ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE
ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE POŘIZOVATEL:
MěÚ Frýdlant
ZPRACOVATEL:
ŽALUDA, projektová kancelář
AUTORSKÝ KOLEKTIV:
Ing. Eduard Žaluda, Ing. arch. Michal Čapek, Ing. Roman Vodný, Petr Schejbal, Mgr. Vít Holub, Ing. Kristina Kuchařová, Ing. Renata Kašpárková
T E X T O V Á Č Á S T
DATUM
V/2012 ETAPA
PRŮZKUMY A ROZBORY
ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE
Průzkumy a rozbory
ŽALUDA, projektová kancelář Autorský kolektiv: Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Michal Čapek Ing. Roman Vodný
Petr Schejbal Mgr. Vít Holub Ing. Kristina Kuchařová Ing. Renata Kašpárková
květen 2012
OBSAH
1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ........................................ 5 2. ŠIRŠÍ VZTAHY, SÍDELNÍ STRUKTURA ....................................................... 5 Širší dopravní vazby ................................................................................................................ 7 Systém osídlení ....................................................................................................................... 8 Přírodní systém ....................................................................................................................... 8 Širší vazby technické infrastruktury ........................................................................................ 8
3. NADŘAZENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY................... 9 Politika územního rozvoje ČR 2008 ........................................................................................ 9 Dokumentace vydané krajem ................................................................................................. 9 Územně analytické podklady správního obvodu ORP Frýdlant ........................................... 15
4. STAV A HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ ....................................................... 16 Zastavěné území ................................................................................................................... 16 Funkční plochy v území ......................................................................................................... 16 Historický vývoj osídlení ....................................................................................................... 21 Demografie, sociální služby a stav bytového fondu ............................................................. 23 Hospodářství, cestovní ruch a ubytování ............................................................................. 26
5. KULTURNÍ HODNOTY A JEJICH OCHRANA .............................................. 27 Kulturní památky a hodnoty ................................................................................................. 27 Archeologické lokality ........................................................................................................... 29
6. PŘÍRODNÍ HODNOTY A JEJICH OCHRANA ............................................... 29 Přírodní podmínky ................................................................................................................ 29 Geologický vývoj a stavba, reliéf .......................................................................................... 31 Klimatologie a hydrologie ..................................................................................................... 32 Krajinný ráz ........................................................................................................................... 33 Významné krajinné prvky ..................................................................................................... 35 Územní systém ekologické stability ...................................................................................... 36 Zemědělský půdní fond ........................................................................................................ 36 Pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................................... 37
Nelesní zeleň ......................................................................................................................... 38
7. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .......................................... 39 Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 39 Technická infrastruktura ....................................................................................................... 42
8. SPECIFICKÉ POŽADAVKY A ZVLÁŠTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY ............................ 44 Znehodnocená území a jejich opětovné využití ................................................................... 44 Ložisková a poddolovaná území ........................................................................................... 45 Přírodní rizika ........................................................................................................................ 45 Ztížení životního prostředí .................................................................................................... 45 Krizové a havarijní požadavky ............................................................................................... 47
9. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU ................................... 49 Rozvojový potenciál obce ..................................................................................................... 49 Záměry .................................................................................................................................. 49 Problémy, střety a ohrožení v území .................................................................................... 49 Doplňující SWOT analýza ...................................................................................................... 51
10. SEZNAM TABULEK ......................................................................... 55
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno správním územím obce Pertoltice o výměře 1 016 ha. Obec je rozdělena na dvě části, jež odpovídají katastrálním územím. TAB 1: Členění správního území obce Pertoltice Název katastrálního území / části obce Dolní Pertoltice Horní Pertoltice
Kód katastrálního území 71949 71950
Výměra katastrálního území / části obce
části obce 119491 680,7 ha 119504 335,8 ha Zdroj: Územně identifikační registr ČR
Hranice řešeného území vede v severovýchodní části po hranici s Polskou republikou, na východě a jihovýchodě po hranici s obcí Bulovka, na západě po hranicích s obcemi Višňová a Černousy a na severu po hranici s obcí Habartice. Kód obce jako základní územní jednotky (ZÚJ) je 564311, dle jednotné evropské klasifikace se jedná o územní jednotku NUTS 5 ‐ CZ0513 564311. Obec měla k 31. prosinci 2010 celkem 287 obyvatel, což odpovídá hustotě obyvatel 28,3 obyvatel/km2. Příslušnost obce k jednotlivým úřadům shrnuje následující tabulka: TAB 2: Příslušnost obce k úřadům Úřad Krajský úřad Obec s rozšířenou působností Obec s pověřeným obecním úřadem Matriční úřad Stavební úřad Úřad práce (Kontaktní pracoviště) Obvodní oddělení Policie ČR Finanční úřad
Sídlo úřadu
Vzdálenost od obce
Liberec
31,5 km
Frýdlant
9 km
Zdroj: Územně identifikační registr ČR
2. ŠIRŠÍ VZTAHY, SÍDELNÍ STRUKTURA Obec Pertoltice se nachází v nejsevernější části Libereckého kraje, v okrese Liberec ve Frýdlantském výběžku. Obcí s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem je Frýdlant. Obec je členem mikroregionu Frýdlantsko, který zahrnuje celkem 18 obcí (Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Pertoltice, Raspenava a Višňová). Stejně tak je obec členem Místní akční skupiny (MAS) Frýdlantsko. Obecným předmětem činnosti mikroregionu je koordinace postupu při realizaci společných záměrů, ochrana a prosazování společných zájmů a vytváření předpokladů pro vyvážený rozvoj zájmového území svazku, při aktivním využívání evropských, přeshraničních národních a krajských rozvojových programů. Mimo členství v mikroregionu Frýdlantsko je obec Pertoltice také členem Euroregionu Nisa ‐ Neisse ‐ Nysa, který propojuje příhraniční území České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky a jeho cílem je koordinace vzájemné spolupráce jednotlivých obcí, odstraňování negativních vlivů státní hranice, rozvoj hospodářského potenciálu euroregionu, zlepšení životního standardu obyvatel euroregionu a zlepšení Žaluda, projektová kancelář
5 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
přirozených a kulturně‐politických podmínek života. Rozloha celého euroregionu Nisa ‐ Neisse – Nysa je 13 033 km2, přičemž na Česko připadá 3 163 km2. Obec byla také členem dobrovolného sdružení CZ EDEN‐BULPERHA, které bylo založeno v roce 1999 a sdružovalo celkem tři obce: Bulovku, Pertoltice a Habartice. Toto sdružení bylo založeno účelově kvůli lepšímu získávání dotací na nejrůznější projekty. Obec Pertoltice toto sdružení opustila mimo jiné také kvůli nedostatečnému a neprůhlednému účetnictví, které vedla obec Bulovka. Obec je dále členem Svazku obcí Jizerské hory, jehož členem jsou dále obce a města Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dolní Řasnice, Frýdlant, Hejnice, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jindřichovice pod Smrkem,Jiřetín pod Bulovkou, Josefův Důl, Kořenov, Krásný Les, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Plavy, Raspenava, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Višňová, Zlatá Olešnice, Desná v Jizerských horách a Liberec. Programové prohlášení Cílem turistického regionu Jizerské hory je trvale udržitelný řízený rozvoj území Jizerských hor s podporou rozvoje cestovního ruchu vedoucí k vytvoření turistické rovnováhy celého území v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Svazek měst a obcí bude prosazovat naplnění těchto priorit: Rozvoj infrastruktury
Zajištění dostatečné parkovací kapacity pro návštěvníky celé oblasti Jizerských hor.
Prosazování prioritního seznamu pořadí oprav a údržby komunikací pro jejich vlastníky. (Liberecký kraj, ŘSD )
Zajištění přehledného informačního a navigačního systému po celé oblasti Jizerských hor.
Preferovat vznik a údržbu cyklostezek, lyžařských tras, agrostezek a podporovat alternativní dopravní systémy (lanovky, turistické vláčky apod. )
Hodnotit a připomínkovat dopravní obslužnost na území Libereckého kraje.
Zlepšení dostupnosti území – lepší propustnost komunikací.
Ochrana životního prostředí
Spolupracovat při přípravě všech strategických materiálů na území Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.
Seznámit veřejnost, správu Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, odbory životního prostředí o prioritách v jednotlivých oblastech.
Spolupracovat při přípravě právních norem, územních plánů apod.
Uchovat přírodní dědictví v rovnováze s cestovním ruchem.
Preferovat trvale udržitelný rozvoj.
Prosazovat projekty vedoucí ke snížení zatížitelnosti ovzduší, hluku, dopravy apod.
Podporovat údržbu luk a lesních pozemků.
Realizovat projekty vedoucí ke zlepšení kvality vodních zdrojů.
Vznik destinačního managementu
Sestavit akční plán rozvoje turistického regionu Jizerské hory.
Personálně zajistit realizaci destinačního managementu.
Zajistit v oblasti vzájemně spolupracující informační střediska.
Spolupracovat při hledání možností rozvoje služeb a produktů s ostatními partnery.
Spolupráce s dalšími partnery
Uskutečňovat pravidelné schůzky s partnery k vzájemné informovanosti a k poradenství.
Žaluda, projektová kancelář
6 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Realizovat a propagovat nabídku investičních příležitostí v turistickém regionu.
Spolupracovat s hospodářskou komorou a podnikateli.
Spolupracovat při tvorbě povodňových, krizových plánů v oblasti Jizerských hor se složkami Integrovaného záchranného systému.
Rozvíjet mezinárodní partnerství a připravovat vzájemné projekty na podporu rozvoje celého území Jizerských hor.
Jednotně prezentovat turistický region Jizerské hory.
Spolupracovat při přípravě a vydávání propagačních materiálů s ostatními partnery.
Širší dopravní vazby Páteří silniční sítě Frýdlantska je silnice I. třídy I/13, která územím prochází od jihu k severu. V obci Habartice překračuje státní hranici ČR/Polská republika na hraničním přechodu Habartice/Zawidów. Tato komunikace je hlavní obslužnou komunikací celého Frýdlantského výběžku. TAB 3: Charakteristika silnice I/13 Číslo silnice
13
Délka silnice dle provozního staničení
Průběh silnice
Karlovy Vary (I/6) ‐ Ostrov (I/25) ‐ Chomutov (I/7) ‐ Most (I/15, I/27) ‐ Teplice (I/8) ‐ Chlumec (I/30) ‐ Děčín (I/62) ‐ Nový Bor, 221,779 km Svor (I/9) ‐ Bílý Kostel n/N (I/35) ‐ Liberec (I/35, I/14) ‐ Habartice ‐ Polsko
Z Frýdlantu vychází také dvě komunikace II. třídy: II/290 (Frýdlant – Hejnice – Desná – Kořenov – Nová Ves) propojuje Frýdlantsko s Tanvaldskem a Jabloneckem. V zimním období je na silnici průjezd omezen, vzhledem k velké nadmořské výšce, do níž silnice stoupá (887 m n.m.). Ve Frýdlantu zaúsťuje do silnice I/13. II/291 (Frýdlant – Nové Město pod Smrkem), která překračuje také hranici ČR/Polská republika hraničním přechodem Nové Město pod Smrkem/Czerniawa Zdrój. Dále je celé území obsluhováno sítí silnic III. třídy a místních a účelových komunikací. Železniční doprava na území Frýdlantska je tvořena sítí celostátních i regionálních tratí. Trať 037 Liberec – Frýdlant – Černousy je celostátní železniční trať, která je nejvýznamnější železniční tratí v regionu. V obci Černousy překračuje státní hranici ČR/Polská republika, přechod ale není určen pro osobní dopravu. Parametry trati umožňují maximální rychlost 80 km/h. Trať je zařazena do mezinárodního systému tratí, určených pro kombinovanou dopravu AGTC. Trať 038 Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem je trať regionální, končící v Bílém Potoku pod Smrkem. Její stav je dlouhodobě neuspokojivý, zabezpečení na trati jsou nedostatečná. Trať 039 Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem je taktéž regionální tratí. I tato trať je v neuspokojivém stavu s nedostatečným zabezpečením. Přeshraniční dopravní vazby jsou zajištěny hraničním přechodem na silnici I/13 v Habarticích u Frýdlantu (hraniční přechod Frýdlant – Zawidów) do Polské republiky. Blízkým přechodem je také přechod Andělka‐ Lutogniewice v sousední obci Višňová, který je určen pouze pro pěší. V širším území prochází množství značených turistických tras a cyklotras. Frýdlantskem prochází cyklotrasa č. 22, Chrastava – Valteřice, jež má celostátní význam a dále 8 značených cyklotras s regionálním významem. Dle značení Evropské turistické asociace (EWV) prochází širším územím dálková turistická trasa E 3 (Černé moře – Pyrenejský poloostrov), kde kopíruje červené nebo modře značené stezky. Dále je pak území pokryto vcelku hustou sítí značených turistických cest. Žaluda, projektová kancelář
7 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Systém osídlení Urbanizované území leží v údolních partiích Jizerských hor, severně od sídelní osy Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, která přetíná frýdlantský výběžek ve směru západ‐východ, respektive od hlavní sídelní osy Hrádek nad Nisou, Chrastava, Liberec, Jablonec nad Nisou, Smržovka, Tanvald Harrachov. Hlavními spádovými centry pro obec jsou Frýdlant (16 km) a Liberec (36 km). Urbanistické hodnoty území jednotlivých obcí zpravidla vyplývají z jejich polohy a významu v síti osídlení a z kvality místních obytných a přírodních podmínek. Obecně lze konstatovat, že dosavadní malá atraktivita, ztížená dostupnost území a omezený rozsah investičních aktivit s minimem podstatných urbanistických zásahů uchovaly strukturu některých sídel téměř v původní podobě. V níže položených polohách je místně krajina a její horizonty do jisté míry negativně poznamenána působením nedávných velkokapacitních forem zemědělské velkovýroby s řadou dnes chátrajících areálů. Útlum zde tradičních výrobních odvětví přivodil zvýšenou míru devastace původních provozoven, jejichž stavby místně snižují obytnou kvalitu zastavěných ploch.
Přírodní systém Obec Pertoltice se nalézá v oblasti Jizerských hor ve Frýdlantském výběžku. Členitý terén klesá od jihu k severu, nejvyšší bod území se nachází ve východní části území na svahu bezejmenného vrchu a leží v nadmořské výšce 341 m n.m. Nejnižším bodem území je místo, kde Pertoltický potok opouští řešené území a leží v nadmořské výšce 254,17 m n.m. Ve správním území obce Pertoltice leží následující přírodní prvky nadmístního významu:
nadregionální a regionální prvky ze soustavy ÚSES (biokoridory a biocentra)
památné stromy
Širší vazby technické infrastruktury Zdroje vod Frýdlantska, jejich vydatnost a režim je přímo závislý na množství a vydatnosti srážek. Množství, celková vydatnost, resp. využitelná kapacita zdrojů vody podzemních i povrchových je v současné době dostatečná pro zásobování celého území pitnou vodou. Regionální hydrogeologické průzkumy se po roce 1989 prakticky přestaly provádět, čehož důsledkem je absence relevantních údajů o skutečné kvalitě i kvantitě podzemních vodních zdrojů. Zdroje vody mají vysoký obsah dusičnanů, hliníku, případně vysoký obsah radonu. V širším území jsou vybudovány tři vodovodní systémy: Frýdlant, Bulovka a Dětřichov, celkový počet připojených obyvatel je téměř 22 tisíc. Majitelem a provozovatelem vodárenských systémů v regionu je Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.. Z hlediska vlastního provozu nejsou evidovány vážnější nedostatky, systémy jsou ve valné většině hodnoceny jako vyhovující. Veřejné kanalizace v širším území jsou vybudovány pouze v obcích Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Raspenava a Višňová (k.ú. Višňová) Ve většině obcí Frýdlantska zajišťují dodávku elektrické energie venkovní trafostanice napájené vrchním vedením 22 kV. Plynofikovány v širším území jsou pouze obce Bílý Potok, Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem a Raspenava.
Žaluda, projektová kancelář
8 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
3. NADŘAZENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY Politika územního rozvoje ČR 2008 V rámci Politiky územního rozvoje České republiky 2008 jsou stanoveny rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. Řešené území není zahrnuto do těchto oblastí nebo os. Nejbližší rozvojová oblast je OB7 Rozvojová oblast Liberec a rozvojová osa OS3 Praha – Liberec – hranice SRN/Polsko. Politika územního rozvoje 2008 stanovuje také významné dopravní koridory. Řešeného území se okrajově dotýká koridor kombinované dopravy KD1. Vymezení tohoto koridoru vyplývá z mezinárodní dohody AGTC (Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech ‐ European Agreement on Important International Combined Transport Lines and Related Installations). Ze stanovených priorit územního plánování, obsažených v Politice územního rozvoje budou v řešeném území uplatněny zejména následující body:
Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území.
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, například jako turistické atrakce. Jejich ochrana by však neměla znemožňovat ekonomické využití nebo mu nadměrně bránit. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. V mnoha případech je tvůrčí další rozvoj nebo obnova krajiny nebo její další rozvoj důležitější než zachování stávající situace. V některých případech může venkovská krajina upadat v důsledku nedostatku lidských zásahů.
Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel, hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území.
Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu).
Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), obzvláště ve specifických oblastech, s cílem zachování rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).
Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn.
Dokumentace vydané krajem ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ Na území Libereckého kraje bylo zpracováno několik Územních plánů velkých územních celků (ÚP VÚC). Správního území obce Pertoltice se týkaly následující:
ÚP VÚC Liberecká sídelní regionální aglomerace (ÚP VÚC LSRA) zpracovaný v roce 1984, v roce 1999 byl zpracován návrh na změny a doplňky tohoto dokumentu, dokument však zůstal nedokončen. Celý
Žaluda, projektová kancelář
9 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
tento dokument pozbyl platnosti dnem 31. 12. 2009 (podle Zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, §187 odst. 1). Tento dokument posuzoval Frýdlantsko, na jehož území obec Pertoltice leží, jako okrajovou oblast.
ÚP VÚC okresy Liberec a Jablonec nad Nisou, průzkumy a rozbory, 2000 – nedokončená rozpracovaná dokumentace
ÚP VÚC Liberecký kraj, koncept 2003 – dokument nebyl do konce platnosti Zákona 50/1976 Sb. (k 31. 12. 2006) schválen a proces jeho pořizování byl ukončen.
ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE Krajský úřad Libereckého kraje pořizuje v souladu s ustanovením §7 odst. 1 Zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK). Zadání ZÚR LK bylo schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje 19. 12. 2006. Dne 12. 9. 2001 se v multimediálním sále Krajského úřadu Libereckého kraje konalo veřejné projednání Návrhu ZÚR LK, vydané byly ke dni 13. 12. 2011. Zhotovitelem je SAUL s.r.o. Liberec, vedoucí autorského kolektivu Ing. arch. Vladislav Hron.
Rozvojové osy nadmístního významu ZÚR LK vymezují rozvojové osy nadmístního významu (II., III., IV. řádu). Řešeného území se týká následující rozvojová osa III. řádu ROS8 Liberec ‐ Frýdlant ‐ Černousy ‐ hranice ČR Koridor propojující rozvojovou oblast ROB1 Liberec se specifickou oblastí SOB4 Frýdlantsko a sousedním státem Polsko (Zgorzelec), založený na existujícím silničním propojení I/13 Liberec ‐ Frýdlant ‐ hranice ČR a železničním spojení Praha ‐ Turnov ‐ Liberec ‐ Frýdlant ‐ hranice ČR pro kombinovanou dopravu mezinárodního významu. Dotčené území obcí mimo rozvojovou oblast ROB1 Liberec: Mníšek, (ORP Liberec) a Dětřichov, Frýdlant, Bulovka, Pertoltice, Habartice (ORP Frýdlant). Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) Zásadní význam rozvojové osy ROS8 pro ekonomickou atraktivitu a povzbuzení rozvojových aktivit ve specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko. b) Kontakt rozvojové osy se specifickou oblastí SOB5 Jizerské hory. Úkoly pro územní plánování a) Připravit územní podmínky pro zlepšení dostupnosti centra osídlení Frýdlant z vnitrozemí ČR přeshraničního spojení s Polskem. b) Upřesnit a chránit silniční koridor I/13 v úseku Liberec ‐ Frýdlant ‐ Habartice (hranice ČR), řešit územní souvislosti vedení koridoru na území jednotlivých obcí. c)
Respektovat a upřesnit vedení železničního koridoru Praha ‐ Turnov ‐ Liberec ‐ Frýdlant ‐ hranice ČR pro kombinovanou dopravu KD1 v širších souvislostech a řešit územní vedení koridoru optimalizované železniční tratě v úseku Liberec ‐ Frýdlant ‐ hranice ČR na území jednotlivých obcí vymezených v ROS8.
d) Sledovat minimalizaci negativních vlivů rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území (hrad a zámek Frýdlant) a na dostatečné zastoupení veřejné a doprovodné zeleně v průchodech dopravních koridorů urbanizovaným územím. e) V rámci rozvojové osy vytvářet územní podmínky pro rozvoj cyklodopravy v úseku Liberec ‐ Frýdlant. f)
Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL.
g) Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity mezi úřady ORP Liberec a Frýdlant a orgány sousedního státu ‐ Polska.
Žaluda, projektová kancelář
10 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Specifické oblasti nadmístního významu Dále ZÚR LK vymezují Specifické oblasti nadmístního významu. Řešeného území se týká specifická oblast SOB4
Specifická oblast Frýdlantsko: Z10 Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů pro zvýšení významu rekreace a cestovního ruchu v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z11 Územní rozvoj a zlepšení nepříznivého stavu v prostorově odlehlém pohraničním území koordinovat se sousedním regionem za hranicí ČR v Polsku. Vymezení: Centra osídlení a obce správního obvodu ORP Frýdlant: Frýdlant ‐ centrum osídlení, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Višňová, Černousy, Habartice, Pertoltice, Bulovka, Krásný Les, Dolní Řasnice, Horní Řasnice (spádový obvod Frýdlant), Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem ‐ centrum osídlení (spádový obvod Nové Město pod Smrkem), Lázně Libverda, Bílý Potok, Hejnice ‐ centrum osídlení (spádový obvod Hejnice) a Raspenava ‐ centrum osídlení. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) Dlouhodobá izolovanost území na vnější periférii kraje a republiky, komplikovaná dopravní dostupnost vyšších center osídlení, zátěže a vlivy související s těžbou uhlí v sousedním Polsku. b) Rozlohou a počtem trvale bydlících obyvatel největší specifická oblast s nejhoršími rozvojovými předpoklady (spádové obvody Raspenava a Nové Město pod Smrkem) s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji, rostoucím počtem trvale bydlících obyvatel a sociálně problémových skupin. c)
Kontakt zasahujících výjimečných přírodních hodnot republikového významu na území CHKO Jizerské hory vyvolává nutnost regulovaného rozvoje šetrných forem cestovního ruchu.
d) Při rozhodování o změnách v území posuzovat skutečné zátěže počtem a hustotou všech potenciálních uživatelů území ‐ pokud je toto navyšování zátěže území únosné nebo žádoucí, odvozovat z těchto údajů dimenze veřejné infrastruktury. Úkoly pro územní plánování: a) Navrhovat rozvojová opatření směřující ke zvyšování atraktivity území pro investory, zlepšování stavu veřejné vybavenosti a zajištění podmínek pro zvyšování vzdělanosti a tím k socioekonomickému povzbuzení celé oblasti. b) Zohledňovat polohu na rozvojových osách ROS8 a ROS9 s přesahem do sousedního Polska a na potenciál výhodných vazeb na rozvojovou oblast ROB1 Liberec a specifickou oblast SOB5 Jizerské hory. c)
Zlepšovat dopravní dostupnost území. Respektovat a upřesnit významné dopravní koridory: ~
koridor silnice I/13 Polsko Habartice ‐ Frýdlant ‐ Liberec,
~
koridor silnice II/291,
~
železniční koridor pro kombinovanou dopravu Praha ‐ Liberec ‐ hranice ČR s Polskem.
d) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. e) Využívat kulturních a přírodních hodnot území pro rozvoj cestovního ruchu a s ním spojenou nabídkou nových pracovních míst. Odpovědně prověřovat záměry rozvoje sportovně rekreační vybavenosti a zvyšování návštěvnosti centrální části Jizerských hor.
Žaluda, projektová kancelář
11 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Zajistit ochranu přírodních a kulturních hodnot území preferencí šetrných forem cestovního ruchu a zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu významně ohrožujících hodnoty území. Podporovat aktivity směřující k posílení významu lázeňského střediska Lázně Libverda. f)
Navrhovat ochranná a kompenzační opatření proti přímým vlivům těžby uhlí v Polsku (Turów) a zajištění dostatku pitné a užitkové vody.
g) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. h) Rozvíjet funkční kooperace mezi centry osídlení: Frýdlant ‐ Raspenava ‐ Hejnice. i)
Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity ve spolupráci s orgány se sousedními ORP Liberec, Jablonec nad Nisou, Tanvald a regionů sousedních zemí Dolní Slezsko (Polsko) a v širších souvislostech Sasko (Německo).
Nadregionální a regionální koridory dopravní infrastruktury Z pohledu vymezených koridorů nadregionálního a regionálního významu, týkajících se dopravní infrastruktury, se řešeného území dotýká Koridor nadregionálního významu D10 – obchvat Pertoltic na silnici I/13 . Odůvodněni:
zvýhodnění propojení obsluhovaného území na koridory mezinárodního významu silnice I/35, R35 a zlepšení návaznosti na Polsko
zlepšení dopravních vazeb v rámci rozvojové oblasti ROB1 Liberec v severním směru na Frýdlant
zlepšení dopravní dostupnosti specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko
zkrácení časové dostupnosti do Liberce
odstranění problematických úseků při průchodu zastavěnými částmi měst Liberec, Frýdlant a zastavěnými části obcí Mníšek a Pertoltice
snížení negativních dopadů silniční dopravy na zastavěné území
Nadregionální a regionální koridory technické infrastruktury ZÚR LK vymezují dále zásady koncepce rozvoje technické infrastruktury, jejichž hlavním cílem je vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, aby byly vytvořeny podmínky pro optimální obslužnost území Libereckého kraje systémy technické infrastruktury. V oblasti Frýdlantska se jedná o následující úkoly: a) Prověřit možnosti zásobování pitnou vodou Frýdlantska a severozápadní části Semilska územní studií
Nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability V oblasti územních systému ekologické stability (dále jen ÚSES), vymezují ZÚR LK pro řešené území následující jevy:
nadregionální biocentrum NC68 „Poustecká obora“
regionální biocentrum RC1279 „Bulovka“
Pro územní plánování stanovují ZÚR LK v oblasti skladebných prvků ÚSES následující úkoly: a) Prvky ÚSES respektovat jako plochy a koridory nezastavitelné, s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, kde lze výjimečně umístit protipovodňová opatření a stavby dopravní a technické infrastruktury. b) Plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. Žaluda, projektová kancelář
12 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e c)
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Prvky ÚSES (bez ohledu na jejich biogeografický význam, či jejich příslušnost k V‐ZCHÚ) upřesňovat dle katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa, a jejich vymezení koordinovat ve vzájemných návaznostech propojenosti systému a zohlednit geomorfologické a ekologické podmínky daného území. Vytvářet územní podmínky pro odstraňování překryvů prvků ÚSES a zastavěných ploch, případné nutné překryvy minimalizovat.
d) Případné územní překryvy a střety prvků ÚSES s lokalitami těžby nerostů řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území ‐ pro potřeby ÚSES i pro těžbu surovin. Situaci řešit na základě projektové dokumentace rekultivací dotčených území po ukončení těžby v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. V tomto procesu budou prvky ÚSES považovány dočasně s omezenou funkčností, cílem opatření je podpora funkcí ÚSES při samotné těžbě a zejména obnova dotčených prvků ÚSES po jejím ukončení. e) Vytvářet územní předpoklady pro funkčnost systému v prostorech protipovodňových opatření, včetně stanovení dalších způsobů využívání těchto ploch s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, na základě zpracované podrobné projektové dokumentace dle metodiky ÚSES. f)
Územní překryvy prvků ÚSES s liniovými stavbami dopravní a technické infrastruktury minimalizovat a v případě nutnosti řešit překryvy odbornou projektovou přípravou staveb za podmínky, že nedojde k významnému snížení funkčnosti ekosystému a k podstatnému snížení jeho ekostabilizující funkce v krajině.
g) Při vymezování lokálních prvků ÚSES zohlednit označování prvků ÚSES podle celokrajské posloupnosti (podklad KOPK LK) Úkoly pro územní plánování:
Soupis záměrů definovaných ZÚR LK Označení záměru D10 RC1279 NC68
Popis záměru Koridor nadregionálního významu; západní obchvat obce Pertoltice na I/13; ve výhledu regionální biocentrum „Bulovka“ nadregionální biocentrum „Poustecká obora“
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití, záměrů na provedení změn a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Územně analytické podklady Libereckého kraje (dále jen ÚAP LK) byly aktualizovány v srpnu 2011. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále někde jen RURU), provedený v rámci ÚAP LK specifikuje tři Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami. Jedná se o oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ, ve kterých jsou komplexně špatné a podprůměrné podmínky ve všech třech pilířích URÚ. Podmínky pro jednotlivé pilíře nemusí být až tak špatné, ale jejich podprůměrnost se synergeticky sčítá. Tyto oblasti mají periferní polohu, přičemž nemusí mít v rámci kraje nutně polohu okrajovou, ale může se jednat o vnitřní periferie. Vyváženost je dána synergickým působením všech tří složek udržitelného rozvoje území – území s nízkou vyvážeností je takové území, kde všechny tři složky vykazují nízkou hodnotu kvality. Jednou z takto definovaných oblastí je i oblast označená jako PO2 Frýdlantsko. Přírodní podmínky: Přírodní podmínky výrazně determinují vývoj Frýdlantského výběžku. Od zbytku LK odděluje toto území z velké části vysoká hradba Jizerských hor. Většina území má mírně zvlněný charakter s rozvinutou zemědělskou výrobou. Na životní prostředí nepříznivě působí blízkost povrchové těžby hnědého uhlí v Polsku a navazující elektrárny Turów. Jih území je součástí CHKO Jizerské hory. Tato oblast vykazuje nadprůměrnou rekreační atraktivitu.
Žaluda, projektová kancelář
13 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Socioekonomické podmínky: Frýdlantsko představuje geograficky odlehlé území kraje hraničící s Polskem, které dlouhodobě zaostávalo (více než 100 let) a i přes značnou podporu vykazuje nyní velmi slabý hospodářský rozvoj a vysokou míru nezaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska bude pod výrazným tlakem úbytku obyvatel. Omezené možnosti rozvoje podporuje otevření státní hranice, rozvoj cestovního ruchu a rekreace v návaznosti na méně intenzivně využívanou stranu Jizerských hor. Závady a střety: Definované závady a střety v této oblasti se netýkají řešeného území. V rámci ÚAP LK byly zpracovány výsledné kartogramy, vyhodnocující celkové podmínky pro jednotlivé pilíře trvale udržitelného rozvoje: 1. Příznivé životní prostředí (Environmentální pilíř) Řešené území neleží v problémové oblasti z pohledu příznivého stavu životního prostředí. Stav životního prostředí je však v zastavěných oblastech hodnocen jako „špatný“ až „nejhorší“, což se odvíjí předvším od průtahu silnice I/13 centrem obce. Z celkového vyhodnocení však vyplývá, že územní podmínky pro životní prostředí jsou na území řešeného území hodnoceny jako dobré. 2. Hospodářský rozvoj (Hospodářský pilíř) Řešené území, jako celé území SO ORP Frýdlant je zařazeno do problémové oblasti z hlediska celkových podmínek pro hospodářský rozvoj. Hospodářský rozvoj ve správním obvodu obce Pertoltice je hodnocen jako „nejhorší“. Z celkového vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj vyplývá, že v území jsou špatné podmínky. 3. Soudržnost společenství obyvatel (Sociální pilíř) Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel patří řešené území do jedné ze dvou problémových oblastní, jež se na území SO ORP Frýdlant nacházejí. Soudržnost společenství obyvatel je ve správním obvodu obce hodnocena jako „nejhorší“. Z celkového vyhodnocení podmínek pro sociální soudržnost obyvatel vyplývá, že řešené území jsou špatné podmínky. 4. Souhrnné hodnocení trvale udržitelného rozvoje území Ze souhrnu předešlých tří oblastí (pilířů trvale udržitelného rozvoje) vyplývá, že správní obvod obce Pertoltice má problematické dva pilíře trvale udržitelného rozvoje: hospodářský pilíř a pilíř soudržnosti společenství obyvatel.
Záměry na provedení změn v území dle ÚAP LK Označení záměru T02
DP01
D10 NC68 RC1279
Popis záměru otvírka ložiska štěrkopískových surovin Arnoltice ‐ Pertoltice– předmětem záměru je nutnost náhrady za postupně dotěžovaná ložiska; je v souladu se záměrem DP01; zdroje: Aktualizovaná surovinová politika Libereckého kraje 2009 stanovení dobývacího prostoru Dolní Pertoltice – prostor pro dobývání části výhradního ložiska štěrkopísku Arnoltice – Pertoltice; navazuje na záměr T02; platnost do 30. 6. 2010, Zdroj: MŽP LK Čj. 542/912/G14/08/439 – SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ O STANOVENÍ DOBÝVACÍHO PROSTORU ZASTAVENO V ZÁŘÍ 2011 silnice I/13 – obchvat Pertoltice (D10) – záměr západního obchvatu obce; stav realizace: ve výhledu nadregionální biocentrum „Poustecká obora“ regionální biocentrum „Bulovka“
Žaluda, projektová kancelář
14 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Problémy a střety v území, určené k řešení v územně plánovacích dokumentacích, jsou následující:
střet realizace záměru D10 (silnice I/13 – obchvat Pertoltic) s nerostným bohatstvím (T02)
vzájemný střet realizace záměru D10 (silnice I/13 – obchvat Pertoltic) se záměrem realizace nadregionálního biocentra NC68
vzájemný střet realizace nadregionálního biocentra NC68 se záměry T02 a DP01
problematické zásobování vodou
problematický rozvoj cestovního ruchu
podprůměrné podmínky pro udržitelný rozvoj území (dále někde URÚ)
Dále je nutné také respektovat limity využití území:
území archeologických nálezů II. kategorie
staré ekologické zátěže
zemědělská půda I. a II. třídy ochrany BPEJ
pozemky určené k plnění funkce lesa (dále PUPFL)
ochranné pásmo silnice I. a III. třídy
památné stromy a jejich ochranná pásma
územní systémy ekologické stability
Vybrané hodnoty území:
území s archeologickými nálezy I. stupně
lipová alej při silnici z Pertoltic do Habartic
územní systém ekologické stability
památné stromy
plochy PUPFL
zemědělský půdní fond – I a II. třída ochrany
zařízení soustavy plošného drenážního odvodnění
významný krajinný typ
Územně analytické podklady správního obvodu ORP Frýdlant Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ÚAP SO ORP) Frýdlant, do jehož správního obvodu náleží území obce Pertoltice, byly zpracovány v ke dni 31. 12. 2010. ÚAP SO ORP přebírají ze ZÚR LK následující rozvojové osy a specifické oblasti:
Rozvojová osa nadmístního významu ROS8 Liberec – Frýdlant – hranice ČR/Polsko (koridor silnice I/13 a železnice Liberec – Frýdlant – Černousy)
Specifická oblast SOB4 Frýdlantsko
Žaluda, projektová kancelář
15 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Záměry na provedení změn v území dle ÚAP SO ORP Frýdlant Označení záměru D03 NC68 36‐RC1279 1373 1374 1375 bez ozn.
Popis záměru silnice I/13 – západní obchvat Pertoltic nadregionální biocentrum „Poustecká obora“ regionální biocentrum „Bulovka“ (název ze ZÚR) lokální biocentrum „Prameniště Račího potoka“ lokální biocentrum „Panenský rybník“ lokální biocentrum „Šálkův rybník“ Součástí systému lokálních prvků ÚSES jsou také lokální biokoridory, propojující lokální biocentra. Jejich vymezení bude provedeno v dílčích ÚPD a značení bude provedeno formou zlomku dle propojovaných biocenter
Požadavky na řešení pro území obce Pertoltice vyplývající z ÚAP SO ORP Frýdlant uvedené ve výkresu problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci:
zpřesnit a stabilizovat dopravní plochy a koridory silnice I/13 (P03)
řešit střet zájmů ochrany přírody a krajiny se střety zájmů surovinové politiky (P31 a P34)
střety zájmů ochrany přírody se zájmy surovinové politiky v biocentru NC68 Poustecká obora nadregionálního biogeografického významu
řešit lokální zatížení hlukem podél silnice I/13 v zastavěných územích
problémy území z hlediska obyvatel, osídlení, bytového fondu, kulturních hodnot a památkové péče (P25, P23 – neupřesněno v části RURU)
řešení pozůstatků starých opuštěných zemědělských a průmyslových staveb a zařízení (P01)
4. STAV A HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ Zastavěné území Obec Pertoltice nemá schválenu žádnou územně plánovací dokumentaci. Zastavěné území obce bylo vymezeno Útvarem územního plánování ORP Frýdlant. V rámci doplňujících průzkumů a rozborů byla hranice zastavěného území aktualizována (k datu 30. dubna 2012) a je součástí grafické části průzkumů a rozborů.
