I I I I I I I I I I I I
VysokdSkolab6nsk6- Tec:hnick6 univerzitaOstrava Hornicko- geologick6fakulta Instifut geodeziea dfilniho m6iictvi
Katastrnemovitostil. (uieb:tl texty)
;
t I I I I
I
I
t I
Ostrava2001
D o c . I n r ; .J o s e N f o v a k ,C S c .
I I I I I I I I I I
t I I
t t t I I I
1
I I
T
I
t t t I I I I I I I I I I
t t I I
t t I
1. Uvod
Pozemkove katastry (z latiny capitastrum- listina dariovii podle hlav) jsou piedev5im veieinopriivnim institutem slouZicfm ptvodnd r".ihradndkdarior-im ridelim, pozddji i k ndkterym pr6vnim, hospod6iskyma technickfm ridehim.
V minulosti slouZily tehdy zniimd evidendni instrumenryo nemovitostechpiedev5im dvdmazrlkladnimfdehim: o
Majetko-pr6vnfm, r
.
Dailovym (fisk:ilnim). t
Pro kaZdf z nich byla evidencevedenasamostatnd. Pro majetkopr6vniridelybyly vedenytzv. veiejnd knihy (zemskddesky, pozemkovdknihy, Zeleznidnia hornf knihy). Veiejnd knihy se formovaly v historickdmvyvoji od 2. poloviny 13. stoleti pies zemskd desky, gruntovni a vesnickdknihy a urb6ie k modernimpozemkov,-im knih6m 19. a20. stoleti,jejichZ hlavnim rikolem bylo chrdnit majetkovf priiva vlastniki nemovitosti.Katastr nemovitosti byl na rozdil od veiejnych knih o nemovitostech zafizenim st6tnim, ktery slouZil kvymdiovdni dani, poplatkfi a diivek (zejmdna dandz nemovitosti).
Evidencepozemkria staveb(nemovitosti)m6 v naSichhistorickychzemichstaletou tradici, jejiZ podritky sahajf hluboko do stiedovdku. Vyv_ijela se od dob vlddy piemyslovcri aZ do dneSni doby - vydrini zirkona ewn e. 344/gt:h katastru nemovitosti eR., ve zndni pozdEjiichpiedpisti.
Nauka o katastru nemovitostfje jednou ze zemdmEiickfchvddnich disciplin, kterri zahrnujev sobdhistorickd,pr6vni, informadni a geodetickdpoznatky.Ka,tastlqe!p_v-!t-os!i_i\ jako qisledek historick6hovyvoje, jj souboremridajri o nemovitostechv iR, ktery zahrnuje jejigh sor'rpis,popis' jejich geometrickda polohovdurdeni a eviduje vlastnick6a jinri vdcn6 prilva k nemovitostem.Katastrnemovitostimd nezastupitelnd postavenia funkcev pr6vnim a ekonomickdmi6du eR.
Soudasnykatastrnemovitostiin je pokradoviininipozemkovdhokatastrupodiez6korrad. 117/1927Sb. zobdobf ,,prvni republiky", ktery kontinuiilndnavazujena tm.,,evidenci katastrudand pozemkovd"podle z6konad. 83/l8g3 z obdobi Rakouska-Uherska.
celost6tn(mmapovym dilem' kter6 Katastriilnimapy jsou z6kladnima nejpodrobndjsim nemovitosti'kteni je dnesch6pdnjako slouZik lokalizacinemovitostfevidovanychv katastru soud6strodicihose ,,St6tnihoinformadnihosystdmuCR"'
2. Historicklipiehledvyvojekatastruna fzemi eesk6republiky 2.1. Prvni katastrYnu naiem rtzemt dani" poch6ze.jiz doby Piemyslovcri' Prvni historicky doloZen6informace o ,,vybir6ni L6n tehdypiedstavovalasi 18 ha' uv6di se, zr daf, z l6nt zavedlv roce 1022kniLeoldiich Syst6mbyl nepiesnya byl neust6lekritizov6n' komora"n6vrhna zamEiovSnizemd V roce 157i a opakovandv roce 1573 podala',eesk6 na podklademdieni' N6vrh byl a rrybirani dani zl6nfr,jejichZ vymdra by byla :rtanovena pravidelndhorezimu lybir6ni dani' popi' dvorskou komorou zamitnut,protoZese obavala dai znemovitostipostihovalapouze rozsiieniokruhu zdaiovanych.AZ do konce 18. stoleti (dominik6lni)' ptdu poddanskou(rustik6lni)a nikoli pridu panskou ktery stanovovaldan6 podle podtu V td dobd existovalv iech6ch tzv. usedlostnisyst6m, Na Morav6pak pfisobiljiny system, usedlosti,pii demzkaZdlf60 dil ceny usedlostibyl dani. majetkov6jednotky "zbrojni kfiil"' kter6 ktery urdoval dane podle podtu poddanlich a podle piedstavovalahodnotu asi 20 000 zlatych' zavedeni l berni rulv neboli Vlznamnym meznikem v historick6m Vivoji bylo ruly rrych6zelyzlzv' 'jeneriilni l.rustik5lniho katastru v roce 1654. Vysledky l. bemi pouzerustik6lnipfidy' Vfznam 1' berni vizitace",dili celkovdpiehlidky pozemkri.Tykala se do bernihorezimu pro dalSiobdobi ruly spodivav pravni strance,nebot' 1. bemi rula vnesla a zdanitelna' trvalenesvobodn6 naclale pr6vni charakterpfrdy.Pfrda zapsanavberni rule byla v roce 1684 vznikla 2' berni rula l. berni rula nemdladlouhehotrviini. Po tiiceti letech jednalo o upravuazpiesndni1' berni ruly' neboli 2. rustik6lnikatastr.V podstatdse
I I I I
t I I
t I rl
I
Ani 2. bernf rula
nevydrZeladlouho. Pifdinou jejiho zdniku byly niuory osvicend
panovniceMarie Terezie. Prvnim vyraznym pokusem cisaiovny Marie Terezie v oblasti dariovdbylo zavedenitzv.3. berni ru v historii do5lok vizitaci, piiznini a sloZitymverb6lnimpopis&mpozemkfi,piibylo i d6stedn6 mdieni pozemkri.Dal5im dinem Marie Terezie byl pokus o vltvoieni katastru dominik5lni ptidy' Pro odpor SlechtyvSak tato snaha nebyla korunovd.na rispdchem.pr6ce na katastru probihaly vletech 1715 - 1748. Vyhlii5enimjeho platnostidoSlokdaliimu z6sahu.operat nebyl stdtnimtajemstvfma stranymohly pod6vatpo dobu tii let niimitky. Stavovdse zjevnd ob6vali okamZiku,kdy dojde k vywoieni katasrrudominikdlni pridy. proto navrhli ,jeneriilni vizitaci rustik6lu"jako ndpravu chyb 3. berni ruly. Na zriklactii,jeneriilni vizitace" vznikd ,^. ..4. b.*i ,ulu n.bo 2. t.r"ri6nrkV ku,ur,, ,urtik6lni. platnost tdto ruly byla vyhl65enav roce 1757a Marie Terezieji poklidala zaurd,it6, provizorium. Byl vyfvoien d6stednykatastr dominik6lni pftdy pod z6minkou potieby stanovenirozhrani nebo rryrovnani mezi rustikiilema dominikiilem.Tato evidenceobdrZelan6zev dominicale., ,,Exaequatorium neboli,,vyrovn6ni panskd,,. Z tohoto obdobi pochiui niivrh zemEmdiidePetr Ka5para Svdteckdhoz Tiebond na celkovd zamdienia mapoviinizemdmetodoumdiick6ho stolu.
I
T
2.2 Josefskjt katastr
I
T
t
Zhlediska katastriilniproblematikyje vyznamnypatentzroku 1783 o zruseni zemskdho ziizeni a tfm i zru5enipr6v stavfi, kteqi lyvolal prid dosavadniho ,,berniho,,syst6mu.V roce 1785 vydal osviceny cisai Josef II. patent,Icteryznamenilzlom v konstrukcitehdeiSi berni
I
politiky zejmenav tdchto bodech:
I
a) stanovil na rozdil od piedchozichkatastrfirovnost v pr6vnimpostavenfptdv bez ohledu na to, zda sejedn6 o rustikiil nebo dominik6l.
I t
I I
t I I I
b) za zfklad urdeni danf stanovil nikoli pansfvi, ale technickydefinovatelnouplochu obce (pozddj5iho katastrrilnihorizem0.
c) poprvdv naSichddjin6chuloZil wm€ieni pridvjako zSkladpro konstrukcibernfpolitiky.
Nejdiive byly stanovenya zamdienyobecni hranice, kterd aZ na povolen€zmdny plati v podobEhranic katastr6lnihorizemi dodnes.Pozemky byly zamEienyjednotnou metodou tuarumdiili sedl6ciiet6zcem mdiickdho,,stolu",pozemkymeniiho rozsahua pravidelndjS[ho nebo kalibrovanymprovazem.V terdnuvznikal polni n6drt zvanybrouillon(obr' 2.1).
'j-#:;,d;'
(^'"',t
.r dt.ttt
)".,.)r'
v/^ (r
, \ , r l t
Cbr. 2.1 Ukrizkatzv. polniho nadrtu(brouillonu)v josefsk€mkatastru
Obr.2.2 Uk6zkaz josefsk6hokatastru(1785) katastru.Tentokatastrna z6kladd Patentemz roku 1789byla zavedenaplatnostjosefskdho Hlavnim mdienf zjistil v iech6ch o 60 %oberni pidy vice, neZ bylo v katastruterezi6nsk6m.
I I I I I I I I T T I
t I I I I I I I I I
nedostatkemzhlediska geodetickdho je poruSenizdsadyi postupu ,,2 velkdho do maleho,, (obr.2.2).
2.3 Terezidnsko-josefskjt katastr
Po smrti cisaie JosefaII. zah6jilistavovdboj proti josefskdmukatastru.Leopold IL zruiil josefsky katastr a patentem v roce 1790 zavedl opdt tereziiinsky katastr avsak s vymdrami katastru josefskdho, zavedl opdt diferencovanou berni politiku, kterd znamenaji odli5nd podminky podle zaiazeni:pro poddanskouptidu platilo ordinarium a pro dominik6lni pridu extraordinarium.Tfmto zptisobemvznikl kiiZenecobou katastri: tereziiinsko-joseii;ky katastr, kteni platil aZ do roku i846.
Na obr. 2.3 je uvedenschdmaticky(piehledn6)historickyvyvoj prvnich deskych katastrri.
I. berni rula (I. rustik6lnikatastr)
r . 1654
r ' /rL,
/'"1 /-tt'vztQtc"'
III. berni rula (I. rustik6lnikatastrterezi6nskf) r. 17]H .W IV. berni rula (II. rustik6lnikatastrterezi6nsky)r . 1 7 5 7 Exaoquatorumdominicale(vyrovndnip6nsk6) Josefskykatastr 1785 |-leq Terezi6nsko- josefskykatastrr. 1790 O b r . 2 . 3Historicky vyvoj prvnich deskychkatastni 2.3. Stabilnl katastr
PodStekstabilnfhokatastruse uv6di r. I 810,kdy byla ustavenana pokyn c fsaieFranti5ka I. tzv.,,Wurmserovakomise". Legislativnidinnostvyvrcholilavroce 1817, kdy byl vvdrin patent Franti5ka I. o pozemkovddani,, Podle tohoto patentu mdly byit podrobeny dani pozemkovd vSechny,,plodndplochy,, bez ohledu na piisluSnostpozemku k rustik6lu nebo dominik6lu. Pro mapovini bylo zvoleno Cassinihopiidnd viilcovd zobrazeniv Soldnerovd
8
ripravd.Pro zmen$eniddlkovehozkesleni bylo cel6
'6zemiiile rozddlenona 7 p6sfi'znichZ
souiadnicovysystem' kaldy tvoiil samostatny v Homich pro eechy byl urden p6s s pod6tkemv trigonometrickdmbodd Gusterberg bodd na v6Zi kostelasvatdho Rakousich,pro Moravu - p6s s podatkemv trigonometrickdm mapa vmdiitku 1:2880'M6iitkov6 stdpanave Vidni. vfsledkem mapoviinibyla katastriilni o qim€ie jednoho rakouskdhojitra dislo vznikl o zpoLadavku,aby dtvercov6plocha v ter6nu jednoho palce' Jitro mdlo stranuo d6lce se zobrazilana mapdjako dfvercov6plochao strand x 6 x12 = 2880'tedy I palecv 40 s6hri,s6hse ddlil na 6 stopa stopana 12 palcfi.Takie:40 mapdse rovn62880palcfrmv piirodd' pozemkt podrobenychdani s ud6nim Katastr m6l fvofit st61ya dokonaly seznamvsech a piedstavu'ze bude navZdy jejich velikosti, polohy a dist6hor^j'nosu.Pro svou dfikladnost katastrem"' slouZitsv6muirdelu,byl naz-tan,,stabilnim zisady' Piedmdtem zdandni byl Z josefsk6ho katastru byly pievzaty ndktere osvEddend rozdElenizemd na katastr6lniobce pozemek, pro kter,-ibyl urcen disw Wnos. Bylo pievzato parcelami, byly oznadeny tzv' (dnes katastr6lni uzemi), zobrazen| pozemky naman' ve dvou diselnlich vedeny samostatnd parcelnimdislem.Pozemkov6a stavebniparcelybyly iad6ch.
