Teplárna C-Energy Bohemia spol. s r.o. Planá nad Lužnicí

„Teplárna C-Energy Bohemia spol. s r.o. Planá nad Lužnicí“ ODBORNÉ POSOUZENÍ K UDĚLENÍ VÝJIMKY Z ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÝCH S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI

Zpracováno dle §14 odst. 5 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a přílohy č. 3 k vyhlášce č. 288/2013 Sb.

Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek

Brno, říjen 2013

OBSAH: 1. Obsah odborného posouzení .......................................................................................... 2 2. Identifikace provozovatele zařízení ................................................................................. 3 3. Identifikace zařízení ....................................................................................................... 3 4. Emisní limity .................................................................................................................. 8 4.1

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami a návrh emisního limitu .............11

4.2

Popis technického řešení ..........................................................................................................13

5. Hodnocení ve vztahu k životnímu prostředí ................................................................... 22 5.1

Základní informace k oblasti životního prostředí .....................................................................22

5.2

Emisní významnost výjimky ......................................................................................................23

5.3

Vyhodnocení znečištění životního prostředí a úrovně ochrany životního prostředí v případě

schválení navrhovaného emisního limitu.............................................................................................23

6. Vyhodnocení nákladů ................................................................................................... 39 6.1

Porovnání nákladů ....................................................................................................................39

6.2

Shrnutí vyhodnocení nákladů ...................................................................................................40

6.3

Použité podklady .......................................................................................................................40

6.4

Přílohy .......................................................................................................................................41

Název dokumentu

Odborné posouzení k udělení výjimky z úrovní emisí spojených s BAT

Název zařízení

Teplárna C-Energy Bohemia spol. s r.o. Planá nad Lužnicí C-Energy Bohemia s.r.o., Průmyslová 748, 391 02 Planá nad Lužnicí Kraj - Jihočeský, Okres – Tábor, Město – Planá nad Lužnicí parcely 1571, 1573, 1574, 1575, 1576, 1577, 1578, 1579, 1580, 1582, 1583, 1586, 1587, 1589, 3000, 3002, 3129, 1558/1, 1570/1, 1570/2, 1570/3, 1570/4, 1570/5, 1570/6, 1570/7, 1581/1, 1581/12, 1581/2, 1581/3, 1581/4, 1581/5, 1581/6, 1581/7, 1581/8, 1581/9, 1584/1, 1584/4, 1585/1, 1590/1, 1600/1, 1600/2, 1602/10, 1602/11, 1602/12, 1602/16, 1602/17, 1602/18, 1602/6, 1602/7, 1629/2, 1629/3, 1637/2, 1638/28, 1638/4, 3126/2, 3127/1, 3127/2, , 3127/3, 3128/1, k.ú. Planá nad Lužnicí

Adresa zařízení

Příslušný úřad

Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení vodního hospodářství a integrované prevence, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, ID DS: kdib3rr

1. Obsah odborného posouzení

2

Odborný posudek (dále OP) je zpracován na základě objednávky společnosti C-Energy Bohemia s.r.o., Sezimovo Ústí, k žádosti o vydání změny integrovaného povolení v režimu podstatné změny dle ust. § 19a odst. 6 písm. zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování, ve znění p.p. (dále jen „zákon č. 76/2002 Sb.“ nebo zákon o integrované prevenci). Předmětem tohoto odborného posouzení je spalovací stacionární zdroj znečišťování ovzduší resp. zařízení – Teplárna C-Energy Bohemia spol. s r.o. Planá nad Lužnicí, který je umístěn ve správním území obce Planá nad Lužnicí, katastrální území Planá nad Lužnicí – Zařízení kategorie 1.1. uvedené v příloze č.1 k zákonu č. 76/2002 Sb. – Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. Hlavní technologickou jednotkou zařízení je skupina tří kotlů označených K1 až K3. Kotel K1 byl uveden do provozu roku 1961, kotel K2 roku 1962 a kotel K3 roku 1968. Celkový jmenovitý tepelný příkon zařízení je 191,7 MW. Předmětem tohoto posudku je odborné posouzení znečištění ovzduší v předmětné lokalitě, úrovně ochrany životního prostředí a posouzení úměrnosti nákladů dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami z důvodu uvedených v ust. § 14 odst. 6 zákona č. 76/2002 Sb. Byla provedena prohlídka stávajících pracovišť, včetně předání vstupních pokladů, projednání technických parametrů zdroje emisí a informací o umístění stávajících zdrojů.

2

Zpracovatel odborného posouzení Obchodní firma nebo název /Titul, jméno, poř. Bucek, s.r.o., IČ 28266111 Jména a příjmení Mgr. Jakub Bucek - jednatel Adresa sídla nebo místa podnikání

Brno-střed, Staré Brno, Pekařská 364/76 Provozovna – Táborská 125, Brno

Telefon nebo fax

+420 723 495 422

Email

[email protected]

Datum

17. října 2013

2. Identifikace provozovatele zařízení

3

Obchodní firma nebo název /Titul, jméno, popř. jména, a příjmení

C-Energy Bohemia s.r.o.,

IČ, DIČ

25106481, DIČ - CZ25106481

Ivo Nejdl, Ing. Michal Susak, - jednatelé

Adresa sídla nebo místa podnikání / Trvalý C-Energy Bohemia s.r.o., Průmyslová 748, 391 02 pobyt Planá nad Lužnicí Adresa pro doručování písemností

C-Energy Bohemia s.r.o., Průmyslová 748, 391 02 Planá nad Lužnicí Petra Bendová - EHS Manažer [email protected] Mobile: +420 731 476 958

Kontaktní osoba, Telefon, E-mail

3. Identifikace zařízení Teplárna C-Energy Bohemia spol. s r.o. Planá nad Lužnicí Průmyslová 748, 391 02 Planá nad Lužnicí

Název zařízení Adresa zařízení

MZPMEGCXVGVU

Identifikace zařízení (PID) v informačním systému integrované prevence MŽP

Zařízení kategorie 1.1. uvedené v příloze č.1 k Kategorie činnosti podle přílohy č. 1 zákona č. zákonu o integrované prevenci – Spalovací 76/2002 S. zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW.

3

Čj.: KUJCK 29752/2006 OZZL/27/Hl/R ze dne 27.7.2007 ve znění následujících změn:  nepodstatná změna č.1 ze dne: 16.10.2008 KUJCK 28110/2008 OZZL/6/Str.  nepodstatná změna č. 2 ze dne 28.12.2009 KUJCK 35588/2009 OZZL/3/Str.  nepodstatná změna č. 3 ze dne 20.4.2011 KUJCK 12486/2011 OZZL/4/Str.  nepodstatná změna č. 4 ze dne: 20.12.2011 KUJCK 2832/2011 OZZL/14/Str.  nepodstatná změna č. 5 ze dne 8.2.2012 KUJCK 578/2012 OZZL/5/Eg  nepodstatná změna č. 6 ze dne 5.11.2012 KUJCK 26411/2012 OZZL/4/Eg.  podstatná změna č. 7 ze dne 31.12.2012 KUJCK 27151/2012 OZZL/7/Eg.  nepodstatná změna č. 8 ze dne 20.5.2013 KUJCK 26339/2013 OZZL. (Úplné znění integrovaného povolení vydané ke dni 21. 6. 2013)

Integrované povolení

4

A. Technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci: Zařízení kategorie 1.1. uvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci – Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. Hlavní technologickou jednotkou zařízení je skupina tří kotlů označených K1 až K3. Kotel K1 byl uveden do provozu roku 1961, kotel K2 roku 1962 a kotel K3 roku 1968. Celkový jmenovitý tepelný příkon zařízení je 191,7 MW. Kotle K1, K2 a K3 - kotel K1 o jmenovitém tepelném příkonu 63,7 MW, kotel K2 o jmenovitém tepelném příkonu 63,7 MW a kotel K3 o jmenovitém tepelném příkonu 64,3 MW mají téměř stejné parametry. Výrobce je ČKD – Tatra Kolín, typ G 65, kotel je práškový s granulační výsypkou, strmotrubný jednobubnový s přirozenou cirkulací vody a s přímým vháněním uhelného prášku pomocí ventilačního účinku mlýnů vířivými hořáky do ohniště. Je vybaven kondenzátorem syté páry, dvojstupňovým ohřívákem napájecí vody, konvekčním přehřívákem páry, sálavým přehřívákem páry a ohřívákem vzduchu. Výstupní pára je zavedena do společného parovodu. Produkce páry je 65 t/h. Spalovací vzduch je dodáván dvěma vzduchovými ventilátory. Hlavním palivem je hnědé uhlí práškové, dále je povoleno spoluspalování této biomasy: brikety z pazdeří lnu a konopí (dále jen biomasa skupiny č.1) a pšeničné otruby, topné pelety z energetických plodin a biomasa z cíleně pěstovaných plodin a jejich oddělené části s původem v zemědělské výrobě (dále jen biomasa skupiny č.2). Stabilizačním palivem je topný olej, jsou užívány hořáky s tlakovým rozprašováním. Spaliny jsou vedeny do komínu společného pro všechny kotle.

4

Současný stav Teplárnu tvoří několik skupin technologických zařízení:  Kotelna  Strojovna s turbínou  Přídavná zařízení (řízení spotřeby paliva, čištění spalin, chemická úpravna vody, parní rozvody, systémy rozvodů elektřiny a kontrolní systémy a systémy monitoringu) V teplárně jsou tři parní kotle (označené K1, K2 a K3), které spalují hnědé uhlí. Jejich výkon je 3 x 65 tun páry za hodinu. Pro výrobu elektřiny slouží turbína TG3 (46,5 MWe). Přídavná zařízení zahrnují řízení spotřeby paliva, čištění spalin, chemickou úpravu vody, distribuci tepla, kontrolní a monitorovací systém a distribuci vyrobené elektřiny. Kotelna

V kotelně jsou instalovány 3 práškové kotle s granulační výsypkou, s přímým vháněním uhelného prášku do spalovací komory pomocí ventilačního účinku mlýnů, jednobubnové s přirozenou cirkulací. Výrobce kotlů: ČKD Dukla. V parních generátorech se spaluje nízkosirnaté sokolovské HU o výhřevnosti 13,5 MJ/kg, Krušnohorské HU o výhřevnosti cca 16 - 17 MJ/kg a biomasa o výhřevnosti cca 14,5 MJ/kg. Za každým kotlem je instalován 3 sekcový elektrostatický odlučovač s účinností 99,9% od ZVVZ Milevsko. Spaliny jsou ze všech kotlů svedeny do jednoho komína, na němž jsou kontinuálně měřeny emise SO2, NOx, CO, TZL.

5

Hlavní parametry kotlů K1, K2, K3: Typ topeniště ...................................................................................... Typ kotle .............................................................................................. Jmenovitý tepelný výkon K1,K2,K3 ...................................................... Jmenovitý parní výkon …………………………………….................................. Max. přetlak páry ................................................................................ Max. teplota páry ................................................................................ Základní palivo ……………………………………….. ......................................... Přídavné palivo ……………………………………… .......................................... Rok výroby ……………………………….. .......................................................

granulační č.65/3,8 parní 157,3 MWt (52,3, 52,3, 52,7) á 65 t/h 3,8 MPa 445 °C HU 13,5 MJ/kg LTO 42,3 MJ/kg K1, K2 1958, K3 1968

Spaliny z kotlů jsou vedeny do elektrostatických filtrů (s účinností 99,6 až 99,7%). Odpopílkování je pneumatické. Popílek z elektrofiltrů je dopravován pneumaticky do zásobníku, odkud je v souladu s požadavky zákona o odpadech odvážen na úložiště nebo využíván prostřednictvím vhodných odběratelů (výrobců ekologického zásypu). Tepelný výkon kotelny celkový je 157,3 MWt. Palivové hospodářství Základním palivem je v mlýnech upravované hnědé uhlí. Pro najíždění a stabilizaci hoření je používán lehký topný olej. Od roku 2004 je k uhlí přidáváno ekologické palivo – BIO brikety ze lnu a pazdeří a pšeničné otruby, v r. 2011 došlo k přerušení spalování biomasy z důvodu nestabilní situace na trhu a regulaci. Provoz zauhlování zajišťuje plynulou vykládku, skladování uhlí, jeho dodávku do zásobníků v kotelně pro požadovanou výrobu tepla a elektřiny. Tento provoz je situován na východ od výrobního

5

bloku s výjimkou dopravníkových pasů nad zásobníky v kotelně, které se nacházejí uvnitř výrobního bloku. Roční spotřeby jednotlivých paliv (2009 – 2012) jsou uvedeny v následující tabulce: Druh paliva

