeny, přistoupí instituce místa pobytu nebo místa bydliště na žádost příslušné instituce k nezbytnému ověření těchto informací nebo dokumentů, pokud je možné je provést.

4.

Pokud nebylo dosaženo shody mezi dotčenými institucemi, může být věc po uplynutí jednoho měsíce následujícího po dni, kdy instituce, která dokument obdržela, podala žádost, předložena prostřednictvím příslušných orgánů správní komisi. Správní komise se pokusí o sblížení rozdílných stanovisek do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla věc předložena. Článek 6 Prozatímní uplatňování právních předpisů a prozatímní poskytování dávek

1.

Není-li v prováděcím nařízení stanoveno jinak a mají-li instituce nebo orgány dvou nebo více členských států rozdílná stanoviska k určení použitelných právních předpisů, použijí se na dotyčnou osobu prozatímně právní předpisy jednoho z těchto členských států, přičemž pořadí jejich použitelnosti se stanoví takto: a)

právní předpisy členského státu, ve kterém osoba skutečně vykonává své zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost, pokud je toto zaměstnání nebo samostatně výdělečná činnost vykonávána pouze v jednom členském státě;

56 /PE 425.401

CS

b)

právní předpisy členského státu, na jehož území má dotyčná osoba bydliště, vykonává-li zde část své činnosti nebo činností nebo není-li výdělečně činná jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná;

c)

právní předpisy členského státu, o jejichž uplatňování bylo požádáno nejdříve, pokud osoba vykonává činnost nebo činnosti ve dvou nebo více členských státech,.

2.

V případě rozdílných stanovisek mezi institucemi nebo orgány dvou nebo více členských států ve věci určení instituce, která by měla poskytnout peněžité nebo věcné dávky, má dotyčná osoba, která by v případě neexistence tohoto sporu mohla o dávky žádat, nárok na prozatímní dávky stanovené podle právních předpisů uplatňovaných institucí místa bydliště nebo, nemá-li bydliště na území žádného z dotčených členských států, má nárok na dávky stanovené podle právních předpisů uplatňovaných institucí, které byla její žádost podána nejdříve.

3.

Pokud se dotčené instituce nebo orgány nedohodnou, mohou se po uplynutí jednoho měsíce po dni, kdy se projevila rozdílnost stanovisek uvedená v odstavci 1 a 2, obrátit prostřednictvím příslušných orgánů na správní komisi. Správní komise se pokusí o sblížení rozdílných stanovisek do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla věc předložena.

4.

Pokud se zjistí, že použitelnými právními předpisy nejsou předpisy členského státu, ve kterém se osoba prozatímně účastní na pojištění, nebo že instituce, která prozatímně vyplatila dávky, nebyla příslušnou institucí, je instituce, která byla určena za příslušnou, považována za příslušnou se zpětnou účinností, jakoby k takové rozdílnosti stanovisek nedošlo, nejpozději ode dne vzniku prozatímní účasti na pojištění nebo od první prozatímní výplaty příslušných dávek.

5.

Instituce, která byla určena za příslušnou, a instituce, která vyplatila prozatímní peněžité dávky nebo obdržela prozatímní odvody pojistného, vyřeší v případě potřeby tam, kde je to vhodné, finanční situaci dotyčné osoby, pokud jde o odvody a prozatímně vyplacené peněžité dávky, v souladu s hlavou IV kapitolou III prováděcího nařízení. Věcné dávky prozatímně poskytnuté institucí v souladu s odstavcem 2 budou uhrazeny příslušnou institucí v souladu s hlavou IV prováděcího nařízení. Článek 7 Prozatímní výpočet dávek a odvodů pojistného

1.

Není-li v prováděcím nařízení stanoveno jinak, pokud osoba splňuje podmínky pro přiznání dávky nebo odpovídá za odvod pojistného v souladu se základním nařízením, avšak příslušná instituce nemá všechny informace týkající se situace v jiném členském státě, které jsou zapotřebí ke konečnému výpočtu výše této dávky nebo odvodu, pak tato instituce na žádost dotyčné osoby přizná tuto dávku nebo vypočte výši tohoto odvodu na prozatímním základě, pokud je tento výpočet možný na základě informací, které má tato instituce k dispozici.

2.

Výpočet výše dávky nebo příslušného odvodu se provede znovu poté, jakmile jsou dotčené instituci poskytnuty veškeré nezbytné podpůrné doklady nebo dokumenty.

PE 425.401\ 57

CS

Kapitola III Další obecná prováděcí pravidla k základnímu nařízení Článek 8 Správní ujednání mezi dvěma nebo více členskými státy 1.

Ustanovení prováděcího nařízení nahrazují ustanovení obsažená v ujednáních o používání úmluv uvedených v čl. 8 odst. 1 základního nařízení, kromě ustanovení ujednání týkajících se úmluv uvedených v příloze II základního nařízení, pokud jsou ustanovení uvedených ujednání uvedena v příloze 1 prováděcího nařízení.

2.

Členské státy mohou mezi sebou uzavřít, je-li to nutné, ujednání o používání úmluv uvedených v čl. 8 odst. 2 základního nařízení, neovlivní-li tato ujednání nepříznivě práva a povinnosti dotyčných osob a jsou-li uvedena v příloze 1 prováděcího nařízení. Článek 9 Další postupy mezi orgány a institucemi

1.

Dva nebo více členských států nebo jejich příslušné orgány se mohou dohodnout na dalších postupech, než jsou postupy stanovené prováděcím nařízením, neovlivní-li tyto postupy nepříznivě práva a povinnosti dotyčných osob.

2.

Dohody uzavřené za tímto účelem jsou oznámeny správní komisi a jsou uvedeny v příloze 1 prováděcího nařízení.

3.

Ustanovení obsažená v prováděcích dohodách uzavřených mezi dvěma či více členskými státy za stejným účelem jako dohody uvedené v odstavci 2 nebo těmto dohodám podobné, jež jsou v platnosti v den předcházející dni vstupu prováděcího nařízení v platnost a jsou uvedeny v příloze 5 nařízení (EHS) č. 574/72, se mezi těmito členskými státy použijí i nadále, pokud jsou rovněž uvedeny v příloze 1 prováděcího nařízení. Článek 10 Vyloučení souběhu dávek

Bez ohledu na jiná ustanovení základního nařízení, pokud jsou dávky náležející na základě právních předpisů dvou nebo více členských států vzájemně sníženy, pozastaveny nebo odňaty, jsou částky, které by nebyly zaplaceny v případě přísného použití pravidel pro snížení, pozastavení nebo odnětí stanovených právními předpisy dotčených členských států, vyděleny počtem dávek podléhajících snížení, pozastavení nebo odnětí. Článek 11 Prvky pro určení bydliště 1.

Pokud by došlo k rozdílným stanoviskům institucí dvou nebo více členských států, pokud jde o určení bydliště osoby, na kterou se vztahuje základní nařízení, stanoví instituce vzájemnou dohodou střed zájmu dotyčné osoby, a to na základě celkového posouzení

58 /PE 425.401

CS

veškerých dostupných a významných informací o skutečnostech, které mohou zahrnovat podle okolností:

2.

a)

délku a nepřetržitost přítomnosti na území dotčených členských států;

b)

osobní situaci dané osoby, včetně: i)

povahy a konkrétních znaků všech vykonávaných činností, zejména místa, kde se činnost obvykle vykonává, stability činnosti a doby platnosti každé pracovní smlouvy;

ii)

rodinné situace dané osoby a jejích rodinných vazeb;

iii)

vykonávání jakýchkoli nevýdělečných činností;

iv)

v případě studentů zdroje jejich příjmu;

v)

situace týkající se bydlení dané osoby, zejména nakolik je toto bydlení trvalé;

vi)

členského státu, v němž je daná osoba považována za daňového rezidenta.

Pokud různá kritéria založená na příslušných skutečnostech, jak je uvedeno v odstavci 1, neumožní dotčeným institucím dosažení dohody, považuje se pro stanovení jejího skutečného místa bydliště za rozhodující záměr dotyčné osoby, jak se jeví z těchto skutečností a okolností, zejména pak z důvodů, které vedly dotyčnou osobu k tomu, aby se přestěhovala. Článek 12 Sčítání dob

1.

Pro účely článku 6 základního nařízení se příslušná instituce obrátí na instituce členských států, jejichž právní předpisy se na dotyčnou osobu také vztahovaly, aby určila všechny doby získané podle těchto právních předpisů.

2.

Doby pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získané podle právních předpisů jednoho členského státu se přičtou k dobám pojištění, zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti nebo bydlení získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, pokud je to nezbytné pro účely článku 6 základního nařízení a pokud se tyto doby nepřekrývají.

3.

Pokud se doba pojištění nebo bydlení získaná v souladu s povinným pojištěním podle právních předpisů jednoho členského státu kryje s dobou dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění získanou podle právních předpisů jiného členského státu, vezme se v úvahu jen získaná doba povinného pojištění.

4.

Pokud se doba pojištění nebo bydlení, která je jiná než doba rovnocenná získaná podle právních předpisů jednoho členského státu, kryje se s dobou získanou podle právních předpisů jiného členského státu, vezme se v úvahu jen doba jiná než doba rovnocenná.

5.

Jakoukoli dobu, která je považována za rovnocennou s dobu pojištění na základě právních předpisů dvou nebo více členských států, bere v úvahu pouze instituce PE 425.401\ 59

CS

členského státu, podle jehož právních předpisů byla dotyčná osoba před uvedenou dobou naposledy povinně pojištěna. V případě, že dotyčná osoba nebyla před uvedenou dobou povinně pojištěna podle právních předpisů členského státu, posledně jmenovaná doba bude zohledněna institucí členského státu, podle jehož právních předpisů byla dotyčná osoba poprvé po uvedené době povinně pojištěna. 6.

Pokud není možné určit přesně období, ve kterém byly některé doby pojištění nebo bydlení podle právních předpisů jednoho členského státu získány, předpokládá se, že tyto doby pojištění se nepřekrývají s dobami pojištění nebo bydlení získanými podle právních předpisů jiného členského státu a vezmou se přiměřeně v úvahu, pokud je to výhodné pro dotyčnou osobu. Článek 13 Pravidla pro přepočet dob

1.

Pokud jsou doby pojištění získané podle právních předpisů jednoho členského státu vyjádřeny v jednotkách odlišných od jednotek používaných právními předpisy jiného členského státu, provede se přepočet nezbytný pro účely sčítání podle článku 6 základního nařízení na základě těchto pravidel: a)

Doba, která se použije jako základ pro přepočet, je doba sdělená institucí členského státu, na základě jehož právních předpisů byla tato doba získána.

b)

V případě systémů, kdy jsou doby vyjádřené ve dnech, přepočet ze dnů na jiné jednotky a opačně, jakož i mezi odlišnými systémy založenými na dnech, se uskuteční v souladu s touto tabulkou: Systém založený na 5 dnech 6 dnech 7 dnech

c)

d)

1 týden odpovídá

1 měsíc odpovídá

1 čtvrtletí odpovídá

9 hodinám 8 hodinám 6 hodinám

5 dnům 6 dnům 7 dnům



Maximální počet dnů v jednom kalendářním roce 264 dnů 312 dnů 360 dnů

V případě systémů, v nichž jsou doby vyjádřeny v jiných jednotkách než ve dnech, i)

tři měsíce nebo třináct týdnů odpovídá jednomu čtvrtletí a opačně;

ii)

jeden rok odpovídá čtyřem čtvrtletím, 12 měsícům nebo 52 týdnům a opačně;

iii)

pro přepočet týdnů na měsíce a opačně se týdny a měsíce přepočtou na dny v souladu s pravidly pro přepočet pro systémy založené na šesti dnech v tabulce v písmenu b).

V případě dob vyjádřených ve zlomcích jsou tyto údaje přepočteny na nejbližší nejmenší celou jednotku za použití pravidel stanovených v písmenech b) a c). V případě, že dotyčný systém není založen na čtvrtletích, jsou roky vyjádřené ve zlomcích přepočteny na měsíce.

60 /PE 425.401

CS

1 den odpovídá

e)

2.

Pokud je výsledkem přepočtu podle tohoto odstavce zlomek dané jednotky, za výsledek přepočtu podle tohoto odstavce bude považována nejbližší vyšší celá jednotka.

Použití odstavce 1 nesmí vést při celkovému součtu dob pojištění získaných během jednoho kalendářního roku k výsledku, který je vyšší než počet dnů uvedený v posledním sloupci tabulky v odst. 1 písm. b) nebo padesát dva týdnů nebo dvanáct měsíců nebo čtyři čtvrtletí. Pokud doby, které mají být přepočítány, odpovídají maximální roční výši dob podle právních předpisů členských států, ve kterých byly získány, použití odstavce 1 nesmí vést v rámci jednoho kalendářního roku k době kratší, než je možné roční maximum dob stanovených podle příslušných právních předpisů.

3.

Přepočet se provede buď v rámci jediné operace pokrývající veškeré doby, které byly sděleny jakožto celek, nebo pro každý jednotlivý rok, pokud byly tyto doby sděleny na ročním základě.

4.

Instituce, která sdělí doby vyjádřené ve dnech, zároveň uvede, zda systém, který spravuje, je založen na pěti dnech, šesti dnech nebo sedmi dnech.

HLAVA II URČENÍ POUŽITELNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Článek 14 Podrobnosti týkající se článků 12 a 13 základního nařízení 1.

Pro účely čl. 12 odst. 1 základního nařízení, „osoba, která jako zaměstnanec provozuje v členském státě činnost jménem zaměstnavatele, jenž zde běžně vykonává své činnosti, a která je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného členského státu“ zahrnuje osobu, která byla zaměstnána s cílem vyslání do jiného členského státu, pokud se na tuto dotyčnou osobu bezprostředně před zahájením jejího zaměstnání již vztahují právní předpisy členského státu, ve kterém je usazen její zaměstnavatel.

2.

Pro účely čl. 12 odst. 1 základního nařízení se slovy „jenž zde běžně vykonává své činnosti“ rozumí zaměstnavatel, který obvykle vykonává podstatné činnosti jiné než čistě vnitřní řídící činnosti na území členského státu, v němž je usazený, se zohledněním veškerých kritérií, která charakterizují činnosti vykonávané dotyčným podnikem. Příslušná kritéria musí odpovídat konkrétní charakteristice každého zaměstnavatele a skutečné povaze vykonávaných činností.

3.

Pro účely čl. 12 odst. 2 základního nařízení se slovy „která obvykle provozuje samostatnou výdělečnou činnost“ rozumí osoba, která obvykle vykonává podstatné činnosti na území členského státu, v němž je usazená. Tato osoba musí zejména provozovat svou činnost již nějakou dobu před datem, kdy si přeje využít ustanovení výše uvedeného článku a v členském státě, kde je usazena, musí během jakéhokoli období dočasné činnosti v jiném členském státě, nadále splňovat nezbytné předpoklady pro výkon své činnosti tak, aby byla schopna v této činnosti po svém návratu pokračovat.

PE 425.401\ 61

CS

4.

Pro účely čl. 12 odst. 2 základního nařízení je kritériem pro určení toho, zda je činnost, kterou osoba samostatně výdělečně činná bude provozovat v jiném členském státě, „podobná“ samostatné výdělečné činnosti obvykle provozované, skutečná povaha činnosti a nikoli její případné označení za zaměstnání nebo samostatnou činnost jiným členským státem.

5.

Pro účely čl. 13 odst. 1 základního nařízení se osobou, „která jako zaměstnanec obvykle pracuje ve dvou nebo více členských státech“, rozumí zejména osoba, která: a)

při zachování své činnosti v jednom členském státě zároveň vykonává oddělenou činnost na území jednoho nebo více členských států bez ohledu na dobu nebo charakter této oddělené činnosti;

b)

vykonává nepřetržitě střídavé činnosti, s výjimkou okrajových činností, ve dvou nebo více členských státech bez ohledu na četnost nebo pravidelnost takového střídání činností.

6.

Pro účely čl. 13 odst. 2 základního nařízení se osobou, „která obvykle pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná ve dvou nebo více členských státech“ rozumí zejména osoba, která souběžně nebo střídavě vykonává jednu nebo více oddělených samostatně výdělečných činností, bez ohledu na povahu těchto činností, ve dvou nebo více členských států.

7.

Pro účely odlišení činností podle odstavců 5 a 6 od situací popsaných v čl. 12 odst. 1 a 2 základního nařízení je rozhodující doba trvání činnosti v jednom nebo více členských státech (ať už jde o činnost trvalé, ad hoc nebo dočasné povahy). Pro tyto účely se provádí celkové posouzení všech příslušných skutečností, v případě zaměstnané osoby zejména včetně místa výkonu práce, jak je definováno v pracovní smlouvě.

8.

Pro účely čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení se slovy „podstatná část zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti“ vykonávaná v členském státě rozumí, že je zde vykonávána kvantitativně podstatná část všech činností zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečné činné, aniž by se nutně jednalo o hlavní část těchto činností. Pro určení toho, zda je podstatná část činností vykonávána v členském státě, budou zohledněna tato orientační kritéria: a)

v případě zaměstnanecké činnosti pracovní doba nebo odměna; a

b)

v případě samostatně výdělečné činnosti obrat, pracovní doba, počet poskytnutých služeb nebo příjem.

Podíl nižší než 25 % dle výše uvedeného kritéria je v rámci celkového hodnocení ukazatelem toho, že v příslušném členském státě podstatná část činností vykonávána není. 9.

Pro účely čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení je „střed zájmu“ činností osoby samostatně výdělečně činné stanoven s ohledem na všechna hlediska profesních činností dotyčné osoby, zejména místo, kde se nachází stálé a trvalé sídlo podnikání dotyčné osoby, obvyklá povaha nebo doba trvání vykonávaných činností, počet poskytnutých služeb a záměr dotyčné osoby vyplývající ze všech okolností.

62 /PE 425.401

CS

10.

Pro stanovení použitelného práva podle odstavců 8 a 9 zohlední příslušné instituce situaci předpokládanou pro období následujících 12 kalendářních měsíců.

11.

V případě, že osoba jako zaměstnanec provozuje ve dvou nebo více členských státech činnost jménem zaměstnavatele usazeného mimo území Unie, a pokud má tato osoba bydliště v členském státě, aniž by v něm vykonávala podstatnou činnost, vztahují se na ni právní předpisy členského státu bydliště.

Článek 15 Provádění čl. 11 odst. 3 písm. b) a d), čl. 11 odst. 4 a článku 12 základního nařízení (týkající se poskytování informací dotčených institucí) 1.

Není-li v článku 16 prováděcího nařízení stanoveno jinak, v případě, že osoba vykonává svou činnost v jiném členském státě, než je členský stát příslušný podle hlavy II základního nařízení, informuje o tom zaměstnavatel, nebo v případě osoby, která nevykonává činnost jakožto zaměstnanec, tato osoba sama, příslušnou instituci členského státu, jehož právní předpisy se na ni vztahují, a to pokud možno předem. Tato instituce neprodleně zpřístupní dotyčné osobě a instituci určené příslušným orgánem členského státu, ve kterém je činnost provozována, informace týkající se použitelných právních předpisů vztahujících se na dotyčnou osobu v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. b) nebo článkem 12 základního nařízení.

2.

Odstavec 1 se použije obdobně i na osoby, na které se vztahuje čl. 11 odst. 3 písm. d) základního nařízení.

3.

Zaměstnavatel ve smyslu čl. 11 odst. 4 základního nařízení, jehož zaměstnanec vykonává práci na palubě plavidla plujícího pod vlajkou jiného členského státu, informuje o této činnosti příslušnou instituci členského státu, jehož právní předpisy se na ni vztahují, a to pokud možno předem. Informace ohledně použitelného práva vztahujícího se na dotyčnou osobu tato instituce neprodleně zpřístupní podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení instituci určené příslušnými orgány členského státu, pod jehož vlajkou pluje plavidlo, na kterém dotyčný zaměstnanec vykonává svou činnost. Článek 16 Provádění článku 13 základního nařízení

1.

Osoba, která vykonává činnosti ve dvou nebo více členských státech, o tom uvědomí instituci určenou příslušným orgánem členského státu, v němž má své bydliště.

2.

Určená instituce místa bydliště, neprodleně určí právní předpisy použitelné na dotyčnou osobu s ohledem na článek 13 základního nařízení a článek 14 prováděcího nařízení. Toto určení bude jen prozatímní. Tato instituce informuje určené instituce jednotlivých členských států, v nichž je činnost vykonávána, o svém prozatímním určení.

3.

Prozatímní určení použitelných právních předpisů, jak je stanoveno v odstavci 2, se stane konečným do dvou měsíců od uvědomění institucí určených příslušnými orgány dotčeného členského státu o tomto určení v souladu s odstavcem 2, pokud právní předpisy již nebyly s konečnou platností určeny na základě odstavce 4, nebo pokud alespoň jedna dotčená instituce nesdělí instituci určené příslušným orgánem členského státu bydliště do PE 425.401\ 63

CS

konce této dvouměsíční lhůty, že určení ještě nemůže přijmout nebo že v této věc zaujala odlišné stanovisko. 4.

Pokud je z důvodu panující nejistoty o určení použitelných právních předpisů vyžadován kontakt mezi institucemi nebo orgány dvou nebo více členských států, na žádost jedné nebo více institucí určených příslušnými orgány daného členského státu nebo samotných příslušných orgánů, jsou právní předpisy vztahující se na dotyčnou osobu určeny společnou dohodou, s ohledem na článek 13 základního nařízení a článek 14 prováděcího nařízení. V případě rozdílných stanovisek institucí a dotčených příslušných orgánů, budou tyto orgány usilovat o dohodu v souladu s výše uvedenými podmínkami a použije se článek 6 prováděcího nařízení.

5.

Příslušná instituce členského státu, jejíž právní předpisy jsou určeno jako použitelné, ať už prozatímně nebo s konečnou platností, uvědomí neprodleně dotyčnou osobu.

6.

Pokud dotyčná osoba neposkytne informace uvedené v odstavci 1, použije se tento článek na podnět instituce určené příslušným orgánem členského státu, kde má tato osoba bydliště, jakmile je orgán obeznámen o situaci dotyčné osoby, případně prostřednictvím jiné příslušné instituce. Článek 17 Provádění článku 15 základního nařízení

Smluvní zaměstnanci Evropských společenství uplatní své právo volby stanovené v článku 15 základního nařízení v době uzavření pracovní smlouvy. Orgán zmocněný k uzavření takové smlouvy uvědomí určenou instituci členského státu, jehož právní předpisy si smluvní zaměstnanec Evropských společenství zvolí. Článek 18 Provádění čl. 16 odst. 2 základního nařízení Zaměstnavatel nebo dotyčná osoba podá žádost o výjimky z článků 11 až 15 základního nařízení, pokud možno předem, příslušnému orgánu nebo subjektu určenému tímto orgánem členského státu, jehož právní předpisy požaduje dotyčný zaměstnanec nebo dotyčná osoba použít. Článek 19 Informování dotyčných osob a zaměstnavatelů 1.

Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy se stanou použitelnými podle hlavy II základního nařízení, uvědomí dotyčnou osobu a tam, kde je to vhodné, jejího nebo její zaměstnavatele o povinnostech stanovených v uvedených právních předpisech. Poskytne jim nezbytnou pomoc při plnění formalit požadovaných těmito právními předpisy.

2.

Na žádost dotyčné osoby nebo zaměstnavatele příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné podle hlavy II základního nařízení, potvrdí, že jsou tyto

64 /PE 425.401

CS

právní předpisy použitelné, a tam, kde je to vhodné, uvede, do jakého dne a za jakých podmínek. Článek 20 Spolupráce mezi institucemi 1.

Dotčené instituce sdělí příslušné instituci členského státu, jehož právní předpisy jsou na osobu podle hlavy II základního nařízení použitelné, všechny informace nezbytné pro stanovení dne, kterým se uvedené právní předpisy stávají použitelnými, a odvody, za jejichž placení jsou na základě těchto právních předpisů odpovědné osoba nebo její zaměstnavatel či zaměstnavatelé.

2.

Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy se stanou použitelnými na osobu podle hlavy II základního nařízení, uvědomí instituci určenou příslušným orgánem členského státu, jehož právní předpisy se na osobu naposledy vztahovaly, a uvede den, od kterého se tyto předpisy použijí na dotyčnou osobu. Článek 21 Povinnosti zaměstnavatele

1.

Zaměstnavatel, který má sídlo nebo místo podnikání mimo území příslušného členského státu, musí splnit všechny povinnosti stanovené právními předpisy, které jsou na jeho zaměstnance použitelné, zejména povinnost platit odvody stanovené těmito právními předpisy, jako kdyby měl sídlo nebo místo podnikání v příslušném členském státě.

2.

Zaměstnavatel, který nemá místo podnikání v členském státě, jehož právní předpisy jsou použitelné, může se zaměstnancem uzavřít dohodu o tom, že zaměstnanec bude plnit povinnosti zaměstnavatele týkající se placení odvodů jeho jménem, aniž jsou dotčeny základní povinnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel zašle oznámení o takovém ujednání příslušné instituci tohoto členského státu.

HLAVA III ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O RŮZNÝCH DRUZÍCH DÁVEK

Kapitola I Dávky v nemoci, mateřství a rovnocenné otcovské dávky Článek 22 Obecná prováděcí pravidla 1.

Příslušné orgány nebo instituce zajistí, aby byly pojištěným osobám k dispozici veškeré nezbytné informace týkající se postupů a podmínek poskytování věcných dávek, pokud jsou tyto dávky pobírány na území jiného členského státu, než je členský stát příslušné instituce. PE 425.401\ 65

CS

2.

Bez ohledu na čl. 5 písm. a) základního nařízení může povinnost nést náklady na dávky podle článku 22 základního nařízení přejít na členský stát pouze tehdy, pokud pojištěná osoba požádala o důchod podle právních předpisů tohoto členského státu, nebo podle článků 23 až 30 základního nařízení, pokud pojištěná osoba pobírá důchod podle právních předpisů tohoto členského státu. Článek 23 Systém použitelný v případě existence více systémů v členském státě bydliště nebo pobytu

Pokud právní předpisy členského státu bydliště nebo pobytu zahrnují více než jeden systém nemocenského, mateřského a otcovského pojištění pro více kategorií pojištěných osob, jsou ustanoveními použitelnými na základě článku 17, čl. 19 odst. 1, článků 20, 22, 24 a 26 základního nařízení ustanovení právních předpisů týkající se všeobecného systému pro zaměstnané osoby. Článek 24 Bydliště v jiném členském státě než v příslušném členském státě 1.

Pro účely článku 17 základního nařízení jsou pojištěná osoba nebo její rodinní příslušníci povinni se zaregistrovat u instituce místa bydliště. Jejich nárok na věcné dávky v členském státě bydliště musí být potvrzen dokumentem vydaným příslušnou institucí na žádost pojištěné osoby nebo na žádost instituce místa bydliště.

2.

Dokument uvedený v odstavci 1 zůstává v platnosti, dokud příslušná instituce neinformuje instituci místa bydliště o jeho zrušení. Instituce místa bydliště uvědomí příslušnou instituci o každé registraci, podle odstavce 1, a o všech změnách nebo o zrušení této registrace.

3.

Tento článek se použije obdobně na osoby uvedené v článcích 22, 24, 25 a 26 základního nařízení. Článek 25 Pobyt v jiném členském státě než v příslušném členském státě

A)

Postup a rozsah nároku 1.

Pro účely článku 19 základního nařízení předloží pojištěná osoba poskytovali zdravotní péče v členském státě pobytu dokument vydaný její příslušnou institucí potvrzující její nárok na věcné dávky. Nemá-li pojištěná osoba takový dokument k dispozici, obrátí se instituce místa pobytu na žádost nebo v jiných nutných případech na příslušnou instituci, aby tento dokument získala.

2.

Tento dokument potvrzuje, že pojištěná osoba má nárok na věcné dávky v souladu s podmínkami stanovenými v článku 19 základního nařízení za stejných podmínek, jako jsou podmínky vztahující se na osoby pojištěné podle právních předpisů členského státu pobytu.

66 /PE 425.401

CS

3.

B)

Věcné dávky uvedené v čl. 19 odst. 1 základního nařízení se vztahují k věcným dávkám poskytovaným v členském státě pobytu v souladu s jeho právními předpisy a nezbytným ze zdravotních důvodů s cílem zabránit tomu, aby byla pojištěná osoba nucena vrátit se před koncem plánované doby pobytu do příslušného členského státu, aby se zde podrobila nezbytnému léčení.

Postup a pravidla úhrady a náhrady věcných dávek 4.

Jestliže pojištěná osoba skutečně nesla náklady na veškeré věcné dávky poskytované podle článku 19 základního nařízení nebo jejich část a pokud právní předpisy používané institucí místa pobytu umožňují náhrady těchto nákladů pojištěné osobě, může tato osoba zaslat žádost o náhradu instituci místa pobytu. V takovém případě uvedená instituce této osobě přímo nahradí částku nákladů odpovídající těmto dávkám v mezích a za podmínek sazeb náhrad stanovených v právních předpisech, které uplatňuje.

5.

Nebylo-li o náhradu těchto nákladů požádáno přímo u instituce místa pobytu, nahradí vzniklé náklady dotyčné osobě příslušná instituce v souladu se sazbami náhrad uplatňovanými institucí místa pobytu nebo v souladu s částkami, které by se nahrazovaly instituci místa pobytu, pokud by se v daném případě popužil článek 62 prováděcího nařízení. Instituce místa pobytu poskytne příslušné instituci na její žádost veškeré nezbytné informace o těchto sazbách nebo částkách.

C)

6.

Odchylně od odstavce 5 může příslušná instituce přistoupit k náhradě vzniklých nákladů v mezích a na základě sazeb stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, jestliže pojištěná osoba souhlasila s tím, že se na ni toto ustanovení použije.

7.

Nestanoví-li právní předpisy členského státu pobytu v dotyčném případě náhradu podle odstavců 4 a 5, může příslušná instituce uhradit příslušné náklady v mezích a za podmínek sazeb stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, aniž je nezbytný souhlas pojištěné osoby.

8.

Náhrada poskytnutá pojištěné osobě nesmí být v žádném případě vyšší než částka nákladů, které jí ve skutečnosti vznikly.

9.

Pokud se jedná o velké výdaje, může příslušná instituce vyplatit pojištěné osobě přiměřenou zálohu, jakmile tato osoba podá u instituce žádost o náhradu.

Rodinní příslušníci 10.

Odstavce 1 až 9 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby. Článek 26 Plánované léčení

A)

Povolovací řízení

PE 425.401\ 67

CS

1.

Pro účely čl. 20 odst. 1 základního nařízení je pojištěná osoba povinna předložit instituci místa pobytu dokument vydaný příslušnou institucí. Pro účely tohoto článku se příslušnou institucí rozumí instituce, která nese náklady na plánované léčení; v případech uvedených v čl. 20 odst. 4 a čl. 27 odst. 5 základního nařízení, kdy jsou věcné dávky poskytované v členském státě bydliště hrazeny na základě pevně stanovených částek, se příslušnou institucí rozumí instituce místa bydliště.

2.

Pokud pojištěná osoba v příslušném členském státě nebydlí, požádá o povolení instituci místa bydliště, která ji neprodleně předá příslušné instituci. V tomto případě instituce místa bydliště v prohlášení potvrdí, zda jsou v členském státě bydliště splňovány podmínky stanovené v čl. 20 odst. 2 druhé větě základního nařízení. Příslušná instituce může odmítnout vydat požadované povolení pouze tehdy, pokud v souladu s posouzením institucí místa bydliště nejsou podmínky stanovené v čl. 20 odst. 2 druhé větě základního nařízení v členském státě bydliště pojištěné osoby splněny nebo pokud může být stejné léčení poskytnuto v příslušném členském státě samotném, a to ve lhůtě lékařsky odůvodnitelné a s ohledem na aktuální zdravotní stav a pravděpodobný průběh nemoci dotyčné osoby. Příslušná instituce informuje instituci místa bydliště o svém rozhodnutí. Pokud příslušná instituce v rámci lhůt stanovených vnitrostátními právními předpisy neodpoví, považuje se povolení za udělené.

3.

Pokud pojištěná osoba, která v příslušném členském státě nebydlí, potřebuje neodkladné a životně důležité léčení a povolení nelze v souladu s čl. 20 odst. 2 druhou větou základního nařízení odmítnout, udělí povolení jménem příslušné instituce instituce místa bydliště a příslušnou instituci neprodleně informuje. Příslušná instituce je povinna akceptovat lékařský nález a postupy léčení v souvislosti s potřebou neodkladného a životně důležitého léčení, o nichž rozhodnou lékaři uznaní institucí místa bydliště, která vydává povolení.

B)

4.

Příslušná instituce si ponechává právo dát kdykoli během postupu udělování povolení pojištěnou osobu v členském státě pobytu nebo bydliště vyšetřit lékařem podle své vlastní volby.

5.

Aniž je dotčeno jakékoli rozhodnutí o povolení, instituce místa pobytu informuje příslušnou instituci, pokud se zdá z lékařského hlediska vhodné doplnit léčení, na které se stávající povolení vztahuje.

Úhrada nákladů na věcné dávky vzniklých pojištěné osobě 6.

Aniž je dotčen odstavec 7, použijí se obdobně čl. 25 odst. 4 a 5 prováděcího nařízení.

7.

Pokud pojištěná osoba sama skutečně nesla veškeré náklady na povolenou lékařskou péči nebo jejich část a pokud jsou náklady, které je příslušná instituce povinna instituci místa pobytu nebo pojištěné osobě podle odstavce 6 uhradit

68 /PE 425.401

CS

(skutečné náklady), nižší než náklady, které by musela za stejnou péči uhradit v příslušném členském státě (pomyslné náklady), uhradí příslušná instituce na požádání náklady na péči vzniklé pojištěné osobě až do výše, o kterou jsou pomyslné náklady vyšší než skutečné náklady. Uhrazená částka nesmí nicméně přesáhnout náklady, které pojištěné osobě ve skutečnosti vznikly, a může zohlednit částku, kterou by pojištěná osoba musela zaplatit, pokud by léčení bylo poskytnuto v příslušném členském státě. C)

Úhrada cestovních výdajů a výdajů za pobyt v souvislosti s plánovaným léčením 8.

D)

V případě, že vnitrostátní právní předpisy příslušné instituce stanoví náhradu cestovních výdajů a výdajů za pobyt, které nelze oddělit od léčení pojištěné osoby, přebírá tato instituce udělením povolení k léčení v jiném členském státě dané náklady za dotyčnou osobu a v případě potřeby za osobu, která ji musí doprovázet.


Odstavce 1 až 8 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby.

Článek 27 Peněžité dávky týkající se pracovní neschopnosti v případě pobytu nebo bydliště v členském státě jiném než příslušném členském státě A)

B)

Postup, který má dodržovat pojištěná osoba 1.

Pokud právní předpisy příslušného členského státu vyžadují, aby pojištěná osoba k získání nároku na peněžité dávky v pracovní neschopnosti podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení předložila potvrzení, požádá pojištěná osoba lékaře členského státu bydliště, který posoudil její zdravotní stav, o potvrzení o její pracovní neschopnosti a pravděpodobné době jejího trvání.

2.

Pojištěná osoba toto potvrzení zašle příslušné instituci ve lhůtě stanovené právními předpisy příslušného členského státu.

3.

Pokud lékaři poskytující léčení v členském státě bydliště nevydávají potvrzení o pracovní neschopnosti a pokud se taková osvědčení podle právních přepisů příslušného členského státu požadují, obrátí se dotyčná osoba přímo na instituci místa bydliště. Tato instituce neprodleně zajistí lékařské posouzení pracovní neschopnosti dané osoby a vydání osvědčení podle odstavce 1. Toto potvrzení se neprodleně předá příslušné instituci.

4.

Předání dokumentu uvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 nezbavuje pojištěnou osobu povinností stanovených použitelnými právními předpisy, zvláště vůči jejímu zaměstnavateli. Je-li to vhodné, mohou zaměstnavatel nebo příslušná instituce vyzvat zaměstnance, aby se účastnil činností zaměřených na podporu nebo pomoc při jeho návratu do zaměstnání.

Postup, který má dodržovat instituce členského státu bydliště 5.

Na žádost příslušné instituce provede instituce místa bydliště veškeré nezbytné administrativní kontroly nebo lékařská vyšetření dotyčné osoby v souladu PE 425.401\ 69

CS

s právními předpisy uplatňovanými touto institucí místa bydliště. Zprávu vyšetřujícího lékaře, která se týká zejména pravděpodobné délky pracovní neschopnosti, předá instituce místa bydliště neprodleně příslušné instituci. C)

D)

Postup, který má dodržovat příslušná instituce 6.

Příslušná instituce si ve všech případech vyhrazuje právo dát pojištěnou osobu vyšetřit lékařem podle svého výběru.

7.

Aniž je dotčen čl. 21 odst. 1 druhá věta základního nařízení, vyplatí příslušná instituce peněžité dávky přímo dotyčné osobě a v případě potřeby to oznámí instituci místa bydliště.

8.

Pro účely čl. 21 odst. 1 základního nařízení mají údaje uvedené v potvrzení o pracovní neschopnosti pojištěné osoby vydaném v jiném členském státě na základě lékařských nálezů vyšetřujícího lékaře nebo instituce stejnou právní hodnotu jako potvrzení vypracované v příslušném členském státě.

9.

Jestliže příslušná instituce rozhodne, že poskytnutí peněžitých dávek zamítne, oznámí pojištěné osobě své rozhodnutí a zároveň o tom uvědomí instituci místa bydliště.

Postup v případě pobytu v jiném členském státě než v příslušném členském státě 10.

Odstavce 1 až 9 se použijí obdobně, pokud pojištěná osoba pobývá v jiném členském státě než v příslušném členském státě.

Článek 28 Peněžité dávky dlouhodobé péče v případě pobytu nebo bydliště v jiném členském státě než v příslušném členském státě A)

Postup, který má dodržovat pojištěná osoba 1.

B)

Postup, který má dodržovat instituce místa bydliště 2.

C)

D)

K uplatnění nároku na peněžité dávky dlouhodobé péče podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení se pojištěná osoba obrátí na příslušnou instituci. Příslušná instituce o tom v případě potřeby informuje instituci místa bydliště.

Na žádost příslušné instituce prošetří instituce místa bydliště stav pojištěné osoby, pokud jde o její potřebu dlouhodobé péče. Příslušná instituce poskytne instituci místa bydliště za účelem tohoto šetření veškeré nezbytné informace.


Aby mohla určit míru potřeby dlouhodobé péče, má příslušná instituce právo dát pojištěnou osobu vyšetřit lékařem nebo jiným odborníkem podle svého výběru.

4.

Ustanovení čl. 27 odst. 7 prováděcího nařízení se použijí obdobně.

Postup v případě pobytu v jiném členském státě než v příslušném členském státě

70 /PE 425.401

CS

5. E)

Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně, pokud pojištěná osoba pobývá v jiném členském státě než v příslušném členském státě.


Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně i na rodinné příslušníky pojištěné osoby. Článek 29 Použití článku 28 základního nařízení

Pokud členský stát, ve kterém bývalý příhraniční pracovník naposledy vykonával svoji činnost, již není příslušným členským státem a pokud bývalý příhraniční pracovník nebo jeho rodinný příslušník do tohoto státu cestuje za účelem pobírání věcných dávek podle článku 28 základního nařízení, musí instituci místa pobytu předložit dokument vydaný příslušnou institucí. Článek 30 Odvody důchodců Pobírá-li osoba důchod z více než jednoho členského státu, výše odvodů srážených z veškerých vyplácených důchodů nesmí být v žádném případě vyšší než částka srážená osobě, která pobírá od příslušného členského státu stejně vysoký důchod. Článek 31 Použití článku 34 základního nařízení A)

B)


Příslušná instituce uvědomí dotyčnou osobu o ustanovení článku 34 základního nařízení, které se týká vyloučení souběhu dávek. Použití takových pravidel musí osobě, která nemá bydliště na území příslušného členského státu, zajistit nárok na dávky alespoň ve stejné celkové výši nebo hodnotě, na kterou by měla nárok, kdyby měla bydliště v tomto členském státě.

2.

Příslušná instituce rovněž informuje instituci místa bydliště nebo pobytu o vyplácení peněžitých dávek dlouhodobé péče, pokud právní předpisy uplatňované institucí místa bydliště nebo pobytu stanoví věcné dávky dlouhodobé péče, které jsou obsaženy v seznamu uvedeném v čl. 34 odst. 2 základního nařízení.

Postup, který má dodržovat instituce místa bydliště nebo místa pobytu 3.

Po obdržení informací podle odstavce 2 informuje instituce místa bydliště nebo místa pobytu příslušnou instituci neprodleně o všech věcných dávkách dlouhodobé péče určených k témuž účelu poskytnutých dané osobě podle příslušných právních předpisů, a o použitelné sazbě náhrady.

4.

Správní komise podle potřeby přijme prováděcí opatření k tomuto článku.

PE 425.401\ 71

CS

Článek 32 Zvláštní prováděcí opatření 1.

Pokud je určitá osoba nebo skupina osob na základě žádosti osvobozena od povinného nemocenského pojištění, a tyto osoby tudíž nejsou zahrnuty do systému nemocenského pojištění, na který se vztahuje základní nařízení, nevzniká instituci jiného členského státu pouze na základě tohoto osvobození povinnost nést náklady na věcné nebo peněžité dávky poskytnuté těmto osobám nebo jejich rodinnému příslušníku podle hlavy III kapitoly I základního nařízení.

2.

V případě členských států uvedených v příloze 2 se ustanovení hlavy III kapitoly I základního nařízení týkající se věcných dávek použijí na osoby, které mají nárok na věcné dávky, výhradně na základě zvláštního systému pro úředníky a pouze v rozsahu uvedeném v daném systému. Instituci jiného členského státu nevzniká pouze na základě těchto důvodů povinnost nést náklady na věcné nebo peněžité dávky poskytnuté těmto osobám nebo jejich rodinným příslušníkům.

3.

Pokud osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 a jejich rodinní příslušníci bydlí v členském státě, v němž nárok na věcné dávky není podmíněn pojištěním nebo činností zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, jsou povinny uhradit v plné výši náklady na věcné dávky poskytnuté v zemi jejich bydliště.

Kapitola II Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání Článek 33 Nárok na věcné dávky a na peněžité dávky v případě bydliště nebo pobytu v jiném členském státě než v příslušném členském státě 1.

Pro účely článku 36 základního nařízení se obdobně použijí postupy stanovené v článcích 24 až 27 prováděcího nařízení.

2.

Pokud jsou v rámci vnitrostátních právních předpisů členského státu bydliště nebo pobytu poskytovány zvláštní věcné dávky v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, instituce tohoto členského státu o tom neprodleně uvědomí příslušnou instituci. Článek 34 Postup v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, k nimž došlo v jiném členském státě než v příslušném členském státě

1.

Dojde-li k pracovnímu úrazu nebo je-li nemoc z povolání lékařem poprvé zjištěna v jiném členském státě než v příslušném členském státě, musí být prohlášení nebo oznámení o pracovním úrazu nebo o nemoci z povolání, pokud ve vnitrostátních právních přepisech takové prohlášení nebo oznámení existuje, vydáno v souladu s právními předpisy

72 /PE 425.401

CS

příslušného členského státu, aniž by byly případně dotčeny ostatní právní předpisy platné na území členského státu, kde došlo k pracovnímu úrazu nebo kde byla poprvé lékařem zjištěna nemoc z povolání, které v takovém případě zůstávají použitelné. Prohlášení nebo oznámení bude zasláno příslušné instituci. 2.

Instituce členského státu, na jehož území k pracovnímu úrazu došlo nebo byla nemoc z povolání lékařem poprvé zjištěna, zašle příslušné instituci lékařská potvrzení vydaná na území tohoto členského státu.

3.

Pokud je v případě úrazu, ke kterému došlo cestou na pracoviště nebo z pracoviště na území jiného členského státu, než je příslušný členský stát, nutné provést vyšetřování na území dříve uvedeného státu s cílem stanovit nárok na příslušné dávky, může příslušná instituce pro tento účel jmenovat osobu a uvědomit o tom orgány uvedeného členského státu. Instituce ve vzájemné spolupráci posoudí veškeré příslušné údaje a prostudují zprávy a veškeré další dokumenty týkající se úrazu.

4.

Po skončení léčení je příslušné instituci na její žádost zaslána podrobná zpráva, k níž jsou přiložena lékařská potvrzení o trvalých následcích úrazu nebo nemoci, a zejména o aktuálním stavu zraněné osoby a o zotavení ze zranění nebo jejich stabilizaci. Příslušné poplatky hradí instituce místa bydliště, případně místa pobytu podle tarifů používaných touto institucí, na náklady příslušné instituce.

5.

