TEX Text o TEXhui s CSTEXhemi Pokud čtenář tohoto listu hledá honem nějaké informace, jak by v letu napsal nějaký text v TEXhui, který potřebuje rychle odevzdat, bude asi nejlepší, když se rovnou poohlédne po nějaké sofistikované distribuci, třeba i s nějakým grafickým rozhraním. Abychom si rozuměli. . . Psaní v plainTEXhui je spíše delikátní záležitost. Představte si trochu kýčovitý obrázek, kdy z dřevěné škatulky vyndaváte pero, pak jej prohlédnete. . . Ehm, prosím oprostit se od představ prezidentských. . . pak natáhnete inkoust a uděláte zkusmo pár tahů; rukou přejedete čistý bílý list papíru a začínáte pomálu klást na papír písmenko po písmenku; jakmile jste se vším hotovi, ještě jednou papír přejedete dlaní a na konec vložíte svůj podpis. Pokud se vám tento postup zamlouvá a máte navíc i nějaké technické předpoklady, pak se vám bude nejspíš psaní v plainTEXhui líbit. Ačkoliv se do toho zpočátku nejspíš přidá i pár věcí, které vás budou pořádně štvát a nutit vás přemýšlet nad něčím jiným než jen samotným veledůležitým textem, který právě píšete. Pokud si vzpomínám, tak v mém případě takovým rozptylovačem byly hlavně speciální znaky, které jsem potřeboval pro psaní mírně technického textu.
A nyní mi na úvod dovolte krátké zamyšlení a prognózu. Je jaksi jasné, že ženy mají lepší předpoklady pro práci s TEXhemi. Neboť jak je známo, dělat současně víc věcí najednou, jim nečiní vůbec žádné problémy. Dá se tedy očekávat, že v brzké době se vedle rozšířeného pojmu TEXhmani budeme stále častěji setkávat také se slovem TEXhwomeni a v množném čísle zejména v kruzích mladých dívek TEXhladiesi. Tento masivní nárůst zájmu o TEX způsobí několik speciálních znaků h{{ „\ # ˜ ˆ $ & % / < <||> >ÿ }}i, které nějakým zvláštním způsobem začnou dráždit lidskou mysl natolik , že i známé editory jako M$World se budou muset vracet ke staré myšlence, formátovat text pomocí extra znaků a maker (ovšem bude to za příplatek). TEXhladiesi budou doslova šílet, jen aby si mohly posílat texty, ve kterých budou znaky s předřazeným zpětným lomítkem a curl braces. Proto vás zde hodlám se speciálními znaky už dnes trochu seznámit, abyste nezaspali dobu. Na závěr úvahy musím ještě dodat, že přidávání francouzského hLai před uvedená nová slova není vhodné už jen z toho důvodu, že by docházelo k různým nevhodným narážkám ze strany nestoudných kolegů. Tak se asi ani nedá očekávat, že by v budoucnu distribuce jako LaTEX mohla získat větší počet uživatelů; zajisté se zde uplatní lidská (až Puškinovská) hrdost.
1
Psaní v TEXhui pro zelenáče aneb než začnete něco vymýšlet
Skoro se stydím o tom psát. Zejména z toho důvodu, že do teď jsem tomu vlastně pořádně nerozuměl, a přitom je to taková základní věc. Výmluvu mám jen tu, že jsem toho zatím v TEXhui moc nenapsal. Začnu tedy tím hlavním: h\rm \it \sl \bf \tti jsou přepínače vytvořené makry, které nastavují (zapínají) fonty h\tenrm \tenit \tensl \tenbf \tentti. A k tomu také matematický font (viz přesnou definici \rm v TBN ve slovníku primitivů a maker). Předefinovat si uvedená makra fontem (např. \font\rm pbkl8z) není dobré; ačkoliv, pokud nepoužíváme matematický mód, nemusí