Tereza Smejkalová a Nikol Prchalová Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně Havlíčkův Brod
Práce je zaměřena na německobrodské obyvatele židovského původu během první světové války. Za první světové války vláda Rakousko-Uherska budovala utečenecké tábory ve vnitrozemí monarchie, které sloužily pro dočasné umístění obyvatel z oblastí postižených válkou. Do českých zemí byli posíláni obyvatelé Haliče a Bukoviny, Italové, Poláci a v menším počtu Rumuni. V Havlíčkově Brodě, který od roku 1308 do roku 1945 nesl jméno Německý Brod, byl vybudován největší z těchto táborů v Čechách - naším cílem bylo vytvořit ucelený a přehledný popis této kolonie. Snažily jsme se dokázat, že i židé, kteří byli dopraveni do barákové kolonie, měli v historii města velký význam. Naší prací je také převést budovy z dobových fotografií do grafického programu ArchiCad a představit tak kolonii nejen obyvatelům Havlíčkova Brodu z vizuální stránky.
9
Baráková kolonie v Německém Brodě za 1. světové války SPŠS HB
• přednáška – Mgr. Alena Jindrová • Zmizelý Havlíčkův Brod • 3D gulag
3D gulag
Zmizelý Havlíčkův Brod
Baráková kolonie = nejčastější typ uprchlických táborů – soubor baráků s vlastní infrastrukturou
Stavba kolonie • • • • • • • •
železniční síť pozemky na Rozkoši červen 1915 – zahájení stavby firma Šupich a Paroulek 60 objektů 9 684 osob 1916 – druhá vlna uprchlíků většina utečenců z Haliče
Vlna infekce • rozšíření infekčních nemocí • 1916 – vrchol epidemie spály (až 97 úmrtí měsíčně) • 1917 – vrchol epidemie tyfu (až 97 úmrtí měsíčně) • nejprve hřbitov v dnešní Ledečské ulici • následně tzv. tyfový hřbitov
Samostatnost kolonie výuka napájení vodou elektrifikace
výrobna obuvi
napájení z rybníka Drátovec
Konec války • březen 1918 – návrat uprchlíků do vlasti • červen 1918 – příjezd dětí
• budovy postupně rozebrány • listopad 1918 – stavba psychiatrické léčebny
Středoškolská odborná činnost Obor SOČ: 16. Historie
Barákový kolonie v Německém Brodě za 1. světové války
Nikol Prchalová Tereza Smejkalová Kraj Vysočina
Havlíčkův Brod 2015
Středoškolská odborná činnost Obor SOČ: 16. Historie
Barákový kolonie v Německém Brodě za 1. světové války ,,Barák“ colony in Nemecky Brod in 1st World War
Autoři:
Nikol Prchalová Tereza Smejkalová
Škola:
Střední průmyslová škola stavební ak. St. Bechyně Havlíčkův Brod
Kraj:
Vysočina
Vedoucí práce:
Mgr. Milan Pilař
Havlíčkův Brod 2015
Prohlášení Prohlašujeme, že jsme svou práci vypracovali samostatně, použili jsme pouze podklady (literaturu, SW atd.) uvedené v přiloženém seznamu a postup při zpracování a dalším nakládání s prací je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V Havlíčkově Brodě 3. 3. 2015
Podpisy:………………………………………………..........
Poděkování Touto cestou bychom chtěli poděkovat Mgr. Milanu Pilařovi a Jaroslavu Smejkalovi za obětavou pomoc a podnětné připomínky, které nám během práce poskytovali.
Anotace Práce je zaměřena na německobrodské obyvatele židovského původu během první světové války. Pokusily jsme se zmapovat jejich životní situaci. Pracovaly jsme převážně s knižními prameny ze Státního okresního archivu Havlíčkův Brod. Dále jsme čerpaly z literatury, která je zaměřená na Havlíčkobrodsko a na židovskou otázku. Neocenitelnou pomoc nám při naší práci poskytla kniha Židé na Havlíčkobrodsku od Mgr. Aleny Jindrové. Dále nám byl při tvorbě naší práce velmi nápomocen Mgr. Milan Pilař.
