TEORIE PRÁVA
11. PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI
Mgr. Martin Kornel
[email protected]
SPOLEČNOST
Společnost je sociální systém
Společnost představuje souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu, jehož parametry mohou svým jednáním ovlivňovat pouze částečně. Jan Keller: Úvod do sociologie. SLON, 2004
Rozlišujeme mezi tradiční a moderní společností (předěl představuje průmyslová revoluce, urbanizace a vznik moderního státu)
PRÁVO A SPOLEČNOST
Právo je základní normativní systém, kterým je do společnosti zaváděn řád
Právo je prostředkem regulace (seberegulace) společnosti - normuje žádoucí chování jednotlivců, přispívá k řešení společenských konfliktů a stabilizuje společenské vztahy
Právní normy mají být v souladu s jinými právními normami a právním řádem jako celkem
PRÁVO A JINÉ NORMATIVNÍ SYSTÉMY
Jiné normativní systémy působící ve společnosti: morálka; náboženství; tradice a obyčeje; normy zájmových organizací; politika
Právo se od ostatních normativních systémů liší zejména: Formou Sankcemi a vynutitelností Účinností
PRÁVO A MORÁLKA – TRADIČNÍ POJETÍ
morálka
právo Georg Jellinek: Právo je minimem morálky
PRÁVO A MORÁLKA – SOUČASNÉ POJETÍ
morálka
právo
V. Knapp: Existují právní normy zcela nezávislé na morálce, např. polovina měsíce je 15 dnů
ČESKÉ PRÁVO A MORÁLKA
§ 3 odst. 1 občanského zákoníku Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
§ 39 občanského zákoníku Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
PŮSOBENÍ JINÝCH NORMATIVNÍCH SYSTÉMŮ V MODERNÍ SPOLEČNOSTI
Snižuje se rozsah působení neprávních normativních systémů, dochází k extenzi právní regulace a výsledkem je, že i to, co dříve nemělo právní formu zprostředkování, se stále více institucionalizuje.
JUSTIFIKACE (ODŮVODNĚNÍ A OSPRAVEDLNĚNÍ) PRÁVA
Jusnaturalismus říká, že právo je dáno transcendentně (boží vůlí, apriorními zákonitostmi), naturálně (z povahy věci) nebo je jeho základ racionálně zdůvodnitelný. V tradičním pojetí je přirozené právo věčné, je naplněním vyšších zákonů a principů
Sociologické pojetí hledá odůvodnění práva ve společnosti samé, chápe jej jako produkt společnosti, přičemž zdůrazňuje jeho vývojový aspekt.
LEGITIMITA X LEGALITA
Legitimita - oprávněnost státních orgánů k výkonu státní moci - založena na zákonnosti, ochraně lidských práv a hodnot ,na kterých stojí právní řád
Legalita - v legislativní rovině spočívá v tom, že vydání právní normy může být uskutečněno jen v mezích stanovených právem, oprávněným subjektem a v právem stanovené formě
MOC A PRÁVO Moc je schopnost vnutit jinému svou vůli (Max Weber) Moc (z hlediska nositele):
Veřejná Soukromá Ideologická Politická Ekonomická
POTŘEBY, ZÁJMY A ÚČELY VE SPOLEČNOSTI
Právo je výsledek střetů potřeb a zájmů ve společnosti
Právo je prostředkem k dosahování účelů (bezprostřední x konečný účel)
Účelnost - spočívá v jeho funkčnosti, resp. efektivnosti (x redundantní; x obsolentní právní úprava)
Účelovost -- spočívá ve využívání práva k naplňování pouhých partikulárních cílů, bez hlubšího zdůvodnění společenské užitečnosti
DYNAMIKA A STABILITA PRÁVA
Žádoucí je stabilita práva, která zajišťuje právní jistotu a vytváří řád ve společnosti
Právo je však společenský jev spojený se společností, která prochází dynamickým vývojem, proto na vývoj musí reagovat i právo.