KatastrrozliSovalpozemkydanipodroben6apozemkyoddandosvobozen6.M
pozemkypodrobenedanipatiilaplidaplodnSatzv.parifik6ty(pozemkypouZivandkjinj se sousednimi a lesnickym,kter6 m6ly bft zdanEnypodle porovn6ni dehim neZzemEddlskym role (orn6 - parifikaci). Plodn6 prida byla dlendnana [to kultury: zahrady'vinice' !94e=ppky pfida),louky,pastviny,lesy.Kparifik6timpatiilynapi.zastav6n6plochystavebvde cesty, kan6ly, dr6hy atd' K pozemkfim dvorri, stavebni mista, plochy lomfi, soukromd bez uZitku,iedistdiek a potoki' veiejne osvobozenymocldandpatiila neplodn6pfrcla,rybniky kostely,hibitorry' budory slouZicist6tu' kan6ly, n6mEsti,nhvsi, veiejn6 cesty, statni drehy, veiejnd vzddltlaci ustavYatd' a doplfiov6nipo dobu vice neZ150 let' ProtoZemapytohotokatastru,po iad6 piepracovani naasiT}Voizemi,jepotiebn6ivsoudasnedobd st6lefvoii z[kladdneinichkatastralnichmap jejich privodni vnitini hodnotu,ale i zpisoby zn6t nejen,jakbyly tyto mapy zhotoveny,a tim i
I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I
a metodyjejich dal5ihodoplf,oviinfa piepracov6ni.Mnohd je ziejmez instrukcivydanychpro provilddni katastrillnfch mdieni.
Po vydrlni patentubyla lydiina prozatimnimdiick6 instrukceze dne 28. bieznalglg a po zfskSnidobn-ichzku5enostise zam6ienimpozemkriv rozsahudwerednfvideriskdmfle (asi 50 km2;)byla vydiina definitivni mdiick6 instrukceze dne28. rinora1824pod n6zvem,,Instrukce k provriddnizemskdhovymdiovdninaifzendhopodle nejvy55ihopatenfuze dne23. prosince 1817". Tato instrukce stanovilamdiitko l:2880, pouze pro rozsiihldlesy a pastviny pro a horskiiizemi se mohlo pouZitmdiitko polovidnf 1:5760(toto se v deskychzemich nepouZilo). Piesnostzobrazeniddlek byla stanovenatak, 2e rozdil mEiendd6lky a d6lky odsunutd na map6nemdl piekrodit l/200 delky a pouze u pozemkt mald ceny mohl rozdil dinit az l/100. Pivodnf instrukce z roku 1824 byla piepracov6naa podstatnddoplndna, aby vyhovovala i odchylnympomdrim vuherskfch zemich. Jako prozatimni pak byla rydiina vroce 1g56 a jako definitivni v roce 1865,tedy jiL po zaloleni katastru v rakousklichzemich. platila pro celd rizemi Rakouska-Uherska,tedy pro zaloleni katastru v uherskfch zemfch a obnovu katastruv zemich rakouskych.Pro mdstaa cennou pridu umoZriovalapouZitdal5ich mdiitek I:720 a l:1440. Mdiickd instrukce propracovalya zavedlypromyslendkontrolni postupy v pribdhu celdhoprocesu,jejichZ principy se pouZfvajidodnes.
Geometrickymziiklademmap stabilnihokatastrubyla trigonometrick6sit'a bezprojekdni 4i souiadnicov6soustavaCassiniova-Soldnerova. Bylo vyrZito piedchozichtriangulaci1., II. a III. iridu. Triangulace I. i6du byla dastedndopravenaa novd byly vypodtenysouiadnicesftd II. a III. iridu. Sferickd excesy byly zanedbilny a souiadnice byly podit6nyjako rovinn6, byla zanedbiinakonvergence.Znadnezkreslenirihlt, ddlek i ploch narristajicise vzd6lenostiod poddtku soustavy, lyZadovalo zvoleni vfce souiadnicovych soustav. Rozhrani mezi soustavami nemohlo byt \ymezeno polednfky a rovnobdZkami,jejichz obra4 si neodpovfdaly,a muselo blt stanovenopevnd a trvale v terdnu zemskfmi hranicemi. pro i iechy bylo pouZitosoustavys podiitkemna bodu Gusterberg,pro Moravu a Slezskosoustavy se stiedem vdZe kostela Sv. Step6nave Vidni. Potiebn6 zhu5tdnisftd body IV. iiidu se prov6ddlografickou triangulacistolovou metodou vmdiftku 1:14400.Stabilizacebodti byla provedenase znadnym zpoLddnim,ai po dokondenipodrobndhomdieni. V iech6ch byly trianguladnfpr6ce provedenyv letech 1824 aZ 1840, stabilizaceprobihalaod roku lg45 do 1862.Na Moravda Slezskuskondilatriangulace v roce 1829,se stabilizacibodfise zapodalo teprveroku I 850.
l0
Podrobndmdieni bylo provedenometodoumdiickdho stolu, kdy mapa vznikala piimo v terenu. Mdieni detailu piedchAzelodoplndni sitd dalSimi geometrickimi body, kterd se urdovalyprotfn6nimze 3 bodft neborajony.D6lky se mdiily lati neboietdzcem.Pro podrobnd mdieni v polni trati se pouZivaloprotfn6ni,lesy se mdiily zpravidlapo obvoddrajonov6nim, nebo s vyuZitim orientace busolou. V zastavdnetrati se urdil stolovou metodou obvod, popiipadd uvniti trati i vyznadnl budory, a vfidila
a zamdiila se sft' zrimdrnych piimek.
souiadniceminebokiiZouimi mirami. Polohastavebnichparcel a zahradpak byla stanovena Piesnd se mEiily jen obytnd budory, st6je a hospod6iskebudory se odkrokovaly. Pfidorys venkovskyichstavenibyl urdov6ni s okapy.Rozdil mezi delkoupiimo m6ienoua odsunutou nesmdl piesahovat1/200 ddlky, v tratich s malfm nebo Z6'dnymuZitkempfidy smdl rozdil dinit aZ l/100 ddlky.
Mimo katastrflnich map se rryhotovovalyindikadni ndstiny (skizzy), pozddji nazyvan1, piirudni mapou.Byla to kopie katastr6lnimapy podlepen6aroziiznuta na dtvrtky. SlouZily k vy5etiov6niv ter6nu,zapisovalyse do nich jmdna vlastnikt, domovni disla, pojmenov6ni tratf, rozli5eni kultur, atd. Byly vyrazn1,kolorov6ny,obvody majetku byly obtaZenysiln6jSi darou. Komisi v terdnu ovdien6 a schviilen6 skizzapak byla podkladem ke kancel6iskdmu dokondeni mapy a sestaveni parcelnich protokohi. PouZivalase v5ak i pro vceiov6ni (oceriovdni)pozemkt a dal5fpr6cev terdnu.
Katastr6lni mapa byla doplnEna parcelnimi disly. Pozemkov6parcely byly oznadov6ny s piiddlov6nim v pfivodnichmaprichdervenymiparcelnimidisly,stavebnidernymi.Soudasn€ disel se vyhotovoval parcelni protokol, privodnd samostatnypro pozemkovd parcely a samostatnypro parcely stavebni.Vypodty vlimdr se podle instrukcez roku 1824 provriddly tuZkovlm rozddlenimparcel najednoduchdobrazcea plochase poditalazodsunufychddlek' Vymdry se uzaviraly na stejnfm zptsobem urden6 plochy trati. PouZitf planimetru a zji5t'ov6nfsr6Zkypapiru se zavedlopozddji,aZ instrukciz roktt 1865. Podle parcelnich protokolirse sestavilydal5i soud6stipisemn6hooper6tu,piedev5im..hlavnikniha drZebnosti". kte16pak nahradilado td doby vedenoupozemkovouknihu.
Zatimco mdiick6 pr6ce byly ve stabilnim katastru provedenyv mimoi6dnE kr6tk6 dobd kvalitnd a na frovni tehdejSich technickjch moZnosti, pr6ce vceflovaci mdly mnoho nedostatkfi.Zji$tdnf dist6hovynosu nebylojednotnda jiL pii zavedenikatastrupro znaenou
dobu od zji5tdnfa pro zmdny ve zprisobuhospodaienfnevyhovovalopotiebdspravedlivdho rozvrZenldani.
2.4 Reambulacestabilnfho katastru (1569 - lgS2)
ProtoZestabilnf katastrnebyl spolehlivddoplrioviinnastalymizmdnami,zejmdnanebyla dopliovrlna katastr6lni mapa, neshodoval se postupnd se skutednosti. poZadavkrim neodpovfdalyani pozemkovdknihy, kdy vznikaly pochybnostio rozsahuknihovnfhotdlesa a sch6zely podrobndjSfridaje o pr6vech. Hlavnim nedostatkemkatastru,ktery byl piedev5fm dtvodem pro jeho revizi (reambulaci),.byl nizklf a nestejnomdrnfodhad distehovynosu, vychinejici z frovnd cen plodin z roku 1824, a ktery neodpovidal novdnru zprisobu hospodaieni.To vedlo kryd6ni ZAkonaze dne 24. kvdtna 1869 dislo 88 R.z...O revizi katastrudand pozemkov6".
