II. A. T E X T O V Á Č Á S T

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HOŠTEJN

_____________________________________________________________________________________________________

II. A. T E X T O V Á Č Á S T __________________________________________________ pořizovatel: Městský úřad Zábřeh zpracovatel: Atelier AVM s.r.o., Husova 8A, Brno zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman spolupráce: Kryštof Toman datum: leden 2015 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

II.A. Odůvodnění územního plánu Hoštejn – Textová část

strana 1 z 79

Územní plán Hoštejn (okres Šumperk)

Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh Odbor rozvoje a územního plánování Ing. arch. Václav Doležal - vedoucí odboru

Zpracovatel: Atelier AVM, s.r.o. Husova 8A, Brno

Zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman

Autorský kolektiv: Ing. arch. Z. Toman, Kryštof Toman

V Brně, leden 2015

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 2 z 79

Obsah: 1. VYHODNOCENÍ KORDINACE VYUŽÍVÁNÍ UZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM................................................................................................................................ 6 1.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE........................... 6 1.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ............................................................................................................................ 8 1.2.1. Vyhodnocení souladu se ZÚR Olomouckého kraje............................................... 8 1.3. Vyhodnocení souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. 10 1.4. Vyhodnocení souladu s koncepcí odpadového hospodářství Olomouckého kraje..... 11 1.5. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ .......................................................................................................................... 11 1.5.1. Zapojení sídla do systému osídlení .................................................................... 11 1.5.2. Koordinace využívání území z hlediska dopravní infrastruktury .......................... 12 1.5.2.1. Silniční doprava ........................................................................................... 12 1.5.2.2. Železniční doprava....................................................................................... 12 1.5.3. Koordinace využívání území z hlediska technické infrastruktury......................... 12 1.5.3.1. Vodovod....................................................................................................... 12 1.5.3.2. Kanalizace ................................................................................................... 12 1.5.3.3. Energetika.................................................................................................... 12 1.5.3.4. Plyn.............................................................................................................. 13 1.5.3.5. Telekomunikace........................................................................................... 13 2. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ............................................................................................................................. 14 3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VYHODNOCENÍ SOULADU DLE § 53 ODST. 4 SZ, VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH................................ 15 3.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU..................................................... 15 3.1.1. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování .................................... 15 3.1.2. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ....................................................................................................................... 15 3.1.3. Vyhodnocení souladu se zvláštními právními předpisy....................................... 15 3.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT............................................................................................................... 16 3.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje území................................................................. 16 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje kulturně-civilizačních hodnot území..... 16 3.2.2.1. Archeologické hodnoty území ...................................................................... 16 3.2.2.2. Kulturně historické hodnoty území ............................................................... 17 3.2.2.3. Urbanisticko-architektonické hodnoty území ................................................ 18 3.2.3. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje přírodních hodnot ................................ 18 3.2.3.1. Chráněná území .......................................................................................... 18 3.2.3.1.1. Zvláštní ochrana a NATURA 2000......................................................... 18 3.2.3.1.2. Obecná ochrana .................................................................................... 18 3.2.3.2. Ochrana genofondu ..................................................................................... 19 3.2.3.3. Ochrana a rozvoj krajinného rázu................................................................. 19 3.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE.......................................................... 20 3.3.1. Vznik a vývoj urbanistické struktury .................................................................... 20 3.3.1.1. Historický vývoj obce a území ...................................................................... 20 3.3.1.2. Stávající urbanistická struktura .................................................................... 21 3.3.2. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území............................................. 21 3.3.3. Hlavní východiska urbanistické koncepce........................................................... 22 3.3.4. Systém sídelní zeleně ........................................................................................ 22 3.3.4.1. Zeleň veřejná ............................................................................................... 22 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 3 z 79

3.3.4.2. Zeleň sídlení ostatní..................................................................................... 23 3.3.5. Bydlení a demografický vývoj ............................................................................. 23 3.3.6. Občanská vybavenost ........................................................................................ 24 3.3.7. Rekreace............................................................................................................ 25 3.3.8. Výroba................................................................................................................ 25 3.3.9. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ......................................... 26 3.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY .................................. 27 3.4.1. Odůvodnění dopravní infrastruktury.................................................................... 27 3.4.1.1. Železniční doprava....................................................................................... 27 3.4.1.2. Silniční doprava ........................................................................................... 27 3.4.1.3. Místní komunikace ....................................................................................... 29 3.4.1.4. Statická doprava .......................................................................................... 30 3.4.1.5. Cyklistická doprava ...................................................................................... 31 3.4.1.6. Pěší doprava................................................................................................ 31 3.4.1.7. Hromadná doprava ...................................................................................... 32 3.4.2. Odůvodnění technické infrastruktury................................................................... 32 3.4.2.1. Vodní hospodářství ...................................................................................... 32 3.4.2.1.1. Vodovod ................................................................................................ 32 3.4.2.1.2. Kanalizace............................................................................................. 33 3.4.2.2. Energetika a spoje ....................................................................................... 34 3.4.2.2.1. Zásobování plynem ............................................................................... 34 3.4.2.2.2. Zásobování elektrickou energií .............................................................. 34 3.4.2.2.3. Telekomunikace .................................................................................... 35 3.4.3. Nakládání s odpady............................................................................................ 35 3.4.4. Zásobení požární vodou ..................................................................................... 36 3.4.5. Civilní ochrana obyvatel a obrana státu .............................................................. 36 3.4.5.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní v blízkosti vodního díla.............................................................................................. 36 3.4.5.2. Zóny havarijního plánování .......................................................................... 36 3.4.5.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události ..................................... 37 3.4.5.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování...................................................... 37 3.4.5.5. Skladování materiálu civilní obrany a humanitární pomoci ........................... 37 3.4.5.6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území a zastavitelné území obce ........................................................................................... 37 3.4.5.7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace................................................................................. 37 3.4.5.8. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území ................... 37 3.4.5.9. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.................... 37 3.4.5.10. Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení ................................ 38 3.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY............................................. 38 3.5.1. Přírodní poměry.................................................................................................. 38 3.5.1.1. Krajinný ráz území ....................................................................................... 38 3.5.1.2. Vymezení krajinných celků........................................................................... 38 3.5.2. Odůvodnění územního systému ekologické stability........................................... 40 3.5.2.1. Biogeografické členění území ...................................................................... 40 3.5.2.2. Kostra ÚSES................................................................................................ 40 3.5.2.3. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES................................................ 43 3.5.2.4. Prvky ÚSES ................................................................................................. 44 3.5.2.4.1. Nadregionální a regionální prvky ÚSES................................................. 45 3.5.2.4.2. Lokální ÚSES ........................................................................................ 45 3.5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v řešeném území ....................................................................................... 49 3.5.2.6. Zdůvodnění navrženého řešení ÚSES ......................................................... 49 3.5.3. Odůvodnění vodních režimů v území.................................................................. 49 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 4 z 79

3.5.3.1. Vodní toky a plochy...................................................................................... 49 3.5.3.1.1. Vodní toky ............................................................................................. 49 3.5.3.1.2. Vodní plochy.......................................................................................... 52 3.5.3.2. Ochrana povrchových a podpovrchových vod .............................................. 52 3.5.3.2.1. Ochranné pásmo vodních toků .............................................................. 52 3.5.3.2.2. CHOPAV ............................................................................................... 52 3.5.3.2.3. Ochranná pásma vodních zdrojů ........................................................... 52 3.5.3.2.4. Ochrana vodních zdrojů......................................................................... 52 3.5.3.3. Ochrana proti povodním............................................................................... 53 3.5.3.4. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a ochrana proti erozím ..................... 55 3.5.4. Odůvodnění ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů, ploch pro jejich technické zajištění a geologické podmínky území ........................................................ 57 3.5.4.1. Dobývací prostor.......................................................................................... 57 3.5.4.2. Ložiska nerostných surovin .......................................................................... 57 3.5.4.3. Vlivy důlních činností a sesuvy..................................................................... 57 3.5.4.4. Radonové riziko ........................................................................................... 57 3.5.4.5. Geologické podmínky................................................................................... 57 3.5.4.5.1. Geomorfologie ....................................................................................... 57 3.5.4.5.2. Geologické poměry................................................................................ 58 4. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE................................................................................ 59 5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL...................................................................................................................... 60 5.1. Vymezení řešeného území........................................................................................ 60 5.2. Zábor ZPF................................................................................................................. 60 5.2.1. Použitá metodika................................................................................................ 60 5.2.2. Pedologie ........................................................................................................... 60 5.2.3. Údaje o uspořádání ZPF v území a o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ............................................................................................................ 62 5.2.4. Přehled BPEJ v zastavěném území a jeho bezprostředním okolí ....................... 62 5.2.5. Vyhodnocení záborů ZPF ................................................................................... 63 5.2.5.1. Plochy bydlení.............................................................................................. 63 5.2.5.2. Plochy občanské vybavenosti včetně sportu ................................................ 64 5.2.5.3. Plochy rekreace ........................................................................................... 64 5.2.5.4. Plochy veřejných prostranství ...................................................................... 64 5.2.5.5. Plochy dopravní infrastruktury...................................................................... 64 5.2.5.6. Plochy technické infrastruktury..................................................................... 65 5.2.5.7. Plochy vodní a vodohospodářské................................................................. 65 5.2.6. Zásady etapizace záborů ZPF............................................................................ 67 5.2.7. Zdůvodnění zvoleného řešení............................................................................. 67 5.2.8. Nároky ÚSES na ZPF......................................................................................... 68 5.3. Zábor pozemků určených pro funkci lesa ( PUPFL ) ................................................. 68 6. SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADNĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ...................................... 69 7. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5.......................................... 75 8. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ...................................................................... 76 9. NÁLEŽITOSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYPLÝVAJÍCÍ ZE SPRÁVNÍHO ŘÁDU.................................................................................................................................. 77 9.1. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH ................................................................................ 77 9.2. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................ 77 9.3. POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU................................................................. 78

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 5 z 79

1. VYHODNOCENÍ KORDINACE VYUŽÍVÁNÍ UZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM. 1.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Řešené území obce Hoštejn leží poněkud severněji od rozvojové osy OS8, která spojuje rozvojovou oblast OB4 a OB8 ( Rozvojová oblast Olomouc ) a je tato rozvojová osa také označená také jako Hradec Králové/Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov. Tato rozvojová osa je vymezena s výraznou na významnou dopravní cestu – rychlostní silnici R35, silnici I/35 a koridor připravované R35 a také železniční trať 010 a 270. Trasa této žel. tratě 270 prochází právě přes řešené území, z tohoto důvodu se úkoly pro územní plánování vyplívající z této rozvojové osy týkají i řešeného území, zejména v souvislosti s procházející železniční tratí 270, jako součásti III. tranzitního železničního koridoru. V úkolech stanovených pro územní plánování v takto vymezených koridorech je především vytvářet podmínky pro umístění veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu ( v tomto případě koridor železniční trati 270, který je již v současné době technicky proveden a provozován ) při současném zachování hodnot území a při respektování republikových priorit stanovených v tomto dokumentu. Vymezení koridoru rychlost. komunikace R35 a úkoly stanovené pro územní plánování vyplívající z této stavby se již řešeného území netýkají. Bližší vymezení stanovuje následně vyhodnocená územně plánovací dokumentace ( ZÚR Ol. kraje ). Z hlediska koridorů a ploch dopravní infrastruktury PÚR ČR již řešené území není dotčeno žádným koridorem ani plochou dopravní infrastruktury vyplívající z vymezení v tomto nástroji územního plánování. Dále je řešené území obce dotčeno koridorem el. vedení 400 kV – E6 – koridor pro vedení přenosové soustavy 400 kV č.V458 Krasíkov – Horní Životice. V úkolech stanovených tímto dokumentem je stanovena povinnost krajů v zásadách územního plánování upřesnit trasu tohoto koridoru. Obce potom zajistí zvláště územní ochranu takto vymezených koridorů přes svá území. Ostatní koridory a plochy technické infrastruktury se v blízkosti řešené obce nenacházejí, ani nemají na řešené území bezprostřední vliv. Řešené území také není zahrnuto do jakékoli specifické oblasti celorepublikového významu s zvýšeným zájmem zabezpečení trvale udržitelného rozvoje, vzhledem k nepříznivému stavu hospodářství v regionu. Nejbližším takto vymezeným územím je specifická oblast SOB3, která je vymezena na sousedním SO ORP Šumperk. Dle bodu (26 ) republikových priorit územního plánování - Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech – byla umístěna v řešeném území rozvojová zastavitelná plocha č. 15 pro výstavbu objektů pro bydlení v záplavovém území řeky Moravské Sázavy. Tato plocha byla vymezena zejména z důvodu skutečné nemožnosti dostatečné zástavby v jiném území obce a to z důvodů dalších příčin, zejména s ohledem na ochranu ZPF a PUPFL, a obdobně také z důvodu morfologicky velmi složitého okolí obce v celé jeho severní části nad obcí ( tj. celé území kromě zmiňovaného údolí řeky Moravské Sázavy ). Další plochy již nenavazují na stávající zástavbu obce, nebo jsou také zahrnuty do územní rezervy nové vodní nádrže Hoštejn na řece Březné. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 6 z 79

Lokalita byla prověřena studií odtokových poměrů č.z. H-07/025 vypracovanou povodím Moravy, která je také přílohou tohoto odůvodnění. V nynější aktualizaci záplavového území řeky Moravské Sázavy, které je popsáno v samostatné kapitole 3.5.3.3. tohoto odůvodnění, bude území rozvojové plochy č. 15 vyjmuto ze zóny rozlivu, a zvažuje se vybudování kompenzačního opatření za touto plochou směrem k železničnímu nádraží resp. tělesu jako nová plocha rozlivu po terénních úpravách. Samotná plocha č. 15 má určeny podmínky pro výstavbu v této lokalitě, které splňují všechny podmínky studie č.z. H-07/025. Dále byly v řešené území respektovány z tohoto dokumentu také ostatní republikové priority územního plánování o to v obecné rovině a ÚP je v souladu i s těmito požadavky na zpracování ÚPD. Zejména tyto body: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty uzemí. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradic. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by však měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Krajina je živým v čase proměnlivým celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. ( viz také Územní agenda Evropské unie Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů - dále jen ÚA EU ). (16 ) Při stanovování způsobu využití území v ÚPD dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. (19 ) Hospodárně využívat zastavěné území ( podpora přestaveb, revitalizací a sanace území ) a zajistit ochranu nezastavěného území ( zejména zemědělské a lesní půdy ) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (20 ) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. (22 ) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití území pro různé formy cestovního ruchu ( např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika ), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky ( např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo ). ( 23 ) a ( 24 ) Zkvalitňovat dopravní a technickou infrastrukturu s ohledem na prostupnost krajiny, potřeby veřejné dopravy a s požadavky ochrany veřejného zdraví. Při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat fragmentaci krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. ( 25 ) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území ( záplavy, sesuvy půdy, eroze atd. ). Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území, s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu, jako alternativu k umělé akumulaci vod. ( viz také UA EU, část III. čl. 23, 24 ). V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody s cílem zmírňování účinků povodní. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 7 z 79

1.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 1.2.1. Vyhodnocení souladu se ZÚR Olomouckého kraje Řešené území je součástí vydaných Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (dále jen ZUR) Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje byly vydány usnesením UZ/21/23/2008 dne 22.2.2008 zastupitelstvem Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy pod č.j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274, které nabylo účinnosti dne 28.3.2008. Na základě § 42 SZ byla zastupitelstvem Olomouckého kraje schválena dne 29.6.2009 Zpráva o uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v uplynulém období. Na základě této schválené Zprávy byla vydána Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje usnesením UZ/19/44/2011dne 22. dubna 2011 zastupitelstvem Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy pod č.j. KUOK 28400/2011, které nabylo účinnosti dne 14.7.2011. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje po 1. Aktualizaci nezahrnují řešené území do žádné rozvojové oblasti republikového, ani krajského významu. Nejbližší rozvojovou oblastí vymezená v tomto dokumentu je rozvojová oblast nadregionálního významu RO 2 ŠumperkZábřeh-Mohelnice, vymezená však obcemi – Bludov, Šumperk, Leština, Lukavice, Postřelmov, Rájec, Zábřeh, Zvole, Mohelnice, zejména s vazbou na silnici I/44, tzn. mimo dosah území řešené obce. Rozvojová osa OS8 republikového významu je upřesněna touto ÚPD na území ORP Zábřeh, Mohelnice, Litovel, Olomouc a Přerov, kde se napojuje na koridor OS11, a je vymezena na obce nacházející se na této rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bílá Lhota, Mladeč, Kokory, Krchleby, Loštice, Maletín, Mírov, Moravičany, Palonín. I když je základem rozvojové osy také stávající vedení I. a III. tranzitního železničního koridoru, přednostnější je řešení územní souvislosti spojené s výstavbou nové komunikace R35, která je vymezena mimo řešené území, a z tohoto důvodu není řešené území zahrnuto do této rozvojové osy. ZÚR OK zpřesňují vymezení specifické oblasti SOB 3 vymezenou PÚR ČR na SÚ ORP Jeseník a Šumperk, tedy bez vazby na řešené území. Dále navrhují vymezení další specifické oblasti pro území ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území, které zahrnuje i obce příslušející k ORP Zábřeh. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. Hospodářský rozvoj a sociální soudržnost je nutné podporovat dle tohoto ÚPD zejména v takto vymezených oblastech vytvářením podmínek pro: a) přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení; b) zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury; c) územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny; d) optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině. Dále ZÚR OK zpřesňují plochy a koridory vymezené PÚR ČR a vymezují další plochy a koridory nadmístního významu veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územní rezervy. Z oblasti dopravní infrastruktury není začleněno řešené území do žádné plochy ani koridoru. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 8 z 79

Z oblasti technické infrastruktury se na řešené území vztahuje povinnost chránit plochu územní rezervy vhodné pro akumulaci povrchových vod Hoštejn na toku řeky Březné s dotčenými obcemi Drozdov, Hoštejn, Jedlí, Štíty a obcemi v PK a to tímto způsobem:  Dosavadní využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil jejich budoucí využití. Kolize zájmů plynoucí z překryvu záměrů budou vyřešeny v následujících podrobnějších územně plánovacích dokumentacích.  Z důvodů prokazatelně vyšší kvality vody jezer vzniklých po těžbě štěrkopísků podporovat jejich využití pro vodohospodářské účely, jako např. vodárenské rezervoáry pro hromadné zásobování obyvatel.  Při řešení vodohospodářské problematiky v ÚPD kraje a obcí OK budou respektovány Plán hlavních povodí schválený vládou ČR a Plány oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry schválené ZOK dne 11. 12. 2009. Dále je v této ÚPD vymezen resp. upřesněn koridor v oblasti technické infrastruktury – energetiky – 400 kV Krasíkov – Horní Životice vyplívající z požadavků na technickou infrastrukturu v území vyplývající z PÚR ČR, který je však již vymezen přesněji mimo řešené území, přes k.ú. Hynčina v souběhu se stávajícím vedením VVN. Z hlediska návrhu prvků územního systému ekologické stability krajiny vymezují ZÚR OK všechny prvky nadregionální i regionální úrovně mimo řešené území, jak je popsáno podrobněji v kap. 3.5.2. tohoto odůvodnění ÚP, a to: Nadregionální koridor K 92 vymezený jako mezofilní bučinná osa. Regionální biokoridor RK 890 vymezený jako mezofilní bučinný. Regionální biokoridor RK 901 vymezený jako mezofilní bučinný. K ochraně jednotlivých prvků ÚSES a způsobům zapracování do územně plánovací dokumentace (dále v textu ÚPD) se stanovují tyto zásady platné pro řešené území: dle čl. 71.3. Pro ochrannou zónu NRBK, která tvoří 2 km široký pruh z každé strany vymezené osy NRBK, je nutno respektovat nahuštění sítě lokálních prvků ÚSES (pokud možno) stejného charakteru jako osa NRBK. V ochranné zóně nadregionálního biokoridoru jsou všechny segmenty ÚSES nižší hierarchické úrovně (regionální a lokální), významné krajinné prvky a ekosystémy se stupněm ekologické stability tři a výše chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. dle čl. 71.6. V místech křížení biokoridorů s komunikacemi respektovat následující zásady podle charakteru prvků: 71.6.1. vodní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění; 71.6.2. nivní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění; 71.6.3. lesní biokoridory – posuzovat individuálně, možné přerušení – viz odst. 71.12.; Ostatní požadavky na ÚSES je možno chápat jako obecně přijatá pravidla pro vymezování ÚSES podle metodiky zapracování ÚSES do ÚP, a rukověti projektanta místních ÚSES. Jiné konkrétní požadavky z tohoto dokumentu na řešené uzemí nevyplývají. Při zpracování ÚP řešené obce byli zohledněny také stanovené priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území v obecné rovině a zejména stanovené priority v oblasti soudržnosti společenství obyvatel pro územní plány (ÚP) obcí se v oblasti posílení sociální soudržnosti v území stanovuje zejména:  zachovat a rozvíjet současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje;  vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území;

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 9 z 79

 plochy bydlení vymezovat s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, zejména zamezovat územní segregaci obyvatel na základě požadavků vyplývajících z regionálního a oborového plánování (zejména komunitního plánování);

Návrh ÚP je tedy plně v souladu s touto ÚPD vydanou Olomouckým krajem a vymezuje a chrání územní rezervu vhodnou pro akumulaci povrchových vod Hoštejn na toku řeky Březné, vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj vymezením přiměřených zastavitelných ploch pro bydlení a zkvalitněním dopravní, technické a občanské infrastruktury a zohledňuje i jiné požadavky stanovené pro územní plány.

1.3. VYHODNOCENÍ SOULADU S PLÁNEM ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Obec se nachází v území řešeném v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje – PRVK - základní verze 2004, VODING Hranice, s.r.o.. Z tohoto dokumentu vyplývají pro územní plán obce následující požadavky:

Vodovod stav : Vodovod v Hoštejně (375 - 323 m n.m.) byl vybudován v druhé polovině sedmdesátých let. Zdrojem vody jsou tři studny na pravém břehu řeky Moravské Sázavy. Voda je upravována v úpravně vody, kde je odstraňován volný CO2 na mramorovém filtru. Upravená voda je čerpána z akumulační nádrže v úpravně vody do vodojemu ze sklolaminátových nádrží 2 x 48 m3 (365,20/362,00 m n.m.). Rozvodná síť je provedena z trub lPE, profilů DN 100, 80 a 50. Její celková délka je zhruba 4.920 m. Návrh: Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. S výstavbou, či rozšiřováním vodovodní sítě se v řešeném období neuvažuje. OÚ zvažuje posílení stávajících zdrojů vody o další studnu.

Kanalizace a ČOV stav: Obec má vybudovanou splaškovou kanalizaci v celé obci. Její délka je 3.830 m. Na kanalizaci jsou vybudovány tři čerpací stanice. Splaškové odpadní vody jsou čištěny na aktivační čistírně odpadních vod. Čistírna odpadních vod 2 (BC 65 D měla kapacitu 130 m3/den a byla zkolaudována v roce 1994. Z důvodu provozní náročnosti, technickému stavu zařízení a problematické funkčnosti bylo přistoupeno k intenzifikaci čistírny. Stávající čistírna odpadních vod byla zrekonstruována a to tak, že byly demontovány oxidační hřebenové bubny. Aktivační nádrže byly upraveny pro použití jemnobublinných aeračních elementů . Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Moravská Sázava. Vyprodukovaný kal je vyvážen na zemědělské pozemky.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 10 z 79

Návrh: Stávající systém odkanalizování a čištění odpadních vod je po intenzifikaci vyhovující i do budoucnosti a s výstavbou nových zařízení se neuvažuje. Územní plán při návrhu odkanalizování a čištění odpadních vod obce vychází plně z řešení v PRVKUK.

1.4. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPCÍ ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty ( Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje ). Komunální odpad bude nadále ukládán do nádob k tomu určených a svážen specializovanou firmou. Nebezpečný odpad bude skladován na území obce a podle potřeby nejméně 2 krát ročně odvážen mobilním sběrem. Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné:  Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Pro sběr nebezpečného odpadu bude zajištěn operativně odvoz specializovanou firmou.  Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu.  Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů.  Vytvářet podmínky pro separaci využitelných složek odpadů přímo u původce. (zvony na tříděný odpad jsou situovány u obecního úřadu )  Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech ( například kompostováním ).

