Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Teorie přístupů k tvorbě expozic. Specifika muzejního a obecného výstavnictví – historická muzeologie. Typologie výstav a její znaky. Výstavní řeč.
Václav Rutar
metodika přednášky
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Úvod do problematiky – principy tvorby metodiky Zpracování metodiky k teorii přístupů k tvorbě expozic a k pojednání tématu tzv. muzejně-výstavní řeči je výzvou. K muzeografickému pojetí muzejní prezentace, tedy popisu technik práce při vytváření výstav, je dnes již i v češtině dostupné množství hodnotné literatury. Možnosti přečíst si něco o správném vytváření výstavních textů, vhodném způsobu spolupráce s architekty a designéry či nejlepším způsobu rozmístění exponátů ve výstavě jsou široké. Stejně tak se v posledních desetiletích objevilo množství firem, specializujících se na vitriny, muzejní osvětlení apod., takže i možnosti vybavování muzejních výstavních sálů jsou rozmanitější. Na čem je však celá muzejní prezentace postavena? Co ji teoreticky podkládá? Existují nějaké společné požadavky a povinnosti, které musí každý výstavní projekt, ač třeba i nezáměrně, zohlednit? Z hlediska teorie je možno hovořit především o zákonitostech komunikačního kanálu, feedbacku, ostenzi nebo evaluaci výstav. Můžeme se zamýšlet nad působením výstav na intelekt a na emoce. Přes toto všechno mě úvahy nad smyslem prezentace vždy dovedou k větě Davida Deana z publikace Museum Exhibition: „People are the only reason for museum to exist“. Tématický a časový rozsah přednášky příliš neumožňuje vypracování drobnějšího celistvého textu, který by mohl být dostatečně vyčerpávající. V souladu s ustanoveními v uzavřené Dohodě o provedení práce, která předpokládá vytvoření metodiky minimálně v rozsahu 8 normostran tak, aby jedné hodině přednášky odpovídala jedna normostrana, tj. aby ve výsledku obsah metodiky odpovídal přednášce, volím formu heslovitého zpracování problematiky, jakési detailní osnovy. V přednášce, která se uskuteční 27. 5. 2013, bude podle této osnovy postupo-
váno. Domnívám se, že přednáška, opírající se o předložené části tématu, které budou rozpracovány a doplněny jak mluveným projevem, tak obrazovým doprovodem, bude ve výsledku efektivnější a vzhledem k časové náročnosti i posluchačsky přijatelnější.
Základní termíny. Teorie muzejní prezentace – ostenze. Úvod. Představení. Poslání modulu. Poslání přednášky. Osnova přednášky. Expozice a výstava. Etymologie. Synonymita. Homonyma. Exhibition, exposition, exhibit, expo, display, show. Ausstellung a Exposition. Exposition a Salon. Esposizicione a Mostra. Exposicion a Feria. Вы́ставка. Prezentace. Etymologie. „Teď a tady“. Komunikace. Interpretace. Participace. Exponát.
Objekt-subjektová relace. Upamatování se. Znovukonfrontování. Vlivy kontextů – Sociální kontext, kontext okolí, personální kontext. Tvorba tezauru. Tezaurus jako paměťový systém. Tezaurus jako médium. Dotyk subjektu s objektem. Doprovodná informační dokumentace. Mediace tezauru. Ontické působení objektů. Ontická shoda. Mediace tezauru. Ostenze. Definice designátem samým. Ukazování. Sdělení. Ostenze vs jazykové sdělování. Swift. Prezentace předmětem vs reprezentace zprávou. Pseudoostenze. Redundance informací. Teorie šumu. Šum jako ochrana proti ostenci sebe samého. Od ostenze k jazyku. Stěhování redundantních informací ze hřbetu do hlavy.
Teorie přístupů k tvorbě expozic.
