1
Třetí PARTITURA O tom, jak už potřetí vyrazily party dětí na túru pražskou kulturou Název festivalu již tradičně vychází ze skutečnosti, že dětské skupiny a rodiny putují pražskou kulturou a hledají nové příležitosti pro obohacení svých dětí. Již potřetí se na přelomu října a listopadu “party” dětí mohly v rámci festivalu Partitura vydat na “túry” inspirované literaturou a uměním v netradičním industriálním prostoru.
Festival PARTITURA se otevřel všem uměleckým tvůrčím aktivitám nejen dětských „diváků“. Prostor Haly 30 a 31 Studia ALTA se proměnil v kulturní hřiště (s obří klouzačkou, kolotočem a vzdušnými lanovými cestami), které se stalo atraktivní scénou vybraných interaktivních inscenací a dílen. Přirozený a nápaditý pohyb dětí v prostoru připomínal možnosti přírodních překážek a nástrah, ze kterých vznikaly náměty pro tvorbu jednotlivých inscenací festivalu. Rozmanitý prostor bývalých továrních hal podpořil tvůrčí aktivitu návštěvníků a umožnil všem plnohodnotnou túru za pohybem a kulturou.
2
Vyhledávaný pražský festival komunitního divadla s dětmi a pro děti Taneční studio Light uspořádalo festival jedinečného komunitního divadla v bývalých továrních halách Studia ALTA v Holešovicích, od 30. října do 4. listopadu 2013. Festival představil řadu interaktivních programů pro děti, obohacených uměleckými dílnami, umožňujícími dětem odhalit kouzlo divadelní tvorby. Festival (denně vyprodaný) navštívilo 700 diváků a dalších takřka 200 dětí se přímo účastnilo interpretace profesionálních inscenací nebo produkce dětských souborů. Dětem se v průběhu festivalu věnovalo celkem 19 profesionálních umělců současné umělecké scény, akci zajistilo 7 techniků, dva produkční, více než 10 dobrovolníků Tanečního studia Light a několik vedoucích dětských souborů.
Festival finančně podpořil Magistrát hlavního města Praha a MČ Praha 7. Sdružení Alt@rt poskytlo prostor k realizaci festivalu, ZUŠ Na Popelce v Praze 5 podpořila přípravy festivalu a uskladnění dekorací. Projekt každodenně zajišťovali: Umělecká vedoucí a koordinátorka projektu Lenka Tretiagová, technický a provozní vedoucí projektu Sebastián Vích, produkce projektu Eva Kozáková a Sebastián Vích, umělecký šéf Studia ALTA Lucia Kašiarová a provozní technik Studia ALTA Štěpán … grafický výtvarný vizuál festivalu zajistil Matěj Růžička, dokumentaristé projektu byli Vojtěch Zikmunda, Štěpán Tretiag a Ondřej Staněk. Program připravili tvůrci inscenací Lenka Tretiagová, Tereza Marečková, Ondřej Lipovský, Marta Trpišovská, Václava Makovcová, Veronika Kotlíková, Tereza Ondrová, Robert Janč, Renata Bártová, Vojta Švejda a tvůrci dílen a doprovodného programu.
3
Komunitní interaktivní divadlo Tanečního studia Light Taneční studio Light je etablovaný profesionální soubor tanečního divadla. Funguje jako občanské sdružení a jedním z jeho hlavních cílů je integrace profesionální umělecké tvorby s pedagogickým působením.
Komunitní umění je tvořivá forma práce s komunitou. Pod vedením Lenky Tretiagové, ve spolupráci s Tomášem Žižkou a dalšími nezávislými umělci současného umění, vzniklo komunitní divadlo Tanečního studia Light určené dětem, jejich rodinám, učitelům a dalším přátelům. Komunitní divadlo nabízí konkrétním skupinám dětí a jejich rodičům a učitelům pozornost, čas a prostor pro společnou uměleckou realizaci. Cílem takové činnosti je posílit soudržnost lidí a podpořit jednotlivce a skupiny v aktivní účasti na společenském životě jejich komunity.
Komunitní divadlo Tanečního studia Light spojuje osobnosti divadelního, tanečního, hudebního i výtvarného světa, které se snaží oslovit dětského diváka. Umožňuje dětem a dospívajícím studentům spolupráci s profesionálními umělci, zázemí pro práci a především nezbytný pracovní závazek. Společná energie, vzrušení a vášeň vytvářejí živou spolupráci dětí a dospělých. Pro zúčastněné děti je obohacením a cennou zkušeností stát se 4
plnohodnotnými partnery talentovaných, inteligentních a kreativních profesionálních umělců. Setkání s jejich prací je pro děti vzorem sebekázně, pracovního úsilí, nápaditosti, vkusu, překonávání překážek a zejména osobní zkušeností, jak lze naplánovat a dosáhnout nejen uměleckých cílů.