1.5. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ 1.5.1. Zapojení sídla do systému osídlení Širší vztahy řešeného území se projevují a jsou realizovány zejména v oblasti spádovosti, dopravy a technické infrastruktury. Obec Hoštejn se nachází v okrese Šumperk, v jeho jihozápadní části, na hranicích s Pardubickým krajem, při krajské silnici II/ 315, Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun –Zábřeh Úsov, západně od města Zábřeh. Správní území obce sousedí s následujícími katastry: na jihu s k.ú. Hynčina, na východě Hněvkov, na severovýchodě Kosov, na severu Drozdov a na západě s k. ú. Tatenice (v Pardubickém kraji). Nachází se ve venkovské, krajině obklopena vesměs sídly venkovského typu a srovnatelného charakteru. Nejvýznamnější spádové centrum pro obec Hoštejn je město Zábřeh. Z hlediska vyšší vybavenosti obec spáduje k městu Šumperk. Dalším, méně významným spádovým centrem je město Mohelnice. Z hlediska dojíždění za prací je nejvýznamnějším sídlem Zábřeh. Dalšími významnými sídly s vyjížďkou za prací jsou ostatní střední sídla osídlení v okrese Šumperk – Šumperk a Mohelnice popř. Štíty a také srovnatelná sídla v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy –

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 11 z 79

Lanškroun, Č. Třebová, Moravská Třebová a popř. Svitavy. Vyšším centrem osídlení je vzhledem k řešené obci krajské město Olomouc, kde je i sídlo krajského úřadu.

1.5.2. Koordinace využívání území z hlediska dopravní infrastruktury 1.5.2.1. Silniční doprava Obcí prochází silnice II/315 Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun – Zábřeh – Úsov, která prochází přímo obcí. Na tuto silnici ve středu obce navazuje silnice - III/31528 Hoštejn – příjezdná. Silnice II. třídy se napojuje v městech Zábřeh a Lanškroun na silnice I/44 a I/43, která také prochází ve vzdálenějším průběhu severně nad řešeným území. Jižně od řešeného území prochází ve vzdálenější poloze také silnice I/35.

1.5.2.2. Železniční doprava Obec leží na mezinárodně i celostátně významném železničním koridoru ČD Praha-Ostrava. Zde obcí prochází přímo železniční trať ČD č. 270 Česká Třebová - Bohumín a to včetně jejího zastavěného území. V obci je také přímo železniční zastávka, nejbližší železniční stanice je Zábřeh na Moravě.

1.5.3. Koordinace využívání území z hlediska technické infrastruktury Z hlediska technické infrastruktury vztahy přesahující rámec správního území obce jsou v těchto oblastech: vodovod, kanalizace, energetika, plynofikace a telekomunikace.

1.5.3.1. Vodovod Obec Hoštejn má vybudovaný vlastní místní veřejný vodovod, zásobený vodou z vlastních místních vodních zdrojů v údolní nivě Moravské Sázavy. Tento vodovod je v majetku a provozován obcí. Z vodovodu je zásobována rozvodná stanice VVN na k.ú. Hynčina.

1.5.3.2. Kanalizace Obec má vybudovanou vlastní splaškovou kanalizaci s vlastní čistírnou odpadních vod umístěnou na pravém břehu Moravské Sázavy východně od obce.

1.5.3.3. Energetika Východo-západním směrem přes řešeného území, údolím řeky Moravská Sázava, prochází kmenového vedení 22kV č. VN 121. Odbočkami z páteřního jsou napojeny celkem čtyři trafostanice. Kmenové vedení VN č. 121 je napojeno na rozvodnu v Zábřehu. Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno NN. Většinu tvoří nadzemní vedení.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 12 z 79

1.5.3.4. Plyn Obec Hoštejn v současné době není plynofikována. Distribuci plynu v regionu zajišťuje RWE – Severomoravská plynárenská, a. s., Nejbližší VTL plynovod vede k městu Zábřeh, kde je i RS a nejbližší rozvody STL plynovodů

1.5.3.5. Telekomunikace Obec je napojena na dálkové telekomunikační vedení Zábřeh – Pivonín – Kosov – Hoštejn a dále s vedením na Tatenici a Krasíkov. Další odbočení z této páteřní trasy je v řešené obci směr Drozdovská pila – Štíty s odbočení směr Cotkytle. Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu vysílače Hynčina.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 13 z 79

2. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Územní plán obce byl pořízen v souladu s § 21, odst. 6 zákona 50/76 Sb. v platném znění. Na základě řádně projednané urbanistické studie obce bylo, tedy, upuštěno od zpracování konceptu územního plánu a bylo zpracováno Zadání ÚPO s náležitostmi souborného stanoviska. Zadání územního plánu obce řeší jak požadavky obce, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánu Stavebním zákonem a předpisy souvisejícími (např. ochrana přírody, energetika atd.). V souborném stanovisku jsou vyhodnoceny jednotlivá stanoviska dotčených orgánu územního plánování, státní správy, připomínky a námitky ostatních orgánů, dotčených organizací a občanů obce. Návrh byl projednán ve společném jednání. Uplatněná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů státní správy a požadavky vlastníků pozemků a staveb byly řádně vyhodnoceny a požadavky v nich byly upřesněny tak, aby byly formulovány pokyny pro dokončení návrhu územního plánu. Pro zpracování ÚP Hoštejn bylo schváleno souborné stanovisko, které je závazné pro řešení územního plánu. Pro obec byly vymezeny dostatečně velké plochy pro dlouhodobý rozvoj požadované bytové výstavby, jakož i plochy pro rozvoj ekonomických aktivit a pro realizaci občanské vybavenosti. Je respektován systém ekologické stability, zabezpečena je ochrana památek. Územní plán obsahuje i návrhy řešení krajinné zeleně. Současně jsou řešeny rozvojové možnosti rekreace a cestovního ruchu. Rozvoj řešeného území je provázen i příslušným návrhem rozvoje technické infrastruktury. Zadání územního plánu obce řeší jak požadavky obce, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánu stavebním zákonem a předpisy souvisejícími (např. ochrana přírody, energetika atd.). V souborném stanovisku jsou vyhodnoceny jednotlivá stanoviska dotčených orgánu územního plánování, státní správy, připomínky a námitky ostatních orgánů, dotčených organizací a občanů obce. Během zpracování návrhu ÚP byli upraveny některé návrhové plochy vycházející ze stanovisek dotčených orgánů a z požadavků objednatele a pořizovatele.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 14 z 79

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VYHODNOCENÍ SOULADU DLE § 53 ODST. 4 SZ, VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 3.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU 3.1.1. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ÚP řešeného území je plně v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Zejména s cílem chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území při současném vymezení zastavitelných ploch pro potřeby společenství obyvatel území a jeho hospodářském rozvoji při současném zřetelu na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. ÚP také zajišťuje požadavky vyplívající z úkolů územního plánování jak jsou uvedeny v § 19 stavebního zákona.

3.1.2. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ÚP Hoštejn je zpracován a pořizován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen stavební zákon nebo SZ ) a jeho prováděcími předpisy : ● vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, v platném znění ( dále jen vyhláška ), ● vyhláška 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s členěním ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhl. 501/2006 Sb. byli v ÚP některé funkční plochy dále podrobněji členěny jako např. odůvodněných případech zemědělské plochy ( v souladu s druhem pozemku ZPF v KN ) včetně stanovených podmínek pro jejich využití, a nad rámec vymezených ploch vyhl. 501/2006 Sb. Byla v ÚP vymezeny plochy zeleně, které nelze zařadit k jakýmkoliv plochám stanovených toto vyhláškou.

3.1.3. Vyhodnocení souladu se zvláštními právními předpisy ÚP Hoštejn je plně v souladu se zvláštními předpisy uplatňovanými při zpracování územních plánů. Zejména se zákony: 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ( vodní zákon ) 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ( energetický zákon ) 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 15 z 79

13/1997 Sb., o pozemních komunikacích 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 133/1985 Sb., o požární ochraně 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Všechny uvedené předpisy jsou respektovány v platném znění, a s případnými prováděcími předpisy ( vyhlášky jednotlivých Ministerstev ČR).

3.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 3.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje území Koncepce rozvoje území vychází z PUR ČR a urbanistických zásad a pro řešené území z nich jednoznačně vyplývá vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území při zachování a rozvoji kulturních, civilizačních a přírodních hodnot řešeného území. Je podpořena zejména hlavní funkce rezidentní bydlení v obci jako základní funkce sídla, dále je navržena stabilizace základní veřejné infrastruktury k zajištění základní nutné vybavenosti obce, a v rámci ploch s funkčním využitím smíšeným a hospodářského bydlení – venkovského typu může být tato vybavenost obce i rozvíjena. V těchto funkčních plochách však musí být v souladu s podmínkami využití ploch stanovenými ve výrokové část I. A. kapitole 6. . Dále ÚP navrhuje stabilizovat funkční využití výroby ve stávající ploše. Tato plocha může být využívána jak pro stávající výrobu, tak pro jiné druhy výroby, včetně skladování popř. výrobních služeb a na ně navazující komerční vybavenost v souladu s podmínkami využití ploch stanovenými ve výrokové část I. A. kapitole 6. . Je dále kladen důraz na maximální využití zastavěného území, a ochranu nezastavitelného území zejména ploch s přírodě blízkými společenství a významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/ 1992 Sb. v platném znění , včetně PUPFL a ploch s půdami s vysokým stupněm ochrany z hlediska ochrany ZPF. Dále koncepce rozvoje území navrhuje stabilizovat a upevnit ekologickou stabilitu území a ochranu krajinného rázu vymezením ploch pro ÚSES a chráněná území krajiny a navržením některých ploch k jejich zfunkčnění, a podporou udržení a rozvíjení krajinného rázu v řešeném území.

3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje kulturně-civilizačních hodnot území 3.2.2.1. Archeologické hodnoty území Katastrální území lze označit za území archeologického zájmu v němž se nacházejí archeologické lokality vyplívající z historického vývoje řešené obce popsaného také v kap. 3.3.1.1.. Archeologické lokality souvisí zejména s dobou osídlení a s hospodářskou činností od doby založení.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 16 z 79

Na uzemí katastru řešeného území jsou evidovány tyto lokality s archeologickými nálezy s povinností záchranného výzkumu: 

SAS 14-43-02/1 – středověké a novověké jádro obce a zbytky hradu

Při provádění výkopů a zemních prací však se v řešeném území musí respektovat požadavky na ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou, Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum.

3.2.2.2. Kulturně historické hodnoty území Na správním území obce se nachází několik nemovitých kulturních památek. Jsou to: a) 26591/8-890 Zbytky hradu s valy a památníkem dokončení dráhy Olomouc – Praha (r. č. 890) k.ú. Hoštejn p.č. 350, 349/1, 53/1, 53/4. - Zbytky hradu Hoštejn s valy (r.č. 890/1) k.ú. Hoštejn p.č. 350 - fragmenty hradního jádra, předhradí (jen část pozemku) p.č. 349/1 – předhradí - jen část pozemku p.č. 53/1 - lichoběžníková terasa - jen část pozemku p.č. 53/4 - lichoběžníková terasa Zbytky středověkého hradu, připomínaného v roce 1267. - Památník dokončení dráhy Olomouc – Praha (r.č. 890/2) k.ú. Hoštejn p.č. 350. Empírový památník ve tvaru obelisku, postaven v souvislosti se stavbou dráhy Olomouc – Praha v letech 1844-1845. b) 25708/8-891 - Kříž k.ú. Hoštejn p.č. 47 - hřbitov Litinový kříž s kamenným podstavcem z konce 19.st., umístěn vpravo od vstupu do kostela. c) 37431/8-892 - Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice k.ú. Hoštejn p.č. 276/2 (276/6 ) Sousoší je umístěno severozápadně nad obcí při polní cestě. Jedná se o empírovou kamenickou práci z roku 1820. V obci je jedno památné místo, stavba významná pro svou historickou nebo urbanistickou hodnotu: Farní kostel sv. Anny (p.č. 43, st.), historicistní, postavený v letech 1867 až 69. Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. Je třeba respektovat památky chráněné státem a dále drobnou architekturu na celém území katastru jako jsou kříže, boží muka ap. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 17 z 79

Mimo to jsou z hlediska dochovalého tradičního domovního fondu, kvalitní objekty po obou stranách návsi. Objekty mají dochovalý tvar tradičního stavení venkovského typu se sedlovou střechou, tvar i umístění oken. U těchto objektů je vhodné stávající tvarosloví zachovat. Celkový pozitivní dojem doplňují vzrostlé listnaté stromy, které jsou umístěny na návsi okolo staveb v zahradách. Historickou urbanistickou strukturu doplňují drobné objekty urbanistického detailu. V řešeném území nacházejí různě rozeseté drobné sakrální stavby, zejména podél cest a při jejich rozcestí a na místech výhledu apod. Tyto drobné sakrální stavby, jako křížky, boží muka, smírčí kameny ( kříže ) je třeba respektovat a chránit, a přispívat k jejich zdůraznění např. výsadbou zeleně. V okolí těchto staveb nepřipustit jakoukoliv výstavbu, která by mohla nepříznivě ovlivnit jejich vzhled.

3.2.2.3. Urbanisticko-architektonické hodnoty území V řešeném území jsou dochovány hodnotné urbanistické struktury, které jsou dokladem historického vývoje sídla. Jedná se především o prostory historické zástavby v údolní nivě řeky Moravské Sázavy a v prostoru návsi a podél páteřní komunikace – silnice II. třídy směrem na obec Kosov, která tvoří hlavní osu sídla a objekty, které ji obklopují situované na svazích po obou stranách. ÚP navrhuje chránit urbanisticko architektonickou strukturu obce jako celek, a jednotlivé stavby, dokladující stavitelské umění své doby (selské statky se zachováním původního vzhledu příp. dispozice, včetně hospodářských objektů). Pro uchování všech těchto hodnot je nutné aby veškeré děje, činnosti a zařízení respektovaly kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního charakteru prostředí.

3.2.3. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje přírodních hodnot 3.2.3.1. Chráněná území

3.2.3.1.1. Zvláštní ochrana a NATURA 2000 V řešeném území se nenachází plochy zvláště chráněného území ani lokality NATURA 2000. 3.2.3.1.2. Obecná ochrana Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Významné krajinné prvky na území obce ze zákona jsou: - všechny plochy určené pro plnění funkce lesa - všechny vodní toky - všechny údolní nivy

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 18 z 79

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Celé správní území obce podléhá plošné ochraně přírody dle zákona. Správní území obce je součástí území přírodního parku Březná, vyhlášeného nařízením okresního úřadu v Šumperku č. 14/1997, ze dne 13. 5. 1997. Celková výměra parku je cca 11 600 ha. Přírodní park se rozkládá na katastrech nebo jejich částech obcí: Hoštejn, Hynčina, Lupěné, Hněvkov, Václavov, Pivotín, Svébohov, Nemile, Zábřeh, Rovensko, Posřelmůvek, Výšehoří, Klášterec, Olšany, Zborov, Bušín, Jakubovice, Písařov, Bukovice, Březná, Březenský Dvůr, Štíty, Crhov, Jedlí, Horní Studénky, Drozdov a Kosov. Hranice přírodního parku Březná jsou vyznačeny ve výkresu širších vztahů. Posláním přírodního parku je zachování přírodního rázu typického pro tuto část Zborovské Vrchoviny, ochrana významných lokalit a biotopů, účelná regulace a diferenciace čerpání přírodních zdrojů a realizace takových forem rekreace, které negativně neovlivní krajinný ráz. Dále je řešené území z větší části zahrnuto v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru NRBK 92 - mezofilní bučinný, tudíž všechny prvky ÚSES včetně interakčních prvků je nutno považovat za součást tohoto nadregionálního biokoridoru a vztahuje se na ně ochrana jako na nadregionální prvek ÚSESu.

3.2.3.2. Ochrana genofondu Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. Součástí ÚSES je tzv. mapování krajiny ve kterém je řešené území rozděleno v pěti stupňové škále na území ekologicky nejstabilnější ( stupeň ekol. stab. č. 5 ) až po uzemí s velmi malou ekologickou stabilitou či bez významu pro tuto stabilitu ( stupeň 1 nebo 0 ). Součástí vypracovaného ÚSES na základě mapování krajiny je tzv. vymezení kostry ekologické stability, ve které se do značné míry uskutečňuje ochrana genofondu. Dále jsou v ÚSES, jak je popsáno v samostatné kapitole, vymezeny jednotlivé prvky ÚSES. A z těchto prvků dále vyplývá pro ochranu genofondu další následující opatření. U funkčních prvků není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijat opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další dokumentace. Podrobnější popis prvků ÚSES je v samostatné kapitole 5.2..

3.2.3.3. Ochrana a rozvoj krajinného rázu Krajinný ráz je do značné míry dán způsobem hospodaření v krajině typy sídel. Území bylo dříve vcelku harmonické, ale postupně dochází zejména vlivem nevhodného hospodaření k jeho degradaci. Ve 20. století od poloviny 50-tých dochází vlivem kolektivizace zemědělství ke scelování zemědělských pozemků, rušení mezí a drobných hájků a tolik potřebné rozptýlené zeleně. Navíc dochází k rušení řady cest k jednotlivým zemědělským pozemkům, které doprovázela zeleň mající v území také orientační charakter. Plně harmonická krajina drobných zemědělských ploch byla zrušena zcelením. I přesto si však krajina vzhledem ke členitosti terénu zachovale do jisté míry harmonický ráz, kde se střídají poměrně velké lesní celky na místech, kde nebylo nikdy vhodné zakládat zemědělskou půdu – svažitý terén, hluboce zaříznutá údolí vodních toků, členitá vrchovina – ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 19 z 79

se zemědělsky využívanou plošší krajinou s ornými plochami. V místech kde zemědělské využívání neumožňuje využívat půdu jako ornou – podmáčená údolí vodních toků, svahoviny apod. jsou trvale luční porosty, které dotvářejí estetickou hodnotu krajiny. V dnešní době by bylo vhodné částečné navrácení členění do dřívější stavu, tj. obnovy některých cest a velké plochy zemědělské orné půdu rozčlenit liniovou zelení nejlépe v pásech nebo pruzích ( tj. 5 –10 resp. 10 – 30 m ), které budou zajišťovat také potřebnou prostupnost krajiny, orientační účinek, a také půdoochraný, protierozní a zvyšování retenční schopnosti krajiny. Nemalou roli v krajině hraje také rozptýlená zeleň – zde v řešeném území zejména liniová zeleň podél komunikací, zejména silnic III. tříd, a jedná se především o stromořadí ovocných dřevin. Krajinu zde však v širším okolí zdobí rozptýlená zeleň ve formě bodové a také ve formě shluků jednotlivých dřevin. V těchto případech se většinou nejedná o ovocné dřeviny a jejich dominantní vzhled v krajině je vyšší. Bohužel tato zeleň v řešeném území téměř chybí. Z těchto důvodů udržování a ochrany krajinného rázu vyplívají požadavky na řešení v ÚP: Udržovat a podporovat mozaikovitost krajiny. Podporovat polyfunkční využití nezastavitelných ploch např. využití vodní resp. vodohospodářské a přírodní. Dosazovat vhodná místa rozptýlenou popř. liniovou zelení v souladu s řešením ÚSES v kap. 5.2.. K tomu využívat zde původní druhy dřevin. Revitalizovat vodní plochy a toky s výsadbou břehových porostů včetně dřevin. Liniovou zelení členit velké zemědělské plochy na menší vhodnější celky a to i s přihlédnutím na případnou komplexní pozemkovou úpravu. Při nově budovaných komunikací vysazovat doprovodnou zeleň při využití místně původních druhů. Volně v krajině a to zejména na místech dalekého výhledu citlivě zasazovat případné objekty technické nebo dopravní infrastruktury, tak aby nebyl narušen celkový pohledový horizont krajiny.

3.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE 3.3.1. Vznik a vývoj urbanistické struktury 3.3.1.1. Historický vývoj obce a území Ves Hoštejn se rozvila jako podhradí stejnojmenného hradu. Hrad Hoštejn byl postaven v druhé polovině 13. st. Původně patřil odbojným pánům z Rýznburka, po vyplenění královskými vojsky připadl v r. 1290 Šterneberkům. Již roku 1446 byl hrad označován jako zbořený, usadily se vněm však loupeživý rytíři a proto byly jeho zbytky v roce 1522 srovnány se zemí. Hoštejnské podhradí bylo ve středověku označováno jako městečko, které po zboření hradu degradovalo na ves. Po třicetileté válce jenom deset usedlých. Hoštejn byl až do 19. století poměrně malou vsí. Význam sídla a s ním spojený rozvoj výrazně vzrostl po vybudování železnice Praha – Olomouc v roce 1845 a vybudování nádraží v obci. Na památku dobudování dráhy byl na zbytcích hradu postaven obelisk. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 20 z 79

Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím a lesním hospodářstvím, po polovině 19. st. zde byla vybudována poměrně velká pila, jejíž provoz se udržel do dnešních dnů. Škola v obci byla otevřena v r. 1815.

3.3.1.2. Stávající urbanistická struktura Na správním území obce Hoštejn se nachází jedno, stejnojmenné sídlo, venkovského typu. Je situováno v agrárně-lesní krajině. Ves Hoštejn se nachází ve střední a jižní části správního území obce. Zastavěné území má longitudinální tvar, sestává se ze dvou větví. „Historické jádro“ vsi činí větev situovaná v těsném údolí Hoštejnského potoka, převládající je drobná chalupnická zástavba, prostřídána rodinnými domky. V údolní nivě podél toku Moravské Sázavy je se prostírá novější zástavba, reprezentována rodinnými domky, bytovými domy a průmyslovými závody. Střed obce je situován u vyústění údolí Hoštejnského potoka s výraznými budovami nákupního střediska, školy a obecního úřadu. Hlavní prostorovou dominantou sídla je římskokatolický kostel sv. Anny situován na stráni nad středem obce. Na výrazném návrší nad kostelem jsou nepatrné zbytky středověkého hradu s památníkem dokončení dráhy Praha – Olomouc. Na pravém břehu Mor. Sázavy je areál železničního nádraží a menší soubor rodinných domků. Další soubor rodinných domků je na stráni severozápadně nad středem obce.

3.3.2. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Zástavba obce je značně ovlivněna reliéfními podmínkami, kterou sídlo obce obklopuje a prostorově vymezuje, v niž se obce nachází. Zástavba na vhodných plochách původní zástavbou je kompaktní a je omezena v severní části sídla výraznými reliéfními útvary nevhodnými pro typickou zástavbu v místním prostředí. Zástavba má zde kompaktní charakter jak je popsáno v kap. Stávající urbanistická struktura. Jednotlivé samostatně stojící domky a stavení na sebe ve stavebních parcelách navazují a netvoří žádné proluky vhodné k zastavění. V jižní části je sídlo ve své původní zástavbě výrazně omezováno tokem řeky Moravská Sázavy a ústím řeky Březné a dále železničním tělesem z druhé poloviny 19. stol. a související regulací toku Moravské Sázavy, která se ještě přiblížila k sídlu řešené obce. Volnější zástavba je zejména v údolí řeky Moravské Sázavy v její horní části v řešeném území a v údolí řeky Březné. Zástavba je zde charakterizovaná smíšenou výrobní a obytnou zástavbou, převážně samostatně stojícími objekty, které mezi sebou tvoří větší prostory. Tato zástavba je typická vzhledem ke svému využití, a dále se také nachází v prostoru záplavových území řeky Moravské Sázavy a řeky Březné. Takto situovaná volnější zástavba tak má také lepší vliv na odtokové poměry v záplavových území, z tohoto důvodu ji není žádoucí doplňovat o nové objekty. Novější zástavba v přilehlých prostorách historického sídla, zejména v západní části horní (severní poloviny) části sídla a v jižní části sídla podél toku Moravské Sázavy, je kompaktního až řadového charakteru. Zde již nejsou žádné prostory pro doplnění zástavby. V severní části sídla je novější zástavba v příznivých morfologických podmínkách kompletní, a není ji možné doplňovat. Nové rozvojové plochy jsou navrženy až za touto zástavbou, nebo v méně příznivých terénních podmínkách jako doplnění a navázání stávající a nové zástavby, kompenzováno atraktivními výhledovými poměry.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 21 z 79

3.3.3. Hlavní východiska urbanistické koncepce Urbanistická koncepce vychází ze zachování základní urbanistické struktury sídla, která vychází z přírodních podmínek a morfologie terénu. Je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje a se zásadami ochrany přírody. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Rozvojové plochy jsou navrženy především tak aby navázaly na stávající urbanistickou strukturu a doplnily zástavbu v místech, kde jsou v zástavbě volné plochy. Ostatní funkční složky jsou převážně navrženy k zachování. Nové funkční plochy byli požadovány pro uspokojování různých druhů sportovních potřeb občanů, vzhledem k tomu že stávající plochy jsou pro tyto potřeby nedostatečné, byly navrženy plochy nové, rozšiřující tyto plochy. Uvnitř zastavěného území sídla se nenacházejí dostatečně velké a kompaktní plochy pro realizaci rozvojových záměrů, zejména pro bydlení. Proto jsou pro dlouhodobý rozvoj obce vymezeny nové zastavitelné plochy mimo zastavěné území sídla, které však na zastavěné plochy přímo navazují. Plochy pro výrobu zůstávají v sídle zachovány. V plochách výroby nemusí být umístěna pouze stávající forma výroby, ale může zde být umístěn i jiný druh výroby a popř. skladování v souladu se stanovenými podmínkami způsobu využití rozdílných funkčních ploch uvedených v kap. 6 výrokové části územního plánu. Stávající občanská vybavenost v jádru sídla, v prostoru návsi zůstává ponechána. Současný stav občanské vybavenosti je vyhovující, proto nebyly navrženy rozvojové plochy pro občanskou vybavenost. Obcí prochází dvě cykloturistické trasa, které zvyšují turistickou atraktivitu a dostupnost obce a její rekreační potenciál spolu s příhodnou lesnatou a členitou krajinou, s dvěma výraznými vodními toky. Z tohoto důvodu je také navržen rozvoj funkčních ploch pro rekreaci, v tomto případě pouze individuální rekreaci, která v regulované podobě je také šetrnější k prostředí.