Klíčová slova Baráková kolonie, Halič, Bukovina, Německý Brod, Deutschbrod
The Anotation This work focuses on Jewish origin in Nemecky Brod (Deutschbrod) during 1st World War. Our research traces their situation of life. The data for our research were obtained mainly from book sources of the State District Archive in Havlíčkův Brod. We also relied on historical literature concerned with the region Havlíčkův Brod and research concerned with Jewish issues, especially book Židé na Havlíčkobrodsku by Alena Jindrová. We also cooperated closely with our consultant Mgr. Milan Pilař.
Key words ‚Barak‘ colony, Halič, Bukovina, Nemecky Brod, Deutschbrod
Obsah ÚVOD........................................................................................................................................................7 NAŠE BÁDÁNÍ ...........................................................................................................................................7 NĚMECKÝ BROD V DOBĚ SVĚTOVÉ VÁLKY ...............................................................................................8 HALIČ ......................................................................................................................................................11 POČÁTKY BARÁKOVÉ KOLONIE V NĚMECKÉM BRODĚ...........................................................................11 UMÍSTĚNÍ BARÁKŮ, POSTUP VÝSTAVBY ................................................................................................12 DRUHÁ VLNA UTEČENCŮ A INFEKCE V KOLONII ....................................................................................13 ŽIVOT V KOLONII ...................................................................................................................................14 KONEC VÁLKY, NÁVRAT UTEČENCŮ DOMŮ ...........................................................................................15 ZÁVĚR .....................................................................................................................................................16 INFORMAČNÍ ZDROJE .............................................................................................................................17 PŘÍLOHY..................................................................................................................................................18
6
ÚVOD Žijeme ve městě, ve kterém se odehrála jedna z nejpozoruhodnějších kapitol židovského osídlení v České republice. Za první světové války se největší boje vedly na třech frontách – italské, západní a východní. Vláda Rakousko-Uherska řešila nelehkou otázku civilního obyvatelstva v postižených oblastech. Řešením se stalo vybudovat utečenecké tábory ve vnitrozemí monarchie, které by sloužily pro dočasné umístění obyvatel z těchto oblastí. Do českých zemí byli posíláni obyvatelé Haliče a Bukoviny, Italové, Poláci a v menším počtu Rumuni. Nejednalo se pouze o budování táborů, ale i umisťování uprchlíků v místních hostincích a podobných volných prostorách, čímž byla pověřována okresní hejtmanství. V Havlíčkově Brodě, který od roku 1308 do roku 1945 nesl jméno Německý Brod, byl vybudován největší z těchto táborů v Čechách. Naše práce chce osudy Německého Brodu a zbudované barákové kolonie představit veřejnosti. Prakticky nikdo v našem okolí donedávna ani nevěděl, že město, ve kterém se narodil, prošlo touto důležitou etapou historie. Chceme toto téma představit nejen obyvatelům Havlíčkova Brodu, protože tím, že v tomto městě žijeme, se tato historie pro nás stává osobní záležitostí. Naším cílem bylo vytvořit ucelený a přehledný popis této kolonie, o což se nikdo před námi zatím nepokusil. Při tvorbě naší práce nám pomáhala historička novějších dějin, kurátorka sbírek a výstavářka Mgr. Alena Jindrová, která se židovskou otázkou velmi intenzivně zabývá, a poskytla nám také cenné informace ze svého soukromého archivu. Snažili jsme se dokázat, že i židé, kteří byli dopraveni do barákové kolonie, měli v historii města velký význam.
