Tématický blok 2
téma 2
Kapitola 4.1. Rozvaha a její struktura, bilanční princip
Obsah kapitoly
4.1. Rozvaha a její struktura 4.1.1. Struktura rozvahy 4.1.2. Forma rozvahy
Studijní cíle
Cílem v této druhé části je: - seznámit se s uspořádáním dat v základním účetním výkazu Rozvaha - pochopit rozlišení naturálně věcné formy majetku a zdrojů kapitálu (aktiv a pasiv) – bilanční princip - naučit se zařadit konkrétní položku mezi aktiva či pasiva - seznámit se se základním členěním forem majetku a zdrojů kapitálu - seznámit se různou formou rozvahy, formálními náležitostmi a základními pojmy s ní spojené.
Doba potřebná ke studiu
V celém tématu jde o seznámení se zcela specifickým pohledem, který využívá účetnictví. Specifičnost tohoto pohledu může činit při jeho studiu a osvojování, zejména začínajícím, značné problémy. Důkladné prostudování a zejména procvičení na mnoha příkladech si může vyžádat 1,5 – 3 hod., možná i více. V každém případě je pro další studium velmi závažné důkladné a pevné pochopení celé problematiky, a proto doporučujeme věnovat studiu případně i více času.
Pojmy k zapamatování
Celá problematika je spojena s pochopením jen několika málo pojmů: majetek, kapitál, forma majetku, zdroje financování, aktiva, pasiva, bilanční princip.
Úvod
V této části výkladu se seznámíte se samotným základem účetnictví, který spočívá ve dvojím pohledu na procesy v podniku, který rozlišuje na těchto procesech dvě stránky, naturálně věcnou a hodnotovou (finanční). Jde o pohled na běžné jevy v podniku specifický pro účetnictví, proto jejich osvojení naráží na jiné pohledy a jiné aspekty, které jsou spojeny s jinou činností než účetní evidence. To na jedné straně může být zdrojem problémů při osvojování si poznatků o tomto pohledu,
na druhé straně je nezbytným předpokladem dalšího poznávání účetnictví. Proto je třeba porozumění celé problematice věnovat náležitou pozornost. Výkladová část Kapitoly 4.1.1
Struktura rozvahy Základním úkolem rozvahy je vypovědět o majetku podniku. Výpověď o majetku podniku (tj. o prostředcích, které využívá ke své činnosti) je v rozvaze provedena na základě dvojího pohledu, který je typický pro účetnictví, který vypovídá o dvou nejdůležitějších (pro finanční úspěšnost podniku) stránkách procesů v podniku a tohoto majetku, a to naturálně věcné a hodnotové stránce. Majetek je tak v rozvaze zobrazován dvěma řadami údajů, které odrážejí dvě stránky procesů v podniku, tj. údaji uspořádanými podle dvou hledisek. Prvním hlediskem je konkrétní, naturálně věcná forma, v níž se majetek (prostředky) v podniku vyskytuje. Druhým hlediskem je pak to, kdo poskytl či vložil ve formě prostředků do podniku kapitál ke zhodnocení, nebo – v obvyklejším vyjádření – z jakých zdrojů (kapitálu) byl majetek podniku financován, pořízen. Příklad A: Pan Novák zakládá opravářskou firmu. Do firmy se rozhodl vložit své úspory ve výši 300 000,-, které měl dosud na spořicím účtu u banky – při založení firmy je převádí na firemní běžný účet. V tomto případě prostředky, které má firma v okamžiku založení k dispozici, mají podobu peněžních prostředků uložených na běžném účtu. Finanční stránku představuje „hodnota“ tohoto majetku, která je určena k podnikání, tj. k dosahování zisku, která se tímto určením mění z osobních úspor na kapitál.
