Tento článek se věnuje výplatě

17 / 2014 Daňový a účetní

15. srpna 2014

aktuality • komentáře • dotazy a odpovědi

Zálohy na podíl na zisku od roku 2014 Ing. Ivan Macháček, Ing. Pavla Strakošová

T

ento článek se věnuje výplatě podílů a záloh na podíl na zisku v obchodních společnostech dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchod‑ ních korporacích (dále „ZOK“), zdanění podílů a záloh na podíl na zisku dle zá‑ kona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále „ZDP“) a účtování o výplatě podí‑ lů a záloh na podíl na zisku dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále „ZoÚ“).

1. Podíl na zisku dle ZOK všeobecně

Obecnými zásadami pro stanovení podí‑ lu na zisku v obchodních korporacích se zabývá §§ 34 a 35 ZOK. Výchozím podkladem pro stanovení podílu na zisku je schválená účetní závěrka (řádná nebo mimořádná) nejvyšším orgánem obchodní korporace. Podíl na zisku lze rozdělit pouze mezi společníky, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Podíl na zisku v kapitálových společnos‑ tech (společnost s r. o. a akciová společ‑ nost) je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o jeho rozdělení, po‑ kud společenská smlouva nebo nejvyšší orgán neurčí jinak. Podíl na zisku v osob‑ ních společnostech (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, pokud společenská smlouva ne‑ určí jinak. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Ve společnosti s r. o. je statutárním orgánem společnosti dle

1

Vážení čtenáři,

§ 194 ZOK jeden nebo více jednatelů. V akciové společnosti s dualistickým mo‑ delem je statutárním orgánem dle § 435 ZOK představenstvo, v akciové společ‑ nosti s monistickým systémem je statutár‑ ním orgánem dle § 463 statutární ředitel jmenovaný správní radou. Je‑li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na zisku se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního or‑ gánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu s tímto zákonem souhlasili, ne‑ jednali s péčí řádného hospodáře. Jak vyplývá ze znění § 35 ZOK, podíl na zisku se nevrací, s výjimkou situace, kdy osoba, které byl podíl na zisku vy‑ placen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení podílu na zisku společnosti byly porušeny podmínky stanovené tím‑ to zákonem.

zákon o obchod‑ ních korporacích zavedl vedle dří‑ ve známých podí‑ lů na zisku nově možnost výplaty zálohy na podíl na zisku, která byla původním obchodním zákoníkem výslovně zakázána. Výplata záloh na podíl na zisku musí být učiněna na základě mezitímní účetní závěrky a musí být dodrženy další pod‑ mínky dané zákonem. Podrobnosti včetně daňových a účetních dopa‑ dů přináší toto číslo časopisu. Inspirujte se dotazy zaslanými vámi – našimi čtenáři. Odpovídají renomovaní autoři. S přáním příjemného léta

Lucie Čížkovská odborná redaktorka

2. Záloha na podíl na zisku S účinností ZOK (tedy od 1. 1. 2014) lze vyplácet při splnění určitých podmínek zálohu na podíl na zisku. V § 40 odst. 2 ZOK se stanoví, že zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Pokud příslušná obchodní společnost podléhá auditu, musí být i tato mezitímní účetní závěrka schválena auditorem. V § 40 odst. 2 ZOK se uvádí, že výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet: • výsledku hospodaření běžného účetní‑ ho období, • nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku

obsah 1......Zálohy na podíl na zisku od roku 2014

6......Oprava příkladu z č. 15/2014 - Daňové výdaje u zaměstna‑ neckých benefitů

Dotazy:

7......Vložení majetku do podnikání po úmrtí manžela

8......Zdanění darované bytové jednotky neteři

Jednatel a výše úroků Zdanění kauce DPH

DU TIP 17/2014 – vyšlo 15. srpna 2014

snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a o povinný příděl do rezervního fon‑ du. K výplatě zálohy nelze použít rezerv‑ ních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není ob‑ chodní korporace oprávněna měnit. Jak vyplývá ze znění § 35 odst. 3 ZOK, text týkající se nevracení podílu na zisku se nepoužije na zálohy podle § 40 odst. 2 ZOK. Z toho vyplývá, že pokud při schvá‑ lení účetní závěrky nejvyšším orgánem obchodní společnosti (valnou hromadou) nebude přijato rozdělení zisku odpovída‑ jící minimálně vyplacené záloze na podí‑ ly na zisku, bude nutno přijatou zálohu na podíl na zisku vrátit.

3. Omezující podmínky výplaty zisku V ustanovení § 40 odst. 1 ZOK se uvádí, že obchodní společnost nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím obchodní společnost přivodila úpadek podle insolvenčního zákona. Je tedy nutno provádět tzv. test insolvence. Test insolvence je nutno provádět nejen před výplatou záloh na podíl na zisku, ale i v případě výplaty podílů na zisku. Vymezení úpadku nalezneme v § 3 záko‑ na č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále „IZ“) – dlužník je v úpadku, jestliže: a) má více věřitelů a b) má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je‑li předlužen. O pře‑ dlužení jde tehdy, má‑li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšu‑ je hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případ‑ ně k dalšímu provozování jeho podniku, lze‑li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Závěr pro výplatu záloh na podíly na zisku: a) před výplatou zálohy na podíly na zis‑ ku je nutno provést test insolvence ve smyslu § 40 odst. 1 ZOK a § 3 IZ, b) před výplatou zálohy na podíly na zis‑ ku je nutno sestavit mezitímní účetní závěrku pro zjištění, zda má společ‑ nost dostatek prostředků na rozdělení zisku podle § 40 odst. 2 ZOK, c) výše zálohy na podíly na zisku ne‑ smí přesáhnout součet výsledku hos‑ podaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku, sníženou o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu.