Na žádost instituce místa bydliště nebo místa pobytu jí příslušná instituce případně oznámí rozhodnutí určující datum zotavení ze zranění nebo jejich stabilizace, a popřípadě rozhodnutí týkající se poskytování důchodu. Článek 35 Pochybnosti, jestli se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání

1.

Pokud příslušná instituce zpochybní možnost použití právních předpisů vztahujících se na pracovní úrazy nebo nemoci z povolání podle čl. 36 odst. 2 základního nařízení, uvědomí o tom neprodleně instituci místa bydliště nebo místa pobytu, jež poskytla věcné dávky, které se v tomto případě budou považovat za dávky nemocenského pojištění.

2.

Po přijetí konečného rozhodnutí v dané věci o něm příslušná instituce neprodleně uvědomí instituci místa bydliště nebo místa pobytu, která poskytla věcné dávky. V případě, že se nejedná o pracovní úraz ani nemoc z povolání, věcné dávky budou poskytovány i nadále v rámci nemocenského pojištění, pokud na ně má dotyčná osoba nárok. V případě, že se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, se věcné dávky v nemoci poskytované příslušné osobě považují za dávky při pracovním úrazu nebo v nemoci z povolání ode dne, kdy byl lékařem poprvé zjištěn pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

3.

Obdobně se použije druhý pododstavec čl. 6 odst. 5 prováděcího nařízení. Článek 36 Postup v případě vystavení nebezpečí nemoci z povolání ve více členských státech PE 425.401\ 73

CS

1.

V případě uvedeném v článku 38 základního nařízení se prohlášení nebo oznámení o nemoci z povolání zasílá instituci příslušné pro nemoci z povolání toho státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba naposledy vykonávala činnost způsobilou vyvolat danou nemoc. Zjistí-li instituce, které bylo prohlášení nebo oznámení zasláno, že činnost způsobilá vyvolat danou nemoc z povolání byla naposledy vykonávána podle právních předpisů jiného členského státu, zašle prohlášení nebo oznámení a všechna doprovodná potvrzení odpovídající instituci tohoto členského státu.

2.

Zjistí-li instituce členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba naposledy vykonávala činnost způsobilou vyvolat nemoc z povolání, že dotyčná osoba nebo její pozůstalí nesplňují podmínky těchto právních předpisů, mimo jiné proto, že dotyčná osoba v uvedeném členském státě nevykonávala činnost, která vyvolala nemoc z povolání, nebo protože uvedený členský stát neuznává pracovní povahu nemoci, zašle tato instituce neprodleně instituci toho členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba dříve vykonávala činnost způsobilou vyvolat danou nemoc z povolání, prohlášení nebo oznámení a všechna doprovodná potvrzení, včetně nálezů a lékařských zpráv vyhotovených dříve uvedenou institucí.

3.

V případě potřeby postupují instituce postupem uvedeným v odstavci 2 zpět až k odpovídající instituci členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba poprvé vykonávala činnost způsobilou vyvolat danou nemoc z povolání. Článek 37 Výměna informací mezi institucemi a placení záloh v případě opravných prostředků proti rozhodnutí o odmítnutí

1.

V případě opravného prostředku proti rozhodnutí o odmítnutí dávek přijatému institucí jednoho z členských států, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba vykonávala činnost způsobilou vyvolat danou nemoc z povolání, je tato instituce povinna informovat o tom instituci, jíž bylo zasláno prohlášení nebo oznámení, postupem podle čl. 36 odst. 2 prováděcího nařízení a později ji uvědomit o konečném rozhodnutí.

2.

Vznikl-li určité osobě nárok na dávky podle právních předpisů uplatňovaných institucí, jíž bylo zasláno prohlášení nebo oznámení, vyplácí tato instituce zálohy, jejichž výše je případně stanovena po poradě s institucí, proti jejímuž rozhodnutí bylo podán opravný prostředek, a to tak, aby se zabránilo přeplatkům. Posledně uvedená instituce uhradí částku vyplacených záloh, pokud je na základě odvolacího řízení povinna dávky poskytnout. Tato částka se pak odečte z celkové výše dávek splatných dotyčné osobě postupem podle článků 73 a 74 prováděcího nařízení.

3.

Obdobně se použije čl. 6 odst. 5 druhý pododstavec prováděcího nařízení. Článek 38 Zhoršení nemoci z povolání

74 /PE 425.401

CS

V případech uvedených v článku 39 základního nařízení je žadatel povinen poskytnout instituci členského státu, u níž uplatňuje své nároky na dávky, veškeré informace týkající se dříve přiznaných dávek v případě dané nemoci z povolání. Tato instituce se může obrátit na jakoukoli jinou instituci, jež byla dříve příslušná, aby získala informace, které považuje za nezbytné. Článek 39 Posouzení stupně pracovní neschopnosti v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, k nimž došlo dříve nebo následně Pokud byla dřívější nebo pozdější pracovní neschopnost způsobena úrazem, ke kterému došlo, když dotyčná osoba podléhala právním předpisům členského státu, který nečiní rozdílu podle původu pracovní neschopnosti, příslušná instituce nebo subjekt určený příslušným orgánem daného členského státu: a)

na žádost příslušné instituce jiného členského státu poskytne údaje o stupni dřívější nebo následné pracovní neschopnosti a, tam kde je to možné, informace umožňující stanovit, zda je pracovní neschopnost důsledkem pracovního úrazu ve smyslu právních předpisů uplatňovaných institucí druhého členského státu;

b)

v souladu s použitelnými právními předpisy při stanovení nároku na dávky a výše dávek přihlíží ke stupni pracovní neschopnosti způsobené těmito dřívějšími nebo následnými případy. Článek 40 Podávání a prošetřování žádostí o důchod nebo o dodatkové dávky

Pro přiznání důchodu nebo dodatkových dávek podle právních předpisů členského státu je dotyčná osoba nebo její pozůstalí s bydlištěm na území jiného členského státu povinni případně zaslat žádost buď příslušné instituci, nebo instituci místa bydliště, která ji postoupí příslušné instituci. Žádost obsahuje informace požadované právními předpisy uplatňovanými příslušnou institucí. Článek 41 Zvláštní prováděcí opatření 1.

V případě členských států uvedených v příloze 2 se ustanovení hlavy III kapitoly 2 základního nařízení týkající se věcných dávek použijí na osoby, které mají nárok na věcné dávky výhradně na základě zvláštního systému pro úředníky, a pouze v rozsahu uvedeném v dané příloze.

2.

Obdobně se použije čl. 32 odst. 2 druhá věta a čl. 32 odst. 3 prováděcího nařízení.

Kapitola III Pohřebné

PE 425.401\ 75

CS

Článek 42 Žádost o pohřebné Pro účely článků 42 a 43 základního nařízení se žádost o pohřebné zasílá buď příslušné instituci, nebo instituci místa bydliště žadatele, která ji postoupí příslušné instituci. Žádost obsahuje informace požadované právními předpisy uplatňovanými příslušnou institucí.

Kapitola IV Dávky v invaliditě a starobní a pozůstalostní důchody Článek 43 Doplňující ustanovení pro výpočet dávky 1.

Pro účely výpočtu teoretické výše a skutečné výše dávky v souladu s čl. 52 odst. 1 písm. b) základního nařízení se použijí pravidla stanovená v čl. 12 odst. 3, 4, 5 a 6 prováděcího nařízení.

2.

Neberou-li se v úvahu doby dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění podle čl. 12 odst. 3 prováděcího nařízení, vypočítá instituce členského státu, podle jehož právních předpisů byly tyto doby pojištění získány, částku odpovídající těmto dobám podle ustanovení právních předpisů používaných v tomto členském státě. Skutečná výše dávky vypočtená podle čl. 52 odst. 1 písm. b) základního nařízení se zvýší o částku odpovídající dobám dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění.

3.

Instituce každého členského státu vypočítá podle právních předpisů, které uplatňuje, výši náležející dávky, která odpovídá dobám dobrovolného nebo dobrovolného pokračujícího pojištění a na kterou se podle čl. 53 odst. 3 písm. c) základního nařízení nevztahují pravidla jiného členského státu o odnětí, snížení nebo pozastavení dávek. Pokud jí uplatňované právní předpisy neumožňují příslušné instituci přímo určit tuto částku, protože dané právní předpisy přiřazují dobám pojištění různé hodnoty, může být stanovena pomyslná částka. Správní komise stanoví způsoby stanovení této pomyslné částky. Článek 44 Zohlednění dob péče o dítě

1.

Pro účely tohoto článku se „dobou péče o dítě“ rozumí každá doba, která se započítává podle právních předpisů členského státu v oblasti důchodů nebo která zakládá nárok na doplatek k důchodu výslovně z toho důvodu, že daná osoba pečovala o dítě, bez ohledu na způsob výpočtu těchto dob pojištění a bez ohledu na to, zda tyto doby vzniknou během péče o dítě nebo jsou přiznány zpětně.

2.

Pokud se podle práva členského státu, který je příslušný podle hlavy II základního nařízení, k době péče o dítě nepřihlíží, instituce členského státu, jehož právní předpisy podle hlavy II základního nařízení se na dotyčnou osobu vztahovaly z důvodu výkonu činnosti formou zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti ke dni, kdy podle těchto

76 /PE 425.401

CS

právních předpisů doba péče o dítě začala být u dotyčného dítěte brána v úvahu, zůstává nadále odpovědná za zohlednění této doby jako doby péče o dítě podle jeho právních předpisů, jako by taková péče o dítě probíhala na jeho vlastním území. 3.

Odstavec 2 se nepoužije, pokud se na dotyčnou osobu vztahují nebo začnou vztahovat právní předpisy jiného členského státu z důvodu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Článek 45 Žádost o dávky

A)

B)

Podání žádosti o dávky podle právních předpisů typu A v souladu s čl. 44 odst. 2 základního nařízení 1.

Pro pobírání dávek podle právních předpisů typu A v souladu s čl. 44 odst. 2 základního nařízení podá žadatel žádost instituci členského státu, jehož právní předpisy se na něj vztahovaly v době vzniku pracovní neschopnosti následované invaliditou nebo zhoršením invalidity, nebo instituci místa bydliště, která poté žádost předá první instituci.

2.

Pokud byly poskytovány peněžité dávky v nemoci, datum, k němuž poskytování těchto dávek skončí, se případně považuje za datum podání žádosti o důchod.

3.

V případě uvedeném v čl. 47 odst. 1 základního nařízení sdělí instituce, u níž byla dotyčná osoba naposledy pojištěna, instituci, která dávky původně vyplácela, výši částky a datum zahájení výplaty dávek podle použitelných právních předpisů. Od tohoto data jsou dávky, které dotyčné osobě náležely před zhoršením invalidity, odňaty nebo sníženy na doplatek uvedený v čl. 47 odst. 2 základního nařízení.

Podávání jiných žádostí o dávky 4.

V situacích jiných než podle odstavce 1 podá žadatel žádost instituci svého místa bydliště nebo instituci členského státu, jehož právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly. Pokud se na dotyčnou osobu nikdy nevztahovaly právní předpisy uplatňované institucí místa bydliště, tato instituce předá žádost instituci členského státu, jehož právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly.

5.

Datum podání žádosti platí pro všechny dotčené instituce.

6.

Odchylně od článku 5 se v případě, že žadatel, přestože o to byl požádán, neoznámí skutečnost, že byl zaměstnán nebo bydlel v jiných členských státech, za datum podání žádosti instituci uplatňující dané právní předpisy, s výhradou příznivější úpravy v těchto právních předpisech, považuje datum, k němuž žadatel doplní svoji původní žádost nebo podá novou žádost týkající se jeho chybějících dob zaměstnání nebo bydlení v členském státě. Článek 46 Potvrzení a informace, které musí žadatel přiložit k žádosti

PE 425.401\ 77

CS

1.

Žadatel podává žádost v souladu s právními předpisy uplatňovanými institucí uvedenou v čl. 45 odst. 1 nebo 4 prováděcího nařízení a přiloží k ní nezbytné dokumenty požadované danými právními předpisy. Žadatel předloží zejména všechny dostupné relevantní údaje a dokumenty týkající se dob pojištění (instituce, identifikační čísla), zaměstnání (zaměstnavatelé) nebo samostatné výdělečné činnosti (povaha a místo výkonu činnosti) a bydlení (adresy), které mohly být získány podle jiných právních předpisů, jakož i délku těchto dob pojištění.

2.

Pokud v souladu s čl. 50 odst. 1 základního nařízení žadatel žádá o odklad přiznání dávek ve stáří podle právních předpisů jednoho nebo více členských států, uvede tuto skutečnost ve své žádosti a upřesní, podle kterých právních předpisů žádá o odklad dávek. S cílem umožnit žadateli uplatnit toto právo dotyčná instituce žadateli na jeho žádost oznámí veškeré informace, které má k dispozici, aby žadatel mohl posoudit důsledky souběžného nebo postupného přiznání dávek, o něž může žádat.

3.

Pokud žadatel vezme zpět žádost o dávky stanovené právními předpisy konkrétního členského státu, takové zpětvzetí se nepovažuje za souběžné zpětvzetí žádostí o dávky podle právních předpisů ostatních členských států. Článek 47 Zpracování žádostí dotyčnými institucemi

A)

Kontaktní instituce 1.

Instituce, které se žádost o dávky podává nebo předává v souladu s čl. 45 odst. 1 nebo 4 prováděcího nařízení, se dále označuje jako „kontaktní instituce“. Instituce místa bydliště se neoznačuje jako kontaktní instituce, pokud se právní předpisy uplatňované danou institucí na dotyčnou osobu nikdy nevztahovaly. Kromě zpracování žádosti o dávky podle právních předpisů uplatňovaných danou institucí podporuje tato instituce ve funkci kontaktní instituce výměnu údajů, sdělování rozhodnutí a činnosti nezbytné pro zpracování žádosti dotyčnými institucemi a poskytuje žadateli na jeho žádost veškeré informace týkající se aspektů tohoto zpracování z hlediska Společenství a pravidelně ho informuje o jeho vývoji.

B)

C)

Zpracování žádostí o dávky podle právních předpisů typu A v souladu s článkem 44 základního nařízení. 2.

V případě uvedeném v čl. 44 odst. 3 základního nařízení předá kontaktní instituce veškeré dokumenty týkající se dotyčné osoby instituci, u níž byla tato osoba dříve pojištěna a která bude tento případ dále zpracovávat.

3.

Články 48 až 52 prováděcího nařízení se pro zpracování žádostí uvedených v článku 44 základního nařízení nepoužijí.

Zpracování jiných žádostí o dávky 4.

V situacích jiných než podle odstavce 2 kontaktní instituce neprodleně zašle žádosti o dávky spolu se všemi dokumenty, které má k dispozici, a případně relevantními

78 /PE 425.401

CS

dokumenty předloženými žadatelem všem dotčeným institucím, aby mohly souběžně zahájit zpracování dané žádosti. Kontaktní instituce oznámí ostatním institucím doby pojištění nebo bydlení, na které se vztahují její právní předpisy. Uvede rovněž, které dokumenty budou předloženy později, a žádost co nejdříve doplní. 5.

Každá z dotyčných institucí oznámí kontaktní instituci a ostatním dotyčným institucím co nejdříve doby pojištění nebo bydlení, na které se vztahují její právní předpisy.

6.

Každá z dotyčných institucí vypočte výši dávek v souladu s článkem 52 základního nařízení a oznámí kontaktní instituci a ostatním dotyčným institucím své rozhodnutí o výši splatných dávek a jakékoli informace požadované pro účely článků 53 až 55 základního nařízení.

7.

Pokud instituce na základě informací podle odstavců 4 a 5 tohoto článku zjistí, že se použije čl. 46 odst. 2 nebo čl. 57 odst. 2 nebo 3 základního nařízení, informuje o tom kontaktní instituci a ostatní dotyčné instituce. Článek 48 Oznamování rozhodnutí žadateli

1.

Každá instituce oznámí žadateli své rozhodnutí v souladu s použitelnými právními předpisy. V každém rozhodnutí se uvedou možnosti opravných prostředků a lhůty pro jejich uplatnění. Jakmile byla kontaktní instituce vyrozuměna o všech rozhodnutích přijatých každou institucí, zašle žadateli a ostatním dotyčným institucím souhrn těchto rozhodnutí. Vzor souhrnu vypracuje správní komise. Tento souhrn se žadateli zasílá v jazyce instituce nebo na žádost žadatele v libovolném jazyce, který si zvolí a který je uznán jako úřední jazyk orgánů Společenství v souladu s článkem 290 Smlouvy.

2.

Pokud se žadatel po obdržení souhrnu domnívá, že jeho práva mohla být nepříznivě ovlivněna vzájemným působením rozhodnutí přijatých dvěma nebo více institucemi, má tento žadatel právo na přezkum rozhodnutí dotyčnými institucemi ve lhůtách stanovených v příslušných vnitrostátních právních předpisech. Tyto lhůty začínají běžet dnem obdržení souhrnu. Žadatel je o výsledku přezkumu písemně vyrozuměn. Článek 49 Určení stupně invalidity

1.

Použije-li se čl. 46 odst. 3 základního nařízení, jedinou institucí, která je oprávněna rozhodnout o stupni invalidity žadatele, je kontaktní instituce, pokud právní předpisy uplatňované touto institucí jsou zahrnuty v příloze VII, nebo v opačném případě instituce, jejíž právní předpisy jsou zahrnuty v příloze VII a jejíž právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly. Daná instituce toto rozhodnutí přijme, jakmile je schopna určit, zda jsou splněny podmínky nároku stanovené použitelnými právními předpisy, a případně s přihlédnutím k článkům 6 a 51 základního nařízení. Toto rozhodnutí neprodleně oznámí ostatním dotčeným institucím.

PE 425.401\ 79

CS

Nejsou-li splněny jiná podmínky nároku stanovené použitelnými právními předpisy než ty, které se týkají stupně invalidity, s přihlédnutím k článkům 6 a 51 základního nařízení, kontaktní instituce o tom neprodleně uvědomí příslušnou instituci členského státu, jehož právní předpisy se na žadatele naposledy vztahovaly. Tato příslušná instituce je zmocněna přijmout rozhodnutí ohledně stupně invalidity žadatele, pokud jsou splněny podmínky způsobilosti stanovené použitelnými právními předpisy. Toto rozhodnutí oznámí neprodleně ostatním dotčeným institucím. Při určování podmínek nároku může být věc případně za stejných podmínek vrácena příslušné instituci v oblasti invalidity členského státu, jehož právní předpisy se na žadatele poprvé vztahovaly. 2.

V případě, kdy se čl. 46 odst. 3 základního nařízení nepoužije, má při určení stupně invalidity každá instituce v souladu se svými předpisy možnost nechat stav žadatele posoudit lékařem nebo jiným znalcem podle vlastního výběru. Instituce členského státu však přihlíží k dokumentům, lékařským zprávám a informacím správní povahy získaným institucí kteréhokoli jiného členského státu, jako kdyby byly vydány v členském státě dané instituce. Článek 50 Prozatímní splátky a zálohy na dávku

1.

Bez ohledu na článek 7 prováděcího nařízení, zjistí-li kterákoli instituce v průběhu vyřizování žádosti o dávky, že žadatel má nárok na nezávislou dávku podle použitelných právních předpisů, vyplatí neprodleně tuto dávku v souladu s čl. 52 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Tato platba se považuje za prozatímní, může-li být výše poskytnuté částky ovlivněna výsledkem zpracování žádosti.

2.

Je-li z dostupných informací zřejmé, že žadatel má nárok na platbu od instituce podle čl. 52 odst. 1 písm. b) základního nařízení, daná instituce vyplatí zálohu, jejíž výše se musí co nejvíce blížit částce, která bude pravděpodobně vyplácena podle čl. 52 odst. 1 písm. b) základního nařízení.

3.

Každá instituce, která je povinna vyplácet prozatímní dávky nebo zálohy podle odstavců 1 nebo 2, neprodleně informuje žadatele a výslovně ho upozorní na prozatímní povahu tohoto opatření a na všechna práva na použití opravných prostředků v souladu s právními předpisy této instituce. Článek 51 Nový výpočet dávek

1.

V případě nového výpočtu dávek podle čl. 48 odst. 3 a 4, čl. 50 odst. 4 a čl. 59 odst. 1 základního nařízení se obdobně použije článek 50 prováděcího nařízení.

2.

V případě nového výpočtu, odnětí nebo pozastavení dávky informuje instituce, která toto rozhodnutí přijala, neprodleně dotyčnou osobu a rovněž všechny instituce, vůči nimž má dotyčná osoba nárok.

80 /PE 425.401

CS

Článek 52 Opatření pro urychlení procesu výpočtu důchodu 1.

Aby se usnadnily a urychlily šetření žádostí a výplata dávek, instituce, jejichž právní předpisy se na určitou osobu vztahují, a)

si s institucemi ostatních členských států vyměňují nebo těmto institucím zpřístupňují údaje za účelem identifikace osob, u nichž dojde ke změně použitelnosti právních předpisů z právních předpisů jednoho členského státu na právní předpisy jiného členského státu, a společně zajistí, aby tyto identifikační údaje zůstaly zachovány a vzájemně si odpovídaly, nebo v opačném případě těmto osobám poskytnou prostředky pro přímý přístup k jejich identifikačním údajům;

b)

si v dostatečném časovém předstihu před dosažením věku pro vznik nároku na důchod nebo před dosažením věku, který bude určen, s dotyčnou osobou a s institucemi jiných členských států vymění nebo této osobě a těmto institucím jiných členských států zpřístupní údaje (získané doby pojištění nebo jiné důležité informace) týkající se nároků na důchod osob, u nichž došlo ke změně použitelnosti právních předpisů z právních předpisů jednoho členského státu na právní předpisy jiného členského státu, nebo v opačném případě tyto osoby informují o prostředcích, jimiž se mohou seznámit se svými budoucími nároky na dávky, nebo jim takové prostředky poskytnou.

2.

Pro účely odstavce 1 stanoví správní komise, které údaje mají být vyměňovány nebo zpřístupňovány, a určí vhodné postupy a mechanismy s přihlédnutím k povaze, správní a technické organizaci a technologickým prostředkům, které mají vnitrostátní důchodové systémy k dispozici. Správní komise zajistí provedení těchto důchodových systémů následnou kontrolou přijatých opatření a jejich uplatňování.

3.

Pro účely odstavce 1 by informace uvedené výše měla obdržet instituce v prvním členském státě, v němž osoba obdrží osobní identifikační číslo (PIN) pro účely správy sociálního zabezpečení. Článek 53 Opatření pro koordinaci v členských státech

1.

Aniž je dotčen článek 51 základního nařízení, pokud vnitrostátní právní předpisy obsahují pravidla pro určení odpovědné instituce nebo použitelného systému nebo pro zařazení dob pojištění do konkrétního systému, tato pravidla se použijí pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným podle právních předpisů dotyčného členského státu.

2.

Obsahují-li vnitrostátní právní předpisy pravidla pro koordinaci mezi zvláštními systémy pro úředníky a obecným systémem pro zaměstnance, nejsou tato pravidla dotčena ustanoveními základního nařízení a prováděcího nařízení.

Kapitola V Dávky v nezaměstnanosti

PE 425.401\ 81

CS

Článek 54 Sčítání dob a výpočet dávek 1.

Na článek 61 základního nařízení se obdobně použije čl. 12 odst. 1 prováděcího nařízení. Aniž jsou dotčeny základní povinnosti dotyčných institucí, může dotyčná osoba příslušné instituci předložit dokument vydaný institucí členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly během jejího posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, uvádějící doby získané podle těchto právních předpisů.

2.

Pro účely čl. 62 odst. 3 základního nařízení sdělí příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly během jejího posledního zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti, instituci místa bydliště na její žádost neprodleně všechny údaje potřebné pro výpočet dávek v nezaměstnanosti, které je schopna získat v členském státě, v němž se nachází, zejména výši pobíraného platu nebo příjmu ze samostatně výdělečné činnosti.

3.

Pro účely článku 62 základního nařízení, a aniž je dotčen článek 63 uvedeného nařízení, přihlíží příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy stanoví, že výpočet dávek závisí na počtu rodinných příslušníků, rovněž k rodinným příslušníkům dotyčné osoby, kteří bydlí v jiném členském státě, jako kdyby bydleli v příslušném členském státě. Toto ustanovení se nepoužije, pokud má v členském státě bydliště rodinných příslušníků jiná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti, při jejichž výpočtu se přihlíží k počtu těchto rodinných příslušníků. Článek 55 Podmínky a omezení zachování nároku na dávky pro nezaměstnané osoby odcházející do jiného členského státu

1.

Aby se na nezaměstnanou osobu odcházející do jiného členského státu vztahoval článek 64 základního nařízení, musí daná osoba před svým odjezdem uvědomit příslušnou instituci a požádat ji o dokument potvrzující, že má i nadále nárok na dávky za podmínek stanovených v čl. 64 odst. 1 písm. b) základního nařízení. Tato instituce uvědomí dotyčnou osobu o jejích povinnostech a vydá jí zmíněný dokument, který musí obsahovat tyto informace:

2.

a)

datum, kdy nezaměstnaná osoba přestala být k dispozici službám zaměstnanosti příslušného státu;

b)

lhůta, která dotyčné nezaměstnané osobě náleží podle čl. 64 odst. 1 písm. b) základního nařízení pro zápis do evidence uchazečů o zaměstnání v členském státě, do něhož odjela;

c)

maximální doba, během níž může být nárok na dávky zachován v souladu s čl. 64 odst. 1 písm. c) základního nařízení;

d)

okolnosti, jež mohou nárok na dávky ovlivnit.

Nezaměstnaná osoba se zapíše do evidence uchazečů o zaměstnání u služeb zaměstnanosti členského státu, do něhož odešla, v souladu s čl. 64 odst. 1 písm. b)

82 /PE 425.401

CS

základního nařízení a předloží instituci tohoto členského státu dokument uvedený v odstavci 1. Pokud tato osoba uvědomila příslušnou instituci v souladu s odstavcem 1, ale tento dokument nepředloží, obrátí se instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, na příslušnou instituci pro získání potřebných informací. 3.

Služby zaměstnanosti členského státu, do něhož nezaměstnaná osoba odešla za účelem hledání zaměstnání, tuto osobu informují o jejích povinnostech.

4.

Instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, příslušné instituci neprodleně zašle dokument obsahující datum zápisu nezaměstnané osoby do evidence služeb zaměstnanosti a její novou adresu. Pokud během doby, po kterou si nezaměstnaná osoba zachovává nárok na dávky, vznikne jakákoli okolnost, která může nárok na dávky ovlivnit, instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, příslušné instituci a dotyčné osobě neprodleně zašle dokument obsahující příslušné informace. Na žádost příslušné instituce poskytne instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, jednou měsíčně důležité informace o vývoji situace dané nezaměstnané osoby, zejména o tom, zda je tato osoba stále evidována u služeb zaměstnanosti a zda dodržuje stanovené kontrolní postupy.

5.

Instituce členského státu, kam nezaměstnaná osoba odešla, provádí nebo nechává provést kontroly, jako kdyby se jednalo o nezaměstnanou osobu pobírající dávky podle jí uplatňovaných právních předpisů. V případě potřeby neprodleně informuje příslušnou instituci, nastane-li jakákoli skutečnost uvedená v odst. 1 písm. d).

6.

Příslušné orgány nebo příslušné instituce dvou nebo více členských států si mohou mezi sebou dohodnout zvláštní postupy a lhůty týkající se sledování vývoje situace dané nezaměstnané osoby, jakož i další opatření usnadňující hledání zaměstnání nezaměstnaným osobám odcházejícím do jednoho z těchto členských států podle článku 64 základního nařízení. Článek 56 Nezaměstnané osoby, které měly bydliště v jiném než příslušném členském státě

1.

Rozhodne-li se nezaměstnaná osoba v souladu s čl. 65 odst. 2 základního nařízení zapsat se do evidence uchazečů o zaměstnání současně i v členském státě, ve kterém byla naposledy zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná, a tím být rovněž k dispozici službám zaměstnanosti v tomto členském státě, uvědomí o této skutečnosti instituci a služby zaměstnanosti v členském státě svého místa bydliště. Na žádost služeb zaměstnanosti členského státu, ve kterém byla dotyčná osoba naposledy zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná, jim služby zaměstnanosti místa bydliště zašlou příslušné informace týkající se registrace nezaměstnané osoby v evidenci a hledání zaměstnání.

2.

Vyžadují-li právní předpisy použitelné v dotyčných členských státech splnění některých povinností nebo činností souvisejících s hledáním zaměstnání ze strany nezaměstnané

PE 425.401\ 83

CS

osoby, mají přednost povinnosti nebo činnosti související s hledáním zaměstnání požadované od nezaměstnané osoby v členském státě bydliště. Nesplnění všech povinností nebo činností souvisejících s hledáním zaměstnání v členském státě, ve kterém byla dotyčná osoba naposledy zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná, ze strany nezaměstnané osoby nemá vliv na dávky přiznané v členském státě bydliště. 3.

Pro účely čl. 65 odst. 5 písm. b) základního nařízení oznámí instituce členského státu, jehož právní předpisy se na pracovníka naposledy vztahovaly, instituci místa bydliště na její žádost, má-li pracovník nárok na dávky podle článku 64 základního nařízení.

Článek 57 Ustanovení týkající se článků 61, 62, 64 a 65 základního nařízení, pokud jde o osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pro úředníky 1.

Články 54 a 55 tohoto nařízení se použijí obdobně na osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky.

2.

Článek 56 prováděcího nařízení se nepoužije na osoby, na které se vztahuje zvláštní systém pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky. Nezaměstnaná osoba, na kterou se vztahuje zvláštní systém pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky a která je částečně nebo zcela nezaměstnaná a která během svého posledního zaměstnání bydlela na území členského státu jiného než příslušného státu, obdrží dávky podle zvláštního systému pojištění v nezaměstnanosti pro úředníky v souladu s ustanoveními právních předpisů příslušného členského státu, jako kdyby bydlela na území tohoto členského státu. Tyto dávky poskytuje příslušná instituce na své náklady.

Kapitola VI Rodinné dávky Článek 58 Pravidla přednosti v případě souběhu Pro účely čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i) a ii) základního nařízení, pokud nelze pořadí přednosti určit podle místa bydliště dětí, zahrne každý dotčený členský stát do výpočtu výše dávek děti, které nemají bydliště na jeho území. V případě uplatnění čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i) příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy stanoví nejvyšší úroveň dávek, poskytne dávku v této plné výši a příslušná instituce druhého členského státu jí uhradí polovinu této částky, a to až do výše částky stanovené právními předpisy druhého členského státu. Článek 59 Pravidla platná v případech, kdy dojde ke změně použitelných právních předpisů nebo příslušnosti pro přiznávání rodinných dávek 1.

Dojde-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně použitelných právních předpisů nebo příslušnosti pro přiznávání rodinných dávek mezi členskými státy , bude dávky, bez

84 /PE 425.401

CS

ohledu na lhůty pro vyplácení rodinných dávek stanovené právními předpisy těchto členských států, až do konce příslušného měsíce poskytovat instituce, jež vyplatila rodinné dávky na základě právních předpisů, podle nichž byly dávky přiznány na začátku tohoto měsíce. 2.

Tato instituce uvědomí instituci druhého dotčeného členského státu nebo členských států o datu, od něhož tyto rodinné dávky přestane vyplácet. Od toho data nabývá účinnosti výplata dávek druhým členským státem nebo dotyčnými členskými státy. Článek 60 Provádění článků 67 a 68 základního nařízení

1.

Žádost o poskytnutí rodinných dávek se zasílá příslušné instituci. Pro účely článků 67 a 68 základního nařízení se přihlíží k situaci celé rodiny, jako by se na všechny dotyčné osoby vztahovaly právní předpisy dotčeného členského státu a všechny dotyčné osoby v tomto členském státě bydlely, zejména pokud jde o nárok určité osoby na takové dávky. Pokud osoba mající nárok na dávky své právo neuplatní, přihlédne příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné, k žádosti o rodinné dávky podané druhým rodičem či osobou za rodiče považovanou nebo osobou či institucí jednající jako opatrovník dítěte nebo dětí.

2.

Instituce, které byla žádost podle odstavce 1 předložena, ji posoudí na základě podrobných informací poskytnutých žadatelem s přihlédnutím ke všem faktickým a právní skutečnostem týkajícím se rodinné situace žadatele. Dojde-li daná instituce k závěru, že její právní předpisy jsou použitelné na základě práva přednosti v souladu s čl. 68 odst. 1 a 2 základního nařízení, poskytne rodinné dávky podle právních předpisů, které uplatňuje. Má-li daná instituce za to, že na základě právních předpisů jiného členského státu může existovat nárok na vyrovnávací doplatek podle čl. 68 odst. 2 základního nařízení, tato instituce danou žádost neprodleně postoupí příslušné instituce tohoto jiného členského státu a uvědomí o tom dotyčnou osobu; navíc instituci tohoto jiného členského státu vyrozumí o svém rozhodnutí o žádosti a o výši vyplacených rodinných dávek.

3.

Dojde-li instituce, které byla žádost předložena, k závěru, že její právní předpisy jsou sice použitelné, avšak nikoliv na základě práva přednosti v souladu s čl. 68 odst. 1 a 2 základního nařízení, přijme neprodleně prozatímní rozhodnutí o použitelných pravidlech přednosti, postoupí žádost v souladu s čl. 68 odst. 3 základního nařízení instituci jiného členského státu a rovněž uvědomí žadatele o této skutečnosti. Tato instituce zaujme do dvou měsíců postoj k přijatému prozatímnímu rozhodnutí. Pokud instituce, které je žádost postoupena, nezaujme postoj do dvou měsíců od obdržení žádosti, použije se prozatímní rozhodnutí uvedené výše a instituce vyplatí dávky stanovené podle právních předpisů, které uplatňuje, a informuje instituci, u které byla žádost podána, o výši vyplacených dávek.

4.

Mají-li dotyčné instituce rozdílné názory na to, které právní předpisy jsou na základě práva přednosti použitelné, použijí se ustanovení čl. 6 odst. 2 až 5 prováděcího nařízení.

PE 425.401\ 85

CS

Pro tento účel se za instituci místa bydliště uvedenou v čl. 6 odst. 2 prováděcího nařízení považuje instituce místa bydliště dítěte nebo dětí . 5.

Pokud instituce, která vyplatila prozatímní dávky, vyplatila tyto dávky ve výši přesahující částku, již má nakonec uhradit, může se s žádostí o vrácení přeplatku postupem podle článku 73 prováděcího nařízení obrátit na instituci, která má hlavní odpovědnost. Článek 61 Provádění článku 69 základního nařízení

Pro účely článku 69 základního nařízení vypracuje správní komise seznam doplňkových nebo zvláštních rodinných dávek pro sirotky, na které se vztahuje tento článek. Pokud v právních předpisech, které příslušná instituce uplatňuje, neexistuje žádné ustanovení, podle něhož by měla na základě práva přednosti tyto doplňkové nebo zvláštní rodinné dávky pro sirotky poskytovat, postoupí každou žádost o rodinné dávky spolu se všemi příslušnými dokumenty a informacemi neprodleně instituci členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly nejdéle a jenž takové doplňkové nebo zvláštní rodinné dávky pro sirotky poskytuje. V některých případech může být žádost za stejných podmínek postupována zpět až k instituci členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba získala nejkratší dobu pojištění nebo bydlení.

HLAVA IV FINANČNÍ USTANOVENÍ

Kapitola I Úhrada nákladů na dávky podle článku 35 a článku 41 základního nařízení ODDÍL 1 ÚHRADA NA ZÁKLADĚ SKUTEČNÝCH NÁKLADŮ Článek 62 Zásady 1.

Pro účely článku 35 a článku 41 základního nařízení hradí příslušná instituce skutečnou výši nákladů na poskytnuté věcné dávky instituci, která je poskytla, podle účetních údajů instituce poskytující dávky, s výjimkou případů, kdy se použije článek 63 prováděcího nařízení.

2.

Nevyplývá-li celá skutečná výše nákladů na dávky podle odstavce 1 nebo její část z účetnictví instituce, která je poskytla, je částka k úhradě stanovena na základě paušální částky vypočtené podle veškerých dostupných údajů. Správní komise posoudí základy pro výpočet paušálních částek a rozhodne o výši částky.

86 /PE 425.401

CS

3.

Sazby vyšší než ty, které se použijí pro věcné dávky poskytované pojištěným osobám, na něž se vztahují právní předpisy uplatňované institucí, která poskytuje dávky uvedené v odstavci 1, nemohou být při úhradě zohledněny.

ODDÍL 2 ÚHRADA NA ZÁKLADĚ PAUŠÁLNÍCH ČÁSTEK Článek 63 Určení dotčených členských států 1.

Členské státy uvedené v čl. 35 odst. 2 základního nařízení, pro jejichž právní nebo správní struktury není použití úhrady na základě skutečných výdajů vhodné, jsou uvedeny v příloze 3 prováděcího nařízení.

2.

V případě členských států uvedených v příloze 3 prováděcího nařízení hradí výši věcných dávek poskytovaných: a)

rodinným příslušníkům, kteří nebydlí v témže členském státě jako pojištěná osoba, jak je stanoveno v článku 17 základního nařízení, a

b)

důchodcům a jejich rodinným příslušníkům, jak je stanoveno v čl. 24 odst. 1 a v článcích 25 a 26 základního nařízení,

příslušné instituce ve prospěch institucí, jež uvedené dávky poskytují, na základě paušální částky stanovené pro každý kalendářní rok. Výše této paušální částky by měla být co nejbližší výši skutečných nákladů. Článek 64 Způsob výpočtu měsíčních paušálních částek a celkové paušální částky 1.

Pro každý věřitelský členský stát se měsíční paušální částka za osobu (Fi) na kalendářní rok určí tak, že se průměrné roční náklady na osobu (Yi) podle jednotlivých věkových skupin (i) vydělí 12 a na takto získaný výsledek se uplatní snížení (X) v souladu s tímto vzorcem: Fi = Yi*1/12*(1-X) kde: −

index i (i = 1, 2 a 3) představuje tři věkové skupiny stanovené pro výpočet paušálních částek: i = 1: osoby mladší 20 let i = 2: osoby ve věku od 20 do 64 let i = 3: osoby od 65 let výše;

−

Yi jsou průměrné roční náklady na osobu věkové skupiny i, vymezené v odstavci 2; PE 425.401\ 87

CS

−

koeficient X (0,20 nebo 0,15) představuje snížení vymezené v odstavci 3.

2.

Průměrné roční náklady na osobu (Yi) ve věkové skupině i se vypočítají vydělením ročních výdajů na veškeré věcné dávky poskytnuté institucemi věřitelského členského státu všem osobám příslušné věkové skupiny, na něž se vztahují jeho právní předpisy a jež bydlí na jeho území, průměrným počtem dotyčných osob této věkové skupiny v daném kalendářním roce. Tento výpočet je založen na výdajích v rámci systémů uvedených v článku 23 prováděcího nařízení.

3.

Snížení uplatňované na měsíční paušální částku se v zásadě rovná 20 % (X = 0,20). U důchodců a jejich rodinných příslušníků se toto snížení se rovná 15 % (X = 0,15) v případě, že příslušný členský stát není uveden v příloze IV základního nařízení.

4.

Pro každý dlužný členský stát se celková paušální částka za kalendářní rok určí jako součet násobků získaných za každou věkovou skupinu i vynásobením stanovených měsíčních paušálních částek na osobu počtem měsíců, které dotyčné osoby v dané věkové skupině ve věřitelském členském státě získaly. Počet měsíců, které dotyčné osoby ve věřitelském členském státě získaly, se určí jako součet kalendářních měsíců v kalendářním roce, v němž dotyčné osoby měly z důvodu svého bydliště na území věřitelského členského státu nárok na pobírání věcných dávek na daném území na náklady dlužného členského státu. Tyto měsíce se určí podle seznamu vedeného pro tento účel institucí místa bydliště, na základě dokladů o nárocích příjemců, které poskytla příslušná instituce.

5.

Do …* předloží správní komise zvláštní zprávu o uplatňování tohoto článku, a zejména o sníženích uvedených v odstavci 3. Na základě této zprávy může správní komise předložit návrh obsahující jakékoli změny, které se ukáží jako nezbytné k zajištění toho, aby se výpočet paušálních částek co nejvíce blížil skutečným vynaloženým výdajům a aby snížení podle odstavce 3 neměla za následek nevyvážené platby nebo dvojí platby pro členské státy.

6.

Správní komise stanoví způsoby určení prvků pro výpočet paušálních částek uvedených v odstavcích 1 až 5.

7.

Bez ohledu na odstavce 1 až 4 mohou členské státy do …* pro výpočet paušální částky i nadále uplatňovat články 94 a 95 nařízení Rady (EHS) č. 574/721, za předpokladu, že se použije snížení uvedené v odstavci 3. Článek 65 Oznamování průměrných ročních nákladů

1.

* 1

Částka průměrných ročních nákladů na osobu v každé věkové skupině pro stanovený rok se oznamuje účetní komisi nejpozději do konce druhého roku následujícího po daném roce. V případě, že k oznámení nedojde ve stanovené lhůtě, použije se částka průměrných ročních nákladů na osobu, kterou správní komise naposledy určila pro předchozí rok.

Pro Úř. věst.: vložte prosím datum pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Úř. věst. L 323, 13.12.1996, s. 38.

88 /PE 425.401

CS

2.

Průměrné roční náklady určené v souladu s předchozím odstavcem se každý rok zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

ODDÍL 3 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Článek 66 Postup úhrady mezi institucemi 1.

Úhrada mezi dotyčnými členskými státy se provádí co nejrychleji. Každá dotyčná instituce je povinna uhradit pohledávky ve lhůtách uvedených v tomto oddílu a ihned, jakmile je schopna je uhradit. Spor týkající se konkrétní pohledávky nesmí být překážkou k úhradě jiné pohledávky nebo jiných pohledávek.

2

Úhrady mezi institucemi členských států stanovené v článcích 35 a 41 základního nařízení se provádějí prostřednictvím styčného místa. Může existovat samostatné styčné místo pro úhrady podle článků 35 a 41 základního nařízení. Článek 67 Lhůty pro uplatnění a uhrazení pohledávek

1.

Pohledávky na základě skutečných výdajů se uplatňují u styčného místa dlužného členského státu ve lhůtě 12 měsíců po skončení kalendářního pololetí, během něhož byly tyto pohledávky zaznamenány v účetnictví věřitelské instituce.

2.

Pohledávky založené na paušálních částkách pro kalendářní rok se uplatňují u styčného místa dlužného členského státu ve lhůtě dvanácti měsíců následujících po měsíci, v němž byly průměrné náklady na příslušný rok zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. Seznamy podle čl. 64 odst. 4 prováděcího nařízení se předkládají do konce roku následujícího po referenčním roce.

3.

V případě uvedeném v čl. 6 odst. 5 druhém pododstavci prováděcího nařízení nezačne lhůta podle odstavců 1 a 2 běžet, dokud nebyla určena příslušná instituce.

4.

Pohledávky uplatněné po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 se neberou v úvahu.

5.

Pohledávky hradí dlužná instituce styčnému místu věřitelského členského státu podle článku 66 prováděcího nařízení ve lhůtě osmnácti měsíců od konce měsíce, ve kterém byly dané pohledávky uplatněny u styčného místa dlužného členského státu. Toto ustanovení se nepoužije na pohledávky, které dlužná instituce v dané lhůtě ze závažného důvodu odmítla.

6.

Jakékoli spory týkající se pohledávky musí být vyřešeny nejpozději do 36 měsíců následujících po měsíci, v němž byla pohledávka podána.

7.

Účetní komise napomáhá konečnému uzavření účtů v případech, kdy ve lhůtě uvedené v odstavci 6 nelze dosáhnout řešení sporu, a na odůvodněnou žádost jedné ze stran

PE 425.401\ 89

CS

poskytne své stanovisko ke sporu ve lhůtě šesti měsíců následujících po měsíci, v němž jí daná věc byla postoupena. Článek 68 Úroky z prodlení a zálohy 1.

Po uplynutí osmnáctiměsíčního období uvedeného v čl. 67 odst. 5 prováděcího nařízení je věřitelská instituce oprávněna účtovat úrok z nezaplacených pohledávek, s výjimkou případů, kdy dlužná instituce ve lhůtě šesti měsíců od konce měsíce, v němž byla pohledávka podána, poskytla zálohu ve výši alespoň 90 % celkové pohledávky podané podle čl. 67 odst. 1 nebo 2 prováděcího nařízení. U částí pohledávky, které nejsou touto zálohou kryty, lze úrok účtovat až po uplynutí lhůty 36 měsíců uvedené v čl. 67 odst. 6 prováděcího nařízení.

2.

Úrok se vypočítá na základě referenční sazby používané Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace. Použije se referenční sazba platná první den měsíce, v němž je pohledávka splatná.

3.