NAŠE BÁDÁNÍ O tématu jsme se poprvé dozvěděly na přednášce vedené Alenou Jindrovou v Havlíčkově Brodě. Po tom, co nás Milan Pilař, učitel českého jazyka a společenských věd a vedoucí práce SOČ, přivedl k myšlence zpracovat toto téma, jsme se vydaly do havlíčkobrodského archivu hledat informace. Na dotaz Baráková kolonie, židovští uprchlíci nebo židé v Německém Brodě jsme získaly dokumenty, ze kterých jsme se dozvěděly první informace a vytvořily si první představu o uspořádání baráků v Barákové kolonii, které by se nám dále mohly hodit při vynášení této práce do 3D modelu. Našly jsme také řadu fotek, ze kterých jsou vidět nejen baráky v kolonii, ale také život v ní (viz. Přílohy). Cenné informace nám poskytla kniha Židé na 1 Havlíčkobrodsku od Aleny Jindrové , ze které jsme často čerpaly.
1
JINDROVÁ, Alena a Michal KAMP. Židé na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2008, 302 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2831-3.
7
Protože se tímto tématem Alena Jindrová zabývá, napomáhala nám i s upřesněním informací, jako bylo rozmístění budov, umístění brány (obr. 3-přílohy) a další detaily. Snažily jsme se také hledat plány na stavebním úřadu – napadlo nás, že stavbu musel nejprve úřad povolit. Kontaktovaly jsme Bohumila Veselého, který kvůli nám procházel sto let staré zápisy, ale i přesto byl pokus bohužel neúspěšný. Bádání jsme zakončily opět v havlíčkobrodském archivu, kde jsme se pokoušely nalézt další informace a zkontrolovat už stávající.
NĚMECKÝ BROD V DOBĚ SVĚTOVÉ VÁLKY Umístění kolonie do Německého Brodu mělo na samotné fungování města velmi výrazný vliv. Před tím, než představíme kolonii a vykreslíme život v ní, rády bychom věnovaly část práce popsání života ve městě. K pochopení situace nám velmi pomohla kniha od Františka Petra Začátek a konec světové války v Německém Brodě.2 V podtitulu je dokonce v závorce napsáno Podle vlastních vzpomínek a úředních pramenů, můžeme se tedy domnívat, že zápisy budou vskutku autentické. Děj začíná v neděli 28. června 1914. „Tohoto dne pořádala Okresní jednota živnostenských společenstev „pracovní živnostenský sjezd východních Čech“, který konal se pod protektorátem městské rady o 9. hodině odpolední. … Při tom bylo také proneseno mnoho stížností na útlak národní ze strany vídeňské vlády. Celé dopoledne proudilo náměstím, jehož domy okrášleny byly prapory českých barev, množství městského i venkovského lidu. … Po skončení církevních obřadů ubírali se mnozí účastníci do Kotliny, kde pořádáno bylo divadlo v přírodě. … Za krásného, slunného odpoledne sledovalo přes tři tisíce nadšených posluchačů s neúnavnou pozorností nádhernou hudbu Smetanovu. Ale po ukončení druhého jednání bylo pozorovati zvláštní, nezvyklý ruch mezi obecenstvem. Starosta města a říšský poslanec Dr. Šubrt, jakož i okresní hejtman Schneider-Soukup, kteří byli představení v Kotlině také přítomni, obdrželi právě telegramy, po jichž přečtení ihned se vzdálili do města. Krátce potom rozlétla se mezi obecenstvem sensační zpráva, že následník rakousko-uherského trůnu, arcivévoda František Ferdinand a jeho choť, kněžna Hohenbergová, byli dopoledne při provokativní návštěvě v Sarajevu srbskými studenty zastřeleni. Zatím spělo představení již ke konci. Když pak o půl šesté bylo dokončeno a proudy diváků hrnuly se do města, vítány již byly černými prapory na městské radnici. Každý bezděky tušil, že nastávají velice vážné chvíle, neboť poměr mezi Srbskem a říší rakousko-uherskou, podněcovanou Německem, byl již delší dobu nanejvýš napjatý.“3