3.3.4. Systém sídelní zeleně 3.3.4.1. Zeleň veřejná Vzhledem k charakteru sídla řešené obce, jako sídla s převažující funkcí rezidentního bydlení, je důležitým prvkem v území zejména v samotném sídla a jeho bezprostředním okolí, sídelní zeleň nezbytná pro odpočinek obyvatelstva ve volném čase a aktivitách, a k dotváření celkové pohody bydlení v sídle řešené obce. Ta se pak skládá z celé řady fragmentů jednotlivých ploch zelení v zastavěném území a v jeho bezprostředním okolí. Hlavní zřetel je brán na souvislé a větší plochy, které mohou být využívány s přihlédnutím k majetkoprávním vztahům jako veřejné zeleně s parkovými úpravami a také i polyfunkčním využitím např. také i pro sportovní účely ( hřiště, sport. dráhy apod. ) a zábavu ( přírodní divadlo apod. ). Z hlediska ochrany celého systému je však v zájmu ochrany tohoto systému brát stejný zřetel na plochy jak většího charakteru tak i na ty nejmenší fragmenty zeleně tohoto systému. Spolu dohromady tvoří ucelenou mozaiku funkčního systému sídelní zeleně a ta pak důležitá pro celkové udržení příjemného klima pro rezidentní bydlení a rekreaci.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 22 z 79

V řešeném sídle nejsou vymezeny samostatné plochy veřejné zeleně. V prostoru návsi a historického jádra obce, dále podél hlavní osy sídla v západovýchodním směru je několik ploch s funkčním využitím sídelní zeleně, které částečně může plnit funkci veřejné zeleně. Další hodnotné plochy jsou na jižním konci sídla při řece Moravské Sázavy. Zeleň dále uzavírá sídlo po svém východním a severním okraji sídla, kde jsou hodnotnější celky kvalitní zeleně, která může poskytovat rekreaci a oddych obyvatelstva. Plochy zeleně pak dále přechází do plně mozaikovité zeleně v plochách bydlení.

3.3.4.2. Zeleň sídlení ostatní Jsou samostatně vymezeny nebo se nacházejí mozaikovitě na plochách s jiným způsobem využití zejména v rámci ploch bydlení, občanské vybavenosti a dopravních ploch, a nehodí se vzhledem ke svému charakteru nebo majetkoprávnímu vztahu k veřejnému využívání. Jedná se zejména o celou síť doprovodné a rozptýlené zeleně v zastavěném území, která je však důležitá k dobré pohodě rezidentního bydlení a rekreace v obci. ÚP vymezuje několik takovýchto ploch v sídle a navrhuje také ponechat maximální množství této zeleně v zastavěném území, nově navržené plochy zejména pro bydlení oddělit vhodnou zelení – minimální pás 5 m – od nezastavitelných ploch ( jedná se především o větší celky zemědělských půd ) jako také soušástí protipovodňového opatření popsaného v kap. 3.5.3.3..

3.3.5. Bydlení a demografický vývoj Obec Hoštejn se nachází na severozápadní Moravě a je do značné míry ovlivněn vývojem počtu obyvatel v okolním území a vývojem počtu obyvatel ve větších sídlech nacházející se v tomto prostoru. Další vlivem je pak charakter sídla řešeného území, které má venkovský charakter. Všechny tyto vlivy ovlivňovali vývoj v osídlení v řešeném území.

Vývoj počtu obyvatel: 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 323 296 302 343 336 364 423 310 347 328 376 433 450 Pokles počtu obyvatel ( 1869 - 1880 ) : abs. –

27 / tj.

– 8%

Nárůst počtu obyvatel ( 1880 – 1930 ): abs. – 127 / tj. + 43% Pokles počtu obyvatel ( 1930 – 1950 ): abs. – 113 / tj. – 27% Nárůst počtu obyvatel ( 1950 – 1961 ): abs. –

37 / tj.

+12%

Pokles počtu obyvatel ( 1961 – 1970 ): abs. –

19 / tj.

– 5%

Nárůst počtu obyvatel ( 1970 – 2001 ): abs. – 122 / tj.

+37%

Věková struktura obyvatel:

Věk 0 –14 let 15 –59 let

absolutně podíl z celkem z toho ženy abs. podíl z věk skupiny 108 24 % 56 51,8 % 283 62,89 % 141 49,8 %

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 23 z 79

60 a více vč. nezj.

59

13,11 %

36

61 %

Věkový index: 0-14/ 60 a více*100 je 183 , a je příznivý až velmi příznivý.

Vývoj počtu obyvatel klesal v minulosti po uvolnění možnosti stěhování obyvatel ze zemědělských činností, ukazuje na úbytek obyvatelstva na konci 19. století. Po té dochází ke zvyšování počtu obyvatel až do 30-tých letech 20. století, kdy dochází k rozvoji výrobních činností i v obci, také v souvislostí s vybudováním žel. dráhy v obci na konci 19. stol.. Následně po II. světové válce dochází opět k úbytku obyvatelstva jednak odchodem německého obyvatelstva z prostoru řešené obce a také dochází i k migraci do více postižených pohraničních území Československa. Následně je počet obyvatelstva stabilizován, také výhodami pracovního uplatnění v místě a postupně budovanou občanskou vybaveností obce. Následně dochází k menšímu úbytku obyvatelstva, zejména vlivem intenzifikace zemědělské výroby i činnostem v lesnictví. Od 70-tých let 20. století již dochází k vytrvalému nárůstu počtu obyvatel, zejména vlivem relativně dobré dopravní dostupnosti obce na hlavní železniční trati, pracovních uplatnění v místě, v obci, dále vlivem zlepšující se občanské vybavenosti v obci důležité k zajištění základních potřeb obyvatelstva v řešeném území, a v neposlední řadě také kvalitním životním prostředím v řešeném území i v samotném sídle s také atraktivní krajinou do níž je sídlo umístěno. ÚP by měl zajistit rozvoj jednotlivých funkčních složek ( bydlení, občanské vybavenosti, výroby, rekreace a zábavy ) tak, aby dále nedocházelo zejména k odchodu obyvatelstva do měst a městských celků. Přirozený přírůstek obyvatelstva je totiž příznivý v celém širším území tj. SÚ ORP. Dochází zde však k migraci obyvatelstva do míst příznivějších pro život, jak vyplívá také ze studie vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek a demografického vývoje, které jsou součástí územně analytických podkladů ORP Zábřeh. Podstatné vlivy jsou: 1. Atraktivity a kvality životního prostředí v místě. 2. Pracovním uplatněním a příležitostmi. 3. Sociální vazby podmíněné také rozsahem občanské vybavenosti. Struktura domovního fondu: postavené Domy z toho Trvale z toho Neobyv období celkem rodinné bytové obydlené rodinné bytové dlené domy domy domy domy domy domy s byty 110 100 90 6 10 100 6 do roku 1919 7 7 0 1920-1945 20 18 1 1946-1980 42 35 4 1981-1990 21 21 0 1991-2001 10 9 1

z toho rodinné bytové domy domy 10

0

3.3.6. Občanská vybavenost Obec je vybavena základní občanskou vybaveností. Z ní se v obci nachází občanská vybavenost plnící funkci ústřední sídelních institucí jako obecní úřad a hasičská zbrojnice. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 24 z 79

Dále je obec vybavena z veřejné vybavenosti školskými zařízeními – mateřskou a základní školou – 1. až 5. třídy. Základní škola je umístěna ve starší budově ve středu obce, mateřská škola je umístěna v nové budově v západní části zastavěného území sídla řešené obce. V obci je také vybudován kulturní dům v západní části zastavěného území sídla, s přilehlými dvěma plochami využívanými pro sportovní potřeby obce včetně hřiště a koupaliště. Dalšími objekty veřejné občanské vybavenosti je římskokatolický farní kostel sv. Anny ve vyvýšené poloze nad obcí společně s blízkou farou a s okolo kostela rozprostírajícím se hřbitovem. Kostel i fara je v dobrém stavebně-technickém stavu. Z komerční vybavenosti je obec vybavena prodejnou – nákupním střediskem ve středu obce, menší obchod je v jeho blízkosti. Zde dochází k distribuci základních potřeb pro obyvatele území. V prostorách nákupního střediska je situováno větší pohostinství. Potřeby obce z hlediska občanské vybavenosti jsou vzhledem k velikosti sídla zajištěny dostatečně. Případný rozvoj této funkční složky je možný realizovat jednak ve stávajících funkčních plochách občanské vybavenosti ( s přihlédnutím k jednotlivým podmínkám jejich využití ) a dále také ve funkčních plochách bydlení. Na vhodných plochách západně od obce jsou navrženy dvě plochy pro doplnění potřebné občanské vybavenosti pro tělovýchovu a sport, přičemž jedna z nich stávající plochu sportu pouze rozšiřuje.

3.3.7. Rekreace Obec má značný potenciál využívat své území k rekreačním účelům, vzhledem k poloze v atraktivní členité a lesnaté okolní krajině na soutoku dvou řek s vlastními plochými hluboce položenými akumulačními rovinami – údolími. Nad obcí jsou také na vyvýšeném místě zbytky původního gotického hradu. Stávající objekty využívané formou individuální rekreace jsou chalupy v zastavěném území sídla obce, které však z důvodu promíchání s objekty k bydlení nejsou rozlišovány, i vzhledem k možnosti využívat tyto objekty i k trvalému bydlení. Na relativně vhodných místech na okraji obce je stávající plocha využitá stavbami pro individuální rekreaci. ÚP navrhuje jednu samostatnou plochu pro rozvoj a doplnění této funkce v řešeném území, které přibližně navazuje na stávající plochu individuální rekreace a je položena ve svahu nad údolím řeky Březné zároveň s dobrou dopravní dostupností z obce.

3.3.8. Výroba V obci je zajištěna tato funkční složka ve stávající ploše výrovy v rovinatém údolí řeky Moravské Sázavy při železničním tělese. Dostupnost plochy z obce je dostatečná. Stávajícím potřebám obce vyhovuje a není požadavek na rozšiřování této funkční složky sídla. K dalšími rozvoji této funkční složky sídla nedochází, z důvodu menší velikosti obce a z důvody, že tato funkční složka je soustřeďována především do větších sídel v okolí, zejména měst, a jsou přitom z řešené obce dobře dostupné. Drobnější provozovny výrobních služeb mohou být pak umístněny v ostatních plochách s jiným funkčním využití v zastavěném území sídla ( zejména v plochách hospodářského bydlení a občanské vybavenosti komerční – v souladu se stanovenými podmínka způsobu využití ).

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 25 z 79

3.3.9. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Potřeba pro vymezení nových zastavitelných ploch vyplívá zejména z nedostatku stávajících ploch umožňující výstavbu nových objektů v obci, zejména pro bydlení, kterou ovlivňuje zejména očekávaný příznivý demografický vývoj v řešené obci z důvodů socioekonomické návaznosti na město Zábřeh, nižší cena pozemků, dobrá dopravní dostupnost komunikací silnice II/315 a modernizovanou železniční tratí č. 270 – II. celostátního železničního koridoru, které umožňují dobré dopravní napojení na střední a vyšší centra osídlení nejen v Olomouckém kraji, ale i v celém širším regionu severozápadní Moravy i přilehlých oblastí Čech. Výhodou je také relativně možné V neposlední řadě bude obec ve svém vývoji také těžit z atraktivity životního prostředí v řešeném území i okolí, k využití možné také rekreací v obci formou individuální. Demografický vývoj – analýza a očekávaný vývoj: Demografický Předběžné vývoj výsledky SLDB 2011 1991 2001 2011 433 450 425 Nárůst: 4% Pokles 5,5 %

Prognóza vývoje počtu obyvatel v obci - nárůst 2015 2020 2025 2030 2035 2038 do r. 2040 442 464 476 488 494 497 4 % 5 % 2,5 % 2,5 % 1,2% [*0,7%] 1,2 %

* Poměrná část z nárůstu počtu obyvatel za 5-ti leté období. / Nárůst resp. pokles počtu obyvatel za dekády – uplynuté i budoucí 1991 – 2001 nárůst: 4%, 2001 – 2011 pokles: 5,5%, 2011 – 2021 nárůst: 10 %, 2021 – 2031 5 %, 2031 – 2041 2,5 % – odhadovaný nárůst počtu obyvatel je součtem přirozeného přírůstku a kladným saldem migrace. /

Nárůst odhadovaného počtu obyvatel na období následujících 25-ti let [ do roku 2038 ] je odhadován dle shora uvedených důvodu na cca 72 obyvatel. Průměrná obložnost v ČR je cca 2,6 , v EU se hodnota počtu obyvatel na jeden trvale obydlený byt ( obložnost ) pohybuje v současnosti okolo hodnot 2,0 – 2,4 obyvatel/byt. Při průměrném počtu trvale žijících obyvatel na jeden rodinný dům 2,5 ( obložnost ) je odhadovaná potřeba 20 RD do roku 2025. Vzhledem ke stísněným morfologickým a jiným podmínkám, ve kterých se obce nachází, bude nutné pro další výstavbu v následujících letech vytipovat další plochy vhodné pro novější zástavbu. Obec, i když leží na okraji Olomouckého kraje, leží na hlavní dopravní trase železniční dopravy a je také dobře dostupná do míst s pracovními příležitostmi celém širším regionu. Dále se dá předpokládat, že část výstavby objektů bydlení v sídle obce bude využíváno jako objekty druhého bydlení či rekreace bez trvale žijících obyvatel. Z tohoto důvodu je počítat i s určitou rezervou. V souladu také s atraktivitou prostředí v obci i přilehlého okolí ( rybník, lesy, venkovské vcelku nenarušené prostředí ) a dobrou dopravní dostupností je počítáno samostatně také s nárůstem ve funkční složce rekreace formou individuální využití v samostatně vymezené zastavitelné ploše. Ostatní funkční složky v sídle, v souladu s vyhodnocením nárůstu počtu obyvatel, nebudou rozšiřovány samostatně formou zastavitelných ploch. Stávající veřejná infrastruktura je ve stávajících plochách v porovnání s odhadovaným nárůstem počtu obyvatel dostačující. Individuálně se bude posuzovat technická i dopravní infrastruktura.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 26 z 79

3.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 3.4.1. Odůvodnění dopravní infrastruktury 3.4.1.1. Železniční doprava Obec leží na celostátně i mezinárodně významném koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270 Česká Třebová - Bohumín). V obci je vybudováno nádraží zastavují zde pouze osobní vlaky, nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu. Trať je součástí tzv. II.tranzitního koridoru. Trať je přeložena na vysokorychlostní železniční těleso a ž.st. Hoštejn je přemístěna do nové polohy. Ochranné pásmo železniční tratě jako dráhy je 60 m od osy krajní koleje, které je zde většího širšího rozsahu než 30 m od hranic obvodu dráhy. Je navržena protihluková stěna a individuální protihluková opatření. ÚP také respektuje všechna stávající ochranná pásma.

3.4.1.2. Silniční doprava Obcí prochází silnice II/315 Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun – Zábřeh – Úsov, která prochází přímo obcí. Na tuto silnici ve středu obce navazuje silnice - III/31528 Hoštejn – příjezdná – ve směru k vlakovému nádraží. Jiné trasy silnic nevedou po správním území řešené obce. Obě tyto silnice prochází zastavěným územím řešené obce a umožňuje tak přímé napojení na silniční systém sítí místních komunikací. Trasování krajských silnic na území obce je vyhovující. V oblasti silniční dopravy tak bude ponechána základní síť silnic. Nejsou navrženy na správním území obce žádné nové silnice, ani přeložky tras nebo výrazné změny výškového vedení. Dopravní závady budou řešena bez nároků na zásahy do zástavby. Silnice II. třídy má mimo průjezdný úsek obcí kategorii S 7,5/60. Silnice II/315 nepřesahuje dopravním zatížením 10 000 voz./24h, podle sčítání v krajském koncepčním dokumentu silnice II/315 v okrese Šumperk má dopravní zatížení 9943 voz./24h a tento počet zdaleka neodpovídá dopravnímu zatížení této silnice v řešené obci, vzhledem k excentrické poloze vůči centru SÚ ORP. Podélné sklony silnice II/315 nepřesahují v řešeném území 7%, z tohoto důvodu je území vyhodnoceno jako pahorkovité a návrhová rychlost byla stanovena na 60 km/h. Silnice III. třídy má mimo průjezdný úsek obcí navrženou kategorii S 6,5/60. Silnice III/31528 však má v současné době průměrnou šířku nestandardních 5,68 m dle koncepčního dokumentu krajského úřadu – odboru dopravy. Frekvence zatížení dopravou je však velmi nízká, jedná se o pouze zpřístupnění vlakového nádraží v obci a popř. pily. Z tohoto důvodu se v současné době nejedná o omezení v území z dopravního hlediska. V případě rekonstrukce komunikace může dojít k parametrickému rozšíření v souladu s navrženou kategorií a popř. i k oddělení pěší dopravy od silniční dle ČSN 73 6110, jedná se prakticky již o urbánní komunikaci, i když je v současné době mimo intravilán.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 27 z 79

Podélné sklony silnice III/31528 nepřesahují v území 7%, z tohoto důvodu je území vyhodnoceno jako rovinaté nebo jen mírně zvlněné a návrhová rychlost byla stanovena na 60 km/h. Silnice II. třídy bude mít v průjezdním úseku třídu C, kategorii MO2/10,5 /7 /50 a MO2/8,75 /7 /50. Silnice III. třídy bude mít v průjezdním úseku třídu C, kategorii MO2/10 /6,5 /30 a MO2/7,75 /6 /30. MO2/8,75 /7 /50 – průjezdní úsek silnice II. třídy s jednostranným chodníkem a = 3,00 m ( 2x ) v = 0,25 m ( 2x ) bO = 0,5 m ( 1x ) b = ( 7,0 m ) aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m ) bO = 0, 25 m ( 1x ) PMK = 8,75 MO2/10,5 /7 /50 – průjezdní úsek silnice II. třídy s oboustranným chodníkem a = 3,00 m ( 2x ) bO = 0,5 m ( 2x ) b = ( 7,0 m ) aCH 2 x 2 pruhy ( 0,75 m ) bO = 0, 25 m ( 2x ) PMK = 10,5 MO2/10 /6,5 /30 – průjezdní úsek silnice III. třídy s oboustranným chodníkem a = 2,75 m ( 2x ) bO = 0,5 m ( 2x ) b = ( 6,5 m ) aCH 2 x 2 pruhy ( 0,75 m ) bO = 0, 25 m ( 2x ) PMK = 10 MO2/7,75 /6 /30 – průjezdní úsek silnice III. třídy s jednostranným chodníkem. a = 2,75 m ( 2x ) bO = 0,5 m ( 1x ) b = ( 6,0 m ) aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m ) bO = 0, 25 m ( 1x ) PMK = 7,75 Průjezdní úsek krajské silnice bude v úsecích kde chybí doplněn alespoň jednostrannými chodníky. V obci nejsou žádná stávající ani navrhovaná dopravní zařízení, neboť obec leží mimo hlavní dopravní trasy a velikost obce potřebu takového zařízení nutně nevyvolává. Krajská silnice III. třídy má mimo zastavěné území a území určené k zástavbě ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy silnice.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 28 z 79

3.4.1.3. Místní komunikace Stávající struktura místních komunikací je navázána na průtah krajské silnice II. třídy. Hlavním úkolem těchto komunikací je obslužná funkce. Protože je obec obsloužena převážně průtahem silnice, je rozsah ostatních místních komunikací poměrně malý. - Hlavní stávající místní komunikace se v řešené obci napojují na silnici II. třídy v zastavěném území a jsou obousměrné funkční třídy C/ MO2/7,25 /5,5 /30 a C/ MO2/6,5 /5 /30 a jednosměrná funkční třídy C/ MO1/5,5 /3,75 /30. - navrhované místní komunikace funkční třídy C/ MO2/8,25 /6,5 /30 a C/ MO2/7,25 /5,5 /30. - mimo zastavěné území jsou místní komunikace funkční třídy C/ MO2k/5,5 /30 a C/ MO2k/6 /30. - ostatní a vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1. Mimo zastavěné území sídla se nachází několik důležitějších účelových komunikací, které propojují sídlo řešené obce se sousedními obcemi a zpřístupňuji také pozemky primární zemědělské produkce. MO2/6,5 /5 /30 – místní komunikace v jádru obce s jednostranným chodníkem. a = 2,25 m ( 2x ) bO = 0,5 m ( 1x ) b=(5m) aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m ) PMK = 6,5 MO2k/5,5 /30 – místní komunikace mimo sídlo. a = 2,25 m ( 2x ) e = 0,5 m ( 2x ) b = ( 5,5 m ) MO2/8,25 /6,5 /30 – navrhovaná místní komunikace s jednostranným chodníkem. a = 2,50 m ( 2x ) v = 0,25 m ( 2x ) bO = 0,5 m ( 2x ) b = ( 6,5 m ) aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m ) bO = 0, 25 m ( 1x ) PMK = 8,25 MO1/5,5 /3,75 /30 – místní komunikace jednopruhá s jednostranným chodníkem. a = 2,75 m ( 1x ) bO = 0,5 m ( 2x ) b = ( 3,75 m ) aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m ) bO = 0, 25 m ( 1x ) PMK = 5,5 MO2/7,25 /5,5 /30 – místní komunikace ve středu obce s jednostranným chodníkem. a = 2,50 m ( 2x ) bO = 0,5 m ( 1x ) b = ( 5,5 m ) aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m ) bO = 0, 25 m ( 1x ) PMK = 7,25 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 29 z 79

MO2/7,25 /5,5 /30 – místní komunikace s jednostranným chodníkem bez odvodnění. a = 2,25 m ( 2x ) v = 0,25 m ( 2x ) bO = 0,5 m ( 1x ) b = ( 5,5 m ) aCH 1 x 2 pruhy ( 0,75 m ) bO = 0, 25 m ( 1x ) PMK = 7,25 MO2k/6 /30 – místní komunikace mimo sídlo podél Březné. a = 2,50 m ( 2x ) e = 0,5 m ( 2x ) b=(6m) Stávající síť místních komunikací návrh doplňuje o nově navrhované úseky místních komunikací pro obsluhu navrhované výstavby . V současné době je síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh předpokládá ponechání stávajícího stavu beze změny. Tyto komunikace přirozeně slouží do určité míry i pro pohyb pěších krajinou, eventuálně pro cyklisty. Účelové komunikace budou v návaznosti na pozemkové úpravy doplněny tak, aby mohli být jednotlivé zemědělské plochy obsluhovány.