Žádné styčné místo nemá povinnost přijmout zálohu podle odstavce 1. Pokud však styčné místo takovou nabídku odmítne, ztrácí věřitelská instituce nárok účtovat ve vztahu k daným pohledávkám jiným než podle odst. 1 druhé věty úroky z prodlení. Článek 69 Roční účetní závěrky

1.

Na základě zprávy účetní komise určí správní komise stav pohledávek za každý kalendářní rok v souladu s čl. 72 písm. g) základního nařízení. Za tímto účelem styčná místa oznámí účetní komisi ve lhůtách a podle pravidel, jež stanovila, částku podaných, vyřízených nebo napadnutých pohledávek (z pozice věřitelů) na jedné straně a částku obdržených, vyřízených nebo napadnutých pohledávek (z pozice dlužníků) na straně druhé.

2.

Správní komise může provádět jakékoli vhodné kontroly statistických a účetních údajů, které slouží jako základ k vypracování ročního stavu pohledávek podle odstavce 1, zejména za účelem zajištění souladu těchto údajů s pravidly stanovenými v této hlavě.

Kapitola II Úhrada dávek v nezaměstnanosti podle článku 65 základního nařízení Článek 70 Úhrada dávek v nezaměstnanosti Neexistuje-li dohoda podle čl. 65 odst. 8 základního nařízení, zašle instituce místa bydliště instituci členského státu, jehož právní předpisy se na příjemce dávky vztahovaly naposledy, žádost o úhradu dávek v nezaměstnanosti podle čl. 65 odst. 6 a 7 základního nařízení. Žádost se podává ve lhůtě šest měsíců od konce kalendářního pololetí, během něhož byla provedena 90 /PE 425.401

CS

poslední výplata dávek v nezaměstnanosti, jejichž úhrada je požadována. V žádosti se uvede výše dávek poskytnutých za tříměsíční nebo pětiměsíční období uvedená v čl. 65 odst. 6 a 7 základního nařízení, doba, po kterou byly tyto dávky poskytovány, a identifikační údaje nezaměstnané osoby. Pohledávky se uplatňují a hradí prostřednictvím styčných míst dotčených členských států. K žádostem podaným po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci není nutné přihlížet. Obdobně se použijí čl. 66 odst. 1 a čl. 67 odst. 5 až 7 prováděcího nařízení. Po uplynutí osmnáctiměsíčního období uvedeného v čl. 67 odst. 5 prováděcího nařízení může věřitelská instituce účtovat úrok z nezaplacených pohledávek. Úrok se vypočítá v souladu s čl. 68 odst. 2 prováděcího nařízení. Maximální výše úhrady podle čl. 65 odst. 6 třetí věty základního nařízení se v každém jednotlivém případě rovná výši dávky, na niž by dotyčná osoba měla nárok podle právních předpisů členského státu, které se na ni vztahovaly naposledy, pokud tato osoba byla evidována u služeb zaměstnanosti daného členského státu. Pro vztahy mezi členskými státy uvedenými v příloze 5 prováděcího nařízení však příslušné instituce jednoho z těchto členských států, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly naposledy, stanoví v každém jednotlivém případě maximální výši úhrady na základě průměrné výše dávek v nezaměstnanosti podle právních předpisů tohoto členského státu v předchozím kalendářním roce.

Kapitola III Zpětné vymáhání neoprávněně poskytnutých dávek, zpětné vymáhání prozatímních plateb a odvodů, zápočet a pomoc při vymáhání ODDÍL 1 ZÁSADY Článek 71 Společná ustanovení Pro účely článku 84 základního nařízení a v jím stanoveném rámci jsou pohledávky vymáhány vždy, kdy je to možné, prostřednictvím zápočtu buď mezi institucemi příslušných členských států nebo vůči dotyčné fyzické či právnické osobě, v souladu s články 72 až 74 prováděcího nařízení. Není-li prostřednictvím zápočtu možné vymoci celou pohledávku nebo její část, jsou dlužné částky vymáhány podle článků 75 až 85 prováděcího nařízení.

ODDÍL 2 ZÁPOČET Článek 72 Neoprávněně vyplacené dávky PE 425.401\ 91

CS

1.

Vyplatila-li instituce jednoho členského státu nějaké osobě dávky neoprávněně, může tato instituce, za podmínek a v mezích stanovených v právních předpisech, které uplatňuje, požádat instituci jiného členského státu příslušnou pro vyplácení dávek dotyčné osobě, aby neoprávněně vyplacenou částku odečetla od nedoplatků nebo průběžných plateb, jež má této osobě ještě vyplatit, bez ohledu na odvětví sociálního zabezpečení, v jehož rámci se dávka vyplácí. Tato instituce posledně uvedeného členského státu provede odpočet příslušné částky za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy, jako kdyby se jednalo o přeplatky, které u ní vznikly, a poukáže odečtenou částku instituci, která dávky neoprávněně vyplatila.

2.

Vyplatila-li při přiznávání nebo přezkoumávání dávek v případě invalidity, starobních a pozůstalostních důchodů podle kapitoly 4 a 5 hlavy III základního nařízení instituce členského státu nějaké osobě dávky v nesprávné výši, může uvedená instituce odchylně od odstavce 1 požádat instituci kteréhokoli jiného členského státu odpovědnou za vyplácení odpovídajících dávek uvedené osobě, aby přeplacenou částku odečetla od jakýchkoli nedoplatků, které mají být příslušné osobě ještě vyplaceny. Poté, co posledně uvedená instituce informuje o výši svých nedoplatků instituci, která vyplatila částku v nesprávné výši, sdělí instituce, která vyplatila částku v nesprávné výši, do dvou měsíců výši nesprávně vyplacené částky. Pokud instituce, která má vyplatit doplatky, obdrží toto sdělení v řádné lhůtě, převede odečtenou částku instituci, která vyplatila částku v nesprávné výši. Pokud daná lhůta vypršela, vyplatí uvedená instituce doplatky neprodleně příslušné osobě.

3.

Pobírala-li osoba sociální pomoc v jednom členském státě v době, během níž měla nárok na dávky podle právních předpisů jiného členského státu, může subjekt, který pomoc poskytoval, má-li ze zákona nárok na vrácení dávek náležejících dotyčné osobě, vyžadovat po instituci jakéhokoli jiného členského státu příslušné pro vyplácení dávek dotyčné osobě, aby odečetla částku vyplacenou v rámci pomoci od částek, které tento členský stát dotyčné osobě vyplácí. Toto ustanovení se použije obdobně pro jakéhokoli rodinného příslušníka dotyčné osoby, který pobíral pomoc na území členského státu v době, během níž měla pojištěná osoba nárok na dávky pro tohoto rodinného příslušníka podle právních předpisů jiného členského státu. Instituce členského státu, která vyplatila částku pomoci v neoprávněné výši, zašle vyúčtování dlužné částky instituci druhého členského státu, která poté za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu v souladu s jí uplatňovanými právními předpisy provede odpočet částky a neprodleně ji poukáže instituci, která částku v neoprávněné výši vyplatila. Článek 73 Prozatímně vyplacené peněžité dávky nebo odvody

1.

Pro účely článku 6 prováděcího nařízení provede instituce, která vyplatila prozatímní peněžité dávky, vyúčtování prozatímně vyplacené částky a zašle je instituci, která byla určena za příslušnou, a to nejpozději do tří měsíců poté, co byly stanoveny použitelné právní předpisy nebo byla určena instituce příslušná pro vyplácení dávek.

92 /PE 425.401

CS

Instituce, která byla určena za příslušnou k výplatě dávek, odečte dlužnou částku plynoucí z prozatímní platby od doplatku odpovídajících dávek, který má dotyčné osobě ještě vyplatit, a neprodleně poukáže odečtenou částku instituci, která vyplatila prozatímní peněžité dávky. Pokud částka prozatímně vyplacených dávek přesáhne výši doplatku či pokud žádný doplatek neexistuje, odečte instituce, která byla určena za příslušnou, za podmínek a v mezích stanovených pro tento druh zápočtu jí uplatňovanými právními předpisy tuto částku od průběžných plateb a neprodleně poukáže odečtenou částku instituci, která vyplatila prozatímní peněžité dávky. 2.

Instituce, která obdržela prozatímní odvody od právnické či fyzické osoby, vrátí dané částky osobám, jež je zaplatily, až poté, co se u instituce, která byla určena za příslušnou, přesvědčí, jaké částky jí náleží podle čl. 6 odst. 4 prováděcího nařízení. Na žádost instituce, která byla určena za příslušnou, již je třeba podat nejpozději tři měsíců po určení použitelných právních předpisů, jí instituce, která obdržela prozatímní odvody, tyto odvody poukáže za účelem vypořádání situace ohledně odvodů, které právnická či fyzická osoba dluží instituci, která byla pro stejné období určena za příslušnou. Poukázané odvody se se zpětnou platností považují za zaplacené instituci, která byla určena za příslušnou. Pokud částka prozatímně uhrazených odvodů přesáhne částku, kterou právnická či fyzická osoba dluží instituci, jež byla určena za příslušnou, vrátí instituce, která obdržela tyto prozatímní odvody, příslušný přeplatek dotyčné právnické či fyzické osobě. Článek 74 Náklady související se zápočtem

Je-li pohledávka vypořádána prostřednictvím zápočtu podle článků 72 a 73 prováděcího nařízení, nevyžaduje se úhrada žádných nákladů.

ODDÍL 3 VYMÁHÁNÍ Článek 75 Definice a společná ustanovení 1.

Pro účely tohoto oddílu se rozumí: −

„pohledávkou“ veškeré pohledávky týkající se odvodů či dávek vyplacených či poskytnutých neoprávněně, včetně úroků, pokut, správních sankcí a všech jiných poplatků a nákladů souvisejících s pohledávkou v souladu s právními předpisu členského státu uplatňujícího pohledávku;

−

„dožadujícím subjektem“, pokud jde o kterýkoli členský stát, jakákoli instituce, která požaduje informace, oznámení či vymáhání v souvislosti s pohledávkou, jak je definována výše;

PE 425.401\ 93

CS

−

„dožádaným subjektem“, pokud jde o kterýkoli členský stát, jakákoli instituce, na kterou se lze obrátit s žádostí o informace, oznámení či vymáhání.

2.

Žádosti a veškerá související komunikace mezi členskými státy se obvykle řeší prostřednictvím určených institucí.

3.

Správní komise přijme praktická prováděcí opatření, včetně opatření týkajících se mimo jiné článku 4 prováděcího nařízení a stanovení minimální částky, u které již lze žádat o vymáhání. Článek 76 Žádosti o informace

1.

Na žádost dožadujícího subjektu sdělí dožádaný subjekt veškeré informace, které jsou pro dožadující subjekt užitečné při vymáhání pohledávky. Pro získání těchto informací využije dožádaný subjekt pravomocí, které mu svěřují právní a správní předpisy použitelné pro vymáhání obdobných pohledávek vzniklých v jeho členském státě.

2.

V žádosti o informace se uvádí jméno, poslední známá adresa a veškeré další důležité informace související s identifikací dotyčné právnické nebo fyzické osoby, které se týkají informace, jež mají být poskytnuty, a povaha a výše pohledávky, která je předmětem žádosti.

3.

Dožádaný subjekt není povinen poskytnout informace,

4.

a)

které by nebyl s to obdržet za účelem vymáhání obdobných pohledávek ve svém členském státě;

b)

které by porušily ochranu obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství; nebo

c)

jejichž sdělení by mohlo ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek daného členského státu.

Dožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech odmítnutí žádosti o informace. Článek 77 Oznamování

1.

Na žádost dožadujícího subjektu a v souladu s právními předpisy platnými pro oznamování obdobných nástrojů nebo rozhodnutí ve svém členském státě oznámí dožádaný subjekt příjemci veškeré nástroje a rozhodnutí, včetně soudních, které pocházejí z členského státu dožadujícího subjektu a které se týkají pohledávky nebo jejího vymáhání.

2.

V žádosti o oznámení se uvádí jméno, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dotyčného příjemce, k nimž má dožadující subjekt běžně přístup, a povaha a předmět nástroje nebo rozhodnutí, které mají být oznámeny, v případě potřeby jméno,

94 /PE 425.401

CS

adresa a všechny další důležité informace o dlužníkovi a pohledávka, jíž se nástroj nebo rozhodnutí týká, jakož i veškeré další užitečné informace. 3.

Dožádaný subjekt neprodleně uvědomí dožadující subjekt o úkonech učiněných v souvislosti s jeho žádostí o oznámení, a zejména o dni předání nástroje nebo rozhodnutí příjemci. Článek 78 Žádost o vymáhání pohledávky

1.

K žádosti o vymáhání pohledávky, kterou dožadující subjekt zašle dožádanému subjektu, musí být přiloženo úřední vyhotovení nebo ověřená kopie nástroje umožňujícího její vymahatelnost vydaného v členském státě dožadujícího subjektu, a případně prvopis nebo ověřená kopie jiných dokumentů nezbytných k vymáhání pohledávky.

2.

Dožadující subjekt může požádat o vymáhání pohledávky, pouze pokud:

3.

4.

a)

pohledávka nebo nástroj umožňující její vymahatelnost nebyly v jeho členském státě napadeny, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 82 odst. 2 druhý pododstavec prováděcího nařízení;

b)

ve svém členském státě využil vhodné vymáhají postupy, které má k dispozici na základě nástroje uvedeného v odstavci 1, a přijatá opatření nevedla k úplnému uhrazení pohledávky;

c)

dosud nevypršela promlčecí lhůta podle jeho právních předpisů.

V žádosti o vymáhání se uvádí: a)

jméno, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dotyčné právnické nebo fyzické osoby nebo třetí strany, která drží její majetek;

b)

jméno, adresa a veškeré další důležité informace týkající se identifikace dožadujícího subjektu;

c)

odkaz na nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky vydaný v členském státě dožadujícího subjektu;

d)

povaha a výše pohledávky, včetně jistiny, úroků, pokut, správních sankcí a všech dalších splatných poplatků a nákladů, vyjádřených v měnách členských států dožadujícího i dožádaného subjektu;

e)

datum, kdy dožadující nebo dožádaný subjekt oznámil nástroj příjemci;

f)

počátek a délka lhůty, během níž je vymáhání pohledávky možné podle platného práva členského státu dožadujícího subjektu;

g)

veškeré další důležité informace.

Žádost o vymáhání pohledávky obsahuje rovněž prohlášení dožadujícího subjektu potvrzující, že podmínky stanovené v odstavci 2 byly splněny. PE 425.401\ 95

CS

5.

Dožadující subjekt předá dožádanému subjektu veškeré důležité informace týkající se záležitosti, v níž byla podána žádost o vymáhání pohledávky, jakmile se o nich dozví. Článek 79 Nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky

1.

V souladu s čl. 84 odst. 2 základního nařízení se nástroj, na jehož základě je možné vymáhat pohledávku, přímo uznává a automaticky pokládá za nástroj členského státu dožádaného subjektu umožňující vymahatelnost pohledávky.

2.

Bez ohledu na odstavec 1 může být nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky, tam kde je to vhodné, v souladu s předpisy platnými v členském státě dožádaného subjektu potvrzen či uznán jako nástroj umožňující vymahatelnost na území tohoto členského státu nebo být takovým nástrojem doplněn nebo nahrazen. Členské státy usilují o splnění formálních náležitostí týkajících tohoto potvrzení, uznání, doplnění nebo nahrazení do tří měsíců ode dne obdržení žádosti o vymáhání, s výjimkou případů, kde se použije třetí pododstavec tohoto odstavce. Nelze je odepřít, je-li nástroj umožňující vymahatelnost řádně vyhotoven. Dožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech případného překročení lhůty tří měsíců. Pokud některý z těchto úkonů vyústí v napadení pohledávky nebo nástroje umožňujícího její vymahatelnosti vydaného dožadujícím subjektem, použije se článek 81 prováděcího nařízení. Článek 80 Platební podmínky a lhůty

1.

Pohledávky se vymáhají v měně členského státu dožádaného subjektu. Dožádaný subjekt poukáže dožadujícímu subjektu celou částku pohledávky, kterou vymůže.

2.

Dožádaný subjekt může, umožňují-li to právní a správní předpisy platné v jeho členském státě, po poradě s dožadujícím subjektem poskytnout dlužníkovi lhůtu k zaplacení nebo mu povolit úhradu ve splátkách. Úroky, které dožádaný subjekt vybere na základě takového odložení platby, se rovněž poukáží dožadujícímu subjektu. Ode dne, kdy je nástroj umožňující vymahatelnost pohledávky přímo uznán podle čl. 79 odst. 1 prováděcího nařízení nebo potvrzen, uznán, doplněn nebo nahrazen podle čl. 79 odst. 2 prováděcího nařízení, se účtuje úrok z prodlení podle právních a správních předpisů platných v členském státě dožádaného subjektu, který se rovněž poukáže dožadujícímu subjektu. Článek 81 Napadení pohledávky nebo nástroje umožňujícího vymahatelnost pohledávky a napadení opatření k jejímu vymáhání

1.

Napadne-li zúčastněná strana v průběhu řízení o vymáhání pohledávky pohledávku nebo nástroj umožňující vymahatelnost vydaný v členském státě dožadujícího subjektu, podá žalobu k příslušnému orgánu členského státu dožadujícího subjektu, v souladu s právními

96 /PE 425.401

CS

předpisy platnými v tomto členském státě. Dožadující subjekt tento úkon neprodleně oznámí dožádanému subjektu. Dožádaný subjekt o něm může informovat rovněž zúčastněná strana. 2.

Jakmile dožádaný subjekt obdrží oznámení nebo informaci podle odstavce 1 od dožadujícího subjektu nebo od zúčastněné strany, přeruší řízení o vymáhání pohledávky až do rozhodnutí příslušného orgánu v této věci, pokud dožadující subjekt nevyžaduje v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce jinak. Považuje-li to dožádaný subjekt za nezbytné, a aniž je dotčen článek 84 prováděcího nařízení, může přijmout předběžná opatření potřebná k zajištění úhrady pohledávky, pokud to u obdobných pohledávek umožňují právní předpisy platné v jeho členském státě. Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce, může dožadující subjekt v souladu právními a správními předpisy platnými v jeho členském státě požádat dožádaný subjekt o vymáhání napadené pohledávky, pokud to umožňují příslušné právní a správní předpisy platné v členském státě dožádaného subjektu. Jestliže výsledek sporu posléze vyzní ve prospěch dlužníka, je dožadující subjekt povinen nahradit všechny vymožené částky a všechny případné náhrady, jež je nutno zaplatit, podle právních předpisů platných v členském státě dožádaného subjektu.

3.

Jsou-li napadena opatření k vymáhání pohledávky přijatá v členském státě dožádaného subjektu, podává se žaloba k příslušnému orgánu tohoto členského státu v souladu s jeho právními předpisy.

4.

Je-li příslušným orgánem, ke kterému byla podána žaloba podle odstavce 1, řádný nebo správní soud, je rozhodnutí tohoto soudu, vyzní-li ve prospěch dožadujícího subjektu a povoluje vymáhání pohledávky v členském státě dožadujícího subjektu, „nástrojem umožňujícím vymahatelnost“ ve smyslu článků 78 a 79 prováděcího nařízení a vymáhání pohledávky se provede na základě tohoto rozhodnutí. Článek 82 Omezení týkající se pomoci

1.

2.

Dožádaný subjekt není povinen: a)

poskytnout pomoc uvedenou v článcích 78 až 81 prováděcího nařízení, jestliže by vymáhání pohledávky v důsledku situace dlužníka způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže v členském státě dožádaného subjektu, pokud to právní a správní předpisy platné v členském státě dožádaného subjektu umožňují u obdobných vnitrostátních pohledávek;

b)

poskytnout pomoc uvedenou v článcích 76 až 81 prováděcího nařízení, jestliže se původní žádost podle článků 76 až 78 prováděcího nařízení týká pohledávek starších pěti let počítáno od okamžiku, kdy byl podle právních a správních předpisů platných v členském státě dožadujícího subjektu v den podání žádosti vydán nástroj umožňující vymahatelnost. Pokud však byly pohledávka nebo nástroj napadeny, počíná lhůta běžet okamžikem, kdy členský stát dožadujícího subjektu stanoví, že pohledávku nebo nástroj umožňující vymahatelnost již nelze dále napadnout.

Dožádaný subjekt uvědomí dožadující subjekt o důvodech odmítnutí žádosti o pomoc. PE 425.401\ 97

CS

Článek 83 Promlčecí lhůty 1.

Otázky týkající se promlčecích lhůt se řídí: a)

právními předpisy platnými v členském státě dožadujícího subjektu, pokud se týkají pohledávky nebo nástroje umožňujícího její vymahatelnost; a

b)

právními předpisy platnými v členském státě dožádaného subjektu, pokud se týkají opatření k vymáhání pohledávky v dožádaném členském státě.

Promlčecí lhůty podle právních předpisů platných v členském státě dožádaného subjektu začínají běžet dnem přímého uznání nebo dnem potvrzení, uznání, doplnění nebo nahrazení v souladu s článkem 79 prováděcího nařízení. 2.

Úkony související s vymáháním pohledávky provedené dožádaným subjektem v souladu se žádostí o pomoc, které by v případě, že by byly provedeny dožadujícím subjektem, stavěly nebo přerušovaly promlčecí lhůtu podle právních předpisů platných v členském státě dožadujícího subjektu, se pro otázky tohoto účinku považují za provedené v uvedeném státě. Článek 84 Preventivní opatření

Na odůvodněnou žádost dožadujícího subjektu přijme dožádaný subjekt předběžná opatření potřebná k zajištění úhrady pohledávky, pokud to umožňují právní předpisy platné v členském státě dožádaného subjektu. Pro účely prvního pododstavce se použijí obdobně ustanovení a postupy uvedené v článcích 78, 79, 81 a 82 prováděcího nařízení. Článek 85 Náklady související s vymáháním 1.

Dožádaný subjekt vymáhá od dotyčné fyzické nebo právnické osoby a ponechá si veškeré náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly, podle právních předpisů členského státu dožádaného subjektu, které se vztahují na obdobné pohledávky.

2.

Vzájemná pomoc podle tohoto oddílu se zpravidla poskytuje bezplatně. V případech, kdy vymáhání představuje zvláštní problém nebo je spojeno se značnými náklady, se však dožadující a dožádaný subjekt mohou dohodnout na zvláštních pravidlech úhrady.

3.

Členský stát dožadujícího subjektu však nadále ručí členskému státu dožádaného subjektu za veškeré náklady a veškeré ztráty vzniklé z úkonů uznaných za neodůvodněné co do oprávněnosti pohledávky nebo platnosti nástroje vydaného dožadujícím subjektem. Článek 86 Přezkum

98 /PE 425.401

CS

1.

Do konce čtvrtého celého kalendářního roku od vstupu prováděcího nařízení v platnost předloží správní komise srovnávací zprávu o lhůtách uvedených v čl. 67 odst. 2, 5 a 6 prováděcího nařízení. Na základě této zprávy může Evropská komise v případě potřeby předložit vhodné návrhy na změnu těchto lhůt s cílem jejich podstatného zkrácení.

2.

Správní komise zároveň přehodnotí pravidla pro přepočet dob stanovená v článku 13 za účelem jejich případného zjednodušení.

3.

Do …∗ předloží správní komise zprávu hodnotící uplatňování kapitol I a III hlavy IV prováděcího nařízení, zejména pokud jde o postupy a lhůty uvedené v čl. 67 odst. 2, 5 a 6 prováděcího nařízení a postupy vymáhání uvedené v článcích 75 až 85 prováděcího nařízení. S ohledem na tuto zprávu může Evropská komise v případě potřeby předložit vhodné návrhy zaměřené na zvýšení účinnosti a vyváženosti těchto postupů.

HLAVA V RŮZNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 87 Lékařské prohlídky a správní kontroly 1.

Aniž jsou dotčena jiná ustanovení, pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území jiného členského státu, než ve kterém se nachází dlužná instituce, provádí na žádost této instituce lékařské prohlídky instituce místa pobytu nebo místa bydliště příjemce v souladu s postupy stanovenými právními předpisy uplatňovanými touto institucí. Dlužná instituce v případě potřeby informuje instituci místa pobytu nebo bydliště o veškerých zvláštních požadavcích, které je třeba dodržet, a o předmětu lékařské prohlídky.

2.

Instituce místa pobytu nebo bydliště je povinna zaslat zprávu dlužné instituci, která o lékařskou prohlídku požádala. Tato instituce se řídí zjištěními instituce místa pobytu nebo bydliště. Dlužná instituce si vyhrazuje právo zařídit prohlídku příjemce lékařem podle vlastního výběru. Příjemce však může být vyzván, aby se dostavil do členského státu, ve kterém má sídlo dlužná instituce, pouze pod podmínkou, že vycestování nepoškodí jeho zdraví a že související náklady na cestu a na pobyt uhradí uvedená instituce.

3.

Pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území jiného členského státu, než ve kterém se nachází dlužná instituce, správní kontrolu na žádost této dlužné instituce provádí instituce místa pobytu nebo bydliště příjemce.

∗

Pro Úř. věst.: vložte prosím datum pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. PE 425.401\ 99

CS

V tomto případě se rovněž použije odstavec 2. 4.

Odstavce 2 a 3 se rovněž použijí při stanovení nebo kontrole stavu závislosti příjemce dávek dlouhodobé péče uvedených v článku 34 základního nařízení nebo žadatele o tyto dávky.

5.

Příslušné orgány nebo příslušné instituce dvou či více členských států se mohou dohodnout na zvláštních ustanoveních a postupech určených k úplnému nebo částečnému zlepšení připravenosti žadatelů a příjemců na trh práce a jejich účasti v systémech nebo programech, které členský stát pobytu nebo bydliště za tímto účelem zavedl.

6.

Odchylně od zásady bezplatné vzájemné správní spolupráce podle čl. 76 odst. 2 základního nařízení hradí skutečnou částku výdajů na kontroly uvedené v odstavcích 1 až 5 dlužná instituce, která požadovala jejich provedení, instituci, která byla požádána o jejich provedení. Článek 88 Oznamování

1.

Členské státy oznamují Evropské komisi údaje o subjektech uvedených v čl. 1 písm. m), q) a r) základního nařízení a v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b) prováděcího nařízení a o institucích určených podle prováděcího nařízení.

2.

Subjekty uvedené v odstavci 1 musejí být elektronicky identifikovatelné prostřednictvím identifikačního kódu a elektronické adresy.

3

Správní komise stanoví strukturu, obsah a podrobné podmínky, včetně společného formátu a vzoru, pro oznamování údajů uvedených v odstavci 1.

4.

V příloze 4 prováděcího nařízení jsou uvedeny náležitosti veřejné databáze obsahující informace uvedené v odstavci 1. Databáze bude zřízena a spravována Evropskou komisí. Členské státy jsou nicméně odpovědné za vkládání vlastních vnitrostátních kontaktních informací do této databáze. Členské státy dále zajistí přesnost záznamů týkajících se vnitrostátních kontaktních informací požadovaných podle odstavce 1.

5.

Členské státy odpovídají za aktualizaci informací uvedených v odstavci 1. Článek 89 Informování

1.

Správní komise připraví informace potřebné k seznámení dotyčných subjektů s jejich právy a administrativními náležitostmi, které musí pro uplatnění těchto práv splnit. Šíření těchto informací je zajišťováno pokud možno elektronickou cestou prostřednictvím zveřejnění na internetových stránkách přístupných veřejnosti. Správní komise zajistí jejich pravidelnou aktualizaci a zaměří se na kvalitu služeb poskytovaných zákazníkům.

2.

Poradní výbor uvedený v článku 75 základního nařízení může vydávat stanoviska a doporučení v zájmu zkvalitnění informací a jejich šíření.

▌ 100 /PE 425.401

CS

3.

Příslušné orgány zajistí, aby jejich instituce byly informovány a aby uplatňovaly veškeré právní a jiné předpisy Společenství, včetně rozhodnutí správní komise, v oblastech a za podmínek stanovených základním nařízením a prováděcím nařízením. Článek 90 Přepočet měny

Pro účely použití základního nařízení a prováděcího nařízení se jako směnný kurs dvou měn použije referenční směnný kurs vyhlášený Evropskou centrální bankou. Datum, ke kterému je třeba stanovit směnný kurs, určí správní komise. Článek 91 Statistické přehledy Příslušné orgány sestaví statistické přehledy o uplatňování základního nařízení a prováděcího nařízení a zašlou je sekretariátu správní komise. Tyto údaje jsou shromažďovány a tříděny podle plánu a metody stanovených správní komisí. Evropská komise zajistí rozšiřování těchto informací. Článek 92 Změna příloh Přílohy 1, 2, 3, 4 a 5 prováděcího nařízení a přílohy VI, VII, VIII a IX základního nařízení mohou být změněny nařízením Komise na žádost správní komise. Článek 93 Přechodná ustanovení Článek 87 základního nařízení se použije v situacích, na něž se vztahuje prováděcí nařízení. Článek 94 Přechodná ustanovení týkající se důchodů 1.

Nastane-li pojistná událost před dnem vstupu prováděcího nařízení v platnost na území dotyčného členského státu a žádost o důchod nebyla před uvedeným dnem vyřízena, je tato žádost, pokud dávky musí být poskytovány na základě dotyčné pojistné události za dobu předcházející uvedenému dni vyřizována dvěma způsoby: a)

pokud jde o dobu přede dnem vstupu prováděcího nařízení v platnost na území dotyčného členského státu, v souladu s nařízením (EHS) č. 1408/71 nebo dohodami platnými mezi dotyčnými členskými státy,

b)

pokud jde o dobu od vstupu prováděcího nařízení v platnost na území dotyčného členského státu, v souladu se základním nařízením.

Je-li však částka vypočtená na základě ustanovení uvedených v písmenu a) vyšší než částka vypočtená na základě ustanovení uvedených v písmenu b), má dotyčná osoba i nadále nárok na částku vypočtenou na základě ustanovení uvedených v písmenu a). 2.

Žádost o dávky v invaliditě, stáří a pro pozůstalé podaná instituci členského státu po dni, vstupu prováděcího nařízení v platnost na území dotyčného členského státu, vyžaduje PE 425.401\ 101

CS

v souladu se základním nařízením automaticky nové posouzení dávek, které přiznaly pro stejnou pojistnou událost před uvedeným dnem instituce jednoho nebo více členských států; nové posouzení nesmí vést ke snížení částky poskytované dávky. Článek 95 Přechodné období pro elektronickou výměnu údajů 1.

Každý členský stát může využít přechodného období pro výměnu údajů elektronickou cestou, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 prováděcího nařízení. Tato přechodná období nesmí přesáhnout 24 měsíců ode dne vstupu prováděcího nařízení v platnost. Pokud se však zavedení nezbytné infrastruktury Společenství (EESSI) významně opozdí s ohledem na vstup prováděcího nařízení v platnost, správní komise může rozhodnout o jakémkoli odpovídajícím prodloužení těchto období.

2.

Praktické postupy pro nezbytná přechodná období uvedená v odstavci 1 stanoví správní komise s cílem zajistit výměnu údajů nezbytných pro používání základního nařízení a prováděcího nařízení. Článek 96 Zrušení

1.

Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 se zrušuje s účinností ode dne …*. Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 však zůstává v platnosti a nadále má právní účinky pro účely:

* 1 2 3 4

a)

nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti1, do data zrušení nebo změny uvedeného nařízení;

b)

nařízení Rady (EHS) č. 1661/85 ze dne 13. června 1985, kterým se stanoví stanovení technické úpravy předpisů Společenství v oblasti sociálního zabezpečení migrujících pracovníků s ohledem na Grónsko2, do data zrušení nebo změny uvedeného nařízení;

c)

Dohody o Evropském hospodářském prostoru3, Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob4 a jiných dohod, které obsahují odkaz na nařízení (EHS) č. 574/72, do data změny těchto dohod s ohledem na prováděcí nařízení.

Pro Úř. věst.: vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost. Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 1. Úř. věst. L 160, 20.6.1985, s. 7. Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 1. Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 6.

102 /PE 425.401

CS

2.

Odkazy na nařízení (EHS) č. 574/72 ve směrnici Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění1, a obecněji ve všech dalších aktech Společenství se považují za odkazy na prováděcí nařízení. Článek 97 Vyhlášení a vstup v platnost

Toto nařízení bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem…*. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V … dne …

Za Evropský parlament

Za Radu

předseda

předseda nebo předsedkyně

1 *

Úř. věst. L 209, 25.7.1998, s. 46. Pro Úřední věstník: vložte prosím datum odpovídající prvnímu dni měsíce, který následuje po období šesti měsíců ode dne vyhlášení, a to v každém případě nejdříve datum 1. ledna 2010. PE 425.401\ 103

CS

PŘÍLOHA 1 Prováděcí pravidla k dvoustranným úmluvám, která zůstávají v platnosti, a novým dvoustranným prováděcím úmluvám (podle čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 prováděcího nařízení) BELGIE – DÁNSKO Výměna dopisů ze dnů 8. května 2006 a 21. června 2006 o dohodě o náhradě dávek ve skutečné výši, poskytnutých rodinným příslušníkům osoby zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné, která je pojištěna v Belgii, jestliže má rodinný příslušník bydliště v Dánsku, a důchodcům nebo jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou pojištěni v Belgii, ale mají bydliště v Dánsku BELGIE – NĚMECKO Dohoda ze dne 29. ledna 1969 o výběru a úhradě příspěvku na sociální zabezpečení BELGIE – IRSKO Výměna dopisů ze dne 19. května a 28. července 1981 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (vzájemné zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky a dávky v nezaměstnanosti na základě hlavy III kapitoly 1 a 6 nařízení (EHS) č. 1408/71) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (vzájemné zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky) BELGIE – ŠPANĚLSKO Dohoda ze dne 25. května 1999 o náhradě věcných dávek podle ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a 574/72 BELGIE – FRANCIE a)

Dohoda mezi Francií a Belgií ze dne 4. července 1984 o lékařských prohlídkách příhraničních pracovníků majících bydliště v jedné zemi a pracujících ve druhé

b)

Dohoda ze dne 14. května 1976 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky, přijatá na základě čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72

c)

Dohoda ze dne 3. října 1977 provádějící článek 92 nařízení (EHS) č. 1408/71 (vybírání příspěvků sociálního zabezpečení)

d)

Dohoda ze dne 29. června 1979 o vzájemném zřeknutí se náhrady stanovené v čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náklady na dávky v nezaměstnanosti)

e)

Správní ujednání ze dne 6. března 1979 o postupech pro provádění doplňkové úmluvy ze dne 12. října 1978 o sociálním zabezpečení mezi Belgií a Francií s ohledem na ustanovení týkající se osob samostatně výdělečně činných

f)

Výměna dopisů ze dnů 21. listopadu 1994 a 8. února 1995 týkající se postupů pro vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článků 93, 94, 95 a 96 nařízení (EHS) č. 574/72.

104 /PE 425.401

CS

BELGIE – ITÁLIE a)

Dohoda ze dne 12. ledna 1974, kterou se provádí čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72;

b)

dohoda ze dne 31. října 1979, kterou se provádí čl. 18 odst. 9 nařízení (EHS) č. 574/72;

c)

výměna dopisů ze dnů 10. prosince 1991 a 10. února 1992 týkající se vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článku 93 nařízení (EHS) č. 574/72;

d)

dohoda ze dne 21. listopadu 2003 o podmínkách vyrovnání vzájemných pohledávek podle článků 94 a 95 nařízení (EHS) č. 574/72.

BELGIE – LUCEMBURSKO a)

Dohoda ze dne 28. ledna 1961 o náhradě příspěvků sociálního zabezpečení;

b)

dohoda ze dne 16. dubna 1976 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky, přijatá na základě čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72.

BELGIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ a)

Výměna dopisů ze dnů 4. května a 14. června 1976 týkající se čl. 105 odst. 2 prováděcího nařízení (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)

b)

Výměna dopisů ze dnů 18. ledna a 14. března 1977 týkající se čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (opatření pro náhradu nebo zřeknutí se náhrady nákladů na věcné dávky poskytované za podmínek hlavy III kapitoly 1 nařízení (EHS) č. 1408/71), ve znění výměny dopisů ze dne 4. května a 23. července 1982 (dohoda o náhradě nákladů spojených s čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 1408/71)

BULHARSKO – ČESKÁ REPUBLIKA Článek 29 odst. 1 a 3 dohody ze dne 25. listopadu 1998 a čl. 5 odst. 4 správního ujednání ze dne 30. listopadu 1999 o upuštění od náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky BULHARSKO – NĚMECKO Články 8 až 9 správní dohody o provádění ze dne 17. prosince 1997 v důchodové oblasti

úmluvy

o sociálním

zabezpečení

ČESKÁ REPUBLIKA – SLOVENSKO Články 15 a 16 správního ujednání ze dne 8. ledna 1993, pokud jde o určení sídla zaměstnavatele a místa bydliště pro účely článku 20 smlouvy ze dne 29. října 1992 o sociálním zabezpečení DÁNSKO – IRSKO Výměna dopisů ze dnů 22. prosince 1980 a 11. února 1981 o vzájemném zřeknutí se náhrady nákladů na věcné dávky poskytované v rámci pojištění pro případ nemoci, mateřství, pracovních úrazů a nemocí z povolání a na dávky v nezaměstnanosti a nákladů na správní PE 425.401\ 105

CS

kontroly a lékařské prohlídky (čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72) DÁNSKO – ŘECKO Dohoda ze dne 8.května1986 o částečném vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech nebo nemocích z povolání a zřeknutí se náhrad nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky DÁNSKO – ŠPANĚLSKO Dohoda ze dne 11. prosince 2006 o zálohách, lhůtách o náhradě dávek ve skutečné výši, poskytnutých rodinným příslušníkům osoby zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné, která je pojištěna ve Španělsku, jestliže má rodinný příslušník bydliště v Dánsku, a důchodcům nebo jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou pojištěni ve Španělsku, ale mají bydliště v Dánsku DÁNSKO – FRANCIE Dohoda ze dne 29. června 1979 a doplňková dohoda ze dne 2. června 1993 o částečném zřeknutí se náhrad výdajů podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů podle čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (částečné zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání a zřeknutí se náhrad nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky) DÁNSKO – ITÁLIE Dohoda ze dne 18. listopadu 1998 o náhradě výdajů na věcné dávky poskytované v rámci pojištění pro případ nemoci, mateřství, pracovních úrazů a nemocí z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky DÁNSKO – LUCEMBURSKO Dohoda ze dne 19. června 1978 o vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů podle čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky) DÁNSKO – NIZOZEMSKO Výměna dopisů ze dne 30. března a 25. dubna 1979 ve znění dohody ze dne 12. prosince 2006 o náhradě výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání DÁNSKO – PORTUGALSKO Dohoda ze dne 17. dubna 1998 o částečném zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky poskytované v rámci pojištění pro případ nemoci, mateřství, pracovních úrazů a nemocí z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky DÁNSKO – FINSKO 106 /PE 425.401

CS

Článek 15 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů podle článků 36, 63 a 70 nařízení (EHS) č. 1408/71 (výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání, výdajů na dávky v nezaměstnanosti) a podle článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72 (nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky) DÁNSKO – ŠVÉDSKO Článek 15 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad výdajů podle článků 36, 63 a 70 nařízení (EHS) č. 1408/71 (výdajů na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání, výdajů na dávky v nezaměstnanosti) a podle článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72 (nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky) DÁNSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Výměna dopisů ze dnů 30. března a 19. dubna 1977, ve znění výměny dopisů ze dne 8. listopadu 1989 a ze dne 10. ledna 1990 o dohodě o zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky NĚMECKO – LUCEMBURSKO a)

Dohoda ze dne 14. října 1975 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky, přijatá na základě čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72

b)

Dohoda ze dne 14. října 1975 o výběru a vymáhání příspěvků sociálního zabezpečení

c)

Dohoda ze dne 25. ledna 1990 o provádění článku 20 a čl. 22 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EHS) č. 1408/71

ESTONSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Ujednání ze dne 29. března 2006 mezi příslušnými orgány Estonské republiky a Spojeného království podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004 IRSKO – FRANCIE Výměna dopisů ze dne 30. července 1980 a 26. září 1980 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (vzájemné zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (vzájemné zřeknutí se náhrad nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky) IRSKO – LUCEMBURSKO Výměna dopisů ze dne 26. září 1975 a 5. srpna 1976 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky poskytované na základě hlavy III kapitoly 1 nebo 4 nařízení (EHS) č. 1408/71 a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky uvedené v článku 105 p nařízení (EHS) č. 574/72) PE 425.401\ 107

CS

IRSKO – NIZOZEMSKO Výměna dopisů ze dne 22. dubna a 27. července 1987 týkající se čl. 70 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (zřeknutí se náhrad s ohledem na dávky přiznané při uplatňování článku 69 nařízení (EHS) č. 1408/71) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrad nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky uvedené v článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72) IRSKO – ŠVÉDSKO Dohoda ze dne 8. listopadu 2000 o zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech nebo nemocích z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky IRSKO - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Výměna dopisů ze dne 9. července 1975 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (opatření pro náhradu nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky poskytované za podmínek hlavy III kapitoly 1 nebo 4 nařízení (EHS) č. 1408/71) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky) ŘECKO – NIZOZEMSKO Výměna dopisů ze dnů 8. září 1992 a 30. června 1993 o metodách náhrad mezi institucemi ŠPANĚLSKO – PORTUGALSKO a)

Články 42, 43 a 44 správního ujednání ze dne 22. května 1970 (vývoz dávek v nezaměstnanosti). Tento údaj zůstane v platnosti po dobu dvou let ode dne použitelnosti nařízení (ES) č. 883/2004

b)

Dohoda ze dne 2. října 2002, kterou se stanoví podrobná ujednání pro správu a zúčtování vzájemných pohledávek za zdravotní péči s cílem usnadnit a urychlit zúčtování těchto pohledávek

ŠPANĚLSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Dohoda ze dne 18. června 1999 o náhradě výdajů na věcné dávky poskytované podle ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 FRANCIE – NĚMECKO Dohoda ze dne 26. května 1981, kterou se provádí článek 92 nařízení (EHS) č. 1408/71 (vybírání příspěvků sociálního zabezpečení) FRANCIE – ŠPANĚLSKO Dohoda ze dne 17. května 2005, kterou se stanoví zvláštní ujednání pro správu a zúčtování vzájemných pohledávek ohledně dávek zdravotní péče podle nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 FRANCIE – ITÁLIE

108 /PE 425.401

CS

a)

Výměna dopisů ze dne 14. května a 2. srpna 1991 o postupech pro vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článku 93 nařízení (EHS) č. 574/72;

b)

Dodatečná výměna dopisů ze dne 22. března a 15. dubna 1994 o postupech pro vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článků 93, 94, 95 a 96 nařízení (EHS) č. 574/72;

c)

výměna dopisů ze dne 2. dubna 1997 a 20. října 1998, kterou se mění výměna dopisů uvedená v písmenech a) a b) týkající se postupů vyrovnání vzájemných pohledávek podle článků 93, 94, 95 a 96 nařízení (EHS) č. 574/72

d)

dohoda ze dne 28. června 2000 o zřeknutí se náhrady nákladů uvedených v čl. 105 odst. 1 nařízení (EHS) č. 574/72 na správní kontroly a lékařské prohlídky požadované podle článku 51 uvedeného nařízení

FRANCIE – LUCEMBURSKO a)

Dohoda ze dne 2. července 1976 o zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci a mateřství poskytované rodinným příslušníkům pracovníka, kteří nemají bydliště ve stejné zemi jako pracovník, stanovené v čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971

b)

Dohoda ze dne 2. července 1976 o zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci a mateřství poskytované bývalým příhraničním pracovníkům, jejich rodinným příslušníkům nebo pozůstalým po nich, stanovené v čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971

c)

Dohoda ze dne 2. července 1976 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky stanovené v čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972

d)

Výměna dopisů ze dnů 17. července a 20. září 1995 o postupech pro vyrovnání vzájemných pohledávek na základě článků 93, 95 a 96 nařízení (EHS) č. 574/72.

