NEPROŠLAPANOU cestou
NEPROŠLAPANOU CESTOU
!"#$ "%
PÁR SLOV ÚVODEM
Cht la bych všem tená m této malé publikace íci, že po své ticetileté práci zdravotní a ženské sestry, jsem se po listopadu 1989, hned na jae 1990, zam ila na problematiku sociální pée, pedevším na poteby a podporu zdravotn postižených spoluoban , senior a dalších znevýhodn ných skupin obyvatel. Za svoji dlouholetou praxi se zdravotn postiženými, jsem se mnohokrát pesv dila o tom, že sociální pro blémy vypadají asto zcela jinak, když se o nich lovk dozvídá napíklad z novin i jinak zprostedkovan , než když se s nimi dostává do pímého kontaktu a snaží se v rámci svých sil a možností pomáhat je ešit. Proto, tak jako dosud, chci i nadále usilovat o to, aby se sociální pée pro potebné nadále rozvíjela a zlepšovala. Již od svého profesního mládí jsem si zvykla dívat na svt a život v n m spíše z pohledu t ch slabších, nemocných, handicapovaných, potebných i mén (ne z vlastní viny) úspšných. Jejich úhel pohledu na všechno je totiž zásadn odlišný od pohledu tch mladých, zdravých a úspšných, kteí si bohužel vtšinou nepipouštjí, že by se vinou r zných okolností do té prvn jmenované
skupiny mohli dostat. M j pohled a postoje jsou proto spíše tolerantní a solidární s t mi prvními. Záv rem svého úvodu si proto dovolím citovat slova již nežijícího filmového dokumentaristy a amatérského filozofa (jak on sám sebe nazval) Jana Špáty: „I proti nespravedlnosti sv ta stále bojují zapálení v rozv sti, kteí nám tvrdí, že pravda vít zí, láska že hory penáší a kdo šetí, že má za ti. Stále si neradi pipouštíme, že už nespravedliv vybaveni picházíme na sv t a další nespravedlnosti, díky této výbav b hem života produkujeme. To, že se n kdo narodí mén chytrý, mén hezký, netalentovaný, nemocný i zdravotn postižený je stejná nespravedlnost jako chodit po sv t coby inteligentní, zdravý a úsp šný krasavec. Nemám rád e i úspšných a bohatých, že pece každý máme stejné možnosti. Nemáme. Jsem-li nespravedliv obdaen talentem, intelektem, dychtivostí, posedlostí poznávat a s radostí pracovat, mám povinnost starat se o ty, kteí nespravedliv tyto dary nedostali. Ne každý z nás má št de nad leno. Nejbohatší muž sv ta, Bill Gates, zdá se, to pochopil“. On k t m bohatým, zdravým a úsp šným ekl: „za nejvtší úspch považuji, když zmníte jednomu lovku život“. S t mito slovy mi nezbývá než souhlasit a íci, že mn , se sdružením „Hnutí Humanitární Pomoci“, se podailo zm nit život k lepšímu ne jednomu, ale n kolika desítkám lidí. Jana Kratochvílová 5
JAK TO VŠECHNO ZA ALO
OD ZALOŽENÍ SDRUŽENÍ PO ZA ÁTEK BUDOVÁNÍ DOMOVA OLGA (B EZEN 1990 – JARO 2002)
S manželem jsme se za totality politicky neangažovali. Velmi brzy po 17. listopadu 1989 jsme však cht li d lat n co pro spole enské zm ny, které v tšina z nás o ekávala. Ale po kratším angažmá v Ob anském fóru jsme si p iznali, že naše místo bude spíše n kde jinde. Hned jsme ale nev d li kde. Impuls p išel v únoru 1990 kdy se v médiích objevila zpráva o založení Výboru dobré v le – Nadace Olgy Havlové v Praze. A protože všechno souvisí se vším (i v této kníže ce), tak i ona dostala podn t k tomuto svému kroku. V únoru 1990 byla se svým manželem, prezidentem Václavem Havlem, na oficiální návšt v Kanady. Tam na setkání s eskoslovenskými krajany mluvila o tom, jak bolševici zni ili eskoslovenské zdravotnictví. Poté za ní p išel, se svojí manželkou Olgou na setkání p ítomný, pan Ing. A. K. Velan a nabídl jí 100 000 dolar pro D tskou nemocnici v Brn . Tato událost zp sobila, že ji velmi brzy napadla myšlenka, že když své peníze v noval tento echokana an, že by z ejm byli ochotni dát i jiní. Rozhodla se tedy, že to zkusí a ihned po návratu do vlasti Výbor dobré v le založila. Já, když jsem se dozv d la, že byl založen VDV, jsem dala v Blansku dohromady malou skupinku lidí, kte í byli ochotni vyvíjet v regionu innost, která by bez nároku na odm nu p inášela pomoc zdravotn postiženým lidem. Založili jsme tedy v b eznu 1990 ob anské sdružení, tehdy se mnou celkem 5 lidí, a zapo ali svoji innost. Vybrali jsme název Hnutí Humanitární Pomoci (HHP). Zakládající lenové m zvolili za p edsedkyni, což mám na svých bedrech dodnes. Na to jsme se rozjeli do Prahy p ihlásit se na Výbor dobré v le, a tam nám bylo doporu eno abychom pracovali nikoliv jako jejich odnož, ale jako samostatná skupina s nimi spolupracující. Oni že nám budou d lat jakéhosi morálního garanta. Jak šel as n kte í lidé odešli, jiní zase p išli. Zpo átku jsme se snažili pomáhat všem postiženým, kte í se na nás obrátili, ale nakonec bylo rozhodnuto soust edit naši innost na pot eby dosp lých spoluob an s r zným stupn m mentálního postižení. Nejprve m lo sdružení jednu malou kancelá , ale s tímto rozhodnutím bylo jasné, že bude pot eba n jakého objektu kde by se pomoc pro tyto lidi mohla poskytovat osm hodin denn . Prost tak jako když dosp lí lidé chodí do zam stnání. A tady o dosp lé lidi šlo, by jaksi jiné, ale rozhodn ne horší. V záv ru této ásti mého vzpomínání si dovolím uvést, jak si vzpomínám, n které významn jší akce naší tehdejší innosti. V lét 1990 pobývala na ozdravném pobytu v Rájci-Jest ebí (8 km od Blanska) skupina d tí z Ukrajiny, z ernobylské oblasti. Zvažovali jsme ím bychom jim tento pobyt zde mohli vylepšit i doplnit. Zjistili jsme, že všechno pot ebné m li,
6
ale že dostali zoufale malé kapesné, které nemohlo sta it ani na každodenní zmrzlinu i jinou sladkost. A na zakoupení n jakého, by levného, dárku pro své blízké doma už v bec ne. A tak jsme obcházeli r zné instituce v centru našeho m sta, vysv tlovali (rozdávali jsme i letá ky) a vybírali korunky pro ty d ti. Skoro všude jsme se setkali s pochopením, jen na jednom míst to bylo odmítnuto s tím, že by bylo lépe koupit a dát jim ru níky. Nakonec jsme ukrajinské d ti navštívili a peníze jim rozd lili. Byly velmi p ekvapené, z ejm se s n ím takovým ješt nikdy nesetkaly. V ervnu 1991 jsme zorganizovali koncert pro handicapované blanenského okresu ve slavném kostele ve K tinách, který stav l Santini. P ed Vánocemi 1991 jsme uspo ádali váno ní koncert pro zdravotn postiže né z Blanska a okolí v blanenském d ev ném kostelíku C H. Všichni postižení (i jejich doprovázející blízcí) byli velmi šastni, že si na n n kdo vzpomn l. Pro jednu vozí ká ku z Adamova jsme získali, ve spolupráci s Dámským odborem SSK Toronto (bude e pozd ji), kvalitní invalidní vozík. Jeho cena tehdy byla 10 000 K . Jednomu vozí ká i z Blanska jsme taktéž pomohli získat invalidní vozík a navíc jsme mu poskytli 20 000 K , zbytek ástky která mu chyb la, na zakoupení osobního automobilu, který nutn pot eboval. Z mnoha našich cest v této dob si p ipomínám, že jsme ob as jezdili do Prahy na VDV pro r zné pom cky, které pak dostávali v našem regionu etní zdravotn postižení. Zahrani ní cesty byly dv . Ta první do rakouského Retzu v roce 1991 na návšt vu charitního ústavu pro dosp lé mentáln postižené muže, kde jsme byli velmi p ekvapeni demokratickým p ístupem k jeho obyvatel m. Druhá cesta byla v roce 1992 do italského Roveretta, kde jsme navštívili chrán né dílny Cooperativa ITER. Tamní p ístup se nám také líbil i když na naše pom ry byl snad až p íliš uvoln ný. Inu, jiná zem , jiný mrav a jiná kultura. Jinak jsme hodn pomáhali zdravotn postiženým radami, zjišováním r zných p edpis a na ízení týkajících se jejich problém . Také jsme jim pomáhali p i jednání na ú adech nebo jsme, na požádání, jednali p ímo za n , navšt vovali jsme je doma apod. D lali jsme i sbírku šatstva, knih, shán li r zné zdravotní a ortopedické pom cky atd. atd. Pomalu se blížilo jaro 1992 a za ínalo naše usilování o zbudování denního stacioná e.
7
DOMOV CARITAS – BUDOVÁNÍ
Na ja e 1992 jedna lenka HHP nám vypráv la, že chodí v Blansku po ul. L. Janáka, kde je prázdný objekt bývalých jeslí, které byly zrušeny. Pak se tam prodávaly koberce, ale nájemce tam netopil a objekt chátral. Tak jsme se rozhodli m sto Blansko o tento objekt požádat za symbolický pronájem s cílem vybudovat v n m denní stacioná pro zdravotn postižené spoluobany. Žádost šla na jednání m stského Zastupitelstva. Tam jsem zastupitele seznámila s naším zám rem. Krom nás tam byli další zájemci. Slyšeli jsme o zám ru vybudovat tam fitness centrum, privátní gynekologii aj. V rozprav jeden zastupitel se vyjád il, že tento zám r podporuje, ale že v tomto objektu to vhodné není, protože nedaleko se nachází restaurace. Že totiž když budou opilí hosté odcházet, že by mohli nevhodn na zdravotn postižené pok ikovat. Když došlo na hlasování o nás, bylo to 50 na 50. Zmín ný zastupitel m l však ruku dole. Následovala chvíle nap tí v tichu a nakonec on pomalu zvedl ruku PRO. Tak jsme usp li práv o tento jeden jeho hlas. Po tomto rozhodnutí zastupitel nám bylo jasné, že „bez ztráty kytiky“ už by nebylo cesty zpátky, že to zkrátka p estává být legrace. Zaaly se vy izovat nezbytné administrativní záležitosti a nechal se zpracovat projekt. My jsme zatím s manželem sedávali na zahrad p ed budoucím stacioná em, jsme p emýšleli a sp ádali plány do budoucna. Nyní p idám jednu veselou historku. Protože jsme objekt v jeho p vodním stavu cht li fotograficky zdokumentovat, musel manžel na jedn ch dve ích zvení zlikvidovat sklen ným st epem jeden vulgární, velmi rozší ený obrázek, aby na fotografii nemusel být. Vždycky jsme si pak d lali legraci, že p estavba objektu zaínala práv touto prací. V íjnu 1992 zaaly stavební práce. Zkušenosti jsme žádné nem li, urený stavební dozor byl nic moc a firma nesolidní. Její majitel cht l stále jen peníze a odvedená práce se nám nezdála adekvátní. Hodn jsem se pro to natrápila. Také jsem brzy p išla na to, že budu-li nadále chodit do svého zam stnání zdravotní sestry a p itom mít na krku tuhle stavbu, že to prost nep jde. S manželem, který byl léka jsme se dohodli, že dám výpov a z stanu bez p íjmu. V d li jsme, že to ale bude t žké, protože dva dospívající syny jsme m li na studiích. Nebyla to lehká doba, ale mohla jsem se naplno v novat p estavb . Našt stí to trvalo jen t i m síce, pak jsem se stala zam stnankyní sdružení, i když jen s minimálním pla tem. Nakonec, p ed otev ením stacioná e, ze svého místa zam stnance Nemocnice odešel i manžel a od té doby pracujeme v Domov OLGA oba. Problém bylo velmi mnoho, spíše p ibývaly než naopak, manžel m v tom necht l nechat samotnou, a tak se zp t už ke své profesi nevrátil. Vím, že ho to n kdy trápilo, ale dnes vím, že toho nelituje, a že naši práci považuje za smysluplnou. Ale zp t k p estavb . Protože stavební firm to šlo jak se íká „jak psovi pastva“, rozhodli 8
jsme ji p itlait tím, že stanovíme pevný termín otev ení stacioná e. ekli jsme, že to bude 1. ervna 1993. Nakonec to sice bylo až 17. ervna, ale bylo to. Provoz byl zahájen, p išli klienti se svými rodii a p íbuznými, ale provozní patro objektu hotové nebylo, to se dodlávalo ješt pak za provozu. Co všechno jsme museli dlat! Vzpomínám si, že jsme bhem p estavby museli v objektu také spávat na karimatkách na betonu, protože kv li schnutí materiálu se nemohly zav ít dve e ani okna a my jsme mli obavy, aby dosavadní práci njaký vandal nepoškodil. A financování p estavby? To bylo velmi dobrodružné. Když zaínala p estavba, mlo sdružení na svém kont jen 50 000 K. A další p ísliby? Pokud v bec njaké byly, tak velmi neurité. Nikdy jsem prost nevdla jestli peníze na pokraování projektu budou nebo ne. Nakonec se mi to ale vždycky njak poda ilo. Lidé, se kterými jsem tehdy spolupracovala, mn však naprosto v ili, když u m vidli vytrvalost a víru, že se dílo poda í dokonit. Nakonec p ed otev ením m Správní rada HHP jmenovala editelkou stacioná e. Jedna d ležitá etapa byla za námi, ale našt stí jsme nev d li, co všechno na nás bude ekat ješt dál. Tžkosti, které mly p ijít, jsme v bec netušili. Ony naštstí chodily postupn za sebou, takže se to dalo p ežít a zvládnout. Kdybychom tušili co všechno nás bude ekat, asi bychom do toho nešli. V samotné práci s našimi postiženými to zpoátku také jednoduché nebylo, nebo jsme o ní mno ho nevdli a museli jsme se uit za pochodu. P ijali jsme nkolik zamstnanc a jelo se. Dnes je již situace jiná. Jsou známy zkušenosti ze zahranií a u nás už jsou vzdlaní odborníci v této oblasti. Také je dostupná i odborná literatura Víme ale již dávno, že na tuto práci bu nkdo má nebo nemá. Druhý p ípad však není žádná ostuda. Kdo má a má-li k tomu i vzdlání, m že být dobrým v této práci. A tak zaal každodenní život v Domov CARITAS. Pro Caritas? Název byl náhodn vybrán jako pracovní a doasný. Jak je však známo vci doasné trvají kolikrát i mnoho let a tak tomu bylo i v tomto p ípad. Zmnili jsme jej až v r. 1999. Ale o tom pozdji.
