TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Úsek dopravního inženýrství
ROENKA DOPRAVY PRAHA 2007
'È 1 &( '
ratick
ská
á
á
i cká
H ab
58 +
e j ko vi ck á
Nad
Ke Zl i ín u
V
B r d
B rd
kem
ku
2
cká
at ni
Bl
Bole
K Cha
b m
Mi s t
ín sk á
ká
Ha l en ko v sk á
st í ns
Ki va tco vá
á
Ri ng
Ta so vs ká
Ne d aš ov sk á
vá
ko ve ck
Vrb ko
L es
Za a rch i ve m
m
ho
ffe rov
a
Za Ra
V p ís k o v n
Sk an d in á vs ká
d os tí
K ša n cím
e sk
Ko pa n in a
L id
Jíl ov
á
K rist
i án
ova
Ne t eb sk á
ce
K olí
Aug
ova
ustov
a
I
c
ká
no
va
Un h oš sk á
nská
Ž ufa
za ns
di D
Be nd o va
Z bu
i
Horom
M ak ov sk
nova
éh o
Fl ög l ov a
K Prel tm á
Z li
m
o vá
íne
Vstava
Pod
L iš a ns ká
Ši mo n o va
U ka
M ož né h o
Ne t eb sk á
šn y
á
Ciol
vské
Mako
en Ztrac
U va l u
Ru b li o v a
kov
ho
Sl án sk á
íku tn
átníku
ského
ve m
k e ro vi
á ov sk
va
Otl ík
Ga l la šo
Za h u mn y
Vý tv a rná
U bo
Po d h bi to
Do
Po d Ka rl ov ars ko u si ln i cí
Hek
a des
Ch a la b al o va
Bo ršo vs ká
Se ls ký ch ba te rií
Ke ttn e rov a
Zívro va
Ov
Sad
ké h o
vín ov a
T an o vs
Do ub ra
n ám
ov á
ocn á
s tí Na
Ra
Ma
Lu ži ná
ch
vi ad
en ic
U
uk te
35$ä
U v ýku p níh
vská
6.é
D raho
o s t ed i sk a
Ho ršo v ská
uš an o
ce
zi ko
va
u
P os
vn á
s tí m
výc ho
n ám
T l o
Na d
i ník U hl
ovs ká
K trži šti
t ek
Dra
U Bub
ce
K ch al o
ho tí n
sk á
up ce
E bro
va
K Ho lé mu
U s k opc
Ch al o up k
y
L ub
en ec
vrc h u
ká
Kl uk o vi ck á
Va ck ov a
2.58 +
Na M
Mu
Na vrc hu
Pr ho n ek
Há b ov a
Bíl ov sk á
Ho lý
Fa nto va
šo vs ká
Muka
Mi l en
Ko tero vs ká
ho
ovské
nky
ho
pova h lu C
ut pné
e rno š
el K V
ic e
ké O
o vs ká
hra
d
Be l u šo va
Neus
mydl
árny
m oh
ylo
na
U
ro U bo
ce
Ko l o v e s k á
Am fo ro v á
Po d p ro v a
Brd i ko v a
d álni
Pí k a
u
á
Di v o k á Šá rk a
vi e k
co vsk
Ná ro ž n í
á
sk á
J av oi c ká
Ke s
U S v t l i ky
Du ch
a le j es ký ch ex u la n t a le j es ký ch ex u la n t
Zbe en sk á
Ch ý sk á
P od
Sva ta vi
Arc h e o l o g i c k á
Se ze mín sk á
U
ká
hradn
ps ká Hu be ro va í
Za
ou
l c
v iš ovk
Ci ká
m
L ou ns
Kra lu
sk ýc h tka
Nad
na
víz sk á
ká
Ra d i
ln i ce
Do bro u ps ká
ou
n oš Po dk rko
Pod
si
S t at
K ral
i cká
no vk
t ov ská
Na d
Ch omu
Kra lu p sk á
U
Bro d e c k á
KP
Kra lu p sk á
Ún ti c k á
ch
T í
h
Po d te
d omá
ras am i
K L až an c e
Po d h á jo vn o u
J i tro c e l o v á
Vol
uto
M u t n ín s k á
y
Uu
iš il
elk
Ke jn i ck á
Je
N
al ouko
ti
L už n á
Na Mal é
K pa rk u
vk ou
K Truh l ác e
Habro
rovce
Nad
Hab
De Šárce šo vá
Na
on
sk á
uv rat
P lo
i
Vstu p
e ni na
Vol
Hi ršl
Faj m
an ov é
ov a
Pe štu
Kra to
ko va
ch v íl o
va
erov a
K e rve
šk ol y
Ša ntro
ov ic ké
V ste d u
ch ov a
hu né mu vrc
Ste dn í
Za z ah ra do u
Na p ísk u
i
ado U sl
K La
Po d v ys ok ou
Vyk
U
váp
to vá Gra fi
í
Za
8
Ach
vý ch
Vi no h rad
áto vá
Sl in ko
Ja sp
i so
Ma t
j o vsk
Zby
Ný an
ni ck á
ho vs ká
Na píd ol e
vsk á
sk á
Tac
ic
enice
t a žn P r
U sm o ln
me z í
ou ko
a
K ro zv od n
ávrší
V No vé Vsi
Kn
á Zav á t
Fi ng e rov a
p en U vá
ík ov
u
Býš o
vá
F el
Z ít
va
an L ou
Je žd
ol ko
lce
J ež ov sk á
U Hom
He nn e ro va
Na d m oto l sk
Wo lf o va
tge n o va
Be d rn o v a
Ro en
Ha ms íko va
Pl ze ská
ol ky
Na d Ša frá nk ou
U Ho mo l ky
Ša frá n e c ká
va
Kn otkem
V ýp
ado
á
vá
á
Štrk ov
o v e di
Am ety sto vá
Mi n
rko Št
ko va
ská
é
vn y
ho vsk
Za c h a l up am
K ú vo zu
Na se l ské m
Hom
Homo
Na d H li n ík e m
Pod
rs káNa
a vko
ou ne m oc ni c í
U Po štov
L é k a s k á
ul U Ci b
ky
ky
Evro p sk á
ts ká
Ne p ál sk á
M ark éts ká
P t i pes
erá ln
í
trná
le ck á
Po d L a ho vs ko
to vá
Ná v
Sto d
Cha
Stará
u
Za z m
K
la
drážk
Ha b erfe ld o va
t
ck Týo vi
a dio St
KB
Z ad
Píbra
e ro
ov
ol
ms ká
V oj
Voj et i cká
e ti ck
Na vrš kác ško le
l ova
ky e yp N
h
N ezva
Zd e u nd o Gu tfr
n Na krá lo v
lo vé
Lo
Své po mo
n ové
n ík a
Košík
ská ov a á
u
i ps ké
si ré no
e Po dl
Po d
Žofi
u of rt
ráde
Ke
šv
B orsk
Nov
Na Mrá zo vc e
éh o
Bož
he ls
ká
U l ék á rny
U s ta ré ho sta d io n u
nov
á
ská
un ce
vce
o po K t
á
sk á Ra ši l ov o va
Š r o va
tav ši ti K pís é tá rkov yS
Ke D ra
U l od n i ce
Po d s tud á nk ou
Na pl á ck u
K Be lv ed e ru
n er i nt
uc
en
och
Vl ad i sl a va Van u ry
K
Po d c ha l ou p ka mi
u
K li
Nad
ká m
ou
Op a ta Ko nrá
d ra
ko vk
da
hou
Na
va
em i
u
b at eri
ko tyn
ad
ly
vým
míru
K no
á
U sl év árn y
Na
t e
J íl k ov a
šovi
án
I
li p ka mi
Hol á to
ckýc
á
el
ín ská
Pod
alat
em
dn i cí
lí k u
U tep l árn
K ec e
Pl ac
m
ad
ní
tó n ská
lk ou
a Po N
ích
V boká
ck á
Ho
Lo
ná m s tí
á
va
ovs ká
ká
Mo
Ot e
á
í
U Pal
ká
ši nk o u
octá
y
U Nes
at
Na Prov a zn ic i
yp ky
Na
d ov
vo
K jez u
ská
bro Ha
Cih
Na
vo
u
V ácl
Ba rran
e
U ki n a
pl á rn ou
Na Ho mo li
Ok ru žn í
U s kl ad u
T ic
rov
ká
ou
há
Kl áš ters ké h o
Na Bla n se ku
Na
l k y U ve
Za s ídl i št m
á
Ke
K No u zo vu
Po us
U k lu b u
Staro mo
tk ác h
d an sk
b
adská
vá ko
u
S ekoro
u
Srážk
ch
ké ho
U le d
U ke mp
a
in ku
Za
á
s tr
Za s ídl i št m
Na
ské
ucká
J án sk
Ve lf l íko va
Ni ko l y Te sl y
Po d h ra db a mi
B uzul
í
cká
i
lská
Ot v ovi
u chdo
ol sk á N ovos
Ni ko l y Te sl y
údol
su ch d
Po d J ul i sk ou
o va
u
á
i na
se m
U ci
Komo
dbo
va
Na Bla n se ku
n ic i
ny
Pacho
ku s
hel
Na d Ko
lí ko
P od
Ž vah
V rok l i
ri gá d y
L oty šs ká
Wuc h te rl ov a
t zné Ví ch hutí
e sk os l
Vi etn
Thu n ov
mo h
Ro os
n ám s tí
vs ká
Mo
ád y
a
V.
S ukov
Je
ná
k alo . P
a U Zl
d r.
á
Z ik mu
J as el s ká
a lsk Ur
va
dá
ud té st
Na b
a
s v. Ji í
ny
M ic ki ew ic
kašta Pod M uc ho v a
zo va
Ch o tk o va Na Op yš i
U Pís e c k é b rá n y
a št
W in tra
ursov Št
e ho
zova
Juáre
ov a
He in
Ra is
a
U s ed l ec ké šk ol y
Pe ruš en á
nd a
erm ák ín a
a dno
An to n
eruše
Na Ma rn
P
há j e
s ká ng o l
ev e lt o va
ov en s ké a rm
skTh áu no
yl ou
U Ro zto ck éh o
Na d
am sk á
Ba ch ma s ké
Na
stí n ám
Ro o se ve lt o va
t
t
i domí Š est
ády n ám stí In te rbri g
n ám stí In terb
ce
m
av ské
va
vic
ká
lo va
Š um
bí no
Píšo
A nd
Hru
ne rka
Po d Ba
Bo rov á
ho
Hob
Po d
lí ská
ra Hu g a
Za Že n ský mi
Bo zd ch ov a
Vi kto
mi l ys in a
Ji sk
Na d p ívo ze m
or va
Dru žn á
K Vl ta v
Ho sp
sov
vo va
á
sk á
Ho mé
Bab
Na hu p ec h
M l n ic ká
Pe t ín s ká
stec ká
M al á to v a
Si
Ch o tk o va
st í
Za
Sl av í k ov a
Go
go lo
va
Na ba št sv . To
W ol
má še
m
a
Roma
i na
Rol
lan
Bub e n i
ke rov
ml ýne
K Staré mu
sk ým
El ed ro va s a Cí
Go ttha rd sk á
Na šp e jc ha ru
é nám
bisk
Ke
šty
uh
va
Na
U Šál
radu
ílo va
Pl oš til o
í an
M ou l ík ov a
vi noh
o va
Na
o stu
iš ti
ko vn
ro zh
stro
k ov
Há j í k o v a
Hu bi
Ku ti l o v a
a
Do be šc
uh ou
e
no va
u se
dl os
ti
ru K vý bo
in á m K Li p
Havl
ovi
cké
da
n áb e
Ha ck e ro va
ží Edv
Pod kašt
va
Po v l ta v s k á
n eš e
any
ard a Be
st í
nám
Ha n o u ško
ská
vé M il a dy Horá ko
Troj
Na S a l ab ce
H ká
U Pa
U po
os ká
h
zd ere k
li kl in
n áb e ží Ed va rda Be ne še
ko u
en sk
ká
L et
Ke ram ic
Krá lo vs
dž ská
i ky
Lo
Na d
e Na Paz de rc
Ra tib
Bo h ni cíc
e
V No výc h Na Be n do vc
ky
avans
skal
Na vý ši n ác h
Ma z o v sk á
U
u
í st
T š ín s ká
zd ere k
L e to h ra d s k á
J ire k o va
é n ám
o b oro
U Pa
U a ka d e mi e
Na Fran tiš ku
Ko ste ln í
u se
dl os
ho
ti
va
L ad o va
Li bu
Nad
U Kub
ši na
en ý pruh
ou
lá sc e
P ol
ed
ní
ol ov
Lu
dvíkov
Vo stré ho
a
no u
co va
avova
Vo dá
Na
á
F il
os of
M ik ul e ck éh o
ská
Sa ve l je vo v a
Zem a nk a
B ot
Na
Pa l ac ha
e t z
Be tl é
Op a to
á
Na d
enné
P od
ce me
m
ká ká
Na
ou
ánko
n tá rn
Novo Novo dvors dvors
át s
ká
rov a
L in h arts ká
n
reck
Pu rky o
ká
á
á
Žitn á
á
Hl av o
ova
Si nk u lo va
avoj
Po
Na d R yš án ko u
eka
Ke
dP
ch tc í
ská
I
Na d k o u p ad l y
acké
ns ká
ch I I
Na
Na
ho
rá ci
ázko va
Ku bi š to v a
Na d k o lo n ií
ád em
P roch
Pank
d sp
V
T ýn
Týn
ská
V
V ácl
N et vní
nky
plá
Ty rš o v a
o bc íII
Na
Tyrš o va
ia
vin
Hodk
va
ic i
ovi
Nad
ých
vs ké ho
An ge l ov o va
Bo rov a ns ká
Pa ve l ko va
vs ká
va
sk á
T š íko
Do be
c ká L ho te
Do bru š
Mal
V
ál
ada
H orn
h áj
kách
ochol upi
Pa v e l k o v a
cká
M la d en o vo va
KL
m ad
Va zo vo
va
Šp irk o va
U vo d oto
ku
Uo
bce
Vn ou k ov a Sou
ku
ní U l áz
po va
ic ká
Po d
Krh an
ská
Žam pa i e Lb
Boj
ku
cká
K ál
eši
Ke
rem ízk em
š ská
cká
L iš ko
va
lso
kých
Ba rt á ko va
div
adl
em
Na vrste
Z ál
Z ál
nova
nako
Se no vá
u
C a
ti borov
Du ryc
P os
dní
asp
ho va
ní
T ou
N
t ran
Ky ka lo va
a
S ou
on
eso va
K es
om
U U
Byst
h
n ovýc
n ovýc
S po
I
i cká
ra žím
á
Krsk
mu
U dru
do je
Sm ol ko va
U vo
mý ku
Pe d n ád
I
Kle
U L ib u
Na
ových
I
Un
Na
U
Za ecká
Zac
em po
a
m
lá zn í
Zi mo va
ká
u
í
vi š o vk
Cu íno va
Pa vl íko va
M ac hu l do va
U al epší
ov á
Šmi
Dru
Jeze žnárk y
ná
U
m
k ol
va
ch oz
N
oj
Na
i lá
Zn
Zda
ov ská
ti ck á
Pa pírn íko
Zbu d
Mi ro
ká
vsk á
Na d Nu s
avýsl
N
edku
emská
Za v tre
Za Po
le mi
L in da
Na zá torá c h
Se if e
b rán o u
I
ej nskýc
t v ní žs e
bro
os l ed ní
Ko le kti
b e ch V Hro
Pe dp
vce
Voz
vn í
y
L už ic ká
h
Pod
p r h on
má U pa
a men pr
em
le j Na ko
a
á
du
s íd l iš ti
usel
Vý le tní M ez i d o my
í
Po sp
5.
va
J ab l
V zák
íš il o va
tí
o ce
ou
é n ám
Sl ad
stí
ko vsk
Cimbu
Da l im il o va
Ka rlí n sk
á sk
zn í
á
Kl ok ots
Pro vo
á
sk á
vská
ká
rn y
h bo us ká c V ba m
n ám st
KZ
el en
í
l ská
é lo
VZ
uce
Kl en o vi ck á
U j ed n oty
V ká l ku
Prok
í
J irk ov
vor
sk á
ov ic
ká
Na d ú v oz em
a
Ort e nov o
B í le
stí
Sabi
í
é ná
Do u bi ck á
Po dh o
nova
UPer
Š ut ce
Na d Ro k
Na
J ate n í
n ky
game
op ova Pro ko p o v o n ám
mú
dol
í
Li
ferto
va
Orel
avlí
Hol
vi tá
Vú hl u
é
va
Mu
rho uto
nám
an ds
aná
d ní
ško
ká
Ma
vr ší
Ka
va
lí
drid
Na
er o vská
d di
Vedl
ejš
í
hl i
íle ch
ú le
ná ch
Na
Na d
a
ova
va tín o Žero
Pr o kop
Ki ša n ov
ská
Bu lh a rsk á
m ú do
Ku nra ti ck
N
ích Na rol
Pr e l ní
Me
kovo
Proste
Ha do
V Zel e né
Ve lk é
H
ská
á
pansk
s tí
va
o
rní U pa
os ko u
U
t skéh d
Bá šs ká
Ko šá l ko
o va B enák
ov a Po hn e rt
nín ská
í
s ká
ská
m st
Ka da
ne ck
Kv ti ná sk á
Z lo
nám st í
Ja te n
Písta vn í
s ké ho pi v ov aru
Po up to v
Ho d on íns ká
e sa ho l
el ené
el s ké
Šv ih o vs ká
K p om ník u
á
Ho
ick
Tu sa rov a
J ate n
an sk á
Bu dy šín sk á
U m š an
nám s tí Sei
J em ni c ká
ch U Mi
ská
Po d z ám e ke m
Mi rov
J ag e l o ns ká
éh o
rk ova
U Bo ti e
Nu se
Ba vo ro vs ká
Na ko n e né
Vl tav ic ká
Ke be zi n
Bu di l ov sk á
Ol š ov ic ká
Du b ov ic ká
L ip o vi ck á
U baz énu
ic ké
He ro ld o vy s a dy
Str m il ov
na k vt
p kov Ší
žá s ká
Pu tim sk á
Na
tí Bo nd yh o
V ršov
U p ly ná
Va lt ín ov
o dvino R
B et
sk á
Po d Pís e no u
V zá v
ov co
u p ni Po d s t
Ka pi tu ls ká a p ko va
T šo vi ck á
va
Sm ol e ns ká
Hv z d on i ck á
Dr be
íko
ká
L ib iš
vs
n á m s tí J i íh o z Po d b ra d
a
D ka n sk á
ská
hl i V je
N
U l ib u šs ké so ko l ov n y
mu K no v é
rku
y
á le Na mo
ck á
cká
vce
B lahn
Po d J al o vý m d vo re m
áni
ká
na ov
Ro sto vs ká
K oši
lo Krá
Oh ra dn í
B ohrov
zí K je
jez
nsk
p od
Ji ve
K
l sk á
Na
Ch ark o vs
ká
Ja nk
L uho
Sk ál ov a
Ko stn ic ké n á m s tí
bi ts
éh o
Ore
ov sk
M án e so va
M en dík
j árn U pe
K ížk
j o va Bo iv o
Hu si n ec ká
Se va sto po
Na kr sk é s tr
ej o vi
lé ho
s trá n í
vo Krk on oš sk á Z
No vo h rád e ck á
B ož
Ma
t ní ku
ká
Na d
U to píre n
Bítov sk á
M oy se so v a
en ic
ck á
Ki ve ni c ká
ho li
K iv
a tku ním s t
Po d ro vi n ou
Ba a ro v a
u
Ou
Na Švi ha n ce
ová
Po ls ká
Ko z á c k á
Vo ron žs ká
rto v a
V Ho rká ch
K Ha
II
edku
Ve so
m
vá
h áj e
U e le ktrá rn
ká
í s ko u
Dru
He k o va
m
vs
ol e
ck ým
á
áp
i mi
h aj sk
Po d
á
Na
Ch va tru b sk
Ti ši ck á
U va P ernšt Mo j míro
sad
k iv in
á
P od
avýsl
Hu rba n o va
la
á
e U ko
Vi š ov
ých
I deál t va ské družs poji š ovny
vn í o
lovan
I deál U
Sl ád ko v i o va
V
S
žst e
U
va
kov lí
éh o
UHav
lo vsk
t va družs
ova Voká
i me l ic
Ch ýn o
o va
ho va
tla ch
Du ryc
ou
P aprsk
N
R ovnozu
ocho b
Sváž
K
a
ov á
ni cká íb
Turs ká e p ín sk
Vra a n sk
Na Ko z a ce
Voz
P
e stm íro
va
rníkov
Cti rad o va
n ám stí
An ton íns ká
ch ova
áko
Má
a
erm Kope
Mas
aryk
ko vá
K v tro la mu
V trná
V án
e zá o v o
Ku n ti c ká ni cká
Na d s va h em
Smo
vro u šk ou
Ši má k ov a
ám stí
hebs
Ja na
Zá
V za h rad n í tvrti
Na p í c e
í
Po d
hova
Me z il e sn
aT
I
Ra b as ov a
Herál
eno
I II
moci
l i škou u
po Své
Z el
So u d ní
r
Li ch
V zá lo m
Pod
ná
vi cké
rov
ká
Ota ka
Vršo
ši ný ch l á zn í
hu c ús p
d om
žs tv
P eruc
ovce
ká
ta nce
éns
Sme
Na os trv ku
ys lo va
lu práce
dom
dom
h
sk á
h
e rov o n
T šn ov sk ý tu ne l
Hel
á
tsk á
Na d Va
Šte rn b e rk o v a
n ác Na ov i
ova
Na
zan
So po
Bi sk up sk ý d v
í msk
Bol
á eb sk
Na kv tn ic i
So ud n í
a
olbov
gu ay
Z áh
Uru
Po d Te re b k o u
Ke Ka
ská še
H
Sk al e cká
ora
Stros sm ay
a So ch
Dra ha n sk á
Na z á m k á c h
n áb e ží
ck á
Ho l eš ov ic ké
n ám s tí M íru
Mán
m stí žn é ná
tí
Pet L od e ck á en i cká rské So uk n áms
Ch oru š ic ká Ch l um íns ká
Ve hl o vi
uk ov ník
Vi na s ká
Po dp l
sl a vs ká
á el sk Brus
sk á
Po d Te reb k ou
U strž e
a vi ck á Zdi s l
en i cká
J ug os l áv
y
Sa raj e vs ká
Zvo
a nce im
ck á
an i ck á
tic ká
Ne ch
e ch
vi e jo Do b
es í
P od
Fol
M at ch ov
es í
vn i ci
ovn
Vra ti
M ik ov i cká
Vi do vi c ká
n áb e ží L ud vík a Sv ob o dy
So uk
U Zvo n ak y
ýc h
Na
L ou n sk
eck
Ra d ov a
m
Wi
R e js kova
ve m
Kv tn ov ýc h b o j
l esní
Pa nu š ko va
to vá
Po d v rste vn i cí
st aré
P erli
Ž at
a dec Hr
va ého scho I ce vin i I ce ská k an vin i D ská k an D II ce vin i ská k an D
in ova
náz
Viktor
Ki
aick
Ná vrš ní
D
Ka rlo
sl ov a
Na Vít z né pl á n i
Ke so my
P od
mc ov é
Wen z ig o va
Ko ng re so vá
U gym
ni
M ik ov co va
Fü g n e ro v o n á m s tí Ko ub k ov a
L om n ic ké h o
abi
ka
No vá ce sta
UD
n áms
vo
j Up
No vo m lý ns ká
e l a k o v s k é h o s a d y
avské
Oli
ít
Ge rs tn e rov a
éh o
n ám s Vo ce lo v a tí I. P. Pa v lo va n ám s tí I. P. Pa v lo va n ám s tí I. P. Pa v lo va
Há l ko va
u
Ce l etn á
p íkop
c íp
Na
u U Ob e cn ího d om
ká sn á di kts Be ne
K Ha šta lu
á sn o vk a
le m
Bo že n y N mcBo že mcže ov é n y NBo ovnéy N
Ho rsk á
Na d
J ak ub s ká
Ma
há
Hašta
Dl ou
Za
M al á Kl á šte rní
Štu pa rtsk á
Al be rto v
j ám
í ku
J e ná
Ry bn
Ol d ic ho v a
Na
á
Bo hu s la va Ma rtin
Na d O nd e jo v em
Kl ínku
e ne
Na vrs tvá ch
h eb
e ne ch
tov a
Na ly si n
í
Týn sk
st
an ce Na Bu
jova
Št pá
e zn ic ká
o h bi
Na
P al
Na vrá ti l o va
Ma l á
avo
é nám
ká
á e sk V z V kol ko vn
át ors
tsk
S al v
t e ná
Ko žn á
va
Sl
ol sk éh
h eb
kou
va
Kroko
Na d Pe ka k o u
Na
U po d
ou t rn ná
K os
a roms St
Vko
Havel
va Pu rky o va
Ho rsk
Sl
a
ova
Vo rá o v s k á
Ro šk o to v a
Srázn
Dvo
ka
rti n ská
L az ars
ce me
i ce
vá Hl av so v
ep
a vod od ovV ej
Ma
S ko
Ve jv
U n em o cn ic e
Na d
u
l ysi
ovco
Zla tá
Jal
U ra dn Ka rlo v a
Bíl k o v a
U m il o srd ný ch
U s ta ré š k o l y
U s va téh o D uc ha
y mo va Já c h
e rve n á
Pl atn és ká
K ap
Zl atá
Na Pod k ov ce
ova
B en
K la u di
e mysl P
ová
á m stí
Od b or
Na hrá d ku
nci
v ic ká
ms ké n
Zl atá Zl a tá
ká m js
Beh
i šti
ov á
Pl atn é ská
i sk
váp
re jd
Ve le s la vín o va
Z boe
a na to ri a
ren sk á
éh o s
Vá p e nc ov
Bi dl i n á
lo va
sok
U po d ol sk
Ko vri gi n ov a
Ke H
isl
Š t ul
Vrat
Tro ji ck á
Pl av e ck á
Na hro b ci
Po d Ze ma n ko u
V zá vi tu
J en šte j ns ká
é ho
ích
Os trov ní há V ji rc
Tro j a n o v a
Na po ín ím p rá vu
De vn á
U v áp e nn é s ká l y
Z el
Záh o a n sk
e
a
o lo
ik st ká
B art
Ko nv
Na
Ka rlo v a
s tí An en s ká sk á nám
Be tlé ms ká
rán i Na Mo Pa la c ké ho n ám s tí
s kalk
dl á
Za
struz
va
Na
Šítko
ská
m stíJan
t né
ná
Ná p rs tko va
ké a dl í nensr zA áb
Bo ršo v
Na
P la
mo st
An en
ne s v
Kro cín ov a
Má
Do bro v sk
ov ec ká
a sk á
So sn
Po zn
ä1 632 .$
Ra ko
ov a
Ro d op sk á
Kl án
Z apa
M ac ho vc o
Na
Po d J irá s ko vo u tvrtí
Ž al ma
Na
v no u Šá lk o
Na
on i ce
ni ce
Pa la c ké ho mo s t
Z vo
zv
Na
stí t
m os t L e gi í
J i rá s k v m o s t
ná M íšme s ká stí
Na
ces
n ám
soké
ké
Kvy
rec
Na d
Na d
le d u
y
Dvo
Na Plz e c e
Ko tev ní
U Krá lo v sk é l ou k y
Ro zk o šn éh o
s ta rém
Rekre
Na Val e nti n ce
U ž el e zn i n íh o m
Po d tra tí
Pe trž
rov a
Vl ta v s k á
J in d ic ha Pl ac hty
Vrá z o v a
L es n ic ká
Pe c h á k o v a
sk á
Tom á šs ká
e jn dš t
U Brusk ýc h ka sá ren Sta ré z ám ec ké sc h od y
Val
1
raž ického ži c ké ho Dra
Di e nz en h ofe ro vy s a dy
Ko en s ké ho
D
Vít z n á
í
rsk é n á m stí
Sa sk á
ín
Ve lk op e vo
a nd y z e Se m i c
Pi vo va rs ká
po
Ry tí
ré sta
a
Mo
Pe lc l ov a
Vít z n á Pl as ká
Vo dn í
1 4 . íj n a
L id i ck á
Pl ov d iv sk á
Bo te
M ád rov
ošty U
í
va
Sta ré z ám ec ké sc h od y
n
M a to u š o v a Di e nz en h ofe ro vy s a dy
n ám s tí
ép ta r
ni tá
Us
m st
i ce
o ná
tí 1 4 . íj n a
Ve d v oe
od á sk
em i ha d l Po d
He l i ch o
í n í
U l an o vé d rá h y
tan V bo
A rbe
d om ov y
Ka me
op ská
á m stí
Ha ra nto va
P rok
Ma l os tra n sk é n
Arb es o vo ná m sPa tí vl a Šv
n ám s
Zub a téh o
Be ti s l a vo va
Ne ru do va
rví ko u
Kl ic p ero va
Pl ze sk á
á Šp ork o va
No vý Z l ích o v
Kes
ove
Vý hl e do vá
tá K za
va
vé
u lk ou
Na Nek l a n ce
Na Do u b ko
Po d D vín e m
Na d l e
Nesva
rn ami oj í
Ke z vo
Ke ka pl i c e
L eš etín sk
ní
n ická
sn erk o
hb it
Šár
u
l un n
syp u
áre n
ej
ská
k l an ce Na Ne
Po d Ke
Pros V ná
Na d p o mn íke m
ky
va
Kes
Kr o upov
ent
Tech
ud
a
Lyso
h áj em
laj
No vo
K el
ro va
n ic ká
5È.29e 0 $'< +2
ne rko
ži d ovs
Na d
v rc e K Zá
Na d R áž ák e m
V po to ká
réh o
St
K ol
F rag
Za
ne rov
U v iš o v ky
No vý Sv t
sk éh o
ol ská
mezí
á
nici ra
ch vr
Ze le ná
Na Bez i nc e
Zl íc ho v sk á
U Tyrš ov
ti nce
Na
ih P
Po us tka
ská
m
uc hd
o k
vos
esk Staro
No
K Rozt
do líky
Os trov
U sta
éh o
Žva h ov sk á
K on
chdol
San a í N s t ova
B echy
nám
Ch a lo up e ck
Na d
Su
Na Ju l si ce
vá
vá
Májo
žkova
Nad
á e sk Staro
ol ská
R o zvojo
šthr
Bo
Bu
Na ná s pu
Pa n c ío v a
s lu že
z ení
Ol y mp ij sk á
No uto n ic
Pe ká rko va
m
í
Sala
m
uc hd
bova
ská á
Kl os term a nn o va
s ké šk ol y
a
mu U Do
K La h o v i ká
L au
í
ou
Na Žva ho v
Na sc h d ká ch
U mo d an
Flo
Na d
vírky
no vk
d ov a
Mi ch
u
U Kla
avko
Po d Be l ári í
Na
sk é ná
vá
svobo
Po ho e le c
d vo
ramk Bert Nad Frán i Šrá m ka
U ok ol á do v en
Na d Vl ta vo u
Na d te
ri ov a
ic ká
sy pk y
i ce
ov
Rycht
O
Májo
in árn
vská
Sem
ávko
gr o va
o va
Kade
Zen
S t rah
ko v
Za po va
U Ne
Nad
da mi
L od n
ál ce
rce
kem
K roh
aF iše
á ten U Pl
p eku sr
Sk al n í
ova
Me zi
Šváb
u
m
it Šp
N
Hl ád
Pra vo úh l á M al á Xa ve
lá ce
u
Na Vn e k
o v
Štork án o va
Na pl á ni
Barran
Pod
Hl ub o e p ská
Pímá
rnou
vrch
Dl ab a
Nav rch u Na e rné m ern ém
Do n áto va
Nad
Hl á dk ov
ík em
nova
agari
l esN íkadem le sí
Na
Nad
M yd lá k a
ko vk ou
Ve lv a rsk á
Na d Stra
e
l es
va
G
i t j K Ma
Nad
Kroho
s ký m h b it o ve Na d v oj e n
ven
dn
Pa rlé o va
tori stic
s ká
Na d Vý
U Ma t je
m ýcká
Na Kl i me ntc
V ýcho
Turi s t i ck á
oš í Staro k
udo
ec
chk
ven
lá
S li
Ma
ou
V bok ác h II I V b ok ác h II
ch I
ul ovsk
a ul ko u
Za Po h oe l ce m
M ac ha ro vo
ro vé Na Hab
V bo k ác h
á
To
vorsk
Na Ha ns pa u lc e
ši nk
pelce
Vý P od
ou
rod
Hl ub o ká
Za Ha n sp
S ta
ská
c ho vk ou
U te pl árn y
Sl iv en e
Na
y
K M ch u rce
Po d ra
U Ok rou h
U Pe rn i ká ky
Po d h áj
Ke s ta n i ci
dP
F ia
Ma ra
P od
Po
ele
av Na Šum
Na d
K za h ra dám
kost
Z áp
Po d Oe
Zoáv rk ou kéh
h iš
ic S mi
e sk á
va
Sl iv e ne ck á
nsk
h
e ps ká Hl ub o
III
II
án Na Fa rk
Devo
du
Hl a vá k ov a
Po d
Zá v rka
a rká n Na F
F ark
vs ká
Hi l le b ran tov a
J en iš o
ké ho
Us
oj e me m
á
U p ec ho
e
L om en
Na d Ka j etá n ko u
U An d l ky
dn ím vo d
d o mk m
ti
ursk
K zá vo d iš
Sil
Mi k šo vs
o va
ké h o
e rn o ch
Zá vo du
U sk á
mo s t
Vrch l ic
kou
amov
Fa stro va
Drá žn í
ké II
Vyso
N Kl
Na d Ka j etá n ko u js íko
Na d h ra
sk á
á
Herm
vsk
Ko lo n ka
áre n
Ka
vos
k
lí k y
u
rá dk
V hlubok é
ln y
e
e yl U V
K
enc
Kamínc
rova
ký ko
u
P od
i II
u
Pe
í P e d
Nad
n ám st
Svo
Ra d im ov a
ch
Fin k ov
Na la dá
Na Oe c ho vc
U d ráh y
Na Se k y rc e
vská
vc
Kov
á
N adova ávazn Záv
No
K Rozto
Z ah
Z ah
sk á
rá dk
vá
ky
y
vá
Po d Kl a pi cí
éh o
be rova
K p ív o z u
Mach
áko
á
Chrob
ská
estko
l m
moo Kl zsae o bs u K sa mo
ze sa moo bs lu K
u Na Bam bo u zk
b sl
Ch ov a
uz e
Ov oc n
P sti te
Sp ot e bi
te l sk á
ás ká
l sk á
te ls ká
pr ho V ro klKích
nu
u
h áj e m
Ke
nkou
e
la ví
Ku bín ov a
la ko
Ke
tán ku
B ea
em vl ín
o va s
Po d Ha
U Karl
l n Na ci he
í nu žan
Zb ras
K amí
ma
Šmu
ce
Po d
ký Na Šmu
i ško
o va
Kul
am
íc h
ka
Na Ha ns pa u lc e Na Ha ns pa u lc e
Na Ha n s p a u l c e Na Ha ns pa u lc e
os l áv
Na Ba rto c e
Du ch
Be
Nad
Hil
Na d
Kva p il
srp
u
a te ri
Na d Te j nk ou
Kl ik ov ko
Bu á nk
y
Na d
Na b
Nad
Na Pah o ub c e
ko
em
do lí
Troj a n v m l ýn
d do Na D ov r ch
háj ck á
Ku by
vysí
u
el á
vl íne m
ro kl e
ho
Hü bn e rov é Stra ka té h o
Na Stá rc e
Up
ní
Nad
Na dra h ác h
T un
Po d Ha
U e rn é
Strmý vrc h
i ské
é
u
Zú že ná
Na vršk
Kl ik ovk
III
l ír k ou
dvo
rie
de že
b ate rie
l es ík
U še s té
No vý
á
Na roz díl u
ni ck
hán
Ml ýnk
Sp orto
éú
á
ávazn
ou
ne
Vi no h rad s ká
in
Po d
s ká
n ov
Ba šk ir
go rsk á
ch rov
Do bro n
Vlaši
l ci
mská
no
K ál
Mater
II
mán
va
li cká
h ov á
ova
nn a
b rat í a pk
K es
Sva
í vra tn So u
ve m
n i ci Na ste l ova
ce
S. K. Ne u ma
s ku Na Špi tál
Kub
va
á
v sk á Ul ja n o
ic ká
I
Truhl
á
P od
Se dl e ck
vky ho l ac UV Kub iš ova kova
ú b o í
blí
Na
Bu
Ki žíko
Syc hro
ve m
Po d
va
N a
o h da Na B
Na Sy
Syc hro
Ma g ni to
Arm én sk á
a
ez ák a Pe tra Sl
Na z á j e z d u
Na
ýn
va
h o ml
domo
a
Trou s il o
ánov
Be rge ro va
B alab
tí ns ká Modl
ck á
ská im Vlaš b ratí a pk
etí nská
F ad va
ko up
Na
ali
U zá
s ká iš
S la
h
št m
hl í nác
va
sob
Ko n vo
Nad
ní VI
vi í
záp S evero
J aro míra Ji nd ry
Hy na i so va
dn í V
áp ad
roz áp a
Ji h oz
J ih oz á pa d
j evo
Nad
t ž sk á
ru e
ic ká
B ez
Vel
ic ká
I ní I
Ma l
Na
U šk o ls
eš ic ká
dy
lu US
iš ova
hra
Kub
n í za
Kle
p š in á ch
nc ov
ero
Sev
Sev
I
pi ku K Ol ym
záp
ero
ad
á ch Na ja h od
ká
a
Ji h
II
nu
ukel
ero
výc
ero
zá pa
pa dn
dní
ho
I
Breh mo va
Grego ro va
Ko má rko va
k Šimá
a
I
Pl
N a
Voj
ero
íVI
ická
m
á
ome
dn í IV
s ké s
vsk
nu t
a dy
í IV
i cí
V
VII
Ji h ov
J ih o vý ch od n í
bol
Na ry
So
du
Holu
om
hra
Horn
mu
Po d v od á ren sk o u v ž í
rto v a
o pa ln ic ká
Ko že
sk á
Ba jk al s ká
lu žs ká
V za hra d ác h
Po dl i pn é ho
An drš tov
a
Ko n v ov a
va
Za s tel
n ko
Zvo n
ky
Ka nd e rtov a
Sv to va
ova
Šim
n ic í
ert v vršek
ao vs ká
il a Bo hu m m s tí U s yn ag o gy n á
k al e js St U l ib e s ké h o z ám ku
Ka nd e
Vin
U Sl ov an
Ba tli k o va
J ane k ov a
ko v a
Na d N ov ou L ib n í
va
ho
Kys e lo
Hru bé
M urm an
šic ká
nk u
a
ákov
á
ého
ova
ck á
á
Za b a
ža ntn ic
ni cká
sk á
D ev
í
Se
Ka pl
o va
al ka mi
éh
Ha vrá
a
Ku ne
e
d áre n sk Po d v o
rv en
ní
Irku
Okraj
áb
ts ká
ho í
ní
zi V me
šo va
bra d ovPod a
lé m Na ma
nk ov a
p ni ci Na Št
Pi vo va rn ic ká
Hra b al
an o va
zni
K prá de l n
c ká j n ov i Bo a
Ž el e
u
ká
U sto j an
rkem
ná
B l ic
p aho
Z astre
á
o
Nad
ro vsk
I
en i ck á
bsk
nohra
M ch
vs ká
Ob
Šu sto va
y
šovn
n í VI
Bo žko
Hronc
p oji
á
U
ansk
Vo ži ck
á
íIV
P ed sk
Vi nš o va Pö sl o va
Zá ry b n i n á
J ih o výc h od
L ab
pt á ka
L iš ov i ck
d o vs ká Ro zv a
dn
Hvož
vý cho
B abák
Ji ho
el en
II
ovi Ho l
ýc ho d ní
ní I
Hru si ck á
J ih o vý ch od n í III
Ji h ov
ýc ho d
Hu sk á
n á ho n u
Zvá n ov i ck á
U Že li vk y
UZ
lý nsk
Po dl e
Kra já n ko va
J ih o vý ch od n í VIII
ové K N
J el ínk o va
án Form
Po d
á
k lí n u
ou v ží
h rtv ác Na že
V b ez pe í
š ín Na Te b e
Kli
Nov
ha s ká
al ds ká
Jed
lov
ová
á
Mo
jo vny
O ech
U há
e zová B
l ci
tov á
zn
Aká
Na
Tan v
va
Kl n í o vá
bra do
Po d b á ní
Na
n em
i
Sl un
e ná
ov á
á
u
zdárn
as ká
sk á
Troj m ez n í
ou
Nad
K
vrch ol u
Na ch me l ni ci
š ín e m Za Te be
m
B ch o vi ck á
ndra
ce
cí
Útu ln á
va
nko
Ke
be s ký
B la
vá
t ov
ni ci
nská
Na lu i n ác h
ská
žím
va
ická
ko i há
Leví
va
esáko
u
R ochl
kin
m n ád ra
U n ov é š ko l y
Na d l i
K ch me l
K vti
V do m ov
j ko
i
do va
kopc
Dra ho rá
nk o va
Ma t
kt ou
Sp oj o va
Ku
cká
ínská D
e rve
Kn
li ve
ám stí
Mys
ck á
K Š a frán
ic ká
Pt á ni ádn
U Kl ou b ov ýc h d o m
em Po d Ba lk á n
Po d J aro ve
Na rov n os ti
ky
V ze l en
M ez i d om
eší
ratk a
á
tav sk
e ni ck
Ch ras
tan
Se bu zín
Kaš
í
dhv
vod
Po
Brig
berku
Rumb
Štam
ol U šk
L u ní
Bu ko vá
ruž í V ok
é ž sk U kn
l ou ky
nu
Ko n
ck á
te rase
Ho í ne
a n m
No v o v y s o a n s k á
i ky
et
urská
KL
Na
U Pa rká
U pro se ck
Kok
top sk á
o íns ká
yl
Na d
é š ko
á
á
kno
J ete
l ko u
Šlu
Tro il o va
vská
lc e
Po dn á dra ž ní
Na
Na d J ete
Ká ran s ká
ká
e rk ou
U o vs
Kel
en sk
L ob e s ká
Ji etínsk
Mš
By š k o v i c k á
U c ha l ou p ek
á Vzd á le n a ro St
mlýn
Zl
eši
cká
eni
a
ví
lov
án ko va
Gu
a
u
K du
e mízk K r
Te ch no l og i ck á
Nech
Stru ha ov sk á
cká
í škov
Mal
V ojt
B l i ck á
Ryš
ovs
sk á
ká
á
P ís
ko
vá
Ci hl
vco
ká
sk á
ská
kovs
á
ol ip
Cvi
i ck
esk
Verne
ská
M lé ká re ns ká
Ci hl
kiáo py
ská
en
Š est
Kop
Nad
orf
Ž and
V arnsd
Mi
á
Po d Ha
Bach
to va
vs ká
em
Vi lo v á
Ná zo
P od
Po d
stra šn
ic ko
Po e rn ic ká
u v in
i cí
Gu tov
a
St ran
V šín ov a
Kra li c ká
V zá to c e
n i ck á Hv oz d
Po d h o te l emPo d h o te l em
n í k m K Ryb
Bri gá d ník
Na vý hl e de c h
Na d ú ž la b in o u
Vrá tko vs ká
Ti sm ic ká
al t án
bu
Ma l ov ic
e ná V B
Ke
cká
l ov ská
I zi d
oru
Me ík
no v á
upky
ru
U ko
Ci g á n k o v a
s vat
halo
I zi do
é mu
é mu
cká
Be a
Beni
D o ln íC
bu K du
K eb
sv at
h
Ke
tkác
ká
á
á
St ra ni
r v ni ck Ži o
í kov o
vu o il o
B ramb
Ke Sp
P od
e
i van Sk
lo ni
o vá
ká
Za p o tok em
La
éh o
o vá
so vá
m
Stýb l ov
ova
o va
Fia l ko vá
ov á
Ba rt ko v a
S audk
ýn U Ml
a
ubk
o vá
Pi vo k
Po mn n k ov á
Ša frá n
Hol
St em ch
Na rci
Ša lv j
El ln e rov é Au bre c hto vé
á
o je me Po d v od
ža nsk
Ko rop tví
ov a
Ko rytn
Ch me l o vá
ic
K trní ku
ry b níka
Za Br d ke m
vá
Ch rpo v á
e n i co
M lá de ž ni
Stýb l ov a
Po d ro
V rák o sí
sk éh o
o vá
Sl un
l níku Na po
Sla
ps ká
No vo s tra š ni ck á
Bri gá d ník
s ká be r Že rm a n i c k á Kruž
zv od n ou
Ve ste c
ck á
ík
ové
ov á
Ko sa tco
ko vá
M aj e rsk éh o
ol
o
V zá h yb
m
bá ch
va
á
Ke
oj eds ká
Ra d i m o v i c k á
va Šve c o
lo va
a
K on
Vo lk ov
s ká le
Ne db a
Ch o mu tov ic ká
zd ec ká
Ro zk oš sk
K Dra zd m
Za J e dn oto u
U Ro zk oš e
oru
V olko
k ov a Pi št
Sa sa n ko vá
Ka pra o vá
L e ko v a
K Új ez du
Na Ba
Dra
M ac eš ko vá
Zd im i c ká
ká
vs í
ic ká
k lí o vá
vá
kníno
K vrbi
P od
V úh
u
j no u
Ša lo u no v a
Za p ro de
íku U ze mn
skéh
V p r el í
Le
vá
ov á
vá
Pe tr
Do ub ra v
Ma l in o
Zvo n ko
He j pl íko va
D obrov
vá
J ab lo
Sa m o h e l o v a
Ji
vá
Ji i nk
rýn o
Ma c eš
Ro zma
To mi ck á
rfou
ko á
va
M od l eti ck á
J a š ík o v a
He kro
ká
Král ovi
Al da šín
Uh ín ves
cká
sk á
Te sa íko va
ck á
Rem
V j ez írká ch
bra
ovská
Sl uš tic ká
V yžl
nd t o va
i tn ím
L ib k ov sk á
st
ál
at
ov ská Mi l í
Zá
Hrd lo e zs ká
ova
Chl
ád
N ie
a
derl
eho
V ydro
kov
i vo va ru
ic
hovi
cká
Opo
ov ská
s ká
á
á
á
Na vý b ž ku
Vra tim ov sk
ck á
á nsk e Ho ic k
Br o umov
ích ch vi n ic
Klí
so a n ský ýc h vi n icvyích Na
va
Na vy so a n sk
sk éh o p
á
Toms
U vy so an
rybsk
Jet
á
Do bra ti ck
Bu ko ve
Rý ma ov sk
Krn ov sk á
P od
Po dl e
št
ravi
cká
k ého ernoc
Ke s
mr in
U
o vsk
á lu mo
M il ío vs ká
Doub
Klu
p em
tra ti
á
B ž n á
Do vrš ku
Kub
b yl Staro
a to va
ka nsk á
á
Zá ve sk á
Po d p r se ke m
Na Gro ši
Mo
av ou
Do b rop o ls ká
St íbrs ké h o
Su la n sk éh o
Ta ta rk ov a
Em il i e Hy bl e rov é
Po d Pl ísk
á
Na Pl
k
Pražs
V Há jí c h
M ni ch o vi ck á Oc e lí k ov a
U b eh u
Ho
Ko sm ic ká
ísk av
á
Ža mb ers ká
Trutn o vsk
Frýd e ck á
(&.È
ku
Ho rní
Sa ta l ic ká
Zák o ste ln í
ská
ol ská
Š pit
ošk
Ko ns tan ti no va
Ch u de n ic ká
Pe sl i k ov á
ovi
a
u
Nov
niverz
No vo s tra š ni ck á
Král
Dü rero v a
n so va
Vyž l o v sk á
Ru be
au
a nov
N
Kamp
va
Te bo h os tic ká
M iro šo v ic ká
On d ej o vs ká
Te jn i ck á
pe ká
U L id o vé h o d om
Re kto rsk á
o vská st r
P od
rna mi
Stou p aj ící so a n y
ká s mo
Na d Vy
Mi
ý(512.267( T eb
ká
stním
ans
v la
so
á
roz
Ve l p rod ej no
Na
Na La b uc e II
Ku nd
Na Šed i vé
Ko l av ka
e IV Na La b uc
Na La b uc e III
ovy
n ov dí
T eb
P od
sk á
sk á
ov e nk
Sa da
Na
Na
0ċ676.é 2.58+
n í III
á
á
J ih o vý ch od n í
od n
va
á
Za b a ža ntn
Bo et í nsk
oun
ick
s la
J ih o výc h od
ých
li po
va
Fi
ere
Hr a báko
Na Koš i nc e
Bo t i i
II
lo va
Na Korá b
dín ov a
S ob
Z ap
dn í
Ro ztyl
Ji h ov
Kr e jn
ho dn
ho
Na
o rov ých
výc
ov a
Bu
Kys e
u hl ík Ok ro
ku
Ma l ý
í ku
Tu ls ká
en
hl
Okr Okrou o uhlí
ed Be lv
výc
K
e ná
Se ve
Sev
dn í
Pod
a nská
Bukov
os tel e m
Ro zší
íV
ero
ho dn
S ev
výc
í
ho
III dn í
Ve sta v ná
í II
výc
íV J ih o zá pa d n
Še b k o v a
Za k
ero
Hl avn
S ev
S ev
Sev
vsk
á
ic ká
ská
Kremn
ho
Ji ho
ozá
tiš ka
sk á
Fran
J eš t d
D
h oro u
Púc
e náho
kov
sk á
T omí
Be sk yd Pá la vs
dn íV
ní II
á
á ce
va
a
Štíbro
á rn y U p ly n
ov sk ou
Podl
e nsk
zá pa
ká
hd a lc em
Na d Vrš
Po d Bo
vs s la
Ba jk al s
Sob
ká
Ko ui m sk á
V Ho rní Strom ce
Z vol
Ko pyt
U Stí rk y
Na
dy
ši c ká
o ds ká
ru ká ce Na Pa
é
ká
V tru
Vo do ch
ca ns
ké za hra
Po d Bo h d a lc e m I
adní
Se ve ro zá pa d ní III
ká
Na d s ad y
Se ve
Vrútec
Brtn ic ká
J iž ní XVII
tyd íl ná
ez ní
ra
Spo
ve s ká Be zi n
Ro l ni ck á
al i šti
Lb í e zn
K onop
Pom
n ps lo v V ka ák ou Pa ruk
P et
c ká V tru š i
V b ran ceKe k o up
m i št
Po d
Hu tni ck á
Ho rni c ká
Hu tni ck á
Va lc ísk á
le
Os ni
Mod
sí dl
á
vn U p ís ko
Žern o se ck
y
Ko zo mín sk á
Cíto vs ká
Po d v tro l am em
Po d k íže m
K á bl i c m
L ib di c ká
U v tro la m u
Pe ršte jn s ká
vs ká
Pru né o vs ká
Dv o rn í
Ki mo
Pi he l sk á
Ku že l o va
K la
okl
Vam
Kiv
ov a
vín sk á
á
Du dk
Hos tiv ai
o ro
va
M ej stík ov a
J an o uc ho v a
Kro pá ko va
Pl ic ko v a
Nešp
Na Koz in c i
Na d Bo ti e m
V No vé
P e d m o s ty
Po d s pa l ov n ou
to ka U po
á
s ká be r
átsk
hn o vsk
Bo le ti c ká
Pro ti
Ryc
ca ns ká
V Há jí c h
Ste in e rov a
va
á
Ro ky
bsk
Da l ib o rov a
Na Táb oe
r i ko
dru
L eto
vé Hos
ti va
Šti ch ov a
V No
vs ká
i
iv ni
P rac Kop
ha ti
Smrk
Koz
ck á
míko
Ra di
ov á
Kb els ká
Al oi
Kl iv a rov a
Po d s tan i cí
K Su ko vu
va
ov á
ck á
U n á d ra ž í
so vs ká
kovi
Ke m
nu
du
K
lý nu
mote
ká
a
p d
ráz e
Te ni so vá
p lu k ov ník a M
u
ká
Zá
ká
ká
zs ká L it a vs ká
Ra db u
a
Ho rol
Sa ds ká
Še sta jo
fo vá
vá
jo vá
U Tec h
vs ká
cká
Ten i so
Gol
ká
a
ja ns
oši
Ho ke
á
ns ké ho e ze ck
B li
ns ká
ká
Li t
He rdo
Bo ši le c
e K Ro kytc
Sá ka á ská ick
pasn
V še
Ko nz u mn í
U Sl av oj e
K yt í
ká
e zn 2 5. b
Ús la vs
n ám.