Přehled o majetku a jeho zdrojích bude při založení firmy p. Nováka mít tuto podobu a obsah: Forma majetku: Zdroj financování majetku Peníze na bankovním účtu Vlastní kapitál - hodnota: 300 000,- objem 300 000,-------------------------------------------------------------------------------------------------------------Majetek celkem 300 000,Kapitál celkem 300 000,-
První řada údajů v rozvaze vypovídá o tom, jaké konkrétní formy je majetek podniku, který využívá ke své činnosti a jakou hodnotu jednotlivé formy majetku mají. Majetek, který podnik využívá ke své činnosti, je velice různorodý, závisí na konkrétním druhu činnosti, ale i jejím rozsahu a mnoha dalších skutečnostech (např. potřeba kapitálu a možnost
využít úvěr). Pro to, aby byly údaje o tomto majetku přehledné a využitelné, je třeba všechny využívané prostředky rozdělit do dílčích, stejnorodých skupin a údaje o jejich hodnotě (objemu) tak vykazovat za tyto skupiny. Jde tedy třeba vymezit tyto dílčí skupiny, „druhy“ majetku. Tyto dílčí skupiny majetku jsou sice stanoveny a vymezeny předpisy upravujícími účetnictví (v ČR zákonem a vyhláškami), je však dobré si uvědomit, že už toto rozdělení majetku do dílčích skupin ovlivňuje celkovou vypovídací schopnost rozvahy. Pozn.: Vymezení těchto druhů (klasifikace) je poměrně obtížné a závisí na tom, kdo a pro jaký účel výpověď vytváří: Běžný pozorovatel by v podniku rozlišil např. výrobní stroje, automobily, materiál pro výrobu, budovu výrobní haly, kancelářskou budovu, budovu garáží, aj., technik by rozlišil např. soustruhy, frézy, lisy, aj., řídící pracovník by možná rozlišil prostředky podle výrobních útvarů, apod. Pro účely účetnictví jsou jednotlivé formy majetku, o nichž jsou uváděny údaje v rozvaze, vymezeny především s ohledem na jejich finanční souvislosti. Jako nejúčelnější členění celého souboru majetku podniku se v průběhu vývoje účetnictví osvědčilo členění podle toho, jak dlouho majetek slouží k činnosti, jak často je třeba zajišťovat jeho obnovu – z tohoto vychází základní rozlišení majetku na dlouhodobý a krátkodobý (oběžný). V přesnějším vyjádření pak prvá skupina zahrnuje ty prostředky, které slouží pro činnost delší dobu než jedno účetní období, druhou skupinu pak ty prostředky, které je třeba obnovovat pro každý výrobní cyklus, který je zpravidla kratší než jedno účetní období. Toto členění je velmi důležité pro finanční řízení a financování, a to pro to, že vypovídá o tom, jak dlouho je kapitál vázán v určité konkrétní, nepeněžní formě – dlouhodobě či krátkodobě, jak často bude třeba zajišťovat prostředky na jejich obnovu. Umožňuje také rozhodovat o tom, které zdroje mají být použity pro jeho financování, zda vlastní kapitál či úvěr, v jakém objemu a na jakou dobu. Členění majetku na složku dlouhodobou a krátkodobou je používáno je používáno již dlouhou dobu a zdá se být samozřejmé. Informační potřeby současných uživatelů účetních dat, zejména investorů, však volají po členění jiném, a to podle účelu, pro jaký byl majetek pořízen, jakou formou se podíí na tvorbě zisku: např. určený k výrobě, k prodeji, k držení a pronájmu apod.). Do struktury rozvahy v ČR se toto členění zatím nepromítá. Při členění majetku na dalších úrovních, tj. dlouhodobého i krátkodobého, je respektována již více jeho naturálně věcná podstata včetně požadavku široké využitelnosti tohoto členění - v podnicích s různým oborem činnosti (jak pro podmínky např. strojírenského podniku, tak pro podmínky podniku působícího ve službách či v jiné oblasti) a zajišťovaly tak základní srovnatelnost účetních dat.