Bezplatně pro Vás: • aktuální znění právních předpisů, znění historické, příp. budoucí s červeně vyznačenými změnami • vzory, formuláře a tiskopisy • vybrané dotazy a odpovědi • daňový kalendář • přehled smluv o zamezení dvojímu zdanění Poznámka k tvorbě rezervního fondu: Na rozdíl od zrušeného ObchZ zákon o obchodních korporacích stanoví jiné řešení rezervního fondu. Pro společnost s r. o. došlo ke zrušení povinné tvorby rezervního fondu. U akciové společnosti je tvorba rezervního fondu povinná v ná‑ sledujících dvou případech: a) podle § 316 ZOK – společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond, b) podle § 311 písm. f) ZOK – společnost vytvoří zvláštní rezervní fond ve výši poskytnuté tzv. finanční asistence. Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může použít podle svého uvážení.

4. Stanovení podílů na zisku ve veřejné obchodní společnosti Stanovením podílů na zisku společní‑ kům se zabývá § 112 ZOK. Zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem. Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společ‑ nosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru čás‑ tek, v nichž splnili svou vkladovou povin‑ nost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Jestliže je společník povinen pro společ‑ nost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou po‑ vinnost, poskytne mu společnost ve smy‑ slu znění § 103 odst. 2 ZOK podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání. Výše uvedené se použije, nestanoví‑li spo‑ lečenská smlouva jinak.

5. Stanovení podílů na zisku v komanditní společnosti V § 126 ZOK se uvádí, že zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplemen‑ táře. Neurčí‑li společenská smlouva jiné


dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Pokud neurčí společenská smlouva nebo rozhodnutí všech společníků jinak, pak si komplementáři část zisku a ztráty rozdělí podle zásad uvedených v § 112 ZOK (roz‑ dělení zisku ve v. o. s.) a část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění roz‑ dělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou. Pokud společenská smlouva určí, že ko‑ manditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky (tzv. komanditní suma), uvede se tato částka ve společen‑ ské smlouvě. Nelze sjednat nižší koman‑ ditní sumu, než kolik činí vklad komandi‑ tisty. V tomto případě se dle § 129 odst. 2 ZOK část zisku, která připadla společnos‑ ti, po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum. Ztrátu v tomto případě uhradí ko‑ manditista s ostatními společníky podle svého podílu, avšak jen do výše své ko‑ manditní sumy. Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky spo‑ lečně a nerozdílně do výše jeho komandit‑ ní sumy zapsané v obchodním rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plnění.

6. Stanovení podílů na zisku ve společnosti s r. o. Dle § 161 ZOK se společníci podílí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva ne‑ určí jinak. Neurčí‑li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se po‑ díl na zisku v penězích. Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak. U podílů, se kterými je spojen pevný po‑ díl na zisku, se usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Pevný podíl na zisku je splatný do 3 měsí‑ ců od schválení účetní závěrky, z níž prá‑ vo na podíl na zisku vyplývá. Omezující podmínka výše částky k roz‑ dělení vyplývá z § 161 odst. 4 ZOK, kde se uvádí, že částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši

2

hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a spo‑ lečenskou smlouvou.

7. Stanovení podílů na zisku v akciové společnosti Stanovením podílů na zisku v a. s. se zabývá § 348 ZOK. Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hroma‑ da schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí‑li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl po‑ měrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu. Neurčí‑li stanovy jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích. Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním pře‑ vodem na účet akcionáře uvedený v se‑ znamu akcionářů.

Připravujeme: • Výpůjčka z právního, účetního a daňového pohledu • Podávání řádných, oprav‑ ných a dodatečných daňo‑ vých přiznání • Cenné papíry 2013 x 2014

U akcií, s kterými je spojen pevný podíl na zisku, se rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení nevyžaduje. Podíl na zis‑ ku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky. Omezující podmínky pro rozdělení zisku vyplývají pro akciové společnosti z ustanovení § 350 ZOK: a) společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetní‑ ho období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěr‑ ky nebo vlastní kapitál po tomto roz‑ dělení sníží pod výši upsaného základ‑ ního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře; b) částka k rozdělení mezi akcionáře ne‑ smí překročit výši hospodářského vý‑ sledku posledního skončeného účet‑ ního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o pří‑ děly do rezervních a jiných fondů v sou‑ ladu s tímto zákonem a stanovami.

3

Na rozhodnutí valné hromady učiněné v rozporu s výše uvedenými omezujícími podmínkami pro rozdělení zisku se hledí, jako by nebylo přijato.

přímo společníci v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob. Obdobně tomu je i u komplementářů k. s.