Ukolem reambulacebylo zejmdnajednorazovddoplndnimdiickdhoi pisemndhoelaboratu katastru v5emi zmEnami nastalfmi od privodniho mdienf a provedeni nov6ho, tm. vcendnf a vtiiddni pozemkri. _vSeobecn6ho Hlavni zisady vceilov:ini byly zdkonemupraveny tak, Le dani podldhalyve5kerdpozemky zemdddlsky a lesnicky uLivand', nebo kterd jsou schopny zemdddlskdho zpracovini. (Zastavdndplochy a n6dvoii byly novd zaiazenymezi plochy nepodldhajfcizemdddlsk6 dani.) Zilkladem dand byl opdt dist-f vynos, v zilvislosti na druhu obddl6v6ni (kultuie) a bonitd pozemkri. Novd upravenlimi kulturami byly: role, louky, zahrady (chmelnice), vinice, pastviny, alpy, lesy, jezera (rybniky, modrily), parifik6ty a neplodn6 prida. Bonita pozemkri byla vyjadiov|na 6 aZ 8 riidami
Pro mdiicke priice , kterd piedstavovalymimoi6dnd rozs6hly rikol, vydalo ministerswo financi "Naiizeni o zpftsobr.r proviiddni praci mdiickych pii upravenidand pozemkovddle zitkonaze dne 24.kvdtna 1869". Podletdto instrukcebylo nutno zjistitveskerdnastaldzmdny v kultuie, osobda piedmdtechmEieni (bez ohledu na to, zda b;-ly,di nebyly ohl65eny),tyto vySetiit a zamdiit, doplnit katastr6lnimapy, uriit plochy jednotlivlch kultur a dihi rfiznd bonib" a vyhotovit sum5ie obcf podle kultur a bonit. Pracovalose na litografickfch otiscich map' vyuZivaly se i st6vajici indikadni skiz4. V piipadd nemoZnostipouZit pro mnoZstvi zmdn st6vajicikatastrdlnimapu,mohlo se po iiidndm zdrivodndniasouhlasepiedsedyzemskd
t2
komise provest nove vymEieni podle instrukce zroku 1865.Novd vymdieni diisti obce V S t7 nepiesahujici500jiter (tj. rozsahmapovdholistu l:2880) bylo na rozhodnutfgeometra. Ze,,pii prov6ddnipraci mdiickychm6 iiditi se geometrinstrukciz roku bylo pifmo stanoveno, aby 1865, pouZititam uvedenychz6kladnichpravidel,strojti a pomfrceka m6 se vynasnaZiti, prdce ti4o pokud moZno urychlil". Zm!,ny se v map6ch v1'tahovalyrumdlkou, neplatnd parcelni disla a ndzvy se Skrtaly,zmdndndhranice se pie5krt6valydvdma kr6tkfmi d6rkami. Byla piesnd stanovenapravidlaoznadov5ninovd odddlovanychparcel(podddlenive formd zlomku). pii reambuladnichpracech bylo t6Z uloZenostabilizovattrigonometrickdbody, opravit a doplnitjejich mistopisya zakreslittlrto body do mapy. Podle $ 2'7 mdl po skondeni elaboriitri. polnich praci geometrpouze8 dnt na vyhotovenia odevzd6niv5echpoZadovanych pii kontrolnimm6ieni byla dovolen6odchylka i/80 d6lky urden6zmapy (oproti 1/200,resp' l/100 podle instrukcezroku 1865). Vfsledky revize zapisovaliinspektoiido revizniho a pili iiednika, a tentopiedklddaliministerstvufinanci' deniku s pozn6mkouo schopnostech Zfikon o revizi katastrudand pozemkovdtak6 stanovil,aby ripln6 revizekatastru,pii kter6 se m6 m6iickf 6iednikpiesvdddit,zda v5echnyzrndnyjsou zanesenyv mapEa zda se shoduji kaidych l5 let. se skutednosti,byla provedena byla dokondenav roce 1880,takZeod i. l. 1881mohlabyt provizomd Vlastni reambulace zavedenanov6 pozemkovddail, reklamadniiizeni bylo ukondenovroce 1882.Velmi kretk6 doba na tak n6rodn6a rozs6hlddilo (necel;fchI I let) a rysoky tlak na vdasnddokondenivedly a neodbornychsil. Pr6cebyly prov6ddnyve spdchu,povrchnda nezku5enych k zamEstn6v6ni neodbornd.Vfsledkem bylo podstatndznehodnocenimap stabilnihokatastru'
2.5 Evidence reambulovandhokatastru (1883) TiebaZez6kon o fpravd dand pozemkovdzroku 1869 stanovilprov6ddnirevizevZdy po po l5 letech,potiebasollaclus pozemkovjmiknihamisi vynutilajiZ v roce1883,tedy 3 roky ryd6ni zirkonaze dne 23. kvdtna 1883,d. 83 i.z. o udrZov6nievidence ukondenireambulace, katastrudan6 pozemkovd. Vedeni evidencekatastruse vztahovalona zmEnyhranic obce,drZitelovyosoby'piedmdtu dan6, zprisobu uZiv5rni(kultur) a zmdny zprisobendchybami v psanf a podit6ni. Do katastru
I J
T T I I
t
T
t I
t I
byly prov6d€ny jen zmd'nytrvaldho razu, zn'tdnyzprisobu ulivini pozemku nemdly vliv na pozemkovoudai.
Zitkon zifdil evidendnigeometryv okresea evidendniinspektoryu zemskychfinandnich spriiv a vywoiil tak zilklad budouci organizacevykonnd sluZbyv okresech(53 evidendnich okrest v iech6ch a 30 na Moravd).Podrobndjiorganizaciupravovalz6kon t,. 84 i.z. ztehoL roku.
Y z|jmu udrZovAnisouladuse skutednostibyla uloZenapovinnost drZiteltm ohla5ovat zmEny (pod sankci dariovdhoznevyhodndni),upravenasoudinnostostatnich iriaclfl a uloZeny povinnosti obcim v souvislosti s vy5etiov6nimzmdn. Providdnf riplnd revize drZby bylo stanovenokaLde 3 rokv.
Podrobnd bylo rozpracov6no iizeni o ry5etiov6ni zmdn vdetnd zam€iovdni zmdn evidendnimi geometry i vyhotovov6ni eeometrickych (situadnich) pliinri oprilvndnfmi soukromlimi techniky. Ziiitdne zmEnyse zapisovaly do rykazfi zmdn, kter6 byly podkladem
t
kupiesn6ni dani i kprovedeni zmdn vjednotliqich dastechkatastru. Yzilemny soulag s pozemkovou knihou byl zaji5t'ov6nzasililnim tzv. ohlaSovacfcharchi knihovnimu soudu a
I I T
naopak tabul6rnfchsddleni spolu s opisy listin evidendnimuorgdnu.Byla rovn6Z upravena veiejnost katastru, do ndjZ mohl nahliZetkaidy, kopie a vypisy mohli za riplatu vyhotovovat pouze katastrillni riiednici.
Naiizenim min. financi ze dne 14. ledna 1g93, d. 40 491 byla prisobnostevidendnich geometrfi roz5iiena tak, Le mohli vykondvat tdZ mdieni pro potfebu a na niiklad stran.
l|
I I
t I I I
Nedostatedn6 piesnost graficky rryhotovenych map na nepiesnych zitkladech grafickd triangulacebyla pii obtiZndnizamdiov6uizmdn a vytydov6nihranic pocit'ov6nadim dd-lrtirn vice. To vedlo k zavedenitzv. trigonometricko-polygon6lni metody, tedy dfselndhomdienf. Prvnf mdiick6 instrukcezroku 1887, kterd byla doplndnaa novd vyd6na tiskem roku 1904, zavedladiselndmdieni v metrickdmiie piipojovandna body III. i6clu,zavedlanov6 mtiickd odchylky i de&eolcta meritta t:zs
. pro mapy v dekadickdm mdiitku
upravila klad i rozmdr mapovych listri. V dosavadnfchs6hovych mdiftcfch bylo lnoZno
l4
pak byla i vzorem pro mapovatjen d6sti katastr6lniobce. Tato velmi podrobn6 instrukce InstrukciA pozemkovdhokatastru. mdiickfm n6vodem pro Mdiick6 instrukce zroku lg65 pak byla nahrazenanoqlm stolovoumetoduv roce 1907. stanovila upiesnil metody a Ztkon o evidenci katastrus dalsimi prov6d6cimipiedpisy knihou, tak se skutednost(' postupy trval6ho vedeni katastruv souladujak s pozemkovou piedpisfi a jsou pouZivany zavedl nEkterd postupy, kterd byly pievzaty i do pozddjsich a velmi podrobndtechnicke v nezmEnEn6nebo v upraven6 formd dodnes. Propracovand sto let' n6vodypak byly zilkladema vzoremmdiick;ichn6vodi pro dalSich
Obr.2.4 Uk6zkaze,, stabilnihokatastru"(1827)
katastru(1869) Obr. 2.5 Uk6zkaz reambulovan6ho
l5
\
Obr.2.6 Uk6zka ztzv. evidovandhokatastru(1896) 2.6. Pozemkovitkatastr (1927 - 1964)
Po vzniku samostatn6 eeskoslovenskdrepubliky v roce 1918 byl evidovanykatastrpievzat v nezmdndnd formd. Bdhem v6lky zanedband vedeni katastru a rozs6hld zm1ny drLby v drisledku rozsilhldpozemkovd reformy neposky'tovalymoZnost i pies silnE pocit'ovand potieby provdstpodstatndjSi zmdny.K zAsadnimzmEn6mdochaziaZ od roku 1928,kdy nabyl ridinnostizirkon(,.177ze dne 16. prosince1927 S. z. n. o pozemkovdmkatastruajeho.vedeni (katastr6lnizitkon),doplndnyvl6dnim naiizenim (,.20511928S. z. n. a vliidnim naiizenimd. 64/1930S.z.n.
Katastr6lniziikon zru5il v3echnypiedchozi piedpisyvztahujicise na pozemkov!katastra jeho vedeni, mimo ustanovenfobsaZendv tomto z6konE.PozemkoW katastrbvl definoviln republice. iako geometrickdzobrazeni,soupis a popis ve5kenlchpozemkriv Ceskoslovenskd Zikon definovalpojem pozemkua parcely.Katastrmdl slouZitjako podkladpro vymdiov6ni danf, pro zakl|dbni, obnovovdni a doplrioviini veiejnych knih a jejich map, zajiStdnidrLby, pro pievody nemovitostfa pro re6lny [vdr. Mdl byt v5ak takd pomfickoupro kartografick6a vyi5kopisndprhce,pro technick6podnik6ni,pro statistickda hospod6iskdridely,pro ochranu pamiiteki pro vddeckda badatelskdtdely. MEI bft tedy katastremvicefdelovfm
Vedenim katastru byly povdieny katastr6lnimdiickd uiady. Pedlivdmua svddomitdmu vedeni katastrujistd piispdla i osobni zodpo'rddnostzamdstnancfikatastr6lnfsluZby za spr6vnosta piesnostjimi vykonanychpraci stanovendvl6dnim naiizenim(. 20511928S.z.n.
l6
I I
Pozemkovy katastr obsahoval soudiisti podstatne,vedlej5i a pomocne. Podstatnymi soud6stmibyl mdiickV operiit(katastr6lnimapaa piirudni kat. mapa),pisemnVoper6t(rejstiik archfi,rejstiik drZitehi,a parcel,parcelniprotokol,pozemnostniarchy,seznampozemnostnich zaznamzmdn), sbirka listin a rihmnd v!,kazy.Podrobndj5iobsah jednotliulch soud6sti katastrustanovilovl6dni naiizeni(). 6411930S.z.n.Veiejnostibyl piisfupnypouze mdiicky a pisemnyoper6t katastru(nikoliv tedy sbirka listin obsahujicimimo listiny i napi. mdiickd nridrry)ani rihrnn6 vykazy a na rozdil od katastru dand pozemkovdmohl kaZdf do operiitu nejennahliZet,ale poiizovatsi pro svoupotiebu vypisy, opisy a n6drry.
Pozemkor.'-ikatastr pochopitelndpievzal dosavadnivysledky ,,evidovandhokatastru dand pozemkovd",vdetnEveSkerychplatnychmEiickych,pisemnfch,vcedovacicha rtifd'ovacich oper6tu,kterd bylo moZno diile v6st, nebo kter6 bylo moZno po riprav6chvyt2iL Pievzal i dobr6zku5enostiz organizacesluZby,propracovanezisadya postupyprovriddnitechnickych pracisjednotilna celdmrizemi dinnosti.Dosavadnipiedpisya vykon6v6niv5echkatastr6lnich stdtu. PostupnEbyly rrydrinynovd velmi podrobn6 piedpisy pro jednotlivd useky katastr6lni sluZby. Za zminku stoji piedev5im ,,Instrukce A" z roku 1932. (Navod iak vykondvati katastrdlnf mdiickd prdce pro zaloZen{novdho katastru pf:odnim katastrdln[m iizen{m) a ,,Instrukce B" z roku 1933 (Navod jak vykondvati katastrdlni mdiicke prdce pro vedenl pozemkovdho katastru), kteqi podrobnE upravoval tak6 form6lni a vdcnd nrileZitosti geometrickych (polohopisnfch) pl6nri. Ty4o dvd instrukce se v podstatEdo jistd miry pouZivaji dodnes. (atastr6lni ziikon zavedl novou zobrazovacisoustavuplatnou pro veiker6 prov6ddndmdiickd pr6ce, odstrariujicinedostatky piedchozi triangulacea zobrazenl Jednotnou trigonometrickou s[t' katastrdlni (JTSK). Nove mapov6ni podle Instrukce A se prov6ddlo diselnd, piev|,Lnl v mdiitk6ch 1: 1000 nebo I :2000. Piesnost mEieni byla definovdnastandardizovanlimipostupy a dopustnymi odchylkamiv mdieni d61ek,fhli
a
ploch, a v uz6vdrech polygonorych poiadri. Mupy byly zobrazenyna zaji5t6n6m papiie, piev62nE, na hlinikovych desk6ch.Podle,,InstrukceA" se zmapovalo7 354 mapovychlistti (tem6i 5 Yo trzemi), pievfZnd mdst.
