TĜetí kapitola
ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ
ÚLOHA A STRUKTURA
PREZENTACE
3.0. Cíl prezentace
PĜiblížit a vysvČtlit stávající strukturu Mezinárodního hnutí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce, objasnit specifické úkoly jednotlivých složek a vymezit jejich vzájemné vztahy.
2
PREZENTACE
ÚLOHA A STRUKTURA
3.1. Klíþová slova
Mezinárodní výbor ýerveného kĜíže (MVýK)
Zakládající þlen Hnutí; nezávislá humanitární instituce; neutrální prostĜedník pĜi ozbrojených konfliktech; chrání a pomáhá obČtem ozbrojených konfliktĤ; "strážce" a šiĜitel Ženevských úmluv.
Mezinárodní federace spoleþností ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce (Federace)
DĜíve Liga spoleþností ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce; inspiruje a podporuje práci þlenských spoleþností, na mezinárodním poli vystupuje jako jejich zástupce; za všech okolností podporuje a umožĖuje humanitární aktivity národních spoleþností.
Národní spoleþnosti ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce (NS)
Dobrovolné humanitární organizace, pomocné organizace státĤ; jejich pĤvodním posláním bylo pomáhat vojenské zdravotnické službČ v dobČ války; jejich program a þinnost vycházejí z konkrétních potĜeb a podmínek té které zemČ (jejich souþasný poþet tj. konec roku 2001 dosáhl þísla 178 ).
SignatáĜské státy Ženevských úmluv
Státy, jež podepsaly Ženevské úmluvy z roku 1949 (2000: 188 státĤ); spolupracují a podporují þinnost složek Hnutí. Mezinárodní konference ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce – nejvyšší rozhodovací orgán Hnutí; schází se jednou za þtyĜi roky; úþastní se jí zástupci složek Hnutí (MVýK, Federace, NS) a zástupci signatáĜských státĤ Ženevských úmluv.
Stálá komise
Devítiþlenný orgán; schází se dvakrát roþnČ; odpovČdný za pĜípravu mezinárodních konferencí a za sledování plnČní závČrĤ a závazkĤ pĜijatých na mezinárodních konferencích; rovnČž koordinuje þinnost MVýK a Federace.
Rada delegátĤ
“ShromáždČní rodiny ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce” složené ze zástupcĤ MVýK, Federace a národních spoleþností; schází se jednou za dva roky; diskutuje a pĜedkládá názory na obecnou politiku a strategii Hnutí.
Stanovy
Právní základ Hnutí a jeho složek; vnitĜní regule.
Sevillská dohoda
Dohoda o organizaci mezinárodních aktivit složek Mezinárodního hnutí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce, Sevilla, 25.27.listopad 1997.
3
ÚLOHA A STRUKTURA
PREZENTACE
3.2. Prezentace Mezinárodní hnutí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce
Mezinárodní hnutí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce tvoĜí dvČ mezinárodní organizace, MVýK a Federace, a 178 národních spoleþností ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce (konec roku 2001). Jako takové nemá ústĜedí ani presidenta. Souþasná pomČrnČ složitá struktura Hnutí vychází pĜedevším ze specifických úkolĤ, jež jednotlivé složky bČhem dlouhého historického vývoje musely plnit. PĤvodním posláním ýerveného kĜíže tj. MVýK a národních spoleþností bylo zmírnČní utrpení obČtí války – pĜedevším pak pomoc zranČným vojákĤm v poli. Národní spoleþnosti v poþátcích pĤsobily výhradnČ jako pomocné organizace vojenské zdravotnické služby, která na bitevním poli obvykle nedisponovala dostateþným poþtem personálu.
Složky Hnutí
Mezinárodní výbor ýerveného kĜíže (MVýK) je zakládajícím þlenem Hnutí; Národní spoleþnosti ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce v nynČjším poþtu 178 (první byly zakládány krátce po založení MVýK tj na podzim roku 1863); Mezinárodní federace spoleþností ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce (dĜíve Liga).