Neurčí‑li stanovy jiný den, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku rozhodný den k účasti na valné hromadě, která rozhodla o výplatě podílu na zisku.

a) společník v. o. s. je fyzickou osobou

8. Zdanění podílů na zisku v obchodních společnostech ❙❙ Postup u akciové společnosti, společnosti s r. o. a komanditisty Mezi příjmy z kapitálového majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob patří podle znění § 8 odst. 1 písm. a) ZDP podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní spo‑ lečnosti. Tyto příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou dle § 8 odst. 3 ZDP sa‑ mostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou dle § 36 ZDP. Plynou‑li však tyto příjmy ze zdrojů ze zahraničí, jsou dle § 8 odst. 4 ZDP nesnížené o vý‑ daje základem daně (dílčím základem daně). Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky daně z příjmů fyzických i právnických osob činí 15 % a v souvislosti se zdaněním podílů na zisku obchodních společností je specifikována v § 36 odst. 2 následovně: písm. a) z podílu na zisku z účasti na ob‑ chodní společnosti nebo v podí‑ lovém fondu, je‑li podíl v nich představován cenným papírem (půjde o akciové společnosti), písm. b) z podílu na zisku z účasti na spo‑ lečnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na koman‑ ditní společnosti. Pokud je příjemcem podílu na zisku daňový nerezident ČR (fyzická nebo práv‑ nická osoba) a pobírá podíl na zisku ze zdrojů na území ČR, zdaňuje se tento podíl na zisku dle § 36 odst. 1 písm. b) bod 1. rovněž zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, pokud příslušná smlouva o za‑ mezení dvojího zdanění nestanoví jinak [jedná se o příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. g) bod 3. ZDP, tj. příjmy z podílů na zisku od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 – daňových reziden‑ tů ČR a od stálých provozoven poplatní‑ ků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP – daňových nerezidentů ČR].

❙❙ Postup u veřejné obchodní společnosti a komplementáře Podíl na zisku (ztrátě) veřejné obchodní společnosti (dále jen v. o. s.) zdaňují

U společníka v. o. s., který je fyzickou oso‑ bou, je podíl na zisku (ztrátě) v. o. s. sou‑ částí dílčího základu daně z příjmů ze sa‑ mostatné činnosti [dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Podle znění § 7 odst. 4 ZDP je u po‑ platníka, který je společníkem v. o. s., sou‑ částí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty v. o. s. Tento poměr odpovídá po‑ měru, kterým se společník podílí na zisku v. o. s. b) společník v. o. s. je právnická osoba Podle znění § 20 odst. 5 ZDP je u společní‑ ka, který je právnickou osobou a který je společníkem v. o. s., součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty v. o. s. Tento poměr odpovídá po‑ měru, kterým se společník podílí na zisku v. o. s. c) komplementář komanditní společnosti je fyzickou osobou U komplementáře k. s., který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) koman‑ ditní společnosti součástí dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti [dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Podle znění § 7 odst. 5 ZDP je u poplatníka, který je kom‑ plementářem komanditní společnosti, sou‑ částí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplemen‑ tář podílí na zisku komanditní společnosti. d) k omplementář komanditní společnosti je právnická osoba Podle znění § 20 odst. 6 ZDP je u společní‑ ka, který je právnickou osobou a který je komplementářem komanditní společnos‑ ti, součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty koman‑ ditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

❙❙ Samostatný základ daně u právnických osob dle § 20b ZDP Do samostatného základu daně se zahr‑ nují veškeré příjmy z podílů na zisku, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 (daňový rezident ČR) ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Obdobně se postupuje i u poplat‑ níka uvedeného v § 17 odst. 4 (daňový nerezident ČR), pokud příjmy z podílů na zisku plynoucí ze zahraničí se přičítají jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky.


U poplatníka, který je společníkem ve‑ řejné obchodní společnosti nebo komple‑ mentářem komanditní společnosti, je sou‑ částí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti; přitom tato část samostatného základu se stanoví • u společníka veřejné obchodní spo‑ lečnosti ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem, • u komplementáře komanditní společ‑ nosti ve stejném poměru, jakým je roz‑ dělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.

9. Výplata podílů na zisku a odvod srážkové daně

Plátce daně je povinen dle § 38d odst. 2 ZDP srážkovou daň u příjmů plynou‑ cích z podílů na zisku uvedených v § 36, s výjimkou příjmů plynoucích ze zakni‑ hovaných cenných papírů, srazit při je‑ jich výplatě, nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a tím rozhodla i o výplatě podílů na zis‑ ku. U příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plát‑ ce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. V § 36 odst. 3 ZDP se stanoví, že základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze pří‑ jem. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v přípa‑ dě držby cenných papírů stejného dru‑ hu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé ko‑ runy dolů, s výjimkou příjmu plynoucí‑ ho z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je‑li podíl v nich představován cenným papí‑ rem, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmu plynoucího z po‑ dílu na zisku z účasti v obchodní společ‑ nosti nebo v podílovém fondu, je‑li podíl v nich představován cenným papírem, se sražená daň (§ 38d) připadající na jednot‑ livý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti nebo z držby podí‑ lových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Termín odvedení sražené daně, což je termín zaplacení dluhu vůči správci daně, je stanoven v § 38d odst. 3 ZDP. Plátce

daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následu‑ jícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně. Podle znění § 38d odst. 10 ZDP je plátce daně povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit. Lhůta pro podání vyúčtování je stanovena v § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňové‑ ho řádu (dále „DŘ“), a to do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Správa daně vybíraná srážkou je upravena v §§ 233 až 236 DŘ.