3
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Sdělovací originály a sdělovací modely. Ostenze originálu a modelu. Sdělování modelem. Jazykové sdělování. „Krápník“. Metonymie – odnášení vzorku, části…pars pro toto. Metafora – obrázek či fotografie. Metonymie jako skutečnost sama. Úroveň předmětová. Synekdocha objekt-subjektového vztahu. Metafora jako metaskutečnost. Sdílení stejné skutečnosti. Meze sdílení a šum. Uživatel-model-nepřítomný originál. Úrovně podobnosti. Limity shody. Axiologická hodnota modelu a originálu. Psychologická stránka chápání originálu. Ekonomický rozměr vztahu mezi modelem a originálem. Počítač a modelování. Modelování jako metoda života. Metaforicko-synekdochické modely – průmyslová série. Gramatika ostenzivního sdělování. 3 pády – kdo, komu, koho-co. 3 osoby – já, ty, on-ona-ono. 1 čas – přítomný. 1 způsob – indikativ, oznamovací. Teorie komunikačního kanálu. Noise (šum) – fyzický, fyziologický, sémantický. Expedient, zpráva a recipient. Kódování a dekódování. Zpětná vazba. Komunikace jako prostředek přežití. Shannon-Weaverova matematická teorie komunikace.
Teorie muzejní prezentace – komunikační kanál. Teorie a terminologie muzejněprezentačních prostředků. Teorie komunikačního kanálu. Noise (šum) – fyzický, fyziologický, sémantický. Expedient, zpráva a recipient. Kódování a dekódování. Zpětná vazba. Komunikace jako prostředek přežití.
Shannon-Weaverova matematická teorie komunikace. Cameron a zpětná vazba. Linearita komunikace, pasivita příjemce (e-mail, dopis, přednáška). Nový interaktivní model komunikace. Aktivní příjemce. Význam, zpráva v pohybu. Field of experience. Proměňování návštěvníka. Transakční model. Vzájemné odpovídání. Charaktery komunikace: rétorický (komunikace jako praktické umění diskurzu), sémiotický (mediace znaků), fenomenologický (komunikace zkušeností dialogu s druhými), kybernetický (komunikace plynutím informací), socio-psychologický (interaktivita mezi jedinci), sociokulturní (produkování kulturního řádu), kritický (komunikace jako nástroj ke zpochybňování) Mediace tezauru – software (primární a sekundární muzejní materiál), hardware (vitriny, prostor). Sdružování exponátů. Vznik znakové soustavy. Taxonometrický vs tématický přístup. Prezentace a lingvistika. Langue a parole. Muzejněvýstavní řeč. Muzejní esperanto. Formy – beletrie, populárně naučná literatura, poezie…
Sémantický přístup. Funkce ve vztahu k prezentaci. Konkrétní napodobení jevu. Abstraktní napodobení jevu. Napomáhání napodobení jevu. Informace faktová (předmět samotný). Informace ikonická (fotografie apod.). Informace indexální (texty, čísla apod.). Informace symbolická na základě konvencí. Muzejně prezentační prostředky specifické. Muzejně prezentační prostředky specifické autentické, sémantické (zprostředkované info). Komplexní MPP. Třídění autentik. Autentika dokladová. Autentika ilustrativní. Autentika doplňující. Míra autenticity. Naturfakty-artefakty-mentefakty. Třídění kompletů. Stavební objekty. Interiérové komplety. Dioramata. Třídění ikonik dle kvality napodobení. Materiální napodobení podle autentické předlohy (kopie, replika, faksimile). Materiální napodobení podle druhotných dokumen-
Teorie přístupů k tvorbě expozic.
4
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
tů (rekonstrukce). Topologické a nezkreslené napodobení (imitace, odlitek, reprodukce). Topologické a velikostně zkreslené (zobrazení, maketa). Topologické a zjednodušené (stylizace). Strukturální (model struktury, schéma). Třídění textik. Ikonická (fotografie autent. dokumentů). Určující (popisky). Charakterizační (vstupní texty). Vysvětlující/interpretační (vysvětlující texty). Třídění exaktik. Mapy, plány, schémata. Tabulky. Muzejně prezentační prostředky architektonickovýtvarné. Vizuální (světla, barvy, tvary, kompozice). Auditivní (zvuky). Kinestetické (klima). Olfaktorické (pachy). Médium prezentační I. generace – grafické (kresba, malba), plastické (reliéf, plastika). Médium prezentační II. generace – fotografické (fotografie), diaprojekce, filmové, akustické, olfaktorické, kinesteticko-taktilní. Médium prezentační III. generace - hologramy.