Jedn. t/rok

Severočeské doly

2009

2010

2011

195 514

146 533

69 023,5

2 603 286

1 903 070

935 064

t/rok

32 371

60 359

65 507

GJ

549 303

1 033 121

1 136 080

t/rok

0

0

22 487,4

GJ

0

0

305 747

252,638

164,804

167,103

123,1

10 878

7 116

7 215

5 315

2 110

4 296

2 115

0

33 405

64 519

31 618

3 196 872

3 007 826

2 415 724

0 2 228 445

227 885

206 892

157 018

GJ

791 140 82 104

Krušnohorské uhlí

1 420 250 824,69

Emeran

LTO Obnovitelné zdroje (BIO brikety) Celkem vstupy paliva za rok Celkem spotřeba uhlí

2012 59 775,59

t/rok GJ t/rok GJ GJ/rok t/rok

6

11 740

142 704

Parametry spalovaných paliv 2009-2011 Druh paliva Sokolovská uhelná –hnědé uhlí Lom Jiří, druh 31E, 0-40 mm Krušnohorská uhelná – hnědé uhlí Druh D1, 0-20 mm Emeran – hnědé uhlí Bílina, druh HP1, 0-10 mm Emeran – hnědé uhlí Bílina, druh O2, 15-25 mm Biologické Ekobrikety Biomasa kategorie S1 LTO Pro najíždění nebo stabilizaci kotle

6

W [%]

A [%]

Qi [MJ/kg]

S [g/GJ]

38,0

19,0

14,0

0,4

28,0

34,0

13,5

0,35

29,7

13,0

16,9

0,5

30,2

9,8

17,6

0,44

9,28

5,84

16,9

0,06

42,3

< 0,9

Čištění a odvod spalin Čištění kouřových plynů představuje zejména snížení emisí tuhých částic, oxidů síry a dusíku do vnějšího ovzduší. Čištění kouřových plynů odcházejících z granulačních kotlů K1, K2 a K3 od pevných částic je řešeno elektrostatickými filtry instalovanými před vstupem spalin do komína. Vzhledem k jakosti používaného paliva nebylo instalováno zařízení pro odsíření. Tuhé odpady z kotelny (tj. popílek a škvára) jsou předávány oprávněné osobě k likvidaci a na rekultivační projekty. V kotelně je instalováno kontinuální měření emisí firmy ELIDIS, namátkovou kontrolou bylo zjištěno, že okamžité hodnoty emisí byly překračovány do hodnoty 2 500 mg/m3. Elektrostatický odlučovač Skládá se z vlastní skříně, systému vysokonapěťových a usazovacích elektrod, oklepávání elektrod, výsypek, vstupních a výstupních dílů. Vlastní skříň je rozdělena na 3 sekce řazené za sebou. Pro údržbu, kontrolu a revizi jsou v bočních stěnách skříně a na střešních nosnících umístěna dvířka s příslušnými obsluhovacími plošinami a schodištěm. Vysokonapěťový systém je soustava VN elektrod, zavěšených vždy uprostřed mezi dvěma sousedními usazovacími elektrodami. Jednotlivé elektrody jsou napnuty v trubkových rámech v pravidelných vzdálenostech. Rámy jsou zavěšeny zpředu i zezadu pomocí závěsů a závěsných trubek na nosných keramických izolátorech, umístěných ve střešních nosnících odlučovače. Nosné izolátory jsou vybaveny topnými tělesy, každý samostatně, aby se zabránilo srážení vodních par na tělesech izolátorů. Jako vysokonapěťových elektrod je použito: 7

I. sekce ISODYN II. sekce ASTEROID III. sekce ASTEROID Usměrněný proud o velmi vysokém napětí je od napájecího zdroje přiveden na horní přírubu izolátoru vysokonapěťovým kabelem přes kabelovou koncovku a holý vodič. Usazovací systém je soustava usazovacích elektrod, zavěšených paralelně k proudu čištěných spalin v pravidelných roztečích. Usazovací elektrody jsou tvořeny za sebou svisle uspořádanými válcovými profilovanými pásy. Každá elektroda je pomocí dvou závěsů zavěšena na závěsný trámec. Oba konce závěsných trámců jsou uloženy na příčných distančních úhelnících přivařených k střešním nosníkům. Dole jsou elektrody pevně uchyceny v oklepávacím rámu a distančními plechy udržovány v předepsaných roztečích. Oklepávání vysokonapěťových elektrod je tvořeno tyčovým izolátorem, táhlem oklepávání a oklepávacími kladivy. Poháněcí jednotkou je elektromotor s převodovkou a přepadová klika je umístěna na střešním nosníku. Vysokonapěťový systém je od pohonu odizolován tyčovým izolátorem. U všech sekcí je možná deblokace a místní ovládání oklepávacích jednotek. Oklepávání usazovacích elektrod je tvořeno pomalu otáčecím se hřídele s přepadávajícími kladivy, které postupně dopadají na oklepávací trámce. Oklepávání I. sekce je trvalé

7

Oklepávání II. a III. sekce 10 min. Doba klidu II. sekce 5 min., III. 15 min. U druhé a třetí sekce je možno nastavit trvalé oklepávání. Spodní část elektroodlučovačů je ukončena výsypkami jehlancovitého tvaru s přírubou 400 x 400 mm, deskovým uzávěrem a turniketem pro odběr popílku. Spodní část výsypky III. sekce je vyhřívána topnými tyčemi do výšky 1.5 m od spodku. Pro každý kotel je samostatně instalován 1 kouřový ventilátor pro dopravu kouřových plynů do teploty 250 0C. Oběžné kolo je připevněno na hřídeli u vnitřního ložiska, uloženo společně s rozváděcím věncem v dělené skříni, která je vyložena pancéřovými plechy. Regulační ústrojí je uloženo před oběžným kolem a slouží k plynulé regulaci výkonu ventilátoru natáčením lopatkové mříže. Difusor se skládá z jádra a pláště. Jádro difusoru je opatřeno průlezem pro demontáž oběžného kola a výstupních lopatek. Plášť difusoru je v přední části za výstup. lopatkami zesílen. Hřídel ventilátoru je uložena ve dvou valivých ložiskách. Vnější stojánkové ložisko je umístěno na kozlíku stoličky ventilátoru. Vnitřní přírubové ložisko, umístěné v jádru regulačního ústrojí zachycuje radiální síly a je uloženo posuvně. Spaliny

8

Při spalování uhlí vznikají spaliny, které jsou po odloučení tuhých zbytků (TZL) v elektrostatickém odlučovači pomocí kouřového ventilátoru dopravovány do společného železobetonového komína z tvárnic, systém Monoyer. Komín má výšku 99,98 m, o vnitřním průměru hlavy komína 3,5 m. Ve spalinách je obsažen neodloučený popílek/TZL, SO2,NOx, CO, vodní pára a další složky vzniklé ze spalování uhlí. Množství spalin se pohybuje při plném vytížení kotů, kolem 360 000 Nm3/hod. Obsah jednotlivých emisních prvků je kontinuálně měřen na komíně.

4. Emisní limity Zásobení teplárny nízkosirným uhlím, jak provozovatel již dříve uvedl, bylo zkomplikováno v minulém období snížením produkce nízkosirného uhlí hnědouhelné těžební společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. (dále „SU“). SU byla nucena snížit těžbu nízkosirného uhlí z důvodu sesuvů zeminy v oblasti vnitřní výsypky na dole do prostor plánované těžby nízkosirného uhlí. Tento sesuv, označený SU za událost „vyšší moci“, podstatným způsobem omezuje těžbu nízkosirného uhlí z krátkodobého i dlouhodobého hlediska a vedl SU k uzavření lomu Družba, kde bylo především těženo uhlí s nízkým obsahem síry. Těžební společnost na základě této události snížila roční množství těženého uhlí a následně odpovídajícím způsobem omezila dodávky svým odběratelům. Na rok 2013 se podařilo zajistit od SU jednorázovou roční dodávku omezeného množství uhlí s nejnižším obsahem síry z produkce SU. SU však odmítla prodloužit dlouhodobou smlouvu na dodávku uhlí, jejíž platnost vypršela na konci roku 2012, a proto bylo nezbytné, aby si provozovatel zajistil dlouhodobou smlouvu na uhlí od alternativní hnědouhelné společnosti Severočeské doly, a.s. (dále SD). Dodávky uhlí ze SD zpravidla nedosahují, co do obsahu síry parametrů potřebných pro plnění emisních limitů koncentrací SO2, nicméně je to jediná alternativa hnědého uhlí s nízkým obsahem síry k dodávkám ze SU. V praxi provozovatel trvale usiluje při spalování uhlí míchat oba druhy uhlí z produkce SU a SD s cílem plnit koncentrace emisí SO2, ale vždy záleží na okamžité kvalitě dodávaného uhlí z hlediska síry, která se může i významněji odchylovat od průměru směrem k horší i lepší kvalitě. I přes zmíněná opatření způsobu zauhlování není provozovatel schopný predikovat vývoj emisí SO2, kdy jejich průměrná

8

měsíční koncentrace při lepší kvalitě dodaného uhlí z hlediska síry bude pod limitem 1700 mg/m3 anebo naopak při nedostatku dostatečného množství uhlí s nižším obsahem síry nad limitem 1700 mg/m3. V následujícím období bude provozovatel zcela odkázán na produkci uhlí společnosti SD, které bohužel z důvodu obvykle vyššího obsahu síry neumožňuje plnění limitu SO2. V této situaci provozovatel upravil provozní režim teplárny tak, aby minimalizoval spotřebu uhlí při zachování kombinované výroby elektřiny a tepla a tím celkově snížil produkci všech emisí do ovzduší, což lze doložit v posledních letech stále klesajícími hodnotami produkce emisí v tunách/rok. Technická opatření, která povedou ke snížení emisí SO2, budou realizovány v rámci projektu ekologizace a celkové obnovy stávající Teplárny Planá nad Lužnicí spočívající ve výměně stávajících dvou granulačních uhelných kotlů za nové menší s prvky fluidního spalování doplněné o odsíření (mokrá vypírka), rekonstrukce vyřazeného kotle K4 (LTO) na plyn a odstavení třetího uhelného kotle a jeho náhradu čtyřmi novými plynovými motory s HRSG výměníky (využívající zbytkového tepla spalin k výrobě páry) a rekonstrukci stávajícího turbogenerátoru. Již v průběhu realizace projektu bude docházet ke snížení produkce emisí SO2 přechodem technologie na plyn a demontáží kotlů K2 a K3 náhradou za uhelné kotle K5 a K6 s fluidní technikou s emisními limity SO2 - 400mg/m3. Pro projekt bylo již vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení č.j. MESU-2290,2291/2013/OSÚ/SP/Pi-4/5, rozhodnutí dokládáme přílohou. Samotná realizace projektu již byla zahájena, dokončení je plánováno ve 2. pololetí r. 2015.

9

V části „I. Závazné podmínky provozu“, kapitola „A. Emisní limity“ zachování výjimky z plnění emisního limitu uvedeného v tabulce v bodě A.1.1 integrovaného povolení, stanoveného pro znečišťující látku SO2:  Pro kotel K3 - odstavení kotle k 15. 3. 2014 – zprovoznění kotle K5 s odsířením 10. 01. 2015  odstavení kotle K2 po zprovoznění K5  Pro kotel K1 – odstavení po zprovoznění kotle K6 30.11.2015 Nedostatek nízkosirného uhlí přispěl k rozhodnutí provozovatele zařízení změnit provozní režim zdroje s cílem snížit absolutní spotřebu uhlí a následně také snížit celkovou roční produkci emisí SO2 při zachováni spolehlivých dodávek energií zákazníkům. Dokladem úpravy provozního režimu teplárny je sníženi absolutního množství emisi v t/rok v posledních 2 letech, tedy v době, kdy se provozovatel předmětného zařízení potýká s nedostatkem nízkosirného uhlí, viz následující tabulka: Rok

Roční spotřeba uhlí (t)

Prům. roční koncentrace emisí SO2 mg/m3

Celkové roční emise SO2 (t)

2009

227 884,7

1444

2064,2

2010

206 892,3

1546,7

2090,8

2011

159 132,9

1753

1757,6

2012

142 704

1719

1438,1

2013

130 000

1705,7

1060,8

2014

130 000

9

*hodnoty jsou uvedeny k 15. Říjnu 2013 Z přehledu je zřejmé, že změnou provozního režimu zdroje se provozovateli zařízení daří úspěšně snižovat absolutní roční množství produkovaných emisí SO2 v tunách, jehož hodnoty jsou zejména v posledních letech hluboko pod limitem emisního stropu pro SO2 resp. roční produkce SO2 stanoveném v platném integrovaném povolení – 2500 t/rok, i když vlivem nedostatku nízkosirného uhlí dochází v posledních dvou letech k zvýšení průměrné roční hmotnostní koncentrace SO2 v mg/m3. I pro rok 2014 a 2015 bude teplárna provozovat ve stejném režimu, kdy bude minimalizovat celkové množství produkovaného SO2, kdy budou dodrženy emisní stropy v hodnotách srovnatelných s roky 2011 a 2012, čímž nebude negativní dopad na životní prostředí ve srovnání s vyššími výkony a vyšší spotřebou uhlí v letech 2009 a 2010.