3.4.1.4. Statická doprava a) Stav Vzhledem k malé rozloze sídla, automobilová doprava uvnitř obce je velice řídká a proto jsou potřeby parkovacích a odstavných stání velice malá. V obci je několik zpevněných ploch, které slouží pro parkování. P1/10 parkovacích míst – v protilehlé poloze autobusové zastávky ve středu obce. P2/21 parkovacích míst – v křižovatce naproti autobusové zastávky ve středu obce. P3/15 parkovacích míst – před budovou obecního úřadu. P4/36 parkovacích míst – v křižovatce v blízkosti mostu přes Mor. Sázavu s přístupem k žel. stanici a výrobního areálu pily. P5/51 parkovacích míst – u lávky přes Mor. Sázavu s přístupem k výrobnímu areálu pily. Parkoviště ve středu obec obsluhují funkční složku občanskou vybavenost a jejich kapacita je dostačující. Dále se pro parkování a odstavování vozidel používá odstavování vozidel v profilech komunikací, tam kde to parametry komunikací dovolují. K parkování a odstavování vozidel také dochází na jednotlivých pozemcích nemovitostí. b) Návrh Návrh ÚP nepředpokládá vybudování žádné samostatné parkovací plochy. Potřeby pro odstavovaní vozidel u ploch pro výrobu budou realizovány v rámci těchto ploch.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 30 z 79

c) Parkovací a odstavná stání k funkční složce bydlení Vzhledem k tomu, že všechny obytné budovy v obci mají k dispozici vlastní pozemky, jsou odstavná stání navržena na parcelách jednotlivých domů. Samostatná parkovací stání nejsou navržena. Pro pohotovostní parkování mohou sloužit příjezdy k jednotlivým domům a mohou se uskutečňovat v profilech místních komunikací.

3.4.1.5. Cyklistická doprava a) Stav Vzhledem k tomu, že se zastavěné území nalézá v členitém terénu a vzhledem k malému plošnému rozsahu sídla, cyklistický provoz obyvatel uvnitř vsi nepředstavuje významnou dopravní složku. Realizuje se na průtazích silnic, místních a účelových komunikacích. V letních měsících je toto území atraktivní pro provozování rekreační cyklo - turistiky. Správním územím řešené obce vede v severo-jižním směru značená cyklotrasa č. 521, která prochází údolím řeky Březné ze směru Štíty – Drozdovská pila – Hoštejn a dále jižním směrem Petrušov – Staré Město – Moravská Třebová. Další cyklotrasa se napojuje v řešené obci na tuto cyklotrasu ve východním směru označená jako č. 6232 ve směru Hněvkov – Zábřeh – Lesnice – Rohelská bouda. Jako další vhodné trasy pro cykloturistiku jsou vytipovány také silnice s minimálním provozem. Vzhledem k minimálnímu dopravnímu zatížení je i bude pro cyklistický provoz více či méně využívána celá síť místních i účelových komunikací. b) Návrh V ÚP není navržena žádná další cyklostezka - cyklotrasa, vzhledem k malé velikosti řešeného území, a dostatečném vyčerpání všech možných tras na stávající cyklotrasy, nebo jiné dopravní využití. Také zapojení stávajících cyklotras je provedeno do všech základních směrů kontaktů od obce, vzhledem k reliéfu okolí obce – východ, západ, sever.

3.4.1.6. Pěší doprava a) Stav Pěší doprava je, vzhledem k venkovskému charakteru sídla, výrazně zastoupena a realizuje se v trasách průjezdních úseků silnic a místních komunikací. V obci je oddělena zejména pěší doprava od silniční v průjezdním úseku silnice II/ 315. Některé další hlavní místní komunikace, zejména v novější zástavbě mají oddělenou pěší dopravu od silniční alespoň jednostranným chodníkem. Dále je v obci několik propojujících pěších komunikací zejména dvě pěší lávky přes řeku Moravskou Sázavu. b) Návrh U nově budovaných místních komunikací a při rekonstrukci stávajících se navrhuje v odůvodněných případech oddělit pěší dopravu od silniční dle jednotlivých navrhovaných kategorií místní komunikací popsaných v kap. 3.4.1.3. – Místní komunikace. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 31 z 79

Dále je navrhována jedna samostatná pěší komunikace v místech navrhované nové zástavby, k propojení dopravní komunikační sítě v místech kde není možné silniční propojení, alespoň touto komunikací.

3.4.1.7. Hromadná doprava a) Železniční doprava Obec leží na celostátně i mezinárodně významném koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270 Česká Třebová - Bohumín). V obci je vybudováno nádraží zastavují zde pouze osobní vlaky, nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu, kde se napojuje tato trať dále na žel. trať č. 291 Zábřeh na Moravě – Šumperk. Další rychlíková stanice je západním směrem Česká Třebová s napojením na žel. trať č. 260 Česká Třebová – Brno. b) Autobusová doprava Veřejná autobusová doprava je realizována po krajské silnici II/ 315 se dvěmi zastávkami v obci, u pily a v centru obce Hoštejn. Jedná se linku: 930377 Hynčina, Křižanov,Na konci – Hynčina,,Zejfy – Hoštejn,,pila – Hoštejn,,škola – Kosov,,rest. – Zábřeh,Pivonín,rozc. – Zábřeh,,aut.st. – Zábřeh,,žel.st. MHD – Zábřeh,,Olomoucká. Autobusové spojení po silnici II/315 západním směrem směr Tatenice, nebo Krasíkov není realizováno, hromadnou dopravu přebírá plně železniční doprava, která je však zřejmě vyhovující. Dále autobusová doprava nezajíždí na přímé napojení na železniční stanici. Stávající řešení z hlediska trasování přesto je dostatečné, frekvenci spojů nemůže územní plán ovlivnit. Z hlediska docházkové vzdálenosti je obec obsloužena dostatečně. Posouzení zastávek: Posouzení autobusových zastávek bylo provedeno dle ČSN 73 64 25. V centru obce jsou umístěny dvě zastávky pro oba směry autobusové dopravy, které mají zřízeny zastavovací zálivy ( oboustranně), jedna strana zastávka pila je zastavovací pruh přímo v jízdním pruhu, ale výhledové poměry jsou dobré a toto řešení umožňují. Jedna je umístěna v centru obce u školy a restaurace, druha je u mateřské školy a hřiště a umožňuje příchod do areálu dřevovýroby. Maximální docházková vzdálenost z okrajových částí je cca 500 m, průměrná pak 200 m. Návrh: Návrh nevyžaduje přijetí jakýchkoliv opatření.

3.4.2. Odůvodnění technické infrastruktury 3.4.2.1. Vodní hospodářství 3.4.2.1.1. Vodovod a) Stav:

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 32 z 79

Obec má samostatný veřejný vodovod (375 - 323 m n.m.), vybudovaný v 70. letech 20 st. Vodovod řeší potřeby zásobování sídla spotřební vodou a pokrývá celé zastavěné území obce. Vodovod vlastní a provozuje obec Hoštejn. Zdrojem vody jsou tři studně umístěné v jihozápadní části správního území obce, v údolním nivě Mor. Sázavy. Voda je přes úpravnu vody čerpána výtlačným řádem do vodojemu ze sklolaminátových nádrží 2 x 48 m3 (365,20/362,00 m n.m.) v severozápadním okraji zastavěného území. Z vodojemu je voda dopravována do spotřebiště vodovodní sítí z trub lPE, profilů DN 100, 80 a 50. Její celková délka je zhruba 4.920 m. Kvalita vody je po úpravě dobrá, velikost vodojemu je vyhovující. Průměrná denní potřeba Max. denní potřeba Spotř. vody obyvatelstva Poč. všech zásob. obyvatel

Qp Qd Qs,d Nz

Rok:

2000 2005 2010 2015

m3/d m3/d l/(os.den) obyv.

66,7 100,1 92,8 485

70,8 106,2 101 498

75,3 113 110 510

76,6 114,9 110 520

Vzhledem k celkovému pokrytí sídla vodovodní sítí, nepředpokládá se v současnosti s jejím rozšiřováním ve stávajícím zastavěném území. Návrh předpokládá rozšíření vodovodní sítě k některým navrženým rozvojovým plochám, zejména k těm, které nelze zásobit ze stávající sítě b) Návrh: Stávající zásobování pitnou vodou je vyhovující, v návrhu budou doplněny trasy pro rozvojové plochy. OÚ zvažuje posílení stávajících zdrojů vody o další studnu. V územním plánu je navrženo napojení veřejné vodovodní sítě na veřejný vodovod v Drozdově přívodním vedením vodovodu. c) Ochranná pásma: Ochranné pásmo vodovodního řadu DN menší DN 500 - 1 m od osy vedení. 3.4.2.1.2. Kanalizace a) Stav: Obec má v současné době vybudovanou veřejnou kanalizační síť, kanalizaci splaškovou i dešťovou. Kanalizace dešťová odvodňuje úsek statní silnice směrem od Kosova po střed obce, kde je vyústění objekt do Mor. Sázavy. Souběžně s dešťovou kanalizací probíhá zatrubnění Hoštejnského potoka. Splašková kanalizace pokrývá celé zastavěné území obce. Její délka je 3.830 m. Čistírna odpadních vod je umístěna na pravém břehu Moravské Sázavy východně od vsi. Od ČOV je vedena hlavní stoka po výtlak z čerpací stanice, který je veden po mostě. Ve středu obce se stékají všechny pravobřežní stoky. Další výtlak je na mostě přes Březnou, čerpací stanice je ze spádových důvodů provedena i ve východní části vsi. Všechny čerpací stanice jsou automatické. Základní parametry:

Ozn.: Jednotky:

2000 2005 2010 2015

Počet obyv. napoj. na ČOV Spec. Produk. odp.vod obyv. Produkce odpadních vod BSK5 NL CHSK

Ncov Qov Mov BSK5 NL CHSK

485 119 60,1 30,2 29,4 60,4

obyvatel l/(os.den) m3/den kg/den kg/den kg/den

488 119 61,3 31 30 62

490 119 62,5 31,4 30,4 62,8

490 119 63,7 32 31 64

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 33 z 79

Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Moravská Sázava. Vyprodukovaný kal je vyvážen na zemědělské pozemky. b) Návrh: Odkanalizování obce je v současné době vyhovující a proto nejsou navrženy žádné koncepční změny. Návrh počítá s rozšířením kanalizační sítě na rozvojové plochy. Vzhledem k poloze území v plochách ovlivněnými či ohroženými záplavami a moderním trendům a také požadavky správce povodí je navrženo u nových návrhových ploch maximální množství dešťových vod likvidovat vsakováním na jednotlivých pozemcích těchto ploch nebo jinak využívat v rozvojových plochách včetně objektů ( např. shromažďování a následné zalévání v zahradách či využítí filtrovaných dešťových vod pro druhý systém oběhu vody v objektech s využitím vody jako užitkové – praní, splachování atd. ). Tato opatření je možné a vhodné také zavádět i u stávajících objektů. c) Ochranná pásma Ochranné pásmo kanalizace - 1,5 m. Ochranné pásmo ČOV – 50 m od zdroje znečištění.

3.4.2.2. Energetika a spoje 3.4.2.2.1. Zásobování plynem a) Stav Obec Hoštejn v současné době není plynofikována.. Distribuci plynu v regionu zajišťuje RWE - Severomoravská plynárenská, a. s.. Nejbližším místem napojení je až rozvod STL v městě Zábřeh, kde je i RS a přívodní VTL plynovod. b) Návrh Plynofikace obce se v současné neuvažuje. Ze strany občanů ani distribuční společnosti nebyl projeven dostatečný zájem. 3.4.2.2.2. Zásobování elektrickou energií a) Stav Zásobování obce elektrickou energií je vzdušným vedením 22kV z kmenového vedení č. VN 121, které prochází východo-západním směrem přes řešeného území údolím řeky Moravská Sázava. Odbočkami z tohoto vedení jsou napojeny celkem čtyři trafostanice. Kmenové vedení VN je napojeno na rozvodnu v Zábřehu. - Nízké napětí: Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu tvoří nadzemní vedení. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 34 z 79

b) Návrh - Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice, nízké napětí:: V rámci optimalizace železniční trati v úseku Zábřeh – Krasíkov dojde na k.ú. Hoštějn k přeložce vedení VN a NN. Dosavadní příhradový stožár VN č. 121 bude demontován a nahrazen novým typu 24/30 ve vzdálenosti cca 16 m od stávajícího. V úseku stožárů č. 121 až 122 budou vyměněny silové vodiče AlFe 70/11 včetně kotevních izolátorů. Přeloženo bude rovněž vedení NN přes řeku a přípojka NN pro domek parc.č.65/1. c) Ochranná pásma V řešeném území jsou vymezena následující ochranná pásma: Vysoké napětí VN 22 kV má ochranné pásmo 10 m resp. 7 m od krajního vodiče dle výstavby tohoto vedení. 3.4.2.2.3. Telekomunikace a) Stav Obcí prochází dálkové telekomunikační vedení v trase Zábřeh – Pivonín – Kosov – Hoštejn. Na toto telekomunikační vedení je obec napojena místní telekomunikační síť. Touto sítí jsou uspokojovány potřeby obce v oblasti telekomunikace. Telefonní ústředna je přímo v obci. Rozvodná síť je ve správě a vlastnictví O2 Telefónica a.s.. Dálkové telekomunikační vedení dále prochází obcí západním směrem Hynčina ( Popelák ) – Tatenice a Krasíkov. Další odbočení z této páteřní trasy je v řešené obci u soutoku Březné a Moravské Sázavy. Toto další dálkové telekomunikační kabelové vedení vede údolím řeky Březné směr Drozdovská pila – Štíty s odbočení směr Cotkytle, již mimo řešené území. b) Návrh Návrh ÚP nepředpokládá žádnou změnu v řešení. Nově navržené lokality budou při budování obslužných komunikací napojeny přednostně zemními telekomunikačními kabely. c) Ochranná pásma Ochranné pásmo telekomunikačního kabelu - 1, 5 m od obrysu vedení. Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu vysílače Hynčina.

3.4.3. Nakládání s odpady Komunální odpad domácnosti ukládají do nádob k tomu předem určených. Odpad každý týden sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo katastr obce. Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty ( Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje ).

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 35 z 79

Komunální odpad domácnosti budou i nadále ukládat do nádob k tomu předem určených. Odpad bude svážet specializovaná firma. Odpad bude tříděn a deponován mimo správní území obce. Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné:  Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů.  Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu.  Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů.  Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….).  Vytvářet podmínky pro třídění odpadů co nejblíže místu jejich vzniku,nejlépe přímo u původce. Shromaždiště nebezpečných odpadů je zajištěno v požadovaných nádobách u obecního úřadu. Odvoz zajišťuje specializovaná firma na odvoz nebezpečného odpadu. Třídění odpadu bude zajištěno v domácnostech a v případě potřeby bude přistaven kontejner na velkooběmový odpad. Shromaždiště separovaného odpadu je v prostoru návsi v k tomu určených zvonovitých nádobách.

3.4.4. Zásobení požární vodou Zastavěné území obce má v současné době vyhovující zásobení požární vodou. Zdroji požární vody jsou vnější odběrná místa, nadzemní a podzemní hydranty, napojeny na místní vodovodní síť. Posouzení bylo provedeno dle ČSN 73 08 73. Na nových rozvojových plochách jsou navrženy požární hydranty. Umístění hydrantů: hydranty jsou rozmístěny v zast. území tak že jejich vzdálenost není větší  mezi sebou 400 m a od objektu 200 m v obytné ploše (pol. č. 1)  mezi sebou 300 m a od objektu 150 m v případě občanské vybavenosti (pol. č. 2)

Přívodní potrubí zásobující hydranty je DN 110 resp. 90, tlak a odběr jsou ve všech hydrantech vyhovující. K odběrným místům požární vody musí být trvale zajištěn volný příjezd a musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel. Navržené zastavitelné plochy budou zajištěny z hlediska zásobování požární vodou nově navrhovanými hydranty, tak aby byli zajištěny maximální vzdálenosti pro zásobování požární vodou.

3.4.5. Civilní ochrana obyvatel a obrana státu 3.4.5.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní v blízkosti vodního díla V řešeném území se neočekává průchod průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní.

3.4.5.2. Zóny havarijního plánování Správní území řešené obce není dotčeno žádnou zónou havarijního plánování.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 36 z 79

3.4.5.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla apod.) především využitím ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů, provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek.

3.4.5.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v těchto stávajících objektech: Obecní úřad, sál restauračního zařízení.

3.4.5.5. Skladování materiálu civilní obrany a humanitární pomoci Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob ve školských a zdravotnických zařízeních bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo území obce.

3.4.5.6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území a zastavitelné území obce Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi.

3.4.5.7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace Jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít zemědělských a výrobních areálů. Pro dekontaminační plochy v podstatě postačí zpevněná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé strany odjezd s přívodem vody nebo páry. Záhraboviště není v katastru obce vymezeno, nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny.

3.4.5.8. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení) a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla).

3.4.5.9. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec a její orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 37 z 79

3.4.5.10. Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení Obyvatelstvo v obci bude varováno spuštěním sirén, další varovné informace budou podány obecním rozhlasem, pojízdným rozhlasovým zařízením nebo pomocí telefonního spojení, případně dalšími náhradními způsoby varování.

3.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 3.5.1. Přírodní poměry 3.5.1.1. Krajinný ráz území Krajinným rázem je soubor specifických charakteristik krajiny, které jsou příčinou jejího funkčního, vizuálního a pocitového projevu a činní ji tak nezaměnitelnou. Vznik a vývoj, a jeho ochrana je popsána v kapitole ochrany přírodních hodnot – krajinného rázu.

3.5.1.2. Vymezení krajinných celků Krajinné aspekty při odlišování základních krajinných celků vycházejí z přirozeného utváření krajiny, především z morfologie terénu a lidských zásahů - využívaní zemědělstvím, lesní hospodaření apod. A) Hluboce zaříznuté údolí řeky Moravské Sázavy a Březné s akumulačními rovinami Tento typ krajinného celku je významný pro řešené území a svým významem i řešené území přesahuje. Jedná se zde o údolí dvou významných vodních toků řeky Moravské Sázavy procházející řešeným územím v západovýchodním směru s výraznou akumulační rovinou jižně od obcí v šíři až 300 m a údolí řeky Březné napojující se zde na údolí Moravské Sázavy ze severního směru s užší údolní nivou – akumulační rovinou v šíři 100 – 150 m. Převýšení okolních svahů je značné, činí i přes 100 výškových metrů, v řešeném území o něco méně cca 70 m. Údolní nivy těchto toků jsou jako významná část krajiny chráně jako významný krajinný prvek – údolní niva dle zákona o ochranně přírody a krajiny, a zároveň se tu střetávají zájmy vyplívající ze současného i navržené zastavění. Tento typ krajiny je třeba v řešeném území co nejvíce chránit, aby neztrácel na rozloze území, zejména nenavážet vrstvy navážek, které by překrývali původní výšku akumulační roviny, a celistvost tohoto krajinného celku by zásadním způsobem narušovali. B) Členitá odlesněná část vrchoviny Toto území a jeho utváření je a z velké části antropogeně podmíněné. Jde o převážně odlesněné větší plochy vhodných poloh s rovinatějším nebo jen mírně zvlněným terénem se zemědělsky využívaných pozemků. Větší části zabírají orné půdy na vhodnější polohách, menší celky zabírají trvale travnaté porosty na místech s vyšším stupněm hydrického režimu. Krajina nemá však již dostatečný harmonický charakter a je dlouhodobě neudržitelná. Chybí dostatečný podíl rozptýlené zeleně dotvářející vhodný dlouhodobě udržitelný charakter s estetickými účinky na krajinu. Krajina postrádá víceméně organizační účinky této zeleně

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 38 z 79

jako je její funkce orientační apod. Krajina má však poměrně velkou schopnost se stát harmonickou při poměrně malých zásazích. Je nutné doplnit tento krajinný celek o vhodné plochy rozptýlené mimolesní zeleně. Na místech k tomu vhodných doplnit krajinu o plochy zeleně krajinné a v celém rozsahu doplnit původní síť organicky vložené liniové zeleně s vhodnými pozitivními funkcemi na krajinu jako celek. Tato rozptýlená zeleň především plošného charakteru, ale i liniová zeleň má v krajině především funkci ekologickou, půdoochranou, vodohospodářskou, klimatickou a hygienickou, a také v neposlední řadě estetickou, je v krajině zemědělského charakteru velmi žádoucí. Liniová zeleň doprovázející komunikace, ale i samostatná liniová zeleň nedoprovázející jen tyto komunikace založená jako samostatná, může mít pro člověka i faunu pozitivní vliv na prostupnost krajiny a funkci orientační. Zejména může být vhodná pro pěší dopravu, ale má také vliv na nevhodně velké celky zemědělské krajiny, které dělí již na plochy drobnějšího charakteru vhodného měřítka svou ekologickou funkcí jako útulek užitečnému hmyzu, ptactvu, zvěři, kteří mohou přispívat v boji proti škůdcům. Tyto typy zeleně je možné založit či doplnit na například plochách méně vhodných pro intenzivní zemědělskou výrobu, plochy zvodnělé, ohrožené erozí, degradované apod. jinou rozptýlenou zelení podle velikosti ploch – bodovou nebo plošnou zelení, jako je shluk, remíz nebo i háj. V místech, kde již tento typ zeleně není plošně možný, na místech menšího plošného charakteru – na rozcestí, významných bodech v krajině a doprovázející historicky a místně památné plochy je vhodné doplnit tuto část krajiny také o vhodnou bodovou zeleň. Tyto ucelené zásahy přispějí k harmonizaci krajiny a podpoří výše zmíněné funkce zeleně. C) Členitá vrchovina s lesními komplexy Tento celek zahrnuje historicky neodlesněné plochy lesů na členité vrchovině obklopujícím zejména v severní části katastru řešené obce, při jeho hranicích a mezi jednotlivými údolími. Tento celek má vysokou hodnotu jako území doplňující území vnitřní zemědělské krajiny a tvoří jednotlivé horizonty ve většině směrů od sídla řešené obce kromě odlesněného vršku s bývalým hradem Hoštejn. Zeleň lesa je vlivem hospodářské ho využití člověkem zhruba od 17. století postupně přeměňována na hospodářskou strukturu dosazováním hospodářsky výhodnou strukturou dřevin. Postupně dochází k úbytku nižšího a středního patra v lesních komplexem a vlivem změny struktury dřevin ve prospěch zde nepůvodního smrku a jiných jehličnatých dřevin ( modřín, borovice ) dochází na těchto místech i jeho úplnému potlačení až na minimum. V některých místech se však částečně dochovala i vzhledem k členitosti terénu a jeho nepřístupnosti k druhově rozmanitější a i původnější skladbě dřevin. Tyto plochy je vhodné i vzhledem k uplatňování zásad ochrany genogondu, systému ÚSES a ochrany přírody a krajiny obecně podle zákona rozšiřovat a dodržovat i na ostatních plochách zásadu dodržovat co nejrozmanitější zde původní skladbu dřevin. Původní lesy zde byli rozmanité lesy 3. a 4. vegetačního stupně ( dubobukový a bukový – bučiny typické, bikové a květnaté apod. ). Z toho vyplívá že původní skladba dřevin byla převážně listnatá s druhovou rozmanitostí a s velkým podílem buku lesního. V souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a lesním zákoně je vhodné zvyšovat podíl původních zejména listnatých dřevin a to vznikem různověkých listnatých i smíšených porostů.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 39 z 79

3.5.2. Odůvodnění územního systému ekologické stability 3.5.2.1. Biogeografické členění území Řešené území se nachází ve zvlněné lesnaté krajině kde je jen část území zemědělsky využívané v západní části Šumperského bioregionu – 1.53. Prvkem nadregionální úrovně ÚSES, který zastupuje tento bioregion je NRBC 64 Raškov severním směrem, směr Hanušovice. Bližším prvkem nadregionální úrovně je pak nadregionální biokoridor – NRBK 92 ( mezofilní bičinný ) procházejícím západně od řešeného území, procházejícím v západních návrších Zábřežské a následně Drahanské vrchoviny. Tento nadregionální biokoridor se napojuje prostřednictvím následně dvou úseků dalších nadregionálních biokoridorů na NRBC 64 Raškov v severním směru. Jižním směrem pak tento nadregionální biokoridor vede až do NRBC 63 Repešský žleb ve východním úbočí Drahanské vrchoviny. Tuto páteřní síť se napojuje systém prvků ÚSES regionální úrovně. Západně od řešené obce je vymezeno regionální biocentrum, vložené do NRBK 92, označené jako RBC 353 Hoštejn, který však již není vymezen v řešeném území. Na tento vložený regionální biokoridor je pak napojen východním směrem složený regionální biokoridor sledujícím zhruba tok Moravské Sázavy, vede však jižně od řešené obce. Severně z tohoto regionálního biocentra vede složený regionální biokoridor sledujícím tok Březné a dále pak vede až k regionálnímu biocentru RBC 443 Moravský Karlov, kde opět tento prvek protíná nadregionální biokoridor vedoucí do již zmíněného NRBC 64 Raškov. Z hlediska regionální úrovně se řešené území nachází v těchto biochorách: Biochora 4US … Výrazná údolí v kyselých metamorfitech 4. v.s. 1.53 - většina řešeného území, nacházející se v údolích Moravské Sázavy a Březné a přilehlá svažitá území. Biochora 4VS … Vrchoviny na kyselých metamorfitech 4. v.s. 1.53 - v severních okrajových částech území se zvednutým, ale plošším terénem. Biochora 3BS … Erodované plošiny na kyselých metamorfitech 3. v.s. 1.53 - jen ve východních okrajových partiích řešeného území směrem na obec Kosov. Původní listnaté lesy zde 3. a 4. vegetačního stupně byli většinou přeměněny na hospodářské porosty zejména na nevhodné smrčiny jen místy s příměsí jiných dřevin. Několik cennějších skoro původních porostů zbylo na terénně nejméně dostupných plochách zejména na příkrých úbočích nad řekou Moravská Sázava. V údolích kolem řek, zejména kolem Březné se nacházejí cenné přírodě blízké břehové porosty. Potencionální vegetace v řešeném území je 7 – dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum).

