Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) – studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané např. nadměrnými srážkami b) únik nebezpečných látek do ovzduší v chemických provozech vyvolaný technologickou poruchou c) zemětřesení 2. Ochranou obyvatelstva rozumíme: (2) a) Poskytování finanční výpomoci postiženému obyvatelstvu b) Plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku c) Zabezpečování prostředků pro nouzové přežití a finanční výpomoc postiženému obyvatelstvu 3. V případě vzniku rozsáhlých pohrom na území našeho státu je aktivován: (2) a) ústřední krizový štáb b) ústřední havarijní štáb c) centrální krizový štáb 4. Který ústřední správní úřad České republiky v současné době odpovídá za rozvoj, výstavbu a metodické řízení informačních systémů veřejné správy provozované v České republice? (2) a) b) c)
Ministerstvo informatiky Ministerstvo vnitra Úřad vlády
5. Co znamená pojem „informační systém“? (2) a) b) c)
systém pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat systém hardwarového a softwarového vybavení počítače určeného zejména ke zpracování různých formátu dat a jejich následné využití systém pro počítačovou podporu managerských funkcí zejména v oblasti rozhodovacích a řídících procesů
6. Mezi základní dokumenty mezinárodního humanitárního práva patří: (2) a) Ženevské úmluvy spolu z roku 1949 spolu s Dodatkovými protokoly b) Mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a okolními státy o spolupráci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech c) Ústavy jednotlivých států 7. Mezi základní složky integrovaného záchranného systému patří: (2) a) Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky b) Jednotlivé ozbrojené složky České republiky c) Vojenské záchranné útvary spolu s jednotkami dobrovolných hasičů 8. Mezi kolektivní ochranu bychom nezařadily: (2) a) Ukrytí obyvatelstva b) Evakuaci obyvatelstva c) Varování a vyrozumění 9. Znak civilní obrany tvoří: (2) a) Modrý trojúhelník na oranžovém podkladu b) Červený kříž na bílém podkladu c) Červený půlměsíc na bílém podkladu 10. Mezi humanitární organizace nepatří: (2) a) Občanské sdružení Adra b) Charita Česká republika c) Báňská záchranná služba
11. Základní koncepční dokument bezpečnostní politiky státu (ČR) je: (2) a) Ústava ČR b) Bezpečnostní strategie ČR c) Bezpečnostní zpráva ČR 12. Naší republiku ohrožují nejčastěji z možných velkých pohrom za poslední léta: (2)
a) záplavy b) zemětřesení c) dopady vesmírných těles 13. Co je obsahem pojmu interoperabilita? (2) a) mezinárodní operní představení b) styková provozuschopnost c) operace na dálku 14. Interoperabilita je: (2) a) výsada b) schopnost c) pověření 15. Hodnocení míry interoperability vyžaduje její zkoumání: (2) a) výhradně na úrovni biologické buňky b) v reálném času a prostoru c) bez účasti hodnotitele 16. Do základních prvků bezpečnostního systému patří: (2) a) Ozbrojené bezpečnostní sbory b) Havarijní služby c) Prezident, parlament, vláda 17. Strukturu hmotných rezerv v evidenčních cenách tvoří zhruba ze 70 %: (2) a) Ropa b) Zemědělské a potravinové komodity c) Žádná varianta není správná 18. Hlavním účelem stravní dávky je: (2) a) Stanovit energetickou hodnotu potraviny b) Stanovit energetické hodnoty a doporučit množství a strukturu hlavních živin pro jednotlivé skupiny obyvatelstva c) Stanovit způsob zabezpečení potravin proti zbraním hromadného ničení
19. Mezi principy environmentální bezpečnosti nepatří: (2) a) Princip synergického efektu b) Princip kooperace c) Princip prevence 20. Do bezpečnostních rizik nejsou zařazena rizika: (2) a) Vojenská b) Zdravotní c) Žádná z možností není správně 21. Krizový management je zpravidla chápán: (2) a) jako proces, který může být realizovaný jednotlivcem (vedoucí pracoviště, velitel zásahu, apod.) nebo skupinou (představenstvo společnosti, management určitého stupně řízení), s cílem dosáhnout efektivní činnosti lidí, naplnění plánovaných cílů nebo dosažení požadovaného stupně úspěšnosti při plnění stanovených úkolů. b) jako systém opatření (souhrn vědeckých poznatků, odborných postupů, aplikačních nástrojů, rozhodovacích a technologických opatření apod.) ke zvládnutí mimořádných událostí nebo krizových situací a to pracovníky státní správy a samosprávy nebo manažery odpovídajícími za určitou oblast nebo výrobu v domácím i mezinárodním měřítku. c) jako výjimečná činnost, která je uplatňovaná až při řešení opatření ke zvládání mimořádných událostí nebo krizových situací. 22. Základní klasifikace bezpečnostních hrozeb zahrnuje: (2) a) Nevojenské hrozby b) Vojenské hrozby c) Žádná z uvedených varianta není správná 23. Nevojenská ohrožení klasifikujeme do skupin: (2) a) Přírodní a antropogenní b) Antropogenní a havárie c) Přírodní a sociální
24. Epizootie je: (2) a) Hromadný výskyt infekčních nemocí b) Velký výskyt infekčních onemocnění postihující zvířata c) Velký výskyt infekčních onemocnění postihující rostliny. 25. Sociální klima je produktem konfrontace subjektivních očekávání příslušníků sociálního systému se subjektivně zprostředkovanými objektivními poměry na daném teritoriu, v dané populaci, v sociálním komplexu. V sociogenním systému může vzniknout sociální konflikt, který může přerůst až v sociální krizi. Obecné rysy příčin sociálního konfliktu jsou: (2) a) běžné sociální klima, efektivní lidé a vedoucí funkcionáři, kteří mají jasnou vizi o zvládání rizika, přírodní katastrofy, riziková technologie s efektivními ochrannými systémy, ekonomika s lidmi, kteří nechtějí nést riziko podnikání a přijímat změny apod. b) vhodné sociální klima s aktivními lidmi a vedoucími pracovníky, případně následky přírodní katastrofy, systémy s neefektivními ochrannými prvky a rizikovými technologiemi, systémy s lidmi, kteří nechtějí přijímat změny apod. c) negativní sociální klima, nedostatečně efektivní lidé (vedoucí funkcionáři), nesprávné předpoklady o možnosti zvládání rizika, nezvládnutá přírodní katastrofa, riziková technologie, selhání ekonomiky, neochota lidí přijmout změnu, násilí ze strany vedení (instituce, správy) apod.