Siibnli rozvoj katastru a zejmena novd mapov6ni naruSily v6lednd ud6losti, druhS pozernkov6reforma v roce 1945a komunistickj pievratv roce 1948.Pozemkovykatastrse pouZivalaZ do roku 1956,katastr6lnfziikon byl definitivndzru5enaLz|konem(,.4611971Sb. ,,O geoddziia kartografii."
t'7
I I
t t
rozsilhllm zmdn6mve vlastnictvi. ZnirodnEni, konfiskace,piiddlov6 i scelovaciiizeni byly
I
rozsahudostal do nesouladu se stavem pozemkol"_fch knih. Uvdst tento stav do souladu a
t
pravidla, nebylo v kr6tkdm dase vribec moZnd. ZvlilStd v piipadech piiddlt zemddElskdho
Po skondeni2. Sv€tovdv:ilky a obnoveni eeskoslovenskdrepubliky do5lo k mimoi6dnd
upravenvzvl65tnimiz6konv,kter6 znamenaly.i#el
do obdanskdhoz6koniku i knihovnfho
zikona a prrilom intabuladnihoprincipu. Sk;;;
prdvni stav se v mimoiadnd velkdm
tryzna(,itviechny zmdny do pozemkoqfch knih, pro kter6 platila piisn6 a sloZit6 form6lni
maietkupodle dekretupresidentarepubliky(. l2ll945 Sb. a 8.2811945Sb., kterd vyladovaly
I I I I
vloiek pro piiddleny majetek, kter6 mfsto parcel dosud nevyfvoiendho knihovniho tdlesa
I
obsahovalyjen jeho velmi piibliZnd oznadeni (napi. jen dislem popisnym zemdddlskd
I-t
t I I
t I
t t I
t I
rozsiihld ripraly hranic pozemk&, 5lo o dlouhodobou zilleLitost. To vedlo nakonec k z6sadnimuz6sahudo knihovniho ziikona ryd6nim zdkonaze dne 8. kvdtna 1947, i. g0/tg47 Sb. o provedenf lcnihovnihopoiddku stran konfiskovandhonepldtetskdhomajetku a o ilpravd ndkterych prdvnich pomdrrt vztuhuj[cich s na piiddleny majetek.
Zikon podstatnd zjednoduSil vyznadeni konfiskovandho majetku i z6pis piiddlendho majetku novym vlastnfkfim, zejmdna pak piipustil ziizovani tm. piedbdinich tcnihovnlch
usedlosti). Slo tedy jen o form6lni zirpisy
bez jednoznadndho vymezeni vdci, av5ak
s priivnimi drisledky.Piesto, 2e piedblLnd knihovni vloZky mdly byt po dokondenimdiicklfch pracf piemEnEnyna definitivni, 5lo o naruSenfnejz6kladndj5ichprdvnfch i technickych principri, kterd snad nemaji obdoby. Byl to vSak jen prvni z iady dal5ich pifpadri, kdy ustoupeni politickfm tlakrim ohrozilo nejz6kladndj5i nezbytnd podmfnky pro trval{ a spolehlivd vedeni pozemkovdknihy a katastru.
Tento z6kon piipustil nejen zjednoduSeniknihovnfho iizeni, ale znamenal i z6sah do katastrillnihoz6konazjednodu5enimiizeni a podkladri pro zmdny hranic katastr6lnichrizemi a obci, ale piedev5fm nahrazenfmgeometrickych (polohopisnfch) pl6n& zjednodu5enfmi podkladyo prozatinrnfmddleni parceltzv. polohopisnymin6stinya srovn6vaciprsestavenfni. Prozatimnfddleni parcelse v katastr6lnichmap6chmdlo vyznadovattuZkou, do pisemndho operiituv5akprov6stz6pisems pozniimkou"proz.,..
Pr6cena upiesnEnipiiddlfra jejich definitivnim vy.t'.ydeni a zamdieni,kterd nepostupovaly dostatednd rychle i pies nasazenimnoZstvim6lo kvalifikovanychsil, byly nakonecpo zmdnd politickdhoreZimuv finoru 1948 pieruSeny.Vysledkemje nedostatednd evidovandvlastnictvi r;
t8
1
znadndho rozsahu, podchycenejen v piiddlowch
elabor6tech,kter6 nebylo dosud
jednoznadnE lymezeno,ale ma pr6vniplatnost.
v
i. 1951 vstoupil K pievratnlimzmdn6mpo roce 1948 doslo i v oblasti pr6va,kdy dne l. nejsou platnostnovj obdanskyz6konikd. 141/1950Sb., ktery v'.islovndstanovil,Ze stavby
(s v'-ijimkou staveb soudilsti pozemku a za vdci nemovitd povaZoval pozemky a stavby pozemku'Vlastnictvi dodasnych).Vlastnikemstavbymohla bjt osoba rozdilnfrod vlastnika vyrokem, a nikoliv aZ se nabyvalojiZ samotnousmlouvou,popf. ze zSkonanebo iriednim do veiejnlch vklademdo pozemkoveknihy.I kdyZnebylavyslovnEzrusenapovinnostz6pisfi Prakticklim knih, nemdly zitpisynad6lecharakterkonstitutivni, ale jen deklaratomivyznam. zmdny knihovat' d&sledkembyla neirplnostz6pisti a tim i postupnd nemoZnostvribec vlastnictvi pak bylo nutnoprokazovatvelmi obtiZndprivodnimilistinami' pr6vu vyvolalo Upujtdni od osv|dden{ z6sady,,superficiessolo cedit" v pozemkovdm stavby zna(n6 probldmy i v evidenci.Pozemkov6kniha ani katastr nemovitostisamostatnd zejm|na dosud neevidovaly. Bez doie5eni probldmu, jak dostatednEstavby evidovat, doieSendodnes' v map6ch,se vlak v evidencipokradovaloa tento probldmneni dfrslednE n6siln6 V dfisledku rozs6hlychzmdn ve vlastnickych a uZivacichpomdrech,zejm6na a trvale kolektivizace zem€ddlstvi a povy5eni pravomoci st6tu, ^rircela neudrZovanA a prakticky se neudrZovateln6pozemkov6 kniha i katastr nemovitosti postupnd vyznam piestalyvdst.
2.7. Jednotnti evidencepfidy (195a - 1964) katastru a Urditd vakuum v padesritychletech po zastaveni z6pisfi v pozemkovdm vyrobu vedly v roce 1955 pozemkovychknihfch a potiebast6tuplfnovat a iidit zemdddlskou jeji vjmdry podie druhti kultur a nejprve k poiizeni jednorazovdhosoupisuve5ker6pfidy a v letech 1956 aL skutedndhouhivini,, bez ohledu na platnd pr6vni vztahy' Teprve n6slednd, pfidy (JE'P),u niZ se 1960 byla urychlendna cel6m frzemistiitu zaloZenaJednotn6evidence vedenima udrZovanimv souladuse skutednymstavemv piirodE' poditalos pravidelnyim Le nevychazelaze O spdchu,sjakYm bYla JEP zakl6dana, a stavu pr6va svdddi i to, priivni z6konnd irpravy, ale Pouze z usnesenivl6dv ze dne 25. ledna 1956' Legislativnd l9
norrnou bylo upravenopouze oznadovdnidruhti kultur a jejich charakteristiky(Smdrnice d.
t s 4 t r 9 su7. t . ) . ZaloLenim a dal5f ridrZbou JEP byla povdiena tehdejSi ,,Ustiedni spr6va geodeziea kartografie" a jejl okresnf sloZky, tehdejSiokresni mdiickri stiediska. pro zaloLenf JEp byla ryd6na v roce 1956 Smdrniced. I pro zaloLenijednotnd evidence pridy (USGK d. SZ: 242334-16100155 ze dne 10.prosince1955),kterribyla zrovu vyd6nav doplndndmvyd6ni v roce 1956 pod dislem SZ:242-334-8000/56. JEP mdla podobnEjako katastr mEiickV oper6t (pozemkovou,pracovnia evidendnimapu) a pisemnf operiit(piedevlim soupisparcel,vykaz zmdn a evidendnilisty, kter6 poskytovalypiehled o skutedndmrozsahuuZiv6ni pfr.qJy). JEP se zakl|dala na zitkladEvy5etienf skutedndhostavu uZiv6ni pridy a jejich kultur s maximdlnim vyuZitim dostupnych podkladri, piedev5fm z pozemkoveho katastru, ale i zastavovacichpllnri, erafick'fch oifddlov'ich pl6nt a vysledkti pozemkovych riprav. pracovalo se s otisky katastriilni mapy na nezajiStdndmpapiie, mEieni bylo maxim6lnd zjednodu5eno a omezeno(smdrnicevysvdtlovalapojem ridelnostia rispornosti),bezstabilizacea bez kontrol. Neplatily odchylky podle Instrukce B. ,,Pronikavdflery" byly povoleny pro piesnost i z6kresfr do map, pro kterd byly povoleny i zcela netechnickd a piibliZn6 postupy. Byly povoleny trojn6sobnd odchylky, ale umoZndnovyjimednE i vice. Nezamdiend novostavby bylo piipustnd doplnit ,,piibliZnou lokalizaci a piibliZnym pfidorysem,. (pro odliSeni d6rkovand)' Ulevy byly i pii vyipodtu ploch, kde piesnost nebyla vribec jednoznadnE stanovena,a kde nejpouZivandjSi metodou bylo sdftilni a oddftiini odhadnutych v,ymdr dristi parcel pozemkovdho katastru. Vzhledem k rozsahu dila a kr6tkosti dasu byly opdt vyuZity nezapracovanda neodbornd sily, takZe ani velmi mirnii kritdria piesnosti nemohla byt pii plndni tohoto politicky pojatdhorikolu dodrZena.
Takto vznikl6 pozemkovd mapy JEP se pak ale staly jednim z podkladri pii vyhotoveni map navaztlifcievidencenemovitosti.I kdyZ mEly slouZitjen k doplndnfhranic kultur, kterd neudrZovandmapy katastrunemohly poskl'tnour,nepodaiilose vSechnydisledky tohoto dila odstranit,a hrubdchyby se nachdzejii v soudasnych map6chjestd dosud.