FRANCIE – NIZOZEMSKO a)

Dohoda ze dne 28. dubna 1997 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky na základě článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72

b)

Dohoda ze dne 29. září 1998, kterou se stanoví zvláštní podmínky určování částek, které mají být nahrazeny za věcné dávky za podmínek nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72

c)

Dohoda ze dne 3. února 1999, kterou se stanoví zvláštní podmínky pro správu a vyrovnání vzájemných pohledávek za dávky v nemoci za podmínek nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72

FRANCIE – PORTUGALSKO Dohoda ze dne 28. dubna 1999, kterou se stanoví zvláštní podrobná pravidla pro správu a vyrovnání vzájemných pohledávek v souvislosti s lékařským ošetřením v souladu s nařízeními (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 PE 425.401\ 109

CS

FRANCIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ a)

Výměna dopisů ze dnů 25. března a 28. dubna 1977 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)

b)

Dohoda ze dne 8. prosince 1998, kterou se stanoví zvláštní podmínky určování částek, které mají být nahrazeny za věcné dávky za podmínek nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72

ITÁLIE – NĚMECKO Dohoda ze dne 3. dubna 2000 o výběru a vymáhání příspěvků sociálního zabezpečení ITÁLIE – ŠPANĚLSKO Dohoda o novém postupu za účelem zlepšení a zjednodušení náhrady nákladů na zdravotní péči ze dne 21. listopadu 1997 týkající se čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci a mateřství) a článků 93, 94, 95 a 100 a čl. 102 odst. 5 nařízení (EHS) č. 574/72 (postupy pro náhradu a dávky pojištění v nemoci a mateřství a opožděné uplatnění nároků) ITÁLIE – NIZOZEMSKO Dohoda ze dne 24. prosince 1996 / 27. února 1997 ohledně čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 ITÁLIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Ujednání podepsané dne 15. prosince 2005 mezi příslušnými orgány Italské republiky a Spojeného království podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71, kterým se stanoví další metody náhrady výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. ledna 2005 LUCEMBURSKO – ITÁLIE Ustanovení čl. 4 odst. 5 a 6 správního ujednání ze dne 19. ledna 1955 o provádění obecné úmluvy o sociálním zabezpečení (nemocenské pojištění zemědělských pracovníků) LUCEMBURSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Výměna dopisů ze dne 18. prosince 1975 a 20. ledna 1976 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrad nákladů souvisejících se správními kontrolami a lékařskými prohlídkami uvedenými v článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72) MAĎARSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Ujednání ze dne 1. listopadu 2005 mezi příslušnými orgány Maďarské republiky a Spojeného království podle čl. 35 odst. 3 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 883/2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004 MALTA – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 110 /PE 425.401

CS

Ujednání ze dne 17. ledna 2007 mezi příslušnými orgány Malty a Spojeného království podle čl. 35 odst. 3 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 883/2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004 NIZOZEMSKO – BELGIE a)

Dohoda ze dne 21. března 1968 o výběru a úhradě příspěvků na sociální zabezpečení a správní ujednání ze dne 25. listopadu 1970 přijaté k provedení uvedené dohody

b)

Dohoda ze dne 13. března 2006 o zdravotním pojištění

c)

Dohoda ze dne 12. srpna 1982 o pojištění v nemoci, mateřství a invaliditě

NIZOZEMSKO – NĚMECKO a)

Článek 9 správních ujednání ze dne 18. dubna 2001 k úmluvě ze dne 18. dubna 2001 (vyplácení důchodů)

b)

Dohoda ze dne 21. ledna 1969 o úhradě příspěvků sociálního pojištění

NIZOZEMSKO – ŠPANĚLSKO Dohoda ze dne 21. února 2000 mezi Nizozemskem a Španělskem, která usnadňuje vyrovnání vzájemných nároků týkajících se dávek pojištění v nemoci a mateřství při provádění nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 NIZOZEMSKO – LUCEMBURSKO Dohoda ze dne 1. listopadu 1976 o zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky přijatá na základě čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 NIZOZEMSKO – PORTUGALSKO Dohoda ze dne 11. prosince 1987 o náhradě věcných dávek v případě nemoci a mateřství NIZOZEMSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ a)

Ustanovení článku 3 druhé věty správního ujednání ze dne 12. června 1956 provádějícího úmluvu ze dne 11. srpna 1954

b)

výměna dopisů ze dne 25. dubna a 26. května 1986 týkající se čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) ve znění pozdějších předpisů

RAKOUSKO – NĚMECKO Oddíl II bod 1 a oddíl III dohody ze dne 2. srpna 1979 provádějící úmluvu o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 19. července 1978 se i nadále použije na osoby, které vykonávaly přeshraniční práci do 1. ledna 2005 včetně a které se stanou nezaměstnanými do 1. ledna 2011

PE 425.401\ 111

CS

POLSKO– NĚMECKO Dohoda ze dne 11. ledna 1977 o provádění úmluvy ze dne 9. října 1975 o starobních důchodech a dávkách při pracovních úrazech PORTUGALSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Ujednání ze dne 8. června 2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté oběma zeměmi s účinkem od dne 1. ledna 2003 FINSKO – ŠVÉDSKO Článek 15 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. srpna 2003: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad podle článků 36, 63 a 70 nařízení (EHS) č. 1408/71 (výdaje na věcné dávky poskytované v nemoci, mateřství, při pracovních úrazech a nemocích z povolání a na dávky v nezaměstnanosti) a článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72 (náklady na správní kontroly a lékařské prohlídky) FINSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Výměna dopisů ze dne 1. a 20. června 1995 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada výdajů nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady výdajů na správní kontroly a lékařské prohlídky) ŠVÉDSKO – ŠPANĚLSKO Dohoda ze dne 1. prosince 2004 o náhradě nákladů na věcné dávky podle nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 ŠVÉDSKO – LUCEMBURSKO Ujednání ze dne 27. listopadu 1996 o náhradě výdajů v oblasti sociálního zabezpečení ŠVÉDSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Dohoda ze dne 15. dubna 1997 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)

112 /PE 425.401

CS

PŘÍLOHA 2 Zvláštní systémy pro úředníky (podle článků 31 a 41 prováděcího nařízení) A.

Zvláštní systémy pro úředníky, na něž se nevztahuje hlava III kapitoly I nařízení (ES) č. 883/2004 týkající se věcných dávek. Německo Zvláštní nemocenský systém pro úředníky.

B.

Zvláštní systémy pro úředníky, na něž se nevztahuje hlava III kapitoly 1 nařízení (ES) č. 883/2004 týkající se věcných dávek, s výjimkou článku 19, čl. 27 odst. 1 a článku 35 Španělsko Zvláštní systém sociálního zabezpečení pro úředníky. Zvláštní systém sociálního zabezpečení pro ozbrojené síly. Zvláštní systém sociálního zabezpečení pro soudní úředníky a správní zaměstnance.

C.

Zvláštní systémy pro úředníky, na něž se nevztahuje hlava III kapitoly 2 nařízení (ES) č. 883/2004 týkající se věcných dávek Německo Zvláštní úrazový systém pro úředníky.

PE 425.401\ 113

CS

PŘÍLOHA 3 Členské státy požadující úhradu nákladů na věcné dávky na základě paušálních částek (podle čl. 63 odst. 1 prováděcího nařízení) IRSKO ŠPANĚLSKO ITÁLIE MALTA NIZOZEMSKO PORTUGALSKO FINSKO ŠVÉDSKO SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

114 /PE 425.401

CS

PŘÍLOHA 4 Náležitosti databáze uvedené v čl. 88 odst. 4 prováděcího nařízení 1.

Obsah databáze V elektronickém adresáři (URL) dotčených orgánů se uvedou tyto údaje:

2.

3.

a)

názvy orgánů v úředním jazyce (úředních jazycích) daného členského státu a v anglickém jazyce

b)

identifikační kód a elektronická adresa EESSI

c)

jejich funkce s ohledem na definice v čl. 1 písm. m), q) a r) základního nařízení (a čl. 1 písm. a) a b) prováděcího nařízení)

d)

jejich pravomoci, pokud jde o jednotlivá rizika, druhy dávek, systémy a zeměpisné pokrytí

e)

část základního nařízení, kterou tyto orgány provádějí

f)

tyto kontaktní údaje: poštovní adresu, telefon, fax, emailovou adresu a příslušnou adresu URL

g)

jakékoliv další informace nezbytné k používání základního nařízení nebo prováděcího nařízení.

Správa databáze a)

Elektronický adresář je součástí EESSI na úrovni Evropské komise.

b)

Členské státy jsou odpovědné za shromažďování a kontrolu nezbytných informací orgánů a za to, že Evropské komisi včas předávají všechny nové vkládané údaje nebo změnu údajů, za něž jsou odpovědné.

Přístup Informace používané k provozním a správním účelům nejsou veřejně přístupné.

4.

Bezpečnost Veškeré změny databáze (vkládání, aktualizace, výmaz) se zaprotokolují. Před vstupem do adresáře za účelem změny údajů jsou uživatelé identifikováni a autentizováni. Před každým pokusem o změnu údajů se zkontroluje povolení uživatele tuto operaci provést. Jakékoliv nepovolené operace se zamítnou a zaprotokolují.

5.

Jazykový režim Obecným jazykem databáze je angličtina. Názvy orgánů a jejich kontaktní údaje by měly být vkládány také v úředním jazyce (úředních jazycích) daného členského státu.

PE 425.401\ 115

CS

PŘÍLOHA 5 Členské státy, které na základě vzájemnosti stanoví maximální výši úhrady podle čl. 65 odst. 6 třetí věty základního nařízení na základě průměrné výše dávek v nezaměstnanosti podle svých právních předpisů v předcházejícím kalendářním roce ( podle článku 70 prováděcího nařízení) BELGIE ČESKÁ REPUBLIKA NĚMECKO RAKOUSKO SLOVENSKO FINSKO

116 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0224 Evropský metrologický výzkumný program***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství v evropském metrologickém výzkumném programu prováděném několika členskými státy (KOM(2008)0814 – C60468/2008 – 2008/0230(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, –

s ohledem na návrh (KOM(2008)0814),

Komise

předložený

Evropskému

parlamentu

a Radě

–

s ohledem na čl. 251 odst. 2, článek 169 a čl. 172 druhou odrážku Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0468/2008),

–

s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 7. dubna 2009, že návrh bude přijat v pozměněném znění podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce první odrážky Smlouvy o ES,

–


–

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0221/2009),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.


PE 425.401\ 117

CS

P6_TC1-COD(2008)0230 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o účasti Společenství v evropském metrologickém výzkumném programu prováděném několika členskými státy (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 169 a čl. 172 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise║, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru1, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy2, vzhledem k těmto důvodům: (1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (║„sedmý rámcový program“)3 umožňuje ve smyslu článku 169 Smlouvy účast Společenství ve výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů.

(2)

Sedmý rámcový program stanovil řadu kritérií k určení oblastí pro takovéto iniciativy podle článku 169: význam pro cíle Společenství, jasná definice sledovaného cíle a jeho význam z hlediska cílů rámcového programu; přítomnost již existujícího základu (stávající nebo plánované výzkumné programy), přidaná hodnota na evropské úrovni a kritické množství s ohledem na velikost a počet zahrnutých programů a podobnost činností, které zahrnují, a účinnost článku 169 Smlouvy jako nejvhodnějšího prostředku pro dosažení cílů.

(3)

Rozhodnutí Rady č. 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)4 (║„zvláštní program „Spolupráce““) podporuje přístup přesahující hranice jednotlivých výzkumných témat, která se týkají jednoho či více témat sedmého rámcového programu, a v této souvislosti určil iniciativu podle článku 169 v oblasti metrologie jako jednu z oblastí, které jsou

1 2 3 4

Úř. věst. C … Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009. Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1. Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86.

118 /PE 425.401

CS

vhodné pro účast Společenství v národních výzkumných programech prováděných společně na základě článku 169 Smlouvy. (4)

Metrologie je víceoborová vědecká oblast, která je zásadním prvkem moderní znalostní společnosti. Spolehlivé a srovnatelné normy měření, odpovídající validované měřicí a zkušební metody podporují procesy vědeckého pokroku a technologických inovací, a mají proto významný dopad na hospodářství a kvalitu života v Evropě.

(5)

V současnosti není řada výzkumných a vývojových programů ani činností prováděných členskými státy jednotlivě na vnitrostátní úrovni na podporu VaV v oblasti metrologie dostatečně koordinována na evropské úrovni a neumožňuje dosáhnout potřebného kritického množství zdrojů požadovaného ve strategických oblastech výzkumu a vývoje.

(6)

Z iniciativy několika členských států, které si přály jednotný přístup na evropské úrovni v oblasti metrologie a účinné jednání, byl vytvořen společný program výzkumu a vývoje s názvem „evropský metrologický výzkumný program“ (║„EMRP“) jakožto nástroj pro inovace, vědecký výzkum a podporu politiky s cílem reagovat na zvyšující se potřeby Evropy v oblasti špičkové metrologie, zejména v nově vznikajících technologických oblastech.

(7)

Ve svém pracovním programu na období 2007–2008 pro provádění zvláštního programu „Spolupráce“1 Komise poskytla finanční podporu pro ERA-NET Plus v oblasti metrologie s cílem usnadnit přechod mezi projektem ERA-NET „iMERA“ a společným programem výzkumu a vývoje v oblasti metrologie, který má být proveden na základě článku 169 Smlouvy o ES. Výsledkem je vznik EMRP, v jehož rámci byly definovány hlavní problémy a činnosti společného programu.

(8)

Cílem EMRP je podporovat vědecký vývoj a inovace poskytnutím potřebného právního a organizačního rámce pro evropskou spolupráci ve velkém měřítku mezi členskými státy týkající se metrologického výzkumu v jakékoli technologické nebo průmyslové oblasti. Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko, jakož i Norsko, Švýcarsko a Turecko (║„zúčastněné státy“) se dohodly na koordinaci a společném provádění činností, jejichž cílem je přispět k EMRP. Celková hodnota jejich účasti je odhadována na minimálně 200 milionů EUR plus rezervní finanční prostředky ve výši 100 milionů EUR pro navrhované sedmileté období.

(9)

Ke zvýšení dopadu EMRP zúčastněné státy schválily účast Společenství v EMRP. Společenství by se mělo zúčastnit poskytnutím finančního příspěvku, který odpovídá finančnímu příspěvku zúčastněných států, a to ve výši maximálně 200 milionů EUR po dobu trvání EMRP. Vzhledem k tomu, že EMRP splňuje vědecké cíle sedmého rámcového programu a že opatření v oblasti metrologie mají horizontální povahu a nejsou přímo spojena s deseti tématy, EMRP by měl být podporován společně v rámci všech příslušných témat.

(10) Mohou být dostupné další možnosti financování, mimo jiné z Evropské investiční banky (EIB), zejména prostřednictvím finančního nástroje na sdílení rizik vypracovaného společně EIB a Komisí podle přílohy III zvláštního programu „Spolupráce“. 1

KOM(2007)2460 ze dne 11. června 2007. PE 425.401\ 119

CS

(11) Finanční podpora Společenství by měla být poskytnuta s výhradou stanovení finančního plánu na základě formálních závazků přijatých příslušnými vnitrostátními orgány s cílem provádět společně výzkumné a vývojové programy a činnosti uskutečňované na vnitrostátní úrovni a přispět k financování společného provádění EMRP. (12) Společné provádění národních výzkumných programů vyžaduje zřízení nebo existenci specializované prováděcí struktury, jak je stanoveno ve zvláštním programu „Spolupráce“. Zúčastněné státy se dohodly na takovéto specializované prováděcí struktuře k provádění EMRP. Specializovaná prováděcí struktura by měla být příjemcem finančního příspěvku Společenství a měla by zajistit účinné provádění EMRP. (13) Finanční příspěvek Společenství by měl podléhat přislíbení zdrojů ze strany zúčastněných států a skutečnému vyplácení jejich finančních příspěvků. (14) Zatímco Společné výzkumné středisko je útvarem Komise, jeho ústavy mají výzkumné kapacity, které jsou důležité pro EMRP, a měly by být proto využity při jeho provádění. Je proto vhodné stanovit úlohu Společného výzkumného střediska, pokud jde o jeho způsobilost k účasti a financování a o jeho účast na řízení EMRP. (15) Vyplacení finančního příspěvku Společenství podléhá uzavření obecné dohody mezi Komisí jménem Evropského společenství a specializovanou prováděcí strukturou, která obsahuje podrobná ujednání o využití příspěvku Společenství. Tato obecná dohoda by měla obsahovat ustanovení nezbytná k zajištění ochrany finančních zájmů Společenství. (16) V souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1 (║„finanční nařízení“), by se úroky z finančního příspěvku Společenství měly považovat za účelově vázané příjmy. Maximální příspěvek Společenství uvedený v tomto rozhodnutí může Komise odpovídajícím způsobem zvýšit. (17) Společenství by mělo mít právo snížit, neposkytnout nebo ukončit svůj finanční příspěvek v případě, že EMRP je prováděn nepřiměřeně, částečně nebo opožděně, nebo v případě, že zúčastněné státy nepřispějí na financování EMRP nebo na ně přispějí pouze částečně či opožděně, a to za podmínek stanovených v obecné dohodě, která bude uzavřena mezi Společenstvím a specializovanou prováděcí strukturou. (18) V zájmu účinného provádění EMRP by finanční podpora měla být účastníkům projektů EMRP vybraných na ústřední úrovni poskytnuta v rámci odpovědnosti specializované prováděcí struktury na základě výzev k předložení návrhů. Tato finanční podpora a její vyplácení by měly být průhledné a účinné. (19) Hodnocení návrhů by mělo být prováděno na ústřední úrovni nezávislými odborníky v rámci odpovědnosti specializované prováděcí struktury. Specializovaná prováděcí struktura by měla schválit pořadí, které by mělo být závazné, co se týká přidělování finančních prostředků z finančního příspěvku Společenství a z vnitrostátních rozpočtů vyhrazených na projekty EMRP. (20) V souladu s finančním nařízením a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, 1

Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

120 /PE 425.401

CS

kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1 (║„prováděcí pravidla“) by finanční příspěvek Společenství měl být spravován v rámci nepřímého řízení na ústřední úrovni podle ustanovení čl. 54 odst. 2 písm. c) a článku 56 finančního nařízení a článku 35, čl. 38 odst. 2 a článku 41 prováděcích pravidel. (21) EMRP se může zúčastnit kterýkoli členský stát a kterákoli země přidružená k sedmému rámcovému programu. (22) V souladu s cíli sedmého rámcového programu by měla být účast jakýchkoli jiných zemí v EMRP umožněna za předpokladu, že se tato účast předpokládá v příslušné mezinárodní dohodě a Komise jménem Společenství i zúčastněné členské státy s tímto souhlasí. V souladu se sedmým rámcovým programem by Společenství mělo mít právo sjednat v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí podmínky pro svůj finanční příspěvek do EMRP s ohledem na účast těchto jiných zemí. (23) Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství2, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem3 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)4. (24) Je nezbytné, aby výzkumné činnosti prováděné v rámci EMRP byly v souladu se základními etickými zásadami, včetně těch, kterými se zabývá článek 6 Smlouvy o Evropské unii a Listina základních práv Evropské unie, a aby se řídily zásadami zohledňování rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví. (25) Komise by měla provést průběžné hodnocení, aby posoudila kvalitu a účinnost provádění EMRP a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů, jakož i závěrečné hodnocení. (26) Specializovaná prováděcí struktura by měla účastníky vybraných projektů EMRP vyzvat, aby sdělovali výsledky své práce, šířili je a zpřístupnili je veřejnosti, PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Příspěvek Společenství 1.

Společenství poskytne finanční příspěvek pro „evropský metrologický výzkumný program“ (║„EMRP“) prováděný společně Belgií, Českou republikou, Dánskem, Estonskem, Finskem, Francií, Itálií, Maďarskem, Německem, Nizozemskem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Rumunskem, Slovenskem, Slovinskem, Spojeným

1

Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

2 3 4

PE 425.401\ 121

CS

královstvím, Španělskem, Švédskem a rovněž Norskem, Švýcarskem a Tureckem (║„zúčastněné státy“). 2.

Společenství poskytne finanční příspěvek odpovídající finančnímu příspěvku zúčastněných států, avšak nepřesahující částku 200 milionů EUR, z prostředků souhrnného rozpočtu Evropských společenství po dobu trvání sedmého rámcového programu, a to v souladu se zásadami stanovenými v příloze I a příloze II, které jsou nedílnou součástí tohoto rozhodnutí.

3.

Finanční příspěvek Společenství se společně uhradí z rozpočtových prostředků vyčleněných na veškerá příslušná témata zvláštního programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program, podle rozhodnutí 2006/971/ES. Článek 2 Podmínky pro poskytnutí příspěvku Společenství

Finanční příspěvek Společenství se poskytuje za těchto podmínek: a)

zúčastněné státy prokáží, že EMRP popsaný v příloze I tohoto rozhodnutí byl skutečně zahájen;

b)

formálně se zřídí specializovaná prováděcí struktura s právní subjektivitou, která bude odpovědná za provádění EMRP a za přijetí, přidělení a monitorování finančního příspěvku Společenství v rámci nepřímého řízení na ústřední úrovni v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a článkem 56 finančního nařízení a článkem 35, čl. 38 odst. 2 a článkem 41 prováděcích pravidel;

c)

zavede se vhodný a účinný model řízení pro EMRP v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí;

d)

specializovaná prováděcí struktura účinně provádí činnosti v rámci EMRP popsaného v příloze I tohoto rozhodnutí, což zahrnuje zveřejňování výzev k předkládání návrhů;

e)

jednotlivé zúčastněné státy se zaváží podílet se na financování EMRP a zvýšit tento příspěvek o rezervní finanční prostředky ve výši 50 % s cílem vypořádat se s vysokou úspěšností svých účastníků v projektech EMRP a skutečně uhradit finanční příspěvek příjemcům;

f)

postupuje se v souladu s pravidly Společenství pro poskytování státní podpory, především s pravidly stanovenými v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací1;

g)

zajistí se vysoká úroveň vědecké excelence a dodržování etických zásad v souladu s obecnými zásadami sedmého rámcového programu a dodržování zásad zohledňování rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví a zásad udržitelného rozvoje;

h)

jsou vypracována ustanovení upravující práva k duševnímu vlastnictví, která vyplývají z činností prováděných v rámci EMRP a z provádění a koordinace výzkumných a vývojových programů a činností prováděných zúčastněnými státy na vnitrostátní úrovni

1

Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

122 /PE 425.401

CS

tak, aby podporovala tvorbu znalostí a rozsáhlé využití a šíření vytvořených znalostí. Jako vzor slouží přístup stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013)1 (║„pravidla pro účast v sedmém rámcovém programu“). Článek 3 Činnosti v rámci EMRP 1.

Hlavní činnost v rámci EMRP spočívá ve financování nadnárodních projektů EMRP s mnoha partnery, které se týkají výzkumu, technologického rozvoje, vzdělávání a osvětové činnosti (║„projekty EMRP“). Vzhledem ke koncentrovaným kapacitám v oblasti metrologie budou hlavní část projektů EMRP uskutečňovat národní metrologické ústavy a určené ústavy2 ze zúčastněných států.

2.

S cílem zvýšit a diverzifikovat kapacity v oblasti metrologie se z EMRP rovněž financuje několik grantových programů pro výzkumné pracovníky, které doplňují projekty EMRP.

3.

Projekty EMRP jsou vybírány a granty pro výzkumné pracovníky jsou udělovány na základě výzev k předkládání návrhů, které dodržují zásady rovného zacházení, průhlednosti, nezávislého vyhodnocení, spolufinancování, financování, které nevede k zisku, a zákazu zpětné účinnosti3, jak je stanoveno v příloze I tohoto rozhodnutí.

4.

Pro projekty EMRP a grantové programy pro výzkumné pracovníky jsou hlavními hodnotícími kritérii s příslušnými změnami kritéria stanovená v čl. 15 odst. 1 písm. a) a b) pravidel pro účast v sedmém rámcovém programu. Hlavní hodnotící kritéria jsou upřesněna ve výzvě k předkládání návrhů. Dodatečná kritéria lze zavést pod podmínkou, že jsou zveřejněna ve výzvě k předkládání návrhů, nejsou diskriminační a nepřevažují nad hlavními hodnotícími kritérii.

5.

Další podrobné údaje o provádění činností v rámci EMRP jsou uvedeny v příloze I tohoto rozhodnutí. Článek 4 Úloha Společného výzkumného střediska

1.

Společné výzkumné středisko Evropské komise je způsobilé pro účast v EMRP a pro financování z EMRP za podmínek srovnatelných s podmínkami národních metrologických ústavů zúčastněných států.

2.

Vlastní zdroje Společného výzkumného střediska, na něž se nevztahuje financování z EMRP, se nepovažují za finanční příspěvek Společenství ve smyslu článku 1.

1

Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1. Specializované ústavy odpovědné za některé vnitrostátní normy a přidružené služby, které neposkytují národní metrologické ústavy. Viz čl. 112 odst. 1 finančního nařízení.

2

3

PE 425.401\ 123

CS

3.

Ústav Společného výzkumného střediska odpovědný za metrologii jako útvar Komise jednající jménem Společenství je oprávněn účastnit se provádění EMRP ve specializované prováděcí struktuře jakožto pozorovatel bez hlasovacích práv. Článek 5 Dohody mezi Společenstvím a specializovanou prováděcí strukturou

Podrobná ujednání týkající se řízení a kontroly finančních prostředků a ochrany finančních zájmů Společenství jsou stanovena v obecné dohodě a ročních finančních dohodách uzavřených mezi Komisí jménem Společenství a specializovanou prováděcí strukturou. Obecná dohoda zahrnuje zejména tato ustanovení: 1)

vymezení svěřených úkolů;

2)

podmínky a podrobná ujednání týkající se plnění těchto úkolů, včetně vhodných ustanovení pro vymezení odpovědnosti a organizování kontrol, které mají být prováděny;

3)

pravidla pro podávání zpráv o plnění úkolů Komisi;

4)

podmínky pro ukončení plnění úkolů;

5)

podrobná ujednání týkající se kontrol prováděných Komisí;

6)

podmínky pro použití oddělených bankovních účtů, nakládání se získanými úroky;

7)

ustanovení zajišťující viditelnost opatření Společenství ve vztahu k ostatním činnostem specializované prováděcí struktury;

8)

závazek neprovádět žádnou činnost, která by mohla vést ke střetu zájmů ve smyslu čl. 52 odst. 2 finančního nařízení;

9)

ustanovení upravující práva k duševnímu vlastnictví vyplývající z činností prováděných v rámci EMRP, jak je uvedeno v článku 2;

9a)

seznam kritérií, která se použijí při průběžném a závěrečném hodnocení, včetně těch uvedených v článku 13. Článek 6 Úroky z příspěvku Společenství

V souladu s čl. 18 odst. 2 finančního nařízení se úrok získaný z finančního příspěvku Společenství přiděleného na EMRP považuje za účelově vázaný příjem. Komise může odpovídajícím způsobem navýšit maximální příspěvek Společenství uvedený v článku 1. Článek 7 Snížení příspěvku Společenství jako sankce za nesprávné provádění

124 /PE 425.401

CS

Pokud EMRP není prováděn, nebo je prováděn nepřiměřeně, částečně či opožděně, může Společenství snížit, neposkytnout nebo ukončit svůj finanční příspěvek v závislosti na skutečném stavu provádění EMRP. Pokud zúčastněné státy na financování EMRP nepřispívají, nebo přispívají pouze částečně či opožděně, může Společenství snížit svůj finanční příspěvek v souladu se skutečnou výší veřejných finančních prostředků přidělených zúčastněnými státy za podmínek stanovených v obecné dohodě, která bude uzavřena mezi Komisí a specializovanou prováděcí strukturou. Článek 8 Ochrana finančních zájmů Společenství ze strany zúčastněných států Při provádění EMRP přijmou zúčastněné státy legislativní, regulační, správní nebo jiná opatření na ochranu finančních zájmů Společenství. Zúčastněné státy zejména přijmou nezbytná opatření, jež zajistí úplné zpětné získání veškerých částek, které náležejí Společenství, v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení a čl. 38 odst. 2 prováděcích pravidel. Článek 9 Kontrola ze strany Účetního dvora Komise a Účetní dvůr mohou prostřednictvím svých úředníků nebo pracovníků provádět veškeré kontroly a inspekce nezbytné pro zajištění řádné správy finančních prostředků Společenství a pro ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům nebo nesrovnalostem. Za tím účelem poskytnou zúčastněné státy nebo specializovaná prováděcí struktura v odpovídajícím termínu Komisi a Účetnímu dvoru veškeré náležité doklady. Článek 10 Vzájemné informování Komise sdělí veškeré potřebné údaje Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Zúčastněné státy se vyzývají, aby prostřednictvím specializované prováděcí struktury předaly Komisi veškeré doplňující údaje, které si Evropský parlament, Rada a Účetní dvůr vyžádají ohledně finančního řízení specializované prováděcí struktury, a to v souladu s celkovými požadavky na podávání zpráv stanovenými v článku 13. Článek 11 Účast dalších členských států a přidružených zemí EMRP se může zúčastnit a za zúčastněný stát se považuje jakýkoli členský stát nebo jakákoli země přidružená k sedmému rámcovému programu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 písm. e) a f). Článek 12 Účast dalších třetích zemí Zúčastněné státy a Komise mohou schválit účast jakékoli další země s výhradou kritérií stanovených v čl. 2 písm. e) a za předpokladu, že se tato účast předpokládá v příslušné PE 425.401\ 125

CS

mezinárodní dohodě. Stanoví podmínky, za nichž jsou právní subjekty usazené v této zemi a jednotlivci s trvalým bydlištěm v této zemi způsobilí pro financování z EMRP. Článek 13 Předkládání výročních zpráv a hodnocení Výroční zpráva o sedmém rámcovém programu, která je předkládána Evropskému parlamentu a Radě podle článku 173 Smlouvy, obsahuje zprávu o činnostech v rámci EMRP. Tři roky od zahájení EMRP provede Komise jeho průběžné hodnocení. Toto hodnocení se bude týkat pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v příloze I a bude obsahovat doporučení EMRP ohledně nejvhodnějších způsobů dalšího zlepšení integrace a zvýšení kvality a účinnosti provádění, včetně vědecké integrace, integrace řízení a finanční integrace, a dále posouzení toho, zda je výše finančních příspěvků zúčastněných států přiměřená vzhledem k možným potřebám různých vědeckých obcí v jednotlivých státech. Komise oznámí Evropskému parlamentu a Radě závěry tohoto hodnocení, které doplní svým vyjádřením a případně i návrhy na změnu tohoto rozhodnutí. Po skončení účasti Společenství v EMRP, avšak nejpozději v roce 2017, provede Komise s pomocí nezávislé skupiny odborníků závěrečné hodnocení obecných, specifických a operativních cílů EMRP. Tato skupina bude ve svém hodnocení vycházet mimo jiné z těchto ukazatelů: a)

vědecká excelence projektů a udělených grantů měřená počtem publikací, patentů a dalšími indikátory vědeckého výstupu;

b)

míra zapojení externích výzkumných pracovníků a výzkumných ústavů do programu;

c)

nárůst metrologické kapacity členských států a zemí přidružených k sedmému rámcovému programu, jejichž metrologické programy se teprve začínají rozvíjet;

d)

množství a kvalita vzdělávací činnosti;

e)

množství a kvalita činností spojených s komunikací a šířením informací o metrologii.

Výsledky závěrečného hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě. Článek 14 Vstup v platnost Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 15 Určení Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

126 /PE 425.401

CS

V║dne Za Evropský parlament

Za Radu

předseda

předseda/předsedkyně

PE 425.401\ 127

CS

PŘÍLOHA I Popis cílů a činností v rámci evropského metrologického výzkumného programu (EMRP) I.

CÍLE

V dnešním globálním hospodářství metrologie významně přispívá k technologickému a hospodářskému rozvoji mnoha národů na světě. Metrologický výzkum je nutný k řešení společenských problémů a zasahuje například oblasti jako vesmír včetně družicové navigace, bezpečnost, zdravotní péče, odvětví polovodičů a změny klimatu. Metrologický výzkum má do značné míry povahu veřejného zájmu a je hlavní podpůrnou činností pro regulaci a normalizaci ze strany vlády. Metrologie je skryta před zraky veřejnosti, přesto je nezbytnou podmínkou umožňující moderní obchod a komunikaci. Přístupu na trhy může bránit nedostatek jednotných a přesných vah a měr. Všechny významné hospodářské mocnosti na světě uznaly, že výzkum a technologický rozvoj v oblasti metrologie je rozhodující pro dlouhodobý hospodářský růst vyspělých národů. Metrologický výzkum je tradičně v mnoha zemích velkou vnitrostátní prioritou. Evropské země však provádějí své národní metrologické výzkumné programy v naprosté izolaci a členské státy EU dosud nebyly schopny samy vytvořit jediný a skutečně integrovaný evropský metrologický výzkumný program (EMRP). Národní metrologické ústavy s podporou určených ústavů jsou pověřeny prováděním národních metrologických výzkumných programů na základě institucionálního financování ze strany ústředních vládních agentur nebo ministerstev. Evropská metrologická výzkumná obec je specializovanou obcí pouze volně napojenou na výzkumné organizace nebo akademickou sféru. Je velmi roztříštěná a zahrnuje jen několik málo center globální excelence, která by v mezinárodním měřítku mohla těžit ze široké hospodářské soutěže. Jednoznačně existuje zdvojení výzkumu. Právo Společenství jednat v této oblasti je stanoveno v řadě článků Smlouvy, které umožňují koordinaci a spolupráci mezi členskými státy a Společenství v oblasti výzkumu. Článek 165 stanoví, že „Společenství a členské státy koordinují své činnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost vnitrostátních politik a politiky Společenství“. Článek 169 Společenství zjevně vyzývá ke stanovení pravidel pro účast na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy. Opatření na úrovni Společenství se jeví do značné míry opodstatněné, jelikož je nepravděpodobné, že členské státy budou schopny řešit tyto problémy samy. EMRP začlení národní programy dvaadvaceti zúčastněných států do jednoho společného výzkumného programu a podpoří zejména cíle evropských národních metrologických systémů. Cílem EMRP je urychlit vývoj, validaci a využití nových měřicích technik, norem, procesů, přístrojů, referenčních materiálů a poznatků s cílem stimulovat inovativní vývoj v průmyslu a obchodu, zvýšit kvalitu údajů pro vědu, průmysl a tvorbu politik a podpořit vypracování a provedení směrnic a nařízení. EMRP těchto cílů dosáhne následujícím způsobem: a)

spojením excelence v metrologickém výzkumu – vytvořením konkurenčních společných výzkumných projektů (║„projekty EMRP“), jež čerpají potenciál dostatečného kritického množství zdrojů ze sítí národních metrologických ústavů a určených ústavů zúčastněných států k řešení hlavních problémů v oblasti metrologie, které existují na evropské úrovni;

128 /PE 425.401

CS

b)

otevřeností systému co nejlepší vědecké práci – zvýšením účasti z širší evropské výzkumné obce prostřednictvím grantů pro výzkumné pracovníky;

c)

budováním kapacit – zvýšením potenciálu evropské metrologické výzkumné obce prostřednictvím grantů na podporu mobility výzkumných pracovníků se zaměřením na členské země EURAMET s omezeným potenciálem metrologického výzkumu.

EMRP doplní probíhající národní programy a činnosti zaměřené čistě na řešení priorit jednotlivých států. Cílem iniciativy EMRP je sladit a začlenit příslušné činnosti v oblasti národního metrologického výzkumu za účelem vytvoření společného výzkumného programu, který je charakterizován vědeckou integrací, integrací řízení a finanční integrací a který významně přispívá k Evropskému výzkumnému prostoru a podporuje koncepci Evropy jako „nejkonkurenceschopnějšího a nejdynamičtějšího hospodářství řízeného znalostmi“, jež je zakotvena v lisabonské agendě. Vědecké integrace je dosaženo pomocí společného vymezení a provádění činností v rámci EMRP. Integrace řízení je dosaženo využíváním EURAMET e.V., neziskového sdružení podle německého práva, jako specializované prováděcí struktury s výhradou podrobných ujednání obsažených v příloze II. Finanční integrace znamená, že se zúčastněné státy účinně zavážou přispívat k financování EMRP poskytnutím vnitrostátních finančních prostředků všem způsobilým účastníkům vybraných projektů EMRP z vyhrazených vnitrostátních rozpočtů EMRP, případně čerpáním rezervních finančních prostředků ve výši 50 % tohoto rozpočtu, a poskytnutím příspěvku v hotovosti do společného fondu pro financování grantů na podporu excelence a mobility výzkumných pracovníků s tím, že navíc zcela financují provozní náklady EMRP. Dalším prvkem finanční integrace je jednotný přístup ke způsobilým nákladům, který vychází z pravidel sedmého rámcového programu. II.

ČINNOSTI

Hlavní činnost EMRP spočívá ve čtyřech různých činnostech v oblasti společného výzkumu a technologického rozvoje: A.

Hlavní činnost spočívá v nadnárodních projektech EMRP s mnoha partnery, které se zabývají výzkumem, technologickým rozvojem, vzděláváním a osvětovou činností. Vzhledem ke koncentrovaným kapacitám v oblasti metrologie je hlavní část projektů EMRP prováděna národními metrologickými ústavy a určenými ústavy ze zúčastněných států.

B.

S cílem zvýšit a diverzifikovat kapacity v oblasti metrologie se vytvářejí tři grantové programy:

B1. Ke zvýšení počtu organizací s kapacitami, které úzce souvisejí s metrologií, se poskytují granty na podporu excelence ve výzkumu organizacím a/nebo jednotlivcům z širší výzkumné obce v členských státech a zemích přidružených k sedmému rámcovému programu, jež mají schopnost významně přispět k výzkumným činnostem společného programu. Každá vybraná organizace a/nebo jednotlivec jsou přidruženi k projektu EMRP.

PE 425.401\ 129

CS

B2. K rozvoji schopností jednotlivců v oblasti metrologie prostřednictvím mobility se poskytují granty na podporu mobility výzkumných pracovníků 1) výzkumným pracovníkům z národních metrologických ústavů a určených ústavů zúčastněných států, 2) výzkumným pracovníkům, kteří využívají buď jednotlivě, nebo prostřednictvím své organizace grant na podporu excelence ve výzkumu, a 3) výzkumným pracovníkům z členských zemí EURAMET, které se neúčastní EMRP a které v současnosti mají v oblasti metrologického výzkumu pouze omezený nebo nulový potenciál. Tyto granty na podporu mobility výzkumných pracovníků těmto pracovníkům umožní působit v národním metrologickém ústavu nebo určeném ústavu, který se účastní projektu EMRP, nebo v organizaci, která využívá grant na podporu excelence ve výzkumu. B3. K zajištění udržitelnosti spolupráce mezi národními metrologickými ústavy a určenými ústavy zúčastněných států a k přípravě další generace zkušených výzkumných pracovníků v oblasti metrologie se poskytují granty na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků pro začínající výzkumné pracovníky z národních metrologických ústavů nebo určených ústavů zúčastněných států, které jim umožní působit v národním metrologickém ústavu nebo určeném ústavu, v organizaci, která využívá grant na podporu excelence ve výzkumu, nebo v jiné organizaci, která se účastní výzkumného projektu EMRP na vlastní náklady. Tyto činnosti jsou případně doplněny o spolupráci s ostatními relevantními a zainteresovanými organizacemi v Evropě nebo mimo ni, které se programu účastní na základě samofinancování. Mimoto jsou v omezeném rozsahu podporovány širší činnosti v oblasti vytváření sítí s cílem prosazovat EMRP a zvyšovat jeho dopad. Tyto činnosti v případě potřeby zahrnují zachování a aktualizaci stanovených výzkumných oblastí EMRP prostřednictvím činností, jako jsou semináře a kontakty s příslušnými zúčastněnými stranami v Evropě i mimo ni. III.

PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ

Výběr projektů EMRP a udělování grantů na podporu excelence ve výzkumu a grantů na podporu mobility výzkumných pracovníků se uskutečňuje na základě pravidelných výzev k předkládání návrhů. V rámci orientačního harmonogramu se předpokládá zveřejňování výzev k předkládání návrhů ve dvanácti- až osmnáctiměsíčních intervalech za období nejvýše sedmi let. Na udělování grantů na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků se vztahuje trvalá výzva. A.

Projekty EMRP a)

Výzva k předkládání návrhů možných výzkumných témat projektů EMRP (1. fáze): Každé výzvě k předkládání návrhů projektů EMRP předchází určení témat této výzvy podle níže uvedených kroků. Za prvé, výbor EMRP (viz příloha II) po konzultaci s Komisí určí části výzkumných činností v rámci EMRP, kterých se výzva k předkládání návrhů týká. Za druhé, výzkumná obec (jednotlivci nebo organizace se zájmem o dané téma) se vyzve prostřednictvím veřejné výzvy, aby ▌navrhla možná výzkumná témata. Za třetí, výbor EMRP schválí nejvhodnější možná výzkumná témata, která obdrží. Výbor EMRP může navrhovaná témata, která obdrží, pozměnit, rozdělit nebo spojit a zavést témata nová s cílem optimalizovat výzvu k předkládání návrhů ve 2. fázi. Výbor EMRP zajistí, aby

130 /PE 425.401

CS

konečná výzkumná témata nebylo možno vysledovat zpět k jejich původním navrhovatelům, a byla tedy anonymní. b)

Výzva k předkládání návrhů projektů EMRP (2. fáze): Jakmile byla vybrána výzkumná témata, EURAMET e.V. zveřejní výzvu k předkládání návrhů a vyzve výzkumné týmy z národních metrologických ústavů a určených ústavů zúčastněných států, aby vytvořily konsorcia a předložily návrhy projektů. Výzva k předkládání návrhů probíhá po dobu nejméně dvou měsíců. EURAMET e.V. vyhodnotí jednotlivé obdržené návrhy s pomocí nejméně tří nezávislých odborníků, které jmenuje na základě kritérií stanovených v pravidlech pro účast v sedmém rámcovém programu. Odborníci vypracují pořadník, který je závazný pro přidělení finančních prostředků Společenství a finančních prostředků jednotlivých států. Pro projekty EMRP platí tato hlavní hodnotící kritéria: –

vědecká a/nebo technologická excelence;

–

význam pro cíle EMRP;

–

možný dopad plynoucí z vypracování, šíření a využití výsledků projektu;

–

kvalita a účinnost provádění a řízení.

Hlavní hodnotící kritéria jsou upřesněna ve výzvě k předkládání návrhů. Dodatečná kritéria lze zavést pod podmínkou, že jsou zveřejněna ve výzvě k předkládání návrhů, nejsou diskriminační a nepřevažují nad hlavními hodnotícími kritérii. Konsorcium předkládající návrh projektu EMRP může zahrnovat jakýkoli další evropský nebo mimoevropský subjekt, který není způsobilý pro financování, za předpokladu, že tento subjekt může poskytnout reálné ujištění o tom, že má k dispozici zdroje nezbytné pro účast. Konsorcium předkládající návrh projektu EMRP může již v této fázi ve svém návrhu uvést návrh grantu na podporu excelence ve výzkumu za předpokladu, že tento návrh přidává projektu potřebnou vědeckou hodnotu. V tomto případě je hodnocení návrhu grantu na podporu excelence ve výzkumu součástí celkového hodnocení projektu. Výběr projektu pro financování automaticky znamená udělení tohoto grantu. Rada pro výzkum při EURAMET e.V., zmíněná v příloze II tohoto rozhodnutí, vydá své nezávislé stanovisko k celkovým výsledkům hodnocení výzvy k předkládání návrhů projektů EMRP (1. a 2. fáze), nikoli však k jednotlivým projektům EMRP. Toto stanovisko EURAMET e.V. náležitě zohlední při následujících výzvách k předkládání návrhů. B.

Výzva k předkládání návrhů grantů na podporu excelence ve výzkumu a grantů na podporu mobility výzkumných pracovníků (3. fáze) PE 425.401\ 131

CS

Ke zveřejnění seznamu vybraných návrhů projektů EMRP se připojí výzva určená širší výzkumné obci, aby se zúčastnila projektů EMRP prostřednictvím grantů na podporu excelence ve výzkumu a/nebo grantů na podporu mobility výzkumných pracovníků. Každé konsorcium pro projekt EMRP bude vyzváno (pokud již nepředložilo návrh grantu pro výzkumné pracovníky a grantu na podporu excelence spolu s návrhem projektu EMRP, jak je popsáno v sedmém odstavci předchozí části A písm. b)), aby do tří měsíců od vstupu smlouvy o projektu EMRP v platnost zveřejnilo výzvu k předkládání návrhů s cílem určit možné příjemce a navrhnout sdružení EURAMET e.V., aby jim udělilo grant na podporu excelence ve výzkumu nebo grant na podporu mobility výzkumných pracovníků. Orientační rozdělení finančních prostředků EMRP je vypočteno tak, aby v průměru bylo možno na každý projekt EMRP přidělit nejméně jeden grant na podporu excelence ve výzkumu a/nebo grant na podporu mobility výzkumných pracovníků. Toto však nepředstavuje závaznou povinnost a tento druh grantů se uděluje co nejpružněji. Konsorcium pro projekt EMRP zveřejní výzvu k předkládání návrhů nejméně v jednom mezinárodním věstníku a v celostátních novinách ve třech různých zúčastněných státech. Odpovídá rovněž za rozšíření výzvy s využitím zvláštní informační podpory, zejména internetových stránek věnovaných sedmému rámcovému programu, speciálních tiskovin a brožur a prostřednictvím národních kontaktních míst zřízených členskými státy a zeměmi přidruženými k sedmému rámcovému programu. Mimoto musí zveřejnění a rozšíření výzvy k předkládání návrhů odpovídat veškerým pokynům a metodickým poznámkám vypracovaným sdružením EURAMET e.V. Mimoto musí zveřejnění a rozšíření výzvy k předkládání návrhů odpovídat veškerým pokynům a metodickým poznámkám vypracovaným sdružením EURAMET e.V. Konsorcium informuje EURAMET e.V. o výzvě a jejím obsahu nejméně 30 dnů před předpokládaným dnem jejího zveřejnění. EURAMET e.V. přezkoumá soulad výzvy s příslušnými pravidly, pokyny a metodickými poznámkami. Výzva k předkládání návrhů probíhá po dobu nejméně pěti týdnů. Konsorcium pro projekt EMRP vyhodnotí obdržené návrhy s pomocí nejméně dvou nezávislých odborníků, které jmenuje na základě pravidel pro účast v sedmém rámcovém programu. Na hodnocení návrhů se vztahují tato hlavní hodnotící kritéria: –


–

význam pro cíle projektu EMRP;

–

kvalita a prováděcí kapacita žadatele a jeho potenciál s ohledem na další pokrok;

–

kvalita navrhované činnosti v oblasti vědeckého vzdělávání a/nebo předávání poznatků.

