TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNOLOGIE, MECHANIZACE A ŘÍZENÍ STAVEB

ING. JITKA VLČKOVÁ

TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II MODUL 4 HYDROIZOLACE NA STAVBÁCH

2005 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz

Technologie staveb II. – Modul 4

© Ing. Jitka Vlčková, Brno, 2005

- 2 (21) -


Technologie staveb II – Modul 4

OBSAH 1 Úvod .......................................................................................................... 4 1.1 Cíle textu........................................................................................... 4 1.2 Požadované znalosti .......................................................................... 4 1.3 Doba potřebná ke studiu .................................................................... 4 1.4 Klíčová slova..................................................................................... 4 2 Technologie provádění izolatérských prací ............................................. 5 2.1 Základní údaje ................................................................................... 5 2.2 Základní pojmy.................................................................................. 5 2.3 Členění hydroizolací.......................................................................... 6 2.4 Systémy a konstrukční zásady............................................................ 8 2.4.1 Podkladová konstrukce............................................................. 9 2.4.2 Izolační povlak ....................................................................... 11 2.4.3 Ochranné konstrukce .............................................................. 12 2.5 Technologie procesu........................................................................ 12 2.5.1 Příprava pracoviště ................................................................. 12 2.5.2 Pracovní postupy.................................................................... 12 2.5.2.1 Pro hydroizolační systémy z asfaltových pásů .................... 12 2.5.2.2 Pro fóliové hydroizolace z měkčeného PVC....................... 14 2.5.2.3 Stěrkové hydroizolace ........................................................ 15 2.6 Předání a kontrola............................................................................ 16 2.6.1 Pro hydroizolační systémy z asfaltových pásů: ....................... 16 2.6.1.1 Pro fóliové hydroizolace z měkčeného PVC:...................... 16 2.7 Pracovníci a jejich kvalifikace ......................................................... 17 2.8 Stroje a nástroje ............................................................................... 17 2.9 Nejčastější závady ........................................................................... 17 2.10 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci .............................................. 18 2.11 Hydroizolace a opatření proti pronikání radonu ............................... 18 3 Závěr ....................................................................................................... 19 3.1 Studijní prameny ............................................................................. 19 3.1.1 Související normy:.................................................................. 19 3.1.2 Seznam použité literatury ....................................................... 19 3.1.3 Seznam doplňkové studijní literatury...................................... 19 3.1.4 Odkazy na další studijní zdroje a prameny.............................. 20 4 Kontrola znalostí..................................................................................... 20 4.1 Autotest ........................................................................................... 20 4.2 Klíč k autotestu................................................................................ 21

- 3 (21) -



1 1.1

Úvod Cíle textu

Cílem statí věnovaných problematice izolací proti vodě a vlhkosti je seznámit studenty s rozdělením, specifiky a vhodnými technologickými postupy provádění hydroizolací, a to s ohledem na požadavky bezpečnosti práce. Po nastudování dané problematiky by měl student umět navrhnout vlastní řešení technologického postupu provedení hydroizolací konkrétního objektu. Na základě nabytých vědomostí by měl umět navrhnout vhodné materiály, skladby a postupy s ohledem na specifika konkrétní stavby, jejích základových poměrů a okolních vlivů.

1.2

Požadované znalosti

Problematika technologického řešení hydroizolací úzce souvisí se znalostí konstrukčního řešení navrhování izolací, založení objektu, druhu a únosnosti základové půdy, max. hladiny podzemní vody, jejího kolísání, chemického složení a stupně radonového rizika podloží. Dále je potřebná základní znalost navrhování hydroizolací v závislosti na hydroizolační expozici podpovrchovou vodou, kvality podkladních konstrukcí a ochrany izolací z hlediska materiálového i realizačního a bezpečného řešení prostupů a spojů. Předpokladem pro správné zpracování zadaného „Technologického předpisu“ v praxi je znalost obecné osnovy technologických předpisů.

1.3

Doba potřebná ke studiu

Doba potřebná k nastudování dané kapitoly je velmi odvislá od míry a kvality požadovaných znalostí a bude se pohybovat kolem 1 hodiny. Více času budou muset věnovat studenti bez ucelených vědomostí z přípravných předmětů.

1.4

Klíčová slova

Izolace, hydroizolace, hydroizolační vrstva, pojistná hydroizolační vrstva, parotěsná vrstva, vodotěsná vrstva, hydroizolační soustava, hydroizolační systém, zemní vlhkost, podzemní voda, gravitační voda, zemina, propustnost zemin, povlaková hydroizolační vrstva, výztužná vložka, nosná vložka, asfaltový hydroizolační pás, hydroizolační fólie, pryžová fólie, stěrková hydroizolační hmota, podkladní vrstva, ochranná vrstva, pracovní spoj, zpětný spoj, obrácený spoj, prostup.

- 4 (21) -



2 2.1

Technologie provádění izolatérských prací Základní údaje

Úkolem hydroizolace je zajistit ochranu staveb před nežádoucím působením vody. Vodotěsné izolace podzemních částí budov musí být navrženy a provedeny tak, aby plnily svou funkci po celou dobu životnosti stavebního díla, neboť jsou těžce přístupné, takže jejich opravy jsou značně pracné a nákladné. Způsob ochrany stavebních konstrukcí před působením vody se řeší na základě hydrogeologického průzkumu staveniště a jeho okolí. Hydrogeologický průzkum stanoví druh podpovrchové vody, její složení a hladinu podzemních vod. Pro návrh izolace je třeba počítat s tzv. stoletou vodou (tj. max. výškou vody dosažitelnou v oblasti staveniště) a s vlivy prostředí jak při její realizaci, tak po celou dobu předpokládané životnosti objektu. Podle složení a vlastností základové půdy je potřeba základové podloží zatřídit v návaznosti na výskyt radonu stanovením tzv. radonového indexu pozemku (zákon č. 13/2002 Sb.).

