TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY)
JUDr. Martin Šimák, Ph.D.
ZÁKLADNÍ POJMY právo: pozitivní (ius positivum) x přirozené (ius naturale) objektivní x subjektivní právní řád – v rámci státu právní systémy („sdružují“ podobné právní řády): kontinentální typ – lex scripta, kodexy angloamerický typ (common law) – precedens
ZÁKLADNÍ POJMY právní vědomí de lege lata (z hlediska platného práva) de lege ferenda (jak by to mělo být)
právní normy: obecnost, vynutitelnost, závaznost dispozitivní x kogentní působnost normy – časová, prostorová, osobní
ČLENĚNÍ PRÁVA právo
mezinárodní x právo vnitrostátní právo soukromé x právo veřejné právo hmotné x právo procesní právní odvětví: právo ústavní, správní, finanční, sociálního zabezpečení, občanské, obchodní, rodinné, trestní, pracovní…
PRAMENY PRÁVA - OBECNĚ a) zákony a jiné normativní akty
platnost (vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR) ignorantia legis non excusat účinnost ústavní zákony – vyšší stupeň právní síly
b) právní obyčeje c) soudní precedenty d) normativní smlouvy
PRAMENY PRÁVA V ČR 1) primární právo Evropské unie 2) mezinárodní smlouvy
čl. 10 Ústavy ČR – aplikační priorita
3) zákonodárné akty ústavní zákony zákony zákonná opatření Senátu PČR
PRAMENY PRÁVA V ČR 4) normativní akty orgánů výkonné moci (exekutivy) rozhodnutí prezidenta republiky nařízení vlády vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů 5) obecně závazné vyhlášky územně samosprávných celků vyhlášky krajů a obcí nařízení krajů a obcí
SUBJEKTIVNÍ
PRÁVO, PRÁVNÍ POVINNOST
subjektivní právo (oprávnění):
právo určitého subjektu (osoby)
míra možnosti subjektu chovat se určitým způsobem
absolutní x relativní subjektivní práva
právní povinnost:
nutnost chovat se určitým způsobem
párový pojem
každému subjektivnímu právu odpovídá určitá povinnost jiného subjektu
chování:
aktivní (komisivní) = dare (dát) + facere (konat)
pasivní (omisivní) = omittere (zdržet se) + pati (strpět)
PRÁVNÍ VZTAHY subjektivní práva a právní povinnosti tvoří obsah právních vztahů vznikají mezi subjekty způsoby vzniku: ze zákona (ex lege) na základě relevantní právní skutečnosti - na lidské vůli závislé – jednání (právní x protiprávní) - na lidské vůli nezávislé (právní události, protiprávní stavy) rozhodnutím orgánu významnou právní událostí je čas – právní lhůty (hmotněprávní x procesní)
SUBJEKTY PRÁVA
osoby nadané právní subjektivitou
1) fyzické osoby, nasciturus 2) právnické osoby
sdružení osob (korporace) nebo sdružení majetku (nadace…)
jednají statutárním orgánem
deliktní způsobilost je omezena
PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST 1) Právní osobnost (dříve „právní subjektivita“) - § 15 NOZ
každý subjekt (FO – narozením, PO – vznikem)
2) Svéprávnost (= způsobilost právně jednat, dříve „způsobilost k právním úkonům“)
FO – nabývá se postupně, v plném rozsahu – dosažením zletilosti (18 let, § 30 NOZ) nebo uzavřením manželství osobou starší 16 let nebo emancipací osoby starší 16 let (= přiznání svéprávnosti soudem - § 37 NOZ)
omezení – pouze soud
PO – vznikem
zahrnuje i způsobilost k jednat protiprávně, tzn. nést následky vlastního protiprávního jednání
odchylná úprava svéprávnosti v některých odvětvích práva (trestní právo, pracovní právo…)
OMEZENÍ
SVÉPRÁVNOSTI
viz § 55 a násl. NOZ
plná svéprávnost může být během života fyzické osoby (zletilé i nezletilé) částečně pozbyta
úpravou těchto právních institutů se sleduje: a) jednak ochrana osob, které nejsou plně způsobilé samy jednat b) jednak i ochrana třetích osob, které s nimi jednají v rámci občanskoprávních vztahů
omezení svéprávnosti může provést jedině soud nyní již nelze osobu zcela zbavit svéprávnosti jako dříve
OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI
omezení jen na dobu nezbytnou, max. 3 roky – dobu lze prodlužovat
omezení způsobilosti soud zruší či změní, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k tomu vedly
úplné zbavení svéprávnosti od 1.1.2014 již není možné
OMEZENÍ
SVÉPRÁVNOSTI
za osobu omezenou na svéprávnosti činí veškeré právní úkony soudem ustanovený opatrovník
při výběru opatrovníka soud přihlíží k přání opatrovance
omezení svéprávnosti: pokud není FO z důvodu vážné duševní poruchy, která není jen přechodného charakteru, schopna právně jednat
soud určí rozsah omezení
právní jednání osoby, která není plně svéprávná, je neplatné, není-li k takovému jednání způsobilá (§ 581 NOZ)
rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života
ZASTOUPENÍ
viz ust. § 436 a násl. NOZ
zástupce:
jedná za zastoupeného osobně, jeho jménem
práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému
zástupce musí být svéprávný – ale pozor na ust. § 445 NOZ
vznik zastoupení:
ex lege: zákonné zastoupení (mezi manžely - § 696 NOZ) zastoupení nezletilých dětí jejich rodiči (§ 892 NOZ)
rozhodnutím státního orgánu (ustanovení poručníka nezletilému dítěti, ustanovení opatrovníka)
na základě dohody o plné moci (dohoda mezi zmocnitelem a zmocněncem) – uvede se rozsah zástupčího oprávnění
generální vs. speciální plná moc
PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST (PO)
je druhem odpovědnosti (vedle morální, politické…) v demokracii – rovnováha subjektivních práv a povinností porušení povinnosti = porušení rovnováhy a vznik újmy – řešeno úpravou právní odpovědnosti PO = nutnost nést právní následky svého (protiprávního) jednání v rámci existující PO dochází k vynucení dodatečného splnění povinnosti nebo k odstranění následků porušení (uvedením v předešlý stav, náhradou způsobené újmy) porušení povinnosti má tyto právní následky: a) trvání původní (primární) povinnosti b) vznik nové (sekundární) povinnosti
PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST (PO) formy PO: a) subjektivní PO (za zavinění) b) objektivní PO (bez ohledu na zavinění) - absolutní objektivní PO (není možnost liberace) - relativní objektivní PO (je možnost liberace, exkulpace) konstrukcí objektivní PO právo chrání přednostně zájmy poškozeného druhy PO: např. trestněprávní, občanskoprávní, disciplinární, pracovněprávní – mohou vzniknout i současně z jednoho porušení povinnosti
