Textový podklad pro p íručku Pr vodce zem d lce Kontrolou podmín nosti platný pro rok 2015

Textový podklad pro příručku Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2015 - neobsahuje jazykovou a grafickou úpravu

Textový podklad pro p íručku Pr vodce zem d lce Kontrolou podmín nosti platný pro rok 2015 - neobsahuje jazykovou a grafickou úpravu

OBSAH 1. ÚVOD 1.1. O Pr vodci 1.2. Zm ny v oblasti kontrol podmín nosti pro rok Ň015 1.3. Zdroje informací 1.4. Slovníček pojm 1.5. Stručná informace o Kontrole podmín nosti v ČR 2. DOBRÝ ZEM D LSKÝ ů ENVIRONMENTÁLNÍ STůV ĚDZES) P DY Ň.1. Téma: Voda 2.1.1. Standard DZES 1 2.1.2. Standard DZES 2 2.1.3. Standard DZES 3 Ň.Ň. Téma: P da a zásoby uhlíku 2.2.1. Standard DZES 4 2.2.2. Standard DZES 5 2.2.3. Standard DZES 6 Ň.ň. Téma: Krajina, minimální úrove péče 2.3.1. Standard DZES 7 Ň.4. Hodnotící tabulky 3. POVINNÉ POŽůDůVKY Nů HOSPODů ENÍ ĚPPH) ň.1. Téma: Voda 3.1.1. PPH 1: Ochrana vod p ed znečišt ním dusičnany ze zem d lských zdroj ň.Ň. Téma: Biologická rozmanitost 3.2.1. PPH 2: Ochrana voln žijících pták 3.2.2. PPH ň: Ochrana p írodních stanoviš , voln žijících živočich a plan rostoucích rostlin ň.ň. Téma: Bezpečnost potravin 3.3.1. PPH 4: Zásady a požadavky potravinového práva 3.3.2. PPH 5: Zákaz používání n kterých látek s hormonálním a tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zví at 3.4. Téma: Identifikace a evidence zví at 3.4.1. PPH 6: Identifikace a evidování prasat ň.4.Ň. PPH 7: Identifikace a evidování skotu ň.4.ň. PPH Ř: Identifikace a evidování ovcí a koz ň.5. Téma: Nákazy zví at 3.5.1. PPH 9: Pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci n kterých p enosných spongiformních encefalopatií – TSE ň.6. Téma: P ípravky na ochranu rostlin 3.6.1. PPH 10: Uvád ní p ípravk na ochranu rostlin na trh ň.7. Téma: Dobré životní podmínky zví at 3.7.1. PPH 11: Minimální požadavky na ochranu telat 3.7.2. PPH 12: Minimální požadavky na ochranu prasat 3.7.3. PPH 13: Požadavky na ochranu zví at chovaných pro hospodá ské účely 1


4. KONTROLů ů HODNOCENÍ V ROCE Ň015 4.1. Výb r subjekt ke kontrole, počet kontrol 4.2. Zp sob a pr b h kontroly 4.3. Výsledek kontroly a jeho vyhodnocení 4.4. P íklad hodnocení a výpočtu krácení Ěsnížení) dotace 4.5. Souhrnné vyhodnocení zpráv o kontrole a stanovení výše podpory 4.6. Práva a povinnosti kontrolovaného subjektu a kontrolních pracovník 5. P ÍLOHY 5.1. Seznam kontrolovaných požadavk podle akt pro oblasti pravidel podmín nosti 5.2. Kontrolní dotazy pro standardy dobrého zem d lského a environmentálního stavu 5.3. Dodatek ke standardu DZES 5 5.4. Dodatek k PPH 1 5.5. Tabulka kontrolovaných požadavk , jejichž porušení p edstavuje p ímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zví at 5.6. Seznam zkratek 5.7. D ležité kontakty

2


1. ÚVOD 1.1. O PR VODCI Pr vodce zem d lce Kontrolou podmín nosti pro rok 2015 je určen zejména všem zem d lským subjekt m, které žádají o: - p ímé platby a) jednotnou platbu na plochu zem d lské p dy, b) platbu pro zem d lce dodržující zem d lské postupy p íznivé pro klima a životní prost edí, c) dobrovolnou podporu vázanou na produkci a d) platbu pro mladé zem d lce, - n které podpory Programu rozvoje venkova (PRV), - a n které podpory v rámci společné organizace trhu s vínem ĚSOTě. Přehled všech zemědělských podpor, na jejichž žadatele se vztahují podmínky Kontroly podmíněnosti, je uveden na str. xxx. Tato publikace poskytuje informace o aktualizovaných nebo nových požadavcích a podmínkách kontrol podmín nosti pro rok 2015 v novém období Společné zem d lské politiky 2014 – 2020. P ináší aktuální p ehled kontrolovaných požadavk podmín nosti včetn uvedení zp sobu jejich kontroly a vysv tlení používaného systému vyhodnocování p ípadných porušení. Informace jsou také zve ejn ny na internetových stránkách eůGRI Ministerstva zem d lství ČR v sekci Dotace/Kontroly podmín nosti. Na t chto stránkách je p íručka Pr vodce dostupná rovn ž v elektronické podob ke stažení. Dodržování kontrolovaných požadavk a podmínek standard uvedených p ílohou 1 a Ň na ízení vlády č. 30ř/2014 Sb., o stanovení d sledk porušení podmín nosti poskytování n kterých zem d lských podpor je podmínkou pro poskytování vybraných zem d lských podpor v plné výši. Údaje uvedené v publikaci slouží jako pomůcka pro rychlou orientaci v problematice kontrol podmíněnosti, nejsou však právně závazné a nenahrazují výklad metodických postupů dozorových organizací. V jednotlivých kapitolách najdete Kapitola 1: základní p ehled o systému Kontroly podmín nosti, Kapitola 2: zn ní kontrolovaných standard stavu p dy ĚDZES 1 až 7ě,

dobrého zem d lského a environmentálního

Kapitola 3: zn ní kontrolovaných povinných požadavk na hospoda ení (PPH 1 až 1ň), Kapitoly 2 a 3 jsou strukturované do odstavc , které obsahují: -

cíle, které mají být dle požadavk a standard dosaženy, zd vodn ní kontroly požadavk a standard , up esn ní, co bude p i kontrole zejména hodnoceno p íslušnou dozorovou organizací, užitečné poznámky a návody, kde m žete získat další informace, p íklady z praxe a nezbytné tabulky hodnocení p ípadných porušení. 3


Kapitola 4: detailní popis systému kontroly a vyhodnocování porušení, Kapitola 5: p ehledy požadavk včetn jejich legislativního vymezení, podrobn jší d ležité informace ke kontrolovaným požadavk m, seznam d ležitých kontakt na organizace podílejících se na kontrolách podmín nosti nebo organizace, u kterých m žete získat podrobn jší informace.

4


1.2. ZM NY V OBLASTI KONTROL PODMÍN NOSTI PRO ROK 2015 Informace v Pr vodci jsou platné pro rok 2015 nového období Společné zem d lské politiky 2014 – 2020 (SZP). Zm ny v podmínkách kontrol podmín nosti pro nadcházející období, které bylo nutné provést s ohledem na zm ny související evropské legislativy, se dotýkají zejména odlišného uspo ádání požadavk a standard . N které požadavky a standardy nejsou již v nadcházejícím období uplat ovány a v rámci standard dobrého zem d lského a environmentálního stavu byly dopln ny n které podmínky v souladu s již zmín nou úpravou evropské legislativy. POŽůDůVKY ů STůNDůRDY U stanovených požadavk a standard k pln ní podmínek podmín nosti dochází k úprav označení a zm n číslování. Označení, na které jsme si již zvykli, zkratka SMR (Statutory Management Requirements) pro označení povinných požadavk na hospoda ení, je nahrazena označením PPH (povinné požadavky na hospodaření). Dochází také ke zm n označení standard známých zkratkou GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions), které budou uvád ny pod zkratkou DZES (dobrý zemědělský a environmentální stav). P ehled zm n v označení povinných požadavk na hospoda ení: 2014

navazující požadavky 2015

SMR 1 ochrana pták

PPH 2 ochrana pták

SMR 3 kaly

pouze jako požadavky národní legislativy

SMR 4 nitrátová sm rnice

PPH 1 nitrátová sm rnice

SMR 5 ochrana EVL

PPH 3 ochrana EVL

5a AEO hnojiva

pouze jako požadavky PRV

SMR 6 označování a evidence prasat

PPH 6 označování a evidence prasat

SMR 7 označování a evidence skotu

PPH 7 označování a evidence skotu

SMR 8 označování a evidence ovcí a koz

PPH 8 označování a evidence ovcí a koz

8a AEO p ípravky na ochranu rostlin

pouze jako požadavky PRV

SMR 9 p ípravky na ochranu rostlin

PPH 10 p ípravky na ochranu rostlin

SMR 10 zákaz používání hormon. látek

PPH 5 zákaz používání hormon. látek

SMR 11 potravinové právo

PPH 4 potravinové právo

SMR 12 TSE

PPH 9 TSE

SMR 13 tlumení kulhavky a slintavky


SMR 14 vezikulár. choroby prasat


SMR 15 katerál. horečka ovcí


SMR 16 ochrana telat

PPH 11 ochrana telat

SMR 17 ochrana prasat

PPH 12 ochrana prasat

SMR 18 ochrana hospodá . zví at

PPH 13 ochrana hospodá . zví at 5


Nadále nejsou za azeny požadavky kalové sm rnice Ěd íve SMR ňě a požadavky na včasné oznamování nákaz u zví at Ěd íve SMR 13 – tlumení slintavky kulhavky, SMR 14 – tlumení n kterých nákaz a opat ení týkající se vezikulární choroby prasat, SMR 15 – tlumení katarální horečky ovcíě, a nebude tak v rámci podmín nosti probíhat jejich kontrola. V rámci podmín nosti nebudou také dále provád ny kontroly minimálních požadavk pro použití hnojiv a p ípravk na ochranu rostlin Ěd íve 5a/AEO 1-6 a 8a/AEO 7-10) agroenvironmentálních opat ení, které však z stávají nadále platné pro spln ní podmínek agroenvironmentáln - klimatických opat ení v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020. P ehled zm n označení standard dobrého zem d lského a environmentálního stavu: 2014

navazující standardy 2015

GAEC 1 eroze na svažitých pozemcích ukončen k 31. 12. 2014 GAEC 2 a) a b) eroze DZES 5 a) a b) eroze GAEC 3 a) nebo b) organické složky p dy DZES 6 a) nebo b) organické složky p dy GAEC 4 pálení bylinných zbytk DZES 6 první část - pálení bylinných zbytk GAEC 5 zákaz zásah na zaplavené ukončen k 31. 12. 2014 p d vodou GAEC 6 krajinné prvky

DZES 7 a) krajinné prvky + zákaz ezu d evin

GAEC 7 invazní rostliny

DZES 7 b) invazivní rostliny

GAEC 8 zákaz rozorání

ukončen k 31. 12. 2014

GAEC 9 péče o travní porosty

ukončen k 31. 12. 2014

GAEC 10 zavlažovací soustavy DZES 2 zavlažovací soustavy GAEC 11 ochranné pásy podél vodních DZES 1 a) 3 m a svažité pozemky Ň5 m tok b) ochranná vzdálenost p i aplikaci POR GAEC 12 ochrana podzemních vod

DZES 3 a), b), c), d) ochrana podzemních vod

x

DZES 4 a) nebo b) nebo c) minimální pokryv p dy

Podmínky pro zachování dobrého zem d lského a environmentálního stavu p dy jsou ešeny v rámci sedmi standard , které se týkají: 1. ochranných pás podél vodních tok Ň. zavlažovacích soustav ň. ochrany podzemních vod p ed znečišt ním 4. minimálního pokryvu p dy 5. minimální úrovn obhospoda ování p dy k omezování eroze 6. zachování úrovn organických složek p dy, včetn zákazu vypalování strniš 7. zachování krajinných prvk a opat ení proti invazním druh m rostlin. Nadále nejsou v rámci Kontroly podmín nosti uplat ovány podmínky minimální péče o travní porosty Ěd íve GůEC řě a zákazu p em ny kultury travní porost na ornou p du tzv. rozorání Ěd íve GůEC Řě. Pravidla ochrany trvalých travních porost jsou pro nové období SZP ešeny v rámci pln ní podmínek pro poskytování p ímých plateb Ěgreening). 6


Počet oblastí pro účely vyhodnocení dodržení pravidel podmín nosti je snížen na t i: - oblast Životní prost edí, zm na klimatu a dobrý zem d lský a environmentální stav p dy; - oblast Ve ejné zdraví, zdraví zví at a rostlin; - oblast Dobré životní podmínky zví at. 1.3. ZDROJE INFORMůCÍ Ministerstvo zem d lství T šnov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 222 000 270 Fax: 222 000 630 http://eagri.cz E-mail: [email protected] HelpDesk Dotazy technického nebo informačního charakteru budou zodpov zeny v rámci informačního servisu. Další informace včetn kontakt m žete získat na internetových stránkách Ministerstva zem d lství eůGRI v sekci Dotace/Kontroly podmín nosti/HelpDesk Cross Compliance. Naleznete zde také odpov di na nejčast ji kladené otázky ĚFůQě. Zem d lský poradenský systém MZe Poradenskou pomoc k problematice Kontroly podmín nosti poskytnou: - Regionální odbory SZIF; - ůkreditovaní poradci vedení v Registru poradc Ministerstva zem d lství, kontakty na jednotlivé poradce naleznete v p íslušné sekci na Portálu farmá e; - Ústav zem d lské ekonomiky a informací ĚÚZEIě. Součinnost a pomoc v oblasti podmínek Kontroly podmín nosti jsou p ipraveny poskytnout také oborové nevládní organizace v rámci svých členských základen nezávisle na uvedeném poradenském systému. Další odkazy na vzd lávací a poradenské aktivity www.eagri.cz www.agronavigator.cz www.agroporadenstvi.cz 1.4. SLOVNÍČEK POJM Akt: každá sm rnice a každé na ízení EU pop . standard DZES uvedený v p íloze II na ízení EP a Rady ĚEUě č. 1ň06/Ň01ň, o financování, ízení a sledování společné zem d lské politiky. ůnalýza rizik: část procesu výb ru zem d lského subjektu ke kontrole založená na vyhodnocení rizik hospoda ení. Cross Compliance: anglický výraz pro Kontrolu podmín nosti tzn. pln ní vybraných požadavk , kterým je podmín no poskytování stanovených podpor.

7


Kontrola podmín nosti: poskytování p ímých plateb, n kterých podpor Programu rozvoje venkova ĚPRVě a n kterých podpor společné organizace trhu s vínem je „podmín no“ dodržováním vybraných legislativních p edpis . Kontrola podmín nosti v roce Ň015 zahrnuje dv části – standardy Dobrého zem d lského a environmentálního stavu ĚDZES) p dy a povinné požadavky na hospoda ení ĚPPHě. Dozorová organizace ĚKontrolní orgán): organizace oprávn ná ke Kontrole podmín nosti. Pro rok 2015 to jsou Česká inspekce životního prost edí, Česká plemená ská inspekce, Státní veterinární správa, Státní zem d lský intervenční fond, Státní zem d lská a potraviná ská inspekce, Úst ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský. Kontrolovaný požadavek: vybraná základní povinnost vyplývající z právních p edpis , kterou je t eba v rámci Kontroly podmín nosti dodržovat. Kontrolované požadavky jsou formulovány do jednoduchých otázek, na které je v p ípad správného pln ní požadavku možno odpov d t ůNO. Oblast pravidel podmín nosti: požadavky podmín nosti jsou rozd leny do ň oblastí, které se použijí pro účely vyhodnocování1). 1)

Podrobně o způsobu hodnocení v kapitole 4.3.