2.2

Základní pojmy

· Izolace – část stavby chránící stavební konstrukci před nežádoucím vnikáním vody · Hydroizolace – izolace chránící stavbu proti nežádoucímu pronikání vody · Hydroizolační vrstva – plošný hydroizolační prvek zajišťující požadovanou ochranu stavebního díla vůči vodě · Pojistná hydroizolační vrstva – vrstva chránící stavební konstrukci před vodou v případě poruchy hlavní hydroizolační vrstvy · Parotěsná vrstva – hydroizolační vrstva omezující pronikání vodní páry do stavební konstrukce · Vodotěsná vrstva – hydroizolační vrstva nepropustná pro vodu v kapalném skupenství · Hydroizolační soustava – souvrství hydroizolační vrstvy a vrstev hydroizolační vrstvu obklopujících · Hydroizolační systém – soubor hydroizolačních prvků zajišťujících požadovanou ochranu stavebního díla proti vodě · Zemní vlhkost – voda v plynném a kapalném skupenství vázaná v pórovitém horninovém prostředí absorpčními a kapilárními silami · Podzemní voda – voda v kapalném skupenství vyplňující póry zvodnělých hornin; vytváří místní nebo plošně rozsáhlou, hydraulicky spojitou hladinu a působí hydrostatickým tlakem · Gravitační voda – voda v kapalném skupenství prosakující vlivem gravitace nekapilárními póry horninového prostředí od povrchu území či z povrchových toků k hladině podzemní vody · Zemina – sypká nebo soudržná nezpevněná, snadno rozpojitelná hornina · Propustnost zemin – schopnost propustnosti zemin pro vodu, definovaná jako rychlost vodní částice, prosakuje-li zeminou při hydraulickém sklonu daném poměrem ztráty na tlačené výšce k délce dráhy vodní částice,

- 5 (21) -



· · · · · · · · · · · · ·

rovnému jedné Povlaková hydroizolační vrstva – vrstva zajišťující nepropustnost pro vodu hydroizolačními vlastnostmi použité hmoty a hydroizolační spojitostí Výztužná vložka – plošná výztuž nátěrového hydroizolačního povlaku Nosná vložka – nosná vložka asfaltového pásu při výrobě, která plní funkci výztužné vložky asfaltového pásu v povlaku po dobu funkce hydroizolačního systému Asfaltový hydroizolační pás – plošný, zpravidla svinovatelný pás, sestávající z nosné vložky obvykle impregnované asfaltem, příp. opatřené krycími asfaltovými vrstvami Hydroizolační fólie – tenký, zpravidla svinovatelný pás z pryže, kovu, PVC, PIB či jiných hmot, určený pro izolace proti vodě Pryžová fólie – vodotěsná fólie ze syntetických kaučuků Stěrková hydroizolační hmota – souhrnný pojem pro všechny výrobky nanášené stěrkováním, vytvářející po aplikaci souvislou hydroizolační vrstvu Podkladní vrstva – vrstva vytvářející vhodný podklad podle požadavků dalších vrstev hydroizolační konstrukce Ochranná vrstva – vrstva chránící hydroizolační vrstvu, popř. další vrstvy hydroizolační konstrukce před nepříznivými vlivy Pracovní spoj – spoj okrajů rozpracovaného hydroizolačního povlaku v místě přerušení izolačních prací Zpětný spoj – spoj umožňující protisměrné napojení povlaku v následné etapě izolačních prací Obrácený spoj – spoj umožňující napojení povlaku z opačné strany konstrukce než z jaké probíhala realizace v předchozí etapě Prostup – přerušení spojitosti povlaku prostupujícím tělesem

(definice převzaty – Kutnar: Katalog asfaltové pásy)

2.3

Členění hydroizolací

Podle působení vody na izolaci rozeznáváme izolace: · proti vodě podpovrchové à zemní vlhkosti à podzemní vodě · proti vodě povrchové à volně stékající à v nádržích · proti vodě agresivní Podle druhu podpovrchové vody rozeznáváme tři kategorie izolací: · I. kategorie – izolace proti vodě tlakové, tj. vodě, která vytváří v okolí nebo uvnitř objektu spojitou hladinu a působí na izolaci hydrostatickým tlakem