3.5.2.2. Kostra ÚSES Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability tvoří v řešeném území zejména ekologicky významné segmenty krajiny – EVSK a dále plochy s nejvyššími stupni ekologické stability, které

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 40 z 79

vytvářejí v krajinně řešeného území mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací. Pro řešenou obec byl vypracován Generel místních systému ekologické stability pro k.ú. Kosov, Hoštejn, Hynčina, firmou Help Forest, Olomouc, r. 1996. Součástí zpracování tohoto generelu ÚSES bylo tzv. mapování krajiny k vytyčení ekologicko nejstabilnějších ploch v řešené krajině. Tyto plochy s nejvyššími stupni ekologické stability ( č.5 a č.4 ) se stali součástí vytýčených prvků v krajině definované jako ekologicky významné segmenty, dle zákona o ochranně přírody, jsou základem kostry ÚSES pro řešené území. 1. EVSK č. 1 – porost 240 E 6 – 1,39 ha, biochora: 4US, 4VS. Lesík v okolí vlhké roklinky nad Hoštejnem se značným drzhovým zastoupením dřevin i bylin, z jihu a východu navazují sečené louky, ze zbývajících stran pole, lesík je obkroužen širokým pásem kopřiv a bodláků, uprostřed obrovský dub a jasan, největší zastoupení mí olše, zmlazení klenu , několik čerstvě vysázených jedlí, slouží jako remíz pro zvěř. Stupeň ekologické stability: 4 – 5 STG: 4 B 3, 4 AB 3 Quercus robur - dub, Alnus glutinosa - olše, Fraxinus excelsior - jasan, Betula pendula - bříza, Carpinus betulus - habr, Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus – javor klen, Acer platanoides – javor mléč, Malus domestica - jabloň, Salix caprea - vrba, Prunus avium – třešeň ptačí. Corylus avellana, Sambucus nigra, Rosa canina, Viburnus opulus, Rubur hirtus, Impatiens noli tangere, senecio nemorensis. Athyrium filix femina, Urtica dioica, Stachys sylvatica, Geum urbanum, Galeobdolon luteum, Cirsium rivulare, Actea spicata, Carex sylvatica, Dentaria bulbifera, Caltha palustris, Equiaetum sylvaticum, Myosotius palustris, Hieracium murorum, Polytrichum communae, Sphagnum sp. Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, omezit ruderalizaci, zejména splachy zemědělských půd a hnojení, neobdělávat bezprostředně navazující plochy plošně mechanicky. Zdravotní výběr. Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo reprezentativní lesní. 2. EVSK č. 2 – meze okolo kóty 410 m.n.m. nad Hoštejnem – 1400 m, biochora: 4VS, 4US. Několik dlouhých mezí oddělujících od sebe sečené loky, největší zastoupení na těchto kamenitých mezí má habr. Stupeň ekologické stability: 4 STG: 4 AB 3, 4 B 3 Carpinus betulus - habr, Betula verrucosa – bříza, Populus tremula - osika, Quercus petrea dub, Pinus sylvestris - borovice, Prunus domestica - třešeň, Prunus avium – třešeň ptačí, Corylus avellana - líska. Fragaria vesca, Rubus hirtus, Geum urbanum, Geranium robertianum, Knautia arvensis, Dactylis glomerata, Poa annua, Galium pumilum. Lokalita je navrhována ke chránění, ponechat samovolnému vývoji – okolí extenzivně sekat, spásat, odstraňovat nepůvodní dřeviny.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 41 z 79

Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo reprezentativní. 3. EVSK č. 3 – Na hradě – 3,04 ha,biochora 4US. Lokalita na kopci nad hoštejnem v místě bývalého hradu, porostlá suchomilnou vegetací. Stupeň ekologické stability: 4 STG: 3 AB 2, 3 B 3 Alchemilla monticola, Arrhenatherum elatius, Campanula glomerata, Colymbada scabiosa, Erophila verna, festuca haterophylla, Festuca rubra, Hepericum perforatum, Vicia hirsuta, Poa nemoralis, Viola canina, Plantago lanceolata, Carlina acaulis, Veronica chamaedrys, Silene nutans, Galium pumilum, Sedum sexangulare, Tithylanus cyparissias, Trifolium medim, leontodon hispidus, Pimpinella saxifraga, Thymus pulegioides, Steris viscaria, Hieracium pilosella. Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, neobdělávat plošně mechanicky, ponechat samovolnému vývoji – možno extenzivně sekat, spásat, odstraňovat vyšší procento náletu dřevin. Jinak bez zásahu. Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo unikátní. 4. EVSK č. 4 – niva Březné – 10,34 ha,

biochora 4US.

Břehové porosty kolem říčky Bžezné tvořeny převážně olší, místy se vyskytuje i vrba a jasan, kolem Březné se rozprostírají mezofilní louky s významným výskytem bledulí. Stupeň ekologické stability: 4 – 5 STG: 4 BC 4, 4 B 4 Alnus glutinosa - olše, Salix fragilis – vrba křehká, Salix caprea – vrba jíva, Fraxinus excelsior - jasan, Acer platanoides – javor mléč, Acer psedoplatanus – javor klen. Viburnum opulus, Frangula alnus. Leucojum vernum, Sanguisorba officinalis, Petasites albus, Iysimachia nummularia, Cirsium rivulare, Urtica dioica, Impatiens noli tangere. Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, neobdělávat plošně mechanicky, zdravotní výběr břehových porostů, louky extenzivně kosit, neprovádět regulaci vodních toků včetně jejich břehů. Navrhovaný způsob ochrany: biocentrum, biokoridor, společenstvo reprezentativní. 5. EVSK č. 5 – porosty 249 B 5, 240 A 7 část – 5,78 ha, biochora 4US. Téměř čistě listnatý porost s převažujícím bukem na prudkém jihozápadním svahu nad řekou Moravskou Sázavou, prudká skalní stěna, ve vrchní části je buk nejkvalitnější – některé exempláře jsou obrovské, habr okolo 20%, smrk do 10%, vtroušeně dub, klen, bříza a borovice, habr a buk zmlazuje. Stupeň ekologické stability: 4 STG: 3 A 2, 3 B 3 Fagus sylvatica - buk, Carpinus betulus - habr, Picea abies - smrk, Quercus robur - dub, Acer psedoplatanus – javor klen, Acer platanoides – javor mléč, Betula verrucosa – bříza, Pinus sylvestris – borovice. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 42 z 79

Impatiens noli tangere, Poa nemoralis, Melica nutans, Athyrium filix femina, Glabrum odoratum, Luzula nemorosa, Myosotis sylvestris, Dentaria bulbifera, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Dicranum scoparium, Actea spicata. Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, zdravotní a tvarový výběr možný. Navrhovaný způsob ochrany: biocentrum, společenstvo reprezentativní lesní. Tyto prvky jsou dále doplněny v kostře ÚSES o další nesouvislé skupinkovité plochy porostů listnatých dřevin v řešeném území. Jde zejména o reliktní zbytky mezí a dochovalá liniová zeleň v teréních zlomech a podél komunikací. Kostra ÚSES byla doplněna a navržena, tak aby bylo možné optimální propojení jednotlivých prvků ÚSES. Ostatní prvky kostry ÚSES slouží jako základ pro navrhované interakční prky, které doplňují systém ÚSESu v lokální úrovni. Lesních porosty v řešeném území tvoří vesměs hospodářský porost jen se středním stupněm ekologické stability a nejsou ve většině zahrnuty do kostry ÚSES.

3.5.2.3. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. Základní osou ÚSES vztažená k řešenému území je nadregionální biokoridor NRBK 92 – mezofilní bučiný, který je vymezen ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP ve spolupráci s MMR okrajem přes řešené území. Tento nadregionální biokoridor, označený též jako K 92 je však vydanými zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, které jsou nadřazenou dokumentací v oblasti územního plánování pro řešené území, vymezen již mimo řešené území přes k.ú. Hynčina. V sousední nadřazené územně plánovací dokumentace Pardubického kraje, je však toto vymezení zatím ještě beze změn. Ochranné pásmo tohoto nadregionálního biokoridoru, vymezené jak v ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996, tak vyplívající z nezměněné polohy umístění NRBK 92 v ZÚR Pardubického kraje, zahrnuje celé řešené území tj. k.ú. Hoštejn, a z tohoto důvodu je možné považovat veškeré prvky ÚSES včetně interakčních prvků za součásti tohoto nadregionálního biokoridoru k podpoření tzv. koridorového efektu. Změna umístění K 92 v ZÚR Ol. kraje nemá již na rozsah ochranného pásma v řešeném území prakticky žádný vliv. Do tohoto nadregionálního biokoridoru je vloženo regionální biocentrum RBC 353 Hoštejn které je vymezeno ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 částečně zasahujíc do řešeného území a to v západním okraji. Zásadami územního rozvoje Ol. kraje i Pardubického kraje je toto regionální biocentrum vymezeno již v menším plošném rozsahu a to na sousedním k.ú. Tatenice a to v zásadě ve shodném umístění i rozsahu. Z tohoto důvodu již tento prvek není součástí řešeného území. Z tohoto vloženého regionálního biocentra RBC 353 Hoštejn je ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 napojen regionální biokoridor RBK 901 východním směrem podél toku Moravské Sázavy přes jižní část řešeného území. ZÚR Ol. kraje však vymezují ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 43 z 79

tento biokoridor jižněji, již mimo řešené území, katastrálním územím Hynčina, již jako biokoridor lesního typu. Návaznost již také není prostřednictvím regionálního biocentra RBC 353, ale přímo z NRBK 92, pravděpodobně prostřednictvím lokálního biocentra na sousedním k.ú. Hynčina. Návrh umístění tohoto biokoridoru v navazujících zásadách územního rozvoje Pard. kraje je však v zásadě beze změn a směřuje přímo do řešeného území a tudíž na změněnou polohu v ZÚR Ol. kraje nenavazuje. Další regionální biokoridor vycházející z regionálního biocentra RBC 353 Hoštejn je dle ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996, vycházející z tohoto biocentra severním směrem podél toku Březné, a zasahujícím tudíž i do řešeného území je RBK 890. Umístění tohoto regionálního biokoridoru, původně zde v řešeném území jako taktéž mokřadního typu, je vymezeno Zásadami územního rozvoje Ol. kraje již mimo řešené území, a je navrženo k napojení na RBC 353, již mimo řešené území Ol. kraje, a údolní nivu řeky Březné pouze protíná a dále ji ve vzdálenější poloze pouze jenom sleduje, již jako biokoridor lesního typu, a to již mimo řešené území – napojení k.ú. Tatenice a k.ú. Drozdov. Zásady úz. rozvoje Pard. kraje tento prvek v zásadě neřeší a ponechává jeho umístnění více méně na území Ol. kraje popř. v hraniční poloze těchto krajů, v zásadě ve shodě s ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP ve spolupráci s MMR. Z tohoto důvodu je základním prvkem ÚSES v řešeném území procházející lokální složený biokoridor na místě původně vymezeného RBK v údolí řeky Moravské Sázavy a také řeky Březné. Tento biokoridor se napojuje v západním směru od řešeného území na nadregionální biokoridor NRBK 92, a v severním směru podél toku řeky Březné na RBK 890 na k.ú. Drozdov. Do tohoto lokálního biokoridoru jsou vložena jednotlivá lokální biocentra, podle původní koncepce u místění regionálního biokoridoru v této stopě. Prostřednictvím biocenter jsou pak na tuto páteřní osu ÚSES v řešeném územní napojeny vedlejší osy lokálních biokoridorů zejména prostřednictvím LBC 16 na hranicích s k.ú. Drozdov k napojení LBK 16 A a dále LBK 16 B východním směrem, v použité koncepci zhuštění prvků ÚSES v ochranném pásmu NRBK v šíři cca 2 km od osy k podpoření koridorového efektu tohoto NRBK. Další prvky ÚSES lokální úrovně jsou vymezeny ve východní části řešeného území, jedná se o LBC 18 a z něho vycházející LBC 18 A. Oba tyto prvky tvoří tak zvanou suchou řadu prvků ÚSES v řešeném území, jde o prvky čistě lesního typu, a tudíž jako takové nenavazují na základní složený lokální biokoridor mokřadního typu vedoucí údolím řeky Moravské Sázavy a Březné.

3.5.2.4. Prvky ÚSES V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek. Podle funkčnosti dělíme biocentra do těchto skupin:  Funkční (existující ) – optimálně funkční tj. funkční a částečně funkční ( kde cílová společenstva zabírají alespoň část plochy ).  Částečně existující – nedostatečně funkční a málo funkční ( zde jsou ekosystémy pouze se středním stupněm ekologické stability ).  Chybějící tj. nefunkční. Podle funkčnosti dělíme biokoridory do těchto skupin:  Funkční (existující ) – optimálně funkční tj. funkční a částečně funkční ( kde cílová společenstva zabírají alespoň část plochy ).

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 44 z 79

 Částečně existující – nedostatečně funkční a málo funkční ( zde jsou ekosystémy pouze se středním stupněm ekologické stability ).  Chybějící tj. nefunkční. V grafické části ÚP jsou vyznačeny prvky ÚSES z hlediska dvou fází na stav ( funkční existující ) a návrh ( částečně existující a chybějící tj. nefunkční ). 3.5.2.4.1. Nadregionální a regionální prvky ÚSES V řešeném území se nenacházejí žádné prvky nadregionální ani regionální úrovně ÚSES.

3.5.2.4.2. Lokální ÚSES

1. Biocentrum LBC 13 – Moravská Sázava 2 k. ú. Hoštejn, Rozloha: 4,5 ha ( min. 3 ha ) SES: 3 – 4 částečně funkční Kultura: břehový porost, louka Geobiocenologická typizace: 3 B 4 , 3 BC 4 Současný stav/ charakter společenstva: biocentrum kolem toku Moravské Sázavy, břehový porost kvalitní, navazuje vlhká louka. Návrh opatření: Rozšířit břehový porost, dosadba dřevin dle jednotlivých STG, louku kosit, neprovádět odvodnění ani meliorizaci. Cílové společenstvo: reprezentativní mokřadní. 2. Biocentrum LBC 15 – Březná 1 Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 4. k. ú. Hoštejn Rozloha: 4,2 ha ( min. 3 ha ) SES: 4, 5 částečně funkční Kultura: břehový porost, louka Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4, 4 B 3 Současný stav/ charakter společenstva: biocentrum tvořené porosty olší kolem Březné s navazujícím rybníčkem a mezofilní loukou, blíže popsáno v EVSK č. 4. Návrh opatření: U břehových porostů zdravotní výběr, louku kosit. Cílové společenstvo: reprezentativní mokřadní. 3. Biocentrum LBC 16 – Březná 2 k. ú Hoštejn, k.ú. Drozdov Rozloha: 5 ha ( na k.ú. Hoštejn 1,75 ha ) ( k.ú. Drozdov 3,0 ha ) SES: 4 - 5 částečně funkční Kultura: břehový porost, louka Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4. Současný stav/ charakter společenstva: biocentrum kolem říčky Březné tvořené převážně porosty olší včetně navazující mezofilní louky a levostranného přítoku Březné, výskyt bledulí, blíže popsáno v EVSK č. 4. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 45 z 79

Návrh opatření: Zdravotní výběr, louku kosit Cílové společenstvo: reprezentativní kombinované společenstvo mokřadní a lesní. 4. Biocentrum LBC 18 – Nad Hoštejnem Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 5. k. ú. Hoštejn, k.ú. Kosov Rozloha: 5,78 ha SES: 4 částečně funkční Kultura: les, neplodná půda Geobiocenologická typizace: 3 A 2, 3 B 3, 3 B 2 Současný stav/ charakter společenstva: Téměř čistě listnatý porost s převažujícím bukem na prudkém jihozápadním svahu nad řekou Mor. Sázavou, prudká skalní stěna, ve vrchní části je buk nejkvalitnější – některé exempláře jsou obrovské, habr okolo 20 %, smrk do 10 %, vtroušeně dub, klen, bříza, borovice, habr a buk zmlazuje. Návrh opatření: Zdravotní a tvarový výběr Cílové společenstvo: reprezentativní lesní. 5. Biokoridor LBK 13 – 15 k.ú. Hoštejn Délka: 1 380 m SES: 1, 4 částečně funkční, málo funkční ( v záp. části zastavěného území ), místy ( v centru zastavěného území ) nedostatečně funkční Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky, zahrady Geobiocenologická typizace: 3 BC 4 Současný stav/ charakter společenstva: biokoridor vedený Moravskou Sázavou s nesouvislými břehovými porosty, od soutoku s Březnou pokračuje po Březné, zde břehové porosty souvislé, kvalitní, tvořené převážně olší, louky mezofilní s výskytem bledulí. Návrh opatření: Podél toku Moravské Sázavy dosadby břehových porostů, v údolí Březné zdravotní výběr, udržování břehových porostů, louky kosit. 6. Biokoridor LBK 15 – 16 k.ú. Hoštejn, k.ú. Tatenice Délka: 680 m SES: 4 častečně funkční až optimálně funkční Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4 Současný stav/ charakter společenstva: Kvalitní břehové porosty tvořené převážně olší kolem toku Březné, mezofilní louky s výskytem bledulí. Návrh opatření: Udržování břehových porostů, louky kosit. 7. Biokoridor LBK 15 – 23 k.ú. Hoštejn, k.ú. Tatenice, k.ú. Hynčina Délka: 1 800 m SES: 1 – 5 částečně funkční až málo funkční ( v zastavěném území u výrob. areálu na jeho straně řeky ) Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky Geobiocenologická typizace: 3 BC 4 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 46 z 79

Současný stav/ charakter společenstva: biokoridor propojující prvky lokálního ÚSES v řešeném území na regionální resp. nadregionální nejbližší prvky ÚSES od řešeného území. Břehové porosty tvořené převážně olší. Návrh opatření: Udržování a dosadba břehových porostů, louky v návazi kosit. Rozšíření šířky záběru břehových dřevinných porostů v blízkosti výrobního areálu, na obou stranách toku Moravské Sázavy. Neprovádět úpravy koryta vodního toku včetně jeho břehů. 8. Biokoridor LBK 12 – 13 k.ú. Hoštejn, k.ú. Hynčina, k.ú. Kosov Délka: 700 m SES: 3, 5 částečně funkční Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky Geobiocenologická typizace: 3 BC 4, 3 B 4 Současný stav/ charakter společenstva: biokoridor vedený tokem Moravské Sázavy, břehový porost nesouvislý. Návrh opatření: Udržovat a doplnit břehové porosty dle STG. 9. Biokoridor LBK 18 A k.ú. Hoštejn, k.ú. Kosov, k.ú. Drozdov Délka: 1550 m SES: 3, místy 4 částečně funkční až málo funkční Kultura: les, neplodná půda Geobiocenologická typizace: 3 B 3, 4 AB 3, 4 B 3, 4 B 4 Současný stav/ charakter společenstva: Různověké hospodářské lesní porosty se zastoupením smrk, buk, vtroušeně habr, modřín, dub, bříza. Návrh opatření: Postupně vhodnými lesnickými zásahy přeměnit lesní porosty v koridoru LBK na porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora keřového a bylinného patra lesa. 10. Biokoridor LBK 16 A k.ú. Hoštejn, k.ú. Drozdov Délka: 1500 m SES: 3, místy 4 částečně funkční až málo funkční Kultura: les, neplodná půda Geobiocenologická typizace: 4 B 3, 4 AB 3 Současný stav/ charakter společenstva: Podél bezejmenného levostranného přítoku řeky Březné kvalitní břehové porosty vrb, olší a jasanů v lesním prostředí. Lesní porosty v přilehlém okolí převážně hospodářské porostů tyčovin a nastávajících kmenovin s větším zastoupením smrku, vtroušeně dubu, jasanu, modřínu, buk, bříza. Návrh opatření: Postupně vhodnými lesnickými zásahy přeměnit lesní porosty v koridoru LBK na porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora vlchkomilnějších porostů dřevin v lesním deluviu a aluviu vodního toku. Napojení na prvky ÚSES v k.ú. Drozdov.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 47 z 79

11. Biokoridor LBK 16 B k.ú. Hoštejn, k.ú. Drozdov Délka: 950 m SES: 3, místy 4 částečně funkční až málo funkční Kultura: les, neplodná půda, louka Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 4 B 3 Současný stav/ charakter společenstva: Podél bezejmenného levostranného přítoku řeky Březné pokračování roztroušených břehových porostů. Návrh opatření: Postupně vhodnými lesnickými zásahy přeměnit lesní porosty v koridoru LBK na porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora vlchkomilnějších porostů dřevin v lesním deluviu a aluviu vodního toku. Napojení na prvky ÚSES v k.ú. Drozdov. Interakční prvky stávající ( alespoň částečně funkční ) 1. Interakční prvek č.1 Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 1. Na k.ú. Hoštejn, rozloha 1,32 ha, SES 4 – 5 Stručný popis: lesík v okolí vlhké roklinky nad Hoštejnem se značným druhovým zastoupením dřevin a bylin, z jihu a východu navazují sečné louky, ze zbývajících stran pole, lesík je obkroužen širokým pásem kopřiv a bodláků, uprostřed obrovský dub a jasan, největší zastoupení olše, zmlazení klenu, několik čerstvě vysázených jedlí, slouží jako remíz pro zvěř. Navrhované opatření : zdravotní výběr, cílové společenstvo: reprezentativní lesní. 2. Interakční prvek č.2 Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 2. Na k.ú. Hoštejn, rozloha 1400m, SES 4 Stručný popis: několik dlouhých mezí oddělujících od sebe sečené louky, největší zastoupení na těchto kamenných mezích má habr. Navrhované opatření : ponechat přirozenému vývoji, cílové společenstvo: reprezentativní. 3. Interakční prvek č.3 název: Na hradě Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 3. Na k.ú. Hoštejn, rozloha 3,04 ha, SES 4 Stručný popis: lokalita na kopci nad Hoštejnem v místě bývalého hradu, porostlá suchomilnou vegetací. Navrhované opatření : bez zásahu, cílové společenstvo: unikátní. Výběr vhodných dřevin pro osázení nových interakčních prvků a doplňujících dřevin pro stávající, alespoň částečně funkční by měl orientačně vycházet z jednotlivých určených skupin typů geobiocenů STG a stávající IP prvky je možné také doplnit druhy dřevin již nacházejících se v těchto IP pokud mají dostatečnou ekologickou i estetickou hodnotu. Těmito prvky bude tak vhodně doplněna navržená síť biokoridorů a biocenter v řešeném území.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 48 z 79

3.5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v řešeném území Na území katastru dochází na několika místech ke křížení stávající komunikace s biokoridorem. U křížení komunikací s funkcí biokoridorů v místech přemostění vodoteče je nutné zabezpečit suchozemský přechod živočichů. Pokud pod mostem na břehu není dostatek místa, je zde nutné vybudovat lávky pro přechod malých savců. U křížení komunikací s funkcí biokoridorů mimo přemostění vodoteče je nutné vybudovat propustek pro přechod malých živočichů. U křížení komunikací s biokoridorem je nutné provést ochranné oplocení, které zabrání vstupu živočichů na komunikaci. Výška oplocení bude min. 1 m s oky 3/3 cm a bude délky min 15 m na obě strany mostu.