Funkční plochy v území V řešeném území lze identifikovat následující plochy s převažujícím způsobem využití, dle metodiky MINIS (Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS):
PLOCHY BYDLENÍ Bydlení je dominantní funkcí zastavěných území sídel. Plochy bydlení jsou soustředěny převážně podél komunikací.
BH – bydlení v bytových domech V řešeném území se jediné tři bytové domy nachází v k.ú. Dolní Pertoltice. Dva zděné bytové domy s valbovou střechou byly postaveny u hřiště v souvislosti s provozem státního statku, dnes jsou byty v družstevním Žaluda, projektová kancelář
16 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
vlastnictví. Další bytový dům stojí u kostela s. Jošta a je ve vlastnictví obce Pertoltice. Jedná se o objekt bývalé školy přestavěný na celkem 14 startovacích bytů. Kapacita domu je nenaplněná.
BV – bydlení v rodinných domech venkovské V katastrálním území Dolní Pertoltice je zástavba soustředěna především podél silnice I. třídy I/13 a podél silnice III. třídy III/0357, která ze silnice I/13 vychází a pokračuje západním směrem do obce Višňová. Zástavba je roztroušená, převážně vesnického charakteru. V katastrálním území Horní Pertoltice je zástavba rozmístěna podél místních obslužných komunikací, které vycházejí ze silnice I/13. Zástavba je výrazně venkovského charakteru téměř výhradně s rodinnými domy.
PLOCHY REKREACE Dle §5 Vyhlášky 501/2006 Sb.: (1) Plochy rekreace se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. (2) Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. V řešeném území se nalézají významné plochy pro individuální rodinnou rekreaci. Vzhledem k významnému počtu neobydlených bytů na území obce je do budoucna možné je využít jako objekty pro rekreační účely.
OBČANSKÉ VYBAVENÍ Dle §6 Vyhlášky 501/2006 Sb.: (1) Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. (2) Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. Plochy občanské vybavenosti jsou integrovány v zastavěném území obce, v k.ú. Dolní Pertoltice. V k.ú. Horní Pertoltice se žádná plocha občanského vybavení nenalézá.
OV ‐ Veřejná infrastruktura Obecní úřad s obecní knihovnou Nachází se v k.ú. Dolní Pertoltice u silnice I/13. V objektu obecního úřadu se nachází také obecní knihovna. K budově obecního úřadu neexistuje výkresová dokumentace skutečného stavu. Kostel sv. Jošta Je jednolodní sakrální stavba, zapsaná na seznam nemovitých kulturních památek. Jedná se o stavbu pozdně středověkou, která byla později zbarokizována a v 18. století opět zásadně přestavěna. Součástí kostela je i hřbitov. Po roce 1945 začal objekt chátrat, po roce 1989 snahy o jeho rekonstrukci. Kulturní dům se sálem a restaurací Se nachází přibližně v centru obce. Je v majetku obce, restaurace si prostory pronajímá. Víceúčelový sál je pro až 120 lidí, z důvodu osvětlení je však jeho kapacita omezena na maximálně 80 lidí. Obec v kulturním domě pořádá plesy, případně se zde konají svatby.
Žaluda, projektová kancelář
17 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
OM ‐ komerční zařízení malá a střední V obci se nachází jeden obchod se smíšeným zbožím a dále jedno restaurační zařízení, které je v nájmu v obecních prostorách.
OS ‐ tělovýchovná a sportovní zařízení V obci se nachází jedno sportovní hřiště, které je v majetku organizace Sokol Pertoltice, která leží v k.ú. Dolní Pertoltice. Na území obce, nedaleko Panenského rybníka v jižní části obce, se nachází střelnice. Ta vznikla v 80. letech 20. století a dnes slouží k nácviku střelby pro širokou veřejnost. Každoročně se zde pořádá střelecká soutěž Železná koruna. Dále se jedná o plochu, vyhrazenou pro motokros, která leží mezi silnicí I/13 a bývalým státním statkem v k.ú. Dolní Pertoltice. V současné době je však provoz areálu prakticky zastaven nově vydanou obecní vyhláškou kvůli překračování hlukových norem. Obec má v plánu dále rozšířit sportovní možnosti na svém území.
OH ‐ hřbitovy Podle §2, písm. d) Zákona 256/2001 S., o pohřebnictví, se rozumí: d) veřejným pohřebištěm prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace. Dále podle §16 Zákona 256/2001 Sb.: (1) Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností (dále jen "provozovatel pohřebiště"). Nemůže‐li obec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště. Veřejná pohřebiště mají stanoveno ochranné pásmo, které určuje §17 Zákona 256/2001 Sb.: (2) Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. (3) Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání pozemku. Náklady spojené s technickými úpravami v ochranném pásmu a náhrady za prokázané omezení užívání pozemku v ochranném pásmu nese provozovatel pohřebiště. V řešeném území se nalézá jeden hřbitov, který je v majetku obce Pertoltice. Hřbitov přiléhá ke kostelu sv. Jošta, leží v k.ú. Dolní Pertoltice.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Dle §9 Vyhlášky 501/2006 Sb. plochy dopravní infrastruktury: (1) Plochy dopravní infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití, a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, například ploch výroby, ploch občanského vybavení pro maloobchodní prodej, ploch těžby nerostů. (2) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a jiných druhů dopravy. Plochy dopravní infrastruktury se zpravidla člení na: a) plochy silniční dopravy, b) plochy železniční (drážní) dopravy, c)
plochy letecké dopravy,
Žaluda, projektová kancelář
18 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
d) plochy vodní dopravy, e) logistická centra jako plochy kombinované dopravy. Podrobný popis ploch dopravní infrastruktury viz kapitola „Dopravní infrastruktura“. V řešeném území se jedná o následující plochy:
DS ‐ plochy silniční infrastruktury
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Dle §10 Vyhlášky 501/2006 Sb. plochy technické infrastruktury: (1) Plochy technické infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. (2) Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Součástí těchto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury.
TI ‐ inženýrské sítě Plochy technické infrastruktury jsou popsány v kapitole „Technická infrastruktura“. V řešeném území se jedná o funkci TI ‐ inženýrské sítě.
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Dle §11 Vyhlášky 501/2006 Sb. plochy výroby a skladování: (1) Plochy výroby a skladování se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků například staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy do ploch jiného způsobu využití. (2) Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, například pro těžbu, hutnictví, těžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských staveb a pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.
VZ ‐ zemědělská výroba V řešeném území se nalézal jeden areál zemědělské výroby (bývalý státní statek) a to v k.ú. Dolní Pertoltice, ten ovšem již dlouhou dobu neslouží svému účelu. Katastrován je však stále jako zemědělská stavba. V obci působí několik drobných soukromých zemědělců, kteří obdělávají půdu či na travních porostech pasou dobytek. Jeden z těchto zemědělců hospodaří ekologicky v oblasti chovu dobytka. Do budoucna počítá s chovem koní. Další plochy výroby se v řešeném území nenalézají.
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (PV) Dle §7 Vyhlášky 501/2006 Sb. plochy veřejných prostranství: (1) Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství (viz §34 zákona č.128/2000 Sb. o obcích ‐ obecní zřízení, ve znění pozdějších předpisů) a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. (2) Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Žaluda, projektová kancelář
19 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Zahrnují plochy parků, veřejné zeleně a vyhrazené zeleně. Dále potom plochy ochranné a izolační zeleně. Podle §34 zákona 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) se veřejným prostranstvím rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V řešeném území se jedná zejména o centrální nezastavěné plochy sídel, návsi a uliční prostory v zastavěném území.
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (W) Podle §13 Vyhlášky 501/2006 Sb. (1) Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. (2) Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. Řešeným územím protéká od severovýchodu k jihozápadu Pertoltický potok, dále územím protékají méně významné toky a nalézá se v něm také několik regionálně významných rybníků, především Panenský rybník v k.ú. Dolní Pertoltice a Šálkův a Eflerův rybník v k.ú. Horní Pertoltice (viz kapitola „Hydrologie a klimatologie“.)
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (NZ) Podle §14 Vyhlášky 501/2006 Sb.: (1) Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. (2) Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Rozloha zemědělské půdy v řešeném území v roce 2010 představovala 669 ha, z toho 331 ha bylo půdy orné, 11 ha zahrad, 327 ha trvalých travních porostů. Více viz kapitola „Zemědělský půdní fond“.
PLOCHY LESNÍ (NL) Podle §15 Vyhlášky 501/2006 Sb.: (1) Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les. (2) Plochy lesní zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Dle ČSÚ představuje lesní půda na území obce výměru celkem 278 ha (což představuje asi 24,7% celkové katastrální výměry). Největší souvislé lesní porosty se nalézají v jižní a severní části k.ú. Dolní Pertoltice. Největším vlastníkem lesů v obci je státní podnik Lesy České republiky, některé jsou v soukromém vlastnictví. Obec žádné lesy nevlastní, s výjimkou jednoho pozemku, vedeného jako les, ovšem bez jakéhokoliv stromového porostu. Dále viz kapitolu „Pozemky určené k plnění funkce lesa“.
PLOCHY PŘÍRODNÍ (NP) Podle §16 Vyhlášky 501/2006 Sb.: (1) Plochy přírodní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. (2) Plochy přírodní zahrnují zpravidla pozemky národního parku, pozemky v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvláště chráněných územích, pozemky evropsky významných lokalit včetně pozemků smluvně chráněných, pozemky biocenter a výjimečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury. V řešeném území představují přírodní plochy především pozemky územních systémů ekologické stability. Více viz kapitolu „Přírodní hodnoty a jejich ochrana“. Žaluda, projektová kancelář
20 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (NS) Podle §17 Vyhlášky 501/2006 Sb.: (1) Plochy smíšené nezastavěného území se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské a lesní. (2) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území lze zahrnout i pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. V řešeném území představují důležitý výrazový prvek kulturní krajiny, předěl mezi urbanizovaným územím a souvislými porosty lesů. Jedná se o plochy trvalých travních porostů, rozptýlené porosty dřevin, liniovou zeleň podél komunikací a polních cest, meze, remízky, solitérní stromy, břehové porosty vodních toků apod.
PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ Podle §18 Vyhlášky 501/2006 Sb.: (1) Plochy těžby nerostů se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. (2) Plochy těžby nerostů zahrnují zpravidla pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do plochy těžby nerostů lze zahrnout i pozemky související dopravní a technické infrastruktury. V řešeném území se v současné době nenachází žádný aktivní důl, lom, pískovna či plocha pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů. Evidováno je však jedno chráněné ložiskové území, resp. prognózní zdroj:
Arnoltice ‐ Pertoltice (písky, štěrkopísky)
Horní Pertoltice (štěrkopísky)
Více viz kapitolu „Ložisková a poddolovaná území“.
PLOCHY SPECIFICKÉ (X) Podle §19 Vyhlášky 501/2006 Sb.: Plochy specifické se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, vězeňství, sklady nebezpečných látek; do těchto ploch lze zahrnout pozemky související technické a dopravní infrastruktury. V řešeném území nejsou žádné specifické plochy určeny. Pro potřeby civilní ochrany obyvatelstva je možné využít objekt obecního úřadu. Více viz kapitolu „Krizové a havarijní požadavky“.
Historický vývoj osídlení HISTORIE OBCE První písemná zmínka o obcích Horní Pertoltice a Dolní Pertoltice pochází z roku 1388. Mezi lenními statky na Frýdlantsku zaujímaly Pertoltice po celý středověk mimořádné postavení. Nebyly lénem podléhajícím frýdlantské vrchnosti, ale přímo králi. Jako korunní statek spadaly pod soud komorní, a daně a poplatky odváděly jako rytířský statek královské komoře v Praze. Písemné doklady o tom, jakým způsobem dosáhly tohoto postavení, chybí. Víme jen, že na přelomu 14. a 15. století se počítaly ke Zhořelecku, neboť jejich tehdejší majitelka Margareta s dcerou a krčmářem se měli zodpovídat před zhořeleckým soudem za údajnou podporu poskytovanou živlům loupícím na silnicích. Panovník je zprostil povinnosti vypovídat před soudem v Šestiměstí, což nasvědčuje tomu, že majitelé Pertoltic, páni z Tschirnhaus (Černous), podléhali královskému soudu. Žaluda, projektová kancelář
21 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Situaci však komplikuje skutečnost, že na Pertoltice si dělají nárok frýdlantští Biberštejnové i grábštejnští Donínové, ale zřejmě neprávem, protože v roce 1486 král Vladislav Jagellonský nazývá bratry Fabiána a Bernharda z Tschirnhaus „svými milými a věrnými", tedy leníky. Takový stav zůstal až do 17. století a právě tato nezávislost na frýdlantských pánech vynesla Pertolticím přízvisko „nevěrné". Všechno se změnilo, když se v roce 1622 stal majitelem frýdlantského panství Albrecht z Valdštejna. Tomu byly Pertoltice trnem v oku. Proto vyvinul úsilí, aby Pertoltice získal do svého panství ‐ dělily se v tehdejší době na Horní, Střední a Dolní. Během třicetileté války došlo k několikerému střídání majitelů. Statky upadaly a docházelo k jejich zadlužení. V letech 1662 ‐1665 je vykoupil hrabě Gallas a připojil ke svému frýdlantskému panství. Ačkoliv v Pertolticích bývaly tři lenní statky, lze dnes identifikovat bezpečně jen objekt č.p. 194 nedaleko kostela, nazývaný od roku 1926 po tehdejším novém majiteli Reinišovým statkem. Roku 1892 byla vybudována školní budova, do které docházely děti z jednotlivých částí obce. Průmysl v obci se nikdy nepodařilo rozvinout, i když obec leží ve výhodné poloze u hlavní silnice. Po Mnichovské konferenci v roce 1938 se Pertoltice, jako celé Frýdlantsko, staly součástí Velkoněmecké říše a české obyvatelstvo většinou odešlo. Po II. světové válce se situace opět změnila. Německé obyvatelstvo bylo vystěhováno a počet obyvatel obce tak výrazně poklesl. Jeho původního stavu se nepodařilo již nikdy dosáhnout, ačkoliv se v posledních letech podařilo zastavit jeho pokles. V padesátých letech 20. století se vybudovalo v obci veřejné osvětlení, zavedl místní rozhlas a upravilo hřiště na kopanou. V následujících desetiletích byla zřízena mateřská škola, opravena školní budova, postaveny dvě bytové jednotky, rozšířena prodejna potravin, provedly se úpravy místních komunikací, vystavěl vodovod, postavena byla nová hasičská zbrojnice, opravena hřbitovní zeď, upraveny dvě bytové jednotky z nebytových prostor a další. [Zdroj: http://www.obecpertoltice.cz] V obci byl také vybudován státní zemědělský statek, který byl součástí Státního statku Frýdlant, s.p. Statek se rozrůstal kolem historického Reinišova statku v k.ú. Dolní Pertoltice u silnice I/13 a nabízel zaměstnání pro obyvatele obce. Po roce 1989 Státní statek Frýdlant zanikl a jeho nástupnické organizace nebyly v hospodaření v místním statku úspěšné, proto postupně zanikl. V roce 1980 došlo v rámci reformy ke sloučení obce Pertoltice s obcí Habartice. Obec Habartice se stala tzv. střediskovou obcí a tento stav trval do konce roku 1990. K 1. 1. 1991 se obec stala opět samostatnou. [Zdroj: http://www.obecpertoltice.cz] V roce 2010 byla obec Pertoltice postižena povodní na Pertoltickém potoce. Ačkoliv obce nebyla postižena tak, jako ostatní frýdlantské obce, bylo zničeno nebo poškozeno několik mostů a některé úseky silnic, převážně místních komunikací.
VÝVOJ OSÍDLENÍ První vojenské mapování (josefské) 1764‐1768 a 1780‐1783 (rektifikace), mapový list č.13 Pertoltice v době prvního vojenského mapování mají prakticky současnou urbanistickou koncepci. Obec těžila s polohy na hlavní komunikaci z Liberce dále do Polska, rozvíjela se také kolem Pertoltického potoka. Již v době prvního vojenského mapování jsou vyznačeny rybniční soustavy, jak je známe z dnešní doby. Předkové tak využili vhodnost reliéfu pro výstavbu vodních ploch. Rozsah lesních ploch odpovídá dnešnímu stavu, stejně tak existence hlavních silničních komunikací. Lesní plochy pokrývají především vyšší plochy a hůře přístupné svahy.
Druhé vojenské mapování (Františkovo) 1836‐1852, mapový list O_1_V Význam Pertoltic úzce rostl s narůstajícím významem mezinárodní spojnice od Liberce dále směrem do Polska. Obec se rozrůstá od původního jádra směrem kolem Pertoltického potoka a kolem silničních komunikací. Objevují se také roztroušeně stavby na okolních svazích. Síť komunikací, rozsah lesních a vodních ploch se nemění, i nadále dominují zemědělské plochy.
Žaluda, projektová kancelář
22 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Třetí vojenské mapování (Františko‐josefské) Čechy 1877‐1880 Není pro toto území k dispozici v měřítku 1:25 000.
Současný stav Významnou změnou od posledních vojenských mapování v 19. století je především výstavba zemědělských objektů v druhé polovině minulého století. Velkým zásahem do urbanistické koncepce je výstavba motokrosové dráhy v minulých letech přímo v obci. Rozsah silničních komunikací, lesních a vodních ploch se nemění. Pertoltice jsou ve velké míře i nadále závislé na poloze na hlavní silniční tepně od Liberce směrem do Polska.