- 6 (21) -



· II. kategorie – izolace proti vodě stékající, tj. vodě, která může vytvořit spojitou hladinu a působí na izolaci hydrostatickým tlakem max. 0,001MPa a stéká po vodorovných a šikmých plochách podzemních nebo vnitřních konstrukcí · III. kategorie – izolace proti vlhkosti, tj. vodě, která nevytváří spojitou hladinu a je vázána nebo se pohybuje v základových půdách a konstrukcích vlivem působení absorpčních, kapilárních a gravitačních sil Podle izolační hmoty rozeznáváme izolace: · živičné (asfaltové, dehtové) · fóliové – termoplastické (z fólií polyizobutylenových a polyvinylchloridových) · ze syntetických pryskyřic – termosetové (epoxidové, epoxidehtové, polyesterové) · ostatní (impregnované provazce, pryžové klíny nebo pásy, kovové fólie nebo plechy) Podle způsobu zpracování mohou být izolace: · · · · ·

nátěrové stříkané stěrkované lepené natavované a svařované

V zájmu trvanlivosti musíme při použití izolací dbát na teplotní a tlaková rozmezí, v nichž jsou jednotlivé materiály ještě spolehlivě funkční. Pozor: Kvalitní izolační systém je základ dobré stavby. Kvalita izolace závisí nejen na vlastnostech zvolených izolačních materiálů, ale zejména na pečlivém provedení izolace stavby a její ochraně. Při návrhu izolace je třeba mít vždy na zřeteli, že mají vydržet po dobu celé životnosti stavby! Tab. 2.1 Směrné nejvýše přípustné teploty a tlaky na izolační hmoty – při trvalém působení Izolační hmoty

Teplota (°C)

Tlak (MPa)

Živičné nátěry a vložkové povlaky

30

0,5

Pásové povlaky ze speciálních asfaltových hmot

40

0,5

Pryžové fólie

70

4,0

Fólie z měkčeného PVC

70

4,0

Polyesterové pryskyřice

70

20,0

Fólie z polyizobutylénu

100

4,0

Epoxidové a epoxidehtové pryskyřice

100

20,0

- 7 (21) -



2.4

Systémy a konstrukční zásady

Před každým návrhem hydroizolačního souvrství podzemní části budovy je nutno vědět, zda se bude jednat o hydroizolaci proti: · · · ·

běžné zemní vlhkosti volně stékající vodě bez definovatelného hydrostatického tlaku tlakové vodě nebo kterékoliv výše uvedené vlhkosti kombinované navíc s agresivními účinky

Dále je nutno zjistit, jaké mechanické namáhání bude na hydroizolaci působit. V rámci řešení hydroizolačního souvrství je důležité (zvláště v případech mechanického zatížení středního a vysokého) věnovat pozornost dilatacím. Dilatační spáry se v objektech doporučuje umísťovat nad hladinou podzemní tlakové vody. Povlakové izolace z asfaltových pásů se v oblasti dilatačních spár v podmínkách zemní vlhkosti zesilují pryžovou hydroizolační fólií tl. min. 1,5 mm, šíře min. 250 mm, vlepovanou do asfaltové hmoty a stabilizovanou asfaltovým pásem šíře min. 500 mm (obr. 2.1). V podmínkách gravitační a podzemní vody se zesilují pryžovým pásem z chloroprenového kaučuku šíře min. 400 mm, o tl. 4 – 8 mm – ten se vlepuje do asfaltové hmoty a stabilizuje asfaltovým pásem šíře 1000 mm (obr. 2.2). V místě dilatace se fóliový povlak zesiluje přídavným pásem fólie z mPVC. Do dilatační spáry se vkládá deformovatelná vložka (obr. 2.3). ochranná vrstva izolace asfaltová hmota asfaltový pás pryžová hydroizolační fólie

základová ŽB konstrukce Obr. 2.1 Zesílení hydroizolačního povlaku z asfaltových pásů nad dilatační spárou

ochranná vrstva izolace pryžová hydroizolační folie asfaltová hmota asfaltový pás ochranná vrstva proti působení tlakových sil základová ŽB konstrukce Obr. 2.2 Zesílení hydroizolačního povlaku z asfaltových pásů nad dilatační spárou

- 8 (21) -



finální vrstva podlahy viz. projekt parozábrana tepelná izolace nosná konstrukce ochranná vrstva textilie pás mPVC zesílený pás mPVC textilie deformovatelná vložka

podkladní betonová konstrukce vyrovnávací násyp

Obr. 2.3 Deformovatelná vložka vložená do dilatační spáry u foliových izolací

Hydroizolační povlaky musí být chráněny před nepříznivými vlivy prostředí po dobu realizace stavby i v průběhu funkce objektů. Hydroizolační soustava se skládá z těchto částí: · podkladové konstrukce · izolačního povlaku · ochranné konstrukce

2.4.1

Podkladová konstrukce

Je konstrukce, jejíž povrch vyhovuje předpisům, tj. musí být pevný, rovný, stejnoměrně mírně drsný, suchý, čistý a bezprašný. Nesmí být porušen zlomy, prasklinami nebo smršťovacími trhlinami. Nosné podklady hydroizolačních povlaků se na vodorovných a šikmých plochách zpravidla navrhují z betonu v tl. min. 80 mm. Vyskytují-li se v podzákladí propustné zeminy, kladou se přímo na ně, v případě nepropustných zemin se podkládají drenážní vrstvou ze štěrkopísku v tl. min. 200 mm anebo kombinovanou drenážní vrstvou ze štěrkopísku v tloušťce min.100 mm a textilie o hmotnosti min. 300 g/m2 , kladené na rostlý terén. Na různě stlačitelných a různě ulehlých zeminách podzákladí se betonové podklady armují. Okraje betonových ploch se v šíři 800 mm zesilují na tloušťku 200 mm. Stejné zesílení se užívá i v okolí dilatačních spár. Povrch podkladních betonů je nutné kvalitně vyrovnat nebo opatřit cementovým potěrem tloušťky 15 ÷ 25 mm. Nosné podklady hydroizolačních povlaků na svislých plochách tvoří (v závislosti na postupu realizace hydroizolačních soustav) buď cihelné, betonové či železobetonové stěny. Povrch nosného podkladu je zpravidla nutno vyrovnat podkladní cementovou omítkou v tl. 10 – 20 mm. Cihelné stěny - 9 (21) -