20
2.8. Evirlence nemovitosti (1964 1992) i' dubnai964' piinesliadu Novy obdanskyzakonik(.4011964Sb.,kten-inabylridinnosti a stavby spojendse zemi pevnlim zmdn. Novd upravil pojem nemovitostijako pozemky smlouvdo pievodunemovitostibylo z6kladem,a upravil i nablv6ni osobnihovlastnictvi.Ke piech6zelo registraci smlouvy' tieba jeji resistrace stiltnim not6istvim, vlastnictvi Mimoknihovni princip nabyv6nivlastnictvizfistalzachovAn' ptidd i vlastnickd vztahy mdla zajistit Potieby v6st soudasneskutedneuZivaci vilahy k z6konem(" 2211964Sb' o nov6 ,,evidencenemovitosti,"kter6 byla legislativndupra'/ena (,.2311964Sb', kter6nabylytidinnostik 1' dubnu evidencinemovitostia prov6dEciryhlaskou t964. evidencepfidy (JEP),ktera m€la bft Evidence nemovrtostilych6zela zpiedchozijednotnd vztahir a vlastnictvi' Priivni vrtahy doplndnao evidenci novEzavedenychpr6vnich ulivacich listin piedklddan;fchk z6pisu na se evidovaly na zakladdovEienlch kopii nebo origin5hi byval6 pozemkov6 knize' jednoduchfch ,,listechvlastnictvi" se strukturou ridajri obdobnou obdobi od roku 1951 bylo prov6ddno Doplndni nikde jiz nevedenychridaju o vlastnictvi za se vnrZivalo pozemkorrychknih' Tyto systematickym Setienim piimo v obcich. Podprimd evidencenemovitosti(usGK d' pr6ce prov6ddndpodle SmErnicepro komplexni zakliid6ni 70001|966123-332z12.listopadu1966)probiha|yzapodporyst6tnichnot6istviodrokul96 znilmypr6vni stav' jednak doplnit do 1988, a podaiilo se pii nich jednak doSetiitposledni nebo ov€ienfch kopiich' I kdyZ sbirku listin o viechny dostupndprSvni listiny v originAlech jde o obdivuhodnf rrykon a ziskand listiny praktickdmu prov6ddni lze leccos vy'tknout, umoZflujiin6sledn6piipadn6chybydinedokonalostz6pisrinalistechvlastnicfviopravit. jiZ v z6vdru obdobi vedeni JEP' jejiL Mimoi6dnd vyznamnit otfnka map se zadalaiesit udrZiteln6 Piikrodilo se proto provizorni a zna(nd nekvalitni mapy nebyly nad6le mEly plnd nahradit diivdjSi mapy k vyhotoveni novych pozemkovych map, ktere pro obnovu map JEP reprodukci pozemkovdho hatastru.Postupovalose podle SmErnice z 20' dewna 1963)' kter6 nahradila v souvisldm zobrazeni (usGK d. 23-338.9-310011963 byla na z5kladd zkusenostidale piedchozi prozatimni piedpis z roku 1960, a kter6 katastrflnichmap' z neudrZovanlich doplilov6na.K obnovEse mdlo vyuZit piedevsimkresby map JEP' se piebiralaz nedokonalych a pouzekresba,kter6nebylav tdchtomap6chobsaZena, 2l
a odbornlmt map byla ovlivnEna nejen pedlivosti Vfsledn6 kvalita takto obnovenych souvislehozobrazenimap' ale i iadou nejasnosti,jak vyiesit probldm znalostmizpracovatele, kterebylyprivodnelyhotovenyjakoostrovniabylypoznamen6nyrozdilnousr6Zkoui k ndmu zabranit dalSimu zhorseni kvality map mistnimi deformacemi. I pies snahy nepochybnddo5lo. a vedeni evidencenemovitostlbyly Pro jednotliveskupinydinnostipii zakl6d6ni
postupnd
lryd6nysmdrnicean6vody.Napi.profidrZbumapplatilaptrvodnEpomdrndpodrobn6 ,,smErniceprofdrZbumapevidencenemovitosti..(USGKd.7600/196623-334zedne25. jednotlivlich druhfi starsichmap' Pii pozddjSi dervence 1966), kter6 respektovalavlastnosti zasadmEieni' i piedpisfi doslo k piiliSnemuzjednodu5eni syst6mov6piestavbdtechnicklch vlastnostmi zfistaly' kdyZ mapy historick6hopfivodu se sv'-imi
Urdi|.ichirspEchfidoznalonovdmapov6nivm6iitk6chl:l000al:2000,nejprvepodle pro tvorbu mapovrini" (THM), pozdEji podle smErnic ,,smdmic pro technicko-hospod6iskd postupndzvl6dnout (ZMVM). Pii mapov6ni se podaiilo ,,z6kladni mapy vetkdho mEiitka" fotogrammetrick6technologieados6hnoutvysokjstupeilautomatizacevcel6mprocesu ryplfvajici jiz byly chab6 zilklady mistniho Setienf' tvorby. Spolednlim nedostatkemvsak nov6 mapov6 praktickou vyuzitelnost tEchtomap' Tato z nedokonaldlegislativy, kter6 sniZuji oh t;zeml dila pokr'-ivajicca 25
il[
T
Legislativniz6kladyevidencenemovitostibylycelkovdnedostatedn6anebylyani zpfisobempouze evidencese mEnily dosti podstatnym respektov6ny.Metody, postupy i obsah jedine 4 obecnEz6vazn6 podle pi6ni jinfch resortri'Piitom na z6klad6intemich pokynfi, dasto pr6vnipiedpisyxrydrLe|ypraktickybezezmEnt6mdi30let'Zisadnimnedostatkembylo
t
b;ft ani zobrazovlny v mapdch' celkri, kter6 v souladus piedpisy nemdly
t
2.9. Souiasnlt katastrnemovitosti eeski
I I I
I I
republiky
nejnal€havE|Sim piedevSimekonomikabyla hlavnim a Nejen obnovapoiadku a prSva,ale ze z6kladnich rozs6hl6privatizacea restituci'Jednou dfrvodemk zah6jenivl6dniho programu podminekproirspdSn!postuptolrotoprocesujespolehliv6fungujicikatastrapozemkov6 dokuntenty spolednosti,obce a obdan6poZadovali kniha. T6mEi vsechny instituce,iriady,
ale pro restitucei historick€.St6vajici,,evidence prokazujicijejich vlastnicfvi,nejensoudasnd, byla zahlcenapoZadavky. nemovitosti"se uk6zalabytzcela nevyhovujiciastiediskageodezie informaceo vlastnicfvisice existovaly,alejejich ryhled6v6nivyZadovalo\rysoce PoZadovan6 kvalifikovanou, individueln( a dasovd n6rodnou prdci. PrSvd na tdto nedostatednostise uk6zalo,Le stdvajici evidencije nezbynd piebudovat na spolehlivdfungujici katastr,kteni je jednou ze zirkladnichpodminek postupuprivatizadnihoprogramu.
Prvnf potiebny krok ke znovuvybudoviinikatastru,tentokriitespoiendhoi s funkci bfvald pozemkovdknihv, byl udinEnpiipravou a vyd6nim zdktadnilegislatiry,kterd nabyla irdinnosti ke dni l. l. 1993 a drile byla doplndnadal5imi potiebnymi zitkonya vyhl65kami.Jde o n6sledujicipiedpisy:
ziikon a.26411992Sb.,kterym se mdni obdanskyz6konika ndkterddal5izikony, zirkont,. 26511992Sb. o z6pisechvlastnickych a jinli ch vdcnj'chpr6v k nemovitostem, z6kon), zirkont. 34411992Sb. o katastrunemovitostiCR (katastrdlni org6nech. z6kon t,.35911992Sb. o zemEmdiicklicha katastrdlnfch ryhl65ka evzr
a. 12611993Sb., proviidEci vyhlaSkak ziikonfim (,. 26511992Sb. a
34411992Sb., z6konL 200/1994Sb.,o zemEmdiictvi(zem€mdiickyz6kon). z6kon (,. 21011993Sb. (novela zitkona(,. 26511992Sb.). zSkona), z6kon E. 89/1996Sb. (novelakatastr6lnfho zhkon ().90I 1996 Sb. (novela zitkona('. 265I 1992 Sb.), Sb.(novelazikonad. 359/1992Sb.), z6kon(,.10111994 Vyhlrtska(VZX
(,. 3lll995 Sb. ve zndni ryhl6Sky d. 21211995Sb. (dtlni mdiictvi) -
prov6ddciryhl65ka k ziikonud. 200/1994Sb.), Sb.), (novelavyhl6Sky12611993 Vyhl65kaCUZY a. 19011996 (novelarryhl65kyd. 190/1996Sb.). Vyhl6SkaCUzx (,. 17911998
Nov6legislativavytv6iitzv. ,,pr6vnikatastr"spojujiciv jedineminstrumentuspravovanem rn-ihradndzemdmEiicklmi org6ny funkce jak pozemkovdhokatastru,tak byvald pozemkove knihy. Tentokr6tv modernizovandformd umoZiujici vyuZitivypodetnitechniky.
L)
Legislativa v5ak vyrviiii pouze r6mec a z6kladnf piedpoklady k zahileni pr6ce na dlouhodobdma mimoi6dnEn6rodndmfikolu, kteriim je vlastnirybudov6nitakovdhokatastru. Katastr nemovitosti musi pro zachov6ni nezbytnd kontinuity vychhzet ze soudasndhostavu piedchozi znadnd nedokonald,,evidencenemovitosti".Nabltim ridinnosti z6konri se sice mapy a pfsemndoper6ty rizem staly k 1. l. 1993 oper6tykatastrunemovitosti,ale je nezbytnd je v co nejkrat5i dobd podstatnEupravit.
Zatimco pisemny oper6t lze relativnd snadno s vyuZitim st6vajicich ridajri piepracovat, katastr6lnimapy tvoii zcela specifickli probl6m, ktery nebudemoZno lyie5it v k6tkdm dase. Po evidenci nemovitostizdddil katastr mimo pomErnEpiesndmapy rryhotovenddiselnlimi metodami (asi 30 %otnerni) takd graficky vyhotovend mapy majici svtij privod v mapiich stabilnfhokatastru(asi na l0 o/o6zemi), kterdjsou poznamen6ny nejen nedokonalostmipii svdm vzniku, nepravidelnousr6ikou, lokillnimi deformacemi,ale hlavnd nekvalitniudrZbou za obdobi t€m€i 150 let a mnohaobnovami.
Specifickjm probldmemkatastrujsou parcelyve vlastnictviobdanri,kter6 byly sloudeny do vdt5ich pidnich celkri. Ty'to parcely nejsou zobrazenyani v soudasnychmap6ch, ani pomocndevidenci umoZriujicijejich v pisemndmoper6tu,ale jsou pouze ve zjednodu5end rryhled6v6niv mapiich a dokumentechpiedchozichevidenci.I kdyZ podle z6konamaji byt g'to parcely doplndny nejpozddjipii dokondenibudoucichpozemkovychuprav,je v z6jmu postupuautomatizacei spolehlivostivedenikatastruty,toparcelydoplnit do map i pisemndho oper6tu co nejdiive. ProtoZejde o asi 8 milion& takovych parcel, bude ziejmd prvnf krok spodivatv jejich doplndnfalespoildo pisemndhooper6tu.
Pii budovrini katastru nejde o jednorSzovou zilleZitost, ale o kontinuilni dlouhodoby proces.ZmEny obsahui metod vedenikatastrujsou vzhledemk rozsahuvedenychinformacf vi-dy ziieZitosti desfteklet. Mimoi6dnd vysokd vdrohodnosta spolehlivostridajI je pro katastr nezbytnii.Historie katastruje plnd piikladri, kdy disledky nadiazenirychlosti a mnoZstvi provedendpr6ce nad kvalitu a piesnost se odstraiuji jen velmi obtiZnd a dlouhodobd negativndovlivriuji i vysledkypr6cedalSichgeneraci.
'l
,l
{
I
I
I I
N ),1
Evidenini n fstro i Josefskykatastr a niisl. Stabilnfkatastr (reambulovany a evidovany) Jednotn6evidence oridv
Pr6vni podklad
Obdobi
- /?'f 6
'%xmLua
N6zevmapy Katastr6lnimapa
PatentJosefaII
1'189- 1842
r 78 5
Katastriilni mapa
PatentFranti5kaI 18 1 7
t843 - 192'7
Usnesenivl6dy 25.1.t956
1957- 1963
Pozemkov6mapa
Sb. Evidencenemovitosti Zbkon(,.2211964
Katastrnemovitosti
/?e/
zo'An c''////Pl/
lt/'r/,
P.t"*/"/
t964 - 1992
Mapa evidence nemovitosti
1993
Katastriilni mapa
Zikon (,. 34411992 Sb. ve znEni zirkonaE. 89t1996
v katastrunemovitostiv letech 1785-1993 Obr. 2.7 Piehledtechnickychevidendnichn6stro.jri
3. ZSldadni pojmy v nauceo katastru nemovitostfa jejich definice \'
..
':,..-l*L
+,*C'- il
...*{sE-i.1,r.,',:t -.6-.rg1-J.
c-1.
u-",
:, Ukolem katastru nemovitosti je zisk6vat, uchov6vat, zpracovlvat a lyd6vat informaceo nemovitostech. Tyto informace slouZi k ochranEvlastnictvi, k zajiSt'oviinipr6vnich vztahri k nemovitostem,k oceiov6ni azdandninemovitosti(napi. dai z nemovitosti).
Piedmdtemkatastrunemovitostijsou pouzepozemky,nadzemnibudovy spojendse zemi pevnym z6kladema byly a neby'tov6prostory.
Katastr -
zobrazeni a soupis pozemkovdho majetku, urden;i pfrvodnd pro rymEieni
pozemkovddand.
I(atastr nemovitosti - Woii podle soudasndhokatastrilniho z6kona prribEZndvedeny aktualizovanyinformadnfsyst6mo pozemcicha vybranychbudoviicha o pr6vnichvil.azi,ch, kterdse k nim vilZou.
Oper:it - souddstitechnickdhodila, stanovend,co do druhu a riplnosti pro urditd, piesnd vvmezen6dilo.
25
/';'
Katastr6lni orrerdt - je ucelend technickd dilo, kterd se skl6d6 podle soudasndho katastr6lnihoz6.konaz pdti souddsti: .
Souborgeodetickfchinformaci(SGI)
r
Souborpopisnlichinformaci(SPI)
.
Souhrnnd piehledyo pridnimfondu pdh
.
Dokumentacevisledkri Setienia mdien(
r
Sbirkalistin
uat"ti
v KM
Katastrdlnfoper6tyjsou zaloZenysamostatndpro kaZddkatastrrilnitzemi.
Nemovitosti'se podle obdansk6hoziikoniku rozumi pozemky nebo budory spojend se zemi pevnlim z6kladem.
Pozemkemse rozumi d6stpovrchuzemskdhoodddlendod sousednichd6stihranicffzemni spriivnijednotky nebo hranici katastr6lnihofzemi, hranici vlastnickou,hranici drLby,hranici druhu pozemkfi, popi. rozhranim zprisobu lyuZiti pozemkri. Druh pozemku je zi:aznd stanoven6 charakteristikaridelu uLiv6ni pozemku.