Povinné požadavky na hospoda ení ĚPPH): požadavky, stanovené dle ustanovení 13 na ízení a sm rnic Evropské Unie. Jednotlivé požadavky jsou stanoveny na ízením vlády č. ň0ř/2014 Sb., o stanovení d sledk porušení podmín nosti poskytování n kterých zem d lských podpor. Jejich dodržování je ov ováno prost ednictvím 94 kontrolních otázek. Program rozvoje venkova (PRV): jeho účelem je stanovit strategii, priority a opat ení pro účinné a efektivní využívání prost edk Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova v České republice. Realizace Programu rozvoje venkova p isp je k napl ování cíl Společné zem d lské politiky a Strategie Evropa 2020. Standardy Dobrého zem d lského a environmentálního stavu (DZES) p dy: tento termín označuje standardy hospoda ení, které definuje každý členský stát Evropské unie dle svých národních specifik v souvislosti se zachováním kvality p dy, minimální úrovní péče o p du a krajinu a ochranu vody a hospoda ení s ní na základ rámce stanoveného v p íloze č. II na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1ň06/Ň01ň, o financování, ízení a sledování společné zem d lské politiky. Podmínky standard dobrého zem d lského a environmentálního stavu p dy platné v ČR jsou stanoveny na ízením vlády č. ň0ř/Ň014 Sb., o stanovení d sledk porušení podmín nosti poskytování n kterých zem d lských podpor. 1.5. STRUČNÁ INFORMůCE O KONTROLE PODMÍN NOSTI V ČR CO JE KONTROLů PODMÍN NOSTI: Vyplácení p ímých plateb a dalších podpor vyjmenovaných v P ehledu podpor v roce 2015 „podmín no“ pln ním podmínek udržování p dy v Dobrém zem d lském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavk v oblasti Životní prost edí, zm na klimatu a dobrý zem d lský a environmentální stav p dy, Ve ejné zdraví, zdraví zví at a rostlin a Dobré životní podmínky zví at. V p ípad , že žadatel o podpory tyto podmínky nedodrží, m že mu být snížena nebo v krajním p ípad neposkytnuta výplata vybraných podpor. 8


Pln ní t chto povinností je ov ováno pomocí kontrolovaných požadavk . Jejich formu a metodu kontroly dle stanoveného legislativního rámce každá zem EU stanovuje dle vlastních národních pot eb. V roce 2015 platí, že: Na všechny žadatele o p ímé platby, n které podpory Programu rozvoje venkova a n které podpory v rámci společné organizace trhu s vínem se vztahuje povinnost plnit: - Standardy Dobrého zem d lského a environmentálního stavu p dy (DZES 1 až 7); - Povinné požadavky na hospoda ení ĚPPH – vybrané požadavky z 1ň na ízení a sm rnic EU). P EHLED PODPOR V ROCE 2015 NA ŽůDůTELE O UVEDENÉ PODPORY SE VZTAHUJE POVINNOST PLN NÍ POŽůDůVK PODMÍN NOSTI P ÍMÉ PLATBY dle na ízení vlády č. …/Ň015 Sb., o stanovení n kterých podmínek poskytování p ímých plateb zem d lc m: - Jednotná platba na plochu ĚSůPS), - Platba pro zem d lce dodržující zem d lské postupy p íznivé pro klima a životní prost edí, - Dobrovolná podpora vázaná na produkci: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)

podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu, podpora na produkci chmele, podpora na produkci ovocných druh s velmi vysokou pracností, podpora na produkci ovocných druh s vysokou pracností, podpora na produkci konzumních brambor, podpora na produkci zeleninových druh s velmi vysokou pracností, podpora na produkci zeleninových druh s vysokou pracností, podpora na produkci cukrové epy, podpora na produkci bílkovinných plodin, podpora na chov telete masného typu, podpora na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka nebo podpora na chov bahnice nebo na chov kozy.

- Platba pro mladé zem d lce. OPůT ENÍ PROGRůMU ROZVOJE VENKOVů Dobíhající závazky období 2007–2013: - ůgroenvironmentální opat ení ĚůEOě - na ízení vlády č. 7ř/Ň007 Sb., o podmínkách provád ní agroenvironmentálních opat ení; 9


- Zalesn ní zem d lské p dy - na ízení vlády č. Ňňř/Ň007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zales ování zem d lské p dy; - Zachování hospodá ského souboru lesního porostu v rámci opat ení Natura 2000 v lesích - na ízení vlády č. 147/Ň00Ř Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodá ského souboru lesního porostu v rámci opat ení Natura Ň000 v lesích; - Zlepšování druhové skladby les v rámci lesnicko-environmentálních plateb - na ízení vlády č. 5ň/Ň00ř Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnickoenvironmentální opat ení. Závazky pro období 2014 – 2020: - ůgroenvironmentáln - klimatická opat ení ĚůEKOě - na ízení vlády, o podmínkách provád ní agroenvironmentáln - klimatických opat ení, - Ekologické zem d lství ĚEZě - na ízení vlády, o podmínkách provád ní opat ení ekologické zem d lství, - Platby pro oblasti s p írodními či jinými zvláštními omezeními ĚLFůě - na ízení vlády, o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s p írodními či jinými zvláštními omezeními, - Platby v oblasti Natura 2000 na zem d lské p d - na ízení vlády, o podmínkách poskytování plateb v oblasti Natura Ň000 na zem d lské p d , - Dobré životní podmínky zví at - na ízení vlády, o podmínkách poskytování plateb na opat ení Dobré životní podmínky zví at, - Platby na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu les - na ízení vlády, o podmínkách poskytování plateb na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu les , - Platby na zalesňování zem d lské p dy - na ízení vlády, o podmínkách poskytování plateb na zales ování zem d lské p dy. Poznámka: Podmínky pro poskytování přímých plateb a opatření PRV jsou v současné době připravovány. Doplnění příslušných legislativních předpisů upravujících tyto podpory bude uvedeno v návaznosti na jejich schválení a účinnost. SPOLEČNÁ ORGůNIZůCE TRHU S VÍNEM na ízení vlády č. 14Ň/Ň014 Sb., o stanovení bližších podmínek p i provád ní opat ení společné organizace trh se zem d lskými produkty v oblasti vinohradnictví a vina ství - Podpora na restrukturalizaci a p em nu vinic.

10


Právní rámec Evropské právní p edpisy: Na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1ň06/Ň01ň, o financování, ízení a sledování společné zem d lské politiky a o zrušení na ízení Rady ĚEHSě č. ň5Ň/7Ř, ĚESě č. 165/ř4, ĚESě č. Ň7řř/řŘ, ĚESě č. Ř14/Ň000, ĚESě č. 1Ňř0/Ň005 a ĚESě č. 4Ř5/Ň00Ř. Na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1ň05/Ň01ň, o podpo e pro rozvoj venkova z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova ĚEZFRVě a o zrušení na ízení Rady ĚESě č. 16řŘ/Ň005. Na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1ň07/Ň01ň, kterým se stanoví pravidla pro p ímé platby zem d lc m v režimech podpory v rámci společné zem d lské politiky a kterým se zrušují na ízení Rady ĚESě č. 6ň7/Ň00Ř a na ízení Rady ĚESě č. 7ň/Ň00ř. Na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trh se zem d lskými produkty a zrušují na ízení Rady ĚEHSě č. 922/72, (EHS) č. Ňň4/7ř, ĚESě č. 1037/2001 a ĚESě č. 1234/2007. Na ízení Rady ĚESě č. 1Ňň4/Ň007, kterým se stanoví společná organizace zem d lských trh a zvláštní ustanovení pro n které zem d lské produkty. Na ízení Komise v p enesené pravomoci ĚEUě č. 640/Ň014, kterým se dopl uje na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1ň06/Ň01ň, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odn tí plateb a správní sankce uplat ované na p ímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmín nost. Provád cí na ízení Komise ĚEUě č. Ř0Ř/Ň014, kterým se stanoví provád cí pravidla k na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1ň05/Ň01ň o podpo e pro rozvoj venkova z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova ĚEZFRVě. Provád cí na ízení Komise ĚEUě č. Ř0ř/Ň014, kterým se stanoví provád cí pravidla k na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1ň06/Ň01ň, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opat ení pro rozvoj venkova a podmín nost. Na ízení Rady ĚESě č. 16řŘ/2005, o podpo e pro rozvoj venkova z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). (pro dobíhající závazky PRV 2007-13) Na ízení Komise ĚEUě č. 65/Ň011, o provád ní kontrolních postup a podmín nosti s ohledem na opat ení na podporu rozvoje venkova. (pro dobíhající závazky PRV 2007-13) Národní právní p edpisy: Zákon č. Ň5Ň/1řř7 Sb., o zem d lství. Na ízení vlády č. ň0ř/Ň014 Sb., o stanovení d sledk porušení podmín nosti poskytování n kterých zem d lských podpor. Na ízení vlády č. 308/2014

Sb., kterým se m ní n která na ízení vlády v souvislosti 11


s p ijetím na ízení vlády o stanovení d sledk porušení podmín nosti poskytování n kterých zem d lských podpor a na ízení vlády o stanovení podrobností evidence využití p dy podle uživatelských vztah . Na ízení vlády č. ň07/Ň014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití p dy podle uživatelských vztah . DOZOROVÉ ORGůNIZůCE V roce 2015 kontroly podmín nosti provádí 6 dozorových organizací Ěkontrolních orgán ě: Státní zem d lský intervenční fond ĚSZIFě kontroluje podmínky Dobrého zem d lského a environmentálního stavu (DZES 2 (zavlažování), DZES 4 (minimální pokryv půdy), DZES 5 (eroze), DZES 6 (pálení a org. složky půdy) a DZES 7 (krajinné prvky)); Česká inspekce životního prost edí ĚČIŽPě kontroluje povinné požadavky na hospoda ení PPH 2 (ochrana ptáků) a PPH 3 (ochrana EVL) v oblasti Životní prost edí, zm na klimatu a Dobrého zem d lského a environmentálního stavu; Úst ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský ĚÚKZÚZě kontroluje povinné požadavky na hospoda ení PPH 1 (nitrátová směrnice) v oblasti Životní prost edí, zm na klimatu a Dobrého zem d lského a environmentálního stavu; v oblasti Ve ejné zdraví, zdraví zví at a rostlin pat í do jeho p sobnosti požadavky PPH 10 (přípravky na ochranu rostlin) a participuje na kontrole požadavk PPH 4 (potravinové právo), PPH 9 (TSE) a delegovan provádí kontroly standardu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod). Česká plemená ská inspekce ĚČPI) kontroluje povinné požadavky na hospoda ení PPH 6, 7, 8 (evidence a označování zvířat) v oblasti Ve ejné zdraví, zdraví zví at a rostlin; Státní veterinární správa ĚSVSě se podílí na kontrole povinných požadavk na hospoda ení PPH 4 a 9 a od Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparát a léčiv ĚÚSKVBLě p evzala gesci nad kontrolami požadavk PPH 5 (zákaz používání některých látek v chovech zvířat) v oblasti Ve ejné zdraví, zdraví zví at a rostlin, dále provádí kontrolu pln ní požadavk PPH 11, 12 a 13 (welfare zvířat) z oblasti Dobré životní podmínky zví at; Státní zem d lská a potraviná ská inspekce ĚSZPIě participuje na kontrole povinných požadavk na hospoda ení PPH 4 v oblasti Ve ejné zdraví, zdraví zví at a rostlin. Počet a výb r kontrolního vzorku Počet subjekt vybraných ke Kontrole podmín nosti musí být stanoven ve výši nejmén 1 % ze všech žadatel o p ímé platby, n kterých podpor PRV a n kterých podpor v rámci společné organizace trhu s vínem v daném roce. Seznam všech podpor, na jejichž žadatele se podmínky podmín nosti vztahují, je uveden na str. XXX. Tato minimální míra kontrol je stanovena na úrovni každé p íslušné dozorové organizace. Pro zajišt ní reprezentativnosti kontrolního vzorku je cca 25 % z minimálního počtu kontrolovaných zem d lc vybráno náhodným výb rem a cca 75 % je vybráno na základ analýzy rizik. Hodnocení míry porušení Nedodržení požadavk a podmínek standard v rámci systému podmín nosti je hodnoceno pomocí kritérií: rozsah, závažnost, trvalost a opakování2). Pro účely hodnocení p i zjišt ní porušení stanovených podmínek i dále platí, že za mén závažná tzv. zanedbatelná porušení bude možné krácení Ěsníženíě dotace neuplatnit v p ípad , že žadatel splní nápravná opat ení a to u požadavk , kde je možné je uložit. Teprve v p ípad , že zjišt né nedostatky v p ípad odstranitelných porušení nejsou napraveny nebo dochází k opakovanému porušení, úmyslnému porušení nebo je kontrola zcela ze strany žadatele 12


zma ena, je celková výše podpor, které mají být poskytnuty, snížena výrazn ji. Krácení (snížení) dotace v p ípad zjišt ní nedbalostního porušení je možné uplatnit v rozsahu 1 %, 3 % nebo 5% z celkové částky všech požadovaných dotací žadatele. V p ípad opakovaných porušení se m že jednat o výši až 15 % z celkové částky požadovaných dotací a v p ípadech úmyslného porušení nebo zma ení kontroly se m že jednat až o celkové neposkytnutí dotace. Vztah Kontroly podmín nosti a ostatních kontrol Pokud u kontrolovaného subjektu, který nebyl cílen vybrán ke Kontrole podmín nosti, prob hne kontrola dodržování národní legislativy a bude p i ní zjišt no porušení kontrolovaného požadavku podmín nosti, m že mít toto porušení dopad na výši n kterých požadovaných podpor. Upozorn ní: Porušení požadavk Kontroly podmín nosti znamená současné porušení i požadavk národních právních p edpis a proto jejich nedodržením se žadatel vystavuje také možnému postihu i za toto porušení. Krácení Ěsnížení) výše podpory nenahrazuje správní pokutu ani jakoukoli jinou sankci, která m že být ud lena dozorovou organizací nebo soudem za porušení národních právních p edpis . 2)

Podrobn o kritériích hodnocení v kapitole 4.ň.

2. DOBRÝ ZEM D LSKÝ ů ENVIRONMENTÁLNÍ STůV ĚDZES) p dy Standardy Dobrého zem d lského a environmentálního stavu (DZES) p dy zajiš ují zem d lské hospoda ení ve shod s ochranou životního prost edí. Jsou definovány v na ízení vlády č. ň0ř/Ň014 Sb., o stanovení d sledk porušení podmín nosti poskytování n kterých zem d lských podpor a jejich dodržování je pro zem d lce žádající o zem d lské dotace v České republice povinné od roku 2004. Standardy DZES individuáln definují členské zem Evropské unie na základ rámce stanoveného v p íloze č. II na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. 1306/2013, jež obsahuje tyto tematické okruhy: voda, p da a zásoby uhlíku, krajina, minimální úrove péče. Rok 2015 je po skončení p echodného období, prvním rokem nového programového období Společné zem d lské politiky 2014 – 2020, proto na základ nových legislativních p edpis dochází v podmínkách standard DZES k celé ad zm n. P vodní označení standard zkratkou GůEC vycházející z anglického názvu Good Agricultural and Enviromental Conditions p echází na označení ve zkratce DZES vystihující název Dobrý zem d lský a environmentální stav p dy. Dále jsou podmínky n kterých standard d íve samostatn uvád ných sloučeny do jednoho zn ní standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standard na celkový počet sedm. Jedno zn ní standardu DZES však m že obsahovat n kolik samostatných požadavk . V souvislosti s provedením p e azení samostatných podmínek standard je zm n no jejich označení a p ečíslování. Týká se: Subjekt , které žádají o n kterou ze zem d lských podpor uvedených v kapitole 1.5. U podpor týkajících se lesnické problematiky jsou p edm tem kontroly i lesní pozemky uvedené v žádosti o podporu resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontroluje: DZES 1, 3 Úst ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský ĚÚKZÚZě. 13


DZES Ň, 4 až 7 Státní zem d lský intervenční fond ĚSZIFě, Co bude zejména hodnoceno: Kontrola ov uje aktuální stav v terénu a to na veškeré zem d lské p d skutečn obhospoda ované žadatelem. Kontrola vychází z evidence dílu p dního bloku (LPIS) s podkladem leteckých ortofotografických snímk . Kontrola m že být provád na prost ednictvím dálkového pr zkumu Zem ĚDPZě a/nebo fyzickou kontrolou na míst (FKNM) a formou administrativní kontroly. DPZ kontrola probíhá nad časovou adou aktuálních družicových snímk po ízených v p íslušném roce a je p ípadn dopln na ov ením stavu DPB v terénu p i rychlých polních návšt vách ĚRFV). P i administrativní kontrole se ov ují informace vztahující se k p edm tu p íslušné podpory Ěnap . informace z LPISě a p i FKNM je vždy provád no šet ení v terénu. Kde m žete získat informace:  Systém evidence využití p dy ĚLPISě,  Regionální odbory SZIF,  P íručka ochrany proti vodní erozi,  internetové stránky MZe Ěwww.eagri.cz) včetn stránek Portálu farmá e. 2.1.