to až tak vadit. Správně by ale mělo být \font\tenrm pbkl8z, abychom mohli používat přepínač \rm! Název \tenrm je to z toho důvodu, že většina fontů má základní velikost fontu 10 pt. Je to font, kterým se píše běžný text. Velikost je možné zvětšit nebo zmenšit pomocí at, například \font\tenrm pbkl8z at12pt. Tím se stává název lehce zavádějící. Je třeba nenechat se zmást a pohlížet na něj vždy jako na název základní velikosti fontu. A vzhledem k tomu, že některé velmi precizní fonty jako například CS (což je – krátce řečeno – věrně počeštěný Knuthův Computer Modern) mají font přímo navržený i ve velikostech jiných (8 9 12 aj.) nebudem se pozastavovat ani nad tím, že pod názvem h\ten. . .i, může být základní velikost 12 pt nebo jiná; což už bývá pro zelenáče hodně matoucí. Zkrátka je třeba na fonty s názvem h\ten. . .i pohlížet jako na fonty k psaní běžného textu, přičemž i základní velikost může být různá, podle toho, co nám konkrétní font umožní; nejčastěji jen těch 10 pt. Název h\ten. . .i bývá často první omyl, kdy při definici jiného názvu např. h\twelvermi, zelenáč kouká, že nefunguje přepínač \rm jak by si přál, načež začne vymýšlet něco jako \font\rm pbkl8z, čímž ale předefinuje makro, které nastavuje i font matematického módu, jak už bylo zmíněno. (No dobrá, asi vás napadne lepší příklad.) Hlavní pravidlo tedy zní: fonty textu patří pod názvy h\ten. . .i! V CSTEXhui je možné provést nastavení fontů najednou pro všechny řezy použitím příslušného makra. Takže například použijeme h\input ctimes i nebo h\input cs-poltai, aj. Pro výpis seznamu všech dostupných maker pro tato nastavení stačí napsat v příkazovém řádku tex cs-all. Jiný název, který se v plainTEXhui pro fonty vyskytuje je h\seven. . .i. Vše funguje obdobně pro základní velikosti fontu 7 pt, která se používá například pro indexy. Jen k těmto fontům už neexistují přepínače (makra), přičemž fonty vytvořené přímo v této velikosti jsou výsadou opět jen těch kvalitnějších fontů; u jiných je třeba zmenšovat ze základní velikosti 10 pt a výsledkem může být méně kvalitní font, než ten, který je pro danou velikost přímo navržený. Pokud se s horší kvalitou zmenšeného fontu nehodláme smířit, nechá se použít precizní font v malé velikosti z CM (CS); což je někdy dokonce po estetické stránce žádoucí, mít index jiným fontem. Pak jsou tu nadpisy, pro které už žádné pravidlo o názvu a přepínači nemáme. Můžeme si je tedy pojmenovat libovolně, například \font\headline csr17 at19pt. Kvalitní font bude mít určitě také řez ve větší velikosti; u CM (CS) najdeme třeba velikost 17 nebo extra velké písmo – font \csinch. U většiny volně dostupných fontů budeme muset písmo zvětšit ze základní velikosti 10 pt. – Tímto jsme u konce s částí, která je nezbytným minimem pro všechny zelenáče. Dále bude následovat část pojednávající o speciálních znacích. \#˜ ˆ$&%{//}<>
a jsou tu zas, mršky jedny neposlušné! — speciální znaky, pár méně speciálních nebo chybějících a do toho akcenty. A kdo si to snima nedá do pořádku, toho budou strašit a zlobit a dělat mu nepříjemné naschvály. Honem se tedy s nima pojďte spřátelit, ať už vás nezlobějí, potvory jedny.