Hlavní hodnotící kritéria jsou upřesněna ve výzvě k předkládání návrhů. Dodatečná kritéria lze zavést pod podmínkou, že jsou zveřejněna ve výzvě k předkládání návrhů, nejsou diskriminační a nepřevažují nad hlavními hodnotícími kritérii.

132 /PE 425.401

CS

Konsorcium pro projekt EMRP navrhne sdružení EURAMET e.V. udělení grantu příjemci a předloží zprávu o tom, jak byla výzva k předkládání návrhů administrativně zvládnuta, včetně způsobu zveřejnění a jmen a příslušnosti odborníků podílejících se na hodnocení. Do 45 dnů od obdržení tohoto návrhu EURAMET e.V. udělí grant, nebo udělení grantu odmítne, nebyl-li výběr proveden v souladu s příslušnými pravidly, pokyny a metodickými poznámkami. EURAMET e.V. vyzve evropské země, které mají v oblasti metrologického výzkumu omezený nebo nulový potenciál, aby své výzkumné ústavy a univerzity vybídly k podávání žádostí o grant na podporu mobility výzkumných pracovníků jako k jednomu z prostředků k vybudování svých kapacit v oblasti metrologického výzkumu. C.

Granty na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků EURAMET e.V. zveřejní trvale probíhající výzvu k předkládání návrhů grantů na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků, a to nejméně v jednom mezinárodním věstníku a v celostátních novinách ve třech různých zúčastněných státech. Odpovídá rovněž za rozšíření výzvy s využitím zvláštní informační podpory, zejména internetových stránek věnovaných sedmému rámcovému programu, speciálních tiskovin a brožur a prostřednictvím národních kontaktních míst zřízených členskými státy a zeměmi přidruženými k sedmému rámcovému programu. Návrhy předkládají výzkumní pracovníci a vysílající a přijímající organizace (národní metrologické ústavy, určené ústavy nebo jiné organizace podílející se na projektu EMRP). Orientační rozdělení finančních prostředků je vypočteno tak, aby v průměru bylo možno na každý projekt EMRP přidělit nejméně jeden grant na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků. Toto však nepředstavuje závaznou povinnost a tento druh grantů se uděluje co nejpružněji. EURAMET e.V. vyhodnotí obdržené návrhy. Použijí se tato hlavní hodnotící kritéria: –


–

význam pro cíle projektu EMRP;

–

kvalita a prováděcí kapacita žadatele a jeho potenciál s ohledem na další pokrok;

–

kvalita navrhované činnosti v oblasti vědeckého vzdělávání a/nebo předávání poznatků.

Hlavní hodnotící kritéria jsou upřesněna ve výzvě k předkládání návrhů. Dodatečná kritéria lze zavést pod podmínkou, že jsou zveřejněna ve výzvě k předkládání návrhů, nejsou diskriminační a nepřevažují nad hlavními hodnotícími kritérii. Cílem EURAMET e.V. je stanovit ročně dvě mezní data, k nimž tyto granty udělí zjednodušeným postupem na základě stanoviska nejméně dvou nezávislých odborníků pro každý návrh, jež obsahuje diskusi a srovnání všech návrhů. D.

Souhrnná tabulka PE 425.401\ 133

CS

Druh financování

Způsobilé organizace1

Způsobilé země

Hodnotící kritéria

A. Projekt EMRP (konsorcium)

Národní metrologické ústavy a určené ústavy

Zúčastněné státy EMRP

Čl. 15 odst. 1 písm. a) pravidel pro účast v sedmém rámcovém programu

B1. Granty na podporu excelence ve výzkumu

Z:

Členské státy a země přidružené k sedmému rámcovému programu

Čl. 15 odst. 1 písm. b) pravidel pro účast v sedmém rámcovém programu

Členské státy a země přidružené k sedmému rámcovému programu


1) jakékoli organizace kromě národních metrologických ústavů nebo určených ústavů nebo 2) jednotlivého výzkumného pracovníka Do: projektu EMRP v národním metrologickém ústavu nebo určeném ústavu

B2. Granty na podporu mobility výzkumných pracovníků

Z: 1) národních metrologických ústavů a určených ústavů nebo 2) organizace využívající grant na podporu excelence ve výzkumu 3) výzkumní pracovníci z členských zemí EURAMET, které se neúčastní EMRP a které v současnosti mají v oblasti metrologického výzkumu omezený nebo nulový potenciál Do: 1) národních metrologických ústavů a určených ústavů nebo

1

Společné výzkumné středisko má stejné postavení jako národní metrologické ústavy.

134 /PE 425.401

CS

2) organizací využívajících grant na podporu excelence ve výzkumu B3. Granty na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků

Z: národních metrologických ústavů a určených ústavů

Zúčastněné státy EMRP


Do: 1) národních metrologických ústavů a určených ústavů nebo 2) jiných organizací účastnících se projektu EMRP (konsorcium)

IV.

MECHANISMUS FINANCOVÁNÍ

A.

Financování na úrovni programu EMRP je financován zúčastněnými státy a Společenstvím. Zúčastněné státy stanoví víceletý finanční plán účasti v EMRP a přispívají na financování jeho činností. Vnitrostátní příspěvky mohou pocházet ze stávajících nebo nově vytvořených programů, pokud jsou v souladu s charakterem veřejně financované metrologie na špičkové úrovni. Každý zúčastněný stát kromě požadavku na základní financování (vyhrazený rozpočet EMRP) určí rezervní finanční prostředky ve výši 50 % tohoto požadavku s cílem zajistit pružnost provozu EMRP v době jeho životnosti a dodržovat pořadník. Financování EMRP zahrnuje kromě úplného financování provozních nákladů EMRP zejména závazek přispívat na financování účastníků vybraných projektů EMRP z vyhrazených vnitrostátních rozpočtů EMRP a poskytnout příspěvek v hotovosti, s kvótami v poměru k vyhrazeným rozpočtům EMRP, do společného fondu na financování grantů pro výzkumné pracovníky. Celkový finanční příspěvek Společenství do EMRP je vypočten tak, aby odpovídal skutečným finančním příspěvkům zúčastněných států (vyjma provozních nákladů vyšších než 16 milionů EUR a rezervních finančních prostředků) a dosahoval maximální výše 200 milionů EUR. Jelikož provozní náklady jsou zahrnuty do výpočtu odpovídajícího příspěvku, EURAMET e.V. je musí odůvodnit. Finanční příspěvek Společenství se nepoužije k úhradě provozních nákladů EURAMET e.V.

B.

Orientační rozdělení finančních prostředků

Celkový součet: 400 milionů EUR (+ 100 milionů EUR rezervních finančních prostředků)

PE 425.401\ 135

CS

Druh činnosti

Společenství

Zúčastněné státy

Celkem

200 milionů EUR

200 milionů EUR

400 milionů EUR

%

miliony EUR

%

miliony EUR

%

miliony EUR

82 %

164

90 %

180

86 %

344

18 %

36

2%

4

10 %

40

B.1 Granty na podporu excelence ve výzkumu

7,5 %

30

B.2 Granty na podporu mobility výzkumných pracovníků

1,5 %

6

B.3 Granty na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků

1,0 %

4

4%

16

100 %

400

Modul návrhů projektů EMRP (část A) Modul návrhů grantů pro výzkumné pracovníky (část B) – financování až do 100 %

Provozní náklady (část C)▌ Celkem

C.

1

-

-

8%

16

100 %

200

100%

200

Financování projektů EMRP a grantů pro výzkumné pracovníky Přidělování finančních prostředků z vyhrazených rozpočtů EMRP a z příspěvku Společenství na projekty EMRP se řídí umístěním ve schváleném pořadníku hodnocení. Finanční příspěvek pro účastníky těchto projektů EMRP je vypočten podle způsobilých nákladů, jak je stanoveno v pravidlech pro účast v sedmém rámcovém programu. V případě, že je vyhrazený rozpočet EMRP vyčerpán kvůli vysoké úspěšnosti národních metrologických ústavů a určených ústavů z konkrétního zúčastněného státu, tento zúčastněný stát použije rezervní finanční prostředky ve výši 50 % svého vyhrazeného rozpočtu EMRP k přidělení na další vybrané návrhy podle pořadníku. Příspěvek Společenství na projekty EMRP je pro jednotlivé výzvy k předkládání návrhů stanoven jako procentní podíl způsobilých nákladů nižší než 50 %. Na účastníky projektu EMRP bude převeden přímo ze sdružení EURAMET e.V.

1

Na rozdíl od ostatních údajů tato částka představuje závaznou maximální výši při výpočtu odpovídajících finančních prostředků zúčastněných států.

136 /PE 425.401

CS

Vnitrostátní příspěvky na projekty EMRP se poskytují pomocí příslušných vnitrostátních finančních mechanismů. Příspěvek Společenství a vnitrostátní příspěvky v hotovosti používané k financování grantů na podporu excelence ve výzkumu, grantů na podporu mobility výzkumných pracovníků a grantů na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků jsou převedeny na sdružení EURAMET e.V. a z něj pak na příjemce grantů. Legálnost a správnost uskutečněných operací, a zejména existence vnitrostátního příspěvku, jeho skutečné vyplacení, náležité použití finančních prostředků Společenství a způsobilost uplatňovaných nákladů jsou zajištěny v rámci odpovědnosti EURAMET e.V. a stanoveny prostřednictvím nezávislých finančních auditů projektů EMRP na základě zásad, které jsou v souladu se zásadami sedmého rámcového programu. Granty na podporu excelence ve výzkumu, granty na podporu mobility výzkumných pracovníků a granty na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků jsou pevně stanovené granty udělené podle předem stanovených stupnic; příslušné podrobné výdaje nepodléhají auditu. Kategorie nákladů, na něž se takovýto grant vztahuje, nejsou způsobilé jako náklady projektu EMRP. Formálními doklady je nutno doložit pouze skutečné vyplacení stanovené částky v plné výši konečnému příjemci. Platby v hotovosti se nepovažují za náležitě doložené a nejsou způsobilé. EURAMET e.V. může požadovat odpovídající finanční prostředky od příjemců grantů na podporu excelence ve výzkumu, kteří jsou právními subjekty, a nikoli jednotlivci. V.

UJEDNÁNÍ V OBLASTI PRÁV K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ

EURAMET e.V. přijme v rámci EMRP politiku duševního vlastnictví v souladu s čl. 2 písm. h) tohoto rozhodnutí.

PE 425.401\ 137

CS

PŘÍLOHA II Řízení a provádění evropského metrologického výzkumného programu (EMRP) I.

ÚVOD

Specializovanou prováděcí strukturou EMRP je EURAMET e.V. Organizace EURAMET e.V. byla založena v roce 2007 podle německého práva jako neziskové sdružení. Jedná se o evropskou regionální metrologickou organizaci. Členství v EURAMET e.V. je otevřené národním metrologickým ústavům jakožto členům a určeným ústavům jakožto partnerům z členských států Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu a z ostatních evropských států. Partnerem může být rovněž Ústav pro referenční materiály a měření při Evropské komisi. V současnosti pocházejí členové z 32 zemí. Dvaadvacet těchto zemí je zároveň zúčastněnými státy EMRP. II.

ŘÍZENÍ EMRP V RÁMCI EURAMET E.V.

Úkoly při provádění EMRP přebírají níže uvedené orgány a vnitřní struktury EURAMET e.V.: 1.

Předseda EMRP a jeho zástupce jsou voleni výborem EMRP. Předsedou EMRP je automaticky jeden ze dvou místopředsedů EURAMET e.V. Předseda zastupuje z právního hlediska EURAMET e.V. v záležitostech týkajících se EMRP.

2.

Výbor EMRP je složen z členů EURAMET (tj. národních metrologických ústavů), jejichž země jsou zúčastněnými státy. Výbor EMRP je orgánem EMRP s rozhodovací pravomocí a odpovídá za veškeré záležitosti týkající se EMRP, včetně rozhodnutí o stanovení a aktualizaci programu, naplánování výzvy k předkládání návrhů, charakteristice rozpočtu, kritériích způsobilosti a výběru, skupině hodnotitelů, schválení pořadníku projektů EMRP, které mají být financovány, sledování pokroku financovaných projektů EMRP a o dohledu na přiměřené a řádné fungování sekretariátu s ohledem na EMRP. Výbor EMRP volí předsedu EMRP (který je automaticky „místopředsedou EURAMET (EMRP)“) a jeho zástupce.

3.

Rada pro výzkum je složena z vyvážené skupiny odborníků na vysoké úrovni z řad průmyslu, výzkumu, z akademické obce a z mezinárodních zúčastněných organizací. Vydává nezávislá strategická doporučení k záležitostem týkajícím se EMRP a v případě potřeby a na žádost předkládá zprávy nebo připomínky výboru EMRP, v každém případě však vydává stanovisko k jednotlivým výzvám k předkládání návrhů a cyklům výběru.

4.

Sekretariát je složen z osob zaměstnaných v EURAMET e.V. nebo dočasně přidělených do EURAMET e.V. Jeho struktura a úkoly se řídí jednacím řádem EURAMET e.V. Část sekretariátu odpovědnou za provádění EMRP hostí National Physical Laboratory, člen EURAMET e.V. ze Spojeného království (║„hostící člen“).

5.

Vedoucí programu EMRP je vyšší řídící pracovník a v rámci prozatímního řešení může být dočasně přidělen od hostícího člena. Vedoucí programu EMRP jedná ve všech záležitostech týkajících se EMRP výhradně pod přímým vedením organizace EURAMET e.V. a podává zprávy jejím orgánům. EURAMET e.V. vytvoří účinné postupy, které zajistí, aby mezi vedoucím programu EMRP a žadateli, účastníky ani příjemci nedocházelo ke střetu zájmů.

138 /PE 425.401

CS

III.

VÝHRADNÍ POVINNOSTI EURAMET E.V. A ZADÁVÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH A LOGISTICKÝCH ÚKOLŮ PŘI PROVÁDĚNÍ EMRP HOSTÍCÍMU ČLENU FORMOU SUBDODÁVKY

Za provádění EMRP je výhradně odpovědná organizace EURAMET e.V. Spravuje finanční příspěvek Společenství do EMRP. Dále přebírá odpovědnost zejména za: –

aktualizaci EMRP;

–

stanovení výzev k předkládání návrhů;

–

zveřejnění výzev k předkládání návrhů;

–

přijímání návrhů pro 1. a 2. fázi a návrhů grantů na podporu mobility začínajících výzkumných pracovníků;

–

výběr nezávislých odborníků pro hodnocení;

–

přijímání jednotlivých posudků nezávislých odborníků a předsedání hodnotícím skupinám;

–

přijímání konečných rozhodnutí o výběru;

–

zahájení smluvních jednání a uzavření smluv s vybranými konsorcii pro projekty EMRP a ostatními příjemci;

–

přijímání veškerých stížností v souvislosti s výzvami a reagování na tyto stížnosti;

–

příjem, přidělení a sledování využití finančního příspěvku Společenství;

–

provádění plateb účastníkům financovaných projektů EMRP a příjemcům grantů;

–

reagování na požadavky na předkládání zpráv Komisi1.

Ačkoli výše uvedené povinnosti a rozhodování v rámci EMRP náleží výhradně EURAMET e.V., určité administrativní a logistické úkoly při provádění EMRP je možno zadat za úplatu hostícímu členovi formou subdodávky. Tato administrativní a logistická podpora spočívá: –

v zajišťování správy a logistiky pro provádění postupů v souvislosti s výzvami k předkládání návrhů, včetně poskytnutí vyhrazené linky pomoci;

–

v poskytnutí podpory EURAMET e.V. při vypracování pokynů a jiné dokumentace;

–

v zajištění zvláštních internetových stránek;

1

Sledování finančního příspěvku Společenství zahrnuje veškeré činnosti, které mají povahu kontroly a auditu, ex-ante a/nebo ex-post, a které jsou považovány za nezbytné pro uspokojivé provádění výkonných úkolů svěřených Komisí. Tyto činnosti mají zajistit přiměřenou jistotu ohledně legálnosti a správnosti příslušných transakcí a způsobilosti uplatňovaných nákladů. PE 425.401\ 139

CS

–

v poskytování podpory při přípravě smluv, sledování projektů a přijímání opatření v návaznosti na projekty EMRP a granty pro výzkumné pracovníky;

–

v podpoře výboru EMRP a předsedy EMRP podle potřeby.

Po dohodě s Komisí lze hostícímu členovi zadat formou subdodávky další úkoly v období, kdy EURAMET e.V. buduje svůj stálý sekretariát.

140 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0225 Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (KOM(2008)0644 – C6-0373/2008 – 2008/0198(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, -

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0644),

-

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0373/2008),

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0115/2009),

1.


2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.


Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 Text navržený Komisí (1) Lesy přinášejí velký hospodářský, ekologický a sociální užitek, který zahrnuje i dřevní a nedřevní produkty a ekologické služby.

Pozměňovací návrh (1) Lesy přinášejí velký hospodářský, ekologický a sociální užitek, který zahrnuje i dřevní a nedřevní produkty, ekologické služby a životní prostor místních komunit.

PE 425.401\ 141

CS

Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh (1a) Lesní prostředí je cenné dědictví, které je třeba chránit, uchovávat a, je-li to možné, obnovovat, přičemž konečným cílem je zachovat biologickou rozmanitost a funkčnost ekosystému, chránit klima a bránit práva původních obyvatel a místních komunit závislých na lese.

Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 b (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh (1b) Les je hospodářský zdroj, jehož využívání vede k blahobytu a zaměstnanosti. Využívání má i pozitivní vliv na klima, protože lesní produkty mohou nahradit energeticky náročnější výrobky.

Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 c (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh (1c) Zejména z hlediska klimatu má velký význam to, aby subdodavatelé, kteří působí na vnitřním trhu, obchodovali výlučně se zákonně vytěženým dřevem, protože to zajistí, že nebude narušena důležitá funkce lesa při odbourávání oxidu uhličitého. Použití zákonně vytěženého dřeva jako stavebního materiálu například na dřevostavby dále přispívá k dlouhodobému vázání oxidu uhličitého.

142 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 d (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh (1d) Na lese a dřevařském průmyslu z velmi velké části závisí sociální a hospodářský rozvoj rozvojových zemí. Les a dřevařský průmysl v těchto zemích je primárním zdrojem příjmů pro mnoho lidí. Je proto důležité nebrzdit tento zdroj rozvoje a příjmu, nýbrž naopak se soustředit na to, jak v těchto regionech podpořit udržitelnější rozvoj lesního hospodářství.


Pozměňovací návrh (2a) Je zjevné, že tlak na přírodní lesní zdroje a poptávka po dřevu a dřevařských výrobcích je často příliš vysoká a že Společenství musí snížit dopady své činnosti na lesní ekosystémy bez ohledu na to, kde se projevují jejich důsledky.

Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Nezákonná těžba dřeva je přetrvávající a značný problém na mezinárodní úrovni. Představuje významnou hrozbu pro lesy, protože přispívá k odlesňování, které stojí asi za 20 % emisí CO2, ohrožuje biologickou rozmanitost a podkopává udržitelné obhospodařování a rozvoj lesa. Kromě jiného má i sociální, politické a hospodářské dopady.

(3) Nezákonná těžba dřeva v kombinaci s nedostatečným fungováním orgánů a vlád v oblasti lesnictví v mnoha zemích produkujících dřevo je přetrvávající a značný problém na mezinárodní úrovni. Nezákonná těžba dřeva představuje významnou hrozbu pro lesy, protože přispívá k odlesňování a znehodnocování lesů, které stojí asi za 20 % emisí CO2, má rovněž vliv na procesy přeměny lesů na PE 425.401\ 143

CS

poušť či step, zvyšuje erozi půd a zvyšuje nebezpečí extrémních přírodních jevů a případných povodní, ohrožuje biologickou rozmanitost, škodí životnímu prostoru původních obyvatel a podkopává udržitelné obhospodařování a rozvoj lesa. Kromě jiného má i sociální, politické a hospodářské dopady, často překáží postupu směrem k cílům řádné správy a ohrožuje také místní komunity závislé na lesu i práva původních obyvatel. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh (3a) Cílem tohoto nařízení je zastavit obchod s nezákonně vytěženým dřevem a výrobky z něj v rámci EU a přispět k zastavení odlesňování a znehodnocování lesů a s tím souvisejícími emisemi uhlíku a snižováním úbytku biologické rozmanitosti po celém světě, a podporovat přitom udržitelný hospodářský růst, udržitelný rozvoj lidstva a úctu k původním a místním obyvatelům. Toto nařízení by mělo přispět k plnění povinností a závazků obsažených mj. v: Úmluvě o biologické rozmanitosti z roku 1992 (CBD); Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z roku 1973 (CITES); Mezinárodních dohodách o tropickém dřevě (ITTA) z roku 1983, 1994 a 2006; Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2002 (UNFCCC); Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci z roku 1994; Deklaraci o životním prostředí a rozvoji přijaté v Riu v roce 1992; Johannesburské deklaraci a prováděcím plánu přijatými na Světovém summitu o udržitelném rozvoji dne 4. září 2002; návrzích opatření Mezivládního panelu o lesích / Mezivládního fóra o lesích; právně

144 /PE 425.401

CS

nezávazném autoritativním prohlášení k zásadám globální dohody o využívání, ochraně a trvale udržitelném rozvoji všech typů lesů, které přijala konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v roce 1992; Agendě 21 přijaté UNCED v červnu 1992; usnesení „Program dalšího provádění Agendy 21“ přijatém na zvláštním zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (Ungass) v roce 1997; Deklaraci tisíciletí z roku 2000; Světové chartě na ochranu přírody přijaté v roce 1982; prohlášení konference OSN o životním prostředí konané v roce 1972; akčním plánu pro životní prostředí z roku 1972, návrzích Mezivládního panelu o lesích, které schválilo Valné shromáždění Organizace spojených národů na svém zvláštním zasedání v roce 1997; usnesení 4/2 Fóra Organizace spojených národů o lesích; Úmluvě o ochraně Evropské fauny a flory a přírodních stanovišť z roku 1979; Úmluvě OSN proti korupci (UNCAC) z roku 2003.


Pozměňovací návrh 3b. V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu pro životní prostředí1 bylo jako jedna z prioritních činností označeno zkoumání možnosti přijmout aktivní opatření na předcházení a boj proti obchodu s nezákonně vytěženým dřevem a pokračování aktivní účasti Společenství a členských států v uplatňování globálních i regionálních usnesení a dohod týkajících se problematiky lesního hospodářství. 1 Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

PE 425.401\ 145

CS



(4) Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v lesnictví (FLEGT) byl navržen balíček opatření na podporu mezinárodního úsilí za účelem vyřešení problému nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu.

(4) Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v lesnictví (FLEGT) byl navržen balíček opatření na podporu mezinárodního úsilí za účelem vyřešení problému nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu a přispění k širšímu cíli udržitelného obhospodařování lesů.



(5) Rada a Evropský parlament uznaly potřebu, aby Společenství přispělo k celosvětovému úsilí o vyřešení problému nezákonné těžby dřeva a toto sdělení přivítaly.

(5) Rada a Evropský parlament uznaly potřebu, aby Společenství přispělo k celosvětovému úsilí o vyřešení problému nezákonné těžby dřeva a o podporu udržitelné zákonné těžby v rámci udržitelného rozvoje, udržitelného obhospodařování lesů a snižování chudoby, jakož i sociální rovnosti a národní svrchovanosti, a toto sdělení přivítaly.


Pozměňovací návrh (6a) V rámci dvoustranných jednání se zeměmi, které mají velkou spotřebu dřeva, jako jsou USA, Čína, Rusko a Japonsko, by se Společenství mělo snažit problém nezákonné těžby dřeva projednat, směřovat je k zavedení vhodných

146 /PE 425.401

CS

harmonizovaných povinností pro hospodářské subjekty na jejich vlastním trhu se dřevem a vytvořit nezávislý globální systém včasné výměny informací a evidence nezákonné těžby dřeva, na němž by se podílel například Interpol a vhodný orgán Spojených národů, jenž by využíval nejnovější technologie satelitního sledování.


Pozměňovací návrh (6b) Hospodářské subjekty ze zemí s lesy mezinárodního ekologického významu budou mít zvláštní odpovědnost za udržitelnou těžbu dřeva.



(7) S ohledem na značný rozsah a naléhavost problému je nezbytné aktivně podporovat boj proti nezákonné těžbě dřeva a s ní souvisejícímu obchodu, doplnit a posílit iniciativu dobrovolných dohod o partnerství a zlepšit součinnost politik zaměřených na ochranu lesů a na dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí, včetně boje se změnou klimatu a se snižováním biologické rozmanitosti.

(7) S ohledem na značný rozsah a naléhavost problému je nezbytné aktivně podporovat boj proti nezákonné těžbě dřeva a s ní souvisejícímu obchodu, snížit důsledky činnosti Společenství na lesní ekosystémy, doplnit a posílit iniciativu dobrovolných dohod o partnerství a zlepšit součinnost politik zaměřených na snižování chudoby, ochranu lesů a na dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí, včetně boje se změnou klimatu a se snižováním biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh 15

PE 425.401\ 147

CS

Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh (7a) všichni účastníci dodavatelského řetězce by měli na základě zásady prevence nést odpovědnost za vyloučení rizika uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na trh;

Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 Text navržený Komisí (8) Úsilí zemí, které uzavřely dobrovolné dohody o partnerství FLEGT se Společenstvím, a zásady, jež do nich byly začleněny, především pokud jde o definici pojmu „zákonně vytěžené dřevo“ by měly být uznány. Mělo by být také zohledněno, že v režimu licencí FLEGT se do Společenství dováží pouze dřevo a výrobky ze dřeva vytěženého v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Mělo by být také zohledněno, že v režimu licencí FLEGT se do Společenství dováží pouze dřevo a výrobky ze dřeva vytěženého v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Proto by dřevařské výrobky uvedené v přílohách II a III nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství, které pocházejí z partnerských zemí zařazených do přílohy I nařízení Rady (ES) č. 2173/2005, měly být považovány za vytěžené zákonným způsobem za předpokladu, že jsou v souladu s tímto nařízením a všemi prováděcími ustanoveními.

148 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh (8) Úsilí zemí, které uzavřely dobrovolné dohody o partnerství FLEGT se Společenstvím, a zásady, jež do nich byly začleněny, především pokud jde o definici pojmu „zákonně vytěžené dřevo“ by měly být uznány. Mělo by být také zohledněno, že v režimu licencí FLEGT se do Společenství dováží pouze dřevo a výrobky ze dřeva vytěženého v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Mělo by být také zohledněno, že v režimu licencí FLEGT se do Společenství dováží pouze dřevo a výrobky ze dřeva vytěženého v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Proto by dřevařské výrobky uvedené v přílohách II a III nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství, které pocházejí z partnerských zemí zařazených do přílohy I tohoto nařízení by měly být považovány za vytěžené zákonným způsobem za předpokladu, že jsou v souladu s tímto nařízením a všemi prováděcími ustanoveními. Zásady obsažené v dobrovolných dohodách o partnerství, zejména v souvislosti s definicí pojmu „zákonně vytěžené dřevo“, musí mimo jiné zahrnovat a zaručovat udržitelné obhospodařování

lesa, zachování biologické rozmanitosti, ochranu místních komunit závislých na lese a ochranu původních obyvatel a musí zaručit práva těchto komunit a obyvatel. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 Text navržený Komisí (10) S ohledem na komplexní povahu nezákonné těžby dřeva, pokud jde o související faktory a dopady, pozornost by se pro zamezení nezákonnému jednání měla soustředit na hospodářské subjekty.

Pozměňovací návrh (10) S ohledem na komplexní povahu nezákonné těžby dřeva, pokud jde o související faktory a dopady, pozornost by se pro zamezení nezákonnému jednání měla soustředit na hospodářské subjekty. Mezi nejúčinnější řešení, která je odradí od obchodování s nezákonnými dodavateli, patří zpřísnění požadavků a povinností a posílení právních nástrojů umožňujících stíhání hospodářských subjektů, které umísťují nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské produkty na trh EU, za jejich držení a prodej.

Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 Text navržený Komisí (11) Při absenci mezinárodně dohodnuté definice by určení toho, co představuje nezákonnou těžbu dřeva, mělo vycházet z právních předpisů země, kde bylo dřevo vytěženo.

Pozměňovací návrh (11) Při absenci mezinárodně dohodnuté definice by určení toho, co představuje nezákonnou těžbu dřeva, mělo vycházet hlavně z právních předpisů země, kde bylo dřevo vytěženo. Uplatnění norem zákonnosti by mělo dále zahrnout posouzení mezinárodních norem, mimo jiné normy Africké dřevařské organizace, Mezinárodní organizace pro tropické dřevo, Montrealského procesu o kritériích a ukazatelích pro ochranu a udržitelné obhospodařování lesa v mírném a severském pásmu, Panevropského procesu ochrany lesů o kritériích a ukazatelích pro udržitelné PE 425.401\ 149

CS

obhospodařování lesů. To by mělo přispět k provedení mezinárodních závazků, zásad a doporučení, včetně těch, která se týkají zmírnění změny klimatu, snížení úbytku biologické rozmanitosti, zmírnění chudoby, snížení desertifikace a ochrany a podpory práv původních obyvatel a místních komunit závislých na lese. Země, v níž bylo dřevo vytěženo, by měla předložit seznam veškeré zákonné těžby, včetně údajů o druzích stromů a maximální produkci dřeva. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 Text navržený Komisí


(12) Mnoho dřevařských výrobků se před svým prvním uvedením na trh a po něm zpracovává četnými způsoby. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži, požadavky stanovené tímto nařízením by se měly vztahovat jen na ty hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky na trh poprvé, a nikoli na všechny hospodářské subjekty v prodejním řetězci.

(12) Mnoho dřevařských výrobků se před svým prvním uvedením na trh a po něm zpracovává četnými způsoby. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži, požadavek na zavedení úplného systému opatření a postupů (systému náležité péče) za účelem maximálního snížení rizika uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh by se měl vztahovat jen na ty hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky na trh poprvé, a nikoli na všechny hospodářské subjekty v prodejním řetězci. Všechny hospodářské subjekty v zásobovacím řetězci by však měly být vázány prvořadým zákazem uvádět na trh nezákonně získané dřevo nebo výrobky z tohoto dřeva a musí v tomto směru vynakládat náležité úsilí.


Pozměňovací návrh 12a. Všechny hospodářské subjekty (obchodníci a výrobci) v dodavatelském

150 /PE 425.401

CS

řetězci dřeva a dřevařských výrobků na trhu Společenství by měly na nabízených výrobcích jasně uvádět, z jakého zdroje nebo od jakého dodavatele dřevo pochází. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 Text navržený Komisí (13) Celkový cíl, jímž je dosažení udržitelnosti prostřednictvím podpory kritérií udržitelnosti, je i nadále prioritou Společenství. Vzhledem k tomuto cíli a za účelem snížení zátěže hospodářských subjektů, které uvádějí na trh dřevo a dřevařské výrobky podléhající závazným kritériím udržitelnosti stanoveným směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) č XX/XX o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů, by se toto nařízení na takové výrobky nemělo vztahovat.

Pozměňovací návrh vypouští se


Pozměňovací návrh (15a) Při provádění tohoto nařízení musí Komise a členské státy brát především ohled na zvláštní ohrožení malých a středních podniků a jejich omezené zdroje. Je nanejvýš důležité, aby malé a střední podniky nebyly zatěžovány složitými pravidly, která jim brání v rozvoji. Komise by proto měla v nejvyšší možné míře – na základě mechanismů a zásad stanovených v budoucím aktu o malých podnicích – vypracovat zjednodušené systémy pro povinnosti malých a středních podniků podle tohoto nařízení, aniž by ohrozila jeho cíl a účel, a nabídnout těmto malým a středním podnikům uspokojivou alternativu pro PE 425.401\ 151

CS

umožnění jim pracovat v souladu s právními předpisy Společenství. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 Text navržený Komisí (16) Dřevařský průmysl má pro hospodářství Společenství značný význam. Organizace hospodářských subjektů jsou důležité prvky tohoto odvětví, protože zastupují zájmy těchto subjektů ve velkém měřítku a jednají s celou řadou zúčastněných stran. Tyto organizace mají rovněž odborné znalosti a kapacitu pro analýzu příslušných právních předpisů a pro pomoc svým členům při dodržování předpisů, a to za předpokladu, že svou pravomoc nevyužívají s cílem ovládnout trh. Pro snazší provádění tohoto nařízení a vytvoření dobrých postupů je vhodné uznat organizace, které vypracovaly požadavky pro realizaci systémů náležité péče. Seznam těchto uznaných organizací se zveřejní a bude umožněno, aby všechny příslušné orgány členských států uznaly kontrolní organizace, jež jsou do něj začleněny.

Pozměňovací návrh (16) Pro snazší provádění tohoto nařízení a vytvoření dobrých postupů je vhodné uznat organizace, které vypracovaly vhodné a účinné požadavky pro realizaci systémů náležité péče. Seznam těchto uznaných organizací se zveřejní.


Pozměňovací návrh (16a) Pro snazší provádění tohoto nařízení a vytvoření dobrých postupů by měla Evropská unie podporovat spolupráci výše jmenovaných organizací s ekologickými organizacemi a organizacemi pro lidská práva za účelem podpory systémů náležité péče a kontroly.

152 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 Text navržený Komisí (17) Příslušné orgány by měly sledovat, zda hospodářské subjekty dodržují povinnosti stanovené tímto nařízením. Za tímto účelem by měly provádět úřední kontroly a v případě potřeby by měly požadovat, aby hospodářské subjekty přijaly nápravná opatření.

Pozměňovací návrh (17) Příslušné orgány by měly sledovat, zda hospodářské subjekty dodržují povinnosti stanovené tímto nařízením. Za tímto účelem by měly provádět úřední kontroly, včetně celních kontrol, a v případě potřeby by měly požadovat, aby hospodářské subjekty přijaly nápravná opatření.

Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 Text navržený Komisí (19) Vzhledem k mezinárodní povaze nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu by příslušné orgány měly spolupracovat mezi sebou i se správními orgány třetích zemí či s Komisí.

Pozměňovací návrh (19) Vzhledem k mezinárodní povaze nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu by příslušné orgány měly spolupracovat mezi sebou i s ekologickými organizacemi, organizacemi pro lidská práva a se správními orgány třetích zemí či s Komisí.

Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 Text navržený Komisí (23) S cílem umožnit hospodářským subjektům a příslušným orgánům, aby se připravily na plnění požadavků uvedených v tomto nařízení, se toto nařízení použije za dva roky po svém vstupu v platnost.



PE 425.401\ 153

CS

Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh 23a) Vývoj v oblasti udržitelného lesního hospodářství je trvalý proces, a proto se toto nařízení musí vyhodnocovat, aktualizovat a měnit v souladu s výsledky nových výzkumů. Komise proto musí pravidelně zkoumat nejnovější dosažitelné výsledky výzkumu a vývoje a předkládat výsledky svého přezkumu spolu s navrženými změnami ve zprávě Evropskému parlamentu.


Pozměňovací návrh 23b) Aby se ochránil dobře fungující vnitřní trh s dřevařskými výrobky, musí Komise průběžně zkoumat, jaké účinky toto nařízení přináší. Zvláště se musí zaměřit pozornost na to, jaké důsledky má ustanovení na malé a střední podniky, které působí na vnitřním trhu. Komise by proto měla v souladu s tímto pravidelně provádět přezkum a analyzovat účinky nařízení na vnitřní trh, a to zejména na malé a střední podniky. Komise pak musí Evropskému parlamentu předložit zprávu o svém přezkumu, své závěry a návrhy opatření.

Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 1 – název Text navržený Komisí Předmět

154 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh Předmět a cíl

Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Článek 1 Text navržený Komisí


Tímto nařízením se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

Tímto nařízením se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh nebo dodávajících dřevo a dřevařské výrobky. Hospodářské subjekty musí zajistit, aby na trh bylo dodáno pouze dřevo a dřevařské výrobky ze zákonné těžby. Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh dřevo a dřevařské výrobky, uplatňují systém náležité péče.

Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. a Text navržený Komisí


a) „dřevem a dřevařskými výrobky“ dřevo a dřevařské výrobky uvedené v příloze, s výjimkou dřeva a dřevařských výrobků podléhajících závazným kritériím udržitelnosti stanoveným ve směrnici (ES) č. XX/XX;

a) „dřevem a dřevařskými výrobky“ dřevo a dřevařské výrobky uvedené v příloze, bez výjimky;

Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. a a (nové) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh aa) „dodáváním na trh“ dodávání dřeva a dřevařských výrobků na trh Společenství za účelem distribuce nebo použití v průběhu obchodní činnosti, ať již za úplatu nebo zdarma;

PE 425.401\ 155

CS

Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. b Text navržený Komisí


b) „uváděním na trh“ jakékoli dodávání dřeva a dřevařských výrobků poprvé na trh Společenství za účelem distribuce nebo použití v průběhu obchodní činnosti, ať již za úplatu nebo zdarma;

(b) „uváděním na trh“ první dodání dřeva a dřevařských výrobků na trh Společenství; další zpracování a distribuce dřeva nepředstavuje „uvádění na trh“;

Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. c Text navržený Komisí c) „hospodářským subjektem“ každá fyzická nebo právnická osoba uvádějící dřevo nebo dřevařské výrobky na trh;

Pozměňovací návrh c) „hospodářským subjektem“ každá fyzická nebo právnická osoba uvádějící nebo dodávající dřevo nebo dřevařské výrobky na trh;

Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. d a (nové) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh da) „rizikem“ míra pravděpodobnosti obchodování se dřevem a dřevařskými výrobky z nezákonného zdroje a závažnosti této situace;

Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. e Text navržený Komisí e) „řízením rizika“ soubor opatření a postupů prováděných hospodářskými subjekty s cílem snížit na minimum riziko 156 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh e) „řízením rizika“ systematické označování rizika a provádění souboru opatření a postupů s cílem snížit na

uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh;

minimum riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh;

Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. f Text navržený Komisí


f) „použitelnými právními předpisy“ právní předpisy země původu vytěženého dřeva upravující zachování a obhospodařování lesa a těžbu dřeva a právní předpisy pro obchodování se dřevem a dřevařskými výrobky vztahující se k zachování lesa a jeho obhospodařování a k těžbě dřeva;

f) „použitelnými právními předpisy“ právní předpisy, ať už vnitrostátní, regionální nebo mezinárodní, zejména ty, které se týkají zachování biologické rozmanitosti, obhospodařování lesů, práv na využívání zdrojů a minimalizaci nepříznivých dopadů na životní prostředí; měly by také zohlednit majetkovou držbu, práva původních obyvatel, právní předpisy týkající se práce a dobrých životních podmínek, daní, dovozních a vývozních cel, licenčních poplatků nebo poplatků souvisejících s těžbou, dopravou a uvedením na trh;

Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 2 – bod f a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh fa) „trvale udržitelným obhospodařováním lesů“, hospodaření a využívání lesů a zalesněných území takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy;

Pozměňovací návrh 40 PE 425.401\ 157

CS

Návrh nařízení Čl. 2 – písm. h Text navržený Komisí h) „kontrolní organizací“ právnická osoba nebo členské sdružení nebo svaz s právní způsobilostí sledovat a zajišťovat uplatňování systémů náležité péče ze strany hospodářských subjektů, které mají osvědčení o používání těchto systémů.

Pozměňovací návrh h) „kontrolní organizací“ právnická osoba nebo členské sdružení s právní způsobilostí a s příslušnými odbornými znalostmi umožňujícími sledovat a zajišťovat uplatňování systémů náležité péče ze strany hospodářských subjektů, které mají osvědčení o používání těchto systémů; tato organizace je právně nezávislá na hospodářských subjektech, kterým vydává osvědčení.

Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. h a (nové) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh ha) „možnost zpětného vysledování“ možnost zpětně dohledat a sledovat dřevo nebo dřevařské výrobky v průběhu všech etap výroby, zpracování a distribuce;

Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 a 2 Text navržený Komisí 1. Hospodářské subjekty vykonávají náležitou péči, aby snížily na minimum riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na trh. Za tímto účelem použijí postupy a opatření, dále jen „systém náležité péče“. 2. Hospodářské subjekty zavedou systém náležité péče obsahující prvky stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo použijí systém náležité péče uznané kontrolní organizace uvedené v čl. 5 odst. 1.

158 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh 1. Hospodářské subjekty zajistí, že na trh budou uvádět nebo dodávat pouze zákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky. 2. Hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky na trh, zavedou systém náležité péče obsahující prvky stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo použijí systém náležité péče uznané kontrolní organizace uvedené v čl. 5 odst. 1.

Stávající dohled v rámci vnitrostátních právních předpisů a veškeré dobrovolné správní mechanismy, které splňují požadavky stanovené tímto nařízením, lze využít jako základ systému náležité péče. 2a. Hospodářské subjekty, které dodávají dřevo a dřevařské výrobky na trh, prostřednictvím prodejního řetězce, budou schopny: i) identifikovat hospodářský subjekt, který jim dodal dřevo a dřevařské výrobky, a hospodářský subjekt, jemuž bylo dřevo a dřevařské výrobky dodány; ii) na vyžádání poskytovat informace o názvu druhů, zemi/zemích těžby a tam, kde je to možné, i potvrzení původu; iii) v případě potřeby zkontrolovat, zda hospodářský subjekt, který uvedl dřevo a dřevařské výrobky na trh, splnil povinnosti vyplývající z tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. -a (nové) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh -a) zajistí, aby bylo na trh uvedeno pouze zákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky pomocí systému možnosti zpětného vysledování a ověření třetí stranou – kontrolní organizací;

Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a Text navržený Komisí


a) poskytuje přístup k následujícím informacím o dřevě a dřevařských výrobcích uvedených hospodářským subjektem na trh:

a) obsahuje opatření, jimiž se zjistí:

i) popis;

i) země původu, les původu a, je-li to možné, oprávnění k těžbě; PE 425.401\ 159

CS

ii) země původu vytěženého dřeva;

ii) název druhu, včetně vědeckého názvu;

iii) objem a/nebo váha;

iii) hodnota;

iv) případně název a adresa hospodářského subjektu, který dřevo a dřevařské výrobky dodal;

iv) objem a/nebo váha;

v) informace o souladu s požadavky použitelných právních předpisů;

v) že dřevo nebo dřevo obsažené ve dřevařských výrobcích pochází ze zákonné těžby; vi) název a adresa hospodářského subjektu, který dřevo a dřevařské výrobky dodal; vii) fyzická nebo právnická osoba odpovědná za těžbu; viii) hospodářský subjekt, jemuž bylo dřevo a dřevařské výrobky dodány;

Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – pododstavec 1 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh Tato opatření podpoří příslušná dokumentace, kterou hospodářský subjekt nebo kontrolní organizace uchová v databázi.

Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b Text navržený Komisí b) obsahuje postup pro řízení rizika a

Pozměňovací návrh b) obsahuje postup pro řízení rizika, který se skládá ze: i) systematické identifikace rizik, mimo jiné pomocí shromažďování údajů a informací a využívání mezinárodních a vnitrostátních zdrojů nebo zdrojů Společenství; ii) provádění všech opatření nezbytných pro omezení vystavení rizikům;

160 /PE 425.401

CS

iii) zavádění postupů, které budou prováděny pravidelně, aby se ověřilo, že postupy stanovené v bodech i) a ii) účinně fungují a aby se v případě potřeby revidovaly; iv) zavedení záznamů za účelem prokázání účinného uplatňování opatření stanovených v bodech i)) až iii).

Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 Text navržený Komisí 2. Komise přijme opatření k provedení tohoto článku. Komise především stanoví kritéria pro posouzení, zda existuje riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh.