10. Osvobození podílů na zisku od daně z příjmů Podle znění § 19 odst. 1 ZDP se uplatní osvobození příjmů z podílů na zisku u poplatníků daně z příjmů právnických osob od daně z příjmů v těchto případech: • podle písm. ze) jsou od daně osvoboze‑ ny příjmy z podílu na zisku vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem ČR, mateřské společnosti. Osvobození se podle znění § 19 odst. 2 ZDP nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, kte‑ rá je v likvidaci, mateřské společnosti, není‑li mateřská společnost společ‑ ností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než České republiky; • podle písm. zg) zisk převáděný řídí‑ cí nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovlá‑ dací smlouvy, jedná‑li se o příjmy ply‑ noucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti; • podle písm. zh) příjem mimo stojící‑ ho společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovlá‑ dací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společnos‑ tí ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě; • podle písm. zi) příjmy z podílů na zis‑ ku plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než České republi‑ ky, mateřské společnosti, která je daňo‑ vým rezidentem ČR a stálé provozovně mateřské společnosti, která je daňovým nerezidentem ČR a je umístěna na úze‑ mí ČR. Osvobození se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci. Společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, se podle znění


§ 19 odst. 3 písm. a) ZDP rozumí obchod‑ ní korporace, která není daňovým rezi‑ dentem v ČR a 1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství, 2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není pova‑ žována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem, a 3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství, které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Za obchodní korporaci podléhající těmto daním se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvo‑ bození od daně. Mateřskou společností se rozumí podle znění § 19 odst. 3 písm. b) ZDP obchod‑ ní korporace, je‑li daňovým rezidentem ČR a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva, nebo společnost, která je daňo‑ vým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a kte‑ rá má nejméně po dobu 12 měsíců nepře‑ tržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní korporace. Dceřinou společností se rozumí podle znění § 19 odst. 3 písm. c) ZDP obchod‑ ní korporace, je‑li daňovým rezidentem ČR a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva, nebo obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na jejímž základním kapitálu má mateř‑ ská společnost nejméně po dobu 12 měsí‑ ců nepřetržitě alespoň 10% podíl.

11. Účetní zachycení podílů na zisku a záloh na výplatu podílů na zisku ❙❙ Podíly na zisku Rozdělení výsledku hospodaření se podle kapitoly 3.1.11. Českého účetního stan‑ dardu pro podnikatele č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky účtuje pro‑ střednictvím příslušného účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření, který se vykazuje v rozvahové položce „A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ ‑/“. Tento účet je určen k rozdělení účet‑ ního zisku nebo vypořádání účetní ztrá‑ ty podle pravidel stanovených zákonem o obchodních korporacích, popřípadě jiným předpisem, rozhodnutím orgánů účetní jednotky. Na vrub tohoto účtu se účtují i podíly na zisku k výplatě podle příslušných rozhodnutí o rozdělení zisku v případech, kdy se na uvedené tituly ne‑ tvoří zvláštní fondy ze zisku.

4

Příklad Účtování s. r. o. v roce 2014 o rozdělení zisku za rok 2013 Účetní jednotka se rozhodla rozpustit vytvořený rezervní fond, který nemusí být dle ZOK tvořen. Rezervní fond lze nadále tvořit dobrovolně. Rok

Text účetního případu

Kč

MD

D

2013

Náklady z řádné účetní závěrky

550 000

5xx

různé účty

2013

Výnosy z řádné účetní závěrky

600 000

různé účty

6xx

2014

Úhrada ztráty minulých let

10 000

431

429

2014

Převod nerozděleného zisku do nerozděleného zisku minulých let

10 000

431

428

2014

Tvorba statutárního fondu

10 000

431

423

2014

Zúčtování závazku ke společníkům ve výši jejich podílů na zisku dle rozhodnutí valné hromady

20 000

431

364

2014

Úhrada závazku z účtu peněžních prostředků

17 000

364

221

2014

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 15 %

3 000

364

342

2014

Odvod sražené daně místně příslušnému správci daně

3 000

342

221

2014

Rezervní fond (zůstatek 100 000 Kč): • přeúčtování částky zrušeného zákonného RF do nerozděleného zisku minulých let

10 000

421

428

• přeúčtování částky zrušeného zákonného RF na úhradu ztráty minulých let

10 000

421

429

• zúčtování závazku ke společníkům – vyplacení části zrušeného RF

80 000

421

364

• daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 15 %

12 000

364

342

• úhrada závazku z účtu peněžních prostředků

68 000

364

221

• odvod sražené daně místně příslušnému správci daně

12 000

342

221

Účetní jednotka se může rozhodnout, bude‑li nadále tvořit rezervní fond dob‑ rovolně, případně jej rozpustí nebo dob‑ rovolně zachová. K problematice nevyplacených podí‑ lů na zisku vydala Národní účetní rada Interpretaci I – 15 Zúčtování nevyplace‑ ných přiznaných podílů na zisku (dostup‑ ná na www.nur.cz), kde je řešeno, po jakou dobu má účetní jednotka závazek předsta‑ vující nárok akcionáře na výplatu dividend vykazovat v rozvaze a jak zaúčtovat pří‑ padné vyvedení tohoto závazku z rozvahy.