Výstavní praxe a muzejně-výstavní řeč Typy výstav. Dle výstavního zařízení. Dle poslání. Dle kvality a charakteru. Předpoklady tvorby výstav. Vhodné prostory. Existence potřebných exponátů. Rozpočtové krytí. Čas na přípravu. Výstavní zařízení. Pracovní kapacity. Variabilita výstavních prostředků. Atraktivita. Vizuální logika. Prostředí. Vědecké kapacity. Obsah informací. Kvantum podnětů. Umělecká kvalita. Autentika. Atraktivita a pochopitelnost exponátů. Jednota v rámci výstavy. Upoutání a udržení pozornosti. Pravdivost informací. Flow, rozestavění exponátů. Texty. Vztah mezi exponáty. Kvalita vystavených předmětů a komunikačních technik. Zažité chování. Konceptuální a topografická orientace ve výstavě. Mapy.
Ergonomická data. Zdraví a handicapovaní. Parkoviště. Podlahy, dveře, průchody. Osvětlení. Odpočinkové zóny. Vstup, pokladny, šatny, prodejny, sociální zařízení. Texty ve výstavě. Vstupní a charakterizační texty, popisky. Informovat-instruovat-vysvětlovat-formovatpobavit. Dodatečně vytvářené texty. Design textů. Vlastnosti dobrého textu. Volba písma. Barvy a čitelnost. Testy čitelnosti. Kontexty čtení textu. Pravopisné chyby, dlouhé věty, obtížné texty. Zorné úhly a pole. Vizuální, sluchové a hmatové vnímání sbírek. Doprovodné textové materiály. Vliv stavu výzkumu, politického klimatu, vliv zřizovatele. Spojení textu s obrazovým doprovodem. Modely, dioramata, scény. Zvukové a filmové materiály. Práce s grafikami, fotografiemi, pozadím atd. Audiovizualita. Technická zařízení. interaktivita. Význam interaktivity, vývoj interaktivních přístupů. Počítače ve výstavách jako součást muzejně-výstavní řeči. Počítač-exponát. Automaton, operand a interactive (simulace a tutorial). Audiovizuální prezentace v rámci výstavy – výukové, dokumentační, umělecké. Muzejní vitríny, typy, využití. Formování tematických celků. Ochrana exponátů. Stabilní a mobilní výstavní zařízení. Nenápadnost vitrin. Kontrola výstavního prostředí. Teplota. Relativní vlhkost. Polutanty. Škůdci. Chemické změny v materiálech. Světlo. Makro-prostředí a mikro-prostředí. Trasy prohlídky. Flow. Směry cirkulace. Otevřený a uzavřený okruh. Časový limit. Pozornost. Prohlídka s průvodcem, přednášky, doprovodné akce. Audioguides. QR-kódy. Další moderní techniky dodávání informací do výstav. Doprovodné materiály, komunikace s médii, spolupráce s ostatními subjekty na pořádání výstav, substituty.
Teorie přístupů k tvorbě expozic.