DOMOV CARITAS – OTEV ENÍ A PROVOZ
1993 A tak jsme 17. ervna Domov CARITAS slavnostn otev eli. Dostavili se nastávající jeho klienti, jejich blízcí, starosta MÚ Blansko, zástupce Hospodá ské komory okresu Blansko a z Prahy p ijela zástupkyn RHS ( eskoslovenské rady pro humanitární spolupráci), paní PhDr. Ji ina Hanušová (viz Inspirativní setká ní). Blanenská Spolenost pro Moravský Kras zap jila od Skalního mlýna sv j ekovláek a ten vozil klienty a jejich rodie po Blansku, a když jeli kolem nkteré z firem, která podpo ila vznik stacioná e, tak vydatn zvonili na velký zvonec na 9
lokomotiv a volali „d kujeme“. V dome ku (jak jsme mu pak za ali íkat) jsem všechny, spole n se svým manželem Jaromírem, pivítala a pod kovala všem, kteí tento projekt podpoili. Oficiální hosté a i n kteí z rodi nešetili slovy uznání nad vykonaným dílem. Paní Jiinka Hanušová po svém návratu do Prahy napsala scéná o našem zaízení a za átkem podzimu se sem vrátila se štábem eské tele vize a nato ili dokument o Domovu CARITAS, který T1 vysílala a reprízovala v poadu „Klí “. P i otev ení vystoupil i malý p vecký sbor a v premiée zazpíval nový text na Verdiho slavný sbor žid z opery Nabucco. Dovolím si stru n uvést jak tento nový text vznikl.
Jako nastávající klient stacioná e bylo p ihlášeno jedno mentáln postižené d ve, které v té dob milovalo operu Nabucco, protože na n m s tatínkem opa kovan byla. Manžel si tenkrát ekl, že by bylo hezké a jaksi i symbolické, kdyby tato píse p i zahájení stacionární pée o dosp lé lidi s mentálním postižením zazn la. Jenže eský text z opery se mu n jak pro tuto p íležitost nezamlouval.
Zavolal proto do Brna texta ce paní R žen Syp nové, o které v d l, že píše texty a ekl jí o jde. Ona mu tenkrát do telefonu ekla: „…ale to víte, že to pro vás napíšu. Já totiž Pánu Bohu n co dlužím. Byla jsem vážn nemocná a uzdravila
jsem se. Napíšu to tedy jako své pod kování Pánu Bohu“. (Paní R ženka, jak jsme jí všichni íkávali, zem ela v r. 2005) Den p ed otev ením manželovi text do telefonu nadiktovala a druhý den jej zpíval malý p vecký sbor. Název nového textu
je „V le Tvá d j se dál“. Paní R ženka manželovi napsala: „p eju Vám a Vaší
paní hodn úsp ch , pevné zdraví a d v ru v Boží proz etelnost, která vždycky vyjde vst íc doufajícím – a hledajícím“. Od té doby se tato píse u nás v Domov vždy zpívá p i slavnostních p íležitostech a význaných návšt vách.
Následující den už za al zcela b žný denní provoz. Nastala doba sbírání zkušeností, drobných úsp ch (u mentáln postižených picházejí vždy pomalu a za ydelší dobu), ale i omyl . Ty jsme si nikdy nezakrývali a snažili jsme se je vždy co nejdíve napravovat. Snadné to ale nebylo. Nicmén tato nová práce nás smyslupln napl ovala a to bylo ze všeho nejd ležit jší. N kteí rodi e svého potomka do stacionáe ráno pivedli a odpoledne si zas pro n j pišli, n kteí klienti chodili i jezdili veejným dopravním prostedkem sami a n které jsme vozili my. M li jsme tenkrát stai kou škodovku stop tku, kterou nám, v podstat jako vyazovanou, v noval Okresní úad. Ráno jsme krom jiných s ním piváželi a odpoledne zas odváželi dom i jednu prakticky nepohyblivou vozí káku.
Na podzim jsme zažili velmi zvláštní p íhodu, jejíž po átek se odvíjel od jara t. r. Tenkrát pi shán ní pen z na rekonstrukci budovy jsme vydali malý plakát na kterém 10
byl nápis Víte co je v Blansku nového? Staví se DOMOV CARITAS! No a dál na n m byl popis probíhajícího projektu se žádostí o písp vek. Kam všude se tento plakátek dostal to dnes už samozejm nevíme. No ale práv o tomto jaru se jednoho dne obje vili u nás dva lidé a paní ekla lámanou eštinou: „víte co v Blansku nového? “. Tehdy už m l pražský Výbor dobré vle svoje pobo ky v rzných zemích Evropy i v USA a Kanad . Zmín ná paní byla tehdejší pedsedkyn rakouské pobo ky VDV se svým pítelem. Pijeli, že vid li n kde plakátek, a že by jejich pobo ka cht la pomoci. Seznámili jsme je s projektem a oni zase odjeli. as ubíhal a nic se ned lo. Za átkem ervna jsme jim poslali pozvánku na otevení Domova. Samozejm nepijeli. Ale na podzim pišlo pozvání na benefi ní koncert na jednom záme ku v Dolním Rakousku. Tak jsme se tam vypravili. M la tam být taképaní Olga Havlová, ale ta tehdy náhle onemocn la a tak ji zastoupila MUDr. Milena erná, editelka VDV. Dopoledne jsme vid li nádherný nový a velký penzion pro seniory v Hornu, kde to jen hýilo všemi nejmodern jšími vymoženostmi, nad kterými jsme nesta ili žasnout. Ve er pak byl na záme ku koncert, na kterém vystupovalo jedno eské trio z Prahy. Bylo tam sice plno, ale o pestávce a po koncert byl velmi honosný raut. Naše doprovázející tlumo nice, pítelkyn Edita Reinoldová, jen pokyvovala hlavou a íkala: „tolik modré krve jsem pohromad nikdy nevid la, ale myslím že oni všechen výt žek tady projí“. Potom zase b žel doma každodenní as a peníze ani žádná zpráva nepicházela. Proto jsem se dotázala na VDV Praha jak to dopadlo. Ti kontaktovali pobo ku ve Vídni a pak nám sd lili toto: že prý ti muzikanti plus manažer si ekli o tolik pen z, že pro nás do Blanska nic nezbylo. No, moc se nám to nezdálo. Ale je teba íci, že je pražskému VDV ke cti, že nám pak sám v noval n jakou finan ní ástku, aby tuto nepíjemnost takíkajíc zalepil. A tak na to nevzpomínáme ve zlém. Na podzim vznikla v našem „dome ku“ spole ná kresba dv at, která byla nazvána „Na tom našem dvo e všechno to kráko e“. Tenkrát bylo venku velké teplo a d v ata m la nové pastelky a fixy. Sedly si okolo jednoho stolu a ekly si, že jedny dvee jsou až moc jednobarevn smutné, a že potebují rozveselit. Slepily si 2 balící papíry a pustily se do práce. Všude kolem nich i v nich byla pi malování radost. A protože v jejich „dome ku“ tady bylo poád veselo a živo, tak cht ly aby i jejich malování bylo takové. Podle kresby jsme brzy nechali vyrobit pohlednice, které jsme pak rozdávali i prodávali. V prosinci zorganizoval ve stacionái manžel tyi ned lní adventní pod ve ery pro veejnost. Byly úsp šné, ale bylo to pro nás píliš náro né. Tak jsme v dalších letech d lali vždy jen jedno adventní setkání. 1994 Na mé pozvání pijela k nám v dubnu paní Olga Havlová. Klienti jí pedvedli své dílny a rehabilitaci a poté jí pedvedli krátký program. Paní Olga si s nimi zazpívala i Nabucco – „Vle Tvá d j se dál“. Dozv d li jsme se, že 11
když se potom setkala v Praze se slavnou špan lskou p vkyní Monserat Caballé, chlubila se jí, že v Blansku ve stacionái zpívala Verdiho Sbor žid . To nás velmi pot šilo. Poznali jsme, že paní Olze nešlo nic pedstírat. Ona pišla, rozhlédla se, pátelsky promluvila s našimi mentáln postiženými klienty, pak s námi, a sama si ud lala úsudek o tom, zda je zaízení a v n m pée poskytovaná dobrá nebo ne. Nešlo jí obelhat. Byli jsme rádi, že jsme u ní obstáli, nebo ani další kontakty s námi neperušila až do své pedasné smrti v lednu 1996. V ervenci k nám p ijela místop edsedkyn eského a Slovenského sdružení v Kanad ( SSK) a zárove pedsedkyn Dámského odboru SSK v Torontu, paní Blanka Rohnová. Tato skupina s námi spolupracovala od r. 1990 (viz Jak to všechno zaalo a Inspirativní setkávání). V pijela v doprovodu svého manžela Jiího a my jsme pro ni uspoádali Veerní zahradní slavnost na zahrad u našeho „domeku“. Zazn lo na ní n kolik drobných próz Jana Skácela a také eské, moravské a slovenské písn v úprav Jana Masaryka. (O manželech Rohnových viz Inspirativní setkání.) Protože jsme v d li, že jednou dojde k tomu, že n kteí naši klienti budou potebovat bydlet v chrán ných bytech, které budeme muset vybudovat, tak již v ase tohoto podzimu jsme zahájili zkoušení a nácvik, a to formou tzv. modelového bydlení v provozních prostorách stacionáe. 1995 Zaal další rok a nám v domeku již dobe fungovala dílna šicí a textilní, rehabilitace i muzikoterapie. Protože jsme v d li, že výborná terapie pro mentáln postižené je práce s hlínou, tak jsme o tuto možnost velmi usilovali. Podailo se mi formou grantu z RHS Praha získat finance na vybavení pro ke ramickou dílnu. Mohli jsme zakoupit válcovací st l, toící kruh a i keramickou pec. Klienti byli z této nové pracovn -terapeutické innosti velmi nadšeni a rychle získávali mnohé dovednosti. Nesmím opomenout, že v po átení fázi nám velmi pomáhala paní Irena Rampulová ze Studio Keramika, s. r. o. z Kunštátu na Morav . Keramické výrobky našich klient tvoí nezanedbatelnou ást produkce celého stacionáe. Významnou událostí v chodu stacionáe bylo, když nám holandští pátelé koncem února pivezli a v novali ojetý Ford transit pro devítilennou posádku. Tím se velice zjednodušil ranní dovoz a odpolední odvoz našich klient (viz Inspirativní setkání). V kv tnu byla pedávána první Cena Olgy Havlové. Tu dostává lov k, který je sám handicapovaný, ale pesto (v rámci svých možností) pomáhá jiným postiženým lidem. Krom této ceny bylo souasn deseti vybraným ud leno PODKOVÁNÍ od VDV za vynikající realizaci projekt pro zdravotn postižené. Bylo pro mne velkou ctí, že mezi t ch deset jsem leny VDV byla vybrána 12
i já. Toto Pod kování spolu s Dopisem od paní Olgy Havlové jsem od ní osobn p ebírala 5. kv tna v Praze. Ve druhé pli kv tna jsem s n kolika našimi zam stnanci absolvovala týdenní studijní stáž v Holandsku, kterou pro nás p ipravili naši holandští p átelé (viz Inspirativní setkání). Seznamovali jsme se s komplexní péí o lidi s mentálním postižením v této zemi, kde je na nejvyšší možné úrovni. Odvezli jsme si mnoho užitených podn t pro naši další práci. V srpnu jsme se, na požádání z ve ejnosti, rozhodli stacioná otev ít i pro dosp lé, mentáln postižené chlapce. Do té doby zde byla jenom d vata. as ukázal, že to bylo správné rozhodnutí, i když nás n kte í p ed tím varovali. Brzy jsme mohli konstatovat, že to prosp lo ob ma stranám, tj. jak dosavadní ženské, tak i nov p i cházející mužské. Vždy taková je normáln lidská spolenost, pro by tedy naše za ízení m lo být výjimkou. Je to sice od té doby náron jší, ale zvládá se to.