pláště se navrhují z plných mrazuvzdorných, ostře pálených cihel v tloušťce od 65 do 150 mm v závislosti na výšce stěny. Zdí se do cementové malty. Cihelné pláště se dilatují ve vzdálenosti 6 m vertikálními spárami, do kterých se vkládá pruh asfaltové lepenky. První spára má být umístěna na délku cihly od vyvázaného rohu nebo koutu. Také do kontaktní spáry mezi cihelnou stěnou a podkladním betonem se umisťuje asfaltová lepenka. U fóliových hydroizolací musí být ve svislé podkladní konstrukci v místě předpokládaného ukončení izolace zabudovány dřevěné lišty či hranoly nebo polyetylénové profily pro mechanické ukotvení izolace. Budou-li izolací procházet různá potrubí nebo jiná tělesa, na jejichž obvodu se bude izolace ukončovat, musí být tyto prvky osazeny před zahájením izolačních prací. Vodotěsné napojení izolačních povlaků (ať pásových, tak i z mPVC) na prostupující tělesa se nejspolehlivěji zajišťuje sevřením izolačních vrstev mezi pevnou a volnou přírubu (obr. 5.4). Prostupy izolací by měly být vždy kolmé k rovině izolace a vzdáleny min. 250 mm od hran a koutů podkladu izolace. Prostupy se doporučuje řešit ocelovou plášťovou trubkou chráněné na vnějších kontaktních plochách proti korozi nátěry. Kontaktní plochy v místě přírub je nutné vytmelit. Podklad pro hydroizolační systémy z asfaltových pásů by měl mít veškeré hrany zaobleny v poloměru r = 40 mm. U fóliových hydroizolací se podklad v koutech nezaobluje. Rovinnost podkladu má činit ± 5 mm / 2 m a jeho povrch by měl být bez smršťovacích trhlin, zlomů, prasklin a výčnělků.

- 10 (21) -



nosná železobetonová konstrukce izolační pás z mPVC těsnící tmel chránička polyuretanová pěna

prostupující potrubí mechanické sevření izolace

volná příruba příruba přivařená k chráničce Obr. 2.4 Prostup potrubí

Technologický postup realizace prostupu potrubí ocelovou plášťovou trubkou: · · · · · ·

zřízení nosné železobetonové nebo zděné konstrukce vložení průchodky s pevnou přírubou a osazenými závitovými tyčemi natažení izolace sevření izolace přitažením volné příruby maticemi vyzdění ochranné přizdívky vložení a dotěsnění prostupujícího potrubí.

2.4.2

Izolační povlak

Tvoří ochranu proti pronikání vody. Obvyklým materiálem pro izolace staveb, které nejsou založeny pod hladinou spodní vody, jsou izolační lepenky a pásy na bázi oxidovaného asfaltu a nosné vložky, v poslední době pak pásy natavitelné. Je zde patrna tendence přechodu k výrobkům s nenasákavými nosnými vložkami (tkanina ze skleněných vláken, fólií z plastů, kovových fólií apod.). V místech výskytu půdního radonu se používají pásy s nosnou vložkou z kovové fólie. Modifikované asfaltové pásy se používají, pokud se izolační práce mají provádět při méně vhodných klimatických podmínkách. Zejména při budování velkoplošných průmyslových nebo obchodních objektů se v široké míře uplatňují fóliové systémy zejména na bázi měkčeného PVC nebo polyetylénu. Kombinací výhod fóliového izolačního systému a systému plnoplošně spojeného s konstrukcí je technologie samolepících izolačních pásů.

- 11 (21) -



2.4.3

Ochranné konstrukce

Ochrana izolace je tvořena stavební konstrukcí, která chrání vodotěsnou izolaci na straně působení vody a zajišťuje její sevření. Ochrana izolace na vodorovných a šikmých plochách se provádí potěrem z cementové malty tloušťky min. 30 mm nebo jemnozrnnou betonovou mazaninou min. tl. 80 mm. Ochrana svislé izolace se většinou navrhuje jako přizdívka v tloušťce 75 – 150 mm z plných, mrazuvzdorných, ostře pálených cihel. V podmínkách zemní vlhkosti a gravitační vody může být ochranná přizdívka nahrazena vhodnou textilií, polotuhou fólií, deskami z extrudovaného polystyrénu apod. Použije-li se ochranná textilie, musí mít hmotnost min. 600 g/m2.

2.5 2.5.1

Technologie procesu Příprava pracoviště

Před zahájením prací musí být pracoviště vyklizeno a vyčištěno. Podklad musí být dostatečně vyzrálý, pevný, rovný, bez ostrých výstupků a trhlin. Musí být osazena všechna prostupující tělesa, k nimž se bude izolace připojovat. Kontrolu a přejímku pracoviště provádí mistr nebo pověřený pracovník. Záznam o kontrole a přejímce se pořídí ve stavebním deníku. Kontroluje se: dokončenost a vyzrálost podkladu, rovinnost podkladu ± 5 mm/ 2 m, zaoblení na hranách, koutech a rozích pro povlaky z asfaltových pásů – min. 40 mm, osazení chrániček, vpustí, kotevních prvků apod.