Ge rce n ov
L yž as
sk á
h oro
Do ln o m ch o lu p
Za
Ok raj ov á
ko vi c
Šv es tko vá
Al oi s ov sk á
K Hru šo vu
as tní Na vl
Ho sti šo vs
lu
e lá
Ko nz u mn í
J e d n o s tra n n á
Ko by lá k ov
T e š ov á
Bru mo vi c ká
p rou
elá Proti
K ná ho
J iz ers
Ši rc o v a
Ko ub o va
vi c ká
no pl y nu
My j av
Na b a h n e c h
Sv ce
á p o va
né ho
M oru šo vá
Dv oi š sk á
Do ub ra
L už ni c ká Ni sk á Sv ra te ck á
sk á
ho U Bílé
vs ká
L án s ká
u
i n á
ká
Kal
Círko
iš ov a
va
K Hu tím
Slé ská
Ma rš ov
va
Ná stro j ás ká
Ši ma n ov sk á
iš s ká
Zám
sk á
Ja ro sl
Kry lo ve c ká
Vi zírsk
av i cká
Ne d v di c ká
á
e U Vrbi
na
a
K uk
ic ká
Košá
el ská
htá e
tecká
Na
Ši mo
šov
Hrade
Di e se lo va
va
n ov a
a
á Sl ib n
kov
á
Horus
Sp ol sk
ická
ol U šk
y
Výro b
ní
Po d v al e
m
P ark
ls ká
Ke k o vá
Ke
rn
i
mo
U za h rad y ová
u
V d ol i ná ch Za k ov á rno
stem
U Vl as a ky
Na Vl a sa c e
b ih o Ja k o
Ra ve n
Fro stov a
Fa rad a yo va
ero va
Sta d i c k á
L es sn
L eb e d v ov a
st rán
Nad
Wa t o va
Ga l il e ov a
Ne ap o
l ou
i
l em
Na lou
Ho l en ic ká
á
Ko so ic ká eni ck
ns ká
u
le sí P od
Du bs
ke m
U p e j ez du
Za k ov á rno
ko lc e
ká
á
me Na ka
e ku Na k
á
Po d z a h ra da mi
J an ov sk
Ka
vsk zn j o
c ká
Vrb ic ká Ka rlo vi
V es
el á
Sla ná l ská é t ni c ká
M il etín sk
Cv r ko va
Stru žk y
Cíg le ro va
Sv tsk á
n i cká Ma rti
L uš
L už an s
á
ká
M la d j o vs ká
Bo je tic ká
á
ká
k ova Vl
Skl e ns
Boj
ovs
en
S ád
U Ja m sk
0
ic ká Tu
Ro ve n sk
Bra t ík o v sk á ká
kov
a
Skry j sk á
é
Pacu
lov
a
ova
kova
Smik
V ol
Jích
ova
Šro mo va
P ane lo vá
Šebe
lov
a
va
Himro
en
co vá
9. na
le nsk
kv t
Ho
á
Pa se ck á Sta k ovs ká
Pl um lo v sk á
i hoš ská
Ždírn
ic ká
ou
tov ská
Strá ž ko vi
Koh
No vo z ám ec ká
ck á
Sva
to ov
U Šuma
vy
ni
Fra nti šk a Di v iš e
V yde rská
Nad
u
S ouma
rská
á
ovick
ko y Kel
Vol
Úpská
Kem
á
Bern
ic ká
arti
ká nžovs
ck á
V li
cká
Dub
c ká Kn ž i
ene cká
i boj H
edsk
á
Bakur i nova
U i
kova
el
ná
Jeze r ská
á rce Na Než
Za h bi
to ve m
d ej n y U p ro
K sa mo t
K p ek árn
Na
in
k u
B yst
ná i
Za L á ze
ze ky
K pa s tv i ná
Ke k o pe
vyso
K Pr ms ta v u
V po l i
K p ram en u
U Lá
m
á
D u najsk
Na Lá ze ce
k o u
U
K ozá
ré sta
kov
Ko
skl
ská
á ou
í
U
á
Ka sa l ic ká
Hol á
vní ra
t orky
era
Kl ad i no vs ká
di ck
Se mtín s ká
á
Ke míl ko va
Ži
lt ic ká
P rac
vani
Cha
Bro zá n s ká ho
cká
L ab tí
vi ck á
n sk á
Urb
c ká an i
k V ža bo
e lá
cká
aka
ši
Ub
Nemo
ik u
obor
U
y
e
mpa
Pil ask
ka pli kou
va
ka p it á
sc he ro
va
na Strá n sk é ho
e lwa
Ch l um ec ká
á
Ku t
ro Fej fa
Za
Z ahrá dká
P ic
Vak
as so
va
L id
ic ké
ho
U tran
L eš ov
sk á
U za
ská
hrád
ek
nsk
ho
Pe ce
nn á
ské
Kame
v i cká Ka šo
K ešín
Nad
ku
dov U ži
ož ní
áto ru
V Roh
sfo rm
mlý
Ja n a
po
toke
av ská
N
pali
ká
št
o e rn
akou
Bry ks ov a
Ná rod n
ích h rd in
Ve
È $ m
la ns Mo d
Srba
Žel n
á
tova
rad sk
hbi
ým
tín sk
Pe tík
á
ov ská
V Pruti
re m
ná ch
Za p i vo va
Z li
i ovin
Na d
ská Vrš o v k a
Vr ch
È 6. $9 (6
ick
5$'
Dop
ik UV
pl ocen
ád
pošt
ky
Pod
K i h ad l m
sti k y
K hl u bo ké ce st
ova
Ocel
rvan
2 6 .È
Po d krk o n o šsk
Štp an i cká
ic ká
Bo h u sl av
La
Vo kín sk á
6.È
Teb
52' Fron c ov a
J ak ub o vs ká
Ma
%2
Dy grý n ov a
2 $'
â ċ 5% 2 + n te m
ek tiv ní
tn á
K am
vtn a
ic ká
9 .k
Lkáomn ná ic Stru Lžomn
h ori zo
Ke š
iš t m
pa
Po d h
ku
Na d
Pe rsp
Ra do s
Na ko n ci
Po d a reá
Ve s trán
U Drup
vrbá
ch
Ko stl iv éh o
Ve
U ra di á ly
i e ln á Ne pra v d Zas ta v n á
Ba jg a ro va To va rov a
á
s ká
o vsk
S l éva
Vran
an sk á
S ov
ská
&+ 80(&.È
He jt m
e
Na K a en ce
jn ic
Al bre c hti ck á
cká
á
ká
ic ká
Da le š ic
Ol e šn
a
ská Kukel Ž ársk
ova
D te ni
Divi
U zbro
ská
m ýt
Z áp
na
Zam a šs ká
vs ká
b en ov Kola be n
i cká e dm P
Kol
k
Ryc
Hu ntío
Mo h el n
v sk á Syc h ro
n ic ká
Rado
t U fo
e Š i mo
a
ht á
í ov
Ryc
Ch mel
hy
tím K Hu
rou U st
ý( 6 .2% Cí rkv
Š iman
ovs
n ov a Hrd i
Ho ro uš an s ká
Díte ns ká
He rtzo
Ei ns tei
Ml ý nk
n ád ra
žím
ka
Vl
Ha si sk á
L it o žn i ck á
p od p lu k ov ník a No v á
Ota ka ra Vrby
Na Koru n ce
m an že l Ko trbo v ýc h
m an že l Ko trbo v ýc h
L it o žn i ck á
Vá cl a va Kov aík a
ická
ích n á is t
Lo
mov
á
Stu dn i ck á
V p ae zi n ác h
roj
Be ze ck á
St
pán ovská
Píc h o v i c k á
Št
Ke te sk
á
Po
dt opo
Us
ly
áde
V ci he
k
ln
vs ká
ávor
P ok
i ve
ve rko
rch y
h
vi ck á
lk ác
ho vsk
zi lu ží
P rac
Me
Pš en i n á
Do ls
á
ká
á V še
li ps
ká
m an že l L y ko v ýc h J os efa Nm ce
Na Ro ko v
e
eznic
kou
U cí žel
áv
ni
zast
zbroj
P od
N ad
ná
Z áv
výc h
B a á
sk á
L ís ko
e Vtel n a
ok ov
Na
Vys
J i íh o z
Mírová
nce
nc Ve
erve
Uz
Na
K ryb árn
lk y
Brde c ká
Ha rco
sk á
b ratra
á
ká
Ke te
Vys o ko vs
Be zo vi ck
U tab u
Na
á
Na
sv
em
ce nc
Na d n á
drž í
ick
vu
h
ešov
V Ok á l ec
ero
á
va
Xav
e
Ke
Je
Ka lv od o
Se ke i ck á
J os efa Nm ce
P arkán
Pa kr án
Nad
H
íd el ec ká
Ra ti b oi ck
ská
Fran ti šk
ob oro
u
An to
Ke Krá l o v i c m
P ed
o
J av orn i ck
a e rné h
á
ía nn
Ho d n é ho
vs i K e z broj
ni ce
í n K Uh
od U sv
V Ok ál e ch
n ic i V
c ká ch ti
My
dli
nk
ách
á
ká
J iz bi ck
Pa vl iš o vs
Ru pre
Na
ká
p rost
B ch ors
e dní
K Uh í n vs
M ez i ú vo zy
i
V h um ne ch
Štve rá k o va
lí U j es
ce st
M e ov sk á
S edl
Z áh
Sy nk ov i ck á
orn i
T e be šo vs ká
P od
vská
Ho av
Š acho
K j íz d árn
cká
ko
Vi
u
doni
cká
3$&.È 1292
P ánko
ce
va
ná
Háj
si nsk
D ešt
K va
K Ho av
á
ov
í
ny
á
v ická
Rošo
t avi cká
i ck á
R ados
Bud
ýc h ká
K Rad
Po to c
i
a
í
ská
d ich a
S avoj
Jin
Sl ámo
L etn
ho št
Jan
á
ic ká
nsk
Církv
Ce rhý
va
Be v ás
Dub
Ba rch o vi ck á
in sk
á
Dob
ic hov
ská
129 2
ká
(' 'È 1 &
Husto
ská
Na sta ré si l n i ci
el e
s ká pe
St
ían
y
a n ko vs ká
Ch
ab e
i cká
ch
ot ou
ch ov
ká
lo
ská
Úp rko v a
ká
i cká
U tra ti v od u
s ká
R odov
le s
be
vská
Cha
erni
odovs
Byd
L án o
L iš ic ká
ovsk
s ká ta r
ernil
Všes
ck á
ká
d ovi
ská
žo vs
Ob
vsk á
á
K uc
ha
le cká
ská
No
vé d
vo ry
v ská
Smržo
S end
B romo
va
Ch va
Ch yj i
cká
raži
cká
L uk
ov sk á
U
á
lí ns ká
Vž
á ku
rská
ská
Šle ch
Ho lín
u
S mida
lí k
grova
ko ste
Rie
Ke
B l e s ká
ni cká
o vsk Ž íš
Ho
y
Dob e
Be sed
tite ls ká
Male á
šovsk
Po d za tá
ov sk
á
i cká
Žárov
Kác
u
Sm d i ars ká Ka ls ká
Srne
ko
á va
Ma c h o vi ck
á
Dob
o vi ro
ce
Za b
íza mi
Jež ovic ká
sté ho
si n U Ko
o vská o
ká a
Po d h ra de m
n ic Do Dol
V mi l íi n m K í a
Nad topol y
us
Z kráce
c m
ná
áov
ho ré
a
draží
dku Há Huso
a ni ci
žn á
h
Po dl i šo vs ká Hv oz d ec ká Ga u ss ov a
Gra m mo va
Za Bo ti e m
An ny Dra bík ov é
Bo roš o va
Kti ns ká
á
ho
ly ké ho
Du bn o va Te rero va
Ke šk ol e
íkem
á cká
Ra d eš ov sk á
á ln i ce
sní
Po d Be tán í
va Žiž ko
je
u
m a žskéh Pr o povs ní tá
ská
sk á K Písn ic i
ava ka
ská Písn i ck é z ah ra dy
a
Ze le n ko va
K Be k ám
lo v a
Pi rin s ká
Vo kro j ov a
va
nská á
i šti
Z bras
Ke Spá l en ce
la vi
Sráž ku á
ásk á
Po d a tel i éry
ská
ká
V u li c e
mo st ic ký
U h ud e bn í šk ol y
y
j ch are m
mas ká
va
ci to vná m
ko u
RN
E H]HQ Qi ĤV
RN
16. È Ch
ušská
R
e j ms ká
ÒVHN GRS DYQ KR QåH
6 %ě
Sob
so va
P od
n í la
e š ov ko
ic ha
ho vu
vá l oužedo Spá ná
Prod
S mí c
va
ov
U
b ate
Ml á
Na d
U
n ka mi
iI
Bu á
kam
Na u d Kava Na d Ka v al írko
Na d
án Bu
ké ho
L ou tká sk á
a ns
va
Z vo
v á ce Be
Za Ka j etá n ko u
mo
stí ná m
Vod
ro vo
Na
U Be rá n k y
uhé U dr
Cv i e bn á
Ra di
e
eránc
K ul
N
K Ho rom ic m
K tra n s fo rm á to ru
l aj sk
m ýcká
lo vn
Rýz
Pe ši no v a
K tep l árn
M e z i h b i to v y
ck á
va Šu lc o
Me l io ra
aM
ská
Ke
é
Krško
ht o va
ti nn
au e
Nad
u
aB
vs ká
Dol
va
hel
b al ov
ov á
Š ej b l
m
L ohn
vode
rn ík a
Skal
Kutn
N
nem
S ynko
Ka
so ko
t
em
Kel
ýn
m to k
ml
už ná Ob sl
m Za s ad e
Na Fa b iá n ce
Ži ch lí n sk á
Stan i n í
va K arl
chuc
Pod
B ric
vodo
vc e
Des
Sl áv y Ho
Pod
hoe
ro zdíl
ko u
U te tí b ate ri e
Po d š ko l ou
Po d š pe
y
Su lo
Po d t
vn erl e ho
ní Stud n i
Be ld o n a Bl ah
n ku
St a ro
va
ecká
L am a o
in V av
íkova
Pod
ky
í
stá K za
ská
U tv rté b a te ri e
H avl
u U Ko stro
Bu tov ic ká
ltrov
st
Du b rov ni c ká
nám
S mol
ší ské
unsk
o
dán
va Tal i ch o
K
íku
št
rno vý m
K Ml í n
í ku
li U síd
ch
Ro ma
ubo
u
í nská
lo u
vo V ja
vi nc e m Po d sk a
á
uto vý
éh
erné
Na
a
U kl
Ke Ky j ov
Pešt
Po d Va
Ko ho
Bo ch ov sk
Po lí v ko va
Po d u
týzu á
sem
a
Sto d l ec ká
ské
Št e rnov
Z álu
h
eck
Na Hu tm an c e
U Wa
va
K areno
Ko
Do l om it o vá
J an se n ov a
há íc
va
Pr chova Št p ánko
Pe d Ci b ul k am i
Dvo
o va
K amer
U Kl i m e n tk y
Šu lt ys
ov a
Píse ck é ho
Sa rto ri
s ká rké t
ská
N
P la
cká
ž n á I
Ro
ého
Ma
i gerij N
á
V
Ne ch y bo va
Ne b es ké h o
vs ká Klu k ov ci ích V
V
lá ky
eck
ej L ip o vá al ej L ip o vá al
Ha u p to v a
Opu
So ub
te j ns ká Ka rlš Roh atecká
c ká
anu U ka š t
ín
V b íz ká ch
U K ot
Dvo
va
sl av
sk S yr
U M al é e k y ov sk
Za
ne
ovce
Li pe
viš
B ub
ka
So ub ž n á I U d tsk é ho hi št Pu o va
ní i ck éh o ryb U j in o n
ám e ke
Ve le
M os am bi
K v rš í k u Vo íš ko
ním
ké ho
V P ed
Irsk á
Sk ots ká
$
Du sík ov a
Na v tru
Na d h ra d n ím p o to k e m
Eg yp
3 =(ĕ6.È
ní
Podho
va
Ma h ul
jh aro
á
o vky
ku
tí
Šumb
U vo k
Zl atn ic e
B erko
P od
ská
Za
Sta ros uc h do l ská
KRoz
le ným
Ni ck
s pl áv
so
áms
dvoru
nk U Ja
Na vý ši n ce
drav
Na
Ke
ác h
U Vi z e rk y
Ve s ka l
Ci ste rci á ck á
Hra ch
Ke
hu
to u
k éI Na Vys o d i šti K Hrad K Hra
éh o
vrc
Marky
L yso
ol
m
Ky sl íko vá
e rstv
skéh
H eyrov
rkov Št kem
Ja n a
as o vá
a
vská s outo
oe
vská
Na vý ši n ce
k y
Ha
ému
Nad
va
rku
okošk
hbet
Nad
kom
le no
Di ab
M ez i š k olam i
aro va
ov Štol b
o t Na B
j em
ro vin
erv en K
ru nko St
ýmhá
í vi
bo
ns ká
ko
Uz ou ká
m be
Vys
ná
C hu
m
Na Za v a d i lc e
s pá
el
e
dV
Sla
Do
Pr ho
9 ý.2 3$72
á
ná
pn
Sestu
Os am o ce
2 1'
Kl a u s o v a
em
L ah ov
Po
Ja rk o v ská
ská
vrc h u
sk
K
Návaz
K i ko va
Rac
m
Šp a ko va
domk
K ozí
í
Nad
K Brn k ám
Ke Zd i b m
Na Bol e sl av ce
á
h o k íž
vická
entá
as ká
Bo lí v
He r ík o v a
to va
Hlá
(95236.È
B h o u n k o v a
Pek
Pod
u
V Pa c hm a n ce
šk ol o
M ate sk á
o smi
ro va
Ke
Ba ža n tn í
M. J . L e rmo nto va
Do ry
V ke p el ká iš t m
Na d h
Be zi n ko vá
Ve ská
Že e r ti ck á
o e rve né
Led
Cem
II
J in d rov a
Pe c e c h t l o v a
55
vá
Sbíha
U Al b re ch
vá
sta rou
V d om cích
Bo ro v a n s k é h o Bo ro v a n s k é h o
Pe c e c h t l o v a
U
h
Úzká
B h o u n k o v a
va
Po d
Se stu pn á
e
K
ašle
U p ark u
Vra n i ck á Žh ers ká
e sk éh
kác
ck á
Ji n dro
nská
Po z d e s k á
stiá
od b oj
Do vo zo vn y
ro vé
ká
raží ov
Vi ni
L ib ši
M u t n ín s k á
á
n ov a
é ho Dru h
ka KPetr
Na
vi t
onco
Pe c e c h t l o v a
Zv
Pe li ká
u
Šebe
s ýp ko
Ry b n i n á
Bra š k o v s k á
Na d
prame sk á
et ová el
P
Dv ors
n ád Ke
ti ck á L oš e
de V su
ce
o
k ác V ul i
skéh
vn ou
V o hra d
chrov
i ce
Pa v l o v s k á
M la d oti ck á
tud án
Si
Ko nc o vá
há jo
ln U si
P od
Na zá v j i
šk ol o u
n ov ou
Po d
ráš
rni ck á
Po žá
li án
Na Fi a lc e I
52=9$'296.È 632 .$
Mi
L a n ov sk á
Oe ch
á
Ko no p ov a
nov
Dra že n o v sk á
eck
ká
e pík ov á
Ch
Ke g o ni u
K
V l
Ka rlo va rs
U h li n ík u
Va lt i ck
K t eš o v ce
K mo stk u
a
rýn ov
Se ve
ká ch
s kal
n ská
le ší
desá Pa
cká
B zen
Stroj íre ns ká
ue ro va
Ho fba
Karto un
e
Na
Ká l i k o v a
erno
5
stov á
Ka ko
hbat e ri í
Sel s kýc
mo
K
Ve
Na Fi a lc e II
u d o mu
Ke k u lt u rním
ov a
Ko átk
ero va
Ká dn
U Š í ch bl ou ku
Vo
m i c
He ra n o v a
ko vá
e t zo
P ed
om
L ib e k ov a
Ha si
B l uku
kova
í
Na b l oh o rsk é p lá n i Na b l oh o rsk é p lá n i
úzo
R ad
Ju
Bu nn e ro va
Trávn
h
á
Šu mi ck
Žufa n o va
l cká ti
lí n ec
á
ho
Zrza vé
á
Ný rsk á
Na k
Ko nstrukt
va
V
ch K Tu
Rudo
K Ji no an
Ko c i a n o v a
Ka mén
Ke
6 È1 6.È
il ov
zraz
Ro
va
Ji rá nk o
Br a nce
va
So u ko
Ho rák o va
Ke
K Oh ra d
ansk
ad í
Ve s trom o
hyl
ám K Lu ži n ám
K Lu ži n
Ma l ý d v r
et r n ím
K
U j ez era
P od
va
Záz vo rko
ko va
ore m
Na sk ál e
Mo d rá
Na Ma lé Šárc e
l ov ny
U so ko
UHv zdy
e
voj
Pod
dv
U V trn íku
é mu Jeme
K lá v ce
Bro nz ov á
i v
ov a
up
Chl
Bou
ku U zá me Mí o va
ka
Byš i ck á
Ob sl u žn á
35ģ0ċ51é 35$&291 '(1 92= '/$ &(/.(0 9 7 6 & &+ +
penná
vn
Ke k l ub o
šky
U hru
Ry bo va
Be ko vi ck á
h oš sk á
hrází
L it i ck á
Tuš i mi ck á
Bo le b os ká
ou
Pe d s ok ol o vn
Os ec ká
Os ec ká
52. 1È5ģ67
rova
had
ši
cká
kí ova
a
Re jc h ovae rn o h o rs k é h o
K Du b ov á
ho
Lan
e st Na c
iv m
K po l ím
Po d l is e m
vic ká ko V oj
Pa V
va
Ski v án í he sk á
át kách
o va
17(1= 7< '235$9<
Vá
Bö hm ov a
Ko zl ov a
U zá m e ku ka Ko tl á
u
Au sto va
Pru síko v a
ast
Nu šl o va
á Sch o do v
Berá
á
K vo d á rn
Ku rzo va
H usn
Ka me ník
V strá ni
Pod
kruhu
ká
Fab i án o va Fab i án o va
Na hra d ním v o d o vo d u
e i ck é ho at ci
berij
vsk
ka La nšíko Me
á tj sk Ma
mu Seko
i
no
ské U
Na
a
Dol
Na i sté
U sta n ic e
oni
zí
K roz me
V strá n i
My sl i ve k o va Roh
Na sk lo n ku
kláš
rk m
v
V oh y bu
Na
KZab
K e nko
zi lá ny
Z von
Sob
Nad
á
vská
ská Be ná an o va
Ob i ln í
pc m
Ke Št
Na
ny
Ma š t o vs ké in ov
atrov
U p as tou šk y Gab
ku
m ýl n u nská
i ctv ím Na d z ah ra dn
nko Ro zý no v a
h o ryb cké U de j vi
U Ház
in
Ve s mr
Gruss
ve sk No vo Was se rm an n ov a
Zám
lí d ko u
ská
vou
V pr h le d u
Li
Turbo
ad N
ni cí e
T m o va Nad
U vo j en s ké n e mo c ni ce a
Me ova
V z áles í
U op Tune
Ne do š ín s ké
Sú a gl ov T ré
ke m
ov
Staro d ej v ic ká ou
Po d v yh
Ge ns
A P od
Sta ré h o an á
K ob ci
l ku
V ou do
di št
zá vo
Na d
í kov
tic
ská
tál
va L ib oro
N
Sp orto vc Gymn
á
lí o vé n y Ma
Na
Frag n e ro va
kl ad Ke
Na
l aj
Markv
ti
ká ho vs L ib c
i n a Vik tor
Fro ko
vá
1$ +/$91 &+ .2081 .$& &+ 35$+<
M al o ti c ká
k íže
K mod mrov
ného
Ha
erve
ká
ho
as
u
eské
ská
V pa rn íku
ov
Na Ben á tk á ch
F réz
Kra sl ic ká
B oj
ni cí
ly U pi
Nad
ny
Ho sto šo va
m
U Ka va lí rk y Brun
U d vo ra
Za p r se Od d l e ná
Na pr se ku Po d Dri n o p o l e m Po d v ží
Ke
ýžová
ael
Jíro va
ce Na
Bu li žn íko v á
L eg i on á
K Se mi
U
So uk al o va
ensk To
Na vrš ká ch
J ord a na Jo vk o va
í k
Pl ev e ns ká
eža n ob Dol
umn
K po t k á l ad
V ýzk
fje vo va Ve lk
p umpy
a Fiš e rov
o
lá
a Z át
ou
Da k o Co
skovn
Ri l sk á di sl
pí
Po lj a no v ov a La
arou
ov a Se dl o vi ck á
st
Za hrá d ec ká
N ad
i ck á
U stá ro vn y
nk ou šma
No rbe rto v B že ck á
nd lk Hyb
Pod
Ko ch an o va
i
n í
am ov ko u Po d Kl
Na
Výj
vartce
usce
vc hka
ka p it á n a Ná l ep ky
Pro seku
Ad él i n a
d r.M a ro d yh o
ná eské
Po d v in i ce mi K
Thá k uro va
Gy mn a si jn í á nn
Mark vint
u
ntl ov ko
Ku sé h o
ho Ku sé
Maje
Kl id n á
t ro va Ko
Sp orto
Mac efa
Šá rec ká Sl un n á
Zem d l sk á
ms ká
ezdn io n ysce aD N ská
Natan
Na d Pa n en sk o u
n
K ucín
lo vsk
tí Jos
He le Ho šk ov a
H av
ms
ná Ch ote s ká Ro bl ín sk á
Staro s te š ov i c ká
n ic tví U za h rad
Na Zá my šl
675$.21 &.È Bíl ic ká
U ki ž ov atk y U zá v od i št Strak o ni ck á
a ská
Tov á rní
l ec h Na Mu si
va
Sl av on
Ka ško
á ck i jd ru Na še
Bo že ny Ho fm e si tero vé
Dasn ic ká
Po d Ka mín ko u
á
Spo j a
K lu k ám
rie
ši U su n
Bež a ny
zkumn
ní g al e
vem
Zbro j ni c ká ládko H
My sl b e k ov a Disk
Ba ns ko b ys tri c ká
Na Kap
K Fark ám n sk á
ve m Pe d ú sta
n sk á Ko ryca
H
ti cká as
Ka na d sk á l v an ce Na Ma o Ch od e ck á
dy
os ká Ra tib
íns ká Ko st
rko va Ca fou Jan
Toru sk á s ká
Lyso
U Troj i ce
ár dk
U le toh
stí
ehero
Na d M rá z o v k o u
Tom Va á šsldká šte jn
Za
Na d Po p e l k o u
Mo rs ta d tov a i s ad y
Na d Hu s ov ým
P ší ké ho h bi tov a U sm ích o vs
Strmá ova
Di sk as ká
d Pod j ez
lát
V ná kl ích
ov ní
ov ní Sn m
Karm el i ts ká
s ké n á m
Jo s efs ká Lá ze
Fran ti šk a Kížk a
Mi n ic ká ká
U No vé h o Su ch d ol a y U Sa nto šk
ed ní
va
No sti co
Vše h rdo v a
ns ká Ol štý
te ck á Ho rá
vín
Na po l i ic ká nal
fy U P re
Ro ud n ic ká
K Drsn i ci i g ov o n á m Fle m n stí Stav i te l sk á
Na Ska lc e lk a
He l i ch o va
Ro ši ck ýc h
Sn m
V le s í ku
Slu
Šífa s ká Mo da
n ská
Pech
n ic í Po d vi
Ná dv o rn í
n sk á L ub li
ví L ád Na
vi cká slo Má
Ra do ra
d vo
ocí n ce
Na d Be l ári í
va
vobo íS
ki no Puš
Ma l os tran s
Új ez d Staro p ram e nn á Ná dra ž ní
min
se ho cké
á e
Ci he l ná
ího
Na d
Na p ši n ác h
at ky
st
P od
K ryb n ík u Na ša ch t Ma š ov
á
U Ná rod
a K lu k ám
u
a
em Šá ta l sk
jo vno
R oji
Ottov
ebn
ra ve d l n os tí
Mal
Po d sp
a an sk á
Vo ša hl íko
Kížo vá
va
ho ni cké Ji l em
Ju g os l áv sk ýc h p a rty zá
rka Fran ty Ko co u
Še ík o vá
V ysoká
Tom á š ko
Sva to vítsk á
s ká Ml ýn
Troj s ká Šu me n sk á
U sp o it e l ny
á
Bra ni sl a vo va
Na Bl i ci v ky U za s tá Op a
íky
Kru pn á
Ke H rad u
ostr o hu da ská
n á
Zbo ro vs ká
c est
Pros
Bes
em
Al šo vo ná b ež í
e ží
ná b
vko Vl a cho
Op á lk ov a
Ko ša li
U ob
Un
nk ou Za Sl o va
lí kov Stírce
Kel
Bra ni ck á
K ou zi s Me
Le
Me z i l ys in a mi
Strak o ni ck á Šk o l n í
tí
s ká va
a T al
af úso p ru Na d
ku Na vý stu pu
ké ná b ež í
Hav
mi mav nky
tr á n UŠu
Sta rá c e s ta ov a Ka be l á
Na La u rov é
nám jevsk Ky
st
á
ka V. P.