MVýK
Jako nestranná a nezávislá instituce pĤsobí MVýK jako neutrální prostĜedník mezi znepĜátelenými stranami v ozbrojených konfliktech (mezinárodních i vnitrostátních) a pĜi vnitĜních nepokojích; snaží se chránit a zajistit pomoc pro civilní i vojenské obČti ozbrojených konfliktĤ. V prĤbČhu mezinárodních a vnitrostátních konfliktĤ postupuje MVýK na základČ Ženevských úmluv a jejich Dodatkových protokolĤ. Proto Ĝíkáme, že signatáĜské státy udČlily MVýK pro výkon þinnosti specifický mandát. V pĜípadech vnitĜních nepokojĤ vychází MVýK z þlánku 5 stanov Hnutí, který mimo jiné stanoví právo MVýK na humanitární iniciativu. MVýK je strážce Základních principĤ Hnutí a rozhoduje o uznání národních spoleþností. MVýK vysvČtluje, šíĜí a hlídá dodržování norem mezinárodního humanitárního práva a snaží se o jejich další zdokonalení.
Národní spoleþnosti ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce
Národní spoleþnosti ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce jsou humanitární organizace pĤsobící v signatáĜských státech Ženevských úmluv. V každé zemi smí být pouze jedna národní spoleþnost. Než je národní spoleþnost MVýK uznána a než se stane þlenem Federace, musí splĖovat urþité podmínky.
Podmínky uznání NS
Podle stanov Hnutí musí být novČ zĜízená národní spoleþnost uznána MVýK. PĜitom musí splĖovat následujících deset podmínek: I. þinná na území nezávislého státu, jenž je signatáĜem I. Ženevské úmluvy;
4
ÚLOHA A STRUKTURA
PREZENTACE
Podmínky uznání NS
Aktivity národních spoleþností
II. být jedinou NS v zemi a provozovat ústĜedí, jež ji zastupuje v jednáních s ostatními složkami Hnutí; III. na základČ Ženevských úmluv a národní legislativy být uznávána vládou své zemČ jako dobrovolná pomocná spoleþnost spolupracující v humanitární oblasti s vládními pĜedstaviteli; IV. být nezávislá tj. schopná pracovat v souladu se Základními principy Hnutí; V. používat název a znak þerveného kĜíže a þerveného pĤlmČsíce v souladu se Základními principy Hnutí; VI. být schopna pĜipravovat se v míru na úkoly, jež musí plnit v pĜípadČ ozbrojeného konfliktu; VII. pĤsobit na celém území státu; VIII. provádČt nábor dobrovolníkĤ a zamČstnancĤ bez jakékoliv rasové, pohlavní, tĜídní, náboženské nebo politické diskriminace; IX. respektovat stanovy Hnutí a spolupracovat s ostatními složkami; X. respektovat Základní principy Hnutí a Ĝídit se ve své práci ustanoveními mezinárodního humanitárního práva. x x x x x x x x x x x x
pĜipravenost na katastrofy/ ozbrojené konflikty zĜizování/ provoz nemocnic první pomoc školení zdravotníkĤ dárcovství krve/ nábor dárcĤ krve zdraví ve spoleþnosti pomoc starším a postiženým péþe o dČti programy pro mládež diseminace MHP, Základních principĤ a myšlenek Hnutí pátrací služba atd.
Federace
Založena v roce 1919; dĜíve nazývána Ligou spoleþností ýerveného kĜíže; od roku 1991 Mezinárodní federace spoleþností ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce. Podporuje humanitární aktivity provádČné národními spoleþnostmi a vystupuje jako jejich reprezentant na mezinárodní scénČ. Podporuje NS a MVýK v jejich úsilí šíĜit znalosti a povČdomí o mezinárodním humanitárním právu a Základních principech Hnutí.
SignatáĜské státy Ženevských úmluv
Státy, jež podepsaly Ženevské úmluvy z roku 1949 (2000: 188 státĤ); spolupracují a podporují þinnost složek Hnutí. Úþastní se Mezinárodních konferencí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce a vstupují do diskusí týkajících se záležitostí Hnutí.