Pozemklyse dleni podle druhu pozemkuna: a) Zemdddlskoupridu (zemdddlskd pozemky)
.
orn6 ptida,
o
chmelnice,
o
vinice,
c
zahrady,
.
ovocnd sady,
r
lo.jtky,pasfviny (trvald travnf porosty)
b) Nezemdddlskoupridu (nezemdddlske pozemky) .
lesni prida,
.
vodni plochy,
o
zastavdndplochy a niidvoii,
o
ostatni plochy (silnice, nim€sti, n6vsi, ulice, hiiStd,parky, odvaly, lomy, rokle, vymoly apod.).
26
Bonitovanou pridnE-ekologickoujednotkou se rozumi zikladni mapovacia oceiovaci jednotka zemdddlskych ptd tj
specificky rizemni celek s konkrdtnimi stanovi5tnimi
vlastnostmi,vyj6dienyimipdtimistn;imdiseln-vm kodem.
V katastru nemovitosti se pozemky eviduji v podobd parcel, dlendnychpodle druht pozemkri.
Parcelou se rozumi pozemek,ktery je geometrickya polohovd urdeny, zobrazenyv katastrdlnimapd a oznadenparcelnimdislem,kterd je sloZenoz kmenovddiisti disla nebo z kmenovdhodisla a podlomenipopi. jeStddilu.
Parcelni Iislo -- dislo, kterym je oznadenaparcela shodnEve vSechdiistechkatastr6lniho oper6tu.
Vfmira
parcely - vyj6dieni ploindho obsahu prrimdfu hranic pozemku do zobrazovaci
roviny v [m2]. Velikost vlimdry ryplyvir z geometrickdhourdeni pozemku.Vymdra parcely neni zhvaznlim fdajem katastru nemovitosti (KN) pro priivnf rikony tykajici se nemovitosti vedenlichv KN. Vlfmdra parcelyje evidov6nas piesnosti danou metodami,kterymi byla zji5tdna,jejim zpiesndnimnejsou dotdenypriivni vaahy k pozemkrim.Vymdra pozemkuse urdujena celd dtverednimetry,povolenymndsobkemje hektar(ha).
Kvalita vymdry - diselnyznak,kterilm se v souborupopisnychinformacioznadujezpfisob vypodtu vymdry parcely: Znak2 - vymdra parcelyvypodten6z lyrovnanych souiadnicv systdmuJTSK. Znak | - vymdna parcely rypodten6z piimo mdienlch mdr nebo ze souiadnicbez rryrovn6ni. Znak0 -vymdra parcelyvypodtenilgraficky(napi. s vyuZitim nitkovdhoplanimetru).
Podminky rrro fvorbu parcel Podle soudasndhokatastr6lnihoz6kona spolu sousedicipozemkyjednoho vlastnika se jako parcely,pokudje jejich vymdravdtSineZ v KN eviduif samostatnd
a) 100 mr u zahrad b) nebo 1000m'u ostatnichdruhripozemki komE,,zastavdnychploch a n6dvoii"
27
Pozemek,ktery nedosahujelymEru v'-iSeuvedenoursespoji se sousednimpozemkem (s+ut+cod t6hoZvlastnikado jednd parcely s pievaZujicim druhem pozemku.
Stavebni parcelou se rozumi pozemekevidovanf v druhu pozemku plochy a ,,zastavdnd n6dvoif".
Pozemkovouparcelouse rozumipozemek,ktery neni stavebniparcelou.
Katastrilni
rizemi - technickrijednotka, kterou tvoii mfstopisnduzavienf a v KN
spoledndevidovanli soubor nemovitosti.V KN je oznadenSestimistnlmdisetnfm k6dem jednotndhostatistickdhodiselniku.
Geometrickjm
urienim nemovitosti a katastr6lnihouzemi se rozumi urdeni tvaru a
rozmdru nemovitosti a katastr6lniho fzemf, vymezenych jejich hranicemi v zobrazovaci rovind.
Polohovym urienim nemovitosti a katastriilniho rizemi se rozumi urdenfjejich polohy vztahu k ostatnim nemovitostema katastrdlnim tzemfm.
Budova - nadzemni stavba, spojen6 se zemi pevnlim z6kladem, kter6 je prostorov6 soustieddna a navenekuzavienaobvodol_fmistdnamia stieini konstrukci.
Budova rozestavEni- budovaalespoilv takovdm stupni rozestavdnosti, Zeje jiZ patrnd stavebndtechnicke a funkdni uspoi6d6ni prvniho nadzemnfhopodlaZi, pokud ji nebylo piiddleno dislo popisndnebo evidendni a budova, ktere se dislo popisndnebo evidendni nepiiddluje,pokud na ni nebyloryd6no kolaudadnirozhodnuti.
Nddvoiim se rozumi plochapiislu5ejicfbudovd v d. rozestavdnd a obsahujfcfdvir, vjezd,, drobnd stavby a pozemkyjindho druhu nei ,,zastavdn6plochy a n6dvoii", kterd nespliuji podminkypro fvorbu parcel.
Popisn6 iislo - dislo, kter'.imse ozrtadujev obci kaLd6,samostatn6. budova(nebo soubor budov) trvaldho charakteru,kter6 je odddlena od jind budovy. Jedn6 s o budovy obytn6, provoznfa obchodni.
28
Evidenini ifslo
dfslo, kter6 se piiddluje objektfim a budoviim, kter6 slouZi
k prozatimnimunebo obdasnemubydlenf(napi. rekreadnichaty)a nejsouoznadenypopisnym dislem.
Byt - mistnostnebo soubormistnosti,kterejsou podlerozhodnutistavebnihoriiadu urdeny k bydleni.
Byt rozesfaviny '* mistnost nebo soubor mistnosti, ktere v souladuse ,,smiouvouo vystavbd"a stavebnfmpovolenimmaji byt urdenyk bydlenfa jsou rozestavdny v domd s byrv a nebytov'-imiprgstory.ktery je alespoi vtakovdm stupni rozestavdnosti,iejejiZ navenek uzavienobvodovfmi stdnamia stie5nikonstrukci.
Nebytovy prostor - mistnost nebo soubor mistnosti, kterd jsou podle rozhodnuti stavebniho fiadu urdeny k iinVm ridehim neL k bydleni. Nebyovimi prosrory nejsou piislu5enstvibyhr, piislu5ensfvinebytovdhoprostoruani spolednediistidomu. Nebytovy prostor rozestav6ny- mfstnost nebo soubor mistnosti,kterd v souladu se smlouvouo vystavbda stavebnimpovolenim maji byt urdenykjinym ridehimneZ bydleni a jsou rozestavdnyv domd s by9 a nebytovymi prostorami,kteni je alesporiv takovdm stalu rozestavdnosti, Zeje jiZ navenekuzavienobvodovymi stdnamia stieSnikonstrukci.
Geometricky pl6n'- technickypodklad a neodddliteln6soud6stv5echlistin, podle nichZ mri blt povolen zilpis do KN, je-li tieba piedmdt ziipisu zobrazitdo katastr6lnimapy. Katastrrilni mapou se rozumi polohopisn6 mapa velkdho mdiitka, s popisem, kter6 zobrazuje viechny nemovitosti d. pozemky a budo',y z katastr6lnihofzemi, kterd jsou piedmdtem katastru. Pozemky se v katastr6lni mapd zobrazuji prrimdtemsry'ch hranic do z'obrazovaciroviny. Oznadujf se parcelnfmi dfsly a znadkamidruhfrpozemkfr.budow se zobrazujiprtimdtem svdhovndjifho obvodu.
Identifikaci parcel se rozumi porovn6ni z6pisu a z6kesu tdZenemovitostiv oper6tu katastruse ziipisem popi. ziikresemvjinych operiitechnebo pravomocnychrozhodnutim st6tnichorginri. Za jine operiityse povaZuji oper6ty difvdjSichpozemkovjchevidenci (byvalf pozemkovlikatastrpodle zrikona(,. 17711927Sb., pozemkoviikniha, scelovacia piiddlovd
iizenf). Piedpoklademprovedeni identifikaceje skutednost,Ze identifikovan6 nemovitost nebo skupina souvisejicfchnemovitosti je shodnd zobrazenave vSech porovniivanjch mapov!ch podkladech.
Ziryazn€ ridaje katastru nemovitosti pro pr6vni rikonyt'ikajfci se nemovitostivedenych v KN jsou: a) parcelnidislo, b) geometrickdurdeninemovitosti, c) ni2ev katastrrilnihouzemi, d) geometrickdurdenikatastriilnihofizemi.
Revize ridajri katastru: zjiSt'oviini,piezkoum6nisouladuridajI katastru nemovitostfse skutednymstavemv ter6nu.
Pomistnf ndzvoslovi- souborvlastnichjmen neZivychpiirodnich objektua jevt na Zemi a tdch vytvoienych objektu na Zemi, kterd nejsou urdeny k ob;iv6ni jsou a v krajind trvale umistdny(seskupenipozemkfi,jeskynd,vody, hory).
Mistnf n{zvoslovi - soubor vlastnichjmen obydlenychmist a to i pustych a zaniklych (obec,d6stobce apod.).
Zprisob ochrany nemovitosti -
popis, kterym se v KN ryiadiuje u jednoiliv,-ich
nemovitostfochranav oblasti: a) pamiitkovd pdde, b) ochrany piirody, c) ochranylidskdhozdravi, d) ochranyvybranychgeodetickychbodri.
Zprisob ryuiitf nemovitosti - popis, kteryrnse v KN rozli5ujepodrobndjiizptisob irdelu u1ivini pozemkri.
Jin;f oprrivnEnf - osoba,kter6je opr6vndn6z priivnichvrtaht k nemovitostem: a) podle z6kona t'- 26511992Sb. ve zndni z6kona i. 21011993 Sb. a zilkonad.90/1996 Sb.
30
b) podle zitkonat..34411992Sb. ve zndni zdkona(,.8911996Sb. (majetekst:itu,prdvo trvaldho uLlvhnf).
Komplexni pozemkovi riprava - dinnost, pii ktere se uspoiiidaji vlastnick6 pr6va k pozemkrim a s nimi souvisejicivEcn6 biemena.Pozemky se jimi prostorovda funkdnd upravuji, scelujf nebo ddli a zabezpedujese jimi piistupnost pozemkria vyrovn6nijejich hranic.
Pridni fond'- souhrnzemdddlskd a nezemdddlskd oridv ve stiitd.
Identifikitor - vyjadiuje jednoznadndurdeni informadnihoridaje (napi. rodne dislo u fyzicke osoby,IeO u privnick6 osoby,dislo katastrdlnihouzemi podlejednotndhodiselnfku statistickdhoriiadu).
List vlastnictvi - obsahujejmdno popi. niizevvlastnikt nebo spoluvlastnikri, rodn6 disla fuzickyich osob, IeO pr6vnickych osob, v5echna parcelni disla nemovitosti, popisn6 a evidendnidislabudov,kterdvlastniv dan6mkatastr6lnimtnemi, doplikovd ridajeo prilvnfch vrtazich k nemovitostema rtznd pozndmky.
Tyto fdaje se zapisuji do dtyi zrikladnichd6sti lisfu vlastnictvi A, B, C, D (obr.3.l). V automatizovand podobdm6 je5t6 d6stBl - jind prdva k nemovitostem,E - nabyvacitituly (obr. 3.2). V odli5ndripravdse vede list vlastnicWipro dfim s byry a nebytovymiprostoryve vlastnicfvipro dtm s byry a nebytovymi prostoryve vlastnictviosob (obr. 3.3.).
31
A
1.rl.b)turL
.)
vy'oIA r6raa (@/tu)
l)
qtLal
F
(atiato/roro)
cu
vr V2
[r+
_t
4 lit 1E4 tlo
.tln
I C
D
vurl*.*rrr.otdtdr
1u 2an . p*r,
Obr. 3.1 Uk5zkarudndvedendho,,listuvlastnictvi,.
Vfpis z katastru nemovitosti- obsahujelokalizadniridajeo nemovitosti,dislo LV, jmdno a adresu bydli5tE vlastnika, piip. spoluvlastnikt nemovitostis uvedenim identifik6torti a spoluvlastnick;ichpodilfi, d6le parcely,jejich dfsla a vymdry, popisnri a
evidendnidisla
budov, diist obce, druhy pozemkfi,zprisobyjejich vyulitia ochrany,parcely ve zjednodu5end evidenci, diile vdcnii priiva a omezenivlastnickych pr6v, nablivaci priiva a podrobndj5fridaje katastru nemovitosti, kterd se vdzou k evidovanlim bytrim. ,,Vypis z KN., opatieny kuladm sluZebnimrazitkemse st6tnimznakema podpisempovdiendosobyje veieinou listinou.