2
PETR, František: Začátek a konec světové války v Něm. Brodě.XII. zprávy Havlíčkova musea v Německém Brodě. Německý Brod 1938 3 tamtéž
8
Český národ neměl zvláštní příčiny truchlit nad smrtí následníka trůnu a jeho manželky. Oba měli silné protislovanské smýšlení a pro své bezcitné srdce byli obecně známi, Městská rada a obecní výbor vyslovili v podvečer téhož dne soustrast nad tragédií. Byla to vynucená loajalita, podobně jako účast na císařských slavnostech. Zároveň byla všechna naplánovaná večerní zábava zrušena, ale zato na ulicích bylo dlouho do noci rušno a vzrušeně se přemítalo o nejisté budoucnosti.4 Srbská vláda prohlásila hned po atentátu, že „potlačí na svém území sebe nepatrnější hnutí, jež by mohlo uškoditi stykům s Rakouskem a že ochotně vydá rakouským soudům spoluvinníky“5. Rakouská vláda dvakrát podala ujištění6, že nechová hněv proti srbskému národu. A tak se zdálo, že mír bude zachován. Také v Německém Brodě se po náhlém vzrušení dostavil obvyklý klid a městský život se vrátil do starých kolejí. Zatímco celá Evropa byla ponořena v klidu7, odevzdalo rakouské ministerstvo zahraničních věcí dne 23. července srbské vládě nótu, která svou vyzývavostí pobouřila celý svět a která byla vlastním počátkem světové války. V ní kladla rakouská vláda Srbsku striktní podmínky - z deseti rakouských požadavků přijalo Srbsko v plném rozsahu pouze osm, což bylo pro Rakousko popud k vyhlášení mobilizace. Obyvatelstvo Německého Brodu, které bedlivě sledovalo vývoj událostí se zatajeným dechem, celou sobotu netrpělivě očekávalo rozhodnutí o válce či míru. 8 Na c. k. okresním hejtmanství, kde měli všichni zřízenci celý den a celou noc stálou službu, byla již několik dní předem vykonána všechna opatření k zahájení mobilizace. První zpráva o vyhlášení mobilizace došla do města krátce před půlnocí. Všichni povozníci se v několika hodinách dostavili k převzetí mobilizační vyhlášky, kterou začali neprodleně rozvážet po okolí. „A již krátce po páté hodině, za krásného letního jitra, rozjížděli se na všechny strany, nesouce hrůzyplnou zprávu, znamenající zahájení války.“ 9 Odpoledne a večer odcházeli první jednotlivci, aby nastoupili službu u svých pluků. Na nádraží panoval také nezvyklý ruch – všichni obyvatelé se rychle vraceli domů za svými rodinami, vystrašeni přísnými mobilizačními vyhláškami a nejasnostmi ohledně dění v dalších dnech10. Nádraží a přilehlá prostranství se plnila cestujícími, jejichž spoje měly i několikahodinová zpoždění. Zamlklí branci se s vážnými tvářemi loučili se svými rodinami. Děti se s bolestným pohnutím loučili s otcem, bratrem, ženy s manželem nebo přítelem. Byly to nevýslovně smutné výjevy – vždyť tak mnohý loučil se naposled.11
4
PETR, František: Začátek a konec světové války v Něm. Brodě.XII. zprávy Havlíčkova musea v Německém Brodě. Německý Brod 1938 5 tamtéž 6 tamtéž 7 tamtéž 8 tamtéž 9 tamtéž 10 tamtéž 11 tamtéž
9
Dne 28. července vyhlásilo Rakousko Srbsku válku a zahájilo všeobecnou mobilizaci. Zároveň vyšel manifest císaře Františka Josefa I. Mým národům. Všechno zdejší obyvatelstvo se netajilo sympatiemi k hrdinnému Srbsku, přijalo tento manifest plný pokrytectví a odsuzovalo zločinně započatou válku.12 Hned po vyhlášení mobilizace se sešla městská rada, aby učinila některá opatření. Také byla zřízena zvláštní mobilizační kancelář, kde byly zapisovány žádosti o státní podporu pro rodiny mobilizovaných, jichž zde bylo téměř 300. Ve městě rostla