2.5.2 2.5.2.1

Pracovní postupy Pro hydroizolační systémy z asfaltových pásů

Izolace se smí provádět jen za suchého počasí při teplotě vyšší než +5 °C, pokud výrobce nestanoví jinak. Za chladnějšího počasí se doporučuje asfaltové pásy před realizací skladovat ve vytápěném prostředí. Živičné nátěry nanášejí izolatéři na suchý podklad, napuštěný v 1÷2 vrstvách (za studena) živičnou penetrací. Nátěry se nanášejí stříkáním nebo natíráním. Pro vložkové izolační povlaky napustí izolatéři podklad nátěrovou penetrační hmotou (za studena). Živičné nátěry pak nanášejí zpravidla za horka, tmely a nástřiky za studena. Asfaltové lepenky kladou do asfaltových nátěrů, dehtové do dehtových. Dnes u nás převládají izolace z natavovaných pásů. Izolatéři natavují pásy na penetrací napuštěný podklad a pak je spojují k sobě navzájem. Pokud se požaduje bodové či plnoplošné zakotvení hydroizolačního povlaku k podkladu, podklad se po předchozím zbavení prachu a nečistot opatří za studena na celé ploše stejnoměrně základním nátěrem nebo nástřikem penetračního laku nebo ředěné asfaltové suspenze. Penetrační lak se smí použít pouze na suchý podklad. Podklad pod asfaltovou suspenzi může být vlhký, ale nesmí být zmrzlý.

- 12 (21) -



Povlaky z těžkých asfaltových pásů sestávají z 1 ¸ 3 pásů vzájemně mezi sebou natavených. Vzájemné spojení hydroizolačních pásů v ploše musí být souvislé bez jakýchkoliv mezer a nespojených míst. Není-li třeba souvislé přikotvení hydroizolačního povlaku k podkladu, lze první pás k podkladu natavovat pouze bodově, zejména na horizontálních plochách. Největší přípustná délka pásu je na vodorovných plochách 5 m, na svislých plochách 2,2 m. Čelní a boční přesahy mezi sousedními pásy v jedné vrstvě musí být široké min. 100 mm. Všechny okraje právě položeného pásu musí být ihned upraveny úkosem. Výztužné vložky z porézních tkanin, rohoží, lepenek, kovových fólií, z plastů i kombinovaných vložek se zatlačují zplna do stejnoměrné a celistvé vrstvy asfaltové nátěrové hmoty o předepsané konzistenci tak, že musí být položeny bez vln, přehybů a dutin v max. délce 5 m na vodorovné ploše a max. 2,2 m na svislé ploše. Jednotlivé pásy a vložky se v téže hydroizolační vrstvě vzájemně spojují čelními a bočními přesahy, které u asfaltových pásů mají být min. 100 mm, u porézních tkanin a fólií min. 50 mm. Svrchu musí být vložky zplna pokryty izolační hmotou, aby nebyla patrná jejich struktura. Boční přesahy mezi dvěma vrstvami nad sebou jsou obvykle posunuty o polovinu šířky pásu. Čelní přesahy mezi sousedními pruhy v jedné vrstvě se vytváří na vazbu. V zaoblených hranách a koutech se jednotlivé vložky nebo pásy překrývají vzájemným přesahem v šířce 120 – 150 mm tak, aby izolace v těchto místech byla zdvojená. V pracovním nebo obráceném spoji (obr. 2.5) mezi dvěma etapami provádění izolace musí být okraje jednotlivých pásů ukončeny odstupňovaně po 120 – 150 mm. Stejnou šířkou přesahu se pak napojují odpovídající vrstvy pokračující izolace v další etapě prací. Spoj se užívá u izolace proti tlakové vodě. Při izolaci proti zemní vlhkosti se užívá tzv. zpětný spoj (obr. 2.6). Svislá izolace má být ukončena min. 200 mm nad terénem. Na všechny hydroizolace musí být dodavatelem předán certifikát nebo schvalovací protokol. Certifikát nebo protokol má osvědčovat vhodnost použití materiálu i specifické vlastnosti. 1 – podkladní nosná konstrukce 2 – zřízení trvalé a dočasné části obezdívky 3 – vyvedení vodorovné izolace přes požlábek na obezdívku 4 – ochranný potěr 5 – základová deska 6 – svislá obvodová konstrukce

Obr. 2.5 Obrácený spoj

- 13 (21) -



Technologický postup zřizování obráceného spoje: · · · · · · · · · ·

vodorovná nosná konstrukce základů (deska) zřízení trvalé a dočasné části obezdívky vyvedení izolace přes požlábek na obezdívku položení betonové ochranné mazaniny v suterénu zřízení suterénní zdi odstranění dočasné části obezdívky nastavení svislé izolace na omítnutou zeď (tzv. obráceným spojem) pokračování svislé izolace dokončení obezdívky zásyp suterénu.

1 – asfaltový pás volně položený, v přesazích lepeno 2 – živičný penetrační nátěr, plnoplošně nanesený na čistý podklad 3 – bitumenový pás plnoplošně natavený 4 – vodorovné a svislé zateplení – lepeno

Obr. 2.6 Provádění zpětného spoje

Technologický postup zřizování zpětného spoje: · · · · · · · · ·

podkladní vodorovná konstrukce (betonová mazanina) položení vodorovné izolace vyzdění suterénní zdi zřízení požlábku a napojení vodorovné a svislé izolace – tzv. zpětný spoj natavení svislé izolace na zeď vyzdění ochranné přizdívky nebo zřízení jiné ochané konstrukce zásyp napojení a dokončení vodorovné izolace položení betonové mazaniny v suterénu.