10

V minulosti proběhly také několikadenní provozní zkoušky suchého a mokrého odsíření včetně měření emisí autorizovanou měřící skupinou (prokázaly nedostatečnost suché metody a nevhodnost řešení mokrou cestou pro stávající dožívající technologii) a především v r. 2011, jak bylo zmíněno úvodem, byl zahájen projekt ekologizace a obnovy teplárny, v rámci kterého dojde k významnému a trvalému snížení emisní zátěže (viz odborný posudek, rozptylová studie), kdy nová technologie bude splňovat parametry BAT a bude plnit požadované přísné emisní limity. Navíc, s ohledem na skutečnost, že § 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší umožňuje spalovacím stacionárním zdrojů dodávajícím teplo do soustavy zásobování tepelnou energií až do konce roku 2022 plnit stávající mírnější emisní limity oproti specifickým emisním limitům stanovených prováděcím právním předpisem, přinese námi plánovaná ekologizace teplárny snížení zátěže životního prostředí s velkým předstihem oproti požadovanému termínu 1. ledna 2023. Emisní limity dle pravomocného integrovaného povolení Emisní limity a další podmínky provozování pro kotle K1, K2 a K3:

*NOx - oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, TOC – organické látky jako suma uhlíku, Cl – plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík, F - plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík, Cd - kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako kadmium, Hg - rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť, Pb - olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako olovo, As - arsen a jeho

10

sloučeniny vyjádřené jako arsen, PCDD/PCDF - polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany, PCB - polychlorované bifenyly, PAH - polycyklické aromatické uhlovodíky ** v intervalu mezi měřeními ne kratším než 3 měsíce *** ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky B, koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (101,325 kPa; 293,15 K) a vztažné podmínky A, koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa; 293,15 K), s referenčním obsahem kyslíku 3 % pro kapalná paliva a 6 % pro tuhá paliva. Správnost údajů kontinuálního měření se ověří jednorázovým měřením 1 za kalendářní rok. A.1.11 Krajský úřad, podle § 14 odst. 4 zákona o integrované prevenci, stanoví provozovateli výjimku z plnění emisního limitu uvedeného v tabulce v bodě A.1.1 integrovaného povolení pro kotle K1, K2 a K3, stanoveného pro znečišťující látku SO2 . Výjimka se uděluje na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Počátek a konec realizace plánovaného opatření provozovatel zaznamená do provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší (č.j. KUJCK 26339/2013 OZZL)

Provozovatel je povinen plnit plán snížení emisí znečišťujících látek –

11

4.1 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami a návrh emisního limitu Označení části zařízení Hlavní technologickou jednotkou zařízení je skupina tří kotlů označených K1 až K3. Kotel K1 byl uveden do provozu roku 1961, kotel K2 roku 1962 a kotel K3 roku 1968. Celkový jmenovitý tepelný příkon zařízení je 191,7 MW. Výrobce je ČKD – Tatra Kolín, typ G 65, kotel je práškový s granulační výsypkou, strmotrubný jednobubnový s přirozenou cirkulací vody a s přímým vháněním uhelného prášku pomocí ventilačního účinku mlýnů vířivými hořáky do ohniště. Produkce páry je 65 t/h. Spalovací vzduch je dodáván dvěma vzduchovými ventilátory. Hlavním palivem je hnědé uhlí práškové, dále je povoleno spoluspalování této biomasy: brikety z pazdeří lnu a konopí (dále jen biomasa skupiny č.1) a pšeničné otruby, topné pelety z energetických plodin a biomasa z cíleně pěstovaných plodin a jejich oddělené části s původem v zemědělské výrobě (dále jen biomasa skupiny č.2). Stabilizačním palivem je topný olej, jsou užívány hořáky s tlakovým rozprašováním. Spaliny jsou vedeny do komínu společného pro všechny kotle. Závěry o nejlepších dostupných technikách V následujícím textu je pozornost věnována výhradně emisím a emisnímu limitu pro SO2 , pro který je požadována tato výjimka. Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro VELKÁ

11

SPALOVACÍ ZAŘÍZENÍ (LCP) uvádí následující - BAT ke snížení emisí SO2 z některých spalovacích zařízení (kapitola 4.5.8, str. 301) -

12

Emise SO2 Emise oxidů síry pocházejí hlavně ze síry přítomné v palivu. Obecně se u spalovacích zařízení na černé a hnědé uhlí včetně lignitu za BAT považuje odsiřování spalin a použití nízkosirného uhlí. Využití nízkosirného uhlí ale může být doplňkovou technologií (zejména u zařízení nad 100 MWtep.), obvykle však samo o sobě snížení emisí SO2 nestačí. Rozlišení u BAT lze provést podle technologie kotle: velká zařízení spalující černé a hnědé práškové uhlí se řeší samostatně a fluidní kotle rovněž, protože mají rozdílné metody technologie odsiřování. Vedle využití nízkosirného uhlí jsou technikami, které se považují za BAT pro spalovací zařízení na práškové černé a hnědé uhlí jsou: mokré pračky, suché rozprašovací sušárny a pro menší zařízení asi pod 250 MWtep. také injektáž suchého sorbentu (tj. odsiřování spalin suchou cestou ve spojení s tkaninovým filtrem). Tyto techniky zaujímají více než 90 % podílu na trhu technik pro odsiřování spalin. Za odpovídající stupeň odsíření se považuje u mokrých praček 85 – 98 %, u rozprašovacích sušáren mezi 80 – 92 % a u injektáže suchého sorbentu mezi 70 – 90 %. Není však nutné provozovat odsiřovací zařízení při těchto účinnostech odsíření, pokud by byly emise docílené tímto způsobem mnohem níž než úrovně emisí, které se spojují s BAT.

12

Porovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami Látka/ Skupina látek/ Ukazatel

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

SO2

400 mg/m

3

Navrhovaný emisní limit

2700 mg/m

3

Emisní limit dle požadavku zvl. právních předpisů

3

1700 mg/m - dle § 39 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb. platí do 31.12.2022 zproštění povinnosti plnit nové specifické emisní limity . 3

400 mg/m - platí od 1.1.2023

Referenční podmínky

Normální stavové podmínky, suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6%

Poznámka

Platnost výjimky do 31.12.2022 (dle zák. o ochraně ovzduší)

4.2 Popis technického řešení

13

Plánovaná změna v provozu zařízení v provozu nejpozději do 31.12.2015 Stávající uhelné kotle K2 a K3 budou v rámci záměru demontovány a na jejich místě budou instalovány nové uhelné kotle K5 a K6 s prvky fluidní technologie spalování o jednotlivém jmenovitém tepelném příkonu 35,8 MW. Celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů vyjmenovaných pod kódem 1.1. je tedy 71,6 MW. Výška nového komína pro kotle K5 a K6 (nástavec nad odsiřovacím reaktorem) bude 80 m nad terénem. V teplárně budou dále instalovány 4 pístové plynové motory PM1 až PM4 o jednotlivém jmenovitém tepelném příkonu 23 MW + generátory o elektrickém výkonu cca 4 x 10 MWe. Celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů je tedy 92 MW. Plynové motory budou spalovat výlučně zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Pro další využití tepla v palivu budou za plynové motory instalovány spalinové parní kotle, které budou vyrábět páru při využití tepla ve spalinách motorů. Celkový tepelný výkon získatelný z jednoho plynového motoru (teplo z chlazení + teplo ve spalinách) činí cca 8,5 MWt. Výška společného komínového výduchu pro spaliny z plynových motorů byla rozptylovou studií stanovena na 30 m nad terénem. Pouze jako záložní stacionární zdroj bude znovu zprovozněn stávající kotel K4 upravený na spalování zemního plynu (dříve LTO) o jmenovitém tepelném příkonu do 15 MW. Spaliny z upraveného kotle K4 budou vypouštěny do stávajícího 100 m komína. Zbývající stávající uhelný kotel K1 bude po trvalém zprovoznění plynových motorů PM1 až PM4 a kotlů K5 a K6 technicky i evidenčně trvale odstaven z provozu, aby byl vyloučen jeho další souběžný provoz s novými energetickými zdroji. Následně, po realizaci a zprovoznění záměru, bude kotel K1 fyzicky demontován. Nový zdroj bude dimenzován tak aby zajistil dodávky tepla v horké vodě, v páře o tlaku 10 bar a páře o tlaku 20 bar během celého roku. Nový zdroj bude dimenzován na dodávky tepla, které zohlední konverzi parního topení na horkovodní v maximální možné míře. Snahou provozovatele zdroje a rozvodné soustavy CZT je realizovat taková opatření, která by vedla k výrazným úsporám energie a zvýšila se účinnost výroby a distribuce tepla a elektřiny. Současně instalovaná technologie je již

13

Komentář [PB1]: Můžeme jít výše? Komentář [KB2]:

zastaralá a kromě časté poruchovosti již v budoucnu nebude splňovat legislativní požadavky. To se týká především stávajících kotlů, které jsou již zastaralé, velmi poruchové a nebudou schopny plnit emisní limity stanovené pro tento typ kotlů po roce 2016. V současné době je hlavním palivem v teplárně hnědé uhlí a v malém množství LTO. V rámci snahy o snížení celkových emisí škodlivin do ovzduší a o větší diverzifikaci zdrojů energie v teplárně bude palivová základna rozšířena o zemní plyn. Budou realizována taková opatření, aby bylo dosaženo maximálních úspor energie, aby došlo k maximálnímu snížení emisní škodlivých látek do ovzduší a to vše za optimálních technicko-ekonomických podmínek. Jednotlivá zařízení budou navržena a dimenzována v první řadě s ohledem na dodávky tepla do sítě CZT. Dojde k optimalizaci ročního provozu zdroje jak z pohledu ekonomického, tak především ekologického. Budoucí stav V rámci snahy o snížení celkových emisí škodlivin do ovzduší a o větší diverzifikaci zdrojů energie v teplárně bude palivová základna rozšířena o zemní plyn. Budou realizována taková opatření, aby bylo dosaženo maximálních úspor energie, aby došlo k maximálnímu snížení emisní škodlivých látek do ovzduší a to vše za optimálních technicko-ekonomických podmínek.

14

Energeticky úsporná opatření zdroje Hlavní opatření v této variantě představuje především: - obnova stávajících uhelných kotlů za nové uhelné kotle moderní technologie - repase stávajících využitelných technologií (napájecí nádrž, rozdělovače páry atd.) - technologie čistění spalin – instalace nového odsíření (mokrá metoda) - rekonstrukce stávajících elektrofiltrů - rekonstrukce horkovodní výměníkové stanice - instalace 4ks plynových motorů s HRSG kotlem na odpadní teplo - úpravy chladícího okruhu - nové potrubní propoje a rekonstrukce stávajících - ostatní související úpravy související s instalací nové technologie Nová technologie byla navrhována především s ohledem na zajištění ročních dodávek tepla. Dva stávající granulační uhelné kotle ČKD DUKLA s parním výkonem každý 65t/h budou demontovány a na jejich místě budou vybudovány dva nové uhelné kotle moderní fluidní technologie, každý o parním výkonu 40t/h. Nově bude vybudována teplovodní výměníková stanice, která bude dodávat teplou vodu do sítě CZT po konverzi. K výrobě teplé vody bude sloužit pára 0,2MPa z odběru TG. Z důvodů diverzifikace palivových zdrojů a snahy o snížení emisních škodlivin budou instalovány 4ks plynových motorů, každý o elektrickém výkonu cca 10MWe. Motory budou situovány v nově vybudované strojovně umístěné v prostoru severozápadě od hlavního výrobního bloku C-Energy (dále jen HVB). Plynové motory budou kromě výroby elektrické energie vyrábět i teplo. K chlazení motoru (olej, kompresor, těleso motoru) bude sloužit vřazený chladící okruh, který bude moci buďto předehřívat vratnou vodu ze sítě CZT a nebo v případě, že by nebyl konzum topné vody, bude chlazen chladící vodou ze stávajících ventilátorových věží.