Úloha státĤ
a) SignatáĜské státy podporují zĜizování národních spoleþností na svém území, napomáhají jejich rozvoji a podporují jejich humanitární þinnosti. b) ZajišĢují implementaci a dodržování ustanovení Ženevských úmluv, jejich Dodatkových protokolĤ a jiných nástrojĤ MHP. c) ŠíĜí znalosti a povČdomí o mezinárodním humanitárním právu ve svých ozbrojených složkách a na veĜejnosti a pĜijímají zákony zajišĢující odpovídající postihy za porušování MHP.
5
ÚLOHA A STRUKTURA
PREZENTACE
d) Podporují práci složek Hnutí a úþastní se Mezinárodních konferencí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce. Mezinárodní konference ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce
Jednou za þtyĜi roky se sejdou všechny tĜi složky Hnutí a zástupci signatáĜských státĤ Ženevských úmluv na tzv. Mezinárodní konferenci ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce. Tato konference je nejvyšším rozhodovacím orgánem Hnutí, jeho „parlamentem“. Každý þlen konference má jeden hlas. Jinak Ĝeþeno- národní spoleþnost má stejná práva jako MVýK a Federace. Úþast vládních delegací umožĖuje ýervenému kĜíže udržovat kontakt s reálným stavem svČta. Navíc pĜítomnost zástupcĤ vlád dává rozhodnutím konference urþitou vážnost.
Úloha Mezinárodní konference
x x x x
Stálá komise
Devítiþlenný koordinaþní orgán (dva zástupci MVýK, dva Federace a pČt þlenĤ z rĤzných národních spoleþností volených na základČ osobních kvalit); schází se dvakrát roþnČ; vznikl v roce 1928 jako orgán odpovČdný za pĜípravu mezinárodních konferencí; v souþasnosti zároveĖ sleduje plnČní závČrĤ a závazkĤ pĜijatých na mezinárodních konferencích, koordinuje þinnost MVýK a Federace a jedná s pĜedstaviteli signatáĜských státĤ.
Rada delegátĤ
Rada, jež mĤže mít až 500 þlenĤ, sdružuje zástupce MVýK, Federace a národních spoleþností. Schází se jednou za dva roky. VyjadĜuje názory na záležitosti spoleþné všem tĜem složkám Hnutí. Zapojuje se do pĜíprav mezinárodní konference (napĜ. jmenování pĜedsedĤ výborĤ). ýasto bývá vyzývána, aby se vyjádĜila k záležitostem spoleþné doktríny Hnutí. Rada pracuje výhradnČ v rámci Hnutí.
Sevillská dohoda
Dne 26.listopadu 1997 pĜijala Rada delegátĤ Dohodu o organizaci mezinárodních aktivit složek Mezinárodního hnutí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce známou jako Sevillská dohoda. Tato Dohoda tvoĜí základní složku nové spoleþné strategie poskytování pomoci, jež napomáhá dosažení tĜí dĤležitých cílĤ: x efektivním využitím více zdrojĤ Hnutí zajistit úþinnČjší reakci na humanitární potĜeby; x lépe zajistit respekt humanitárním principĤm a MHP; x vytvoĜit silné Mezinárodní hnutí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce, jehož složky spolu optimálnČ spolupracují.
rozhoduje o dĤležitých právních otázkách a dalším smČrování; diskutuje záležitosti obecné povahy; pĜijímá rozhodnutí; udČluje MVýK a Federaci jejich mandát.
STANOVY Hnutí
6
Stanovy Hnutí byly pĜijaty v roce 1928. Revidovány byly v letech 1952 a 1986. Mezi jiným stanovy definují strukturu a závazky jednotlivých složek Hnutí tj. MVýK, Federace a národních spoleþností. Všechny jednotlivé složky mají navíc své vlastní stanovy.