❙❙ Zálohy na výplatu podílů na zisku Základní postupy účtování záloh na vý‑ platu podílů na zisku jsou nově od roku 2014 stanoveny v kapitole 3.1.12. ČÚS pro podnikatele č. 018 Kapitálové účty a dlou‑ hodobé závazky. Na vrub příslušného účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospoda‑ ření vykazovaném v nové rozvahové po‑ ložce „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na vý‑ platu podílu na zisku /‑/“ se účtuje v případě rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku se souvztažným zápisem ve pro‑ spěch příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům. Ve prospěch účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospo‑ daření vykazovaném v položce „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu po‑ dílu na zisku /‑/“ se účtuje na základě rozhodnutí příslušného orgánu účetní

5

jednotky o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům, příslušného účtu účtové skupiny 35 – Pohledávky za společní‑ ky nebo příslušného účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření. Novou rozvahovou položku vlastní‑ ho kapitálu vykazují podle ustanovení § 4 odst. 8 prováděcí vyhlášky k záko‑ nu o účetnictví č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve svých rozvahách i účetní jednotky, které sestavují rozvahu ve zjednodušeném rozsahu. V souvislosti s touto novou rozvahovou položkou bylo novelizováno ustanovení § 4 odst. 11 pro‑ váděcí vyhlášky, které stanoví vazbu mezi výsledovkou a rozvahou.

❙❙ Mezitímní účetní závěrka Zálohy na podíly na zisku lze podle § 40 odst. 2 ZOK vyplácet jen na základě me‑ zitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek pro‑ středků na rozdělení zisku. Mezitímní účetní závěrka, která se sesta‑ vuje v průběhu účetního období k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, se podle § 19 odst. 3 ZoÚ sestavuje v pří‑ padech, kdy to vyžadují zvláštní právní

předpisy. V případech, kdy se sestavuje mezitímní účetní závěrka, se neuzavírají účetní knihy a inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 3 ZoÚ. Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, kte‑ ré se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní zá‑ věrky, jakož i všechna snížení, hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hos‑ podaření účetního období zisk nebo ztráta (§ 25 odst. 3 ZoÚ). Ustanovení zákona o účetnictví o oceňo‑ vání ve smyslu § 25 odst. 3 ZoÚ vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majet‑ ku. Ostatní ustanovení zákona o účetnic‑ tví, která se týkají účetní závěrky, platí pro mezitímní účetní závěrku obdobně. K mezitímní účetní závěrce vydala Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti Výkladové stanovisko č. 27 ze dne 9. 4. 2014, kde je vyloženo ustano‑ vení § 40 odst. 2 ZOK a § 19 odst. 3 ZoÚ (dostupné na Zákaznickém portále 24 – Praktické informace). Ve stanovisku je učiněn závěr, že „je povinností korporace podle § 40 odst. 2 ZOK sestavit mezitímní účetní závěrku, hodlá‑li vyplatit zálohy na podíl na zisku“.


Účtový ro

z

vrh ke st a nickém p žení ortálu 24

Příklad

na Zákaz

Zálohy na podíly na zisku vyplácí s. r. o společníkům – fyzickým osobám V mezitímní účetní závěrce, která bude sestavena k 30. 09. 2014, bude vykázán výsledek hospodaření ve výši 1 000 000 Kč. V říjnu 2014 valná hromada rozhodne vyplatit společníkům zálohy na podíly na zisku ve výši 100 000 Kč. K proplacení dojde v listopadu 2014. Podmínky stanovené ZOK pro vyplacení záloh byly splněny: A.

Vlastní kapitál (v tis. Kč)

A.I.

Základní kapitál (411)

A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let

A.IV.1.

Nerozdělený zisk minulých let (428)

A.IV.2.

Nerozdělená ztráta minulých let (429)

A.V.1.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (6xx – 5xx)

A.V.2.

Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku (432)

2 000 920 1 000 – 80 1 000 0

Zálohy na podíly na zisku ve výši 100 000 Kč lze rozdělit, protože: • test insolvence ve smyslu § 40 odst. 1 ZOK a § 3 IZ je splněn, • výše záloh na podíly na zisku nepřesáhla součet: výsledku hospodaření běžného účetního období a neroz‑ děleného zisku minulých let a ostatních fondů ze zisku, sníženou o neuhrazenou ztrátu minulých let a příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se ZOK, spole‑ čenskou smlouvou, stanovami účetní jednotky.

Účtování v roce 2014: Datum

Text účetního případu

Kč

MD

D

Náklady z mezitímní účetní závěrky

5 000 000

5xx

různé účty

Výnosy z mezitímní účetní závěrky

6 000 000

různé účty

6xx

říjen 2014

Zúčtování závazku ke společníkům ve výši jejich podílů na zálohách na výplatu podílů na zisku dle rozhodnutí valné hromady

100 000

432

364

říjen 2014

Podrozvahové vykázání možné pohledávky na případné vrácení zálohy na podíly

100 000

7xx

7xx

listopad 2014


85 000

364

221

listopad 2014

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % (při nevyplacení nejpoz‑ ději k 31. 12. 2014)

15 000

364

342

prosinec 2014


15 000

342

221

Účtování na podrozvaze není podle účetních předpisů povinné. Účtování v roce 2015 – výsledek hospodaření z řádné účetní závěrky – zisk ve výši 200 000 Kč: Text účetního případu

Kč

MD

D

Náklady z řádné účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2014

5 000 000

5xx

různé účty

Výnosy z řádné účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2014

5 200 000

různé účty

6xx

Zúčtování výsledku hospodaření – zisku – za rok 2014 na základě rozhodnutí valné hromady:

200 000

- příděl do statutárního fondu ze zisku

10 000

431

423

- podíl na zisku vůči společníkům do výše vyplacených záloh na podíly na zisku (zúčtování zálohy)

100 000

431

432

- závazek z titulu podíl na zisku vůči společníkům ve výši převyšující vyplacené zálohy na podíly na zisku

50 000

431

364

- daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % (při nevyplacení nejpozději k 31. 12. 2014)

7 500

364

342

- převod zisku ve výši převyšující vyplacené zálohy na nerozdělený zisk minulých let

40 000

431

428


42 500

364

221


7 500

342

221

100 000

7xx

7xx

Odúčtování podrozvahové vykázané pohledávky na případné vrácení zálohy na podíly

Oprava příkladu č. 7 v článku Daňové výdaje u zaměstnaneckých benefitů, zveřejněného v č. 15/2014 na str. 6 Milí čtenáři, prosím, opravte si u výše uvedeného příkladu zadání následovně:

„varianta B – 90 110 Kč“


Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

6

Dotazy ❙❙ Dotaz Vložení majetku do podnikání po úmrtí manžela Pokud podnikatel zemřel a jeho manželka v rámci dědictví zdědila jeho majetek včetně nemovitého majetku a bude dále podnikat, musí tento majetek také vložit do svého ob‑ chodního majetku? Manželka totiž po půl roce zjistila, že není v podnikání schopna ze zdra‑ votních důvodů pokračovat a bude muset veš‑ kerý movitý a nemovitý majetek prodat. Pokud by musela mít zděděný majetek v účetnictví, jeho prodej by potom podléhal dani z příjmů 15 %? A co by mohla zahrnout oproti pří‑ jmům do nákladů – pouze odpisy a zůstatko‑ vou cenu? Tímto způsobem by to pro ni bylo likvidační, protože musí ještě z prodané částky vyplácet syny zemřelého. Je tam moc kompli‑ kací, prosím hlavně o radu, zda je nutné také veškerý majetek zařadit do svého účetnictví, nebo zda by ho mohla prodat jako soukromá osoba a platit jen daň z převodu.

❙❙ Odpověď Podniká‑li poplatník jako fyzická oso‑ ba a není‑li zapsán v obchodním rejstříku, pokud zemře, jeho podnikání jako takové končí. Výjimku připouští živnosten‑ ský zákon, který v některých případech umožňuje dědicům či pozůstalému man‑ želovi pokračovat v provozování živnosti. Chtějí‑li v podnikání pokračovat, po oznámení této skutečnosti živnosten‑ skému úřadu dostanou oprávnění pou‑ žívat v době pozůstalostního řízení živ‑ nostenské oprávnění zesnulého z důvodu disponování s jeho majetkem a vypořádá‑ ní závazků zůstavitele. Dědicové ze zá‑ kona, ze závěti příp. i zesnulý manžel či manželka mohou dál pokračovat v pod‑ nikání po zesnulém, a to po vypořádání dědického řízení s využitím všech pro‑ stor, materiálu a dokonce i zaměstnanců, nejdéle však po dobu půl roku. Poté již musí pokračovat na své vlastní živnosten‑ ské oprávnění. I přes pokračování v živnosti je třeba vždy vyrovnat daňové povinnosti zesnulého. Dědici zesnulého dědí jeho závaz‑ ky a pohledávky z podnikání, majetek, který k podnikání využíval, tj. výrobní a administrativní prostory, veškeré zaří‑ zení a movitý majetek, materiál, peněžní prostředky, práva k ochranným znám‑ kám apod. Neodmítne‑li dědic dědictví, pak na něj mimo výše uvedené rovněž přechází práva a povinnosti vyplývající z daňových zákonů. Dědic, příp. určená osoba, má povinnost podat v zákonem stanovené lhůtě přiznání k dani z příjmů a uhradit případnou daňovou povinnost. Zemře‑li fyzická osoba – OSVČ, pak z hle‑ diska daně z příjmů jde vždy o ukončení