nezaměstnanost, protože odchod dělníků na frontu znamenalo uzavření závodů či omezení výroby a některé závody byly dány pod vojenský dozor. Nezaměstnaní byli vyzváni, aby si hledali práci na venkově při žních. Ceny potravin a běžných životních potřeb rychle stoupaly a dosahovaly v mnohých případech až nečekané výše. V jiné, současně vydané vyhlášce, upozornila městská rada obchodníky, že jsou povinni označovat přesné ceny zboží a že proti těm, kteří by požadovali ceny přemrštěně vysoké, bude zakročeno zabavením zboží, popřípadě zavřením obchodu. V průběhu dalšího roku se situace ještě zhoršila příchodem uprchlíků - už tak nízké zásoby potravin se ještě zúžily. Městský úřad musel využívat všech prostředků, ale ani tak se nepodařilo dosahovat dobré životní úrovně. Ve městě často čekali lidé hodiny na trochu černé mouky a špatného chleba (obr. 4 přílohy). Nepatrný úřední příděl potravin, vydávaný na lístky, byl stále snižován. Platilo se nejen penězi, ale nejrůznějším zbožím jako tabákem, látkami, šatstvem a skvosty.13 Kromě toho se stále dražilo, mzdy a platy zůstávaly přinejmenším stejné, nedostávalo se teplých šatů a obuvi, mnohdy ani petroleje, dříví a uhlí. Plynárna musela snížit výrobu, tudíž úřady, školy a jiné veřejné ústavy trpěly zimou a mrazem. Přímou příčinou vznikajících demonstrací a nespokojenosti byl sice nedostatek životních potřeb, ale byl to vlastně odpor proti vídeňské vládě a celému vládnímu systému. Nyní budeme mapovat dění v letech 1915-1917, tedy v letech, kdy Německý Brod „hostil“ válečné uprchlíky.
12
PETR, František: Začátek a konec světové války v Něm. Brodě.XII. zprávy Havlíčkova musea v Německém Brodě. Německý Brod 1938 13 tamtéž
10
HALIČ Většina uprchlíků, která přišla do Německého Brodu, pocházela z Haliče. Halič je území, které dnes zasahuje z větší části Ukrajinu a z menší části Polsko a zaujímá plochu asi 78 500 km2. Přirozené hranice tohoto historického území tvoří na jihu Karpaty, na západě řeky Biala a Przemsa, na severozápadě Visla, na severu San a Bug s přítoky, na východě Zbruč, Dněstr a Prut s Rokytnou.14 Po dělení Polska v roce 1772 připadla Halič Rakousku. V Haliči žilo několik národností, které se zde usazovali v průběhu zápolení jednotlivých evropských států.
POČÁTKY BARÁKOVÉ KOLONIE V NĚMECKÉM BRODĚ Klíčovým prvkem pro vytvoření sítě uprchlických táborů byla železniční síť, protože se uprchlíci dopravovali vlakovými soupravami. Po prozkoumání situace v Čechách se Rakouská vláda rozhodla využít pozemků zakoupených českým zemským výborem v Německém Brodě. Zemský výbor zakoupil tyto pozemky na kraji města, v části zvané Na Rozkoši, od A. Lázničky.15 Na těchto pozemcích měl být postaven ústav pro choromyslné. Kvůli vypuknutí 1. světové války byl dočasně první záměr opuštěn a pozemky byly určeny pro výstavbu barákové kolonie. Barákové kolonie byly nejčastějším typem uprchlických táborů, byl to soubor baráků s vlastní infrastrukturou.16 (obr. 5 – přílohy) Rakouská vláda najala pozemky v Německém Brodě a ke konci června roku 1915 se zadala stavba objektů firmě Šupich a Paroulek. Během krátké doby bylo vystavěno 60 objektů. Na výstavbě se podílely i italští uprchlíci, kteří už ve městě nebo okolí žili. Po rychlém dokončení stavby se většina uprchlíků postupně přepravovala do kolonie. Kapacita tábora byla brzy naplněna a z barákové kolonie se stalo de facto samostatné městečko. V popisu kolonie je zapsán údaj, že nejvyšší počet uprchlíků byl 9 684 osob, což bylo více, než tehdy žilo v Německém Brodě.