14

Palivo Nové uhelné kotle budou navrženy na hnědé uhlí. Předpokládá se spalování dvou druhů paliva – uhlí z dolu Bílina a tzv. Litvínovské uhlí. Jako hlavní palivo se předpokládá uhlí z dolu Bílina. Jako najížděcí a stabilizační palivo uhelných kotlů a pro plynové motory bude použit zemní plyn z nově realizované plynové přípojky. Pro další bilance je uvažován tranzitní zemní plyn Hlavní výrobní zařízení Kotel Ve vybrané variantě se uvažuje výstavba dvou uhelných kotlů. Tyto kotle musí umožnit spalování obou uvažovaných paliv. Předpokládané parametry uhelného kotle: Hmotnostní tok páry ………………………………… .............................. 40 Tlak páry .................................................................................... 45 Teplota páry……………………………………..............................………. 490 Teplota napájecí vody ............................................................. 115 Účinnost kotle…………………………………….................................... 90,5

t/hod bara °C °C %

Předpokládané objemy spalin jednoho kotle, palivo Bílina hp1: Objem suchých spalin (6 % O2) .......................................... ~44 800 Nm3/hod Koncentrace SO2 v suchých spalinách (6 % O2) ...................... 2 838 mg/Mm3 Předpokládané objemy spalin jednoho kotle, palivo Litvínovské hp1 : Objem suchých spalin (6 % O2) .......................................... ~43 300 Nm3/hod Koncentrace SO2 v suchých spalinách (6 % O2) ...................... 3 992 mg/Mm3

15

Uhelné kotle se uvažují takového provedení, které bude v maximální možné míře eliminovat emise NOx již primárními opatřeními tak, aby potřebné sekundární opatření byly co nejmenší.

Celkové roční spotřeby a výroby zdroje – Dodávka Výroba tepla do elektrické CZT energie v teplé motory vodě

Dodávka tepla do CZT – 1,0MPa pára

Dodávka tepla do CZT – 2,0MPa pára

Roční spotřeba uhlí

Roční spotřeb a plynu

Výroba elektrické energie TG

[t/h]

[MWht/ r]

[MWhe]

[MWhe]

[GJ]

[GJ]

[GJ]

133 678

270 713

151 067

119 624

329 671

191 369

66 401

15

Spotřeba vody (ztráty kondenzá tu + odpar chl. věží) 3 [m /rok] 636 330

Provozní hodiny plynových motorů [hod/rok] 12 264

Scénář BAT – popis technického řešení nezbytného k dosažení úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technika Primární opatření ke snižování emisí oxidu siřičitého Využití nízkosirného paliva nebo paliva se zásaditými sloučeninami v popelu s odsířením uvnitř kotle Přechod na nízkosirné palivo je opatřením, které můře značně omezit emise SO2. V případech, kde je k dispozici možnost dodávek, může být realizovatelnou volbou záměna paliva, což může znamenat paliva s vysokým potenciálem odsíření uvnitř kotle v důsledku obsahu vápence (nebo jiných aktivních sloučenin) v popílku. U černého uhlí je běžný obsah 5 % vápence, ale ne obecně. U hnědého uhlí a rašeliny může být vyšší, s účinkem snížení až 80 % síry v závislosti na palivu a systému spalování. Využití absorbentů v systémech spalování ve fluidním loži Na využití absorbentů v systémech spalování ve fluidním loži jsou založeny integrované systémy odsiřování. To vymezuje teplotu spalování asi na 850 0C. Běžně využívaným absorbentem je CaO, Ca(OH)2 nebo CaCO3. Reakce potřebuje přebytek absorbentu se stechiometrickým poměrem (palivo: absorbent) 1,5 až 7 podle typu paliva. Následkem koroze vlivem chloru je podíl odsíření omezen na 75 %. Tato technika se využívá hlavně ve velkých spalovacích závodech na uhlí.

Sekundární opatření ke snížení emisí oxidu siřičitého a. Mokré pračky 16

Převažujícími technologiemi odsiřování spalin jsou mokré vypírací metody, zejména pochody na bázi vápenec-sádrovec. Zaujímají okolo 80 % podílu na trhu a používají se u velkých užitkových kotlů. Je to důsledkem jejich vysoké účinnosti odstranění SO2 a jejich vysoké spolehlivosti. Jako sorbentu se ve většině případů používá vápence, protože je v mnoha zemích k dispozici ve velkém množství a je pro proces levnější než ostatní sorbenty. Vedlejšími produkty je buď sádrovec nebo směs síranu a siřičitanu vápenatého v závislosti na způsobu oxidace. b. Mokrá vápno-vápencová metoda První úspěšné zařízení s mokrou vápennou metodou bylo vybudováno v roce 1972 společností Mitsui Miike Engineering Company (MMEC) v Omuta, závodě firmy Mitsui Aluminium, spalujícím uhlí, v Japonsku. Zařízení pouţívalo vápennou suspenzi a získával se kal siřičitanu a síranu vápenatého s popílkem, který se likvidoval v odkališti. Od té doby se potom vápno-vápencové pračky staly populární v USA, ale nikoliv v ostatních zemích, a to hlavně z důvodu potřeby velkých územních prostor pro zneškodňování kalu. První zařízení s mokrou vápencovou pračkou produkující sádrovec pro užitný kotel spalující uhlí postavila firma MMEC v elektrárně Takasago u společnosti Electric Power Development Company (EPDC), která je uvedla do provozu v roce 1975. Zařízení mělo z počátku při najíždění problémy, ale od roku 1977 převyšovala spolehlivost provozu 99 %. Dnes jsou vápno-vápencové pračky nejrozšířenějšími systémy odsiřování spalin, jenž zaujímají asi 80 % podílu veškeré instalované kapacity odsiřování spalin. Obvykle se jako reakčního činidla používá vápence, protože se vyskytuje ve velkém množství v mnoha zemích a je obvykle 3x až 4x levnější než jiná reakční činidla. Vápno se běžně používalo jako reakční činidlo u dřívějších zařízení pro jeho lepší reaktivnost s oxidem siřičitým. Vápno se však nahradilo vápencem, aby se odstranila rizika kalcinace vápna, a tím se snížily energetické a finanční náklady a časové nároky na opravy. Nicméně v některých případech se namísto vápence musí použít vápna kvůli požadavkům uživatelů na bělost sádrovce z odsiřování. V každém případě by odsiřování spalin používající vápenec mohlo dosáhnout téměř stejné míry odstranění SO2 jako s vápnem. Reakční schopnost vápence má důležitý vliv na účinnost systému

16

odsiřování spalin; v současné době však neexistuje žádná standardní nebo znormovaná metoda k otestování reaktivnosti. Ostatní reakční činidla jako např. vápno obohacené hořčíkem se používají také. Spaliny (kouřové plyny) opouštějící systém odlučování pevných částic procházejí obvykle přes výměník tepla a vstupují do absorbéru s odsiřovacím činidlem, ve kterém se odstraní SO2 přímým kontaktem s vodnou suspenzí jemně mletého vápence, jenž má mít více než 95 % CaCO3. Čerstvá vápencová břečka se vpouští do absorbéru nepřetržitě. Vyprané spaliny procházejí odlučovačem mlžných kapek (demisterem) a vypouštějí se komínem nebo přes chladící věže do atmosféry. Reakční produkty se odtahují z absorbéru a posílají se na odvodnění a další zpracování. Mokré vápencové pračky se obvykle dělí na dvě kategorie podle typu oxidace; s nucenou oxidací a přirozenou oxidací. Způsob oxidace je určen chemickými reakcemi, pH reakční suspense a výslednými vedlejšími produkty. Postupy s mokrými metodami prošly v posledních několika desetiletích rozsáhlým vývojem, který vedl ke zlepšení spolehlivosti a účinnosti odlučování, stejně jako ke sníženým nákladům. Spolehlivost je s nucenou oxidací běžně okolo 99 % a při přirozené oxidaci 95 aţ 99 %. Použitelnost mohou ovlivnit jak komponenty pračky, tak pomocné procesy spojené s pochodem v absorbéru. Správným opatřením pro úpravu odpadní vody z odsiřovacího zařízení a odstraňování těžkých kovů a suspendovaných látek se ukázala být metoda srážení hydroxidů a sirníků, čeření a odvodňování řídkého kalu. c. Metoda vypírání mořskou vodou Vypírání mořskou vodou využívá vlastností mořské vody absorbovat a neutralizovat oxid siřičitý obsažený ve spalinách. Je-li v blízkosti elektrárny k dispozici velké množství mořské vody, je nejpravděpodobnější, že se použije jako chladící médium v kondenzátorech. Následné zařazení kondenzátorů s mořskou vodou se může použít také pro účely odsiřování spalin. d. Mokrá magnezitová metoda 17

e. Reakčním činidlem při mokré magnezitové metodě je hydroxid hořečnatý, který se vytvoří po přidání vápenného hydrátu do mořské vody, aby se zvýšila alkalita. Proces se stal populární počátkem 80. let, nahradil vypírání sodnými činidly, protože hydroxid hořečnatý byl jako reakční činidlo méně nákladný než hydroxid nebo uhličitan sodný. Tak vzniká odpadní síranová kapalina. Postavilo se mnoho jednotek s tímto procesem, hlavně pro průmyslové kotle spalující uhlí. Pračka pro mokrou magnezitovou technologii se využívala hlavně u menších zařízení, tj. menších než 50 MW a proto se v tomto dokumentu dále nepopisuje. Charakteristické pro proces je, že se síran hořečnatý může vypouštět do moře, protože je, jako takový, složkou mořské vody. Investiční náklady jsou nízké, ale provozní náklady jsou vysoké. Tento proces je vhodný pouze pro zařízení, která se vyskytují blízko pobřeží.Mokrá čpavková metoda Při procesu vypírání čpavkem se SO2 absorbuje ve vodném čpavku za vzniku síranu amonného, vedlejšího produktu, který se dá použít jako hnojivo. V průmyslových zemích však existuje nadbytek tohoto hnojiva z dalších zdrojů. Proto se proces málokdy využívá, ačkoliv se v Číně postavily od roku 1987 jednotky s tímto procesem u kotlů spalujících olej o celkovém výkonu okolo 200 MWel. f. Injektáž sorbentu - Injektáž sorbentu do topeniště Injektáž sorbentu do topeniště znamená přímou injektáž suchého sorbentu do proudu plynu z topeniště kotle Běžnými sorbenty jsou: práškový vápenec (CaCO3), vápenný hydrát (Ca(OH)2 a dolomit (CaCO3.MgCO3). V topeništi má zvýšení tepla za následek kalcinaci sorbentu za vzniku reaktivních částic CaO. Povrch těchto částic reaguje s SO2 z kouřových plynů (spalin) za tvorby siřičitanu vápenatého (CaSO3) a síranu vápenatého (CaSO4). Tyto produkty reakce se potom zachycují zároveň s popílkem v zařízení k odlučování částic, obvykle v elektrostatickém odlučovači nebo tkaninovém filtru. Proces odlučování SO2 pokračuje v odlučovači a na filtračním koláči vytvořeném na tkaninovém filtru. Odpadní zbytky se zneškodňují například ukládáním na skládku za pečlivého dozoru, protože obsahují aktivní vápno a siřičitan vápenatý. Možné využití těchto odpadních produktů je předmětem výzkumu.

17

g. Injektáž sorbentu - Injektáž sorbentu do kouřovodu (suchá odsiřovací metoda) Injektáž sorbentu do kouřovodu znamená vstřikování sorbentu na bázi vápna nebo sodíku do spalin mezi ohřívačem vzduchu a stávajícím elektrostatickým odlučovačem nebo tkaninovým filtrem. h. Modifikovaný proces suchého odsiřování spalin Když se horké neupravené spaliny z kotle nebo z předřazeného odlučovače zavedou do reaktoru na suché odsiřování spalin zařízením pro rozptyl plynu, dostanou se do kontaktu s volně proudícím zvlhčeným práškem popílku a vápna. Jejich reaktivní složky se rychle absorbují do alkalických složek prášku. Voda se současně odpařuje, aby se dosáhlo teploty spalin, které je zapotřebí pro účinné zachycení SO2. Regulace rozptylování plynu, průtokové množství prášku, rozptyl a množství zvlhčující vody zajišťují, že se získají vhodné podmínky pro optimální účinnost odstranění SO2. i.