7

podnikání, a to i v případě, když bude dědic v živnosti dále pokračovat. Daňový základ zůstavitele za období do jeho smrti se zjišťuje dle § 5 ZDP jako součet daňo‑ vých základů vymezených v § 6‑10 ZDP. Současně je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 23 odst. 8 ZDP a upra‑ vit základ daně poplatníka v závislosti na způsobu účtování a uplatňování výda‑ jů zůstavitele. Vedl‑li zůstavitel daňovou evidenci, pak rozdíl mezi příjmy a výdaji je nutno upravit o výši pohledávek, o výši zásob, o zůstatky vytvořených daňových rezerv – zvyšují základ daně a dále o výši závazků, které naopak základ daně sni‑ žují. Nájemné z finančního pronájmu lze uplatnit pouze v poměrné výši a odpisy majetku lze uplatnit jen z majetku evido‑ vaného k 1. 1., a to jen v poloviční výši. Uplatňoval‑li zůstavitel výdaje procentem z příjmů, je nutné základ daně opět upravit o výši zásob, pohledávek a zapla‑ cených záloh. Účtoval‑li zůstavitel v účetnictví, pak je třeba uzavřít účetní knihy a základ daně zvýšit o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek a o zůstatky časo‑ vého rozlišení, tj. výnosů příštích období a výdajů příštích období a naopak základ daně snížit o zůstatky časového rozlišení, tj. příjmů příštích období a nákladů příš‑ tích období. Nájemné z finančního pro‑ nájmu se uplatní pouze v poměrné výši. Odpisy majetku je možno uplatnit pouze z majetku evidovaného k 1. 1., a to v po‑ loviční výši. V přiznání za zůstavitele lze rovněž uplat‑ nit institut spolupracující osoby, dále lze uplatnit odčitatelné položky v poměrné výši, uplatnit odpočet ztráty a slevy. Z hlediska daně z příjmů poplatník – zů‑ stavitel končí. Dědic, který pokračuje v činnosti po zůstaviteli, pro účely daně z příjmů je začínajícím podnikatelem – OSVČ. Při zahájení činnosti pak lze vyu‑ žít ustanovení § 5 odst. 7 ZDP, dle něhož při pokračování v činnosti zůstavitele v období šesti měsíců po jeho smrti lze zá‑ soby po zůstaviteli považovat za daňově účinný výdaj v takové výši, v jaké zvýši‑ ly základ daně zůstavitele. Za stanove‑ ných podmínek lze uplatnit i daňovou ztrátu zanechanou zůstavitelem. Bude‑li dědic dále podnikat s majetkem zůsta‑ vitele, který byl zahrnut v jeho obchod‑ ním majetku a byl zůstavitelem daňově odpisován, dědic dále pokračuje v odpi‑ sování započatém zůstavitelem. Pro sta‑ novení vstupní ceny se v daném případě nepoužije ocenění majetku pro účely daně dědické. Naopak, bude‑li chtít k podni‑ kání využívat majetek zůstavitele, který nebyl zahrnut v jeho obchodním majetku,

bude vstupní cena stanovena dle usta‑ novení § 29 odst. 1 ZDP, tj. neuplynula‑li od nabytí doba delší než 5 let, pak vstup‑ ní cenou bude cena stanovená pro účely dědění zvýšená o případné technické zhodnocení, v ostatních případech pak reprodukční pořizovací cena dle zákona o oceňování majetku. Měl‑li zůstavitel ve svém obchodním majetku zahrnut ma‑ jetek, který je součástí společného jmění manželů a nebude‑li pozůstalý s majet‑ kem již dále podnikat a nemovitou věc prodá, pak při testu pro osvobození dle ustanovení § 4 již nemusí dle ustanovení § 10 odst. 2 testovat pětiletou lhůtu pro osvobození prodeje po vyřazení z ob‑ chodního majetku. Byl‑li zůstavitel plátcem DPH, má dědic rovněž povinnosti vyplývající ze zákona o DPH. I pro účely DPH jde o ukončení činnosti zůstavitele, tj. ukončení registra‑ ce k DPH a v posledním přiznání k DPH je nutno upravit nárok na odpočet daně ke dni zrušení registrace z evidovaného obchodního majetku. Při pokračování živnosti zákon o DPH umožňuje dědici DPH neodvést v případě, stane‑li se dě‑ dic plátcem daně ke dni následujícímu po dni úmrtí zůstavitele. Dědic má rov‑ něž povinnosti z titulu zdravotního a so‑ ciálního pojištění zůstavitele, tj. podání přehledů zůstavitele. Z výše uvedeného tedy plyne i odpověď na dotaz. Zemře‑li poplatník, pak dědic má povinnost vypořádat veškeré daňové povinnosti zemřelého. Dále má možnost pokračovat v podnikání po zemřelém, či nikoli. Využije‑li dědic možnosti pokra‑ čovat v podnikání, pak je novým OSVČ, zahajuje podnikání. Pokud měl zůstavitel hmotný majetek zahrnut v obchodním majetku a odpisoval jej rovnoměrným nebo zrychleným způsobem, může právní nástupce poplatníka pokračovat v odpi‑ sování hmotného majetku započatém pů‑ vodním vlastníkem při zachování přísluš‑ né metody daňového odpisování tohoto majetku, pokud zahrne tento zděděný majetek do svého obchodního majetku. Dědic‑právní nástupce poplatníka odpi‑ suje podle znění § 30 odst. 10 ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlast‑ ník‑zůstavitel. Dědic tedy po zahrnutí ma‑ jetku pokračuje v odpisování započatém zůstavitelem. Při jeho následném prodeji dědicem pak oproti příjmům z prode‑ je bude možno uplatnit odpisy a zůstatko‑ vou cenu majetku, příjem z prodeje bude podléhat dani z příjmů ve výši 15 %. Při pokračování podnikání lze dle výše uve‑ deného za stanovených podmínek uplat‑ nit jako daňový výdaj i cenu zděděných zásob, či uplatnit jako odčitatelnou po‑ ložku dosud neuplatněnou ztrátu zůsta‑ vitele. Nevyužije‑li možnost pokračovat


v podnikání, majetek zesnulého podléhá dědickému řízení. Nebude‑li pokračovat v podnikání po zemřelém, v případě plát‑ ce DPH je nutno v případě majetku upra‑ vit i nárok na odpočet DPH. Ing. Marie Pitková

Nárok na odpovědní servis do 3 týdnů zdarma z oblasti daní a účetnictví máte i Vy – předpla‑ titel Daňového a účetního TIPu.