Téma: Voda

2.1.1. Standard DZES 1 Žadatel na jím užívaném dílu p dního bloku sousedícím s útvarem povrchových vod splňuje podmínky pro aplikaci hnojiv a p ípravk na ochranu rostlin ve stanovených pásmech vymezených kolem vodních útvar a aě zachová uvnit i vn zranitelných oblastí ochranný pás nehnojené p dy stanovený v souladu s § 12 na ízení vlády č. 262/2012 Sb. o ší ce nejmén 3 m od b ehové čáry; u dílu p dního bloku s pr m rnou sklonitostí p evyšující 7 stupň ochranný pás o ší ce nejmén 25 m od b ehové čáry s tím, že v n m nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a bě dodrží p i aplikaci p ípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost za účelem ochrany vodních organism od b ehové čáry. D vod: Zám rem je ochrana vody p ed znečišt ním pocházejícím ze zem d lské činnosti a p edcházení možnému vzniku takového znečišt ní. Voda je stejn jako p da cenný a nenahraditelný p írodní zdroj. Vzhledem k problematice zm ny klimatu, jejímž následkem se bude mimo jiné také snižovat dostupnost kvalitní vody, je nutné v novat vod zvýšenou ochranu. Povinnost zabránit vniknutí hnojivých látek do vody p ímo vyplývá z § ňř odst. 1 zákona č. Ň54/Ň001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon . Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit p im ená opat ení, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prost edí. Podmínky standardu se vztahují na všechny díly p dních blok sousedících s útvary povrchových vod Ětedy i t ch mimo nitrátov zranitelné oblastiě. Kontrolní otázky: Jsou v blízkosti útvarů povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? 14


Jsou v blízkosti povrchových vod u DPB s průměrnou sklonitostí převyšující 7 stupňů udržovány ochranné pásy v šířce 25 m od břehové čáry, v nichž nebudou použita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem? Jsou v blízkosti povrchových vod dodržovány ochranné vzdálenosti od břehové čáry při aplikaci přípravků na ochranu rostlin za účelem ochrany vodních organismů? Co bude zejména hodnoceno - ochranné pásy v ší i 3 m a 25 m: - udržování nehnojeného ochranného pásu p i kontrole na míst , zakázána je aplikace všech hnojiv Ěvčetn hnojiv statkovýchě. Nevztahuje se na výkaly a moč zanechané hospodá skými zví aty p i pastv nebo p i jejich jiném pobytu na travních porostech a na statková hnojina rostlinného p vodu, tedy ponechané skliditelné rostlinné zbytky. Musí však být zabrán no vstupu zví at do vodního toku Ěoptimáln za pomoci ohradník ě. Zem d lec nemá povinnost zaznamenávat skutečnost udržování nehnojeného pásu v LPIS a tento standard je tedy kontrolován pouze v terénu. -

v p ípad nález tzv. “p est ik , či úlet ” hnojiva bude zkontrolována evidence o použitých hnojivech za účelemov ení použitého druhu hnojiva.

-

u Ň5 m pásu m že být provedena kontrola evidence hnojení, ze které musí být z ejmé snížení aplikované vým ry v p ípad hnojení tekutými hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem Ějedná se nap . o kejdu či digestátě.

Co bude zejména hodnoceno - POR: - záznamy Ěevidenceě o aplikovaných POR a použitých hnojivech, -

použití p ípravk v souladu s pokyny k ochran vodních organism ,

-

u vybraných pozemk ĚDPB sousedících s povrchovou vodouě, na nichž byl použit p ípravek s omezením z d vodu ochrany vodních organism , bude kontrolován stav porost s ohledem na POR vykázané v evidenci používání POR Ěstav plevelných rostlin v ochranném pásmu po aplikaci herbicidu a stav chorob nebo živočišných šk dc po aplikaci fungicidu nebo insekticiduě,

-

možnost zkrácení ochranné vzdálenosti použitím protiúletového za ízení Ětrysky s omezením úletu nap . ř0 %ě pro vybraný DPB sousedící s povrchovou vodou, a to z hlediska zjišt ní konečné ochranné vzdálenosti od povrchové vody pro výpočet vým ry neošet ené části pozemku z celkové vým ry DPB,

-

doklady o nákupu POR a hnojiv,

-

v p ípad existujícího skladu POR a hnojiv skladová evidence Ěnení povinná u statkových hnojivě,

-

dále podklady z LPIS, a to informace o pozemcích ĚDPBě, které kontrolovaný subjekt obhospoda uje a sousedí s útvary povrchových vod.

Poznámka: P i hnojení je nutné p izp sobit odstup aplikační techniky pov trnostním podmínkám, typu za ízení, druhu, skupenství a vlastnostem hnojiva, charakteru b ehu a hnojeného porostu. Útvar povrchových vod je pojem definovaný v § Ň odst. 4 zákona o vodách. Je to vymezené soust ed ní povrchové vody v určitém prost edí, nap . v jezeru, ve vodní nádrži, v koryt vodního toku. 15


Vodním tokem se dle § 4ň zákona o vodách rozumí povrchové vody tekoucí vlastním spádem v koryt trvale nebo p evažující část roku. P i pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní ú ad. B ehová čára je dle zákona o vodách určena hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do p ilehlého území. Obr. DZES 1_ochranné pásy kolem vody (zdroj ÚKZÚZ) Požadované ochranné vzdálenosti p i aplikaci POR lze zkrátit použitím vhodného protiúletového za ízení Ětrysekě, ale pouze na nesvažité části pozemku, tj. se sklonem menším než ň° svažujícím se sm rem k povrchové vod . Část pozemku se nepovažuje za svažitou, pokud je od povrchové vody odd lena plochou širší než Ň5 m, která nemá sklon v tší než ň° sm rem k povrchové vod . Základní pravidla pro zkrácení ochranné vzdálenosti p i použití POR na nesvažité části pozemku sousedící s povrchovou vodou, která zde platí, jsou: - Za ízení k aplikaci p ípravk jsou rozd lena do ň t íd podle procenta redukce úletu Ě50 %, 75 % nebo 90 %) – na což následn navazují možnosti zkrácení ochranných vzdáleností. - Zkrácení vzdáleností od povrchové vody nesmí být menší než 4 metry Ěu trvalých kultur včetn les , d evin a okrasných strom nad 100 cm pak menší než 6 metr ě. Vždy je nutné se ídit p i aplikaci pokyny uvedenými na označení každého p ípravku. Podrobn jší výklad k omezujícím v tám uvedeným v návodu k použití POR na obalu je uveden na webových stránkách ÚKZÚZ – v sekci Pripravky na ochranu rostlin/Informace pro p stitele/Povinné v ty s ohledem na rizika pro složky životního prost edí a necílové organismy ve vztahu ke správné zem d lské praxi. Kde m žete získat informace:  § 1Ň na ízení vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu,  § Ň, odst. 4, § 39 odst. 1 a § 43 zákona č. Ň54/Ň001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon ,  čl. 55, v ta první a druhá na ízení ES; § 4ř odst. 1 písm. aě a odst. 6 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinoléka ské péči v provedení dle § 1ň odst. 1, 5, 6, 7 vyhlášky č. ňŇ7/Ň01Ň Sb., o ochran včel, zv e, vodních organism a dalších necílových organism p i použití p ípravk na ochranu rostlin.  Zp sob a rozsah možného použití p ípravku na ochranu rostlin je uveden v Registru POR vedeném ÚKZÚZ dostupném na stránkách eůGRI a na etiket p ípravku na ochranu rostlin. P ÍKLůD Z PRůXE: 1) P i kontrole na míst byla na p dním bloku (s pr m rnou svažitostí ň stupn ě s kulturou orná p da, který v délce 65 m p ímo p iléhá k vodnímu toku, zjišt na aplikace hnoje v 1,5 m vzdálenosti od b ehové čáry. Hodnocení: Rozsah porušení je malý Ěhnojivo bylo zjišt no na jednom DPB), závažnost je st ední Ěhnojení bylo provedeno ve vzdálenosti 1,5 m od b ehové čáryě, porušení je trvalé (nelze odstranit). 2) Na základ kontroly evidence používání POR, údaj na etiket použitých POR a kontrolou na míst t ech DPB bylo zjišt no, že nebyly dodrženy p i použití p ípravk stanovené ochranné vzdálenosti od povrchové vody. 16


Hodnocení: Rozsah porušení je st ední Ěna t ech DPB došlo k porušeníě, závažnost je velká Ěpevn stanovená závažnost požadavkuě, porušení je trvalé (nelze odstranit). 2.1.2. Standard DZES 2 Žadatel, který využívá v souladu s § 6 odst. 1 vodního zákona zvláštní technické za ízení k zavlažování, p edloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, které bylo vydáno v souladu s vodním zákonem. D vod: Zám rem je ochrana vody a hospoda ení s ní v souladu s platným právním p edpisem Ězákon č. Ň54/Ň001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon ). Pln ní povinnosti je vztaženo na žadatele, který závlahový systém využívá. Rozsah zam ení standardu je zúžen na zavlažovací soustavy, které se omezují pouze na technická za ízení k zavlažování mimo takových, která využívají pouze spádu vody. Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je jedním ze základních institut vodního práva. Na základ povolení vznikne danému subjektu právo nakládat s povrchovou nebo podzemní vodou, resp. právo ji odebírat nebo používat pro účely v povolení uvedené. K ud lení povolení k nakládání s vodami je kompetentní p íslušný vodoprávní ú ad, a to po provedeném vodoprávním ízení zahájeném na žádost fyzické nebo právnické osoby. P íslušným vodoprávním ú adem je v tšinou obecní ú ad obce s rozší enou p sobností, v n kterých p ípadech krajský ú ad, pov ený obecní ú ad nebo újezdní ú ad. Vzor žádosti žadatele se specifikací pot ebných doklad je uveden ve vyhlášce č. 4ňŇ/Ň001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjád ení a o náležitostech povolení, souhlas a vyjád ení vodoprávního ú adu. Kontrolní otázka: Bylo předloženo platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami? Co bude zejména hodnoceno: - existence platného povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami. Poznámka: Odb ry povrchových vod fyzickými osobami Ějednotlivci, domácnostmiě realizované pro Ějejichě vlastní pot ebu Ěnap . za účelem zalévání zahrádky konví z p ilehlého vodního útvaruě a na vlastní nebezpečí, pokud k tomu není využito zvláštního technického za ízení, nevyžadují povolení k nakládání s vodami. Podle zákona č. Ň54/Ň001 Sb. Ěvodní zákoně je t eba k odb ru povrchové vody povolení vodoprávního ú adu, pokud je odb r uskuteč ován pomocí zvláštního technického za ízení. Zvláštní technické za ízení je za ízení, pro jehož provoz je t eba dodávat elektrickou, mechanickou nebo jinou energii Ěnap . čerpadloě. Povolení k nakládání s vodami se vydává na základ žádosti na časov omezenou dobu. P i kontrole na míst bude požadováno p edložení platného povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami žadatelem, který využívá zvláštní technické za ízení k zavlažování. Kde m žete získat informace:  § 6 odst. 1 zákona č. Ň54/Ň001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon , 17


 vyhláška č. 4ňŇ/Ň001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjád ení a o náležitostech povolení, souhlas a vyjád ení vodoprávního ú adu

P ÍKLůDY Z PRůXE: P íklad: Zem d lec, který k zavlažování pozemk , na kterých p stuje zeleninu, používá vodu z podzemních zdroj , využívá zvláštní technické za ízení k zavlažování. P i kontrole nep edložil platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami. Hodnocení: Rozsah porušení je velký, závažnost je velká, porušení je trvalé. 2.1.3. Standard DZES 3 Žadatel v souladu s § 3Ř a § 3ř vodního zákona, p i zacházení se závadnými látkami podle p edpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy p ímých podpor dodržuje pravidla, vedoucí k ochran povrchových a podzemních vod a životního prost edí a) p i manipulaci se závadnými látkami zajistí ochranu povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prost edí a zamezí vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových a podzemních bez platného povolení, b) závadné látky skladuje tak, aby nedošlo k jejich úniku, pop ípad k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami a zároveň zajistí, aby technický stav skladovacích za ízení závadných látek splňoval kvalitativní požadavky vodního zákona, c) nejmén jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lh ta kratší, zajistí provedení zkoušky t snosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek, a d) pro kontrolu zjiš ování úniku skladovaných ropných látek vybuduje a provozuje odpovídající kontrolní systém. D vod: Podmínka je stanovena podle p ílohy č. II na ízení Evropského parlamentu a Rady (EUě č. 1306/2013 pro DZES ň, která definuje zam ení standardu pro zákaz p ímého vypoušt ní do podzemních vod a opat ení k p edcházení nep ímému znečišt ní podzemních vod vypoušt ním nebezpečných látek uvedených v p íloze sm rnice Ř0/6Ř/EHS, ve zn ní platném v poslední den její platnosti, pokud se týká zem d lské činnosti. Cílem je zabránit znečiš ování podzemních vod nebezpečnými látkami a omezovat nebo odstra ovat d sledky znečišt ní, ke kterému již došlo. Týká se: Subjekt , které zachází se závadnými látkami, a žádají o n kterou ze zem d lských podpor uvedených v kapitole 1.5. Kontrolní otázky: Nedošlo při manipulaci se závadnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení blízkého okolí a životního prostředí? Došlo k vypouštění odpadních vod bez platného povolení? Jsou závadné látky skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami a zároveň je zajištěn technický stav skladovacích zařízení závadných látek tak, aby splňoval kvalitativní požadavky vodního zákona? Jsou nejméně jednu za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta 18


kratší, prováděny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek? Je vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku skladovaných ropných látek? Co bude zejména hodnoceno: - stavu sklad a skládek závadných látek p i kontrole na míst . - provozní deník se záznamy o výsledcích vlastní kontroly sklad Ěvčetn kontroly výstup jejich kontrolního systémuě. - technické zabezpečení skladovacích prostor, včetn jejich manipulačních ploch. - nepropustnost konstrukce sklad ; - zamezení p ítoku srážkových vod z okolních ploch; - zabezpečení skladu proti úniku závadných látek: - do povrchových vod, - do podzemních vod, - do p dy a okolního prost edí. - u sklad ropných látek bude vyžadováno doložení existence kontrolního systému a platného dokladu o zkoušce t snosti. Poznámka: Podmínka je tak nov dopln na o zákaz p ímého vypoušt ní dle § ňŘ zákona č. Ň54/Ň001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon . Rozší en je dále požadavek na technický stav jímek pro tekutá statková hnojiva Ěmoč vka, kejda apod.ě, kapalná minerální hnojiva Ěnap . DůM ňř0ě a kapalná organická hnojiva Ěnap . digestátě, nikoli tedy jen ropných látek ve sjednocené podob s aktuáln platným požadavkem PPH 1/Ř. Závadné látky jsou obecn všechny látky, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit p im ená opat ení, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prost edí. V rámci závadných látek jsou definovány dv skupiny:  zvláš nebezpečné závadné látky Ědále jen „zvláš nebezpečné látky“ě;  nebezpečné závadné látky Ědále jen „nebezpečné látky“ě. Na zacházení s nimi se v tšinou vztahují p ísn jší opat ení než na nakládání s ostatními závadnými látkami. V zem d lství se zachází s nebezpečnými látkami Ěnikoliv tedy se zvláš nebezpečnými látkamiě, mezi které pat í zejména:  minerální oleje a ropné látky Ěnafta, benzin apod.ě;  p ípravky na ochranu rostlin;  minerální dusíkatá a fosforečná hnojiva Ějednosložková i vícesložkováě;  organická, p íp. organominerální hnojiva a jejich výluhy Ěnap . digestát z bioplynových stanic, komposty a jejich výluhy apod.ě;  statková hnojiva Ěhn j, kejda, moč vka, hnoj vka, silážní š ávy apod.ě. Obr. DZES 3_nevhodné skladování závadných látek Ězdroj ÚKZÚZě

Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit p im ená opat ení, aby tyto látky nevnikly do povrchových nebo podzemních vod. 19


Povinnosti p i zacházení se závadnými látkami:  Vypracovat havarijní plán, který schvaluje p íslušný vodoprávní ú ad.  Zabránit nežádoucímu úniku závadných látek do p dy a jejich nežádoucímu smísení s odpadními vodami.  Používat jen takové za ízení, které je vhodné i z hlediska ochrany vod.  Sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod.  Nejmén jednou za 6 m síc kontrolovat sklady a skládky Ěvizuáln , smyslov posoudit v p ípad kontrolního systémuě.  Nejmén jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lh ta kratší, zkoušet t snosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování nebezpečných a zvláš nebezpečných látek.  Vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjiš ování úniku závadných látek.  O veškerých kontrolách, p ípadných opravách je nutné vést záznamy do provozního deníku. Kde m žete získat informace:  § ňŘ a § ňř zákona č. Ň54/Ň001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon .  vyhláška č. 450/Ň005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, zp sobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškod ování a odstra ování jejich škodlivých následk (tzv. havarijní vyhláška) P ÍKLůD Z PRůXE: 1. B hem kontroly na míst kontrolovaná osoba nedoložila platné povolení oprav ující k p ímému vypoušt ní odpadních vod do vodního toku Ěv tomto p ípad se jedná o provoz septiku, kterým jsou jímány splašky z toalet na daném hospodá stvíě. . Hodnocení: Rozsah porušení je malý, závažnost je malá (došlo k p ímému vypoušt ní odpadních vod - splašk z nekomerčního za ízení), porušení je trvalé. 2. Kontrolou na míst bylo dále zjišt no, že nebyly provád ny zkoušky t snosti nádrží na naftu v požadovaných intervalech. Ohrožení vod nebylo zjišt no. Hodnocení: Rozsah porušení je st ední Ězkoušky t snosti nebyly provedenyě, závažnost je st ední (jedná se o skladování v podzemních jednopláš ových nádržích), porušení je odstranitelné (na míst bylo uloženo nápravné opat ení). ň. Navíc nebyl vybudován kontrolní systém pro zjiš ování úniku látek. Ani v tomto p ípad nebylo konstatováno ohrožení vod. Hodnocení: Rozsah je st ední Ěkontrolní systém pro zjiš ování úniku není vybudován), závažnost je malá Ěkontrolní systém není funkčníě, porušení je odstranitelné. Na míst bylo uloženo nápravné opat ení. 2.2. Téma: P da a zásoby uhlíku 2.2.1. Standard DZES 4 20


Žadatel na ploše dílu p dního bloku s druhem zem d lské kultury standardní orná p da, jehož pr m rná sklonitost p esahuje 5 stupň , zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opat ení a) ponechání strništ sklizené plodiny na dílu p dního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, b) podmítnutí strništ sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo c) díl p dního bloku je nejpozd ji do 20. zá í oset meziplodinou a tento porost plodiny je zachován nejmén do 31. íjna. Tato opat ení se neuplatní v p ípad , kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu dr beže, nebo organických hnojiv nejmén v dávce 10 tun na hektar a nejvýše v dávce 50 tun na hektar. D vod: Zám rem je ponechání minimálního pokryvu p dy v období po sklizni a v mimovegetačním období z d vodu omezení povrchového odtoku vody, proti p sobení vodní, v trné eroze a zachování p dní vláhové bilance. Opat eními v rámci tohoto standardu je ešena problematika jak protierozní ochrany p dy provád ním p doochranných opat ení vedoucích k omezení smyvu p dy, zpomalení povrchového odtoku, tak zvýšení retence vody v krajin a zachování či zvýšení kvality p dy zapravením hnojiv. Zmín ná opat ení jsou zárove d ležitá pro snižování rizika povodní a jimi p sobených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly p dních blok s druhem zem d lské kultury standardní orná p da, jejichž pr m rná sklonitost p esahuje 5 stup . Kontrolní otázka: Byly na DPB s průměrnou sklonitostí nad 5 stupňů dodrženy předepsané zásady pro minimální pokryv půdy? Co bude zejména hodnoceno: P i kontrole na míst bude zjiš ováno, zda byl na dotčených pozemcích po sklizni - založen porost ozimé plodiny, anebo - ponecháno strništ sklizené plodiny (včetn i možného opakovaného podmítnutí strništ ) a ponecháno až do založení porostu jarní plodiny, anebo - díl p dního bloku oset meziplodinami nejpozd ji do Ň0. zá í a jejich porost byl ponechán minimáln do ň1. íjna, anebo - v p ípad , že nebylo provedeno ani jedno z nabízených opat ení m že být provedena orba za účelem zapravení statkových nebo organických hnojiv Ěs výjimkou hnojiv z chovu dr bežeě v dávce minimáln 10 t a nejvýše v dávce 50 t na hektar. U statkových hnojiv rostlinného p vodu Ěskliditelné rostlinné zbytkyě se dle platné legislativy jejich množství nezjiš uje ani neuvádí do evidence hnojení, ale je nutné v tomto p ípad do p dy zapravit veškeré na pozemku vyprodukované rostlinné zbytky, v tšinou vedlejší rostlinné produkty Ěsláma apod.), v opačném p ípad není podmínka standardu spln na. Za porušení podmínek standardu bude považováno provedení p edse ové p ípravy p dy bez následného založení porostu. Spln ním standardu je možná úprava p dy pomocí kultivátoru, pouze za p edpokladu, že nebude použito žádné p ídavné za ízení urovnávající p du a bude napln n smysl standardu. 21


Ze stejného d vodu nelze podmítky strništ provád t dlátovými pluhy, které zapraví v tšinu poskliz ových zbytk a urovnávají povrch p dy. Za porušení podmínek tohoto standardu nebude považován výskyt strništ erozn nebezpečné plodiny na ploše dílu p dního bloku ĚDPBě s pr m rnou sklonitostí nad 5 stup , která je zárove označená v LPIS jako siln erozn ohrožená ĚSEOě plocha. Rovn ž, za porušení podmínek tohoto standardu nebude považován výskyt strništ erozn nebezpečné plodiny na ploše DPB s pr m rnou sklonitostí nad 5 stup , která je zárove označená v LPIS jako mírn erozn ohrožená ĚMEOě plocha – jedná se o porušení DZES 5. Poznámka: Pr m rná sklonitost dílu p dního bloku je uvedena v LPIS v podrobných údajích o dílu p dního bloku. Osetí meziplodinami S ohledem na cíle standardu, kterými je prost ednictvím pokryvu zejména v mimovegetačním období zamezení ztrát p dy a p dní vlhkosti, doporučujeme v p ípad osetí meziplodin ponechat tento porost minimáln do 15. 2. následujícího roku. Plochy oseté meziplodinami, pokud budou osety ve sm skách je možné započítat jako plochy v ekologickém zájmu dle na ízení vlády č. .../Ň015 Sb., o stanovení n kterých podmínek poskytování p ímých plateb zem d lc m. Podmínky provedení orby za účelem zapravení hnojiv Zn ní standardu nevylučuje provád t orbu mimo jiné i s ohledem na záv ry programu Integrované ochrany rostlin, kde se orba jeví jako nejvhodn jší technologií pro omezení výskytu chorob a šk dc . Provedení orby je možné p ed každou definovanou operací - založení porostu ozimé plodiny, založení porostu jarní plodiny, osetí meziplodinou, zapravení statkových a organických hnojiv minimáln v dávce 10 t/ha Ědo této dávky se nezapočítávají skliditelné rostlinné zbytky, u nichž se množství vyprodukované hmoty nezjiš uje ani neuvádí do evidence hnojení). Pouze zaorávka slámy obilnin, ale i poskliz ových zbytk ostatních polních plodin, obvykle nesplní podmínku požadované dávky 10-50 t/ha. M ly být zaorávány společn s dalšími statkovými nebo organickými hnojivy, aby byla požadovaná dávka dodržena. Množství poskliz ových zbytk nelze p esn stanovit. Obsah organických látek v p d , dopln ných v rámci uvedeného opat ení spolu s provedením orby, včetn hluboké orby, hraje klíčovou roli na ja e v dob od založení porostu do jeho zapojení v ochran p dy p ed erozí a dalšími degradačními vlivy. Prokázána je závislost mezi obsahem organické hmoty v orniční vrstv a odolnosti p dy v či erozi. Pro správné a trvale udržitelné hospoda ení s organickými látkami v p d se doporučuje hnojit tekutými statkovými a kapalnými organickými hnojivy s úzkým pom rem C:N Ědigestát, kejda, hnoj vka apod.ě výhradn v kombinaci se zapravením slámy obilnin. V p ípad provedení orby za účelem zapravení statkových a organických hnojiv není stanovena hloubka orby - záleží na místních podmínkách a na rozhodnutí zem d lce, jakou hloubku orby použije. Tato možnost umož uje použít i st edn hlubokou a hlubokou orbu a ponechat hrubou brázdu p es zimu. V souvislosti s požadavkem na zapravení hnojiv je nezbytné upozornit p edevším na platné zn ní zákona o hnojivech č. 156/1řřŘ Sb., kde se rozumí statkovým hnojivem „hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt p i chovu hospodá ských zví at nebo produkt p i p stování 22


kulturních rostlin, není-li dále upravováno“. Mezi tuhá statková hnojiva tedy pat í tzv. skliditelné rostlinné zbytky. Je tak možno využít nap . i chrást cukrovky, nebo organickou hmotu po sklizni kuku ice na zrno, plodinu na zelené hnojení apod. Spln ním podmínky je nap . zapravení slámy Ězapsáno v evidenci hnojeníě, a to bez vyrovnávací dávky dusíku nebo s ní Ěkapalná nebo tuhá minerální hnojiva; tekutá statková hnojiva – nap . kejda; kapalná organická hnojiva – nap . digestát, výpalkyě. Na pozemku ponechané skliditelné rostlinné zbytky se podle § ř odst. Ň vyhlášky č. ň77/Ň01ň Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv zaznamenávají do evidence hnojení bez uvedení množství hmoty a živin. Uvedené limity hnojení tedy nejsou pro tato hnojiva relevantní. Musí však být ponechány veškeré na pozemku vyprodukované skliditelné rostlinné zbytky. Slámou jsou i zbytky po sklizni kuku ice na zrno, p íp. na siláž s vysokým podílem zrna, kdy se rostliny sklízí pod palicemi, p i výši strništ nad 40 cm. P i použití této technologie z stává ve stoncích na poli 5 – 10 t hmoty o sušin nad ň5 %. Tuto hmotu je nutné, zejména z fytopatologických d vod zapravit do p dy, p ípadn její rozklad podpo it dodáním dusíku ve hnojivech. P íkladem jsou v současné dob v praxi široce využívané agrotechnické metody ochrany v či šk dc m kuku ice, jako je zavíječ kuku ičný a bázlivec kuku ičný. V ochran proti zavíječi se doporučuje a v praxi se provádí drcení slámy kuku ice a její zapravení, často spojené s aplikací tekutých hnojiv. Zapravení slámy současn významn p ispívá k mortalit vajíček a k omezení výskytu bázlivce kuku ičného. Tekutá statková hnojiva Ěhnoj vka, kejda nebo tekutý podíl po její mechanické separaci = fugátě a kapalná organická hnojiva Ěmelasové výpalky, digestát z bioplynové stanice nebo tekutý podíl po jeho mechanické separaci = fugátě je povinností zapravit do orné p dy nejpozd ji do Ň4 hodin po jejich aplikaci. P i použití uvedených hnojiv pro ádkové p ihnojování porost hadicovými aplikátory a p ihnojování travních nebo jetelotravních porost na orné p d však platí výjimka – zapravovat se nemusí. Pro uplatn ní této výjimky však musí být na pozemku skutečn porost. Nelze tedy uznat aplikaci nap . v krátké dob po zasetí. Hnojení kejdou, digestátem, nebo hnoj vkou je vhodné k podpo e rozkladu slámy obilnin Ěvyrovnání nep íznivého pom ru C:Ně a ke hnojení p ed setím ozimých plodin. P i používání kejdy pro jarní plodiny je vhodn jší až její pozdní podzimní nebo ješt lépe až jarní aplikace. U tekutých statkových hnojiv se zhruba polovina dusíku nachází v minerální form , jako amoniakální dusík. Tento dusík m že být využit rostlinami nebo v krátkém období p em n n na dusičnany. Tyto p em ny jsou p i nižších teplotách p dy v m síci íjnu zpomaleny, a proto jsou pozd jší aplikace mén rizikové. Hluboká orba k zapravení hnojiv se volí v tšinou v p ípad , kdy se spolu s kejdou zapravuje v tší množství poskliz ových zbytk nebo je nap . ve Ň5 cm utužená vrstva p dy. Čím hloub ji kejdu zapravíme do p dy, tím v tšinou probíhá pomaleji nitrifikace. Tuhá statková hnojiva Ěhn j, tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci = separátě nebo tuhá organická hnojiva Ěkompost, tuhý podíl digestátu po jeho mechanické separaci = separátě je nutné zapravit do orné p dy nejpozd ji do 4Ř hodin. Použití statkových hnojiv z chovu dr beže v rámci této podmínky standardu na svažitých pozemcích s pr m rnou sklonitostí vyšší jak 5 stup není povoleno, zejména z d vodu jejich d ív jšího agrotechnického termínu pro aplikaci. ůplikace t chto hnojiv je vhodná po sklizni hlavní plodiny a určena k ozimým nikoli k jarním plodinám. Kde m žete získat informace: 23


 zákon o hnojivech č. 156/1řřŘ Sb.,  vyhláška č. ň77/Ň01ň Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv  § 11 odst. 1 písm. fě a § 17 na ízení vlády č. .../Ň015 Sb., o stanovení n kterých podmínek poskytování p ímých plateb zem d lc m,