Demografie, sociální služby a stav bytového fondu DEMOGRAFIE Obec Pertoltice měla ke dni 31. 12. 2010 287 stálých obyvatel. Demografický vývoj úzce souvisí s vývojem osídlení (viz níže). Nejstarší věrohodné údaje pochází z roku 1869 (Sčítání lidí, domů a bytů). Počet obyvatel kulminoval na počátku 20. století. Po II. světové válce došlo k výraznému úbytku obyvatel, jenž byl způsoben odsunem německého obyvatelstva. V následujících letech pak počet obyvatel nadále pozvolna klesal. Ke stabilizaci došlo až v 90. letech 20. století. TAB 4: Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 ‐ 2001 rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
Pertoltice celkem
1225
1108
1034
987
932
897
926
438
372
326
269
229
237
Dolní Pertoltice
598
544
543
518
497
467
480
239
203
164
170
145
164
Horní Pertoltice
627
564
491
469
435
430
446
199
169
162
99
84
73
Zdroj: Historický lexikon obcí ČR GRAF 1: Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 ‐ 2001
Z následující tabulky vývoje obyvatelstva mezi léty 1973 až 2010 vyplývá, že území má relativně stabilní počet obyvatel s mírným nárůstem jeho počtu v posledních letech. Poznámka: obec Pertoltice byla mezi léty 1981 až 1990 součástí obce Habartice, statistická data pro obec chybí.
Žaluda, projektová kancelář
23 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
TAB 5: Vývoj počtu obyvatel v letech 1973 – 2009 (stav k 31. 12. daného roku) Rok
1973
1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1991 1992 1993 1994 1995 1996
Pertoltice
329
318
Rok
1997
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Pertoltice
218
215
314
219
286
229
282
238
289
272
247
255
273
256
231
259
234
271
225
275
220
282
217
282
220
287
Zdroj: ČSÚ TAB 6: Složení obyvatelstva (stav ke dni 31. 12. 2010) Počet bydlících obyvatel celkem:
287 138 149 60 23 37 194 103 91 33 12 21
muži z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0‐14 let celkem: muži z toho ženy Počet obyvatel ve věku 15‐64 celkem: muži z toho ženy Počet obyvatel věku 65 let a více celkem: muži z toho ženy
Zdroj: ČSÚ
ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE V řešeném území se nenachází žádný objekt sociální péče a neordinuje zde ani žádný lékař (praktický, dětský nebo stomatolog). Za těmito službami obyvatelé obce vyjíždějí především do Frýdlantu nebo do sousedních obcí Habartice, Černousy nebo Višňová. Nejbližší nemocnicí pro řešené území je Nemocnice Frýdlant, s.r.o., která provozuje také pohotovostní službu. Rozsáhlejší zdravotnické a nemocniční služby jsou zajišťovány v Krajské nemocnici Liberec, a.s. V Pertolticích dlouhodobě neexistují dostatečné služby v oblasti sociální péče. Provedena byla adaptace bývalé školy pro sociální bydlení, kapacitu se ale nepodařilo naplnit vhodnými zájemci. Péči o seniory není v obci zajištěna. Ve spolupráci s místní restaurací byl zajištěn rozvoz obědů, o tuto službu ale nebyl dlouhodobě zájem. Péče je zajištěna ve středisku sociální péče a v domovu pro seniory U Spasitele ve Frýdlantu, v domově důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem a v domově s pečovatelskou službou v Novém Městě pod Smrkem nebo v domově pro seniory v Hejnicích. Další kapacity poté nabízí až krajské město Liberec. Je možné také využít terénní pečovatelskou službu. Pro osoby se zdravotním postižením, včetně zrakového postižení, jsou služby zajištěny v Liberci. V Raspenavě funguje DORA ‐ Domov pro osoby se zdravotním postižením, který zajišťuje výchovu a vzdělávání dětí a mládeže s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od 3 do 26 lety, výjimečně i déle. Péče je zde formou celoročního pobytu. Osobám, které ukončili povinnou školní docházku, je určena terapeutická dílna, která slouží především pro pracovní terapii.
NEZAMĚSTNANOST, VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ A STUDIEM Obec dlouhodobě trpí relativně vysokou mírou nezaměstnanosti, která je způsobena především minimální nabídkou pracovních příležitostí v celém Frýdlantsku. Míra registrované nezaměstnanosti činila v prosinci 2011 podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 20,8%.
Žaluda, projektová kancelář
24 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
TAB 7: Míra registrované nezaměstnanosti v obci od roku 2001 Rok (k prosinci toho roku) Míra nezaměstnanosti v [%]
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
12,1
18,2
22,6
27,4
17,0
20,8
14,2
14,2
26,4
25,5
20,8
Zdroj: MPSV ČR V minulosti byl v obci největším zaměstnavatelem státní statek, který ale v polovině 90. let ukončil činnost. V současné době není v obci žádný významný zaměstnavatel. V sezóně nabízí krátkodobé pracovní možnosti někteří živnostníci v obci. Za prací denně vyjíždí 70% ‐ 90% zaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel, což je velmi vysoké procento. Nejčastějšími místy vyjížďky za prací jsou města Frýdlant a Liberec. Obě města jsou velmi dobře dopravně dostupná po silnici I/13 individuální dopravou nebo autobusovou dopravou, která je součástí Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje. Za studiem vyjíždí prakticky 100% dětí a mladistvých. V obci není ani mateřská ani základní škola. Nejbližší základní a mateřská škola je ve vedlejší obci Habartice (Základní a Mateřská škola Habartice, p.o.), zde však nefunguje 2. stupeň, který nabízí především základní školy ve Frýdlantu. Do frýdlantských škol dojíždí někteří žáci již v současné době od první třídy. Středoškolské kapacity nabízí Frýdlant nebo Liberec, případně další města.
BYTOVÝ A DOMOVNÍ FOND Přehled o vývoji počtů domů je zpracován od roku 1869, kdy bylo proveden Sčítání lidí, domů a bytů. V řešeném území ve sledované období bylo nejvyššího počtu domů dosaženo v roce 1900 a až do konce II. světové války se nijak výrazně neměnil. Pokles přišel s poválečným odsunem německého obyvatelstva. Tato klesající tendence pokračovala až do 80. let 20. století, kdy byl v řešeném území evidován nejmenší počet trvale obydlených domů (dále TOB). Od 90. let 20. století došlo k mírnému nárůstu počtu TOB, jenž byl spojen pravděpodobně také s rekonstrukcí některých objektů pro rekreační využití. TAB 8: Vývoj počtu domů v letech 1869 ‐ 2001 rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
Pertoltice celkem
224
225
226
228
226
223
220
185
101
89
75
83
86
Dolní Pertoltice
106
107
108
111
112
112
111
96
101
44
39
45
50
Horní Pertoltice
118
118
118
117
114
111
109
89
-
45
36
38
36
Zdroj: Historický lexikon obcí ČR TAB 9: Počty domů podle Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále SLDB 2001)
z toho rodinné bytové domy domy 83 3
Domy celkem
Pertoltice
86
z toho rodinné bytové domy domy 59 3
Trvale obydlené domy 62
Neobydlené domy 24 Zdroj: ČSÚ
Ze statistických údajů (SLDB 2001) také vyplývá, že průměrné stáří domovního a bytového fondu na území obce je téměř 65 let, nejvíce domů pak bylo postaveno před rokem 1945. Z pohledu vlastnictví je drtivá většina rodinných domů v soukromém vlastnictví, bytové domy jsou ve vlastnictví obce (1) nebo v jiném vlastnictví. TAB 10: Dokončené byty v letech 1997 ‐ 2010 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
‐
‐
‐
‐
‐
1
‐
‐
‐
‐
‐
‐
2009
2010
‐ ‐ Zdroj: ČSÚ
V řešeném území je poptávka po novém bydlení minimální, čemuž odpovídá i množství nově dokončených bytů. Nová výstavba v obci prakticky neprobíhá, pro bydlení lze využít stávající nevyužité objekty, které se nacházejí Žaluda, projektová kancelář 25 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
v zastavěném území obce. Mnohé z těchto objektů jsou však architektonicky a místně významné (viz kapitola „Kulturní hodnoty a jejich ochrana“).
Hospodářství, cestovní ruch a ubytování V obci Pertoltice bylo k 31. 12. 2010 registrováno 60 ekonomických subjektů, z hlediska zaměření jsou dominantní služby spojené s obchodem, prodejem a opravami motorových vozidel a také se stavebnictvím. Podle právní formy potom převažují živnostníci. TAB 11: Podnikatelské subjekty na území obce k 31. 12. 2010 Počet podnikatelských subjektů celkem podle převažující Zemědělství, lesnictví, rybolov činnosti Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel, pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby podle právní formy Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Finanční podniky Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy
51 6 5 10 ‐ 16 3 2 1 5 ‐ ‐ 2 ‐ ‐ 35 ‐ ‐ 3 8 Zdroj: ČSÚ
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA, VÝROBNÍ SLUŽBY A SKLADOVÁNÍ V řešeném území se dlouhodobě rozvíjela především zemědělská výroba a s ní spojené služby. I přes význam obce, ležící na mezinárodní silnici, se zde historicky nerozvinula žádná významnější výroba a území zůstalo převážně zemědělskou oblastí. Do roku 1990 hospodařil na půdě v řešeném území Státní statek Frýdlant, s.p. prostřednictvím svého hospodářství Višňová. Výroba byla zaměřena na pěstování obilovin, pícnin a v živočišné výrobě chov skotu. Pro tento účel byl v Pertolticích (k.ú. Dolní Pertoltice) postaven poměrně rozlehlý areál státního statku, situovaný u hlavní silnice. V těchto místech stály hospodářské objekty již v minulosti. Zaneseny jsou již ve stabilním katastru. Část těchto historických objektů se stala součástí státního statku a existují do dnešní doby. Státní statek s.p. Frýdlant zanikl po roce 1990 a jako nástupnická společnost vznikla firma Agrogalas, a.s. Následovaly restituce a privatizace. Agrogalas hospodařila na půdě prostřednictvím své divize Višňová. Společnost však skončila v konkurzu a její činnosti v řešeném území převzala společnost Grain, a.s. Poustka. V současné době hospodaří na zemědělské půdě v řešeném území dvě společnosti. V západní části je to společnost Grain a.s., Poustka, Višňová, na pozemcích v severní části obce hospodaří společnost Družstvo Kozákov, Semily, které se zabývá pěstováním především energetických plodin. Zpracování těchto plodin na území obce neprobíhá. V řešeném území dále působí několik drobných soukromých zemědělců, kteří hospodaří na nevelkých zemědělských plochách nebo se zabývají chovem dobytka. Jeden z těchto zemědělců hospodaří ekologicky.
Žaluda, projektová kancelář
26 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH, UBYTOVÁNÍ Podle České centrály cestovního ruchu CzechTourism spadá Frýdlantsko do turistického regionu Český sever, který se dále člení do čtyř oblastí. Řešené území se nalézá v oblasti č. 17 „Frýdlantsko“ a v podoblasti cestovního ruchu „Frýdlantsko ‐ Údolí Smědé“. Polyfunkčním střediskem je Frýdlant. Oblast je velmi málo zalidněná, s hustotou obyvatel 72 obyvatele/km2. Podnikání v oblasti cestovního ruchu není v celé oblasti nijak významné. Vzhledem ke kvalitnímu životnímu prostředí má řešené území dobrý potenciál pro rozvoj trvale udržitelných (šetrných k životnímu prostředí) forem cestovního ruchu, zvláště rozvoj venkovské turistiky, spojené s ideou zakládání ekologických zemědělských farem a také rozvoj cykloturistiky. Řešeným územím, i přes jeho atraktivitu, prochází pouze jedna značená turistická trasa. Tato zelená turistická trasa spojuje Nové Město pod Smrkem a Frýdlant. Trasa prochází územím od východu k západu, u rozcestí Horní Pertoltice se stáčí k jihu. Dále územím prochází také cyklistická trasa č. 3006 (Stráž nad Nisou – Filipovka), která v části kopíruje zelenou turistickou trasu, na rozcestí Horní Pertoltice však pokračuje západním směrem a poté se obrací na sever. V obci se nalézá jedno ubytovací zařízení, nabízející větší ubytovací kapacitu: Chalupa v Horních Pertolticích
provozovatel: ?
kapacita: 6+2 lůžek
pokoje: jedna 2‐lůžková a dvě 3‐lůžkové ložnice
další vybavení: televize, venkovní i vnitřní krb, vybavená kuchyň, pískoviště a dětský koutek na zahradě, ohniště, stolní tenis
5. KULTURNÍ HODNOTY A JEJICH OCHRANA Ochrana kulturních hodnot v území vyplývá především ze Zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči (tzv. „Památkový zákon“).
Kulturní památky a hodnoty NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Za kulturní památky prohlašuje podle §2 výše uvedeného zákona Ministerstvo kultury nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty: TAB 12: Nemovité kulturní památky v řešeném území Číslo rejstříku 51053/5‐5908
Památka
Katastrální území
Kostel sv. Jošta – areál se hřbitovem
Dolní Pertoltice
Žaluda, projektová kancelář
Zdroj: MonumNet
27 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
DALŠÍ KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ Dle ÚAP SO ORP Frýdlant se na řešeném území nachází architektonicky cenné stavby a soubory staveb, které nejsou zapsány na ústředním seznamu nemovitých kulturních památek, jsou ale pokládány za jedinečné a významné pro dané území. TAB 13: Architektonicky cenné stavby a soubory staveb Katastrální území Dolní Pertoltice Horní Pertoltice
Architektonicky cenné stavby a soubory staveb dle čísla popisného bez čp., č.p. 27 č.e. 3, č.e. 16, č.p. 117, č.p. 160 Zdroj: ÚAP SOU ORP Frýdlant, jev č. 14
Pro území Pertoltic byla v roce 1997 zpracována urbanistická studie (Ing. arch. Jan Sedlák). V rámci výkresu „Prostorová regulace“ bylo provedeno zhodnocení stávajících objektů, které byly rozčleněny do čtyř kategorií:
objekty výjimečné
objekty dobré
objekty průměrné až podprůměrné
objekty rušivé
TAB 14: Architektonicky výjimečné objekty Katastrální území Dolní Pertoltice
Horní Pertoltice
Výjimečné stavby dle čísla popisného nebo evidenčního čelní objekt bývalého statku č.p. 194 č.p. 56, 53, 204, 207, 6, 209 kostel sv. Jošta č.p. 16 a 160 u Eflerova rybníku č.p. 20 západní objekty č.p. 94 a 98 č.p. 84, 3, 2, 80, 76 č.e. 31 Zdroj: Urbanistická studie Pertoltice, Ing. arch. J. Sedlák
TAB 15: Architektonicky dobré objekty Katastrální území Dolní Pertoltice
Horní Pertoltice
Architektonicky dobré stavby dle čísla popisného č.p. 193 – objekt bývalé školy, dnes sociální bydlení č.p. 2, 7 a 13 v Nových Pertolticích východní objekt bývalého statku č.p. 194 (zbořeniště) objekt blíže ke kostelu č.p. 190 objekty č.p. 187, 72, 64, 231, 57, 55, 54, 5, 198, 196, 212, 213, 7, 10, 46, 42, 39, 37, 36, 31 objekty u Hraničního rybníka č.p. 10 a 133 samoty č.p. 13 a 156 zemědělský objekt bez č.p. nebo č.e. na parcele 36/2 objekty podél cesty od Šálkova k Eflerovu rybníku č.p. 115 a 117 neklastrovaný objekt na parcele 912 stodola za č.p. 84 objekty č.p. 24, 182, 183, 180, 178, 95 Zdroj: Urbanistická studie Pertoltice, Ing. arch. J. Sedlák
V řešeném území definují ÚAP SO ORP Frýdlant také významnou stavební dominantu. Za stavební dominantu se považují stavby a jejich soubory, jejichž umístění v terénu nebo charakter je činí výrazně viditelné a do velké Žaluda, projektová kancelář
28 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
míry ovlivňující vizuální charakter sídla a krajiny. V řešeném území je stavební dominantou kostel sv. Jošta v katastrálním území Dolní Pertoltice. V řešeném území se nalézá Skanzen lidové architektury Pertoltice. Jeho jádrem jsou historické stavby zachované na původním místě. První stavbou je patrový hrázděný, původně podstávkový dům, dle dendrochronologie dřevěné konstrukce datovaný do posledního desetiletí 18. století. Příslušenstvím tohoto domu je novodobá stodola z režného cihlového zdiva. Část expozice v domě je cílená na období 2. poloviny 19. století, kdy byl dům nazýván Haslerovým, dle tehdejších majitelů. Druhou stavbou je zděná vesnická kovárna postavená roku 1893, součástí je expozice vesnické kovárny z roku 1911. První práce na vytvoření skanzenu začaly v květnu roku 2010, jeho plné zpřístupnění je plánováno na polovinu roku 2012. [Zdroj: Wikipedia, Skanzen Pertoltice]
Archeologické lokality Problematiku archeologických lokalit upravuje Zákon č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči. Prostorové vymezení archeologických lokalit se zákrsem nálezů je zobrazeno ve Státním archeologickém seznamu ČR (SAS ČR), který vede Národní památkový ústav. Celé správní území obce Pertoltice leží v území s archeologickými nálezy (dále jen ÚAN) č. III. Tento typ území je definován jako území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 50 %. Dále se v řešeném území nalézá ÚAN II dle následující tabulky TAB 16: Území s archeologickými nálezy typu I a II Katastrální území Dolní Pertoltice Horní Pertoltice
Číslo SAS ČR
Typ ÚAN
03‐12‐12/1
II
Název ÚAN Pertoltice
Popis ÚAN areál vsi s kostelem Zdroj: ÚAP SO ORP Frýdlant
6. PŘÍRODNÍ HODNOTY A JEJICH OCHRANA Ochrana přírody a krajiny a přírodních hodnot obecně vyplývá již z Ústavy České republiky. Článek 7 stanovuje, že: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Tato zásada tedy stanovuje ochranu přírody a krajiny za jeden z obecných veřejných zájmů. Podrobně se poté problematikou přírody a krajiny zabývá Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, který je hlavním předpisem týkajícím se této oblasti.