32
Vfpis z katastrunemovitostf Okres: 3806 Obec. 082 Kat.[zemi: 01 A
Kladno Stochov Stochov
k6d:
755567
VlaSniklpoiadf,jmdno nebo ndzeva adresa) 1 Puika Drahomirpraha Z podhradskdc4t 54 2 KafamusZbyn,EkBoranrvice68
B Parcelni Vli'm6ra crsto m' 78120
s1.277
C.Ouoovy Cdstobce
ldentifikdtor podil 2911171012 112 s00519/123 1t2
Druhpozemku Zp0sobvyuiiti
VI-ASTNICTV' POZEUXU 394
g6 Usrvlastnicrtvi:
Zp0sob ochranv LPVJVU
zahrada
POZEMEK A STAVBAN|jZruENOVLASTNiKA 468
zashvenaplocha
Stavbajindho
PARCELY VEAEDNODUSENE EVIDENCIPOVOD GRAFtCIfl 'NU''f;JII*'
2215 516 Tjralka "s1."pied parc. disremoznaEujestavebniparceru pfi dvojfdiserndiad€. 81 Jini prdva
pol\Z Odkazna tislinu
Clsto
C Omezenfviagnickdhoprdva Odkazna listinu
Cfsto
BU ZAPISU Pol!2
BEZZAPISU D Jind udaje
polyZ Odkazna listinu
Cjslo
BEZZAPFU E Nabfvacitttutynebo jin6 podktadyzipisu Odkazna listinu
Pol\Z
Cfsto
Mastnft2911171012 Kupnismlouvaze dne 1S.3.1996. Prdvniddinkyv'kladuke dni 22.3.1996. Mastnk500519/123 Rozhodntrti o dddictvi lGtastrdlni riiadv Ktadn6
v115s1rn
6n9
D s4l86
12187
Vyhotoveno dne: 10.07.1996 hod.: 15:27:44
PoloZkaknhy o poskytnrnfch udajfchz katasiru
Vyhotovit: Podpis,razftko:
Obr.3.2 Ukrizka,,vypisuz katastrunemovitostf,, vyhotovendho automatizovanym zptsobem 33
r.-
ob..:
LIST VLASTNICTVf
3tdb
Cirlo,2.5 DOU 5 IYN
Norjl
A NEAYTOV'MI
(.rtioc/ctrc)
.)
94Iq
r
knctfi
U) j;ot :
Jef ).{
I rol93
(29xr2/re J.h hg. zrL hro.
(!z E6
(E6N/6&)
6l'i.l.v
F{b
OSO!
(:o€c6,/o2m)
Novotnyli' h.nl
VE VLASTNTCTVi
(.2 02 20 $rO ) /
Foiliv
. rdr.
, |
PROSTORAMI
(r1'6to3/tta)
t/2
G16zs/o7eo) (45 6rt?
tqb)
th
Obr' 3.3 Ukiizka rudndvedendholistu vlastnictvi pro dfim s byry a nebltovymi prostorami ve vlastnictviosob
/
Z-asdnoau5enri evide
piedstavujeevidencizemdddlskycha lesnich pozemkrive vlastnictvi osob i jejichZ hranice v terdnu neexistuji, protoZetfo pozemky byly sloudeny do velkych pridnich celkri (honri). Tato evidenceje vedenav r6mci katastrunemovitostizjednodusenymzprisobem (v souboru popisnych informaci) s vyuZitim dokumentacedifvdjSich pozemkovych evidenci (byvaldho pozemkovdhokatastru,pozemkovdknihy, oper6tupiiddlovdhoa scelovacihoifzeni). Vklad je druh ziipisupriiva k nemovitostido KN na zlixladd.rozhodnuti povoleni o vkladu priiva katastriilnim fiadem, a to priiva vlastnickdho,z6stavnfhopr6va, pr6va odpovidajicimu vdcndmu biemeni, piedkupniho prilva s ridinky vdcndho a lindho prAva,pokud bylo ziizeno jako vEcndpr6vo k nemovitosti.
Zdznam - druh z6pisupriivak nemovitostido KN, kter6vzniklo, zmdnilo se nebozaniklo ze z6kona,rozhodnutimst6tnihoorg6nu,piiklepem licitiltora ve veiejnd draLbE,pifrristkema zpracov6nima to na z6kladdlistin vyhotovenlichstiltnimi org6nya jinych listin, ktere podle zvl65tnichpiedpisripotvrzujineboosr,iddujipr6vni vztahy.
34
Poznrimka- druh z6pisudo KN na ziikladdozn6menisoudunebojineho stiitniho org6nua to zejmdna zah|jeni iizeni o vykonu rozhodnuti prodejem nemovitosti,lryhl65eni konkurzu proti vlastnikovi nemovitosti, zah|jeni vyvlastriovaciho iizeni a zahirjeni i{zeni o urdeni priivnihovztahuk nemovitosti.Pozn6mkam6 pouzesignalizadnicharakter, upozoriuje na to, Ze o nemovitostibylo zah|jeno urditd iizeni nebo vlastnik nemovitostim6 urditd omezeni dispozidnfchprdv.
Srovndvacf sestaveni narcel -
porovn6ni parcel diivdjSich pozemkovych evidenci
s parcelamiKN popi. s jejich dristmivd,.stanovenivymdr tdchtoddsti.Stanovenivymdr d5sti parcel neni povinnd, prov6di se pouze na po26dinf.Srovn6vacisestavenfparcel mit v1dy orientadnicharakter.eristi parcel a jejich vlimdry nemohoublt pouZityk zripisu do katastru nemovitosti.
4. Institut veiejn6 knihy a jejf historicky vlnoj Veiejnd knihy vznikly jako pisemnydoklad o vlastnich,ik nemovitostem, o prilvechnebo omezenich, kterd se k nim vztahuji. Tento evidendni instrument slouLi zikladnimu udelu majetkopr6vnfmu.
Veiejnd knihy se formovaly v historickdm vyvoji od druhd poloviny 13. stoleti pies zemskddesky,gruntovnivesnickdknihy a urbilie aZ kmodernim pozemkovfmknih6m 19. a 20' stoleti. Veiejnd knihy aZ do 2. poloviny 19. Stoletf(do rydrini knihovniho ziikona) se tykaly tzv. dominik6lniho(p6nskdho,5lechtickdho)maietku.
Prvnim historickydoloZenymdruhem veiejnych knih jsou zemskddesky,kterd vznikly
v
2. polovind 13. stoleti zavl6dy PiemyslaOtakaraII. Veiejne knihy fungovalyod 2. poloviny 13. stolet(do 2. polovinl,29. stoleti,tedy tdmdi 700 let.
Podleknihovnihoz6konaz roku l87l skupinuveiejnychknih tvoii: 1. Zemskedesky .
2. Pozemkov6knihy 3. Zeleznidniknihy
35
4. Horni knihy
Mezi veiejnd knihy nepatii: 1. Vesnick6gruntovniknihy 2. Vodnf knihy 3. Dvorskd desky 4. Dvomi knihy 5. Lenni knihy 6. Podnikovdreistiikv
Ty'to knihy byly vedeny u tzv. spr6vnich iriadti a neplati v nich tzv. iltabuladni princip. Podle ndho se vlastnickfch a jinlch vdcnych priiv k nemovitostem nablvalo aL zitpisem (vkladem)do hlavni knihy, kter6je souddstipozemkov6knihy.
4.1. Zemski desky
Vznik, zmdna a zinik vlastnickfch a vdcnyichpriiv k nemovitostemse prov6ddlyprivodnE na ziikladd ristnich dohod, u dominik6lniho majetku pozddji lyhl6ienim na zemskych sndmech.Usnesenizemskychsndmria soudrio nemovitostech se od 2. poloviny 13. stoleti za('aly zapisovat do ,,zemskych desek". Zemsk6 desky zachycovaly pozemkovy majetek Slechty,s nimZ byla spojenaurdit6 politick6 pr6va.Byly vedenyu krajskychsoudrihlavnich zemskych mdst (Praha, Brno, Opava). Ptivodni deskd zemske desky byly znideny poZiirem vroce l54l vPraze. Rozhodnutim zemskdhosndmu byly ziizeny novd zemsk6 desky a v zdpisechse plynule pokradovalo.Dal5i dAstednri iprava ptvodnich zemskychdesekbyla provedena v roce 1794 v r6mci tzv. terezi6nsko-josefskdho katastru. Zitsady pro ziipis do zemskychdesek:
1. Ziisadakonstitutivnf- od pod6tkufunkce zemskychdesekbyl rrytvoientzv. intabuladni princip (imponere in tabulas), ktery urdoval nejen registradni,ale i hmotnd priivni charaktertdto evidence. 2. Ziisadavolnosti- k z6pisudo zemskychdeseknemohlbyt nikdo nucen. 3. Zrisadapublicitv - zemske desky byly voln6 piistupn€ akaLdy do nich mohl nahliZet a poiizovatz nich vypisy.
36
Znadnounevyhodouzemskychdesekbyla aZ do roku 1794 jejich nepiehlednost, protoZe viechny zitpisybyly prov6ddnyv dasovdposloupnostiv r6mci cellich historicklch zemibez dlendni fizemnihonebo vdcndho. Patentemz roku 1794 byly vyfvoieny v riimci zemskych desek tzv. hlavni knihy. V nich byly ryhrazeny pro sledoviinivlastnickychpomdli tzv. rubriky pro kaidy jednotliry statek.
Zemskd desky byly vedenyai do vyddni obcanskehoz6konikud. l4ll1950 Sb. pak tyro desky fungovalyv pasivnfformd aZ do vydiinI z6,konao evidencinemovitostf(. 2211964 Sb. Od roku 1964jsou to archiv6lie,kter6byly od roku 1964svdienystiltnim not6isrvim,pozddji katastr6lnimriiad&m(od roku 1993).
4. 2. Pozemkovdknihv
Pozemkovdknihy vznikly na z6kladdknihovnihoz6konad,.95ll8iI i.z. V pozemkovych knihdch se zapisovalyv5echny pr6vni pomdry, vztahujici se k nemovitostem(knihovni vlastnicfvi,vdcnii pr6va,vdcn6biemena,jejich omezenia z6nik). Obsah pozemkovych knih se tykal zripisi prdv k veSken-im nemovitostemvyjma nemovitosti: a) Vedenychv zemskychdesk6ch b) Veden;ich v leleznidnicha hornich knihrich c) Tvoiicfch tzv. veieinVstatek(silnice,n6mdsti,ulice, ieky apod.).
Hmotnd pr6vnim principem intabuladni princip (stejnd jako u zemsk!ch desek). K pievodrim vlastnickych prrlv bylo nutnd kromd nabyvaciho drivodu (smlouva, listina) odevzdiini(modus),kterym se rozumElvklad (intabulace)do pozemkor"jchknih. Tentovklad fvoiil konstitutivni (pr6votvorny)charakterz6pisu.
Pozemkovdknihy tvoii t1'todiisti: Hlavni kniha Sbfrka listin Mapa pozemkovdknihy Pomocndrejstiiky
37
Hlavni kniha byla vedenapro kaZddkatastr6lni uzemi a podle potieb mohla mit i vfce svazkri' skleda se z jednotlirych knihovnfch vloZek, kterd jsou urdeny k z6pisu tzv. knihovnich tdles, tzn. bud' jednotlivych nemovitosti nebo dastdji jejich ucelenych hospodrliskychsouborri, kterd majf spoledneho vlastnika nebo spoluvlastniky.Ddle jsou knihovni vlozky urdenyk z6pisuprrivnichvztahfi ke knihovnim tdlesrim.Knihovni vloZkase dleni na 3 diisti,oznadendpfsmenyA, B, c. Mimor6mcovd ridajeknihovnivroZkvisou: Poiadov6dislo knihovni vloZky, Niizev katastriilnihofzemi, Ni2ev soudnihookresu, Oznadeninemovitostinebo souborundmovitosti.
List A (list statkovdpodstary)se ddlf na 2 oddily. v prvnim oddilujsou zapsiinyvsechny nemovitosti,kterdtvoii knihovni tdleso.Pozemkyjsou oznadenyparcelnfmidfsly a kulturou, budory domovnfmnebo popisnym dislem nebo ndkdy jen vystiznym oznadenfm.V druhdm oddilu jsou uvedeny vdcn6 biemena, kterri existuji ve prospdch vlastnika sledovanvch nemovitostf.