Živičné izolace na svislých stěnách musí být přitlačeny ke stěně vodorovným tlakem nejméně 0,1 MPa. Pokud k tomu nelze využít hutněné zeminy zásypu, je třeba izolaci ke stěně kotvit kotvami.

2.5.2.2

Pro fóliové hydroizolace z měkčeného PVC

Spojování a kladení fóliových izolací lze provádět od teplot 0 °C. Izolační pásy

- 14 (21) -



se rozbalují z rolí a rozprostírají na pevném, rovném a čistém podkladu. Po odříznutí pásu ze svitku a vyrovnání se upraví vzájemné boční přesahy pásů na šířku cca 80 mm a upraví se délka jednotlivých pásů. Poté se fólie na okrajích vzájemně svaří horkovzdušným agregátem. Na vodorovných plochách se fólie klade volně bez připevnění k podkladu. Na svislých a šikmých plochách se izolační fólie zajišťuje proti sesunutí mechanickým připevněním k podkladu na jeho horním okraji. Mechanické připevnění se provádí přibitím k dřevěným hranolům nebo dřevěné liště předem osazené do podkladní konstrukce, přivařením horkým vzduchem k předem zabudovaným polyetylénovým profilům nebo připevněním rozpěrnými nýty. V místě hřebu se pak horkovzdušně navaří záplata z téže fólie nebo se hřeb zajistí přeplátováním taveninou. Vzhledem k nízké plošné hmotnosti fólií se jednotlivé pásy s výhodou předem svařují ve velkoplošné prefabrikáty a instalují se na konstrukce najednou ve formě celých plachet. Pokládání a spojování fólie na stavbě je závislé na charakteru stavby. Izolace staveb bez podzemního podlaží se provádí spojitou izolací podlahy a stěn v úrovni přízemí. Izolace podzemních částí objektů budovaných v otevřené stavební jámě je možno provést dvěma způsoby: Jednoetapově do izolační vany – izolace celé podzemní stavby se provede najednou do předem zhotovené stavební vany. Ve dvou etapách – v první etapě se provede zaizolování vodorovné konstrukce podzemní stavby s přesahem fólie po obvodu min. 350 mm. Po odzkoušení těsnosti spojů a předání se izolace ihned celoplošně ochrání proti mechanickému poškozením ochrannou betonovou mazaninou v tloušťce 50 – 100 mm. V druhé etapě se vyzdí obvodová svislá podzemní konstrukce, zaizoluje se vně fólií s napojením zpětným spojem na vodorovnou izolaci z první etapy. Po odzkoušení těsnosti spojů se ihned provede ochrana svislé izolace. Zhotovení izolace proti vodě tlakové provádí specializované odborné firmy podle předem zpracovaných technologických předpisů.

2.5.2.3

Stěrkové hydroizolace

Mají proti klasickým postupům řadu výhod, jejich využití je u nás ovšem teprve v začátcích, v některých případech je pak největší překážkou pro větší využití cena. Aplikace je vesměs velmi jednoduchá. Většina materiálů se používá jako násobné nátěry, v některých případech je nutné tyto materiály stěrkovat v předepsané tloušťce vrstvy. S velkou výhodou lze stěrkové hydroizolace použít při provádění montovaných staveb (izolace základových prahů a soklů) i pro zateplování objektů, izolace soklů proti vzlínající vlhkosti a následnému odmrzání deskových izolačních materiálů. Pozor však na dodržení min.tloušťky. Výhody: · velmi snadná aplikace bez potřeby speciálního vybavení

- 15 (21) -



· systémy jsou bezesparé, což eliminuje časté chyby ve spojích (u lepenek a fólií) · relativně snadné opracování detailů, které je u jiných typů izolací značně problematické nebo prakticky neproveditelné · tyto izolace lze provést i proti negativnímu působení tlaku vody · řada izolací je i proti radonovému riziku Na trhu jsou k dispozici tyto stěrkové systémy: · · · · ·

materiály na bázi akrylátů cementové hydroizolace dvousložkové cementoakrylátové systémy bitumenové stěrkové hydroizlace materiály na bázi syntetických pryskyřic

2.6 2.6.1

Předání a kontrola Pro hydroizolační systémy z asfaltových pásů:

Všechny izolace musí být po realizaci urychleně předány a opatřeny ochrannými vrstvami. Kontroluje se: · před zahájením hydroizolačních prací: kvalita dodaného materiálu a jeho správné uskladnění v krytém skladu nastojato. Dále je nutné zkontrolovat připravenost podkladových konstrukcí – jejich rovinnost a vyzrálost povrchu. O výsledku převzetí pracoviště se sepíše mezi dodavatelem a odběratelem zápis do stavebního deníku. · v průběhu hydroizolačních prací: zhotovitel je povinen kontrolovat dodržování předepsaných technologických postupů a stanovených opatření BOZ. U vícevrstvých izolací se musí prověřovat kvalita a úplnost provedení každé vrstvy izolace a před jejím zakrytím další vrstvou odsouhlasit kvalitu zápisem ve stavebním deníku. Kontroluje se celistvost jednotlivých vrstev, minimální překrytí,úprava koutů, rohů a spojů. · po dokončení hydroizolačních prací: dodavatel předá odběrateli dokončené izolační práce a certifikáty nebo schvalovací protokoly zabudovaných materiálů. O provedené kontrole se provede zápis do stavebního deníku. Případné zjištěné závady musí být beze zbytku odstraněny. Po úspěšné prověrce hydroizolace se musí neprodleně provést její ochrana. 2.6.1.1