5
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Návštěvníci. Interpretace. Participace. Segmenty návštěvníků. Zdroje informací o návštěvnících. Marketingový výzkum. Kritéria segmentace – geografické, demografické, psychografické, behaviorální, zájmové. Životní styly. Cílová skupina a poslání muzea. Motivace k návštěvě. Psychologické aspekty motivace. Proces rozhodování o návštěvě. Východiskodispozice-zvažování-hodnocení. Maslowova pyramida. Psychografické faktory a osobní historie. Prožitek. Vnímání a percepční kompetence. Bariéry návštěvnosti – dostupnost, psychologické a senzorické bariéry. Nedostatečné povědomí. Cena. Nedostatek času. Negativní vnímání muzea. Kulturní kompetence návštěvníka. Principy interpretace. Vzbuzení zájmu. Cognitive map. Technika přirovnávání. Analogie, metafory, humor. Zařazování aktuálních informací. Krátkodobá paměť. Věkově přizpůsobená interpretace. Historie místa. Living history. Muzejní únava. Přemíra informací. Koncentrace. Feedback. Interpretování jakožto předávání. Tradiční model muzea jako předávání obrazu. Participační model – návštěvník může zážitek ovlivňovat. Rozvoj sociálních sítí a digitalizace. Participace jako jedno z možných poslání muzea. Lidé na síti – tvůrci-kriticisběrači-zapojení-pozorovatelé-nezapojení. Fun-projekty bez dalšího využití. Návštěvník ve středu projektu-dovednosti-nástroje. Faceless návštěvník. Front-line staff…relationship brokers. Komunikace s návštěvníkem po výstavě. Web. Personalizace a budování muzejní komunity. Tabule pro komentování výstavy. „Sociální“ předmět. Předmětně orientovaná společnost. Předměty osobní, aktivní, provokativní, vztahové. Pokládání otázek. Sdílení.
Typy projektů s návštěvníky – návštěvníci přispívající, spolupracující, participující. Muzeum jako místo pro vlastní projekt. Obava ze zneužití nabízených prostředků. Obava z kvality výstupů. Participující jako poradci. Tvorba základny dobrovolníků. Role zaměstnanců muzea v participačních projektech.
Historické formy muzejní prezentace Dějiny institucionální formy, dějiny muzejního fenoménu. Prameny k muzejním dějinám – primární, sekundární. Periodizace. Zpřístupňování sbírek. Předmuzeální období. . Sběratelství starověkých civilizací a jeho uchovávání. Řecko a chrámové klenotnice. Nepřístupnost sbírek. Pinakotéky. Musaion v Alexandrii, Pergamonu. Opatrování sbírek ve starověkém Římě. Středověká Evropa. Vliv křesťanství – náboženské předměty. Kuriozity a rarity. Chrámové pokladnice a jejich přístupnost. Muzejní formy v Asii. Protomuzeální období. Šlechtické sbírky. Galerie Jeana de Berry. Papežské sbírky. Medici. Obrazové galerie. Objevné zámořské plavby a sbírky přírodnin. Kunstkammer a Raritätenkammer. Klenotnice. Zbrojnice. Kabinety. Rudolf II. Paleomuzeální období. Konec 17. století – vznik prvních veřejných muzeí. Vliv osvícenství. Měšťanské sbírky. Šlechtické sbírky. Postupný přechod sbírek do vlastnictví státu. Mezomuzeální období. Veřejná muzea. Od 2. poloviny 18. století. Vliv světových výstav. Vznik národních muzeí. Umělecko-průmyslová muzea. Technická muzea. Skansen.
Teorie přístupů k tvorbě expozic.
6
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Muzejní architektura a její vliv na uspořádání a využití muzejních prostor. Období do r. 1500. .Po roce 1500. Kabinety. Reprezentační místnosti. Galerie a tribuna. Rotunda. Reprezentativní schodiště. Typy osvětlení. Počátek 19. století – stavba účelových budov. Neomuzeální období. Etapy typů vystavování 20. století. Etapa scientistní – vědecká sbírka. Systematické uspořádání. Etapa dekoravistická. Estetika vystavování. Etapa artistní. „Umělecký salon“. Etapa didaktická. Školní kabinety. Etapa dramatická. Využívání nových technik. Etapa funkční prezentace. Význam komunikace. Další etapy ovlivněné vývojem techniky. Jubilejní a národopisná výstava. První republika a vystavené depozitáře. Příchod odborníků do muzeí. Muzejní vzdělávání, odborné časopisy a dopad do výstavní praxe.