vo
y y Ann
lo vn u krá
o l va
Zám e ck á
Sch wa i ge ro va
áb e ží ov o n ryk Ma sa Po ds ka l sk á
Na Li b uš i nc e Tera s ov it á
Krou p
U p lo vá rn y
ho zá
mku
h b it
ré ho
sk é
Ha štal
a rt a
eží
Po db a bs ká K úd o lí
šky
ov a Na ho l ém vrc hu
ci e
K trnk ám
Na d k os tel
Na du b in Ma z an co v a
Na
e nc
D obe U
Sme ta n o vo ná be ž í Z ema
Kro ft o va ova nn sma H au
K du b in á m
U stud
U ch m el n
vrch So uk al o va mo vi Na do
Ba rák ov
l om em
á K t n i
há
ké ho
Na d v sí J eá bn i ck
je vs
P od Amo rtov ns ká
ké h o p ark
Do sto
náb
i do mí P t
ná m stí
M rá ko va ly
hy
N ad
Na Ml ej n ka
y
P í krá
va
Na
Hro zn o vá
éh o ck lo vi
ná i cké ovn K iž
Na Zd e ra ze
U lu ži
í Pol e dn
Aks a m it Aks a o va m i to va Aks a m i to n
lu n
Pro ko
sk á
do
í kov no v a
U e ká rn
sk á ova
H eb Popov
Há je n díre
Za
a
l íše
Od bo
vcov
U zá m ec
V t ro
upu výst Na d b ra ni c ký m p iv ov a rem
va Fryd ryc h o
ná
lí k u
Hu sa
koši
Od b o
ká
Bu ria
Le
á
ír U j ez Ch la
R oz
ln at
e
S ka
vá
rš ov ro va
ká
Mra m oro
ú voze
m rybn
Brtec
V V roh u
K
U o šl i e k
ho
lá Ty Bo že tic ká
m
ch ov
ovi ck
M ez i ry bn
avýši
í
ský
Na Kom os ku
K Brus ce
íce
Ut ro j ské
U
vo
Sl o van
A lš
s ta
Žate ck á
sárko
Svíd n i c ká a
U Pe ntl ov ky pa du
li sto
ov o
ck á ov ni
Ko
Vo jt šs ká Ná pl a vn í Pod
n ám
Val
s ká Se mi ná
ms Dk
Di va d el n í v ýton
U Do
an
y So b sl a vo va
tr ov os
Zem a nk ou Na d
Hos kou
N ad
Na eka dP
em Po
i
rov a Po be
L il i ov á
n ám s
ká ch
ova
á Ji l sk
K iž
be ns ký ch
s tí
Mi c ha l sk á
av ov a Vl ad i sl
a an n ov Ju n gm
Ma l é
Re tti g o vé Ma g d a l én y
Hu so va
s tí n ám
hl ic ká
Boh tí
Zaj ov á
en ti n sk á Karl
L il i ov á
ho cké ai Vin
ce
ti vítova
Fars ké h o
Byd h o š sk áByd ých h rdi n
Du ke l sk
Stírko
umpe Na
Na d Pe
Slád va
Ne za my sl o
N
va Sva to pl u ko í
st
á avu
S me n ám
Pí n a úst
Sa lm ov sk á li kov j ed
Ve
rá cké P ank n ám rá cké
o vo ol sk
a
ecn
P ank
to nov
kova t kova
L íp usi zH
em
Pod Vyš e h rad do vo ná m s tí Ne dv
ho dy
nná
Na Kli ko v ce
é sc
me
L eg e rov a
ng
Kl áš ters ká
ská
va
Ru b e šo va
Kr á lo d vorská
sk á b ran
No vé ml ýn y Škré to va
ov Krak i št
So ko ls ká
ab oji
Me zi ih nvo
1 7.
u ako P ek Za
Pod
D voura
st í
Ka pl i ck á
U
V rov i ná ch
láše
le sním
Na d v rstv am i Na d v rstv am i
Miku V rov in ác h
Nad
Št
tk ova
Záv i šo va
Sva to pl u ko
W a shi
Z ávi
šov
Pe tra Re zk a
Pod
B lo ve
sk á Kra us ov a
Zlo n i ck á
L od n í m lý n y
sk éh o Ja n ov
Stárk o va
Sá dk y S pyt
an ov é Pu m j
Na sy p in dl em di va
trži Na s
a
n ám s tí R ep u bl i ky
Ko va ov i co va
va
Vi ko va
U n em oc e ns ké po j iš o vn y
Gl o wa c ké h o etal
ce dl ov K in
mo s t Ba
Na árn í
Ne do m ic ká kte m
P ast iro va
Ková
N
áp
Ma a
Z mrz ká
Na
Imry
va Hr a zans
ero va le su
Drey
ch ov ké mu
Pru s ík o v a Imry ho tec
rch
Opl
yz án P art
i ns t o na
Okrou
kov
Ok os ká
stíW ná m
Ha vl í k ov a
ero va L eg a
He lm o va ké
d ná bínov
Bu lh U Le t ens y
A nn
pí rny pa U
dráh
ou Ma
Pod
l yn á rny
Pá tk o va U g ará ží
Ro us o vi ck á vi adu
ky
ov t eš U
i ni št m hl
P od
va Da víd ko
Op ol
ká
ova va erto
a en ov Ibs
Bu be n s ká Bu de s ká
ara
Bl an i ck á
Dl áž Bal
i s ch o dy
Bl an i ck á Nad
Vi di ms ká a
Petr u skou
Na Zá m e c ké
Ba rví sk á tch
Šub
Se zi mo va
Bla n ic
va i íro m Vl ad
Bože
vnou olo
Za p a pírn o u
no u va
L eš e n sk á Tá borsk
Ita l ská lu ží od Vp
ov
v m d o mo
Po d Nu se l sk ým á
Ja n ko vs ká
U tržn i ce
tva
i
Me is la v ov a t va
U dru žs
nost ruž
D
družs
U
Ži vo t
ru
t va I deál
družs U
o u III ck o u vo d árn
V Ob a ns ké ám í
Po d v ršo vi
sok
odz
Vl as tis la v o va U Ha bro v ky
P od
Vp
Život
U sp o le en sk é z a hra d y
n ám s tí g e ne rá la Ku tl v aš ra te k Ma
Chu
ov a
Vo ti c ká
nk ou Na d M az a
a Do le j šk ov ko va Da víd
u Vo ti c ká
Ko lá k o va D d i n ce
Ha nz l ík o va Stup k ov a
éh o Ja b lo n sk Za
sk á
Ku ku ín
Zda
Be rno l ák o va
vs ká
Mu rg aš o va
a hovsk Dr
o
Ne to u š k o v a
ínk u Na Kem
Taj o vs ké h
á
Na Korá l ov
rov ém
l ed u
sk Kv
Na Bo
it ná m
in ín Se id
ko Ke l
va ste k
vé ni e
Su ch ý v rše k
B ork
al u Ke Šm e jk
U Pou
em V osát kol o
Bl attn éh o
á
ské
kopc í
P od Ma vick ká
D om
á Po d ko va hrád
ic ká éh o
Olb P í ro dn
Záh o rsk sk á U za
Je
il la T eb ízs ké h o
kou
a
o sk éh kl ov
sv tská
No vo ká ovs
e ck á Nýd
á Ch o c e sk
Ja
h iš
U Ka ná l ky
Ch lu m
Ašs ká
ad Pod les
P od
ov a
rik á dn ík va
lí o
a
U vo dy
á
U sta ré p lo va Ch va
Ra js ká U vrš o vi ck éh
Ha ve l ko U kíž ku ol íc h
va
lá P l yn
Esto n sk á
Li
So bo tec ká Fin s ká
Pod vý top Vp
No rská
Je s t e b ic U vo d árn y
P
ou s kál šin
ská
lská
U it e
ek U ka p li
Ve rné o vs ká
No rsk á
Je ro ný mo v
e vs ká Mo sk ns ká
Kl ad sk á
U m s ts ký ch d om Na ko vá rn
Troc n ov sk á odní
vose
Král o va V hu m en ci
Do ks jce
žko
o n á dra ží
Ch lu m o va
spo Na
Mi
Sp orto vn í
pansk
Mi
Esto n sk á
em po tok ný m vi n Na d
U vo d árn y á vsk mo
Ch od s ká ýn a Ve v il ác U mi h ch el sk éh o ml ech P
Psá rs ká Pe ká ren s ká
L op u c ho vá Po bo n á
V No vé m Hl o ub tí n
V
Po d s o u tratím rá zd Na b
nská v ero Ka Na
No vg o rod sk á Po á t e c ká
Ada
Pe lh i m o vsk á
Bo rod i
s ká
T eb o
Tel sk á ov sk á Kru ml ská ran e
V há j i ho Tol sté
ov á
a dl ov
bn í k
í
va
m os t
mo ra ors ká
Kra me
Za
Pa pírn íko
ko va Ob ra ta
rny
m
va p us ti U p ro
T eb ji c ká
be žá
dre
o ly Sn op
U dr
šej
Peš
Z bra sl avs ov a Ci hl á Na je ze rá ch
ol i
N ad
Pi vco
Za d vo re m
mi
F il ma ln í ková
II Tavo
Pod
nín R že vi ck
V íl s ká ch
mýte
Me z i p
V lu žích
ch
V há j i
í vozní
one záh
va
Sl év a sk á
Ame ric e
Ro ky ca n ov a
: 6212 9$ Na
ní te Sovo Mo l d a vs ká
Po d Há j ke m
Na ko pa n in e tr o vou
P od
Ry zl in k ov á V ev
ra ji
Uz av en á Kraj
e rtou sk á
Ò67( &.È ová
a
Ja Suppé
ru
atá Pe
ád rže
ho t ní
u rch
ém
Bra un e rov a
o
y U Ro ky tk
s ypk Na
e skéh
ib Ul
pi vova
Ro nk o va
Na va rt a kov o uš
va
och ol Ch
Voj
ou a vk Kol Na d
n ám P od U zd ij ská ss
u pro v a
ká hy s
u í
Na
sk á
dl ova B en
os ká
ch hl ídc e é vy ro se ck Na p
st í m loce
ra vo B
Hra d e c k á Výs tu p ní
N ovoro
o hb i to v a U vrš o vi ck éh
Píse ck á in
n em o c ni c e rad sk é
U vi n oh
Ost
Ko Spo
Po d v rch ol e mPo d v rch ol e m
Po d L ab u ne
be ší
Te
Na
U vi n né ré vy
á
Kra ml ov a
Ch rán mat
Pod V
Ré vo vá
á
u o vi cká Pop
Se ve rn í XI
ská
eno
tu U zá kru U ml ý na
dol
Ji ž ní XVI
vrat
N ad
Na ste zc e
n ná K olo
úst a vu
ch
ne rko u
c ké h o ko ste la šk a Ru be
á
zá l o ž no u nk o va
zdská
Ú je
rk evská
Za Se d mi do m Za Se dm i ky d o mky
j ezerá V
va Ba sso
L in d ne ro va
I
ns ká El ek tráre
Sch ö ffl e rov a
Sta rá
V za h rád ká c h ic ká
d om em Za L i d o vý m
Ko
á vc e Na l
ka mi ska l P ed
y Se dm id o mk
rní IX
áh o n e ch Na z an ivách N
Ji hoe
u tc ích Na pro
Ke k u rt m
em
Otra do sk á
M s tu né me zi Na pí
e
Na
a
KV rti cl
ým
ho
Mrá ko mal
áI dv
m d vo re m ov
Ve v ýh
s ká el No vo
L uk eš o va Li szt
v K zá
Se ve
e rno v V
Ei ch l ero va
Ji ž ní XIV
ti
íX
sku Ji žn
trž iš
Nad
L ib uš Za J al o vý
Šev e
e di éh o
ká n do
no vo va
cká
pa d U ko u
s ká eu vsk
Na
ch até
li ná Sl ep
úst na je
Kura no hrad
Ra by
ým
Gl a zu
vi
V pl á ni
vý Du
do lt i
cl a va IV.
st ím u Ke ga ráž ím ho
va
Ze U l es a
K av va
Pod
em Ho u ba sk á
krá l e Vá
ma vs Nad
Kl án ým l es
e
ské
Ru dem
kr sk
avc
eno
t une
á cl KV
jk al u
hov
Po d e
sorg
y Na pl a ni n
K Ji žn ímu
Mu
ot n Ska l ák ko va
Ke Šm e
B eet
F ol n ohra vi Pe dš ko l ní
e sso Sti
Ji ž ní VII I
z drav
í XI
s ch od
Ji žn
Ke Ma ch I
kova
Na d
I Hr d li
ov ci ká
II ká
ko va me ens
Na zl a t
ch B lat
m nerova
Pa vl
ác h ch Kl ok
e ská V bok h do va
ži c ká vs ký
d ome st ino
vá
kížke A ugui
Na Ml ej n ku
ýc Pe tý rko v a
Hl áv Po d d á ln i cí
l vc a
ži ky
ln ou K Vác R
l ýc h J iž ní VI
na
Ho sti n sk éh o
Nad Pod le
Ja
ch ovs me ch do Kl ín o ve ck á
l ích o v No vý Z n ce
án k ou
ko va Si tte h o
Na d Be l ve de re m
c ihe u Ma bn á it o va
Za s tud
Ba š te c k é h o V mal
ká
h o hb
cká
M oh yl o vá
V mal n ov a
ov ské
leni
N ad va
Ve
ná
lý V ma a
ho
T eb e Na d
jo vac
á
e stl i ck
Ch eb
á Zám e n ic ká
P rác vá Ki
arf Na H
a ák ov Kl e
Koj e ti c
ovsk
Davíd
ol n í P esp
Zál u ža n sk éh o
ík U Vo bo rn
Ok íne ck i n í Ne mo cn
L et an s ká
Po što vs ká
B uchl
ck á Bl ud o vi Stav o vs ká
Ma
Po dk ov á sk á
ká j írna mi Po d s tro
T in e ck á uz e é stro
ern Na
Na ic ké
S tr a šn
Ke
Svo j eti ck
a cká
cká
rav
n ov á Ja sa
sk á USta
Iva n ic ká bs ká
Bec
va ská
á en
Ko sm on
Ha nu š ov a
cká
Ha mpl
Zál u žs ká
á
pok
ov ic
oš
R ad
o orn éh Pok
rvi su
Po d tu rno vs ko u tra tí
b tín s ká Hl ou
á Ch ot tov sk ík u
Du ba n sk á
Na Ka en c e Ba ko vs ká
Ž ac
L ib i ch ov
B en
Ja b ke n ic ká
Sl ov a íko va
bl unk
Zem sk é p rá vo
Li b
škol y U m a te s k é š k o l y
od U ch
e
ché
í a n do ma Na Ze vko o vi š
Na d O pa to ve m
en U p ram
Ti
ce
a V Op ato v
Ke Kate in k ám
va
c e z ámku Bo hú ov a
al o
Za p ru hy
ho a
M ik ul o va
Str o uh
K rt Ba r h Na Dvo rcíc
M ark uš o va
ni ci
vi cká Kre ml i k ov a
V ycpá
žant
Na Do be šc e ce
m
ba
Ne dra
Sl ati no
Ku rz o v a a Prá U d ruž stv
ha rov Hru di
dc Na sá
M eto d j ov a
K
Ordo Bl až í k ov a
ské dk ov
íšk ov
J eá b ko va
á
L os in c ká ímti P
vk ov k o va Vá pe n í
š ko
á
Ku rz o v a Senož II í XI M ac hk o va
dré
at ovsk
ké ch P ec
e
Hn Va le n to
Ve jv a no vs ké h o
vick
ná
to uš Hn vk ov sk éh o
Kl
Šafá ov a
s ká l mí
Ja n do v a h o f o va Sch u l
cká
Dri m l o v a vá vrst a
e Ma í VI
šík em
ovi
Hl áv
K s íd l i š ti ih o
je vo va
mes
b žo
Na
še vc II Me d ov a
No vo
Po
L až
á an sk Fi l o va
Cy pri c ho va
Jan
Ha la s ov
II Hrá sk éh o
Sta l i ch ov a
áp a dn
U mo
Kl íro v a
Ro tav ská
Se ve rn í VIII Ji žn J iž ní V
va
ká lov
Se ve roz
íX J iž ní VII
va
ko
Po do h rad s ká
Nevek Verd
Ku pe ck é
Jarní
ká Ji žn Ko šíku
skova
Na Hvíž al ce
Ch a lu p ko va
Kti ns ká
Lá
Kotors íX
Eko n om i ck á
vé
íV
Úh lo v á
á
ov á
Kl en
á sk á
Kl en e sk á We
Ne hv i zd sk á ká
ko u m
šíne m III vi c ká
Po d Vi
Po d n ás p em Ve ste ck á
pravic
S klo
ká
P od
Še b e ro v s k á
ecká
cká ovi D al
á bu rsk Nym
sk á So jo vi c ká
Ba ko vs ká
á e je ti ck
S t ud di
Val
tn i ck á Ro ky
Strop n ci ká
ká žko vs vi cká
Osi
Ji re ns ká
Své
ov sk á Ro ch
Kys u ck
ecká
li cká
S ýkov
Ch va l sk S ýkov
ká bn ic Z do
vná Ro
ck á
ti
Hron
Dra R ašo
O ve sn Na
vi ck á Vi zo
dc e mi y ra KP
á he li ck
ns ká Bu ko vi
H ol otí ns ká H od šovi st d ruž o ls kéh d ze m éh o
cká Pe
Ostrá
Bo us ov M e tu j s k á
Po d Ko tla sk o u Kru ho vá
á L ti o ch l eb sk Oty Pa
Pe tro
tin a mi Za s la
ká
V od ra ds
Fars ká
Mi l ov i ck á
Ma te n s ká
j ov sk á
Ho d
Svá ro vs ká
la mi st o do
Za
ot n Je dn t hiš
Dra
ká Uh ers rá žemi ga
ží K ná dra
á e pe rsk P od
Ne t e bi ck
Ro us íno v sk at rého
Us
Ra dv a ni ck á Ka tu s ci ká ová lušk
rská Ja vo
U
Turn o vs ké h o
kto rko u ch Ve s l ati ná
N up
vá Hy ac in to
in tov á
vl a
vsí
pe l i š ko vá Pam
ovská
á
U pro se
Ma te íd o u šk o vá
Pitk ov
ká m lo up
y
ná
an
Hy ac
Ji no
Za
Je te lo vá Bl ato u c ho v á M s ta
á radn
Arch K Cha
Do m i n o v a íh o
ká Z ah
rkou U
ký Po stu pi ck á
gi ck mínko
Ji žn Ku nín ov a
Na Ce ln é
ky
jk a
ží Po lá k o va
ern
Ba jk o nu rsk á
s po
Pi krto va Ka ho vs
Ark al yc ká
ká
ká
ratic
Seve
í VIII U n ov é d Žen
b yl Staro
lé
Kun
á
e rni c ká
rušk
Ha rten b e rs ká
Na d Fl aj š l ov a Ko di ci
Škv o rec ká
lka
ck á oš ovi Li b
ck á se ni V lá
Ko stko ou
Os ik o vá
ti n ov á Kop re vá
Vl asVl á ko vako va as á
Ka li n ov
eo lo Ry bízo
Fa lc ká
Ch rpo vá
Do l an sk á vá
y U l íp sk á Hv oz d ík ov á
K me tru
Oh rad rol e
Me ru k ov á
Z lí Ko nv al i nk o
iš t
Me zi
Hru š o vá
ab ská va
a
t Pra vá
Šká b ov
ov a Pla
Bro d s k é h o
Vý ch oz í
ors atská
S ev J iž ní VI
l kova
Za y Ma
U ov ína
H ank
Ob Ji žn á ství U ryb
An ežk
ns ká
ic ká
turn ím stev
e bská c hl Kr
na t . kv ká ns D udí I J iž ní V
i ní í stv m ry bá
cn á
Ko vá
em
K ot U m ic he l sk é š ko l y íVI
Pa ca
a
oa
Ko d y m o v a y druž
ská in ská íV vi cká Ju nk ov é
mírov
ky
Po d k ul tr o vn U
dl eb Kl ec an
šo vs ká
Záh
Ke sk al ce
ryb n ík
n D ou L ed vi
ho
po mo
Fri ml ov a
stí Hrdi om
tí 6 Na
ern V
t i cká
avé
ic ká
ova
P e d a U op
d ty
orská Ka zi
K ulh
ryb ní
án kám
d om e m n no U
Ko lm is trov
M en d el o va
Své
U p al o u ku
fma Ho f rkou
K vest U p eh ra dy
n ero va
do vn
K Jas u
U p o m n ík u zi p ol
S ev šo
Mi ro
do va
Za
Ok ru ho vá
n nko Ru j an sk á
ho va
S la
V b oro vi k á ch
Bra bc o va
J eze
rn ou I í Na ná vrš Ji žn
vná Wag
ic ká
K ob o e
oh Do bro ov ic ká
íns kéh l o va
i U zl la nge
Ch che
Be rtrá m ov á
Mi
ru Kv tn ic ká
vá
i--noo Pl ata n ov á šo va
kesl
sk ov á
m K Há j ov y šk D víns Nad
ou vo dá Ma n
no
Bl á
Bav
ors ská
Koh
á van
ná Troj d íl Je
Bu bn o va
ská
v no u Za o p ra
van
Po d d o m k y Ue Tyrš U kíž Je
U l es íka
pol Pra vá
u dá st
Top o lo v á
Ke
Do
Hl e d ík o v á
tov a Ce ty sk á Do u do va
Nad
ršo vi ck Stac
vá
vá I
rk án tí Na Fa
De mo l
Ja re
vá
u
V yso í ns
n ám Me
K j ez eru
vo va
o ko
Na e e li ce Bo há o Dol
tko vi K Pi
Bab
omu Troj d íln n ám s
T et Hrdi
Po d v p ol
li šti Na Sed
ato
e ma
Žlu á sko
ov a
Od
Bol i n s ká
ná Troj d íl
Trac h to Zá v stí
nova
mu ímu do
Lov ens k á an ky
Tým l ov a
Kozi
vi cká
an ky n ám
po Me zi íV
Pi bík ov a
Sv átk ov a
U Sa no p zu U h iš t
Pra ch n ero va Bra un o va rk a Šva mb e a va ze
Re ú horu ck á
U Voj K one
u
st va Na Ji ž ní
up ni
Sl av n ík o va
U Voj
bo Na od to vo st
U druž y ern
S voj
Ch al
o o p el ce Na P
Bren Vyšší
Op rav
Vrati
rti n ky u Ko ul
ská
ma U De Ke
s ká á í
My šl ín
Pod Bo hu sl
Do ln
V no v é tv rti
Stro up e žn ic ké h o
R yb
Horní
V no v ých d om cích
li n á
U b ran ek
ká rtram ko
í st l ad U He
Skl á sk
á Na d Be
n ám
U b ran ek
Bro žík ov a
ovo
Kl o b o u n i c k á m
Pu rkra
U Tyrš e
r il M aro l do va
t ke oo
Ho sti
U Pa li á rky
i ko va a ým p il ova
u ná ko d M yl Pe troh ra ds ká
Vi nn iš ti
Zo ub ko v a
Ost Na d Se dl
k
ko va va ce
sl av ov Na
Sev
Na
Erb en o va
Vo to Fi dl o
Ro sti
ck á
K le s op a rku
zerní Po d V trov em
i K Boti vá
Kur
ách
Spi
M ah e no va Na
lo vi Tac h Ž il íIV
ck á
ky
L az a rev ov a
vi lk
vrše
o va ík Šafa
va á
i k ác V Pitk ov
Ve
Pod
Stud n
lko á
ck á
ern
Ch ora ti
ík a
a Vá cl a vs ká
vc e
Ryba vs ká
S ev ká
Ga l va n ih o dý U Na
b rdl
kostel
M ah e no va tí Kl eo Uz be ck
Du ni c
á
ská
fa Bí
Ke
el M el o un ov á
Pr my sl
Km oc ho v a v o n áb e n tská Taš ke Ch o rati ck á
ck á sk á
Jo se
Se tb o vá
De va
Jana
Š to
Ka za s ká
Šakv
an ov Na
J an á ko
ní
Na Ji vi n ác h
Mo s ke
Po sl ed
Ho e l i c k á
B ez
Vp
Go ra z d o v a Na
á o sk ská
ká
M ez iš ko l sk á
í s t ric ká
om T rnav há jo ev ec
na Sla
T ísto
n ám Ame
ern n sk Turk me
en ím
rad
ká ko vo Do ns ká á rku
li cké ecn
Bol
Al a t j sk
K ob p eh
u
e rch o vs ká
í á nk
smínov
N ad
Churá Di ttric ho va
ká Na M p a ho
ní
rova
M ed l ov sk á Ampe
š ko n áEl miškys tíPe Ki n svkéý c h
Ji rás ic ká Na
vsk
L ná
ho
Ho d i na
Mex cká El iš ky
bko
and
K Pr
ovs a
Varš á
da le
sboru
M oto ls ká
nc ov ck
B oh
ho
Pre fá Pš tro s so va í an sk á ká
dní
Hra d eš íns ká ká
Ar má
ul tu rn
ns yp ky
Na Sla vík ov
Li bí e rn á Boši
c ká Tád ž i ck á m Na d Ko
Ho lo u bk o vs ká
Ke k á
avs Ka za šs
du
k oš íke
Ej po vi
KB r d ku
Je
Ke me
á ric ká Ki rgi zs
Bo hd a le Na d
U sta tku
c m
rit ko U Nes
sl ká
m s Tyl o vo ná Ch o rva tsk á ng e sl ká M ra ni c ká
ou
ni c m
ká Vo rši ls ká
žecká
l an d sk Mi k u
Om la d in Lou
ní Ško á
bic í
re vsk
st
B ezd
n sk
V t n ích
Ame Arch a
e cká
Hol k ol ty
K es tl i
Ch ru di ms ká
ác h
up m
Ch a rvá tov a
a
á sl a vs ká n
M c hol
L ore tá ns ké ná m s tí
tí bo va Ko lín sk á U Sl av i e
á
K
h rd o va nám
Je z do vi c ká
vo
adl M il eš o vs ká
á
no
ms a
Pa ne n sk
týn Na Perš
d iv Bo le sl a vs ká
rsk á
vá
H olu vá gman P erlo Jun avs ká sk á
n ám stí bra t í J a nd u s
Hí b ko
á
t rh ná L au H
Sko ka
U ov
Bí
L ib o vi ck
ké dk Blo ov ská
sk á
V ácl stí
Pil n ík
Te mp lo vá n ám
ov ská
Po d Hv zd ou
z v ov o
á
a lo vi c Mi c h
U hel
kých up
dn ík
e i c ké ho e i c ké ho
Vše
vá va vsk
Be vn o vs ká
tlé Ka rol i ny Sv Škro
Ru
Pol Ch o pi n ov a
a o
Ko ne c ch lu m sk éh o lé mská íko Hrab
II
stí Ne b ov d i s ká Pr ch od Šev Pe run o va
in
Ev rop sk á
ka Orl i ck á
hrd
desá Pa Ko ch an o va rn á St íb
ova
ov a Fib i ch sk á
ní ch
Na
zan dy Ra dh o šs
Národ
u
N eká Ve le h rad sk á
Smírná
J i íns ká
sk á
ho M ez i p oto
u ns ká
Pa raš uti st
a k ul i ritská
á
Do m k á s k á
ck á Be ro
éh o
ská T ábo
ísk av Na Pl
Ki mi
h odu
Stá rk o va za hra v sk éh o
U d vo jd o m
sk á podc
ky Víta Ne j ed l éh o
J aro m
K
Na d Ko mo
ný Ve lk o bo rsk á
Pstru
Žam p ió n ov á
ov i cká sk é n ám ch antri Pi by sl a vs ká
ké ho
u
a sta vi n a
í s t js ké U Ra a jk o vs
ky tko
c ká L ed e
Ma l téz
é n ám Stud e ne c ká
ch Na d l os t íl n á
án sk it ci ova
Na d Ro
Ržo pá
U ko n e n é
Ho sto u s ká
Ma ri Va le n ti n sk á Mel
Lu a rsk á
u
Kruš
Sk u p o v a H avel ruza Ho rn í Stro mk y
St im e li
h
l om
Amu Na d Trn ko v em
záb
at rému
ká Se no v áž ná
Po pl už
Ks
Ve lk á s ká l a
J ere va n s pá
Kv to sl av o va
Na
Na os trov
Na zá ste l u
ka ov á
5 +2 12
Na Bl
íJ
ní
ická y No vé ml ýn
rsk á
Ki ši n v á
ít
a t br
vstá
a
e lj a bi n n sk á
U
á vs i
n áms
á
po
So bíns i sk
bon Stol
e T o c vi i št
ul i
íc h Na vrš
vo
í st
vé ho
Ko lm á
mi
ská
m
Kv tno
ev es ká U ra dn i ce
Ža te ck á
bo j ov ník
b rat
L vo vs ká
da
ran t Ta
ol ip sk
e stl ic e
M la d i na
Je opov
s áre v ých ka Kra sn oj o rov sk
Na n
í l en
ská
8
za hra
Na
ná Ro zd
Ke Džb á nu ská
va vo va Gru zín sk
i ci
Kn ž
ova se lo va
ny Prok
Už oc ká
K že le zn
oz ovjn n Za v o ko vi ck o u vKra í ou Po d Krá lo v ko
T ýn
brá Mo l it
Pro sn á
Sb íh a
st áz Ma i
šn é M al á By la
m
A na Du šn í á
V p e V d ppoe l íd p ol í
l av u U s ta ré ho sp
s ta
lu ká
e sko
Vo ly sk á á
U
K N et
U v oj e ns ké ne m oc ni c e stí
os la Ka rpa tsk
á
Bl ah ká
y
t i n U Pe Na Hu bá l ce
ra UP o me L it e vs
ná
ovk
ov a
ho va
kl ov i ck
Ul ryc
Ch va
Po ln í
á
Bu be
ní ko va
ov sk
éh o
Dols
va
ká
An go l sk á
Ma c ho vs Ma ká ch
U d l n ic ké h
l ší
y Za l á n
ín ská
Ma íko
tel u ns ký
Ry bn
P od
ic ká ko va ová
rtská
Raš
á
ás Na z Já
Na d n á v sí
Ra d is t
L it ov Po d b a te ri em i
šo v sk á
Po d b a te ri em i
é u pa lá Št
V ž ic ká
Kl im i
J an ou š
e os tu
ic ká Zla tn
Do bro
v sk Žuk o
e rnín Re vo l u n í
K hrá zi
y Krá sn s ad u
U v rb y
ou
U s ad u
lí dc Po d Bru sk o u
o ho rsk ská
KT á bo ru
Al žírsk á
é vyh ce Na Hub á l sk á
uto va dem Po d Ra p i
p rop u stí
ova l áv Sa mc ov a
ve m
e žn í
B echy né
Krá sn kup Bis
Po d ž id o vs ký mi hb i tov y
Na d
cká Beh
Ma Ho a ns ká
Píp
chni m
vé Na Vol á no Na vá pe n ce
lo up
lo vn U Prkn
Kbel
Za
uká
h Na lu zíc
Ko nž sk á Re k ov a
ha
ka
K Netl
Na lu ž ci Tu ni sk á
kn p ho m
Míro vá
Etio p sk á
Na né
ez
Hra d e b n í u vo zo v no u Za ž i žko v sk o
ul o vá
Ti be tsk á
U Praš
El iš ky
Rá mo v á
U b ož ích
áš ov a
v rb a mi
Se ne g al sk l án L ou d ov a
íC
Krá sn
L ev an d
o vá Tyc h on o va
U žel
ská Na hl íd ce
H orn
ón e m
oko
Na d
lko u u a
Se dm i k rás ko v á
erá od ly
h
e tiš Ul
Na d l á vk Krá tk ý Pa íž
Os tr
žná
Ks kác
íku n t V No vý ch Vok o vi cíc h
l n ic í s ko u s i ad e n dch dmi h
sk á Sa ue ro va
Prb
Na po t ku
i
III
Sp oj e ná
Lu a U Ve sn y
ká ch V po to
ou
íku n t
Po d Kl klínku
L uk ké h o
o U Ro há U n ov ýc h v i l
a e hov
desá Pa
U po o va Be zi n
nu
ou ká
vkov VT
Na
e ka Bo si l av
Po d Vítko
s ká ši na mi cká Sv ti
Morá jni cí
Na p a s tv i n á c h va Ko l á ro
va Na d o l íns Straš
sti Záti ší
vá
zv on i k
IV
Ov ál vs ká tam i Ji rs ík o Tov a o vs
v oz o vn ou s traš ni c ko u u v oz o vn Za íns ká
n á ch V níž i
Stav e bn
il co
tá
V Jen s tí n ám šts ká M aá ko va
sv . rie ov ýc P tov a
vn y ku Na pa l ou Straš
V p la ni n ác h
B id
zbro
íku n t
Pro bo Na
št mo st stí
J an a Že li ru
Ži nk ov sk á
di s U st e
ová
Po d
ku rn ic ko u Na d Ko mo rn ic ko u
ba Vi kl efo va Za s traš ni c ko
Fl á j s k á
B eryl
Svaži
át ní í dl k Prv níh o p lu k u
co v a Ši bi n sk á
ká
N ad
N ad Prv níh o p l uk u
Po v o z n i c k á
ov á
li ne k
Ko ld íno U sta d io ek u Na ús
j sk á Ko lo d
rn o U sv o
L ed n
Do H
desá Pa
Kro c ín o v s k á
cká
des Vá
Na
sk á
clavi
Na atni
ce ce K Brus
ká
Zl cí
Su ch ard o va
s tí Cu
ští ns
nce
n ám
Le
Nad
Pra žá ko
v e ch
An ež
ní
Pa á Šte fá n ik v mo s t sk é n ám
V díl cích
Na dsk Na M uz ej n í sk é n ám
Záj e zd
i ká Na Pern Ka rlí n
i ck á
Za p o š tov sk o u za h ra d ou
È Tyl i šo vs ká
Po d b aš ou
o le
Na pa rc el á ch
Tu rko vs ká U l ete n ské h o
n í l áv kyKa rlí n
e rnín o va o
I
Dr b e žn i c ká
Krup
Ml y ná Ko ryb li vs ké h II
íh o p
ži str
Ka ras ov Na d š tol
zd ov á
Ke
L il ko v á
ou Dyri
K ana ká
raž U n ád i do U i nv al
tn í
ác h Na la d ce tí
ou K e rve n ém u d vo
be š ín e m III
Mý
Do ma žl ho
be š n í em i cká
Výj e
Na
ov Na Karl Ov e ne ck á v y sa d y
va
torc e Na Vik stra šn
U šk ol n
M yl ne ro vk a
ná ms
Na d š tol J an a Že
e nu
U Sp arty
ká
a
oj ná
Te Ha šk o va
tá
Na Kod y mc e
l la Urx ov u
js ké y - Ha šín em
Staro
K Jel
Hy be šo
Zel e nk Na d Te u
ht rov
dk U Po há Na Oh rad T e be
Za p o što
R ic
Bra nd e js l i do vn y U i nv a
Na d Te Hi b sk á
Fo ers tro v a
Trav na
ov á ed ov á l Prh
Do pa n en e k
c ov á Vi dl i tj i K Ma e Gau Ka me ni c Na d
M a l ín s k á
lo d j
Ja rní e se d Bu ch ov l y n Tu kl ats ká
Ja
nk si t
rno u
U Ko
vá Ka iz lo li d ov no
e Na hl ídc
Sl u n e n á
Ro sto kl a tsk á en á
Za p e ká ol n í
ko va
Ch arl Srbs
Hra n i ní Pl a a ns ká
H áj
d á nk y U s ta ré s tu
Pe dp
ti V hl i ni š rn í o va N. A. Nk ras
ck á
ku e Na Vac ko v ap l i ko u
L ip e ck á
Po d p eh ra do u
Ro h ov á Za i n va
c i he U sta ré Na d k
tic ká
ov á
m Ke kl ad i v vs ké ho Ov en e šty U po o vá Pl av ín
o ve m
ká
J a n a Ka ra fi á ta
Tym á i n
Be zo ú sta vu va va
Za Va ck i on em
ans
Me d u ko v á
rkyt ko u
is n éh o á á
Ch otu
vá
h ta
Pá n k o v a
Na d d vo re m
M al í sk á
e
VSed
al ín ská
e ch o va
To m áš
P ok Pa an
Ro he n ic ká
Po d Ch i t u ss ih o So ch a sk á
Ka rla
Na sv ah u
p U ze m o
Šme ra lo
Tik o vsk á
y zo vá
Um l e ck y
Za s tad
ská
ic ká Štíhl
e do St
y
Úvo
e sk om kov Sc hn i rch ov a
k op v
ou
e do St
ns kýc
Ji tko v sk á
l ci
Na
iv Sk
Na Va h ov
z í
d ráh y U stá tní o
mo vk
Na Vyd rh ol ci
e dv
e Na Kaz an c c ho v a
Pal
Ke Stu p ic ím
KN
v sk éh Ja n o
U Žu p an sk
Sch n ir
ká
j ec ká y
šovs
me nk
T e be
dl ci sk á
Ma
U Perga U Pe rga m en ky
hro vs ká
tc e ubr KŠ l ed ce va
Po di vín
Prh
ou
ydu ko
Po ds yc
36.