Pro fóliové hydroizolace z měkčeného PVC:

Po provedení izolačního systému nebo jeho dílčí etapy se prověří spojitost a neporušenost izolace v plochách a prověří se opracování detailů prostupů, zesílení koutů a rohů a dilatací. Ke kontrole těsnosti systému lze po dohodě - 16 (21) -



s objednatelem použít tlakovou zkoušku na spoje nebo napěťovou zkoušku na celkovou celistvost izolace. Postup prací, mezioperační kontrola, předání a převzetí díla (etapy) izolačního systému jsou písemně odsouhlaseny objednatelem a zhotovitelem v zápisu o předání a převzetí díla ve stavebním deníku. Zapamatuj si: Svislé izolace se ukončují 30 cm nad budoucím upraveným terénem, tlakové min. 30 cm nad nejvyšší úrovní hladiny podzemní vody.

2.7

Pracovníci a jejich kvalifikace

Hydroizolační práce provádějí řádně zaučení stavební izolatéři, kteří jsou prokazatelně seznámeni s technologickými předpisy a postupy závaznými pro daný druh hydroizolace. Pracovní skupiny, které vedou vedoucí čet, jsou zpravidla 2 – 5 členné. Skladba skupin je závislá na druhu a rozsahu prováděných prací. Pomocní a nevyučení pracovníci zabezpečují přepravu a manipulaci s materiálem, izolatéři vlastní kladení a spojování.

2.8

Stroje a nástroje

Pracovní skupina používá v návaznosti na druh izolace a použité materiály: propanbutanové hořáky, benzinové hořáky, pistole na tavné svařování, horkovzdušné pistole, nastřelovací pistole, nože, nůžky, stěrky, kartáče a další speciální nářadí. Pro přepravu materiálu se používají jeřáby, výtahy či vysokozdvižné vozíky. Hydroizolační materiál je přepravován na paletách nebo v pevných obalech (např. laky a penetrační nátěry). Hydroizolační materiál se nesmí vystavovat teplotám nad 30°C. Skladuje se tedy v krytých skladech.

2.9 · · · · · · · · · · ·

Nejčastější závady nesprávně provedena úprava povrchu podkladní konstrukce pod izolací nedostatečné spojení izolace s podkladem nedostatečné spojení jednotlivých vrstev izolace mezi sebou mechanické poškození izolace nesprávné napojení svislé a vodorovné izolace izolace neprobíhá spojitě bez přerušení kolem celé spodní stavby použití nevhodných druhů izolačních pásů na tlakovou izolaci nesprávné zakončení izolace ve styku s upraveným terénem nekvalitní provedení vzájemných spojů jednotlivých izolačních pásů nekvalitní provedení prostupů není provedena ochrana izolace

- 17 (21) -



· nevhodný materiál na zásyp a nedostatečné zhutnění zásypu stavební jámy · nezaústění drenáže do kanalizace.

2.10

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se řídí zásadami Zákoníku práce a Vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce č. 324/1990 Sb. [5]. Při provádění živičných izolací v uzavřených prostorách musí být zajištěna dostatečná výměna vzduchu. Práci musí provádět min. 2 pracovníci. Pracovníci musí být vybaveni vhodným nářadím a ostatními pomůckami potřebnými k bezpečnému výkonu prací. Prokazatelně musí být seznámení s bezpečnostními předpisy. Rozehřívání živic se smí provádět pouze v nádobách k tomu určených. Rozehřívání živic přímo v obalech otevřeným plamenem je zakázáno. Hořlavé látky musí být uskladněny od otevřeného ohně ve vzdálenosti větší než 4 m. Natavování živičných pásů otevřeným plamenem je povoleno. Ruční natavovací hořáky na propan-butan smí používat jen odborně způsobilí pracovníci. Propan-butanové lahve musí být chráněny proti nárazům, nesmí se převrhovat ani přehřívat. Netěsné lahve se nesmí používat a obsluha je nesmí ani opravovat. Při práci s natavovacími agregáty, kde obsluha při práci couvá, je ve výšce zakázáno pracovat touto technologií blíže než 1,5 m od nezajištěného okraje pracoviště. Pro zvedání a přepravu břemen lze použít jen řádně zkolaudovaných jeřábů, výtahů a vrátků. Izolace dodávaná v rolích musí být dopravována a skladována ve vertikální poloze a skladovat se smí jen ve dvou výškách nad sebou. Je-li materiál přepravován pomocí jeřábu je nutné zajistit svislé umístění rolí na paletě (obr. 2.7 ).

Obr. 2.7 Správné a nesprávné způsoby přepravy břemen – rolí

2.11

Hydroizolace a opatření proti pronikání radonu

Provedení izolací proti zemní vlhkosti, případně proti pronikání radonu z podloží do stavby nesmíme podcenit. Vadné a nekvalitní provedení těchto konstrukcí se později odstraňuje jen velmi problematicky s nákladnými opatřeními. Projektová dokumentace by měla vždy obsahovat konkrétní návrh hydroizolace i návrh opatření proti pronikání radonu z podloží. Při realizaci používáme zásadně řádně atestované materiály.