P ÍKLůDY Z PRůXE: 1. p íklad: Zem d lec založil 25. 9. porost ozimého ječmene na pozemku o vým e 10 ha s pr m rnou sklonitostí nad 5 stup . Tento porost nevzešel. Zem d lec následn tento pozemek znovu neosel, nebo na nový osev již bylo pozd , ponechal jej v tomto stavu a následn chce provést výsev jarní plodiny. Jedná se o porušení podmínky standardu, nebo p da není chrán na žádným pokryvem a je zvýšené riziko projevu eroze. O porušení podmínek standardu by se nejednalo pouze v p ípad provedení nového osevu ozimu na stejném dílu p dního bloku, nebo p i aplikaci statkových či organických hnojiv s jejich následným zapravením orbou do p dy. Hodnocení: Rozsah zjišt ného porušení je velký, závažnost velká, porušení je trvalé. Ň. p íklad: Zem d lec ponechal strništ kuku ice na pozemku o vým e 1,Ň ha, který je charakterizován pr m rnou sklonitostí nad 5 stup a zárove kategorií SEO plocha. Hodnocení: Nejedná se o porušení standardu 4 – bylo ponecháno strništ jako pokryv p dy. Zárove ale došlo k rozporu se standardem DZES 5 a jeho porušení - na SEO ploše byla p stována kuku ice. 2.2.2. Standard DZES 5 Žadatel na ploše dílu p dního bloku označené v evidenci p dy jako p da a) siln erozn ohrožená vodní erozí zajistí, že se nebudou p stovat erozn nebezpečné plodiny kuku ice, brambory, epa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a epky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím p doochranných technologií; v p ípad ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka p doochranných technologií p i zakládání porost pouze v p ípad , že budou p stovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních sm sí, b) mírn erozn ohrožená vodní erozí zajistí, že erozn nebezpečné plodiny kuku ice, brambory, epa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím p doochranných technologií. Podmínky podle písmen aě a bě nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková vým ra nep esáhne vým ru 0,40 ha zem d lské p dy z celkové obhospoda ované plochy žadatelem za p edpokladu, že sm r ádk erozn nebezpečné plodiny je orientován ve sm ru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30 stupň a pod plochou erozn nebezpečné plodiny se nachází pás zem d lské p dy o minimální ší i 24 m, který na erozn nebezpečnou plodinu navazuje a p erušuje všechny odtokové linie procházející erozn nebezpečnou plodinou na erozn ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem p stován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozn nebezpečná plodina. Vysv tlení výjimky:  výjimka 0,40 ha se vztahuje na žadatele;  souvislé plochy erozn nebezpečné plodiny se mohou sčítat libovoln na jednom DPB nebo více DPB žadatele, ale součet nesmí p esáhnout 0,40 ha; 24


 pod plochou erozn nebezpečné plodiny se nachází pás zem d lské p dy = bezprost edn pod ní Ěpouze s tolerancí danou zákresy v LPISě a pás se m že vyskytovat i na sousedním/sousedních DPB, pokud též pat í žadateli a ten na nich p stuje travní porost, víceletou pícninu nebo jinou než erozn nebezpečnou plodinu;  všechny odtokové linie procházející erozn nebezpečnou plodinou = pás musí p erušit všechny odtokové linie procházející erozn nebezpečnou plodinou na erozn nebezpečné ploše.

Za „ostatní obilniny“ jsou považovány všechny ostatní druhy obilnin krom vyjmenovaných ve zn ní standardu tj. krom kuku ice a čiroku. Je t eba p ipomenout, že do rodu „slunečnice“ pat í vedle slunečnice roční i topinambur, která je tedy rovn ž erozn nebezpečnou plodinou. Omezení DZES 5 se netýkají p stování erozn nebezpečných plodin jako meziplodin ve sm si s jinou než erozn nebezpečnou plodinou. Obr. DZES 5 výjimka Ězdroj SZIF)

D vod: Cílem standardu je ochrana p dy p ed vodní erozí a p edcházení d sledk m eroze nap íklad zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou p dou. Protierozní ochrana p dy je ešena stanovením požadavk na zp sob p stování vybraných hlavních plodin na siln a mírn erozn ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Podmínky standardu se vztahují na veškerou zem d lskou p du. Kontrolní otázka: Byly na plochách DPB, označených jako silně nebo mírně erozně ohrožené, dodrženy předepsané zásady hospodaření? Co bude zejména hodnoceno na siln erozn ohrožených plochách (SEO): -

zda nejsou p stovány erozn nebezpečné plodiny Ěkuku ice, brambory, epa, bob setý, sója, slunečnice a čirokě,

-

zda jsou porosty ostatních obilnin a epky olejné zakládány pouze s využitím obecných p doochranných technologií, p ípadn zda jsou ostatní obilniny p stovány se současným podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních sm sí. Využití specifických p doochranných technologií p i zakládání ostatních obilnin a epky olejné na SEO plochách p dních blok je porušením standardu DZES 5,

-

ponechání dostatečného množství Ěpokryvnost povrchu p dy min. ň0 %ě rostlinných zbytk na pozemku. (pomocí kontrolních snímk , tzv. etalon , které na jednoduchých p íkladech ukazují, jak vypadá pozemek po ponechání určitého množství poskliz ových zbytk ).

Co bude zejména hodnoceno na mírn erozn ohrožených plochách (MEO): -

zda jsou p stovány erozn nebezpečné plodiny Ěkuku ice, brambory, epa, bob setý, sója, slunečnice a čirokě s využitím obecných p doochranných technologií anebo specifických p doochranných technologií.

-

v p ípad využití obecných p doochranných technologií bude hodnoceno ponechání dostatečného množství Ěpokryvnost povrchu p dy min. Ň0 %/10 %ě rostlinných zbytk na pozemku. (pomocí kontrolních snímk , tzv. etalon , které na jednoduchých 25


p íkladech ukazují, jak vypadá pozemek po ponechání určitého množství poskliz ových zbytk ). V p ípad využití specifických p doochranných technologií bude hodnoceno (v závislosti na použité p doochranné technologii), zda byla dodržena:  ší e u p erušovacího, zasakovacího pásu a souvrat Ěmin. 1Ň mě,  protnutí všech odtokových linií zasahujících do plochy MEO,

 dodržení max. nep erušené délky odtokových linií podle pr m rné sklonitosti DPB,  odchylka sm ru ádk porostu od vrstevnice Ědo ň0°ě,  realizace technologie odkame ování u brambor,

 u podrývání u cukrové epy se na míst zkontroluje hloubka podrytí, a zda žadatel vlastní nebo si pronajal p i realizaci p doochranné technologie kyp ič. Z faktury musí být z ejmé, že bylo provedeno hluboké kyp ení,  v p ípad p stování LOS na ploše MEO budou kontrolovány všechny uvedené parametry.

Pokud budou na pozemku p stovány erozn nebezpečné plodiny bez využití obecné anebo specifické p doochranné technologie, bude kontrolováno, zda byl proveden současný podsev jiné než erozn nebezpečné plodiny. V p ípad využití krajinného prvku jako p erušovacího pásu, zasakovacího pásu nebo souvrat , musí p íslušný krajinný prvek splnit všechny podmínky specifické p doochranné technologie (Lze použít i kombinaci pásu a krajinného prvku, tak aby součet jejich ší ek byl min. 1Ň m Ě6m pás + 6 m krajinný prvek.)  minimální ší ka 1Ň m,

 protnutí všech odtokových linií zasahujících do plochy MEO atd.

Poznámka: Pro vymezení kategorií erozní ohroženosti p d je využito kritérium sklonitosti svahu a další faktory jako délka svahu po spádnici, erodovatelnost p dy, faktor erozní účinnosti dešt , faktor protierozních opat ení a faktor ochranného vlivu vegetace. Vrstva erozní ohroženosti p d je p ístupná v LPIS prost ednictvím Portálu farmá e či na ůgenturách pro zem d lství a venkov/Odd lení p íjmu žádostí a LPIS nebo Regionálních odborech SZIF. LPIS poskytuje jak vlastní vymezení ohrožených p d, tak doporučený management pro p dní blok. Konkrétn jší informace o svém dílu p dního bloku ĚDPB) získá zem d lec po p ihlášení do systému LPIS. LPIS poskytuje možnost krom zobrazení každého p dního bloku samostatn , vyexportovat i informativní výpis pro všechny DPB p es záložku „Tisky“ a odrážku „Erozní ohroženost DPB“. Výpis obsahuje kompletní informace o tom, jaké p doochranné technologie se mohou použít na DPB a i další relevantní podkladové informace k p dním blok m, jako je pr m rná sklonitost, nejv tší délka odtokové linie, vým ry jednotlivých kategorií erozní ohroženosti a uplat ovaná opat ení pro spln ní definovaného managementu a samotnou realizaci p edepsaných specifických p doochranných technologií. 26


Viz kapitola 5. P ílohy – Dodatek ke standardu DZES 5. Obecné p doochranné technologie pro siln erozn ohrožené ĚSEOě plochy: o bezorebné setí/sázení Ětechnologie p ímého setí do nezpracované p dyě o setí/sázení do mulče o setí/sázení do m lké podmítky s ponecháním části rostlinných zbytk na povrchu p dy o setí/sázení do ochranné plodiny Ěnap . do vymrzající meziplodiny – svazenka vratičolistá, ho čice bíláě Minimální pokryvnost pro p stování ostatních obilnin a epky olejné na SEO plochách: P i zakládaní porost ostatních obilnin a epky olejné na SEO plochách pomocí obecné p doochranné technologie platí podmínka dodržení minimáln ň0% pokryvnosti p dy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu. P ičemž po 1. červenci musí být vizuáln prokazatelné, že p i zakládání porost vybraných erozn nebezpečných plodin na SEO plochách byla použita obecná p doochranná technologie. Podsev: použití obecných p doochranných technologií p i zakládání porost ostatních obilnin na SEO ploše nemusí být dodržena v p ípad , že budou p stovány pouze s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních sm sí setím nejpozd ji společn s hlavní plodinou. Obecné p doochranné technologie pro mírn erozn ohrožené ĚMEOě plochy: o bezorebné setí/sázení Ětechnologie p ímého setí do nezpracované p dyě o setí/sázení do mulče o setí/sázení do m lké podmítky s ponecháním části rostlinných zbytk na povrchu p dy o setí/sázení do ochranné plodiny Ěnap . do vymrzající meziplodiny – svazenka vratičolistá, ho čice bíláě Minimální pokryvnost pro p stování erozn nebezpečných plodin na MEO plochách: P i zakládaní porost erozn nebezpečných plodin na MEO plochách pomocí obecné p doochranné technologie platí podmínka dodržení minimáln Ň0% pokryvnosti p dy rostlinnými zbytky. P ičemž do ň0. června musí být zachována ješt minimální 10% pokryvnost p dy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuáln prokazatelné, že p i zakládání porost vybraných erozn nebezpečných plodin na MEO plochách byla použita obecná p doochranná technologie. Obr. DZES 5 setí do mulče Ězdroj SZIFě

Specifické p doochranné technologie na mírn erozn ohrožených (MEOě plochách: o p erušovací pásy o zasakovací pásy o osetí souvratí o setí/sázení po vrstevnici o odkame ování o podrývání u cukrové epy o p stování luskoobilných sm sí ĚLOSě o d lkování a hrázkování o pásové zpracování p dy (strip-till) o p stování kuku ice s ší kou ádku do 45 cm bezorebným zp sobem.

27


Podmínka použití obecných či specifických p doochranných technologií p i zakládání porost erozn nebezpečných plodin na MEO ploše nemusí být dodržena v p ípad , že budou p stovány s podsevem jiné než erozn nebezpečné plodiny setým nejpozd ji společn s hlavní plodinou. P erušovací pásy ĚPě P erušovací pás jiné než erozn nebezpečné plodiny o minimální ší ce 1Ň m, který bude založen na ploše MEO, nebo na ploše souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, nebo na ploše DPB tak, aby max. nep erušená délka odtokové linie byla Ěm eno proti sm ru odtokové linie od hranice DPBě: o na DPB o pr m rné sklonitosti do ň° včetn max. ň00 m ĚP1ě o na DPB o pr m rné sklonitosti ň – 5° včetn max. Ň50 m ĚPŇě o na DPB o pr m rné sklonitosti nad 5° max. Ň00 m (P3) Zárove platí, že tento pás je založen minimáln tak, že protíná všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS v rámci p íslušného DPB, které zasahují do plochy MEO. V p ípadech, ve kterých ší ka plochy MEO, pop ípad souvislé plochy plodiny zasahující do plochy MEO je užší než stanovená vzdálenost mezi pásy, bude založen minimáln jeden p erušovací pás. Jako p erušovací pás pro účely pln ní podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci ůEO a AEKO EAFRD. Zasakovací pásy (Z) Pás jiné než erozn nebezpečné plodiny o minimální ší ce 1Ň m bude založen na spodní hranici DPB, nebo na spodní hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, nebo na spodní hranici plochy MEO, a to minimáln tak, aby tento pás v míst svého založení protínal všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS v rámci p íslušného PB/DPB, které zasahují do plochy MEO. Toto platí pro DPB s velikostí menší než ň5 ha (ZO). V p ípad DPB v tších než ň5 ha platí, že pokud souvislá délka odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS p esahuje od zasakovacího pásu aplikovaného na hranici DPB, nebo na hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO k horní hranici vyznačené plochy MEO Ěm eno proti sm ru odtokové linie od horní hrany zasakovacího pásuě: o ň00 metr na DPB o pr m rné sklonitosti do ň° včetn ĚZ1ě o Ň50 metr na DPB o pr m rné sklonitosti ň - 5° včetn ĚZŇě o Ň00 metr na DPB o pr m rné sklonitosti nad 5° ĚZňě je krom zasakovacího pásu nutné realizovat i p doochrannou technologii p erušovacích pás . Na vzdálenosti pás se aplikují vzdálenosti z p doochranné technologie p erušovacích pás . Jako zasakovací pás pro účely pln ní podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci ůEO a AEKO EAFRD. Osetí souvratí ĚSě Souvra osetá jinou než erozn nebezpečnou plodinou o minimální ší ce 1Ň m bude založena na hranici DPB nebo na hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, a to minimáln tak, aby tato souvra v míst svého založení protínala všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS v rámci p íslušného DPB, které zasahují do plochy MEO. Toto platí pro DPB s velikostí menší než ň5 ha ĚSOě.