3.5.2.6. Zdůvodnění navrženého řešení ÚSES Navržené řešení systému ÚSES vychází z podkladů pro zapracování ÚSES do ÚP, zejména z Generelu místních systému ekologické stability pro k.ú. Kosov, Hoštejn, Hynčina, firmou Help Forest, Olomouc, r. 1996, dále byl vymezený ÚSES v řešeném území posouzen dle ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP ve spolupráci s MMR. Vymezený ÚSES byl následně upraven dle požadavků vycházejících z vydaných zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, včetně vydaných zásad územního rozvoje Ol. kraje po I.Aktualizaci, popřípadě podle zásad územního rozvoje sousedícího Pardubického kraje ke koordinaci návaznosti jednotlivých prvků ÚSES v řešeném území. Při vymezování ÚSES v ÚPD byli jednotlivé složky případě upraveny dle aktuálních poznatků a změn v řešeném území. ÚSES v ÚPD byl doplněn o jednotlivá související zlepšující opatření. Postup při vymezování ploch prvků ÚSESu byl zvolen dle Metodiky zapracování ÚSES do územních plánů, Návodu na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR vydaných MMR ČR a Rukověti projektanta místního územního systému ekologické stability (MŽP 1995).

3.5.3. Odůvodnění vodních režimů v území 3.5.3.1. Vodní toky a plochy 3.5.3.1.1. Vodní toky Území náleží k hlavnímu evropskému povodí řeky Dunaj, k dílčímu povodí 2. řádu řeky Moravy, do povodí 3. řádu řeky Moravské Sázavy. Z hlediska dílčího dělení k povodí 4. řádu přináleží řešené území k povodí řeky Moravské Sázavy – dolní tok, a nad soutokem s Březnou a povodí Březné. Nejvýznamnějším tokem řešeného území je samotná řeka Moravská Sázava, která protéká řešeným územím v západo-východním směru a tvoří významné údolí v řešeném území, rozdělujícího na severní větší a jižní menší polovinu. Významným tokem je také Březná, ktrá směřuje v zásadě osou k severu, příčně k toku Mor. Sázavy. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 49 z 79

Dalšími toky v řešeném území jsou dva drobné toky, Hoštejnský potok, protékající zastavěným územím, a bezejmený levostraný přítok Březné, ohraňující víceméně severní hranici řešeného území. Úplný výčet vodních toků, jejich správců a zařazení do jednotlivých povodí je uveden v následující tabulkové části. 1. Identifikátor toku

4020300001

Název toku

Moravská Sázava

Délka toku [km]

55.111

Správce úseku toku

Povodí Moravy s.p.

ČHP

ČHP

4-10-02-042

6. Identifikátor toku

4024000008

Název toku

Hoštejnský potok

Délka toku [km]

3.761


Lesy ČR, s.p.

ČHP

4-10-02-042

4-10-02-042 4-10-02-034


4024000026

7.

Název toku

*levostranný př.

Identifikátor toku

4024000023

Délka toku [km]

1.051

Název toku

*pravostranný př.


Lesy ČR, s.p.

Délka toku [km]

0.147


Lesy ČR, s.p.

ČHP

4-10-02-042

ČHP

4-10-02-042


4024000028

Název toku

*pravostranný př.

8.

Délka toku [km]

0.611

Identifikátor toku

4024000021


Povodí Moravy s.p.

Název toku

*levostranný př.

Délka toku [km]

0.186


Lesy ČR, s.p.

ČHP

4-10-02-042

ČHP

4-10-02-042


4024000029

Název toku

*přítok

Délka toku [km]

0.065


Povodí Moravy s.p.

ČHP


4024000002

Název toku

*pravostranný př.

Délka toku [km]

0.803


Lesy ČR, s.p.

ČHP

4-10-02-042

4-10-02-042


4024000031

10.

Název toku

*přítok

Identifikátor toku

4024000003

0.060

Název toku

*přítok

Povodí Moravy s.p.

Délka toku [km]

0.47


Lesy ČR, s.p.

Délka toku [km] Správce úseku toku

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 50 z 79

ČHP

Délka toku [km]

0.226


Lesy ČR, s.p. .

ČHP

4-10-02-041

4-10-02-042


4024000004

Název toku

*přítok

Délka toku [km]

0.233


Lesy ČR, s.p.

ČHP

4-10-02-042


4023300001

Název toku

Březná

Délka toku [km]

31.501


Povodí Moravy s.p.

ČHP

4-10-02-041


4023900074

Název toku

*náhon

Délka toku [km]

0.611


Povodí Moravy s.p.

ČHP

4-10-02-041


4023900075

Název toku

*dtto

Délka toku [km]

0.141


Povodí Moravy s.p.

ČHP

4-10-02-041


4023900056

Název toku

*levostranný př.

Délka toku [km]

1.868


Lesy ČR, s.p.

ČHP

4-10-02-041


4023900062

Název toku

*pravostranný př.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 51 z 79

3.5.3.1.2. Vodní plochy Ve správním území řešené obce se nachází jedna významnější vodní plocha: Vodní nádrž na náhonu

1 872 m2

na řece Březné

Další vodní plocha je: Tůně v jižní části k.ú.

665 m2

v údolní nivě Moravské Sázavy

Tyto vodní plochy s přirozeným nebo polopřirozeným charakterem tvoří důležitou složku v krajině zejména k regulaci průtoků, schopnosti zadržovat vodu v krajině a také důležité biotopy pro rostlinstvo i živočichy, a jako případný zdroj požární vody.

3.5.3.2. Ochrana povrchových a podpovrchových vod 3.5.3.2.1. Ochranné pásmo vodních toků V řešeném území se z hlediska Vodního zákona vyskytují dva významné vodní toky Moravská Sázava a Březná. Dále se v řešeném území vyskytují jen drobné vodní toky. Vodní zákon stanovuje ochranné manipulační pásmo pro významné vodní toky 8 m a pro drobné vodní toky 6 m od břehové hrany. Toto ochranné manipulační pásmo je nutné respektovat z důvodu zabezpečení přístupu k vodním tokům a plochám kvůli jejich údržbě a jiným zásahům. ÚP toto ochranné pásmo respektuje a je graficky znázorněno ve výkrese 3A Technická infrastruktura ( v rámci vodního hospodářství ) ÚP a v odůvodnění ÚP ve výkrese č. II.1 – Koordinační výkres. 3.5.3.2.2. CHOPAV Řešené území se nenachází v žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod ( dále jen CHOPAV ) ani povrchové vody ani podpovrchové vody, jako institutu ochrany vodních poměrů. Nejbližším CHOPAV je východně od řešeného území v povodí řeky Moravy již víceméně mimo povodí Moravské Sázavy s označením 219 – Kvartér Moravy jako významná akumulační plocha sloužící jako zdroj pitné vody. 3.5.3.2.3. Ochranná pásma vodních zdrojů V řešeném území je vymezeno ochranné pásmo vodního zdroje Hoštejn, sloužícího jako zdroj obecního vodovodu řešené obce. Je vymezeno PHO I. stupně – jako oplocený areál, dále PHO II. stupně. Obě tato pásma jsou vyznačena v grafické části ÚP ve výkrese č. 3A – Technická infrastruktura a v odůvodnění ÚP ve výkrese č. II.1 – Koordinační výkres. 3.5.3.2.4. Ochrana vodních zdrojů Ochrana vodních zdrojů ve smyslu povrchových nebo podzemních vod, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely, je také dále upravován těmito následujícími instituty ochrany.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 52 z 79

Vodní zákon vymezuje v rámci ochrany vodních zdrojů tzv. zranitelné oblasti, které jsou vymezeny nařízením vlády k celoplošné ochraně povrchových a podpovrchových v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Dle nařízení vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech není však řešené území zařazeno do zranitelných oblastí. Dále vodní zákon stanovuje také tzv. citlivé oblasti, kde dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, nebo kde jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, a nebo u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Pro citlivé oblasti stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod. Citlivé oblasti jsou stanoveny nařízením vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podle § 10 odst. 1 nařízením vlády č. 61/2003 Sb. jsou všechny povrchové vody na území České republiky vymezeny jako citlivé oblasti.

3.5.3.3. Ochrana proti povodním Ve s.ú. řešené obce jsou vymezeny dvě záplavová území. I. Řešeným územím prochází podél významného toku Moravské Sázavy a jeho okolí, včetně údolní nivy, a částečně zasahuje proti proudu toku Březné, vyhlášené záplavové území Moravské Sázavy přísl. vodoprávním orgánem KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 Kon dne 18.2.2004. V současné době bude provedena aktualizace záplavového území z důvodu změny mapového podkladu ( upřesnění plošné i výškové ), změny traťového tělesa – modernizace železničního koridoru – zejména náspy a tunely ovlivní odtokové poměry a vybudování nového suchého poldru pod obcí Žichlínek, který však nedosahuje takové účinnosti jak se uvažovalo – vzhledem k přesnému umístění. V aktualizaci záplavového území budou také nyní vymezeny zóny aktivního rozlivu, které byli nebo budou dohodnuty s obcemi. V záplavovém území budou plněny následující podmínky: 1. Příslušné stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle ustanovení § 17 vodního zákona vydaný příslušným vodoprávním úřadem. 2, Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být projednána se správcem povodí, tj. Povodí Moravy, Moravské Sázavy. 3. Při plánování větších staveb v záplavovém území , které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočíst a vyhodnotit vhodná protipovodňová opatření a vlil na odtokové poměry. II. Dále je v řešeném území vymezeno stanovené a vyhlášené záplavové území vodoprávním orgánem OkÚ Šumperk č.j. Voda 3645/98-Kl-231/2 ze dne 21.12.1998 vodního toku Březná, které mění původně vyhlášené zátopové území z roku 1990 ( č.j. Voda ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 53 z 79

409/90-OV-235 ) zejména v rozsahu stanoveného záplavového území na základě rozlivu zátopových vod při povodních v červenci 1997. Rozsah změny rozlivu se týká jen části původního zátopového území a to jak na k.ú. Hoštejn, tak k.ú. Štíty, ostatní zůstává ponecháno. V záplavovém území jsou stanoveny tyto podmínky: 1. Ke stavbám v zátopových územích je třeba souhlasu vodoprávního orgánu. 2. Posouzení Povodím Moravy, které bude součástí podkladu pro rozhodnutí příslušného vodoprávního orgánu postupuje podle těchto hledisek: a) Stavby obytných a hospodářských budov, veřejných budov a průmyslových závodů jsou z důvodu ochrany vodohospodářských a jiných společenských zájmů nežádoucí. b) Souhlasné stanovisko lze vyslovit u těchto staveb: i. liniové stavby ( komunikace, mosty, dálkovody atp. ), které je nutno zabezpečit, aby nepůsobily zvyšování hladiny vody při povodních a jinak nezhoršovaly odtokové poměry. ii. stavby objektů, jejichž provoz souvisí s vodním tokem. iii. stavby obytných domů, pracovišť a skladišť, u nichž přízemí a podlaží je nutno vybudovat nad úrovní vody povodně. Pod úrovní takto určené hladiny zřizovat pouze sklepy apod. Přičemž opět doprovodnými stavbami dle bodu i. nesmí dojít ke zhoršení odtokových poměrů v území. iv. stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva PV jen v mělké inundaci, s vyvedením 50 cm nad úroveň hladiny vody povodně. V hluboké inundaci je možno zřizovat studny jen v nezbytných případech - zejména pro veřejné vodovody. v. skládky stav. materiálu u povolených staveb jen v takovém rozsahu, aby mohly být při povodni nebo při chodu ledů odstraněny, popř. zajištěny před odplavením. vi. stavby škol, nemocnic, jiných zdrav. a soc. zařízení a rekreačních chat a objektů se vylučují. Dále řešené území, včetně jeho zastavěné části, může být zasaženo při nepříznivých meteorologických podmínkách v řešeném území i v jeho okolí dvěma druhy záplav, přívalových vod: III. Záplavy z Hoštejnského potoka ( ID 4024000008 ) přívalovými vodami. Tento tok protéká přímo zastavěným územím obce a je i částečně zatrubněn. Přívalové vody mohou přitékat přímo z katastru obce z horní části, nebo z výše položených míst na tomto vodním toku. Z tohoto důvodu je třeba přijmout tato opatření: 1. Ve vhodném místě nad zastavěnou částí obce vybudováním retenčního prostoru pro přívalové vody a vody z případných povodní. Tento tak zvaný suchý poldr jako protipovodňové opatření je navržen v horní části toku na hranici k.ú. řešené obce a k.ú. Kosov. Jeho hráz je vymezena jako návrhová plocha č. 13 – technická infrastruktura obce a je celá na k.ú. Hoštejn, suchý poldr pak překračuje hranici řešeného území a je vymezen i na k.ú. Kosov. 2. Dále provádět protipovodňová opatření a ostatní opatření v území ke zvyšování retenční schopnosti krajiny v řešeném území v souladu s bodem IV.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 54 z 79

VI. Ochrana proti bleskovým povodním. Při zvláště nepříznivých meteorologických podmínkách může být řešené území, včetně jeho zastavěné části, ohroženo takzvanými bleskovými povodněmi a to také z důvodu, že zastavěné území sídla Hoštejn je situováno pod silně až středně svažitým terénem využívaným ve volné krajině převážně pro zemědělské účely, a v lesních porostech se vyskytují převážně hospodářské smrkové porosty s nižší zadržovací schopností vod. Vzhledem k tomu je nutné provádět v území všechna opatření, která by zabránila těmto negativním situacím: a ) Zejména je nutné zvyšovat retenční schopnost krajiny, vzhledem k tomu že řešené území může být považováno za oblast i vzniku takovýchto jevů, b ) Provádět protierozní opatření tak, aby nedocházelo k negativnímu splachu půdy do koryt vodních toků, která by snižovala průtočnost těchto toků. c ) Dále je nutné provádět taková opatření, která by zachycovala maximum dešťové vody v zastavěném území – využití v domácnosti, na zalévání apod., nebo vsak na zastavěných nebo zastavitelných plochách. d ) Místa jednoznačně ohrožená tímto negativním jevem jednoznačně oddělit pásem ochranné zeleně se zadržovací schopností před těmito vlivy, alespoň částečně, izolační zelení mezi těmito ohroženými plochami a plochami velkých orných celků umístěnými nad těmito místy. Všechna tato opatření provádět se zřetelem na zadržení vody v krajině a v souladu s ochrannou krajinného rázu. Výhled: Územní rezervou v ÚP je také chráněna plocha pro akumulaci povrchových vod vodní nádrží Hoštejn umístěná nad obcí na řece Březná. Její plocha stálého nadržení je 44ha s objemem 2,90 mil. m3 v kótě hladiny 327 m.n.m. dle studie VÚV z r. 1984 "Zásobování Pomoraví pitnou vodou - Výhledové zdroje povrchové" a studie VÚV z r. 1980 "Vodohospodářské soustavy povodí Moravy". Plocha a objem zadržovacího prostoru, označeného jako zásobní prostor, pro případné záplavové vody je však stanovena v těchto studiích na 162,90 mil. m3 při zatopené ploše 481ha při kótě hladiny 400 m.n.m., přičemž kóta koruny hrází by byla 402,5 m.n.m.. Při průtoku Q100, stoleté vody – 110 m3.s-1 by zásobní prostor stačil na zadržení cca 17 dnů této vody bez jakéhokoliv odtoku. Toto množství se zdá být ze soudobého pohledu naddimenzované, a to také v souvislosti, že větší průtok Q100 má v řešeném území řeka Moravská Sázava, kterou není možné proti proudu toku nad obcí obdobným způsobem regulovat, a proto případné extrémní záplavy hrozí spíše z toku Moravské Sázavy a takovéto opatření by pro řešené území i území po proudu nemělo zásadní vliv. Vhodnějším řešením by bylo spíše pomocí menších opatření, ale ve větším množství, zadržovat vodu v krajině v řešeném území i v územích nacházejících se výše proti proudu těchto řek a to i dle následujících opatření v kap. 3.5.3.4.

3.5.3.4. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a ochrana proti erozím a) Retenční schopnost krajiny Dle fyzickogeografické racionalizace přináleží řešeného území do hydrografické oblasti II-A3-c – oblasti málo vodné, v kategorii 3 – 6 l.km-2.s-1, s nejvodnějším měsícem březnem, s retenční schopností velmi malou, koeficient q355/q se pohybuje v rozmezí 0 –10. Již takto nízká retence krajiny vyplívající z fyzickogeografických poměrů je dále snížena charakterem vegetace a využitím půd – velké zemědělsky využívané celky zejména orné půdy a kulturních trvale travnatých porostů bez doprovodné zeleně a velké lesní celky ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 55 z 79

převážně smrkových monokultur snižují dále schopnost zadržení vody v krajině retencí v půdním profilu. Dále je v řešeném území snížena retence vod i v říčním systému vlivem napřímení vodních toků v minulosti. K dalšímu zrychlení odvodu vod z území došlo také vlivem provedených meliorací – odvodňovacích systémech zemědělských půd. Tyto meliorace již však postupně postrádají svůj původní účinek vlivem zanášení. Ke zvýšení retence vody v krajině je nutné, i vzhledem k dalším negativním vlivům, které tato snížená schopnost provází nebo následuje ( bleskové povodně, půdní eroze ) přijmout navržená společná opatření spolu s opatřeními proti erozi. b) Eroze Řešené území je rozděleno z hlediska náchylnosti k erozím dle členitosti krajiny takto: Extrémní ohrožení

7,5 t/ha

Velmi silné ohrožení 6,1 – 7,5 t/ha Silné ohrožení

4,6 – 6,0 t/ha

Střední ohrožení

3,1 – 4,5 t/ha

Řešené území je z hlediska náchylnosti k erozi značně rozdílné a členěné. Nejméně náchylné plochy se nacházejí v prostoru údolních niv řek Moravská Sázava a Březná, která je plochá nebo jen mírně vanovitá, a také víceméně zatravněná. Naopak nejvýše ohrožené plochy erozí jsou svažité plochy, případně plochy orných půd ve svažitých polohách nad obcí. Tyto plochy je třeba jednoznačně chránit před vodní erozí.

c) Návrh společných opatření proti erozi a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny

1) Výsadba liniových společenstev – interakčních prvků uvedených v kapitole C.5.2.3.2.., jako protierozní opatření a také umístění v těchto liniích stromových dřevin ke zvýšení retenční schopnosti. 2) Výsadba liniových dřevin podél vodních toků a vodních ploch v souvislosti s jejich revitalizací a k břehům toků mající již přírodnější charakter jako doplněk vhodných břehových porostů s přihlédnutím k geobicenům daného místa jako opatření proti říční erozi a k podpoření přirozeného meandrování toků v krajině a zvýšení zadržovací schopnosti vod v krajině. 3) Výsadba doprovodné zeleně podél celé komunikační sítě v řešeném území v liniích na vhodných místech též také v pásu ( 2 –3 řady s šířkou korun 5 –10 m ). 4) Dělení velkých celků zemědělských ploch na menší plochy výsadbou liniovou zelení dřevinami zde místně původními. 5) Jednoznačně ohrožené plochy vodní nebo větrnou erozí osazovat plošnou zelení ( shluky, remízky, háje ), nebo alespoň půdy náchylné erozí převézt z orné půdy na trvale travnaté porosty. 6) Tam kde je nutné z důvodu zamezení jednoznačné vodní eroze výsadbou liniové zeleně přerušit spádnici větších nebo příkřejších svahů zemědělské půdy včetně úpravy terénu – vybudování meze a tím doplnit opatření č. 1.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 56 z 79

3.5.4. Odůvodnění ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů, ploch pro jejich technické zajištění a geologické podmínky území 3.5.4.1. Dobývací prostor V řešeném území nebyl stanoven žádný dobývací prostor a nejsou zde vymezeny plochy pro dobývání ložisek nerostů

3.5.4.2. Ložiska nerostných surovin Na žádnou část správního území s nevztahuje žádný režim ochrany ložisek nerostných surovin.

3.5.4.3. Vlivy důlních činností a sesuvy V řešeném území se nenachází žádná poddolovaná území – vlivy důlních činností. V území se nenacházejí žádná sesuvná území a území náchylná k sesuvům.

3.5.4.4. Radonové riziko Celé řešené území obce se nachází z důvodu složitě utvářeného terénu a z důvodu horninového složení geologického podkladu území v oblasti středním stupňem radonového rizika. Míra radového rizika je především vázána na typ horninového podloží. Středním stupněm radonového rizika se vyznačují především zde horniny zábřežského krystalinika palezoického až protezoika. Menší odlišnosti v horninovém podloží nemají v zásadě vliv na stupeň radonového rizika v rámci této skupiny. Dále vlivem hlubokého uložení podloží aluvií a deluvií v řešeném území a z důvody jeho skladby, tak i polohy na těchto geologických podkladech se i zde vyznačují středním stupněm radonového rizika. Popis geologických podloží v následující kapitole.

3.5.4.5. Geologické podmínky 3.5.4.5.1. Geomorfologie Tabulka regionálního členění reliéfu ČR (Czudek et.al. 1972) provincie

soustava

podsoustava celek

podcelek

okrsek

Česká vysočina

Krkonošskojesenická soustava

Jesenická

Drozdovská vrchovina

Zborovská vrchovina

Mírovská vrchovina

Maletínská vrchovina

Zábřežská vrchovina

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 57 z 79

Správní území obce Hoštejn leží v provincii Česká vysočina, podprovincii Krkonošskojesenická soustava (IV), oblasti Jesenické (IV C). Celé se nachází v geomorfologickém celku Zábřežská vrchovina (IV C- 1), která se protaženě táhne od JJV k SSZ. Přibližně středem řešeného území ve východo-západním směru prochází průlomové údolí Moravské Sázavy, které odděluje v území severně položenou větší část řešeného území přináležící k podcelku Drozdovské vrchoviny zde zastoupená v okrsku Zborovské vrchoviny. Jižní, menší část řešeného území od tohoto údolí přináleží k podcelku Mírovská vrchovina zde zastoupená v okrsku Maletínské vrchoviny. Členitá Zborovská vrchovina je hluboce prořezaná hlubokým údolím toku Březné a celá se zvedá mírně k SSZ s nejvyšším vrcholem Lázek 714 m.n.n., již mimo řešené území. Jižně položená Maletínská vrchovina – členitá o něco však plošší je také prořezaná pravostrannými přítoky Moravské Sázavy, ale již mimo řešené území. Nejvyšším bodem tohoto okrsku je Kančí vrch 606 m.n.m., také již mimo řešené území. Expozice svahů je různá, terén se převážně svažuje k jihojihovýchodu, avšak hlavně směrem k hluboce zaříznutým údolím řek Moravská Sázava a Březná. Nejvyšším bodem řešeného území je bezejmenná kóta 409,5 m.n.m. severozápadně od obce. Další výše položené vrcholy se nacházejí přibližně v řadě táhnoucí se západně i východně od toho vrcholu.Odtud se řešené území převážně svažuje k jihu nebo jihu jihovýchodu. Významná část území leží v údolních nivách řeky Moravské Sázavy a Březné. Za těmito údolími se také území prudce zvedá, již však do jiných směrů a již mimo řešené území. Řešené území však výrazně krajinně ovlivňuje. Významným předělem řešeného území je tedy v jižní části údolí řeky Moravské Sázavy směřujícím od západu k východu s nejnižším místem řešeného území při opouštění řeky v jihovýchodním okraji řešeného území s nadmořskou výškou 305 m.