14
JINDROVÁ, Alena a Michal KAMP. Židé na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2008, 302 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2831-3. 15 tamtéž 16 tamtéž
11
UMÍSTĚNÍ BARÁKŮ, POSTUP VÝSTAVBY V prvních třech měsících po uzavření nájemní smlouvy mezi českým zemním výborem a rakouskou vládou v červnu 1915 bylo vystavěno 53 obytných baráků a sedm kuchyní. Baráky byly vystavěny na stavební dispozici tvaru U, která byla otevřena směrem k jihu. 60 objektů bylo rozděleno do skupin, šest skupin po osmi barácích s jednou kuchyní a jedna skupina po pěti barácích s jednou kuchyní. K poslední skupině byly přidány tři učitelské baráky.17 (obr. 6 – přílohy) Mezi první obyvatele patřili ženy, děti a starci evakuovaní z Istrie.18 Dále se pokračovalo se stavbou administrativních budov. Jednalo se o přijímací kancelář, poštu, byty vedoucích úředníků a lékařů, četnická kasárna, skladiště potravin, skladiště šatstva, prádla a slamníků, kantýnu, škrabačku brambor, skladovací kryté nádvoří a malou odvšivovací stanici.19
Obrázek 1 mapa kolonie
17
SOkA Havlíčkův Brod, fond Sbírka map, inv. č. MP II/5, Popis stavby vystěhovalecké barákové kolonie v Německém Brodě 18 JINDROVÁ, Alena a Michal KAMP. Židé na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2008, 302 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2831-3. 19 SOkA Havlíčkův Brod, fond Sbírka map, inv. č. MP II/5, Popis stavby vystěhovalecké barákové kolonie v Německém Brodě
12
V samotné kolonii bylo postaveno několik dílen - dvě dílny ševcovské se stroji (obr. 7 – přílohy), z nichž byla zpracovávána obuv z kousků kůže na dřevěné podevše, jeden pavilon pro šičky prádla, kovářská a zámečnická dílna. Další židé byli zaměstnáni při obstarávání chodu tábora, u kterého vyrostlo kromě obytných baráků mnoho budov administrativního a hospodářského charakteru: tři skladiště uhlí a dříví, jedna hasičská věž (obr. 8 – přílohy), jedna chladírna masa a výrobna umělého ledu poháněná dvěma chladícími stroji, spalovací pec na slámu, jedna strojní prádelna (obr. 9 – přílohy), jedna strojní pekárna, jeden usazovač fekálií s regulací, sprchové a vanové lázně a jedno skladiště brambor. 20 Vlivem tyfové epidemie byly i přímo v kolonii postaveny nemocniční objekty: jeden velký chorobinec, dva pavilony pro nemocné tuberkulózou (obr. 10 – přílohy), jeden pavilon lékařů, jedno velké lékařské ambulatorium, jedno malé ambulatorium (obr. 11 – přílohy) a jeden pavilon pro rekonvalescenty.21 V kolonii byla postavena jedna velká škola (obr. 12 – přílohy) o dvanácti třídách a kabinetech a dvě školky s byty pro učitelky.22
DRUHÁ VLNA UTEČENCŮ A INFEKCE V KOLONII V roce 1916 došlo k průlomu na ruské frontě a rakouské a české země musely čelit další vlně utečenců z východních oblastí Rakousko-Uherska.23 Rakousko-uherská vláda vydala rozkaz přesídlit italské občany z německobrodského uprchlického tábora a uvolnit ho pro židovské uprchlíky z Haliče a z Bukoviny. Tito uprchlíci přijížděli narychlo a mnohdy ve špatném stavu, největším problémem bylo rozšíření vší. Bylo tedy nutné postavit velké odvšivovací středisko, kde se ihned po příjezdu prováděla kompletní desinfekce lidí (obr. 13, 14, 15 – přílohy), oblečení i předmětů. I přes tato opatření se nepodařilo zabránit rozšíření infekčních nemocí, zejména kvůli vysoké koncentraci osob na jednom místě. Tyto problémy nastaly i v jiných uprchlických táborech, ale v Německém Brodě bylo rozšíření infekcí mnohonásobně větší. Uprchlíci byli léčeni ve zdejší okresní nemocnici, ke které byly vybudovány další provizorní budovy kvůli velkému rozšíření infekcí.