Při psaní v plainTEXhui se nejspíše nevyhneme používání fontu strojopisu; to prostě ke psaní technických textů v plain(u) patří. Je to dáno tím, že některé znaky ve fontech podle Knuthova rozložení chybí h{\} <|>i a nachází se jen ve fontech strojopisu. Možná uznáte, že na tom vyřazení něco bude. Vedle chybějících jsou tu znaky h@ $ # &i, které mohou být pro technické účely moc ozdobné – zejména v kurzívě – a ty se mnohdy hodí také nahradit znaky z fontu strojopisu h@ $ # &i. A k tomu 2
by se mohlo také přičíst lomítko, které je v běžném CM (CS) fontu až moc dlouhé, třeba pro použití v tagu. Více se může hodit kratší, které opět najdeme ve fontu strojopisu h/ /i. Porovnejte sami ukázky, kdy první je vždy psána kompletně fontem CM (CS) a ve druhé jsou zmíněné znaky z fontu strojopisu: $foo; @array ;any subproces &; /; # comment $foo; @array ;any subproces &; /; # comment a v kurzívě je to ještě lepší: $foo; @array ;any subproces &; /; # comment $foo; @array ;any subproces &; /; # comment Zde se nám u CM (CS) projeví Knuthův žertík s $ibrou v kurzívě a také okrasný ampersand nám asi v tomto případě radost neudělá. Znaky tedy budeme nejspíš chtít používat vždy jen jako nepravou kurzívu. – Častější využití najde nepravá kurzíva v technickém textu, k tom speciální znaky ve strojopisu:
$foo; @array ;any subproces &; /; # comment Pokud font nepravou kurzívu nemá, pak si vystačíme s přemapováním h\let\sl=\iti; určitě to bude rychlejší než měnit \sl na \it v textu při změně fontu podle toho, jestli má či nemá nepravou kurzívu. Občas bude bude potřeba s nastavením fontu provést také nastavení fontu strojopisu \tentt případně i \tenitt a \tensltt, pro něž si dodefinujeme (v plain(u) nejsou), makra \itt a \sltt. Jak je vidět, může být s takovým ručním nastavením dost práce. Dále se k tomuto ještě vrátím, až budu popisovat svá nastavení a makra, kterými si snažím ulehčit práci. Jistě už si zelenáč všiml, že v některých případech lze psát v plainTEXhui před speciálními znaky zpětné lomítko. Vše je tedy podle zažitých konvencí, kdy speciální znaky jednoduše „eskejpujemeÿ, abychom zrušili jejich speciální význam. Je třeba si ale uvědomit, že zde se o žádné rušení extra významu speciálního znaku nejedná, ale jde o pouhopouhé makro, které vloží potřebný znak a případně provede i další nastavení. Pár takových jednoznakových maker, u kterých znak odpovídá speciálnímu znaku, už máme v plainTEXhui definovaných h\$ \# \& \% \ i. Jsou to makra pro znaky jiné kategorie než 12. (popsána jsou třeba v TBN na začátku Slovníku primitivů a maker plain(u). Vedle toho máme makra pro znaky, která Knuth z běžného fontu vytěsnil nebo jsou definována pro něco jiného; například h{% | }i pro vkládání závorek a svislítka v matematickém módu. A pak jsou tu znaky, pro které makra v plain(u) nejsou h< \ >i; ačkoliv v CSplain(u) máme makro \\ definované jako makro s parametrem, které odsekne pt kategorie 12 (např. \expandafter\\\the\dimen0 zbaví expandovanou hodnotu (z registru) písmen pt. Znaky ({ \ } < | >), které ve fontu nejsou reprezentují znaky jiné (– “ ˝ ¡ — ¿). Ty ale většinou psát nepotřebujeme. Pro zelenáče to může být šok, když se mu náhle v dokumentu objeví znak třeba převráceného otazníku, který ale v textu nikde nemá. Pak ho asi napadne vytvořit si makra, která ukazují na pozice znaků ve fontu, kde tyto znaky jsou. K tomu se hodí primitiv \char..., případně \chardef (pokud jde jen o namapovaní makra na pozici znaku). Také se nechá definovat jen samotný znak (tzv. aktivní znak – znak kategorie 13). To můžeme použít pro znaky, o kterých se domníváme, že k ničemu užitečnému neslouží. Já třeba ve svých nastaveních používám znak (|) pro vkládání mezery při korekci kurzívy. Vytvořit aktivní znaky pro větší menší a zřejmě i rovnítko nejde; alespoň se mi to nepovedlo. Vše nasvědčuje tomu, že znaky, které slouží jako operátory v podmínce h\ifnumi nemohou mít kategorii 13. Obecně platí, že s definicí aktivních znaků je třeba být velmi opatrný; více než u jednoznakových maker, ačkoliv i tam změna představuje velké riziko nekompatibility s cizími makry (jako u hesla – čím delší tím bezpečnejší). Zbývá už jen dát pozor na akcentová makra plainu h\ˆ \` \´ \¨ \¯ \˜ i. Ta použitá před znakem dělají diakritiku haˆ a` a´ a¨ a¯ ai ˜ (tzn. jedná se o makra s parametrem). Díky tomu je možné napsat nějaké slovo i v jiném jazyce bez nutnosti použít jiný font. Pokud chceme takový znak samotný, pak jej jednoduše
3
přidáme nad mezeru vytvořenou pomocí h\spacei nebo h\ i, případně makro h\emptyi nebo h{}i – což je stejné (za pravou závorku se v horizontálním módu vkládá vždy mezera). Předefinovat si akcentová makra není asi dobrý nápad, protože některá cizí makra s nimi mohou pracovat, napadá mě třeba řazení podle abecedy. Ačkoliv použít akcent je dnes – kdy existují fonty v mnoha jazycích – už asi trochu nevhodné řešení. Ta možnost tu ale je a pak můžete při svém psaní použít – třeba jako ¨ øo ˜ ¸ , bez nutnosti použít jiné fonty. Knuth ve své ukázce – že nějaká vzdálená galaxie se jmenuje O Nyní už zelenáč zná všechna tajemství a překvapení, která ho do teď uváděla nejspíš v úžas. Ještě by měl vědět, že strojopis z CM (CS) není jediný, který má všechny znaky včetně těch, které se Knuth rozhodl z fontu vystrnadit. Dále se tedy podíváme na další fonty.