1996 Protože se nám práce da ila, nebo klienti tady pobývali velmi rádi (n kte í se odpoledne necht li ani vracet dom) a i rodie byli spokojeni, byli jsme „na žhaveni“, jako že by se mohlo n co slavit. A tak jsme v ervnu uspo ádali oficiální oslavu t íletého fungování Domova CARITAS. Po programu v jídeln byl raut a spolené rozhovory na zahrad . Poasí nám p álo, a tak byli všichni spokojeni. Na podzim jsme se zúastnili, se skupinou našich klient, akce „Vita humana 1996“, která se konala ve dnech 18. – 20. íjna v Praze na Žofín . Šlo o veletrh nových forem zdravotní a sociální pée nestátních neziskových organizací. Tuto akci zahajoval, za svoji již nežijící manželku Olgu, prezident eské republiky, pan Václav Havel. U našeho stánku se zastavil, naši klienti mu zazpívali krátce pís niku „Není nutno“ a já jsem mu p edala drobné dárky, výrobky našich klient.
1997 V b eznu nám M Ú Blansko p id lil do symbolického pronájmu uvol n né prostory v sousedství stacioná e pro rozší ení Domova CARITAS. V kv tnu byl jeden den ve stacioná i volný a zam stnanci provád li generální úklid celého za ízení. A práv v tento den nás neekan navštívil pan Ing. Karel Velan z kanadského Montrealu. Jak se sem dostal, viz Inspirativní setkání. Prohlédl si celé za ízení i nové prostory, které se p ipravovaly k adaptaci. ekl nám, že v nuje polovinu pen z na plánovanou rekonstrukci. To mn spadl kámen ze srdce, protože na investiní dotaci státní i m stskou jsme nem li nárok. paní Blanka Rohnová ješt V ervnu nás poctila svou druhou návšt vou spolu s jednou lenkou Dámského odboru Toronto, SSK. Na její p ání jsme pro ni uspo ádali výlet do Tele. 1. íjna byly rekonstruované prostory slavnostn otev eny. Získali jsme zde stola skou dílnu (Centrum aktivity), místnost pro práci na keramickém kruhu, 13
obch dek „Karitásek“ a kompletní hygienické zázemí pro chlapce, naše klienty. V obch dku se již od toho dne prodávají veškeré produkty ve stacionái vyrobené. Slavnostního otevení se ujal tehdejší blanenský starosta, Ing. Libor Pavl . Pak se již v prosinci odehrálo vše co zde patí ke každoro ní pedváno ní dob, tj. píprava váno ních dárk , našich prodejních produkt , r zná pedvá no ní vystoupení našich klient na veejnosti i ve stacionái, rozdání dárk a rok se nám uzavel. 1998 A pišel rok pátý, polojubilejní, 1998. V únoru jsme pipravili pro rodi e klient , na jejich sch zku zde, komplexní výstavu výrobk , které tady jejich do splé dti zhotovují. Rodi m se velmi líbily a mohli tak ocenit práci nejen svých dtí, ale i našich pracovník jednotlivých dílen (textilní, keramická a stolaská), pod jejichž dohledem a za jejichž pomoci produkty spatují svtlo svta. S velkým naptím a velkým pocitem zodpovdnosti jsme o ekávali první spolenou návšt vu manžel Ing. Karla a paní Olgy Velanových z Montrealu. Pijeli 6. kvtna a po oficiálním pivítání, prohlídce zaízení a zhlédnutí malého programu našich klient na jejich po est, jsme již pozorn naslouchali jejich poutavému vyprávní. Byli velmi milí a skromní a my jsme rádi, že je od té doby m žeme pokládat za pátele a podporovatele našich projekt . Další vzácnou návštvou v kvtnu byly dv dámy z Velké Británie. Byla to paní Edith Morgan, zakládající prezidentka Evropské rady duševního zdraví Svtové organizace duševního zdraví a druhá pak Lady Kina Averbury, expertka v sociáln-zdravotní oblasti duševního zdraví. Potvrdily nám, že dosavadní cesta a smování naší práce jsou správné. V ervnu za ala a po krátkou dobu pracovala s našimi klienty studentka dra matického oboru brnnské konzervatoe, pozd jší nositelka ceny Thalie, Kateina Holánová, která v té dob žila v Blansku a studovala dramatický obor na brnnské Konzervatoi. Jak se pozdji vyjádila, mohla tady nasbírané zkušenosti uplatnit ve své roli mentáln postižené dívky ve filmu Nuda v Brn. A pišly dva dny, 16. a 17. ervna oslav p tiletého trvání Domova CARITAS. První den odpoledne pijel „ekovlá ek“ ze Skalního mlýna a s dv aty a chlapci projel slavnostní jízdu Blanskem. Pak v jídeln stacionáe si rodi e klient a zamstnanci zaízení vyslechli pednášku PhDr. Marie Výškové na téma „Socializace mentáln postižených“. Nakonec vystoupila hudební skupina SURF se svým programem. Druhý den byl oficiální. S manželem jsme pivítali pozvané hosty a VIP. Následn jsme pedali estná ocenní lidem a institucím, kteí dosud Domov CARITAS podporovali. Nám bylo vysloveno podkování od rodi klient . Klienti potom pedvedli sv j krátký pvecko-pohybový program a o velmi d stojný závr oslav se postarali sourozenci Hana a Petr Ulrychovi s nkolika svými písnmi. 14
A protože bylo krásn , tak záv rený raut byl na zahrad Domova a všem se to velice líbilo. V srpnu si pijela prohlédnout Domov CARITAS Správní rada Nadace rozvoje rozvoje ob anské spole nosti (NROS) Praha. Jejich hodnocení našeho projektu bylo pozitivní. Po této návšt v se zde natá el televizní spot pro sbírku na budování chrán ných byt. Natáela jej brn nská soukromá televize. Iniciativa pišla od eské televize Praha. Tato jej sice n kolikrát vysílala, ale žádný zisk nám to nepineslo, jen ztrátu n kolika desítek tisíc za natoení spotu. Nejsou jen zisky, jsou i ztráty. C’est la vie! 22. záí – 8. íjna jsme pobývali s manželem v Kanad na studijním pobytu, a to v Montrealu a v Torontu. Stalo se tak na pozvání pana Jiího Rohna, díky jeho spolupráci s jednou kanadskou nadací. Vid li jsme tak rzná zaízení a organizace v obou jmenovaných m stech, které poskytovaly sociáln -zdravotní služby, podobné jako my u nás. Tato kanadská zkušenost byla pro nás velmi cenná a díky Jiímu jsme vid li i hodn tamní pírody, zvlášt neopakovatelné „indiánské léto“, kterým je severoamerický kontinent tak proslulý. V prosinci zaala naše spolupráce s oddílem kuželek TJ KD Blansko. Tak naši klienti chodí n kolikrát ron „zakoulet“ si do kuželek a také i využívat pilehlou t locvinu. V tomto roce došlo k jednévýznamné události ve sfée pomáhání zdravotn postiženým v našem regionu. editel blanenského podniku SYNTHON, spol. s r. o., pan Ing. Jan Kos vymyslel a zaídil pro zam stnance, kteí by cht li pra videln m sí n p ispívat malými ástkami pro Domov CARITAS, systém, aby se tito nemuseli o nic starat. Lidé na to slyšeli a hodn se jich pihlásilo.
Od té doby dostáváme každý m síc sice nevelký, ale pro nás významný (nebo není malých dar) obnos. Dali jsme o této záslužné dlouhodobé akci zprávu do regionálního tisku s výzvou, že by se mohly pihlásit k tomuto systému i další podniky, a ástky by mohly být ureny teba i pro jiné humanitární subjekty našeho regionu. Bohužel se dlouhá léta nikdo nepihlásil. Nikde totiž nem li tak chápajícího a ob tavé lov ka, jako v Synthonu Ing. J. Kose
1999 Zaátkem roku byli všichni naši klienti vyšet eni na rehabilita ním odd. Nemocnice Blansko u MUDr. J. Dvoákové a tím byl dán základ k jejich plánm rehabilitaní pée. Tak jsme tuto ást naší innosti posunuli kvalitativn o stupe výše. V dubnu zahájil student sociologie a nadšenec IT, náš spolupracovník Marek Rada, výuku klient v PC t íd za pomoci programu EDUSOFT, který je stále používán a rozvíjen. 15
DOMOV OLGA – 7. KV TNA 1999
1999 Konec dubna nás zastihl v náro ných pípravách na d ležitou akci „P ejmenování Domova CARITAS na Domov OLGA“, které se uskute nilo 7. kv tna 1999, na po est paní Olgy Havlové, zakladatelky a první pedsedkyn Výboru dobré v le Praha († 26. ledna 1996) a paní Olgy Velanové, viceprezidentky eského a Slovenského sdružení v kanadském Montrealu. O jejich vzájemném pátelství – viz Inspirativní setkání. V ervnu prob hl v kuželn TJ KD Blansko 1. ro ník p eboru Jihomoravského kraje v kuželkách mentáln handicapovaných. Ten jsme zorganizovali ve spolupráci s brn nským SPMP (Sdružení pro pomoc mentáln postiženým), zastoupeným jeho pedsedou, panem Františkem Halmem. Úsp ch byl velký a bylo rozhodnuto za rok uspoádat pebor znovu. V ervenci jsme m li Sportovní den na Švýcárn v Josefov u Adamova. Sout žilo se ve he Croquet a Petanque. Rozdávaly se ceny a vlastn vyhráli všichni a všichni všem to páli. Protože naše d ležité vozidlo, mikrobus Ford Transit, si za alo vyžadovat zvýšené finan ní náklady na údržbu a opravy, rozhodli jsme se jej vym nit. Podailo se nám jej slušn prodat a mn sehnat nemalou ástku na auto nové. A tak na podzim k nám pišel, vlastn pijel zase devítimístný, nový Mikrobus Volkswagen. íkala jsem si, kéž vydrží co nejdéle, aspo 10 let. No, bylo to fakticky skoro. Vydržel let dev t. V íjnu pijel Johan Baijens z Dongenu (NL), s manželkou Dinni a ment. postiž. synem Basem. Uspoádali pro rodi e klient stacionáe besedu, na které vypráv li o svých zkušenostech se soužitím celé rodiny (mají ješt další ti d ti) práv s Basem. Pedávali tak cenné zkušenosti našim rodi m a odpovídali na jejich etné dotazy (viz Inspirativní setkání). V listopadu 1999 jsme navštívili s manželem a dv ma klienty generálního firmy Isolit - Bravo, Ing. Kvido Št pánka v Jablonném nad Orlicí, již editele n kolikaletého podporovatele projekt HHP, abychom mu osobn pod kovali a domluvili spolupráci pro další roky (viz Inspirativní setkání). Pak už zase pišel Mikuláš a Vánoce a další rok byl za námi.