Tvorba výstavy a výstavní řád Konceptuální fáze. Shromažďování nápadů. Potřeby návštěvníků a poslání muzea. Shánění prostředků. Vývojová fáze. Plánování – určení cílů, tvorba scénáře, design výstavy, edukační plán. Vypočítání nákladů, sestavení rozpočtu. Produkce – připravení výstavního zařízení. Instalace exponátů. Vytvoření edukačních programů. Kontrola rozpočtu. Prezentování výstavy publiku. Využití edukačních programů. Funkční fáze. Prezentace návštěvníkům. Fungování edukačních programů. Úprava, úklid a bezpečnost výstavních prostor. Prevence poškození exponátů --- Demontáž výstavy. Návrat předmětů do depozitáře. Konečné vyúčtování.
Hodnotící fáze. Vyhodnocování výstavy. Vyhodnocování procesu stavby výstavy. Tvorba evaluation reportu.
Výstavní řád. Řízení výstavní činnosti. Pozice Rady pro výstavní činnost. Kompetence Rady. Kompetence odboru vnějších vztahů. Předkládání plánu výstav. Zajištění tiskovin, katalogů, tiskových konferencí. Plán výstav. Předkládání návrhů Radě. Krátkodobý, střednědobý, výhledový plán výstav. Vazba na rozpočet muzea. Schválení a jmenování realizačního týmu. Realizační stupně výstavy. Námět, libreto a scénář. Výtvarně-prostorové řešení výstavy. Výroba a instalace výstavy. Realizační tým výstavy. Autor/komisař. Dokumentátor/ kurátor. Produkční. Autor výtvarně-prostorového řešení. Zhotovitel. Evidence, vykazování a hodnocení výstav.
Evaluace muzejní výstavy Dopad edukační a komunikativní funkce výstavy. Tři druhy evaluace – předběžná, formotvorná, evaluace výsledků (front-end, formative a summative). Front-end evaluation. Front-end analýza. Zjišťování tématu. Téma a poslání muzea. Target audience. Rozpoznání návštěvníka. Adekvátnost plánů. Interview a dotazníky. Modifikace výběru předmětů. Úloha statistiky. Formative evaluation. Prototypy, modely. Ujasňování fyzické a intelektuální stránky výstavy. Obsah, storytelling, prostředky a prostředí. Modely-mock ups. Otázka „co nefunguje?“. Reevaluace. Best fit. Summative evaluation. Zpřístupnění výstavy. Průběžné hodnocení. Předběžné hypotézy. Atraktivita exponátů.
Teorie přístupů k tvorbě expozic.
7
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Demografická data. Užití budovy. Udržení pozornosti. Interview, dotazník a pozorování. Vyhodnocování dat. Metaevaluace. Evaluace evaluace. Revize. Updating. Problémy evaluace. Opomíjení předběžné a formotvorné fáze. Nákladnost. Řešení praktických nedostatků, texty, flow. Behaviouristické a konstruktivistické pojetí evaluace. Klasifikace technik – holistická-makro, atomistickámikro. Kvalitativní a kvantitativní.