Kombinovaná injektáž sorbentu

Kombinovaná injektáž sorbentu je spojením nástřiku sorbentu do topeniště a do kouřovodu spalin ke zlepšení účinnosti odstranění SO2. Charakteristické pro hybridní injektáž sorbentu je využití vápence jako sorpčního činidla. Je to výhodné, protože vápenec je levnější než vápno, které se obvykle používá při rozstřiku v rozprašovacích sušárnách. Některé kombinované metody injektáže sorbentu dosáhly průmyslového využití díky hlavním následujícím provozním charakteristikám jako je:  poměrně vysoký podíl odstranění SO2  nízké investiční i provozní náklady  snadné dovybavení  snadný provoz a údržba bez manipulace se suspenzí  omezený prostor pro zařízení z důvodu menší velikosti strojního vybavení  žádná úprava odpadní vody není zapotřebí 18

j.

Suchá pračka s cirkulujícím fluidním ložem (CFB)

Proces s cirkulujícím fluidním ložem (vrstvou) je typem suché pračky, ale odlišuje se jak od rozprašovací sušárny, tak od injektáže sorbentu. Je to však jediná metoda svého druhu a je v tomto dokumentu zařazena pod procesy injektáže sorbentu jako suchá pračka s cirkulujícím fluidním ložem. k. Regenerativní procesy U regenerativních procesů se použité sorpční činidlo opět využívá a to po tepelné nebo chemické úpravě za současné tvorby koncentrovaného SO2, který se potom obvykle převádí na elementární síru. První regenerativní pochody se začaly průmyslově využívat od počátku 70. let. Protože se jedná o složité pochody, které vyžadují vysoké investiční náklady a rovněž více energie pro provoz, nedosáhly u spalovacích zařízení širokého využití. Před rozsáhlým používáním odsiřování spalin se síra využívala jako nákladný přírodní zdroj, ale dnes se získává z několika průmyslových pochodů a tedy poklesla její cena tak, že má nyní velmi nízkou komerční hodnotu. Protože se tyto pochody většinou vyplácejí jedině při výrobní návratnosti, znamenají nízké ceny síry, že jsou většinou neschopné konkurovat. Některé způsoby se změnily na jiné metody. Tyto procesy využívají pouze velká spalovací zařízení uvnitř nebo v blízkosti rafinerií nebo chemických závodů, když se využívá regenerace ve velkém měřítku v sídle průmyslu. l.

Proces se siřičitanem a kyselým siřičitanem sodným

Proces s kyselým siřičitanem sodným je nejrozšířeněji využívanou regenerativní metodou. Průmyslová zařízení, která tento proces využívají, se provozují u průmyslových kotlů a elektráren spalujících černé uhlí, hnědé uhlí včetně lignitu, olej a naftový koks. m. Proces s oxidem hořečnatým (MgO) Proces s oxidem hořečnatým je regenerativní metoda mokré vypírky využívající jako sorbentu roztoku hydroxidu hořečnatého. Je principiálně stejný jako mokrá vápencová vypírka až na stupeň regenerace

18

vyčerpaného sorpčního činidla. V předřazené pračce se odstraňuje ze spalin HCl a HF, aby se předešlo kontaminaci hořečnaté soli po absorpci SO2.

Zdůvodnění nedosažení hodnot úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami Technická opatření, která povedou ke snížení emisí SO2, budou realizovány v rámci projektu ekologizace a celkové obnovy stávající Teplárny Planá nad Lužnicí spočívající ve výměně stávajících dvou uhelných kotlů za nové menší doplněné o odsíření (mokrá vypírka), rekonstrukce vyřazeného kotle K4 (LTO) na plyn a odstavení třetího uhelného kotle a jeho náhradu čtyřmi novými plynovými motory s HRSG výměníky (využívající zbytkového tepla spalin k výrobě páry) a rekonstrukci stávajícího turbogenerátoru. Již v průběhu realizace projektu bude docházet ke snížení produkce emisí SO2 přechodem technologie na plyn a demontáží kotlů K2 a K3 náhradou za uhelné kotle K5 a K6 s fluidní technikou s emisními limity SO2 400mg/m3. Pro projekt bylo již vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení č.j. MESU-2290,2291/2013/OSÚ/SP/Pi-4/5, rozhodnutí dokládáme přílohou. Zahájení samotné realizace projektu bylo již zahájeno, dokončení je plánováno ve 2. pololetí r. 2015. Nová technologie bude splňovat parametry BAT a bude plnit požadované přísné emisní limity. Navíc, s ohledem na skutečnost, že ust. § 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší umožňuje spalovacím stacionárním zdrojů dodávajícím teplo do soustavy zásobování tepelnou energií až do konce roku 2022 plnit stávající mírnější emisní limity oproti specifickým emisním limitům stanovených prováděcím právním předpisem, přinese plánovaná ekologizace teplárny snížení zátěže životního prostředí s velkým předstihem oproti požadovanému termínu 1. ledna 2023. 19

V minulosti proběhly také několikadenní provozní zkoušky suchého a mokrého odsíření včetně měření emisí autorizovanou měřící skupinou (prokázaly nedostatečnost suché metody a nevhodnost řešení mokrou cestou pro stávající technologii).

Scénář BAT – popis technického řešení nezbytného k dosažení úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technika Čištění spalin zahrnuje jednak čištění spalin za uhelným kotlem a pak čištění spalin za plynovým motorem. Za uhelným kotlem bude instalován elektrostatický odlučovač (stávající), který zbaví spaliny tuhých částic, poté budou spaliny zavedeny do technologie odsíření, kde budou zbaveny oxidů síry až na úroveň požadovanou zákonem. Emise oxidů dusíku budou zajištěny pod limity jednak pomocí primárních opatření, a poté v případě potřeby pomocí sekundárního opatření, které bude představovat zástřik spalin redukčním činidlem. Dimenzování technologií čištění spalin úzce souvisí s vybraným typem kotle. Hlavní reakce mokrého odsíření Odsíření se uvažuje vzhledem k palivu s větším obsahem síry pomocí mokré metody. Spotřeba vápence bude pro tuto metodu asi 0,45 t/hod, při provozu obou kotlů na nominální výkon. Odsíření bude společné pro oba uhelné kotle a bude dimenzované na provoz obou kotlů na maximálním výkonu. Odsíření spalin proběhne v jednom absorbéru. Komín pro odsířené spaliny je umístěn přímo jako nástavec na absorbéru - z něj jsou odsířené spaliny vypouštěny přímo do ovzduší. Produkt mokré odsiřovací technologie - energosádrovec - je získáván odvodněním suspenze. Následně se

19

shromažďuje na expediční skládku a odváží se k likvidaci. Základní blokové schéma nabízené mokré odsiřovací technologie je uvedeno na následujícím obrázku. Obr. - Blokové schéma odsíření

Absorbér

Vent. 1 K1 Vápenec Voda

Vent. 2 K2

Budova odsíření

Sádrovec

Parametry použitého vápence: Požadovaná hrubost mletí ……………………………… 90

μm

Čistota vápence ………………………………………….

%

~ 90

Vlastní odsíření spalin probíhá v absorbéru, kde je proud spalin sprchován.

Hlavní chemické reakce mokrého odsíření probíhají následovně: 20

SO2 nejprve prochází z plynné fázi do kapalné fáze v kontaktní zóně SO2 + H2O = HSO3 + H dále ionty vodíku reagují s vápencem rozpuštěným ve vodě H + CaCO3 = HCO3 + Ca následně část iontu siřičitanu a uhličitanu reagují přímo s CO2 a vzniká siřičitan vápenatý HCO3 + HSO3 = SO3 + H2O + CO2 SO3 + Ca = CaSO3 ve sprchové částí absorbéru zůstávají ionty vápníku a siřičitanu v přesyceném roztoku (pH klesá o 0,4 až 0,8) a jen malý podíl přechází do pevného skupenství CaCO3 + ½ H2O = CaSO3 . ½ H2O vzduch, který se do jímky absorbéru přivádí z dmychadel, slouží k proměně siřičitanů na sírany. Probíhající reakce vlivem kyslíku jsou následující: HCO3 + HSO3 + O = SO4 + H2O + CO2 SO4 + Ca = CaSO4 CaSO4 + 2H2O = CaSO4 . 2H2O Reakce, které jsou zde popsány, probíhají nepřetržitě. S tím je spojená i nepřetržitá spotřeba vápence CaCO3 a nepřetržitý vznik energosádrovce CaSO4.

20

Funkce odsiřovacího zařízení Při kontinuálním sprchování spalin, které procházejí přes odsiřovací absorbér, se složky SOX zachycují ve vodním roztoku (Vzniklá kapalina nazývaná odsiřovací suspenze). Kromě kyselých složek obsahuje všechny chemické složky odsiřovacího procesu (CaCO3, CaSO3, CaSO4, HF, HCl a jiné). Touto suspenzí se sprchují veškeré spaliny procházející přes odsiřovací absorbér. Suspenze se shromažďuje ve spodní části absorbéru (quencheru). Aby se zabránilo poklesu pH odsiřovací suspenze v quencheru pod přípustnou mez, je do absorbéru kontrolovaně přiváděn čerstvý sorbent (vápenec) v závislosti na pH. Na základě pH a hustoty se dává přes řídící systém signál jak čerpadlu energosádrovce k odpuštění části odsiřovací suspenze, tak čerpadlu vápencové suspenze k následnému přísunu čerstvého CaCO3 z nádrže přípravy sorbentu. V procesu odsíření dochází k odpařovaní vody, která odchází ve formě vodní páry z absorbéru mokrým komínem. K dalšímu úbytku vody z absorbéru dochází také vlivem odčerpávání energosádrovcové suspenze. Veškerou vodu, která takto nevratně z procesu odchází, je nutné neustále nahrazovat novou procesní vodou. Hospodářství aditiva - Odsíření

21

Jako aditivum odsíření bude sloužit vápenec. Vápencové hospodářství bude představovat zejména skladování vápence, jeho stáčení a jeho doprava k vlastní technologii odsíření. Silo vápence bude vybudováno v blízkosti technologie odsíření a to tak aby bylo umožněno snadné stáčení vápence z autocisteren. Silo bude dimenzováno na 7 dní provozu. Stáčení mletého vápence bude pomocí tlakového vzduchu ze stávajících rozvodů. Ve spodní části zásobníku bude umístěno provzdušňovací nebo mechanické zařízení, sloužící pro uvolnění vápence ze zásobníku. Vnitřní plochy zásobníku budou opatřeny skluzovým plastovým vyložením. Na stropě zásobníku bude umístěno odvětrávací a odlučovací zařízení pro odvod zaprášeného vzduchu. Zásobník bude jištěn přetlakovým i podtlakovým ventilem. Pod výsypkami zásobníku budou umístěny deskové uzávěry, za nimi rotační podavače řízené frekvenčními měniči. Pro další využití vápence v odsiřovací technologii je nutné nejprve vápenec smíchat s vodou, to již bude popsáno v provozním souboru odsíření. Parametry sila vápence: Objem sila ……………………………… ..............................................................70 Průměr sila ...............................................................................................3 Výška sila…………….................................................................................11,6 Zásoba pro provoz…………… .......................................................................7

m3 m m dní

Hospodářství produktu odsíření Z odsiřovacího reaktoru je odebírána energosádrovcová suspenze. Tato suspenze se odvodní – výsledkem je čistý energosádrovec, přebytečná suspenze (sádrovcová voda) se vrací zpět do odsiřovacího reaktoru. Vzniklý energosádrovec je sypká, mokrá a nelepivá směs připomínající mokrý písek. Velikost zrn je obvykle pod 1 mm. Množství vody, které energosádrovec váže (povrchová voda), představuje cca 10 ÷ 15 % jeho hmotnosti. Podíl této povrchové vody je úměrný stupni odvodnění. Energosádrovec je vlhká směs, kterou lze bez problémů přepravovat na volné ložné ploše bez zakrytí. Energosádrovec bude možné využívat pro stavební účely.

21

5. Hodnocení ve vztahu k životnímu prostředí 5.1 Základní informace k oblasti životního prostředí Látka/Skupina látek/Ukazatel

Údaje o emisích (t) 2009

2010

2011

2012

2064,2

2090,8

1757,6

1438,1

Následující tabulka ukazuje míru plnění emisních limitů v letech2009-2011 2009 2010 Znečišťující látka Jednotka Limit Plnění Limit Plnění SO2 mg/Nm3 1700 1443,8 1700 1546,7

22

Limit 1700

2011 Plnění 1752,8

Emisní významnost

Jedná se o vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší, který produkuje cca 1/5 všech emisí SO2 v Jihočeském kraji a je tedy nejvýznamnějším bodovým zdroje emisí SO2. V rámci aktualizace PZKO Jihočeského kraje (2012) byl tento spalovací zdroj identifikován, jako zdroj, který bude muset investovat do ekologizace provozu.