Pozměňovací návrh 2. Komise přijme opatření k provedení tohoto článku s cílem zajistit jednotný výklad pravidel a jejich účinné dodržování ze strany hospodářských subjektů. Komise především stanoví kritéria pro posouzení, zda existuje riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh. Komise při tom bude věnovat zvláštní pozornost zvláštnímu postavení a kapacitě malých a středních podniků, a pokud to bude možné, nabídne těmto podnikům přizpůsobené a zjednodušené alternativy systému hlášení a kontroly, aby tyto podniky neriskovaly přílišné zatížení. V závislosti na faktorech souvisejících s typem výrobku, zdrojem nebo složitostí dodavatelského řetězce budou některé kategorie dřeva a dřevařských výrobků nebo dodavatelů považovány za „vysoce rizikové“ vzhledem k tomu, že od hospodářských subjektů vyžadují zvláštní náležitou péči. Zvláštní náležitá péče může mj. zahrnovat: – požadování dodatečných dokumentů, údajů nebo informací; – požadování kontrol prováděných třetí stranou. Dřevo a dřevařské produkty

PE 425.401\ 161

CS

-

z oblastí konfliktů nebo zemí/regionů, na něž se vztahuje zákaz vývozu dřeva Rady bezpečnosti OSN,

-

ze zemí, u nichž existují konzistentní a spolehlivé informace o závažných nedostatcích v lesní správě, nízké úrovni prosazování právních předpisů v oblasti lesnictví nebo vysoké úrovni korupce,

-

ze zemí, u nichž statistiky Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) poukazují na ubývání lesních ploch,

-

z dodávek, u nichž zákazníci nebo externí subjekty poskytli spolehlivé důkazy o možných nesrovnalostech a tyto důkazy nebyly vyšetřováním vyvráceny,

budou podle tohoto nařízení hospodářskými subjekty považovány za „vysoce rizikové“. Komise dá k dispozici seznam vysoce rizikových zdrojů dřeva a dřevařských výrobků nebo dodavatelů.

Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh Před přijetím dalších prováděcích opatření budou konzultovány příslušné zúčastněné strany.

Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh 2a. Jednotlivým členským státům nebude

162 /PE 425.401

CS

bráněno v tom, aby při povolení uvádět dřevo a dřevařské výrobky na trh kladly na těžbu a původ dřeva přísnější požadavky, než jaké jsou stanoveny v tomto nařízení, na udržitelnost, ochranu životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a ekosystému, ochranu životního prostoru místních komunit, ochranu komunit závislých na lese a na ochranu a práva původních obyvatel. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Článek 4 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh Článek 4a Označování Členské státy zajistí, aby do dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost byly na veškerém dřevu a dřevařských výrobcích uváděných a dodávaných na trh v případě potřeby uvedeny informace stanovené čl. 3 odst. 2a.

Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 Text navržený Komisí 1. Příslušné orgány uznají kontrolní organizaci, která o uznání požádala, pokud kontrolní organizace splní tyto požadavky:

Pozměňovací návrh 1. Komise v souladu s regulativním postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2a uzná jako kontrolní organizaci soukromý nebo veřejný subjekt, který zavedl systém náležité péče obsahující prvky stanovené v čl. 4 odst. 1. 1a. Veřejný subjekt, který žádá o uznání podle odstavce 1, splní tyto požadavky:

a) má právní subjektivitu;

a) má právní subjektivitu; aa) je veřejnoprávní;

b) zavedla systém náležité péče obsahující

b) byl vytvořen pro provádění zvláštních PE 425.401\ 163

CS

prvky stanovené v čl. 4 odst. 1;

funkcí týkajících se oblasti lesnictví; ba) je z největší části financován státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány;

c) hospodářským subjektům, kterým uděluje osvědčení, ukládá povinnost používat její systémy náležité péče;

c) hospodářským subjektům, kterým uděluje osvědčení, ukládá povinnost používat jeho systémy náležité péče;

d) zavedla kontrolní mechanismy k zajištění toho, že hospodářské subjekty, jimž udělila osvědčení jakožto uživatelům jejího systému náležité péče, že tento systém náležité péče používají;

d) zavedl kontrolní mechanismy k zajištění toho, že hospodářské subjekty, jimž udělil osvědčení jakožto uživatelům jeho systému náležité péče, že tento systém náležité péče používají;

e) přijímá příslušná disciplinární opatření vůči každému hospodářskému subjektu, který získal osvědčení, avšak neplní systém náležité péče kontrolní organizace.

e) přijímá příslušná disciplinární opatření vůči každému hospodářskému subjektu, který získal osvědčení, avšak neplní systém náležité péče; disciplinární opatření zahrnují podávání zpráv o dané věci příslušnému vnitrostátnímu orgánu; ea) není ve střetu zájmů s příslušnými orgány.

Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 b (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh 1b. Soukromý subjekt, který žádá o uznání podle odstavce, 1 splní tyto požadavky: a) má právní subjektivitu; b) řídí se soukromým právem; c) má příslušné odborné znalosti; d) je právně nezávislý na hospodářských subjektech, kterým uděluje osvědčení; e) hospodářské subjekty, kterým uděluje osvědčení, jsou svou zakladatelskou smlouvou zavázány k tomu, aby využívaly jeho systémy náležité péče; f) zavedl kontrolní mechanismy k zajištění toho, že hospodářské subjekty, jimž udělil osvědčení jakožto uživatelům jeho systému náležité péče, že tento systém náležité péče používají;

164 /PE 425.401

CS

g) přijímá příslušná disciplinární opatření vůči každému hospodářskému subjektu, který získal osvědčení, avšak neplní systém náležité péče; disciplinární opatření zahrnují podávání zpráv o dané věci příslušnému vnitrostátnímu orgánu; Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 Text navržený Komisí


2. Kontrolní organizace předloží příslušnému orgánu spolu s žádostí o uznání tyto údaje:

2. Kontrolní organizace předloží Komisi spolu s žádostí o uznání tyto údaje:

a) statut;

a) statut;

b) jména osob jednajících jejím jménem;

b) jména osob jednajících jejím jménem; ba) dokumentaci prokazující příslušné odborné znalosti;

c) podrobný popis svého systému náležité péče.

c) podrobný popis svého systému náležité péče.

Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 Text navržený Komisí 3. Příslušné orgány rozhodnou o uznání kontrolní organizace do tří měsíců od předložení žádosti kontrolní organizací.

Pozměňovací návrh 3. V souladu s regulativním postupem stanoveným v čl. 11 odst. 2a Komise rozhodne o uznání kontrolní organizace do tří měsíců od předložení žádosti kontrolní organizací nebo doporučení od příslušného orgánu členského státu, který organizaci k uznání doporučuje. Rozhodnutí o uznání kontrolní organizace sdělí Komise do 15 dnů od data rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, který má pravomoc nad touto organizací, a společně s rozhodnutím zašle i kopii žádosti.

Provádějí pravidelné kontroly pro ověření, zda kontrolní organizace plní požadavky

Příslušné orgány členského státu provádějí pravidelně nebo na základě PE 425.401\ 165

CS

uvedené v odstavci 1.

opodstatněných obav třetích stran kontroly, včetně auditů na místě, pro ověření, zda kontrolní organizace plní požadavky uvedené v odstavci 1. Zprávy o kontrole budou zveřejněny. Pokud na základě těchto kontrol příslušný orgán zjistí, že kontrolní organizace neplní požadavky uvedené v odstavci 1, neprodleně Komisi informuje a sdělí jí jakýkoliv relevantní důkaz týkající se této záležitosti.

Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 4 Text navržený Komisí 4. Příslušný orgán odejme kontrolní organizaci uznání, pokud se prokáže, že přestala splňovat požadavky stanovené v odstavci 1.

Pozměňovací návrh 4. V souladu s regulativním postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2a odejme Komise kontrolní organizaci uznání, pokud se prokáže, že přestala splňovat požadavky stanovené v odstavci 1 a 1a nebo odstavci 1 a 1b.

Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 5 Text navržený Komisí 5. O každém rozhodnutí o udělení, zamítnutí či odejmutí uznání kontrolní organizaci uvědomí příslušné orgány Komisi do dvou měsíců.

Pozměňovací návrh 5. O každém rozhodnutí doporučit udělení, zamítnutí či odejmutí uznání jakékoliv kontrolní organizaci uvědomí příslušné orgány Komisi do dvou měsíců.

Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Článek 6 Text navržený Komisí Komise zveřejní seznam kontrolních organizací uznaných příslušnými orgány 166 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh Komise zveřejní seznam uznaných kontrolních organizací v řadě C Úředního

v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, jakož i na své internetové stránce. Seznam je pravidelně aktualizován.

věstníku Evropské unie, jakož i na své internetové stránce. Seznam je pravidelně aktualizován.



Kontrolní opatření

Kontrolní opatření a opatření dohledu

1. Příslušné orgány provádějí kontroly s cílem ověřit, zda hospodářské subjekty plní požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 a 2 a čl. 4 odst. 1.

1. Příslušné orgány provádějí dohled s cílem ověřit, zda hospodářské subjekty plní požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1, 2 a 2a a čl. 4 odst. 1. 1a. Dohled se provádí podle ročního plánu a/nebo na základě opodstatněných obav třetích stran nebo v každém případě tehdy, když příslušný orgán členského státu disponuje informacemi, které zpochybňují plnění požadavků týkajících se systémů náležité péče stanovených v tomto nařízení ze strany hospodářského subjektu. 1b. Dohled může mimo jiné zahrnovat: a) prověření technických a řídících systémů a postupů náležité péče a posouzení rizik, které hospodářské subjekty používají; b) prověření dokumentace a záznamů, které prokazují řádné fungování systémů a postupů; c) namátkové kontroly, včetně auditů na místě. 1c. Příslušné orgány jsou vybaveny spolehlivým systémem pro zpětné vysledování, aby mohly sledovat dřevařské výrobky, s nimiž se obchoduje na mezinárodní úrovni, a systémy veřejného sledování, které vyhodnotí, jak hospodářské subjekty plní své povinnosti, a pomohou jim určit vysoce rizikové dodavatele dřeva a dřevařských výrobků.

2. Hospodářské subjekty poskytnou všechnu pomoc nezbytnou pro snazší

2. Hospodářské subjekty poskytnou všechnu pomoc nezbytnou pro snazší PE 425.401\ 167

CS

provádění kontrol uvedených v odstavci 1.

3. Na základě kontrol uvedených v odstavci 1 mohou příslušné orgány požádat hospodářský subjekt o přijetí nápravných opatření.

provádění kontrol uvedených v odstavci 1, zejména pokud se týká přístupu do provozoven a předkládání dokumentace nebo záznamů. 3. Pokud na základě kontrol uvedených v odstavci 1 existuje domněnka, že hospodářský subjekt porušil požadavky stanovené v článku 3, mohou příslušné orgány v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zahájit řádné šetření tohoto porušení a v souladu se svým vnitrostátním právem a v závislosti na závažnosti porušení přijmou okamžitá opatření, mezi než mohou mj. patřit: a) okamžité zastavení obchodní činnosti; dále pak b) konfiskace dřeva a dřevařských výrobků. 3a. Okamžitá opatření učiněná příslušnými orgány jsou takové povahy, aby zabránila pokračování v daném porušování předpisů a umožňovala příslušným orgánům dokončit jeho vyšetřování. 3b. Pokud příslušné orgány usoudí, že technické a řídící systémy a postupy náležité péče a posouzení rizik nejsou dostačující, vyzvou hospodářský subjekt, aby učinil nápravná opatření.

Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 8 – název Text navržený Komisí Záznamy o kontrolách

168 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh Záznamy o dohledu

Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 Text navržený Komisí 1. Příslušné orgány uchovávají záznamy o kontrolách stanovených v čl. 7 odst. 1 s uvedením zejména jejich povahy a výsledků, včetně nápravných opatření, která mají být přijata. Záznamy o všech kontrolách se uchovávají nejméně 10 let.

Pozměňovací návrh Příslušné orgány uchovávají záznamy o dohledu uvedeném v čl. 7 odst. 1 s uvedením zejména jejich povahy a výsledků, včetně nápravných opatření, která mají být přijata. Záznamy o všech dohledech se uchovávají nejméně 10 let.

Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 Text navržený Komisí 2. Shrnutí záznamů uvedených v odstavci 1 se zveřejňuje v souladu se směrnicí 2003/4/ES.

Pozměňovací návrh 2. Záznamy uvedené v odstavci 1 se zveřejňují na internetu v souladu se směrnicí 2003/4/ES.

Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 Text navržený Komisí 2. Příslušné orgány si vyměňují informace o výsledcích kontrol uvedených v čl. 7 odst. 1 s příslušnými orgány dalšího členského státu nebo států a s Komisí.

Pozměňovací návrh Příslušné orgány si vyměňují informace o výsledcích dohledu uvedeného v čl. 7 odst. 1 s příslušnými orgány dalšího členského státu nebo států a s Komisí.

Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1 Text navržený Komisí


1. Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování tohoto nařízení.

1. Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování tohoto nařízení. Těmto PE 425.401\ 169

CS

orgánům budou poskytnuty dostatečné pravomoci, aby mohly prosazovat toto nařízení sledováním jeho uplatňování, vyšetřováním údajných porušení předpisů ve spolupráci s celními orgány a včasným podáváním zpráv o trestných činech žalujícímu orgánu. Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 2 Text navržený Komisí 2. Komise veřejně zpřístupní seznam příslušných orgánů.

Pozměňovací návrh 2. Komise veřejně zpřístupní seznam příslušných orgánů na internetu. Tento seznam je aktualizován.


Pozměňovací návrh 2a. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Článek 11 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh Článek 11a Stanovení požadavků na udržitelnost Do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh o normě Společenství pro veškeré dřevo a dřevařské výrobky získané z přirozených lesů, jehož cílem

170 /PE 425.401

CS

bude dosáhnout nejvyšších požadavků na udržitelnost.

Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Článek 11 b (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh Článek 11b Poradní skupina 1. Zřídí se poradní skupina, která se bude skládat ze zástupců zúčastněných stran, včetně mimo jiné zástupců dřevozpracujícího průmyslu, vlastníků lesů, nevládních organizací a skupin spotřebitelů, a které bude předsedat zástupce Komise. 2. Zástupci členských států se mohou účastnit schůzí ze svého vlastního podnětu i na základě pozvání poradní skupinou. 3. Poradní skupina stanoví svůj jednací řád, který se zveřejní na internetových stránkách Komise. 4. Komise poskytne poradní skupině technickou a logistickou podporu a pro její schůze dá k dispozici sekretariát. 5. Poradní skupina přezkoumává a vydává stanoviska předsedy týkající se použití tohoto nařízení, a to buď ze svého vlastního podnětu, nebo na žádost členů poradní skupiny nebo výboru. 6. Komise sdělí stanoviska poradní skupiny výboru.

Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 Text navržený Komisí Komise může změnit seznam dřeva a dřevařských výrobků v příloze

Pozměňovací návrh Komise může doplnit seznam dřeva a dřevařských výrobků v příloze PE 425.401\ 171

CS

s přihlédnutím k technickým vlastnostem, konečnému použití a výrobním postupům.

s přihlédnutím k technickým vlastnostem, konečnému použití a výrobním postupům.



Členské státy stanovují pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijímají veškerá opatření nezbytná pro provádění těchto pravidel. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy stanovují pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijímají veškerá opatření nezbytná pro provádění těchto pravidel. Stanovené sankce mohou zahrnovat trestněprávní nebo správní postihy a musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou mimo jiné zahrnovat: i) finanční postihy odrážející -

stupeň poškození životního prostředí;

-

hodnotu dřevařských výrobků, u nichž došlo k porušení právních předpisů;

-

daňové ztráty a ekonomické škody způsobené porušením předpisů;

ii) konfiskaci dřeva a dřevařských výrobků; iii) dočasný zákaz obchodování se dřevem a dřevařskými výrobky. V případech, kdy bylo zahájeno právní řízení, pozastaví hospodářské subjekty získávání dřeva a dřevařských výrobků z daných oblastí. Finanční postihy představují alespoň pětinásobek hodnoty dřevařských výrobků získaných na základě závažného porušení právních předpisů. V případě opakovaného závažného porušení v rámci pětiletého období se finanční postihy postupně zvyšují až na nejméně osminásobek hodnoty dřevařských výrobků získaných na základě závažného porušení právních předpisů. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení 172 /PE 425.401

CS

právních předpisů Společenství týkající se veřejných finančních prostředků, členské státy neudílí žádnou veřejnou podporu podle vnitrostátních režimů podpor nebo v rámci fondů Společenství hospodářským subjektům usvědčeným ze závažného porušení tohoto nařízení, dokud nebudou přijata nápravná opatření a dokud se neuplatní účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi do 31. prosince 20XX a neprodleně ji uvědomí o jakékoli následné změně, která je ovlivní.

Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi do 31. prosince 20XX a neprodleně ji uvědomí o jakékoli následné změně, která je ovlivní.


Pozměňovací návrh 2a. Při přípravě zprávy uvedené v odstavci 2 Komise přihlédne k pokroku dosaženému s ohledem na uzavírání a činnost dobrovolných dohod o partnerství FLEGT schválených podle nařízení ES č. 2173/2005. Komise přezkoumá, jsou-li vyžadovány jakékoliv revize tohoto nařízení s ohledem na zkušenosti s činností dobrovolných dohod o partnerství FLEGT a jejich účinnost při řešení problémů v oblasti nezákonně vytěženého dřeva.

Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Článek 14 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh Článek 14a Změna směrnice 2008/99/ES Je třeba změnit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. PE 425.401\ 173

CS

listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí1 s účinností ode dne uplatnění tohoto nařízení, a to takto: 1) V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní: „ia) uvádění nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků na trh.“ 2)V příloze A se doplňuje nová odrážka, která zní: „– nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne [...], kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.“ 1

Úř. věst. L 328, 6.12. 2008, s. 28.

Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Článek 14 b (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh Článek 14 b Vyhodnocení Komise tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a pak každých pět let provede přezkum fungování tohoto nařízení s ohledem na jeho cíl a účel a předloží Evropskému parlamentu své závěry, a na jejich základě své návrhy změn. Přezkum se zaměří především na následující: – podrobnou a zevrubnou analýzu výzkumu a vývoje v oblasti udržitelného lesního hospodářství; – dopad tohoto nařízení na vnitřní trh, zvláště v oblastech konkurence a možnosti nových subjektů etablovat se na trhu; – situaci malých a středních podniků na trhu a jak toto nařízení ovlivnilo jejich činnost.


174 /PE 425.401

CS

Návrh nařízení Čl. 15 – pododstavec 2 Text navržený Komisí Použije se ode dne […]1. 1

*pozn. pro Úř. věst.: dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost

Pozměňovací návrh Použije se ode dne […]1. 1

*pozn. pro Úř. věst.: jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Příloha – bod 2 Text navržený Komisí 2. Buničina a papír uvedené v kapitolách 47 a 48 KN, s výjimkou výrobků na bázi bambusu a sběrových výrobků (odpad a výmět);

Pozměňovací návrh 2. Buničina a papír uvedené v kapitolách 47, 48 a 49 KN, s výjimkou výrobků na bázi bambusu a sběrových výrobků (odpad a výmět);

Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Příloha – bod 12 a (nový) Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh 12a. Ostatní dřevařské výrobky zařazené do kategorií NC 94 a 95, včetně dřevěných hraček a sportovního příslušenství,

PE 425.401\ 175

CS

P6_TA-PROV(2009)0226 Minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů (KOM(2008)0775 – C6-0511/2008 – 2008/0220(CNS)) (Postup konzultace) Evropský parlament, –


–

s ohledem na článek 100 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0511/2008),

–

s ohledem článek 51 jednacího řádu,

–

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0214/2009),

1.


2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.


Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 Znění navržené Komisí (1) Zásobování Společenství ropou a ropnými produkty má nadále velký význam, zejména pro odvětví dopravy a pro chemický průmysl.

176 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh (1) Zásobování Společenství ropou a ropnými produkty má nadále velký význam, zejména pro odvětví dopravy a pro chemický průmysl a energetické odvětví. Narušení dodávek ropy a ropných produktů či nedostatečné zásoby by mohly vést k ochromení dalších odvětví hospodářství a každodenní život občanů Unie.

Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh (1a) Ropa zůstává a i v příštích desetiletích zůstane jedním z nejdůležitějších primárních zdrojů energie. Současně bude pro členské státy stále obtížnější zajistit trvalou dodávku ropy za rozumnou cenu.

Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 Znění navržené Komisí


(2) Rostoucí koncentrace výroby, snižování zásob ropy a zvyšování celosvětové spotřeby ropných produktů přispívají ke zvyšování rizik potíží v zásobování.

(2) Rostoucí koncentrace výroby, snižování zásob ropy a neustálé zvyšování celosvětové spotřeby ropných produktů přispívají k závažnému zvyšování rizik potíží v zásobování.


Pozměňovací návrh (2a) Vedle opatření k vytvoření příznivého investičního klimatu pro průzkum a využití rezerv ropy uvnitř a vně Evropské unie, nezbytných pro zajištění dlouhodobých dodávek ropy, je budování rezerv ropy osvědčeným způsobem vyrovnání krátkodobého narušení dodávek.

PE 425.401\ 177

CS

Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 b (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh (2b) Míra závislosti členských států na dovozu ropy při krytí jejich energetických potřeb je mimořádně vysoká.


Pozměňovací návrh (4a) Evropská unie je globálním hráčem, a její politika zaměřená na větší zabezpečení dodávek energie by se tak měla stát součástí jejích politických cílů ve vztazích ke kandi;-dátským a sousedním zemím.


Pozměňovací návrh (4b) Komise by měla zajistit, aby osm členských států, jež nejsou členy Mezinárodní energetické agentury (IEA)1, bylo rovnocenně zapojeno, pokud jde o rozhodnutí a opatření přijatá Evropskou unií v konzultaci s agenturou IEA. 1

Bulharsko, Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Rumunsko a Slovinsko.

178 /PE 425.401

CS


Pozměňovací návrh (5a) Komise by měla náležitě zastupovat a prosazovat zájmy členských států, jež nejsou členy agentury IEA.



(7) Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 uvádějí, že je stále zásadnější a naléhavější, aby EU zavedla integrovanou energetickou politiku spojující opatření na evropské úrovni a na úrovni členských států. Sblížení mechanismů pro udržování zásob zavedené v jednotlivých členských státech má tedy zásadní význam.

(7) Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 uvádějí, že je stále zásadnější a naléhavější, aby EU zavedla integrovanou energetickou politiku spojující opatření na evropské úrovni a na úrovni členských států. Zajištění slučitelnosti různých mechanismů pro udržování zásob zavedené v jednotlivých členských státech má tedy zásadní význam.


Pozměňovací návrh (7a) Závěry předsednictví Evropské rady ze dne 15. a 16. října 2008 zdůrazňují přání Unie zavést mechanismy solidarity mezi členskými státy v případě narušení dodávek energie a pro tento účel navrhují zavést všechny nezbytné nástroje. Účinný systém pro udržování zásob ropy a/nebo ropných produktů, který bude koordinován na úrovni Společenství, je rovněž důležitou součástí uplatňování zásady energetické solidarity v praxi. PE 425.401\ 179

CS

Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 Znění navržené Komisí (8) Dostupnost zásob ropy a ochrana dodávek energie jsou zásadním prvkem veřejné bezpečnosti členských států a Společenství. Existence centrálních subjektů nebo útvarů pro správu zásob ve Společenství umožní se těmto cílům přiblížit. Aby mohly jednotlivé dotčené členské státy k vymezení statusu svého centrálního subjektu pro správu zásob co nejlépe využít své vnitrostátní právo a aby zároveň mohly zmírnit finanční zatížení koncových spotřebitelů spojené s udržováním zásob, postačí v situaci, kdy mohou být zásoby ropy držené na kterémkoli místě ve Společenství a kterýmkoli centrálním subjektem nebo útvarem zřízeným k tomuto účelu, zákaz jejich využívání k výdělečným účelům.

Pozměňovací návrh (8) Dostupnost zásob ropy a ochrana dodávek energie jsou zásadním prvkem veřejné bezpečnosti členských států a Společenství. Existence centrálních subjektů nebo útvarů pro správu zásob ve Společenství by mohla přispět k dosažení těchto cílů nákladově účelným způsobem. V situaci, kdy mohou být zásoby ropy drženy na jakémkoli místě ve Společenství, a to jakýmkoli centrálním subjektem nebo útvarem zřízeným k tomuto účelu, by měly mít jednotlivé členské státy možnost využít k vymezení statusu svého centrálního subjektu pro správu zásob a podmínek, za nichž pověřují držením zásob jiné členské státy či subjekty pro správu zásob, co nejlépe své vnitrostátní právo, přičemž zmírňují finanční zatížení konečných spotřebitelů spojené s udržováním zásob


Pozměňovací návrh (8a) V zájmu zmírnění finanční zátěže u konečných uživatelů by členské státy měly zajistit užší spolupráci mezi centrálními subjekty pro správu ropných zásob a zřídit regionální subjekty pro správu ropných zásob.


180 /PE 425.401

CS

Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 Znění navržené Komisí (9) S ohledem na cíle právních předpisů Společenství týkajících se ropných zásob a s nimi spojené případné bezpečnostní obavy některých členských států a ve snaze zvýšit přesnost a transparentnost mechanismů solidarity mezi členskými státy, je nutné omezit působnost přímo jednajících centrálních subjektů pouze na území příslušného státu.


Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 Znění navržené Komisí (12) Na základě potřeb spojených se zavedením politik pro mimořádné situace, sblížení vnitrostátních mechanismů udržování zásob a vzhledem k nutnosti zajistit lepší přehled o úrovni zásob, zejména v případě krize, je nezbytné, aby členské státy a Společenství měly k dispozici prostředky pro intenzivnější kontrolu svých zásob.

Pozměňovací návrh (12) Na základě potřeb spojených se zavedením politik pro mimořádné situace, zajištění slučitelnosti vnitrostátních mechanismů udržování zásob a vzhledem k nutnosti zajistit lepší přehled o úrovni zásob, zejména v případě krize, je nezbytné, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro intenzivnější kontrolu svých zásob.


Pozměňovací návrh (12a) Zatímco by členským státům měla být poskytnuta dostatečná pružnost ve výběru opatření k udržování zásob, která nejlépe odpovídají jejich geografickým a organizačním charakteristikám, měly by být zavedeny veškeré nezbytné mechanismy, které by umožnily kdykoli poskytnout Komisi přesné a spolehlivé údaje o úrovních zásob. PE 425.401\ 181

CS


Pozměňovací návrh (12b) Měla by být posílena úloha členských států při udržování a řízení povinných zásob ropy pro nouzové situace.



(14) S cílem přispět k posílení bezpečnosti dodávek ve Společenství by měly zásoby získané do vlastnictví členskými státy nebo centrálními subjekty, vytvořené na základě rozhodnutí členských států a nazývané „specifické zásoby“ odpovídat skutečným potřebám v případě krize. Kromě toho je nezbytné, aby měly vlastní právní status zajišťující jejich plnou dostupnost v případě krize. Za tímto účelem by dotčené členské státy měly zajistit přijetí opatření nezbytných pro bezpodmínečnou ochranu příslušných zásob proti veškerým opatřením nuceného výkonu rozhodnutí.

(14) S cílem přispět k posílení bezpečnosti dodávek ve Společenství by měly dostupné zásoby v souladu s touto směrnicí dostačovat k pokrytí poptávky nejméně po určené období. Kromě toho je nezbytné, aby měly vlastní právní status zajišťující jejich plnou dostupnost v případě krize. Za tímto účelem by dotčené členské státy měly zajistit přijetí opatření nezbytných pro bezpodmínečnou ochranu příslušných zásob proti veškerým opatřením nuceného výkonu rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 Znění navržené Komisí (15) Objemy, které by tyto centrální subjekty nebo členské státy měly vlastnit, by měly být v tomto stadiu stanoveny na úrovni nezávisle a dobrovolně určené

182 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh (15) Objemy, které by tyto centrální subjekty nebo členské státy měly vlastnit, by měly být v tomto stadiu předem stanoveny na úrovni nezávisle a dobrovolně určené každým dotčeným

každým dotčeným členským státem.

členským státem.



(18) Zdá se, že periodicita vykazování stavu zásob a lhůta, během níž musí být zásoby dány k dispozici, tak jak jsou stanoveny ve směrnici 2006/67/ES, zaostávají za různými systémy ropných zásob v ostatních částech světa. V usnesení o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie vyslovil Evropský parlament podporu zvýšení periodicity informací.

(18) Zdá se, že periodicita vykazování stavu zásob a lhůta, během níž musí být zásoby dány k dispozici, tak jak jsou stanoveny ve směrnici 2006/67/ES, zaostávají za různými systémy ropných zásob v ostatních částech světa. V usnesení o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie vyslovil Evropský parlament podporu zvýšení periodicity informací. Současně je nutné zajistit, aby byly údaje přesné a nevyžadovaly týdenní nebo měsíční opravy, k nimž v Evropské unii i nadále často dochází.

Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 Znění navržené Komisí (21) Ze stejného důvodu je rovněž nutné rozšířit zpracování a předávání statistických výkazů i na jiné zásoby, než jsou zásoby nouzové a specifické, a stanovit, že by tyto výkazy měly být předkládány s týdenní periodicitou.

Pozměňovací návrh (21) Ze stejného důvodu je rovněž nutné rozšířit zpracování a předávání statistických výkazů i na jiné zásoby, než jsou zásoby nouzové a specifické, a stanovit, že by tyto výkazy měly být předkládány s měsíční periodicitou. Po zohlednění výsledků studie proveditelnosti týkající se efektivity týdenního podávání zpráv o komerčních zásobách ropy, která má být vypracována, by měla mít Komise pravomoc požadovat, aby členské státy předkládaly tyto výkazy s týdenní periodicitou, avšak pouze pokud je možné zajistit, že budou nezbytné pouze minimální úpravy a že to bude představovat výrazný přínos, pokud jde o transparentnost trhu.

PE 425.401\ 183

CS

Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 Znění navržené Komisí (23) Ve výkazech předávaných Komisi se mohou objevit rozdíly nebo chyby. Zaměstnanci nebo zmocněnci útvarů Komise by tudíž měli mít možnost ověřit skutečný stav zásob a dokumentů, které orgány členských států uvádějí.

Pozměňovací návrh (23) Ve výkazech předávaných Komisi se mohou objevit rozdíly nebo chyby. Zaměstnanci nebo zmocněnci útvarů Komise by tudíž měli mít v případě důvodného podezření možnost spolu s určenými orgány členského státu pověřenými sledováním ověřit skutečný stav zásob a dokumentů, které orgány členských států uvádějí.



(25) Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Tyto právní předpisy vyžadují zejména, aby zpracování osobních údajů bylo odůvodněno legitimním účelem a nahodile získané osobní údaje byly okamžitě vymazány.

(25) Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Ustanoveními této směrnice by neměla být dotčena ustanovení směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

184 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 29 Znění navržené Komisí (29) Vzhledem k tomu, že pro specifické zásoby neexistuje na úrovni Společenství jednotná minimální povinná úroveň, a vzhledem k počtu nových mechanismů, které přináší tato směrnice, by mělo být uplatňování této směrnice vyhodnoceno relativně brzo po jejím vstupu v platnost.

Pozměňovací návrh (29) Vzhledem k tomu, že pro specifické zásoby neexistuje na úrovni Společenství jednotná minimální povinná úroveň, s ohledem na současnou studii o nákladech a přínosech opatření na zvýšení transparentnosti ropného trhu, mezi něž patří zejména týdenní podávání zpráv o komerčních zásobách ropy, a vzhledem k počtu nových mechanismů, které přináší tato směrnice, by mělo být uplatňování této směrnice vyhodnoceno nejpozději tři roky po jejím vstupu v platnost.

Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – písm. e Znění navržené Komisí


e) „účinným mezinárodním rozhodnutím o uvolnění zásob do oběhu“ rozumí jakékoli platné rozhodnutí řídící rady Mezinárodní energetické agentury s cílem zajistit uvolnění zásob ropy nebo ropných produktů členského státu do oběhu;

e) „účinným mezinárodním rozhodnutím o uvolnění zásob do oběhu“ rozumí jakékoli platné rozhodnutí řídící rady IEA s cílem zajistit uvolnění zásob ropy nebo ropných produktů země, která je členem IEA, do oběhu;

Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 2 – pododstavec 1 – písm. l a (nové) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh la) „mimořádnými situacemi“ rozumějí okolnosti, při nichž dochází k významnému přerušení dodávek ropy nebo ropných produktů.

PE 425.401\ 185

CS

Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 4 Znění navržené Komisí


4. Způsoby a metody výpočtu povinnosti udržovat zásoby uvedené v tomto článku mohou být pozměněny v souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2.

4. Způsoby a metody výpočtu povinnosti udržovat zásoby uvedené v tomto článku mohou být pozměněny v souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2 a po konzultacích s odborníky a zainteresovanými stranami.



3. Způsoby a metody výpočtu úrovně zásob uvedených v odstavcích 1 a 2 mohou být pozměněny v souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2.

3. Způsoby a metody výpočtu úrovně zásob uvedených v odstavcích 1 a 2 mohou být pozměněny v souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2 a po konzultacích s odborníky a zainteresovanými subjekty.

Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 1 Znění navržené Komisí


1. Členské státy zajistí trvale fyzický přístup k nouzovým a specifickým (ve smyslu článku 9) zásobám nacházejícím se na jejich území a jejich dostupnost. Stanoví způsoby identifikace, účtování a kontroly uvedených zásob způsobem umožňujícím ověření těchto zásob v kterémkoli okamžiku. Nouzové zásoby a specifické zásoby, které jsou součástí zásob držených hospodářskými subjekty nebo které jsou s těmito zásobami promíchány, musí být nadále vedeny na oddělených účtech.

1. Členské státy zajistí trvale fyzický přístup k nouzovým a specifickým (ve smyslu článku 9) zásobám nacházejícím se na jejich území a jejich dostupnost. Stanoví způsoby identifikace, účtování a kontroly uvedených zásob způsobem umožňujícím ověření těchto zásob v kterémkoli okamžiku. Tato opatření se zavádějí po předchozím získání souhlasu Komise. Nouzové zásoby a specifické zásoby, které jsou součástí zásob držených hospodářskými subjekty nebo které jsou s těmito zásobami promíchány, musí být

186 /PE 425.401

CS

nadále vedeny na oddělených účtech. Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 Znění navržené Komisí


1. Každý členský stát zpracuje podrobný a trvale aktualizovaný seznam, kde jsou uvedeny veškeré nouzové zásoby, které jsou pro něj udržovány a které nejsou specifickými zásobami ve smyslu článku 9. Tento seznam obsahuje zejména veškeré informace umožňující přesně lokalizovat příslušné zásoby a určit jejich množství, vlastníka a také přesnou povahu podle kategorií stanovených v příloze C části 3.1. bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. ****** ze dne ****** o energetické statistice.

1. Každý členský stát zpracuje podrobný a trvale aktualizovaný seznam, kde jsou uvedeny veškeré nouzové zásoby, které jsou pro něj udržovány a které nejsou specifickými zásobami ve smyslu článku 9. Tento seznam obsahuje zejména údaje o skladu, rafinérii nebo skladovacím zařízení, v němž jsou příslušné zásoby umístěny, a uvádí jejich množství, vlastníka a také přesnou povahu podle kategorií stanovených v příloze C části 3.1. bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice*. *Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.



Do třiceti dnů následujících po kalendářním roce, k němuž se vztahují výkazy, předá dotčený členský stát Komisi kopii seznamu zásob k poslednímu dni každého kalendářního roku .

Do 45 dnů následujících po kalendářním roce, k němuž se vztahují výkazy, předá dotčený členský stát Komisi kopii seznamu zásob k poslednímu dni každého kalendářního roku .

Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 3 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh Komise zajistí důvěrnost jednotlivých údajů obsažených v seznamech.

PE 425.401\ 187

CS

Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh V případě, že na základě dohody je těmito povinnostmi pověřen členský stát, na jehož území jsou tyto zásoby umístěny, nebo centrální subjekt pro správu ropných zásob zřízený tímto členským státem, obsahuje tato dohoda ustanovení, která stanoví: a) odpovědnost členského státu nebo centrálního subjektu pro správu ropných zásob zajistit kdykoli přesné údaje o úrovni zásob; b) harmonogram pro poskytnutí těchto nouzových zásob získaných, vytvořených, udržovaných či řízených na jeho území členskému státu, který postoupil tyto úkoly; c) účinné, úměrné a odrazující sankce v případě, že členský stát nebo centrální subjekt pro správu ropných zásob nesplní podmínky stanovené v dohodě.

Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 4 – písm. b Znění navržené Komisí b) zveřejňovat minimálně šest měsíců předem podmínky, za jakých nabízí své služby hospodářským subjektům.

Pozměňovací návrh b) zveřejňovat minimálně tři měsíce předem podmínky, za jakých nabízí své služby hospodářským subjektům.

Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b Znění navržené Komisí b) na jeden či několik jiných centrálních 188 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh b) na jeden či několik jiných centrálních

subjektů pro správu ropných zásob schopných takové zásoby udržovat; nebo

subjektů pro správu ropných zásob schopných takové zásoby udržovat, je-li uzavřena smlouva mezi dotčeným členským státem a členskými státy, které budou zásoby držet; nebo

Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 Znění navržené Komisí 1. Každý členský stát se může neodvolatelně zavázat, že bude udržovat ropné zásoby splňující podmínky tohoto článku na minimální úrovni určené počtem dnů spotřeby (dále jen „specifické zásoby“).

Pozměňovací návrh 1. Každý členský stát se může zavázat, že bude udržovat ropné zásoby splňující podmínky tohoto článku na minimální úrovni určené počtem dnů spotřeby (dále jen „specifické zásoby“).

Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 3 – návětí Znění navržené Komisí 3. Specifické zásoby se týkají výlučně kategorií těchto produktů podle přílohy B části 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ****** ze dne ****** o energetické statistice:

Pozměňovací návrh 3. Specifické zásoby se mohou týkat výlučně kategorií těchto produktů, které musí být v souladu s právními předpisy Společenství, zejména s předpisy o palivových normách a ochraně životního prostředí, podle přílohy B části 4 nařízení (ES) č. 1099/2008:



5. Každý členský stát, který se rozhodl udržovat specifické zásoby, doručí Komisi oznámení o úrovni specifických zásob, jež se neodvolatelně zavazuje pro každou kategorii trvale udržovat, které se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské

5. Každý členský stát, který se rozhodl udržovat specifické zásoby, doručí Komisi oznámení o úrovni specifických zásob, jež se zavazuje pro každou kategorii trvale udržovat, a o období, na něž se tak zavazuje, které se zveřejňuje v Úředním PE 425.401\ 189

CS

unie. Takto oznámená minimální povinná úroveň je jednotná a uplatňuje se stejným způsobem na všechny kategorie specifických zásob používaných členským státem.

věstníku Evropské unie. Takto oznámená minimální povinná úroveň je jednotná a uplatňuje se stejným způsobem na všechny kategorie specifických zásob používaných členským státem.



1. Každý členský vede a trvale aktualizuje podrobný seznam všech svých specifických zásob držených na jeho území. Tento seznam obsahuje zejména veškeré informace umožňující dotčené zásoby přesně lokalizovat.

1. Každý členský vede a trvale každý měsíc aktualizuje podrobný seznam všech svých specifických zásob držených na jeho území. Tento seznam obsahuje zejména údaje o skladu, rafinérii nebo skladovacím zařízení, v němž jsou dotčené zásoby umístěny.

Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2 Znění navržené Komisí Po dobu deseti let od data, k němuž se vztahují požadované údaje, předává členský stát na jakoukoli žádost útvarů Komise do osmi dnů kopii seznamu.

Pozměňovací návrh Po dobu tří let od data, k němuž se vztahují požadované údaje, předává členský stát na jakoukoli žádost útvarů Komise do deseti pracovních dnů kopii seznamu.

Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh Každá dohoda mezi členskými státy a centrálním subjektem pro správu ropných zásob obsahuje ustanovení, která stanoví: a) odpovědnost členského státu nebo centrálního subjektu pro správu ropných zásob zajistit kdykoli přesné údaje o

190 /PE 425.401

CS

úrovni zásob; b) harmonogram pro poskytnutí těchto nouzových zásob získaných, vytvořených, udržovaných či řízených na jeho území členskému státu, který postoupil tyto úkoly; c) účinné, úměrné a odrazující sankce v případě, že členský stát nebo centrální subjekt pro správu ropných zásob nesplní podmínky stanovené v dohodě.

Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Článek 15 Znění navržené Komisí


1. Členské státy předávají Komisi týdenní statistický výkaz úrovně komerčních zásob držených na jejich vlastním území. Za tímto účelem zajistí ochranu údajů citlivé povahy a nebudou uvádět jména vlastníků zásob.

1. Členské státy předávají Komisi měsíční statistický výkaz úrovně komerčních zásob držených na jejich vlastním území. Za tímto účelem zajistí ochranu údajů citlivé povahy a nebudou uvádět jména vlastníků zásob.

2. Komise zveřejní týdenní statistický výkaz komerčních zásob ve Společenství, jenž vychází z výkazů, které jí budou předány členskými státy, a pro nějž se použijí agregované úrovně.

2. Komise zveřejní měsíční statistický výkaz komerčních zásob ve Společenství, jenž vychází z výkazů, které jí budou předány členskými státy, a pro nějž se použijí agregované úrovně.

3. V souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2 Komise přijme prováděcí pravidla pro odstavce 1 a 2.

3. V souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2 Komise přijme prováděcí pravidla pro odstavce 1 a 2. 3a. Komise může na základě hodnocení podle článku 23 požadovat, aby členské státy zasílaly týdenní (a nikoli měsíční) statistické výkazy úrovně komerčních zásob, jestliže důkladné posouzení proveditelnosti a efektivity týdenních statistických výkazů prokáže, že z hlediska průhlednosti trhu nabízejí takové výkazy nesporné výhody a že nejsou nutné žádné zásadní následné opravy údajů, které byly pro tyto výkazy získány.

Pozměňovací návrh 42 PE 425.401\ 191

CS

Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 1 Znění navržené Komisí 1. Útvary Komise mohou kdykoli rozhodnout o tom, že v členských státech provedou kontrolu týkající se nouzových a specifických zásob. Útvary Komise mohou v rámci přípravy těchto kontrol požádat koordinační skupinu o konzultaci.

Pozměňovací návrh 1. Útvary Komise mohou v případě důvodného podezření rozhodnout o tom, že v členských státech provedou kontrolu týkající se nouzových a specifických zásob. Útvary Komise mohou v rámci přípravy těchto kontrol požádat koordinační skupinu o konzultaci.



2. Cílem kontrol stanovených v odstavci 1 nesmí být shromažďování osobních údajů. Osobní údaje, které se zjistí nebo se vyskytnou v průběhu kontrol, nejsou shromažďovány ani zohledňovány a v případě nahodilého shromáždění jsou neprodleně zničeny.

2. Cílem kontrol stanovených v odstavci 1 nesmí být zpracovávání osobních údajů. Osobní údaje, které se zjistí nebo se vyskytnou v průběhu kontrol, nejsou shromažďovány ani zohledňovány a v případě nahodilého shromáždění jsou neprodleně zničeny.

Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 4 Znění navržené Komisí 4. Členské státy zajistí, aby při provádění kontrol stanovených v odstavci 1 osoby odpovědné za udržování a řízení nouzových a specifických zásob na jejich území spolupracovaly s osobami, které jsou zaměstnány v útvarech Komise nebo byly těmito útvary zmocněny.


192 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh 4. Členské státy zajistí, aby při provádění kontrol stanovených v odstavci 1 osoby odpovědné za udržování a řízení nouzových a specifických zásob na jejich území spolupracovaly s pověřenými zaměstnanci nebo zástupci Komise.

Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 7 Znění navržené Komisí


7. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro uchování dat, dokladů, výkazů a dokumentů týkajících se nouzových a specifických zásob po dobu minimálně desíti let.

7. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro uchování dat, dokladů, výkazů a dokumentů týkajících se nouzových a specifických zásob po dobu minimálně tří let.

Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 21 – odst. 3 a 4 Znění navržené Komisí


3. V případě přijetí účinného mezinárodního rozhodnutí o uvolnění zásob do oběhu může každý dotčený členský stát použít své nouzové zásoby a své specifické zásoby pro splnění mezinárodních závazků vyplývajících z tohoto rozhodnutí. V takovém případě členský stát neprodleně informuje Komisi, která může svolat koordinační skupinu nebo zahájit konzultace s jejími členy elektronickou cestou, zejména pokud jde o vyhodnocení účinků uvolnění zásob do oběhu.