To vše je za současnou podobou členění majetku (aktiv) v rozvaze podle současných předpisů, které je uvedeno ve schématu č. 1. Druhá řada údajů v rozvaze má vypovídat o tom, jaký kapitál je v podniku uložen ke zhodnocení, neboli jaké zdroje byly použity pro financování majetku v jeho konkrétních formách. Pro hodnocení finanční situace podniku je velmi důležité znát především poměr vlastního a cizího kapitálu, který vyjadřuje jeho celkovou zadluženost. To je důvodem základního členění údajů o kapitálu v této druhé řadě, kdy je rozlišován kapitál, který je vložen do podniku jeho vlastníkem – kapitál vlastní – a kapitál, který vložili do podniku jiné subjekty (věřitelé) – kapitál cizí. Pro kapitál vlastní je charakteristické, že působí v podniku obvykle delší dobu (po celou dobu existence podniku), pro kapitál cizí je charakteristické pouze dočasné působení (po určitou dobu), po jejím uplynutí je třeba jej splatit, vrátit (splatit úvěr), obvykle i s odměnou za jeho poskytnutí (úrok z úvěru). Základem pro členění těchto dvou druhů kapitálu na další úrovni je pak konkrétní způsob, jakým vstoupil do podniku: v podobě bankovního úvěru, v podobě obchodního úvěru, v podobě vydané směnky apod. u kapitálu cizího, vkladem při založení či jako nově vytvořený v činnosti u kapitálu vlastního. Základní strukturu rozvahy pak lze znázornit tak, jak je uvedeno ve schématu č. 1. Spolu s popisem struktury rozvahy je důležité si osvojit i pojmy, které jsou s ní spojeny: -
aktiva – majetek uspořádaný pod v jeho jednotlivých forem (dílčích skupin) - stálá aktiva = dlouhodobý majetek - oběžná aktiva = krátkodobý majetek - pasiva – údaje o kapitálu, vloženém do podniku, resp. o zdrojích financování majetku - vlastní kapitál - cizí kapitál - bilanční suma – součet aktiv a součet pasiv, které musí být v důsledku toho, že jde o dvě stránky jednoho a téhož souboru majetku, shodné (bilanční rovnost, tj. rovnost obou součtů musí být vždy dosažena a slouží ke kontrole správnosti sestavení rozvahy
Schéma č. 1 – Základní struktura rozvahy Rozvaha firmy xxx, a.s. ke dni 31.12.20xx Majetek (Aktiva)
Zdroje financování (Pasiva)
A. Dlouhodobý majetek (Stálá aktiva)
C. Vlastní kapitál
B. Krátkodobý majetek (Oběžná aktiva)
D. Cizí kapitál
Majetek celkem
Zdroje celkem
Aktiva celkem
= bilanční suma =
Pasiva celkem
Příklad B Situace v příkladu A je velmi jednoduchá, protože všechny potřebné prostředky, vložené pouze vlastníkem (p. Novákem) jsou zatím pouze v peněžní podobě uložené na účtu u peněžního ústavu. Pokud by nakoupil vše potřebné pro svou činnost, mohl by přehled jeho majetku po tomto nákupu vypadat např. takto: -
Víceúčelový montážní stůl 1 ks - v hodnotě 105 tis. Skříň na ukládání nářadí a materiálu 1 ks – v hodnotě 25 tis. Skříň na doklady – v hodnotě 13 tis Měřící přístroje 2 ks - v celkové hodnotě 35 tis. Drobné nářadí (kleště, pilky, měřidla) - v celkové hodnotě 12 tis. Elektrotechnický materiál, náhradní díly (podrobně operativní evidence) - v celkové hodnotě 25 tis. Počítač včetně softwaru – v hodnotě 60 tis. Peníze v hotovosti - v hodnotě 8 tis. Peníze na běžném účtu – v hodnotě 17 tis.