Imisní významnost

Z provedené analýzy úrovně znečištění ovzduší na území Zóny Jihočeský kraj dle PZKO 2012 vyplývá:  k překračování imisních limitů dochází pouze ojediněle a pouze pro 24hodinový imisní limit pro PM10, zejména na dopravně orientované lokalitě v Táboře a ve městě Vodňany;  na základě modelového hodnocení úrovně znečištění byla identifikována v roce 2010 překročení imisního limitu rovněž v dalších menších obcích: Týnu nad Vltavou, Bechyni a Milevsku;  k překračování cílového imisního limitu dochází především u benzo(a)pyrenu a to na základě výsledků modelování, u troposférického ozonu dochází, stejně jako v jiných částech České republiky k dramatickému snižování plochy území, kde byly cílové imisní limity překročeny;  úroveň znečištění ovzduší všemi ostatními znečišťujícími látkami se pohybuje hluboko pod stanovenými přípustnými úrovněmi;  imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace pro NOx a SO2 nejsou překračovány, k překračování cílového imisního limitu pro troposférický ozon dochází opakovaně;

Dle závěrů rozptylové studie vyplývá, že při standardním provozu nepůsobí tento zdroj ve svém okolí nadměrné znečištění ovzduší SO2. Všechny krátkodobé i průměrné denní příspěvky koncentrací těchto látek zůstávají

22

pod příslušnými imisními limity i za nepříznivých rozptylových podmínek a jejich příspěvky k průměrným ročním koncentracím imisních limitů zdaleka nedosahují. Imisní pozadí NO2, NOx a SO2 v Plané nad Lužnicí a okolí v současnosti nedosahuje hodnot blížících se k imisním limitům. Podrobnosti jsou uvedeny v rozptylové studii, která byla zpracována jako podklad pro žádost k obnově teplárny pod názvem „Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí“ z prostředků OPŽP, Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí

5.2 Emisní významnost výjimky

23

Parametr

Scénář BAT

Návrhový scénář

Rozdíl mezi scénářem BAT a návrhovým scénářem

Emisní limit

400 mg/m3

2700 mg/m3

2300 mg/m3

Celkové emise za rok

317,8 t

2128 t

1810 t

Celkové emise za 953,4 t předpokládanou dobu trvání výjimky (tj. 2013-2015)

5562 t

4608 t

Roční produkce emisí, uhelné kotle, palivo HU Bílina - stav dle BAT pro rekonstrukci, od 1.1.2016 Znečišťující látka

Roční produkce emisí za kotlem [t/rok]

Emisní limit [mg/Nm3]

Roční emise po vyčištění spalin [t/rok]

CO2 SO2 NOx CO TZL

214 918 2 225 361,6 272,6 9 200

400 300 250 20

214 918 361,6 271,2 272,6 18,1

5.3 Vyhodnocení znečištění životního prostředí a úrovně ochrany životního prostředí v případě schválení navrhovaného emisního limitu Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného Při hodnocení stávající úrovně znečištění území – Kvalita ovzduší (či jiné složky životního v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 k, ve prostředí) ve vztahu k relevantním emisím

23

formátu shapefile (.shp ESRI). Tyto mapy zveřejňuje MŽP na internetových stránkách www. Chmu.cz. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit

Stávající imisní zatížení v lokalitě na základě vymezení území se zhoršenou kvalitou ovzduší za předchozích 5 kalendářních let Stávající imisní zatížení území bylo vyhodnoceno na základě §11 bod 6 zákona 201/2012 Sb., „K posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů podle odstavce 5, se použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let. Tyto hodnoty ministerstvo každoročně zveřejňuje pro všechny zóny a aglomerace způsobem umožňujícím dálkový přístup“. Vymezení oblastí OZKO (Oblastí zhoršené kvality ovzduší) bylo provedeno graficky.

24



NO2 oxid dusičitý Průměrné roční koncentrace škodliviny NO2 jsou uvedeny na obrázku výše. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 9,1 µg/m3. Tedy na úrovni cca 23 % imisního limitu. Pro maximální hodinové koncentrace nejsou takto hodnoty stanoveny.

24



PM10 prachové částice velikosti pod 10 µm Průměrné roční koncentrace škodliviny PM10 jsou uvedeny na obrázku výše. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 20,1 µg/m3. Tedy na úrovni cca 51% imisního limitu.

36. nejvyšší vypočtená koncentrace by měla pro vymezení OZKO dosahovat hodnot 50 µg/m3 a více. Nejvyšší vypočtené koncentrace pro vyhodnocení stávajícího stavu dosahují hodnot nižších a to na úrovni 38,1 µg/m3.

25

 PM2,5 prachové částice velikosti pod 2,5 µm

Průměrné roční koncentrace škodliviny PM2,5 jsou uvedeny na obrázku výše. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 14,4 µg/m3. Tedy na úrovni cca 58% imisního limitu. Imisní limit je stanovený na úrovni 25 µg/m3.

25



benzen

Průměrné roční koncentrace škodliviny benzenu jsou uvedeny na obrázku výše. Imisní limit pro tuto škodlivinu je 5 µg/m3. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 1,3 µg/m3. Tedy na úrovni cca 26% imisního limitu.



BaP benzo(a)pyren

Průměrné roční koncentrace škodliviny BaP jsou uvedeny na obrázku výše. Imisní limit pro tuto škodlivinu je 1 ng/m3. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 0,57ng/m3. Tedy na úrovni cca 57 % imisního limitu.

26

Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví zavedla národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, také imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Oxid siřičitý - na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2012 k překročení imisního limitu pro roční ani zimní průměrnou koncentraci. Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace Oxidu siřičitého nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m-3. V roce 2008 došlo na celém území České republiky k dalšímu snížení znečištění touto látkou, v letech 2009 a 2010 byly zaznamenány mírné nárůsty ročního průměru na většině stanic. V roce 2011 roční i zimní průměrné koncentrace v porovnání s rokem 2010 na dvou třetinách

26

lokalit poklesly a na jedné třetině naopak mírně vzrostly. V roce 2012 došlo oproti předešlému roku k nárůstu zimních průměrných koncentrací na dvou třetinách lokalit. Roční průměrná koncentrace poklesla na polovině lokalit. Pro konstrukci mapy byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO2 s přihlédnutím k jejich klasifikaci; bodovými značkami jsou vyznačeny pouze stanice venkovské. Grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací SO2, vztažené k imisnímu limitu pro roční průměr (zdroj - http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/obsah.html)

27 Předpokládané dopady na úroveň imisí po realizaci scénáře BAT

Po realizaci záměru dle platných BAT dojde ke snížení emisí SO2 o 3 228 t/rok a tento pokles produkovaných emisí bude mít pozitivní vliv na Předpokládané dopady na úroveň imisí po koncentraci SO2 v ovzduší. Bližší porovnání kvality schválení návrhového scénáře včetně realizace ovzduší před a po realizaci záměru obnovy případných opatření na jiných zdrojích / teplárny vyplývá z výsledků a grafického znázornění v příspěvkové rozptylové studii, která zařízeních (pokud jsou navrhována je přílohou tohoto posouzení.

1. Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví zavedla národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, také imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Oxid siřičitý - na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2012 k překročení imisního limitu pro roční ani zimní průměrnou koncentraci. Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace Oxidu siřičitého nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m-3. V roce 2008 došlo na celém území České republiky k dalšímu snížení znečištění touto látkou, v letech 2009 a 2010 byly zaznamenány mírné nárůsty ročního průměru na většině

27

stanic. V roce 2011 roční i zimní průměrné koncentrace v porovnání s rokem 2010 na dvou třetinách lokalit poklesly a na jedné třetině naopak mírně vzrostly. V roce 2012 došlo oproti předešlému roku k nárůstu zimních průměrných koncentrací na dvou třetinách lokalit. Roční průměrná koncentrace poklesla na polovině lokalit. Pro konstrukci mapy byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO2 s přihlédnutím k jejich klasifikaci; bodovými značkami jsou vyznačeny pouze stanice venkovské. Grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací SO2, vztažené k imisnímu limitu pro roční průměr (zdroj - http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/obsah.html)

28

2. Vyhodnocení imisního zatížení na základě automatického imisního monitoringu AIM Pro posouzení vlivu stávajícího provozu zdrojů umístěných v Teplárně Planá n. Lužnicí není možné použít žádné ze stacionárních měření úrovně znečištění ovzduší. Na území Jihočeského kraje jsou provozována měření uvedená v tabulce č. 5. Nejblíže posuzované oblasti je umístěno stacionární měření ve města Tábor (CTAB), ale tato měřicí lokalita je označena jako městská dopravní, takže výsledky zde naměřené reflektují především intenzitu silniční dopravy.

Seznam a popis měřicích lokalit v zóně Jihočeský kraj - stav k roku 2010 Typ měřicí lokality Kód měření Lokalita Městská pozaďová, obytná

CCBDA

Č. Budějovice (Nerudova)

CCBT0, CCBTA CCBAM CCBAP Předměstská pozaďová, obytná CCBA0 CPRAA Venkovská pozaďová, přírodní

České Budějovice - Třešň. České Budějovice -Antala Staška Prachatice

CVODM

Vodňany

CHVOA

Hojná Voda

28

Typ měřicí lokality Městská pozaďová, obytná

Městská dopravní, obytná/obchodní

29

Kód měření

Lokalita

CCBDA

Č. Budějovice (Nerudova)

CCBT0, CCBTA CCHUM CCHUA CCHU0

České Budějovice - Třešň.

CKOCA

Kocelovice

CLUZM

Lužnice

CTABA CTABD

Tábor

Churáňov

Hodnoty 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010

České Budějovice - Antala Staška

B/S/R

33,0

36,0

41,0

České Budějovice (Nerudova)

B/U/R

38,1

38,0

46,8


B/U/R

29,2

31,4

34,6

Churáňov

B/R/N-REG

11,0

16,0

18,0

Tábor

T/U/RC

57,6

58,0

61,8

Vodňany

B/S/R

42,0

40,0

53,0

Průměrné roční koncentrace PM10 (µg.m-3) Název měřicí stanice

klasifikace

2008

2009

2010


B/S/R

18,6

20,6

21,2


B/U/R

22,1

23,0

25,2


B/U/R

18,7

20,0

20,0

Churáňov

B/R/N-REG

5,9

8,1

8,3

Tábor

T/U/RC

31,1

32,2

32,5

Vodňany

B/S/R

20,6

21,0

26,0

Průměrné roční koncentrace NO2 – ochrana zdraví (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010


B/U/R

17,6

17,0

17,0


B/U/R

14,1

15,1

18,9

Churáňov

B/R/N-REG

6,8

8,7

13,5

Lužnice

B/R/AN-REG

17,6

12,3

10,6

Prachatice

B/S/R

11,2

Tábor

T/U/RC

29,3

29,2

28,7

Vodňany

B/S/R

14,7

15,2

15,2

Hojná Voda

B/R/N-REG

6

6,6

6,9

Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 – ochrana zdraví (µg.m-3)

29

18,2

30

Název měřicí stanice

klasifikace

2008

2009

2010


B/U/R

67,5

60,4

84,2


B/U/R

54,5

51,6

84,2

Churáňov

B/R/N-REG

54,9

53,6

59,3

Prachatice

B/S/R

57,0

-

130,5

Tábor

T/U/RC

82,6

86,7

101,2

Hojná Voda

B/R/N-REG

32,5

41,9

29,6

Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr CO (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010


B/U/R

1469,1

Prachatice

B/S/R

1880,3

1924

1835,6

Tábor

T/U/RC

2483

2266

2133,7

Hodnoty 26. nejvyšší 8-hodinová koncentrace O3 – ochrana zdraví (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace 2008

2009

2010


B/U/R

118,5

112,0

109,3

Churáňov

B/R/N-REG

135,8

116,4

115,9

Kocelovice

B/R/N-REG

117,2

111,9

112,7

Prachatice

B/S/R

116,8

110,3

98,6

Tábor

T/U/RC

104,6

107,2

109,5

Hojná Voda

B/R/N-REG

129,6

122,1

118,7

Průměrné roční koncentrace SO2 – ochrana zdraví (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010


B/U/R

4,6

4,1

7,8


B/U/R

10,2

9,2

Churáňov

B/R/N-REG

1

1,2

1,8

Lužnice

B/R/AN-REG

0,6

0,8

1,5

Prachatice

B/S/R

5,3

Tábor

T/U/RC

11,1

10,1

12,2

Vodňany

B/S/R

2,3

2,4

3,1

Hojná Voda

B/R/N-REG

1,2

1,3

1,9

Hodnoty 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2 – ochrana zdraví (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace 2008

2009

2010


B/U/R

49

42,3

59,1

Čes. Budějovice-Třešň.