PREZENTACE
ÚLOHA A STRUKTURA
MVýK
MVýK pĜijal své stanovy v roce 1915. Od té doby došlo k nČkolika revizím. VČtšinou reflektují a rozvíjejí ustanovení ýlánku 5 stanov Hnutí. Podle nich MVýK musí: y být strážcem a šiĜitelem Základních principĤ Hnutí a musí šíĜit znalosti MHP aplikovaného v pĜípadČ ozbrojeného konfliktu; y uznávat nové národní spoleþnosti zĜízené v souladu s podmínkami uvedenými ve stanovách Hnutí; y plnit úkoly uvedené v Ženevských úmluvách a zajistit Ĝádné plnČní norem MHP; y z pozice neutrálního prostĜedníka poskytovat ochranu a pomoc obČtem ozbrojených konfliktĤ (vojenským i civilním); y provozovat ÚstĜední pátrací agenturu; y plnit mandát svČĜený mezinárodní konferencí.
Stanovy Federace
Stanovy Federace byly pĜijaty 5.kvČtna 1919. Prošly mnoha revizemi. Mezi hlavní úkoly Federace podle stanov patĜí: y pĤsobit jako stálý orgán umožĖující koordinaci práce mezi národními spoleþnostmi; y na vyžádání pomáhat národním spoleþnostem v plnČní jejich aktivit; y podporovat zĜizování a rozvoj národních spoleþností; y koordinovat humanitární operace provádČné národními spoleþnostmi (obČti pĜírodních katastrof nebo uprchlíci v oblastech, kde nezuĜí ozbrojený konflikt).
Stanovy NS
Každá národní spoleþnost má své vlastní stanovy. Aþkoliv se mohou v rĤzných oblastech lišit, musí reflektovat základní povahu Hnutí tj. vycházet z obecných ustanovení obsažených ve stanovách Hnutí. Je tĜeba zmínit, že pro národní spoleþnosti je k dispozici soubor "modelových stanov". Vznikl v roce 1952 a jeho úþelem bylo pĜipomenutí nutnosti vtČlit do jednotlivých stanov principy Ženevských úmluv i Hnutí. Soubor byl od roku 1952 mnohokrát doplnČn. Slouží národním spoleþnostem jako smČrnice pĜi vytváĜení vlastních stanov. l
7
PġÍLOHY
ÚLOHA A STRUKTURA
ÚLOHA A STRUKTURA BIBLIOGRAFIE
Red Cross & Red Crescent : portrait of an international movement (ýK/ýP- portrét mezinárodního hnutí) Tato ilustrovaná brožura vysvČtluje pojem Hnutí ýK/ýP a pĜibližuje úkoly jednotlivých složek tj. národních spoleþností, MVýK a Federace. ZároveĖ poskytuje základní informace týkající se Ženevských úmluv a jejich Dodatkových protokolĤ, mezinárodních konferencí ýK/ýP a Základních principĤ. ICRC/Federation, Geneva, 1993, druhé vydání, 30 stran, ilustr., foto, 21 x 21 cm Handbook of the International Red Cross and Red Crescent Movement (pĜíruþka Mezinárodního hnutí ýK/ýP) Tato práce zahrnuje vČtšinu základních textĤ Hnutí tj. Základní principy, nástroje MHP, stanovy Hnutí a naĜízení, nejdĤležitČjší rozhodnutí pĜijatá na mezinárodních konferencích ýK/ýP… Kniha je prĤbČžnČ revidována a doplĖována o nejnovČjší údaje. Je užiteþným prĤvodcem pro ty, kdož se chtČjí podrobnČji seznámit s celou organizací. ICRC/Federation, Geneva, 1994, tĜinácté vydání, 937 stran, 16 x 23 cm Statutes and Rules of Procedure of the International Red Cross and Red Crescent Movement - adopted by the 25th International Conference of the Red Cross, Geneva, October 1986 (Stanovy a procedurální pravidla Mezinárodního hnutí ýK/ýP pĜijatá na 25.MK, Ĝíjen 1986) Po založení Ligy spoleþností ýerveného kĜíže v roce 1919 vyvstala nutnost jasnČji vymezit úkoly a funkce jednotlivých složek Hnutí. První stanovy Hnutí byly pĜijaty v roce 1928. Byly dvakrát revidovány- v roce 1952 a v roce 1986. PĜetisk z International Review of the Red Cross, leden-únor 1987 ICRC, Geneva, 1995, druhé vydání, 35 stran, 16 x 23 cm Council of Delegates, Seville, 25-27 November 1997 Agreement on the Organization of the International Activities of the Components of the International Red Cross and Red Crescent Movement (Rada delegátĤ, Sevilla, 25.