3. Komise úzce spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi, jimž přísluší rozhodovat o uvolnění zásob, a posílí v těchto věcech mnohostrannou a dvoustrannou koordinaci na celosvětové úrovni. V případě přijetí účinného mezinárodního rozhodnutí o uvolnění zásob do oběhu může každý dotčený členský stát použít své nouzové zásoby a své specifické zásoby pro splnění mezinárodních závazků vyplývajících z tohoto rozhodnutí. V takovém případě členský stát neprodleně informuje Komisi, která může svolat koordinační skupinu nebo zahájit konzultace s jejími členy elektronickou cestou, zejména pokud jde o vyhodnocení účinků uvolnění zásob do oběhu. 4. Objeví-li ve Společenství nebo v jednom členském státě potíže v zásobování ropou nebo ropnými produkty, svolá Komise na žádost jednoho členského státu nebo z vlastního podnětu co nejdříve koordinační skupinu. Každý členský stát zajistí, aby mohl být zastoupen na schůzi koordinační skupiny − osobně či elektronickou cestou − do 24 hodin po svolání schůze. Koordinační skupina posoudí situaci na základě závazku, který členské státy učinily s ohledem na zásadu solidarity, a objektivního posouzení

4. Objeví-li ve Společenství nebo v jednom členském státě potíže v zásobování ropou nebo ropnými produkty, svolá Komise na žádost jednoho členského státu nebo z vlastního podnětu co nejdříve koordinační skupinu. Koordinační skupina posoudí situaci. Komise určí, zda jde o závažné narušení dodávek.

PE 425.401\ 193

CS

hospodářského a sociálního dopadu Komise určí na základě posouzení předloženého koordinační skupinou, zda jde o závažné narušení dodávek

Zjistí-li, že k závažnému narušení dodávek došlo, může Komise povolit, aby byla množství zásob nabídnutá k tomuto účelu dotčenými členskými státy úplně nebo částečně uvolněna do oběhu.

Zjistí-li, že k závažnému narušení dodávek došlo, může Komise povolit, aby byla množství zásob nabídnutá k tomuto účelu dotčenými členskými státy úplně nebo částečně uvolněna do oběhu.

Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Článek 23 Znění navržené Komisí Tři roky po dni vstupu této směrnice v platnost Komise vyhodnotí její uplatňování a posoudí zejména, zda je žádoucí uložit všem členským státům povinnou minimální úroveň specifických zásob.

Pozměňovací návrh Nejpozději tři roky po dni vstupu této směrnice v platnost Komise vyhodnotí její uplatňování a posoudí zejména:

a) zda jsou údaje o zásobách přesné a předávané včas; b) zda bude hlášení o úrovních komerčních zásob ropy podáváno jednou týdně či jednou měsíčně; c) zda je žádoucí uložit všem členským státům povinnou minimální úroveň specifických zásob pokrývajících delší časové období.



1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31.

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31.

194 /PE 425.401

CS

prosince 20XX. Neprodleně Komisi sdělí jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

prosince 20XX s výjimkou těch členských států, pro které platí přechodné období pro zřízení rezerv ropy nebo ropných produktů podle smlouvy o přistoupení k Evropské unii, pro něž je konečným datem provedení datum konce přechodného období. Neprodleně Komisi sdělí jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Příloha III – odst. 11 Znění navržené Komisí


Při výpočtu svých zásob sníží členské státy množství zásob vypočtená výše uvedeným způsobem o 10 %. Toto snížení se týká všech množství, která byla zahrnuta do daného výpočtu.

Při výpočtu svých zásob sníží členské státy množství zásob vypočtená výše uvedeným způsobem o 5 %. Toto snížení se týká všech množství, která byla zahrnuta do daného výpočtu.

PE 425.401\ 195

CS

P6_TA-PROV(2009)0227 Výstražná informační síť kritické infrastruktury * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN) (KOM(2008)0676 – C60399/2008 – 2008/0200(CNS)) (Postup konzultace) Evropský parlament, -


-

s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES a článek 203 Smlouvy o Euratomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0399/2008),

-

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

-

s ohledem na článek 51 a článek 35 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A60228/2009),

1.


2.


3.


4.


5.

vyzývá Komisi, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost – nepřijme-li Rada žádné rozhodnutí v této oblasti – zvážila možnost použít článek 196 (civilní ochrana) jako právní základ tohoto návrhu a případně zvážila opětovné předložení návrhu Parlamentu;

6.


Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 1 Znění navržené Komisí


(1) Rada ve svých závěrech o „předcházení teroristickým útokům a připravenosti

(1) Rada ve svých závěrech o „předcházení teroristickým útokům a připravenosti

196 /PE 425.401

CS

a reakci na ně“ a „programu solidarity EU k řešení důsledků teroristických hrozeb a útoků“ přijatých na zasedání Rady v prosinci roku 2004 podpořila záměr Komise navrhnout Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“) a souhlasila, aby Komise zřídila výstražnou informační síť kritické infrastruktury(dále jen „CIWIN“)1.

a reakci na ně“ a „programu solidarity EU k řešení důsledků teroristických hrozeb a útoků“ přijatých na zasedání Rady v prosinci roku 2004 podpořila záměr Komise navrhnout Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“) a souhlasila, aby Komise zřídila výstražnou informační síť kritické infrastruktury (dále jen „CIWIN“)1.

1

1

14894/04.

Dokument Rady č. 15232/04.

Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4 Znění navržené Komisí (4) Několik mimořádných událostí týkajících se kritické infrastruktury, jako například výpadek proudu v Evropě v roce 2006, ukázalo, že je nutná lepší a účinnější výměna informací s cílem zamezit mimořádným událostem nebo omezit jejich rozsah.

Pozměňovací návrh (4) Několik mimořádných událostí týkajících se kritické infrastruktury, jako například výpadek proudu v Evropě v roce 2006, ukázalo, že je nutná lepší a účinnější výměna informací a důkladnější znalost postupů jednotlivých členských států s cílem být na takové události připraven a zamezit tomu, aby k nim v budoucnu docházelo.

Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 Znění navržené Komisí (5) Je vhodné zřídit informační systém, který členským státům a Komisi umožní vyměňovat si informace a výstrahy v oblasti ochrany kritické infrastruktury (dále jen „CIP“), posílit dialog o CIP a přispět k podpoře integrace a lepší koordinace vnitrostátně rozptýlených a roztříštěných výzkumných programů týkajících se CIP.

Pozměňovací návrh (5) Je nicméně vhodné zřídit informační systém, který členským státům a Komisi umožní vyměňovat si informace v oblasti CIP, posílit dialog o CIP a přispět k podpoře integrace a lepší koordinace vnitrostátně rozptýlených a roztříštěných výzkumných programů týkajících se CIP.

PE 425.401\ 197

CS



(6) CIWIN by měla přispět k zlepšení CIP v EU tím, že poskytne informační systém, který by mohl usnadnit spolupráci členských států, a nabídne účinnou a rychlou alternativu k časově náročným způsobům vyhledávání informací o kritických infrastrukturách ve Společenství.

(6) CIWIN by měla přispět k zlepšení CIP v EU tím, že poskytne informační systém, který by mohl usnadnit spolupráci a koordinaci členských států, a nabídne účinnou a rychlou alternativu k časově náročným způsobům vyhledávání informací o kritických infrastrukturách ve Společenství. CIWIN by měla zejména podnítit vypracování náležitých opatření, která usnadní výměnu a šíření informací, osvědčených postupů a zkušeností v rámci členských států.

Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh (6a) První hodnocení CIWIN by mělo rovněž zahrnovat důkladnou analýzu potřeby doplnit CIWIN o novou funkci, konkrétně o technický nástroj v podobě systému včasného varování. Tato funkce by měla členským státům a Komisi umožnit zveřejňovat výstrahy o bezprostředních rizicích a hrozbách pro kritickou infrastrukturu při zohlednění všech nezbytných bezpečnostních požadavků.

Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7 Znění navržené Komisí (7) CIWIN by měla zejména podnítit vypracování náležitých opatření, která

198 /PE 425.401

CS


usnadní výměnu osvědčených postupů, a rovněž působit jako prostředek pro bezpečné předávání výstrah a informací o bezprostředních hrozbách.



(8) CIWIN by měla zamezit zdvojení činností a věnovat pozornost zvláštním vlastnostem, odbornosti, opatřením a oblastem působnosti jednotlivých stávajících odvětvových systémů včasného varování.

(8) V průběhu vývoje a hodnocení nového informačního systému by měly členské státy a Komise zajistit, aby CIWIN zamezila zdvojení činností a věnovala pozornost zvláštním vlastnostem, odbornosti, opatřením a oblastem působnosti jednotlivých stávajících odvětvových systémů včasného varování.

Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 Znění navržené Komisí (10) Vzájemná závislost kritických infrastruktur členských států a odlišné úrovně CIP v jednotlivých členských státech naznačují, že by vytvoření horizontálního a meziodvětvového nástroje Společenství pro výměnu informací a výstrah týkajících se CIP zvýšilo bezpečnost občanů.

Pozměňovací návrh (4a) Vzájemná závislost kritických infrastruktur členských států a odlišné úrovně ochrany kritické infrastruktury (CIP) v jednotlivých členských státech naznačují, že by vytvoření horizontálního a meziodvětvového nástroje Společenství pro výměnu informací týkajících se CIP zvýšilo bezpečnost občanů.

Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh (10a) Přijetí opatření v oblasti civilní ochrany je uvedeno mezi činnostmi PE 425.401\ 199

CS

Společenství v čl. 3 odst. 1 písm. u) Smlouvy o ES. Zřízení sítě CIWIN je tudíž nutné k tomu, aby Společenství mohlo dosáhnout cílů stanovených ve Smlouvě.



(17) Toto rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

(17 ) Toto rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané článkem 6 Smlouvy o EU a vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie,

Pozměňovací návrh 12 Návrh rozhodnutí Článek 1 Znění navržené Komisí


Tímto rozhodnutím se zřizuje zabezpečený informační, komunikační a výstražný systém – výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN) – s cílem napomoci členským státům při výměně informací o sdílených hrozbách, zranitelnosti a příslušných opatřeních a strategiích ke snížení rizik souvisejících s CIP.

Tímto rozhodnutím se zřizuje zabezpečený informační a komunikační systém – výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN) – s cílem napomoci členským státům při výměně informací o zranitelnosti a příslušných opatřeních a strategiích ke snížení rizik souvisejících s CIP.

Pozměňovací návrh 13 Návrh rozhodnutí Čl. 2 – pododstavec 2 Znění navržené Komisí


„Kritickou infrastrukturou“ se rozumí takové prostředky, systémy nebo jejich části nacházející se v členských státech, jež jsou nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení, hospodářského nebo společenského blahobytu obyvatel

„Kritickou infrastrukturou“ se rozumí takové prostředky, systémy nebo jejich části nacházející se v členských státech, jež jsou nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení, dodavatelského řetězce, hospodářského nebo

200 /PE 425.401

CS

a jejichž narušení nebo zničení by mělo v členském státě značný dopad v důsledku selhání těchto funkcí.

společenského blahobytu obyvatel a jejichž narušení nebo zničení by mělo v členském státě značný dopad v důsledku selhání těchto funkcí.

Pozměňovací návrh 14 Návrh rozhodnutí Čl. 2 – pododstavec 3 Znění navržené Komisí „Zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, který podepsal s Komisí memorandum o porozumění.


Pozměňovací návrh 15 Návrh rozhodnutí Článek 3 Znění navržené Komisí Článek 3


Účast Účast v CIWIN a její využívání jsou dostupné všem členským státům. Účast v CIWIN je podmíněna podpisem memoranda o porozumění, které obsahuje technické a bezpečnostní požadavky platné pro CIWIN a informace o místech, která mají být napojena na CIWIN.

Pozměňovací návrh 16 Návrh rozhodnutí Čl. 4 – nadpis Znění navržené Komisí Funkce

Pozměňovací návrh Funkce a struktura

PE 425.401\ 201

CS

Pozměňovací návrh 17 Návrh rozhodnutí Čl. 4 – odst. 1 Znění navržené Komisí (1) CIWIN má z tyto dvě funkce: (a) elektronické fórum pro výměnu informací týkajících se CIP;

Pozměňovací návrh (1) CIWIN je elektronické fórum pro výměnu informací týkajících se CIP.

(b) funkce včasného varování, která zúčastněným členským státům a Komisi umožní zveřejňovat výstrahy o bezprostředních rizicích a hrozbách pro kritickou infrastrukturu. Pozměňovací návrh 18 Návrh rozhodnutí Čl. 4 – odst. 1 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh (1a) Technická platforma pro CIWIN se nachází alespoň na jednom bezpečném místě v každém členském státě.

Pozměňovací návrh 19 Návrh rozhodnutí Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 2 Znění navržené Komisí Stálé oblasti jsou do systému začleněny trvale. Ačkoli jejich obsah je možno upravit, tyto oblasti nemohou být odstraněny, přejmenovány nebo nelze přidat nové oblasti. Seznam stálých oblastí je uveden v příloze I.


202 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh Stálé oblasti jsou do systému začleněny trvale. Ačkoli jejich obsah je možno upravit, tyto oblasti nemohou být odstraněny a přejmenovány. Seznam stálých oblastí je uveden v příloze I. Tato skutečnost nevylučuje doplnění nových oblastí, pokud fungování systému ukáže, že je to nutné.

Návrh rozhodnutí Čl. 5 – odst. 1 Znění navržené Komisí


(1) Zúčastněné členské státy určí správce CIWIN a informují o něm Komisi. Správce CIWIN odpovídá za udělení nebo odmítnutí přístupových práv k CIWIN v rámci příslušného členského státu.

(1) Členské státy určí správce CIWIN a informují o něm Komisi. Správce CIWIN odpovídá za udělení nebo odmítnutí přístupových práv k CIWIN v rámci příslušného členského státu. (Tento pozměňovací návrh se vztahuje k celému znění textu.)

Pozměňovací návrh 21 Návrh rozhodnutí Čl. 5 – odst. 2 Znění navržené Komisí


(2) Zúčastněné členské státy zajistí přístup k CIWIN v souladu s pokyny přijatými Komisí.

(2) Členské státy zajistí přístup k CIWIN v souladu s uživatelskými pokyny přijatými Komisí.

Pozměňovací návrh 22 Návrh rozhodnutí Čl. 6 – odst. 1 – písm. b Znění navržené Komisí b) stanovení pokynů k podmínkám používání systému, včetně důvěrnosti údajů, předávání, ukládání, uchovávání a výmazu informací. Komise rovněž stanoví podmínky a postupy pro udělení úplného nebo selektivního přístupu k CIWIN.

Pozměňovací návrh b) stanovení pokynů pro uživatele k podmínkám používání systému, včetně důvěrnosti údajů, předávání, ukládání, uchovávání a výmazu informací. Komise rovněž stanoví podmínky a postupy pro udělení úplného nebo selektivního přístupu k CIWIN.


PE 425.401\ 203

CS

Návrh rozhodnutí Čl. 6 – odst. 3 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh 3a. Komise sleduje fungování systému CIWIN.

Pozměňovací návrh 24 Návrh rozhodnutí Čl. 7 – odst. 2 Znění navržené Komisí (2) Práva uživatelů na přístup k dokumentům jsou udělena na základě zásady „opodstatněné potřeby přístupu k informacím“ a vždy musí být dodrženy zvláštní pokyny autora týkající se ochrany a šíření daného dokumentu.

Pozměňovací návrh (2) Práva uživatelů na přístup k dokumentům jsou udělena na základě zásady „opodstatněné potřeby přístupu k informacím“. Uživatelé vždy musí dodržovat zvláštní pokyny autora týkající se ochrany a šíření daného dokumentu.

Pozměňovací návrh 25 Návrh rozhodnutí Čl. 7 – odst. 2a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh 2a. V členských státech podléhá výměna citlivých informací vložených do CIWIN mezi oprávněnými uživateli a třetími stranami předchozímu povolení ze strany vlastníka těchto informací a probíhá v souladu s příslušnými ustanoveními práva Společenství a vnitrostátních právních předpisů.

Pozměňovací návrh 26 Návrh rozhodnutí Článek 7 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh Článek 7a

204 /PE 425.401

CS

Požadavky týkající se informací obsažených v CIWIN Každou informaci nebo dokument, které jsou vloženy v systému, je možné automaticky přeložit. Komise ve spolupráci s kontaktními místy pro záležitosti CIP vytvoří seznam klíčových slov pro každé odvětví, který bude možné použít pro vkládání anebo vyhledávání informací v CIWIN. Pozměňovací návrh 27 Návrh rozhodnutí Článek 8 Znění navržené Komisí


Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny pro uživatele, které obsahují veškeré informace o funkcích a úlohách CIWIN.

Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny pro uživatele, které obsahují veškeré informace o funkci a úlohách CIWIN.

Pozměňovací návrh 28 Návrh rozhodnutí Čl. 8 – pododstavec 1 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh Tyto pokyny pro uživatele se vypracují v souladu s poradním postupem stanoveným v článku 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi1. _________________ 1

Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


PE 425.401\ 205

CS

Návrh rozhodnutí Čl. 10 – pododstavec 1 Znění navržené Komisí Komise každé tři roky přezkoumá a vyhodnotí fungování CIWIN a předkládá pravidelné zprávy členským státům.

Pozměňovací návrh Komise každé tři roky s použitím ukazatelů vytvořených konkrétně pro sledování pokroku přezkoumá a vyhodnotí fungování CIWIN a předkládá pravidelné zprávy všem členským státům, Evropskému parlamentu, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Pozměňovací návrh 30 Návrh rozhodnutí Čl. 10 – pododstavec 2 Znění navržené Komisí


První zpráva, která bude předložena do tří let od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, určí zejména ty prvky sítě Společenství, které je třeba zlepšit nebo upravit. Bude obsahovat rovněž návrhy, které Komise pokládá za potřebné pro změnu nebo úpravu tohoto rozhodnutí.

První zpráva, která bude předložena do tří let od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, určí zejména ty prvky sítě Společenství, které je třeba zlepšit nebo upravit, a zejména posoudí účast jednotlivých členských států v CIWIN i možnost zdokonalení CIWIN začleněním systému včasného varování. Bude obsahovat rovněž návrhy, které Komise pokládá za potřebné pro změnu nebo úpravu tohoto rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 31 Návrh rozhodnutí Článek 11 Znění navržené Komisí Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2009.

206 /PE 425.401

CS

Pozměňovací návrh Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Pozměňovací návrh 32 Návrh rozhodnutí Příloha II – bod 3 Znění navržené Komisí (3) oblasti výstrah, které mohou být vytvořeny v případě, že v systému včasného varování je spuštěna výstraha, a budou představovat komunikační kanál během činností souvisejících s CIP;


PE 425.401\ 207

CS

P6_TA-PROV(2009)0228 Zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o podnětu Nizozemského království ohledně přijetí rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2002/956/SVV o zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob (16437/2008 – C60029/2009 – 2009/0801(CNS)) (Postup konzultace) Evropský parlament, -

s ohledem na podnět Nizozemského království (16437/2008),

-

s ohledem na čl. 30 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

-

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0029/2009),

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0193/2009),

1.

schvaluje podnět Nizozemského království;

2.


3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Nizozemského království;

4.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládě Nizozemského království.

208 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0229 Národní programy restrukturalizace odvětví bavlny * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 637/2008, pokud jde o národní programy restrukturalizace odvětví bavlny (KOM(2009)0037 – C6-0063/2009 – 2009/0008(CNS)) (Postup konzultace) Evropský parlament, -


-

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979 a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k uvedenému aktu,

-

s ohledem na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0063/2009),

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0200/2009),

1.


2.


3.


4.


5.


Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 a (nový) Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh (1a) Reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2006, vedla k výraznému snížení produkce bavlny ve Španělsku, což vážně ohrozilo existenci celého odvětví a znamenalo nutnost okamžitě PE 425.401\ 209

CS

restrukturalizovat odvětví vyzrňování.

210 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0230 Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy jménem Evropského společenství (protokol o dopravě) (KOM(2008)0895 – C6-0073/2009 – 2008/0262(CNS)) (Postup konzultace) Evropský parlament, –

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2008)0895),

–

s ohledem na článek 71 a čl. 300 odst. 2 pododstavec 1 první větu Smlouvy o ES,

–

s ohledem na čl. 300 odst. 3 pododstavec 1 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0073/2009),

–

s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

–

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0219/2009),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

PE 425.401\ 211

CS

P6_TA-PROV(2009)0231 Návrh opravného rozpočtu č. 2/2009 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2009 na rozpočtový rok 2009, Oddíl III - Komise (6953/2009 – C60077/2009 – 2009/2010(BUD)) Evropský parlament, –

s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1, a zejména na články 37 a 38,

–

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2009, schválený s konečnou platností dne 18. prosince 20082,

–

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení3,

–

s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2009 na rozpočtový rok 2009, který Komise předložila dne 2. února 2009 (KOM(2009)0032),

–

s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 2/2009 který, schválila Rada dne 26. února 2009 (6953/2009 – C6-0077/2009),

–

s ohledem na článek 69 a na přílohu IV jednacího řádu,

–

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0192/2009),

A.

vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2009 zahrnuje následující prvky: plány pracovních míst společného podniku pro výzkum uspořádání letového provozu v rámci programu jednotného evropského nebe (SESAR), Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), změny u Evropské agentury pro železnice (ERA) a změny v poznámkách k rozpočtu, pokud jde o přípravnou akci pro globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES),

B.

vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 2/2009 je formálně zapsat tyto rozpočtové úpravy do rozpočtu na rok 2009,

1.

bere na vědomí předběžný návrh opravného rozpočtu č. 2/2009;

2.

schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 2/2009 beze změn;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

1

Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Úř. věst. L 69, 13.3.2009. Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

2 3

212 /PE 425.401

CS

PE 425.401\ 213

CS

P6_TA-PROV(2009)0232 Návrh opravného rozpočtu č. 3/2009 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2009 na rozpočtový rok 2009, oddíl III - Komise (8153/2009 – C60118/2009 – 2009/2017(BUD)) Evropský parlament, –

s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1, a zejména na články 37 a 38,

–

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2009, schválený s konečnou platností dne 18. prosince 20082,

–

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení3,

–

s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2009 na rozpočtový rok 2009, který předložila Komise dne 6. března 2009 (KOM(2009)0110),

–

s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2009 sestavený Radou dne 30. března 2009 (8153/2009 – C6-0118/2009)

–

s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

–

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0194/2009),

A.

vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 3 k souhrnnému rozpočtu na rok 2009 zahrnuje úpravu systému vlastních zdrojů podle rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. července 2007, a to s retroaktivním účinkem od 1. ledna 2007,

B.

vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 3/2009 je formálně zapsat tyto rozpočtové úpravy do rozpočtu na rok 2009,

1.

bere na vědomí předběžný návrh opravného rozpočtu č. 3/2009;

2.

schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 3/2009 beze změn;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

1

Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Úř. věst. L 69, 13.3.2009. Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

2 3

214 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0233 Žádost o ochranu imunity a výsad Alda Patriciello Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Aldo Patriciello (2008/2323(IMM) Evropský parlament, -

s ohledem na žádost Alda Patriciella o ochranu imunity, které Aldo Patriciello požívá v rámci probíhajícího trestního řízení před okresním soudem v Campobassu, předloženou dne 11. listopadu 2008 a oznámenou na plenárním zasedání dne 20. listopadu 2008,

-

poté, co Aldo Patriciello dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

-

s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

-

s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964, 10. července 1986 a 21. října 20081,

-

s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

-


A.

vzhledem k tomu, že Aldo Patriciello je poslancem Evropského parlamentu, jehož pověřovací listiny byly Parlamentem ověřeny dne 15. června 2006,

B.

vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora musí Evropský parlament a vnitrostátní soudní orgány spolupracovat, aby bylo zabráněno jakémukoli konfliktu při výkladu a používání ustanovení protokolu; že tedy byla podána žaloba proti evropskému poslanci u vnitrostátního soudu a tento byl informován o tom, že bylo zahájeno řízení o ochraně výsad a imunit tohoto poslance podle čl. 6 odst. 3 jednacího řádu, musí uvedený soud přerušit soudní řízení a požádat Parlament, aby vydal co nejdříve stanovisko2,

C.

vzhledem k tomu, že podle článku 10 protokolu v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové požívají na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu a že se imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; vzhledem k tomu, že Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit3,

D.

vzhledem k tomu, že ustanovením, které se na daný případ vztahuje, je tedy čl. 68 odst. 2 italské ústavy, který umožňuje zahájit trestní řízení proti členům Parlamentu bez

1

Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964 s. 383 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další Recueil 1986, ECR s. 2391, a spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra vs De Gregorio a Clemente, doposud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí. Rozsudek ve spojených věcech C-200/07 a C-201/07 Marra, v bodech 42 a 43. Článek 10 Protokolu.

2 3

PE 425.401\ 215

CS

jakýchkoli zvláštních formalit, stanoví pouze, že bez souhlasu parlamentní komory, k níž daný člen přísluší, nesmí proběhnout ani osobní prohlídka člena parlamentu, ani domovní prohlídka v místě jeho bydliště a člen parlamentu nesmí být zatčen ani zbaven osobní svobody nebo zadržován, s výjimkou provedení konečného rozsudku nebo případu, kdy je přistižen při páchání trestného činu, za který je povinnost jej okamžitě zatknout, tj. v případě flagrante delicto, E.

vzhledem k tomu, že znění Protokolu nedává Evropskému parlamentu prostředky k podniknutí závazných kroků na ochranu Alda Patriciella,

1.

rozhodl, že neochrání imunitu a výsady, kterých požívá Aldo Patriciello;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru ihned předal příslušným úřadům Italské republiky.

216 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0234 Žádost o ochranu imunity a výsad Renata Brunetta Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Renato Brunetta (2008/2147(IMM)) Evropský parlament, –

s ohledem na žádost Renata Brunetty o ochranu jeho imunity, které Renato Brunetta požívá v rámci probíhajícího trestního řízení před městským soudem ve Florencii, kterou tento poslanec předložil dne 15. května 2008 a jež byla přednesena na plenárním zasedání dne 4. června 2008,

–


–


–

s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řádu,

–


1.

rozhodl, že ochrání imunitu a výsady, kterých požívá Renato Brunetta;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušným úřadům Italské republiky.

1

Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 383 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391 a spojené věci C-201/07, Marra v De Gregorio a Clemente, dosud nezveřejněné ve Sb. rozhod. Evropského soudního dvora. PE 425.401\ 217

CS

P6_TA-PROV(2009)0235 Žádost o projednání imunity a výsad, kterých požívá Antonio Di Pietro Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o projednání imunity a výsad, kterých požívá Antonio Di Pietro (2008/2146(IMM))

Evropský parlament, -

s ohledem na žádost příslušného orgánu Italské republiky ze dne 15. května 2008 o projednání poslanecké imunity, které požívá Antonio Di Pietro, která byla oznámena na plenárním zasedání dne 5. června 2008,

-

poté, co Antonio Di Pietro dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

-


-


-

s ohledem na čl. 68 odst. 1 Ústavy Italské republiky,

-

s ohledem na čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 13 jednacího řádu,

-


1.

rozhodl, aby Antonio Di Pietro nebyl zbaven imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Italské republiky.

1

Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, ECR s. 383 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, ECR s. 2391 a spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v De Gregorio a Clemente, doposud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí.

218 /PE 425.401

CS

P6_TA-PROV(2009)0236 Žádost o zbavení imunity pana Hannese Swobody Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti, aby byl Hannes Swoboda zbaven imunity (2009/2014(IMM)) Evropský parlament, -

s ohledem na žádost Zemského trestního soudu ve Vídni ze dne 5. prosince 2008, aby byl Hannes Swoboda zbaven imunity, která byla doručena dne 20. ledna 2009 a oznámena na plenárním zasedání dne 5. února 2009,

-

poté, co Hannes Swoboda dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

-


-

s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 19861,

-

s ohledem na článek 57 ústavního zákona Rakouské republiky,

-

s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řadu,

-


1.

rozhodl, aby Hannes Swoboda nebyl zbaven imunity,

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému úřadu Rakouské republiky.

1

Věc 101/63, Wagner vs. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 419 a věc 149/85, Wybot vs. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391. PE 425.401\ 219

CS

P6_TA-PROV(2009)0237 Kontrola plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o kontrole plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci (NPP) v roce 2007 (2008/2206(INI)) Evropský parlament, –

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)1,

–

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)2,

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. listopadu 2006 nazvané „Nástroj předvstupní pomoci (NPP) – Víceletý orientační finanční rámec pro období 2008–2010“ (KOM(2006)0672),

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. listopadu 2007 nazvané „Nástroj předvstupní pomoci (NPP) – Víceletý orientační finanční rámec pro období 2009–2011“ (KOM(2007)0689),

–

s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne15. prosince 2008 o NPP za rok 2007 (KOM(2008)0850 a SEK(2008)3026),

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. listopadu 2008 o strategii rozšíření a hlavních výzvách 2008–2009 a na doprovodné zprávy o pokroku dosaženém v jednotlivých zemích v roce 2008 (KOM(2008)0674 doplněné o SEK(2008)2692 až SEK(2008)2699),

–

s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. července 2008 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům – Výroční zpráva 2007“ (KOM(2008)0475), včetně SEK(2008)2300),

–

s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. října 2008 o nástroji předvstupních strukturálních politik (ISPA) 2007 (KOM(2008)0671 a SEK(2008)2681),

–

s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 22. prosince 2008 o programu PHARE, předvstupním nástroji pro Turecko, programu CARDS a přechodovém nástroji za rok 2007 (KOM(2008)880 a SEK(2008)3075),

–

s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora o roční účetní závěrce Evropské agentury pro obnovu za rozpočtový rok 2007, spolu s odpověďmi agentury3,

–

s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora o řízení programu CARDS Komisí,

1

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82. Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1. Úř. věst. C 311, 5.12.2008, s. 42.

2 3

220 /PE 425.401

CS

spolu s odpověďmi Komise1, –

s ohledem na výroční zprávu o činnosti za rok 2007 vypracovanou generální ředitelem Komise odpovědným za rozšíření2,

–

s ohledem na svá předchozí usnesení o rozšíření, a zejména na usnesení ze dne 10. července 2008 o strategickém dokumentu Komise o rozšíření z roku 20073,

–

s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 20074,

–

s ohledem na své usnesení ze dne 23. dubna 2008 o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 20075,

–

s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2008 o zprávě o pokroku Turecka za rok 20076,

–

s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o obchodních a hospodářských vztazích se západobalkánskými státy7,

–

s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o situaci žen na Balkáně8,

–

s ohledem na návštěvu vyšetřovací delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu v Kosovu9 ve dnech 22. až 25. června 2008 a na zprávu o této misi10,

–

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství11, a zejména na článek 53 tohoto nařízení a na jeho prováděcí pravidla,

–


–

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0181/2009),

A.

vzhledem k tomu, že NPP je novým finančním nástrojem, který nahrazuje nástroje a programy určené kandidátským a potenciálním kandidátským zemím, jmenovitě Phare, SAPARD, ISPA, předvstupní finanční pomoc pro Turecko a CARDS, a který usiluje o pružné přidělování finančních prostředků EU a o jejich přizpůsobení konkrétním potřebám a správním kapacitám těchto zemí,

1

Zvláštní zpráva EÚD 5/2007. 31.3.2008, http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/elarg_aar.pdf . 3 Přijaté texty, P6_TA(2008)0363. 4 Přijaté texty, P6_TA(2008)0120. 5 Přijaté texty, P6_TA(2008)0172. 6 Přijaté texty, P6_TA(2008)0224. 7 Přijaté texty, P6_TA(2009)0005. 8 Přijaté texty, P6_TA(2008)0582. 9 Ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244(1999). 10 .http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/publicationsCom.do?language=EN&body=CON T. 11 Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. 2

PE 425.401\ 221

CS

B.

vzhledem k tomu, že se nástroj NPP skládá z následujících pěti částí, které pokrývají priority stanovené v souladu s potřebami přijímajících zemí, konkrétně: I.

pomoc při transformaci a budování institucí,

II.

přeshraniční spolupráce,

III.

regionální rozvoj,

IV.

rozvoj lidských zdrojů,

V.

rozvoj venkova,

C.

vzhledem k tomu, že nástroj NPP je klíčovým faktorem pro zlepšení kvality života občanů, sociálních standardů, infrastruktury a regionální a přeshraniční spolupráce a pro podporu dodržování lidských práv v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích,

D.

vzhledem k tomu, že Parlament při kontrole plnění rozpočtu v oblasti politiky rozšíření má za úkol nejen zajistit, že finanční prostředky EU byly použity v souladu s regulačními ustanoveními a politikami EU, ale i zhodnotit, zda byly účinně vyhrazeny na priority stanovené ve strategických zprávách a ve zprávách o pokroku přijímajících zemí, a zda z hlediska společných zájmů EU dosáhly požadovaných výsledků,

E.

vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné pečlivě přezkoumat provádění NPP již v počáteční fázi uplatňování s cílem zamezit problémům, které byly při používání předchozích předvstupních nástrojů odhaleny příliš pozdě, neboť nesrovnalosti, které nebudou řešeny včas, se budou objevovat stále častěji a později bude velmi složité je řešit, protože se z nich stanou zažité nesprávné postupy,

F.

vzhledem k tomu, že boj proti korupci a reformy jednotlivých odvětví (soudnictví, policie a veřejné správy) se příznivě projevují nejen v oblasti řádné správy věcí veřejných a právního státu, ale i na podnikatelském prostředí obecně,

G.

vzhledem k tomu, že NPP umožňuje, zejména díky revizi víceletých orientačních plánovacích dokumentů, velmi flexibilně se přizpůsobit měnícím se potřebám a správní kapacitě přijímajících zemí,

H.

vzhledem k tomu, že podle článku 27 nařízení (ES) č. 1085/2006 (nařízení o NPP) je Komise povinna Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2010 předložit střednědobou hodnotící zprávu o provádění NPP, k níž případně připojí legislativní návrh na úpravu tohoto nařízení,

I.

vzhledem k tomu, že se Komise na základě žádosti Parlamentu zavázala, že střednědobý přezkum souboru nástrojů vnější pomoci, včetně NPP, provede již v roce 2009,

J.

vzhledem k tomu, že Parlament by měl od nynějška komunikovat s národními parlamenty zemí, které přijímají pomoc v rámci NPP;

Obecné připomínky

222 /PE 425.401

CS

1.

vítá strukturovaný dialog s Komisí o uplatňování NPP a v tomto ohledu připomíná svůj postoj, a to že je zejména nutné všem přijímacím zemím umožnit rovný přístup ke všem nástrojům politiky v rámci NPP, náležitě podporovat boj proti korupci a organizovanému zločinu a věnovat zvýšenou pozornost budování institucionálních kapacit, zejména na parlamentní úrovni, rozvoji organizací občanské společnosti, opatřením na podporu zásady tolerance a nediskriminace, lidskému rozvoji a regionální spolupráci v klíčových politických oblastech;

2.

je potěšen vysokou mírou realizace závazků NPP v roce 2007; nicméně vyjadřuje politování nad tím, že první programy NPP byly přijaty teprve na konci roku 2007 a skutečné zavádění bylo zahájeno až v roce 2008, částečně kvůli pozdnímu přijetí nového nástroje a částečně kvůli zpoždění na straně přijímacích zemí při vytváření požadovaných struktur a řídicích systémů; naléhá na Komisi, aby i nadále prosazovala provádění projektů a sledovala přidělování finančních prostředků a dosažené výsledky s cílem zajistit, aby nástroj NPP přinesl v dotyčných zemích viditelné výsledky;

3.

konstatuje, že kvůli pozdnímu přijetí nařízení o NPP a nařízení č. 718/2007 (prováděcí nařízení o NPP) a následně i prvního víceletého orientačního finančního rámce a víceletých orientačních plánovacích dokumentů bylo sledování programů a projektů NPP, jakož i předkládání zpráv, v roce 2007 omezeno a dosud se nedosáhlo kýžených výsledků; zdůrazňuje, že plynulý přechod od dřívějších předvstupních nástrojů k NPP vyžaduje kontinuitu při vypracování programů a náležité provádění projektů a plateb;

4.

shledává, že v roce 2007 byly vnitrostátní programy NPP uspokojivě koherentní s politikou EU v oblasti předvstupní pomoci, protože většina cílů vnitrostátních programů byla v souladu s prioritami stanovenými v příslušných zprávách Komise o dosaženém pokroku;

5.

konstatuje, že kandidátské země se v souladu s politikou EU v oblasti rozšíření soustřeďují hlavně na splnění evropských norem, konkrétně statistických, environmentálních a daňových norem; zdůrazňuje však, že by neměl být snižován význam politických kritérií, zejména demokratické správy, dodržování lidských práv, svobody vyznání, práv žen, práv menšin a zásad právního státu, neboť jejich opomíjení může při jednáních vést ke komplikacím a prodlevám; domnívá se, že by měla být nalezena větší rovnováha mezi projekty zaměřenými na splnění politických kritérií a projekty určenými na provádění acquis;

6.

připomíná Komisi, že legitimita a schopnost Unie podporovat reformy může být výrazně zvýšena, pokud nástroj NPP svou pomoc zaměří na oblasti, z nichž budou mít občané kandidátských a případných kandidátských zemí přímý užitek, zvláště s ohledem na potřeby a výzvy vyplývající ze světové finanční krize;

7.

je tedy toho názoru, že nástroj NPP by měl podporovat snahy přijímacích zemí o splnění požadavků vytyčených v plánu liberalizace víz, aby občané západního Balkánu mohli konečně využít svobody pohybu a plně se zapojit do programů a systémů EU; vítá záměr Komise dále navýšit prostředky fondů NPP vyčleněné na programy Tempus, Erasmus Mundus a Mládež v akci;

8.

bere na vědomí skutečnost, že Komise byla oprávněna poskytnout na konci roku 2008 akreditaci pro decentralizovanou správu Chorvatsku v případě složek I až IV a Turecku v případě složek I a II; vyzývá Komisi, aby i nadále intenzivně spolupracovala PE 425.401\ 223

CS

s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi, aby tyto země byly v blízké budoucnosti schopny spravovat finanční prostředky decentralizovaně, a získaly tak plný přístup ke všem složkám NPP; zdůrazňuje však, že udělení řídících pravomocí je podmíněno jejich účinným vykonáváním; 9.

zdůrazňuje, že za využívání NPP sdílí Komise odpovědnost s vládami kandidátských a potenciálních kandidátských zemí; vyzývá Komisi, aby zlepšila spolupráci a komunikaci mezi svými delegacemi a příslušnými orgány, aby zavedla stálou kontrolu postupů pro uskutečňování projektů a aby usilovala o přijetí společných opatření ke zlepšení správní kapacity přijímajících zemí;

10.

zdůrazňuje, že je třeba, aby byl nástroj NPP transparentně a účinně spravován a kontrolován s ohledem na specifika interního auditu a kontrolních systémů jednotlivých zemí a s ohledem na postupy, které se osvědčily v předvstupní fázi bývalých kandidátských zemích;

11.

očekává, že Komise podá Parlamentu a jeho příslušnému Výboru pro rozpočtovou kontrolu každoročně zprávu o platbách a čerpání finančních prostředků z nástroje NPP, jakož i o zbývajících finančních prostředcích z fondů ISPA, IPARD a SAPARD, a že tato zpráva bude podrobně informovat o každé přijímající zemi, příkladech osvědčených postupů a všech zjištěných problémech a nesrovnalostech;

12.

konstatuje, že horizontální otázky, jako je hodnocení dopadů na životní prostředí, řádná správa věcí veřejných, zapojení občanské společnosti, rovné příležitosti a nediskriminace, nejsou v projektech NPP na rok 2007 dostatečně zastoupeny, ani náležitě viditelné; vyzývá Komisi, aby vypracovala zejména regionální a horizontální programy pro více příjemců, které by se zaměřily především na boj proti korupci a organizovanému zločinu, mezikulturní dialog a rovnost mužů a žen;

13.

shledává, že na rozsáhlé zeměpisné regiony nebo komplexní oblasti politik jsou vyčleněny omezené finanční prostředky, které jsou rozdrobené do mnoha malých projektů, místo aby se soustředily na menší počet viditelnějších projektů; upozorňuje na to, že roční vnitrostátní programy by měly nalézt rovnováhu mezi náležitým plněním klíčových priorit, jež byly stanoveny ve zprávách o pokroku, a prevencí přílišné roztříštěnosti finančních prostředků;

Připomínky k jednotlivým politikám a zemím 14.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité a naléhavé, aby všechny přijímající země použily NPP na posílení boje proti korupci a organizovanému zločinu, v jehož rámci by se měly zaměřit zejména na praní špinavých peněz, nelegální migraci a obchodování s lidmi; konstatuje, že ačkoli všechny zprávy o pokroku za rok 2008 označily korupci za vážný problém a klíčovou prioritu, ne všechny programy NPP na rok 2007 korupci náležitě zohlednily; navrhuje, aby pro tento účel byly vyčleněny finanční prostředky, jak tomu je v případě Chorvatska1 a Černé hory1, a vyzývá Komisi, aby v této souvislosti vypracovala

1

Projekt 2007/019-247: Zlepšení spolupráce agentur v boji proti korupci (Improving AntiCorruption Inter-Agency Co-operation); projekt s rozpočtem 2 5000 000 EUR, který má za cíl posílit koordinační orgán ministerstva spravedlnosti pověřený vypracováním protikorupční strategie a zvyšování veřejného povědomí o otázkách spojených s korupcích.

224 /PE 425.401

CS

ucelenější strategii, jež bude vycházet ze zkušeností získaných během posledních kol rozšiřování; 15.

konstatuje, že organizace občanské společnosti v přijímajících zemích by se měly aktivněji podílet na vytváření a zahajování projektů; zdůrazňuje, že programy NPP by se měly zaměřit na odstranění systematické závislosti organizací občanské společnosti na dárcovské podpoře, aby se zabránilo existenci těchto organizací „na požádání“, a že by se měly rovněž zabývat vznikem několika organizací občanské společnosti v kontextu etnicko-politického konfliktu, zejména v Bosně a Hercegovině, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Kosovu2; očekává, že nový nástroj na podporu občanské společnosti pomůže vyřešit mnohé problémy související s rozmanitostí, složitostí a roztříštěností programů EU;

16.

trvá na tom, že stálá podpora organizací občanské společnosti v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích je nutná k tomu, aby se mezi nimi vytvořilo konkurenční prostředí a aby se zajistila jejich udržitelná činnost při uplatňování nástroje NPP zaměřeného na výsledky a stálá aktivita při projektovém řízení;

17.

konstatuje, že projekty a činnosti financované z NPP příliš nepřispívají k zviditelnění EU v místě jejich provádění a nezískaly podporu občanů pro další sblížení s EU;

18.

považuje vzdělávání a zaměstnávání mladých lidí za podmínku dlouhodobé stability a rozvoje a domnívá se, že jim nebyla věnována dostatečná pozornost; zdůrazňuje, že proti nezaměstnanosti je třeba bojovat, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, neboť se jedná o velmi důležitou problematiku přesahující do více oblastí; v této souvislosti navrhuje Komisi, aby zvážila možnost většího využívání flexibility v rámci NPP, jež by případně umožnila financovat opatření týkající se složek III–V pomocí prvních dvou složek;

19.

konstatuje, že finanční podpora regionů v rámci NPP je relativně malá (přibližně 10 % prostředků z celého NPP), zejména vezme-li se v úvahu skutečnost, že se poskytuje v šesti zemích pro jedenáct oblastí, počínaje vzděláváním a mládeží a konče jadernou bezpečností;

20.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v roce 2007 bylo z celkové částky NPP 497 200 000 milionů EUR vyčleněno na složku II pouhých 38 800 000 milionů EUR (tj. méně než 8 %); upozorňuje, že tato skutečnost je v rozporu s tvrzením Komise, že přeshraniční spolupráce napomáhá usmiřování a navazování dobrých sousedských vztahů a je obzvláště důležitá v regionech, v nichž nedávno došlo ke konfliktu; lituje, že v praxi bylo složité navázat účinnou spolupráci, a to z mnoha důvodů, včetně neshodných struktur a postupů mezi některými partnery i kvůli politickým obtížím; vyzývá přijímající země a Komisi, aby v rámci této složky pokračovaly ve stávající spolupráci a navazovaly novou spolupráci v souladu s cílem posílit dobré sousedské vztahy a podpořit hospodářskou integraci, a to zejména v oblastech životního prostředí, přírodního a kulturního dědictví a boje proti korupci a organizované trestné činnosti;

1

Projekt 2007/19300: Boj proti organizované trestné činnosti a korupci. Cílem tohoto projektu je boj proti organizované trestné činnosti a korupci zlepšováním fungování a spolupráce různých donucovacích orgánů. Tento projekt je propojen s širší vládní protikorupční strategií a akčním plánem. Bylo na něj vyčleněno 3 000 000 EUR. Ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244(1999).