3.5.4.5.2. Geologické poměry Geologické podloží v řešeném území tvoří krystalinika orlicko – sněžnického – zde v zastoupení zábřežské skupiny. Severní část území přináležící ke Zborovské vrchovině je tvořeno zejména metamomorfity, zde převážně metatuf, rula, v minerálním složení kyselý, dvojslídný a kvarcitická, v terénu svažujícím se k Moravské Sázavě i Březné. Výše položená místa, zejména v severozápadní části řešeného území jsou z geologického hlediska tvořeny také metamorfity krystalinika stejné skupiny, avšak tvořené metaryolity, metadacity, metatufy. Jižní okraje území zasahující již do Malaletínské vrchoviny jsou tvořeny krystaliniky metamorfity v horninovém složení fylit, metadroba, metaprachovec. Jedná se však v řešeném území jen o samotné úpatí tohoto geologického útvaru. Širší deluvia vodních toků – Hoštejnského potoka, severního bezejmeného toku a v širším záběru deluvia Moravské Sázavy při jihovýchodním okraji řešeného území jsou sedimenty nezpevněnými kvartérními deluviálními v pestrém minerálním složení, ve složení písčitohlinité až hlinito-písčité. Široká aluvia velkých vodních toků – údolní nivy Mor. Sázavy a Březné, tak i užší údolí drobných toků v jejich bezprostřední blízkosti jsou tvořena taktéž nezpevněnými sedimenty holocéními jako nivní sedimety fluviální nečlenené popř. sedimenty vodních nádrží ve složení hlína, písek, štěrk.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 58 z 79

4. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE V územním plánu nebyli vymezeny žádná řešení či záměry nadmístního významu, které by nebyli řešeny v zásadách územního rozvoje.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 59 z 79

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL. 5.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Hoštejn, které je tvořeno stejnojmenným katastrálním územím ( kód KÚ 646156). V tomto katastrálním území je jedno sídlo Hoštejn ( ZUJ 535885). Toto vymezení vyplývá také z předpokladu zpracování územního plánu obce, který dle stavebního zákona řeší celé administrativně správní území obce. Rozloha správního území obce je 182,804 ha.

5.2. ZÁBOR ZPF 5.2.1. Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

5.2.2. Pedologie V území jsou půdy vytvořené převážně na krystalických přeměněných horninách jako matečních hornin pro vývin hnědých půd různých podtypů, většinou se jedná o půdy mělčí nebo velmi sklonité, popřípadě kyselé hnědé půdy se s různým stupněm skeletovitosti a s vyšším obsahem hrubšího písku. Další hnědé půdy se vyvinuly na hlinitipísčitých sedimentech v poněkud otevřenější údolní nivě Moravské Sázavy. Užší a stísněnější údolí řeky Březné je tvořeno glejovými půdy taktéž na písčitohlinitých, jedná se však o půdy těžší nebo alespoň středně těžké. Z hlediska kvality půdního charakterizovaného BPEJ, se vyskytují tyto půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: Skupina hnědých půd: Zahrnuje půdy, které se vytvořily zvětráváním pevných hornin. Jejich typickým znakem tomu odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávajícího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemě, hloubka půdního profilu, velikost, obsah a tvar skeletu. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí. Obsahem humusu většinou mírně převyšují hnědozemě.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 60 z 79

HPJ 22 Hnědé půdy a redziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí až středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než výsušné HPJ 21. HPJ 32 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách. Skupina mělkých půd: Zahrnuje půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu s převážně výraznou skeletovitostí. Jsou řazeny bez ohledu na půdotvorný substrát a rozdělené do HPJ podle zrnitosti. HPJ 37 Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou slabě štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité nebo pevná hornina; výsušné půdy ( kromě vlhkých oblastí ). Skupina půd velmi sklonitých poloh: Zahrnuje půdy se sklonitostí 12% a větší, přičemž u více sklonitých půd lze předpokládat jen zakládání trvalých travních porostů nebo pěstování speciálních kultur. Tato skupina zahrnuje všechny půdy uvedené sklonitosti na všech půdotvorných substrátech, vč. spraší, sprašovitých pokryvů a jím odpovídajících svahovin, jílů, slínů a jílovitých zvětralin flyše. Patří sem i oglejené varianty těchto půd. S ohledem na vláhové poměry jsou v rámci skupiny půdy členěny na lehčí a středně těžké až těžší. Značné uplatnění zde má i expozice vůči světovým stranám. HPJ 40 Svažité půdy ( nad 12 0 ) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou stěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. Skupina hydromorfních půd: Zahrnuje půdy, které se v přirozeném stavu vyznačují výrazným zamokřením. Přitom jsou rozlišovány v podstatě dva stupně zamokření. Nižší stupeň se projevuje glejovým procesem, vyšší se navíc projevuje rašeliněním ve svrchní části půdy.Je to skupina méně kvalitních půd. HPJ 71 Glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky. V řešeném území převládají půdy s nižšími stupni ochrany a to zejména vzhledem ke své poloze v území a charakterem reliéfu. Třídy ochrany jsou také ovlivňovány svažitostí terénu a skeletovitostí. Místy se také nacházejí také podmáčené půdy oglejené a hydromorfní kolem vodních toků. Půdy s vyšším stupněm ochrany se nacházejí pouze ve velmi malé ploše v území a to na rovinatějších plochách v sedle mezi řadou vrcholů v severní části k.ú., půdy s alespoň středním stupněm ochrany se nacházejí v aluviu Moravské Sázavy s výskytem hnědých půd. Půdy podléhají řadě negativních vlivů způsobených především nevhodným zemědělským hospodařením, ke kterému je možné zařadit i meliorace. Nejzávažnějším problémem je ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 61 z 79

současná i potenciální vodní eroze – dešťová, popř. i větrná eroze, které postihují rozsáhlé plochy orných půd.

5.2.3. Údaje o uspořádání ZPF v území a o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, trvale travnaté porosty a zahrady a sady.

Druh pozemku Výměra (ha) Podíl ze Podíl z celého zemědělské půdy katastrálního území v% % Orná půda 8,4133 9,22 4,60 Zahrady 8,1093 8,89 4,43 Ovocné sady 0 0 0 Travní porost 74,7051 81,89 40,87 Zem. pozemky 91,2277 100 49,90 celkem Celkem k.ú. 182,804 X 100

Z hlediska plošného rozsahu jsou jednoznačně dominantní trvale zatravněné plochy. Jsou situovány především na svažitých plochách a v oblasti vrchoviny. Orná půda zabírá pouze menší část ZPF, jedná se o plochy v údolní nivě Mor. Sázavy a menším komplexu ve vrchovině v severozápadní části správního území obce. Zahrady jsou situovány zejména v zastavěném uzemí obce a v jeho bezprostředním okolí. Soukromé zahrady se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské. Zanedbatelný není ani jejich význam ekologický - skýtají životní podmínky řadě druhů zpěvných ptáků a často dalších druhů mnohdy chráněných živočichů, jako jsou ježci, ještěrky, různé druhy hmyzu. Území s investicemi do půdy ( meliorace ) jsou v území řešené obce vzhledem ke své funkci v současné době poměrně nadbytečné. Svým plošným rozsahem jsou četné především v údolní nivě řeky Moravská Sázava, která je však již v současné době využívána především pro trvale travnaté porosty. Další plochy se nacházejí v různých částech katastru řešené obce, v poměrně členitějším reliéfu, kde můžou být půdy přechodně zamokřeny, nynější funkce těchto meliorací však již může býti problematická, vzhledem k potřebě spíše zadržovat vodu v krajině. Další plochy se také vyskytují v aluviích menších vodních toků, jako přítoků řeky Moravská Sázava, zde platí spíše stejný požadavek jako v předešlém případě.

5.2.4. Přehled BPEJ v zastavěném území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: Bonitované půdně ekologické jednotky jsou znázorněny v grafické části odůvodnění ÚP ve výkrese č.3 – Vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL. V řešeném území a včetně zastavěného území i jeho bezprostřední blízkosti se vyskytují tyto BPEJ s příslušnými třídami ochrany:

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 62 z 79

BPEJ 7.32.11 7.22.12 7.22.13 7.32.44 7.37.16 7.37.46 7.40.68 7.40.78 7.40.89 7.71.01

TŘÍDA OCHRANY II III III V V V V V V V

Zastavěné území sídla z hlediska BPEJ a jejich tříd ochrany: Zastavěné území a jeho okolí je pokryto vesměs půdami s nižší třídou ochrany ( V. ). Menší část území na jihovýchod od zastavěného území v údolní nivě řeky Moravské Sázavy je tvořeno půdami se střední třídou ochrany ( III. ). Jen malá část zastavěného území je v kontaktu s půdami s vyšším stupněm ochrany ( II. ) v nejvýše položeném severozápadní okraji řešeného území. Bohužel však právě tyto plochy, vzhledem k náročné členitosti terénu v řešeném území, včetně jeho přilehlých částí k zastavěnému území, jsou vhodné svou polohou k zastavění, a dochází tak k dotčení i částečně těchto půd, tak aby bylo možné umožnit obci setrvalý rozvoj v kontextu dosavadního vývoje. Půdy v členitějších polohách a s nejmenší třídou ochrany jsou v řešeném území postupně méně využívány k zemědělské činnosti a část jejich nejméně vhodných ploch se jeví v řešeném území vhodné k převodu na jiné něž zemědělské využití, zejména k využití k jiným významnějším celospolečenským zájmům zejména ke tvorbě krajinotvorné, ekostabilizující, půdoochranné a vodohospodářské ( retenční, infiltrační ) zeleně.

5.2.5. Vyhodnocení záborů ZPF Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce v časovém horizontu platnosti ÚPD. Jsou navrženy tak, aby zejména zaplnily proluky a prázdná místa v zastavěném území a přirozeně navázaly na stávající zastavěné území. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků.

5.2.5.1. Plochy bydlení Plocha 1 – nachází se částečně v zastavěném území v její severní části. Přirozeně navazuje na stávající zástavbu a doplňuje její kompaktnost. Obsloužena bude z nově vybudované komunikace U1 a horní část i ze stávající komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou přímo v místě nebo v dosahu. Plocha 2 – má obdobné rozvojové podmínky jako plocha 1, je v zastavěném uzemí. Bude obsloužena ze stávající komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou přímo v místě. Plocha 3A – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna. Plocha 3B – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna. Plocha 4 – ( původní plocha 4A ) je navržena na hranici zastavěného území severně od obce. Navazuje přímo na zastavěné území. Bude obsloužena ze stávající komunikace protější stana plochy 1. Sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti. S výstavbou se uvažuje až po zastavění ploch 1, 2, 15, 5. Plocha 4B – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 63 z 79

Plocha 5 – ( původní plocha 4A ) přirozeně navazuje na stávající zástavbu. Bude obsloužena z upravené místní komunikace, sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti. Plocha 5B – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna. Plocha 15 – je navržena v návaznosti na jižní okraj zastavěného území, přirozeně navazuje na stávající zástavbu. Bude obsloužena z nově vybudované místní komunikace U3, sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti. Plocha se nachází v záplavovém území obce, mezi stávající zástavbou a nově rekonstruovaným železničním koridorem Česká Třebová – Zábřeh, Olomouc. Její umístění je prověřeno a projednáno se správcem povodí (studie H-07/025 ) a s ČD ( hluková studie). Plocha 15A – v upraveném návrhu ÚP na základě stanoviska nadřízeného orgánu – KÚ Ol. kraje byla vypuštěna. Všechny návrhové plochy pro bydlení doplňují a navazují na stávající plochy pro bydlení.

5.2.5.2. Plochy občanské vybavenosti včetně sportu Plocha 7 – Hřiště - bude rozvojovou plochou pro současnou sportovní zónu (areál koupaliště, fotbalové hřiště), zaujme protější – severní stranu místní komunikace jež obsluhuje současná sportoviště. Plocha 16 – Polyfunkční sportovní plocha s využitím zemědělsky nevyužívané plochy v zastavěném území. Plochy bude využita zejména k jízdě na skatebordu ( na rampách ), kol. bruslích a pro dětská kola apod.

5.2.5.3. Plochy rekreace Plocha 6 - Rekreace - bude rozvojovou plochou pro rozvoj individuální rekreace je situována západně od zastavěného území při účelové komunikaci.

5.2.5.4. Plochy veřejných prostranství Plocha 8 – Hřbitov - jde o rozšíření stávajícího hřbitova – plocha je situována severozápadně od farního kostela sv. Anny v jehož bezprostřední blízkosti se současný hřbitov nalézá.

5.2.5.5. Plochy dopravní infrastruktury Plocha U1 – Místní komunikace – pro obsluhu stávajících ploch pro bydlení a plochy č. 1. Plocha U2 – Místní komunikace – pro propojení pěší a nemotorovou dopravou komunikace U1 a stávající sítě místních komunikací. Plocha U3 – Místní komunikace – pro obsluhu stávajících ploch pro bydlení a ploch č. 15 a č. 15A. Plocha U4 – Účelová komunikace – pro obsluhu plochy č. 10 – malé vodní elektrárny. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 64 z 79

5.2.5.6. Plochy technické infrastruktury Plocha 9 – z návrhu ÚP vypuštěna. Plocha 10 – Technická infrastruktura – plocha bude sloužit pro vybudování malé vodní elektrárny na vodním toku Březná. Plocha 13 – Hráz suchého podru, protipovodňového opatření – plocha se nachází v severovýchodním cípu správního území a je navržena v souladu s povodňovým plánem pro obec Hoštejn.

5.2.5.7. Plochy vodní a vodohospodářské Plocha 11 – z vyhodnocení záboru ZPF vypuštěna. Plocha je vymezena jako územní rezerva v souladu s ZÚR Olomouckého kraje ( Údolní nádrž Březná ). Plocha 12 – z návrhu ÚP vypuštěna ( Vodní plocha ).

Tabulková část vyhodnocení záborů ZPF - stanoveno dle vyhlášky MŽP č. 13 /1994 Sb. Tabulková část je rozčleněna podle navržené etapizace v následující kapitole 5.2.6. V základní etapě jsou ponechány následující plochy : Č. pl. 1 2 15 U1

Účel záboru Bydlení cca 5 RD Bydlení cca 1 – 2 RD Bydlení 8 RD Komunikace

Výměra Zastavěné č. p. (ha) území 0,16 11 částečně celek 0,55

0,15

ano

0,97

ne

0,08

částečně

celek 0,13

trv. trav. porost 7.40.89 zahrada 7.40.68

Třída ochrany V. V.

trv. trav. porost 7.40.68

V.

125/5 131/1 3/1

trv. trav. porost 7.22.12 trv. trav. porost

III.

8/12

trv. trav. porost 7.40.89 zahrada 7.40.68

V. V.

276/23

277 276/15

11

Kultura

BPEJ

276/23

U2

Komunikace

0,02

ano

276/23

zahrada

7.40.89 7.40.68

V. V.

U3

Komunikace

0,24

ne

125/5 131/1 125/2

trv. trav. porost trv. trav. porost 7.22.12 trv. trav. porost

III.

Celkem Bydlení cca 14 15 RD Celkem Dopravní infrastruktura Celkem cca 14 - 15 RD

1,28 ha 0,34 ha 1,62 ha

V této etapě jsou ponechány i ostatní plochy označené jako č. 6,7,8,10,13,16 a U4, které se navrhují pro umístění jiných ploch než ploch bydlení a na ně navazující plochy obsluhy.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 65 z 79

V druhé etapě se navrhuje realizovat výstavbu individuálního bydlení v plochách: Č. pl.

Účel záboru

5

Bydlení cca 2 RD

Výměra (ha) 0,30

Zastavěné č. p. území 125/2 125/4 částečně 125/5 125/8

Kultura

BPEJ

trv. trav. porost 7.37.16 zahrada 7.40.89 trv. trav. porost

Třída ochrany V. V.

Celkem Bydlení cca 2 RD 0,30 ha Celkem 2 RD

0,30 ha

V třetí etapě se navrhuje realizovat výstavbu individuálního bydlení v plochách: Č. pl.

Účel záboru

4

Bydlení cca 5 RD

Výměra (ha) 0,51

Zastavěné č. p. území 276/2 ne 276/22 276/58

Kultura

BPEJ

7.40.68 trv. trav. porost 7.40.89 7.32.11

Třída ochrany V. V. II.

Celkem Bydlení cca 5 RD 0,51 ha Celkem cca 5 RD

0,51 ha

Ostatní plochy pro bydlení a na ně navazující plochy obsluhy pod označením 3A, 3B, 3C, 4B, 4C, 5B a 5C o celkové ploše 3,03 ha se vypouštějí. Plochy jiné než plochy bydlení a na ně navazující plochy obsluhy: Č. pl.

Účel záboru

Výměra (ha)

6

Rekreace

0,53

7

Hřiště

0,30

Hřbitov rozšíření Hráz – Suchého 13 poldru Účelová U4 komunikace 16 Sportovní plocha Celkem Rekreace Celkem Obč. vyb. - Sport Celkem Veřejná prostranství 8

0,06 celek 0,09

0,01 celek 0,03

0,02 celek 0,08

0,24 0,53 ha 0,54 ha 0,06 ha

Zastavěné č. p. území 187/2 ne 187/1 400 ano 179/1

Kultura

BPEJ

ne

53/1


V.

ne

387/3


V.

ano

164/1


V.

ano

159/4

orná půda

III.

trv. trav. porost 7.40.89 zahrada 7.71.01 trv. trav. porost 7.40.89

7.22.12

Třída ochrany V. V. V.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 66 z 79

Celkem Tech. vybavenost 0,01 ha Celkem Dopravní 0,02 ha infrastruktura Celkem Nebytové složky 1,16 ha

5.2.6. Zásady etapizace záborů ZPF Stanovená etapizace se týká především ploch zástavby pro bydlení a na ně navazující plochy obsluhy. Následující etapizace je navržena tak, aby byli nejdříve navrženy plochy k zastavění v prolukách a doplnění zastavěného území obce, a dále byli zastavovány jednotlivé lokality postupně a to podle následující navržené etapizace : Lokality v základní etapě - plochy pro bydlení 1, 2, 15, obsluhující komunikace U1, U2, U3 – plochy bydlení vyplňují proluky zastavěného území a na ně navazující plochy pro bydlení. Plochy 6, 7, 8, 10, 13, 16 a U4 – pro nebytové potřeby obce také v základní etapě. Etapa č. 2 ) – plocha 5 bezprostředně navazující na zastavěné území vhodně doplňují rozvoj obytné složky obce. K realizaci této etapy bude přistoupeno až po zastavění ploch v základní etapě alespoň z 50 %. Etapa č. 3) – plocha 4 navazuje na plochy v zastavěném území a vhodně doplňuje rozvoj složky bydlení obce. K obsloužení bude využita komunikace k ploše č. 1 plocha je na její protější straně. K realizaci této etapy bude přistoupeno až po zastavění ploch v základní etapě a etapě č.2 alespoň z 66 %. Celkem se předpokládá v základní etapě s výstavbou cca 13 rodinných domů. V etapě č. 2 s výstavbou cca 2 rodinných domů. A v etapě č. 3 s výstavbou cca 5 rodinných domů. Celkem složka bydlení bude realizována výstavbou cca 20 rodinných domů.

5.2.7. Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly navrženy tak, aby: 1) plošně – přirozeně navázaly na stávající zastavěné území, nebo i vyplnily proluky v zastavěném území 2) prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce 3) z hlediska ochrany ZPF – došlo k záboru nejnižších tříd ochrany Ad. 3 ) Na správním území obce je navržen pouze jeden zábor ZPF s vyšší třídou ochrany (II) a to až ve třetí etapě. Vzhledem ke složité konfiguraci terénu a stanovenému záplavovému území v obci je nedostatek vhodných ploch pro plošný rozvoj. Plocha č. 4 je z územně technického hlediska kvalitní (vhodná svažitost, bezprostřední blízkost zastavěného uzemí) a proto je navrženy pro zábor. Zábor půdy s II. třídou ochrany je navržen touto plocho jen okrajově v malé části. V etapizaci je její zábor navržen jako poslední, po záboru všech ploch ostatních.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 67 z 79

Navržené řešení realizuje rozvoj funkční složky bydlení v obci výstavbou až 24 rodinných domů. V obci je v současné době žije celkem 451 obyvatel v celkem 100 trvale obydlených domů s celkově 161 bytovými jednotkami. Za posledních 20 resp. 30 let je v obci vystavěno zhruba 20 rodinných domů. Obec těží z dobré dopravní dostupnosti v železničním koridoru dálkové železniční přepravy. Z tohoto důvodu jsou v obci i pracovní příležitosti. Dá se předpokládat, že obec reálně využije navržené plochy pro výstavbu rodinných domů pro rozvoj složky bydlení v návrhovém období územního plánu.

5.2.8. Nároky ÚSES na ZPF V řešeném území nemají žádné prvky ÚSES nároky na vynětí ze ZPF.

5.3. ZÁBOR POZEMKŮ URČENÝCH PRO FUNKCI LESA ( PUPFL ) Územní plán navrhuje tyto zábory pozemků určených pro plnění funkce lesa. Č. pl. 10 13

Celkem

Účel záboru Výměra (ha) Jez - vodní 0,03 elektrárna Hráz – 0,02 celek 0,03 Suchého poldru

Zastavěné území částečně

č.p.

Kategorie lesa

186/2

Hospodářský

ne

335 336 334/2 349/2

Hospodářský

0,05 ha

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 68 z 79

6. SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADNĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Stanoviska dotčených orgánů uplatněná k návrhu ÚP Hoštejn ve fázi společného jednání: č.

Dotčený orgán, datum a č.j. 1.

2.

3.

4.

Ministerstvo životního prostředí, Odbor výkonu státní správy VIII Třída kosmonautů 10, 772 00 Olomouc 15.03.2010 16682/ENV/10, 463/570/10 Štos Ministerstvo životního prostředí, odbor ekologie krajiny a lesa Vršovická 65, 700 10 Praha10 16.04.2010 16683/ENV/10 Kender

Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, 110 15 Praha 1 03.03.2010 7319/2010/0510 0 Košatka Pozemkový fond ČR, územní pracoviště Šumperk Nemocniční 53, 787 85 Šumperk 24.02.2010 PFCR 093901/2010/63 /Tom Ing. Tomeček

Obsah stanoviska

Způsob řešení

 Za státní správu geologie sděluje, že se na katastrálním území obce nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin, na která by se z ust. horního zákona vztahovala územní ochrana. Z uvedeného důvodu nemá k předloženému návrhu připomínky.  Za úsek ochrany ZPF sděluje, že příslušných dotčeným orgánem na tomto úseku životního prostředí je orgán ochrany ZPF KrÚ. Pro úplnost však upozorňuje, že pokud je předmětem řešení požadavek na změnu funkčního využití na lokalitě o výměře nad 10 ha, je třeba postupovat dle čl. II. odst. 1 Metodického pokynu MŽP ČR OOLP/1067/96. V plném rozsahu přitom platí povinnosti pořizovatelů a projektantů ÚPD, které jsou jim stanoveny ust. § 5 odst. 1 zákona o ochraně ZPF.

Bere na vědomí.

 Předmětné území se nachází v ploše, která je ÚTP NR a R ÚSES ČR (MMR, MŽP, 1996) vymezena pro skladebnou část NR ÚSES, a to ochranné pásmo neregionálního biokoridoru K 92 s probíhající osou mezofilní bučinou a k vymezení je navrženo regionální biocentrum č. 353 – Hoštejn.

Nadregionální biokoridor K 92 nezasahuje do k.ú. Hoštejn, celé řešené území se však nachází v jeho ochranné zóně. Tato skutečnost je řešena podrobně ve výrokové části, v kapitole 5.2.2. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES. Vodní nádrž Hoštejn byla převzata z nadřazené ÚPD (ZÚR OK 2008) a je tedy pro návrh ÚPO Hoštejn závazná.

 Požaduje respektování této skutečnosti v územním plánu a zohlednění ochranných podmínek výše uvedených prvků tak, aby nedošlo k narušení jejich funkce. Zároveň nesouhlasí s vymezením a event. realizací vodní nádrže Hoštejn v prostoru na řece Březné, která je v zásadním rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny.  Neuplatňuje žádné připomínky, protože v k.ú. Hoštejn se nenachází výhradní ložiska nerostných surovin.

Nemá zásadních připomínek při dodržení následujících podmínek:  PF žádá obec Hoštejn, popřípadě investora stavební akce, při které dojde k záboru nebo dotčení pozemků ve správě Pozemkového fondu ČR (pozemky psané na listu vlastnictví státu – státní pozemky zařazené v zemědělském půdním fondu), aby toto předem projednal s Pozemkovým fondem ČR.  Žádá, aby při projednávání návrhu ÚPO Hoštejn byl dodržen zákon č. 334/92 Sb. a investor konkrétní akce se řídil zák. č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí s tím, že žádost jde nad rámec účelu územního plánu. Bude se jednat o řešení konkrétního záměru, které je upraveno jinými právními předpisy. Je respektováno.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 69 z 79

5.