2000 I my jsme vkro ili do nového tisíciletí v o ekávání v cí píštích a se stále potebnou nad jí a vírou, že nám bude dopáno v naší práci pokra ovat.
Na jae naši klienti navšt vovali sérii hodin pohybové výchovy na Soukromé základní um lecké škole manžel Jeábkových v Blansku, pod vedením sl. Lady Kivanové. Moc se jim to líbilo a chodili tam velice rádi. 16
V dubnu k nám zavítal p edseda p edstavenstva a. s. Pivovar erná Hora, Ing. Ji í Fusek. Prohlédl si provoz celého za ízení a byl navázán za átek sponzorování Domova OLGA. Následn pak v kvtnu p ivezl a vnoval našim klient m nový TV p ístroj s velkou obrazovkou, který zde dosud chybl, aby chlapci a dv ata v odpo in kovém ase mohli spole n sledovat zajímavé po ady, pohádky i filmy. Tato televize je stále využívána také i pro sledování r zných vzdlávacích po ad p es video i DVD p ehráva . V kv tnu nás op t navštívili hosté z nejvzácn jších,manželé Olga a Ing. Karel Velanovi. ekli nám, že p i svých návštvách eské republiky si návštvu v Domov OLGA nemohou nechat ujít, a že si jí nechávají vlastn až nakonec, protože to pokládají za vrchol zážitk z jejich eských pobyt . Byl samoz ejm projednán další plán spolupráce jejich podpory pro naše za ízení. Znovu jsme uspo ádali další, II. roník turnaje Jižní Moravy v kuželkách mentáln postižených. Konal se opt v kuželn TJ KD Blansko a vítzem se stalo a putovní pohár získalo jedno z našich družstev. Potom probhlo Spole enské zábavné odpoledne v Klubu ZEUS. Bohužel, pro velkou organiza ní náro nost, se další ro níky kuželká ských turnaj už nekonaly. Na konci kvtna se v Domov konalo slavnostní odpoledne s podkováním význa ným sponzor m, p edstavitel m státní správy a místní samosprávy, u p íležitosti desátého výroí založení našeho sdružení „Hnutí humanitární pomoci“ a jeho již desetiletého p sobení pro zdravotn postižené ob any. V ervnu se Správní rada HHP rozhodla, na m j návrh, vyhlásit a zapo ít projekt „SOS pro Zde ka“, který ml zajistit získání speciálního elektrického invalidního vozíku pro našeho externího klienta, Zde ka Jiruška z Blanska (viz Mimostacionární projekty). V zá í se uskute nilo v blanenském Klubu ZEUS „Podzimní spoleenské setkání mentáln postižených z Brna a z Blanska“. Záštitu ml a zahájení vlastního setkání se ujal tehdejší starosta Blanska, Ing. M. Kala. Pak už, v bhu pravidelného pracovního života v Domov OLGA, jsme se dostali ke konci roku a tam v bžných každoro ních aktivitách stojí za zmínku, že v jednom prosincovém odpoledni zde pro klienty, jejich rodi e a p íbuzné, zástupce státní a místní samosprávy a významné sponzory za ízení vystoupil (bez nároku na honorá ) náš nejlepší swingový zpvák, pan La a Kerndl s dcerou Terezkou.
2001 V b eznu navštívili náš stacioná zahrani ní frekventanti kurzu v Praze, který po ádala AGNES (agentura neziskového sektoru). V dubnu byla nezvyklá úroda prodeje výrobk Domov OLGA. V tomto msíci se prodávalo celkem na pti r zných místech. 17
Úsp šn byl dokonen projekt „SOS pro Zde ka“ a vozík jemu, respektive jeho mamince, byl oficiáln pedán. V kv tnu op t jsme m li návšt vu manžel Olgy a Ing. Karla Velanových z Montrealu. V ervnu v prostorách stacionáe a na zahrad prob hly 1. sportovní hry klient Domova OLGA. V srpnu nás navštívila známá moderátorka eského rozhlasu Brno, PhDr. Marcela Vandrová. Zaízení na ni ud lalo dobrý dojem, a tak se rozhodla vysílat o Domov OLGA rozhlasový poad. S manželem jsme pak vystoupili v jejím živém noním rozhlasovém poadu „Nokturno“. V íjnu jsme uspoádali pro veejnost besedu s ukázkami o výcviku ps pro nevidomé. Pednášel a pedvád l cviitel vodících ps , Milan Dvoák z Adamova. Spolu s ním besedovala a vypráv la paní Dobroslava Nováková také odtamtud, kterou již jeden pes vycviený u pana Dvoáka doprovázel. V prosinci prob hl v Domov OLGA audit na odbornou péi poskytovanou klient m, který provád la Ing. D. Martínková, pov ená Národním vzd lávacím fondem, o. p. s., který audity provád l pro poteby MPSV R. Šetení prob hlo dobe, bez podstatných závad. Na našem tradiním pedvánoním podveeru jako hlavní hv zda vystoupila legenda brn nské tanení písniky, Ing. Št pán Mátl. 2002 V únoru nás ve stacionái navštívil náš dlouholetý podporovatel Ing. Kvido Štpánek, generální editel firmy Isolit - BRAVO, spol. s r. o. se svojí rodinou. Koncem tohoto m síce pijela režisérka a dokumentaristka eské televize Praha, paní Ljuba Václavová s manželem. Provád la si zde pedb žnou sondu do života a provozu Domova OLGA a HHP, ped natáením televizního dokumentu. 7. – 9. bezna zde natáel štáb eské televize pod vedením L. Václavové. Tento dokument pod názvem „CO JE TO DOMA? – Aby nez stali sami“ vysílala eská televize celkem tikrát a pak po letech uvedla ješt jednu jeho reprízu. V kv tnu nás op t navštívili manželé Velanovi spolu se t emi svými vnuky (a manželkou jednoho z nich). Pan Velan pislíbil, že na vybudování chrán ných byt na Klepaov v nuje chyb jící tetinu celkového rozpotu. My jsme se následn rozhodli pojmenovat toto zaízení práv Centrum VELAN. V ervnu pijela paní Blanka Rohnová, expedsedkyn celokanadského eského a Slovenského sdružení. Pod záštitou starosty Blanska, Ing. M. Kaly, byl v Domov uspoádán Slavnostní veer na její poest. Následujícího dne byla paní Blanka p ijata blanenským starostou, Ing. M. Kalou na radnici, kde od n j pevzala pod kování a v cný dar jako vyjádení uznání m sta za její innost pro blanenský Domov OLGA. Jinak probíhal zbytek roku v obvyklých aktivitách. 18
2003 V dubnu k nám nastoupil Mgr. Marek Rada, který zde ješt ped svojí vojenskou prezen ní službou áste n pracoval jako brigádník. Ujal se funkce sociologa, vedoucího PC výukové tídy v Domov OLGA a také byl jmenován vedoucím chrán ného bydlení. V kv tnu jsme se setkali s manžely Velanovými v Praze a na pozvání Ing. M. Kaly jsme s nimi navštívili a prohlédli si prostory Poslanecké sn movny Parlamentu R. Za n kolik dn nás navštívili v Blansku a prohlédli si dokon ovanou re konstrukci chrán ných byt . Jako význa ní sponzoi tohoto projektu nám dali souhlas, aby tyto chrán né byty nesly název „Centrum VELAN“. 24. záí byl ve velkém sále D lnického domu benefiní koncert k desátému výroí trvání Domova OLGA. Jinak probíhal i v tomto roce život v našich dvou objektech v obvyklých dimenzích.
2004 V beznu eský rozhlas Brno vyhlásil celoro ní sbírku pro Domov OLGA u píležitosti 80. výro í zahájení jeho vysílání a stal se mediálním partnerem našeho stacionáe. V dubnu jsme ud lali kompletní vým nu oplocení kolem celého objektu a zahrady Domova OLGA a kolem zahrady Centra VELAN. Ve stacionái natá elo brn nské krajské studio eské televize pro vysílání jihomoravského televizního Ve erníku. Zú astnila jsem se pímého vysílání eského rozhlasu Brno u píležitosti za átku jeho sbírky pro Domov OLGA. V kv tnu se konalo z Domova OLGA dvouhodinové pímé vysílání eského rozhlasu Brno o našem zaízení. Zú astnili se ho také zástupci M Ú Blansko a poslanec Parlamentu R, Ing. Miloslav Kala. V ervnu za ala spolupráce s blanenskou firmou eMeBo. Byla to práce na osa zování desek jehli kami pro tišt né spoje. Klienti si tuto práci rychle osvojili a d lali ji velmi rádi. Krom toho nám pinášela do zaízení i malý, ale pravidelný finan ní zisk. V ervenci prob hla v celém pízemí Domova vým na starých oken za nová, což velmi zlepšilo tepelnou izolaci pízemí a pak nejenže bylo tepleji, ale ušetila se i energie na vytáp ní. V záí pijeli manželé Velanovi, kteí si po návšt v Domova OLGA poprvé prohlédli hotové Centrum VELAN. Moc se jim líbilo a nešetili chválou. V íjnu blanenská firma LARIX provedla sponzorsky generální zvelebení zahrady u Centra VELAN. Naši klienti se zú astnili pedvolebního Megakoncertu hv zd v brn nské hale Rondo, který poádala SSD, a z kterého jedna tvrtina ze vstupného pipadla práv Domovu OLGA. 19
V prosinci jsme byli s manželem v Janá kov ope e v Brn, kde se konal na závr jubilejního roku eského rozhlasu Brno koncert brnnské filharmonie. V p edsálí divadla se zárove prodávaly i výrobky našich klient . Brnnský rozhlas ukon il sbírku v náš prospch a my jsme pak ješt v p ímém rozhlasovém vysílání o ní hovo ili a všem jsme dkovali. Nutno se zde ješt zmínit, že v tomto roce za ali poskytovat své drobné msí ní finan ní píspvky pro naše projekty i nkte í zamstnanci závodu Celestica Ráje ko, s. r. o. 2005 V msíci únoru byl na studijní stáži v Nizozemsku sociolog Domova OLGA a vedoucí chránného bydlení Centra VELAN, Mgr. Marek Rada. Tématem jeho studijního pobytu bylo poznávat sou asný stav chránného bydlení pro zdravotn postižené v Holandsku a seznamovat se se sociální problematikou zdravotn handicapovaných v této zemi. V b eznu jsme byli s Mgr. M. Radou a MUDr. J. Kratochvílem p ijati starostkou, PhDr. J. Královou, a projednali jsme s ní partnerství msta Blanska pro náš p ipravovaný Globální grant strukturálních fond „Rozvoj chránného bydlení v Jihomoravském kraji“. V dubnu jsem byla, spole n se dvma výše jmenovanými, na tiskové konferenci na MÚ Blansko a informovali jsme zástupce médií o zahajování našeho Globálního grantu „Rozvoj chránného bydlení v Jihomoravském kraji“. V kvtnu byla zahájena spolupráce s externí psycholožkou PhDr. Marií Výškovou, která nám pomáhala zkvalit ovat výuku i pracovní terapii klient dle jejich momentální psychického stavu. A opt zde byla návštva manžel Velanových. Pan Velan uspo ádal pro zástupce medií (noviná e a blanenskou TV) v Domov OLGA tiskovou konferenci. V závru kvtna jsme se ú astnili dvou d ležitých mstských akcí. První byla oslavy 100. výro í povýšení Blanska na msto. Mli jsme sv j informa ní a prodejní stánek v blanenském zámeckém parku, kde oslavy probíhaly. Druhá akce byla výstava „Ob anská sdružení v Blansku“ – Ze života a innosti ob anských sdružení. Konala se v sále Katolického domu také k již uvedenému výro í a my jsme na ní vystavovali panel o innosti HHP. V ervenci t i dny vysílal blanenský televizní infokanál rozsáhlejší reportáž o život a práci v Domov OLGA. 25. srpna nám Jihomoravský kraj vydal, na základ usnesení Rady Jihomoravského kraje íslo 1749/05/R 30 ze dne 25. srpna 2005, OSV D ENÍ o akreditaci pro poskytování sociální služby: centra denních služeb v rámci projektu: Domov OLGA. 20
Ješt v tomto roce byla, jako i v ostatních p edešlých i následujících letech, spousta akcí mén zásadního významu, nicmén obohacující život klient ve stacioná i i t ch, se kterými se setkávali.