B/U/R

54,6

53,3

Churáňov

B/R/N-REG

9,1

10,9

Prachatice

B/S/R

17,6

30

17,3

31

Název měřicí stanice

klasifikace

2008

2009

2010

Tábor

T/U/RC

90,5

62,3

59,7

Hojná Voda

B/R/N-REG

10,4

11,5

23,2

Hodnoty 4. nejvyšší 24-hodinové koncentrace SO2 – ochrana zdraví (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace 2008

2009

2010


B/U/R

15,3

13,1

21

Čes. Budějovice-Třešň.

B/U/R

22,3

22,1

Churáňov

B/R/N-REG

5,6

5,5

11,7

Prachatice

B/S/R

13,6

Tábor

T/U/RC

39,5

35,9

31,1

Vodňany

B/S/R

10,4

11,8

16,7

Hojná Voda

B/R/N-REG

6,4

7,4

15,6

Průměrné roční koncentrace olova – ochrana zdraví (ng.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010


B/S/R

6,5

5,3

5,6


B/U/R

4,9

7,1

3,7

Churáňov

B/R/N-REG

2,4

2,1

2,7

Průměrné roční koncentrace kadmia – ochrana zdraví (ng.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010


B/S/R

0,22

0,23

0,27


B/U/R

0,2

0,52

0,22

Churáňov

B/R/N-REG

0,08

0,07

0,09

Průměrné roční koncentrace niklu – ochrana zdraví (ng.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010


B/S/R

0,69

0,41

0,51


B/U/R

0,37

1,36

1,09

Churáňov

B/R/N-REG

0,37

0,32

0,28

Tab. 18 Průměrné roční koncentrace arsenu – ochrana zdraví (ng.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010


B/S/R

0,73

0,85

0,88


B/U/R

2,27

2,96

4,7

Churáňov

B/R/N-REG

0,24

0,24

0,36

Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu – ochrana zdraví (ng.m-3) Název měřicí stanice klasifikace 2008

2009

2010


1,36

1,47

B/S/R

31

1,35

32

Průměrné roční koncentrace benzenu – ochrana zdraví (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace

2008

2009

2010


B/U/R

0,9

1,05

1,13

Tábor

T/U/RC

1,95

1,53

-

Průměrné roční koncentrace NOx–ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace 2008

2009

2010

Churáňov

B/R/N-REG

9,5

11,2

16,5

Lužnice

B/R/AN-REG

17,6

12,3

10,6

Hojná Voda

B/R/N-REG

6,5

7,1

7,3

Expoziční index troposférického ozonu pro hodnocení ochrany vegetace AOT40 (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace 2008 2009

2010

Churáňov

B/R/N-REG

23186,2

22913,1

22665,5

Kocelovice

B/R/N-REG

19346,4

17393,3

16494,7

Prachatice

B/S/R

16182,4

15102,2

12822,3

Hojná Voda

B/R/N-REG

21644

23602,5

22149,2

Tab. 23 Průměrné roční koncentrace SO2 - ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace 2008 2009

2010

Churáňov

B/R/N-REG

1

1,2

1,8

Lužnice

B/R/AN-REG

0,6

0,8

1,5

Hojná Voda

B/R/N-REG

1,2

1,3

1,9

Průměrné zimní koncentrace SO2 - ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m-3) Název měřicí stanice klasifikace 2008/09

2009/10

2010/11

Churáňov

B/R/N-REG

1,41

1,99

3,55

Lužnice

B/R/AN-REG

0,93

1,98

1,59

Hojná Voda

B/R/N-REG

1,61

2,32

2,33

3. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2008 až 2010 Město Planá nad Lužnicí spadá pod územní působnost stavebního úřadu Městský úřad Sezimovo ústí. Na území tohoto stavebního úřadu dlouhodobě dochází k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a v roce 2006 došlo rovněž k překročení imisního limitu pro PM10. Z dostupných podkladů vyplývá, že příčinou těchto překračování je silniční doprava na silně zatížené dopravní komunikaci procházející městem Planá n. Lužnicí. Vymezení překročení imisního nebo cílového imisního limitu (v % území SÚ), období let 2005 až 2010 Stavební úřad 2005 2006 2007 2008 2009 2010 překročení PM10

-

11,2

-

-

-

-

překročení B(a)P

-

11,2

7,3

5,3

-

10,2

Zdroj: Věstníky MŽP

32

Po realizaci záměru dle platných BAT dojde ke snížení emisí SO2 o 3 228 t a tento pokles produkovaných emisí bude mít pozitivní vliv na koncentraci SO2 v ovzduší. Bližší porovnání kvality Předpokládané dopady na úroveň imisí po ovzduší před a po realizaci záměru obnovy schválení návrhového scénáře včetně realizace teplárny vyplývá z výsledků a grafického případných opatření na jiných zdrojích / znázornění v příspěvkové rozptylové studii, která zařízeních (pokud jsou navrhována je přílohou tohoto posouzení. Předpokládané dopady na úroveň imisí po realizaci scénáře BAT

Vzhledem k tomu, že výstupem z rozptylové studie je značný objem dat, interpretovaných rovněž v grafické podobě, je v následujícím textu prováděno porovnání hodnot vypočtených koncentrací v blízkých obcích a městech výpočtové oblasti:

33

1. Hodnocení stávajícího stavu, stavu při provozování zdroje na maximální výkon a při nedodržování emisního limitu pro škodlivinu SO2 A. Hodnocení skutečného stavu –2011 Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu SO2: - Maximální hodinová koncentrace 350 µg/m3 s přípustnou dobou překročení na úrovni 24 hodin za rok - Průměrná denní koncentrace 125 µg/m3 s přípustnou dobou překročení na úrovni 3 dny za rok

33

-

Průměrná roční koncentrace v zimním období 20 µg/m3

Maximální hodinové koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené četnosti překročení (pro příspěvek teplárny) dosahují hodnot 1,44 hodin za rok, a to v lokalitách severozápadně od teplárny u obce Větrovy. Nejvyšší vypočtené maximální hodinové příspěvky ke koncentraci SO2 v ovzduší ze zdrojů teplárny jsou na úrovni do 391 µg/m3. V následující tabulce je uvedena plocha s hodnotami nad imisní limit a plocha s překročením nad přípustnou četnost o více jak 24 hod. za kalendářní rok: Plochy překročení limitů pro SO2 - maximální hodinová koncentrace SO2 maximální hodinová koncentrace Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 350 µg/m3 2,5 Plocha [km2] s překročením imisního limitu nad přípustnou četnost za kalendářní rok - 24 0 hod/rok 24hodinové průměrné koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené koncentrace obecně jsou počítány regresní rovnicí z hodnot maximálních hodinových koncentrací. Proto je potřeba výsledky výpočtu pro průměrné denní koncentrace brát s určitou rezervou.

34

Nejvyšší vypočtené četnosti dosahují hodnot na úrovni do 4,10 dnů za rok. Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace SO2 jsou do úrovně 208 µg/m3. Z tohoto výpočtu je jasně patrný rozdíl mezi skutečnou úrovní znečištění ovzduší a modelovým výpočtem, který deklaruje horší hodnoty, než je skutečný stav. Nicméně pro porovnání variant výpočtu pro nejvyšší denní koncentrace SO2 mezi sebou jsou výsledky použitelné. V následující tabulce je uvedena plocha, na které byly vypočteny hodnoty nad imisním limitem průměrné denní koncentrace SO2 a plocha s hodnotami nad přípustnou dobou překročení průměrné denní koncentrace SO2: Plochy překročení limitů pro SO2 - nejvyšší průměrná denní koncentrace SO2 nejvyšší průměrná denní koncentrace Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 125 µg/m3 Plocha [km2] s překročením imisního limitu nad přípustnou četnost za kalendářní rok - 3 dny/rok

455 107,8

Roční průměrné koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené příspěvky zdrojů k průměrným ročním koncentracím SO2 jsou do 2,63 µg/m3. To představuje v nejzatíženější části území úroveň 10% imisního limitu.

B. Hodnocení stavu na maximální provoz kotlů a emisní limit v souladu s integrovaným povolením Hodnocení stavu na maximální provoz Teplárny Planá nad Lužnicí pro SO2 Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu SO2: - Maximální hodinová koncentrace 350 µg/m3 s přípustnou dobou překročení na úrovni 24 hodin za rok - Průměrná denní koncentrace 125 µg/m3 s přípustnou dobou překročení na úrovni 3 dny za rok

34

-

Průměrná roční koncentrace v zimním období 20 µg/m3

Maximální hodinové koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené četnosti překročení (pro příspěvek teplárny) dosahují hodnot 5,58 hodin za rok, a to v lokalitách severozápadně od teplárny u obce Větrovy. Nejvyšší vypočtené maximální hodinové příspěvky ke koncentraci SO2 v ovzduší ze zdrojů teplárny jsou na úrovni do 581 µg/m3. V následující tabulce je uvedena plocha s hodnotami nad imisní limit a plocha s překročením nad přípustnou četnost o více jak 24 hod. za kalendářní rok: Plochy překročení limitů pro SO2 - maximální hodinová koncentrace SO2 maximální hodinová koncentrace Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 350 µg/m3 15,3 Plocha [km2] s překročením imisního limitu nad přípustnou četnost za kalendářní rok - 24 0 hod/rok

35

24hodinové průměrné koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené koncentrace obecně jsou počítány regresní rovnicí z hodnot maximálních hodinových koncentrací. Proto je potřeba výsledky výpočtu pro průměrné denní koncentrace brát s určitou rezervou. Nejvyšší vypočtené četnosti dosahují hodnot na úrovni do 4,7 dnů za rok. Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace SO2 jsou do úrovně 239 µg/m3. Z tohoto výpočtu je jasně patrný rozdíl mezi skutečnou úrovní znečištění ovzduší a modelovým výpočtem, který deklaruje horší hodnoty, než je skutečný stav. Nicméně pro porovnání variant výpočtu pro nejvyšší denní koncentrace SO2 mezi sebou jsou výsledky použitelné. V následující tabulce je uvedena plocha, na které byly vypočteny hodnoty nad imisním limitem průměrné denní koncentrace SO2 a plocha s hodnotami nad přípustnou dobou překročení průměrné denní koncentrace SO2: Plochy překročení limitů pro SO2 - nejvyšší průměrná denní koncentrace SO2 nejvyšší průměrná denní koncentrace Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 125 µg/m3 Plocha [km2] s překročením imisního limitu nad přípustnou četnost za kalendářní rok - 3 dny/rok

576 138

Roční průměrné koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené příspěvky zdrojů k průměrným ročním koncentracím SO2 jsou do 3,85 µg/m3. To představuje v nejzatíženější části území úroveň 19,25% imisního limitu.