Příklad nestabilní právní úpravy: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (od přijetí novelizován 130 právními předpisy)
DYNAMIKA A STABILITA V RODINNÉM PRÁVU
Obecný zákoník občanský 1919-1950 -
Zákon č. 265/1949 Sb. o právu rodinném 1950-1964 - 3x novelizován
Zákon č. 92/1963 Sb. o rodině 1964-1989 – 1x novelizován 1989-2011 – 15x novelizován
ZÁMĚRNOST A SPONTÁNNOST V PŮSOBENÍ PRÁVA
Spontánnost (samovolnost, živelnost, neuvědomělost) se v právu uplatňuje prostřednictvím: právních obyčejů právních událostí a protiprávních stavů soudcovského práva právních principů
KONTINUITA A DISKONTINUITA VÝVOJE PRÁVA
Kontinuita práva svědčí o jeho stabilitě, diskontinuita o narušení dosavadního řádu.
Formální - kontinuita v pramenech práva, v právních institucích.
Materiální - kontinuita v hodnotových základech práva.
Problematika revolučních „přerodů“ států (např. recepční norma 1. republiky).
PROBLÉM „ODPORNÉHO UDAVAČE“
Formuloval Lon Fuller v díle Morálka práva
Založen na situaci, kdy se v demokratickém právním státě na základě voleb dostala k moci strana „purpurových košil“
Následně ve státě zavládl teror, během kterého řada běžných lidí působila jako udavači
Poté došlo ke svržení této strany, a nyní je ze strany společnosti požadováno potrestání udavačů
PROBLÉM „ODPORNÉHO UDAVAČE“ RADY NÁMĚSTKŮ MINISTRA SPRAVEDLNOSTI 1.
Udavači informovali o tehdy protiprávních činech. Vláda purpurových košil byla zákonná. Není proto možné trestat udavače za jednání, které bylo v souladu s právem.
2.
Nástupem purpurových košil k moci přestalo právo existovat. Existovala pouze válka všech proti všem a udavačství bylo jejich součástí. Udavače nemůžeme trestat, protože nejednali ani protiprávně, ani v souladu s právem.
PROBLÉM „ODPORNÉHO UDAVAČE“ RADY NÁMĚSTKŮ MINISTRA SPRAVEDLNOSTI 3.
Existoval jak normální život, tak zločiny strany a jejich členů. Pokud filosofie strany narušovala normální cíle a způsoby soudního rozhodování, musíme zasáhnout. Je nutno potrestat ty udavače, jejichž jednání bylo podle tehdejšího práva protiprávní. Jak vyřešit problematické případy nevím.
4.
Je nutné přijmout nový zákon, který by problém odporného udavače vyřešil a stanovil tresty za činy, které spáchali.
PROBLÉM „ODPORNÉHO UDAVAČE“ RADY NÁMĚSTKŮ MINISTRA SPRAVEDLNOSTI 5.
Není možné přijmout retroaktivní zákon, tím by se současný stát uchýlil ke zcela stejným prostředkům, jako vláda purpurových košil. Nechme lid, aby odporné udavače potrestal sám.
RADBRUCHOVA FORMULE
Gustav Radbruch – zastánce pozitivismu, bývalý ministr spravedlnosti Výmarské republiky V případě že rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností dosáhne nesnesitelné míry, musí zákon jakožto „zákonné neprávo“ ustoupit „nadzákonnému právu“.
ŘEŠENÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
Norimberský proces Nacističtí zločinci odsouzeni na základě Dohody o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Evropské Osy, spolu s připojeným Statutem vojenského tribunálu ze dne 8.srpna 1945, publikováno pod č. 164/1947 Sb., (tzv. Londýnská charta)
ČESKOSLOVENSKO A ČESKÁ REPUBLIKA PO ROCE 1989
Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti něm § 2: ... režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný. Doba od 25.2.1948 do 29.12.1989 se nezapočítává do promlčecí doby trestných činů, pokud z politických důvodů nedošlo k odsouzení.
•
Rehabilitace a rušení či mírnění trestů.
Navracení majetku - restituce.