ých Ja J ab l o
ds ká
Na
He
sk á
N ad Na d H erc ov ko u Va cíno
Ra h j ra
Ja ná lá žd nk
ého
Po di vín
m.
jo kou
na L ud mi l i ov sk
d omo
l ci ká
Po d d
U l ib e s ké h o p i vo va ru
T urn
V
sk á
ná
S po ov ko u
ská á ab e nk K Fiš p an ce
C hot
ká
Ne ch va
P adl lov
B edn U Bal es tí
vá Vyk á s ká
Na d j ov
í no vá Na d He rc
Kotla ro zc
á
ová Kync
Nad rská n ná
ká
D Pod
kou He j tm á nk ov a
Kurta
Os ki o Be ža ns
Na e ši ck
Š ut Na
i
Ne sm i cká
N ad nsk a ovací Tu ch ora z sk á
Na d jo vs
Cha
um ova S poj Bo že ck á
á
es ká
á
ch By dž ov sk éh o
šn
Cti n v
ic Ta h
C hl
I
KBl a tovu
Du na ká
š ko l
kový eI Skl o
l uk am Pi sto up i ms ká
P lo
ll iho
vi cká
e rsk á sk ýc h
V osmí By dž ov sk é ho
Ov á rsk á
bn á
ine
ls ká bers
rn í
Li h da
Na d L im u zs ká
sl o ve
Mart
š an U m Na
K trati Po bo s ká
U vý sta vb
žná
cíc Na pe va Ko nrá Pro ko p ka K u i il š ti
Sn
o ls ká
Ve le sk á
Ná ho
sk ou árn y
s ká l ova
e sko
ch
ká
sece o va va So ví vrš e k
l Ba ka á Gol
K va l u
H o rká
p av il
vic
Ch oto
o m
ova
Na
Za
Jí lo
Pa lá sk el íko v a á rno u
ké
K ak
ská
va on o va syp dk y
ská ny l ón u
D ob an
lí no ká
od
e rp ad l ov á v ozov Ke Sla tin á m
l ón em p av i
ovská
Ch ab e rsk
Ch ab Za v od ovs
éh o Krá kt Up rav
vi U pa
raš ná
K oun
in
u mp cích Na díl dk y
y do va Dro
Be zp
ká
H av
ic ká Pa ko m i ná Strna od o u
Za
di n
aš íns
cíc h Na pe
o va ob U sv V me z iv rší
ov o de m
U ho
Bo hd
k ov a Hl av á i ch
lá U sk V Pe dn ím Hl o ub tí n
Za h o sp
Štram b ers
en ci
va
V kra ti ná ch
ov sk éh Bi na ro
n á a bu c Na L
ravi n
Vo tuz sk á L up
mo
U Na d p l yn
J os efa Šim nk a né h o a e rve Fran ti šk
u ni o k
Slá
Ku rko
kro ve m K Mo
mo ro va
Ka k Bed lá U sk
N ad a
Šu mp ers ká
á
en ská
Výma
Kv to vá Ra jm Sp ol e elce
o ez sk á
ov sk Ka
Wei s
B í z ov
Na Lá d ví
íko va
la stn ím díl n á Jet
H rdl rd ov
Mi l eti
s ká
n í ka
va
Po d v Dv ou ní
He o vý ch
n sk M š í
Výto
á nd l o
n í
Vo lš ov sk á
K sta ve b ni n ám
Ma
ni
e ps ká
m
C el
ská
ri nova
Ve št pn i ci Na
Na d em le j ns ká stál l Do
Pol
Na ob rá tce
á
Gaga
í o va Ma š n la n tská
zh ra i ck á
ma n že
t ská
Hl av á Št p n
em
o uská ert Za š ko l ou
Po í
Fam ful ov sk á
Na ro va Ba ss o
Pre lá tsk á
ensk
kíže
va ká ská ru t
ls ký ch Stu ps ká
ol ho
Vel
í Doh a ká
Pol
rá ch St ek
vi cká Pa ík o va
arf U H tu js
l s ká rbo h o
N ov
Su chd
Sl an co a ov ic
tk sta a
Me
á
pa Ch ab
ušo zov
ck á
ká
Na Frýd
Za Prou
s ká
Kn ín i No vo št
šo vec
i št m Za h
B oh b rat a Žeh u vsk á
Plh o vsk
on i
orová H arrach zk ov ká Ra do
On
Ci dl i ns
á
sk ál
Jav ská Zbu n ská
im ská
á
á tru žn
Poía
va
R ad
Mí U Pá rník
hu K lu
v esk
Na ho e rné Stou p aj ící
ík Ve l ni ná
Ra in
So us
ncl
ko e
ská
lí ky a
Ve t í a
oš ov
i cká
bra ov
R áp
ov Verne
ská ežal
ic ká
Ha ví o vs ká va
hov
V Se ké Vítko vi ck á
en D ol
ká
Bo hn i ck á
Bu ko Bo ja so Ch l eb ov i ck
áko
R oz
o j U sp Bo hu m ín s ká
An de rl eh o
šovs
Rý z n e ro v a V el
ic ká á rku ík ov U já va
á
U á R ot
k u V e
R ápo
Nad ko l p š
rt ick Ma
oz eck
Ke Na
ha va S t ul va
ká
do cká ín sk y ot Tr
K Ho rn ím Po e rn i c ím
R oh
u
i a ns
K Se dl i šti ní
á
Pol
la va
Bezn
i lo B ou
lav
ká
Pod
eš Haj Ron
ev i ná
V el ov ská Sv ato já n sk á
oloh
á dn i cká Bri g V el H ron rli cká T
ez
Trys ko vi c ká
ao ká
H
Ad él in a
K oš ns
Vj
Z áko
íko va a i ch ov Ji n d rov a Kym yló
á
Pe t Bab
á
ašíns
a
a
Tráv ni ck
K rbi Ou hra bk ov
í kov
lu zsk
Dom
k ov Pe ln á ov a
uhl
t
Vo já c ká Bre it c etl o va
P rob
Be cko vs ká
Hru šo vi va
ická
la nsk
o ešo
šov
U Vác
éh Okro B abyk
ši cká
no vsk Oc e lk ov a
á
T ou
Ja Ka ín sk á
rská
á e M an sfe l do va
ši ck á
K ov ská e rni ck op o
Tal mb e
U fota ká
ov Do ln
Tou
á
Bo rov ni c
rat St ská
Ro kl o va
U ryb
in y ká ik a te l
Na Bo ž k o v n
ská ns Po dn
ho
Kal V elí rce jší
va
ská
J an a Ka ra fiá ta
Ok
oe
ov
e šov Kol Ch o do vi ck á
á ci k H
V
Mal
e še tov sk
S t ád
Na Šub
á e Li bi
í zi ho
tská
á
Me
Kou
Ne sp e ck á
Týn e c ká
K o dp o i nk u
D obrov
Zal e ša n sk
a ch no vs ká
ká
cká
Vo bru b ov a
Ro žn o vs zo Na po
Zb y s l a v s k á
Kol íns ká Op o sk á
Ma l á
K rmá Ro no
Ko má rov
Vo do j em sk
arov Ma vsk á Kr ín s ká
V ko utk
N av á sk
Rá b sk á
ká
u
Tuh
Ra šo
ská He rma n ic
e j m ská Vo do j e m sk á
á ká L od ni ckM l ic
šan l Tu
V ko utk
Ba reš o va
e
ká Pl ko vs ká
Vo do
ta ská
Vo do
Cha
ká
Ve le le tic
vans Ve žl íb k u
ck á
e to vs
Pez
Trno á
V ce s tk á ch
Vel
ýnku a nsk ni š
T e be ch o vi
á
ck á
Van i ck
á vni Tr
Val s ká
K eml Oh
omi
Vl ka no vs ká Vl ka no vs ká
C hud
Vl ka n o vs ká
c ká Do ha l i
Zl iv sk á
d ál
in
Do ln í
V bez
TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Úsek dopravního inženýrství
ROENKA DOPRAVY PRAHA 2007
Vážení čtenáři,
máte před sebou ročenku dopravy, kterou pravidelně každý rok připravoval Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy. Možná Vás překvapilo, že na obálce je jako zpracovatel uvedena Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Je to důsledek rozhodnutí Zastupitelstva hlavního města Prahy z 25. října 2007 o sloučení obou těchto organizací k 1. lednu 2008 s tím, že nástupnickou organizací bude příspěvková organizace Technická správa komunikací hl. m. Prahy, v rámci které bude dopravně inženýrské činnosti zajišťovat Úsek dopravního inženýrství (ÚDI). Ani letos tedy nebudete o ročenku dopravy ochuzeni, naopak nové podmínky umožní obsah ročenky rozšířit. Naopak Vás asi nepřekvapilo zjištění, že doprava v roce 2007 nadále vzrostla, a to ve všech druzích, počínaje leteckou (o 7,6 % oproti roku 2006), automobilovou (o 3,2 %) i hromadnou (o 1,0 %). Je proto logické, že i v roce 2007 zůstala doprava prioritou investičního rozvoje města a jeho běžného provozu. Celkové výdaje na dopravu z městského rozpočtu v roce 2007 přesáhly 20 miliard korun. Díky tomu mohla i v roce 2007 nezměněným tempem pokračovat výstavba nejvýznamnějších, ale také nejnáročnějších dopravních staveb, především úseku Ládví – Letňany na trase C metra, části Městského okruhu Malovanka – Pelc-Tyrolka a Vysočanské radiály. Důležitým dopravně – organizačním opatřením v závěru roku bylo zavedení nového režimu parkování v Praze 2 (nová zóna placeného stání) a rozšíření zóny v levobřežní části Prahy 1. Zvýšená pozornost byla věnována rozvoji telematiky, především částem zaměřeným na aktuální dopravní informace. Mnohá opatření byla zavedena i pro zvýšení bezpečnosti dopravy a zlepšení provozu cyklistů a pěších. Nelze pominout ani významné dopravní investice státu, které v roce 2007 směřovaly do silniční a železniční dopravy. Byly to především dvě stavby v jižní části Pražského okruhu (Slivenec – Lahovice a Lahovice – Vestec), stavba „Nového spojení“ a rekonstrukce Hlavního nádraží. Z uvedených výsledků dosažených v roce 2007 je patrné úsilí orgánů hlavního města Prahy a jeho dopravních organizací soustavně zlepšovat dopravní situaci v Praze a ve smyslu přijaté koncepce realizovat její řešení tak, aby bylo co nejrychlejší a nejúčinnější. Jsem přesvědčen, že v příští ročence budeme moci představit další pro dopravu v Praze významné akce, pro jejichž realizaci byly v roce 2007 vytvořeny potřebné předpoklady.
V Praze dne 1. května 2008
Radovan Šteiner radní hlavního města Prahy pro oblast dopravy
Vážení čtenáři, i v podmínkách nové organizační struktury dopravního inženýrství v Praze po 1. lednu 2008 Vám předkládáme Ročenku dopravy 2007 zpracovanou ve snaze poskytnout Vám co nejpřesnější komplexní informace o vývoji dopravy v Praze v roce 2007. Jak je z úvodních kapitol ročenky patrné, zaujímá ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v extravilánu hlavní město Praha v dopravě České republiky specifické postavení, projevující se v nadprůměrně vysokých intenzitách automobilové dopravy i v nárocích na dopravu hromadnou. Přestože kapacita pražské komunikační sítě na mnohých místech již omezuje možnosti dalšího zvyšování dopravních výkonů na území města, dosáhl dopravní výkon automobilové dopravy v roce 2007 hodnoty vyšší o dalších cca 200 milionů vozokilometrů ve srovnání s rokem 2006 (tj. o 3,2 %). Přitom počet registrovaných motorových vozidel se zvýšil jen o 2,6 %, z toho osobních automobilů o 1,2 %. Svědčí to o narůstajícímu vlivu vnější automobilové dopravy, což potvrzuje zjištěná rostoucí intenzita automobilové dopravy ve vnějším a středním pásmu města, zatímco v centru města intenzita již od roku 1998 stagnuje. Za stavu stálého růstu automobilové dopravy v Praze je příznivé, že v posledních sedmi letech trvale klesá počet zranění při dopravních nehodách. Ten byl v roce 2007 dokonce nejnižší za posledních patnáct let. Růst automobilové dopravy je doprovázen i zvýšenými přepravními výkony hromadné dopravy, takže dělba přepravní práce mezi hromadnou a automobilovou dopravou 57 % ku 43 % ve prospěch dopravy hromadné se od roku 2000 prakticky nemění. Jistě k tomu přispívá i vysoký podíl hromadné dopravy na celkových výdajích pro dopravu v městském rozpočtu. To umožňuje, byť v omezeném rozsahu, provádět výstavbu a inovaci tratí městské hromadné dopravy, obnovu vozového parku a zkvalitňovat podmínky pro provoz prostředků hromadné dopravy v uliční síti města. V roce 2007 byla například zavedena preference tramvají na dalších 7 a preference autobusů na dalších 28 světelně řízených křižovatkách, bylo nakoupeno 19 nových nízkopodlažních tramvají 14T, dva autobusy s plošinou pro invalidy a zrekonstruováno 45 vozů metra, 55 tramvajových vozidel a 30 autobusů. Zkvalitnění pro cestující bylo dosaženo i zlepšením informačního systému, úpravami ostrůvků a vozovek v místě některých tramvajových nebo autobusových zastávek se souběžnou intenzivní automobilovou dopravou a dalšími dopravněinženýrskými opatřeními vedoucími ke zvýšení pravidelnosti provozu a ke zvýšení jeho bezpečnosti. Na území hl. m. Prahy samozřejmě také pokračovala výstavba nových komunikačních staveb a značné finanční prostředky byly vyčleněny i na rekonstrukci a údržbu stávajícího majetku. Návrhy dopravněinženýrských opatření ke snižování dopravní nehodovosti, optimalizace organizace a řízení silničního provozu, sledování a vyhodnocování vývoje dopravy i systematická příprava dalšího rozvoje celé dopravní soustavy města patří mezi základní úkoly oboru dopravního inženýrství. Služby v tomto oboru zejména pro Prahu zajišťuje od ledna 2008 Úsek dopravního inženýrství (ÚDI) Technické správy komunikací hlavního města Prahy.
V Praze dne 1. května 2008
Ing. Luděk Dostál ředitel
Ing. Ladislav Pivec 1. náměstek ředitele
OBSAH
4
1 1.1 1.2
ZÁKLADNÍ UKAZATELE....................................................................................................... Hlavní město Praha .............................................................................................................. Porovnání Prahy s Českou republikou ................................................................................
5 5 6
2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA................................................................................................ Vývoj motorizace a automobilizace ..................................................................................... Intenzity automobilové dopravy v pracovních dnech ........................................................ Skladba dopravního proudu vozidel v pracovních dnech ................................................. Časové variace automobilové dopravy ............................................................................... Rekreační automobilová doprava.........................................................................................
7 7 8 13 14 16
3 3.1 3.2 3.3
VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA...................................................................................... Pražská integrovaná doprava (PID) ..................................................................................... Veřejná hromadná doprava na území Prahy mimo PID .................................................... Vnější veřejná hromadná doprava .......................................................................................
17 17 28 30
4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
DOPRAVNÍ TELEMATIKA A ŘÍZENÍ DOPRAVY .................................................................. Telematika v dopravě............................................................................................................ Výstavba a obnova světelných signalizačních zařízení ...................................................... Preference vozidel MHD na SSZ ........................................................................................ Řídicí ústředny....................................................................................................................... Systémy televizního dohledu (TVD) ..................................................................................... Proměnné informační tabule (PIT) ....................................................................................... Měření rychlosti a zaznamenávání jízd na červenou ......................................................... Dopravní informační centrum (DIC) Praha ..........................................................................
33 33 33 37 41 42 43 44 50
5
ZMĚNY V ORGANIZACI DOPRAVY .....................................................................................
51
6 6.1 6.2 6.3
BEZPEČNOST DOPRAVY NA KOMUNIKAČNÍ SÍTI ........................................................... Dopravní nehody ................................................................................................................... Dopravní výchova.................................................................................................................. Opatření ke zvýšení dopravní bezpečnosti .........................................................................
52 52 55 56
7 7.1 7.2 7.3 7.4
DOPRAVA V KLIDU .............................................................................................................. Centrum města...................................................................................................................... Ostatní území města ............................................................................................................. Záchytná parkoviště P+R ..................................................................................................... Místa pro zastavení K+R......................................................................................................
57 57 62 63 65
8
CYKLISTICKÁ DOPRAVA .....................................................................................................
66
9
PĚŠÍ PROVOZ .......................................................................................................................
69
10
LETECKÁ DOPRAVA ............................................................................................................
71
11
VODNÍ DOPRAVA .................................................................................................................
75
12
DOPRAVNÍ STAVBY ..............................................................................................................
78
13
FINANCOVÁNÍ PROVOZU A ROZVOJE MĚSTSKÉ DOPRAVY .........................................
82
14
PROJEKTY EU A DALŠÍ PROJEKTY HL. M. PRAHY .........................................................
85
Roenka dopravy Praha 2007
1 1.1
Hlavní město Praha
Vybrané údaje o hlavním městě Praze k 31.12.2007 Rozloha města …………. 496 km2 Počet obyvatel …………. 1 212 000 Celková délka komunikační sítě …………. 3770 km z toho dálnice na území města …………. 10 km ostatní rychlostní komunikace …………. 76 km Počet mostních objektů na komunikační síti …………. 580 z toho mostních objektů přes Vltavu …………. 27 mimoúrovňových křížení …………. 205 podchodů …………. 120 Počet silničních tunelů (celková délka 4 553 m) …………. 7 Počet motorových vozidel …………. 780 738 z toho počet osobních automobilů …………. 612 879 Stupeň motorizace vozidel na 1 000 obyvatel …………. 644 Stupeň automobilizace osobních automobilů na 1 000 obyvatel …………. 506 Délka sítě metra (provozní) …………. 54,7 km Délka tramvajové sítě …………. 140,9 km z toho tramvajové tratě na vlastním tělese …………. 52 % Délka sítě autobusů MHD …………. 685 km Počet světelných signalizačních zařízení …………. 504 z toho samostatné přechody pro chodce …………. 78 Dopravní výkon automobilové dopravy na celé komunikační síti za průměrný pracovní den …………. 20,9 mil. vozokm za rok …………. 6,9 mld. vozokm Dělba přepravní práce (podle počtu všech cest na území města v průběhu celého pracovního dne) hromadná doprava …………. 43 % (57%) automobilová doprava …………. 33 % (43%) cyklistická doprava …………. 1% pěší …………. 23 % Počet dopravních nehod …………. 33 484 Počet zranění při dopravních nehodách smrtelných …………. 33 těžkých …………. 352 lehkých …………. 1 923 Relativní nehodovost (počet nehod připadající na 1 milion ujetých kilometrů) 4,8
Roenka dopravy Praha 2007
5
1.2
Porovnání Prahy s Českou republikou Praha 496 1,212 0,633 781 613 644 1,6 506 2,0
(km2)
Rozloha Počet obyvatel (mil.) z toho ekonomicky aktivních (mil.) Počet motorových vozidel (tis.) z toho osobní automobily (tis.) Stupeň motorizace (motor. vozidel na tis. obyvatel) (obyvatel na 1 motorové vozidlo) Stupeň automobilizace (osob. automobilů na tis. obyvatel) (obyvatel na 1 osobní automobil)
Rohanské nábřeží
ČR 78 864 10,381 4,967 5882 4269 567 1,8 411 2,4
Praha/ČR (%) 0,6 11,7 12,7 13,3 14,4 -
Husitská ulice
Dopravní výkony 1990 – 2007 (mil. vozokm/prům. prac. den 0-24 h) Rok 1990 2000 2005 2006 2007 Index 07/90 (%) Index 07/06 (%)
ČR+ 80,9 131,2 148,5 156,6 163,0** 201,5** 104,1**
Praha* 7,3 16,6 19,9 20,3 20,9 287,0 103,2
* celá komunikační síť + dálnice + silnice 1. + 2. + 3. třídy, včetně úseků na území Prahy ** předběžný údaj
Křižovatka Patočkova - Střešovická
6
Bělohorská ulice
Roenka dopravy Praha 2007
AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA 2.1
Vývoj motorizace a automobilizace
2
Celkový počet motorových vozidel registrovaných na území Prahy se výrazně zvyšoval až do roku 1999, poté se nárůst zpomalil. V roce 2007 přibylo v Praze celkem 19 667 registrovaných motorových vozidel. Z tohoto počtu bylo 7 105 osobních automobilů. Ke konci roku 2007 připadal v Praze 1 osobní automobil na 1,98 obyvatele. Počty registrovaných motorových vozidel 1961 – 2007 (100 % = rok 1990) Rok 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007
Obyvatel (tis.) 1 007 1 082 1 183 1 215 1 210 1 181 1 180 1 188 1 212
PRAHA Motorová vozidla celkem % 93 106 22 203 519 48 367 007 86 428 769 100 641 590 150 746 832 174 749 786 175 761 071 178 780 738 182
Osobní automobily Celkem % 44 891 13 133 129 40 284 756 85 336 037 100 535 805 159 620 663 185 602 339 179 605 774 180 612 879 182
Česká republika (do roku 1971 Československo) Obyvatel Motorová vozidla Osobní automobily (tis.) celkem % celkem % 13 746 1 326 801 291 680 14 419 2 931 629 1 041 137 10 306 3 449 300 85 1 872 694 79 10 365 4 039 606 100 2 411 297 100 10 321 4 728 859 117 3 113 476 129 10 267 5 230 846 129 3 720 316 154 10 247 5 401 917 134 3 954 769 164 10 287 5 613 943 139 4 098 114 167 10 381 5 882 312 146 4 269 231 177
Stupně motorizace a automobilizace 1961 – 2007
Rok 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007
PRAHA Stupeň motorizace Stupeň automobilizace Vozidel na Obyv. na Os. aut. na Obyv. na 1 000 obyv. 1 vozidlo 1 000 obyv. 1 os. aut. 92 10,8 45 22,4 188 5,3 123 8,1 310 3,2 241 4,2 353 2,8 276 3,6 530 1,9 443 2,3 632 1,6 525 1,9 635 1,6 510 2,0 640 1,6 510 2,0 644 1,6 506 2,0
Palackého náměstí
Roenka dopravy Praha 2007
Česká republika (do roku 1971 Československo) Stupeň motorizace Stupeň automobilizace Vozidel na Obyv. na Os. aut. na Obyv. na 1 000 obyv. 1 vozidlo 1 000 obyv. 1 os. aut. 97 10,4 21 47,1 203 4,9 72 13,8 335 3,0 182 5,5 390 2,6 233 4,3 458 2,2 302 3,3 510 2,0 362 2,8 527 1,9 386 2,6 546 1,8 398 2,5 567 1,8 411 2,4
Křižovatka na smíchovské straně Jiráskova mostu
7
0RAHA
2.2
å
å
å
POĎETåOSOBN¤CHåAUTOMOBILīåNAåååOBYVATEL
Stupně automobilizace 1961 – 2007
êESKÖåREPUBLIKAåDOåROKUååêESKOSLOVENSKO
Intenzity automobilové dopravy v pracovních dnech
Růst automobilové dopravy a jeho důsledky se začaly v Praze projevovat již ve 30. letech 20. století. Vlivem 2. světové války a poválečného vývoje se automobilový provoz ve městě na čas utlumil (například stupeň automobilizace z roku 1937, kdy 1 osobní automobil připadal v Praze na 32 obyvatel, byl po válečném a poválečném poklesu dosažen znovu teprve v roce 1959). Od 60. let se začal počet motorových vozidel v Praze výrazně zvyšovat a s tím vznikaly i dopravní problémy spočívající zejména v nedostatečné kapacitě klíčových křižovatek. Až do konce 80. let se však tyto problémy týkaly jen omezeného počtu křižovatek, většinou v centru města a vyskytovaly se převážně pouze v dopravních špičkách. Novou situaci vytvořil explozivní nárůst automobilové dopravy v 90. letech. Zejména v období 1992 – 1997 rostl automobilový provoz ve městě tempem, které nemělo, s výjimkou měst v bývalé NDR, v Evropě obdoby. V automobilové dopravě České republiky zaujímá hlavní město Praha specifické postavení projevující se v nadprůměrně vysokých intenzitách i dopravních výkonech ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v extravilánu. Základním agregovaným ukazatelem vývoje automobilové dopravy v Praze jsou dopravní výkony (ujeté vozokilometry) na celé komunikační síti. Dopravní výkony sledoval Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy již od roku 1978, a to s využitím vlastního databankového softwaru IDIS (Informační dopravněinženýrský systém). Kromě dopravních výkonů slouží ke zjišťování trendů vývoje pražské automobilové dopravy také kordonová sledování, tzn. periodická dopravní sčítání na místech vytvářejících ucelený kordon všech významných vstupních komunikací do vymezené oblasti. Vývoj vnitroměstské dopravy je sledován na tzv. centrálním kordonu, vývoj vnější dopravy je sledován na tzv. vnějším kordonu. Časové řady na obou kordonech jsou k dispozici od roku 1961. Poznámka: všechny údaje o dopravních výkonech se vztahují k období 0-24 h průměrného pracovního dne; veškeré údaje o automobilové dopravě jsou uváděny bez autobusů městské hromadné dopravy. Z provedených dopravních sčítání vyplývá základní závěr, že v roce 2007 automobilová doprava v centrální oblasti stagnovala, zatímco na ostatním území města dále vzrůstala.
8
Roenka dopravy Praha 2007
Celkově se automobilová doprava na území hlavního města Prahy v roce 2007 zvýšila – měřená dopravním výkonem na celé komunikační síti – v průměru o 3,2 % ve srovnání s předcházejícím rokem. V období 0-24 h průměrného pracovního dne ujela motorová vozidla na celém území Prahy celkem 20,929 milionu vozokilometrů. Z toho činil podíl osobních automobilů 19,016 milionu vozokilometrů, tj. 91 %. Ve srovnání s předcházejícím rokem to znamená, že v roce 2007 ujela motorová vozidla v Praze za den o 0,651 milionu vozokilometrů více než v roce 2006. Proti roku 1990 se do roku 2007 automobilový provoz ve městě zvýšil o 187 %, tj. téměř na trojnásobek. V porovnání s nárůstem automobilové dopravy na dálnicích a silnicích České republiky byl nárůst v Praze v tomto období cca 1,5x vyšší. V širší oblasti centra města (dle sčítání na tzv. centrálním kordonu, který vyjadřuje obousměrnou intenzitu dopravy na vstupech do širší oblasti centra města, vymezené zhruba Petřínem na západě, Letnou na severu, Riegrovými sady na východě a Vyšehradem na jihu; Strahovský tunel a tunel Mrázovka jsou vně centrálního kordonu) automobilová doprava ve srovnání s předcházejícím rokem stagnovala – zůstala prakticky stejná. Ve srovnání s rokem 1990 však vjíždělo do širší oblasti centra města o 32 % vozidel více. Veškerý nárůst po roce 1990 byl tvořen pouze osobními automobily, neboť počet nákladních vozidel a autobusů naopak od roku 1990 poklesl o více než o polovinu (-62 %). Intenzita automobilového provozu v širší oblasti centra města každoročně vzrůstala až do roku 1998, kdy dosáhla zatím historického maxima a od té doby víceméně – s mírnými výkyvy – stagnuje. Do širší oblasti centra města vjíždělo v roce 2007 za 24 h průměrného pracovního dne 315 000 vozidel, z toho 301 000 osobních automobilů.
Dálnice D1 u Chodova
Křižovatka Poděbradská – Kbelská
Ve středním pásmu města se automobilový provoz zvýšil oproti předcházejícímu roku o 2 až 5 %. Doprava ve středním pásmu od roku 1990 trvale a výrazně roste a ve srovnání s rokem 1990 se na některých komunikacích zvýšila trojnásobně až čtyřnásobně. Ve vnějším pásmu města (dle sčítání na tzv. vnějším kordonu, který vyjadřuje obousměrnou intenzitu automobilové dopravy na vstupech hlavních výpadových silnic a dálnic do souvisle zastavěného území města) vzrostla intenzita automobilové dopravy oproti roku předcházejícímu o 3,1 %. Ve srovnání s rokem 1990 přijíždělo denně do Prahy z jejího okolí (z příměstské zóny, z ostatního území státu a ze zahraničí) 3,6x více vozidel (+260 %). Rozhodující část nárůstu po roce 1990 byla tvořena osobními automobily, neboť jejich počet se zvýšil již více než 4,3x (+334 %). Automobilový provoz ve vnějším pásmu města od roku 1990 trvale vzrůstá. Do Prahy přijíždělo přes hranici vnějšího kordonu v roce 2007 za 24 h průměrného pracovního dne 277 000 vozidel, z toho 241 000 osobních automobilů. Nejzatíženějšími úseky na pražské komunikační síti v roce 2007 byly Barrandovský most, kde projíždělo 135 000 vozidel za den (0-24 h) Jižní spojka v úseku 5. května – Vídeňská (130 000 vozidel za den) Brněnská (dálnice D1) v úseku Chodovec – Chodov (113 000 vozidel za den) Jižní spojka v úseku Chodovská – V Korytech (112 000 vozidel za den) Pro porovnání: Wilsonova na přemostění Masarykova nádraží 101 000 vozidel za den, Wilsonova u Hlavního nádraží 93 000 vozidel za den (uveden vždy součet vozidel v obou směrech).
Roenka dopravy Praha 2007
9
Nejzatíženějšími mimoúrovňovými křižovatkami v roce 2007 byly 5. května – Jižní spojka (220 000 vozidel za den) Strakonická – Barrandovský most (176 000 vozidel za den) Jižní spojka – Vídeňská (167 000 vozidel za den) Jižní spojka – Chodovská (158 000 vozidel za den) Jižní spojka – Průmyslová (137 000 vozidel za den) Nejzatíženějšími úrovňovými křižovatkami v roce 2007 byly Poděbradská – Kbelská (76 000 vozidel za den) Anglická – Legerova (74 000 vozidel za den) Argentinská – Plynární (73 000 vozidel za den) Černokostelecká – Průmyslová (71 000 vozidel za den) Jiráskovo náměstí (70 000 vozidel za den) Intenzita dopravy na centrálním a vnějším kordonu 1961 – 2007 Pracovní den, oba směry celkem, období 6-22 h Rok
Centrální kordon Nákladní počet % 32 000 82 38 000 97 39 000 100 39 000 100 31 000 79 23 000 59 17 000 44 15 000 38 15 000 38
Osobní počet % 69 000 18 241 000 63 247 000 64 385 000 100 474 000 123 594 000 154 547 000 142 551 000 143 547 000 142
1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007
Vozidla celkem počet % 128 000 29 299 000 69 292 000 67 435 000 100 513 000 118 627 000 144 574 000 132 578 000 131 573 000 132
Osobní počet % 14 000 14 50 000 50 67 000 66 101 000 100 204 000 201 304 000 301 394 000 390 421 000 417 438 000 434
Vnější kordon Nákladní počet % 14 000 41 23 000 68 31 000 91 34 000 100 36 000 106 43 000 126 56 000 165 60 000 176 59 000 173
Vozidla celkem počet % 36 000 26 77 000 55 104 000 74 140 000 100 245 000 175 351 000 251 457 000 326 489 000 349 504 000 360
100 % = rok 1990
Intenzita dopravy na centrálním a vnějším kordonu 1961 – 2007 Průměrný pracovní den, oba směry celkem, období 6-22 h
TIS¤CåVOZIDELåå åH
CENTRÖLN¤åKORDON
10
VNđJݤåKORDON
Roenka dopravy Praha 2007
0RAHAå åCENTRÖLN¤åKORDON
0RAHAå åVNđJݤåKORDON
ê2å åDÖLNICEåAåSILNICEå ååAåTĢ¤DY
0RAHAå åCELKEM
V«VOJåVåPROCENTECHåååå åROKå
Vývoj intenzity automobilové dopravy v Praze a v ČR 1990 – 2007 Průměrný pracovní den
Tempo nárůstu dopravních výkonů automobilové dopravy v Praze po roce 1990 ve srovnání s 80. léty bylo v první polovině 90. let více než 5x vyšší, koncem 90. let téměř 4x vyšší a po roce 2000 pak 3x vyšší, jak ukazuje porovnání průměrných meziročních přírůstků denních dopravních výkonů na celé komunikační síti: 1981 – 1990 meziročně +192 000 vozokm/den 1991 – 1995 meziročně +1 134 000 vozokm/den 1996 – 2000 meziročně +736 000 vozokm/den 2001 – 2007 meziročně +613 000 vozokm/den Převažující část nárůstu automobilové dopravy v Praze po roce 1990 je způsobena osobními automobily. V období 1991 – 2007 se dopravní výkony automobilové dopravy v Praze podle jednotlivých druhů vozidel zvýšily následovně: osobní automobily +225 % nákladní automobily a autobusy +32 % vozidla celkem +187 % Míra nárůstu automobilové dopravy je různá v se zvýšil automobilový provoz následovně: v průměru na celé síti +187 v širší oblasti centra města +32 ve vnějším pásmu +260 ve středním pásmu města +100
jednotlivých pásmech města. V letech 1991 – 2007 % % % až +300 %
Dopravní výkony automobilové dopravy v Praze 1961 – 2007 (100 % = rok 1990) Celá komunikační síť, průměrný pracovní den, 0-24 h Rok 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007
Motorová vozidla celkem mil. vozokm % 2,273* 31 5,061* 69 5,562 76 7,293 100 12,961 178 16,641 228 19,899 273 20,278 278 20,929 287
Z toho osobní automobily mil. vozokm % 1,273* 23 3,543* 65 4,338 79 5,848 100 11,509 197 15,131 259 18,023 308 18,330 313 19,016 325
Podíl osobních automobilů na celkových dopravních výkonech (%) 56 70 78 80 89 91 91 90 91
* odhad podle trendů vývoje intenzit na centrálním a vnějším kordonu (dopravní výkony jsou v Praze sledovány až od roku 1978)
Roenka dopravy Praha 2007
11
Dopravní výkony automobilové dopravy 1961 – 2007 Celá komunikační síť, průměrný pracovní den, období 6-22 h
MILåVOZOKILOMETRīåå åH
Průměrná obsazenost osobních automobilů (osob na vozidlo) Rok 1990 1995 2000 2005 2006 2007
12
Centrum (centrální kordon) 1,57 1,45 1,37 1,35 1,35 1,35
Vnější pásmo (vnější kordon) 1,90 1,60 1,49 1,42 1,40 1,39
Praha celkem 1,71 1,50 1,44 1,40 1,38 1,38
Roenka dopravy Praha 2007
Dopravně kritická místa a úseky v Praze v letech 1990 a 2007
2.3
Skladba dopravního proudu vozidel v pracovních dnech
Ve skladbě dopravního proudu výrazně převažují osobní automobily. Z hlediska územního rozložení se podíl osobních automobilů v dopravním proudu zvyšuje směrem k centru města. V roce 2007 činil: na centrálním kordonu 96 % na vnějším kordonu 87 % v průměru na celé síti 91 % Skladba dopravního proudu 1961 – 2007 (v procentech) Pracovní den, oba směry celkem, období 6-22 h Centrální kordon Rok
Osobní automobily
Motocykly
Nákladní automobily
Vnější kordon Autobusy (bez MHD)
Osobní automobily
Motocykly
Nákladní automobily
Autobusy (bez MHD)
1961
53,7
19,4
29,4
2,0
38,6
22,1
34,4
4,9
1971
79,3
5,6
13,3
1,8
63,2
8,6
25,1
3,1
1981
84,3
0,4
13,2
2,0
65,1
0,6
30,3
4,0
1990
88,6
0,7
9,1
1,6
72,1
0,5
24,0
3,4
1995
92,4
0,3
6,0
1,3
83,4
0,2
14,7
1,7
2000
94,7
0,6
3,7
1,0
86,5
0,2
12,1
1,2
2005
95,4
0,7
2,9
1,0
86,2
0,4
12,2
1,2
2006
95,4
0,9
2,7
1,0
86,0
0,4
12,4
1,2
2007
95,5
0,9
2,6
1,0
86,8
0,3
11,7
1,2
Roenka dopravy Praha 2007
13
Ulice K Barrandovu
2.4
Ulici Ke Kříži
Časové variace automobilové dopravy
Denní variace dopravních výkonů automobilové dopravy v pracovní dny jsou charakteristické následujícími skutečnostmi.
V denním období se odehrává převažující část dopravních výkonů celého dne (75 % za 6-18 h, respektive 80 % za 6-19 h), podíl období 6-22 h činí cca 91 %.
Po 17. hodině začínají dopravní výkony prudce a víceméně rovnoměrně klesat až do půlnoci.
Ranní špičkou je období 7-9 h, odpolední špičkovou hodinou je 16-17 h.
Podíl ranní špičkové hodiny činí 6,9 %, podíl odpolední špičkové hodiny rovněž 6,9 % (100 % = 0-24 h).
Rozdíly mezi podílem špičkových hodin a podílem hodin v poledním sedlovém období nejsou příliš výrazné. Polední sedlová hodina (12-13 h) představuje 5,8 % z celého dne.
Denní variace dopravních výkonů nákladních vozidel a autobusů (bez MHD) mají odlišný průběh od celkových variací. Jejich špičková hodina je 10-11 h a činí 8,5 % z celodenních výkonů nákladních vozidel a autobusů. Po 11. hodině následuje mírný a víceméně rovnoměrný pokles bez sedla a další špičky až do půlnoci.
V důsledku toho se podíl nákladních vozidel a autobusů v dopravním proudu v průběhu dne významně mění: – v průměru celého dne činí 9 %, – v dopoledním období se zvyšuje až na 15 %, – odpoledne klesá až na 7 %, – večer a v noci se pohybuje mezi 4 až 10 %.
Jiráskův most
14
Průmyslová ulice
Roenka dopravy Praha 2007
Denní variace 2007 – Praha, celá síť
PROCENTåååå å åH
Denní variace 2007 – Praha, celá síť Nákladní automobily a autobusy (bez MHD)
Roenka dopravy Praha 2007
0ROSINEC
þ¤JEN
:ÖĢ¤
êERVENEC
.EDđLE
3OBOTA
0ÖTEK
êTVRTEK
3TĢEDA
·TER«
êERVEN
+VđTEN
$UBEN
"ĢEZEN
·NOR
,EDEN
Roční variace 2007 – Praha, celá síť PROCENTåååå åCELOROĎN¤åPRīMđR
0ONDđL¤
PROCENTåååå åPRīMđRN«åPRACOVN¤åDEN
Týdenní variace 2007 – Praha, celá síť
,ISTOPAD
3RPEN
PROCENTåååå å åH
15
2.5
Rekreační automobilová doprava
Součástí každoročního pravidelného sledování intenzit je i sčítání rekreační dopravy na hranici města. Zatímco rekreační výjezd z města se uskutečňuje většinou v pátek odpoledne mezi 15. až 19. hodinou, v sobotu mezi 8. až 11. hodinou a částečně i v neděli dopoledne, je rekreační návrat soustředěn do užšího nedělního návratového období 14-22 h. V tomto intervalu se také provádí periodický průzkum rekreační dopravy v jarním průzkumovém období na vnějším kordonu. Vývoj rekreační automobilové dopravy je k dispozici od roku 1973. Po výrazném meziročním poklesu v roce 1991, způsobeném zdvojnásobením ceny benzínu v roce 1990, dosáhla rekreační automobilová doprava výchozí úrovně roku 1990 v letech 1993 – 1994. V 2. polovině 90. let se tato doprava vyvíjela s malými výkyvy (-3 až +4 %) v jednotlivých letech. Celkově se rekreační automobilová doprava v průběhu 90. let zvýšila o 20 % ve srovnání s rokem 1990 a v období 2000 – 2007 o dalších 28 %. Výrazné meziroční zvýšení rekreační automobilové dopravy bylo zaznamenáno v roce 2007 (o 20 %). Ve skladbě dopravního proudu při rekreační dopravě jednoznačně převažují osobní automobily; v roce 2007 činil jejich podíl 97 %. Průměrná obsazenost osobních automobilů při rekreační dopravě v roce 2007 byla 1,96 osoby na vozidlo. Intenzita rekreační dopravy 1973 – 2007 Neděle, vnější kordon, směr do Prahy, období 14-22 h Osobní automobily
Rok
počet 70 000 77 000 94 000 98 000 116 000 132 000 123 000 148 000
1973 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007
Vozidla celkem % 74 82 100 104 123 140 131 157
počet 77 000 80 000 100 000 101 000 120 000 138 000 128 000 153 000
% 77 80 100 101 120 138 128 153
100 % = rok 1990
Vývoj intenzity rekreační dopravy 1973 – 2007 Neděle, vnější kordon, směr do Prahy, období 14-22 h
TIS¤CåVOZIDELåå åH
16
å
Roenka dopravy Praha 2007
VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA 3.1
3
Pražská integrovaná doprava (PID)
3.1.1 Základní údaje Pražská integrovaná doprava je dopravní systém zahrnující v pražském regionu metro, tramvaje, městské a příměstské autobusové linky, železnici, lanovku na Petřín a přívozy. V jeho rámci byl v devadesátých letech minulého století postupně rozvíjen jednotný přestupní tarif, který umožňuje uskutečnit cestu na jeden jízdní doklad bez ohledu na zvolený dopravní prostředek a dopravce. Rozvoj systému začal na počátku 90. let nejprve zapojováním železničních tratí do integrované soustavy, zvětšováním rozsahu příměstské autobusové dopravy v počtu a délce linek, růstem velikosti obsluhovaného území i počtu obcí. Od 1.6.1996 byl zaveden pásmový tarif, v němž postupně narůstal i počet tarifních pásem. V současné době je PID moderním integrovaným dopravním systémem hromadné dopravy osob, který se rozvíjí především na území hl. m. Prahy, v oblastech Praha-východ, Praha-západ a dalších přilehlých územích Středočeského kraje, jež mají rozhodující dopravní vztahy k hl. m. Praze. PID je také důležitým nástrojem pro růst konkurenceschopnosti hromadné dopravy vůči dopravě individuální. Rozhodujícími kritérii atraktivity integrovaného systému jsou čas, cena, pohodlí, spolehlivost a bezpečnost. Systém Pražské integrované dopravy organizuje Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID), příspěvková organizace, zřízená v roce 1993 hlavním městem Prahou. Na provoz linek veřejné dopravy mimo území hlavního města přispívá řada mimopražských obcí spolu se Středočeským krajem. Hlavními dopravci PID jsou Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., který provozuje metro, tramvaje, lanovou dráhu a většinu autobusových linek a České dráhy, a. s., jež provozující železniční dopravu. Dalších dvanáct soukromých dopravců se podílí na provozování autobusových linek. Do systému integrované dopravy jsou zahrnuty také tři říční přívozy.
Rozvoj příměstských autobusových linek PID
POĎET åå
POĎETåPĢ¤MđSTSK«CHåAUTOBUSOV«CHåLINEK
Roenka dopravy Praha 2007
POĎETåAUTOBUSYåOBSLUHOVAN«CHåOBC¤
17
Počet železničních stanic a zastávek v PID
POĎETååå
Rekonstruovaná stanice Strančice na trati 221
Příměstská linka PID č. 356 na Evropské ulici
Koncem roku 2007 bylo v provozu celkem 187 autobusových linek na území města. Z tohoto počtu bylo 13 linek nočních, 17 linek školních a 2 linky pro osoby se sníženou pohyblivostí. Dále bylo v provozu 157 regionálních autobusových linek. Z toho 88 linek zajišťovalo přepravní vztahy mezi městem a regionem, 7 linek bylo nočních a 62 linek bylo vedeno pouze v regionu mimo území města. Počet provozovaných autobusových linek PID (včetně linek nočních, školních a linek pro osoby se sníženou pohyblivostí) Provozovatel DP hl. m. Prahy, a. s. Ostatní provozovatelé Celkem
Na území města 172 15 187
Na území regionu 19 138 157
Základní údaje o Pražské integrované dopravě 1997 – 2007 Rok Počet obcí obsluhovaných příměstskými autobusy PID Počet železničních stanic a zastávek zapojených do PID Počet příměstských autobusových linek PID Dopravní výkony příměstských autobusových linek PID (mil.vozokm) Dopravní výkony všech linek PID mimo železnici (mil.vozokm) /metro + tramvaje + městské a příměstské autobusy/ Procento cestujících využívajících na železničních tratích zapojených do PID jízdní doklady PID
1997 1998 1999 2000 2001 69 83 104 159 218 181 181 181 190 200 38 48 54 89 114
2002 251 219 133
2003 278 221 146
2004 299 211 147
2005 299 212 147
2006 300 207 158
2007 299 223* 157
4,12 5,03 7,99 9,36 12,91 15,79 18,48 20,20 22,2 22,4 23,6 150
149
156
157
163 161,6 172,9 177,8 178,9 187,1 188,6
32,5 35,6 37,2 39,2 43,0 52,1 56,5 57,7 59,7 60,4 63,3
* po obnovení provozu na trati ČD 121 Hostivice – Tuchoměřice – Podlešín (pouze pro víkendové cyklovlaky Praha – Slaný a zpět)
18
Roenka dopravy Praha 2007
Nejvýznamnějším dopravcem na území města byl ke konci roku 2007 s počtem 172 provozovaných autobusových linek DP hl. m. Prahy, a. s. Na území regionu provozovaly nejvíce linek Connex Praha, s. r. o. (44 linek) a ČSAD Střední Čechy, a. s. (32 linek). Počet přepravených cestujících v PID 2007 (tisíc osob/rok) Dopravce, druh dopravy Dopravní podnik, a. s. metro tramvaje autobusy Smluvní dopravci autobusy Celkem České dráhy, a.s. (na jízdní doklad PID) Celkem (včetně železnice)
Na území města 537 266 352 100 294 561 58 529 1 242 456 17 192 1 259 648
Mimo území města 8 999 45 128 54 127 2 782 56 909
Celkem 537 266 352 100 303 560 103 657 1 296 583 19 974 1 316 557
3.1.2 Městská hromadná doprava (MHD) Metro tvoří základní přepravní síť MHD. Má tři trasy s celkovou provozní délkou 54,7 km a 54 stanicemi (včetně tří přestupních uzlů, které jsou započítávány jako dvě stanice). Bezbariérový přístup osobními výtahy či šikmými plošinami je možný do 29 stanic. Na lince A jde o 5 stanic ze 13, na lince B o 13 stanic ze 24 a na lince C o 11 stanic ze 17. Několik dalších stanic je dostupných upravenými nákladními výtahy. Průměrná cestovní rychlost vlaků metra je 35,8 km/h při průměrné vzdálenosti stanic 1 072 m. Podíl metra na počtu přepravených osob v roce 2007 dosáhl 43,2 % z celkového počtu přepravených cestujících MHD.