Přírodní podmínky Celá oblast Frýdlantska je řazena mezi oblasti se zachovalými přírodními podmínkami a prvky. Koeficient ekologické stability (dále jen KES) pro celý správní obvod ORP Frýdlant dosahuje hodnoty 3,02, což krajinu z tohoto aspektu definuje jako typ C – krajina relativně přírodní. Řešené území má hodnotu KES rovnu 1,55, což jej definuje jako krajinu typu B, krajinou harmonickou. Podle Typologie české krajiny (Löw a spol., s.r.o., MŽP) je severní část řešeného území řazena do běžného krajinného typu 1M1. Jižní část území poté do běžného krajinného typu 3M2 Označení v případě krajinného typu 1M1 znamená:
1 – stará sídelní krajina Hercynica a Polonica
M – lesozemědělská krajina
1 – krajina plošin a pahorkatin
Žaluda, projektová kancelář
29 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
V případě krajinného typu 3M2:
3 – vrcholně středověká sídlení krajina Hercynica
M – lesozemědělská krajina
2 – krajiny vrchovin Hercynica
BIOGEOGRAFIE Řešené území leží v přírodní lesní oblasti PLO 20: Lužická pahorkatina, podoblast 20b Frýdlantká pahorkatina. Typ oblasti: střední pahorkatina, hranice Frýdlantské pahorkatiny se zhruba shoduje s hranicí pleistocénních sedimentů pahorkatiny proti starším horninám (granodioritu a rule) masívu Jizerských hor Výměra: 15923 ha Povodí: větší část Lužická Nisa (Baltské moře), Z část Labe (Severní moře) Květena: přechodná flóra hercynsko‐sudetská (Praesudeticum) Klima: převážně vrchovinný B10, Z část Frýdlantské pahorkatiny B9 Podloží: rula, žula, granodiorit, čedič, pleistocénní překryvy Zvláštnosti: imise Stavba a skladba oblasti: Frýdlantská pahorkatina má mírně zvlněný terén, vymodelovaný nití vodních toků do mírných svahů, širokých hřebenových partií, plošin a mělkých údolí. Nadmořská výška (v průměru 300 ‐ 400 m) klesá k SZ. Nejvyšším bodem je Vyhlídka (510 m), nejnižším hladina Smědé (210 m). Vývoj reliéfu ovlivnilo kontinentální zalednění, neboť severský ledovec zasahoval až k Frýdlantu. Geologické podloží tvoří ve V částí dvojslídná až biotitická ortorula, v Z části převládá biotitická, zčásti porfyrická rula. Do nejsevernějšího výběžku zasahuje biotitický granodiorit. Poměrně málo se vyskytují algonkické svory a fylity, miocénní olivinické čediče, pisky, jíly a štěrky. Zalednění zanechalo hojné glacifluviální sedimenty (převážně pisky). Ve větší míře se uplatňuji hlinité pleistocénní sedimenty, ojedinělé jsou rašeliny. Toky protékají koryty s vyrovnaným sklonem, v širokých otevřených údolích, jen v nepatrných úsecích se zařezávajících hlouběji. Plochý terén, místy s nepropustným podložím, vytváří podmínky pro zvýšenou koncentraci vody v půdě a výskyt trvale i periodicky podmáčených půd. Lesní vegetace a porosty: Oblast je fytocenologicky značně jednoduchá, klimaxová společenstva jsou omezena prakticky na jedlové bučiny a dubové bučiny. K velké pestrostí nepřispívá ani poměr ekologických řad, neboť i když živná řada (celkem 36 %) má stejné zastoupeni jako kyselá (celkem 37 %), jde v ní převážně jen o středně bohatou kategorii „S“ (33 %). Proto největší podíl zaujímají kyselé jedlové bučiny (20 %) a kyselé dubové bučiny (13 %), svěží jedlové bučiny (28 %) a svěží dubové bučiny (5 %). Necelé 4 % patři společenstvu přirozených borů, významnější podíl mají společenstva oglejené, popř. glejové řady, zejména smrkové jedliny (17 %), na chudších půdách s přirozenou skladbou smrku s borovice. V Žaluda, projektová kancelář
30 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
současných porostech převládají porostní typy smrkové (pásmo C), borové se uplatňuji jen v HS 13 (85 % souboru) a v HS 43 (37 %), bukové v plošně bezvýznamných HS 41, 51, jinak jen ojediněle. Množství smrkových porostů je na Frýdlantsku ve značné míře zasaženo průmyslovými imisemi. Borové monokultury jsou soustředěny především na propustných písčitých půdách pleistocénních sedimentů, kde jsou rovněž poškozovány imisemi. Pokud jsou písčité půdy vlivem podzemní vody zamokřovány, vytvoří se přirozené podmínky pro smrk i borovici, jejichž směs je typická pro tato stanoviště i pro celou oblast. Listnaté porosty jsou omezeny z velké části jen na výstupy třetihorních vyvřelin, kde silně zabuřeňují. Bonita smrkových porostů je většinou průměrná (5. bonitní stupeň), na oglejených půdách nadprůměrná. Borovice, omezená na chudší stanoviště, má růst průměrný až podprůměrný. TAB 17: Začlenění řešeného území podle biogeografického členění ČR Biom
Geobiom opadavých listnatých lesů
Biogeografická provincie
Středoevropských listnatých lesů
Biogeografická podprovincie
Hercynská podprovincie
Biogeografický region
1.56 Žitavský Zdroj: Culek, M.: Biogeografické členění ČR
Geologický vývoj a stavba, reliéf GEOMORFOLOGIE Z hlediska geomorfologického členění náleží území Frýdlantského výběžku do provincie Česká vysočina, soustavy IV. – Krkonošsko‐jesenická, podsoustava A. – Krkonošská, okresku Frýdlantská pahorkatina. Území obce není příliš členité a nemá výrazný generální sklon, průměrná nadmořská výška je 275 m n.m.. Širší území dále k jihu přechází do Frýdlantské pahorkatiny a masivu Jizerských hor, oddělující území Frýdlantska a území vnitrozemí. Nejvyšším místem je bezejmenný vrch 341 m n. m. ve východní části území (750 m SV od Šálkova rybníku), nejnižší bod území je 254,17 m n.m v údolí Pertoltického potoka v místě, kde opouští řešené území. TAB 18: Začlenění řešeného území do geomorfologických celků systém
Hercynský
subsystém
Hercynská pohoří
provincie
I Česká vysočina
soustava (subprovincie)
I4 Krkonošsko‐jesenická
podsoustava (oblast)
I4 A Krkonošská
celek
I4 A‐2 Frýdlantská pahorkatina
podcelek
‐
okrsek
Raspenavská pahorkatina Bulovská pahorkatina Zdroj: Balatka‐Kalvoda, 2006
GEOLOGIE Obec Pertoltice je situována v severní části geologické jednotky Český masiv, resp. v západosudetské oblasti. Plošně dominující zastoupení mají v katastrálním území mladší sedimenty, zastoupené především pleistocénními relikty v souvislosti s rozšířením ledovce ze severu do tohoto prostoru. V blízkosti vodních toků se vytvořily holocénní náplavy, na mírných svazích i pleistocénní deluviální sedimenty. Sedimentační vrstva je mnohde prostoupena intruzemi biotické žuly, ortorulami proterozoického stáří či trachyty terciérního stáří.
Žaluda, projektová kancelář
31 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Klimatologie a hydrologie KLIMATICKÉ PODMÍNKY Dle klimatické regionalizace (Quitt E. – Klimatické oblasti Československa) leží celé území obce v klimatické oblasti MT 9.
MT 9 ‐ mírně teplá oblast ‐ dlouhé, teplé, suché až mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. TAB 19: Charakteristika klimatické oblasti MT9 klimatické charakteristiky
MT 9
počet letních dnů počet dnů s teplotou >10°C počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu počet dnů se srážkami 1 mm a více úhrn srážek ve vegetačním období úhrn srážek v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet zamračených dnů počet jasných dnů
40‐50 140‐160 110‐130 30‐40 ‐3°C až ‐4°C 17°C až 18°C 6°C až 7°C 7°C až 8°C 100‐120 400‐450 250‐300 60‐80 120‐150 40‐50 Zdroj: Quitt, E. – Klimatické oblasti Československa
Průměrné úhrny dešťových a sněhových srážek a průměrné teploty v jednotlivých měsících roku shrnují následující tabulky. TAB 20: Průměrné úhrny srážek a průměrné teploty v jednotlivých měsících roků období
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
[1] 49 43 45 62 77 93 96 [2] 13,6 11,5 5,6 0,6 0 0 0 [3] ‐1,3 ‐0,6 3,3 7,9 13 16 17,7 [1] Průměrný úhrn srážek [mm] [2] Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou [dny] [3] Průměrná teplota vzduchu [°C]
104 0 16,9
68 0 13,5
60 0 8,5
56 2,9 3,7
IV‐ IX 49 802 500 12,8 47 ‐ 0,4 8,2 14,2 XII
rok
X‐III 302 ‐ ‐
HYDROLOGIE A HYDROGEOLOGIE Území obce přísluší do úmoří Baltského moře, povodí 1. řádu Odry a 2. řádu Lužické Nisy. Hlavním osou k.ú. Pertoltice je Pertoltický potok, směřující přibližně od SSV k JJZ. Do řešeného území dále zasahuje povodí Kočičího potoka, tvořící hranici mezi ČR a Polskem. Z jihu zasahuje do k.ú. Pertoltice také Bulovský potok, tvořící hranici území na JZ v délce asi 700m. Kočičí a Bulovský potok pramení v lesnatém terénu v nadmořských výškách ca. 430 – 440 m n.m., zatímco Pertoltický potok převážně v lučním porostu ve výšce ca. 350 m n.m. Celý Frýdlanstký výběžek je významnou tzv. návětrnou stranou Jizerských hor. Velkou hrozbou i pro malé vodní toky jsou náhlé vzestupy hladin po intenzivních srážkách v letních měsících. Na druhou stranu díky nižším nadmořským výškám nehrozí vyšší stavy na vodních tocích v souvislosti s táním sněhové pokrývky. Žaluda, projektová kancelář 32 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Z hydrogeologického pohledu zde převažují na mírných svazích sedimenty, ale vzhledem k tomu, že se jedná pouze o tzv. deluviální (svahové) sedimenty, pod kterými se nacházejí odolné horniny (pravděpodobně granity, mnohde vystupující nad povrch), je propustnost a akumulace vod velmi malá.
Vodní toky Dle Vyhlášky č. 267/2005 Sb. je mezi významné vodní toky řazen Kočičí potok (2‐04‐10‐031), který protéká k.ú. Horní Pertoltice a ve značné délce svého toku vytváří státní hranici mezi Českem a Polskem. Délka toku v kategorii významný je 11,8 km, funkce toku je hraniční. Žádný další vodní tok protékající řešeným územím není řazen mezi významné vodní toky dle Vyhlášky č. 267/2005 Sb. Významným tokem v území je dále Pertoltický potok. Ten územím protéká od severovýchodu k západu. Vlévá se do Bulovského potoka, který se vlévá do řeky Smědá. Územím dále protéká bezejmenný potok (v některých mapách chybně pojmenován jako Panenský potok), který se v zastavěném území Dolních Pertoltic vlévá do Pertoltického potoka. K.ú. Dolní Pertoltice se dotýká i tok Račího potoka, jež na tomto katastrálním území pramení, a jehož prameniště je biocentrem místního významu.
Vodní nádrže a plochy Na území obce Pertoltice se nalézá několik vodních nádrží místního významu. Všechny pochází z období před II. světovou válkou a byly zbudovány místním německým obyvatelstvem. Panenský rybník se nalézá v jižní části k.ú. Dolní Pertoltice, u silnice I. třídy I/13. Celkový obvod hráze je asi 850 metrů. Rybníkem protéká bezejmenný potok. Rybník je v majetku Rybářského svazu Libereckého kraje. V roce 2011 došlo k protržení hráze a následné zvláštní povodni. V současné době je připraven záměr na rekonstrukci hráze. Šálkův rybník se nalézá v k.ú. Horní Pertoltice u hranic s k.ú. Bulovka. Je silně zanesený, na východě na něj navazuje rozsáhlejší lesní plocha. Celkový obvod hráze je asi 530 metrů. Rybníkem protéká Pertoltický potok. Je v soukromých rukou. Hraniční rybník leží v severní části k.ú. Horní Pertoltice, blízko hranic s Polskou republikou. Celkový obvod hráze je asi 400 metrů. Rybník má výrazně lichoběžníkový tvar. Jako vodní plocha je evidována celá parcela a dvě sousední parcely, které jsou však v současné době trvale zatravněny. Protéká jím Pertoltický potok. Je v soukromých rukou. Eflerův rybník leží také v k.ú. Horní Pertoltice, přibližně v jeho středu. Protéká jím Pertoltický potok. Celkový obvod jeho hráze činí asi 430 metrů. Rybník leží v blízkosti roztroušené zástavby a dvou středně velkých lesních ploch. Je v taktéž v soukromých rukou, slouží pro chov ryb a sportovní rybaření. V jižní části území u střelnice se nachází malé rybníky, zvané Jílové nebo někdy také Malá Šajba. Rybníky jsou velmi zaneseny jíly. Rybníky vznikly v 50. letech a „bílý“ rybník (podle barvy jílu) slouží také ke koupání. Celkový obvod hráze je asi 200 metrů. Rybník je ve vlastnictví společnosti s r.o. Anasis Liberec. Požární nádrž v centru obce (k.ú. Dolní Pertoltice) je umělá vodní nádrž lichoběžníkového tvaru s celkovou délkou hráze asi 150 metrů. Je v soukromém vlastnictví. V obecním majetku je nevelká vodní nádrž v západní části k.ú. Dolní Pertoltice. Rybník je ve velmi špatném stavu, prakticky jako vodní nádrž nefunkční. Je nevyčištěný a zabahněný.
Krajinný ráz Problematice ochrany krajinného rázu se věnuje §12 Zákona 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny, který uvádí: (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
Žaluda, projektová kancelář
33 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
KRAJINNÝ RÁZ PODLE ZÚR LK A ÚAP LK V rámci ZÚR LK byl zpracován „Výkres oblastí se shodným krajinným typem“. Dle tohoto výkresu je řešené území zařazeno do lesozemědělské krajiny běžného typu. Cíle ochrany: Cílem veškerých činnosti ve vymezeném prostoru je územně i fakticky harmonický poměr mezi zájmy uživatelů krajiny (obyvatel, návštěvníků, veřejnosti…) specifikovanými mimoprodukčními funkcemi a hospodářskými činnostmi produkčních funkíi složek půdního fondu. Základní charakteristiky: Základní matricí krajinného typu je pestrá mozaika lesních pozemků drobných až středně velkých komplexů lesa, zemědělské půdy a ostatních druhů pozemků (vč. menších sídel netvořících plošně významná homogenní urbanizovaná území). Reliéf terénu je tvořen krajinami plošin a pahorkatin, rozřezaných tabulí, zaříznutých údolí, izolovaných kuželů a kup, skalních měst, krajinami vrchovin, sopečných pohoří, hornatin. V Libereckem kraji se jedna o plošně nejvýznamnější krajinný typ (heterogenní, přechodový), je zde charakteristický, vymezený bez ohledu na reliéf terénu. Vymezeny prostor poskytuje obyvatelstvu (návštěvníkům) velmi široké spektrum využití ‐ ryze výnosové (hospodářské činnosti využívající ZPF a PUPFL, výroba a služby v sídlech…), bydleni i rekreaci a oddech. Ke krajinářsky nejcennějším aspektům patři zejména reliéf terénu s dominantními prvky, existence přírodních a přírodě blízkých struktur, pestrost kultur, jejich střídaní a členitost, existence nelesní vzrostlé zeleně, ale i urbanizované prvky (zástavba historická, sakrální i novodobá). Možná ohroženi: Velkoplošná druhova unifikace pozemků, likvidace nelesní zeleně, záměry situované mimo zastavěná a zastavitelná území a vyžadující plošné požadavky na ZPF a PUPFL, necitlivé způsoby zástavby vč. krajině cizorodých, nadměrných a architektonicky nevhodných prvků vč. vnášeni nových negativních krajinných dominant, zanedbávaní ploch a probíhající sukcese na pozemcích nevyužívaných a opuštěných, nerespektováni zájmů ochrany přírody a krajiny, nadměrně zatěžovaní území zájmy sportu a rekreace. Pro hodnocení krajinného rázu byla zpracována řada dokumentů, které se této problematice na území Libereckého kraje věnují. Především se však jedná o materiál „Vymezení oblastí krajinného rázu Libereckého kraje“ (Brychtová, 2009), který vymezuje na území LK oblasti a podoblasti krajinného rázu. Oblastí krajinného rázu [OKR] (krajinným celkem) je myšleno souvislé území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, která se výrazně liší od jiné oblasti či celků ve všech charakteristikách nebo v některých z nich. Za podoblast krajinného rázu [POKR] (krajinný prostor) je následně považován menší prostor uvnitř krajinného celku, odlišitelný určitými charakteristikami, projevy a prostorovou hranicí. Zároveň byla vymezena 3 pásma ochrany a obnovy krajinného rázu dle zachovalosti a cennosti typických znaků krajinného rázu:
Pásmo A zahrnuje území s vysokou mírou zachovalosti typických znaků krajinného rázu, kde převažuje ochrana a přednostní obnova narušených dílčích částí a prvků.
Pásmo B jsou území s částečně narušenými základními znaky krajinného rázu – převažuje obnova kultivace narušených částí s předpokladem nutného zachování hodnotných částí a prvků.
Žaluda, projektová kancelář
34 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Pásmo C představuje území s výrazně změněným a narušeným krajinným rázem se znaky a prvky zásadně se odlišujícími od typických charakteristik okolí (průmyslové areály, panelová sídliště, plochy suburbanizace, velké plochy zemědělské půdy), kde je nutná postupná obnova narušeného životního prostředí.
Podle výše zmíněného dokumentu spadá celé řešené území do oblasti krajinného rázu OKR 01 ‐ Frýdlantsko. Hlavním cílem ochrany je zde zachování harmonického charakteru oblasti (ochrana hlavních i dotvářejících znaků). Podoblasti krajinného rázu byly částečně definovány již ve výše zmíněné dokumentaci (Brychtová, 2009), ale podrobně byly zpracovány až v ZÚR LK a jejich názvy pocházejí také převážně až z této dokumentace. ÚAP LK oblast krajinného rázu Frýdlantsko na podoblasti krajinného rázu nerozdělují. Řešené území podle ZÚR LK leží v následující podoblasti krajinného rázu:
01‐2 Habarticko ‐ Bulovsko
Z hlediska pásem ochrany a obnovy krajinného rázu leží celé řešené území v pásmu A.