6.

7.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Odbor odloučené prac. Šumperk Ostrčilova 4/2691, 702 17 Ostrava 10.03.2010 UZSVM/OSU/678 /2010-OSUM Božovská Danuše Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor ŽP a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 28.04.2010 KÚOK 19 058/10/137 RNDr. Buriánek

Nemá námitek.  V případě, že by mohlo dojít k záboru pozemků ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, žádá obec, popřípadě investora akce, aby s ním byla tato skutečnost předem projednána.

Krajský úřad Olomouckéh o kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 03.05.2013 KUOK 42429/2013 Ing. Hana Jiříčková

Ochrana zemědělského půdního fondu (RNDr. Buriánek):  V přímém rozporu s tvrzením zpracovatele je rozhodující část ploch určených k zastavění umístěna do otevřené krajiny, mimo proluky a prázdná místa v zastavěném území, přičemž významná část ploch nenavazuje na stávající zástavbu. Takto navržené řešení není zdůvodněno ani není vyhodnoceno ve srovnání s jiným možným řešením (§ 5 odst. 1 zákona). Největší souvislá plocha určená k zástavbě (2,92ha) není v textu „Vyhodnocení záborů ZPF (kap. 2.5) vůbec zmíněna. V kap. 1. 2. Vymezení zastavěného území‘ je bez zřejmé souvislosti popsán způsob, kterým bylo v roce 2007 vymezeno zastavěné území obce Malá Morava. Navrhované pořadí změn v území (kap. 2. 7.), které je jedním z úkolů a prostředků územního plánovaní, není zahrnuto v závazné části územního plánu.  Z předložené dokumentace není zřejmé, že při jejím zpracování a projednávání byly dodrženy postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu (3 vyhl. č. 13/1994 Sb.), že se zpracovatel řídil zásadami ochrany ZPF, jak mu to ukládá zákon a, že se pokusil zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Orgán ochrany ZPF proto s kladným projednáním územního plánu obce Hoštejn nesouhlasí. Ochrana přírody (RNDr. Kudýnová):  Grafické a textové zpracování územního systému ekologické stability krajiny (regionální prvky USES) neodpovídá jeho vymezení v nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje.

Nemá k návrhu ÚP Drozdov připomínky.

Vodoprávní úřad (Bc. J. Vích):  K předloženému UP nemáme připomínky. Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je UP Hoštejn zpracován ve vyhovujícím rozsahu. Státní správa lesů (Ing. Veselská):

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru, které je upraveno jinými právními předpisy.

Bere na vědomí.

Na základě tohoto stanoviska byla dokumentace upravena – byl přehodnocen rozsah navrhovaných záborů ZPF a nově vymezen ÚSES dle ZÚR OK. KUOKOŽPZ následně vydal nové kladné stanovisko pod č.j. KUOK 89192/2012 a doplňující stanovisko pod č.j. KUOK 93798/2012.

Na základě tohoto stanoviska byla dokumentace upravena – byl přehodnocen rozsah navrhovaných záborů ZPF a nově vymezen ÚSES dle ZÚR OK. KUOKOŽPZ následně vydal nové kladné stanovisko pod č.j. KUOK 89192/2012 a doplňující stanovisko pod č.j. KUOK 93798/2012. Bere na vědomí.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 70 z 79

8.

Krajský úřad Olomouckéh o kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 18.10.2012 KUOK 89192/2012 Ing. Hana Jiříčková

9.

Krajský úřad Olomouckéh o kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 05.11.2012 KUOK 93798/2012 RNDr. Buriánek

10.

Krajský úřad Olomouckéh o kraje, Odbor zdravotnictví Jeremenkova 40a, 79 11 Olomouc

 V textu územního plánu je uvedeno, že se zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa nenavrhuje, přitom je ale navržen zábor na lokalitách č. 11 a 14 a tyto plochy nejsou zakresleny v mapových podkladech. Dále dojde k dotčení lesních pozemků na lokalitě č. 13, suchý poldr (pozemky parc. č. 336 a 349/2, chybně uvedeno, že se jedná o trvalé travní porosty). Ochrana ovzduší (M.Kučera):  Předložená dokumentace nenavrhuje umístění konkrétního zdroje znečišťování ovzduší, vzhledem k této skutečnosti nemá orgán ochrany ovzduší zásadních připomínek.  Při zpracování územně plánovací dokumentace je nezbytné respektovat a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, uvedené v Integrovaném programu snižování emisí Olomouckého kraje a Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje Ochrana přírody (Ing. Tamara Kovaříková):  Bez připomínek. Ochrana ZPF ( RNDr. Michal Buriánek):  Úpravou byly z návrhu vypuštěny sporné plochy bydlení (3A, 3B, 4B, 5B), plocha 15 byla významně zmenšena a byla k ní připojena zbytková plocha ozn. 15 A. Plochy 1 a 2 původního návrhu byly nahrazeny vhodnějšími plochami, označenými opět jako plocha 1 a plocha 2. Požadavek na vymezení ploch pro bydlení byl zdůvodněn. S ohledem na zájmy ochrany ZPF jsou navrhovány přísnější regulativy pro postupné využití území.  Máme za to, že předložená dokumentace respektuje přiměřeným způsobem zásady ochrany ZPF a je v souladu s dříve dohodnutými podmínkami. Za předpokladu, že navržená etapizace bude schválena jako závazná, není ze strany orgánu ochrany ZPF k Návrhu územního plánu Hoštejn připomínek. Krajský úřad upozorňuje, že ostatní vyjádření za jednotlivé složky Odboru životního prostředí a zemědělství KÚOK uvedené ve stanovisku č.j. KUOK 19058/10/137 ze dne 28.04.2010 zůstávají nadále v platnosti.  Úpravou byly z návrhu vypuštěny sporné plochy bydlení (3A, 3B, 4B, 5B), plocha 15 byla významně zmenšena a logicky byla doplněna o menší zbytkovou plochu 15A. Plochy 1 a 2 původního návrhu byly nahrazeny vhodnějšími plochami, označenými opět jako plocha 1 a plocha 2. Požadavek na vymezení ploch pro bydlení byl zdůvodněn. Plochy vodní a vodohospodářské jsou nyní uváděny jako rezerva (pl. 11), případně byly z návrhu vypuštěny (pl. 12). S ohledem na zájmy ochrany ZPF byly navrženy přísnější regulativy pro postupné využití ploch ZPF.  Máme za to, že předložená dokumentace respektuje přiměřeným způsobem zásady ochrany ZPF a je v souladu s dříve dohodnutými podmínkami. K Návrhu územního plánu obce Hoštejn proto není ze strany orgánu ochrany ZPF připomínek.

V Odůvodnění ÚP, kap. 5.3 bylo doplněno vyhodnocení záborů PUPFL. Jedná se o plochy č. 10 (jez – vodní elektrárna) a 13 (suchý poldr). Bere na vědomí.

Nemá námitky.

Bere na vědomí.

Bude respektováno.

Bere na vědomí. Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

26.02.2010 KUOK 20728/210 O. Kalusová

11.

Městský úřad Zábřeh, Odbor správní, oddělení životního prostředí Masarykovo

Stanovisko vodoprávního úřadu:  Upozorňuje na tyto skutečnosti: 1. Vodoprávní úřad požaduje, aby zpracovatel respektoval platné právní předpisy ve vodním hospodářství. 2. Při zpracování návrhu změny územního plánu bude při řešení postupováno v souladu s aktualizovaným materiálem „Program rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje,“ (PRVKUc). 3. V předmětném návrhu změny územního plánu budou v

Bude respektováno. Bude respektováno.

Bude respektováno.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 71 z 79

nám. 6, 789 1 Zábřeh 22.03.2010 2010/593/ZPMUZB Ing. Knápek, Ing. Kamenec, Bc. Kropáčová, Šváb, DiS, Bc. Švéda

4.

souladu se skutečným stavem přehledně zakreslena, popsána a respektována ochranná pásma vodních zdrojů pokud se zájmového území dotýkají. Při zpracování návrhu územního plánu budou v souladu se skutečným stavem přehledně zakreslena, popsána a respektována schválená záplavová území VVT Moravská Sázava a Březná.

Při odvádění dešťových vod z navrhovaných lokalit vodoprávní úřad upozorňuje na ustanovení § 20 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 50 1/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a to:  stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno:  přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,  jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístěni zařízení k jejich zachyceni, nebo  není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. 6. Vodoprávní úřad doporučuje v návrhu územního plánu vymezit území pro možnou realizaci protierozních a protipovodňových opatření. Stanovisko orgánu ochrany přírody:  Návrh UFO Hoštejn není v rozporu se zájmy chráněnými zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Stanovisko orgánu státní správy lesů:  Návrhová lokalita 5B určená pro bydlení je umístěna ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních porostů na p.č 290, 296/3, 344, 346/6, 346/12, 347/7 v k.ú Hoštejn, proto v další etapě zpracování UPO je nutné respektovat ustanovení § 14 odst. 1 zákona Č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachováni lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější. Při vlastním umisťování staveb bude nutno respektovat ustanovení § 14 odst. 2 lesního zákona, kde je stanoveno, že dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných lesním zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Stanovisko z hlediska ochrany ZPF:  MěÚ Zábřeh, oddělení životního prostředí jako orgán ochrany zemědělského půdního fondu nemá námitek k návrhu územního plánu Obce Hoštejn. Stanovisko dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů v platném znění:  Orgán státní správy ochrany ovzduší Městského úřadu Zábřeh není dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění platných předpisů dotčeným orgánem státní správy ve věci územně plánovací dokumentace. Takové stanovisko dle § 17 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně ovzduší uplatňuje příslušný orgán - Ministerstvo životního prostředí ČR (43 písm. 1) výše citovaného zákona). Stanovisko z hlediska nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech):  Městský úřad Zábřeh, oddělení životního prostředí, jako 5.

V záplavovém území je vymezena zastavitelná plocha č. 15. Její vymezení bylo zkonzultováno s Povodím Moravy, které vydalo své vyjádření č.j. PMO15025/2014-203/Hoj ze dne 30.04.2014.

Bere na vědomí, řešení odvádění vod pro konkrétní stavební akci je řešeno jiným právním předpisem.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru, které je upraveno jinými právními předpisy.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 72 z 79

12.

Městský úřad Šumperk, Odbor výstavby, oddělení státní památkové péče Jesenická 31, 787 01 Šumperk 25.03.2010 MUSP 33548/2010 Naděžda Smyčková

13.

Krajská hygienická stanice územní pracoviště Šumperk Rooseveltova 11, 787 01 Šumperk 24.02.2010 M2SU398S/2010 RNDr. Přichystal

14.

Vojenská ubytovací a stavební správa Brno Svatoplukova 84, 662 10 Brno 15.04.2010 851/15750/2010 -1383 – ÚP-OL

15.

Státní plavební

příslušný orgán státní správy v oblasti nakládání s odpady nemá připomínek. Souhlasí s návrhem.  V řešeném území se nevyskytují památkové zóny nebo ochranná pásma památek ve smyslu zákona o státní památkové péči.  Pro dané území nejsou v současné době podány návrhy na prohlášení věci za nemovitou kulturní památku.  V řešeném území se nacházejí tyto kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek CR pod rejstříkovými čísly: k.ú. Hoštejn: - 26591/8-890 zřícenina hradu Hoštejn s památníkem dostavění dráhy, parc.č. 53/4, 349/1, 53/1, část 350 - 25708/8-891 kříž, parc.č. 47 - 37431/8-892 sousoší Nejsvětější Trojice, parc.č. 276/2  Pro návrh územního plánu obce Hoštejn navrhuje následující opatření: 1. V textové části — odůvodnění C. 1. 3. ochrana památek (str. 5 —6) bod a) — odstranit z textu nesmyslnou větu k popisu zbytku hradu s valy „Lidová architektura z roku 1851 s náspí a průčelím členěným maltovým štukem“ — text se pravděpodobně vkopíroval omylem. 2. Dle vyjádření odborné organizace bylo shledáno, že v k.ú. Hoštejn se nachází více objektů, které by měly být z pohledu zájmů památkové péče zachovány a chráněny na místě samém — jedná se o tzv. památná místa. Vedle uváděného farního kostela sv. Anny na parc.č. 43 navrhuje rozšířit výčet památných míst o kamenný kříž z roku 1792 na parc.č. 47, pomník obětem I. a II. sv.války na parc.č. 69, usedlost čp. 37 na parc.č. 16 ( pozn. je možné, že jejich počet není konečný a že některé z těchto památek nebyly při prohlídce zaznamenány). Tyto památná místa vyznačit i do grafické části samostatným logem pro památná místa. 3. Upozorňuje na nutnost respektování umístění kulturní památky sousoší Nejsvětější Trojice, neboť v jejím bezprostředním okolí jsou navržené plochy pro bydlení — lokalita 4A a 4B. V souladu s § 14 zákona o státní památkové péči nesmí být narušeno prostředí kulturní památky. Souhlasí s návrhem.

Vydává souhlasné stanovisko.  V řešeném území nejsou evidovány objekty a zařízení ve vlastnictví ČR – Ministerstva obrany, nezasahují zde ochranná pásma a zájmová území.  V souladu s § 175 zákona č. 183/2006 Sb. v tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I. II. III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení - výstavba vedení VN a VVN - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice…) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30m a více nad terénem - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) Nemá připomínek.  V projednávaném území není podle zákona o vnitrostátní

Bere na vědomí.

Bere na vědomí. Bere na vědomí.

Bere na vědomí. Bylo opraveno.

Vyznačení památných míst není závazným obsahem ÚPD. V Odůvodnění, v kap. 3.2.2 jsou tyto památky místního významu uvedeny obecně.

Bere na vědomí, toto však řeší vlastní návrh dokumentace zástavby dané lokality. Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bude respektováno.

Bere na vědomí.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 73 z 79

plavební správa, pobočka Přerov B. Němce 640, 750 00 Přerov

16.

17.

17.03.2010 302/PR/10 Mgr. Grepl ČR - Státní energetická inspekce, Územní inspektorát Olomouc Kosmonautů 10, 772 00 Olomouc 22.03.2010 249/10/71.104/Š t Ing. Štugel

Úřad pro civilní letectví, odb. řízení letového provozu a letišť, odd. letišť letiště Ruzyně, 160 08 Praha6 23.02.2010 1051-10-701 Ing. Hladký

plavbě č. 114/1995 Sb., v platném znění žádná sledovaná vodní cesta a ani zde nevede chráněná trasa průplavu D-O-L.

Souhlasí s řešením návrhu ÚPO Hoštejn.  Doporučuje aplikovat v regionu zásady stanovené Územní koncepcí Olomouckého kraje, která je ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů, součástí územně plánovací dokumentace s výjimkou technických řešení navrhujících umístění staveb a zařízení, tzn. Podporovat úspory energie, preferovat všechny typy obnovitelných zdrojů (zejména biomasu) a vytvářet územní předpoklady pro rozvoj a vyšší uplatnění obnovitelných zdrojů. Pro lokální zásobování teplem a elektřinou zvážit využití kombinované výroby elektřiny a tepla využívající spalování biomasy.  Tento záměr je v souladu s naplněním cílů státní energetické koncepce směřující k preferenci obnovitelných zdrojů energie, které lze dlouhodobě reprodukovat a jejichž používání přispěje k ochraně životního prostředí.  Z hlediska zájmů dle zákona č. 458/2000 sb., upozorňuje na „Přechodná ustanovení“ v § 98 odst. 2 a 3 tohoto zákona a z něho vyplývající povinnosti dodržování ochranných a bezpečnostních pásem stanovených podle dosavadních právních předpisů (ochranná a bezpečnostní pásma stanovená před účinností zákona č. 458/2010 Sb. se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona). V souladu s těmito ustanoveními je nutno stanovovat velikost prostoru vymezujícího ochranná pásma v elektroenergetice a bezpečnostní pásma plynových zařízení. Nemá připomínky.  Nepředpokládá ohrožení leteckého provozu.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 74 z 79

7. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 Vzhledem k tomu, že nebyl vznesen požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů Územního plánu Hoštejn na udržitelný rozvoj území, nebylo vydáno stanovisko krajského úřadu ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákona.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 75 z 79

8. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Nebylo vydáno stanovisko krajského úřadu ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákona, tudíž jej nebylo nutno zohledňovat.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 76 z 79

9. NÁLEŽITOSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYPLÝVAJÍCÍ ZE SPRÁVNÍHO ŘÁDU 9.1. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH Ve fázi společného jednání nebyly uplatněny námitky.

9.2. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Ve fázi společného jednání byly uplatněny tyto připomínky: č.

Organizace, datum

1.

ČD, a.s., Generální ředitelství, Odb. majetk. podnikání Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 03.03.2010 2849/2010 – O31 Malinová



SŽDC Státní organizace Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha 8 – Karlín 25.02.2010 10-OKS Ing. Thun Květoslav



2.

Obsah připomínky







Na k.ú. Hoštejn se nachází nemovitosti a zařízení ve vlastnictví subjektu České dráhy, a.s. Územím prochází dráha celostátní železniční tratě č. 270 Česká Třebová – Přerov – Bohumín. Tato trať je součástí II. železničního koridoru. Ochranné pásmo dráhy je dle zákona o drahách č. 266/119 Sb. v platném, znění 60 metrů od osy krajní koleje na obě strany. Připomíná, že v případné umístění jakékoliv zástavby v ochranném pásmu dráhy je možné jen se souhlasem speciálního stavebního úřadu, kterým je Drážní úřad, a že je nutné v tomto případě postupovat podle vyhlášky č. 177/1995Sb. o stavebním a technickém řádu drah v platné znění. Upozorňuje, že opatření sloužící k dosažení snížení hluku hradí stavebník. Řešeným katastrálním územím je vedena dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať Česká Třebová – Přerov č. 270. Tato trať je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20.12.1995 zařazena do kategorie drah celostátních. Je nutné respektovat stávající stav a ochranné pásmo dráhy, které je 60 m od osy krajní koleje. Do tohoto pásma nedoporučuje navrhovat objekty určené k bydlení.

Případnou novou výstavbu doporučuje situovat mimo ochranné pásmo dráhy, resp. ve vzdálenosti vyhovujících parametrů hlukových emisí a vibrací vznikajících železničním provozem. Upozorňuje na § 30 zákona č. 258/2000 Sb. – hluk a vibrace. SŽDC, s.o. nebude hradit případná protihluková opatření, na případné stížnosti plynoucí z provozu železniční dopravy a souvisejících činností nebude brán zřetel. Územní systém ekologické stability  V územním plánu je chybně vymezen regionální biokoridor RBK 13 — 15 propojující lokální biocentra LBC 13, 15, 18. Trasa tohoto biokoridoru je v rozporu s vymezením regionálních prvků USES schváleným Zásadami územního rozvoje (ZUR) Olomouckého kraje.  Protože je plán ÚSES nedílnou součástí závazné části územního plánu, požaduje provedení opravy odborně způsobilou osobou v souladu s ustanovením 4 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a 2 odst. 3 vyhlášky MŽP Č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zmíněného zákona a v souladu se ZUR Ol. kraje. Přírodní park Březná  Upozorňuje, že dle nařízení Okresního úřadu Šumperk č. 14/1997 (či. 3), kterým byl přírodní park zřízen, je změna využití ploch, zejména změna současného využití území, skladba a rozsah zemědělských pozemků směrem k méně 

3.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Lafayettova 13, 772 00 Olomouc 31.03.2010 242/OLM/2010 Hodulíková

Způsob řešení Bere na vědomí. Bude respektováno.

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru, které je upraveno jinými právními předpisy. Bere na vědomí.

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru, které je upraveno jinými právními předpisy. Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru, které je upraveno jinými právními předpisy.

Bylo opraveno.

Bylo respektováno.

Bude respektováno, dotčený orgán – Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 77 z 79

stabilním ekosystémům, umisťování a povolovaní nových staveb mimo zastavěné části obcí možná jen se souhlasem orgánu ochrany přírody, kterým je Krajský úřad Olomouckého kraje.  Vzhledem k tomu, že řešené území obce je součástí přírodního parku Březná, požadujeme stanovit v regulativech rámcové zásady pro zástavbu v rozvojových plochách a podmínky pro případné umisťování staveb ve volné krajině. Z tohoto důvodu doporučujeme posouzení ploch 3A, 3B. 4A, 4B, 5A, 5B, 6 nově navržených pro výstavbu rodinných domů a rekreaci na plochách dosud využívaných jako trvalý travní porost s ohledem na dochovaný krajinný ráz, především tradiční typ zástavby dle 12. Plocha č. 11 - jez  S vybudováním jezu požaduje zajištění průchodnosti vodního toku rybího přechodu. V této souvislosti bychom chtěli investora informovat, že tohoto opatření je možné do roku 2013 získat finanční prostředky programu životní prostředí, prioritní osy 6 — Zlepšování stavu přírody a informace poskytne Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Olomouc. Plochač.11,14  Upozorňuje na špatné číselné označení v mapových podkladech (nesoulad mezi mapovou a textovou částí). Plocha 13 — suchý poldr  Pozemek 349/2 je dle informací z katastru nemovitostí veden jako lesní pozemek. Upozorňuje, že v kapitole 3. Zábor lesních pozemků je uvedeno, že k záboru pozemku určeného pro plnění funkce lesa nedojde.



Ke stavbě je nutno doložit rozhodnutí orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku les a vodní tok.

prostředí a zemědělství byl rovněž obeslán, dne 28.04.2010 je vyjádřil pod č.j.: KÚOK 19 058/10/137, následně se vyjádřil pod č.j. KUOK 89192/2012. Plochy 3A, 3B, 4B, 5B byly z návrhu vypuštěny.

Bere na vědomí.

Bylo opraveno.

V Odůvodnění ÚP, kap. 5.3 bylo doplněno vyhodnocení záborů PUPFL. Jedná se o plochy č. 10 (jez – vodní elektrárna) a 13 (suchý poldr). Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru, které je upraveno jinými právními předpisy.

9.3. POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Práce na pořizování návrhu územního plánu Hoštejn byly zahájeny v roce 2002 rozhodnutím Zastupitelstva obce Hoštejn ze dne 15.11.2002. Zpracování a projednání návrhu územního plánu bylo provedeno dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v únoru 2004 až prosinci 2006. Projednaný návrh územního plánu byl předán dne 08.12.2006 nadřízenému orgánu územního plánování – Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje k vydání stanoviska dle ustanovení § 25, odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. K uvedenému návrhu územního plánu vydal nadřízený orgán dne 13.12.2006 pod č.j. KUOK/122365/2006-2/7129 negativní stanovisko z důvodu procesních nedostatků a nesouladu dokumentace s nadřazenou dokumentací – Územním plánem vyššího územního celku Jeseníky. Vzhledem k nabytí účinnosti nového stavebního zákona byl následně návrh územního plánu Hoštejn přepracován v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a souvisejícími předpisy, především vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Nový návrh územního plánu byl projednán dle § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. v dubnu 2010 až říjnu 2012. Na základě uplatněných stanovisek dotčených orgánů a připomínek dalších organizací byl návrh územního plánu upraven.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 78 z 79

__________________________________________________________________________ Použité zkratky v textu uvedeny abecedně: AV ČR ČHP ČOV ČR CHOPAV k.ú. KN MMR MŽP PHO PRVK PUPFL PÚR ČR RS s.ú. STG STL ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VDJ VDJ VKP VTL VZ ZPF ZÚR

Akademie věd České republiky číslo hydrologického pořadí čistírna odpadních vod Česká republika chráněné oblasti přirozené akumulace vod katastrální území katastr nemovitostí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo životního prostředí pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené pro funkci lesa Politika územního rozvoje České republiky regulační stanice správní území skupina typů geobiocénů středotlaký územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability územně technický podklad vodojem vodojem významný krajinný prvek vysokotlaký vodní zdroj zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje

__________________________________________________________________________

Přílohy: Povodí Moravy a.s., ing. Vl. Gimun: Posouzení výstavby rodinných domků v ZÚ Moravské Sázavy, k.ú. Hoštejn ( č.z. H-07/025 ), 8 stran.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 79 z 79

II. A. T E X T O V Á Č Á S T

Recommend Documents