C. Hodnocení stavu při překročení emisního limitu SO2 na úrovni 2253 mg/m3 po dobu ¼ ročního časového fondu. Hodnocení stavu překročení emisního limitu Teplárny Planá nad Lužnicí pro SO2 Hodnocení příspěvků stacionárních zdrojů Teplárny Planá n. Lužnicí Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu SO2: - Maximální hodinová koncentrace 350 µg/m3 s přípustnou dobou překročení na úrovni 24 hodin za rok - Průměrná denní koncentrace 125 µg/m3 s přípustnou dobou překročení na úrovni 3 dny za rok - Průměrná roční koncentrace v zimním období 20 µg/m3

35

Maximální hodinové koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené četnosti překročení (pro příspěvek teplárny) dosahují hodnot 4,3 hodin za rok, a to v lokalitách severozápadně od teplárny u obce Větrovy. Nejvyšší vypočtené maximální hodinové příspěvky ke koncentraci SO2 v ovzduší ze zdrojů teplárny jsou na úrovni do 494 µg/m3. V následující tabulce je uvedena plocha s hodnotami nad imisní limit a plocha s překročením nad přípustnou četnost o více jak 24 hod. za kalendářní rok: Plochy překročení limitů pro SO2 - maximální hodinová koncentrace SO2 maximální hodinová koncentrace Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 350 µg/m3 Plocha [km2] s překročením imisního limitu nad přípustnou četnost za kalendářní rok - 24 hod/rok

36

7,4 0

24hodinové průměrné koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené koncentrace obecně jsou počítány regresní rovnicí z hodnot maximálních hodinových koncentrací. Proto je potřeba výsledky výpočtu pro průměrné denní koncentrace brát s určitou rezervou. Nejvyšší vypočtené četnosti dosahují hodnot na úrovni do 4,2 dnů za rok. Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace SO2 jsou do úrovně 226 µg/m3. Z tohoto výpočtu je jasně patrný rozdíl mezi skutečnou úrovní znečištění ovzduší a modelovým výpočtem, který deklaruje horší hodnoty, než je skutečný stav. Nicméně pro porovnání variant výpočtu pro nejvyšší denní koncentrace SO2 mezi sebou jsou výsledky použitelné. V následující tabulce je uvedena plocha, na které byly vypočteny hodnoty nad imisním limitem průměrné denní koncentrace SO2 a plocha s hodnotami nad přípustnou dobou překročení průměrné denní koncentrace SO2: Plochy překročení limitů pro SO2 - nejvyšší průměrná denní koncentrace SO2 nejvyšší průměrná denní koncentrace Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 125 µg/m3 Plocha [km2] s překročením imisního limitu nad přípustnou četnost za kalendářní rok - 3 dny/rok

502 115

Roční průměrné koncentrace SO2 Nejvyšší vypočtené příspěvky zdrojů k průměrným ročním koncentracím SO2 jsou do 2,8 µg/m3. To představuje v nejzatíženější části území úroveň 14% imisního limitu. D. Porovnání stávajícího stavu hodnocených stavů zdrojů Teplárny Planá nad Lužnicí pro škodlivinu SO2 Pro maximální hodinové koncentrace platí, z porovnávaných variant vychází nejlépe varianta „průměrného provozu“. Zde jsou nejvyšší vypočtené koncentrace na úrovni 391 µg/m3. Ve variantě „maximálního provozu“ jsou naopak koncentrace výrazně vyšší a to na úrovni 581 µg/m 3. Ve variantě „překročení emisního limitu“ jsou koncentrace výrazněn nižší než ve variantě „maximálního provozu“ a jsou na úrovni 494 µg/m3. Obdobně tak pro četnosti překročení imisního limitu 350 µg/m3. Pro „průměrný provoz“ platí četnosti překročení imisního limitu na úrovni 1,44 hod/rok. Ve variantě „maximální provoz“ jsou vypočtené koncentrace na úrovni 5,58 hodin za rok. Ve variantě „překročení emisního limitu“ dosahují vypočtené četnosti hodnot na úrovni 4,3 hodin za rok. Dále pak pro průměrné denní koncentrace platí následující. Za stávajícího stavu jsou průměrné nejvyšší denní koncentrace na úrovni 208 µg/m3. Ve variantě „maximálního provozu“ jsou naopak koncentrace

36

výrazně vyšší a to na úrovni 239 µg/m3. Ve variantě „překročení emisního limitu“ jsou koncentrace výrazněn nižší než ve variantě „maximálního provozu“ a jsou na úrovni 226 µg/m3. Pro četnosti překročení imisního limitu 125 µg/m3. Pro „průměrný provoz“ platí četnosti překročení imisního limitu na úrovni 4,1 den/rok. Ve variantě „maximální provoz“ jsou vypočtené koncentrace na úrovni 4,7 hodin za rok. Ve variantě „překročení emisního limitu“ dosahují vypočtené četnosti hodnot na úrovni 4,2 dnů za rok. Při porovnání příspěvků pro průměrné roční koncentrace SO2 platí následující: Ve variantě „průměrný provoz“ jsou nejvyšší vypočtené koncentrace na úrovni 2,63 µg/m3. Ve variantě „maximální provozů jsou nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace na úrovni 3,85 µg/m 3. Ve variantě „překročení emisního limitu“ dosahují vypočtené koncentrace 2,8 µg/m3. V následující tabulce je uvedeno porovnání hodnot vypočtených průměrných ročních koncentrací SO2 v obcích městech výpočtové oblasti. Vybrané výpočtové body byly vybrány rovnoměrně v celém hodnoceném území tak, aby bylo možno vyhodnotit vliv rekonstrukce zdroje na co nejvíce sídel.

37

Porovnání hodnot vypočtených průměrných ročních koncentrací SO2 [µg/m3] v obcích a městech výpočtové oblasti Překročení stávající stav Maximální výpočtový bod Průměrný provoz emisního celkový provoz limitu [µg/m3] 1.49 1.55 1.53 1079 4.71 0.92 1.17 0.98 1442 4.39 1.92 2.09 2.05 4260 4.83 0.55 0.66 0.59 4658 4.26 0.95 1.15 1.01 5191 5.05 0.77 0.89 0.82 5218 4.26 1.05 1.20 1.11 5248 5.06 1.28 1.40 1.37 5932 4.69 1.15 1.33 1.22 5952 5.10 1.24 1.32 1.32 6135 4.31 0.87 0.98 0.93 6250 4.67 1.22 1.38 1.30 6734 5.01 1.06 1.27 1.13 6863 5.01 1.39 1.50 1.48 7166 5.60 0.76 0.91 0.81 7342 5.04 1.34 1.57 1.43 7491 5.59 0.86 0.98 0.91 7667 5.28 1.38 1.55 1.47 7994 5.24 1.18 1.35 1.26 8262 5.59 V následující tabulce je uvedeno porovnání hodnot vypočtených nejvyšších průměrných denních koncentrací SO2 v obcích a městech výpočtové oblasti: Porovnání hodnot vypočtených nejvyšších průměrných denních koncentrací SO2 [µg/m3] v největších městech výpočtové oblasti

37

výpočtový bod

1079 1442 4260 4658 5191 5218 5248 5932 5952 6135 6250 6734 6863 7166 7342 7491 7667 7994 8262

Průměrný provoz

Maximální provoz

[µg/m3] 200.54 218.45 188.37 114.56 190.23 110.24 94.70 115.35 91.56 117.20 97.78 125.40 219.85 107.59 104.67 191.91 91.79 100.77 93.39

194.54 203.54 187.44 142.89 185.13 138.77 118.80 139.16 111.54 150.28 122.96 145.81 196.23 144.00 132.72 181.57 111.67 122.58 113.73

Překročení emisního limitu 174.62 181.33 169.72 125.45 170.50 120.70 103.68 126.28 100.25 128.36 107.07 137.30 181.80 117.85 114.62 171.17 100.50 110.33 102.25

38 V následující tabulce je uvedeno porovnání hodnot vypočtených maximálních hodinových koncentrací SO2 v obcích a městech výpočtové oblasti: Porovnání hodnot vypočtených maximálních hodinových koncentrací SO2 [µg/m3] v největších městech výpočtové oblasti výpočtový bod

1079 1442 4260 4658 5191 5218 5248 5932 5952 6135 6250 6734 6863

Průměrný provoz

Maximální provoz

[µg/m3] 156.36 163.05 151.47 99.32 152.24 95.58 82.11 100.01 79.39 101.61 84.77 108.73 163.55

326.88 366.79 298.49 168.78 289.81 160.11 137.03 160.92 128.66 185.53 141.83 175.19 334.06

38

Překročení emisního limitu 253.33 276.04 237.94 144.69 240.31 139.21 119.59 145.65 115.63 148.05 123.49 158.36 277.72

7166 7342 7491 7667 7994 8262

93.28 90.75 152.93 79.59 87.37 80.97

171.19 153.08 276.89 128.80 141.39 131.18

135.93 132.21 242.38 115.92 127.25 117.93

E. Závěr rozptylové studie Z výsledků imisního modelování vyplývají následující závěry. Nejnižší vypočtené koncentrace prakticky na celém hodnoceném území jsou pro všechny imisní charakteristiky ve variantě „průměrný provoz“. Ve variantě možné, tedy „maximální provoz“, tedy při 75% využití výkonů všech tří kotlů při 1700 mg/m3, a vyčerpání emisního stropu 2500 t emisí SO2 za rok, jsou vypočtené koncentrace výrazně vyšší. Při překročení měsíční střední hodnoty emisního limitu ve variantě „překročení emisního limitu“ nejsou dosahovány tak vysoké imisní koncentrace jako ve variantě „maximálního provozu“. Tedy limitujícím faktorem imisního zatížení ze zdroje je spíše parametr průměrný výkon kotle, než občasné nedodržení emisního limitu. Zásadním parametrem, jež by měl být zásadní pro tento zdroj než dojde k jeho rekonstrukci, je hodnota emisního stropu. Hodnota emisního stropu je zásadní pro příspěvek zdroje k celkovému imisnímu zatížení.

6. Vyhodnocení nákladů 39

Vývody této kapitoly vycházejí z porovnání nákladů dle parametrů plánovaného záměru obnovy teplárny dle žádosti o poskytnutí podpory z Operačního programu Životního prostředí, výzva č. 38. výzva OPŽP, název projektu - Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí –  Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí  Primární oblast podpory 2.2 - Omezování emisí  Podoblast podpory 2.2.a) Kotelny nad 5 MW Harmonogram projektu Přípravná fáze projektu Předpokládané datum zahájení zadávacího řízení Předpokládané datum zahájení realizace projektu Předpokládané datum ukončení realizace projektu Předpokládané datum zahájení provozu

1.1.2012 1.11.2012 1.5.2013 31.10.2015 31.10.2015

6.1 Porovnání nákladů Náklady na dosažení úrovně Kč/rok emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami či náklady na redukci emisí s obdobným efektem na životní prostředí

Vyhodnocení

39

Náklady – výnosy technologie (scénář BAT)

992 189 000 Kč (kompletní náklady projektu obnovy)

Projek byl zahájen.

Náklady na jiném místě zařízení

-

-

Náklady v oboru

-

-

Náklady na jiných zařízeních

-

-

Referenční náklady

-

-

6.2 Shrnutí vyhodnocení nákladů Shrnutí vyhodnocení nákladů na dosažení Vzhledem k již probíhající realizaci projektu úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými „Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí“ považujeme v daném harmonogramu technikami jinou alternativu technických opatření pro stávající technologii jako irelevantní.

40

7. Použité podklady (1) Energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb. a vyhlášky 425/2004 Sb. „Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí“ (H&D Engineering, spol. s r.o., Praha, červenec 2012), (2) Studie proveditelnosti Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí“ (H&D Engineering, spol. s r.o., Praha, červen 2012), (3) Žádost o poskytnutí podpory - Operační program Životní prostředí, výzva č. 38. výzva OPŽP

40

(4) TECHNICKÁ ZPRÁVA - Odsiřovací test v provozu teplárny AES Bohemia, Planá nad Lužnicí Mokrá odsiřovací technologie firmy Slavex (září 2011) (5) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (6) Vyhláška MŽP č. 415/2012 Sb., přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, (7) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování, ve znění pozdějších předpisů, (8) Integrované povolení - Teplárna AES Bohemia spol. s r.o. Planá nad Lužnicí / Teplárna C-Energy Bohemia s.r.o. Planá nad Lužnicí, ve znění pozdějších změn (http://www.mzp.cz/ippc), (9) Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností – https://www.ispop.cz/magnoliaPublic/ cenia-project/uvod/ohl-povinnosti.html, (10)Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro VELKÁ SPALOVACÍ ZAŘÍZENÍ http://www.ippc.cz/dokumenty/DC0068, (11)Oznámení záměru EIA - Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí (září 2012, http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP399), (12)ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ „Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí“ (MŽP, č.j. 93850/ENV/12, ze dne 2.11.2012) (13)Příspěvková rozptylová studie (Mgr. Jakub Bucek, Bucek s.r.o., srpen2012 vč. aktualizace 2013), (14)Sdělení odboru ochrany ovzduší, (http://www.mzp.cz/cz/emisni_faktory), 41

jímž

se

stanovují

emisní

faktory

(15)Metodický pokyn OOO, MŽP ke sčítání jmenovitých tepelných příkonů spalovacích stacionárních zdrojů a projektovaných kapacit jiných stacionárních zdrojů a k jejich zařazování podle zákona o ochraně ovzduší (http://www.mzp.cz/cz/scitani_stacionarnich_zdroju_znecistovani_ovzdusi) (16)Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování, ve znění p.p, (17)Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihočeského kraje - aktualizace 2012 (http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1449&par[lang]=CS) (18)5-ti leté průměry OZKO http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/11petileti/11petiletzip.html

8. Přílohy (1) Příspěvková rozptylová studie

41

-

Mgr. Jakub Bucek

42

42

Teplárna C-Energy Bohemia spol. s r.o. Planá nad Lužnicí

Recommend Documents