Uspořádání údajů o této struktuře majetku a kapitálu v rozvaze v členění na základní skupiny by potom vypadalo takto:
Rozvaha firmy Novák ke dni 31.12.20xx Majetek (Aktiva)
Zdroje financování (Pasiva)
A. Dlouhodobý majetek - Montážní 105 000,- Skříň na nářadí - Skříň na doklady - Počítač - Měřící přístroje B. Krátkodobý majetek - Drobné nářadí - Elektromateriál - Peníze na běžném účtu - Pen ze v hotovosti 8 000,Majetek celkem Aktiva celkem
stůl
C. Vlastní kapitál - Základní kapitál
300 000,-
25 000,13 000,60 000,3 000,D. Cizí kapitál
0,-
12 000,25 000,17 000,-
300 000,-
Zdroje celkem
= bilanční suma =
300 000,Pasiva celkem
Dlouhodobý majetek, stejně jako krátkodobý majetek jsou však velice rozsáhlými skupinami, zahrnující mnoho různorodých konkrétních druhů majetku a proto komplexní údaj o nich by měl jen velice malou vypovídací schopnost. Proto jsou obě skupiny ještě dále členěny do dílčích skupin užších. Také vlastní i cizí kapitál jako základní skupiny zdrojů jsou velmi rozsáhlými, a proto jsou dále členěny. Členění aktiv i pasiv na této druhé úrovni vede k rozvaze v tzv. agregované formě – viz schéma č. 2. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) jsou dále rozdělena podle své podstaty na tři skupiny: a) hmotný dlouhodobý majetek b) nehmotný dlouhodobý majetek c) finanční dlouhodobý majetek Jejich základní charakteristikou je využití v činnosti podniku delší dobu než jedno účetní období. K tomu je účetními a daňovými předpisy připojeno ještě druhé kritérium, a to je vyšší hodnota (cena). U dlouhodobého hmotného majetku je v současné době stanovena hraniční hodnota 40 000,- u dlouhodobého nehmotného majetku 60 000,-. Tzn. že pouze ten majetek dlouhodobého užití a hmotné podstaty může být zařazen do položky dlouhodobý hmotný
majetek, jestliže jeho cena přesáhne 40 000,-. Např. počítač, který má cenu 35 000,-, nemůže být jako složka dlouhodobého hmotného majetku uveden (bude uveden jako součástí oběžného majetku – viz dále) V současné právní úpravě si tuto hraniční hodnotu může účetní jednotka změnit, ale pouze směrem dolů. Např. sníží-li si tuto hranici na 30 000,-, za dlouhodobý hmotný majetek může považovat i počítač v hodnotě 35 000,-. Podrobnější charakteristiku jednotlivých složek najdete v další kapitole. Krátkodobá aktiva (krátkodobý, oběžný majetek) je členěn na čtyři dílčí skupiny: a) zásoby (nakupované a vlastní výroby), b) pohledávky (krátkodobé, dlouhodobé), c) krátkodobý finanční majetek d) peněžní prostředky (někdy bývají peněžní prostředky uváděny jako součást krátkodobého finančního majetku). Základní charakteristikou krátkodobých aktiv je jejich využití (setrvání v dané formě) v podniku po dobu kratší než jedno účetní období. Hodnotová kriteria zde nejsou uváděna. Za součást zásob mohou být uváděny i některé dlouhodobě využitelné složky majetku, které nelze uvádět – v důsledku nižší hodnoty – jako majetek dlouhodobý. Kapitál vlastní představuje vklad vlastníka či vlastníkůzakladatelů do podniku. Je plně a dlouhodobě v dispozici podniku, resp. jeho vlastníka či vlastníků, který s ním může nakládat (snižovat, zvyšovat) podle svého uvážení, právních předpisů, strategických záměrů aj. Členěn je podrobněji podle toho, jak byl do podniku vložen. Rozlišován je a) kapitál