V roce 2007 byly do provozního stavu zařazeny další dvě soupravy typu M1 potřebné pro prodloužení linky C do stanice Letňany, které je plánováno na jaro roku 2008. V provozu je tedy nyní již 48 vlakových souprav M1. Modernizováno bylo 45 vozů 81-71 (81-71M). Průměrné stáří provozních vozů metra je 6,5 roků.
Roenka dopravy Praha 2007
19
Vozový park metra 2007 Vozový park 81 – 71 81 – 71M M1 Celkem
Souprava metra typu M1 ve stanici Vyšehrad
Inventární 206 295 240 741
Provozní 102 225 240 567
Metro typu 81-71M v blízkosti stanice Depo Hostivař
Délka sítě tramvajové dopravy byla na konci roku 2007 140,9 km. Z toho na vlastním tělese (na zvýšeném tramvajovém pásu v komunikacích a na některých místech i v samostatných trasách vedených mimo komunikace) bylo 52 % tratí. Průměrná vzdálenost zastávek v tramvajové síti je 542 m. Tramvajová doprava se na počtu přepravených osob v roce 2007 podílela 28,3 %. K datu 30.6.2007 došlo z důvodu výrazného převisu přepravní nabídky nad poptávkou v úseku Palmovka – Kobylisy – Sídliště Ďáblice ke změně denního linkového vedení v severovýchodní části města. Linka číslo 15 byla ve směru z Vypichu zkrácena na Palmovku a linka číslo 24 byla ve směru od nádraží Strašnice rovněž zkrácena a ukončena v zastávce Kobylisy (nástupní Březiněveská).
20
Roenka dopravy Praha 2007
Na konci října 2007 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce křižovatky na Palackého náměstí, při níž na křižovatku přibyly směrové oblouky pro tramvaje spojující Palackého most i Moráň s Jiráskovým náměstím. Nová manipulační spojení výrazně rozvíjejí možnosti odklonů tramvajových linek v centru města při výlukách a dalších mimořádných situacích.
Tramvaj typu KT8N2 na Palackého náměstí
Tramvaj 14T na cvičné jízdě pro zácvik nových řidičů
K 31.12.2007 bylo v Praze v provozu 26 denních tramvajových linek (provoz cca od 4:00 do cca 0:30 h) označovaných čísly od 1 do 26 a 9 nočních tramvajových linek (provoz cca od 0:30 do cca 4:00 h) označovaných čísly od 51 do 59. Vozový park pražských tramvají byl v roce 2007 průběžně rozšiřován o nové nízkopodlažní tramvaje typu 14T, jejichž počet k 31.12.2007 činil 24. Nízkopodlažních vozidel (14T, rekonstruované vozy KT8N2 a vozy T3.PLF se střední nízkopodlažní částí) bylo v inventárním i provozním stavu 51. V modernizaci bylo ke konci roku 2007 23 vozů a 18 vozů je historických. Průměrné stáří provozovaného vozového parku tramvají je 13,5 roku. Vozový park tramvají 2007 Vozový park standardní (T3, T3M, T3R, T3R.PV, T6) nízkopodlažní (T3R.PLF) standardní kloubové(KT8D5) nízkopodlažní kloubové (KT8N2, RT6N) nízkopodlažní kloubové (14T) Celkem
Inventární 889 5 29 22 24 969
Provozní 869 5 26 22 24 946
Autobusová doprava tvoří doplňkovou síť k metru a tramvajím a zajišťuje jak plošnou obsluhu některých území, tak některá důležitá tangenciální spojení, zejména ve vnějším pásmu města. Provozní délka sítě autobusové dopravy na území města je 685 km. Průměrná vzdálenost stanic a zastávek je 650 m. Podíl autobusové dopravy na celkovém počtu přepravených osob MHD v roce 2007 byl 28,4 %.
Kloubový nízkopodlažní autobus na Bělohorské ulici
Roenka dopravy Praha 2007
Midibus E91 na lince číslo 128 Hlubočepy – Žvahov
21
Denních autobusových linek (provoz cca od 4:00 do cca 0:30 h) označovaných čísly 100 až 291 jezdících v celé délce pouze na území Prahy bylo v prosinci 2007 v provozu 155. Nočních autobusových linek (provoz cca od 0:30 do cca 4:00 h) označovaných čísly 501 až 513 jezdících také v celé délce na území Prahy bylo 13. Dále bylo v závěru roku 2007 v provozu 17 školních linek, z nichž na většině jezdil během pracovního dne pouze jeden spoj. Pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace byly v provozu dvě linky označené čísly 1 a 3. Vozový park autobusů DP Praha 2007 Vozový park standardní kloubový standardní nízkopodlažní kloubový nízkopodlažní midibus E91 Celkem
Inventární 542 271 331 53 6 1 203
Provozní 531 271 328 53 6 1 189
Průměrné stáří provozovaných autobusů DP Praha k 31.12.2007 bylo 7,7 roku, z toho autobusů standardních 7,5 roku a kloubových 8,4 roku. Počet provozních autobusů starších 7 let je 718, z toho 210 kloubových. Lanová dráha zajišťuje spojení mezi Újezdem a Petřínem (s mezilehlou zastávkou Nebozízek). Dva vagóny na tažném laně s obsaditelností 100 osob se pohybují po kolejové dráze dlouhé 510 m průměrnou rychlostí 6,12 km/h a překonávají výšku 130,45 m. Tažné lano s elektrickým pohonem má průměr 35,3 mm. V roce 2007 lanová dráha přepravila téměř 2,03 milionu cestujících.
Lanová dráha na Petřín
Přístup k přívozu P1 na sedlecké straně Vltavy
Říční přívozy přes Vltavu jsou nejmladším dopravním prostředkem v systému PID a svým charakterem jsou systémem doplňkovým. V roce 2007 byly v provozu tři říční přívozy, a to přívoz s označením P1 Sedlec – Zámky (zahájení provozu 1.7.2005), P2 Podbaba – Podhoří (zahájení provozu 1.7.2006) a P3 Lihovar – Veslařský ostrov (zahájení provozu 17.7.2007).
Přívoz P2 Podbaba – Podhoří s používanou loďkou
22
Převozní loď u mola přívozu P3 na Veslařském ostrově
Roenka dopravy Praha 2007
První dva přívozy jsou v provozu celoročně podle platného jízdního řádu. Přívoz P3 má charakter sezónní. Mezi plánovanými plavbami jsou ovšem na vyžádání možné i plavby další, a to tak, aby plavby podle jízdního řádu nebyly narušeny. Přívozy P1 a P2 převážejí cestující na malých loďkách (převoz jízdních kol i kočárků je v omezené podobě možný také). Přívoz P3 nabízí kapacitnější loď umožňující přepravu většího počtu pasažérů, jízdních kol, kočárků a podobně. V roce 2007 byl v provozu od července do konce října (v roce 2008 má být provozován již od počátku dubna). Všechny přívozy v roce 2007 přepravily 231 150 osob, z toho přívoz P1 Sedlec – Zámky 71 550 osob, přívoz P2 Podbaba – Podhoří 106 600 osob a sezónní přívoz P3 Lihovar – Veslařský ostrov za 4 měsíce provozu 53 000 osob. Základní údaje o městské hromadné dopravě – rok 2007 (provozované DP hl. m. Prahy, a. s.) Metro
Tramvaje
Autobusy
Celkem
Provozní délka sítě (km)
54,7
140,9
685,0
880,6
z toho na vlastním tělese (%)
100
52
-
-
Provozní délka sítě mimo území Prahy (km)
-
-
135,2
135,2
Průměrná vzdálenost stanic a zastávek (m)
1 072,5
542
650
-
35,8
18,8
25,7
-
47 110
49 411
61 038
157 559
--
-
1 502
1 502
537 266
352 100
294 561
1 183 927
8 999
8 999
Průměrná cestovní rychlost (km/h) Ujeté vozokilometry na území Prahy za rok (tis.) Ujeté vozokilometry mimo území Prahy za rok (tis.) Přepravené osoby na území Prahy za rok (tis.) Přepravené osoby mimo území Prahy za rok (tis.) Počet zaměstnanců DP hl. m. Prahy, a. s.
12 250
Tržby z jízdného (mil. Kč)
3 922
Provozní náklady (mil. Kč)
15 368
Podíl tržby/náklady (%)
25,5 %
Vývoj vybraných charakteristik MHD (provozované DP hl. m. Prahy, a. s.) Provozní délka sítě v km+
Průměrná cestovní rychlost (km/h)
Rok
Dopravní a přepravní výkony za průměrný pracovní den
Autobusy
Místové km (mil.)
Přepraveno osob (tis.)
15,7
23,8
46,7
3 638
34,6
18,7
23,7
57,6
4 189
671,4
34,9
19,0
23,3
53,4
3 409
136,4
812,4*
35,7
18,9
25,2*
56,0*
3 290++
49,8
137,5
806,8*
35,4
19,2
25,9*
56,8*
3 468++
2002
49,8
137,5
818,0*
35,4
19,5
25,9*
56,4*
3 492++
2003
49,8
140,9
819,8*
35,7
19,6
26,3*
58,3*
3 530++
2004
53,7
140,9
822,1*
34,6
19,3
26,1*
61,3*
3 599++
2005
53,7
140,9
810,6*
34,6
18,7
25,9*
62,8*
3 774++ (3 628)
2006
54,7
140,9
817,0*
34,6
18,9
25,8*
63,1*
3 900++ (3 747)
2007
54,7
140,9
820,2*
35,8
18,8
25,7*
63,0*
3 970++ (3 783)
Metro
Tramvaje
Autobusy
Metro
1981
19,3
122,9
545,0
32,2
1990
38,5
130,5
607,3
1995
43,6
136,2
2000
49,8
2001
Tramvaje
+ provozní délka je celková délka tras s pravidelným provozem, které jsou k dispozici cestujícím, (tj. bez manipulačních úseků, odstavných kolejí, smyček, vozoven, dep apod.), měřená v osách tratí, u autobusů v osách ulic. U metra je provozní délka součtem délek tras mezi středy nástupišť konečných stanic. * včetně příměstských linek PID, provozovaných DP hl. m. Prahy, a. s. ++ osoby přepravené na území Prahy (v závorce osoby přepravené pouze DP hl. m. Prahy, a. s.).
Roenka dopravy Praha 2007
23
Autobusy MHD u stanice metra Budějovická
Tramvaj typu KT8D5 ve Svobodově ulici
Denní variace MHD
OSKMåVåTIS¤C¤CH
METRO
AUTOBUSY
TRAMVAJE
3.1.3 Příměstská hromadná doprava na území Prahy Hromadnou dopravu, která je provozována v rámci PID v Praze i za jejími hranicemi, zajišťují jak železnice, tak autobusy. Železniční příměstskou dopravu provozují České dráhy, a. s. na všech 10 železničních tratích, zaústěných do Prahy. Do integrovaného dopravního systému je v Praze plně zapojeno 8 tratí. Plná integrace znamená, že je na těchto tratích kromě časových kuponů možné používat i jednotlivé jízdenky PID (stanice jsou vybaveny žlutými označovači těchto jízdenek). Délka železničních tratí na území hl. m. Prahy je 160 km, železničních stanic a zastávek je 43. Největší výkony dosahuje železniční doprava na tratích Praha – Kolín a Praha – Beroun. Vývoj počtu cestujících na území Prahy přepravených železniční dopravou na jízdní doklady PID Rok Počet osob (tis.)
1999 8 093
2000 10 048
2001 14 932
2002 15 700
2003 16 032
2004 15 998
2005 16 584
2006 16 531
2007 17 192
V roce 2007 bylo z celkového počtu 19 974 400 osob přepravených železniční dopravou v rámci PID na území Prahy 1 917 540 dětí (tj. 10 %) a 5 193 350 důchodců (tj. 26 %).
24
Roenka dopravy Praha 2007
Příměstská jednotka City Elephant u Krejcárku
Příměstská jednotka řady 451 ve stanici Praha-Uhříněves
Použití železniční dopravy při cestách do centra města je pro cestující z okrajových částí Prahy časově velmi výhodné. Dobu jízdy i interval v období přepravních špiček v pěti nejdůležitějších směrech udává tabulka: Charakteristika přepravy na nejdůležitějších úsecích železničních tratí v Praze Trať Praha-Klánovice – Praha-Masarykovo nádraží Praha-Kolovraty – Praha-Hlavní nádraží Praha-Radotín – Praha-Hlavní nádraží Praha-Sedlec – Praha-Masarykovo nádraží Praha-Horní Počernice – Praha-Masarykovo nádraží
Průměrný interval ve špičce 30 min 30 min 30 min 30 min 30 min
Průměrná doba jízdy 30 min* 23 min 18 min 13 min 22 min
Délka 18 km 17 km 13 km 9 km 15 km
* prodloužení jízdní doby z důvodu výstavby „Nového spojení“
Procentuální podíl jízdních dokladů PID na železnici v Praze
PROCENTA
POD¤LåJ¤ZDN¤CHåDOKLADīå0)$
Roenka dopravy Praha 2007
POD¤LåPOUÅIT¤åJEDNOTLIV«CHåJ¤ZDENEKå0)$
25
Počty osob překračujících v pracovním dnu (0-24 h) hranici Prahy ve vlacích zařazených do systému PID
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å å å å
DOå0RAHY
Zå0RAHY
Celkový počet osob, které denně přijíždějí do Prahy z vnějšího území vlaky PID je cca 30 200 (hodnota za průměrný pracovní den). Nejzatíženějším vstupním profilem byl v roce 2007 úsek Černošice – Praha-Radotín (trať 171) – 13 400 cestujících za den obousměrně a úsek Úvaly – Praha-Klánovice (trať 011) – 13 320 cestujících za den obousměrně. Nejméně zatíženým vstupním profilem byl v roce 2007 úsek Zbuzany – Praha-Řeporyje (trať 173) – 319 cestujících za den obousměrně a úsek Hostivice – Praha-Zličín (trať 122) – 310 cestujících za den obousměrně.
å
å
å
å
å
å
å
å
å
Počet přepravených osob v Praze (pásma P+0) za 24 hodin vlaky zařazenými do PID
å
å
å å
å
å å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
POĎETåOSOB
å
å å å
PRACOVN¤åDEN
SOBOTA
NEDđLE
* Data nezahrnují kyvadlovou dopravu zavedenou v souvislosti s povodněmi. ** Poprvé zavedena zvláštní trať „Městská linka“, v předešlých průzkumech byla zahrnuta v rámci tratě 091.
26
Roenka dopravy Praha 2007
Počet přepravených osob v Praze (pásma P+0) za 24 hodin podle jednotlivých tratí pracovní den (průměrné hodnoty z dvou průzkumů provedených na jaře a na podzim v každém roce) Trať 011 070 091 120 122 171 173 210 221 231 ML Celkem
2001 17 510 1 950 9 120 5 010 200 14 500 420 2 820 16 490 8 580 0 76 600
2002* 19 080 1 940 7 810 4 980 130 13 780 430 2 000 15 380 10 140 0 75 670
2003 17 450 1 690 6 990 4 350 320 13 610 490 2 450 14 760 9 560 0 71 670
Rok 2004 17 600 1 790 8 640 4 170 290 13 410 330 2 410 15 290 9 480 0 73 410
2005** 18 270 1 790 9 100 4 520 240 14 230 350 2 200 14 390 9 880 1 070 76 040
2006 19 040 1 740 9 700 4 500 190 14 230 390 2 070 12 420 10 040 1 120 75 440
2007 17 770 1 870 9 420 4 410 180 15 690 420 2 090 12 790 10 350 1 770 76 760
* Data nezahrnují kyvadlovou dopravu zavedenou v souvislosti s povodněmi. ** Poprvé zavedena zvláštní trať „Městská linka“, v předešlých průzkumech byla zahrnuta v rámci tratě 091. Příměstskou autobusovou dopravu PID tvořilo 157 linek, z nichž 88 umožňovalo spojení s hlavním městem Prahou. Na těchto linkách v průměrný pracovní den roku 2007 překračovalo hranici města v obou směrech téměř 3 580 spojů, které přepravily celkem cca 87,8 tisíc cestujících.
Orientační schéma tras, počtu spojů a výchozích/konečných zastávek příměstských autobusových linek PID na území Prahy
V roce 2007 příměstská autobusová doprava PID využívala na území Prahy celkem 20 lokalit jako své výchozí/konečné zastávky pro obsluhu vnějšího území. Nejvýznamnějšími terminály pro příměstskou autobusovou dopravu PID byly na území Prahy terminály Zličín (12 linek, cca 490 spojů a cca 12 000 odbavených cestujících obousměrně za 24 hodin v pracovním dni), Černý Most (10 linek, cca 430 spojů a cca 11 700 odbavených cestujících obousměrně
Roenka dopravy Praha 2007
27
za 24 hodin v pracovním dni) a Dejvická (8 linek, cca 400 spojů a cca 11 300 odbavených cestujících obousměrně za 24 hodin v pracovním dni). Tyto terminály odbaví cca 37 % všech spojů příměstských linek a zároveň i 40 % všech cestujících, kteří překračují hranici hlavního města Prahy.
Linka PID číslo 386 u stanice metra Rajská zahrada
3.2
Linka PID číslo 375 na Vysočanské estakádě
Veřejná hromadná doprava na území Prahy mimo PID
Na území Prahy je také provozována hromadná doprava osob, která není zařazená do systému PID. Jedná se o autobusovou dopravu ve vztahu k letišti Praha-Ruzyně (linka AE) a o obsluhu velkých nákupních center a areálů. Linka AE spojuje železniční stanici Praha-Holešovice s Letištěm Ruzyně a od roku 2007 má i mezilehlou zastávku u stanice metra Dejvická, která ve směru na letiště slouží pouze pro nástup cestujících a ve směru opačném pro výstup. Základní jízdné na lince AE bylo v celé trase 45 Kč (pro děti do 15 let 25 Kč), případně bylo v roce 2007 součástí jízdenek Českých drah pro dálkové spoje. Linka AE přepraví denně celkem cca 530 cestujících (data dle průzkumu z října 2007).
Linka AE odjíždí z terminálu BUS u Nádraží Holešovice
Linka AE v zastávce Letiště Ruzyně
Autobusové linky, které obsluhují velká nákupní centra a areály, jsou linkami, jež mohou cestující využívat bezplatně. Celkem jich bylo na konci roku 2007 v Praze 16 a zajížděly k osmi nákupním centrům (Letňany, Zličín, Štěrboholy, Černý Most, Stodůlky, Šestka-Ruzyně, Butovice). Centrum Štěrboholy bylo v roce 2007 navázáno bezplatnou dopravou na stanice metra Skalka a Háje. V úseku Štěrboholy – Skalka jezdilo v průměrném pracovním dni v každém směru 33 spojů, v úseku Štěrboholy Háje pak 14 spojů. V oblasti Černého Mostu jezdilo 68 spojů v každém směru mezi terminálem konečné stanice metra linky B a obchodním centrem. Na Praze 6 mezi Dejvickou a OC Šestka bylo provozováno denně v každém směru 25 spojů. Podrobnou situaci v největších centrech, tj. v oblasti Letňan a Zličína, ukazují obrázky.
28
Roenka dopravy Praha 2007
231
231 3
ZLIÍN
100 100
231
B
231
etra am link
m ntru í ce n p u N ák
100
Nákupní centrum 2
100 100
100
131
1 13
Nákupní zóna Zliín Legenda: 100 100
Linky obsluhující nákupní centra s poty spoj
Náku pní c entru m
Nákupní centrum 1
131 131
1 13
1
Linka metra B
Schématické znázornění vedení linek obsluhujících obchodní centra
Mezi autobusovým terminálem Nádraží Holešovice – jih a areálem Výstaviště v Praze-Holešovicích byla během roku v období pořádání velkých akcí v provozu také bezplatná linka číslo 751, jejíž spoje nejsou vypravovány dle jízdního řádu, ale dle aktuální poptávky cestujících. Podobně jezdila i příležitostná linka Českomoravská – Výstaviště Letňany.
Roenka dopravy Praha 2007
29
3.3
Vnější veřejná hromadná doprava
3.3.1 Železniční doprava Železniční doprava zajišťuje především přepravní vztahy mezi Prahou a ostatním územím osobními a dálkovými vlaky. Technickou infrastrukturu přepravy zabezpečuje státní organizace Správa železniční dopravní cesty, provoz zajišťují České dráhy, a. s.
Rychlíková souprava na zhlaví železniční stanice Praha-Libeň
Rychlík Praha – České Budějovice na Hlavním nádraží
Počty vlaků na pražských nádražích v období let 2002 až 2007
Počty vlaků
výchozích končících celkem
2002 162 578 162 990 325 568
2003 170 706 170 324 341 030
2004 159 681 160 888 320 569
2005 159 524 160 731 320 255
2006 161 193 163 510 324 703
2007 160 360 160 665 321 025
Vývoj odbavených osob v konkrétních stanicích byl v roce 2007 ovlivněn stavebními pracemi na „Novém spojení“ a zahájením rekonstrukce železniční stanice Praha-Hlavní nádraží. Na Hlavním nádraží započala rekonstrukce staré i nové odbavovací budovy již v roce 2006, ale až v závěru roku 2007 začala být výrazněji patrná pro cestující. Pokladny pro vnitrostátní dopravu byly dočasně přesunuty na pravou stranu dolního podlaží nové budovy, jižní přístup na nástupiště byl uzavřen zcela a středním podchodem bylo dostupné pouze první a druhé nástupiště. V prosinci 2007 započala i rekonstrukce samotných nástupišť, a to nástupišť tři a čtyři. Páté až sedmé nástupiště bylo dočasně dostupné pouze severním podchodem.
Z důvodu rekonstrukce omezený přístup k nástupištím Hlavního nádraží
30
Rekonstrukce III. a IV. nástupiště Hlavního nádraží
Roenka dopravy Praha 2007
Výkony nejdůležitějších nádraží v Praze v roce 2007 Nastupující (tis.osob/rok) 9 366 4 683 1 780 498 634 593 1 427
Praha-Hlavní nádraží Praha-Masarykovo nádraží Praha-Smíchov Praha-Vršovice Praha-Libeň Praha-Vysočany Praha-Holešovice
Vystupující (tis.osob/rok) 8 071 3 299 1 714 575 926 738 1 655
Celkem (tis.osob/rok) 17 437 7 982 3 495 1 073 1 561 1 332 3 082
Počty vlaků na jednotlivých nádražích 85 410 43 800 47 085 52 925 84 680 43 800 31 390
Denní variace vlakové dopravy na hranici Prahy v roce 2007 počet osob, pracovní den 0 – 24 hod å
å
å
å
å
å
å
Zå0RAHY
å
DOå0RAHY
3.3.2 Autobusová doprava Veřejnou autobusovou dopravu mezi Prahou a ostatním územím regionu (mimo PID) a celého státu provozuje řada dopravců z České republiky, některé mezinárodní linky i dopravci z jiných států. Za 24 hodin průměrného pracovního dne překračuje hranici Prahy v obou směrech téměř 2 700 autobusů, z toho téměř 1 450 tvoří spoje regionální dopravy (mimo spoje PID), více než 1 000 spojů dálkové dopravy a téměř 250 spojů mezinárodní autobusové dopravy. 18,5 % z celkového počtu spojů připadá na nejzatíženější profil na dálnici D1. V roce 2007 překročilo hranici Prahy v obou směrech v pracovním dnu téměř 57 tisíc osob ve spojích pravidelné dálkové a regionální autobusové dopravy (mimo spoje PID). Nejzatíženějším profilem na hranici města je úsek dálnice D1 s počtem téměř 10 tisíc osob v obou směrech za den v téměř 500 spojích pravidelné autobusové dopravy (mimo PID a zájezdovou dopravu).
Roenka dopravy Praha 2007
31
Denní variace pravidelné autobusové dopravy (mimo PID) na hranicích Prahy v roce 2007 počet osob, pracovní den 0-24 h å
å
å
å
å
Zå0RAHY
å
DOå0RAHY
Nejzatíženějším autobusovým nádražím pro vnější pravidelnou autobusovou dopravu je dlouhodobě autobusové nádraží Florenc (ÚAN Florenc). V roce 2007 bylo z tohoto nádraží v průměrný pracovní den realizováno 620 spojení. Z toho 140 spojení na pravidelných mezinárodních linkách (23 %) a 480 spojení na linkách pravidelné dálkové vnitrostátní dopravy (77 %). Autobusové nádraží Florenc v roce 2007 využívalo 90 dopravců, největším z nich byla společnost Student Agency. Vývoj vybraných charakteristik autobusového nádraží Florenc 2003 až 2007 Počet spojů za rok Počet spojů za průměrný pracovní den Mezinárodní spoje za průměrný pracovní den Vnitrostátní dálkové spoje za průměrný pracovní den Počet dopravců
2003 230 000 700 110 590 100
2004 220 000 660 150 550 95
2005 220 000 670 140 520 90
2006 210 000 650 140 510 90
2007 200 000 620 140 480 90
Další spoje jsou vypravovány a ukončovány na autobusových terminálech Černý Most, Dejvická, Hradčanská, Nádraží Holešovice, Smíchovské nádraží, Na Knížecí, Roztyly a Zličín.
Autobus veřejné dopravy na AN Na Knížecí
32
Autobus veřejné linkové dopravy v ulici Ke Štvanici
Roenka dopravy Praha 2007
DOPRAVNÍ TELEMATIKA A ŘÍZENÍ DOPRAVY 4.1
Telematika v dopravě
4
V posledním období cca 15 let došlo nejen k výraznému růstu intenzit automobilové dopravy, ale zároveň se také velmi výrazně rozvíjely technologie, které dokáží napomoci tuto dopravu lépe řídit, sbírat o ní rozličná data, plánovat její budoucí rozvoj a také účastníky provozu kvalitně o aktuálních poměrech na komunikační síti informovat. Dopravní telematika je tedy oborem, který integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím tak, aby se pro stávající, často už dopravou nasycenou, infrastrukturu optimalizovaly přepravní výkony, zlepšila se bezpečnost provozu a stoupla kvalita přepravy. A nejde pouze o silniční dopravu, dopravní telematika má stále rozsáhlejší využití i v informačních a sledovacích systémech dopravy hromadné. Usnesením Rady hl. m. Prahy č. 0349 z 19.3.2002 byly schváleny „Zásady pro rozvoj dopravní telematiky v hlavním městě Praze“, které definují 11 oblastí, v nichž je třeba v české metropoli telematiku do budoucna rozvíjet: • Oblast 1: Řízení silničního provozu • Oblast 2: Dopravní a cestovní informace • Oblast 3: Parkovací systémy • Oblast 4: Veřejná doprava • Oblast 5: Dohledové a varovné systémy • Oblast 6: Bezpečnostní a záchranné systémy • Oblast 7: Elektronické platby • Oblast 8: Systémy ve vozidlech • Oblast 9: Přeprava zboží a nákladů • Oblast 10: Sběr a správa dat • Oblast 11: Správa dopravní infrastruktury Praktická realizace telematického systému hl. m. Prahy probíhala již před přijetím zmíněného dokumentu. Od roku 2002 pak pokračuje s důrazem na jednotlivé oblasti a v posledním období, tedy v roce 2007, se podle schválené strategie nadále rozvíjela činnost především v oblastech 1, 2, 3 a 10.
4.2
Výstavba a obnova světelných signalizačních zařízení
V roce 2007 pokračovaly práce na údržbě, obnově a rozvoji systému světelných signalizačních zařízení (dále jen SSZ), a to na základě podmínek stanovených ve výběrovém řízení z roku 2006. Vítězná společnost Eltodo DS, s. r. o. se subdodavateli SBH, s. r. o. a AŽD Praha, s. r. o. zajistí, že počet SSZ ve městě do roku 2015 vzroste z cca 500 na 700. Dodavatel v následujících letech také dobuduje systém ODŘÚ (oblastních dopravních řídících ústředen) a koordinačních kabelů na území hl. m. Prahy, a to dle nové koncepce rozdělení dopravních oblastí přijaté v roce 2007. Po dvanácti letech rozvoje systému řízení dopravy v Praze bylo v souvislosti s novými technologiemi na úrovni křižovatek (řadiče), oblastí (dopravní ústředny) i komunikačního propojení navrženo optimalizovat rozdělení města do nových oblastí řízení dopravy. Nyní je Praha rozdělena na devět dopravních oblastí (oproti původním deseti), mezi nimiž došlo k částečné změně vedení hranic a bylo přistoupeno k jejich označení podle světových stran. Centrum města s největším počtem SSZ bylo rozděleno na tři oblasti. Zatím nerealizované ODŘÚ, z nichž budou křižovatky propojeny do HDŘÚ (Hlavní dopravní řídící ústředny), budou na základě nové koncepce stavěny ve stanicích metra nebo v jejich blízkosti. Pro kabelové propojení SSZ a ústředen tak bude možné využít tunelů metra. Na konci roku 2007 bylo na území hlavního města Prahy v provozu celkem 504 SSZ. Během uplynulých dvanácti měsíců bylo postaveno 13 SSZ. Z realizovaných signalizací jsou nejvýznamnějšími dvě SSZ na prodlouženém úseku Rohanského nábřeží ve směru k Invalidovně, SSZ na křižovatce
Roenka dopravy Praha 2007
33
ulic Bělohorské a Patočkovy a SSZ na Novém náměstí v Uhříněvsi navazující na nový podjezd železniční trati 221. Nejvýznamnější rekonstrukce SSZ byly provedeny na obou koncích loni zrekonstruovaného Štefánikova mostu a na Palackého náměstí, kde proběhla rozsáhlá přestavba celé křižovatky.
Původní (od roku 1995) a nové hranice dopravních oblastí (od roku 2007) v hlavním městě Praze
V hlavním městě bylo na konci roku 2007 celkem 78 samostatných signalizovaných přechodů pro chodce. Realizovány byly samostatné přechody u tramvajové zastávky Palackého náměstí a přechod přes ulici Korunní v blízkosti školy v Sázavské ulici. Na 362 křižovatkách je osazena akustická signalizace pro nevidomé. Na tramvajové síti funguje 208 SSZ. Na 109 SSZ (52,4 %) z nich je v provozu preference tramvají, z toho na 50 SSZ (24 %) je zajištěna preference absolutní. Na celkem 53 SSZ mohou využívat preferenci také autobusy MHD. Na HDŘÚ bylo prostřednictvím jednotlivých ODŘÚ v závěru roku 2007 připojeno celkem 218 SSZ.
SSZ 0.615 Přátelství – Nové náměstí
SSZ 8.673 Sokolovská – Za Invalidovnou
V roce 2007 nebylo na území hl. m. Prahy zrušeno žádné SSZ, nově postaveno bylo 13 SSZ: 0.384 0.615 0.617 2.017 2.048 4.451 4.463
Švehlova – BOK (bytový a obchodní komplex) Přátelství – Nové náměstí Průmyslová – U Stavoservisu Palackého nám. – přechod Korunní – Sázavská – přechod Na strži – Milevská Nuselská – Mendíků
4.663 5.742 6.144 8.672 8.673 9.216
Opatovská – Kulhavého Výpadová – Lahovický most Patočkova – Bělohorská Rohanské nábřeží – Šaldova Sokolovská – Za Invalidovnou Freyova – budovy A,C
5.568 5.579 5.590 7.002 8.207
K Barrandovu – Pod Habrovou Strakonická – Moulíkova Jeremiášova – Mukařovského nábřeží Kapitána Jaroše – Štefánikův most Sokolovská – Šaldova
Rekonstruováno bylo 10 SSZ: 0.387 1.003 2.013 4.415 4.430
34
Hornoměcholupská – plukovníka Mráze Revoluční – Řásnovka Palackého náměstí Budějovická – Na strži Na Pankráci – Hvězdova
Roenka dopravy Praha 2007
SSZ 2.048 Korunní – Sázavská
SSZ 7.002 nábřeží Kapitána Jaroše – Štefánikův most
Prostá výměna řadiče byla provedena u 23 SSZ: 0.320 0.348 0.355 0.370 0.391 0.623 0.916 2.075 4.417 4.437 4.448 4.455
Ruská – Moskevská Počernická – Hostýnská Vršovická – U vršovického nádraží Průběžná – V korytech Švehlova – Pražská Mokřanská – podjezd Přátelství – Picassova Sekaninova – Svatoplukova Olbrachtova – Na strži Michelská – Podle Kačerova Michelská – Na záhonech Modřanská – rampy A, B
4.469 4.471 4.472 5.538 5.576 6.143 6.177 8.235 8.236 8.275 8.289
Modřanská – Údolní Michelská – přechod Vídeňská – přechod Klárův ústav Řevnická – Rozvadovská spojka U Santošky – přechod Špejchar Milady Horákové – smyčka tramvaje Zenklova – nám. Na stráži Zenklova – Nad Šutkou Žernosecká – přechod K pazderkám – Dunajecká
Základní údaje o světelných signalizačních zařízeních 1961 – 2007: Rok Počet SSZ celkem (od r. 2005 uveden počet řadičů) z toho přechody pro chodce s preferencí tramvají s preferencí autobusů
1961
1971
1981
1990
1995
2000
2005
2006
2007
33 -
76 9 -
339 37 -
348 45 1 -
358 46 20 -
398 57 59 -
473 72 94 8
491 76 101 20
504 78 109 53
Světelná signalizace v hl. m. Praze 1961 – 2007
POĎETå33:
33:åCELKEM
Roenka dopravy Praha 2007
33:åSåPREFERENC¤åTRAMVAJ¤
33:åSåPREFERENC¤åAUTOBUSī
35
36
Roenka dopravy Praha 2007
4.3
Preference vozidel MHD na SSZ
Nová i rekonstruovaná SSZ jsou vybavena zařízeními, která kromě dynamického řízení na základě poptávky vozidel a chodců umožňují i preferenci vozidel městské hromadné dopravy (MHD). Vozidla MHD tedy mají možnost přednostní volby a prodlužování signálu volno v reálném čase podle jejich aktuálních nároků tak, aby mohla projet světelně řízenou křižovatkou pokud možno bez zastavení, případně jen s minimálním zdržením. Realizace preference vozidel MHD probíhá v Praze již více než 10 let na základě přijatých „Zásad dopravní politiky hlavního města Prahy“. Jde o velmi potřebná opatření přispívající ke zvyšování plynulosti hromadné dopravy, dodržování standardů kvality a napomáhající udržovat pozitivní poměr podílu přepravených osob mezi hromadnou a individuální dopravou ve prospěch MHD.
Světelná signalizace (SSZ) na tramvajové síti 1990 – 2007
POĎET
åå
POĎETå33:åNAåTRAMVAJOV£åS¤TIåCELKEM
ZåTOHOå33:åSåPREFERENC¤åTRAMVAJ¤
V průběhu roku 2007 se počet SSZ s preferencí tramvají zvýšil o dalších 7 míst. Osmá křižovatka, která do statistik přibyla, je křižovatka 2.021b Výtoň (Rašínovo nábřeží – Vnislavova), která byla dosud uváděna společně s křižovatkou 2.021a Výtoň (Rašínovo nábřeží – Svobodova). Na tramvajové síti vzniklo 5 nových SSZ, na nichž byla zároveň zavedena preference (na čtyřech absolutní). Tramvaje začaly být preferovány také na dvou již existujících křižovatkách (0.391 Švehlova – Pražská a 1.003 Revoluční – Řásnovka).
SSZ 6.144 Bělohorská – Patočkova s předsignálem pro tramvaje
Roenka dopravy Praha 2007
SSZ 7.135 Bubenské nábřeží – Argentinská
37
SSZ s preferencí tramvají (stav k 31.12. 2007) – změny v roce 2007 vyznačeny červeně Číslo Název SSZ Číslo Název SSZ 0.327 Vinohradská – Starostrašnická 5.531 Plzeňská – smyčka tramvaje (Kotlářka) 0.329 Vršovická – Kodaňská A 5.532 Plzeňská – Jinonická A 0.342 Vinohradská – Za strašnickou vozovnou A 5.556 Radlická – tunel Mrázovka A 0.359 Vršovická – Užocká 5.558 Radlická – větve Městského okruhu 0.391 Švehlova – Pražská A 5.564 Tréglova – přechod A 0.622 Švehlova – Práčská A 5.566 Werichova – Do Klukovic 0.632 Černokostelecká – Sazečská A 5.571 Na Zlíchově – smyčka Hlubočepy 1.003 Revoluční – Řásnovka A 5.572 K Barrandovu – Slivenecká 1.010 Národní divadlo A 5.575 Časový ostrůvek MHD zastávka Lihovar 1.011 Masarykovo nábř. – Myslíkova (Mánes) 5.582 Nádražní – Nádraží Smíchov 1.012 Jiráskovo náměstí 5.583 Nádražní – U Královské louky 1.035 Křižovnická – Karlova 6.122 Bělohorská – Kukulova (Vypich) A 6.144 Bělohorská – Patočkova A 1.052 Havlíčkova – Hybernská 1.056 Křižovnická – Kaprova 6.147 Milady Horákové – U Brusnice 1.067 Těšnov – Na poříčí 6.148 Patočkova – Střešovická 1.071 Čechův most – Dvořákovo nábřeží A 6.149 Patočkova – Myslbekova 1.089 nábřeží E. Beneše – Čechův most 7.002 nábřeží Kapitána Jaroše – Štefánikův most 1.106 Malostranské náměstí – Letenská 7.028 nábřeží Kapitána Jaroše – Dukelských hrdinů A 1.111 Keplerova – Parléřova A 7.125 Dělnická – Jankovcova A 1.146 Mariánské hradby – U Prašného mostu 7.129 Strossmayerovo náměstí 1.156 Klárov – Letenská 7.130 Dukelských hrdinů – Veletržní 2.013 Palackého náměstí 7.133 Dukelských hrdinů – U Výstaviště A 2.017 Palackého náměstí – přechod 7.135 Bubenské nábřeží – Argentinská 2.020 Rašínovo nábřeží – Libušina 7.137 Argentinská – Plynární 2.021a Výtoň (Rašínovo nábřeží – Svobodova) 7.141 Dělnická – Komunardů 2.021b Výtoň (Rašínovo nábřeží – Vnislavova) A 7.142 Plynární – Komunardů A 2.022 Svobodova – Vyšehradská 7.155 Letenské náměstí 2.023 Svobodova – Na slupi 7.163 Dukelských hrdinů – Kostelní A 2.048 Korunní – Sázavská 7.171 U Výstaviště – Bubenská A 2.066 Vyšehradská – Benátská A 7.172 Plynární – Osadní 2.318 Seifertova – Italská A 7.176 Partyzánská – Vrbenského 3.304 Táboritská – Ondříčkova 7.187 Bubenské nábřeží – tramvajová trať 3.306 Olšanské náměstí A 8.207 Sokolovská – Šaldova 3.321 Ohrada A 8.208 Sokolovská – U nádražní lávky 3.222 Želivského – Olšanská 8.220 Sokolovská – Švábky 3.364 Koněvova – Spojovací A 8.237 Sokolovská – Ke Štvanici 3.373 Koněvova – Na vápence A 8.251a Zenklova – Kotlaska A 3.374 Koněvova – Na vrcholu A 8.251b Zenklova – Voctářova A 3.613 Vinohradská – Pod židovskými hřbitovy A 8.251c Zenklova – OÚNZ – přechod A 4.040 Chodovská – výjezd tramvají A 8.267 Trojská – přejezd tramvajové tratě 8.673 Sokolovská – Za Invalidovnou 4.401 Bělehradská – Otakarova A 4.418 Podolské nábřeží – Podolská 8.984 Střelničná – Opálkova A 4.419 Podolské nábřeží – Kublov 9.209 Balabenka A 4.420 Podolské nábřeží – Jeremenkova A 9.210 Sokolovská – Na rozcestí A 4.424 Podolské nábřeží – U podolského sanatoria 9.211 Českomoravská – Zelený ostrov A 4.450 Generála Šišky – Čs. exilu 9.212 Harfa A 4.463 Nuselská – Mendíků A 9.213 Poděbradská – Podkovářská A 4.469 Modřanská – Údolní 9.214 Sokolovská – Freyova A 4.470 Generála Šišky – odbočení tramvaje A 9.217 Poděbradská – U Elektry A 4.628b Modřanská – Mlejnek sever 9.221 Poděbradská – U Tesly A 5.508 Plzeňská – Mahenova A 9.228 Poděbradská – Hloubětínská 5.515 Štefánikova – Holečkova A 9.233 Sokolovská – Na břehu A 5.519 Plzeňská – Podbělohorská A 9.264 Kolbenova – přechod 5.524 Plzeňská – Pod Kotlářkou 9.292 Kolbenova – Pod pekárnami 5.526 Plzeňská – Musílkova Na tramvajové síti celkem: 208 SSZ. S preferencí tramvají: 109 SSZ (tj. 52,4%), z toho 50 SSZ (24 %) funguje s preferencí absolutní (A).