Muzejní ceny Gloria Musaealis. Kritéria. Volba tématu výstavy, nadčasovost, aktuálnost. Způsob interpretace poznatků o přírodě nebo společnosti z hlediska přitažlivosti pro veřejnost. Míra a způsob využívání autentik. Míra a způsob využívání doplňujících prostředků pro interpretaci poznatků. Úroveň výtvarného, scénografického, architektonického a grafického řešení. Míra a doba zpřístupnění veřejnosti. Způsob propagace výstavy. Existence a úroveň doprovodných programů a služeb k výstavě. Úroveň prostředí v budově, úroveň služeb pro návštěvníky European Museum Forum. European Museum of the Year Award (EMYA). European Museum Forum. Podmínky. Vítězové. American Association of Museums – AAM Awards: Nancy Hanks Award for Professional Excellence Distinguished Service to Museums Award MUSE Awards (Media and Technology) John Cotton Dana Award for Leadership (EdCom) Excellence in Published Resources (EdCom) Excellence in Programming (EdCom) Excellence in Practice (EdCom) Excellence in Exhibition (EdCom, NAME, CARE, CurCom) Dudley Wilkinson Award of Distinction (RC-AAM
Základní doporučená literatura: Monografie AMROSE, Timothy – PAINE, Crispin. Museum Basics. London: Routledge, 1993. 320 s. ISBN 0-415-05770-1. BECK, Larry – CABLE, Ted T. Interpretation for the 21st Century. Sagamore Publishing, 2002. 204 s. ISBN 1-571-67522-1. BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava : Open Education & Sciences, 1997. 179 s. ISBN 80-901974-3-4. BERNARD, Patrick - FABRE, Pierre. Muzea pro všechny. Příruèka k fyzické a smyslové dostupnosti muzeí. Praha: Èeský výbor ICOM, AMG, 2003. 65 s. ISBN 80-86611-03-5. BURCAW, Ellis G. Introduction to Museum Work. Wallnut Creek: Altamira Press, 1997. 241 s. ISBN 0-7619-8926-9. DEAN, David. Museum Exhibition. Theory and Practice. London: Routledge, 1996. 177 s. ISBN 0-415-08017-7. DESVALLÉES, André – MAIRESSE, François. Základní muzeologické pojmy. Brno: Technické muzeum v Brnì, 2011. 64 s. ISBN 978-80-86413-79-2. KAVANAGH, Gaynor. Museum Languages: Objects and Texts. Leicester, 1992. 192 s. ISBN 0-718-51359-2. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4. LORD, Barry – LORD, Gail Dexter. The Manual of Museum Exhibitions. Wallnut Creek: Rowman Altamira, 2002. 544 s. ISBN 0-759-10234-1. MILES, Roger S. Design of Educational Exhibits. London: Routledge, 1988. 208 s. ISBN 0-415-23964-8.
Teorie přístupů k tvorbě expozic.
8
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
MRUŠKOVIÈ, Štefan – DARULOVÁ, Jolana – KOLLÁR, Štefan. Múzejníctvo, muzeológia a kultúrne dedièstvo. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Fakulta humanitných vied, 2005. 254 s. ISBN 80-8083-160-2. NEUSTUPNÝ, Jiří. Otázky dnešního muzejnictví. Praha: Orbis, 1950. 207 s. OSOLSOBÌ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk. Brno: Host, 2002. 398 s. ISBN 80-7294-076-7. STRÁNSKÝ, Zbynìk Z. Úvod do studia muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brnì, 2000. 172 s. ISBN 80-210-1272-2. Úvod do muzejní praxe – uèební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky. Praha: Asociace muzeí a galerií Èeské republiky, 2010. 406 s. ISBN 978-80-86611-40-2. WAIDACHER, Friedrich. Príruèka všeobecnej muzeológie. Bratislava: SNM-Národné múzejné centrum, 1999, 477 s. ISBN 80-8060-015-5.
Skripta a diplomové práce STRÁNSKÁ, Edita – STRÁNSKÝ, Zbynìk Z. Základy štúdia muzeológie. Bánská Bystrica, Univerzita Mateja Bela, Fakulta prírodných ved, Katedra eko-muzeológie, 2000. Skripta.
Sborníky ICOFOM Study Series.
Odborné časopisy Metodický zpravodaj pro vlastivìdu v Severomoravském kraji. MUZEUM. Muzejní a vlastivìdná práce. Múzeum. --
Elektronické zdroje http://network.icom.museum/icofom http://www.europeanmuseumforum.info/ http://www.cz-museums.cz/web/gloria_musaealis/zakladnidokumenty/soutezni-rad
Teorie přístupů k tvorbě expozic.
9
Teorie přístupů k tvorbě expozic. Specifika muzejního a obecného výstavnictví – historická muzeologie. Typologie výstav a její znaky. Výstavní řeč. metodika přednášky Mgr. Václav Rutar vedoucí oddělení centrální evidence a administrace sbírek Národní technické muzeum Kostelní 42, 170 78 Praha 7 tel.: 220 399 237, mobil: 724 184 978, e-mail:
[email protected]
Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392 e-mail:
[email protected] www.muzeumhk.cz