základní, vložený do podniku při založení podniku jeho zakladateli-vlastníky, b) kapitálové fondy, vzniklé vkladem jinou cestou než při založení (např. přijetím daru) c) kapitál nově vzniklý (resp. zaniklý) v činnosti podniku – zisk (ztráta), ze kterého mohou být vytvářeny fondy ze zisku nebo/a nerozdělený zisk (neuhrazená ztráta) minulých let. Cizí kapitál, tj. kapitál vkládaný jinými subjekty, vstupuje do podniku ve formě a) bankovního úvěru (dlouhodobý nebo krátkodobý), jeho objem je uváděn v nominální výši dlužné částky, úrok v něm zahrnut není. b) emitovaných dluhopisů (dlouhodobých či krátkodobých) – podobně jako úvěr je uváděn nominální hodnotou emitovaných
dluhopisů, bez úroku c) závazků, které vznikají z úpravy plateb mezi podniky, event. mezi podniky a státními úřady, kdy povinnost peněžně uhradit je časově oddělena od okamžiku vzniku této povinnosti přijetím určitého plnění (dodávky zboží, služby apod.) nebo určitou skutečností (např. zúčtování mezd). Jejich vznik není spojen s poplatkem (úrokem). Nejčastěji se vyskytujícími závazky jsou : - závazky vůči dodavatelům (tzv. obchodní úvěr), - závazky vůči zaměstnancům - závazky vůči institucím sociálního a zdravotního pojištění - závazky vůči státnímu rozpočtu (finančnímu úřadu) d) Za cizí kapitál se v současné úpravě účetnictví považují také rezervy, vytvářené na úhradu závazku vzniklých v budoucnu. Schéma č. 2 - Agregovaná podoba rozvahy Rozvaha firmy xxx, a.s. ke dni 31.12.20xx A. Pohledávky za upsaný kapitál B. Dlouhodobá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva Zásoby Pohledá ky dlouhodobé Pohledávky krátkodobé Finanční majetek D. Časové rozlišení Majetek celkem (Aktiva)
A. Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodářský výsledek B. Cizí kapitál Rezervy Závazky dlouhodobé Závazky krátkodobé Bankovní úvěry a výpomoci C. Časové rozlišení Zdroje celkem (Pasiva)
. Důležitou složkou, třetí skupinou aktiv i pasiv (C), která je ve výše uvedeném schématu uvedena, je tzv. „přechodná“ forma aktiv a pasiv, položky časového rozlišení. Jedná se o položky, které zajišťují správné vyčíslení hospodářského výsledku v daném účetním období. Pomáhají řešit situace, kdy např. nájemné za pronajatou budovu je placeno na příští rok je placeno předem, již v tomto roce. Vydané peníze nesouvisí s činností v tomto roce, ale až v roce příštím, a nemohou být proto zahrnuty do nákladů tohoto období, kdy byly skutečně uhrazeny. V podobě položky „náklady příštích období“, která je jednou z položek časového rozlišení aktiv jsou převedeny do období příštího, kdy z této položky budou převedeny do nákladů roku příštího. Podobně v případě, že přijme podnik nájemné za pronajaté
zařízení na příští rok již v tomto roce, nelze tuto úhradu považovat za výnos v tomto období (je výnosem z pronájmu až v období příštím). V podobě položky výnosy příštích období, která je položkou časového rozlišení pasiv bude převedena do příštího období, kdy teprve tehdy z ní bude převedena do výnosů tohoto příštího období. Jde v podstatě o pohledávky (v případě časového rozlišení aktiv) a závazky (v případě časového rozlišení pasiv) vůči jiným obdobím, než za které je rozvaha sestavována a zjišťován výsledek hospodaření. Tyto položky jsou součástí současné struktury