Festival PARTITURA nabídl účastníkům jedinečnou příležitost pracovat a hrát si s profesionálními umělci v plně vybaveném divadelním prostředí, nahlížet na utajená kouzla divadelní tvorby a osobně si je vyzkoušet, vytvářet a používat Většina divadel končí řešením. Interaktivní divadlo nechává řešení problémových situací na divácích. Je zde prostor pro zkoušení možných řešení společenských a osobních krizí, pro diskuzi, různé pohledy na věc, možná i poznání příběhu z okolí. Tato hledání jsou typická tím, že vyžadují spolupráci nebo interakci s jednotlivci, skupinami a komunitami. Jejich výsledkem jsou performance, filmy, videa, zvukové záznamy, dokumentace a především společný zážitek z tvorby a dosažení společných záměrů. Taneční studio Ligh propojuje svoji tvorbu se skutečným životem tvůrců a interpretů. Účast souboru na festivalech a přehlídkách v ČR i v zahraničí je vždy spojena s poznáním místní kultury a krajiny. A tak každá společná cesta souboru plodí nové inspirace a plány. 5
Partitura – festival určený pražským dětem Cílem projektu Partitura bylo atraktivní uměleckou formou vést děti k aktivní tvorbě motivované závažnými tématy literárních a hudebních předloh inscenací, choreografií a dílen. Osobní zkušenosti dětí ze samostatné tvorby (vedené profesionálními umělci) jim umožnily utvářet si vlastní postoje ke společenským problémům naší doby a pochopit možnosti umění jako prostředku sebevyjádření. Specifika představení a dílen Vedení interaktivních programů pro děti a mládež je alternativní pedagogická metoda, která otvírá nové možnosti tvořivé seberealizace, sebepoznání a hlubšího vnímání dané problematiky. Aktivní hraní rolí pomáhá dětskému divákovi ztotožnit se s interprety a zaujímat postoj při řešení ekologických a sociálních témat ukrytých v příbězích přiměřených jeho věku. Přirozeně tak vychovává k aktivnímu přístupu ke světu a společnosti. Interaktivní setkání je prožitkem tvůrčího procesu a především u dětí školního věku a mládeže může mít velký význam pro jejich osobní rozvoj a seberealizaci. Pro festival Partitura byl využit unikátní nedivadelní industriální prostor, vybízející k obsazení, vyplnění novou příběhovostí a jinou atmosférou, kterou děti a interpreti vytvořili společně během dílen. Představení díky netradičnímu prostoru neměla klasický divadelní začátek a nedělila prostor na hlediště a jeviště. Již vstupem do areálu byly děti vtaženy do příběhů a staly se jejich součástí. Atraktivní scénu tvořil nerovný terén - kopec, šikmá plocha, měkká část na sezení, průchody, kolotoč, houpačky, lanové vzdušné cesty a víceúrovňová scéna. Jiný prostor diváky překvapil a uvolnil místo pro fantazii, umocnil prožitek. Děti si jej mohly prozkoumat a osahat. Inscenace nabídly vysokou uměleckou kvalitu provedení, která přesvědčila diváky o opravdovosti a hloubce příběhu. Téměř intimní blízkost profesionálních a dětských tanečníků a herců přirozeně nutila diváky ke spolupráci s nimi, k prožívání sebe sama jako součásti celku. Zážitek ze společné tvorby umocnila živá hudební produkce, přítomnost DJ, umělecká projekce, světelné efekty, atraktivní scénografie a další originální nápady tvůrců.
6
Festivalový program putoval od máminy sukně přes bloudění v dospívání až k nalézání zodpovědné dospělosti. Letos nechybělo ani ohlédnutí k babičkám a dědečkům - a jejich odkazu.