- 18 (21) -



Pro hydroizolace se především používají klasické asfaltové pásy na bázi asfaltu. U protiradonových opatření až do středního rizika lze použít pásy AL S 40, u vysokého rizika pak je nutné použít speciální konstrukce, které je vhodné zadat k provedení specializované firmě. Pro další práce na stavbě je nutné provedenou hydroizolaci nebo protiradonovou izolaci chránit před poškozením, např. betonovou mazaninou. V současné době se často používá k hydroizolacím těsnících stěrkových tmelů. (Jejich použití je zejména vhodné pro izolaci venkovních teras, koupelen, prádelen a dalších vlhkých provozů, protože lze přímo na tyto těsnící tmely klást dlažby a obklady.)

3 3.1 3.1.1

Závěr Studijní prameny Související normy:

[1]

ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení.

[2]

ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení.

[3]

ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb – Sanace vlhkého zdiva – Základní ustanovení.

[4]

ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.

[5]

Vyhláška324/1990 Sb.

[6]

Zákon č.125/1994 Sb. – Zákoník práce

[7]

Zákon č. 222/1994 Sb.

[8]

Vyhláška č. 213/1991 Sb.

3.1.2

Seznam použité literatury

[9]

Kočí B. a kol. Skripta Technologie Pozemních staveb I,

[10]

Kutnar Katalog asfaltové pásy a katalog fólie z mPVC

[11]

Kol. autorů Hydroizolace – hydroizolační materiály a technika jejich používání, Dům techniky ČSVTS Ústí nad Labem

3.1.3

Seznam doplňkové studijní literatury

[12]

Fatrafol – konstrukční a technologický předpis, FATRA a.s. Napajedla

[13]

Katalog výrobků výrobního závodu DEHTOCHEMA Bělá pod Bezdězem a výrobního závodu BITUMAT Oslavany u Brna

[14]

ZTP výrobců nebo dodavatelů izolačních hmot

- 19 (21) -



3.1.4

Odkazy na další studijní zdroje a prameny

[15]

www.izolace.cz

[16]

www.acidotechna.cz

[17]

www.juta.cz

[18]

www.stavebniny-astra.cz/hydroizolace.html

4

Kontrola znalostí

4.1

Autotest

1. Zemní vlhkost je: a) voda vázaná v pórovinovém horninovém prostředí b) voda vytvářející spojitou hladinu a působící hydrostatickým tlakem c) voda stékající po povrchu území a voda v nádržích 2. Podkladní vrstva je: a) vrstva chránící hydroizolační vrstvu b) vrstva oddělující dvě vrstvy stavební konstrukce c) vrstva vytvářející vhodný podklad hydroizolační konstrukce 3. Před zahájení izolačních prací musí být podklad: a) vyzrálý, dostatečně pevný, rovný, bez ostrých výstupků a trhlin, rovinnost podkladu ±10 mm při měření dvoumetrovou latí b) rovinnost podkladu ±5 mm při měření libovolnou latí bez dalších požadavků c) vyzrálý, dostatečně pevný, rovný, bez ostrých výstupků a trhlin, rovinnost podkladu ±5 mm při měření dvoumetrovou latí 4. Zpětný spoj: a) umožňuje napojení povlaku z opačné strany konstrukce v následné etapě izolačních prací v místech, kde nebylo možno provést rozšíření pracovní spáry b) umožňuje protisměrné napojení povlaku v následné etapě izolačních prací c) umožňuje spojení vrstev na hraně konstrukce 6. Čelní a boční přesahy asfaltových pásů jsou min: a) 50 mm b) 100 mm - 20 (21) -



c) 150 mm 7. Přesahy fóliových izolací jsou min: a) 50 mm b) 100 mm c) 150 mm 8. U vícevrstvých hydroizolací kontrolujeme: a) pouze kvalitu hotové izolace b) kvalitu až po ukončení všech prácí a zároveň se provede předání a zápis ve stavebním deníku c) kvalitu každé vrstvy zvlášť a před zakrytím další vrstvou je nutné odsouhlasit realizované práce zápisem ve stavebním deníku 9. Hydroizolační asfaltové hmoty a výrobky se zpravidla zpracovávají při teplotě: a) min. 0 °C b) min. +5 °C c) min. -5 °C 10. Izolaci dodávanou v rolích: a) dopravujeme i skladujeme naležato b) dopravujeme naležato, skladujeme nastojato c) dopravujeme i skladujeme nastojato 11. Může 1 vrstva asfaltového SBS modifikovaného pásu tl. 4 mm s vložkou z polyetylenové rohože (popř.ze skleněné tkaniny) s minerálním posypem sloužit jako izolace proti radonu: a) ano, ale jen pro nízkou a střední kategorii radonového rizika; pro kategorii vysokého radonového rizika by musela udělat posudek specializovaná firma b) ano, pro všechny kategorie radonového rizika c) ne, tento typ izolace může sloužit pouze jako izolace proti zemní vlhkosti

4.2

Klíč k autotestu

1a, 2c, 3c, 4b, 5b, 6a, 7c, 8b, 9c, 10a

- 21 (21) -


TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH PRACÍ II

Recommend Documents