2006 V únoru jsem se zú astnila v brn nském hotelu Continental meziná rodního seminá e „P ínos žen pro podniky“, který po ádalo Centrum pro rodinu a sociální pé i Brno a Národní centrum pro rodinu ve spolupráci s Ú adem práce Brno-venkov a Moravskou asociací podnikatelek a manažerek. Zú astnili jsme se akce Setkání p edstavitel Nadaního fondu nadaných v Jablonném na Orlicí s partnery fondu k 10. výroí jeho založení. V kv tnu jsme, na pozvání editele Ing. Kv. Št pánka, byli p ítomni na Slavnostním dnu otev ených dve í spole nosti Isolit-Bravo v Jablonném nad Orlicí. V ervnu se naši klienti zú astnili Olympiády dtí a mládeže Blansko 2006 ve Sportovním areálu ASK Blansko. Na tiskové konferenci M Ú Blansko jsem, spolu s Mgr. M. Radou a MUDr. J. Kratochvílem, prezentovala výsledky projektu „Rozvoj chrán ného bydlení v Jihomoravském kraji“, který podpo ila EU. Koncem ervna byly také zahájeny stavební práce na p ístavb chránných byt Centra VELAN. V ervenci zde byli zástupci nestátních neziskových organizací Jihomoravského a Pardubického kraje, kterým jsme prezentovali „Obrázkový plánovací deník“, novou pom cku pro lidi s mentálním postižením. V srpnu naše sdružení HHP vydalo publikaci Mgr. M. Rady „Chránné bydlení pro lidi s mentálním postižením – praktický pr vodce“. V zá í zástupci Nadaního fondu nadaných z Jablonného nad Orlicí, editel firmy Isolit - Bravo, pan Ing. Kvido Štpánek spolu s manželkou a jablonský starosta, pan Miroslav Wágner, navštívili Domov OLGA a Centrum VELAN. V prosinci jsem jednala o podpo e našich projekt s Nadací KB Jistota v Komer ní bance Praha, s jejím editelem Ing. Peterem Pale kou. Záv rem roku jsme se intenzivn p ipravovali na to, že od 1. ledna 2007 vstoupí v platnost nový Zákon o sociální služb , který budeme muset zavád t do naší každodenní práce. 2007 Hned v lednu se klienti seznámili s novým dokumentem, kterým je „Obrázkový plánovací deník“, který vypracoval Mgr. M. Rada, a za ali jej ihned používat. Zpo átku s dopomocí a pak již jen s kontrolou asistent . Velmi si tuto pom cku, specifickou pro naše za ízení, oblíbili a velmi jim pomáhá orientovat se nejen ve struktu e dne, ale i v delších asových obdobích. 21
V únoru za ala dležitá spolupráce s blanenskou firmou ITAB. Tato za ala dodávat do našeho za ízení pravideln jednoduché práce, které se klientm velmi líbí a vykonávají je velmi rádi. V ervnu pobývala v Domov OLGA a Centru VELAN rumunská vozíká ka Alexandra Gomoi a zárove za ala spoluú ast HHP na projektu pomoci této handicapované dívce. Jde o projekt s názvem „ALEXA“ (viz Mimostacionární projekty). Již podruhé se v ervnu naši klienti zú astnili Olympiády d tí a mládeže Blansko 2007 ve Sportovním areálu ASK Blansko. Po úvodním zaškolení a instruktáži zástupkyn blanenského ekologického sdružení PONIKVA za ali klienti v našich za ízeních t ídit odpad. V zá í vystoupil náš pvecko-tane n-dramatický soubor „Zvonek“ na Kontraktaním dnu firmy Isolit - Bravo v brnnském hotelu Bobycentrum. V závru msíce v pražském sídle amerického velvyslance Richarda Grabera p evzal od nj pan Ing. Kvido Št pánek, pro jím ízenou firmu Isolit-Bravo, cenu „Via BONA“ pro rok 2007. Tuto cenu udlila Nadace VIA na návrh našeho sdružení. Bylo nám ctí, že jsme mohli být s manželem p ítomni této slavnostní události. V íjnu se naši klienti ú astnili tvrtého ro níku akce „Otev ené památky i srdce v T ebíi“, jejímž cílem je zp ístupování památek UNESCO v T ebí i handicapovaným spoluob anm. V prosinci ml náš soubor „Zvonek“, krom jiných dv dležitá p edváno ní vystoupení. První bylo v budov eského rozhlasu Brno p i p íležitosti Dne otev ených dve í a druhé vystoupení bylo pro širokou ve ejnost na blanenském nám stí Republiky. Tohoto se aktivn zú astnila i starostka PhDr. Jaroslava Králová a místostarosta Mgr. Ivo Polák.
2008 V b eznu natá ela v Domov OLGA blanenská TV o tom, jak se ve stacioná i udržují velikononí zvyky. Tato reportáž byla blanenskou televizí vysílána v dubnu. Od poloviny b ezna do poloviny dubna pracovali naši klienti na vtší zakázce pro eský
rozhlas Brno. Vyrábli zástry, tašky, kuchyské rukavice, a to vše s logem eského rozhlasu Brno. Ten je rozdával výhercm rzných rozhlasových kvíz a soutží. V zá í, v rámci oslav 15 let výroí otev ení Domova OLGA, probhl ve stacioná i „Den otev ených dve í“ a odpoledne pak oficiální oslava, které se zú astnili klienti, jejich rodi e a p íbuzní, podporovatelé a oficiální hosté. Za JMK p ijel tehdejší zastupitel, Mgr. Václav Božek, CSc. a msto Blansko zastupoval místostarosta, Mgr. Ivo Polák 22
V íjnu jsme byli na dalším ro níku „Otevené památky i srdce“ – T ebí ské památky UNESCO se opt otevírají handicapovaným. V odpoledním programu vystoupil i náš soubor „Zvonek“ se svým pásmem „Promny“. Naše vystoupení mlo velmi dobrý ohlas. V listopadu všechny zamstnance Domova OLGA a Centra VELAN zde ško lila Agentura Slaví ková z Brna na téma „Syndrom vyho ení a jeho prevence“. Dále se v tomto msíci konala slavnostní vernisáž prodejní výstavy produkt Domova OLGA v rudické galerii. V této krásné obci blízko Jedovnic trvala výstava 3 týdny a byla velmi úspšná. Na vernisáži vystoupil náš soubor „Zvonek“ s ástí pásma „Promny“ a ty nových folkových váno ních písni ek. Vystoupení mlo velký úspch. Protože se mi poda ilo zajistit pot ebné finan ní prost edky, mohli jsme v prosinci, v rámci obnovy vozového parku zakoupit nový mikrobus Ford Transit pro pot eby nutné p epravy klient Domova OLGA a Centra VELAN. 2009 V dubnu navštívil Centrum VELAN, v rámci výjezdního zasedání Rady JMK, hejtman Mgr. Michal Hašek, dále pak radní Ing. Václav Božek, CSc. a Mgr. Ivo Polák. Provázela je poslankyn Parlamentu R, Ing. Zuzana Brzobohatá a blanenský místostarosta Ing. Lubomír Toufar. V dubnu a kv tnu probíhaly p ípravy na zahájení dalšího projektu „Rozšíení Domova OLGA (viz … a nejbližší budoucnost).
CO VŠECHNO SE V P EDCHÁZEJÍCÍM P EHLEDU NEOBJEVILO…
V této ásti se neobjevila spousta dalších akcí, které by se sem jednak nevešly, a které jsem nepovažovala za tak moc dležité. Spíše jako samoz ejmé, které na život a práci v Domov OLGA p ímo navazovaly nebo se dá íct, že s ní byly velmi úzce spjaty a byly tak vlastn její sou ástí. Tyto všechny události a aktivity jsou každoro n uvádny v našich Výro ních zprávách, které jsou dostupné na naší internetové stránce www.hhp.cz
REKONDI NÍ POBYTY
Každým rokem za átkem zá í vyjížd jí naši klienti na 6 – 7 dn mimo sv j domov, aby v rekrea ním za ízení, vtšinou hotelového typu, nkterého koutu naší republiky bydleli, stravovali se, sportovali, poznávali krásy naší p írody 23
i užívali si spole enský život v hotelu. Vyjížd jí tak se svými asistenty z Domova OLGA a zažívají si krátkodobou odlou enost od svých rodi , což vede k jejich osamostatování. U í se být více nezávislými na svých rodi ích. Také je to dle žitá integraní aktivita, nebo na t chto pobytech nejsou izolováni od ostatních lidí v hotelu i mimo n j. Tak si na n ve ejnost mže více zvykat, seznamovat se s jejich odlišnostmi a u it se je p ijímat a tolerovat. Vždy mžeme konstatovat, že pobyty splují své poslání, tj. preventivn posilují zdravotní stav zú astn ných. Také zlepšují a upevují jejich sociální dovednosti v rámci osvojování a posilování návyk vedoucích k dalšímu vyššímu stupni jejich osamostatování.
INTEGRA NÍ AKTIVITY
D íve, za totality, nebylo lidi se zdravotním postižením tolik vid t. V tšinou byli schováni v rodinách nebo za zdmi velkých ústav. Rodina se za n v tšinou, bohužel, styd la, zvlášt pak za ty co m li postižení mentální, což pramenilo z neznalosti problematiky jejich osobnosti v tšinovou spole ností. Ta v i nim zaujímala také asto nep átelský postoj. Od doby po 17. listopadu 1989 se již mnoho lidí snaží to zm nit. Jedinc s mentálním postižením je u nás asi 3 % populace, asi 300 000, a nedá se íct, že jich bude ubývat. Prost vždycky tady budou. Jsou tedy neodd litelnou sou ástí celé spole nosti a ob strany by se m ly u it spolu žít a vycházet. Navíc tito handicapovaní po stycích s ostatními lidmi p ímo prahnou. Je to jejich vrozená touha. Proto v našich za ízeních se snažíme o co nejvíc integraních aktivit pro naše klienty. Jednak sem docházejí zájemci z ad ve ejnosti, aby pro n d lali rzná vystoupení (hudební, literární, výtvarná apod.) a naopak naši klienti na všt vují divadla, výstavy, rzné kulturní akce apod. Naší dležitou integra ní aktivitou je také náš obchdek „Karitásek“, ve kterém se prodávají výrobky ve stacioná i klienty, s dopomocí asistent, zhoto vené. V obchdku mají klienti služby a když p ijde zákazník, komunikují s ním, nabízejí své zboží a s p ivolaným asistentem mu je pak i prodají. Každoro ní rekondiní pobyty jsou taktéž dležitou sou ástí našich integra ních aktivit. P ed n kolika lety za ali zájemci z ad našich klient ú astnit se nacvi ování v p vecko - tane n - dramatickém kroužku „Zvonek“, který vystupuje nejen zde ve stacioná i, ale také už vystupoval na mnoha oficiálních akcích na ve ejnosti. Nap . v Brn (Boby centrum, eský rozhlas), v kulturním dom v Klepa ov , v T ebí i na akci „Otev ené památky UNESCO“, na blanenském nám stí Republiky, v Rudici 24
v obecní galerii, v blanenském d ev ném kostelíku C H aj. Jeho vystoupení se vždycky velmi líbí. Divák m a poslucha m nevadí ty ur ité nedokonalosti, které vždycky produkci Zvonku provází, ale o to více prožívají spolu s ú inkujícími tu spontánnost a radost ze hry, tance a zp vu. A to je to hlavní.