20
SOkA Havlíčkův Brod, fond Sbírka map, inv. č. MP II/5, Popis stavby vystěhovalecké barákové kolonie v Německém Brodě 21 tamtéž 22 JINDROVÁ, Alena a Michal KAMP. Židé na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2008, 302 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2831-3. 23 tamtéž
13
Ve druhé polovině roku 1916 dosáhla vrcholu epidemie dětské spály a spalniček (až 97 úmrtí měsíčně), na počátku roku 1917 epidemie skvrnitého tyfu (až 88 úmrtí měsíčně). Celkem zemřelo v Něm. Brodě 640 uprchlíků (asi 80 % z Haliče, asi 20 % z Bukoviny). Mrtví byli pohřbíváni teprve na židovském hřbitově v dnešní Ledečské ulici, ale brzy plocha hřbitova nestačila. Vznikl proto zvláštní hřbitov pro uprchlíky židovského vyznání na okraji města (obr. 16 – přílohy) – tzv. tyfový hřbitov. Na tomto hřbitově bylo pohřbeno asi 400 uprchlíků.24
ŽIVOT V KOLONII Uprchlíci dostávali od rakouské vlády podporu 90 haléřů na sedm dní. Z takového příspěvku by samozřejmě nebylo možné přežít, kdyby nebylo zajištěno zásobování kolonie základními živinami, především obilím. To dodávali do tábora zejména brodský mlynář Bedřich Roth a statkář z Lípy Julius Kraus, oba také židovského původu. Veškeré potřeby si obyvatelé kolonie dokázali obstarávat sami, dokonce si zřídili i výuku (obr. 17 – přílohy). Vytvořilo se zde jakési město ve městě, což dovršilo samostatné napájení tábora vodou a především elektrifikace kolonie.25 Tábor byl kanalizován a zásobován vodou z rybníka Drátoviny (obr. 18 – přílohy), který byl pro tyto účely upraven. V objektech byly dokonce zavedeny „klosety a pissoiry na splachování“26, které v té době nemělo ani mnoho obyvatel Německého Brodu. Elektřina byla zavedena z elektrárny v Okrouhlici. Ani v městě samotném nebyla elektrifikace dokončena.27 K představě života v kolonii je zapotřebí uvědomit si, z jakých vrstev tito lidé pocházeli. Nejednalo se totiž pouze o židy chudých vrstev, ale mezi příchozími bylo i několik vzdělaných židů, kteří byli ve své vlasti zaměstnáni v administrativě či ve vyšších funkcích.28 Ze dne na den nedostali výplatu a byli nuceni odstěhovat se do města vzdáleného stovky kilometrů.29
24
JINDROVÁ, Alena a Michal KAMP. Židé na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2008, 302 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2831-3. 25 tamtéž 26 SOkA Havlíčkův Brod, fond Archiv města Havlíčkův Brod, kart. č. 426. Popis soustavné kanalizace vystěhovalecké barákové kolonie 27 SOkA Havlíčkův Brod, fond Archiv města Havlíčkův Brod, kart. č. 426 28 JINDROVÁ, Alena a Michal KAMP. Židé na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2008, 302 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2831-3. 29 Centrum Haliče Lvov je vzdáleno od Prahy přes 700 km.