Font Charter ma ´ (nepocˇesˇteˇny´) take´ vsˇechny znaky. A v tomto prˇ´pade ı ˇ se nejedna ´ o strojopis, takzˇe neˇktere´ znaky mohou vypadat le´pe (naprˇ´klad ı v neˇm najdeme delsˇ´ı znaky hveˇtsˇ´i ı hmensˇ´i ı nebo vı´ce ozdobne´ slozˇene´ za ´vorky. Nevy´hodou mu ˚ˇze by´t, ˇze v kurzı´veˇ jsou tyto znaky stejne´ (nemajı´ kurzı´vu). Existuje i pocˇesˇteˇny´ Charter podle rozlozˇenı´ hCSfontu ˚i, ktery´ uzˇ se drzˇ´ı Knuthova rozlozˇenı´ (znaky chybı´). – Jedna ´ se jen o virtua ´lnı´ font, ktery´ch uzˇ v CSTEXhui mnoho nenı´. Osobně mi přijde strojopis pro technické účely vhodnější a navíc má i složené závorky a operátory {větší} {menší} v kurzívě; v kurzívě je velmi zdobený jak bývá u CM zvykem. Oproti tomu Charter nevypadá tak spartánsky, jako klasický font strojopisu. Znaky hvětší i hmenší i jsou delší a nehodí se třeba pro psaní
( to bude lepší). Lomítka má o něco delší a tenčí. Občas se tedy hodí mix z obou fontů. A málem bych zapomněl na třetí font, který se také drží rozložení přesně podle ISO8859-2 (tj. má všechny znaky), tím je Cursor. Ten se nejspíš více uplatní pro bloky psané jako verbatim, ale i místa v textu může zpestřit, třeba pro psaní příkazů. Máme tedy tøi rodiny fontù (v nìkolika øezech), kde chybìjící znaky najdeme; kromì toho nìkteré i v symbolech a matematických fontech. Celkem zajímavì (nebo spí¹ zas trochu jinak) vypadá font Liberation Mono, který je volnì k dispozici na internetu a je zapotøebí jen vygenerovat metriku v patøièném rozlo¾ení. Já si ji nedávno neprozíravì vytvoøil v rozlo¾ení xl2 (ISO8859-2 s rozlo¾ením ve spodní èásti tabulky podle CM). Snad tedy nìkdy pøí¹tì, zatím je¹tì u mne potøeba po dal¹ím strojopisu nevznikla.
Každý font strojopisu vyžaduje nastavit také odpovídající velikost fontů u h\tt \itt \sltti; ta ale u některých fontů neodpovídá velikosti písmen fontu: některý font je ve stejné velikosti větší a jiný o něco menší. A už vůbec se nedá spoléhat na vrácenou velikost fontu, podle které bychom přesně nastavovali jiný font. Nyní už by měl mít zelanáč představu jak se v plainTEXhui píše a co to obnáší. A protože já – jakožto zelenáč – jsem si vytvořil také svá důmyslná makra a k nim neméně důmyslná nastavení – čtenář si jich už jistě ve zdrojovém souboru všiml – seznámím teď čtenáře s mým poměrně radikálním řešením.
Jak to dělám já aneb RMfont.tex
Uznávám, že předefinovat \/ (makro plainTEXhui) na | a použít \/ pro krátké lomítko je trochu vošajstlich: Nicméně touha psát krátké lomítko tímto způsobem zvítězila a svislítko pro doplnění kernu se mi zdá pro dodání mezery v textu estetičtější. Alespoň do doby, než narazím na nějaký problém. Možná kroutíte hlavou. Jenže to není vše. . . Také jsem si dovolil předefinovat přepínače \rm \it \sl a definoval nový přepínač \sla, což je v podstatě \sl s malou inteligencí, kdy se při nastaveném fontu, který nemá nepravou kurzívu použije \it. (Písmenko hai má znamenat adaptive).