rozvahy. Pro seznámení se strukturou rozvahy podle současných předpisů je třeba se zmínit ještě o jedné položce aktiv, která je uváděna na prvním místě, před dlouhodobými aktivy. A tou je položka „Pohledávky za upsaný kapitál“. Jde o položku, která souvisí s procesem vkládání vlastního kapitálu při založení či zvyšování základního kapitálu. Mezi navýšením základního kapitálu např. při navyšování základního kapitálu v akciové společnosti vydáním nových akcií a jejich prodejem může uběhnout relativně dlouhá doba – hodnota těch akcií, které k datu sestavení rozvahy dosud nebyly prodány, tvoří obsah položky „Pohledávky za upsaný kapitál“. Důležité pro další poznávání účetní metody je naučit se a umět rozlišit v konkrétní situaci, zda jde o položku majetku či o položku zdrojů. K tomu jsou zaměřeny následující příklady a cvičné úlohy. Příklad C: Firma Horák a syn má k 31.12. 200x tyto v soupisu tyto položky majetku a jeho zdrojů: pohledávky za odběrateli 59 000,-, dluhy u dodavatelů 150 000,-, úvěr u banky 650 000,-, peníze v pokladně 11 000,-, materiál za 87 000,-, vložené vlastní úspory 900 000,vklad na bankovním účtu 23 000,-, zaměstnancům dluží na mzdách 65 000,-, výrobní zařízení v ceně 320 000,-, budovu výrobní dílny v hodnotě 1 265 000,-, Sestavte rozvahu firmy k 31.12.20xx (dodržte základní strukturu včetně pořadí položek):
Aktiva A. Stálá aktiva
Rozvaha firmy Horák a syn k 1.10. 20xx A. Vlastní kapitál
B. Oběžná aktiva
B. Cizí kapitál
Aktiva celkem
Pasiva celkem
Pasiva
Příklad D: V soupisu majetku a kapitálu vyhotoveném ve firmě NORA, s.r.o. k 1. 10. 200x byly uvedeny následující položky: - zisk 160 000,- nevyplacené mzdy zaměstnancům 168 000,- bankovní úvěr 295 000,- materiál 52 000,- vložené vklady společníků 750 000,- vklad na běžném účtu 48 000,- peníze v pokladně 4 000,- budova 900 000,- zařízení 276 000,- nakoupené akcie jiné společnosti 80 000,- zásoby zboží 160 000,- nezaplacené faktury od dodavatelů 150 000,- pohledávky za odběrateli 83 000,Sestavte rozvahu firmy k 1.10. 200x (dodržte strukturu) : Aktiva
Rozvaha firmy NORA, s.r.o k 1.10. 20xx
A. Stálá aktiva
A. Vlastní kapitál
B. Oběžná aktiva
B. Cizí kapitál
Aktiva celkem
1523,-
Pasiva celkem
Pasiva (v tis. Kč)
1523,-
Kontrolní otázky a úkoly
Kontrolní otázky: 1. Rozhodněte, jakou stránku činnosti (naturálně věcnou nebo hodnotovou, resp. finanční) representují následující skutečnosti: a) automobil b) úvěr c) administrativní budova d) vysokozdvižný vozík e) úspory vložené do podniku f) nevyplacené mzdy g) půjčka 2. Rozhodněte, zda se jedná o majetek, který bude v podniku delší dobu nebo jen krátkodobě (stálá aktiva, oběžná aktiva) : a) mouka v pekárně b) traktor c) prodejní sklad d) balicí papír v obchodě e) peněžní prostředky 3. Rozhodněte, zda se jedná o kapitál vložený vlastníkem nebo kapitál vložený jiným subjektem: a) úvěr b) vklad společníka c) nevyplacené mzdy d) přijatá půjčka e) zisk 4) Rozhodněte, zda se jedná o položku aktiv, a to dlouhodobých či oběžných aktiv, nebo pasiv, a to pasiv vlastních či cizích:
Položka Peníze na účtu Automobil Zásoby materiálu Hotové výrobky Úvěr od banky Navyplacené mzdy Nakoupená licence Pohledávky za odběr Nakoupené obligace Dluh vůči dodavateli Výrobní hala Přijaté směnky
Aktivum dl. ob.