28


V p ípad DPB v tších než ň5 ha platí, že pokud souvislá délka odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS p esahuje od souvrat k horní hranici vyznačené plochy MEO Ěm eno proti sm ru odtokové linie od horní hrany souvrat ě: o ň00 metr na DPB o pr m rné sklonitosti do ň° včetn ĚS1ě o Ň50 metr na DPB o pr m rné sklonitosti ň - 5° včetn ĚSŇě o Ň00 metr na DPB o pr m rné sklonitosti nad 5° ĚSňě je krom osetí souvratí nutné realizovat i p doochrannou technologii p erušovacích pás . Na vzdálenosti pás se aplikují vzdálenosti z p doochranné technologie p erušovacích pás . Jako souvra pro účely pln ní podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci ůEO a AEKO EAFRD. Pásy nebo souvrat oseté jinou než erozn nebezpečnou plodinou musí být zachován do sklizn erozn nebezpečné plodiny. Za porušení se nepovažuje sklizeň pásu, pokud je ponecháno strništ . Setí/sázení po vrstevnici ĚVě Na DPB s velikostí p es ň5 ha nelze tuto technologii realizovat jako jedinou p doochrannou pro spln ní podmínek standardu DZES 5. P doochrannou technologii setí/sázení po vrstevnici lze použít, avšak nebude ze strany SZIF považována za spln ní podmínky DZES 5 – MEO a také nebude kontrolována ĚV0ě. Tuto p doochrannou technologii lze realizovat pouze na DPB do velikosti ň5 ha. ádky porostu budou vedeny ve sm ru vrstevnic, p ičemž tolerovaná bude odchylka od vrstevnice do ň0°. V p ípad , že je na odtokové linii vedené v LPIS vyznačena značka p erušovacího pásu p i setí/sázení po vrstevnici, je tato p doochranná technologie pro DPB do ň5 ha včetn nedostatečná. Je nutné realizovat i p doochrannou technologii p erušovacích pás , a to tak, aby max. nep erušená délka odtokové linie byla: o na DPB o pr m rné sklonitosti do ň° včetn max. 600 m ĚV1ě o na DPB o pr m rné sklonitosti ň – 5° včetn max. 500 m ĚVŇě o na DPB o pr m rné sklonitosti nad 5° max. 400 m ĚVňě o na DPB s velikostí menší než ň5 ha, kde délky odtokových linií jsou kratší než uvedené kombinace délek a sklonitostí u text V1, VŇ a Vň. ádky porostu budou vedeny ve sm ru vrstevnic, p ičemž tolerovaná bude odchylka od vrstevnic do ň0° (V4). U DPB do ň5 ha včetn jsou v LPIS uvedeny kategorie vhodnosti t chto DPB k použití p doochranné technologie setí/sázení po vrstevnici. Vhodnost DPB pro p doochrannou technologii setí/sázení po vrstevnici je určena „jednosm rností“ svahu. Podle expozice svahu se plochy t ídí zpravidla do čty nebo osmi hlavních kvadrant sm rové r žice. Expozicí plochy pak rozumíme úhel mezi normálou k ní a sm rem, v či n muž expozici uvažujeme, nap . v či slunečním paprsk m. Expozice svahu je závislá na jeho orientaci a sklonu. M íme ji buď p ímo v terénu, nebo nejčast ji na mapách a digitálních modelech terénu. Expozice se vyjad uje ve stupních ve sm ru hodinových ručiček od 0 Ěseverě až ň60 Ěop t na severě. Na základ provedených test byly DPB s plochou MEO rozd leny dle rozsahu expozice na 4 kategorie vhodnosti: - vhodné: míra rizika porušení požadavk na opat ení setí/sázení po vrstevnici je velmi nízká, - mén vhodné: míra rizika porušení požadavk na opat ení setí/sázení po vrstevnici je nízká, 29


nevhodné: míra rizika porušení požadavk na opat ení setí/sázení po vrstevnici je st ední, - rizikové: míra rizika porušení požadavk na opat ení setí/sázení po vrstevnici je vysoká. Setí/sázení po vrstevnici se doporučuje, pokud je vhodnost setí/sázení po vrstevnici vhodné či mén vhodné a naopak se nedoporučuje na pozemcích nevhodných a rizikových. -

Odkameňování ĚKě Tato p doochranná technologie je tvo ena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene, sázení do odkamen né p dy. Současn platí, že mezi jednotlivými dvoj ádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy, které mohou tvo it drenážní vrstvu. Tato p doochranná technologie je mezi specifické p doochranné technologie na MEO plochách za azena podmín n . Podrývání u cukrové epy ĚRě Zem d lec zajistí v p ípad této PT následující kroky: o podrytí Ěprokyp eníě p dního profilu do hloubky minimáln ň5 cm s maximálním rozchodem pracovních nástroj Ěrýhě 1 m, a to nejlépe ve sm ru vrstevnic, pro vyšší účinnost této technologie, o prokáže vlastnictví/pronájem kyp iče. P i kontrolách na míst bude terénní šet ení se SZIF provád t i pracovník VÚMOP, který v terénu prov í stanovenou minimální hloubku prokyp ení. P stování luskoobilných sm sí ĚLOSě p i dodržení níže uvedených parametr : o plodiny obsažené ve sm si se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile st ídají; o v porostu se nachází na metr čtvereční výsevku LOS min. 50% rostlin obilovin; o ší ka ádku = mezi ádkové rozmezí je max. 15 cm; o LOS obsahuje z výčtu erozn nebezpečných plodin pouze bob setý nebo sóju. Výhodou porostu LOS z hlediska protierozní ochrany je jeho schopnost rychlého vzcházení a zapojení porostu. Díky této vlastnosti dokáže zajistit včasné pokrytí p dy a tím p sobit protierozn . P i zakládání porost LOS, tedy sm si luskoviny a obilniny, je t eba dbát zvýšené opatrnosti na možnou separaci semen secím strojem. Je tedy vhodné zvýšit pom r ostatních obilovin v či luskovin , protože minimální zastoupení bude počítáno na zkusných plochách MEO. Pásové zpracování p dy (strip-till) Principem p doochranné technologie je kombinace výhod plošného zpracování p dy a setí do nezpracované p dy. Zem d lec zajistí zpracování p dy v pásech ve sm ru vysévané plodiny, jehož plošný podíl nep esáhne více než 25 % plochy pozemku. Ší e zpracovaných pás nep esáhne Ň5 cm. Plodina m že být zaseta do strništ nebo mulče. Na nezpracované části zem d lec zajistí minimální pokryvnost na MEO plochách. Zem d lec prokáže vlastnictví/pronájem stroje. P stování kuku ice s ší kou ádku do 45 cm bezorebným zp sobem Zem d lec zajistí vysetí kuku ice s ší kou ádku do 45 cm. U této p dochranné technologie musí zem d lec dodržet minimáln 10% pokryvnosti p dy rostlinnými zbytky. P ičemž do ň0. června musí být zachována ješt minimální 5% pokryvnost p dy rostlinnými zbytky a po 30


1. červenci musí být vizuáln prokazatelné, že tato p dochranná technologie byla použita. Shrnutí správné aplikace použití p doochranných technologií: Pro spln ní standardu DZES 5 p i p stování ostatních obilnin a epky na SEO ploše a erozn nebezpečných plodin na MEO ploše DPB je nutné použit jednu z p doochranných technologií – obecných pro SEO plochy, obecných nebo specifických pro MEO plochy nebo využít podsev Ěa to op t za podmínek definovaných pro p íslušnou kategorii erozní ohroženostiě: o Pro SEO plochy pouze podsev jetelovin, travních nebo jetelotravních sm sí setý nejpozd ji společn s hlavní plodinou Ětedy s porosty ostatních obilnině. o Pro MEO plochy pouze podsev jiné než erozn nebezpečné plodiny setý nejpozd ji společn s hlavní plodinou. Tabulka Maximální nepřerušené délky odtokových linií pro specifické půdoochranné technologie:

Kde m žete získat informace:  P íručka ochrany proti vodní erozi - ke stažení na portálu eůGRI v sekci Dotace/Kontroly podmín nosti Cross Compliance/Dokumenty ke stažení/Rok Ň014 nebo na portálu Geoportál VÚMOP Sowac.gis /Úvod /Ke stažení.  Metodika Ochrana zem d lské p dy p ed erozí, Janeček a kol., Ň01Ň P ÍKLůDY Z PRůXE: 1. p íklad: Zem d lec p stuje na ploše 0,50 ha označené v evidenci p dy jako siln erozn ohrožená kuku ici s použitím p doochranné technologie. Hodnocení: Rozsah zjišt ného porušení je malý, závažnost st ední, porušení je trvalé. 2. p íklad: Zem d lec p stuje na ploše 1,Ň0 ha označené v evidenci p dy jako siln erozn ohrožená pšenici bez podsevu jetelovin, travních nebo jetelotravních sm sí. Tento porost nebyl založen p doochrannou technologií. Hodnocení: Rozsah zjišt ného porušení je st ední, závažnost malá, porušení je trvalé. ň. p íklad: Zem d lec p stuje na ploše 0,Ř0 ha označené v evidenci p dy jako mírn erozn ohrožená kuku ici. Tento porost nebyl založen p doochrannou technologií. Na ploše 1,50 ha označené v evidenci p dy jako mírn erozn ohrožená p stuje slunečnici s využitím specifické p doochranné technologie. Zasakovací pás má ší ku 10 m a nedodržel max. nep erušenou délku odtokové linie. Na ploše 0,60 ha označené v evidenci p dy jako mírn erozn ohrožená p stuje brambory s využitím specifické p doochranné technologie. Odchylka sm ru ádku porostu od vrstevnice je ň7°. Hodnocení: Rozsah zjišt ného porušení je velký, závažnost velká, porušení je trvalé. 4. p íklad: Zem d lec p stuje na celé vým e DPB kuku ici. Tento porost byl založen specifickou p doochrannou technologií, kde ší e pásu je 10 m. Na DPB se nachází plocha 0,40 ha označená v evidenci p dy jako siln erozn ohrožená a plocha 1,70 ha označená v evidenci p dy jako mírn erozn ohrožená. Hodnocení: Rozsah zjišt ného porušení je velký, závažnost velká, porušení je trvalé.

31

Textový podklad pro příručku Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2015 - neobsahuje jazykovou a grafickou úpravu Obr. DZES 5 D sledek vodní eroze Ězdroj SZIFě

2.2.3. Standard DZES 6 Žadatel nebude na jím užívaném dílu p dního bloku pálit bylinné zbytky a současn na minimáln 20 % jím užívané vým ry díl p dních blok s druhem zem d lské kultury orná p da, vztažené k celkové vým e tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. kv tnu p íslušného kalendá ního roku v evidenci p dy, zajistí každoročn a) aplikování tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv minimáln v dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu dr beže minimáln v dávce 4 tuny na hektar; p i pln ní podmínky zapravením ponechaných produkt p i p stování rostlin, nap íklad slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka, nebo b) pokrytí tohoto procenta vým ry, pop ípad jeho odpovídající části v termínu minimáln od 1. června do 15. července p íslušného kalendá ního roku porostem dusík vážících plodin druhu, a to cizrna, čočka, fazol, hrách, peluška, jetel, komonice, lupina, sója, štírovník, vojt ška, úročník, vikev, bob a vičenec; pop ípad jejich sm sí; porosty výše uvedených druh plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, pop ípad jako sm si s travami v p ípad , že zastoupení trav v porostu nep esáhne 50 %. D vod: Cílem opat ení je zachování a zlepšení organických složek p dy vhodnými postupy, včetn zákazu vypalování strniš na orné p d . D vod zákazu vypalování je ochrana živočich a p dních organism a využití biomasy jiným zp sobem než neproduktivním spálením. Vypalování porostu je také p ímo zakázáno zákonem o požární ochran , zákonem o odpadech a zákonem o ovzduší. Seznam plodin zlepšujících kvalitu p dy a zásobení následné plodiny dusíkem Ědusík vážících plodině je shodný pro využití v rámci podmínek tzv. greeningu pro poskytování p ímých plateb dle na ízení vlády č. .../Ň015 Sb., o stanovení n kterých podmínek poskytování p ímých plateb zem d lc m. Podmínka zákazu pálení se vztahuje na veškerou zem d lskou p du. Podmínky pro zachování organické hmoty v p d pak na p du s druhem zem d lské kultury orná p da. Kontrolní otázky: Nebyly na plochách DPB páleny bylinné zbytky? Byla na předepsané ploše DPB použita nařízená opatření vedoucí k zachování úrovně organických složek půdy? Co bude zejména hodnoceno – pálení bylinných zbytk : - skutečn vypálená plocha nikoli plocha celého p dního bloku nebo jeho dílu. - zda vypalování bylo provedeno bodov Ěna shrabaných hromadách bylinných zbytk ě nebo plošn . Poznámka: Nejzávažn jší je plošné vypalování travních porost , a to i v trvalých kulturách Ěsady, viniceě. Pálení staré chmelové nat , v tví a ost íhaných výhon révy vinné není porušením standardu DZES 6. Za porušení podmínek tohoto standardu není považováno ani pálení bramborové nat z na ízení Státní rostlinoléka ské správy Ěod 1. 1. Ň014 ÚKZÚZě v rámci mimo ádných rostlinoléka ských opat ení podle § 76 odst. 1 písm. bě zákona č. ňŇ6/Ň004 Sb., 32


o rostlinoléka ské péči a o zm n n kterých souvisejících zákon . Tato mimo ádná opat ení m že ÚKZÚZ na ídit z d vodu ochrany proti zavlékání a ší ení „karanténních škodlivých organism “ Ěp vodce bakteriální kroužkovitosti bramboru, p vodce bakteriální hn dé hniloby, p vodce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutléhoě. Kde m žete získat informace:  zákon č. 1ňň/1řŘ5 Sb., o požární ochran , zákon č. 1Ř5/Ň001 Sb., o odpadech a zákon č. 201/2012 Sb., o ovzduší, P ÍKLůDY Z PRůXE: 1. p íklad: Na p dním bloku s kulturou sad o vým e 0,50 ha zem d lec plošn vypálil trávu. Hodnocení: Rozsah porušení je malý, závažnost je velká, porušení je trvalé. Ň. p íklad: Na p dním bloku s kulturou travní porost zem d lec posekal starou trávu, pro kterou nem l využití v rámci podniku. Proto ji zapálil na hromad o velikosti 10 m 2. Kv li silnému v tru došlo k rozší ení plamen na jím obhospoda ovaný sousední p dní blok o vým e 7 ha s kulturou travní porost. Došlo tak k požáru louky a celoplošnému vypálení travního porostu. Hodnocení: Rozsah porušení je velký, závažnost je velká, porušení je trvalé. Obr. DZES 6 Nedovolené vypalování bylinných zbytk Ězdroj SZIFě

Co bude zejména hodnoceno – organické složky p dy: - skutečný stav pozemk p i kontrole na míst , tedy je-li jejich p edepsaná část pokryta porostem uvedených plodin či vyhnojena v souladu se standardem, - aplikace hnojiv Ěvčetn jejich množstvíě bude zjiš ována dle evidence hnojení, - pokud bude zem d lec plnit podmínky standardu zapravením ponechaných produkt p i p stování rostlin Ěnap . sláma, chrástě, minimální dávka se na toto pln ní nevztahuje. Použití produkt p i p stování rostlin však zem d lec musí v každém p ípad zanést do evidence hnojení, v opačném p ípad podmínky standardu nesplnil, - aplikace separátu vzniklého mechanickou separací digestátu z bioplynových stanic, nebo aplikace digestátu z bioplynových stanic využívajících technologii tzv. “suché cesty” Ěkontejneryě, pokud obsah sušiny separátu nebo digestátu p esáhne 1ň %. Poznámka: Na p edepsané vým e lze kombinovat pln ní požadavku jak možnostmi uvedenými v odstavci aě, tak v odstavci bě. Lze tedy nap . na 5% rozlohy zaorat slámu, na 5% použít kompost, na 5% aplikovat hn j a na 5% p stovat vyjmenované zlepšující plodiny. V rámci tohoto standardu lze aplikovat jako tuhé organické hnojivo i kompost, který má pozitivní vliv na fyzikální p dní vlastnosti – zlepšuje drobovitou strukturu, zvyšuje provzdušn ní a pórovitost p dy a zlepšuje schopnost retence fyziologicky využitelné vody pro rostliny a infiltraci vody p dou. ůplikováním kompostu na zem d lskou p du je proto zpravidla dosahováno vyšší rostlinné produkce. Kde m žete získat informace:  zákon č. ňň4/1řřŇ Sb., o ochran ZPF  na ízení vlády č. .../Ň015 Sb., o stanovení n kterých podmínek poskytování p ímých plateb zem d lc m. P ÍKLůDY Z PRůXE: 33