-27.listopad 1997 Dohoda o organizaci mezinárodních aktivit jednotlivých složek Mezinárodního hnutí ýK/ýP) PĜetisk z the International Review of the Red Cross, bĜezen 1998 ICRC, Geneva, 1998, 17 stran, 16 x 23 cm Red Cross law (zákony ýerveného kĜíže) Autor: Bugnion François Autor analyzuje vznik, obsah a právní dopady stanov Mezinárodního hnutí ýK/ýP, Základních principĤ a rozhodnutí pĜijatých na mezinárodních konferencích. RovnČž zmiĖuje základní orgány Hnutí. PĜetisk z International Review of the Red Cross, záĜí-Ĝíjen 1995 ICRC, Geneva, 1995, 31 stran, biblio., 16 x 23 cm
ÚLOHA A STRUKTURA
PġÍLOHY / BIBLIOGRAFIE
Code of Conduct for the International Red Cross and Red Crescent Movement and NonGovernmental Organizations (NGOs) in Disaster Relief (Kodex jednání pro Mezinárodní hnutí ýK/ýP a nevládní organizace pĜi organizaci pomoci v pĜípadČ katastrof) Tento kodex se snaží zajistit dodržování vysokých standardĤ chování a udržení nezávislosti a efektivity pĜi organizaci pomoci v pĜípadČ katastrof. V pĜípadČ ozbrojeného konfliktu musejí být jeho ustanovení aplikována v souladu s MHP. Kodex je dobrovolný prosazovaný z vĤle organizace, která ho pĜijme. tvĤrci: Caritas Internationalis, Catholic Relief Services, International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, International Save the Children Alliance, Lutheran World Federation, Oxfam and the World Council of Churches (members of the Steering Committee for Humanitarian Response), together with the International Committee of the Red Cross. ICRC/Federation, Geneva, 1994, 15 stran, 16 x 23 cm Humanity for all : the International Red Cross and Red Crescent Movement (Humanita pro všechny: Mezinárodní hnutí ýK/ýP) Autor: Hans Haug ; s pĜispČním Hans-Peter Gassera, Françoise Perreta a Jean-Pierre RobertTissota Tato práce je pĜíspČvkem k rozšíĜení znalostí o Mezinárodním hnutí ýK/ýP a jeho jednotlivých složkách: MVýK, národních spoleþnostech a Federaci. Zvláštní dĤraz je zde kladen na Základní principy a MHP. Henry Dunant Institute, Geneva/Paul Haupt Publishers, Bern, 1993, 682 stran, ilustr., foto, biblio., 17 x 23 cm Resolutions of the International Conferences and of the Council of Delegates (Rozhodnutí Mezinárodních konferencí a zasedání Rad delegátĤ) Rozhodnutí zasahují rĤzné problémy vþetnČ závažných jevĤ jako napĜ. muþení, zneužití drog, utrpení uprchlíkĤ a náhodná zmizení. Rozhodnutí mohou být vyžádána na MVýK. PĜetisky z International Review of the Red Cross ICRC, Geneva, 1956- , 16 x 23 cm The promotion of peace and humanity in the twenty-first century : what role for the Red Cross and the Red Crescent ? (Propagace míru a lidskosti ve dvacátém prvním století: jaká bude úloha ýK/ýP ?) Autor: Moreillon Jacques PlnČní základního úkolu Hnutí tj. pomoc bezbranným musí být založeno na hluboké znalosti prostĜedí a musí brát v úvahu dĤsledky svČtové nerovnováhy, ekonomické stagnace a jejího dopadu na obyvatelstvo tzv. Severu a Jihu, pĜímou vazbu mezi životním prostĜedím a rozvojem atd. PĜetisk z International Review of the Red Cross, listopad-prosinec 1994 ICRC, Geneva, 1995, 16 stran, 16 x 23 cm l
2