38
Roenka dopravy Praha 2007
Roenka dopravy Praha 2007
39
Ze SSZ realizovaných v roce 2007 je třeba zmínit především dvě. U Břevnovského kláštera vznikla signalizace, která výrazně zvyšuje bezpečnost provozu na křižovatce ulic Bělohorské a Patočkovy. V místě je poměrně silný provoz automobilů projíždějících z Bělohorské ulice přímo do ulice Patočkovy, který je kolizní s tramvajovým provozem. Absolutní preference tramvají je zajištěna prodlužováním a předvýběrem vlastní fáze. V rámci realizace prodloužení Rohanského nábřeží směrem k Invalidovně vzniklo také SSZ 8.673 Sokolovská – Za Invalidovnou, kde jsou tramvaje provozovány v hlavním přímém směru. V místě je poměrně silný automobilový provoz, který je při odbočování nyní kolizní s tramvajovou dopravou. SSZ funguje ve dvoufázovém řízení a tramvaje zde mají preferenci podmíněnou. Testovací provoz preference autobusů na první dvojici křižovatek byl zahájen již v průběhu roku 2003, a to jako součást projektu Trendsetter, kterého se hlavní město Praha účastnilo. V roce 2004 byly realizovány úpravy umožňující upřednostňování autobusů na SSZ v okolí nově otevřené části trasy metra C do Kobylis a Ládví. Zejména šlo o SSZ na Čimické ulici. V roce 2006 se počet SSZ s preferencí autobusů rozšířil o dalších dvanáct, především v okolí Vysočanské ulice v souvislosti s výstavbou dalšího úseku trasy metra C. V roce 2007 přibylo 27 SSZ s aktivní detekcí umožňujících preferenci autobusů (celkový počet SSZ s aktivní detekcí autobusů k 31.12.2007 byl 46). Nové preference byly realizovány zejména přímo na území a v okolí městských částí Praha 8 a 9, a to opět v souvislosti s připravovaným otevřením metra C do Letňan a budoucí reorganizací povrchové autobusové dopravy vztažené k linkám metra B a C v severovýchodním sektoru hlavního města. SSZ s preferencí autobusů (stav k 31.12. 2007) – změny v roce 2007 vyznačeny červeně Číslo Název SSZ Číslo Název SSZ A 8.294 Prosecká – Františka Kadlece A 0.368 Úvalská – V Rybníčkách A 0.391 Švehlova – Pražská A 8.296 Prosecká – Libeňská spojka A 0.915 Pražská – přechod A 8.662 Střelničná – Rochlická P 2.013 Palackého náměstí A 8.978 Čimická – Libišská – přechod A 8.984 Střelničná – Opálkova P 3.613 Vinohradská – Pod židovskými hřbitovy A 9.212 Harfa A 4.421 Barrandovský most – rampa Braník A 9.214 Sokolovská – Freyova P 4.454 Modřanská – rampy C,D A 9.225 Vysočanské náměstí A 4.628a Branická – Modřanská A 9.227 Mladoboleslavská – Vrchlabská P 4.481 Opatovská – Ke Kateřinkám A 9.239 Náchodská – Hartenberská P 5.506 Strakonická – Nádražní P 5.515 Štefánikova – Holečkova A 9.248 Vysočanská – Veltruská A 5.525 Holečkova – Zapova A 9.249 Vysočanská – Jiřetínská A 7.171 Bubenská – U Výstaviště A 9.250 Vysočanská – Teplická A 8.238 Křižíkova – Ke Štvanici A 9.252 Jandova – Ke Klíčovu A 9.258 Prosecká – Čakovická A 8.240 Horňátecká – Třeboradická A 9.260 Mladoboleslavská – Hornopočernická A 8.241 Kobyliské náměstí A 9.261 Náchodská – Jívanská A 8.242 Střelničná – Klapkova A 9.265 Broumarská – Cíglerova A 8.243 Střelničná – Zdibská A 9.272 K Žižkovu – přechod A 8.246 Vysočanská – Levínská A 8.271 Čimická – Ústavní P 9.287 Tupolevova – Beranových A 8.273 Čimická – K pazderkám A 9.298 Freyova – Ocelářská A 9.299 Čuprova – Na žertvách A 8.274 Čimická – Služská – přechod A 8.275 Žernosecká – přechod A 9.379 Českobrodská – Pod Táborem A 9.395 Českobrodská – Rožmberská A 8.276 Čimická – Písečná A 9.396 Českobrodská – Průmyslová A 8.278 Střelničná – Ďáblická A 8.279 Ďáblická – Žernosecká A 9.593 Chlumecká – Ocelkova – sever A 8.289 K pazderkám – Dunajecká S preferencí autobusů: 53 SSZ, z toho na 46 (86,8 %) je realizována aktivní detekce (A) a na 7 SSZ (13,2 %) funguje detekce pasivní (P).
40
Roenka dopravy Praha 2007
V souvislosti s převedením trasy linky číslo 176 z Moráně na Jiráskův most po tramvajové trati u Palackého náměstí byla zavedena také jedna preference s pasivní detekcí, a to na SSZ 2.013. Do seznamu preferencí autobusů bylo zároveň zařazeno i dalších 5 SSZ, na nichž jsou autobusy pro preferenci detekovány pasivně již několik let (autobus je zaznamenán ve vyhrazeném pruhu klasickou vozidlovou smyčkou apod.). Systém preference autobusů (aktivní detekcí) funguje na základě radiové komunikace vozidla s řadičem SSZ. K lokalizaci vozidel přijíždějících ke křižovatce se používá inframaják umístěný v dostatečné vzdálenosti před stopčárou. Zařízení ve vozidle umožňuje také propojení systému s platným jízdním řádem linky, takže řadič preferuje na křižovatce především ty spoje, které to vzhledem ke zpoždění potřebují. Ze zjištěné odchylky oproti jízdnímu řádu je do řadiče vysílán odpovídající požadavek na preferenci, který je kategorizován do tří stupňů od nízkého až po vysoký.
Autobusy MHD u SSZ 8.242 Střelničná – Klapkova
4.4
Linka číslo 177 u SSZ 0.391 Švehlova – Pražská
Řídicí ústředny
Rozšiřování a modernizace „Systému řízení a regulace městského silničního provozu“ pokračovaly podle schválených zásad i během roku 2007 především již zmíněnou změnou koncepce rozdělení dopravních oblastí v hl. m. Praze. Dále proběhlo výběrové řízení na dodavatele modernizace Hlavní dopravní řídící ústředny (HDŘÚ) Praha v budově Na bojišti. Započaly také práce na budoucím propojení této ústředny s ústřednou Ředitelství silnic a dálnic, do níž se budou sbíhat informace o dopravě na postupně dokončovaném Pražském okruhu. Správu systému centrálního řízení dopravy v metropoli zajišťuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy. HDŘÚ je umístěna v objektu Centrálního dispečinku MHD v ulici Na bojišti v Praze 2. Její obsluhu zajišťují příslušníci Policie ČR – Správy hl. m. Prahy. K 31.12.2007 bylo k této ústředně v rámci systému řízení dopravy prostřednictvím pěti ODŘÚ připojeno celkem 218 SSZ. Řadiče byly v jednotlivých oblastech připojeny k systémům VRS 2100, MIGRA a ADT.
Sál HDŘÚ Praha v ulici Na bojišti
Roenka dopravy Praha 2007
Vizualizace tunelu Zlíchov na monitoru v HDŘÚ Praha
41
Změna rozdělení dopravních oblastí se v Praze v reálném připojení SSZ k ústřednám projeví až v následujících letech. Proto jsou zatím jednotlivé křižovatky připojeny k ODŘÚ příslušejícím k původním 10 dopravním oblastem. Na server systému VRS 2100 jsou připojeny tři oblasti. Oblast 1 – Letná, Holešovice (nové označení C3) má k HDŘÚ nyní připojených 27 SSZ, na řídicí ústřednu oblasti 5 – Pravobřežní (nové označení C1) je připojeno 30 SSZ a řídící ústředna oblasti 8 – Vysočany (nové označení V) řídí 28 SSZ. Systém MIGRA slouží k řízení oblasti 3 – Smíchov, Malá Strana, Střešovice (nové označení C2) a je k němu připojeno celkem 61 SSZ. Základní vlastnosti tohoto systému jsou obdobné systému VRS 2100, ale MIGRA má ještě nadstavbu (systém MOTION), která uplatňuje princip adaptivního řízení. Systém dle údajů z detektorů působí na optimalizování délky cyklu, časového odstupu zelených (ofsetu) na následných křižovatkách a na mezní hodnoty zelené. Nevybírá tedy z předem připravených programů, ale snaží se optimalizovat řízení změnami parametrů. Z řídicího počítače systému ADT bylo na konci roku 2007 řízeno 53 SSZ v oblasti 10 – Vinohrady, Vršovice, Nové Město (nové označení C1). Ke stejnému systému patří ještě 19 SSZ na Evropské ulici (nové označení SZ). ADT je v Praze nejstarší systém pro řízení dopravy, byl v provozu již na první ústředně řízení dopravy v Korunní ulici v 80. letech. V roce 2007 se projekčně připravovala jeho výměna za novou ODŘÚ pro oblast C1, na kterou budou dočasně do vybudování ODŘÚ pro oblast SZ napojena i SSZ na Evropské ulici.
4.5
Systémy televizního dohledu (TVD)
V závěru roku 2007 byly v hl. m. Praze v provozu tři systémy kamerového dohledu. Ve správě TSK hl. m. Prahy je systém TVD monitorující především dopravu. Centrum systému TVD-TSK je v Hlavní dopravní řídící ústředně v ulici Na bojišti a hlavními uživateli jsou dispečeři HDŘÚ. V rámci pracoviště HDŘÚ Praha je možné s kamerami manipulovat (otáčet, zoomovat) dle potřeb dopravního dohledu. Využívat všech kamer systému TVD TSK hl. m. Prahy mohou rovněž pracovníci Dopravního informačního centra (DIC) Praha, kteří pomocí kamer zjišťují v současné době především stupně dopravní zátěže cca na 90 úsecích pražské komunikační sítě. Dispečeři GŘ DP hl. m. Prahy, kteří zastřešují dohled nad provozem MHD, mohou kamer TSK využívat pasivně, tedy bez možnosti jimi přímo otáčet. Otočení si mohou vyžádat v rámci spolupráce s pracovištěm HDŘÚ. V systému TVD TSK hl. m. Prahy bylo v závěru roku 2007 celkem 225 kamer, z nichž převážnou většinu tvořily kamery otočné. Z tohoto počtu je téměř polovina kamer umístěna v pražských silničních tunelech. Další kamery TSK jsou na území města rozmístěny nerovnoměrně, většinou byly realizovány současně s výstavbou či rekonstrukcí některých komunikací, případně SSZ.
Stěna systému TVD v HDŘÚ Praha
Kamera TVD u křižovatky Rumunská – Legerova
Druhým kamerovým systémem ve městě je systém DP hl. m. Prahy, který má především v prostorách a vestibulech metra k dispozici cca 600 kamer. Tyto kamery nejde až na výjimky využít pro sledování dopravy na komunikační síti.
42
Roenka dopravy Praha 2007
Obě předchozí možnosti kamerového dohledu pak v hl. m. Praze doplňuje ještě Bezpečnostní kamerový systém (BKS), k němuž je připojeno cca 400 kamer zaměřených převážně na sledování bezpečnostní situace ve městě. Tyto z 99 % otočné kamery disponují vysokým rozlišením, protože mohou sloužit i pro identifikaci osob. Přestože jsou všechny výše zmíněné systémy rozvíjeny samostatně, existuje již platforma, která je integruje do systému jednoho, který se nazývá Městský kamerový systém (MKS). V něm byly v roce 2007 integrovány všechny kamery systému BKS a dále 64 kamer systému TSK hl. m. Prahy a 64 kamer systému DP Praha, a. s. Hlavní cíle projektu MKS, který je v rámci projektu JPD2 spolufinancován z fondů EU, jsou zvýšení bezpečnosti, zlepšení plynulosti dopravy, snížení negativních dopadů na životní prostředí plynoucích ze silniční dopravy a možnost posílení koordinace mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému.
4.6
Proměnné informační tabule (PIT)
Původní počet 22 proměnných informačních tabulí (PIT), které řidiče pomocí třířádkových textů informují o důležitých aktuálních změnách v dopravě v dané oblasti města (kongesce, stupně provozu, nehody, omezení provozu v tunelech apod.) se v roce 2007 snížil o jednu. PIT na Radlické ulici byla odstraněna z důvodu stavebních prací na protihlukových stěnách v okolí budoucí tramvajové trati. Umístění 21 proměnných informačních tabulí (PIT) k 31.12. 2007 – změny v roce 2007 vyznačeny červeně Ke Štvanici (směr Těšnovský tunel) Hlávkův most (směr Muzeum) Wilsonova (směr Hlávkův most) Na Františku (směr Těšnovský tunel) Rohanské nábřeží (směr Těšnovský tunel) Vítězná (směr Újezd) Modřanská (u ul. Údolní, směr Podolské nábřeží) Dienzenhoferovy sady (směr Kartouzská) Hořejší nábřeží (u ul. Na bělidle, směr Jiráskův most) Plzeňská (směr Strahovský tunel) Patočkova (u ul. Střešovické, směr Strahovský tunel)
Patočkova (u ul. Pod Drinopolem, směr Strahovský tunel) Jižní spojka (za ČS ARAL, směr Barrandovský most) Strakonická (pod Barrandovem, směr Barrandovský most) Strakonická (před Zlíchov. tunelem, směr Mrázovka) Dobříšská (ve směru k tunelu Mrázovka) Dobříšská (ve směru ke Zlíchovskému tunelu) K Barrandovu (směr centrum) Jinonická (směr k Plzeňské) Radlická (u ul. Nad Laurovou, směr centrum) Karmelitská (směr Újezd) 5. května (jednořádková netypická PIT na lávce před MO)
PIT na Patočkově ulici (směr do centra)
PIT v Karmelitské ulici navržená na zrušení
V rámci přípravy výběrového řízení na obnovu a dodávku dalších PIT jsou 4 PIT navrženy ke zrušení (Karmelitská, Vítězná, 5. května a Ke Štvanici), 18 PIT je navrženo k obnově a dalších 43 nových PIT k realizaci. Dle „Studie rozmístění PIT na území hl. m. Prahy“ by v cílovém stavu mělo být na území města 136 PIT a dalších 31 PIT na okolních komunikacích, které dopravu ve městě ovlivňují.
Roenka dopravy Praha 2007
43
4.7
Měření rychlosti a zaznamenávání jízd na červenou
V rámci snahy o zvýšení bezpečnosti provozu na Městském okruhu bylo v minulých letech nejprve v úseku Zlíchov – Radlická (Dobříšská ulice), v tunelu Mrázovka a ve Strahovském tunelu (vždy v obou směrech) instalováno úsekové měření rychlosti vozidel pomocí videokamer systému Unicam Velocity. Zařízení se skládá ze dvojice portálů s kamerami, které udělají snímek vozidla vždy na začátku i konci úseku. Na základě identifikace vozidla dle registrační značky, délky úseku a časových údajů je pak vypočtena průměrná rychlost.
Úsekové měření rychlosti na Bělohorské ulici (z centra)
Kamery úsekového měření rychlosti na Městském okruhu
Po pozitivním zhodnocení systému úsekového měření rychlosti připravilo hlavní město Praha v roce 2006 jeho rozšíření o deset dalších úseků. Devět z těchto úseků bylo realizováno ještě v roce 2006, poslední z nich, na ulici Strakonické, pak na počátku roku 2007. V závěru minulého roku přibyl ještě jeden další úsek, měřící průměrnou rychlost mezi koncovým portálem úseku Jižní spojka 1 a počátečním portálem úseku Jižní spojka 2. Nyní je tedy v Praze tímto způsobem vyhodnocována rychlost řidičů na 17 úsecích (v tomto počtu jsou zahrnuty i původní 3 obousměrné lokality v tunelech Městského okruhu). Měřená data ze všech úseků se již od února roku 2007 zobrazují na webových stránkách www.praha-mesto.cz/doprava, kde může kdokoliv nalézt nejen počty přestupků, ale také schematický nákres úseku, včetně umístění kamer, fotografie z místa měření a přehlednou mapku lokalizující celý úsek. Informovat řidiče je v tomto směru velmi důležité, neboť široké povědomí o systému vede k výraznějšímu snižování počtu přestupků, které jsou v jednotlivých měsících zaznamenávány. Tabulka ukazuje přehled všech pražských lokalit pro měření úsekové rychlosti. V závorkách za lokalitou je uveden pokles překročení rychlosti v procentech v období od listopadu roku 2006 až po listopad roku 2007. Pokles přestupků je na všech stanovištích patrný v řádu desítek procent. Pouze lokalita Jižní spojka 3 zaznamenala meziroční krátkodobý nárůst. Úsekové měření rychlosti v hl. m. Praze – červeně vývoj procent přestupků v období 11/2006 – 11/2007 Bělohorská – směr z centra (z 60,9 % na 7,4 %) Dobříšská – směr Barrandovský most (z 45,4 % na 7,5 %) Dobříšská – směr tunel Mrázovka (z 29,8 % na 11,1 %) Evropská – směr do centra (z 49,2 % na 11,9 %) Jižní spojka 1 – u Vrbovy ul., směr Krč (z 26,3 % na 3,2 %) Jižní spojka 2 – úsek 5. května – Chodovská (z 45,4 % na 6,0 %) Jižní spojka 3 – Průmyslová – lanový most (z 13,5 % na 22,5 %) Poděbradská – směr do centra (z 55,0 % na 13,6 %)
44
Podolské nábřeží – směr do centra (z 43,4 % na 16,9 %) Strahovský tunel – směr Mrázovka (z 29,1 % na 13,3 %) Strahovský tunel – směr Patočkova (z 13,9 % na 6,3 %) Strakonická – směr do centra (z 18,6 % na 3,9 %) tunel Mrázovka – směr Barrandovský most (z 29,8 % na 13,1 %) tunel Mrázovka – směr Strahovský tunel (z 30,7 % na 17,2 %) Ústecká – směr z centra (z 31,8 % na 13,4 %) 5. května – směr do centra (z 48,7 % na 6,5 %)
Roenka dopravy Praha 2007
Roenka dopravy Praha 2007
45
Na síti pražských silničních komunikací je dále rozmístěno 14 zařízení pro trvalé měření okamžité rychlosti jízdy vozidel. Během roku 2007 vývoj těchto systémů stagnoval, přesto jsou již vybrány lokality pro jejich další rozvoj. Lokality s umístěním radarů pro sledování okamžité rychlosti vozidel (stav k 31.12. 2007) R 0.01 R 8.02 R 6.03 R 5.04 R 5.06 R 6.07 R 4.08
Průmyslová V Holešovičkách Patočkova K Barrandovu Radlická Československé armády Novodvorská
R 4.09 R 5.10 R 6.11 R 5.12 R 4.13 R 8.14 R 9.15
Opatovská Radotín, K cementárně Evropská Jeremiášova Jeremenkova Čimická Vysočanská
V rámci aplikací pro zaznamenávání přestupků je na území hlavního města rozmístěno na 13 křižovatkách zařízení pro zjišťování a dokumentování jízd na červenou. První křižovatka (Jiráskův most – Janáčkovo nábřeží) byla tímto systémem vybavena již v roce 1998, zatím poslední třináctá (K Barrandovu – K Holyni) přibyla v roce 2006. V polovině roku 2007 byla navržena modernizace tří provozovaných stanovišť, drobné technické úpravy na 10 dalších a stanoviště Bělehradská – Otakarova bylo zrušeno. Dalších 10 SSZ je navrženo do budoucna k realizaci systému sledování jízd na červenou a 9 SSZ se za stejným účelem prověřuje. SSZ se sledováním jízd na červenou (stav k 31.12. 2007) – změny v roce 2007 vyznačeny červeně 0.612a 2.029 2.069 4.401 4.409 4.449 4.450
Černokostelecká – Průmyslová náměstí I. P. Pavlova – Sokolská Legerova – Rumunská Bělehradská – Otakarova Chodovská – U plynárny Chilská – Opatovská Generála Šišky – Československého exilu
5.018 5.499 5.529 5.569 6.122 8.278 9.297
Jiráskův most – Janáčkovo nábřeží K Barrandovu – K Holyni Plzeňská – Jeremiášova K Barrandovu – Lamačova Bělohorská – Kukulova (Vypich) Střelničná – Ďáblická Kolbenova – Kbelská
Stejně jako u systému úsekových měření rychlosti jsou od února 2007 zobrazovány výsledky sledování jízd na červenou na webových stránkách www.praha-mesto.cz/doprava. Je zde přehledná mapa sledovaných SSZ s možností zobrazit si počty přestupků za uplynulé měsíce i konkrétní fotografie křižovatek. Ze zatím získaných údajů vyplývají zajímavé informace. Na počátku odlaďování systému bylo možné využít v průměru jen 30 % zaznamenaných přestupků. Na posledním instalovaném SSZ 5.499, na němž se objevil již systém s kvalitnější optikou, lze k přestupkovému řízení využít až 80 % záznamů.
Sledování jízd na červenou na SSZ 0.612a Černokostelecká – Průmyslová a na SSZ 5.018 Jiráskův most – Janáčkovo nábřeží
46
Roenka dopravy Praha 2007
Roenka dopravy Praha 2007
47
4.8
Dopravní informační centrum (DIC) Praha
Od 1.7.2005 je v Praze v provozu (nejprve ve zkušebním) Dopravní informační centrum (DIC) Praha umístěné v objektu CD v ulici Na bojišti. Od počátku roku 2006 je DIC Praha po pozitivním vyhodnocení zkušebního provozu v provozu trvalém. DIC Praha nabízí nyní informační služby v oblastech zjišťování a poskytování stupňů dopravní zátěže, poskytování informací o dlouhodobých plánovaných uzavírkách na komunikační síti a poskytování výstupů z informačních databází města na webové stránky, prostřednictvím SMS zpráv a WAPu. Jako čtvrtá služba slouží řidičům v rámci DIC Praha také systém RDS-TMC (Radio Data System – Traffic Message Channel), který v navigačních mapách ve vozidlech umí zobrazit aktuální dopravní informace a navádění jim přizpůsobit. Vzhled zpráv (vysílání je zajišťováno ve spolupráci Českým rozhlasem 1, Radiožurnálem) je plně standardizován dle mezinárodních standardů ALERT C. Jako podklad pro vysílání systému byla zpracována lokalizační databáze hlavní komunikační sítě hl. m. Prahy, která se ve dvouletých periodách dále aktualizuje. Pomocí této databáze jsou dynamické dopravní informace k jednotlivým úsekům komunikační sítě přiřazovány. Aktuální dopravní informace nabízí DIC Praha prostřednictvím služeb WEB, WEB pro PDA, WAP, SMS a MMS. Jde o zátěžové mapy hustoty provozu, tabulky se stupni provozu, snímky z vybraných dopravních kamer, informace o dopravních omezeních (uzavírkách) a o přehled volných a rezervovaných míst na parkovištích typu P+R. Informace jsou dostupné na stránkách www.doprava-praha.cz a také na stránkách www.tskpraha.cz. Některá data jsou na základě smluvních vztahů se správcem zařízení TSK hl. m. Prahy k dispozici i dalším soukromým subjektům. Velkým přínosem pro rozšíření možností datových vstupů do systémů DIC Praha by měl být systém anonymního sledování dopravy za pomoci mobilních telefonů (CFCD). V průběhu roku 2006 byla tato technologie studijně prověřena. Systém byl vyhodnocen jako přínosný především pro potenciální využití v systémech Travel time (sledování cestovních dob). V roce 2007 v Praze proběhla realizace pilotního projektu zmíněného systému zahrnujícího území mezi Jižní spojkou, ulicemi 5. května, Sokolskou a Legerovou a ulicí Průmyslovou. Jeho výstupem je především on-line rychlostní mapa sledované oblasti, která umožní do budoucna stanovovat v každém okamžiku aktuální cestovní doby. Podle výsledků pilotního projektu se rozhodne o dalším nasazení tohoto systému.
Mapa zobrazující aktuální stupně provozu na stránkách www.doprava-praha.cz (zdrojem dat DIC Praha)
50
Roenka dopravy Praha 2007
ZMĚNY V ORGANIZACI DOPRAVY Nárůst dopravních výkonů a stoupající intenzity automobilové dopravy kladou nároky na optimální využití stávající dopravní infrastruktury. Jedním z nástrojů je stanovení vhodné organizace dopravy zaměřené na zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a podle místních podmínek i na regulaci dopravy, řešení problematiky parkování a vytváření lepších podmínek pro MHD, chodce a cyklisty.
5
V centru Prahy byly nejvýznamnějšími akcemi v roce 2007 úpravy organizace dopravy v oblasti náměstí Republiky po dokončení a zahájení provozu komerčního objektu Palladium a nová organizace dopravy v oblasti Strossmayerova náměstí, kde byla zřízena a stavebně upravena pěší zóna. Menší úpravy byly provedeny v některých obslužných, dopravně zklidněných komunikacích centra (např. vyznačení obytné zóny v ulici Jalovcové). V širší oblasti centra Prahy byla dále provedena změna organizace dopravy související s dokončením stavby další etapy Rohanského nábřeží a rekonstrukcí Štefánikova mostu. V Libuši po dokončení rekonstrukce Libušské ulice byla vyznačena změna dopravního režimu, spočívající v zákazu vjezdu nákladních automobilů o celkové hmotnosti nad 3,5 t (mimo dopravní obsluhy) do ulice Meteorologické a do ulice Libušské v úseku od Kunratické spojky k ulici Meteorologické. Toto dopravní opatření vyvolalo nutnost úpravy směrového dopravního značení v širším okolí (od křižovatky Libušská – Podchýšská až ke křižovatce ulice Generála Šišky s ulicí Modřanskou). V průběhu roku 2007 dále probíhaly i dočasné změny v organizaci dopravy při výstavbě a rekonstrukcích dopravní infrastruktury hl. m. Prahy. Dopravní omezení na severním předpolí Strahovského tunelu při výstavbě mimoúrovňové křižovatky Malovanka, trvající od roku 2006, i rozsáhlé stavební práce na Městském okruhu v prostoru budoucí mimoúrovňové křižovatky Špejchar významnou měrou ovlivnily plynulost dopravy na komunikacích Městské části Praha 6 a celého severovýchodního sektoru města. Dopravní omezení v oblasti Bulhara i nadále vyžadovala výstavba „Nového spojení“ a na ní navazující přestavba Hlavního nádraží. Lokální dopravní omezení na území Městské části Praha 9 jsou důsledkem výstavby Vysočanské radiály a jejího napojení na ulici Kbelskou. Z dalších dopravních opatření, významně ovlivňujících dopravní situaci na komunikacích hl. m. Prahy, lze uvést například úplnou uzavírku ulice Karlické, úpravy dopravního režimu v ulicích Vysočanské a Střelničné při výstavbě metra C, opatření související s rekonstrukcí křižovatky Svobodova – Na slupi, Palackého a Karlova náměstí, provoz po polovinách vozovky v ulici Chlumecké při výstavbě podjezdu na Černém Mostě a kyvadlové řízení dopravy v ulici Komořanské při výstavbě kmenové kanalizační stoky A 2.
Omezení provozu vozidel při rekonstrukcích v ulicích Na slupi a na Palackého náměstí
Roenka dopravy Praha 2007
51
6
BEZPEČNOST DOPRAVY NA KOMUNIKAČNÍ SÍTI 6.1
Dopravní nehody
V roce 2007 došlo v Praze k 33 484 nehodám (-3 % oproti roku 2006), 33 osob bylo usmrceno (-41 %) a 2 275 osob bylo zraněno (-5 %). S účastí chodců došlo k 656 nehodám (+1 %), 17 osob bylo usmrceno (-32 %) a 613 osob bylo zraněno (-3 %). Chodci sami zavinili 311 nehod (-5 %), přičemž bylo usmrceno 13 osob (+8 %) a 272 osob bylo zraněno (-9 %). Rozhodující podíl nehod zavinili řidiči (32 584 z 33 484 nehod, tj. 97 %). Hlavními příčinami nehod zaviněných řidiči jsou nesprávný způsob jízdy a nedání přednosti v jízdě. Počet nehod, při kterých byl u viníka zjištěn alkohol, byl 724 (+30 %). Počet nehod zapříčiněných překročením dovolené rychlosti se snížil z 85 v roce 2006 na 54 v roce 2007, tj. o 36 %. Nehody zapříčiněné překročením dovolené rychlosti však tvoří z celkového počtu dopravních nehod v Praze jen velmi malý podíl – pouze 0,2 %. Nehody, následky na zdraví a hlavní příčiny nehod Rok Počet nehod Počet smrtelných zranění Počet těžkých zranění Počet lehkých zranění Počet nehod se zraněním Počet nehod bez zranění Zaviněno řidičem Z toho: překročení dovolené rychlosti nesprávné předjíždění nedání přednosti v jízdě způsob jízdy Zaviněno závadou komunikace Zaviněno chodcem
2005 33 349 61 393 2 603 2 506 30 843 32 494 140 263 9 658 19 329 81 352
2006 34 689 56 357 2047 2022 33 667 33 759 85 253 10 034 20 961 167 328
2007 33 484 33 352 1923 1943 31 541 32 584 54 186 9819 20 677 115 311
rozdíl 07/06 (%) -3 - 41 -1 -5 -4 -3 -3 - 36 - 26 -2 -1 - 31 -5
Základní trend nehodovosti v roce 2007: mírný pokles počtu nehod ve srovnání s předcházejícím rokem, výrazný pokles počtu usmrcených osob, mírný pokles počtu těžce i lehce zraněných osob. Z posouzení dlouhodobého trendu vývoje dopravní nehodovosti je možné konstatovat, že v 60. až 80. letech minulého století byla dlouhodobá tendence vývoje nehodovosti relativně příznivá, neboť počet dopravních nehod zhruba odpovídal vývoji dopravních výkonů a zvyšoval se pomaleji než dopravní výkony. V 90. letech se základní tendence vývoje změnila v nepříznivou, neboť dopravní nehody začaly přibývat rychleji než dopravní výkony. Tím vzrůstala i míra nehodového rizika, vyjádřená ukazatelem relativní nehodovosti (počtem nehod připadajícím na milion ujetých vozokilometrů). Od roku 2001 se počet evidovaných dopravních nehod snížil i při dále pokračujícím nárůstu automobilového provozu, takže se relativní nehodovost rovněž snížila (o 35 % v roce 2007 ve srovnání s rokem 2000). Na pokles počtu evidovaných dopravních nehod od roku 2001 mělo vliv i ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, podle kterého platila od ledna 2001 povinnost nahlašovat policii pouze ty dopravní nehody, při nichž došlo ke zranění nebo k hmotné škodě zřejmě převyšující částku 20 000 Kč, zatímco do konce roku 2000 platila povinnost nahlašovat policii ty nehody, při nichž došlo ke zranění nebo k hmotné škodě zřejmě převyšující částku 1 000 Kč.
52
Roenka dopravy Praha 2007
Nehoda vozidel na Rašínově nábřeží
Novelizace zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, která nabyla účinnosti od července 2006, dále změnila povinnost nahlašovat policii pouze ty dopravní nehody, při nichž došlo ke zranění nebo k hmotné škodě zřejmě převyšující částku 50 000 Kč. V roce 2007 připadalo v celopražském průměru 4,8 evidovaných dopravních nehod na 1 milion ujetých vozokilometrů. Příznivým trendem v bezpečnosti dopravy je významné snižování počtu smrtelných, těžkých i lehkých zranění při dopravních nehodách v posledních 7 letech, a to i navzdory pokračujícímu nárůstu automobilového provozu ve městě. Celkový počet zranění při dopravních nehodách se z původních 3 861 zranění v roce 2000 snížil na 2 308 zranění v roce 2007, tj. o 40 %, zatímco ve stejném období vzrostl automobilový provoz v Praze o 26 %. Počet zranění při dopravních nehodách v Praze byl v roce 2007 nejnižší za posledních 15 let. Ještě příznivější je porovnání dlouhodobého vývoje počtu zranění s intenzitou automobilového provozu. Ve srovnání s rokem 1990 se za posledních 17 let automobilový provoz ve městě zvýšil téměř na trojnásobek (o 187 %), zatímco počet zranění při dopravních nehodách poklesl o 29 % (ze 3 269 zranění v roce 1990 na 2 308 zranění v roce 2007), a to všech druhů zranění – smrtelných, těžkých i lehkých. Počty dopravních nehod, zranění a relativní nehodovost 1961 – 2007 Rok 1961 1971 1981 1990 1995 2000 2005 2006 2007
Celkem nehod počet % 5 495 30 8 496 47 13 064 72 18 024 100 33 898 188 40 560 225 33 349 185 34 689 192 33 484 186
Smrtelná zranění Počet % 63 69 123 135 81 89 94 100 123 131 80 85 61 65 56 60 33 35
Těžká zranění počet % 580 157 567 154 401 109 369 100 679 184 521 141 393 107 357 97 352 95
Lehká zranění počet % 2 361 84 4 046 144 2 572 92 2 806 100 4 044 144 3 260 116 2 603 93 2 047 73 1 923 69
Relativní nehodovost
Dopravní výkony %
7,3 5,1 7,1 7,5 7,9 7,4 5,1 5,2 4,8
31 69 76 100 178 228 273 278 287
100 % = rok 1990 Relativní nehodovost = počet nehod připadající na jeden milion ujetých vozokilometrů (prům. hodnoty, celá komunikační síť) Dopravní výkony = ujeté vozokilometry, celá komunikační síť
Roenka dopravy Praha 2007
53
Nehody, zranění a dopravní výkony v Praze 1961 – 2007 Celá komunikační síť, rok celkem
V«VOJåVååååå åROKå
$OPRAVN¤åV«KONY
54
0OĎTYåDOPRAVN¤CHåNEHOD
0OĎTYåZRANđN¤
Roenka dopravy Praha 2007
6.2
Dopravní výchova
V oblasti dopravní výchovy dětí byla v roce 2007 zajišťována následující řada programů, mezi něž patří program systematického výcviku na dětských dopravních hřištích (dále jen DDH), program pro začínající cyklisty (Dopravní soutěž mladých cyklistů), dopravně výchovné pořady pro děti a mládež, interaktivní dětská divadelní představení s dopravně výchovnou tematikou a další akce. V hlavním městě Praze bylo v roce 2007 v provozu 9 stálých dětských dopravních hřišť, dvě z nich (DDH v Praze 9 v ul. Jandova a DDH v Praze 10 v ul. Jahodová) svůj provoz v červnu 2007 ukončila. V Praze 9 bylo vybudováno nové moderní hřiště, které zahájí svůj provoz v dubnu 2008. V Praze 10 se uvažuje o převzetí DDH Městskou policií hl. m. Prahy. Dále byla zpracována projektová dokumentace na další dětské dopravní hřiště v Praze 6, které je v plánu vybudovat při FZŠ Červený Vrch. Na dětských dopravních hřištích probíhal výcvik podle tématického plánu dopravní výchovy zpracovaným Ministerstvem dopravy. Tento plán je zaměřen především na žáky 4. ročníků základních škol, protože se jedná o začínající cyklisty. V případě volné kapacity na DDH se mohou výcviku zúčastnit i žáci ostatních ročníků základních škol nebo děti z mateřských školek. V roce 2007 prošlo na pražských dopravních hřištích organizovanou výchovou 23 160 žáků základních škol. Odpoledních programů se zúčastnilo cca 13 500 dětí.
Děti na dětském dopravním hřišti na Karlově
Program pro začínající cyklisty – Dopravní soutěž mladých cyklistů vyhlašuje Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a obsahuje 4 části: testy z pravidel provozu na pozemních komunikacích, praktickou jízdu městem podle pravidel (v Praze jsou k této disciplině využívána dětská dopravní hřiště), jízdu zručnosti (praktická jízda mezi různými překážkami) a znalosti první pomoci. Tato akce je převážně zaměřena na žáky 2. stupně základních škol a vítězná družstva postupují přes oblastní, celopražské a republikové kolo až do soutěže mezinárodní, která se v roce 2007 konala v Madridu. V roce 2007 se základních kol soutěže zúčastnilo 4 420 žáků z 51 škol a oblastních kol 204 žáků z 5 městských částí. Další formou prevence dopravní nehodovosti je cyklus dopravně výchovných pořadů určených pro děti z mateřských, základních i středních škol. Ve spolupráci s Mezinárodním studentským divadlem Evropa bylo zrealizováno 32 pořadů. V areálu Muzea policie bylo sehráno 20 interaktivních dětských divadelních představení „Pohádkový semafor“ a „Kolo tety Berty“, které vidělo 2 657 diváků. Děti jsou vtaženy do děje, spolupracují s herci a loutkami. Pro nejmladší věkovou skupinu je to velmi zajímavá a účinná forma dopravní výchovy. Řada bezpečnostních akcí se v roce 2007 konala i pro dospělé účastníky silničního provozu (jarní a podzimní jízdy zručnosti, akce pro handicapované a neslyšící motoristy, přednášky a propagace na výstavě AUTOPRAHA 2007).
Roenka dopravy Praha 2007
55
6.3
Opatření ke zvýšení dopravní bezpečnosti
Na realizaci opatření ke zvýšení bezpečnosti na komunikační síti hl. m. Prahy bylo v roce 2007 vynaloženo v rámci rozpočtu BESIP celkem 23,3 mil. Kč. Finance byly určeny především na dopravní opatření vedoucí ke zvýšení ochrany chodců a jejich bezpečnosti v silničním provozu. Široké, stavebně upravené, zpomalovací prahy byly v roce 2007 dokončeny v lokalitách Starokolínská – Oplanská, Žampionová v Pitkovicích a Štychova v Křeslicích a dále dva stavební prahy v sídlišti Nové Butovice (Janského, V hůrkách) s celkovými náklady 3,2 mil. Kč. Montované – nestavební – zpomalovací prahy byly provedeny podle požadavků jednotlivých silničních správních úřadů v 52 lokalitách v celkové částce 1,6 mil. Kč. Stavební náklady 2,6 mil. Kč si vyžádaly přestavby křižovatek Hviezdoslavova – Michnova a Novodvorská – Chýnovská na malé okružní. Osazení dopravně bezpečnostních zařízení, tj. svodidel a zábradlí bylo provedeno podle požadavků jednotlivých městských částí celkem v 70 lokalitách. Ve 25 lokalitách bylo provedeno osazení silničních zrcadel. Zdrsnění vozovek při celkových nákladech 1,7 mil. Kč bylo provedeno v 10 lokalitách (např. ulice Lumírova, Krokova, Bělehradská, Keplerova). Ke zvýšení respektovanosti a dodržování maximální dovolené rychlosti bylo v roce 2007 v ulici Žernosecké instalováno „sympatické měření rychlosti“ a v ulicích Ankarské a Vlastině byla rozšířena měřící funkce rychlosti vozidel.
„Sympatické měření rychlosti“ v Ankarské ulici
Světelné zvýraznění přechodu u zastávek MHD Vozovna Střešovice
Významným prvkem zvýšení bezpečnosti chodců na přechodech pro chodce je jejich přisvětlení, které bylo nainstalováno ve 26 lokalitách s finančními náklady 6,2 mil. Kč. Na ostatní dopravně – bezpečnostní opatření bylo v 80 lokalitách (např. úpravy přechodů pro chodce Slavětínská – Smiřická, Slavíkova, Radlická – Butovická) vyčerpáno cca 11 mil. Kč, z toho 7 mil. Kč bylo vyčleněno na dopravně bezpečností opatření na území Městské části Praha 6. Zde šlo na 7 křižovatkách o úpravy povrchu vozovek systémem Rocbinda, osazení zábradlí, úpravy přechodů apod. Ke zvýšení bezpečnosti cestujících MHD byla provedena úprava tramvajových nástupišť v ulicích Evropské na zastávce Sídliště Červený Vrch a Bělohorské na zastávce Říčanova. Nástupiště byla dle ČSN 736425 „Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a nástupiště“ rozšířena, vybavena přístřešky, dopravně bezpečnostním zábradlím a úpravami zohledňujícími potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
Upravené a rozšířené tramvajové zastávky Říčanova a Sídliště Červený Vrch
56
Roenka dopravy Praha 2007
DOPRAVA V KLIDU 7.1
Centrum města
Centrum města tvoří zejména území Pražské památkové rezervace (PPR), zahrnující na levém břehu Vltavy městské čtvrti Hradčany, Malá Strana, na pravém břehu Vltavy městské čtvrti Josefov, Staré Město, Nové Město a Vyšehrad, to znamená celé území MČ Praha 1, značnou část území Prahy 2, a menší části území Prahy 4, 5, 6 a 7. Rozloha území PPR je 8,7 km2, to je 1,7 % území celého města.
7
Funkční náplň území PPR je velmi rozmanitá a přitažlivá. Kromě trvale bydlících cca 50 tisíc obyvatel je v ní soustředěno přes 200 tisíc pracovních příležitostí a velký kulturně historický potenciál PPR láká do tohoto území i značný počet příležitostných návštěvníků. Pro stání vozidel obyvatel a motorizovaných návštěvníků PPR byl koncem roku 2007 k dispozici přibližně tento počet parkovacích a odstavných míst: v uliční síti 16 150 stání ve dvorech 2 850 stání ve veřejných garážích 3 700 stání celkem 22 700 stání Seznam a počet stání v hromadných garážích přístupných veřejnosti, nacházejících se uvnitř nebo při obvodu PPR, obsahuje následující tabulka. Městská část Praha 1
Praha 2 Praha 4 Praha 5
Praha 8 Celkem
Název a adresa VHG Palladium (nám. Republiky) Rudolfinum /Parking Centrum/ (nám. J. Palacha) InterContinental (nám. Curieových 43/5) OD Kotva (vjezd Králodvorská ul.) Renaissance (V celnici 7) Millenium Plaza (V celnici 10) Wilsonova (Hlavní nádraží) Opletalova (Opletalova 9) Slovan (Wilsonova 327/77) Národní divadlo (Ostrovní 1) Václavské garáže (Václavská 18) Kongresové centrum (5. května 65/1640) Corinthia Towers (Kongresová 1) Obchodní centrum (Kartouzská ul.) Anděl City (vjezdy ul. Radlická a Stroupežnického) Zlatý Anděl (Bozděchova ul.) Hilton (Pobřežní 1)
Počet stání 900 450 200 300 90 480 310 90 520 210 150 1 090 + 5 BUS 150 + 5 BUS 2 000 550 500 300 8 290 + 10 BUS
Do uvedeného počtu stání nejsou zahrnuty počty míst v neveřejných garážích. Celkový údaj o počtu stání v neveřejných garážích není znám. Vzhledem ke změně funkční náplně mnoha objektů v centru města a spolu s tím realizaci nových garážových stání v těchto objektech, lze předpokládat mírný nárůst počtu neveřejných garážových stání v centru Prahy.