1. p íklad: Zem d lec aplikoval tuhá statková hnojiva na vým e Ň0 ha, což činí 15 % celkové vým ry užívané orné p dy, kterou má evidovanou k ň1. 5. v LPIS; tato hnojiva byla aplikována v dávce Ň1 t/ha. Dále zaoral slámu na 4 ha, což činí ň % celkové vým ry užívané orné p dy. Hodnocení: Rozsah zjišt ného porušení je velký, závažnost velká, porušení není trvalé. Ň. p íklad: Zem d lec provozuje pouze rostlinnou výrobu a zachování úrovn organických složek p dy eší zapravením poskliz ových zbytk . Zaoral slámu na ň0 ha, což činí 15 % celkové vým ry užívané orné p dy, kterou má evidovanou k ň1. 5. v LPIS a dále p stoval porost jetelotrávy na vým e 1Ň ha, což činí 6 % celkové vým ry užívané orné p dy. Zastoupení trav v tomto porostu p esáhlo 50 %. Hodnocení: Rozsah zjišt ného porušení je st ední, závažnost velká, porušení není trvalé. 2.3. Téma: Krajina, minimální úroveň péče 2.3.1. Standard DZES 7 Žadatel a) nezruší a nepoškodí krajinný prvek podle § 5 odst. 2 písm. aě na ízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití p dy podle uživatelských vztah a o zm n n kterých souvisejících na ízení vlády, a druh zem d lské kultury rybník podle § 3 odst. 13 na ízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití p dy podle uživatelských vztah a o zm n n kterých souvisejících na ízení vlády, včetn zákazu ezu d evin v dob od 31. b ezna do 1. listopadu; uvedené podmínky se nevztahují na zásahy provedené se souhlasem p íslušného orgánu ochrany p írody a krajiny, a b) zajistí na jím užívaném dílu p dního bloku regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na n m v pr b hu p íslušného kalendá ního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu; zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška t chto rostlin nep esáhla 70 cm v pr b hu p íslušného kalendá ního roku. D vod: Cílem je stanovení takových opat ení, která p isp jí k zachování stanovených krajinných prvk a druhu zem d lské kultury rybník, včetn zákazu ezu k ovin a strom v období hnízd ní a odchovu mláďat resp. ve vegetačním období Ěň1. ň. – 1. 11.). Vegetačním obdobím se rozumí časový úsek, kdy trvají p íznivé klimatické podmínky pro r st a vývoj rostlin. Krajinné prvky se podílí na zachování agrobiodiverzity, mají významnou protierozní funkci, jsou nedílnou součástí zem d lské krajiny, člení ji a spoluvytvá í její ráz. Společn s rybníky mají též p íznivý vliv na vodní režim krajiny. Cílem opat ení proti invazním druh m rostlin je zabrán ní ší ení nežádoucích invazních rostlin na zem d lskou p du a snížení zásoby jejich semen v p dním fondu. Geograficky nep vodní rostliny se snadno rozmnožují, velmi rychle se ší í a osidlují všechna p íhodná stanovišt , což vede k degradaci p irozených společenstev či obsazení zem d lské p dy. Kontrolní otázky: Nebyly rušeny, případně poškozovány definované krajinné prvky a druh zemědělská kultura rybník? Nebyl proveden řez dřevin v době od 31. 3. do 1. 11.?

34


Nevyskytují se na plochách DPB neregulované invazní rostliny netýkavka žláznatá a bolševník velkolepý? Co bude zejména hodnoceno – krajinné prvky Ědále jen „KP“): - zda v souvislosti se zem d lským hospoda ením nedošlo k rušení, pop ípad poškození n kterého KP (i neevidovaného v LPISě, - nepovolené vykácení této d evinné vegetace Ěkterá je součástí KPě je posuzováno jako poškození p íslušného KP, - za poškození druhu zem d lské kultury rybník bude primárn považováno zavážení zeminou, odpady apod. - zda nebyl proveden ez d evin v dob od ň1. 3. do 1. 11. daného roku. Definice krajinných prvk a kultury rybník: Mez – souvislý útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní, pop ípad v trné eroze, zpravidla vymezující hranici dílu p dního bloku. Součástí meze m že být d evinná vegetace, kamenná zídka nebo travnatá plocha. Terasa – souvislý svažitý útvar liniového typu tvo ený terasovým stupn m, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, pop ípad v trné eroze, a zmenšující sklon části svahu dílu p dního bloku, zpravidla vymezující hranici dílu p dního bloku. Součástí terasy m že být d evinná vegetace, pop ípad kamenná zídka. Travnatá údolnice - členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, pop ípad v trné eroze, vymezující dráhu soust ed ného odtoku vody z dílu p dního bloku se zem d lskou kulturou orná p da. Součástí travnaté údolnice m že být d evinná vegetace. Skupina d evin – samostatný útvar neliniového typu, tvo ený nejmén Ň kusy d evinné vegetace s nejvyšší možnou vým rou 3 000 m2. Za skupinu d evin se nepovažuje d evinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a d evinná vegetace, která plní funkci lesa podle § ň lesního zákona. Stromo adí - útvar liniového typu, tvo ený nejmén 5 kusy d evinné vegetace a zpravidla s pravideln se opakujícími prvky. Za stromo adí se nepovažuje d evinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a d evinná vegetace, která plní funkci lesa podle § ň lesního zákona. Solitérní d evina - izolovan rostoucí d evina s pr m tem koruny od Ř m2 vyskytující se v zem d lsky obhospoda ované krajin mimo les. Za solitérní d evinu se nepovažuje d evinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice. P íkop - útvar liniového typu široký nejvýše 6 metr , jehož hlavní funkcí je p erušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím. Rybníkem se rozumí vodní dílo k chovu ryb, vodního ptactva, vodních živočich a p stování vodních rostlin, určené k provozování rybníká ství podle vodního zákona a zákona o rybá ství. Pro účely evidence p dy se za hranice rybníka považuje obvod vodní plochy stanovený ve výši jeho provozní hladiny. Poznámka: Vrstva evidovaných krajinných prvk je k dispozici v LPIS. Každému krajinnému prvku jsou 35


p i azeny základní údaje: identifikační číslo, druh, p íslušnost k p dnímu bloku, vým ra, vlastník, uživatel a za azení do katastrálního území. Druhy a definice uvedených krajinných prvk jsou slad ny s pravidly tzv. ozelen ní – greeningu pro stanovení podmínek poskytování p ímých plateb, které lze vyhradit jako plochy v ekologickém zájmu podle na ízení vlády č. .../Ň015 Sb., o stanovení n kterých podmínek poskytování p ímých plateb zem d lc m. Za krajinný prvek není nepovažován ke rostoucí kolem sloup elektrického vedení, skruží, náletové d eviny apod., pokud nespl uje definici dle na ízení vlády č. 307/2014 Sb, o stanovení podrobností evidence využití p dy podle uživatelských vztah . Udržování KP: Péče o d eviny Ěvýchovné či zdravotní ezy, ošet ení, včetn citlivé údržby liniových d evinných pás ě nepodléhá povolovacímu režimu a je dokonce povinností vlastníka d eviny. Nesmí se však jednat o natolik razantní zásah, který by bylo možno kvalifikovat jako poškození d evin. Takové jednání je obvykle charakterizováno jako nedovolený zásah, který zp sobí podstatné a trvalé snížení ekologických a estetických funkcí d eviny nebo bezprost edn či následn zp sobí jejich odum ení. V praxi je takové poškození obvykle spojeno s odstran ním podstatné části koruny, zm nou p irozeného r stového tvaru Ěnap . odstran ním terminálu u n kterých d evině nebo necitlivým či jednostranným o ezem kosterních v tví či v tví velkého pr m ru. Stejn tak se m že jednat o nadm rné poškození ko en d evin. Existuje celá ada doporučených postup p i údržb d evin a jedním z p íklad je standard ez strom , kde jsou uvedeny zásady správné arboristické praxe. Schválené standardy jsou uvedeny na internetových stránkách ůgentury ochrany p írody a krajiny České republiky ĚůOPK ČR) v sekci Standardy péče o p írodu a krajinu: http://standardy.nature.cz/schvalene-zneni-standardu/. Pokácení celého stromu v dob od 31.3. do 1.11. je poškození KP a současn porušení podmínky neprovád t ez d evin v dob od 31.3. do 1.11. ez d evin v dob od 31.3. do 1.11. je porušení podmínky neprovád t ez d evin v dob od 31.3. do 1.11. a současn poškození KP. Za poškození KP není považováno udržování KP v jeho hranicích Ězaštípnutí šlahoun ke na mezi, likvidace nálet apod.ě, poškození vegetace na KP zp sobené b žnou, nedestruktivní pastvou nebo divokou zv í, kácení d evin, je-li jejich stavem ohrožen život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu Ěkácení z t chto d vod musí být do 15 dn od provedení oznámeno orgánu ochrany p írody ĚOOPěě, odstra ování d evin p i výkonu oprávn ní podle zvláštních p edpis Ěochranné pásmo elektrického vedení, plynovodu, železnice, atd.ě Za rušení, pop ípad poškození krajinného prvku se nepovažuje, dojde-li k zásahu v či n mu se souhlasem p íslušného orgánu ĚOOP dle § 75 zákona č. 114/1řřŇ Sb.ě. Dle zákona č. 114/1řřŇ Sb., o ochran p írody a krajiny jsou p ed poškozováním a ničením chrán ny i tzv. významné krajinné prvky ĚVKPě a dále d eviny rostoucí mimo les. Na dodržování povinnosti nepoškozovat a neničit VKP a d eviny rostoucí mimo les dohlíží Česká inspekce životního prost edí ĚČIŽPě. VKP jsou lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy; a dále jiné části krajiny, které zaregistruje orgán OOP jako VKP - zejména mok ady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, atd. D evina rostoucí mimo les je strom či ke rostoucí jednotliv i ve skupinách na pozemcích mimo lesní p dní fond. P i kácení d evin rostoucích mimo les obecn platí, že d eviny s obvodem kmene do 80 cm ve výšce 1ň0 cm nad zemí lze kácet bez povolení, stejn jako zapojený porost ke či náletových d evin na ploše menší než 40 m2. Povolení orgánu ochrany p írody je nezbytné 36


ve všech ostatních p ípadech, tj. zejména u d evin v tších rozm r a nov také u d evin (i menšíchě, které jsou součástí stromo adí, tj. souvislé ady nejmén 10 strom . Ke kácení d evin, které by mohlo významn ovlivnit vzhled krajiny Ěsolitérní d eviny jako krajinné dominanty, d eviny por stající meze, d eviny rostoucí na kamenicích, staré ovocné sady, remízky apod.ě, je t eba si mimo povolení kácení opat it ješt souhlas k zásahu do krajinného rázu Ěp íslušný je v tšinou jiný ú ad než ten, který vydává povolení ke káceníě. Dle zn ní standardu DZES 7 zem d lec nesmí rušit KP, tedy ani kácet tzv. podm rečné d eviny Ěd eviny s obvodem kmene do Ř0 cm ve výšce 130 cm nad zemíě. V p ípad , že existuje závažný d vod k pokácení podm rečné d eviny, neplatí podmínka o kácení bez povolení. Pro takové d eviny pak musí zem d lec mít povolení od OOP. Dodržování ustanovení zákona o ochran p írody a krajiny č. 114/1řřŇ Sb. je povinné pro všechny fyzické i právnické osoby, bez ohledu na to, zda zem d lsky hospoda í či nikoli – tzn. i pro majitele p dy. Hospoda ení v souladu se standardy DZES je povinné pro všechny zem d lce – žadatele o zem d lské podpory. V p ípad , že je zem d lcem poškozen nebo zničen KP, který je současn i VKP, m že být zem d lec pokutován ČIŽP a zárove mu m že být snížena výše požadovaných podpor. V p ípad , že zásah do KP chce provést vlastník pozemku, musí tak provést v souladu se zákonem č. 114/1řřŇ Sb. Z hlediska dodržování podmínek DZES je vhodné, aby se vlastník a uživatel na zásahu do KP dohodli. Uživatel se pak p i eventuální kontrole ze strany SZIF m že prokázat písemným sd lením vlastníka, že zásah provedl. V p ípad , že došlo poškození/zrušení KP bez v domí a p ičin ní zem d lce/žadatele musí tuto skutečnost prokázat. V obdobných p ípadech je p i posuzování p ičitatelnosti porušení brán z etel zejména na potvrzení institucí, které p edm tné porušení zp sobily - nap . poškození KP správou a údržbou silnic a železnic nebo pracovníky správy energetických sítí, či potvrzení Policie ČR o tom, že KP byl poškozen jinou osobou než uživatelem - zejména v p ípad škod p esahující 5 000 Kč = trestný čin. P i kontrole je každý takový p ípad posuzován individuáln . V p ípad , že k poškození KP došlo zásahem vyšší moci a mimo ádných okolností a zem d lec tuto skutečnost písemn v termínu 15 pracovních dní ode dne, kdy tak m že učinit, doloží p íslušnému orgánu SZIF, nebude toto poškození považováno za porušení podmínek standardu DZES 7. Každý takový p ípad bude posuzován individuáln . Kde m žete získat informace:  na ízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití p dy podle uživatelských vztah ,  na ízení vlády č. .../Ň015 Sb., o stanovení n kterých podmínek poskytování p ímých plateb zem d lc m,  zákon č. 114/1řřŇ Sb., o ochran p írody a krajiny,  vyhláška č. 1Řř/Ň01ň Sb., o ochran d evin a povolování jejich kácení. P ÍKLůDY Z PRůXE: 1. p íklad: Zem d lec na pozemku s kulturou orná p da vykácel část d evinné vegetace na krajinném prvku mez, krajinný prvek však z stal zachován Ěnedošlo k poškození travnaté plochy vymezující mezě. Hodnocení: Rozsah porušení je malý, závažnost je st ední, porušení je trvalé 37


Ň. p íklad: Zem d lec na pozemku s kulturou travní porost vykácel d evinnou vegetaci dvou krajinných prvk skupina d evin, čímž úpln zrušil tyto krajinné prvky. Hodnocení: Rozsah porušení je st ední, závažnost je vysoká, porušení je trvalé. Obr. DZES 7 (KP)

Co bude zejména hodnoceno – invazní druhy rostlin:  výskyt rostlin druh netýkavka žláznatá a bolševník velkolepý,  množství kvetoucích či odkvetlých rostlin netýkavky žláznaté a množství rostlin bolševníku velkolepého vyšších než 70 cm. Poznámka: Netýkavku žláznatou lze regulovat v zásad dv ma metodami: chemicky nebo mechanicky. Chemická metoda regulace spočívá v post iku lodyh. Nejvhodn jší je použít post ik p ed kvetením, aby se tak zabránilo tvorb semen. Mechanické metody regulace jsou vhodné v porostech, kde se netýkavka vyskytuje v menším zápoji a pro zem d lce za azené do systému ekologického zem d lství. Nejúčinn jším mechanickým zp sobem regulace je vytrhávání. ůlternativním zp sobem je kosení a následná likvidace biomasy. Účinným zp sobem potlačování netýkavky tam, kde je to vhodné, m že být též pastva a pošlapávání skotem a ovcemi. Klíčení semen pom že zabránit též udržování a podporování hustého travního drnu. Bolševník velkolepý lze regulovat podobným zp sobem jako netýkavku, avšak s určitými omezeními vycházejícími z jeho specifických vlastností. Bolševník je velmi nebezpečný, š áva z lodyh a list obsahuje fototoxické látky - po kontaktu s rostlinou a následném oslun ní se na k ži vytvá í velmi bolestivé a obtížn hojitelné puchý e; nebezpečné je i nadýchání ve vzduchu rozprášených š áv. Bolševník velkolepý lze regulovat chemickými post iky, p ičemž nejúčinn jší aplikace post iku je brzy na ja e. Jen minimální nebo žádný účinek má v dob kvetení rostliny. Mezi mechanické metody pat í p esekávání ko en , kosení, p ípadn pastva. Ko eny je ideální p esekat brzy na ja e a zásah v p ípad pot eby opakovat uprost ed léta. Další vhodnou metodou regulace bolševníku je pravidelné kosení. Jako účinná metoda kontroly mladých rostlin bolševníku se ukazuje i pastva. Zví ata však pot ebují určitou dobu, aby si na chu bolševníku zvykla. Vzhledem k odborným studiím prokazujícím, že tento druh invazní rostliny kvete již p i výšce 30 cm, doporučuje se pro zvýšení účinnosti regulace, provád t zejména regulaci kvetoucích a časn odkvetlých rostlin p ed jejich vysemen ním a v p ípad mechanického zásahu následné odstran ní Ěspáleníě částí odstran ných rostlin. Bolševník velkolepý kvete v období červen až srpen. Pokud má žadatel na svém DPB evidovaný vnit ní krajinný prvek, zajistí regulaci invazních rostlin i na ploše tohoto KP. Na regulaci ší ení invazních druh rostlin lze získat finanční podporu – více informací naleznete na internetových stránkách ůgentury ochrany p írody a krajiny České republiky ĚůOPK ČRě www.dotace.nature.cz. Obr. DZES 7- bolševník, KP

P ÍKLůDY Z PRůXE: 1. p íklad: Zem d lec hospoda í na celkové vým e 150 ha, která je tvo ena 20 DPB. Na jednom DPB s kulturou travní porost nezabránil vykvetení rostlin netýkavky žláznaté. Tento DPB tvo í 5 % počtu všech DPB užívaných žadatelem. Na DPB byl nalezen porost 38


kvetoucích rostlin v počtu Ň0 ks. Hodnocení: Rozsah porušení je st ední, závažnost je malá, porušení není trvalé. Ň. p íklad: Zem d lec na 4 DPB s kulturou travní porost neprovedl regulaci rostlin bolševníku velkolepého. Tyto DPB tvo í celkem ňň % počtu všech DPB užívaných žadatelem. Počet neregulovaných rostlin, tj. vyšších než 70 cm, byl na t chto DPB celkem 35 ks. Hodnocení: Rozsah porušení je velký, závažnost je velká, porušení není trvalé.