Nevíte si rady?

manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, ‑ od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bez‑ úplatného příjmu ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. Ve Vašem případě je zřejmé, že první bod splněn není (kdyby se jednalo o Vaši neteř, bylo by osvobození v pořádku), k dru‑ hému bodu nemám dostatek informací. Pokud by nebylo společné soužití splně‑ no, pak nelze osvobození uplatnit a daro‑ vaná nemovitost by vstoupila do základu daně z příjmů u neteře Vašeho manžela. Ing. Martin Špád

Daňoví poradci, auditoři, pracovníci správy daní Váš dotaz zodpoví.

důvodu může právnická osoba v soula‑ du s ust. § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP úroky daňově uplatnit, jen pokud byly skutečně zaplaceny. V tomto případě se také jed‑ ná o kapitálově spojené osoby, u kterých je potřebné zohlednit ust. § 23 odst. 7 ZDP. Daňový zákon neomezuje smluvní volnost mezi oběma stranami (společnos‑ tí a jednatelem). Pokud se však sjednaný úrok bude lišit od obvyklého úroku (např. takového, jaký za obdobných podmínek sjednávají peněžní ústavy), bude nut‑ né správci daně rozdíl uspokojivě vysvět‑ lit. Pokud bude úrok vyšší než je obvyklé a nebude podáno žádné vysvětlení nebo poskytnuté vysvětlení nebude uspoko‑ jivé, zvýší správce daně o příslušnou částku základ daně obchodní společnos‑ ti. Správce daně se touto problematikou bude zabývat zejména v případě, kdy společníkem je daňový nerezident a sjed‑ naný úrok bude neúměrně vysoký. Jaroslava Pfeilerová

Zdanění darované bytové jednotky neteři

Daňové a účetní zpravodajství

Co bude pro neteř z manželovy strany vyplý‑ vat při darování mé bytové jednotky v návaz‑ nosti na nový občanský zákoník? Bude se dar danit, či nikoliv?

– aktuální informace i mezi jednotlivými čísly časopisu!

❙❙ Dotaz

❙❙ Odpověď Od 1. ledna 2014 je zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. Daň daro‑ vací byla integrována do zákona o daních z příjmů, jako taková zanikla a předmět daně byl podřazen pod daň z příjmů – konkrétně jako bezúplatný příjem, který je součástí dílčího základu daně „ostat‑ ní příjmy“ [§ 10 odst. 1 písm. n) ZDP]; ty jsou předmětem daně ve smyslu § 3 odst. 1 písm. e) ZDP. I nadále zůstalo zachováno osvobození darů (nově: bezúplatných příjmů) u blíz‑ kých příbuzných; v zákoně o daních z pří‑ jmů je vyjádřeno v § 10 odst. 3 písm. d). Od daně jsou mj. osvobozeny bezúplatné příjmy: ‑ od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strý‑ ce, tetu, synovce nebo neteř, manžela,

❙❙ Dotaz Jednatel a výše úroků Půjčí‑li společník obchodní korporaci finanční prostředky, je nějak limitována výše úroku? V jakém okamžiku a v jaké výši jsou úroky da‑ ňově uznatelným nákladem?

❙❙ Odpověď Předpokládám, že se dotazujete na pří‑ pad, kdy fyzická osoba (společník) půjčila obchodní společnosti např. finanční pro‑ středky a byl sjednán úrok. Přijatý úrok bude u společníka zdanitelným příjmem podle ust. § 8 ZDP (v plné výši). Obchodní společnost si sjednaný, časově rozlišený úrok může zahrnout do nákladů. V po‑ pisovaném případě je věřitelem fyzická osoba, která nevede účetnictví. Z toho

Daňový a účetní TIP – aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright © 1995–2014 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatel‑ ství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e‑mail: [email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2× měsíčně. / Cena: Pololetní předplat‑ né 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba ob‑ jednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenč‑ ní právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhra‑ zena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být


❙❙ Dotaz Zdanění kauce DPH Ve smlouvě o nájmu nebytových prostor je uvedeno, že nájemce zaplatí kauci, která bude vyúčtována po skončení nájmu s ohledem na případné nedoplatky nájemného nebo pla‑ teb za odebrané energie. Pronajímatel vystavil na tuto kauci fakturu, kauci zdanil 21% DPH. Domnívám se však, že by kauce neměla podlé‑ hat DPH, i když je ve smlouvě uvedeno, na co konkrétně může být kauce použita (ne na pří‑ padné pokuty nebo na úhradu škody).

❙❙ Odpověď Ano, souhlasím s vaším názorem, pokud nejsou přijaté peněžní prostředky určeny přímo na úhradu nájmu nebo jiných slu‑ žeb, popř. zboží a jsou smluvně sjednány podmínky, za jakých dojde k použití těch‑ to prostředků (např. jak uvádíte po skon‑ čení nájmu na případné nedoplatky), při přijetí těchto peněžních prostředků ne‑ vzniká povinnost přiznat daň, jak se děje např. z přijaté zálohy určené na úhradu dodání zboží nebo poskytnutí služeb, kte‑ ré jsou zdanitelnými plněními. Ing. Ladislav Pitner

jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off‑line nebo on‑line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným vý‑ sledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno za‑ ručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání toho‑ to periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultu‑ ry, č. j. 3974/95, dne 1. 12. 1995. Redakční uzávěrka čísla 17/2014 byla dne 5. srpna 2014. ISSN 2336‑3665

8

Tento článek se věnuje výplatě

Recommend Documents