KRAJINNÝ RÁZ PODLE ÚAP SO ORP FRÝDLANT V rámci ÚAP SO ORP Frýdlant bylo provedeno vymezení oblastí krajinného rázu (OKR) a míst krajinného rázu (MKR), které vychází z nadřazených územně plánovacích dokumentací a podkladů a také z materiálů CHKO Jizerské hory. Celé řešené území leží v OKR 11 Frýdlantsko: Dominantní znaky krajinného ráz: Reliéf terénu (hlubší kaňony Smědé i otevřené nivy vodotečí, veškeré přírodní a estetické hodnoty krajiny tvořené mozaikou a střídáním různých druhů kultur – středních komplexů a drobných lesů, zemědělských pozemků (s různou intenzitou využívání), a rozvolněnou charakteristickou zástavbou venkovského prostoru, vč. zástavby měst. Hlavní znaky krajinného rázu: Existence lesních pozemků a stav využívání zemědělských pozemků, úprava a vzhled výrobních objektů v urbanizovaném prostoru zástavby obcí a měst. K záporným estetickým hodnotám patří existence množství pozůstatků různě velkých výrobních areálů, a místně ladem ležící zemědělská půda. Doplňující znaky krajinného rázu: Druhy obytné zástavby a úroveň stavu okolních pozemků (zahrad...). Celkové zhodnocení míry dochovanosti KR: Dobře dochovaný krajinný ráz. Dále jsou v řešeném území vymezena místa krajinného rázu. MKR byla pracovně stanovena i označena zpracovatelem ÚAP SO ORP Frýdlant jako návrh pro další stupně územních dokumentací (vymezení těchto MKR je provedeno na základě podrobné znalosti místní krajiny zpracovatelem ÚAP – jedná se tedy o první návrh řešení této problematiky):
Habarticko
Okolí Bulovky
Poustecká obora
Významné krajinné prvky V území se nacházejí významné krajinné prvky ze zákona vyplývající z § 3 odst. b zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. V řešeném území se nenechání žádný registrovaný významný krajinný prvek.
Žaluda, projektová kancelář
35 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Územní systém ekologické stability Podle§3, písm. a) Zákona 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny: Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Podle §4 zákona č.114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny: (1) Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Základem je nadregionální a regionální systém ekologické stability, vymezený v generelu ÚSES, který je územně plánovacím podkladem. Následující systém je v současné době zatím pouze částečně vymezený. Dle Zásad územního rozvoje LK, resp. dle ÚAP SO ORP Frýdlant se v řešeném území nachází tyto nadregionální a regionální prvky ÚSES:
NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRUM 3‐NC68 „Pustecká obora“ – zčásti vymezený prvek
REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM 36‐RC1279 „Bulovka“
Dále se v území nachází prvky lokálního (místního) významu:
1373 „Praměniště Račího potoka“
1374 „Panenský rybník“
1375 „Šálkův rybník“
Dále je součástí ÚSES také síť lokálních biokoridorů. V návrhu územního plánu obce Pertoltice je nezbytné aktualizovat, upřesnit a vymezit skladebné části ÚSES s ohledem na dostupné podklady a aktuální stav v území.
Zemědělský půdní fond Problematiku ochrany zemědělského půdního fondu upravuje Zákon č. 334/1992 Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu. Podle §1 Zemědělský půdní fond: (1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí. (2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen "půda dočasně neobdělávaná"). (3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. Zemědělská půda zabírala k 31. 12. 2010 celkem 669 ha z celkové výměry správního území obce Pertoltice. Z toho představovalo ornou půdu 331 ha, 11 ha zahrad a 327 ha trvalých travních porostů.
Žaluda, projektová kancelář
36 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
TAB 21: Rozloha a zastoupení ploch v řešeném území k 31. 12. 2010 Druh pozemku
Výměra [ha]
Celková výměra Zemědělská půda ‐ orná půda ‐ zahrady ‐ trvalé travní porosty Nezemědělská půda ‐ lesní půda ‐ vodní plochy ‐ zastavěné plochy ‐ ostatní plochy
1016 669 331 11 327 347 278 17 9 43
Podíl z celkové výměry
100% 65,8% 32,6% 1,1% 32,1% 34,2% 27,4% 1,7% 0,9% 4,2% Zdroj: Městská a obecní statistika ČSÚ
TAB 22: Orientační přehled zastoupení pozemků ZPF dle třídy ochrany I. třída
II. třída
III. třída
IV. třída
3,3%
33,6%
14,1%
31,1%
V. třída 17,9% Zdroj: ÚAP SO ORP Frýdlant
Nejhodnotnější půdy, tedy půdy I. a II. třídy ochrany, se nalézají především v severní části k.ú. Dolní Pertoltice a v severní a střední části k.ú. Horní Pertoltice. Menší soustředěné plochy jsou potom také v jižních částech obou katastrálních území. V obci Pertoltice jsou provedeny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (tzv. meliorační opatření). Údaje o případné údržbě těchto zařízení nejsou k dispozici. Na celkem 44 ha půdy byla opatření provedena před rokem 1968, na dalších 98,2 ha byly investice prováděny po roce 1968. Celkem tato výměra představuje přibližně 20% z celkové výměry ZPF. Meliorační opatření byla prováděna především na hodnotných půdách I. a II. třídy ochrany v severní části správního území obce, v minimální míře i v jižní části k.ú. Dolní Pertoltice. Většina opatření, provedených před rokem 1968, byla provedena v severní části k.ú. Horní Pertoltice. Vzhledem k teoretické funkčnosti čtyřiceti let (i pro sporadicky nebo neprováděnou údržbu těchto zařízení, a z důvodu místy naprosté změny způsobů a intenzity využívání původní orné půdy v období po restrukturalizaci zemědělství v řešeném území) lze odůvodněně předpokládat, že funkčnost značné části těchto zařízení je již za svým zenitem. V obci dříve fungoval státní statek, který ale v polovině 90. let 20. století ukončil činnost. Na zemědělských pozemcích v obci hospodaří především dvě společnosti. V západní části je to společnost Grain a.s., Poustka, Višňová, na pozemcích v severní části obce hospodaří společnost Družstvo Kozákov, Semily, které se zabývá pěstováním především energetických plodin. Zpracování těchto plodin na území obce neprobíhá. V řešeném území dále působí několik drobných soukromých zemědělců, kteří hospodaří na nevelkých zemědělských plochách nebo se zabývají chovem dobytka. Jeden z těchto zemědělců hospodaří ekologicky.
Pozemky určené k plnění funkce lesa Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Hospodaření v lesích je řízeno Lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo Lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha) zpracované na období deseti let. Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty) a ostatní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř a jiné účelové stavby). Lesnatost řešeného území činí cca 27%, což je mírně pod hodnotou průměrné lesnatosti České republiky jako celku (33,3%). Na řešeném území jsou lesy rozmístěny rovnoměrně v jednotlivých katastrálních územích. Žaluda, projektová kancelář
37 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Největší lesní komplexy se nachází v severní části řešeného území na obou katastrálních územích a v jižní části k.ú. Dolní Pertoltice. Z pohledu vlastnictví je většina lesů v majetku státu, resp. státního podniku Lesy České republiky, který na nich hospodaří. Některé lesy jsou po restitucích v soukromém vlastnictví. Obec vlastní pouze jeden pozemek, ležící u Panenského rybníku, který je veden jako les, neroste na něm ale žádná vzrostlá zeleň. Dle kategorizace lesů podle Zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, oddíl druhý, § 6 – kategorizace lesů, se v řešeném území nalézají:
lesy zvláštního určení: v severní části k.ú. Horní Pertoltice a Dolní Pertoltice, subkategorie 32f (potřebné pro zachování biologické různorodosti)
lesy hospodářské: převážně v jižní části k.ú. Dolní Pertoltice; větší plocha ještě také ve východní části k.ú. Horní Pertoltice
Nelesní zeleň Podle §7 Zákona 117/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny: (1) Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.
PAMÁTNÉ STROMY A STROMOŘADÍ Podle §46 Zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny je památným stromem mimořádně významný strom, skupina stromů a stromořadí, které takto vyhlásí orgán ochrany přírody. V řešeném území se nachází dva památné stromy, zapsané na seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny. TAB 23: Památné stromy v řešeném území Index
Popis
Název prvku:
Lípa srdčitá
Druh stromu: Kód AOPK: Datum vyhlášení: Katastrální území: Popis místa: Parametry: Překryv s jinými objekty ÚSOP:
lípa malolistá – TILIA CORDATA Mill. 4720 14. 3. 2006 Horní Pertoltice strom poblíž hospodářské usedlosti v Horních Pertolticích výška nezjištěna; výčetní obvod 403 cm ne
Index
Popis
Název prvku:
Vlastníkův dub v Horních Pertolticích
Druh stromu: Kód AOPK: Datum vyhlášení: Katastrální území: Popis místa: Parametry: Překryv s jinými objekty ÚSOP:
dub letní – QUERCUS ROBUR L. 4654 30. 12. 2005 Horní Pertoltice u hospodářské usedlosti paní Plesarové v Horních Pertolticích výška 26 m; výčetní obvod 390 cm ne
Základní ochranné pásmo památného stromu, pokud není stanoveno jinak, je dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. obecně ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto
Žaluda, projektová kancelář
38 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
ALEJE A STROMOŘADÍ Alej neboli stromořadí je označení pro řadovou liniovou výsadbu stromů, obvykle v pravidelných rozestupech. Zpravidla jde o doprovodný prvek linií v krajině ‐ vodních toků, hranic pozemků, komunikací apod. Hlavní význam alejí dříve spočíval v poskytování stínu cestujícím, především však pochodujícím vojskům a zvířatům, v zimě při zavátí samotné komunikace sloužila alej jako orientační bod. V současné době mají aleje hlavně přírodní a estetickou hodnotu jak v zastavěném území tak zejména v krajině. V řešeném území se jedná o následující hodnotné aleje:
lipová alej podél silnice I/13 z Pertoltic směrem na Habartice (209 lip velkolistých, stáří cca. 180 let)
alej podél silnice I/13 z Pertoltic směrem na Arnoltice
alej podél silnice III/0357 z Pertoltic na hranici s k.ú. Předlánce
jednostranná krátká alej podél místní komunikace do Nových Pertoltic
jednostranná alej na hrázi Eflerova rybníku v k.ú. Horní Pertoltice
OSTATNÍ VÝZNAMNÁ ZELEŇ V řešeném území se nachází značné množství rozptýlené nelesní zeleně. Tyto esteticky a přírodně významné solitéry a skupiny stromů vyžadují zvláštní pozornost při posuzování zásahů. Do skupiny ostatní významné zeleně patří také břehové porosty, které mají význam ekologického stabilizačního prvku v krajině. V řešeném území se jedná především o břehový porost hrází místních rybníků. Významný stabilizační prvek v krajině představují také ostatní prvky rozptýlené nelesní zeleně ‐ remízky, větrolamy, porosty mezí a skalních výstupků, doprovodná zeleň cest mimo aleje apod. Tato zeleň je částečně zařazena do kostry ekologické stability a v případě zásahů je tudíž nutno zvažovat jejich nutnost a rozsah.
7. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura ŽELEZNICE Řešeným územím neprochází žádná železniční trať celostátního ani regionálního významu, nejsou zde ani železniční vlečky. Okrajový význam pro území má celostátní železniční trať č. 037 Liberec – Frýdlant – Černousy – státní hranice ČR/Polsko (Zawidów), která je řazena mezi prioritní koridory kombinované nákladní dopravy ze systému AGTC.
SILNICE I. TŘÍDY Řešeným územím ve směru od jihu k severu prochází silnice I. třídy I/13 Karlovy Vary (I/6) ‐ Ostrov (I/25) ‐ Chomutov (I/7) ‐ Most (I/15, I/27) ‐ Teplice (I/8) ‐ Chlumec (I/30) ‐ Děčín (I/62) ‐ Nový Bor, Svor (I/9) ‐ Bílý Kostel n/N (I/35) ‐ Liberec (I/35, I/14) ‐ Habartice – Polsko. Tato silnice je páteřní komunikace celého Frýdlantska a spolu se železniční tratí číslo 037 vytváří podle ZÚR LK rozvojovou osu ROS8 Liberec – Frýdlant – hranice ČR/Polsko. Silnice I/13 protíná zastavěné území v k.ú. Dolní Pertoltice v dvojitém oblouku, přičemž jsou do ní zaústěny silnice III. třídy a místní komunikace. Silnice je řazena do kategorie S 9,5/70, S 11,5/80 a vykazuje celou řadu komunikačních závad. V Pertolticích je nejproblematičtější napojení silnice III/0357. Žaluda, projektová kancelář
39 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Nadřazené územně plánovací dokumentace (Zásady územního rozvoje Libereckého kraje) navrhují západní přeložku této silnice, aby došlo:
k lepšímu propojení obsluhovaného území na koridory mezinárodního významu (silnice I/35, R35) a zlepšení návaznosti na Polsko,
ke zlepšení dopravních vazeb v rámci rozvojové oblasti ROB1 Liberec v severním směru na Frýdlant,
ke zlepšení dopravní dostupnosti specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko
zkrácení časové dostupnosti do Liberce
odstranění problematických úseků při průchodu zastavěnou částí Pertoltic
snížení negativních dopadů silniční dopravy na zastavěné území
SILNICE III. TŘÍD Řešeným územím prochází následující silnice III třídy:
III/0357 – (silnice I/13) Pertoltice – Předlánce – Poustka – Minkovice (‐ silnice III/0353)
Silnice protíná katastrální území Dolní Pertoltice od východu na západ. Vychází ze silnice I/13 a pokračuje do k.ú. Předlánce, Poustka u Frýdlantu a Minkovice, kde zaúsťuje do silnice III/0353. Zatížení silnice je minimální. Řazena je do kategorie S 5,30/50, S 4,40/40
MÍSTNÍ KOMUNIKACE V řešeném území jsou vedeny páteřní místní komunikace, které umožňují rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto komunikace navazují další, převážně zklidněné místní komunikace proměnlivých parametrů. V okrajových částech sídel mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty.
DOPRAVNÍ ZÁVADY Největším dopravním problémem obce je průtah silnice I/13 zastavěným územím obce a problematické napojení silnice III/0357 v centru Pertoltic. Problémem je také intenzita dopravy na silnici I/13. Ačkoliv vytíženost této komunikace za Frýdlantem směrem ke státní hranici značně klesá, i tak je patrný neustálý nárůst intenzity. TAB 24: Intenzity silniční dopravy na silnici I/13 v Pertolticích (čekárna ČSAD) I/13 (úsek 4‐1380) Arnoltice ‐ státní hranice ČR 2000 2005 2010 140 248 199 1198 1340 1625 14 11 18 1352 1599 1842 Zdroj: ŘSD, Celostátní sčítání dopravy 2000/2005/2010
Druh vozidel Těžká motorová vozidla celkem (TV) Osobní a dodávková vodidla celkem (O) Jednostopá motorová vozidla celkem (M) Součet všech vozidel
Dopravní závady a problémy se dají shrnout do následujících bodů:
intenzita dopravy na silnici I/13 (záměr na obchvat obce)
chybějící chodníky podél silnice I/13 v zastavěném území
rychlost vozidel, projíždějících obcí (záměr na zpomalovací práh ve směru od Habartic)
úzká místní komunikace od restaurace (silnice I/13) do Horních Pertoltic
Žaluda, projektová kancelář
40 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
KOMUNIKACE PRO PĚŠÍ Chodníky v obci nejsou realizovány. V zastavěném území existuje několik samostatných pěších propojení. Řešeným územím prochází značená zelená turistická trasa, která spojuje Nové Město pod Smrkem a Frýdlant. Trasa prochází územím od východu k západu, u rozcestí Horní Pertoltice se stáčí k jihu.
CYKLISTICKÁ DOPRAVA Územím prochází cyklistická trasa č. 3006, která až k rozcestí Horní Pertoltice kopíruje zelenou turistickou trasu, odkud pokračuje směrem na sever. Průběh cyklotrasy:
č. 3006 (75,5 km) Stráž nad Nisou – Liberec‐Radčice – Fojtka – Mníšek – Oldřichov v Hájích – Ferdinandov – Hejnice – Lázně Libverda – Raspenava – Ludvíkov pod Smrkem – Nové Město pod Smrkem (nejvyšší bod 465 m n.m.) – Jindřichovice pod Smrkem – Horní Řasnice – Dolní Oldříš – Horní Ves – Horní Pertoltice – Háj – Habartice – Černousy – Boleslav ‐ FIlipovka
VEŘEJNÁ DOPRAVA Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována autobusovou dopravou. Autobusovou dopravu zajišťuje společnost ČSAD Liberec a všechny spoje jsou integrovány do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje IDOL. V řešeném území se nalézají dvě autobusové zastávky: Pertoltice: Dolní Pertoltice, host. a Pertoltice: Dolní Pertoltice, můstek. Území je obsluhováno následujícími autobusovými linkami:
540660 Habartice ‐ Frýdlant. Provoz je v rozsahu cca 11 párů spojů/pracovní den a 4 páry spojů/mimo pracovní dny (leden 2012).
mezinárodní linka 000669 Liberec – Frýdlant – Zawidów – Sulików/Zgorzelec, kterou provozuje také ČSAD Liberec. Rozsah dopravy je 6 párů spojů/pracovní den a 1 pár spojů/neděle a státem uznané svátky (leden 2012). Za hranice ČR zajíždí 3 páry spojů/pracovní den, resp. 1 pár spojů/neděle a státem uznané svátky (leden 2012). Vnitrostátní přeprava cestujících v rámci ČR je v této lince povolena.
540662 Frýdlant – Višňová. Tato linka je pro řešené území pouze doplňková, do obce zajíždí pouze 3 autobusové spoje v pracovní dny.
DOPRAVA V KLIDU Individuální parkování a odstavování vozidel probíhá převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Větší možnosti stání či parkování nabízí prostor návsi a před restaurací v kulturním domě. Další mimouliční parkovací plochy pro osobní vozidla v obci vybudovány nejsou a vzhledem k menším kapacitám občanské vybavenosti není jejich potřeba výrazná. U bytových domů u hřiště jsou vybudovány garáže.
OCHRANNÁ PÁSMA Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:
silnice I. třídy ……………………………. 50 m od osy vozovky
silnice III. tříd ……………………………. 15 m od osy vozovky
Žaluda, projektová kancelář
41 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Technická infrastruktura ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Obec Pertoltice (obě katastrální území) je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Bulovka. Výstavba vodovodu v obci byla dokončena v roce 2006 a v současné době je pokryto téměř 90% domácností. Nenapojení obyvatelé využívají svých vlastních domovních studní, případně kombinaci studny a vodovodu. Voda pro zásobování obyvatel je získávána z vrtu Bulovka. Maximální měsíční objem odběru je stanoven na 15 000 m3, roční maximální odběr pak na 160 000 m3. Poslední rozbor pro prověření kvality zdroje (dle Vyhlášky 252/2004 Sb. o požadavcích na pitnou vodu a četnost její kontroly) byl proveden zkušební laboratoří Zdravotního ústavu v Liberci v květnu 2011. Vzorek byl odebrán v Požární zbrojnici. TAB 25: Výsledky zkoušek zdroje pitné vody ze zdroje Bulovka Komponenta
Rozměr
Nejisto‐ ta [±%]
Výsledek
Požadavek dle Vyhlášky 252/2004 Sb.