4
Dále zástup změn pokračuje předefinováním či dodefinováním řady maker, které tvoří příslušný speciální znak h\\ \# \{ \} \$ \& \% \/ \| \@ \( \) \<>i. A tanec pokračoval i v definování aktivních znaků, takže svislítko nyní funguje místo h\/i, jak už bylo zmíněno. Všechna tato makra používají znaky ze strojopisu z fontu CS nebo Charter, případně z fontu symbolů (pro hi). Navíc se snaží být trochu inteligentní a nastavují velikost těchto fontů podle aktuální velikosti, která se dá upravit koeficientem nebo zadat fixní. K tomu slouží registr h\sktt={}i. Ještě zde zmíním, že tato důmyslná makra mají pár důmyslných přepínačů. Jsou to: \sttoff \stton \sttswapchr . První zapříčiní, že se znaky budou brát z aktuálního fontu (připomínám,
že jsou tam nevyhovující nebo zcela jiné znaky). Druhý přepínač uvede vše opět do pořádku. A třetí přepínač je obzvlášť důmyslný: prohodí font z CS strojopisu za Charter. Takže třeba použití složených závorek h\it\sttswapchr\{nějaký text\}i a výsledek bude {nějaký text}. Protože složené závorky používám z fontu Charter, který je ale nemá v kurzívě, fonty prohodím a závorky se použijí ze strojopisu CS fontu, který je v kurzívě má.Pro nastavení řezu fungují běžné přepínače h\rm \it \sli, které si vyžádaly lehkou modifikaci; což mi přijde vhodnější, než používat další přepínače. (Počáteční písmeno hsi na začátku maker znamená Special characters.)
Po tom všem, co jsem plainTEXhui provedl už řada čtenářů asi přestala číst. A dobře udělali, protože ještě mne napadlo vytvořit jakýsi zásobník pro několik často používaných fontů. Fonty v něm nazývám béčkovými; přičemž ten hlavní pro text používaný font považuji za áčkový. V mém případě jsou v zásobníku tři fonty strojopisu: klasický z CS, Cursor a Liberation Mono. Definované přepínače pro ně jsou h\tt \itt \sltti. Prvního jsem se zatím ani nedotk, je to původní makro plain(u). Ostatní jsou nově vytvořená makra. Velikost fontu se nastavuje pro celý zásobník a to buď násobitel aktuálního fontu nebo absolutní velikostí.h\Bfonts{name}{size pt or multipl}i. Takže lze psát: abc {textík v aktuálním fontu svorky charter} asdf abc {textík ve strojopisu (kurzíva) svorky \itt} asdf. abc {textík v cursoru (kurzíva) svorky z charter} asdf abc {textík v liberationmono svorky z charter nejsou sklonìné} asdf abc
{textík v cursoru 7pt skloněné svorky z \itt}
asdf
Pozor na zadávání reletivní velikosti, až tak inteligentní makra nejsou. Navíc přečtená hodnota velikosti aktuálního fontu neodpovídá vždy té, která byla nastavena (důvod neznám): abc {textík v cursoru (vše v aktuální velikosti fontu)} asdf abc {textík v cursoru} asdf
v cursoru} asdf abc {textík v cursoru} asdf
abc {textík
Tak to je vše! Hurááá! Už píšu všechny znaky co mám na klávesnici a nepotřebuji k tomu víc než jen zpětné lomítko. Přičemž si nejčastěji vystačím jen s běžnými přepínači řezu fontů (no dobrá, trochu jsem je předefinoval;) a k tomu jsem si makrem \sla konečně vyřešil svů problém s přepínáním mezi fonty CSTEX(u), které nepravou kurzívu vůbec nemají. A třešínka nakonec – mé vlastní hezké stupně ◦C. Kroužek je v utf8 dvoubajtový znak a nedá se proto definovat jako aktivní znak. Kroužek ◦ tedy zadáváme makrem \◦. Pokud bychom trvali na psaní kroužku přímo (bez zpětného lomítka takto ◦C), lze to provést namapováním makra na vstupu pomocí primitivu: \mubyte \anymacro
ˆˆc2ˆˆb0\endmubyte 5
Ovšem za předpokladu, že distribuce má rozšíření encTEX. A nyní, po té, co jsem vám pøedvedl svùj stávající upravený TEX, ve kterém pí¹i tento dokument, je èas opìt se vrátit zpìt k do¹kolení zelenáèù. U¾ toho zbývá jen málo.