… A NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOST
V sou asné dob ( erven 2009) byly zahájeny práce na dalším našem velkém projektu – adaptaci sousedních prostor Domova OLGA. Tyto prostory p ímo sousedí s naší d evomodelá skou dílnou – Centrem aktivity a budou spolu navzájem propojeny. Co všechno v rekonstruovaných prostorách vznikne? Bude zde další pracovn - terapeutická dílna, samostatná místnost pro výuku klient a nové hygienického zázemí (šatna, toalety), protože dosavadní je v sou asné dob , vzhledem k velkému po tu klient , již nevyhovující. Celkové plánované náklady na adaptaci a vybavení jsou kolem 1 milionu korun. Práce by m ly být ukon eny koncem íjna a provoz zde zahájen za átkem ledna 2010.
CENTRUM VELAN
P i naší již n kolikaleté práci s mentáln postiženými dosp lými spoluob any jsme v d li, že k dokon ení pé e a sociální sít v naší starostlivost o n , bude t eba vybudovat chrán né byty. N kte í naši klienti m li rodi e již staršího v ku, kterým ubývaly síly k tomu, aby se o svého handicapovaného potomka mohli stále dob e starat a navíc velká ást rodi vyjad ovala své obavy, co s jejich synem i dcerou bude, až tu oni nebudou. Nem li jistotu, že by se o n dokázala postarat zbývající rodina, a tak m li starost, aby jejich dít jednou neskon ilo ve velkém sociálním ústavu, kde pé e rodinného typu není možná, už ze samé podstaty t chto za ízení. Proto od podzimu 2001 probíhala intenzivní jednání s M Ú Blansko o mož nosti získání n jaké v tšího objektu do symbolického pronájmu, za ú elem uskute n ní projektu vybudování chrán ných byt pro naše klienty. A tak byl koncem ledna 2002 našemu sdružení zástupci M Ú Blansko pedán objekt bývalé mate ské školy v Blansku – Klepa ov . Po p ípravných pracích v záí zaala stavební rekonstrukce. Ta byla dokonena v ervnu 2003. Protože skoro celou jednu tetinu finan ních náklad v novali manželé Velanovi, pojmenovali jsme nové zaízení jejich jménem – Centrum VELAN. A od ervence za alo st hování prvních klient . Nast hovalo se jich sedm a za ízení za alo žít svým 25
vlastním životem. Slavnostní otev ení se konalo 25. zá í za ú asti nových oby vatel, jejich rodi , zástupc veejné správy a podporovatel tohoto projektu. V r. 2006 pedalo m sto Blansko budovu do vlastnictví HHP s podmínkou zachování stávajícího ú elu využití objektu. Bylo to nutné, abychom mohli získat další finan ní prostedky k rozší ení chránných byt. Koncem ervna 2006 zaaly vlastní stavební práce na pístavb ke stávající budov . V záí se aktivn zú astnil kontrolního dne stavby i pan Velan, který byl s probíhající prací stavební firmy spokojen. Koncem léta 2007 byly dokoneny a nová ást Centra VELAN slavnostn otev ena 11. íjna. Tím pibyly další dva pokoje a celková kapacita zaízení vzrostla celkem na devt obyvatel. Dále se získala centrální šatna, která dosud chyb la a školící místnost se sociálním zaízením. Režim zde je takový, že v pracovní dny ráno po snídani ped osmou hodinou odjížd jí klienti do Domova OLGA, kde mají b žný pracovní den. V 15 hod. zase jedou zp t do svých „byte k “, kde d lají (pod dohledem, event. s dopomocí asistentky) veškeré domácí práce, tak jako kdyby samostatn bydleli doma. Ve dnech pracovního klidu zde klienti z stávají, pokud nejedou na víkend i svátek na návšt vu ke svým rodi m. Zde si dovolím uvést vyjádení vedoucího zaízení: V lét roku 2003 jsme zahájili provoz Centra Velan. V té dob bylo v celém esku velmi málo za ízení, která by poskytovala službu chránného bydlení pro dosplé lidi s mentálním postižením, a tak jsme museli vytvo it vlastní principy a metodiky poskytování této služby. Inspiraci jsme hledali zejména u našich kole g v Nizozemí, díky podpo e nizozemské nadace „Hart voor Tsjechië“ (Srdce pro echy). Snažili jsme se vytvo it takové podmínky, jež by umožnily klient m cítit se v Centru Velan jako doma a zárove by je motivovaly ke stálé snaze o maximální možnou míru osamostatnní. Vtšina klient tak poprvé okusila nejen radost ze samostatné existence, ale také pocit odpovdnosti za sv j vlastní život. Možnost žít
a trávit sv j volný as dle svých p edstav byla proto zcela p irozen spojena s povinností podílení se na správ svého nového domova: úklid, praní, va ení a spolu
rozhodování o všech aspektech spole ného bydlení. Od za átku jsme se také snažili chránné bydlení koncipovat jednu z mnoha podp rných služeb pro lidi s mentálním postižením. Nebo teprve tehdy, až se klienti mohou svobodn pracovn realizovat (nap íklad v denním stacioná i), mít p irozené a p átelské vztahy se svojí rodinou
a p áteli a mít možnost trávit volný as podle svých p edstav, získává chránné
bydlení to správné místo v život lovka s mentálním postižením. Já mohu k tomu doplnit, že klienti v této pím stské ásti Blanska jsou veli ce spokojeni. (Klepa ov je vlastn jakoby od m sta odd lená obec vzdálená asi 1,5 km.) Sžili se s tamními obyvateli, kteí se na n velmi rychle zvykli a mají je 26
rádi. Zú ast ují se zde spole enského života, do n hož se ob as i aktivn zapojují. Funguje spolupráce s místním ob anským aktivem a místními hasi i (SDH). Tento projekt je tak úsp šn zapojen do našeho integra ního usilování.
MIMOSTACIONÁRNÍ PROJEKTY
Naše sdružení HHP uskute nilo i n kolik projekt, které se netýkaly p ímo chodem Domova OLGA ani Centra VELAN. Jako první vzpomenu na zajišt ní financí ke koupi osobního auta pro jednu plnoletou vozí káku, která p edtím žádný vlastní dopravní prost edek nevlastnila. Oslovovala jsem ve ejnost i rzné sponzory a spolupracovala jsem na tomto projektu s eským rozhlasem Brno, jmenovit s redaktorkou a moderá torkou, Mgr. V rou Rudolfovou. Poda ilo se zajistit finan ní prost edky ve výši cca 2/3 ceny nového osobního vozu Felicia. Tento projekt byl však pro m velmi t žký a složitý, nebo spolupráce s vozí ká kou a jejím prarodi em byla, bohužel, dosti konfliktní. Také postoj obdarované k dár cm po ukon ení projektu byl naprosto ignorantní, pro což jsem se hodn natrápila.
Druhým projektem bylo „SOS pro Zde ka“. Dvacetiletý, t žce mentáln i t lesn postižený, Zden k Jirušek, nutn pot eboval elektrický invalidní vozík s ovládáním pro doprovázejícího. Takovou záležitost VZP, dle svých p edpis, hradit nemohla. Zden k žije jen se svojí invalidní maminkou, a tak zajistit pot eb né peníze v rodin bylo zcela nemyslitelné. Celá akce trvala od ervna 2000 do b ezna 2001. Vozík tehdy stál 421 882 K a tuto ástku jsme zajistili a Zde kovi s maminkou vozík stále slouží. Jejich život to velmi obohatilo. Zden k tak mže „vycházet“ ven z bytu, mezi lidi a na výlety do p írody. Byla jsem velmi ráda, že jsme mohli pomoci jejich život pozitivn zm nit. T etím projektem, který dosud trvá je zaštít ní charitativního projektu „Alexa“ našim sdružením. Skrze n jsou uloženy a uvol ovány finance z vázaného daru od soukromého dárce pro Alexandru Gomoi, která se narodila 1971 v Rumunsku s t žkou formou d tské mozkové obrny. S rodi i strávila podstatnou ást svého d tství v eské republice, a tak umí dob e esky. Zidentifikovala se s eským kulturním okruhem a od d tství považuje esko za svj domov. Žije nyní sama v Praze, kde navšt vuje Jedli kv ústav a tam si loni dokon ila základní vzd lání a nyní studuje Praktickou školu dvouletou tamtéž. Nutno podotknout, že z Rumunska pobírá jen invalidní dchod ve výši ekvivalentní cca 50 € (údaj p ed dv ma lety). My jsme pro ni také zajistili jeden invalidní vozík a v ervnu 2007 jsme jí umožnili dvoutýdenní bezplatný pobyt v Domov OLGA s bydlením v Centru VELAN. A od té doby trvá naše spolupráce na tomto projektu. 27
NAŠE ZKUŠENOSTI Dnes, po šestnácti letech provozu Domova OLGA a šesti letech provozu Centrum VELAN, mohu s naprostou ur itostí íci, že tehdy v roce 1992 (stacioná) a 2002 (Centrum VELAN) jsme se rozhodli správn, taková zaízení v Blansku vybudovat. Lidé, kteí je potebovali a stále potebují tady tenkrát byli a poád tu jsou. Z upímných rozhovor s nimi víme, že všichni chodí rádi do svého „dome ku“, jak mu sami íkají, a že se do nj vždycky tší. Našli tu kamarády a pátele, kteí jim ped tím tolik chybli. Našli tady i smysluplnou pracovn - terapeutickou innost, kterou také rádi dlají a našli tu i další aktivity, kterých se, dle svého zájmu, rádi zú astují. Cítí se zde dobe, bezpe n a jsou zde šastní. My m žeme s klidným svdomím íci, že znateln pokroili ve své socializaci. Zlepšily se jejich komunika ní schopnosti a psychomotorické dovednosti. Jsou daleko více samostatní. Nau ili se vnímat svoji identitu dosplých lidí a získali také ur ité sebevdomí, které jim pedtím zcela scházelo. Obyvatelé chránných byt se stále zlepšují v osamostatování pi vlastním bydlení bez rodi . V chránných bytech bydlí velice rádi a zpátky mnit už by nechtli. Docházka do Domova OLGA i bydlení v Centrum VELAN má také velmi pozitivní vliv na klima v jejich rodinách, kterým se naší pé í o jejich dosplé „dti“ velice ulevilo.
VÝHLEDY DO BUDOUCNOSTI Naše sdružení se bude i do budoucna snažit zlepšovat podmínky života lidí s mentálním postižením – budeme stále usilovat o jejich zale ování do spolenosti, aby mohli vést co nejvíce samostatný život. Za tímto ú elem bu deme v maximální možné míe p sobit na: • samotné lidi s mentálním postižením – hodláme dále posilovat jejich kompetence prostednictvím vhodných sociálních služeb, • širokou veejnost – pomocí osvtové innosti se budeme snažit odstraovat bariéry, které lidi s mentálním postižením oddlují od zbytku spole nosti, • odbornou veejnost – stále hodláme aspirovat na roli pedních inovátor v oblasti sociálních služeb v rámci Jihomoravského kraje a podílet se na tvorb metodik k poskytování sociálních služeb na úrovni vysplé Evropy • exekutivu – i v budoucnu se budeme ú astnit exekutivního procesu jak na krajské, tak i státní úrovni, pomocí intervencí u píslušných politických inite l a spoluprací pi tvorb zákon a pedpis týkajících se sociální oblasti. 28
Jádrem naší innosti však i nadále z stane poskytování sociálních služeb „denní stacioná “ a „chránné bydlení“ ve form našich za ízení Domov OLGA a Centrum VELAN. V Domov OLGA máme v plánu zvyšovat nabídku r zných pracovních terapií a adaptovat je na mnící se požadavky sou asné spole nosti. Zejména chceme propojit tyto terapie v co nejvtší mí e s reálným ekonomickým životem a s výrobním sektorem v našem regionu. Chceme rozši ovat služby chrán ného bydlení, protože sou asným napl nním Centra VELAN zdaleka není pokryta poptávka z ad rodi našich klient . Tuto službu chceme rozši ovat nejen ve smyslu prosté extenze kapacity, ale i ve smyslu rozši ování nabídky i jiných typ chránného bydlení, odlišených stupnm podpory a pomoci klient m. Mnohé p íklady ze zahrani í i z eských zemí totiž ukazují, že lovk s mentálním postižením je po ádném zacvi ení a se správnou mírou pomoci schopen nkdy až p ekvapiv samostatného života.