Putovali jsme s jistotou, že TÁTOVÉ A MÁMY MUSÍ TU BÝT S NÁMI! První kroky po kapkách / dílna Pohádka po kapkách / interaktivní představení První festivalový den byl určen především pro předškolní děti. Pohádkové cestování za kapkami deště, pláče, potoků, řek i moří bylo inspirované pohádkou Karla Šiktance O dobré a zlé moci. Děti s učiteli a rodiči se zúčastnili tvořivých dílen, umožňujících dětem osobní zkušenosti s jednotlivými divadelními složkami umělecké tvorby. S výtvarnicí projektu děti navrhovaly kostýmy pro pohádkovou panenku, vyzkoušely si kouzla stínohry a pohyb po kluzké šikmě, s technikem si vyrobily šablony pro světelné efekty, s hercem a režisérem si zahrály dramatické hry motivované literární předlohou. Vyvrcholením programu byla společná tělohravá cesta dětí a profesionálních umělců za ztracenou panenkou. Tanečně divadelní interaktivní představení, během kterého se diváci stali partnery profesionálních umělců, spolehlivě láká děti již od roku 2007. Diváci během představení na vlastní kůži poznávají dobro a zlo, zklamání a omyl - i radost ze šťastného konce, kterého hrdina příběhu dosáhne díky aktivní spoluúčasti dětí. A co je největší hodnotou prvního festivalového dopoledne? Asi zjištění, že celou pohádku můžeme hrát především svým vlastním tělem - proměňujícím se v kapky vody, potoky, řeky, moře a zvířata v něm i lodě na hladině. Poznání, že tělem můžeme komunikovat. A také, že v pohybu můžeme nacházet vlastní potěšení a seberealizaci.
7
Putování za kouzly divadla / dílna Putování ve větvích / interaktivní představení Druhý festivalový den nabídl dětem od 6 do 15 let a dospělým divákům dobrodružné putování po šikmých plochách a hledání osobního postoje k manipulaci a moci, k přátelství a k našemu světu, ve kterém žijeme. Na pohybové dílně si děti vyzkoušely techniky pohybu v netradičním prostoru scény, stínohru a pohybovou práci s rekvizitami. Na tvůrčích dílnách, motivovaných světlem a stínem, zvukem a tichem a dalšími kouzly, účastníci vytvářeli divadelní atmosféru. Dílny byly vedeny interprety a tvůrci inscenace. Chlapci měli velký zájem o práci osvětlovače nebo o hereckou dílnu mladých absolventů DAMU. Na výtvarné dílně děti obydlely strom a závěrem všichni nahlédli do hudební tvorby, využívající kromě tradičních hudebních nástrojů i originální autorské nápady kapely – ozvučený kořen stromu, konev apod. Na dílny navázalo úspěšné interaktivní představení Putování ve větvích, inspirované románem T. de Fombella. Diváci vstoupili spolu s tanečníky a herci do imaginárního světa košatého stromu a stali se na okamžik malými lidmi, pro něž je tento Strom celým světem. Účastníci inscenace putovali atraktivní scénou ve větvích od koruny až ke kořenům a poznali tajemství stromu, které je vlastně jedním velkým podobenstvím o naší planetě. A co si děti odnesly z druhého dopoledne jako nejpodstatnější poznání? Možná pochopení, jak křehká je moc jednoho člověka a jak snadno se můžeme nechat zmanipulovat. Jaké prostředky manipulace takřka spolehlivě fungují, jak tomu lze čelit a jak lze napravit vlastní chyby. V neposlední řadě děti osobně hledaly odpovědi na zásadní otázky ekologie, podtržené skutečností, že ke společné hře využíváme starého industriálního prostoru tovární haly.
8
Interaktivní inscenace Putování ve větvích získala řadu prestižních ocenění – včetně osobního ocenění autora literární předlohy Timothée de Fombella, zařazení do katalogu Czech Performance Collection, hrála se (mimo jiné) jako umělecký ekologický program v Eko-muzeu Stará čistírna odpadních vod v Bubenči. 9
Veselé pohádkové odpolednepohádky hrané dětmi pro děti a výtvarná dílna Polib si svoji žabku Odpoledne druhého festivalového dne patřilo dětem, které pod vedením svých pedagogů tančí a hrají divadlo. Diváci viděli na úvod dvě představení motivovaná pohádkami Miloše Macourka. Malé děti Tanečního studia Light prezentovaly pohádku „O Kryštůfkovi v mixeru“ a pohádku „O Barborce a cucavých bonbonech“. Začínající tanečníci se prvně ocitli na scéně divadla a svojí bezprostřední otevřeností si získali početné publikum. Nejmladší interpreti využili ke své intepretaci zejména pohybových prostředků, které jim jsou v počátcích nejbližší. Výtvarná dílna, během které si děti seskládaly žabky, diváky připravila na poslední inscenaci. Nejdříve však děti svým žabkám nalepily svítící hvězdičky na čelo a v šeru divadla je učily skákat. A jednu z žabiček se asi podařilo tajně políbit, protože právě o tom byla další pohádka. Ukázkovou práci s dětskými interprety představily pedagožky Václava Makovcová a Jana Barnová v pohádce o Žabce carevně, na motivy pohádky z knihy Krása nesmírná. Diváci užasli na přesnou interpretací a hudebním nadáním malých dětí ze souboru Tři boty z Třebotova v inscenaci, vybrané na Národní přehlídku Dětská scéna 2013.