2

PE 425.401\ 225

CS

21.

je rovněž znepokojen skutečností, že přijímající země v roce 2007 nepředložily žádný program NPP, jenž by se přímo zaměřil na práva žen či rovnost mužů a žen, ačkoliv byla genderová problematika označena za velkou výzvu jak ve zprávách o dosaženém pokroku, tak ve víceletých orientačních plánovacích dokumentech; opakuje svou výzvu Komisi, aby poskytla předvstupní fondy na posílení práv žen na Balkáně, zejména prostřednictvím ženských nevládních organizací a jiných organizací sdružujících ženy; vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem vyčlenila prostředky z NPP, a podpořila tak v rámci předvstupní politiky sestavování rozpočtu s ohledem na problematiku rovnosti pohlaví a povzbudila přijímající země k předkládání návrhů na příslušné projekty;

22.

zdůrazňuje, že do vytváření a provádění projektů financovaných nástrojem NPP je třeba více zapojit nevládní organizace, aby pomoc NPP odrážela skutečné potřeby a očekávání, aby se přispělo k většímu zviditelnění projektů NPP a aby byl podporován rozvoj živé a aktivní občanské společnosti v přijímacích zemích;

23.

vyzývá Evropský účetní dvůr, aby do konce roku 2010 předložil zvláštní hodnotící zprávu o provádění NPP; o o

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a vládám, parlamentům a vnitrostátním kontrolním orgánům zemí, které přijímají pomoc v rámci NPP.

226 /PE 425.401

CS

o

P6_TA-PROV(2009)0238 Účinný výkon soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (2008/2233(INI))

Evropský parlament, –

s ohledem na článek 65 Smlouvy o ES,

–

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 6. března 2008 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (KOM(2008)0128),

–

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 24. října 2006 o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: obstavení bankovních účtů (KOM(2006)0618) a na své usnesení ze dne 25. října 2007 na toto téma1,

–

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 s doporučeními Komisi o e-justici2,

–

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 3. prosince 2008,

–

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 22. září 2008,

–


–

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0252/2009),

A.

vzhledem k tomu, že podle zásad subsidiarity a proporcionality je přijetí nástroje Společenství týkajícího se oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem možné pouze za předpokladu, že je prokázáno, že není možné odstranit překážku zavedení nebo fungování vnitřního trhu na vnitrostátní úrovni,

B.

vzhledem k tomu, že pozdní platby a neplacení dluhů ohrožují zájmy podniků a spotřebitelů, zejména v případech, kdy věřitel a orgány provádějící výkon rozhodnutí nemají informace o tom, kde se dlužník zdržuje, ani o jeho aktivech; vzhledem k tomu, že se tato situace zhoršila kvůli současné hospodářské situaci, kdy jsou peněžní toky pro přežití podniků zvlášť důležité,

C.

vzhledem k tomu, že problémy spojené s přeshraničním vymáháním dluhů mohou být vážnou překážkou volného oběhu peněžních platebních příkazů v rámci Evropské unie a mohou narušit přístup ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že když nemohou být soudní rozhodnutí vykonávána, je kromě toho ohrožen výkon spravedlnosti spolu s normami obchodní morálky,

1

Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 655. Přijaté texty, P6_TA(2008)0637.

2

PE 425.401\ 227

CS

D.

vzhledem k tomu, že vymáhání dluhů je obecně vážným problémem, který se ještě zhoršuje v případech, kdy pohledávky mají přeshraniční povahu, a to zejména pro malé podniky, které nemají k dispozici specializované právníky nebo zvláštní oddělení pro vymáhání dluhů a octnou se často v nezáviděníhodné situaci, kdy musí na řešení tohoto problému vyčlenit zaměstnance, vzácné finanční prostředky a především čas namísto toho, aby se věnovaly produktivní činnosti,

E.

vzhledem k tomu, že existují náznaky, že směrnice o opožděných platbách1 není dostatečně dodržována nebo známá; vzhledem k tomu, že kdyby tato směrnice byla nyní aktualizována a řádně prováděna, mohlo by to mít výrazný vliv na omezení pozdních nebo neuhrazených plateb,

F.

vzhledem k tomu, že systémy pro přípravu smluv na vnitrostátní úrovni a právní předpisy o platební neschopnosti se velmi liší, pokud jde o způsob, jakým mohou věřitelé zajistit své dluhy při uzavírání smluv, zejména prostřednictvím doložek o výhradě vlastnictví nebo dalších takových mechanismů, které jsou někdy z důvodu těchto odlišností obcházeny,

G.

vzhledem k tomu, že přijatá legislativa Společenství o účinném provádění soudních rozhodnutí se musí týkat všech dlužníků, aniž apriorně rozlišuje mezi dlužníky jednajícími v souladu či v rozporu s dobrou vírou,

H.

vzhledem k tomu, že nepříznivá situace vzniklá v důsledku vyhýbání se platbě dluhů, pozdních plateb a neplacení dluhů je často zhoršována skutečností, že smluvní strany nevěnují dostatečnou pozornost předsmluvním a smluvním jednáním; vzhledem k tomu, že je třeba klást větší důraz na obchodní osvětu a možné využívání nepovinných ustanovení „evropského“ typu na základě společného referenčního rámce (CFR), který by zajistil, aby smluvní strany řádně zvážily tyto otázky na začátku obchodního vztahu,

I.

vzhledem k tomu, že Parlament byl upozorněn na skutečnost, že pro přeshraniční obchod mohou představovat vážný problém „notoričtí“dlužníci, tj. dlužníci, kteří by mohli zaplatit dluhy nebo vyrovnat pohledávky, kteří však tak nečiní, nebo osoby, u kterých hrozí nebezpečí, že nezaplatí dluhy ani v případě, že jim to bude soudně uloženo; vzhledem k tomu, že tito jedinci často drží značná aktiva v různých subjektech, prostřednictvím pověřenců a v trustech a bez nezbytných informací nelze úspěšného výkonu rozhodnutí dosáhnout; vzhledem k tomu, že tyto informace je často nutné získat, aniž by se upoutala pozornost takového dlužníka, který má často možnost přesunout aktiva během krátké lhůty do oblasti jiné soudní příslušnosti,

J.

vzhledem k tomu, že Parlament byl také upozorněn, že některé svrchované státy nerespektují rozhodčí nálezy nebo rozhodnutí vydaná soudy jiného státu, v důsledku čehož vznikají „vyděračské fondy“, které tento svrchovaný dluh skoupí za mnohem nižší cenu a potom se snaží vytvořit zisk jeho vymáháním; vzhledem k tomu, že by mohlo být bezpochyby lepší a spravedlivější poskytnout původním věřitelům prostředky k tomu, aby mohli nápravu získat sami,

K.

vzhledem k tomu, že se tvrdí, že existuje jen málo států, které nemají vůbec žádná aktiva

1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35).

228 /PE 425.401

CS

mimo své vlastní území, a vzhledem k tomu, že pokud věřitel nemá naději, že ve svém vlastním státě (pouze) nebo v příslušném státě uspěje, je jedinou účinnou nápravou možnost obrátit se na soudy v zahraničí, zejména v jiných státech EU, L.

vzhledem k tomu, že podle nařízení Brusel I1 má každý členský stát vlastní předběžná opatření, která jsou vytvořena podle jeho vnitrostátních právních předpisů a která se těmito předpisy řídí, a vzhledem k tomu, že příkazy ex parte nepodléhají vzájemnému uznávání a výkonu rozhodnutí podle tohoto nařízení; vzhledem k tomu, že příkazy inter partes získávají účinnost od přijímajícího soudu s nejadekvátnější pomocí, která je u tohoto soudu k dispozici,

M.

vzhledem k tomu, že k předběžným opatřením patří: i) příkazy ke zveřejnění informací o aktivech, které by mohly být vydány na základě opatření pro výkon soudního rozhodnutí, ii) příkazy na ochranu aktiv až do výkonu rozhodnutí a iii) mohou mít rovněž podobu průběžného platebního příkazu, který poskytne věřiteli okamžitou platbu do té doby, než bude daný spor vyřešen;

N.

vzhledem k tomu, že udělování předběžných opatření by mělo podléhat podobným podmínkám, jaké uplatňuje soudní dvůr, zejména by věřitelé měli přesvědčit soud, že mají odůvodnitelnou pohledávku v dané věci (vymahatelné právo v podobě soudního příkazu nebo důvěryhodný prostředek či důkaz pohledávky, které opodstatňují evidentní právní případ - fumus boni juris - opodstatnění případu) a měly by doložit její naléhavost (riziko, že vymáhání pohledávky může být zmařeno, nebude-li uděleno předběžné opatření (periculum in mora - nebezpečí z prodlení), a vzhledem k tomu, že udělení takových opatření může podléhat poskytnutí záruk,

O.

vzhledem k tomu, že v malých případech, zejména tehdy, kdy by právní výdaje byly jinak překážkou, je pozdní poskytnutí spravedlnosti stejné, jako by byla spravedlnost zamítnuta, a vzhledem k tomu, že ve větších případech může být nedostatek informací o aktivech největší překážkou; vzhledem k tomu, že v obou typech případů by mohlo být vhodným řešením použití příkazů pro předběžná opatření;

P.

vzhledem k tomu, že veškerá opatření Společenství zaměřená na poskytování informací musí být také posuzována v kontextu případů tohoto typu, při nichž nedostatek informací způsobuje závažnou nespravedlnost; vzhledem k tomu, že pokud věřitelé nemají informace o aktivech dlužníků (tím spíše o aktivech „notorických“ dlužníků), která mohou být použita pro výkon soudního rozhodnutí, věřitel nebude moci dluh vymáhat,

Q.

vzhledem k tomu, že v praxi se tento problém neomezuje na případy, kdy již existuje soudní rozhodnutí, které nebylo splněno: může také nastat předtím, než žadatelé vznesou své nároky,

R.

vzhledem k tomu, že je však naprosto nezbytné, aby jakákoli navrhovaná opatření byla přiměřená; vzhledem k tomu, že by navíc tato opatření neměla pouze opakovat to, čeho již může být dosaženo prostřednictvím stávajících vnitrostátních opatření, měla by se omezovat na přeshraniční pohledávky a mělo by se předejít bezdůvodné a nepřiměřené harmonizaci,

1

Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, 16.1.2001.). PE 425.401\ 229

CS

S.

vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny určité obavy, že některé návrhy týkající se účinného výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii založeného na transparentnosti aktiv dlužníků by mohly být v rozporu se základními právy, včetně práva na soukromí (ochrana údajů), ohrozit procesní záruky a působit proti ústavním tradicím mnoha členských států,

T.

vzhledem k tomu, že jakékoli předložené návrhy musí být účinné z hlediska nákladů a musí být začleněny do ostatních oblastí politiky Společenství, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování úsilí,

1.

vítá výše uvedenou zelenou knihu Komise ze dne 6. března 2008, neboť je přínosem pro Lisabonskou strategii;

2.

upřesňuje, že neprůhlednost informací nezbytných k donucení dlužníka, aby splnil své povinnosti, je v rozporu se společnými zásadami dobré víry a majetkové odpovědnosti; zastává názor, že neznalost vnitrostátních právních předpisů týkajících se exekučních postupů nebo jejich nedostatečná účinnost může zbrzdit realizaci jednotného vnitřního trhu a vytváří bezdůvodné náklady;

3.

poukazuje na skutečnost, že zpoždění plateb, jejich neplacení a potíže s vymáháním pohledávek poškozují zájmy podniků a věřitelů z řad spotřebitelů, snižují důvěru ve vnitřní trh a oslabují účinnost soudního systému;

4.

podporuje integrovanou a účinnou strategii v souladu se zásadami „zdokonalení tvorby právních předpisů“ a domnívá se, že je nezbytné dosáhnout toho, aby pohledávky byly uhrazeny, a zároveň zajistit nediskriminaci, ochranu citlivých údajů a právní záruky, a to prostřednictvím odpovídajících opatření, která zajistí nezbytnou transparentnost a podstatně sníží náklady na informace a správu;

5.

zastává názor, že k tomu, aby věřitel mohl zahájit řízení o výkonu rozhodnutí a dosáhnout zaplacení dluhu, musí mít na celém vnitřním trhu kromě veřejně dostupných informací také možnost snadného přístupu k potřebným údajům, a to pod dohledem příslušného orgánu nebo jeho prostřednictvím;

6.

souhlasí s Komisí, že přeshraniční vymáhání dluhů pomocí výkonu soudních rozhodnutí je závažným problémem vnitřního trhu, domnívá se však, že na řešeních předložených Komisí je stále třeba pracovat, aby mohla uspokojivě vyřešit nejsložitější problém, a sice problém „notorických dlužníků“;

Návrh na vypracování příručky o vnitrostátních právních předpisech a praxi v oblasti výkonu rozhodnutí 7.

poznamenává, že vypracování této příručky může být pracné a nákladné a pro jedince usilující o nápravu může být jednodušší zabývat se jedním režimem a že ve většině případů bude muset věřitel žádat o radu právníka v příslušném zahraničním právním systému; má nicméně za to, že při neexistenci funkčního přeshraničního režimu může být užitečná zjednodušená verze;

230 /PE 425.401

CS

8.

je pevně přesvědčen, že by bylo užitečné zveřejnit vnitrostátní adresáře zahraničních právníků, kteří uplatňují právo v rámci vnitřního trhu podle směrnic 77/249/EHS1 a 98/5/ES2; uvádí, že takové vnitrostátní adresáře by mohly být dostupné na internetové stránce Komise a mohly by doplňovat manuál;

Zvýšení množství informací dostupných ve veřejných rejstřících a zlepšení přístupu k nim 9.

je proti poskytování neopodstatněného, náhodného a svévolného přístupu ke všem druhům údajů týkajících se evidence obyvatel, sociálního zabezpečení a daňové evidence a podporuje vytvoření náležitého a přiměřeného rámce pro zajištění účinného výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii;

10.

zastává názor, že přístup k evidenci obyvatel (pokud existuje) by mohl být užitečný pro vysledování soukromých osob, které bohužel neplatí výživné nebo nesplácejí osobní půjčky, a pro zabránění podvodům;

11.

domnívá se, že ačkoliv se lepší přístup k evidenci sociálního zabezpečení a k daňové evidenci v některých systémech soudnictví osvědčil jako úspěšný nový prvek, je rovněž nezbytné zajistit pravidla pro ochranu údajů a důvěrnost; upozorňuje, že veřejnost tuto záležitost vnímá citlivě; kromě toho konstatuje, že mohou existovat právní problémy při používání informací pro jiné účely, než je účel, k němuž byly shromážděny;

12.

konstatuje, že kromě toho jsou daňová přiznání a evidence sociálního zabezpečení v mnoha státech důvěrné a že myšlenka rejstříku se všemi riziky, které s sebou nese možnost, že se záznamy dostanou do nepovolaných rukou, by zde nebyla vítaná a byla by pokládána za zneužití výkonné moci;

13.

tvrdí, že kdyby návrh nebyl přiměřený žádanému cíli, mohl by být zneužit a mohl by představovat porušení práva na soukromí;

Výměna informací mezi orgány provádějícími výkon rozhodnutí 14.

domnívá se, že myšlenka zvýšené spolupráce mezi orgány provádějícími výkon rozhodnutí stojí za další prozkoumání, upozorňuje však, že tyto orgány neexistují ve všech členských státech;

Prohlášení dlužníka 15.

zastává názor, že prohlášení dlužníka může být užitečnou součástí postupu při výkonu soudního rozhodnutí, pokud je lze podepřít sankcemi podle vnitrostátních právních předpisů;

16.

domnívá se, že v této oblasti nejsou nutná žádná opatření Společenství, pokud se neprokáže, že stávající nástroje členských států nejsou účinné;

1 2

Směrnice Rady ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17.). Směrnice Evropského parlamentu A Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36.). PE 425.401\ 231

CS

Další opatření 17.

navrhuje, aby byla posouzena možnost zavedení formy předběžného opatření Společenství dodatečně k opatřením vnitrostátních soudů; domnívá se, že by mohlo mít formu jednoduchého, pružného postupu, který by byl účinný v celé EU, a tím by pomohl předcházet zpožděním a zbytečným výdajům; zastává názor, že by to bylo účinné a spravedlivé i pro třetí osoby, které nejsou účastníky sporu;

18.

navrhuje, že by toto opatření mohlo být uplatňováno také pro arbitrážní pohledávky, přičemž by mohlo být rovněž zohledněno v souvislosti s nadcházejícím přezkumem nařízení Brusel I;

19.

vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala přednostně a aby vypracovala a) podrobné posouzení problému, b) studii proveditelnosti případného nástroje Společenství a c) hodnocení dopadu případných nápravných prostředků Společenství omezených na přeshraniční aspekty; domnívá se, že studie Komise by měla také stanovit a řádně odůvodnit správný právní základ pro jakýkoli navržený nástroj Společenství, který by byl omezen na přeshraniční případy a byl by doplňkovým prostředkem k výhradně vnitrostátním nápravným prostředkům v této oblasti a nijak by nenarušoval jejich uplatňování;

20.

naléhavě žádá Komisi, aby náležitě zvážila přijetí předsmluvních a smluvních opatření, která by mohla přispět k rozvoji společného referenčního rámce, případně dalších volitelných nástrojů, které by z něj vycházely, za účelem zajištění toho, aby strany evropských přeshraničních smluv vzaly při uzavírání takových smluv v úvahu otázku pozdních plateb a neplacení;

21.

se zaujetím očekává přezkum směrnice o opožděných platbách a naléhavě žádá Komisi, aby tento krok s ohledem na současnou hospodářskou situaci učinila co nejdříve.

22.

navrhuje, aby byla vypracována studie o rozdílných vnitrostátních právních přístupech k doložkám o výhradě vlastnictví a dalších podobných mechanismech s cílem zajistit jejich vzájemné uznávání;

23.

navrhuje, aby nabyvatel majetkových práv, která byla uznána rozhodnutím soudu, mohl vykonávat své právo za stejných podmínek jako předávající subjekt. o o

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

232 /PE 425.401

CS

o

P6_TA-PROV(2009)0239 Výroční zpráva o činnosti Petičního výboru za rok 2008 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2008 (2008/2301(INI))

Evropský parlament, -

s ohledem na svá předchozí usnesení o jednáních Petičního výboru,

-

s ohledem na výsledky svých misí, které byly v roce 2008 vyslány do Rumunska, Bulharska a Francie za účelem zjištění informací, a na související zprávy a doporučení schválená výborem,

-

s ohledem na články 21 a 194 Smlouvy o ES, které všem občanům EU a osobám s bydlištěm v EU přiznávají právo předkládat Evropskému parlamentu petice,

-

s ohledem na článek 45 a čl. 192 odst. 6 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Petičního výboru (A6-0232/2009),

A.

uznávaje význam petičního řízení s jeho zvláštními rysy, jež příslušnému výboru umožňuje hledat řešení a vysvětlení pro občany EU, kteří Parlamentu předložili petici,

B.

vzhledem k rostoucímu počtu občanů EU, kteří se na Parlament obracejí s peticí, a vzhledem ke snahám Petičního výboru o urychlení jeho postupů s cílem zlepšit služby poskytované občanům, kteří se na něj obracejí,

C.

vzhledem k tomu, že několik doporučení přijatých v rámci výroční zprávy za rok 2007 mají orgány Parlamentu teprve uvést v praxi, jako je požadavek na urychlené zlepšení administrativních zdrojů Petičního výboru, včetně jazykové a právní odbornosti, za účelem zvýšení schopnosti Parlamentu vést nezávislá šetření ohledně obdržených petic nebo například požadavek užší spolupráce se sítí SOLVIT v oblasti peticí a stížností týkajících se vnitřního trhu či vytvoření společného portálu EU pro evropské občany,

D.

maje na paměti, že ačkoli bylo v tomto období dosaženo značného pokroku ve vývoji struktur a politik Unie, občané stále bezprostředně zaznamenávají mnoho nedostatků v provádění politik a programů Unie, neboť se jich přímo dotýkají, a vzhledem k tomu, že tyto nedostatky jsou často předmětem obdržených petic,

E.

vzhledem k tomu, že zavedení „občanské iniciativy“ zakotvené v Lisabonské smlouvě přinese ještě větší účast občanů na činnostech a práci Evropské unie,

F.

vzhledem k tomu, že Parlament je tedy povinen zajistit, aby jednotlivé členské státy lépe uplatňovaly právo Společenství ve prospěch občanů a obyvatelů EU, a že proto musí o dosažení tohoto cíle usilovat ve spolupráci s členskými státy,

G.

vzhledem k tomu, že se však mnohé členské státy zdráhají aktivně spolupracovat s příslušným výborem zejména tím, že se neúčastní jeho schůzí, a vzhledem k tomu, že PE 425.401\ 233

CS

toto jednání nesvědčí o dostatečné loajální spolupráci s tímto orgánem, H.

vzhledem k tomu, že neexistence aktivní a včasné spolupráce s příslušným výborem v zájmu správného uplatňování práva Společenství vede k pochybnostem o vůli a záměru daného členského státu náležitě realizovat politiky a cíle EU, čímž své orgány vystavuje sankcím a pokutám stanoveným Smlouvami i veřejné kritice,

I.

uznávaje však, že mnoho členských států spolupracuje dobře a společně s Parlamentem se snaží vycházet vstříc zájmům, které občané vyjadřují prostřednictvím petičního řízení,

J.

uznávaje konstruktivní úlohu oddělení Komise v petičním řízení, která pravidelně, na žádost příslušných výborů, poskytují předběžná hodnocení mnoha obdržených petic,

K.

vzhledem k tomu, že tato spolupráce by mohla a měla být ještě posílena, zejména v souvislosti s postupy podle článků 226 a 228 Smlouvy o ES, jedná-li se o náležitě zdůvodněné případy,

L.

vzhledem k tomu, že Parlament usoudil, že má právo využít své pravomoci podle článku 230 Smlouvy o ES, pokud se ukázalo, že to je nutné v zájmu ukončení závažného porušování práva Společenství, jež bylo odhaleno v průběhu vyšetřování petice, a pokud mezi Parlamentem a Komisí navzdory vynaloženému úsilí přetrvávají velké rozdíly ve výkladu toho, jaká opatření stanovená právem Společenství je v daném případě třeba přijmout na ochranu práv občanů,

M.

vzhledem k tomu, že řízení pro nesplnění povinnosti nezajišťuje předkladatelům petice nápravu ani tehdy, když Soudní dvůr členskému státu uloží, aby své právní předpisy upravil tak, aby byly uvedeny v soulad s právními akty EU,

N.

vzhledem k tomu, že neschopnost nabídnout mimosoudní nápravu přímo občanům EU, kteří jsou nebo kteří se stali obětí nesprávného uplatňování práva EU, představuje základní nespravedlnost, jíž by orgány EU, a zejména Parlament, měly věnovat větší pozornost,

O.

vzhledem k tomu, že podle článku 230 Smlouvy o ES má Parlament právo podávat k Soudnímu dvoru žaloby za stejných podmínek jako Rada a Komise, a vzhledem k tomu, že podle článku 201 Smlouvy o ES je Parlament zmocněn vykonávat kontrolu nad činnostmi Komise, a tudíž má k dispozici právní a politické nástroje k efektivnějšímu řešení legitimních obav občanů,

P.

vzhledem k tomu, že Parlament by měl přezkoumat své vlastní postupy, zejména postupy uvedené v článku 121 jednacího řádu, s cílem usnadnit průběh řízení u Soudního dvora, jsou-li v sázce práva předkladatelů petice,

Q.

vzhledem k tomu, že by mělo být připomenuto, že podle článku 6 Smlouvy o EU je Unie založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv, základních svobod a zásad právního státu, tj. na principech, které také patří mezi základní kodaňská kritéria pro vstup do EU, a vzhledem k tomu, že článek 7 Smlouvy o EU stanoví zvláštní postupy, jež lze použít v případech závažného a přetrvávajícího porušování uvedených zásad nebo v případech, kdy je zřejmé, že by k takovému porušení mohlo dojít,

R.

maje na paměti návrhy usnesení, které byly v roce 2008 předloženy na plenárních

234 /PE 425.401

CS

zasedáních a přijaty drtivou většinou poslanců podle čl. 192 odst. 1 jednacího řádu na základě obdržených petic týkajících se důsledků výstavby plynovodu Nord Stream v Baltském moři a podvodných „katalogových“ firem, S.

vzhledem k tomu, že kvůli vzrůstajícím obavám o zabezpečení dodávek energie byly vypracovány projekty na vybudování plynovodů pro zemní plyn a zkapalněný zemní plyn, které, především jsou-li připravovány ve spěchu a bez řádného posouzení rizik a alternativ, vyvolávají obavy předkladatelů petic z toho, že nebyla dostatečně posouzena potenciální vážná rizika pro životní prostředí, lidské zdraví a bezpečnost, zejména v souvislosti s projekty v Baltském moři, ve Walesu a v Irsku;

T.

vzhledem k tomu, že z posouzení petic vyplývá, že upravené seznamy projektů uvedené v přílohách ke směrnici Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí1 nezahrnují řadu významných zařízení nebo aktivit, které se objevily po posledních úpravách těchto příloh, jako jsou zařízení na znovuzplyňování a na výrobu bionafty,

U.

vzhledem k tomu, že mnoho petic předložených v souvislosti se sítí Natura 2000 nadále ukazuje, že zastavení úbytku biologické rozmanitosti je pro Unii velkou výzvou a že směrnice o stanovištích2 a směrnice o ptácích3 představují základní a nepostradatelné nástroje pro splnění závazku EU zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti,

V.

vzhledem k tomu, že z posouzení petic také vyplynulo, že nedostatek vydatných zdrojů pitné vody je obvykle zhoršován dalšími faktory, jako je rostoucí poptávka po vodě kvůli rozsáhlé urbanizaci a volnočasovým projektům, nedostatečné údržbě infrastruktury a nepostačující prevenci jejího prosakování, intenzivnímu využívání vody v průmyslovém zemědělství a cenové politice, která nepodporuje udržitelné využívání vody,

W.

maje na paměti doporučení, která Petiční výbor vypracoval po návštěvě města Fos sur Mer, Kypru a Rumunska,

X.

maje na paměti obavy Petičního výboru v souvislosti s některými infrastrukturními projekty v bulharském pohoří Rila, které navštívil v roce 2008 za účelem získání informací,

Y.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2008 v Petičním výboru vystoupila paní Ann Abrahamová, veřejná ochránkyně práv Spojeného království pro parlamentní a zdravotnické otázky, aby výbor seznámila s výsledky své čtyřleté práce, a vzhledem k následné odpovědi vlády Spojeného království z ledna 2009, v níž jsou navrženy případné platby ex gratia pro nejvíce poškozené osoby, což však nelze považovat za adekvátní nápravu škod pro mnohé oběti;

Z.

uznávaje přínosnou a konstruktivní spolupráci s evropským veřejným ochráncem práv v roce 2008, a podporu, kterou Petiční výbor poskytl pro doporučení obsažená v jeho výroční zprávě za rok 2007 a v jeho zvláštních zprávách 1487/2005/ a 3453/2005/

1

Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1).

2 3

PE 425.401\ 235

CS

o stížnostech ohledně jazyků, které Rada a Komise používají při řízení pro nesplnění povinností, a vítaje úpravy jeho statusu schválené Parlamentem, AA. vzhledem k tomu, že Petiční výbor v roce 2008 obdržel 1 886 petic, z nichž 1 065 bylo prohlášeno za přípustné a 821 za nepřípustné; vzhledem k tomu, že od počátku roku 2007 se výrazně rozrostl počet petic, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 191 odst. 1 jednacího řádu, 1.

vítá účast a příspěvky předkladatelů petic na každé schůzi Petičního výboru, což umožňuje přímý a otevřený dialog se zástupci Evropského parlamentu, a nadále vybízí jednotlivé občany EU a místní sdružení, aby vystupovali s otázkami, které se týkají oblasti činnosti Evropské unie a které se jich přímo dotýkají, neboť věří, že tento proces Parlamentu jako orgánu umožňuje náležitě kontrolovat uplatňování práva Společenství v členských státech a lépe bránit a podporovat základní práva všech občanů EU tak, jak jsou stanovena Smlouvou o EU;

2.

důrazně vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty jako zástupce občanů EU, aby nepřestávaly bedlivě sledovat, jakým způsobem členské státy uplatňují smlouvy a právní akty EU, zejména pokud jde o otázky týkající se životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých práv, volného pohybu osob, zboží a služeb, finančních služeb, základních občanských práv, včetně práva na zákonně nabytý majetek, uznávání jejich profesních kvalifikací a potírání všech forem diskriminace, a vyzývá orgány EU k efektivní komunikaci s občany, tak aby si občané byli vědomi svých práv a povinností vnitrostátních a místních orgánů;

3.

zdůrazňuje, že v souladu se zásadou subsidiarity Parlament nemůže považovat za přípustné petice, které se odvolávají proti rozhodnutím kompetentních orgánů nebo soudních orgánů členských států, a že v tomto ohledu musí být tato skutečnost jasně a srozumitelně sdělována předkladatelům petice; dále zdůrazňuje, že stížnosti musí splňovat podmínky v čl. 191 odst. 1 jednacího řádu, aby je mohl Parlament prohlásit za přípustné;

4.

žádá, aby byla v přiměřené lhůtě uplatněna doporučení, která sice byla přijata ve výroční zprávě za rok 2007, avšak dosud nebyla provedena;

5.

vyzývá Komisi, všechny členské státy, jejich ústřední, regionální a místní orgány a stálá zastoupení, aby při prověřování obvinění nebo návrhů obsažených v peticích plně spolupracovaly s příslušným výborem Evropského parlamentu na loajálním a konstruktivním základě s cílem nalézt řešení otázek, které byly vzneseny prostřednictvím petičního řízení;

6.

žádá, aby příslušné orgány Evropského parlamentu, Komise a Rady plně zrevidovaly postupy, jejichž prostřednictvím je možno zaručit přijetí nápravných opatření pro občany EU, a aby v zájmu dalšího posílení práv občanů EU vyjednaly novou interinstitucionální dohodu, která by rozšířila pravomoci vyšetřovacích výborů;

7.

je přesvědčen, že tato revize by doplňovala případné uplatňování Lisabonské smlouvy, neboť by poskytla dodatečné záruky vycházející z deklarovaných práv a povinností občanů a institucí EU;

8.

připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 20. dubna 2004 o sdělení Komise

236 /PE 425.401

CS

k článku 7 smlouvy o Evropské unii1 zdůraznil, že za dodržování a podporu hodnot, na nichž je Unie založená, a za ochranu demokracie, právního státu a základních práv nese zvláštní odpovědnost Parlament jakožto přímo volený zástupce evropských občanů, a dále připomíná, že Parlament v tomto usnesení uvedl, že „ignorování případné potřeby sankcí musí vytvářet dojem, že Unie nemá vůli ani možnost využít všechny prostředky, které má k dispozici, k obraně svých hodnot“; 9.

opět vyzývá Komisi, aby petičnímu řízení zajistila větší uznání a váhu, zejména v souvislosti s vedením řízení pro nesplnění povinnosti a požadavkem přímo a formálně informovat Petiční výbor o přijetí rozhodnutí o zahájení řízení podle článku 226 nebo 228, které se vztahují k otázkám vzneseným v peticích jednotlivců;

10.

připomíná, že Parlament usoudil, že obvinění ze závažného porušení práva Společenství, jež Petiční výbor v průběhu posuzování petice shledá jako oprávněná, ale jež příslušný členský stát odmítá uznat a jež by na vnitrostátní úrovni pravděpodobně vytvořila precedens, by nakonec měl posoudit Soudní dvůr, aby se zajistila důslednost a soudržnost práva Společenství s realitou vnitřního trhu2;

11.

uznává, že řízení pro nesplnění povinností ani v případě kladného výsledku nemusí vždy přímo zajistit jednotlivým předkladatelům peticí nápravu v konkrétních otázkách, což často snižuje důvěru veřejnosti ve schopnost orgánů EU splnit jejich očekávání;

12.

zastává názor, že podle jasných náznaků není do roku 2010 možné zastavit úbytek biologické rozmanitosti v EU, a že proto bude nutné urychleně přijmout opatření na efektivnější uplatňování směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, a vyzývá Komisi, aby se maximálně zasadila o to, aby členské státy uvedené směrnice uplatňovaly způsobem, který je v souladu s tímto cílem;

13.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem členským státům zdůrazňovala význam perspektivního uvažování – především v oblasti schvalování plánů – s cílem zabránit možnému porušování těch ustanovení v právu Společenství, která již byla schválena, ale zatím nevstoupila v platnost;

14.

uznává, že pro stížnosti vznesené předkladateli petic někdy nelze nalézt řešení v důsledku slabých míst v použitelných právních předpisech Společenství;

15.

je znepokojen velkým počtem petic předložených Petičnímu výboru, které se domáhají volebního práva v místních volbách pro obyvatele Lotyšska, kteří nejsou lotyšskými občany; připomíná, že Výbor OSN pro lidská práva, Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy, komisař Rady Evropy pro lidská práva, Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti a Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě doporučili, aby se lidem, kteří nejsou občany daného státu, umožnila účast na místních volbách; důrazně vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala a podporovala zákonnou úpravu postavení lidí, kteří nejsou občany Lotyšska, z nichž se však mnozí v Lotyšsku narodili;

1

Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 408. Viz usnesení Parlamentu ze dne 9. března 2005 o jednáních Petičního výboru v průběhu parlamentního roku 2003-2004 (Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 161).

2

PE 425.401\ 237

CS

16.

konstatuje, že jednotlivci a sdružení Parlamentu předkládají mnoho petic, v nichž se většinou nejedná o porušení práva Společenství, a tudíž by se při hledání řešení měly nejprve vyčerpat všechny možnosti nápravy v daném členském státě; dále shledává, že jsou-li všechny možnosti na vnitrostátní úrovni vyčerpány, je příslušným odvolacím orgánem Evropský soud pro lidská práva;

17.

konstatuje, že petice za zřízení jediného sídla Evropského parlamentu, kterou podepsalo 1 500 000 lidí, zatím nebyla plně projednána; doporučuje, aby se Petiční výbor touto otázkou přednostně zabýval během příštího volebního období;

18.

vyzývá proto příslušné legislativní výbory, aby v zájmu případné revize nebo dalšího šetření zohledňovaly návrhy či doporučení, která může čas od času vydat Petiční výbor pro uplatňování konkrétních právních předpisů EU členskými státy;

19.

připomíná žádost Parlamentu, aby Komise zintenzívnila kontrolu uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě1 v souvislosti s podvodnými „katalogovými“ firmami a aby Parlamentu předložila zprávu o proveditelnosti a možných důsledcích rozšíření působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu2, konkrétně nahrazením výrazu „spotřebitel“ spojením „oběť praktik“;

20.

podporuje výzvu veřejného ochránce práv, aby Rada rozšířila jazykové verze webových stránek svých předsednictví o nejpoužívanější jazyky Evropské unie s cílem zajistit přímý přístup občanů k činnostem předsednictví Rady; v tomto ohledu se odvolává na francouzské předsednictví Rady, které na svých webových stránkách publikovalo v souladu s doporučeními veřejného ochránce práv;

21.

podporuje výzvu veřejného ochránce práv, aby se Komise zabývala stížnostmi občanů ohledně uplatňování směrnice o pracovní době 3 v souladu se zásadami řádné správy v rámci svých pravomocí zahájit řízení pro nesplnění povinností;

22.

vítá konstruktivní spolupráci mezi veřejným ochráncem práv a EU vymezenou příslušným institucionálním rámcem; podporuje opakované výzvy veřejného ochránce práv k zavedení kodexu řádné správní praxe, který by byl společný všem orgánům a institucím EU a který schválil Parlament ve svém usnesení ze dne 6. září 2001o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv pro Evropský parlament, která byla vypracována na základě šetření z vlastního podnětu zaměřeného na existenci kodexu řádné správní praxe v různých orgánech a institucích Společenství a jeho a zveřejnění4; domnívá se, že veřejný ochránce práv, Komise a Parlament by měli vytvořit společný portál EU pro zpracování stížností adresovaných orgánům EU;

23.

důrazně vyzývá všechny strany k plnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 550 (1984)

1

Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21. Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. Směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 307, 13.12.1993, p. 18). Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, p. 331.

2 3 4

238 /PE 425.401

CS

o Kypru, což by mělo vést k plnému vrácení majetku ve městě Varosha jeho právoplatným majitelům; navrhuje, aby v případě, že do konce roku 2009 nebude dosaženo viditelných výsledků, příslušný výbor zvážil projednání této otázky, kterou v petici předložili obyvatelé Famagusty, na plenárním zasedání; 24.

vyzývá rumunské orgány, aby v souladu s článkem 151 Smlouvy o ES přijaly opatření na zachování a zajištění rumunského kulturního a architektonického dědictví, jak k tomu vyzval Parlament ve svém prohlášení ze dne 11. října 2007 o nezbytnosti přijmout opatření na ochranu římskokatolické katedrály sv. Josefa v rumunské Bukurešti – ohrožené historické a architektonické památky1; v otázce problémů s restitucí majetku zabaveného za komunistického režimu upozorňuje na to, že podle článku 295 Smlouvy o ES je úprava vlastnictví otázka spadající do pravomoci jednotlivých států;

25.

žádá francouzské orgány, aby připravily epidemiologické hodnocení s cílem zjistit dopad budované spalovny ve Fos-sur-Mer na oblast u Fos-Berre, která se nachází v její bezprostřední blízkosti; shledává, že směrnice Rady 1999/30/ES ze dne 22. dubna 1999 o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší2 nezakazuje výstavbu spalovny v oblasti postižené atmosférickým znečištěním, avšak upozorňuje na to, že podle směrnice 1999/30/ES a směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší3 je třeba přijmout opatření k zajištění souladu s evropskými normami pro atmosférické znečištění;

26.

připomíná doporučení ve výroční zprávě Petičního výboru za rok 2007 opět zrevidovat administrativní postupy pro nakládání s peticemi, jako je například přesun registrace peticí na sekretariát Petičního výboru, úzká spolupráce se sítí SOLVIT, další zlepšení databáze petic či vytvoření portálu EU pro evropské občany; vítá práci poslanců na kodexu správného postupu pro vyřizování petic, který by měl vstoupit v platnost na začátku dalšího volebního období Parlamentu;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

1

Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 162. Úř. věst. L 163, 29.6.1999, s. 41. Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55.

2 3

PE 425.401\ 239

CS

P6_TA-PROV(2009)0240 Integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací (2008/2245(INI)) Evropský parlament, -

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 2, článek 13 a čl. 141 odst. 4 Smlouvy o ES,

-

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na revidovanou Evropskou sociální chartu a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

-

s ohledem na činnost generálního ředitelství pro lidská práva a právní záležitosti Rady Evropy, zejména Řídícího výboru pro rovnoprávnost žen a mužů,

-

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky1,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu2,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů3,

-


-

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0198/2009),

A.

vzhledem k tomu, že rovné zacházení pro muže a ženy je základním principem práva Společenství a podle článku 2 Smlouvy je součástí poslání Společenství,

B.

vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 2 Smlouvy stanoví zásadu integrovaného přístupu k rovnému zacházení tím, že stanoví, že Společenství bude při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy,

C.

vzhledem k neustálému nárůstu procentuálního zastoupení poslankyň v Parlamentu, které ze 17,5 % v roce 1979 dosáhlo 31,08 % v roce 2009,

D.

vzhledem k nízkému procentuálnímu zastoupení poslankyň ve vysokých funkcích orgánů Parlamentu (předsednictví nebo členové předsednictev výborů nebo delegací),

E.

vzhledem k tomu, že v rámci generálních ředitelství pro vnitřní a vnější politiky

1

Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s. 15. Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384. Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225.

2 3

240 /PE 425.401

CS

Parlamentu jsou ženy více dostatečně zastoupeny a tvoří 66,5% zaměstnanců na generálním ředitelství pro vnitřní politiky a 66% zaměstnanců na generálním ředitelství pro vnější politiky, protože v posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku v rámci generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tento pokrok byl uznán a oceněn udělením „Ceny za rovné příležitosti 2007 – dobré postupy“, jednak za vytvoření pracovního prostředí podporujícího rovnost pohlaví a zavádění integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, jednak za zvýšení procentuálního zastoupení žen na vedoucích pozicích (např. od roku 2005 se počet žen ve vedoucích pozicích zvýšil z 5 % na 30 %), F.

vzhledem k tomu, že většina parlamentních výborů všeobecně přikládá význam integrovanému přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy (např. v rámci jejich legislativní činnosti, jejich oficiálních vztahů s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví, v rámci sestavování plánů činnosti na podporu rovného zacházení apod.), zatímco omezený počet výborů se o tuto otázku zajímá pouze výjimečně nebo se o ni nezajímá vůbec,

G.

zdůrazňuje, že síť odpovědná za integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v parlamentních výborech, která se skládá z poslanců a zaměstnanců sekretariátu, nevykázala do dnešního dne uspokojivé výsledky,

H.

zdůrazňuje, že skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost navrhla vytvoření obdobné sítě i v meziparlamentních delegacích s cílem zahrnout otázky spojené s rovným zacházením pro muže a ženy do zahraničních vztahů EU,

1.

zdůrazňuje, že požadavek na rovné zacházení pro muže a ženy se musí projevovat v praktickém přístupu, který nebude stavět ženy proti mužům;

2.

zdůrazňuje, že integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy znamená pozitivní vývoj jak pro ženy, tak pro muže;

3.

zdůrazňuje, že integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy vyžaduje reorganizaci, zlepšení, rozvoj a hodnocení politik tak, aby účastníci, kteří se obvykle podílejí na politických rozhodnutích, začleňovali hledisko rovného zacházení do všech politik, a to na všech úrovních a ve všech etapách;

4.

připomíná nutnost přijmout a uplatňovat strategii doplněnou o konkrétní cíle pro integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v politikách Společenství, které spadají do pravomoci parlamentních výborů a delegací;

5.

zdůrazňuje význam mandátu skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a vyzývá, aby se pokračovalo v povzbuzování a propagaci tohoto procesu v rámci celého Parlamentu, v rámci vztahů a spolupráce s Komisí, Radou a dalšími orgány;

6.

blahopřeje parlamentním výborům, které v praxi začlenily integrovaný přístup k rovnému zacházení do své práce, a žádá ostatní výbory a delegace, aby učinily totéž;

7.

požaduje posílení činnosti sítě pro integraci rovnosti pohlaví i v rámci meziparlamentních delegací a volebních pozorovatelských misí;

8.

vybízí generálního tajemníka, aby považoval za prioritu školení o integrovaném přístupu PE 425.401\ 241

CS

k rovnému zacházení úředníků všech úrovní parlamentních výborů a delegací; opětovně žádá, aby bylo poskytnuto všem poslancům Parlamentu školení o rovném zacházení pro muže a ženy, a to hned na začátku příštího volebního období; 9.

nadále podporuje vytváření sítě úředníků pracujících v sekretariátech parlamentních výborů a v meziparlamentních delegacích, kteří jsou v rámci generálních ředitelství pro vnitřní a vnější politiky speciálně vyškolení v oblasti integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, s cílem pravidelné výměny osvědčených postupů;

10.

zdůrazňuje, že je nutné, aby parlamentní výbory a delegace měly k dispozici vhodné nástroje pro dobrou znalost integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, jako jsou například ukazatele, údaje a statistiky rozdělené podle pohlaví stejně jako rozdělení rozpočtových zdrojů z pohledu rovnosti žen a mužů;

11.

zdůrazňuje, že uplatňování integrovaného přístupu k rovnému zacházení musí zohledňovat specifičnost každého parlamentního výboru nebo delegace; žádá, aby se výbory a delegace aktivně zapojovaly do hodnocení, která jsou pravidelně prováděna pod záštitou Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví prostřednictvím dotazníku předloženého předsedům a místopředsedům, kteří mají na starost integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy, a aby se věnovaly nedostatkům v této oblasti v činnosti výborů a delegací, stejně jako pokroku v zavádění integrovaného přístupu k rovnému zacházení v rámci každého výboru;

12.

zdůrazňuje, že pro parlamentní výbory a delegace je důležité mít dobře vymezenou úlohu a odpovědnost v oblasti integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy;

13.

zdůrazňuje význam účinné a koordinované spolupráce skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a síť pro integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy ve výborech a meziparlamentních delegacích a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví;

14.

vyzývá generálního tajemníka, aby dbal o další uplatňování komplexní strategie pro sladění rodinného a pracovního života a umožnění profesního růstu ženám úřednicím;

15.

vyzývá politické skupiny, aby se při výběru osob do vysokých pozic s velkou mírou odpovědnosti zaměřily na vyrovnané zastoupení mužů a žen;

16.

vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby v rámci svých kontaktů s parlamenty členských států zdůrazňovalo, že skupina na vysoké úrovni je pozitivním příkladem pro rovnost pohlaví a rozmanitost;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Radě Evropy.

242 /PE 425.401

CS

TEXTY PŘIJATÉ ČÁST JEDNA. Jednotná v rozmanitosti. na zasedání konaném. ve středu 22. dubna 2009 EVROPSKÝ PARLAMENT

Recommend Documents