Pasivum Položka vl. cizí Nakoupená licence Pozemky Nezaplacená daň Peníze v pokladně Akcie jiné společnosti Vydané směnky Záloha na daň z příjmu
Emitované dluhopisy Přijatá půjčka Nakoupené zboží Nakoupený software Zisk Zaplacené zálohy dod. Přijaté zálohy (dl. = dlouhodobé aktivum, ob. = oběžné aktivum, vl. = vlastní zdroj)
Aktivum Pasivum dl. ob. vl. cizí
4) V soupisu majetku a kapitálu firmy Moos a syn, s.r.o. byly k 31.10. 20xx uvedeny tyto položky: stav na běžném účtu 84 000,-, závazky u dodavatelů 166 000,-, pohledávky za odběrateli 61 000,-, stroj 540 000,-, bankovní úvěr 200 000,-, zásoby materiálu 116 000,-, hotovost v pokladně 5 000,-, přijatá půjčka 110 000,-. a) určete výši vlastního kapitálu b) sestavte rozvahu firmy k 1.10.20xx (dodržte strukturu rozvahy) : Aktiva A. Stálá aktiva
Rozvaha firmy Moos a syn k 1.10. 20xx A. Vlastní kapitál
B. Oběžná aktiva
B. Cizí kapitál
Aktiva celkem
Pasiva celkem
Výkladová část Kapitoly 4.1.2
Pasiva
Forma rozvahy, náležitosti rozvahy Rozvaha je pro účely výkladu (i v uvedených příkladech) obvykle předkládána ve formě tabulky, která je svisle rozdělena na dvě části – viz výše uvedená schémat. Levá obsahuje údaje o majetku v jeho jednotlivých formách (aktiva), pravá údaje o zdrojích tohoto majetku (pasiva). Tato forma je označována jako horizontální. V praxi se však častěji používá forma sloupcová, kdy aktiva a pasiva nejsou zobrazena paralelně vedle sebe, ale v oddělených sloupcích za sebou – viz schéma č. 6 : V praxi je vždy třeba důsledně respektovat požadavky na formální úpravu. Každá rozvaha by měla mít uvedeny tyto údaje : a) název a sídlo firmy, o jejímž majetku vypovídá, b) datum, ke kterému je sestavována (rozvahový den), c) peněžní jednotky, resp. jejich násobky, v nichž jsou uváděny údaje d) označení jednotlivých části rozvahy i závazné označení všech položek. V praxi se také obvykle používá předtištěných formulářů nebo
rozvahu vyhotovuje ve stejném uspořádání software počítače. V obou způsobech vyhotovení je však závazné slovní označení položek i jejich řazení položek. Na straně aktiv jsou v našich podmínkách uváděny údaje o majetku podle míry likvidnosti (likvidností se rozumí schopnost být přeměněn na peněžní formu), a to od nejnižší míry likvidnosti (dlouhodobý majetek, resp. dlouhodobý nehmotný majetek je obtížně převoditelný na peněžní formu) po nejvyšší míru likvidnosti (peněžní prostředky). Pro řazení údajů na straně pasiv platí v našich podmínkách pravidlo, že nejprve jsou uváděny údaje o vlastním kapitálu a teprve pak údaje o kapitálu cizím Schéma č. 6 - Ukázka rozvahy ve sloupcovém uspořádání: Rozvaha firmy XY, s.r.o ke dni 31. 12. 20xx (v Kč) Majetek (aktiva): Dlouhodobý majetek z toho - hmotný: - budovy - samostatné movité věci - nehmotný - software Oběžný majetek z toho - materiál na skladě - výrobky - pohledávky za odběrateli - bankovní účty a pokladna Časové rozlišení Majetek celkem (aktiva) Zdroje (pasiva): Vlastní kapitál z toho : - základní kapitál - hospodářský výsledek běžného období Cizí kapitál Z toho : - závazky u dodavatelů - krátkodobé bankovní úvěry - dlouhodobé bankovní úvěry Časové rozlišení Zdroje krytí (pasiva)
7 800 000,3 100 000,4 100 000,600 000,1 990 000,950 000,510 000,330 000,200 000,0,9 790 000,9 290 000,9 250 000,40 000,500 000 ,150 000,100 000,250 000,0,9 790 000,-
Pozn.: V účetní praxi se dále používají další pojmy, jejichž obsah je třeba upřesnit: - rozvahová položka - slovní označení konkrétní formy majetku nebo zdroje kapitálu (které je závazné a účetní jednotka nemůže volit své vlastní označení) spolu s údajem o jeho objemu (hodnotě) - rozvahový stav položky - samotný údaj o objemu dané položky. - „zdroj krytí“ či „zdroj krytí majetku“ - označení každého jednotlivého zdroje kapitálu
V praxi se rozvaha sestavuje podle předpisů ministerstva financí, které stanovují nejen formu a uspořádání položek v rozvaze (tabulkové formuláře), ale i obsah jednotlivých položek a jejich vazbu na průběžnou evidenci na jednotlivých účtech. Obsah údajů o jednotlivých položkách rozvahy Jednotlivé položky aktiv jsou v rozvaze popisovány třemi, resp. čtyřmi údaji: brutto, korekce a netto a údajem o stavu netto v minulém období. První údaj, „Brutto“, je hodnota aktiva v původní ceně (hodnotě), v níž bylo pořízeno (nakoupeno, vloženo). Další údaj, označený „Korekce“ vypovídá o dočasném či trvalém snížení této původní hodnoty, o kterém vypovídají opravné položky, resp. oprávky (viz dále). Údaj ve sloupci „Netto“ je hodnota „Brutto“ snížená o hodnotu korekčních položek uvedenou ve sloupci Korekce (odečítá se). V tomto posledním sloupci je tedy vyjádřena aktuální hodnota aktiv, tj. na konci předcházejícího účetního období. Objem jednotlivých položek pasiv je v rozvaze zastoupen pouze dvěma údaji – o jejich výši na konci běžného období a na konci období minulého. (U pasiv se opravné položky nevytvářejí). Viz následující ukázka aktuální formy rozvahy: Schéma č. 7 - Forma rozvahy podle současných předpisů označ. a
AKTIVA
řád.