List B (list vlastnickf) uvridivlastnikanemovitostf, kter6jsou zapsdnyna listu A, zprisob nab)rtia zmdny vlastnictvi. Diile se na listu B uvridf spoluvlastnfcia jejich spoluvlastnickd podily, nezletilost,nesvdpr6vnost a jinii omezenivlastnfkri. List c (list zrlvad)obsahujeurdenii prfla, kterii se vlaouke knihovnimut6lesu(obdobnri priivrimv listu A), ale kter6 existuji v neprospdch vlastnfkasledovanychnemovitosti Sbfrkalistinje podstatnousoudiistipozemkovd knihy. Obsahujeovdiendkopie vSechlistin, na jejichZ zirkladddo5lo k zripisrimdo pozemkovd knihy. Sbirka listin byla vedenau jednoho okresnihosouduspoledndpro v5echnyhlavni knihy. Mapa pozemkovychknih (knihovni nebori soudni mapa) se stala soudilstipozemkovd knihy az od ryd6ni ziikonad. g3/lgg3) i.z.,,o evidencikatastrudand pozemkovd".Plnila vyznamnouroli pii geometrickdmoznadeninemovitosti vedenychv listu
38
Pomocn6 reistiiky - usnadf,ovalyvyhled6v6ni informaci v pozemkorychknih6ch. Ve ,,vdcndmrejstiiku"jsou uvedenaparcelnidisla,a to odddlendparcelnidislastavebnichparcel a parcelnidisla pozemkorychparcels uvedenimdruhu pozemku.U kaZddparcelyje uvedeno dfslo knihovni vloZky, v niL je parcela zapsana.K seznamu popisnj'chdfselstaveb1e teL piiiazeno dislo knihovnfvloZky.Tzv. ,,osobnirejstiik" obsahujejmdna vlastnikri(k listu B) a jm6na oprdvnEnychosob (k listu C), piidemZu kaZddhojm6na je uvedenoi piislu5n6dislo knihovni vloZky.
Samostatnousoudiistipozemkovd knihy je seznamnemovitosti,kterd nejsou zaps6ny v pozemkov€knize.
Piisnii form6lnf pravidlavd. rozhodnutitzv. knihovnihosoudu zarudovalaspolehlivosta pr&kaznostridajfi, kter6 byly evidoviinyo nemovitostech.r'lastnfcichdi jinlich opriivndnych osob6ch.Existovalydva hlavni druhy ziipisfi:
jimiZ se prSvak nemovitostemnab{'r'ala,pievdddla,omezovalanebo L Vklady (intabulace), ruSila. 2. Zinnamy (prezentace),kterA zaklildalaprozatimndvdcn6 priiva.
Pozn6mka(adnotace)slouZilajen k evidencinEkterychosobnichfidajfio vlastnikovinebo spoluvlastnikovi(napi. svdpr6vnost, nezletilostapod.).
Pozemkovdknihy byly vedenyu jednotlirych okresnichsoudt, u krajskychsoudt v Praze, BrnE a Olomouci.Ukrizkaz6pisudo pozemkovdknihyje uvedenana obr. 4. l.
Institut pozemkov6knihy spoiival na tEchtozdsadrich: 1. Zdsada intabulace(vkl6d6ni) - vlastnicke vrtahy a dal5i vdcnii pr6va knemovitostem vznikaji,mdni se a zanikajiz6pisemdo pozemkovd knihy. 2. Zisada volnosti - knihovnf soudy neprov6ddlyzhpisy do pozemkou-ichknih z tiedni povinnosti,ale pouzena n6vrh ridastnikfimajetkopr6vniho iizeni. 3. Z|sada legality - dovolovalav pozemkovychknih6ch ty zftpisy,kter6 byly v souladu s pr6vnim stavema byly doloZenyi6dnym listinnlimzptsobem. 4. Zbsadapriority - zarudovaladodrZov6nidasovdhopoiadi z6pisfrdoSlychn6vrht na z6pis do pozemkovdknihy.
l9
5 . Zis ada speciality - zajiSt'ova la j ednoznadnost,urditosta nespornostkaZddho knihovniho ziipisu. 6 . Zisada materidlnf publicity - znamena, Le krtdy kdo jedn6 v dobrd viie ve sprdvnost ziipisri v pozemkovychknihrich bez ohledu na piipadny nesouhlasknihovniho stavu s re6lnym. 7' zisada form6lni publiciry (veiejnosti) umoziluje obecnypifstup k pozemkoqfm knihrim. Kazdi mohl za piitomnostifiednika do nich nahlizet,dinit z nich qipisy nebo opisy, poZadovatkopie. 8. Zisada souladus pozemkovymkatastrem.
40
-
-. ./a )r*7:
AI t-
t.t.t Br.l tb
q.h-a5T PE a..t p.rlt
b5ld
, t fl-f t' (l-prto dora .Ptdr rut.|rEi,
lFt-lrr1*q. Ytl.a
'r+;4
/91t?.
;fr-ffiW4;;&'t'/''44r*
aJe;F
t'/,* / rziiJ//r'/z-eZ' .- t rJ 4- - _. ._._ _.._._.__..._._.. -zc .{&b<--? * Z - .J5 t/::tt -fA e y'.4. 4 rZfr+
,/'/+:it.14;.i4/
zut9 r*-2,i,
{t/
"-:&lsllrl
e/.-.a/^
ry'-.*, ji
;;'] /"---rri{1_;;(t
'i4
: z- -
*
;!z-J;_
?*_r*ZzZ1
-
**;1;/r
hiJu.rt ^lh\
druM strana liitu J
tfr+rqra+ Vllrl
ra.
zu-//oo-at. r* :'.?g*"Bt!e/rc*l/o"'*'
.'-14*n aJ"" -4Zur."brqort .-r r,
t/*'1-J nn'*'L '
,;L/.22 /'1n"" 1l/,nn,L,,,
L 4titu7,'.tr
K"btrq{H .dna' go'dontnl
-l f,amS93
Obr. 4.1 Ukdzkazdpisudo pozemkovdknihy
4l
43. Zeleznidni knihy Jsou speci6lnim evidendn(m instrumentpro Leleznicea dalSf dr6hy slouZfci veiejnd dopravd.Vznikly na z6klad6 zitkona(,.7011874i.z. Do tdto knihy byla zapisovdna vlastnick6 pr6va t6ch, kteii ziskali pro dotydnou driihu koncesi. Ke ziizeni drrlhy pak vlastniku bylo piizndno vwlastiovaci priivo. KaLdi trat' probihd vice katastr6lnimi fzemfmi, proto trat, nebo ucelen6d6st se zachycovalajako samostatndknihovni tdleso vjednd vloZce. |elezni(ni vloLky se otviraly pro kaZdoudr6hu di jeji ucelenoudristnejprvejako prozatimni vloZky a po rykupu nebo vyvlastnEniv5echdotdenlch pozemkrise promdnily na definitivni.
e lendnfZeleznidnichknih je stejn6jako u pozemkovychknih. Rozdflje pouzev nazvech ndkterych d6stf: list Leleznid,nipodstaty i mapa Zeleznidni knihy. Zeleznitni knihy byly vedenypouzeu vybranychsoudt, v poslednidobdu krajskychsoudriv prazea v Brne. 4.4. Horni knihy
Horni knihy byly ziizeny obecnlim hornim ziikonem d. 14611854i.z. Na rozdfl od ostatnichveiejnych knih se do hornich knih nezapisovaly pozemkya stavby,ale rrizn6 horni opriivndni. jimZ horni zitkon piizniival charakter nemovitosti ve smysru pr6vnim. za samostatn6 homi tdlesabyly povaZov6ny: a) Dolov6 mfry b) Pieby.tky c) Pomocn6dila a dennf mfry Nemovitosti byly do hornich knih zapisovdnyjen vyjimednd na n6vrh vlastnikri,kteii byli zdrovei drZiteli hornich oprrivndnf.Horni knihy se skl6dalyz hlavni knihy a sbirky listin. Hlavni knihy byly fvoieny vloZkami, kterd se sklddalyz listri A, B a c.
V listu A se zapisovalahon-riopr6vndni,a to: '
Mira dolov6 - piedstavujeprdvo dobyvatv podzemnimprostoru,jehoZ pridorysn6plocha mdii 45.116m2,plochu tvoii vZdy pravofhelnik,jehoZ krat5fstranamusi mdiit neimdnd 1 0 6m .
o
Pomocnii dila -
Stoly a jrimy mimo clfrlni pole (dobyvaci prostor), ktere slouZi
k qihodndj5fmuprovozu.
42
o
Denni mirv - piedstavujfprdvo dob;ivat nerosfy na povrchu zemd v naplaveninfch, iedi5tichapod.,piidemZmaximiilnivelikostpovrchovdmiry dini 115 000 m2.
.
Piipadndi stavbyna povrchuzemdslouZicidirlnimuprovozu.
V listu B (listu vlastnictvi)- se zapisovalajmdna vlastnikriopriivn6ni,od roku 1945 byl vlastnikem vyhradnd st6t.
List c (list z6vad)- obsahujeobdobndz6pisyjako lisr c pozemkovdknihy.
Vedenim hornfch knih byly povEienytzv. horni soudy,coZ byly krajsk6 soudy di jejich pobodky v Chebu, Plzni, Most6, Kutnd Hoie a Olomouci. Vyd6nim horniho ziikona d. 411195'1 Sb. byly horni knihy zru5enya staly se archiviiliemi.
4.5. Kutastr nemovitosti a pozemkovdkniha
AZ do roku 1883 fungovaly veiejnd knihy a pozemkovd katastr naprosto samostatnd. Vyznamnym meznfkembyl vtomto smdru zirkond. 83/1883 i.z. o evidenci katastrudand pozemkov6, kiery ukl6drl ohla5ovacipovinnost zmdn tidaj& vedenych v tehdejSimkatastru v5em vlastnikfim, soudrima ostatnimriiadrim. Integriilni soud6stfpozemkovychknih se staly ,,mapy pozemkoqich knih", kterd byly kopiemi katastrillnich map a jejich doplndni (aktualizaci) zajiSt'ovalykatastriilniriiady.
Ke zcela zilsadnizmdnEevidendnichn6strojria jejich vyttl.ivilni dochini v dtisledkuzmdny spoledensko-politickich podminekpo roku 1989.Byly pruaryz nov6,z6kony:
a) Zilkon eNn e. 34411992 Sb. o katastrunemovitostiiR b) Zikon (,.26511992Sb. o ziipisechvlastnicklicha jinfch vdcnychpr6v k nemovitostem.
Vznikem katastrunemovitosti(od l. l. 1993) dochini ktomu, Ze dosavadnikoexistence dvou evidendnichinstrumentt(s rTjimkou let 1951 - 1991) pier&st6ve splynurivjeden priivnf institut - katastr nemovitosti, ktery zabezpe(,ujenejen evidenci nemovitosti, ale i evidencivlastnicwik nemovitostem.
43
LITERATURA l. Boguszak,F., Cisai J.: Mapoviinf a mdieni deskychzemi od poloviny 18. stoleti do podritku20. stoletf,USGK Praha 1967 2. Ma5ek,F.: Pozemkovykatastr,soupisa geometrick6zobrazeniisn, praha l94g 3. PotuZ6k,P.: Katastriilnimapov6ni,II. diistpraha 1952 4. Kuba, B., olivovd: Katastrnemovitostf,nakladatelstvi Vilimek, Jihlava 1993 5' Pospi5il,B.: Pr6vnfaspektya probldmyevidencenemovitosti,Academia praha l9:.5 6- Randa, A.: Piehled vzniku a vyvinu desek dili knih veiejnlich hlavnd viechiich a Moravd, Praha1970 7. Novotnf , F.: Nauka o katastrua knihrichpozemkov'ych, praha 1g96 8. Pekai,J.: Ceskdkatastry1654- 1789,II. rryddnipraha 1932 9. Buri6nek,B. Knobloch,F.: Pozemkovdknihy, praha 1957 10. Nov6k, J.: Historickyvyvoj katastrunemovitostina fzemi ieskd republiky,habilitadni pr6ce,VSB - TU Ostrava,1995.
Katastr nemovitosti I. Doc. Ing. JosefNOVAK, CSc. vydalo SdruZenipoZdmihoa bezpednostniho inzenyrstr'Iv ostravE,roku 200 l. Vytisklo SdruZenipoZ6mihoa bezpednostniho inZeni,rstvi l. vyddni Publ ikace neproStajazy'kovoufpravou ISBN: 80-861ll-82-2