14
KONEC VÁLKY, NÁVRAT UTEČENCŮ DOMŮ Po separátním míru s Ruskem v Brestu Litevském v březnu 1918 se mohli uprchlíci z Haliče a Bukoviny postupně navracet zpět do své vlasti. Baráková kolonie byla pomalu vyprázdněna a 4. června 1918 přijelo do tábora 600 pražských podvyživených dětí, především sirotků.30 Po konci války byl barákový tábor rozebrán a byl naplněn původní záměr, ke kterému měly pozemky sloužit – byla zde vystavěna psychiatrická léčebna. Správu baráků převzal Zemský výbor včetně zbylého zařízení a zásob. Při převzetí ještě tábor částečně fungoval, byl zde ustájen dobytek a v dílnách bylo ještě zaměstnáno několik válečných zajatců.31 Budovy byly postupně rozebrány a stavební materiál ze zbořených domů byl použit na jiných místech ve městě.32 Po uprchlících zbyl tedy v našem městě jen hřbitov.
30
PETR, František: Začátek a konec světové války v Něm. Brodě. XII. zprávy Havlíčkova musea v Německém Brodě. Německý Brod 1938 31 V táboře bylo: 44 vojínů, 16 italských a srbských zajatců a dva váleční uprchlíci. Tamtéž. 32 JINDROVÁ, Alena a Michal KAMP. Židé na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2008, 302 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2831-3.
15
ZÁVĚR Díky této práci jsme se o našem městě dozvěděly něco, co většina obyvatelů Brodu ani neví a přitom je to důležitá část historie města.
16
INFORMAČNÍ ZDROJE JINDROVÁ, Alena a Michal KAMP. Židé na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2008, 302 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-254-2831-3. PETR, František: Začátek a konec světové války v Něm. Brodě.XII. zprávy Havlíčkova musea v Německém Brodě. Německý Brod 1938 SOkA Havlíčkův Brod, fond Sbírka map, inv. č. MP II/5, Popis stavby vystěhovalecké barákové kolonie v Německém Brodě SOkA Havlíčkův Brod, fond Archiv města Havlíčkův Brod, kart. č. 426. SOkA Havlíčkův Brod, fond Archiv města Havlíčkův Brod, kart. č. 426. Popis soustavné kanalizace vystěhovalecké barákové kolonie
17
PŘÍLOHY
Obrázek 2 baráková kolonie
18
Obrázek 3 brána do kolonie
Obrázek 4 fronty na potraviny v Německém Brodě
19
Obrázek 5 ukázka baráků
Obrázek 6 obytný učitelský barák
20
Obrázek 7 dílna se stroji (výroba obuvi)
Obrázek 8 hasičská věž
21
Obrázek 9 prádelna
Obrázek 10 stavba tuberkulosního pavilonu
22
Obrázek 11malé ambulatorium
Obrázek 12 budova školy
23
Obrázek 13 desinfekční budova
24
Obrázek 14 desinfekční budova
Obrázek 15 desinfekce židů
25
Obrázek 16 hřbitov pro uprchlíky
Obrázek 17 židovské učitelky
26
Obrázek 18 rybník pro zásobování baráků vodou
Obrázek 19 Polští židé
27
Obrázek 20 židé v barákové kolonii
Obrázek 21 četnictvo a správa baráků
28