39


2.4. Hodnotící tabulky standard dobrého zem d lského a environmentálního stavu p dy DZES 1/a: Jsou v blízkosti útvar povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v ší ce 3 m od b ehové čáry?

DZES 1/a

Rozsah Malý Počet DPB, kde došlo k porušení je 1.

Závažnost St ední Velký Malá Počet Počet DPB, Hnojení bylo provedeno DPB, kde kde došlo v rámci nehnojeného došlo k porušení pásu ve vzdálenosti od Ň k porušení je 4 a více. do 3 metr od b ehové je Ň až ň. čáry.

St ední Hnojení bylo provedeno v rámci nehnojeného pásu ve vzdálenosti od 1 do Ň metr od b ehové čáry.

Velká Hnojení bylo provedeno v rámci nehnojeného pásu ve vzdálenosti do 1 metru od b ehové čáry.

2

7

7

14

13

2

DZES 1/aa: Jsou v blízkosti povrchových vod u DPB s pr m rnou sklonitostí p evyšující 7 stup b ehové čáry, v nichž nebudou použita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem? DZES 1/aa

Rozsah Malý Počet DPB, kde došlo k porušení je 1.

St ední Počet DPB, kde došlo k porušení je Ň až ň.

Velký Počet DPB, kde došlo k porušení je 4 a více.

2

7

13

Závažnost Malá Hnojení bylo provedeno v rámci nehnojeného pásu ve vzdálenosti od Ň0 do Ň5 metr od b ehové čáry. 2

St ední Hnojení bylo provedeno v rámci nehnojeného pásu ve vzdálenosti od 10 do Ň0 metr od b ehové čáry. 7

Trvalost Ne Ano

Body max.

x

29

2

udržovány ochranné pásy v ší ce 25 m od Trvalost Body Velká Ne Ano max. Hnojení bylo provedeno v rámci nehnojeného pásu ve vzdálenosti do 10 metr od b ehové čáry. 14 x 2 29

DZES 1/b: Jsou v blízkosti povrchových vod dodržovány ochranné vzdálenosti od b ehové čáry p i aplikaci p ípravk na ochranu rostlin za účelem ochrany vodních organism ť DZES 1/b

Celkem za DZES 1

Rozsah Malý Počet DPB, kde došlo k porušení je 1. 2 6

6

Závažnost Velký Malá St ední Počet DPB, kde x x došlo k porušení je 4 a více. 20 x x

Velká P ípravek v souladu použití. 20

20

46

48

St ední Počet DPB, kde došlo k porušení je Ň až ň.

4

40

14

nebyl použit s požadavky na

Trvalost Ne Ano

Body max.

x

2

42

x

6

100


DZES 2: Bylo p edloženo platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodamiť DZES 2

Rozsah Malý x x

St ední x x

Velký Nep edloženo. 49

Závažnost Malá x x

St ední x x

Velká Nep edloženo. 49

Trvalost Ne Ano

Body max.

x

100

2

DZES 3/a: Nedošlo p i manipulaci se závadnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení blízkého okolí a životního prost edí? DZES 3/a

Rozsah Závažnost Malý St ední Velký Malá St ední x x Došlo k ohrožení nebo znečišt ní x Došlo k podzemních nebo povrchových vod. ohrožení vod. x x 20 x 10

Trvalost Body Velká Ne Ano max. Došlo ke znečišt ní povrchových nebo podzemních vod. 20 x 2 42

DZES 3/aa: Došlo k vypoušt ní odpadních vod bez platného povoleníť Rozsah Malý DZES 3/aa

St ední

Došlo k vypoušt ní x odpadních vod bez povolení Ěnekomerční/neprovozní aktivity). 2 x

Velký

Závažnost Malá

Došlo k vypoušt ní odpadních vod bez povolení Ěkomerční/provozní aktivity). 8

Došlo odpadních povolení Ěnekomerční/neprovozní aktivity). 2

St ed ní k vypoušt ní x vod bez

x

Trvalost Ne Ano

Velká

Došlo k vypoušt ní odpadních vod bez povolení Ěkomerční/provozní aktivity). 8 x

2

Body max.

18

DZES 3/b: Jsou závadné látky skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, pop ípad k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami a zárove je zajišt n technický stav skladovacích za ízení závadných látek tak, aby spl oval kvalitativní požadavky vodního zákonať DZES 3/b

Rozsah Malý Technické zabezpečení sklad neodpovídá v jednom p ípad . 2

Závažnost St ední Velký Malá Technické zabezpečení sklad x Sklady vykazují neodpovídá ve dvou a více drobné nedostatky. p ípadech. 8 x 2

41

Trvalost Body St ední Velká Ne Ano max. Sklady vykazují x závažné nedostatky. 8

x

2

x

18


DZES 3/c: Jsou nejmén jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lh ta kratší, provád ny zkoušky t snosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látekť DZES 3/c

Rozsah Malý Zkoušky t snosti byly provedeny, ale ne v požadovaných intervalech. 2

Závažnost St ední Velký Malá Zkoušky x Jedná se o skladování v t snosti nebyly nadzemních dvoupláš ových provedeny. nádržích nebo s havarijní vanou. 4 x 2

Trvalost Body St ední Velká Ne Ano max. Jedná se o skladování x v podzemních jednopláš ových nádržích. 5

x

2

x

11

DZES 3/d: Je vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém pro zjiš ování úniku skladovaných ropných látekť DZES 3/d

Celkem za DZES 3

Rozsah Malý St ední Velký Kontrolní systém pro zjiš ování Kontrolní systém pro zjiš ování x úniku je vybudován, ale není úniku není vybudován. provozován. 2 4 x

Závažnost Trvalost Body Malá St ední Velká Ne Ano max. Kontrolní systém x x není funkční. 6

x

x

1

x

11

8

12

23

28

5

4

100

16

28

DZES 4: Byly na DPB s pr m rnou sklonitostí nad 5 stup DZES 4

dodrženy p edepsané zásady pro minimální pokryv p dyť

Rozsah Malý Součet ploch, kde nebyl zajišt n pokryv, nep esáhl 1 ha.

Závažnost Trvalost Body St ední Velký Malá St ední Velká Ne Ano max. Součet ploch, kde Součet ploch, kde x x Neprovedl žádnou z možností nebyl zajišt n nebyl zajišt n zajiš ující pokryvnost p dy u DPB pokryv, je 1-2 ha. pokryv, je nad 2 ha. s pr m rnou sklonitostí nad 5°.

8

24

49

x

x

49

x

2

100

DZES 5: Byly na plochách DPB označených jako siln nebo mírn erozn ohrožené dodrženy p edepsané zásady hospoda eníť Rozsah

Závažnost

Trvalost

42

Body


DZES 5

Malý Součet ploch, kde došlo k porušení nep esáhl 1 ha.

St ední Součet ploch, kde došlo k porušení, je 1-2 ha.

Velký Malá St ední Pro SEO: Součet ploch, siln erozn ohrožené ploše Pro SEO: kde došlo Na byla p stována epka olejná Na siln erozn k porušení, je nebo obilniny bez použití OPT, byly p stovány p ípadn obilniny bez podsevu plodiny OPT. nad 2 ha. jetelovin, travních jeletotravních sm sí.

Pro MEO - SPT Z: Zasakovací pás osetý jinou než široko ádkovou plodinou nemá ší ku alespo 1Ň m a/nebo neprotl max. 10 % OL zasahujících do plochy MEO a toto porušení nespadá do kategorie st ední závažnosti. Pro MEO - SPT S: Souvra osetá jinou než široko ádkovou plodinou nemá ší ku alespo 1Ň m a/nebo neprotla max. 10 % OL zasahujících do plochy MEO a toto porušení nespadá do kategorie st ední závažnosti. Pro MEO - SPT V: Odchylka sm ru ádk porostu od vrstevnice p ekročila ň0° a je do 40° a toto porušení nespadá do kategorie st ední závažnosti.

12

32

8

Pro MEO - SPT P: P erušovací pás neprotl více než 10 % OL zasahujících do plochy MEO a/nebo byla p ekročena maximální nep erušená délka OL podle pr m rné sklonitosti DPB a/nebo v p ípadech, ve kterých ší ka plochy MEO, pop ípad souvislé plochy plodiny zasahující do plochy MEO, je užší než stanovená vzdálenost mezi pásy, nebyl založen minimáln jeden p erušovací pás. Pro MEO - SPT Z: Zasakovací pás neprotl více než 10 % OL zasahujících do plochy MEO a/nebo byla p ekročena maximální nep erušená délka OL podle pr m rné sklonitosti DPB v tšího než ň5 ha. Pro MEO SPT S: Souvra neprotla více než 10 % OL zasahujících do plochy MEO a/nebo byla p ekročena maximální nep erušená délka OL podle pr m rné sklonitosti DPB v tšího než ň5 ha. Pro MEO - SPT V: Odchylka sm ru ádk porostu od vrstevnice je 40° - 50° a/nebo maximální nep erušená délka OL označené značkou byla p ekročena.

24 43

ohrožené ploše široko ádkové

nebo

Pro MEO - SPT P: P erušovací pás osetý jinou než široko ádkovou plodinou nemá ší ku alespo 1Ň m a/nebo neprotl max. 10 % OL zasahujících do plochy MEO a toto porušení nespadá do kategorie st ední závažnosti.

8

Velká

Ne Ano max.

Pro SEO: Na siln erozn ohrožené ploše byly p stovány široko ádkové plodiny bez použití OPT. Pro MEO - SPT P: PT nebyla realizována. Pro MEO - SPT Z: PT nebyla realizována. Pro MEO - SPT S: PT nebyla realizována. Pro MEO - SPT V: Odchylka sm ru ádk porostu od vrstevnice je nad 50°. Pro MEO- SPT K: PT nebyla realizována. Pro MEO - OPT: PT nebyla realizována. Pro MEO - SPT pásové zpracování p dy: PT nebyla realizována. Pro MEO - SPT p stování kuku ice s ší kou ádku do 45 cm bezorebným zp sobem: PT nebyla realizována.

66

x

2

100


DZES 6/-: Nebyly na plochách DPB páleny bylinné zbytkyť DZES 6/-

Rozsah Malý Součet ploch, kde došlo k pálení (spáleniš ě, nep esáhl 1 ha.

Závažnost St ední Velký Malá Součet ploch, Součet ploch, Pálení bylo kde došlo kde došlo provád no pouze na k pálení k pálení DPB se zem d lskou Ěspáleniš ě, Ěspáleniš ě, kulturou standardní je 1-2 ha. je nad 2 ha. orná p da.

2

6

14

2

St ední Pálení bylo provád no alespo na jednom DPB se zem d lskou kulturou neuvedenou v kategorii malá závažnost a nebylo provád no plošn .

Velká Pálení bylo provád no alespo na jednom DPB se zem d lskou kulturou neuvedenou v kategorii malá závažnost a bylo provád no plošn .

10

26

Trvalost Body Ne Ano max.

x

2

42

DZES 6/a, b: Byla na p edepsané ploše DPB použita na ízená opat ení vedoucí k zachování úrovn organických složek p dyť DZES 6/a, b

Celkem DZES 6

za

Rozsah Malý Opat ení byla použita na více než 15 % ploch avšak mén než Ň0 %. 4

Závažnost St ední Velký Malá St ední Velká Opat ení byla použita Opat ení byla použita na x x Zjišt no na 10-15 % ploch. mén než 10 % ploch. porušení. 12 28 x x 28


x

2

58

6

18

x

4

100

42

2

10

54

DZES 7/a: Nebyly rušeny, p ípadn poškozovány definované krajinné prvky a druh zem d lská kultura rybníkť Rozsah Malý

St ední

Velký

Závažnost Malá St ední

44

Velká


Textový podklad pro příručku Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2015 - neobsahuje jazykovou a grafickou úpravu DZES 7/a

Došlo k Došlo k Došlo k x poškození nebo poškození nebo poškození nebo zrušení 1 zrušení Ň zrušení ň a více krajinného krajinných krajinných prvk . prvku. prvk .

2

6

14

x

Došlo k poškození nebo zrušení výhradn d evinné vegetace na krajinných prvcích mez, terasa a/nebo travnatá údolnice. 10

Došlo k poškození nebo zrušení krajinných prvk solitér, skupina d evin, stromo adí a/nebo kultury rybník, pop ípad došlo k poškození nebo zrušení krajinných prvk mez, terasa, travnatá údolnice a/nebo p íkop a nejedná se o p ípad st ední závažnosti. 26 x

2

42

DZES 7/aa: Nebyl proveden ez d evin v dob od ň1. ň. do 1. 11.ť DZES 7/aa

Rozsah Malý ez d evin v dob od ň1. ň. do 1. 11. zjišt n u 1 krajinného prvku. 1

St ední ez d evin v dob od ň1. ň. do 1. 11. zjišt n u Ň krajinných prvk . 2

Závažnost Velký Malá St ední ez d evin v dob od ň1. ň. x x do 1. 11. Zjišt n u ň a více krajinných prvk . 8 x x

Trvalost Body Velká Ne Ano max. ez d evin zjišt n v dob od ň1. ň. do 1. 11. 8 x 1 17

DZES 7/b: Nevyskytují se na plochách DPB neregulované invazní rostliny netýkavka žláznatá a bolševník velkolepý? DZES 7/b

Celkem za DZES 7

Rozsah Malý Počet všech neregulovaných rostlin nep esáhl 15 jedinc .

Závažnost St ední Velký Malá Počet všech Počet všech Neregulované rostliny neregulovaných neregulovaných se vyskytovaly na rostlin dosáhl 15- rostlin p esáhl ň0 mén než 10 % počtu ň0 jedinc . jedinc . všech p dních blok užívaných žadatelem v dob kontroly.

1 4

6 14

14 36

1 1

45

St ední Neregulované rostliny se vyskytovaly na 10 – 30 % počtu všech p dních blok užívaných žadatelem v dob kontroly. 10 28


Velká Neregulované rostliny se vyskytovaly na více než ň0 % počtu všech p dních blok užívaných žadatelem v dob kontroly. 26 1 60 1

x 3

41 100

Textový podklad pro p íručku Pr vodce zem d lce Kontrolou podmín nosti platný pro rok 2015

Recommend Documents