Chemická analýza amonné ionty barva dusičnany dusitany Fe chlor volný pach pH TOC (Celkový organický uhlík) vodivost zákal
mg/l mg/l Pt mg/l mg/l mg/l mg/l ‐ ‐ mg/l mS/m ZF(t)
<0,05 10 19,6 <0,05 0,05 0,13 přijatelné pro odběratele 7,0 1,1 26,6 <0,5
‐ 10 10 ‐ 10 15 ‐ ‐ 10 10 ‐
0,5 20 50 0,5 0,2 0,30 ‐ 6,5‐9,5 5 125 5
‐ ‐ ‐ ‐ ‐
0 0 0 200 20
Mikrobiologický nález Clostridium perfringens Escherichia coli koloformní bakterie počet kolonií při 22°C počet kolonií při 36°C
KTJ/100 ml KTJ/100 ml KTJ/100 ml KTJ/ml KTJ/ml
0 0 0 0 0
Biologický nález mikroskop. obraz ‐ abioseston mikroskop. obraz ‐ živé org. mikroskop. obraz ‐ počet org.
% jedinci/ml jedinci/ml
3 0 0
‐ 10 ‐ 0 ‐ 50 Zdroj: Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.
V řešeném území leží také vrt Pertoltice, který je situován v k.ú. Dolní Pertoltice, u hranic s obcí Černousy. Vydatnost tohoto zdroje je 4,5 l/s. Maximální měsíční objem odběru je stanoven na 11 000 m3, roční maximální odběr pak na 105 000 m3. Z tohoto vrtu jsou zásobovány Černousy, Habartice a z 1/6 také obec Višňová. Rozvodné řady v obci jsou z potrubí PVC a PE v profilech DN 80 až 100.
Ochranná pásma Dle §23, odst. (3) Zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích: (3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, Žaluda, projektová kancelář
42 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m, c)
u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
KANALIZACE Obec nemá vybudovánu kanalizační síť. Některé objekty mají vybudovány domovní čistírny odpadních vod, další odpadní vody od trvale bydlících obyvatel odtékají po individuálním předčištění v septicích přímo do drenážních podmoků a zemních filtrů. Část rodinných domků má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením na ČOV Frýdlant. Odpadní vody od přechodně bydlících obyvatel odtékají po individuálním předčištění v septicích do podmoků – 24% nebo jsou akumulovány v bezodtokových jímkách s následným vyvážením na ČOV Frýdlant se svozovou vzdáleností do 10 km ‐ 76%. Dle Programu rozvoje vodovodů a kanalizací LK měla obec záměr na vybudování ČOV se splaškovou kanalizací. Výhled počítal s realizací záměru mezi léty 2020 – 2030.
ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM A TEPLEM Obec není plynofikována. Pro vytápění a ohřev TUV jsou využívána převážně tuhá (fosilní) paliva, elektrická energie, propan‐butan a obnovitelné zdroje energie.
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Obec je zásobena elektrickou energií pomocí venkovního vrchního vedení. Provozovatelem elektrické sítě je ČEZ Distribuce a.s. Systém rozvodů nízkého napětí (NN) v území obce je po rekonstrukci, která byla provedena v 70. letech. Vedení je nadzemní na betonových stožárech s vodiči ALFe, částečně však také podzemní. Elektrická energie je v obci využívána ve velké míře také k vytápění rodinných domů. Přes obec prochází nadzemní vedení vysokého napětí směrem k polské hranici. K transformaci vysokého napětí (VN) na NN slouží ve správním území obce celkem 6 venkovních trafostanic. Dle §46 Zákona č. 458/2000 Sb. („energetický zákon“) se stanovují ochranná pásma. Ta jsou u nadzemních vedení vymezena svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené od krajního vodiče kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma:
Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení).
Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů.
Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV.
Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná ‐ 20 m od obvodové zdi.
Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu.
Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma:
Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení).
Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů.
Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV.
Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná ‐ 30 m od obvodové zdi.
Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu.
Žaluda, projektová kancelář
43 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Telefonní provoz v řešeném území je zajišťován skrze telefonní ústřednu HOST Frýdlant, která je optickým kabelem napojena na místní telefonní oblast MPO Liberec. Z telefonní ústředny Frýdlant jsou vedeny optické kabely do jednotlivých telefonních ústředen RSU, které zajišťují telefonní spojení pro jednotlivé účastníky. V obci je proveden místní telefonní obvod, který byl rekonstruován v 2. polovině 90. let. Provedení nové místní telefonní sítě je venkovní na stožárech spojů. Částečně se využívá i stožárů elektrického vedení NN. Dálkový optický kabel (DOK) prochází územím obce s trasou podél místních a účelových komunikací a státní silnice. V k.ú. Dolní Pertoltice se nalézá základnová stanice mobilních operátorů T‐Mobile a Vodafone. Televizní vysílání je zajištěno základním televizním vysílačem Liberec – Ještěd. Dále je zde možno přijímat televizní signál z televizního převaděče Frýdlant. Oba tyto zdroje poskytují v současné době pouze digitální vysílání. Analogový signál byl z obou zdrojů vypnut k 30. 6. 2011. S vazbou na území Polska je možno přijímat také polské TV programy.
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje, který byl schválen zastupitelstvem Libereckého kraje dne 16. 4. 2004. Odstraňování odpadů v řešeném území zajišťuje obec prostřednictvím firmy .A.S.A., a.s. Komunální odpad je odvážen na skládku ve Frýdlantu (Větrov), která byla zřízena v místě bývalého lomu. Tato řízená skládka skupiny S3 má předpokládanou kapacitu 30 let. Skládku provozuje firma ČEFOS, s.r.o. V obci jsou dále instalovány kontejnery pro separovaný odpad (plasty, sklo, papír). Svoz tříděného odpadu zajišťuje také společnost .A.S.A. Ta zajišťuje ve spolupráci s obcí také svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu Odpadní vody ze žump se odvážejí do ČOV Frýdlant. Ve spolupráci se sousedním Polskem je možné využít také Technických služeb Zawidów, které odpady vyváží na ČOV Zawidów. Na území obce není registrována žádná tzv. černá skládka. Jako stará ekologická zátěž je v k.ú. Dolní Pertoltice registrována stará skládka.
8. SPECIFICKÉ POŽADAVKY A ZVLÁŠTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY Znehodnocená území a jejich opětovné využití Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či nevyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. Tyto nemovitosti pak ekonomicky a fyzicky deprimují své okolí. Jsou označovány jako brownfields.
LOKALITY BROWNFIELDS A STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Ve správním území obce Pertoltice nejsou podle KÚKL evidovány žádné plochy brownfields nebo zbořenišť, pro něž by bylo třeba hledat nové využití. Podle terénního průzkumu se v zastavěném území nachází několik menších ploch zbořenišť. Nejproblematičtější je však areál bývalého státního statku. Tento areál je částečně využíván jako autovrakoviště (dvůr statku a některé budovy), většina areálu je ale nevyužívaná a postupně chátrá. Některé objekty byly již odstraněny. Lze tedy v této souvislosti hovořit o lokalitě brownfields. Podle ORP Frýdlant je v k.ú. Dolní Pertoltice evidována jedna plocha k obnově nebo opětovnému využití znehodnocených území (plochy přestavby) o rozloze 94260m2. Dále jsou ve správním obvodu obce Pertoltice registrovány následující staré ekologické zátěže:
Žaluda, projektová kancelář
44 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
TAB 26: Staré ekologické zátěže Katastrální území Dolní Pertoltice
Název lokality
Poznámka
Skládka Dolní Pertoltice
‐ Zdroj: ÚAP SO ORP Frýdlant
Ložisková a poddolovaná území V řešeném území je evidováno chráněné ložiskové území písků a štěrkopísků č. 3000800 Arnoltice‐Pertoltice. Leží v jižní části řešeného území s přesahem do správního území obce Bulovka. O těžbě v této lokalitě se jedná (firma Josef Šeda ‐ TAUM), řízení o stanovení dobývacího prostoru je v současné době zastaveno. Dále do řešeného území zasahuje také prognózní evidovaný zdroj 9036100 Horní Pertoltic. Jedná se o dosud neschválené ložisko štěrkopísků (psamitů). V řešeném území se vyskytuje bodové poddolované území v k.ú. Dolní Pertoltice.
Přírodní rizika Obě katastrální území Pertoltic patří k územím s minimálním výskytem přírodních rizik. Největším rizikem zůstávají tzv. bleskové povodně, které především v letních měsících během krátké doby výrazně zvyšují průtoky i v malých vodních tocích, což spolu přináší mnohdy i přímé ohrožení majetku nebo zdraví obyvatel. Díky těmto vydatným srážkám je velkým přírodním rizikem postupné splavování úrodných půdních horizontů, s výsledným snižováním bonity zemědělské půdy. Díky stabilnímu geologickému podloží a morfologii krajiny naopak v řešeném území nejsou aktuální hrozbou svahové pohyby a jiné doprovodné jevy
RADONOVÉ RIZIKO Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002. Mapa radonového rizika z geologického podloží byla sestavena na základě výsledků radonového programu České republiky. Kategorie radonového rizika geologického podloží je klasifikována třemi základními kategoriemi (nízká, střední a vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízké až střední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Ve správním území obce Pertoltice je radonový index geologického podloží charakterizován jako přechodný až střední. Střední index se týká především katastrálního území Horní Pertoltice.
OCHRANA PŘED POVODNĚMI Pro ochranu území před záplavami jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně určená území, která jsou při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah stanovil na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V řešeném území není záplavové území stanoveno správním rozhodnutím. Bylo vymezeno dle povodně z roku 2010 na Pertoltickém potoce a je zakresleno v mapě Povodňového portálu Libereckého kraje. Dále se v řešeném území nachází území zvláštní povodně pod hrází Panenského rybníka, které bylo vymezeno na základě zaplavaného území po zvláštní povodni, způsobené protržením hráze rybníka v srpnu 2010. Toto území je taktéž zakresleno v mapě Povodňového portálu Libereckého kraje.
Ztížení životního prostředí Řešené území leží v oblasti, která se od hřebenů Jizerských hor svažuje směrem k rovinám v Polsku. Historicky se jednalo o relativně přírodní prostředí, v němž nikdy nevznikly průmyslové či jiné rozsáhlé výrobní areály. Nejvíce tak bylo životní prostředí zatíženo zřízením zemědělského statku a průtahem silnice I/13 středem obce.
Žaluda, projektová kancelář
45 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
KVALITA OVZDUŠÍ Nečistoty v ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se v ovzduší nalézají, je způsobeno především činností člověka. Látky, jejichž zvýšená přítomnost v ovzduší může ovlivňovat životní prostředí a životy lidí, jsou především chlorovodíky, oxidy síry a dusíku, fluór, chlór a další např. neviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. [enviwiki.cz] Podle §13, odst. 1, Zákona č. 86/2002 Sb., O ochraně ovzduší se evidují zdroje znečišťování ovzduší. Pro tuto potřebu je vytvořen Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který zajišťuje Ministerstvo životního prostředí ČR a spravuje Český hydrometeorologický ústav ČHMÚ). Zdroje znečištění jsou rozděleny následovně:
mobilní (REZZO 4): pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla.
stacionární (REZZO 1‐3) -
velké stacionární zdroje znečištění (REZZO 1): stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů (elektrárny, spalovny a další bodové zdroje)
-
střední stacionární zdroje znečištění (REZZO 2): stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření apod.
-
malé stacionární zdroje znečištění (REZZO 3): stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečištění ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů apod.
V řešeném území nejsou evidovány žádné velké (REZZO 1) ani střední (REZZO 2) zdroje znečištění (REZZO 1). Malé zdroje znečištění (REZZO 3) nejsou v současné době dostatečně monitorovány. Problémem v tomto směru je vytápění rodinných domů tuhými palivy (event. spalování domácího odpadu). Jelikož obec není plynofikována a cena elektrické energie je značně vysoká, je tento problém řešitelný zřejmě pouze přechodem na vytápění biopalivy (dřevěné pelety apod.). Emise z těchto lokálních zdrojů se především v zimním období podílejí na tvorbě emisí velmi značnou měrou. Mobilní zdroje znečištění (REZZO 4) se na tvorbě emisí v řešeném území podílí také relativně značnou měrou. Středem obce prochází silnice I. třídy I/13, která směřuje k polské hranici. Intenzita provozu na této komunikaci není zvlášť vysoká (viz kapitola Dopravní závady), obyvateli obce je ale vnímána jako problematická. Silnicí projíždí také tranzitní nákladní doprava. Železniční doprava se řešeného území netýká.
OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jsou území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Vymezení OZKO a jejich případné změny provádí Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok. [mzp.cz] Na území ORP Frýdlant nedošlo v roce 2010 k překročení imisních limitů, proto zde nebyla vyhlášena žádná oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Kvalitu ovzduší v řešeném území může negativně ovlivňovat také nedaleká uhelná elektrárna v polském Turówě.
KVALITA VODY Kvalita vody je ovlivňována nejrůznějšími vlivy podle druhu vod. Podzemní vody jsou nejčastěji znečišťovány starými ekologickými zátěžemi (nedostatečně zabezpečené a černé skládky). Vzhledem k postupným sanacím těchto starých ekologických zátěží a uzavírání skládek se kvalita podzemních vod neustále zvyšuje. Povrchové vody jsou závislé na srážkách a jejich kvalita je tedy odvislá od splachů převážně ze zemědělských pozemků (průmyslová hnojiva, herbicidy, pesticidy a z toho vyplývající znečistění a eutrofizace vod). Žaluda, projektová kancelář
46 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Obec Pertoltice nemá vybudovánu kanalizační síť, napojenou na ČOV. V současné době plán na vybudování kanalizační sítě s ČOV není aktuální. Problémy v kvalitě vod jsou tak způsobeny odkanalizováním objektů do starých netěsnících bezodtokových jímek a septiků s trativodem, odkud dochází k úniku nedostatečně přečištěných odpadních vod do vod podzemních. Řešeným územím neprotéká žádný významný vodní tok, na jehož profilu by byla zjišťována jakost vody.
ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ HLUKEM Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy k výše uvedenému předpisu. Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku hluku jsou stanoveny v ČSN ISO 9613 a jsou rovny:
Pro denní dobu (6:00 – 22:00) LAeq,T = 60 dB
Pro noční dobu (22:00 – 6:00) LAeq,T = 50 dB
Významným zdrojem hluku v řešeném území je pouze komunikace I. třídy I/13, která prochází přímo centrální částí obce. Vzhledem k intenzitě dopravy na této silnici je však zatížena převážně zástavba, která se nachází v blízkosti této silnice. Dalším zdrojem hluku může být i komunikace III/0357. Vzhledem k minimální intenzitě dopravy na této komunikaci je zatížena pouze zástavba bezprostředně navazující na tuto komunikaci. Žádné další významné zdroje hluku v území nebyly identifikovány.
Krizové a havarijní požadavky Požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, budou respektovány v těch bodech, které danému území přísluší dle havarijního plánu a krizového plánu Libereckého kraje v rozsahu předaných podkladů.
RIZIKA OHROŽENÍ ORP Frýdlant má zpracován Havarijní plán, v němž jsou provedeny analýzy rizik na základě kategorizace událostí podle stupňů poplachu vyhlášky Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS. Havarijní plán rozlišuje následující stupně událostí:
první stupeň – mimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo část, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m2, záchranné a likvidační práce provádí základní složky IZS, které není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat,
druhý stupeň ‐ mimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt nebo část, jednotlivé dopravní prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo plochy území do 10 000 m2, záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky IZS z kraje nebo okresu, nebo je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při společném zásahu,
třetí stupeň – mimořádná událost ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1 000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km2, povodí řek, produktovody nebo jde o hromadnou havárii v silniční dopravě; záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů a je nutná koordinace velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu,
zvláštní stupeň poplachu – mimořádná událost ohrožuje více jak 1 000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2; záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně užití sil a prostředků z jiných krajů, případně je nutné využít hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil ČR, společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni
Žaluda, projektová kancelář
47 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
V rámci definování výše zmíněných stupňů událostí byla provedena analýza rizik pro území ORP Frýdlant. Jednotlivé události byly zařazeny do příslušných stupňů. Pro řešené území se jedná o následující:
I. stupeň - sněhová kalamita v obci – kalamita na silnici I/13
II. stupeň - zvláštní povodeň (rybníky) - lesní požár
III. stupeň - pro řešené území nebyla do této kategorie zařazena žádná událost
Zvláštní stupeň poplachu - pro řešené území nebyla do této kategorie zařazena žádná událost
POŽÁRNÍ OCHRANA Problematiku požární ochrany řeší podrobně Krizový a Havarijní plán Libereckého kraje. Koordinací záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných situací je pověřen Integrovaný záchranný systém LK. Jako zdroje požární vody v obci slouží vodovody pro veřejnou potřebu a dále nádrže. Na správním území obce Pertoltice působí jednotka sboru dobrovolných hasičů. Jednotka sídlí v domě s č.p. 17 a je vedena v kategorii III/1.
CIVILNÍ OCHRANA A EVAKUACE OBYVATELSTVA Civilní ochrana obyvatel je zakotvena v Zákoně 239/2000 Sb., O integrovaném záchranném sboru. Podle něj je civilní ochrana souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. V Pertolticích není oficiálně vedeno žádné zařízení civilní ochrany. V případě potřeby je možné k těmto účelům použít budovu obecního úřadu, hasičské zbrojnice a kulturního domu. Jako shromaždiště obyvatel může sloužit veřejné prostranství před budovou kulturního domu či hasičské zbrojnice. V obci funguje hlásná síť pro povodně ‐ občané jsou v případě ohrožení informováni formou SMS zpráv na své mobilní telefony. Žádný stálý úkryt není v řešeném území definován. Pro ukrytí obyvatelstva je doporučeno využít improvizované úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Stejně tak nejsou vymezeny plochy a objekty pro skladování materiálů civilní ochrany a humanitární pomoci.
OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČR Policie ČR požaduje respektovat ochranu nemovitostí a zařízení dle seznamu, který je součástí stanovisek Správy Severočeského kraje (dnes Krajské ředitelství policie Libereckého kraje) z 3. 7. 2007, resp. MV z 25. 6. a 10. 7. 2007. Jedná se o budovy OŘ PČR Liberec, elektronická komunikační zařízení vč. ochranných pásem, telekomunikační vedení, mikrovlnné spoje aj. V obci Pertoltice není evidován žádný objekt nebo pozemek ve vlastnictví Policie ČR. Obvodní oddělení Policie ČR s působností pro obec sídlí ve Frýdlantu.
Žaluda, projektová kancelář
48 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
9. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU Rozvojový potenciál obce Rozvojový potenciál obce je úzce spjat s okrajovou polohou jak obce, tak celého regionu v rámci Libereckého kraje i celé České republiky. Pro oblast je charakteristický útlum výroby a odchod obyvatel menších obcí do měst. Relativně vyšší procento obyvatel je také nuceno za prací dojíždět. Obec má nadprůměrně vysokou míru nezaměstnanosti, pohybující se kolem 20%, vysoký je i počet obyvatel bez práce více než 12 měsíců. Obec byla zasažena rušením výroby. Turistický ruch se rozvíjí pomalu, protože celá oblast má menší rekreační potenciál. Ten navíc stále nevyužívá všechny možnosti spolupráce se sousedním Polskem. Z pohledu demografického vykazovala obec od 90. let mírný nárůst počtu obyvatel, v posledních letech se jejich počet stabilizoval. Udržení stávajícího trendu vyžaduje další rozvoj občanské vybavenosti a služeb v obci, vytváření dalších pracovních příležitostí a také rozšiřování nabídky kvalitního dopravního spojení pro obyvatele vyjíždějící za prací, popř. kulturou. Velkou příležitostí je rozvoj služeb a aktivit, spojených s turistickým ruchem, především v návaznosti na sousední Polsko a nedalekou CHKO Jizerské hory. Potenciál lze nalézt především v rozvoji agroturistiky. Hodnotu v území představují též přírodní podmínky. Ty však působí také jako limitující faktor případného dalšího rozvoje.
Záměry Záměry vyplývající z nadřazených dokumentací:
kapitola 3 Nadřazené územně plánovací dokumentace a podklady
Záměry vyplývající z potřeb rozvoje obce a z průzkumů a rozborů:
vymezení rozvojových ploch pro bydlení
vytvoření podmínek pro rozvoj občanské vybavenosti zejména komerčního charakteru
další rozvoj technické infrastruktury (především vybudování ČOV a kanalizace)
zkvalitnění parametrů a zklidnění na silnici I. třídy (obchvat obce)
rozvoj turistických a cyklistických tras ve spolupráci se sousedními obcemi a Polskem
likvidace starých ekologických zátěží
rekonstrukce hráze Panenského rybníka
Další záměry a problémy k řešení vyplývající z terénního průzkumu:
řešení problematické plochy brownfields v centru obce (bývalý státní statek; v soukromých rukou)
návrh nových ploch sportovišť v bezprostřední blízkosti požární nádrže (záměr obce)
návrh vyčlenění vhodných obecních ploch pro založení lesa (záměr obce)
směrové a šířkové parametry místní komunikace do Horních Pertoltic (záměr obce)
Problémy, střety a ohrožení v území PROBLÉMY V rámci průzkumů a rozborů byly definovány následující problémy k řešení:
množství nevyužívaných objektů pro bydlení a zbořenišť
Žaluda, projektová kancelář
49 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
rozsáhlý částečně nevyužívaný areál bývalého zemědělského statku v centru obce; problematické je i současné částečné využití („sběrný dvůr“ – skládka pneumatik)
degradace urbanistické struktury sídel vlivem sociodemografických a hospodářských změn v území
nekatastrované některé objekty (rozpor stávajícího stavu s katastrem nemovitostí)
dopravní závady na silnici I/13 (průtah centrem obce, intenzita provozu)
špatné směrové a šířkové parametry místní komunikace do Horních Pertoltic
chybějící chodníky podél silnice I/13
nezpevněné úseky komunikací v některých částech obce
chybějící kanalizace v obci – nevyhovující stav v odstraňování odpadních vod
neplynofikovaná obec
nedostatečné sportovní vyžití v obci
bodová poddolovaná území
nejsou určeny žádné stálé úkryty pro obyvatele
nenavazující prvky soustavy ÚSES (problematika koordinace prvků ÚSES)
upadání unikátní kulturní krajiny
podprůměrné podmínky pro udržitelný rozvoj území
STŘETY Z průzkumů a rozborů a nadřazených územně plánovacích podkladů a dokumentací vyplývají především tyto střety:
střet realizace záměru D10 (silnice I/13 – obchvat Pertoltic) s nerostným bohatstvím (T02)
vzájemný střet realizace záměru D10 (silnice I/13 – obchvat Pertoltic) se záměrem realizace nadregionálního biocentra NC68
vzájemný střet realizace nadregionálního biocentra NC68 se záměry T02 a DP01
střet záměru cyklokoridoru M5 s nadregionálním biocentrem NC84
OHROŽENÍ Z průzkumů a rozborů vyplývají následující ohrožení:
ohrožení povodní na Pertoltickém potoce
ohrožení zvláštní povodní po protržení hrází místních rybníků
ohrožení kvality ovzduší z lokálních zdrojů tepla (vytápění RD tuhými palivy, spalování domovního odpadu apod.) a z polské elektrárny Turów
ohrožení kvality vodních zdrojů (především neřešením problematické činnosti v bývalém státním statku)
ohrožení lesních porostů znečištěním ovzduší a jejich degradace
ohrožení obyvatel vysokým indexem radonového rizika
ohrožení obyvatel hlukem z komunikace I/13 a z motokrosového areálu
ohrožení obyvatel nadměrnou prašností a hlukem v případě realizace záměru těžby v CHLÚ
další degradace urbanistické struktury sídla nevhodnou zástavbou a demolicemi architektonicky a místně cenných objektů
Žaluda, projektová kancelář
50 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
Doplňující SWOT analýza 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Silné stránky
Slabé stránky
chráněné ložiskové území pro těžbu štěrkopísků další prognózní evidovaný zdroj štěrkopísků
střední radonový index geologického podloží výskyt poddolovaného území
Příležitosti
Hrozby
těžba štěrkopísků z chráněného ložiskového území
negativní dopad těžby štěrkopísků na životní prostředí obyvatel
2. VODNÍ REŽIM Silné stránky
Slabé stránky
nízký stupeň urbanizace území v území se nevyskytuje záplavové území značný počet malých vodních ploch čerpání podzemních vod z vrtu Pertoltice větší počet rybníků na vodních tocích, které jsou schopny zadržet povodňovou vlnu
špatný stav některých vodních nádrží v řešeném území možné ohrožení zastavěného území obce zvláštní povodní po protržení hrází rybníků horší kvalita některých podpovrchových vodních zdrojů
Příležitosti
Hrozby
zvyšování retenčních schopností krajiny
ohrožení kvality vodních zdrojů kvůli nevyhovující situaci v oblasti čištění a odvádění odpadních vod
3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Silné stránky
Slabé stránky
absence velkovýroby a s tím spojených stacionárních zdrojů znečištění relativně vysoká kvalita čistoty ovzduší a vodních toků v území nejsou evidovány rozsáhlé plochy brownfields Příležitosti
existence staré skládky v Dolních Pertolticích spalování tuhých paliv v lokálních zdrojích neexistující kanalizace v obci blízkost elektráren na tuhá paliva v sousedním Polsku Hrozby
spalování biomasy v lokálních zdrojích výhledová plynofikace obce využití obnovitelných zdrojů energie (solární, geotermální) vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod realizace západního obchvatu obce
nárůst počtu nevyužívaných objektů v zastavěném území obce (brownfields) odklad realizace objektů čistírny odpadních vod a systému kanalizace nárůst počtu nákladních automobilů, projíždějících obcí zhoršení životního prostředí v obcí v důsledku otevření těžebního ložiska štěrkopísků další zhoršování životního prostředí v důsledku těžby a spalování uhlí v nedaleké elektrárně Turów
Žaluda, projektová kancelář
51 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Silné stránky
Slabé stránky
vysoký koeficient ekologické stability rozsáhlá síť neregionálních a regionálních prvků ÚSES velká rozloha lesních ploch památné stromy významná lipová alej mezi Pertolticemi a Habarticemi blízkost evropsky významné lokality a přírodní rezervace Meandry Snědé blízkost CHKO Jizerské hory množství VKP ze zákona na území obce relativně zachovalé koryto Pertoltického potoka
omezení rozvoje v důsledku existence významných limitů využití území z hlediska přírodních hodnot žádné ZCHÚ na území obce
Příležitosti
Hrozby
další realizace územních systémů ekologické stability obnova polních a lesních cest, čímž dojde ke zlepšení průchodnosti krajiny ochrana historické lipové aleje v případě těžby štěrkopísků vznik vodní nádrže se štěrkopískovým podložím
narušení krajinného rázu nevhodnou zástavbou ztráta cenné lipové aleje v důsledku úpravy trasování silnice I/13 pěstování nevhodných zemědělských plodin na zemědělské půdě scelování menších zemědělských ploch do velkých lánů zahájení těžby štěrkopísků, které by zasáhlo také rozsáhlé lesní pozemky na jihu obce
5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Silné stránky
Slabé stránky
rozsáhlé lesní plochy téměř 40% zemědělského půdního fondu je v I. nebo II. třídě ochrany zainventované pozemky plošným drenážním odvodněním
absence ekologického hospodaření na plochách ZPF pod rozsáhlými zemědělskými a lesními plochami se nalézá ložisko nerostných surovin
Příležitosti
Hrozby
rozvoj alternativních (ekologických) forem zemědělství
další útlum zemědělské výroby zábor hodnotných tříd ZPF pro výstavbu zcelování menších zemědělských ploch ve velké lány další úbytek kvalifikované pracovní síly
Žaluda, projektová kancelář
52 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silné stránky
Slabé stránky
napojení území na významnou dopravní komunikaci I/13 nedaleký hraniční přechod do Polska dobré dopravní spojení (i veřejnou hromadnou dopravou) do Frýdlantu i Liberce provozovaný systém zásobování pitnou vodou
Příležitosti
průtah silnice I/13 centrem obce ve dvojitém oblouku – poměrně silná tranzitní doprava v obci není železniční doprava poměrně úzké profily některých místních komunikací nevelký rozsah značených turistických tras ve správním území obce absence kanalizace a ČOV nenapojení území na plynovodní síť Hrozby
vybudování západního obchvatu obce na silnici I/13 posílení systémů veřejné dopravy a jejich integrace do integrovaného dopravního systému LK další rozvoj přeshraničních autobusových spojů do Polska dobudování kanalizace a ČOV
odklad realizace kanalizace a ČOV omezování dotací pro veřejnou hromadnou dopravu
7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Silné stránky
Slabé stránky
stabilizovaný stav obyvatelstva v řešeném území sportovní hřiště a motokros v obci dobré napojení obce na Frýdlant a Liberec s relativně velkou nabídkou pracovních příležitostí
stárnutí obyvatelstva vysoký počet obyvatelstva vyjíždějícího za prací velká míra nezaměstnanosti v obci pouze základní služby občanské vybavenosti v obci
Příležitosti
Hrozby
rozšíření služeb místního charakteru v obci (domov pro seniory apod.) další rozšíření sportovního areálu obnova veřejných prostranství zlepšení volnočasových aktivit v obci příchod mladých rodin s dětmi, které chtějí žít v obci s kvalitním životním prostředím
odchod obyvatelstva do větších měst úbytek počtu obyvatel v důsledku absolutní absence pracovních příležitostí v obci v důsledku vysokého procenta vyjíždějících za prací se z obce stane pouhá „noclehárna“
8. BYDLENÍ A DALŠÍ URBANISTICKÉ HODNOTY Silné stránky
Slabé stránky
tradiční venkovské bydlení s hospodářským zázemím množství proluk v obci, vhodných pro zastavění atraktivní území pro rekreaci dominanta kostela sv. Jošta existence kvalitního veřejného prostranství
Žaluda, projektová kancelář
obec nemá územní plán ‐ horší podmínky pro vymezování nových ploch pro výstavbu vysoké stáří domovního fondu nedostatečné základní vybavení kostel jako dominanta obce je ve špatném technickém stavu blízkost nevyužívaného areálu zemědělské výroby ke kostelu jako kulturní památce 53 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
Příležitosti
P r ů z k u m y a r o z b o r y Hrozby
vytvoření atraktivních podmínek pro bydlení rekonstrukce stávající objektů pro bydlení rekonstrukce kostela sv. Jošta a jeho využití pro potřeby obce rekonstrukce stávajících veřejných prostranství a jejich další zlepšování
snižování poptávky po bydlení v důsledku odlivu obyvatel do měst další odklad řešení problému chátrajícího areálu zemědělské výroby v centru obce snížení atraktivity sídla pro bydlení v případě otevření těžebního prostoru
9. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Silné stránky
Slabé stránky
přírodně atraktivní prostředí využití venkovských objektů pro rekreační bydlení blízkost rekreačního jezera Witka v Polsku
nedostatečná nabídka aktivit v území, vedoucí pouze ke krátkodobé (jednodenní) návštěvnosti v území špatné spojení veřejnou dopravou do sousedního Polska o víkendech a dnech pracovního klidu nedostatečná provázanost území s CHKO Jizerské hory sítí značených turistických tras a cyklotras
Příležitosti
Hrozby
využití potenciálu území pro rekreaci rozšíření nabídky rekreačních aktivit i ve spolupráci se sousedním Polskem další rozvoj autobusového spojení se sousedním Polskem navázání existujících turistických a cyklistických tras na rekreační oblast v Polsku v okolí jezera Witka
ohrožení kvality životního prostředí v důsledku zvyšujícího se cestovního ruchu vlivem zvýšeného provozu v motokrosovém areálu dojde ke zhoršení životních podmínek v obci
10. HOSPODÁŘSTVÍ Silné stránky
Slabé stránky
vysoký turistický a rekreační potenciál obce hospodářské využití lesů na území obce propojení hospodaření na zemědělské půdě s rekreací turistickým ruchem (agroturistika) posilování vazeb na ostatní obce mikroregionu Frýdlantsko a euroregionu Nisa dobré spojení obce s Frýdlantem a Libercem po silnici I/13
okrajová poloha v rámci Libereckého kraje i České republiky vytíženost silnice I/13 a její nevhodné směrové poměry (dvojitý oblouk) neexistence větší nabídky práce na území obce a v okolí, vedoucí k vysoké míře vyjíždějících obyvatel za prací a vysoké nezaměstnanosti
Příležitosti
Hrozby
prohloubení přeshraniční spolupráci nejen v oblasti cestovního ruchu vybudování obchvatu obce na silnici I/13 rozvoj alternativního zemědělství
snižování nabídky pracovních příležitostí i ve spádových centrech pro obec další nárůst počtu nezaměstnaných pokles zájmu o turistický ruch v důsledku nedostatečné infrastruktury využívání hodnotné zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin
Žaluda, projektová kancelář
54 | S t r á n k a
Ú z e m n í p l á n P e r t o l t i c e
P r ů z k u m y a r o z b o r y
10. SEZNAM TABULEK TAB 1: ČLENĚNÍ SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE PERTOLTICE .................................................................... 5 TAB 2: PŘÍSLUŠNOST OBCE K ÚŘADŮM ........................................................................................ 5 TAB 3: CHARAKTERISTIKA SILNICE I/13 ........................................................................................ 7 TAB 4: VÝVOJ POČTU OBYVATEL V LETECH 1869 ‐ 2001 .............................................................. 23 GRAF 1: VÝVOJ POČTU OBYVATEL V LETECH 1869 ‐ 2001 ............................................................ 23 TAB 5: VÝVOJ POČTU OBYVATEL V LETECH 1973 – 2009 (STAV K 31. 12. DANÉHO ROKU) ................. 24 TAB 6: SLOŽENÍ OBYVATELSTVA (STAV KE DNI 31. 12. 2010) ........................................................ 24 TAB 7: MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V OBCI OD ROKU 2001 ......................................... 25 TAB 8: VÝVOJ POČTU DOMŮ V LETECH 1869 ‐ 2001 ................................................................... 25 TAB 9: POČTY DOMŮ PODLE SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 (DÁLE SLDB 2001) ......................... 25 TAB 10: DOKONČENÉ BYTY V LETECH 1997 ‐ 2010 ..................................................................... 25 TAB 11: PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY NA ÚZEMÍ OBCE K 31. 12. 2010 .............................................. 26 TAB 12: NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ .......................................................... 27 TAB 13: ARCHITEKTONICKY CENNÉ STAVBY A SOUBORY STAVEB ...................................................... 28 TAB 14: ARCHITEKTONICKY VÝJIMEČNÉ OBJEKTY .......................................................................... 28 TAB 15: ARCHITEKTONICKY DOBRÉ OBJEKTY ............................................................................... 28 TAB 16: ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY TYPU I A II ............................................................... 29 TAB 17: ZAČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE BIOGEOGRAFICKÉHO ČLENĚNÍ ČR ................................. 31 TAB 18: ZAČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ DO GEOMORFOLOGICKÝCH CELKŮ .......................................... 31 TAB 19: CHARAKTERISTIKA KLIMATICKÉ OBLASTI MT9 .................................................................. 32 TAB 20: PRŮMĚRNÉ ÚHRNY SRÁŽEK A PRŮMĚRNÉ TEPLOTY V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH ROKŮ ............... 32 TAB 21: ROZLOHA A ZASTOUPENÍ PLOCH V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ K 31. 12. 2010 ................................... 37 TAB 22: ORIENTAČNÍ PŘEHLED ZASTOUPENÍ POZEMKŮ ZPF DLE TŘÍDY OCHRANY ................................ 37 TAB 23: PAMÁTNÉ STROMY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ........................................................................... 38 TAB 24: INTENZITY SILNIČNÍ DOPRAVY NA SILNICI I/13 V PERTOLTICÍCH (ČEKÁRNA ČSAD) .................. 40 TAB 25: VÝSLEDKY ZKOUŠEK ZDROJE PITNÉ VODY ZE ZDROJE BULOVKA ............................................. 42 TAB 26: STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE .......................................................................................... 45
Žaluda, projektová kancelář
55 | S t r á n k a