Další makra pro různé speciální znaky a symboly
V souboru {chars-8z.tex} jsou makra pro celou řadu znaků, které na klávesnici chybí. Tento soubor se automaticky nahraje, pokud se nestavuje font makrem z balíčku CSTEX(u). Pokud nastavujeme font klasickým způsobem, bude asi často žádoucí tento soubor do našeho dokumentu vložit. Některá makra – jako například francouzské (dvojité) uvozovky – jsou přímo součástí csplainu, a tudíž pro ně soubor nepotřebujeme. V souboru jsou dále namapované některé znaky v unicode na klávesy, které se objevují na novějších klávesnicích; čehož lze ale využít jen v CSTEX(u), který používá pro vícebajtové vstupní kódování v utf8 patch encTEX. Ještě nejsme hotovi
Nyní máme textík napsaný i se všemi znaky, které jsme tam potřebovali mít. Zbývá maličkost – nastavit na začátku české dělení slov příkazem \chyph a zakázat zlom řádku v případech, kdy by na konci řádku zůstalo osamocené písmeno. Pomůžeme si utilitkou hvlna i, která dosadí před tyto spojky, předložky aj. znak nezalomitelné mezery – tildu ~. U speciálních (a dalších) přidáme vlnku sami, podle toho, kde se nám to bude hodit; aby nám na konci řádku nezůstal například osamělý znak $. Pro obyčejný znak vlnky je v plainTEX(u) makro, takže ji píšeme, jak jsme zvyklí \˜ Vlnka se ale umístí nad následující znak ˜takto: je to akcent. Musíme tedy vložit mezeru, jak už bylo vysvětleno. Nechcete si to rozmyslet?
To už je ale opravdu vše. Pokud se to někomu nelíbí, pak pro něj CSTEX nebude dobrá volba, protože všechny fonty, které v CSTEX(u) máme, se drží Knuthova rozložení. Fonty T1 (Cork) (a zřejmě i jiné) tuto původní ideu nedrží a tudíž na zmíněné chybějící znaky uživatel nenarazí a nemusí je tedy řešit. – Se speciálními znaky se ale stejně bude muset uživatel nějak vypořádat. Jen upozorňuji, že CSTEX umí načíst i fonty T1, což je ale už jaksi odklon od původní myšlenky, se kterou CSTEX vznikl. No a už jen, že v CSTEX(u) jsou také makra, která umožňují psát azbukou. Piďi miňi typo a pdfTEX
U pdfTEX(u) se nechají také využít mikrotypografická rozšíření. Dobře vypadá vysazení nebo předsazení interpunkčních znaků a pomlček: vytváří text zarovnanější. Viz TPP kap. 11.10.
Font Boisik Uznávám, ¾e
Boisik je font trochu netechnický. Navíc je to font vytvoøený v METAFONT(u) a je Boisik koneènì dal
jen v Type3 (bitmapový). Mnì se ale docela líbí, tak jej sem dávám. A navíc mi
prohlédnou rùznou kvalitu prohlí¾eèù pøi zobrazení Type3 fontu; aèkoliv se uvádí, ¾e Type3 u¾ by mìly v¹echny epdfview
pdf
prohlí¾eèe zvládat. | ®el, na mém poèítaèi není výsledek v prohlí¾eèi
(knihovna
poppler 0.29)
moc dobrý. Zcela ¹patnì zobrazuje program
spí¹, ¾e je chyba ve fontu. Výstup v
PostScriptu
zobrazený prohlí¾eèem
gv
xdvi;
xpdf
ani
ale vypadá to
vypadá podstatnì lépe.
Tak to jen naokraj ke kvalitì prohlí¾eèù, které jsem doteï nevìnoval témìø ¾ádnou pozornost, a¾ zde vidím rozdíly. K tomu také poznatek, ¾e kvalita fontù mù¾e být rùzná: od tancujících písmenek pøes ¹patné mezery a¾ po chybìjící èásti znaku.
Zjara 2016 napsal