INSPIRATIVNÍ SETKÁNÍ Jen ten život, který žijeme pro druhého, stojí za to – Albert Einstein
Úsp chy ekonomické by nem ly žádný smysl, kdybychom nepomáhali jiným lidem – Karel Velan
Bhem našeho již tém dvacetiletého p sobení v sociáln-pomáhající oblasti jsme se s manželem setkali se vzácnými lidmi, s kterými bychom jinak do styku v bec nep išli. S nkterými to bylo i opakovan a setkávání, bohudík, trvají stále. Mluvím o lidech, kte í jsou ve svém život úsp šní a berou jako svou povinnost pomáhat lidem, kte í již tak úspšní nejsou, jsou t eba nemocní, postižení nebo i jen v oby ejné sociální nouzi.
Paní Olga Havlová (1933 – 1996)
Tato mimo ádná osobnost m z ejm nejvíc ovlivnila. Její založení Výboru dobré v le – Nadace Olgy Havlové bylo již popsáno. Bhem jejího života, od jara 1990, jsem se s ní setkávala opakovan v Praze na VDV, p i její návšt v u nás v Domov OLGA v r. 1994 a naposledy když mn p edávala POD KOVÁNÍ v kvtnu 1995 v Praze. Byla to osobnost, která pochopila, jako jedna z prvních u nás, o em vlastn lidský život je, a tak všemi svými silami obtav a nezištn pomáhala lidem, o kterých se p esvd ila, že to pot ebují. est její památce! 29
Paní Blanka Rohnová (Blanca Rohn)
Po svém odchodu z SR (r. 1949) p ijela v roce 1951 do Kanady. Ihned se zapojila do práce eskoslovenského sdružení v Kanad, pozdji pak eského a Slovenského sdružení v Kanad – SSK. V r. 1961 se stala v Torontu lenkou Dámského odboru SSK, jehož charitativní zam ení se jí líbilo a záhy také p i jala lenství v úst edí Sdružení. Tato její dv rozhodnutí velmi obohatila eský krajanský život v Kanad. Dámský odbor Sdružení v Toront (Czechoslovak Women´s Council Toronto), jehož se Blanka Rohnová posléze stala p edsedky ní, pat í mezi krásné kapitoly eskoslovenské komunity v Kanad. Tento spolek pracoval p edevším pro uprchlíky a staré krajany. Ihned od roku 1990 za ali podporovat rzné sociáln - zdravotní projekty u nás, mezi jinými i ob anské sdružení „Hnutí Humanitární Pomoci“ v Blansku. Tehdy nap . financovali nákup kvalitního invalidního vozíku pro jednu handicapovanou ob anku z Adamova. Potom podporovali od r. 1993 Domov CARITAS a od r. 1999 následnický Domov OLGA. Tento spolek podporoval i jiné humanitární projekty v R. Paní Blanka pak byla místop edsedkyní a nakonec i p edsedkyní celokanadského SSK. Za svoji záslužnou práci obdržela paní Blanka pam tní medaili Ministerstva zahraniních v cí R jako výraz úcty a ocenní její záslužné práce pro ší ení dobrého jména eské republiky v zahrani í a v r. 2002 dostala významné oce nní od SSK – Masarykovu cenu za celoživotní práci pro krajanskou eskou a slovenskou komunitu v Kanad. V r. 2002 jsme pro ni v Domov OLGA uspo ádali již zmi ovaný Slavnostní ve er, o kterém ona nám pak napsala: „Drazí Kratochvílovi, pat í Vám po d kování za krásné p ijetí a dojemný ve er. Nikdy v život pro mne nikdo nic takového neud lal“. Musím íci, že i setkávání s touto dámou bylo pro mne vždy velmi inspirativní a povzbuzující.
Holan ané
Zde mohu hned a p ímo íct, p átelé z nejvrnjších. Již roce 1992 na podzim se pánové Piet Willemse a Johan Baijens, shodou rzných okolností dostali z Dongenu v Nizozemí až k nám do Blanska a mj mladší syn, který se s nimi již znal, je p ivedl za námi. Ukázala jsem jim, tehdy rozkopaný objekt budoucího stacioná e, nad jehož momentálním stavem a prací stavební firmy jsem si zoufala a oni m p esvd ovali, že se toto dílo ur it poda í. Nevím, zda m tehdy chtli jen utšit, ale tenkrát mi to pomohlo. P ítel Piet je šéfprotetik velkého rehabili ta ního centra (Revalidatiecentum) v Bred. P ítel Johan s manželkou Dini mají již dosplého mentáln postiženého syna. A tito nerozlu ní p átelé, Piet a Johan, vedou u nich skautský oddíl mentáln postižených chlapc a dv at. Do již ote30
v eného Domova CARITAS pak se svými rodinami zavítali v lét 1993. Od té doby sem Piet s Johanem jezdí každý rok a dlouhá léta to bylo i dvakrát ro n . Když vid li jakým sta i kým autem (Škoda 105) vozíme klienty rozhodli se, že nám opat í mikrobus. V Dongenu se svými p áteli a místní školou Svatého srdce, po ádali r zné akce, jako nap . velký zábavný bazar, spole ný pochod d tí, rodi i tamních ob an , spojený se sout žemi a sbírkou, aj. A jak již bylo uvedeno, skute n nám v únoru 1995 p ivezli zánovní mikrobus Ford Transit, který nám v novali. Pak nám asto vozili, n kdy i kamionem, zásilky obnošeného šatstva, které jsme prodávali a získávali tak finan ní pomoc pro stacioná . asto s nimi jezdívali i další rehabilita ní odborníci, kte í vyšet ovali naše klienty a doporu ovali pro n vhodnou odbornou pé i. Dále k nám také p iváželi zánovní rehabilita ní pom cky, bu námi p ímo „objednané“ pro n kterého našeho interního i externího klienta, nebo i jen tak, co mysleli, že by tady mohl n kdo upot ebit. Tak jsme tu m li po dlouhá léta, jako jeden z program , p j ovnu rehabilita ních pom cek, která byla ob any z širokého okolí využívána i proto, že u nás byla bezplatná. Naši p átelé posléze, s n kolika dalšími pomocníky v Holandsku, založili nadaci „Hart voor Tsjechië“ (Srdce pro echy) a naše projekty jsou ástí z vícero, kterým se snaží pomáhat. Piet a jeho n kte í spolupracovníci zde uspo ádali n kolikrehabilita ních seminá pro fyzioterapeuty nejen z našeho regionu, ale i z celé eské republiky. Jednou uspo ádali n kolikadenní školení v brn nském Institutu pro další vzd lává ní pracovník ve zdravotnictví a finan ní výt žek nám v novali. Také organizují pro naše pracovníky vedení a managementu stáže v Holandsku na získávání zkušeností. Nesmím zapomenout na to, že s našimi nizozemskými p áteli sem mnoho let jezdí ob tav tlumo it Mgr. Jana Pellarová, velká p ítelkyn nás i našich za ízení. Jana tlumo í z a do nizozemštiny a nesmím zapomenout, že vždy byl vydatným a ob tavým pomocníkem (n kdy na to byl dokonce i sám) len našeho sdružení, pan Jind ich Jirušek († 2006), který tlumo il z a do n m iny. V posledních letech p ijížd jí Piet s Johanem vždy p ed Vánocemi a p ivá žejí spoustu hezkých dárk jak pro za ízení, tak i pro klienty. My se na n vždy velmi t šíme.
Ji í (George) Rohn (1925 – 1999)
M li jsme velkou radost, když byla našemu p íteli,panu Ji ímu Rohnovi, v r. 1999 ud lena v Kanad Masarykova cena. Ud luje ji SSK Kana an m es kého a slovenského p vodu, kte í dosáhli významných úsp ch na n kterém úseku lidské innosti, dále Kana an m jakéhokoliv p vodu, kte í se zasloužili v úsilí o svobodné eskoslovensko nebo obohatili život ech a Slovák v Kanad . Ji í se zasloužil ve všech t ech kategoriích. Tolik vyjád ení SSK. 31
S paní byli manželé, ale seznámili se až v Kanad . On Blankou Rohnovou odešel z SR když byl vylou en z vysoké školy p i poúnorových istkách. Svá studia dokon il až v Kanad a po ad funkcí v oblasti duševního zdraví byl nakonec prvním generálním editelem bez léka ského titulu celokanadské organizace pro otázky duševního zdraví – Canadian Mental Health Association. K nám p ijel po prvé s manželkou Blankou v r. 1994. P iznal se nám pozd ji, že se mu z Prahy do „jakéhosi“ vzdáleného Blanska v bec necht lo. Ale tady jej náš projekt zaujal, a proto se z vlastního rozhodnutí stal naším každoro ním konzultantem v letech 1995 – 1998. Jeho cenné rady m v mé práci s ve ejností i s institucemi velmi pomáhaly a i dnes mohu íci, že z nich stále erpám. V Kanad upozornil Ing.Velana na Domov CARITAS v Blansku a doporu il mu, aby jej p i své cest do eské republiky zhlédnul. Tak je to vlastn jeho zásluha, že Velanovi k nám p išli. Ji í se choval vždy velmi noblesn , nenápadn a skromn , že to s tím eho všeho v život dosáhl (není zde na to dost místa) jaksi v bec nekorespondovalo. Moc jsme na n j vždycky t šili a byli jsme smutní když odjížd l. Nev d li jsme, zda se mu poda í p ijet znovu. Naplánoval a zorganizoval také moji a manželovu studijní cestu do Kanady v r. 1998, za což jsme mu byli velice vd ni. Nyní nám už dlouho chybí.