Zóny placeného stání (ZPS) Právní podklady pro zřizování a provozování zón placeného stání Zóny placeného stání na místních komunikacích jsou zřizovány ve smyslu § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Roenka dopravy Praha 2007
57
Na základě tohoto zákona podle § 23 odst. 1 písmen a) a c) může obec v obecně závazné vyhlášce obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy: a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin. c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti obce. V hlavním městě Praze stanoví v souladu s uvedeným zákonem zřizování zón placeného stání (ZPS) „Nařízení hlavního města Prahy“, kterým se vymezují oblasti hlavního města Prahy, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Zřizovatelem ZPS je hlavní město Praha, které realizací a provozováním ZPS pověřuje správce vybraného v rámci veřejné obchodní soutěže. Tento správce zajišťuje provoz jménem zřizovatele. Rozšiřování stávající ZPS v Praze 1 a zavádění dalších ZPS v centru Prahy V roce 2007 došlo k rozšíření zóny placeného stání na území MČ Praha 1 o levobřežní část území této MČ a k zavedení ZPS na celém území MČ Praha 2 (podrobněji viz dále). K původně předpokládanému zavedení ZPS i na části území MČ Praha 3 a na celém území MČ Praha 7, jak je znázorněno na následujícím obrázku, došlo až v I. čtvrtletí roku 2008. Důvodem pro zavádění dalších ZPS na území širší centrální oblasti města je potřeba regulovat stále rostoucí poptávku po parkovacích stáních při trvalém nedostatku parkovacích míst na veřejně přístupných místních komunikacích a plochách.
58
Roenka dopravy Praha 2007
Provozování ZPS Základní skupiny uživatelů stání v ZPS ve vymezené oblasti hl. m. Prahy (obce): • rezidenti, to jsou fyzické osoby, které mají ve vymezené oblasti obce místo trvalého pobytu, • abonenti, to jsou právnické nebo fyzické osoby podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, které mají ve vymezené oblasti obce sídlo nebo provozovnu, nebo osoby, které vlastní nemovitost ve vymezené oblasti obce, • návštěvníci, ostatní uživatelé. Pro vozidla rezidentů a abonentů jsou vydávány parkovací karty, které je opravňují k stání silničního motorového vozidla v „modré zóně“ vymezené oblasti ZPS. Tyto parkovací karty jsou vydávány oprávněným osobám za stanovenou cenu na dobu maximálně 1 roku. Rezidentní parkovací karty jsou nepřenosné, samolepící, jsou vydávány na registrační značku (RZ) nebo státní poznávací značku (SPZ) silničního motorového vozidla. Abonentní parkovací karty jsou buď nepřenosné, samolepící, vydávané na RZ/SPZ vozidla oprávněné právnické nebo fyzické osoby, nebo přenosné, zalaminované s pouzdrem, vydávané na jméno právnické osoby. Parkovací karty musejí být při stání v ZPS umístěny na viditelném místě za předním sklem vozidla (osobního automobilu). Vozidla návštěvníků mohou parkovat ve vyznačených „oranžových“ nebo „zelených“ zónách. Oranžové a zelené zóny jsou vybaveny parkovacími automaty, v provozní době těchto zón je stání v zónách placené a časově omezené. V provozní době oranžové nebo zelené zóny si uživatel stání předplatí dobu stání u parkovacího automatu, který mu vydá parkovací lístek. Parkovací lístek je dokladem o zaplacení parkovného, z tohoto důvodu má být umístěn na viditelném místě za předním sklem vozidla. Časově je stání v provozní době oranžové zóny omezeno na maximálně 2 hodiny (krátkodobé parkování), v zelené zóně na maximálně 6 hodin (střednědobé parkování). Minimální volitelná časová jednotka v parkovacích automatech je v oranžové zóně 15 minut a v zelené zóně 30 minut. Mimo stanovenou provozní dobu oranžové/zelené zóny jsou parkovací stání pro návštěvníky na těchto úsecích místních komunikací volně a zdarma přístupná všem uživatelům. Kromě toho mohou návštěvníci vymezených oblastí města, ve kterých jsou zavedeny ZPS, parkovat na dozorovaných placených parkovištích a v placených hromadných garážích. V souvislosti se zavedením dalších ZPS v centru Prahy bylo nově umožněno i krátkodobé stání v rezidentní „modré“ zóně pro vozidla osob, které nejsou oprávněné k zakoupení rezidentní/ abonentní parkovací karty v této zóně, zavedením jednorázové dvouhodinové parkovací karty za 120 Kč, která • má celoplošnou působnost v rezidentních zónách a lze ji použít kdykoliv; • je stírací a aktivuje se setřením časových údajů rok, měsíc, den, hodina a minuta doby příjezdu vozidla; • stírací prvky jsou rok, měsíc, den, hodina a minuta. Po aktivaci musí být tato karta umístěna na viditelném místě za předním sklem vozidla a opravňuje parkovat v modré zóně po dobu max. 2 hodin; Tímto opatřením zejména došlo ke zlepšení podmínek pro zásobování a provádění služeb na území ZPS. V souvislosti se zřízením dalších ZPS byla upravena provozní doba ZPS • V modré zóně je provozní doba stání vozidel rezidentů a abonentů nově stanovena denně od 08.00 h do 24.00 h a od 00.00 h do 06.00 h, to znamená že modrá zóna není provozována v době mezi 06.00 až 08.00 hodinou, kdy může být využívána vozidly bez parkovací karty. Během dne mohou vozidla v modré zóně stát bez parkovací karty po dobu max. 3 minut. • V oranžové a zelené zóně je provozní doba zóny pro stání vozidel návštěvníků stanovena v závislosti na atraktivitě konkrétní lokality, související s funkční náplní okolních objektů, a na poptávce po krátkodobém / střednědobém stání. Provozní dobu v konkrétní lokalitě upravuje dodatková tabulka. Nejčastěji je stanovena jen v pracovních dnech v době od 08:00 do 18:00 h, přičemž v době od 18:00 do 08:00 h a ve dnech pracovního klidu (soboty, neděle,
Roenka dopravy Praha 2007
59
svátky) jsou tyto zóny volně přístupné bez poplatku všem uživatelům. V některých atraktivních lokalitách (např. u nemocnic) je zejména v oranžové zóně provozní doba prodloužena, např. na období pondělí až neděle od 08:00 h do 20:00 h.
Modrá zóna na Maltézském nám., Praha 1 – Malá Strana
Modrá zóna v Kateřinské ulici, Praha 2 – Nové Město
Oranžová zóna na Malostranském nám., Praha 1 – Malá Strana
Na nově zřízených krátkodobých a střednědobých parkovištích pro návštěvníky jsou instalovány moderní solární parkovací automaty.
Oranžová zóna v ulici U nemocnice, Praha 2 – Nové Město
Parkovací automat na Karlově nám., Praha 2 – Nové Město
Detail ovládací části parkovacího automatu, Praha 2 – Karlovo nám.
Cenová pásma a ceník abonentních a rezidentních parkovacích karet (platný od 28.8.2007) V souvislosti se zřizováním dalších ZPS byla zavedena 3 cenová pásma pro abonentní karty:
60
Roenka dopravy Praha 2007
A Abonentní parkovací karta pro právnickou nebo fyzickou osobu za účelem podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti hlavního města Prahy, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti hlavního města Prahy: Základní cena: Pro 1. cenové pásmo:
Pro 2. cenové pásmo:
Pro 3. cenové pásmo:
-
roční pololetní čtvrtletní měsíční týdenní roční pololetní čtvrtletní měsíční týdenní roční pololetní čtvrtletní měsíční týdenní
-
za za za za za za za za za za za za za za za
první první první první první první první první první první první první první první první
a a a a a a a a a a a a a a a
další další další další další další další další další další další další další další další
vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo vozidlo
36 20 10 3 30 17 8 3 24 13 7 2
000 000 000 500 900 000 000 500 000 800 000 500 000 500 700
Kč; Kč; Kč; Kč; Kč. Kč; Kč; Kč; Kč; Kč. Kč; Kč; Kč; Kč; Kč.
Snížená cena abonentní parkovací karty pro první vozidlo provozované právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle citovaného zákona č. 455/1991 Sb., která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti hlavního města Prahy, nebo pro první vozidlo fyzické osoby, která je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti hlavního města Prahy (parkovací karta musí být vydána na státní poznávací či registrační značku vozidla): Všechna cenová pásma: - roční 12 000 Kč; - pololetní 6 000 Kč. B Rezidentní parkovací karta pro vozidlo fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti: První vozidlo, všechna cenová pásma: - roční 700 Kč; - pololetní 350 Kč. Druhé vozidlo, všechna cenová pásma: - roční 7 000 Kč; - pololetní 3 500 Kč. Každé další vozidlo fyzické osoby, všechna cenová pásma: - roční 14 000 Kč; - pololetní 7 000 Kč. První vozidlo fyzické osoby starší 65 let, všechna cenová pásma: - roční 350 Kč; - pololetní 175 Kč. C Abonentní parkovací karta pro vozidlo provozované právnickou osobou, která má ve své hlavní činnosti uvedenu veřejně prospěšnou činnost ve vymezených oblastech a má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti a splňuje podmínky usnesení Rady HMP č. 0519 ze dne 22.4.2003: První a každé další vozidlo, všechna cenová pásma: - čtvrtletní 250 Kč. D Dvouhodinová stírací parkovací karta: Opravňuje k stání v rezidentní zóně ve všech ZPS na území hl. m. Prahy, nejdéle však po dobu dvou hodin. Cena dvouhodinové stírací parkovací karty pro všechna cenová pásma je 120 Kč.
Ceník parkovacích lístků pro návštěvníky Parkovací lístky opravňují ke stání silniční motorová vozidla na dobu časově omezenou na vymezených místních komunikacích nebo jejich úsecích v ZPS na území hl. m. Prahy: Cena stání v oranžové zóně (krátkodobé stání do 2 hodin): tarif tarif tarif Cena stání v zelené zóně (střednědobé stání do 6 hodin): tarif tarif
I. II. III. I. II.
10 20 40 15 30
Kč/h Kč/h Kč/h Kč/h Kč/h
nebo nebo nebo nebo nebo
0,40 0,70 1,50 0,50 1,00
EUR/h; EUR/h; EUR/h. EUR/h; EUR/h.
Použití konkrétního tarifu závisí na schváleném projektu zóny. Mopedy, motocykly, motorové tříkolky a motokola nejsou zpoplatněny.
Roenka dopravy Praha 2007
61
ZPS na území MČ Praha 1 V pravobřežní části území Prahy 1 (Josefov, Staré Město a část Nového Města) o rozloze cca 3 km2 je ZPS v provozu již od dubna roku 1996. K rozšíření ZPS i do levobřežní části území Prahy 1 došlo od 15.10.2007. Do té doby v levobřežní části území Prahy 1 (Hradčany a Malá Strana) o rozloze cca 2,4 km2 mohla parkovat na pozemních komunikacích, s výjimkou vyhrazených stání a střežených parkovišť, pouze vozidla rezidentů (fyzických osob zde trvale bydlících), označená povolením Úřadu MČ Praha 1, tzv. kartou „D“. Po rozšíření ZPS na celé území MČ Praha 1 přibylo k dosavadnímu počtu cca 8 400 stání v pravobřežní části území Prahy 1 cca 1 500 stání na jejím levém břehu, takže celkový počet je cca 9 900 stání. ZPS na území MČ Praha 2 Na celém území MČ Praha 2 byl zahájen provoz ZPS 1. listopadu 2007. Je v ní organizováno cca 13 600 stání, z toho je pro návštěvníky přiděleno cca 12 % krátkodobých stání a cca 5 % střednědobých stání, zbytek tvoří modrá zóna. Zvýšená pozornost je věnována zajišťování zásobování a služeb v lokalitách s velkým deficitem parkovacích stání. V těchto lokalitách bylo vyčleněno několik desítek zásobovacích míst, kde je možné zastavit a po stanovenou dobu provádět zásobování/službu v době od 08:00 h do 18:00 h maximálně po dobu 15 minut. V ostatní době jsou tato zásobovací místa volně přístupná všem uživatelům. Příprava na zavedení ZPS v části území MČ Praha 3 a na území MČ Praha 7 V roce 2007 se předpokládalo zahájení provozu ZPS též na části území Prahy 3 a na území Prahy 7, které se nacházejí v širším centru města v sousedství MČ Praha 1 a 2. Přípravy na zavedení tohoto způsobu regulace stání vozidel byly v těchto městských částech v pokročilém stavu. K realizaci však v roce 2007, vzhledem k odvolání firmy A.S.A. vůči výběrovému řízení na správce ZPS, nedošlo.
Revoluční ul. – vjezd do / výjezd z nové hromadné podzemní garáže Palladium na nám. Republiky v Praze 1
7.2
Detail vjezdu do garáže komerčního objektu Palladium
Ostatní území města
Obyvatelé a návštěvníci města mohou využívat k stání vozidel vícepodlažní hromadné, řadové a jednotlivé garáže. Jejich přesný počet ani počet stání v těchto garážích však není na území celého města znám. Odhaduje se, že celková kapacita stání v garážích je přibližně 170 tisíc míst, s novou výstavbou administrativních, komerčních i obytných objektů však počet garáží každoročně roste. Převážná většina obyvatel města parkuje a odstavuje svá vozidla na místních komunikacích, které však nemají, zejména v sídlištní zástavbě, dostatečnou kapacitu stání. Dále je na území města je evidováno cca 365 lokalit mimouličních parkovišť o kapacitě cca 39 700 míst ke stání vozidel, z toho je cca 43 % míst hlídaných.
62
Roenka dopravy Praha 2007
7.3
Záchytná parkoviště P+R
Počet parkovacích stání pro uživatele systému P+R činil k 31.12.2007 na 16 záchytných parkovištích 2 344 stání + 102 stání pro invalidy.
Vývoj záchytných parkovišť P+R 1997 – 2007 Parkoviště Zličín 1 Nové Butovice Radlická Skalka 1 Opatov Zličín 2 Rajská Zahrada Černý Most 1 Holešovice Palmovka Radotín Běchovice Modřany Černý Most 2 Ládví Chodov Skalka 2 Depo Hostivař Celkem
1997 103 75 40 157 150 525
Počet stání v jednotlivých letech* 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 103 94 94 94 94 88 85 85 85 85 75 60 60 60 60 60 57 57 57 57 40 40 37 37 37 37 35 157 175 114 114 114 114 107 107 107 107 150 212 186 186 186 186 182 182 182 182 70 70 70 70 70 64 64 64 64 80 80 80 80 80 87 87 87 87 300 300 300 300 300 294 294 294 294 77 77 77 77 77 74 74 74 74 122 122 122 122 119 119 171 171 62 62 62 21 21 21 21 21 100 100 94 94 94 94 53 53 51 138 131 131 131 131 81 81 81 81 658 658 71 71 167 167 525 1 108 1 202 1 202 1 355 1 446 1 482 1 396 2 344 2 344
* počet stání je uveden bez vyhrazených stání pro invalidy a rezidenty
Roenka dopravy Praha 2007
63
Aktuální informace o obsazenosti jednotlivých záchytných parkovišť jsou k nahlédnutí na webu Technické správy komunikací hlavního města Prahy www.tskpraha.cz pod odkazem P+R, parkovací místa. Po otevření profilu jednotlivých parkovišť jsou k dispozici informace o aktuální denní obsazenosti parkoviště se schematickými mapkami umístění parkovišť a informacemi o návazné hromadné dopravě. Tarifně jsou záchytná parkoviště začleněna do systému pražské integrované dopravy prostřednictvím předplatních jízdenek PID a zvýhodněných denních jízdenek MHD. Ceny jízdného v roce 2007 ve spojení s parkováním na parkovišti P+R byly 10 Kč za parkování, 40 Kč za přestupní zpáteční jízdenku nebo 80 Kč za jednodenní síťovou jízdenku. Počty vozidel parkujících na parkovištích P+R za měsíc říjen 2001 – 2007 Parkoviště Běchovice Černý Most 1 Černý Most 2 Depo Hostivař Holešovice Chodov Ládví Modřany Nové Butovice Opatov Palmovka Radlická Radotín Rajská Zahrada Skalka 1 Skalka 2 Zličín 1 Zličín 2 Celkem
10/2001 10 716 3 226 2 572 5 073 4 446 1 272 463 2 837 2 762 3 508 2 111 38 986
10/2002 1 498 3 481 1 453 213 1 689 5 389 3 779 948 878 409 2 461 3 622 3 432 29 252
Počet parkujících vozidel 10/2003 10/2004 10/2005 180 140 597 9 818 9 714 9 226 2 042 2 934 2 555 3 299 2 759 2 765 2 184 2 117 310 0* 192 2 136 1 988 1 866 5 732 5 890 5 168 4 183 3 521 3 874 1 169 1 003 918 768 805 2 697 2 626 2 701 3 408 3 336 3 223 3 510 3 618 3 111 2 505 2 609 2 240 41 907 43 090 40 440
10/2006 307 10 610 3 631 2 439 3 318 9 856 2 612 2 165 5 771 1 966 890 2 919 3 052 332 3 548 2 508 55 195
10/2007** 173 11 727 3 281 4 519 2 890 12 857 2 748 2 264 6 180 1 417 296 2 595 2 029 318 3 109 2 735 59 138
* parkoviště P+R Modřany nepřístupné z důvodu rekonstrukce napájecí komunikace ** data z ručního sčítání ostrahy záchytných parkovišť (ostatní data z automatického sčítání)
Doplňkové služby na záchytných parkovištích P+R Bezplatná úschova jízdních kol (Bike & Ride) Služba je od roku 2002 zavedena na všech provozovaných záchytných parkovištích P+R. Jedná se o možnost odstavení jízdního kola proti vratné záloze ve stojanu v hlídaném prostoru záchytného parkoviště. Cyklista však nemá nárok na zvýhodněné jízdné a při ponechání jízdního kola na záchytném parkovišti mimo provozní dobu je povinen uhradit pokutu za porušení provozního řádu parkoviště 100 Kč/noc. Dlouhodobé stání vozidel
Stojan na kola na P+R Rajská zahrada
Možnost nepřetržitého pronájmu parkovacího stání na záchytném parkovišti je ke dni 31.12.2007 nabízena na slabě využitých lokalitách P+R Běchovice a P+R Radotín a stále přetrvává na P+R Opatov, kde omezuje kapacitu záchytného parkoviště. Služba je poskytována za poplatek a přednostně poskytována pro fyzické osoby s blízkým bydlištěm. Noční a víkendové parkování Služba je od roku 2005 zavedena na záchytném parkovišti P+R Rajská zahrada, kde se za měsíční poplatek nabízí možnost odstavení vozidla v době od 17:30 do 7:30 h všedního dne a celodenně o víkendu. Počet uživatelů této služby zůstával i v roce 2007 okolo 10 majitelů vozidel.
64
Roenka dopravy Praha 2007
7.4
Místa pro zastavení K+R
Místa pro zastavení K+R (Kiss and Ride) umožňují řidičům zastavit při stanicích metra za účelem výstupu spolucestujících, kteří v cestě pokračují prostředky MHD. Vybraná místa pro zastavení lze také používat pro krátkodobé stání při čekání na cestující MHD, kteří dále cestují spolujízdou automobilem. Doba krátkodobého stání je omezena limitem 5 minut. Obě tyto svislé dopravní značky jsou doplněny nápisem na vozovce „K+R“. Lokality K+R jsou patrné na schématu v úvodu kapitoly 7.3. Na nově zřízeném K+R Dejvická se v říjnu 2007 realizoval dopravní průzkum, jehož výsledky uvádí následující tabulka. Situace na nově zřízeném K+R Dejvická (směr do centra)
2007
rok
osoby období (hodin) nástup výstup 6 – 10 21 133 10 – 14 9 38 14 – 18 20 132 celkem 50 303
příslušnost RZ P S jiná 81 29 23 33 12 15 89 23 18 203 64 56
počet vozidel dle doby zastavení (minut) < 0,5 0,5 <1 1 < 5 5 < 10 10<20 déle 115 5 9 2 2 0 44 8 0 4 4 0 109 8 4 2 6 1 268 21 13 8 12 1
celkem vozidel 133 60 130 323
Kontrolní průzkum se v roce 2007 uskutečnil i na K+R Ládví. Oproti stavu v roce 2006 nepřinesl výraznější změny, stále přetrvává časté stání vozidel nad limit 5 minut. Meziroční srovnání využívání K+R Ládví (směr do centra)
10.10. 2007
08.11. 2006
27.04. 2005
rok
osoby období (hodin) nástup výstup 6 – 10 17 93 10 – 14 7 60 14 – 18 36 73 celkem 60 226 6 – 10 42 219 10 – 14 68 160 14 – 18 76 110 celkem 186 489 6 – 10 35 175 10 – 14 29 92 14 – 18 107 137 celkem 171 404
K+R Radlická
Roenka dopravy Praha 2007
příslušnost RZ P S jiná 74 38 2 69 6 5 82 17 6 225 61 13 140 29 19 86 11 7 107 22 9 333 62 35 152 33 12 96 16 10 107 21 13 355 70 35
počet vozidel dle doby zastavení (minut) < 0,5 0,5 <1 1 < 5 5 < 10 10<20 déle 70 9 11 5 5 14 2 35 11 5 9 18 60 13 14 5 2 8 132 57 36 18 16 40 123 12 17 15 9 12 24 13 20 18 13 16 80 12 12 17 8 9 227 37 49 50 30 37 125 17 16 15 11 13 53 3 19 17 15 15 39 15 31 21 17 18 217 35 66 53 43 46
celkem vozidel 114 80 105 299 188 104 138 430 197 122 141 460
K+R Dejvická
65
CYKLISTICKÁ DOPRAVA
8
V roce 2007 byly uvedeny do provozu tyto významné cyklistické trasy: Nový úsek cyklistické stezky Modřany – Zbraslav. Tato stezka je situována od ulice U soutoku směrem k mostu Závodu míru a je vedena po pravém břehu řeky Vltavy, mezi řekou a železniční tratí. Celková délka stezky je 2 039 metrů, z toho 461 m tvoří zklidněná komunikace s výhybnami v šíři 4 m, což umožňuje obsluhu přilehlých pozemků a zahrádek a dalších 1 578 m je společná stezka pro chodce a cyklisty o šířce 3 m. Povrch je živičný. Tento nový úsek cyklistické stezky navazuje na dříve zrealizovanou stezku po pravém břehu Vltavy z centra přes Podolí, Braník, Modřany a je součástí cyklistické trasy A2. Tím bylo završeno úsilí zajistit kvalitní a bezpečné propojení na jižní hranici Prahy a odstraněna pro cyklisty, ale i bruslaře, dosavadní nepříjemná jízda po bahnité cestičce podél Vltavy nebo po frekventované Komořanské ulici.
Provoz na cyklistické stezce Modřany – Zbraslav
Cyklistická trasa Staroměstské náměstí – Pohořelec (úsek Brusnice – Pohořelec). V průběhu měsíce září byl na cyklistické trase Staroměstské náměstí – Pohořelec dokončen úsek mezi Brusnicí a Pohořelcem. Jeho součástí je 180 metrů dlouhý obousměrný cyklistický pás pro cyklisty o šířce 2,5 m podél tramvajového tělesa v Jelení ulici a dále společná stezka pro chodce a cyklisty v sadech na bývalém dělostřeleckém hřbitově v délce 530 m. V ulici Morstadtova byl vyznačen a stavebně upraven jednosměrný pruh pro cyklisty vedený v protisměru této ulice o šířce 1,5 m, v opačném směru je stezka vyznačena společně s pěším provozem po stávajícím, ale stavebně upraveném chodníku. Tato realizovaná stavba umožní cyklistům bezpečnější provoz bez použití Keplerovy ulice.
Pruh pro cyklisty v Parléřově ulici
Přejezd pro cyklisty přes ulici Hládkov
Mezi v roce 2007 další realizované akce pro zlepšení cyklistické dopravy patří cyklistická stezka na Přední Kopanině, Suchdolské cyklotrasy a vyznačení Kbelského okruhu. Dále proběhla předlažba náplavek na cyklistické trase A2, která zlepšila podmínky pro jízdu na kole po náplavkách, a byly vyznačeny cyklistické pruhy v Chotkově ulici, Pobřežní ulici a na Štefánikově mostě.
66
Roenka dopravy Praha 2007
V rámci dokončení protipovodňových opatření Karlína byl zprůjezdněn poslední úsek cyklistické stezky na Rohanském ostrově v místě bývalého areálu Metrostavu a byla provedena oprava povrchů na severním konci cyklistické trasy A2 z Podhoří až k hranicím hlavního města. Projektově byly připravovány tyto akce: Troja – Ďáblice v délce 4 km, Modřany – Lhotka – Cholupice – hranice Prahy v délce 13 km, Malá Chuchle – Lahovice v délce 4 km, Freyova – Kyjský rybník v délce 4 km, Záběhlice – vodní nádrž Hostivař v délce 4 km, Pelc-Tyrolka – Kolčavka v délce 4 km. Přeprava jízdních kol v metru Po kladném vyhodnocení zkušebního provozu byla od 1. dubna 2007 trvale rozšířena možnost přepravy jízdních kol v metru. Ta mohou být přepravována v každém voze na každé poslední plošině ve směru jízdy – maximálně však dvě jízdní kola. Přeprava není časově vymezena, platí však omezení přepravy jízdních kol v období zvýšené poptávky. Přeprava jízdních kol ve speciálních autobusech a vlacích V dubnu byla zahájena již pátá sezóna provozu linky cyklobusu Pražské integrované dopravy z Dobřichovic od vlakového nádraží, kde navazuje na vlaky na železniční trati Praha – Beroun, přes Černolice, Řitku, Mníšek pod Brdy do Kytína. Hlavním cílem provozu této linky je zlepšení přístupnosti výše položených oblastí Brd veřejnou dopravou. Linka byla v provozu o víkendech a svátcích, a to až do 7. října. Provoz linky byl zajišťován upraveným autobusem pro přepravu 25 jízdních kol. Na lince platí tarif PID, za přepravu jízdního kola se platí 20 Kč (pokud cestující přijede vlakem do Dobřichovic a prokáže se platným dokladem ČD o přepravě jízdního kola, je jízdní kolo v cyklobusu přepraveno za 10 Kč). Na konci března 2007 zahájily České dráhy, a. s. ve spolupráci s hlavním městem Prahou provoz cyklovlaku na trati Praha-Masarykovo nádraží – Slaný. Vlak zastavoval ve všech železničních stanicích, v jejichž blízkosti se nacházejí zajímavé turistické cíle (Budeč, Buštěhrad, Kladno, Levý Hradech, Lidice, Nelahozeves, Okoř, Roztoky, Slaný, Veltrusy, Velvary), které bylo možné na kole či pěšky navštívit. Cyklovlak byl v provozu v nepracovní dny, a to až do 28. října 2007. Ve vlaku platil tarif ČD a tarif PID. V úseku Praha – Hostivice je trať začleněna do plné integrace a lze zde využít také jízdenku PID pro jednotlivou jízdu pro příslušný počet pásem, v úseku Hostivice – Slaný nelze jízdenku PID pro jednotlivou jízdu použít. Nakládku a vykládku jízdního kola si cestující zajišťuje sám a pro přepravu cyklistů je přednostně určen vždy druhý vůz vlakové soupravy, který je vybaven speciálními prostory pro přepravu jízdních kol a je zde snížen počet míst k sezení. Pro přepravu jízdního kola je nutné zakoupit jízdní doklad pro přepravu kola jako spoluzavazadla. Jeho cena činí 26 Kč.
Přeprava jízdních kol v cyklovlaku na trati Praha-Masarykovo nádráží – Slaný
Průzkum cyklistické dopravy v Praze V měsících dubnu, květnu a červnu 2007 se konal další průzkum intenzit cyklistické dopravy. Sčítání proběhlo na celkem 70 stanovištích v pracovní dny (pondělí až čtvrtek) v období 7-20 h, vždy v obou směrech (na profilu Podolské nábřeží i mimo pracovní den).
Roenka dopravy Praha 2007
67
Byla vybrána stanoviště na cyklistických stezkách, na vstupních komunikacích do širší centrální oblasti města a na všech mostech přes Vltavu. Výsledky sčítání cyklistů byly zaznamenávány po hodinách podle směrů jízdy. Na stanovištích na cyklistických stezkách bylo sledování rozšířeno o další kategorie nemotorové dopravy (chodci a bruslaři). Tento průzkum navázal na průzkum intenzit cyklistů v roce 2005. Z porovnání dosažených výsledků v letech 2005 a 2007 na 65 srovnatelných profilech bylo zjištěno zvýšení intenzit cyklistů, na 21 profilech do 50 %, na 24 profilech o více jak 50 %, na 20 profilech došlo k poklesu počtu cyklistů (ve více než polovině případů patrně způsoben nepříznivým počasím při sčítání v roce 2007). Z dostupných výsledků lze uvést nejzatíženější profily: ulici Vltavanů v Modřanech (1 243 cyklistů za den), Podolské nábřeží (1 121 cyklistů za den) a Trojskou lávku (1 070 cyklistů za den). Naopak nejméně cyklistů bylo shledáno na komunikacích s intenzivní automobilovou dopravou, např. Francouzská, Husitská, Chotkova, Kartouzská, Ostrovského, Slezská, kde celodenní intenzity dosahují řádu pouhých desítek cyklistů. Z uvedeného lze usoudit, že v Praze stále převažuje rekreační charakter cyklistické dopravy, což dokazuje i nejčastější výskyt špičkových hodin v odpoledním a večerním čase, ale také to potvrzuje potřebu cyklistům vytvořit bezpečné podmínky pro jejich provoz, což ve většině případů lze dosáhnout pouze oddělením jejich pohybu od provozu automobilové dopravy. Nehodovost cyklistů v Praze Počet nehod cyklistů i počet nehod se zraněním či úmrtím cyklisty v Praze v posledních letech klesá, což znázorňují přiložený graf a tabulka. Tuto pozitivní skutečnost lze přičíst zlepšování cyklistické infrastruktury, rostoucí zdatnosti cyklistů při pohybu v městském provozu, zvyšující se ohleduplnosti ostatních účastníků provozu a také rozšiřování používání ochranných pomůcek (přilby, reflexní materiály, osvětlení). Přáním tak nadále zůstává, aby tato příznivá tendence poklesu nehodovosti cyklistů pokračovala i v budoucích letech. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 F\NOLVWDXVPUFHQ Bikers killed 0 1 1 1 0 3 1 1 F\NOLVWDWČåFH]UDQČQ seriously injured 23 13 12 15 17 11 11 14 F\NOLVWDOHKFH]UDQČQ slightly injured 150 93 123 116 98 92 64 66 F\NOLVWDQH]UDQČQ without injury 47 30 31 27 20 46 46 39 FHONHP total 220 137 167 159 135 152 122 120 1HKRGRYRVWF\NOLVWĤY3UD]H
XVPUFHQ KILLED
68
WČåFH]UDQČQ SERIOUSLYåINJURED
OHKFH]UDQČQ SLIGHTLYåINJURED
QH]UDQČQ WITHOUTåINJURY
FHONHP TOTAL
Roéenka dopravy Praha 2007
PĚŠÍ PROVOZ Chůze, kterou začíná a končí i každá cesta vykonávaná dopravním prostředkem, je důležitou součástí života člověka. Přes růst stupně motorizace a stále větší používání osobních automobilů se i v současné době v Praze jen chůzí (bez použití dopravního prostředku) vykoná přibližně 1/4 všech vnitroměstských cest. Tuto skutečnost potvrdily výsledky průzkumu chování obyvatel trvale bydlících na území hlavního města, jehož provedení bylo zajištěno Ústavem dopravního inženýrství hlavního města Prahy v roce 2005. Osoby trvale bydlící v Praze vykonají cca 24 % všech cest pěšky.
9
Z celkového počtu necelých 800 tisíc pěších cest, které občané trvale bydlící v Praze během pracovního dne v průměru vykonají, jich 40 % souvisí s funkcí bydlení. Dalších 22 % pěších cest konají Pražané v souvislosti s výkonem svého zaměstnání – cesty do práce, pracovní pochůzky. Třetí nejsilnější skupinou (17 % z celkového počtu pěších cest) jsou cesty konané za účelem nákupů a stravování. Zbývajících 21 % pěších cest je konáno z nejrůznějších dalších důvodů – do škol, úřadů, za kulturou, atd. Nejvíce chodí pěšky žáci, studenti a učni, kteří konají pěšky 30 % cest. Při ostatních cestách pak používají zejména hromadnou dopravu osob (62 % cest) a automobil takřka nepoužívají (pouze 8 % cest). Naproti tomu zaměstnavatelé a osoby samostatně činné vykonají pěšky pouze 14 % svých cest. Pro realizaci zbývajících 86 % cest používají zejména osobní automobil (60 %), v menší míře (26 %) dopravu hromadnou. Největší počet, přibližně 1/3 vnitroměstských pěších cest se koná na území Městské části Praha 1. Obyvatelé trvale bydlící na území Prahy 1 i 2 vykonají jen pěšky dokonce 42 až 43 % cest. Naopak v okrajových částech města (např. v Praze 13) klesá podíl pěších cest pod 15 %. Ze všech vnitroměstských cest vykonaných jen chůzí, bez použití dopravního prostředku, má v Praze 1 svůj zdroj či cíl 23 % cest, dalších 9 % pěších cest se koná výlučně na tomto území, to znamená, že nepřesahují hranici této městské části.
Pěší doprava v Karlově ulici
Pěší doprava na Starých zámeckých schodech
V roce 2007 byly provedeny čtyřhodinovou odpolední sondou během pracovního dne kontrolní průzkumy pěšího provozu na Václavském náměstí, v oblasti pěší zóny Můstek, na Smetanově nábřeží a na Karlově mostě. Z výsledků těchto průzkumů vyplývá: Na Václavském náměstí se v celé jeho délce v příčných řezech pohybují špičkové intenzity pěšího provozu od hodnoty 6 780 chodců/h v horní části mezi ulicemi Ve Smečkách a Krakovská k hodnotě 7 620 chodců/h u Můstku. Znamená to mírný nárůst (o cca 3 %) oproti letům 2000 – 2001. V ulicích Na můstku a Na příkopě byla zjištěna špičková intenzita 5 380 a 5 110 chodců/h, což přibližně odpovídá hodnotám zjištěným v letech 2000 – 2001. Na Karlově mostě byla zjištěna špičková intenzita 3 690 chodců/h (o 7 % více než v letech 2000 – 2001). Na Smetanově nábřeží byla zjištěna špičková intenzita pěšího provozu na chodníku podél Vltavy cca 420 chodců/h, na chodníku bližším k ulici Divadelní cca 390 chodců/h, to je celkem 810 chodců/h v příčném řezu nábřeží (o 31 % méně než při posledním sčítání v roce 1999).
Roenka dopravy Praha 2007
69
Pěší trasy jsou hlavně ovlivněny rozmístěním městotvorných funkcí (soustředěná pracoviště, obchodní a administrativní vybavenost, zastávky a stanice hromadné dopravy, rekreační území, turisticky atraktivní místa apod.), dále morfologií terénu a přírodními podmínkami Prahy.
Náměstí Republiky, pěší zóna s tramvajovým provozem po dostavbě
Kromě „zlatého kříže“ (Václavské náměstí, Na můstku, 28. října, Na příkopě) patří mezi nejfrekventovanější pěší trasy právě spojnice turisticky atraktivních míst mezi Pražským hradem a Staroměstským náměstím. Intenzity chodců jsou zde ještě o cca 15-20 % vyšší o víkendu (hlavně v sobotu) a v jiných dnech pracovního klidu oproti pracovním dnům. Lze to přičítat rostoucí oblibě a návštěvnosti Prahy zahraničními a tuzemskými turisty. O víkendu je hojný výskyt frekventovaných pěších proudů i v trasách vedených pražskými parky a lesoparky sloužícími krátkodobé a střednědobé rekreaci (Stromovka, Letná, Petřín, Šárka, Kunratický les, okolí Hostivařské nádrže apod.). V roce 2007 byly v rámci stavby nové komunikace v prodloužení Rohanského nábřeží mezi ulicemi Šaldova a Za Invalidovnou v Praze 8 vybudovány podél jízdních pásů nové chodníky, které umožní prodloužení pěší trasy převážně rekreačního charakteru po nábřeží Vltavy. V tomto roce byla též dokončena stavba pěší zóny s tramvajovým provozem na náměstí Republiky v Praze 1 a z velké části vybudována nová pěší zóna s tramvajovým provozem na Strossmayerově náměstí v Praze 7.
Nová pěší zóna na Strossmayerově náměstí v Praze 7 při pohledu od Antonínské ulice a od kostela sv. Antonína
70
Roenka dopravy Praha 2007
LETECKÁ DOPRAVA
10
Letecká doprava osobní i nákladní je v Praze provozována zejména na Letišti Praha situovaném na severozápadním okraji města. Ostatní tři pražská letiště slouží většinou jiným, speciálním účelům. Letiště Praha má k dispozici tři vzletové a přistávací dráhy, z nichž jedna je dlouhodobě uzavřená. Celková roční kapacita dráhového systému je přes 200 tis. pohybů letadel/rok. Maximální hodinová kapacita činila v roce 2007 42 pohybů (startů a přistání) letadel/h. Terminály Sever 1 a Sever 2 umožňují dohromady odbavit za jednu hodinu celkem 8 100 cestujících, z toho na odletu 3 900 a na příletu 4 200 cestujících. Pro odbavení nákladů jsou k dispozici dva terminály, každý s kapacitou 100 tis. t/rok. Na pravidelných linkách operovalo v roce 2007 na Letišti Praha 56 dopravců s více než 120 destinacemi. Nejvyšší objemy cestujících byly odbaveny na destinacích směřujících do Londýna (967 tis.) a dále (v sestupném pořadí) do Paříže, Frankfurtu n/M., Amsterodamu a Moskvy (339 tis.). Většina letů (90 %) směřovala do Evropy, nárůst však oproti roku 2006 zaznamenaly i lety do Afriky, Severní Ameriky a na Dálný Východ. Pozice Letiště Praha v mezinárodním srovnání je patrná z následující tabulky. Počty cestujících odbavených na vybraných letištích (mil. cestujících / rok) Letiště Chicago O‘Hare London Heathrow Paris Ch. de Taille Frankfurt Rhein-Main Amsterdam Schiphol Madrid Barajas Roma Fiumicino Kopenhagen Kastrup Stockholm Arlanda Vienna Schwechat Bruxelles National Praha Ruzyně Budapešť Ferihegy Warsawa Okecie Bratislava M. R. Štefánika
1995 67,3 54,1 28,0 37,4 24,9 19,6 20,7 12,7 14,3 8,4 12,5 3,2 2,9 2,7 0,2
2000 72,1 64,3 47,8 49,0 39,3 32,6 25,9 18,2 18,3 11,8 21,5 5,8 4,7 4,3 0,3
2006 77,0 67,5 56,8 52,8 46,1 45,5 30,2 20,9 17,5 16,8 16,7 11,6 8,3 8,1 1,9
06/95 (%) 114,4 124,8 202,9 141,2 185,1 232,1 145,9 164,6 122,4 200,0 133,6 362,5 286,0 300,0 950,0
Zdroj: Ročenky dopravy MDS ČR (ICAO), The Cicago Department of Aviation, ACI Celkový objem cestujících, odbavených v roce 2007 na čtyřech hlavních letištích s mezinárodním statutem (Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary) činil 13,2 mil. cestujících, tj. o 7,6 % více než v roce 2006. Objem letecky přepravených nákladů (zboží a pošty) však vzrostl oproti roku 2006 pouze o 1 % na 60,7 tis. t.
Celkový pohled na Terminál Sever 1
Roenka dopravy Praha 2007
Terminál Sever 2 – příjezd k prvnímu patru
71
Podíl Letiště Praha na celkových výkonech čtyř výše uvedených tuzemských letišť v posledních letech mírně klesá. V osobní přepravě činil 93,9 %, tj. o 0,2 % méně než v roce 2006, v dopravě nákladní 90,9 %, což je oproti roku 2006 pokles o 0,5 %. Podíl letišť na výkonech v osobní přepravě % z celkového objemu odbavených cestujících
Podíl letišť na výkonech v nákladní přepravě % z celkového objemu přepraveného zboží a pošty 0RAHA å
0RAHA å
+ARLOVY 6ARY /STRAVA å å
"RNO å
/STRAVA å
"RNO å
V roce 2007 bylo na Letišti Praha odbaveno celkem 12 436,3 tis. cestujících, což představuje oproti roku 2006 meziroční nárůst o necelých 0,9 mil. cestujících (7,4 %). Většina cestujících byla odbavena na severních Terminálech 1 a 2, jižním Terminálem 3 prošlo pouze 1 % cestujících. Z celkového objemu 12,4 mil. bylo 85,2 % cestujících přepraveno na linkách pravidelných, zbývajících 14,8 % na linkách nepravidelných. Vzrostl podíl nízkonákladové přepravy, který v roce 2007 dosáhl hodnoty 22,4 %. Nejvíce cestujících bylo odbaveno v srpnu (1 338,4 tis. osob), nejméně v lednu (710,0 tis. osob). Ve srovnání s rokem 2006 bylo měsíční maximum dosažené v roce 2007 o 3,8 % vyšší.