b
c
Běžné Brutto 1
účetní
období
Korekce 2
Netto 3
Min. úč. období Netto 4
Aktiva celkem
označ.
a Pasiva celkem
PASIVA
řád.
Běžné úč. období
Minulé úč. období
b
c
5
6
Kontrolní otázky a úkoly
Kontrolní otázky: 1) Jakou formu může mít rozvaha ? 2) Jakými údaji musí být rozvaha popsána ? Mají tyto údaje význam? 3) Co je třeba rozumět pod pojmem „rozvahová položka“ a pod pojmem „rozvahový stav“? 4) Jakými údaji je popsána každá položka aktiv? 5) Jakými údaji jsou popsány položky pasiv?
Rozšiřující text
Shrnutí
Základní strukturu rozvahy tvoří údaje o majetku (aktivech) a kapitálu (pasivech). Aktiva jsou rozčleněna na dlouhodobá, oběžná a přechodná, pasiva se člení na zdroje (kapitál) vlastní, cizí a přechodná. Všechny skupiny se dále člení – jejich členění je dáno účetními předpisy a je závazné. Rozvaha může být sestavena ve formě horizontální nebo vertikální. Každá položka aktiv je zobrazena údajem „brutto“, „korekce“ a „netto“ a údajem netto minulého období, každá položka pasiv je zobrazena údajem za běžné a minulé období.
Seznam použitých zkratek
Studijní literatura
KUBÍČKOVÁ D., Základy účetnictví, Praha : VSFS 2006 KOVANICOVÁ D., Poklady skryté v účetnictví I. díl – Jak porozumět účetním výkazům, Praha: Polygon 2006
Klíč k úkolům
Řešení příkladu C:
Aktiva Rozvaha firmy Horák a syn k 1.10. 200x A. Stálá aktiva A. Vlastní kapitál - budova výrobní dílny 1 265 000,- - základní kapitál - výrobní zařízení 320 000,B. Oběžná aktiva B. Cizí kapitál - materiál 87 000,- - úvěr u banky - pohledávky 59 000,- - závazky u dodavatelů - peníze na b.účtu 23 000,- - závazky u zaměstnanců - peníze v pokladně 11 000,Aktiva celkem 1 765 000,- Pasiva celkem
Pasiva 900 000,650 000,150 000,65 000,1 765 000,-
Řešení příkladu D: Aktiva
Rozvaha firmy NORA, s.r.o k 1.10. 20xx
A. Stálá aktiva - budova - zařízení - finanční majetek B. Oběžná aktiva - zásoby zboží - zásoby materiálu - pohledávky za odběrateli - vklad na b. účtu - peníze v hotovosti Aktiva celkem
820,276,80,160,52,83,48,4,1523,-
Pasiva (v tis. Kč)
A. Vlastní kapitál - základní kapitál - zisk
750,160,-
B. Cizí kapitál - závazky u dodavatelů - závazky u zaměstnanců - bankovní úvěr
150,168,295,-
Pasiva celkem
1523,-