PhDr. Ji ina Hanušová (1939 – 1999)
Výrazná osobnost naší humanitární sféry, o které již byla e . Publicistka, psychoterapeutka, která byla ješt p ed listopadem 1989 známá jako „teta Sally“ z odpov dny v asopise Mladý sv t. Po revoluci se za ala v novat práci v huma nitární sfé e a hodn se v novala problematice neziskových organizací. Pracovala v eskoslovenské rad humanitárních sdružení (RHS), byla redaktorkou eského rozhlasu Praha a také p edsedkyní Správní rady Nadace rozvoje ob anské spole nosti (NROS) Praha. Protože v r. 1992 nám p id lila RHS menší grant na projekt vybudování stacioná e, p ijela se sem podívat ješt v pr b hu stavby. Potom p ijela na jeho otev ení a, ji sv ila, necht la v it svým o ím. jak semi pozd A tady za alo naše p átelství. as od asu p ijela k nám a já na oplátku zase za ní do Prahy. Jejich cenných rad a zkušeností jsem si vždy velice vážila a byla pro m vzorem laskavého, pracovitého, moudrého a hluboce lidského lov ka. Také mi velmi chybí. Ing. A. K. Velan & Olga Velanová Oba manželé se narodili v roce 1918 a oba studovali v Brn . Pan Velan na VUT, kde získal vzd lání jako strojní inženýr a paní Olga na filozofické fakult Masarykovy university. V roce 1948 emigrovali p es Švýcarsko do kanadského Montrealu. Tam založil Ing. Velan pod svým jménem firmu na výrobu ventil 32
a armatur. Dokázal prakticky nemožné v obrovské konkurenci na tehdejším americkém kontinent . Jeho montrealská firma má pobo ky v mnoha zemích a je nejv tší firmou svého druhu na sv t . Ing. Karel Velan, prezident firmy, je laureátem n kolika cen jako nejlepší quebecký a celokanadský podnikatel. Je také prezidentem Kanadsko - eské obchodní komory v Torontu. Paní Olga Velanová je viceprezidentkou montrealského eského a Slovenského sdružení a po celý svj život významn pracuje pro eskou komunitu v Kanad a za to dostala Masarykovu cenu. Tuto pozd ji dostal i její manžel. V dob po 21. srpnu 1968 se velmi ob tav starala o eskoslovenské uprchlíky a pomáhala jim v za átcích života v jejich novém domov . Manželé Velanovi se setkali s paní Olgou Havlovou v r. 1990 v Ottaw . Ob Olgy, i pana Velana s paní Olgou Havlovou, pak pojilo v elé p átelství a Velanovi založili pobo ku Výboru dobré vle v Kanad . Již od za átku svého psobení v Kanad p ispívali nemalými ástkami na rzné kulturní, ale hlavn charitativní projekty ve sv t a od roku 1990 podporují prost ednictvím Výboru dobré vle humanitární projekty u nás. Mají vlastní nada ci „VELAN“ a financovali z ní nap . výstavbu nemocnice v Africe. Podporují také projekty našeho HHP, od roku 1997 Domov CARITAS a od r. 1999 následnický Domov OLGA, který nese svj název po paní Olze Havlové a paní Olze Velanové. Podpo ili také v roce 2003 první etapu výstavby chrán ných byt v Blansku – Klepa ov (Centrum VELAN) a podpo ili pak i rozší ení projektu p ístavbou. V R podporují i další humanitární projekty Výboru dobré vle. P ispívají ve sv t i na po ádání speciálních olympiád mentáln postižených. Pan Velan finan coval také první muzeum kosmologie na sv t v Quebecu. Tento obor je jeho celoživotní hobby a napsal o n m i n kolik odborných knih. v roce 1998 udlena Ministerstvem zahrani í Manželm Velanovým byla R cena „Gratias agit“ za ší ení dobrého jména eské republiky ve sv t . Humanitární práce manžel Velanových pro pot ebnou sociální oblast naší republiky je dležitá a nezastupitelná. My se cítíme velmi poct ni, že od roku 1997 podporují manželé Velanovi naše projekty každoro n . Za to jim pat í náš veliký dík! Dne 10.5.2005 v Praze ud lilo Etické fórum eské republiky panu Karlu Velanovi „Cenu Etického fóra 2004“ za p íkladné úsilí o prosazování etických a humanitních ideál ve staré vlasti i v nové domovin a za vlastenectví stvrzené velkorysými dobro innými skutky. V roce 2005 byl pan Karel Velan jmenován Rytí em národního ádu, což jest nejvyšší vyznamenání v Quebecu. Na akci „Týden zahrani ních ech“, který se konal pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause v Praze, 17. – 22. zá í 2006, m l pan Karel Velan na 33
Karlov Univerzit slavnostní p ednášku na téma „Vliv etiky na politiku, pod nikání a výchovu mládeže po tyiceti letech totalitní vlády“. Na otázku noviná e, pro jezdí rádi do Blanska, pan Velan odpov d l: „my jsme hodn spojeni s Domovem OLGA v Blansku. Tam jsou manželé Kratochvílovi, a to jsou moc hodní lidi. Za ali tam vést takovou skupinu dtí a my je hrozn moc obdivujeme. Tam nezapomeneme nikdy pijet.“ My p ejeme manžel m Velanovým ješt dlouhá léta v životní sv žesti a dob rém zdraví. Jsme jim velmi vd ni za to, že jsme je mohli poznat. Jejich hluboké lidství a ochota pomáhat pot ebným lidem je nám velkým vzorem
Ing. Kvido Št pánek
V podh í Orlických hor je malebné m ste ko Jablonné nad Orlicí a v n m známá firma Isolit - Bravo, s. r. o., kteréžto je editelem náš p ítel, Ing. Kvido Št pánek. T žko se o n m píše, protože on o svojí úsp šné práci mluvit nechce. Rad ji mluví o práci druhých, o práci které si váží. O sob bere všechno jako samoz ejmé. Seznámili jsme se s ním, když jsem mu v polovin devadesátých let napsala žádost o podporu naší práce, k emuž m tenkrát vybídla p ítelkyn Ji inka Hanušová. Pan editel nejen že poslal finan ní dar, ale p idal k tomu ješt rychlovarnou konvici, jeden z výrobk jeho firmy. Od té doby jsme si psali, jeho pomoc nikdy nezklamala a to trvá doposud. Jak už jsem psala, n kolikrát u nás byl, p esv d il se o úrovni i o množství práce pro zdravotn postižené a vždy když jsme, jako ob anské neziskové sdružení byli v nouzi, rád pomohl. Jeho poctivost a náro nost, kterou má nejen k práci své, ale i k práci svých zam stnanc , jej p ivedla k získání titulu „Podnikatel roku 2002“. Ing. Št pánek považuje pod poru práce pro zlepšování kvality života zdravotn handicapovaných spo luob an za samozejmou. Vždy proklamuje, že podpora charitativní práce k dobrému podnikání neodmysliteln patí. To dokazuje také i to, že z každého zakoupeného výrobku Isolit - Bravo v nuje firma 5 K na dobro inné ú ely. Také musím dodat, že Ing. Št pánek nez stává jen u finan ní podpory, ale v nuje našim za ízením kuchy ské elektrospot ebi e Isolitu, vždy když pot ebujeme. Pro m a manžela je nezanedbatelné také to, že nám dodává i morální podporu, když se nám n kdy zdá, že se práce neda í. Firma Isolit, díky Ing. Št pánkovi, vkládá také velké finan ní prostedky do Nada ního fondu nadaných v Jablonném. Z n j je podporována také innost nejen menších charitativních organizací v r zných regionech R, ale i pot ebných jednotlivc . Pro to všechno jsme Ing. Kv. Št pánka navrhli v r. 2007 Nadaci VIA na ud lení ceny VIA BONA. Ta je každoro n nadací vyhlašována k propagaci dárcovství pro zdravotn postižené. Cenu získává firma, u které se prokáže, že dárcovství d lá dlouhodob , promyšlen a s velkým osobním zaujetím. Tohoro ní 34
cena pro velké podniky byla ud lena spole nosti Isolit - Bravo za dlouhodobou podporu humanitárních regionálních projekt, za vytrvalost a šíi pomoci. Mohla jsem být s manželem u toho, když Ing. Štpánek pebíral z rukou amerického velvyslance, pana Richarda Grabera, v jeho pražském sídle zmínnou cenu. Znovu jsme se pesvd ili o skromnosti tohoto humánn založeného našeho pítele. Svou krati kou e uzavel slovy: „máme njaké hospodáské výsledky, tak se podle toho snažíme chovat“. Co k tomu dodat? Snad jen to, že by tento svt jist vypadal lépe, kdyby se více úspšných lidí chovalo tak jako Ing. Štpánek. Ing. Jan Kos S panem Ing. Janem Kosem, editelem blanenského podniku SYNTHON, spol. s r. o., jsem se seznámila v roce 1998, kdy pišel s nabídkou, že by zaídil v jejich ú tárn odepisování drobných msí ních ástek od zamstnanc, kteí se k tomu pihlásí, pro Domov OLGA. (Ve své skromnosti samozejm neekl, že pjde jako první píkladem.) ekli jsme, že je to skvlý nápad a tak to bylo ve firm zrealizováno a trvá to dodnes. Již to bylo popsáno díve. Pan editel však se nám snažil mnohokrát pomoci i dary pímo od firmy, vždy když jsme se octli ve finan ních nesnázích. Jeho pochopení je píkladné. Dnes má firma holandské vlastníky a pan editel, když je teba, tak je dokáže pesvd it o tom, že naše sdružení to potebuje, a že využití jejich daru bude smysluplné. Chodí ob as do našich zaízení, jak mu to jeho velké pracovní vytížení dovolí, a mže tak pímo sledovat jejich hospodárnost a úspornost. My jsme mu za to všechno velmi vd ni! Ing. Ladislav Kadlec O njaký rok pozdji než s Ing. Kosem jsem se seznámila i s Ing. Ladislavem Kadlecem, který je v SYNTHONu technickým editelem. Je blízkým spolupracovníkem pana editele a má i podobnou humánní filosofii. Tedy, mohu-li, pomžu tam kde je to teba. Jeho odborn-technické rady nám velice pomáhaly pi stavb chránných byt na Klepa ov od podzimu 2002 do léta 2003 a pak znovu pi pístavb k tomuto objektu v r. 2007. Nyní nám znovu nezištn pomáhal pi píprav na zahájení rekonstrukce vedlejších prostor Domova OLGA a pislíbil spolupráci až do ukon ení projektu. Tak jemu patí náš dík!
35
N KOLIK SLOV NA ZÁV R
Cílem této malé publikace bylo rámcov seznámit tená e s prací malé skupiny nadšenc , ob anského sdružení „Hnutí Humanitární Pomoci“ a dát tak informaci o tom, že lze uskute nit mnoho prosp šného v ešení jednotli vých i skupinových problém lidí, kte í pot ebují uspokojit své specifické pot eby, protože státem poskytované služby jsou nedosta ující i pro n které skupiny pot ebných nevhodné. Jsem p esv d ena že obanské organizace jsou neodd litelnou sou ástí našeho života a formují solidární v domí nás všech.
36
! "
>?@AB CDEFG $%&'()*+,-. /0123456789:; <= #
HIJK LMNO PIOQO RSTUORSVW XUTYOZIV RS[N RJ UMYQNJ \TXNI]N
' ( # ) !" #! $% &
! "# $
!" # # " $ $
% & $ ' $ & ( ) * ' + ,
!! "
# % $
& ' (
$ ) #
$ " % $ *+ # $ ,# * # - ..
564723 -( %&'( )&*+,-./0 *1&* .234 *
! "# $
! " #$%& $ ! " ! "! "! *+ &,# ./ 0& 0 ! , .#& $ ') -1 ' ( ) 1 '( ') ' ' $2 (! "& & $' 3! 4 0$ #& $5
V le Tvá d j se dál (orig. Va, pensiero, sull´ali dorate sbor žid z opery Nabucco) Hudba: Giuseppe Verdi eský text: R žena Sypnová
Noc se blíží a hv zdy se sklá--ní nad mou tváí a vzh ru hlas m j stoupá když tu zpívám v tichém dík vzdá--ní kéž m uslyší milostivý laskavý Pán V jeho dla odevzdávám všechno své trápení s d v rou v nám zaslíbené nebeské království
Noc se blíží a hv zdy se sklá--ní shlíží s nimi náš B -h až sem na zemi k nám
V le Tvá d j se dál ó, Pane náš na nebesích Bože náš chra m , chra, chra ped zkázou Sejmi z nás, sejmi strach, sejmi z nás strach, zlobu a hích Pane náš, dej a jdem za Tebou dál Když se den nad hlavou k noci sklání dej mi náš Bože své požehnání
Když tu zpívám ve svém dík vzdá--ní kéž m vyslyší milostivý laskavý Pán Duše chra Bože náš, sejmi zlobu a hích v le Tvá d j se dál Pane na nebesích
V le Tvá d j se dál
erven 1993
OBSAH
Pár slov úvodem
5
Jak to všechno za alo
6
Domov CARITAS – budování
8
Domov CARITAS – otevení a provoz
9
Domov OLGA – 7. kv tna 1999
16
Co všechno se v pedcházejícím pehledu neobjevilo…
23
Rekondi ní pobyty
23
Integra ní aktivity
24
…a nejbližší budoucnost
25
Centrum VELAN
25
Mimostacionární projekty
27
Naše zkušenosti
28
Výhledy do budoucnosti
28
Inspirativní setkání
29
N kolik slov na záv r
36
Obrazová ást
37
N E P R O Š L A PA N O U C E S TO U – dvacet let práce pro zdravotn postižené Autor: Jana Kratochvílová Spoluauto i: Jaromír Kratochvíl st., Marek Rada Vydalo obanské sdružení „Hnutí Humanitární Pomoci“ jako svoji publikaci ke dvacetiletému výroí svého trvání erven 2009
Sazba a tisk: GRAN spol. s r. o., Blansko