10
Cesta do zákulisí / dílna Krabat / interaktivní představení Třetí festivalový den přinesl dětem, dospívajícím a dospělým návštěvníkům odvážnou tanečně divadelní práci s mlýnským kolem v příběhu o neomezené moci, které se může postavit jenom opravdové přátelství. Děti se vystřídaly na tvůrčích dílnách, kde si vyzkoušely techniky pohybu v atraktivní scénografii mlýnského kola, kouzla podporovaná projekcí, zvukem, tichem a dalšími triky, díky kterým lze vytvářet osobitou divadelní atmosféru. Profesionální umělci věnovali veškerou svojí pozornost dětským návštěvníkům, a tak nadšení dětí na obřím kole, na klouzačce, u projekce originální scénografie, při cvičení s herci a u DJ mixujícího autorskou hudbu se zvuky sesbíranými v kraji, kde se Krabatův
příběh odehrával, nebralo konce. Všichni si chtěli vyzkoušet všechno - a při atraktivní, chvílemi až adrenalinové spolupráci se děti rychle staly rovnocennými partnery dospělých umělců. Dopolední program vyvrcholil interaktivní inscenací Krabat.
11
Příběh chlapce Krabata, hlavní postavy inscenace, je jedinečný v tom, že zobrazuje dospívání jako skutečný a vážný problém. Vypráví o fascinaci dospívajícího chlapce temnými silami. Jde o příběh všech mladých lidí, kteří se do osidel nějaké moci zapletli. Z nich vede jediná cesta, cesta pevné vůle, opravdového přátelství a zázraku lásky. Představení je inspirováno starou lužickosrbskou legendou podle Otfrieda Preusslera Čarodějův učeň. Interaktivní představení Krabat je určené nejen školním dětem, ale především dospívající mládeži. Navíc jde o příběh s chlapeckým hrdinou, výborně interpretovaný sotva patnáctiletým klukem. Pytle mouky, živě a vesele hrané malými dětmi, jsou důležitou motivací pro mladší diváky. Vážná spolupráce dětí s dospělými tanečníky a herci utvrdila v divácích potřebný pocit opravdového partnerství a důležité spolupráce.
Malá party túra Jak to vypadá, když se profesionální umělci (rodiče) a jejich děti (herci) octnou spolu na scéně? A jak to dopadne, když si děti na rodiče hrají? Kde čerpají inspiraci a koho taková hra nejvíc baví? Na tyto a podobné otázky divákům odpověděl odpolední program třetího festivalového dne. V jednoaktové fiktivní grotesce z provaziště boxerského ringu 30. let diváci viděli nejen skvělé výkony profesionálních tanečnic skupiny VerTe, ale i účinkování malé dcerky jedné z nich. A že produkci málem ohrozila potřeba malé herečky (okamžitě čůrat) malým divákům ukázalo i nečekaná úskalí brzkého výkonu dítěte na profesionální scéně s rodiči. Další dvojici, tentokrát otec a syn, diváci viděli ve zdařilé klauniádě o jedné popelnici a dvou uklízečích. Legrace a svižný rytmus drobné inscenace si vysloužily u malých diváků ohromný ohlas.
12
Další program ukázal, jak si holky a holčičky vtipně hrají na narození miminek. Vyvrcholením programu bylo úspěšné představení Tátové a mámy musí tu být s námi, inspirované Goscinnyho veselými příhodami malého Mikuláše a jeho kamarádů. A že během představení leckterému dospělákovi zatrnulo, když se v postavách příběhu poznal, o tom není pochyb.
Velká párty - túra Nabitý páteční program vyvrcholil večerním setkáním dětí a rodičů souboru Tanečního studia Light. V průběhu večera diváci nahlédli, jak to vypadá na túrách part dětí, tvořících v Čechách i v zahraničí své umělecké projekty. Ve filmových dokumentech, choreografii s fotokoláží i ukázkách nové práce dětí a studentů diváci viděli, kudy vedly cesty na vysoké vrcholy souboru Tanečního studia Light uplynulé léto. I tentokrát nešlo jenom o vrcholy vysokohorské (ve slovenských a francouzských horách), ale i o vrcholy umělecké na zahraničních festivalech. Součástí programu byla projekce filmů, které děti samy natočily během společného plachtění na Orlíku a další překvapení, prezentujících novou práci jednotlivých skupin. Ale skutečným (a opravdu nejvyšším) vrcholem celého večera byl dokument Ledová cesta, vyprávějící o cestě kamaráda Odzera z domova v Himaláji do Prahy za nutným léčením po těžkém úrazu.