Cargo letadlo China Airlines na letišti v Ruzyni
Letadlo italské společnosti přistává v Ruzyni
V nákladní přepravě bylo v roce 2007 letecky odbaveno 48 867,8 t zboží a 6 311,8 t pošty. Celková přeprava letecky odbaveného nákladu tak dosáhla hodnoty 55 179,6 t a byla oproti roku 2006 vyšší o pouhých 0,4 %. Nejvíce nákladu bylo přepraveno v listopadu (5 333,8 t), nejméně v lednu (3 922,4 t). Měsíční maximum bylo v roce 2007 o 0,4 % nižší než v roce 2006. Počet pohybů letadel v roce 2007 činil 174 662 pohybů/rok, což je o 8 316 pohybů více než v roce 2006 (nárůst o 5 %). Nejvyšší počet pohybů (16 184) byl zaznamenán v červenci, nejnižší (11 753) v lednu. Ve srovnání s rokem 2006 byl maximální měsíční počet pohybů v roce 2007 o 2,7 % vyšší. Po roce 1991, který byl v osobní přepravě nejslabším od roku 1982, začal počet odbavených cestujících prudce růst, takže již v roce 1993 byly překonány nejvyšší hodnoty předchozí historie letiště (cca 2,2 mil. cestujících/rok v letech 1978-79). Současně vzrůstají i počty pohybů letadel. V osobní dopravě lze také pozorovat mírný přesun zájmu cestujících do období mimo tradiční letní turistickou sezónu. Zatímco v roce 1990 činil podíl dvou prázdninových měsíců 25 % celoročního objemu, kolísá tento podíl v posledních letech okolo 22 % (2007 – 21,2 %).
72
Roenka dopravy Praha 2007
Také přeprava nákladů stále vzrůstá a v roce 2005 byla poprvé v dlouhodobém průměru překročena hodnota nejvyššího průměrného výkonu dosažená v minulosti. Ve srovnání s léty 1981-90, kdy průměrný roční výkon činil 35,4 tis. t/rok, je průměr let 1998 – 2007 (42,8 tis. t/rok) již o 20,9 % vyšší.
Vývoj výkonů letiště Praha – Ruzyně Počty odbavených cestujících a pohybů letadel
MIILONåCESTUJ¤C¤CHååROK
TIS¤CåPOHYBīåLETADELååROK
ODBAVEN¤åCESTUJ¤C¤
POHYBYåLETADEL
Vývoj výkonů letiště Praha – Ruzyně Odbavený náklad (zboží a pošta)
TIS¤CåTUNååROK
Roenka dopravy Praha 2007
73
Měsíční počty cestujících odbavených na letišti Praha – Ruzyně v letech 2003 – 2007 å
TIS åCES TUJ¤C¤CHååMđS ¤C
å
å
å
Od centra města, kde je umístěn vnitroměstský terminál, je Letiště Praha vzdáleno cca 11 km. Pro letecké cestující je spojení zajištěno speciální autobusovou dopravou a kromě toho i linkou Airport Express vedenou k železniční stanici Praha-Holešovice a navazující na provoz vlaků Pendolino v relaci Praha – Ostrava. Letiště dále obsluhují dvě rychlé linky městské autobusové dopravy směřující k konečným stanicím tras A a B metra v Dejvicích (A) a ve Zličíně (B), další autobusové linky Pražské integrované dopravy a projíždí zde i řada autobusových linek dálkové a regionální dopravy. K dispozici je taxi doprava provozovaná jednak osobními automobily, jednak minibusy a operuje zde řada půjčoven automobilů. Převažující podíl při zajišťování přepravy osob mezi letištěm a městem má individuální automobilová doprava.
Dělba přepravní práce u cest z letiště a na letiště Září 2007, pracovní den, 6-22 h /SOBN¤åAUTOMOBIL å
4AXI å -INIBUS å
!UTOBUS SMLUVN¤ å
!UTOBUS VEĢEJN« å
Stanice veřejné autobusové dopravy u Terminálu Sever 1
Celkový počet odstavných a parkovacích stání, která jsou v severní části areálu letiště pod správou Letiště Praha s. p. k dispozici veřejnosti a zaměstnancům, činil v roce 2007 necelých 5 300 stání. Kromě toho zde existují další parkoviště vyhrazená pro organizace, které mají na letišti svá pracoviště. Největší počet stání (přes 4 600) je pro veřejnost a zaměstnance k dispozici v parkovacích objektech A, C a D. Většina stání je střednědobých a dlouhodobých, pro operativní obsluhu je k dispozici celkem 213 stání krátkodobých a přes 100 stání je určeno pro osoby imobilní. V jižní části areálu je pro veřejnost určeno 121 parkovacích míst, z toho 13 pro osoby se sníženou pohyblivostí, resp. omezenými orientačními schopnostmi.
74
Roenka dopravy Praha 2007
VODNÍ DOPRAVA Pražská vodní doprava zajišťuje přepravu osob a nákladů po řece Vltavě. Kapacita vodní cesty je dána kapacitou plavebních komor – Podbaba 5,2 mil. t./rok a Smíchov 2,8 mil. t./rok.
11
Osobní lodní doprava po Vltavě má charakter převážně rekreační. Celoročně zajišťuje jen provoz několik společností, které se specializují na různé typy okružních vyhlídkových jízd po Praze s další nabídkou služeb (občerstvení i různé typy zábavních programů). K největším provozovatelům osobní lodní dopravy patří Pražská paroplavební společnost, a. s. (PPS), Evropská vodní doprava, s. r. o. (EVD), AQUAVIVA Praha, s. r. o. a První všeobecná člunovací společnost, s. r. o. Prvním provozovatelem vodní dopravy po Vltavě v Praze byla Pražská paroplavební společnost a. s., která byla založena v roce 1865. V současné době tato společnost provozuje 5 lodí s přístavištěm na Rašínově nábřeží mezi Palackého a Jiráskovým mostem. Největší lodí je restaurační salonní parník Vyšehrad s kapacitou 300 míst. Lodě Odra a Visla jsou motorové restaurační lodě s kapacitou 200 míst. Vyhlídkové motorové lodě Lužnice a Hamburg mají kapacitu 164 míst. Společnost provozuje pravidelné linkové plavby: Praha – Mělník (2x ročně: neděle 27.7. a 24.8), Praha – Slapy (soboty, neděle a svátky od 1.5 – 14.9.), Praha – Troja (3x denně 1.5. – 14.9., v dubnu a říjnu jen v sobotu, neděli a o svátcích). Pravidelně se také konají Velká plavba Prahou, která trvá 90 minut a Malá plavba Prahou v době trvání 55 minut. Společnost pořádá i obědy, večeře a diskotéky na lodi. Lodě je možné si objednat i na různé společenské akce. V roce 2007 přepravila společnost na pravidelných linkách 109 191 osob, na okružních plavbách 36 768 osob a při plavbách na objednávku 82 546 osob, celkem 228 505 osob.
Rekreační lodě v přístavišti na Františku mezi Čechovým a Štefánikovým mostem
Další společnosti, provozující osobní lodní dopravu, je Evropská vodní doprava, s. r. o. Tato společnost provozuje 8 moderních lodí s přístavištěm u Čechova mostu. Největší z nich – parník Šumava – má celkovou kapacitu 320 míst, Kotva má kapacitu 200 míst a kapacita 6 dalších lodí (Poseidon, Porto, Calypso, Bohemia, Praha a Natal) je 164 míst. Provoz lodí je celoroční, a to buď v pravidelných časových intervalech nebo dle individuálních přání objednatelů. Mezi pravidelné jízdy patří hodinové a dvouhodinové projížďky s výkladem, dvouhodinové projížďky s obědem a hudbou a pravidelné projížďky večerní Prahou s večeří a hudbou. V nabídce je i pořádání konferencí, svateb, firemních večírků a dalších společenských akcí. V roce 2007 přepravila tato společnost 230 000 cestujících. Společnost AQUAVIVA Praha, a programu na třech lodích Czechie. Společnost pořádá zákazníka. Přístaviště má Na
s. r. o. pořádá společenské a firemní akce na klíč včetně občerstvení – Moravia, Czechie a Klára. Největší kapacitu 250 osob má loď hodinové a dvouhodinové projížďky nebo projížďky podle přání Františku.
Kanálové vyhlídkové plavby po Vltavě pod názvem Pražské Benátky pořádá První všeobecná člunovací společnost, s. r. o. Plavby se pořádají celoročně, od 10:30 do 18:00 h, v letních
Roenka dopravy Praha 2007
75
měsících až do 23:00 h. Na trase jsou 4 přístaviště, kde je možné nastoupit („Judita“ – Křižovnické náměstí, „Four Season“ – Platnéřská, „Čertovka“ – U Lužického semináře, „Mánes“ – Kosárkovo nábřeží). Doba projížďky je 35-60 minut podle typu lodě. Společnost provozuje salonní rychloloď Nepomuk s kapacitou max 150 osob, 4 lodě pro 32 osob a 7 člunů pro 11 osob. Z přístavišť „Judita“ a „Čertovka“ vyjíždějí lodě každou celou hodinu.
Parník Vyšehrad
Loď pod Štefánikovým mostem
Kromě těchto velkých společností existuje i řada menších společností, které provozují různé projížďky a společenské akce dle individuálních objednávek. Přístaviště těchto společností jsou po obou březích Vltavy v centru města, například Na Františku, na Kampě, na Dvořákově nábřeží. Společnosti pořádají na objednávku nejen vyhlídkové okruhy po Praze, ale i výlety na Slapy, do Nelahozevsi, Poděbrad, Mělníka a Drážďan. Dále jsou provozovány historické lodě – OLD TIME BOATS pro 6-10 osob, motorové čluny – TAXI BOAT pro 2-3 osoby a řada restauračních vyhlídkových lodí. Pro osobní vodní dopravu slouží také tři přívozy přes Vltavu, na kterých platí tarif PID a jízdní kolo je přepravováno zdarma. Provozovatelem přívozů je První všeobecná člunovací společnost, s. r. o. Sedlecký přívoz P1 zajišťuje spojení Sedlce a Zámků na severním okraji Prahy, které je atraktivní pro výlety vltavským údolím (např. okruh Stromovka – Troja – Zámky – Sedlec – Podbaba – Stromovka) i pro běžné denní cesty. Spojení veřejnou dopravou z Bohnic na Suchdol přes Holešovice trvá cca 60 minut, s využitím přívozu se tato doba může zkrátit na polovinu, na jízdním kole lze cestu z Bohnic na Suchdol uskutečnit i za méně než 20 minut. Přívoz je v provozu celotýdenně do 20:00 h, v pracovní dny od 5:25 h, v sobotu, neděli a svátek od 6:45 h. Lysolajský přívoz P2 spojuje vltavské břehy mezi vyústěním Šáreckého údolí a Podhořím. Toto spojení je atraktivní zejména pro spojení oblastí Prahy 6 a Troje pro rekreační i běžné denní cesty. Přívoz je v provozu celotýdenně do 20:00 h, v pracovní dny od 5:40 h, v sobotu, neděli a svátek od 6:50 h.
Přívoz P3 Lihovar – Veslařský ostrov
76
Cyklisté využívající přívoz P3 na Veslařském ostrově
Roenka dopravy Praha 2007
Přívoz Lihovar – Veslařský ostrov P3 je nově otevřený přívoz se sezónním provozem (od 17.7.2007 do 28.10.2007) a vhodně doplňuje stávající spojení obou břehů Vltavy, které je zajištěno tramvajovými linkami nebo jejich kombinací s autobusovými linkami. Atraktivní je přívoz pro spojení oblasti levého břehu (zastávky „Lihovar“) s významnými rekreačními cíli na pravém břehu (plavecký stadion Podolí a Žluté lázně). Přívoz je v provozu celotýdenně do 22:05 h, v pracovní dny od 6:00 h, v sobotu, neděli a svátek od 7:00 h. Na základě vyhodnocení provozu může být rozsah provozu později upraven. Různí domácí a zahraniční provozovatelé realizují po řece Vltavě také nákladní dopravu. Jedním z největších provozovatelů je Evropská vodní doprava, s. r. o., která zajišťuje vnitrostátní i zahraniční přepravu hromadných substrátů, těžkých kusů, kontejnerů, kapalin apod. Její lodní park zahrnuje 38 plavidel a 1 tankové plavidlo. Společnost dále vlastní plovoucí zařízení – plošiny pro stavební a jiné účely. Objem nákladní lodní dopravy a počty proplavených lodí v letech 1997 – 2007 ukazují tabulky. Vývoj objemu přepraveného zboží plavebními komorami v Praze v letech 1997 – 2007 (přepravené zboží v t/rok) Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Modřany 20 6921 13 6407 97 325 108 168 109 282 71 136 63 158 86 254 56 759 12 482 18 344
Smíchov 234 537 196 487 190 323 197 740 175 941 126 206 77 398 130 404 59 378 33 109 32 037
Plavební komory Mánes 2 363 1 320 10 238 360 7 251 6 523 4 018 690 545 35
Štvanice 232 442 191 624 186 153 201 712 176 936 117 296 83 289 126 295 106 749 54 743 38 280
Podbaba 379 606 403 840 356 008 370 037 374 692 214 173 241 000 293 027 302 726 236 344 393 159
Vývoj počtu proplavených lodí plavebními komorami v Praze v letech 1997 – 2007 Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Modřany 2 164 1 863 1 897 1 898 1 852 1 307 1 785 2 413 2 530 2 265 2 633
Smíchov 18 581 17 844 20 305 21 716 22 291 17 729 21 617 23 967 24 576 24 247 26 879
Plavební komory Mánes 1 273 3 103 3 919 3 747 3 434 2 604 2 878 2 998 2 329 2 285 2 571
Štvanice 3 529 5 091 4 794 5 775 5 732 3 603 4 118 5 330 7 740 6 492 7 209
Podbaba 2 237 1 562 1 649 1 897 1 851 1 203 1 415 1 690 1 799 1 736 2 735
Na území města se nacházejí 4 přístavy – Radotín, Smíchov, Holešovice a Libeň, které slouží pro překládku různých druhů nákladů. Provozovatelem jsou České přístavy a. s. Uživateli přístavů jsou dopravní, skladovací, překladní a výrobní firmy a subjekty. Vývoj objemů substrátů v pražských přístavech 2004 – 2007 (přepravené substráty celkem v t/rok) Rok 2004 2005 2006 2007
Přístavy Praha Radotín 58 961 36 408 13 932 20 597
Roenka dopravy Praha 2007
Praha Smíchov 19 642 11 396 559 9 986
Praha Holešovice 31 311 99 308 114 462 182 974
Praha Libeň 14 236 2 934 -
77
DOPRAVNÍ STAVBY
12
Rok 2007 byl především ve znamení dokončení dílčích etap některých dopravních staveb (Rohanské nábřeží, Jinočanská spojka), proběhly významné rekonstrukční akce (Štefánikův most, křižovatka Palackého náměstí) a nadále pokračovaly stavby, jejichž otevření je plánováno na roky příští (např. prodloužení metra trasy C do Letňan, „Nové spojení“, jižní segment Pražského okruhu). Významnou realizovanou stavbou, která přispěla ke zklidnění automobilové dopravy v Sokolovské ulici a současně do budoucna umožnila obsluhu nových rozvojových území podél Vltavy, bylo pokračování Rohanského nábřeží v osmé městské části. Stavba, označovaná jako Pobřežní III – 1. etapa, dokončená v roce 2007, prodloužila Rohanské nábřeží od ulice Šaldovy k ulici Za Invalidovnou. Ve 2. etapě této stavby dojde k propojení až k Voctářově ulici u Libeňského mostu. Výhledově naváže stavba Pobřežní IV, která napojí novou komunikaci až na Balabenku. Jižní větev, ve směru z centra, je navržena ve stopě ulice Pod plynojemem a dále podél železniční trati Praha-Masarykovo nádraží – Praha-Libeň. Severní větev, ve směru do centra, má být vedena ve stopě ulice Na Žertvách a tunelem od stanice metra Palmovka do ulice Voctářovy. Prodloužení Rohanského nábřeží má v každém směru dva jízdní pruhy, pruh pro cyklisty a nový chodník široký tři metry, oddělený od vozovky zeleným pásem se stromořadím. Její součástí jsou i bezbariérové přechody a dvě návazné světelné signalizace. Současně byly vybudovány nové inženýrské sítě, nové veřejné osvětlení a další sadové úpravy. Celkové náklady na tuto stavbu, zařazenou do programu JPD 2, činily 244,7 milionů Kč.
V roce 2007 zprovozněná část prodlouženého Rohanského nábřeží a jeho další část ve výstavbě
Mezi další významné stavby, jež byly uvedeny do provozu v roce 2007, patří první část tzv. „Jinočanské spojky“, která tvoří novou páteřní komunikaci budoucího sídelního komplexu Jihozápadní Město II (Západní Město) a v této fázi výstavby spojuje Pražský okruh a ulici K Třebonicům. Čtyřpruhová směrově rozdělená komunikace má délku 1 250 m a po její severní straně vede chodník a nová stezka pro cyklisty v délce 800 metrů.
Část „Jinočanské spojky“ zprovozněná v roce 2007
78
Most přes železniční trať 221 v Praze-Kolovratech
Roenka dopravy Praha 2007
Součástí stavby jsou kanalizační dešťové sběrače a podzemní kabelovody pro vedení inženýrských sítí. Celkové náklady stavby části „Jinočanské spojky“ představovaly 770 milionů Kč. Od roku 2007 slouží pro automobilovou dopravu i nový jednopolový deskový most přes železniční trať v Praze-Kolovratech. Původní klenbový most již nevyhovoval současným požadavkům silničního ani železničního provozu a byl ve velmi špatném technickém stavu. Stavební práce zahájené v únoru 2007 byly koordinovány se stavbou IV. železničního koridoru na trati Praha – Říčany – Benešov u Prahy. Zároveň došlo k přeložkám inženýrských sítí a vodovodu a k vybudování opěrných zdí v ulicích K Říčanům a Nad dvorem. Na samotném IV. železničním koridoru probíhaly práce v okolí hranic hlavního města Prahy. Přestavbou prošla železniční stanice Říčany s přilehlými traťovými úseky a v závěru roku 2007 byl v provozu již kontinuální rekonstruovaný úsek mezi stanicemi Praha-Hostivař a Strančice. V okolí stanice Praha-Uhříněves byly dokončeny i další návazné investice a úpravy terénu. Především to byl nový podjezd pod železniční tratí, který nahradil původní úrovňové přejezdy v ulicích Františka Diviše a K dálnici. Ulice Ke Kříži pod železniční tratí nyní spojuje Nové náměstí v Uhříněvsi s Pitkovicemi a směřuje k dálnicí D1 u exitu Průhonice. V okolí podjezdu vzniklo nové parkoviště, přisvícený přechod pro chodce a parková úprava.
Nový podjezd železniční trati 221 v Uhříněvsi s novým přisvíceným přechodem pro chodce a parkovou úpravou okolí
V návaznosti na zprovoznění MÚK Malá Chuchle na Strakonické ulici v roce 2005 byla v roce 2007 zprovozněna ulice Mezichuchelská spojující tuto MÚK s ulicí Dostihovou, a tedy vzájemně Malou a Velkou Chuchli. Jedná se o dvoupruhovou komunikaci, vedoucí podél železniční trati Praha-Smíchov – Praha-Radotín. V blízkosti ulice Starolázeňské byla založena styková křižovatka, která v budoucnu umožní napojení nového přemostění jmenované železniční trati s návazností na ulici Starochuchelskou. Postupnou rekonstrukci několika pražských mostů zahájila v roce 2007 celková rekonstrukce Štefánikova mostu. Oprava mostu byla nezbytná s ohledem na jeho špatný stav, který byl způsoben mimo jiné i povodní z roku 2002. Bylo odstraněno veškeré příslušenství mostu (zábradlí, stožáry veřejného osvětlení, tramvajové koleje, trakce) a vozovkové i chodníkové vrstvy až na nosnou desku. Na ní byla přibetonována nová zesilující deska, která zvýšila únosnost celé stavby.
Zrekonstruovaný Štefánikův most
Roenka dopravy Praha 2007
Stavební práce na Městském okruhu v Troji
79
Na poškozených částech konstrukce i v pilířích byly provedeny sanační a injektážní práce. Zároveň byly přeloženy všechny inženýrské sítě. Opraven byl i celý podhled mostu, schodiště a rekonstruována vozovka, SSZ i chodníky křižovatky Řásnovka – Revoluční. Původní dlažba mostu byla nahrazena živičným povrchem a na vozovce byly obousměrně vyznačeny cyklistické pruhy. Rekonstrukci tramvajové trati na mostě a přilehlé kolejové křižovatky u Letenského tunelu provedl Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. Celkové náklady na tuto opravu dosáhly 380 milionů Kč. V průběhu roku 2007 nadále probíhala výstavba další dopravní infrastruktury hl. m. Prahy. V oblasti Troje začala betonáž tunelů Městského okruhu. Na severním předpolí Strahovského tunelu pokračovala výstavba mimoúrovňové křižovatky Malovanka a rozsáhlé stavební práce na Městském okruhu byly zahájeny v prostoru budoucí mimoúrovňové křižovatky Špejchar. Kromě výstavby Městského okruhu v úseku Malovanka – Pelc Tyrolka, probíhala na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje výstavba jižní části Pražského okruhu. Práce na stavbách 514 Slivenec – Lahovice a 513 Lahovice – Vestec – Jesenice, včetně mostu přes Vltavu, byly již v plném tempu. V prosinci 2007 byl proražen třípruhový tunel na stavbě 514. Zahájení návazné stavby 512 Jesenice – D1 se očekává v roce 2008. Nejvýznamnější stavbou na síti městské hromadné dopravy je pokračování trasy C metra v úseku Ládví – Letňany, který bude otevřen na jaře roku 2008. Dokončovací práce se soustředily zejména na terénní úpravy, obklady vnitřních i vnějších prostor stanic a dodávky technologií.
Otevřená stavební jáma metra u zastávky BUS Liberecká
Budova stanice metra Střížkov
V letních měsících roku 2007 proběhly také rozsáhlé rekonstrukce na tramvajové síti. Nejvýznamnější z nich byla přestavba tramvajové křižovatky na Palackého náměstí a přilehlých úseků tramvajových tratí v ulicích Na Moráni, v Lidické a na Palackého mostě. Nový kolejový svršek a zvětšení osové vzdálenosti kolejí v ulici Na Moráni umožnily po rekonstrukci provoz autobusové linky 176 mezi Karlovým a Palackého náměstím společně s tramvajemi, což výrazně urychlilo její provoz ve směru na Strahov.
Začátek opravy křižovatky na Palackého náměstí a výměna panelů BKV na tramvajové trati v Lidické ulici
80
Roenka dopravy Praha 2007
Na kolejové křižovatce Palackého náměstí byly přidány dva směrové oblouky (Jiráskovo náměstí – Palackého most a Jiráskovo náměstí – ulice Na Moráni), které výrazně zlepšují možnosti tramvajových odklonů při výlukách a mimořádných situacích v centru města. V souvislosti s tím bylo rekonstruováno SSZ a přidán nový signalizovaný přechod pro chodce na stavebně rozšířené tramvajové zastávky na Rašínově nábřeží. Na tramvajové síti došlo v roce 2007 ještě k dalším významným rekonstrukcím. Byla opravena trať v Korunní ulici mezi Florou a Vinohradskou vodárnou, kolejové křížení na Karlově náměstí a trať v Nuslích mezi Albertovem a Otakarovou. Některé tramvajové zastávky se dočkaly stavebního rozšíření a vstřícnějšího uspořádání pro cestující. Byla rozšířena zastávka Moráň a zrekonstruovány zastávky Sídliště Červený Vrch a Říčanova na Praze 6. Také zastávky Albertov doznaly rozšíření, jedna z nich byla pak přebudována na zastávku „vídeňského“ typu.
Tramvajová zastávka Palackého nám. a navazující SSZ
Rozšířená tramvajová zastávka Moráň
V roce 2007 byly rovněž dobudovány dvě pěší zóny s tramvajovým provozem. Jedna z nich dostala společně s otevřením centra Palladium finální podobu na náměstí Republiky, druhá výrazně usnadnila život chodcům na Strossmayerově náměstí. Bez přerušení pěšího provozu byla zahájena rekonstrukce Karlova mostu. V roce 2007 také započaly práce na prodloužení tramvajové tratě mezi Laurovou a stanicí metra Radlická. Probíhaly základní terénní úpravy a výstavba protihlukových stěn u budoucí tratě podél Radlické ulice.
Výstavba „Nového spojení“ v oblasti Krejcárku
Výstavba „Nového spojení“ směrem k Hlavnímu nádraží
V oblasti Husitské ulice nadále intenzívně probíhala výstavba „Nového spojení“, nejvýznamnější části přestavby železničního uzlu Praha. V roce 2007 byla z větší části dokončena montáž mostních objektů jak v úseku Praha-Hlavní nádraží – Vítkov, tak na druhé straně nových tunelů v oblasti Krejcárku. V souvislosti s realizací „Nového spojení“ došlo v roce 2007 také k rekonstrukci kolejového zhlaví železniční stanice Praha-Masarykovo nádraží. Na Hlavním nádraží pak v závěru roku 2007 doplnila probíhající rekonstrukci odbavovací budovy také oprava kolejiště a nástupišť, nejprve nástupišť III. a IV.
Roenka dopravy Praha 2007
81
13
FINANCOVÁNÍ PROVOZU A ROZVOJE MĚSTSKÉ DOPRAVY Provoz městské dopravy a realizace dopravní výstavby byly v roce 2007 financovány z rozpočtu hlavního města Prahy, k němuž přispívaly zdroje státního rozpočtu a z vlastních zdrojů Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s. a dalších městských organizací. K financování jsou dále využívány výnosy z obligací, dotace z fondů EU a úvěry EIB. Rozpočet hlavního města Prahy, upravený k 30.06.2007, dosáhl na výdajové straně 61,5 mld. Kč, z toho 20,3 mld. Kč (33 %) tvořily výdaje v kapitole 03 Doprava, která tak byla i v roce 2007 nejsilnější kapitolou výdajové strany městského rozpočtu. Na běžných výdajích hlavního města Prahy se doprava podílela 27 %, ve výdajích kapitálových činil podíl dopravních investic 45 %.
Rozložení výdajů v městském rozpočtu v roce 2007 (rozpočet upravený k 30.6.2007) Celkové výdaje -đSTSKÖ INFRASTRUKTURA å
$OPRAVA å
2OZVOJåOBCE å
´KOLSTV¤ åMLÖDEÅ AåSAMOSPRÖVA å
0OKLADN¤åSPRÖVA å
:DRAVOTNICTV¤ AåSOCIÖLN¤åOBLAST å +ULTURA åSPORT
6NITĢN¤åSPRÖVA å (OSPODÖĢSTV¤ å
Podíl dopravy na běžných výdajích
"EZPEĎNOST å
AåCESTOVN¤åRUCH å
Podíl dopravy na kapitálových výdajích
/STATN¤ å
$OPRAVA å
/STATN¤ å
$OPRAVA å
Z uvedené částky 20,3 mld. Kč bylo 10,6 mld. Kč určeno pro krytí běžných výdajů a 9,7 mld. Kč na výdaje kapitálové. Na čerpání běžných výdajů se v dopravě každoročně podílí rozhodující měrou dotace provozu hromadné dopravy osob na území města a v jeho okolí. Na tento účel bylo v upraveném rozpočtu vyčleněno 8 mld. Kč, na správu, údržbu a provoz komunikací přes 2 mld. Kč. Z výdajů kapitálových byly hrazeny zejména rozvojové investice, tj. výstavba nových komunikací, metra a dalších dopravních zařízení (60 %) a dále rozsáhlejší opravy a rekonstrukce dopravních cest a zařízení a obnova technického vybavení (36 %). Ve výdajích kapitálových v rozpočtu převažovaly výdaje určené pro zlepšení komunikační sítě a podmínek pro provoz silniční dopravy. Z celkové částky 9,7 mld. Kč bylo na obnovu a rozvoj hromadné dopravy vyčleněno 4,2 mld. Kč, na investice do komunikační sítě 5,5 mld. Kč.
82
Roenka dopravy Praha 2007
Celkově v rozpočtu na rok 2007 převládaly výdaje na zabezpečení provozu, obnovy a rozvoje hromadné dopravy osob, jejichž podíl na celkových výdajích určených pro dopravu činil 60 %.
Struktura výdajů na dopravu v městském rozpočtu v roce 2007 (rozpočet upravený k 30.6.2007) Celkové výdaje (ROMADNÖåDOPRAVA å
/STATN¤åV«DAJE å
+OMUNIKACE å
Běžné výdaje
Kapitálové výdaje
(ROMADNÖåDOPRAVA å
/STATN¤ V«DAJE å
+OMUNIKACE å
(ROMADNÖåDOPRAVA å
/STATN¤ V«DAJE å
+OMUNIKACE å
Podrobnější rozbor položek v rozpisu kapitoly výdajů ukazuje, že takřka 11 mld. Kč směřovalo k zabezpečení provozu, běžných oprav a údržby dopravního systému města, 3,5 mld. Kč k zajištění rozsáhlejších oprav, rekonstrukcí a obnovy technického vybavení, a bezmála 6 mld. Kč bylo vyčleněno na investice rozvojové.
Struktura celkových výdajů na dopravu v rozpočtu 2007 (rozpočet upravený k 30.6.2007) 0ROVOZ å¢DRÅBA BđÅN£åOPRAVY å
/STATN¤ V«DAJE å 2OZVOJOV£åAKCE å
Roenka dopravy Praha 2007
2EKONSTRUKCE ROZSÖHLEJݤåOPRAVY å INOVACE å
83
Vývoj struktury výdajů na dopravu v rozpočtech hlavního města Prahy åMLDå+Ď
åMLDå+Ď
åMLDå+Ďå
åMLDå+Ďå å åMLDå+Ď
å
åMLDå+Ď å
å
å å å
å
å
å å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
å
OSTATN¤åV«DAJE
PROVOZ åBđÅN£åOPRAVY
REKONSTRUKCE åINOVACE
ROZVOJOV£åAKCE
Ze státního rozpočtu byly hlavnímu městu Praze poskytnuty účelově vázané příspěvky v oblasti hromadné dopravy osob na výstavbu metra, údržbu jeho ochranného systému a na nákup nových tramvají (390 mil. Kč), z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2007 obdrželo město 1,32 mld. Kč na údržbu, opravy a výstavbu komunikací. Stát se též podílí na výstavbě silničního okruhu kolem Prahy, za jejíž financování převzal v minulosti plnou garanci. V roce 2007 bylo na stavbách Pražského okruhu vyčerpáno celkem 2,760 mld. Kč investičních prostředků, z toho 958 mil. Kč z úvěru EIB a 417 mil. Kč z kohezního fondu.
Výstavba nových podchodů a rekonstrukce III. a IV. nástupiště na pražském Hlavním nádraží
Ze státních prostředků byly hrazeny i stavby železničního uzlu Praha (Nové spojení, přestavba Hlavního nádraží, IV. koridor). K pokrytí investičních nákladů dopravního systému města přispěl z vlastních zdrojů i Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. (2,1 mld. Kč), který mj. z vlastních zdrojů pokryl 37 % nákladů vynaložených v roce 2007 na obnovu vozového parku MHD. Na financování příměstské dopravy se podílely obce v okolí Prahy, jejichž obyvatelé tuto dopravu v rámci PID využívají a na zajištění základní dopravní obslužnosti v příměstské oblasti přispěl do rozpočtu hlavního města Prahy a okolních obcí i stát.
84
Roenka dopravy Praha 2007
PROJEKTY EU A DALŠÍ PROJEKTY HL. M. PRAHY Projekt „Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze“ v rámci OPD
14
V průběhu let 2006 a 2007 se TSK hl. m. Prahy účastnila procesu přípravy a programování Operačního programu Doprava. Ve spolupráci s odborem dopravy MHMP, odborem FEU MHMP a v koordinaci s ÚRM HMP bylo dosaženo vyčlenění samostatné prioritní osy číslo 5 pro hl. m. Prahu pod názvem „Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze“. Výsledná finanční alokace na tuto prioritní osu činí (po navýšení vyrovnávací alokace ERDF) celkem 330 milionů EUR. Tuto částku budou čerpat dva subjekty, a sice TSK hl. m. Prahy a DP hl. m. Prahy. Předpokládá se, že TSK hl. m. Prahy pokryje první dva roky čerpání této alokace a na něj v čerpání naváže DP hl. m. Prahy s projektem prodloužení trasy metra A. Konkrétní projekt, který bude tuto alokaci za TSK hl. m. Prahy čerpat, byl nazván „Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze“ s celkovým rozpočtem 1,3 mld. Kč při dotaci ve výši 85 % (cca 1 mld. Kč) z Operačního programu Doprava. Jednotlivé oblasti čerpání prostředků v rámci TSK a rozsah pořízených prvků a zařízení byly definovány takto: Oblast 1 – HDŘÚ Praha Oblast 2 – Řízení prostřednictvím SSZ Oblast 3 – Řízení a monitorování dopravy v tunelech Oblast 4 – Poskytování dopravních informací Oblast 5 – Sběr dopravních informací
Oblast 6 – Regulace nájezdů na Jižní spojku – Ramp metering Oblast 7 – Liniové řízení na městském okruhu a radiálních komunikacích Oblast 8 – Rozšíření funkcionality radiové sítě TSK Oblast 9 – Optická síť Oblast 10 – Meteorologická čidla
Regionální projekt EU Connect V rámci aktivit v telematické oblasti se hlavní město Praha v roce 2007 podílelo také na regionálním projektu CONNECT, který klade důraz na služby tzv. „Infomobility“. Jeho program zahrnuje nezbytné studie a pilotní projekty pro zavádění systémů poskytujících vysoce kvalitní informace o dopravní situaci a informace pro cestující.
$ //&$5 //
Některé z činností studijního charakteru jsou z 50 % spolufinancovány ze zdrojů tohoto projektu (především studijní a ověřovací projekty při zprovozňování a plném provozu DIC Praha). V závěru roku 2007 probíhala třetí, poslední, fáze projektu, během níž byly spolufinancovány činnosti související s pilotním zaváděním technologie anonymního sledování dopravy s využitím mobilních telefonů (CFCD). PROJEKT JPD 2 – Dopravní modelování Projekt Dopravní modelování byl realizován Ústavem dopravního inženýrství hl. m. Prahy. Po sloučení ÚDI Praha s TSK hl. m. Prahy k 1.1.2008 pokračuje ve využívání výstupů projektu tato organizace. Projekt Dopravní modelování je zahrnut do Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 (JPD 2) regionu soudržnosti Praha. Úloha je začleněna do priority 1 – Revitalizace a rozvoj městského prostředí a do opatření 1.1 Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí. Hlavním cílem Projektu JPD 2 – dopravní modelování bylo zkvalitnění efektivního specializovaného nástroje, který formou dopravního modelu umožňuje prověřovat variantní způsoby optimalizace a regulace dopravy ve městě.
Roenka dopravy Praha 2007
85
Zpracování projektu, jehož realizace probíhala od dubna roku 2005 do února roku 2007, bylo zaměřeno na dopravní poměry panující v současnosti na vybraných křižovatkách v Praze. Konkrétní podmínky na těchto křižovatkách jsou dány různými charakteristikami a parametry, mezi něž patří: způsob řízení provozu na křižovatce (neřízená, řízená světelnou signalizací), stavební uspořádání křižovatky (průsečná, okružní, počet a šířkové uspořádání vstupujících ramen), dopravní zatížení v jednotlivých směrech, výskyt tras hromadné, zejména tramvajové dopravy, intenzity chodců a cyklistů atd. Tyto charakteristiky a parametry potom vytvářejí celou řadu kombinací, které byly v modelu popsány takovým způsobem, aby jeho výstupy co nejlépe odpovídaly reálnému provozu. V rámci projektu byl tedy vytvořen modelový nástroj, který zohledňuje uvedené parametry ovlivňující provoz konkrétních křižovatek. Tento nástroj se nyní využívá k testování vybraných záměrů, dopravních opatření a plánů v zájmu zajištění rozvoje dopravy ve městě ve smyslu principů dopravní politiky hlavního města Prahy. Projekt byl spolufinancován EU (Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF), hl. m. Prahou a Českou republikou. Více informací o JPD 2 lze nalézt na www.strukturalni-fondy.cz/jpd2 a na webových stránkách řídícího orgánu JPD 2 – Ministerstva pro místní rozvoj – www.mmr.cz. V současné době probíhá fáze tzv. „udržitelnosti projektu“, kdy se sleduje zachování a využití přínosů projektu.
86
Roenka dopravy Praha 2007
Bezpené komunikace pro Prahu… …aby se Vám lépe jelo. TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HL. M. PRAHY
* isté, sjízdné a bezpené ulice * Od správy tunel a telematiky až po zele a pítka * Služby laboratoe, pronájem autobusových zastávek * Nov i dopravní inženýrství (ÚDI) – rozbory, podklady, studie * On-line dopravní informace na www.tsk-praha.cz * Na nové adrese: ásnovka 770/8, 110 15 Praha 1
Ovládáme obor
Dáváme konkrétní podobu představám o moderní architektuře a nacházíme řešení pro stavby na samé hranici technických možností. Důkazem je také nový úsek IV. C2 pražského metra se stanicemi Střížkov, Prosek a Letňany.
Metrostav a.s. Koželužská 2246 Praha 8
www.metrostav.cz
AŽD Praha silniční doprava železniční doprava telekomunikace
Inteligentní dopravní systémy
Systémy rozpoznání obrazu Měření úsekové rychlosti Identifikace průjezdu na červenou Vyhledávání odcizených vozidel Informační systémy v dopravě Aktivní přechody pro chodce Sběr a vyhodnocení dopravních dat
Parkovací systémy
Vjezdové systémy s rozpoznáním RZ Technologie pro parkovací domy Naváděcí systémy
Systémy řízení dopravy
Řízení dopravní sítě Liniové řízení Tunelové systémy Management řízení dopravy Preference MHD Zabezpečení výjezdů vozidel IZS
Inženýrské činnosti a projekční práce Instalace, montáž, údržba a servis dodávaných technologií
Bezpečně k cíli www.azd.cz
www.subterra.cz
Nedržíme se pi zemi
Subterra a.s. Bezová 1658 147 14 Praha 4 - Braník
Dálniční stavby Praha
Stavíme pro budoucnost
Váš spolehlivý partner v oblasti výstavby: Provádíme výstavbu a rekonstrukci: •silnic a dálnic •obchvatů měst •letištních ploch •železničních a tramvajových tratí •ploch pro průmyslová a obchodní centra Ve stanoveném termínu a vysoké kvalitě provádíme povrchy komunikací a ploch pomocí cementobetonové nebo asfaltové technologie.
Dálniční stavby Praha, a.s. Na Bělidle 198/21 150 00 Praha 5 tel.: (+420) 224 266 939 fax: (+420) 224 266 946 e-mail:
[email protected] www.dsp.cz
R
© TSK hl. m. Prahy, 2008 Texty, grafické výstupy a údaje v nich obsažené je možno šířit jen s uvedením pramene: Technická správa komunikací hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství (TSK-ÚDI) Ročenku připravil: TSK hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství (TSK-ÚDI) z Autorský kolektiv: Ing. Jan Adámek, Olga Boučková, Miroslav Božovský, Ing. Jana Coufalová, Jiří Dytrych, Ing. Marek Karban, Ing. Vladimír Kadlec, Ing. Eva Kosteasová, Ing. Jan Kreml, Ing. Jiří Medek, Ing. Jug Mikuškovic, Ing. Ladislav Pivec, Ing. Lubomír Šembera, Ing. Martin Šubrt, Ing. Jitka Tomsová, Ing. Jan Trešl, Ing. Jiří Zeman z Redakce: Ing. Zdeněk Balcar, Mgr. Eva Černá, Ing. Martin Šubrt z Podklady: Airports Council International; Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.; Czech Consult, spol. s r. o.; České dráhy, a. s.; ČSAD Holding, a. s.; Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.; Evropská vodní doprava, s. r. o.; Letiště Brno a. s.; Letiště Karlovy Vary, s. r. o.; Letiště Ostrava, a. s.; MHMP; Ministerstvo dopravy ČR; O‘Hare International Airport; Parking Praha a. s.; Penco Praha, s. r. o.; Policie České republiky; Policejní prezidium ČR; Povodí Vltavy, s. p.; Pražská paroplavební společnost, a. s.; ROPID; Ředitelství silnic a dálnic ČR; Správa Letiště Praha, s. p.; TSK hl. m. Prahy; ÚDI Praha; ÚMČ Praha 1, 2, 3 a 7; ZHMP zFotografie: TSK-ÚDI z Výroba: SOFIPRIN Praha z Vydáno TSK hl. m. Prahy v počtu 1 500 ks z Praha 2008
TECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Úsek dopravního inženýrství 110 15 Praha 1, Řásnovka 8 Tel.: +420 257 015 094
[email protected] www.tskpraha.cz