13
Hlasy země – work in progress nové inscenace Cílem chystaného projektu je vytvořit v průběhu praktického oživování vzpomínek seniorů netradičně pojaté představení, které chce zaujmout a především aktivizovat seniorské diváky, jejich vnoučata a děti. Skutečné osudy současných babiček a dědečků se prolnou s inspirací knihou Jeana Giona Hlasy země, která je bilancováním nad osudem staré ženy Mameši. Mameša jedná jako člověk, který chce být potřebný, který touží pomoci zachovat život na zemi svou prostou existencí, a který chce být aktivní a užitečný navzdory ubývajícím fyzickým silám. Prezentovaný projekt zaujal diváky zejména vzácným mezigeneračním dialogem, živě vznikajícím mezi babičkami, vnoučaty, rodiči, dětmi a sourozenci na scéně divadla. Opravdovost (a takřka majestátnost) podvečerního programu podtrhla výborná hudba a zvuky nazvučeného piana, které bylo součástí dřevěné víceúrovňové scény, symbolizující horskou osadu. Zdařilé byly také nečekaně netradiční kostýmy a choreografie seniorů i mladých umělců a dětí.
14
Když je k mání čarování / dílna Hodně malá čarodějnice / interaktivní představení Divadlo se poslední festivalový den proměnilo v čarodějnickou kuchyni a umožnilo dětem navařit si čáry a máry a nedotknout se země nohama. Výtvarné, dramatické a pohybové dílny, vedené interprety inscenace, byly určeny nejmladším dětem a jejich učitelům i rodičům. A děti čarovaly opravdu neúnavně – ať už při vytváření kostýmů čarodějným rodinkám nebo na světelné či herecké dílně, či při zdolávání scény vzdušnou cestou. Představení Hodně malá čarodějnice, inspirované známou pohádkovou knihou O. Preusslera, vede své diváky k poznání, jak důležité je v životě učit se, umět číst a konat dobré skutky. Také však vypráví o vzdoru malé holky, která se vzepře autoritám starších čarodějnic a postaví se jejich nespravedlivému odsouzení. A kde je hranice mezi slepou poslušností a zdravým sebeprosazením? Takový čarodějnický recept by si rádo navařilo hodně rodičů, učitelů i dětí! 15
Závěrem Velký zájem diváků a účastníků dílen nelze uspokojit bez dotací na realizaci celé akce. A tak konání čtvrtého ročníku festivalu závisí jenom na tom, zda se tvůrčímu týmu festivalu podaří zajistit dostatečnou finanční podporu.
Reakce vybraných diváků: Holky byly z vašich představení nadšené, nikdy nic takového nezažily. Holkám se druhé představení Putování ve větvích líbilo snad ještě víc. Jednak to, že tam hrály děti - to třeba okouzlilo moji dceru, protože hodně chodíme do divadla, ale vždy tam hrají jen dospělí. Dětští herci jsou jim blízcí. Dále atmosféra, že se trochu dítě bojí, ale je zvědavé co se bude dít dál... a zároveň jít dál s tím příběhem nepostrádá hravost a lehkost. Děkujeme moc za inspiraci pro děti a rodiče! A přeji vám hodně úspěchu. A tady najednou zjistila, že existuje i divadlo, které vychází z tvorby dětí a jejich nápadů, přirozeného pohybu a chuti něco dělat společně - od herců všech velikostí až po batolata z publika. Na představeních v Altě se odehrává něco výjimečného - uvolnění a radost ze hry. Děti se ve Studiu Light možná učí hrát a tančit, ale hlavně zjišťují, že divadlo může být i o tom, být sám sebou, vnímat se navzájem a společně něco tvořit. Byla tam bezvadná atmosféra a naše děti si to náramně užily. Představení, dílnu a hlavně klouzání na šikmé ploše! Třeba si to tímto odbyly na celý život.
Pevně věříme, že se společně za rok opět sejdeme v industriálním prostoru Studia ALTA na čtvrtém ročníku
festivalu PARTITURA.
V listopadu 2013 zpracovala Lenka Tretiagová, s využitím fotografií Vojtěcha Zikmunda
16
17
